Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví předpoklady a překážky

tothova a spol_pletkova 14.12.10 11:38 Stránka 1281

SUMMARY: COMMUNITY NURSE IN HEALTH CARE SYSTEM OF THE CZECH REPUBLIC Tóthová V., Bártlová S., Prošková E. The goal of the study was to ascertain the ideas of professional and lay public on the possibilities of work of nurses in community care and to analyze in more detail the individual areas of such care from the perspective of use of work of nurses in them. Three target groups consisted of 1007 physicians, 1005 general nurses and 2022 citizens. The respondents were selected by random selection with the help of quotas. Both professional and lay public sees the opportunities of use of work of the nurse in community care in different areas. Care for seniors is the mostly preferred area in all groups. The most important precondition for independent nurse’s work in community care is her preceding clinical practice corresponding to the focus of the community care. The main obstacles to implementation of independent care of community nurses are stated coincidently by professional and lay public: unclear funding, financial burden, difficult cooperation with health insurance funds, legislation questions – codification and establishment of nurse competences in the Czech Republic. Both the physicians and the nurses agree that the activity of community nurses should be funded mainly by the state; smaller part of respondents thinks that the activity of such workers should be funded by the organizations they work for, and the third most widespread opinion is funding by the region. Key words: community care, lay public, physician, nursing, nurse

O autorkách: Prof. PhDr.Valérie Tóthová, Ph.D., proděkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity (ZSF JU) Doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D., ZSF JU v Českých Budějovicích [email protected] Mgr. et Mgr. Eva Prošková, 1LF UK, Praha

128

Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví Předpoklady a překážky Valérie Tóthová, Sylva Bártlová, Eva Prošková 1. Úvod V České republice zatím nebyl realizován výzkum, který by se zabýval hlouběji problematikou komunitní péče. V rámci výzkumu začlenění sestry do komunitní péče zdravotnického systému České republiky byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny – lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. Pokud hovoříme o komunitním ošetřovatelství, je nutné si nejprve ujasnit tento pojem jak z hlediska odborného, tak i z hlediska jeho současného právního zakotvení. K rolím sester v rámci komunitní péče podle WHO patří nejen poskytování přímých zdravotních služeb obyvatelstvu, tedy vlastní ošetřovatelské intervence, ale také koordinace zdravotní a sociální péče, včetně vyhledávání rizikových osob, zejména seniorů, identifikace ohrožených skupin v komunitě, příprava vhodných preventivních programů a jejich realizace v komunitě (prevence zneužívání návykových látek u dětí v rámci škol či programy pro podporu kojení v rámci komunity) či poradenská činnost pro jedince a rodiny v rámci podpory zdravého životního stylu [WHO 2000, 2003]. V České republice jsou jako sestry působící v komunitní péči vnímány sestry, působící v domácí ošetřovatelské péči, popřípadě také sestry působící v rámci primární lékařské péče, tj. v ordinacích praktických lékařů pro dospělé či pro děti a dorost. Nicméně

Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví – předpoklady a překážky Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

role těchto sester jsou užší oproti rolím komunitní sestry. Tyto sestry tedy nelze považovat za komunitní sestry ve smyslu uvedeném výše. K systematickému poskytování péče nepřispívá ani organizační oddělení preventivní role sestry (sestra u praktického lékaře) od intervenčních činností sestry v domácí péči, ani vázání činnosti sestry v primární péči výhradně na ordinaci lékaře, jelikož lékař nemusí mít, a ani nemívá, územně heterogenní skupinu pacientů. K hlavním důvodům, které vedou v posledních letech k větší potřebě komunitní péče lze počítat jednak stárnutí populace, měnící se struktura rodiny (neúplné rodiny, méně dětí, nukleární rodiny), rozvoj techniky v terénní péči (management bolesti, infuzní pumpy apod.), a to, že pacienti již nejsou pasivními příjemci, ale spolupracují na své úzdravě a jsou mnohem lépe informováni [Jarošová, 2007, s. 26]. Pokud chce zdravotnictví do budoucna počítat s posílením aktivnější úlohy jedince v péči o vlastní zdraví a se zvýšenou spoluúčastí veřejnosti na transformaci zdravotnictví, pak je základním předpokladem rozvoj komunitní péče v ČR. V systému založeném na komunitní péči by měla být na místě podpora celého spektra ošetřovatelských aktivit. Sestry podporují a udržují spojení mezi jednotlivci, rodinami a komunitami. Pracují jak nezávisle, tak v kolektivu a jejich cílem je předcházet onemocněním a podporovat, zlepšovat, posilovat a obnovovat zdraví. Je nutné, aby sestry, které mají významné místo při poskytování komunitní péče realizovaly, vedly a koordinovaly péči, aby jejich role byla ve všech oblastech

www.zcr.cz


vnímána jako legitimní a zásadní. V České republice nejsou služby komunitní péče poskytovány jako komplexní servis, ale odděleně jako sociální a zdravotní služby a tím dochází k nejasnosti vymezení role sestry v komunitní zdravotní péči. Tyto důvody se staly základem pro realizaci projektu IGA MZ ČR č. NS/9608-3, který získala ZSF JU – katedra ošetřovatelství.

