Poznatky veřejné ochránkyně práv z oblasti důchodů

Poznatky veřejné ochránkyně práv z oblasti důchodů Stálý seminář důchodové komise 12. ledna 2017

Obsah prezentace 1. Statistické údaje z agendy důchodového pojištění 2. Opakovaně zjištěná pochybení 3. Nejčastější důvody, proč nevznikne nárok na důchod nebo je výše důchodu nízká 4. Možnosti VOP iniciovat změnu zákona 5. Návrhy změn v důchodovém pojištění z pohledu stěžovatelů a VOP

Použito z: https://www.google.cz/imgres?imgurl=http%3A%2F%2Fw ww.designnet.cz%2Fwpcontent%2Fuploads%2F2012%2F03%2Fpresentation300x300.jpg&imgrefurl=http%3A%2F%2Fwww.designnet. cz%2Fostatni%2Fprezentace%2F&docid=XBPlxkikjbDwM&tbnid=VJKJea6POnGlM%3A&vet=1&w=300&h=300&bih=614&biw =1366&q=prezentace&ved=0ahUKEwjS0qn327LRAhVGkR QKHS9pBLkQMwguKAAwAA&iact=mrc&uact=8

Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Statistické údaje Použito z: https://www.unet.cz/blog/wp-content/uploads/2015/09/statistika.png


Podněty v agendě sociálního zabezpečení v roce 2016 sociální zabezpečení s cizím prvkem 7%

dávky nemocenského pojištění 4%

dávky státní sociální podpory 7%

ostatní agenda sociálního zabezpečení 3%

důchody 35%

příspěvek na péči, dávky pro OZP 14% dávky pomoci v hmotné nouzi 30%


Podněty z oblasti důchodů za rok 2016 vyřízeno celkem 473 podnětů (35 % agendy oddělení) z toho:

• 46 % invalidní důchody • 28 % starobní důchody • 8 % pozůstalostní důchody


invalidní důchody starobní důchody pozůstalostní důchody ostatní

Jak probíhá šetření?

přijetí podnětu

podnět je v působnosti zahájení šetření úřad pochybil

podnět není v působnosti

odložení podnětu úřad nepochybil

písemné vysvětlení (letáky www.ochrance.cz)

závěrečné stanovisko sankce Použito z: http://bpt.techfass.cz/images/404.png


Způsoby vyřízení podnětů v roce 2016 • šetření vedeno v 79 případech (17%)  pochybení zjištěno v 48 případech (61%),  pochybení nezjištěno v 31 případech (39%)

Použito z: https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd =&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiW2uHE6bLRAhWEExoKHVCDBKMQj RwIBw&url=http%3A%2F%2Fwww.expertnapredaj.sk%2Fchyby-pritelefonovani%2F&bvm=bv.142059868,d.d24&psig=AFQjCNFZpGNwlRV ZLQWNSQ8IquI9gUoRXQ&ust=1483974380054718

• v ostatních případech ochránkyně poskytla  poučení o opravných prostředcích (předčasné podněty)  vysvětlení, že podnět je neopodstatněný (úřad postupoval v souladu se zákonem) Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Opakovaně zjištěná pochybení

•

Použito z: https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwi9somX67LRAhVC5xoKHRyrBhkQjRwIBw&url=http%3A%2F%2Fwww.praha19. cz%2Ferrors%2F404.html&bvm=bv.142059868,d.d24&psig=AFQjCNFZpGNwlRVZLQWNSQ8IquI9gUoRXQ&ust=1483974380054718


Problémy zjištěné u všech druhů důchodů • Nezapočtení získané doby pojištění • Neuznání určité doby za vyloučenou dobu při stanovení výše procentní výměry důchodu • Poskytnutí doplatku důchodu za kratší dobu, než náleží


Nezapočtení doby pojištění, již pojištěnec získal • pojištěnec

ČSSZ sdělil, že získal dobu pojištění, ale nedoložil o ní žádný důkaz, ČSSZ o ní nemá žádný doklad ve své evidenci a neprovede šetření doby pojištění


