Uplatnění e-learningu v oblasti společenských věd: praktické poznatky ze Svobodné univerzity v Berlíně Katharina Schiederig

Nº 3 ▪ Března 2007 ▪ CS

eLearning Papers

Úvodník

Smíšené vzdělávání Roberto Carneiro a Lluís Tarín

Články

Úspěšné projekty smíšeného vzdělávání r. 2006: zkušenosti z různorodého vzdělávacího prostředí, ať už formálního, neformálního či informálního Tim Scholze a Sabine Wiemann Uplatnění e-learningu v oblasti společenských věd: praktické poznatky ze Svobodné univerzity v Berlíně Katharina Schiederig Smíšené vzdělávání - návrh na evropskou konvergenci výuky přírodních věd Antonia Andrade Olalla CAAD a e-learning: smíšená forma přístupu Pedro Leão Neto a Margarida Amaral Návrh na testování vzdělávacích objektů Rita Falcão de Berredo a Alfredo Soeiro

eLearning Papers

Noviny eLearning Papers jsou publikací portálu elearningeuropa.info, který vznikl z iniciativy Evropské komise v zájmu uplatňování IKT při celoživotním vzdělávání. Edice a produkce: P.A.U. Education, S.L. Email: [email protected] ISSN: 1887-1542

Pokud není uvedeno jinak, všechny texty uveřejněné v těchto novinách podléhají licenci Creative Commons Attribution-Noncommercial-NoDerivativeWorks 2.5. Dle této licence je povoleno jejich rozmnožování, distribuce a šíření za podmínky uvedení jména autora a názvu elektronických novin, které je publikují, tj. eLearning Papers. Jejich další využití k výdělečným či podobným účelům není dovoleno. Plné znění této licence najdete na adrese: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/2.5/deed.en

Úvodník: Smíšené vzdělávání Smíšené vzdělávání, známé též pod jménem hybridní či kombinované, je metodou, která se významnou měrou prosadila ve školství. V žádném případě se nejedná o nový termín či novou metodu. Tato kombinovaná forma výuky a studia je, a nadále i bude, rozumný způsob, jak vyhovět rozdílným potřebám v odborné přípravě. Nicméně podrobná analýza a vzájemné srovnání smíšeného vzdělávání a e-learningu nás dovedou k takovým závěrům a evaluacím, které napomáhají pochopit hranice a možnosti smíšené formy vzdělávání. Správná volba je klíčem k úspěchu. Ve smíšeném vzdělávání je třeba umět správně zvolit vhodné metody na základě konstatovaných potřeb. Ovšem srovnávání smíšeného studia s e-learningem může v některých případech vyvolat rozpory a ztížit přesné určení skutečných potřeb lidí zapojených do vzdělávacího procesu. Na závěr je třeba podotknout, že rentabilnost zvolené metody je samozřejmě velmi důležitá, ale ne rozhodující. Skutečným cílem je uplatnit takovou formu vzdělání, která je smysluplná a zajistí osvojení těch nejpotřebnějších znalostí a dovedností. V tomto čísle eLearning Papers najdete několik příspěvků s praktickými příklady uplatnění a využití smíšeného vzdělávání v rozdílných kontextech evropských organizací a institucí. První příspěvek poskytlo sdružení „blinc“ (Blended Learning Institutions’ Cooperative - Sdružení institucí smíšeného vzdělávání) a pojednává o zkušenostech a poznatcích získaných v rámci tří projektů smíšeného vzdělávání. Konstatuje se, že metoda smíšené formy vzdělávání umožňuje přizpůsobit nabídku studia různým nárokům a zaměřením na vzdělání, jakož i specifickým studijním požadavkům. V dalším článku nás Pedro Leão Neto a Margarida Amaral seznamují s výsledky své případové studie, která proběhla na fakultě architektury Univerzity v Porto, kde byla aplikována smíšená forma studia, přičemž uplatněná technologie iniciovala nový druh interakce mezi učitelem a studujícím. Antonia Andrade Olalla z Univerzity v Alcalá předkládá svůj návrh, jak prostřednictvím smíšené formy vzdělávání přizpůsobit výuku přírodních věd požadavkům Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Autorkou dalšího článku je Katharina Schiederig, která nás seznamuje s výsledky pilotního kurzu zaměřeného na možnosti smíšené formy studia v oblasti politických věd na Svobodné univerzitě v Berlíně. Díky tomuto pilotnímu projektu se virtuální vzdělávání stalo nedílnou součástí studijních programů a plánů. Poslední článek, jehož autory jsou Rita Falcão de Berredo a Alfredo Soeiro, pojednává o metodě srovnávacího testování vzdělávacích objektů. Roberto Carneiro a Lluís Tarín