2. Metodika Realizace zjišťování názorů laické i odborné veřejnosti probíhala technikou řízených rozhovorů. Každý respondent byl informován o účelu výzkumu a byl seznámen s tazatelským archem. Účast ve výzkumném šetření byla dobrovolná, na základě informovaného souhlasu. Sběr dat proběhl prostřednictvím profesionální tazatelské sítě. Ke zpracování těchto dat byl využit program SASD (Statistická analýza sociálních dat) verze 1.4.4. Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky 2. stupně třídění. Míra závislosti byla stanovena na základě x2 (chí kvadrát) a dalších testovacích kritérií (dle charakteru znaků). Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 sester a 2022 občanů.Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Parametry výběru zdravotníků (sester a lékařů) byly konstruovány na základě údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky při MZ ČR platných k 31.12. 2007. Výběr souboru občanů byl určen údaji Českého statistického úřadu. Lékařská veřejnost byla reprezentována z 47,3 % muži a 52,7 % ženami. Podle věku měla největší zastoupení věková kategorie 45-54 let (40 %). Ve výběrovém souboru byli nejvíce zastoupeni lékaři pracující ve fakultních, krajských, okresních, městských či soukromých nemocnicích (60,5 %). Zastoupení lékařů pracujících v ordinacích praktického lékaře pro dospělé činilo 11,2 %, v ordinacích praktického zubního lékaře bylo 11,9 % a v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost 5,2 %. Sestry byly zastoupeny z 96,8 % ženami a 3,2 % souboru tvořili muži. Podle věku byla zastoupena nejčastěji věková kategorie do 34 let (31 %). Největší část výběrového souboru (70,9 %) tvořily všeobecné sestry, pracující v nemocnicích (více než 2/3). Zbývající působily v ordinacích soukromých lékařů, léčebnách a v dalších zařízeních. Ve skupině laiků (občanů) soubor tvořilo 48,2 % mužů a 51,8 % žen.

3.Výsledky Na základě analýzy lze konstatovat, že odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplat-

www.zcr.cz

nění sestry v komunitní péči v různých oblastech (Graf 1). Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. 63,4 % dotázaných občanů preferuje péči o seniory, v případě lékařů 53,0 % a sester 50,1 %. Na druhém místě je ve všech skupinách z hlediska podpory domácí péče – tu preferuje 43,1 % lékařů resp. 43,0 % sester a 31,4 % občanů.

a 55,3 % sester. Z dalších podmínek kladou sestry větší důraz na jasné vymezení kompetence sester (26,5 % lékařů a 32,7 % sester), lékaři zase více preferují vysokoškolské vzdělání sester (14,8 % lékařů a 10,4 % sester). Pořadí důležitosti jednotlivých podmínek je však u obou cílových skupin stejné. Mezi jinými podmínkami byla nejčastěji uváděna kombinace všech uvedených před-

Tabulka I: Pořadí překážek v realizaci samostatné péče komunitních sester dle důležitosti, kterou jim přisuzuje odborná a laická veřejnost Průměr Pořadí Lékaři Sestry Občané Lékaři Sestry Občané Nejasnosti financování 1,297 1,373 1,482 1. 1. 1. 1,355 1,426 1,488 2. 2. 2. Finanční zátěž Obtížná spolupráce 1,392 1,442 1,512 3. 3. 3. se zdravotními pojišťovnami Otázka legislativy - uzákonění 1,429 1,451 1,610 4. 4. 4. Ustanovení kompetencí 1,480 1,470 1,671 5. 5. 5. sester v ČR Otázka zaměstnavatele 1,665 1,640 1,759 6. 6. 8. Dnešní uzavřené rodiny, které 1,689 1,645 1,713 7. 7. 7. odmítají vstup do domácnosti Neochota ke změnám 1,752 1,715 1,711 8. 8. 6. Nedostupnost vzdělání 1,864 1,894 1,987 9. 11. 13. pro komunitní sestry Nedůvěra ve schopnosti sester 1,929 1,950 1,885 10. 13. 11. ze strany laické veřejnosti Překrývání kompetencí 1,950 1,741 1,874 11. 9. 10. s kompetencemi lékaře Nespolupráce mezi odborníky 2,030 1,822 1,849 12. 10. 9. Nezájem odborníků 2,107 1,939 1,944 13. 12. 12. Nedostatečné zkušenosti sester 2,169 2,325 2,229 14. 15. 15. Nedůvěrave schopnosti sester 2,197 2,045 2,044 15. 14. 14. ze strany odborné veřejnosti Nezájem sester o navýšení 2,273 2,375 2,234 16. 16. 16. kompetencí Odborná veřejnost preferuje tedy působení komunitní sestry v domácí péči více než veřejnost laická. Na třetím místě je z hlediska preferencí u odborné veřejnosti péče o chronicky nemocné (podporuje 35,3 % lékařů a 36,2 % sester) u občanů je to péče o nevyléčitelně nemocné (podporuje 29,1 % občanů). Jiná otázka je, jaké podmínky by měla sestra především splňovat, aby se v komunitní péči mohla plně uplatnit. Na tuto skutečnost byla dotázána pouze odborná veřejnost, neboť se předpokládalo, že laická veřejnost nebude mít dostatek informací k tomu, aby na otázku mohla odpovědět se znalostí věci. V názorech na předpoklady pro samostatnou práci sestry v komunitní péči panuje mezi lékaři a sestrami poměrná shoda (Graf 2). Obě cílové skupiny jsou toho názoru, že nejdůležitější podmínkou pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Tento názor zastává 57,2 % lékařů