Použito z: https://brucedwatson.files.wordpress.com/2015/05/no-evidence.jpg

ČSSZ je povinna zjistit, zda pojištěnec dobu pojištění, kterou označil v žádosti o důchod, získal či nikoliv, a to i tehdy pokud pojištěnec nepředložil k této době žádné doklady. ČSSZ sice může pojištěnce vyzvat, aby jí předložil doklady o označené době pojištění, pokud tak však neučiní, nezbavuje ji to povinnosti tvrzení pojištěnce o získané době pojištění prošetřit. Správní řád jasně upřednostňuje vlastní aktivitu správního orgánu při opatřování podkladů pro rozhodnutí před vyzýváním účastníka řízení. K tomuto kroku by ČSSZ měla přistupovat tehdy, pokud se jí samotné nepodařilo o stěžovatelem označené době pojištění zjistit žádné skutečnosti, nikoliv primárně přenášet povinnost opatřovat důkazní prostředky na účastníka řízení. (podnět sp. zn.: 6193/2010/VOP)


• pojištěnec doložil doklad o době pojištění, ČSSZ však na jeho základě odmítla dobu pojištění zhodnotit, protože jí bývalý zaměstnavatel nepředložil evidenční list Použito z: https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8 &ved=0ahUKEwiSvYiGhbPRAhVFLhoKHRc_DM4QjRwIBw&url=http%3A%2F%2Fkalkul.clex pert.cz%2Fsoftware%2Fformcssz%2F&bvm=bv.142059868,d.d24&psig=AFQjCNF1qxR1Z7i kOsxXXJHhjuvrOcqbWQ&ust=1483981766375008


Stěžovatelka předložila ČSSZ jako důkazní prostředky o době pojištění pracovní smlouvu a potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), vystavený bývalým zaměstnavatelem. Tento zaměstnavatel však neposkytl součinnost ČSSZ a nevystavil stěžovatelce na uvedené období evidenční list důchodového pojištění. ČSSZ odmítla na základě uvedených dokladů dobu pojištění započíst s odůvodněním, že nelze prokázat, že stěžovatelka práci v dané době skutečně vykonávala a byly jí vypláceny výdělky zakládající její účast na nemocenském pojištění. Tento závěr nepřehodnotila ani na základě potvrzení zdravotní pojišťovny, že v uvedeném období hradil za stěžovatelku pojistné na veřejné zdravotní pojištění dotčený bývalý zaměstnavatel. Ochránce konstatoval pochybení. Dospěl k závěru, že pokud kvůli pochybení bývalého zaměstnavatele nemá ČSSZ o určité době zaměstnání potřebné doklady, je povinna ji zhodnotit na základě jiných dostatečných důkazů. Pojištěnci nemůže jít k tíži nesplnění povinností jeho bývalého zaměstnavatele ke správě sociálního zabezpečení. (podnět sp. zn.: 3122/2012/VOP) Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

• ČSSZ odmítla v některých případech započíst dobu pojištění na základě čestného prohlášení dvou svědků

Použito z: http://caslav.evangnet.cz/images/kazani/kazani_image005.gif


ČSSZ je povinna přijmout čestné prohlášení alespoň 2 svědků o účasti osoby na důchodovém pojištění, i když nebylo učiněno na příslušném formuláři jí vydaném. Pro to, aby k němu mohla ČSSZ přihlížet, je pouze třeba, aby byli svědci řádně identifikováni (prostřednictvím osobních údajů) a aby byly jejich podpisy na čestném prohlášení úředně ověřeny. Splňuje-li čestné prohlášení tyto náležitosti, je ČSSZ povinna se zabývat pravdivostí údajů v něm uvedených. K tomu, aby bylo čestné prohlášení uznáno za věrohodné, není nezbytné, aby ho poskytli bývalí spolupracovníci dotčené osoby. (podnět sp. zn.: 679/2014/VOP)