eLearning Papers • www.elearningpapers.eu • ISSN 1887-1542 Nº 3 • Března 2007 • CS

2

Tim Scholze blinc

Sabine Wiemann

BUPNET GmbH

Tyto dva projekty jsou příkladem toho, že inovační koncepty podporované informačními technologiemi je možné realizovat v různorodém formálním i informálním vzdělávacím prostředí s různými skupinami, vzdělávacími obsahy a cíly. Klíčová slova Smíšené vzdělávání, případová studie, multikulturní, projekty Úplné znění textu http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media11897. pdf

Úspěšné projekty smíšeného vzdělávání r. 2006: zkušenosti z různorodého vzdělávacího prostředí, ať už formálního, neformálního či informálního Evropští partneři z 11 zemí působící ve sdružení Blended Learning Institutions’ Cooperative (blinc) realizovali tři projekty zaměřené na uplatnění metod smíšeného vzdělávání s podporou webových technologií v prostředí různých skupin s různorodým vzdělávacím kontextem. Projekt nazvaný INTEGRATION se týká školení interkulturního týmu pro organizace pracující v multietnickém prostředí. Celkem devět partnerů šesti různých národností se podílelo na vypracování podpory pro audiovizuální studium a výuku. Za tímto účelem byly v rámci interkulturní přípravy aplikovány videografické metody, dále byly analyzovány různé situace interkulturního střetávání pomocí techniky kritických událostí a konečně formou krátkých online filmů byly dokumentovány tzv. „interkulturní mikrokomunikace“. Na projektu nazvaném Joint Environmental Management (JEM!) a financovaném v rámci programu Socrates spolupracovali partneři Programu Společné akce z pěti různých zemí. K zavedení enviromentálního managementu v evropských školách se rozhodli použít eCoaching System. Daná metoda spočívá v zajištění opravdových kurzů, vzdělávacích pomůcek a průvodních pokynů pro učitele, školitele nebo konzultanty. Tento systém uplatněný při projektu JEM! byl vypracován na základě koncepce projektu „IEM in hospitals“, který byl prohlášen za jeden z pěti nejlepších projektů mezi 2 500 přihlášenými projekty od roku 1992. Koncepční rámec projektu JEM! byl aplikován na evropské školy. Odborné vzdělávání a poradenství se uskutečňuje smíšenou formou vzdělávání a celý systém je přístupný na interaktivní webové stránce daného projektu. Tyto dva projekty jsou příkladem toho, že inovační koncepty podporované informačními technologiemi je možné realizovat v různorodém formálním i informálním vzdělávacím prostředí s různými skupinami, vzdělávacími obsahy a cíly. Jsou jasnou ukázkou toho, že úspěch je z velké části určován kvalitou pedagogického modelu aplikovaného v daných kontextech smíšeného vzdělávání. Z tohoto důvodu se projekt Advanced Blended Learning and Didactics (A-B-C-D) (Grundtvig 1.1, 2005-2007) zaměřuje na vypracování globálních odborných kurzů určených pro navrhovatele smíšeného vzdělávání. Tyto kurzy proběhnou v květnu a září roku 2007 v Aténách a Bordeaux, přičemž jim bude předcházet předběžná e-learningová etapa. V rámci těchto kurzů bude mimo jiné poskytnuta možnost vypracovat svůj vlastní návrh projektu smíšeného vzdělávání pomocí nástrojů Web 2.0, jako jsou blogy, WIKI, e-portfólia a nástroje synchronní webové komunikace včetně online konferencí nebo Skype.