pokladů, dále komunikativnost sestry, schopnost empatie, vztah k lidem, vstřícný přístup k pacientům, ochota pomáhat, specializované studium komunitní sestry apod. Jiné podmínky však byly u obou cílových skupin uváděny jen minimálně. Důležitým předpokladem zavedení funkce komunitní sestry a jejího uplatnění v praxi je znalost možných překážek, které realizaci samostatné péče komunitních sester brání. Pro větší přehlednost a stanovení pořadí a významu jednotlivých překážek v samostatné péči komunitních sester byl pro každou z nich vypočítán index (vážený aritmetický průměr) a na základě jeho hodnoty zpracováno pořadí překážek dle důležitosti, kterou jim odborná i laická veřejnost přisuzuje. Platí, že čím nižší je hodnota průměru, tím větší váha je překážce přisuzována. Ve všech skupinách (Tabulka 1) se na prvních pěti místech ve shodném pořadí umístily tyto překážky: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdra-


129


Graf 2 Východiska k odstranění překážek v realizaci samostatné péče komunitních sester (v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry) Legenda – 1) vzdělání pro sestry v komunitní péči; 2) vymezení jasných

Graf 1 Preferování oblastí působení sester v komunitní péči kompetencí; 3) úprava legislativy; 4) systém celoživotního vzdělávání; 5) zájem sester; 6) zájem lékařů; 7)motivace lékařů; 8) motivace sester; 9) mezi(v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry); oborová spolupráce; 10) spolupráce s pojišťovnami; 11) plná odpovědnost N = 2022 (občané)

sestry; 12) adekvátní finanční ohodnocení sestry; 13) úprava systému vzděLegenda – 1) domácí péče; 2) péče o seniory; 3) péče o chronicky nemocné; lávání; 14) nevím, nepovažuji tuto funkci za potřebnou. 4) návštěvní péče pro děti; 5) péče o nevyléčitelně nemocné; 6) péče v ordinaci Pozn. Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možpraktického lékaře; 7) samostatné ošetřovatelské jednotky; 8) edukační centra nost označit více (max. tři) odpovědí. pro zdravotní výchovu; 9) zdravotní výchova u dětí; 10) péče o těhotné ženy; 11) péče o rodinu; 12) péče o děti ve škole; 13) návštěvní služba pro matky; 14) péče o psychicky nemocné; 15) péče o umírající; 16) péče o minority;17) péče o ohrožené skupiny obyvatel; 18) nepreferuji žádnou oblast. Pozn.: součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možnost označit více (maximálně tři) oblastí.

votními pojišťovnami, otázky legislativy – uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR.Všechny skupiny se shodují i na dalších třech překážkách, kdy jejich pořadí u lékařů a sester je shodné, u občanů je pozměněné. Jde o otázku zaměstnavatele, skutečnost, že dnešní uzavřené rodiny odmítají vstup do domácnosti a obecnou neochotu ke změnám. I těmto překážkám je ve všech cílových skupinách přikládána důležitost. V souvislosti s identifikací překážek, které odborná i laická veřejnost vidí v zavedení samostatné péče komunitní sestry bylo také zjišťováno, jakým způsobem by bylo možné uvedené překážky odstranit. Hlavní východiska, vedoucí k odstranění překážek ve vzniku funkce komunitní sestry, vidí lékaři i sestry shodně v zavedení příslušného vzdělání pro tuto formu činnosti (označilo 46,5 % lékařů a 46,9 % sester), ve vymezení jasných kompetencí (45,1 % lékařů a 48,9 % sester) a v přijetí odpovídajících legislativních úprav (35,8 % lékařů a 33,1 % sester). Druhou skupinu východisek, kterým lékaři a sestry přikládají rovněž velkou důležitost, tvoří adekvátní finanční ohodnocení sestry v komunitní péči (označilo 19,9 % lékařů a 30,0 % sester), dobře volená motivace sester (19,3 % lékařů a 25,4 % sester), s ní související zájem sester o výkon tohoto povolání (19,8 % lékařů a 18,8 % sester) a kon-