Použito z: https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source =images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwj5jtuTrrXRA hVEuBQKHQFXBQ0QjRwIBw&url=http%3A%2F%2Fpravypr ostor.cz%2Fjaka-je-duveryhodnostct%2F&bvm=bv.143423383,bs.2,d.d24&psig=AFQjCNFaIor V7SW2QLhAeQFaCKiPRfgN6A&ust=1484061512391987 Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Nezhodnocení vyloučené doby • ČSSZ opakovaně nevylučovala doby zaměstnání získané před 1. 1. 1996, když nebylo možné zjistit výši výdělků pojištěnce, v důsledku čehož byla výše důchodu nižší, než náležela


Použito z: https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKE wi3gej5sbXRAhXD0RQKHUZKB2UQjRwIBw&url=http%3A%2F%2Ffinance.idnes.cz%2Fminimalni-mzda-anemoc-z-povolani-dq0%2Fpenze.aspx%3Fc%3DA160301_121655_penze_sov&bvm=bv.143423383,bs.2,d.d24&psig=AFQjCNHk bv1b3j2cXeIexlKh7v9DECgXvg&ust=1484062439520598

Vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, tedy dobu, po kterou byl pojištěnec poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů, je nutno vztáhnout i na období před 1. 1. 1996. Již od počátku účinnosti zákona o důchodovém pojištění totiž neexistoval rozumný důvod, pro který by měla být tatáž okolnost spočívající v nemožnosti zjištění vyměřovacích základů v rámci jednoho rozhodného období hodnocena odlišně. (podnět sp. zn.: 1596/2013/VOP)


Použito z: http://www.naseinfo.cz/photo/view?id=273157

Poskytování doplatku důchodu za kratší dobu, než náleží • ČSSZ opakovaně přiznává doplatek důchodu od pozdějšího dne, než náleží, v situaci, kdy důchod nebyl přiznán nebo byl poskytnut v nižší výši v důsledku pochybení orgánu sociálního zabezpečení Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Použito z: http://www.pms.cz/picture/IMG/zlaty_mesec.jpg

Pokud byl důchod neprávem odepřen nebo přiznán od pozdějšího data nebo v nižší výši, než náležel, v důsledku pochybení orgánu sociálního zabezpečení, náleží doplatek důchodu nikoliv pouze za období 5 let ode dne zjištění, že dávka byla neprávem odepřena nebo poskytnuta opožděně či v nižší výši, než náležela, ale za celé období od vzniku nároku na důchod; u důchodů, na něž vznikl nárok před 1. 1. 2006, náleží doplatek od 1. 1. 2006 (podnět sp. zn.: 5747/2011/VOP/DŘ) . Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Použito z: http://www.narozeninky.cz/image/cache/data/specialni-dorty/specialnidort-mesec-s-penezi-500x500.jpg

Pochybení specifická pro starobní důchody • chybné určení dne starobního důchodu

přiznání

Použito z: https://media.novinky.cz/692/516929-top_foto1-gr14t.jpg?1446116409


Chybné určení dne přiznání starobního důchodu Požádá-li pojištěnec o přiznání starobního důchodu ode dne vzniku nároku na něj a ČSSZ dodatečně zjistí další dobu pojištění, díky níž nárok na důchod vznikne k dřívějšímu dni, je ČSSZ povinna nejen přepočíst procentní výměru důchodu, ale rovněž rozhodnout o neprávem odepřené dávce a důchod přiznat od dřívějšího dne. (podnět sp. zn.: 1768/2009/VOP) Použito z: https://thumbs.dreamstime.com/z/turn-back-time-arrow-clock-sphere-wordsaround-clocks-to-illustrate-turning-backward-to-redo-revise-action-35557462.jpg


Pochybení specifická pro invalidní důchody • neúplnost a nepřesvědčivost posudku o invaliditě • nestanovení výše důchodu podle pravidel pro mimořádné případy (invalidé z mládí, mladí invalidé a lidé, kteří získali alespoň 15 let čisté doby pojištění) Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Použito z: http://www.petrakubisova.sk/wp-content/uploads/2016/01/poistenie.jpg

Neúplnost a nepřesvědčivost posudku o invaliditě

Použito z: http://us.123rf.com/450wm/lexaarts/lexaarts13 11/lexaarts131100032/23463315-frustrace,-3d%C4%8Dlov%C4%9Bk-a-jedenchyb%C4%9Bj%C3%ADc%C3%AD-kousekskl%C3%A1da%C4%8Dky.jpg?ver=6