3

Katharina Schiederig Institut politických věd Otto-Suhr, Svobodná univerzita v Berlíně Virtuální vzdělávání a nástroje IKT se tak staly neodmyslitelnou součástí studijních programů a plánů. Využití e-learningu ke zdokonalení všech pedagogických metod, úprava e-tutorského systému, neustálý přísun informací a strategie odborné přípravy se staly klíčem k úspěchu. Klíčová slova Případová studie, smíšené vzdělávání, implementace, správná praxe, univerzita Úplné znění textu http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media11894. pdf

Uplatnění e-learningu v oblasti společenských věd: praktické poznatky ze Svobodné univerzity v Berlíně Nejedno ponaučení přinesl e-learningový pilotní projekt, který byl úspěšně zaveden v Německu na katedře politických věd Svobodné univerzity v Berlíně (Free University of Berlin) v letech 2004 až 2006. V zájmu strategie širokého uplatňování IKT (informačních a komunikačních technologií) na univerzitách byla použita k vyhledávání příležitostí smíšeného studia v oblasti politických a společenských věd platforma Blackboard. Tento pilotní projekt byl zahájen v září 2004 a po něm následoval od dubna 2005 do února 2006 další projekt, přičemž oba byly financovány univerzitou a německým federálním ministerstvem školství a výzkumu. V průběhu projektu byli e-tutoři studentů odborně zaškoleni v oblasti správy a řízení webového obsahu a podpory. Byly vyvinuty digitální moduly a byla otestována celá řada školicích, informačních a podpůrných opatření se zaměřením na učitele a studující. Celý projekt byl průběžně monitorován a po jednotlivých etapách vyhodnocován. Do projektu bylo tehdy na katedře zařazeno přes 300 přednášek a e-learning byl poté rozšířen na celou fakultu politických a společenských věd. Virtuální vzdělávání a nástroje IKT se tak staly neodmyslitelnou součástí studijních programů a plánů. Využití e-learningu ke zdokonalení všech pedagogických metod, úprava e-tutorského systému, neustálý přísun informací a strategie odborné přípravy se staly klíčem k úspěchu. Dalšími důležitými faktory k zajištění úspěchu byla podpora vedení univerzity a zavedení elearningového univerzitního programu (CeDis - Centrum digitálních systémů), jakož i vzájemná výměna projektů s dalšími katedrami. Mimoto byl projekt během pomalého rozjezdu prototypu nepřetržitě přizpůsobován a neustále se rozrůstal díky průběžnému monitorování a vyhodnocování. Závěrem bychom rádi poukázali na to, že důležitým předpokladem úspěšné implementace e-learningu na jakékoli katedře je zajištění odborného vzdělávání a přípravy, vytvoření sítí, infrastruktury IT a komunikace se studenty. V současnosti fakulta připravuje návrh projektu pro akademický rok 2007/2008 zaměřený na další vývoj obsahu a odborné přípravy pedagogů za účelem prosazení skutečně integrované smíšené formy vzdělávání.


4

Smíšené vzdělávání - návrh na evropskou konvergenci výuky přírodních věd Antonia Andrade Olalla Univerzita v Alcalá, Španělsko

Z toho vyplývá, že je třeba, aby učitel své znalosti týkající se nových vzdělávacích systémů neustále aktualizoval, aniž by podceňoval hodnotu tradičních metod, a stejně tak studující musí být na tyto nové formy studia patřičně připraven. Klíčová slova Vzdělávání, hypermédia, případová studie, smíšené vzdělávání, přírodní vědy, univerzita Úplné znění textu http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media11971. pdf