130

struktivní spolupráce se zdravotními pojišťovnami (17,0 % lékařů a 16,7 % sester). Ostatním východiskům přikládají léGraf 3 Předpokládaný přínos péče komunitní sestry (v %) kaři i sestry menší N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry) důležitost a četnost Legenda – 1) zefektivnění poskytované péče; 2) zlepšení kontinuity péče; jejich volby se v obou 3) zajištění zdravotní výchovy; 4) podpora zdraví; 5) podpora dostupnosti cílových skupinách péče; 6) znalost prostředí klientů; 7) zvýšení zájmu o své zdraví; 8) zvýšení pohybuje cca do autonomie sester; 9) zvýšení prestiže povolání sester; 10) rozšíření kompe10 %. tencí sester; 11) vyhledávání rizikových skupin obyvatel; 12) nespatřuji Předpokládaný žádný přínos. Pozn. Součet relativních četností převyšuje 100 %, neboť respondenti měli možpřínos působení sesnost označit více (max. tři) odpovědí. ter v komunitní péči (Graf 3) je klíčovým a 28,1 % sester), podporu dostupnosti péče momentem, který může výraznou měrou (22,2 % lékařů a 26,8 % sester), podporu ovlivnit rozhodování v této oblasti. Cenný je zdraví (23,7 % lékařů a 22,7 % sester), znalost názor zejména odborné veřejnosti na tuto prostředí klientů (21,3 % lékařů a 20,0 % sesotázku, neboť vychází z úrovně odborných znalostí a praktických zkušeností lékařů a sester) a zajištění zdravotní výchovy (19,0 % léter. Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, jaký kařů a 16,7 % sester). přínos lékaři a sestry především spatřují v práOtázky finanční povahy považuje odborná i laická veřejnost za hlavní překážku ci komunitní sestry Zcela jednoznačně vidí obě cílové skupiny v realizaci samostatné péče komunitních sester. V této souvislosti bylo rovněž zjišťonejvětší přínos v zefektivnění poskytované péče (označilo 60,1 % lékařů a 59,2 % sester). váno v cílových skupinách, reprezentujících Tato skutečnost vysoce převládá nad ostatními odbornou veřejnost, kdo by měl být odpovědný za financování práce sester v komua je jednoznačně formulovaným pozitivem případného vzniku funkce komunitní sestry. nitní péči (Graf 4). Za přínos rovněž obě skupiny označují Lékaři i sestry se shodují v tom, že činzlepšení kontinuity péče (28,9 % lékařů nost komunitních sester by měl financovat

Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví – předpoklady a překážky Zdravotnictví v České republice ≤ III/XI/2008

www.zcr.cz


především stát (54,0 % lékařů a 52,5 % sester). Tento názor jednoznačně ve sledovaných cílových skupinách převládá. Menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují (12,8 % lékařů a 18,2 % sester). Třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem (13,6 % lékařů, 10,8 % sester), jiné názory jsou zastoupeny méně. Analýza, realizovaná na základě druhého stupně třídění neprokázala uvnitř jednotlivých cílových skupin výraznější diference v názorech na tuto otázku. Znamená to, že vnímaní tohoto problému je u obou skupin i v jejich jednotlivých částech podobné a nevykazuje statisticky významné odchylky. Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, zda je u odborné veřejnosti zájem o spolupráci event. práci v této oblasti. Okolnost byla zjišťována v obou cílových skupinách. V případě lékařů byl zjišťován jejich zájem o spolupráci se sestrou v oblasti komunitního ošetřovatelství, v případě sester jejich zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Z výsledků výzkumu vyplývá, že u lékařů zcela jednoznačně převažuje zájem o spolupráci se sestrami v oblastí komunitního ošetřovatelství.Většina z nich (57,5 %) by určitě nebo spíše takovou spolupráci přivítala, zatímco záporné stanovisko zastává pouze 20,1 % dotázaných (suma odpovědí „spíše ne“ a „určitě ne“). Zbývající více než 1/5 (22,4 %) nemá v této otázce jasno a volí odpověď „nevím“. Analýza nezjistila významné diference dle demografických a socioprofesních znaků. Objevila se pouze tendence více projevovat zájem o spolupráci u starších lékařů, menší zájem naopak měli tendenci projevovat zubní lékaři, kteří ovšem možností takové spolupráce mají méně než lékaři z jiných oborů. V případě sester bylo zjišťováno, zda by měly zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. U sester v České republice převládá nezájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Kladný přístup v této souvislosti vyjádřilo 27,7 % sester (suma odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“), záporný 44,3 % sester (suma odpovědí „spíše ne“ a „určitě ne“). Zbývajících 28,0 % sester nemá na tuto záležitost jasný názor a volí odpověď „nevím“. Stanovisko sester je poměrně homogenní a není výrazněji diferencováno dle sledovaných demografických či socioprofesních znaků. Slabší souvislost byla identifikována v případě vzdělání, kdy sestry s vysokoškolským vzděláním projevovaly větší zájem o tuto práci, sestry se vzděláním specializačním naopak menší.