• obvykle spočívá v:  nevyžádání potřebných podkladů pro posouzení invalidity (zejména zdravotnické dokumentace od odborných lékařů pojištěnce)  nedostatečném odůvodnění posudku  nevypořádání se se závěry, které nejsou v souladu s posudkovým závěrem  určení data vzniku invalidity k nahodilému dni (např. ke dni posudkového jednání) Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Stěžovateli nebyl přiznán plný invalidní důchod, protože ke dni vzniku plné invalidity (2. 7. 2003) nezískal potřebnou dobu pojištění. Posudkový lékař označil za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stěžovatele těžkou poruchu osobnosti s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu. Datum vzniku plné invalidity stanovil ke dni vyhotovení jediného psychiatrického nálezu z psychiatrické léčebny, kde stěžovatel opakovaně a dlouhodobě pobýval. V posudkovém spisu nebyly žádné další nálezy či vyšetření stěžovatele od roku 1990, kdy poprvé žádal o invalidní důchod, a to přesto, že ze zjišťovací prohlídky (resp. z výše uvedeného lékařského nálezu) vyplývala dlouhodobost postižení stěžovatele. Z posudku přitom nebylo zřejmé, zda se posudkový lékař dopadem zdravotního stavu stěžovatele na pracovní schopnost a možností vzniku invalidity přede dnem 2. 7. 2003 vůbec zabýval, resp. že by si vyžádal doplňující dokumentaci či vyšetření. ČSSZ provedla mimořádnou kontrolní lékařskou prohlídku stěžovatele, opatřila si další jeho zdravotnickou dokumentaci. Na jejím základě byl stěžovatel uznán za částečně invalidního od roku 1984 a za plně invalidního od roku 1997, díky čemuž mu vznikl nárok na tyto důchody. (podnět sp. zn.: 4025/2012/VOP) Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Nestanovení výše mimořádné případy

důchodu

podle

pravidel

pro

• má za následek stanovení velmi nízké výše důchodu (často pod úrovní životního minima osoby – nyní 3.410 Kč) Použito z: https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUK EwiGrsKK3bXRAhVDPxQKHVLxCngQjRwIBw&url=https%3A%2F%2Fceskamincovna.cz%2Fceske-mince345%2F&bvm=bv.142059868,bs.1,d.d2s&psig=AFQjCNEZ4DOtuAe0CWYOaVxzFbTsp1m7lw&ust=1484 074118480724


Stěžoval se obrátil na ochránkyni se stížností na výši svého invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně (4.691,- Kč). Stěžovatel byl ke dni 18. 10. 2012, k němuž byl uznán za invalidního ve III. stupni, mladší 28 let. Důchod mu však byl vypočten klasicky, nikoliv ve zvýhodněné (fiktivní) výši určené pro pojištěnce mladší 28 let věku. Aby takový důchod mohla ČSSZ přiznat, nesmí pojištěnci od dosažení 18 let věku do vzniku invalidity chybět víc jak 1 rok doby pojištění, přičemž do této doby se započítává i studium a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. ČSSZ ochránkyni sdělila, že u stěžovatele činí doba nepokrytá pojištěním od dosažení 18 let věku do vzniku invalidity 652 dnů. Ochránkyně však zjistila, že ČSSZ měla k dispozici potvrzení o vedení stěžovatele v evidenci uchazečů o zaměstnání v délce 365 dnů ve zmíněné přetržce doby pojištění. ČSSZ uznala své pochybení (po započtení doby evidence byla přetržka kratší 1 roku) a stěžovateli nově přiznala invalidní důchod ve výši 9.516,- Kč. (podnět sp. zn.: 6310/2015/VOP) Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Použito z: http://st.depositphotos.com/1006799/3051/ i/950/depositphotos_30510515-stockphoto-falling-euro-coins.jpg

Pochybení typická pro pozůstalostní důchody • neověření všech možností pro přiznání pozůstalostního důchodu