Evropský prostor pro vysokoškolské vzdělávání vyžaduje novou dimenzi pro vzdělávání a studium, aby byla splněna nová kritéria stanovená pro tento obrovský společný prostor. Hlavním cílem tohoto článku je navrhnout takovou formu vzdělávání, která bude v souladu s evropskou adaptací v oblasti přírodních věd a napomůže vyřešit celou řadu současných problémů týkajících se prezenčního studia. Výchozím bodem projektu se stal lokální kreditní systém, u něhož byl posouzen stupeň adaptace na Evropský systém transferu kreditů (ECTS). Za tímto účelem byl vybrán studijní předmět, u kterého byla aplikována metoda smíšené formy studia tak, že se využilo webové technologie jednak k doplnění prezenčního studia, jakož i výukových hodin studenta uznaných evropským kreditovým systémem. V tomto návrhu projektu se předpokládá, že učitel musí jednak umět kombinovat své schopnosti pedagoga, ale být i dobře obeznámen se synchronními a asynchronními aplikacemi Internetu jakožto nezbytného nástroje; mimoto musí mít individuální předpoklady pro práci tutora, jelikož část prezenční formy studia se změní v distanční formu a bude třeba umět vytěžit to nejlepší z obou forem studia. Bude též třeba, aby se učitel uměl vypořádat s tou skutečností, že studující musí nejen nabýt znalosti dle daných studijních plánů, ale též si osvojit určité množství postojů a schopností, které ho připraví na danou profesní budoucnost. To znamená, že studijní předměty se již nebudou definovat v závislosti na znalostech a vědomostech, které mají být předány, ani na počtu hodin, které k jejich předání učitel potřebuje, ale spíše dle schopností a dovedností, které si studující musejí v každém případě osvojit. Z toho vyplývá, že je třeba, aby učitel své znalosti týkající se nových vzdělávacích systémů neustále aktualizoval, aniž by podceňoval hodnotu tradičních metod, a stejně tak studující musí být na tyto nové formy studia patřičně připraven.


5

CAAD a e-learning: smíšená forma přístupu Pedro Leão Neto fakulta architektury Univerzity v Porto (FAUP), Portugalsko Margarida Amaral Instituto de Recursos e Iniciativas Comuns da Universidade do Porto (IRICUP), Portugalsko Z této případové studie mezi jiným vyplývá, že vzdělávací proces, který probíhá na základě kreativního využití dané elearningové platformy, posiluje pedagogovy předpoklady pracovat týmově. Klíčová slova CAAD, e-learning, smíšené vzdělávání, komunikace Úplné znění textu http://www.elearningeuropa.i nfo/files/media/media12070. pdf

Tato případová studie vznikla pod vedením docenta pověřeného výukou systému CAAD (Computer Architectural Aided Design) a za podpory i aktivní spolupráce s Institutem společných zdrojů a iniciativ při Univerzitě v Porto (IRICUP). CAAD je volitelným předmětem v pátém ročníku fakulty architektury na Univerzitě v Porto (FAUP). Výuka tohoto předmětu probíhá v tzv. kolaborativním prostředí (učitel/student a student/učitel), které zajišťuje vzájemnou výměnu myšlenek a nápadů, vzájemné komunikování projektů a tvorbu efektivního studijního kontextu. Teoretická a empirická základna této výuky ovšem poukazuje na to, že potenciál počítačové podpory ke sdílení urbanistických projektů musí být využíván s kritickým odstupem. Cílem je upozornit studenty na specifické atributy jednotlivých metod prezentace a stimulovat je k tomu, aby se zamysleli nad tím, proč vlastně používají ke sdílení svých návrhů a koncepcí různé počítačové aplikace a prezentace. V této souvislosti bylo důležité adoptovat určitý počet nových výukových metod, komunikačních technik a specifického software, které by umožnily výuku tohoto předmětu odlišit od tradičních pedagogických metod, tzn. demonstrativních metod přednášejícího a víceméně pasivního postoje studenta v tomto procesu. Po vytvoření nového vztahu k nástrojům používaným v procesu výuka a studium se však nesmí zapomenout na změnu metodiky, která by vedla k motivování studenta, aby se zapojil do diskuze a zaujal aktivní úlohu v celém procesu. Dle našeho názoru je třeba právě tento aspekt pojmout jako hlavní cíl, jehož je možné dosáhnout využitím různých druhů informačních a softwarových pomůcek, a to nejen na poli distanční formy výuky, ale též ve vztahu k prezenční interakci ve třídách, kdy vyřešení daného problému uvnitř každé skupiny je chápáno jako výsledek projektů vypracovaných na základě vzájemné komunikace. Z této případové studie mezi jiným vyplývá, že vzdělávací proces, který probíhá na základě kreativního využití dané e-learningové platformy, posiluje pedagogovy předpoklady pracovat týmově. To znamená, že použití dané technologie iniciovalo nový druh interakce mezi učitelem a studentem, jelikož usnadňuje významnou měrou komunikaci a studentům přisuzuje aktivnější úlohu ve vzdělávacím procesu.