www.zcr.cz

Z porovnání stanovisek obou cílových skupin k této problematice vyplývá, že se názory lékařů a sester liší. Zájem lékařů spolupracovat se sestrami v oblasti komunitního ošetřovatelství převyšuje zájem sester tuto práci vykonávat.

4. Diskuse V názorech na předpokládaný zájem veřejnosti o komunitní ošetřovatelství panuje mezi lékaři a sestrami vysoká míra shody. Odborná veřejnost předpokládá největší zájem u laické veřejnosti o oblast péče o seniory – tato oblast byla skutečně označena samotnými občany jako nejpotřebnější. Ostatní oblasti jsou preferovány méně, nejmenší podpora byla vyjádřena oblasti péče o minority. Lze říci, že laická veřejnost ještě stále nevnímá, že společensko-politické změny, které u nás nastaly v roce 1989, nastartovaly i změny v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace. Kulturně kompetentní

Graf 4 Zdroje financování práce komunitních sester (v %) N = 1007 (lékaři); N = 1005 (sestry) Legenda – 1) stát; 2) kraj; 3) město; 4) zdravotnické zařízení; 5) pacient; 6) organizace, ve které pracuje; 7) jiný názor.

péče se v jednadvacátém století tak stává nutností pro ty, kteří jsou odpovědní za poskytování zdravotnických služeb v multikulturních společnostech [Papadopoulos, 2006]. Když hovoříme o kulturně kompetentní péči neměli bychom myslet pouze na péči, kterou poskytujeme v lůžkových zdravotnických zařízeních, ale i na komunitní péči, jejíž úlohou je předcházet vzniku nemoci, chránit, udržovat a podporovat zdraví. Z tohoto důvodu sestry pracující v komunitní péči nevykonávají pouze terapeutické činnosti, ale hlavně poradenské, edukační, manažerské a obhajovací aktivity [Bullough, B., Bullough, V., 1990]. Leininger, zakladatelka transkulturního ošetřovatelství ve své publikaci poukazuje na rostoucí trend přesunu péče z nemocnice do domácího prostředí a vyzdvihuje význam péče o zdraví v komunitách [Leininger M.,1995]. Zdůrazňuje, že sestry v rámci poskytování komunitní péče stále

častěji se setkávají, resp. pracují s příslušníky různých minoritních skupin a jejich práce mohou přispět i k jejich integraci do naší společnosti. V názorech na předpoklady pro samostatnou práci sestry v komunitní péči panuje mezi lékaři a sestrami opět poměrná shoda v tom, že za nejdůležitější podmínku pro samostatnou práci sestry v komunitní péči pokládají předchozí klinickou praxi, odpovídající zaměření komunitní péče. Z dalších podmínek kladou sestry větší důraz na jasné vymezení kompetence sester, lékaři zase více preferují vysokoškolské vzdělání sester. Pořadí důležitosti jednotlivých podmínek je však u obou cílových skupin stejné. Příslušně zaměřené vzdělání, odpovídající vymezení kompetencí a potřebná legislativní úprava jsou tedy dle odborné veřejnosti nejdůležitějšími předpoklady pro vznik funkce komunitní sestry. Tyto předpoklady by měly být doplněny odpovídajícím finančním ohodnocením, motivací a vyvoláním zájmu sester o tuto práci a dohodou se zdravotními pojišťovnami o způsobu realizace této funkce. Z výzkumu je patrné, že ani lékaři ani sestry neznají legislativní úpravy, které již připravily podmínky pro rozvoj nového typu specializačního vzdělávání – komunitní sestry kdy, z nařízení vlády č. 463/2004 Sb. stanovující obory specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry a porodní asistentky, vyplývá možnost specializovat se v oblasti komunitní péče. Vyhláškou MZ ČR č. 424/2004 Sb., která navazuje na zákon č. 96/2004 Sb., jsou konkretizovány činnosti všeobecných sester a porodních asistentek v oblasti komunitní péče. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně otevřelo v roce 2009 specializační vzdělávání pro sestry v komunitní péči, o které projevily zájem sestry pracující především v sociální sféře a v domácí péči. Odborná i laická veřejnost se ve značné míře shodují v hodnocení závažnosti překážek, které brání v realizaci samostatné péče komunitních sester. Za nejzávažnější z nich pak považují otázky finanční povahy, problémy ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativní povahy, vymezující tuto oblast a potřebu ustanovení příslušných kompetencí sester v ČR. Všechny skupiny se shodují i na dalších třech překážkách, kdy jejich pořadí u lékařů a sester je shodné, u občanů je pozměněné. Jde o otázku zaměstnavatele, kdo by financoval komunitní sestry, zda stát, obec apod. a dále skutečnost, že dnešní uzavřené rodiny odmítají vstup do domácnosti a obecnou neochotu veřejnosti ke změnám. Je potěšující, že žádná ze sledovaných cílových skupin nepovažuje za závažnější pře-

Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví – předpoklady a překážky Zdravotnictví v České republice ≤ III/XIII/2010

131


kážku v realizaci samostatné péče komunitních sester nedůvěru veřejnosti či nedostatečné zkušenosti sester.Všechny skupiny pak shodně umístily na poslední místo případný nezájem sester o navýšení kompetencí – tuto skutečnost považují všichni za nejmenší problém. Po identifikaci překážek bylo zjišťováno, jakým způsobem by bylo možné uvedené překážky odstranit. Hlavní východiska, vedoucí k odstranění překážek ve vzniku funkce komunitní sestry, vidí lékaři i sestry shodně v zavedení příslušného vzdělání pro tuto formu činnosti, ve vymezení jasných kompetencí a v přijetí odpovídajících legislativních úprav, což jak bylo uvedeno výše , již provedeno bylo. Další významnou otázkou a v současné době snad nejvýznamnější, je financování činností sester v rámci komunitní péče. Sestry i lékaři se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, což se jeví v současné době značně nereálné. Menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují – k tomuto názoru se přiklánějí častěji sestry než lékaři. Třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Zcela neznámou a neprozkoumanou oblastí je případný zájem lékařů spolupracovat se sestrou v oblastí komunitního ošetřovatelství a zájem sester tuto práci vykonávat. Z výzkumu vyplynulo, že lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. U sester bylo zjišťováno, zda by měly zájem o práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Je překvapivé zjištění, že u sester v České republice převládá nezájem o práci (44,3 %) v oblasti komunitního ošetřovatelství, které lze vysvětlit právě nejasným financováním v této oblasti. Sestry s vysokoškolským vzděláním projevovaly větší zájem o tuto práci, sestry se vzděláním specializačním naopak menší. Tuto disproporci bude možné odstranit především opatřeními ve vzdělávání sester a jejich větší motivací vykonávat práci v oblasti komunitního ošetřovatelství. Domníváme se, že v ČR je nutná větší provázanost mezi zdravotní a sociální službou, je nutné posílení komunity či lokálního společenství, čímž rozumíme posílení zdraví prospěšných činností na úrovni komunit, zapojení veřejnosti, svépomocných skupin, využití lidských zdrojů či posilování sociální soudržnosti [Mareš, 2005]. Rozvoj komunitní zdravotní péče souvisí se zaměřením zdravotní politiky státu, která představuje souhrn

132

politických aktivit ovlivňujících zdraví a kvalitu života jedinců, skupin, komunit [Strnad In. Gladkij, 2003, s. 26]. Konkrétní řešení pro danou lokalitu je součástí lokální zdravotní politiky. Neexistuje však zatím universální řešení, stejné pro všechny situace a zároveň efektivně využívající dostupné zdroje a kapacity. Z tohoto důvodu je zajímavé zjištění, jak na danou problematiku nahlíží odborná a laická veřejnost v České republice.

5. Závěr V době, kdy stále probíhá transformace českého zdravotnictví a hledají se finanční zdroje, je komunitní péče výzva všem politikům, neboť ve vyspělých zemích jsou sestry a porodní asistentky považovány za nejdůležitější zdroj pro zajištění reformních strategií v souvislosti s transformací nemocnic, zkracováním doby hospitalizace a především s rozvojem komunitní péče. V řadě států Evropské unie, kde systém komunitní péče je realizován, pracují sestry v komunitách, které jejich služby vyžadují a plně využívají. Jejich práce je orientována na primární, sekundární i terciární prevenci, a provází jedince po celý jeho život od narození až po smrt. Lze konstatovat, že tento typ péče není systematicky a jednotně v ČR poskytován, přičemž jeho zavedení z odborného hlediska nic nebrání a odborná i laická veřejnost tento typ péče považuje za vhodný.