Použito z: https://www.socialmediaexplorer.com/wp-content/uploads/2014/06/Missthe-Mark.jpg Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Při rozhodování o pozůstalostním (zde vdovském) důchodu po 1. 1. 2010 je ČSSZ povinna u zemřelého staršího 38 let zkoumat obě varianty získání potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod, tj. nejen získání doby pojištění 5 let v období 10 let před smrtí, ale rovněž získání doby pojištění 10 let v období 20 let před smrtí. (podnět sp. zn.: 7449/2013/VOP) Použito z: https://encryptedtbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTmfXzBk3xwFAWkpdB3uaQl4LWGcNvGZfFyI0Tn2EwrnhbP_22ug


Kde najít stanoviska ochránce? www.ochrance.cz – ESO (evidence stanovisek ochránce) http://eso.ochrance.cz/Vyhledavani/Search

Použito z: http://u.smedata.sk/blogidnes/article/9/24/ 248409/248409_clanok_foto_627.jpg?r=05e

Sborníky stanovisek veřejného ochránce práv Důchody I - © Kancelář veřejného ochránce práv, 2009 Důchody II - © Kancelář veřejného ochránce práv, 2016 http://www.ochrance.cz/dalsi-aktivity/publikace/sbornikystanoviska/


Nejčastější důvody, proč nevznikne nárok na důchod nebo je výše důchodu nízká • nezískání potřebné doby pojištění • onemocnění stěžovatele nedosahuje invalidity, resp. vyššího stupně invalidity • neuzavření manželství