6

Návrh na testování vzdělávacích objektů Rita Falcão de Berredo Univerzita v Portu, Portugalsko

Alfredo Soeiro Univerzita v Portu, Portugalsko

Testování vzdělávacích objektů bylo uplatněno ve dvou různých kontextech. K ověření použitelnosti této testovací metody byly použity tři moduly při výuce stavitelství na druhém stupni (master). Informace získané během tohoto testu posloužily k vylepšení vyvinutých nástrojů a především indikačního systému. Klíčová slova Evaluace, vzdělávací objekty, znovupoužitelnost, kvalita Úplné znění textu http://www.elearningeuropa. info/files/media/media12071 .pdf

Tento článek navrhuje metodu na testování vzdělávacích objektů, přičemž hledá odpověď na dva problémy související s elearningem: problém validace vzdělávání pomocí této metody a problém návratnosti investic vynaložených na vývoj a využití, zkrátka její efektivnost a účinnost. Předkládáme návrh na evaluaci vzdělávacích objektů pomocí srovnávacích testů založených jednak na Standardu pro metadata vzdělávacích objektů (Learning Object Metadata Standard - LOM), jakož i na adaptaci hlavních nástrojů projektu BENVIC. Testování vzdělávacích objektů (Benchmarking of Learning Objects - bLO) je metoda, jejímž cílem je posoudit vlastnosti vzdělávacích objektů, jejich využití, jakož i zájmové skupiny a poté navrhnout postupy a nástroje k jejich evaluaci. Tato metoda nesmí být považována za definitivní či uzavřený systém. Vymezuje základní pracovní linii pro evaluaci vzdělávacích objektů neboli první krok k vytvoření komplexnějšího a spolehlivějšího systému evaluace, který se neustále zdokonaluje. V našem příspěvku uvádíme hlavní zásady testování vzdělávacích objektů, dle kterých byly vyvinuty příslušné nástroje. Testovací systém tvoří celkem tři základní nástroje, z nichž dva již byly vyvinuty kompletně a jeden je doplňkem používaným ke zlepšování použitelnosti dané metody. Jedná se zaprvé o analytický nástroj založený na standardu LOM neboli testovací indikační systém a dále mapu s kompetencemi, která slouží jako mechanismus pro kontinuální zdokonalování. K doplnění matice indikátorů byl dodatečně vyvinut systém k určování účinnosti a efektivnosti. Testování vzdělávacích objektů bylo uplatněno ve dvou různých kontextech. K ověření použitelnosti této testovací metody byly použity tři moduly při výuce stavitelství na druhém stupni (master). Informace získané během tohoto testu posloužily k vylepšení vyvinutých nástrojů a především indikačního systému. Poté byla metoda srovnávacího testování vzdělávacích objektů použita jako evaluační nástroj pro některé z výsledků evropského projektu nesoucího název „E3: Electronically Enhanced Education in Engineering“, který byl zacílen na vypracování vzdělávacích objektů, které byly sdíleny a vyhodnocovány s mezinárodními partnery. Závěrem citujeme rozličné oblasti budoucí činnosti v zájmu dalšího zlepšování tohoto systému a jeho integrace s dalšími systémy.


7

Uplatnění e-learningu v oblasti společenských věd: praktické poznatky ze Svobodné univerzity v Berlíně Katharina Schiederig

Recommend Documents