SOUHRN Komunitní zdravotní péče, zvláště ve vztahu k ošetřovatelským službám, je klíčem ke zlepšení zdraví a tělesné i duševní pohody všech lidí. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké jsou představy odborné a laické veřejnosti o možnostech působení sester v komunitní péči a podrobněji analyzovat jednotlivé oblasti této péče z hlediska uplatnění sester v nich. V rámci výzkumu byly předmětem zkoumání tři cílové skupiny – lékaři ČR, sestry ČR a občané ČR. Do výběrového souboru bylo zařazeno 1007 lékařů, 1005 všeobecných sester a 2022 občanů. Tito respondenti byli vybráni náhodným výběrem pomoci kvót. Následující článek je věnován interpretaci výsledků výzkumu všech cílových skupin – lékařů, sester i občanů z hlediska jejich názorů, týkajících se předpokladů a překážek, které vidí v začlenění sester do komunitní péči v České republice. Odborná i laická veřejnost vidí možnosti uplatnění sestry v komunitní péči v různých oblastech. Péče o seniory je nejvíce preferovanou oblastí ve všech skupinách. Nejdůležitějším předpokladem pro samostatnou práci sestry v komunitní péči je její předchozí klinická praxe, odpovídající zaměření komunitní péče. Hlav-


ní překážky, které brání realizaci samostatné péče komunitních sester uvádí shodně odborná i laická veřejnost: nejasnost financování, finanční zátěž, obtížná spolupráce se zdravotními pojišťovnami, otázky legislativy – uzákonění a ustanovení kompetencí sester v ČR. Lékaři i sestry se shodují v tom, že činnost komunitních sester by měl financovat především stát, menší část respondentů si myslí, že financovat činnost těchto pracovníků by měla organizace, ve které pracují a třetím nejrozšířenějším názorem je financování krajem. Lékaři České republiky mají převážně zájem o případnou spolupráci se sestrami, působícími v oblasti komunitní péče a tuto spolupráci by přivítali. Ze strany sester však v současném období převládá v České republice nezájem o případnou práci v oblasti komunitního ošetřovatelství, který lze vysvětlit především nejasným financováním v této oblasti. Klíčová slova: komunitní péče, laická veřejnost, lékař, ošetřovatelství, sestra Studie byla provedena s podporou Interní grantové agentury MZ ČR v rámci řešení projektu č. NS/9608-3. Literatura 1. Bullough, B., Bullough, V..Nursing in the Comminity. St. Luis: Mosby Co., 1990, 712 s. 2. Gladkij, I. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 380 s. 3. Hanzlíková, A., et al. Komunitní ošetřovatelství. Přeložila J. Uhrová, J. Novotná. 1. vyd. Martin: Osveta, 2007. 272 s. 4. Janečková, H., Hnilicová, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. 1.vyd. Praha: Portál, 2009. 296 s. 5. Jarošová, D. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1.vyd. Praha: Grada, 2007. 99 s. 6. Leininger, M. Transcultural Nursing: Concepts, Theories, Research and Practices. New York: McGraw-Hill, 1995, 727 s. 7. Mareš, J. Komunita a zdraví. Praktický lékař, 2005. 85, č. 12, s. 716–722. 8. Nařízení vlády ČR č. 463/2004 Sb. stanovující obory specializačního vzdělávání pro všeobecné sestry a porodní asistentky. 9. Nařízení vlády SR č. 322/2006 Sb. o způsobu dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků v soustavě specializovaných oborů a certifikovaných pracovních činností. 10.Předběžná národní zpráva o zdravotní a dlouhodobé péči v České republice, MPSV 2005 (www.mpsv.cz). 11.Papadopoulos, I.Transcultural Health and Social Care. Churchill Livingstone Esevier, 2006, 351 s.

www.zcr.cz


12.Staňková, M. Jakou sestru chceme v komunitní péči? Sestra – příloha komunitní péče, 2000, , r. 10, č.4, s.1- 2. 13. Stanhope, M., Lancaster, J. Community Public Health Nursing. 5th ed. St. Louis: Mosby, 2000. 14.Stanhope, M., Lancaster, J. Foundations of Nursing in the Community. St. Louis: Mosby, 2006, 781p. 2nd.Ed.,

15.Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků 16.Watkins, D., Edwards, J., Gastrell, P. Community Health Nursing.. 3th ed. Bailliere: Tindall, 2006. 17.WHO. Strategické dokumenty pro všeobecné sestry a porodní asistentky. Minis-

terstvo zdravotnictví České republiky, 2000. 18.WHO (kompilace a analýza Warrier, S.): Strategické dokumenty pro všeobecné sestry a porodní asistentky 5: Portfolio inovačních praktik v ošetřovatelství a porodní asistenci primární zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2003.

Mým cílem je zavést elektronické zdravotnictví rozhovor s RNDr. Jiřím Schlangerem, náměstkem pro informatiku na MZ ČR Pane náměstku znáte časopis Zdravotnictví v České republice? Ano. Jsem rád, že tu tento časopis je a že veřejné zdravotnictví má tak platformu pro informace a diskuze. V září jste se stal náměstkem pro informatiku. Co Vás jako dlouholetého odborového předáka vedlo k přijetí tohoto angažmá v oboru, který je od Vašeho předchozího působení v odborech přece jen velmi vzdálen? V čele největšího odborového sdružení ve zdravotnictví jsem působil již dvacet let. Měl jsem pochybnosti, zda se mnou v čele může být svaz ještě lépe reprezentovat zájmy zaměstnanců ve zdravotnictví a poskytovat jim lepší služby. Chtěl jsem dát možnost i lidem, kteří mají na práci odborů jiný názor než mám já. Blíží se VI. Sjezd svazu a delegáti budou moc zvolit nové vedení. Osobně jsem se vždy zajímal o budování naší země v širším kontextu nežli jenom odborovém, spolupracoval jsem s řadou odborných a diskusních platforem ve zdravotnictví. V poslední době politici začali více vnímat skutečné problémy zdravotnictví a připouštět jiné způsoby řešení, než které byly více či méně zkoušeny doposud. Napadlo mi dát k dispozici moje znalosti a zkušenosti. Této nabídce šla v ústrety žádost pana ministra Hegera o úzkou spolupráci. Naše rozhovory vyústily v moje jmenování náměstkem. Jako náměstek pro informatiku budete mít problematiku e-Health tak říkajíc „pod palcem“. Čeho chcete během Vašeho působení ve funkci dosáhnout? Jaké jsou Vaše cíle?

www.zcr.cz

Moje cíle kopírují programové prohlášené této vlády : zavést elektronické zdravotnictví. Časopis Zdravotnictví v České republice publikuje výsledky výzkumu v oblasti veřejného zdraví a sociálního lékařství. Co soudíte o výzkumu v oblasti veřejného zdraví v ČR? Je výzkumná základna, tč. rozptýlená na různých vysokoškolských pracovištích dostatečná? Můžeme hledat příčinu ne zcela úspěšných pokusů o reformu českého zdravotnictví v nedostatečném využí-

RNDr. Jiří Schlanger vání výsledků výzkumů při formulování zdravotní politiky? Reaguje výzkum dostatečně na společenskou poptávku? Myslíte, že politici dostatečně využívají výsledky výzkumů? Hodně otázek a všechny jsou na místě. Myslím si, že kapacita lidí kteří se doposud zabývali veřejným zdravím není malá. S řadou odborníků jsem se potkával od roku 1990 a pozorně jsem je poslouchal. S jejich žáky – novými mladými odborníky se už také potká-

vám. Existuje tu kontinuita. To je příslib i do budoucna. Doposud se však odborníkům na veřejné zdraví málo naslouchalo, nedostatečně byli vtaženi do debat. A na čtení publikací, jakoby dnes nikdo neměl čas. Současný pan ministr přednášel na škole veřejného zdravotnictví IPVZ a to svědčí o jeho pozitivním vztahu k veřejnému zdraví. Ostatně to platí o jeho vztahu k vědě a výzkumu a vzdělávání obecně. V tom je příslib, že změny českého zdravotnictví pod jeho vedením nebudou probíhat metodou zkoušek a chyb ale s rozmyslem. Jako každá výzkumná činnost i výzkum v oblasti veřejného zdraví a sociálního lékařství vyžaduje příslušné finanční prostředky. Výsledky výzkumů v uvedených oborech mohou mít velký vliv na hospodaření s veřejnými prostředky. Na rozdíl od ostatních lékařských oborů, kde mají své zájmy farmaceutické a přístrojové firmy, veřejné zdraví a sociální lékařství takové zázemí nemají. Neměl by tedy být výzkum v těchto oborech financován především z veřejných prostředků? Bývá to zvykem. Ostatně i Evropská unie a pochopitelně její členské země se věnují těmto výzkumům intenzivně. Řada výsledků je zobecnitelných a neplatí jen pro země vzniku. Je to nepřeberné bohatství, ze kterého můžeme čerpat. Pochopitelně bychom měli i doma zvažovat, jaká témata potřebujeme s pomocí našich výzkumných kapacit řešit a věnovat na to prostředky. Děkuji za rozhovor Vít Černý

Rozhovor s RNDr. Jiřím Schlangerem Zdravotnictví v České republice ≤ IV/XIII/2010

133

Uplatnění komunitní sestry v českém zdravotnictví předpoklady a překážky

Recommend Documents