Použito z: https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiqeKE9bXRAhUBuBQKHXlTA74QjRwIBw&url=http%3A%2F%2Fcz.depositphotos.com%2F50539525%2Fstock-photo-applicationrejected.html&bvm=bv.142059868,bs.1,d.d2s&psig=AFQjCNEijXFGhnrl_nTv2fF2RXLtyFgT_w&ust=1484080554389829 Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Nezískání potřebné doby pojištění • dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost (typicky u osob invalidních v I. nebo II. stupni) • dlouhodobá dobrovolná ekomonická neaktivita (ženy v domácnosti) • dlouhodobá neschopnost výdělečné činnosti a odmítání léčby duševně nemocnými (před podáním žádosti o invalidní důchod) • dlouhodobý výkon výdělečné činnosti ve státě, s nímž ČR nemá sjednánu smlouvu o sociálním zabezpečení • výkon výdělečné činnosti bez odvodu pojistného (porušení povinnosti buď zaměstnavatelem nebo OSVČ, práce malého rozsahu, nelegální práce) • péče o dlouhodobě nemocné dítě starší 4 let, které nebylo uznáno za závislé na péči (typicky dítě, u něhož pediatr z důvodu častých infektů nedoporučil návštěvu mateřské školy) Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Onemocnění stěžovatele nedosahuje invalidity, resp. vyššího stupně invalidity • typicky onemocnění páteře a remisní stavy po zhoubných nádorech • u lehké mentální retardace, i když je pojištěnec omezen ve svéprávnosti v plném rozsahu (nemůže uzavřít pracovněprávní vztah), může být uznána jen invalidita I. nebo II. stupně (stanoveno rozmezí 30 – 45 % poklesu pracovní schopnosti) • pojištěnec trpí několika onemocněními, které každé umožňuje přiznání invalidního důchodu jen I. nebo II. stupně, nemůže mu být tedy přiznán invalidní důchod III. stupně, přestože fakticky není schopen díky kombinaci svých onemocnění vykonávat výdělečnou činnost Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Oprávnění VOP iniciovat změny zákona • § 22 zákona o VOP – oprávnění doporučit vydání, změnu či zrušení vládě • nezávazné doporučení, nejde o kvalifikovanou zákonodárnou iniciativu • častěji využívána možnost uplatnit připomínky k vládnímu návrhu zákona jako povinné připomínkové místo dle legislativních pravidel vlády • obecně velmi obezřetný přístup, neboť tvorba sociální politiky je záležitostí vlády a vede se o ni politická soutěž Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Příklad I – osoby pečující o závislou osobu • legislativní doporučení VOP zaměřena vždy na ohrožené skupiny • vycházela z opakovaných podnětů ochránci + ochránce skutečně vyhodnotil dopady právní úpravy jako nespravedlivé • řešení problematiky nevýhodného postavení pečujících osob v důchodovém pojištění • přijaty novely směrem ke vstřícnějšímu stanovení výše důchodu osob, které dlouhodobě pečovaly o osobu závislou na péči • 2007 odstranění krácení vyloučených dob (zákon č. 152/2007 Sb.) • 2009 garance minimálního důchodu pro osobu pečující déle než 15 let (zákon č. 308/2008 Sb.) Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Příklad II – sirotčí důchody • ochránce opakovaně a dlouhodobě řešil podněty sirotků, kteří z důvodu nesplnění podmínky potřebné doby pojištění u zemřelého (nejčastěji otce) nezískali nárok na sirotčí důchod • již v Souhrnné zprávě o činnosti VOP za rok 2007 Poslanecké sněmovně doporučil přijetí novely zákona o důchodovém pojištění, která zakotví nárok na sirotčí důchod alespoň v minimální garantované výši i v těch případech, kdy nebyla splněna podmínka potřebné doby pojištění, nebo která vyřeší situaci prostřednictvím nové nepojistné dávky • doporučení bylo zopakováno i v souhrnných zprávách z let 2010, 2011 Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Příklad II – sirotčí důchody • k dalšímu zhoršení sociální situace rodin s osiřelými dětmi došlo od 1. 1. 2011 zrušením sociálního příplatku • v roce 2011 ochránce uplatnil připomínku k novele zákona o nemocenském pojištění – požadoval zmírnění podmínek nároku na sirotčí důchod s tím, že osiřelým dětem by byl garantován minimální sirotčí důchod již při splnění podmínky 1 roku pojištění u zemřelého • v novele č. 470/2011 Sb. bylo přijato zmírnění podmínek nároku na sirotčí důchod spočívající ve zkrácení potřebné doby pojištění na polovinu (2,5 roku z posledních 10 let před úmrtím nebo 5 let z 20) • aktuálně navrženo ve sněmovním tisku 821 další zmírnění podmínky Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Návrhy změn v důchodovém pojištění z pohledu stěžovatelů a z pohledu VOP • podněty stěžovatelů určují agendu, možnost šetření z vlastní iniciativy • napadána nezákonnost rozhodnutí ČSSZ, žádosti o osvětlení postupu ČSSZ (přezkoumatelnost), širší vysvětlení úpravy a jejich důvodů, namítána diskriminace • žádost o neaplikaci dotčených ustanovení, o odstranění tvrdosti zákona, o celkové řešení fin. a sociální situace – přistupující nepojistný systém + návrhy na samotnou změnu právní úpravy Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Návrhy změn v důchodovém pojištění z pohledu stěžovatelů a z pohledu VOP • oblast soc. práv – široký prostor pro uvážení státu – realizace práv zakotvených v čl. 30 LZPS, jichž se lze domáhat dle čl. 41 pouze v mezích zákonů • přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci a ztrátě živitele, status pozitivus • rovné zacházení – zvýhodnění kategorií osob musí být založeno na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) • mezi legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) musí existovat vztah přiměřenosti Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Návrhy změn v důchodovém pojištění z pohledu stěžovatelů a z pohledu VOP indikátor: • na základě šetření zjištěn výrazně negativní dopad do veřejných subjektivních práv většího počtu stěžovatelů • neefektivní, nedostatečná či nejasná právní úprava, reálná představa o jiném zakotvení dotčené úpravy – jejím normativním vyjádření Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Návrhy změn v důchodovém pojištění z pohledu stěžovatelů a z pohledu VOP • návrhy stěžovatelů na změnu úpravy - pouze parametrické, nikoliv celého systému, týkají se převážně I. pilíře, ve větší míře směrem k posílení funkce soc. zabezpečení x pojištění (smíšený systém) • VOP na některé okruhy návrhů nahlíží jako na zcela nedůvodné, nebo jako na vyjádření požadavků na tvorbu sociální politiky - omezuje se v jejich hodnocení, některé návrhy dílčím způsobem upozorňují na problematičnost úpravy a konečně jsou návrhy, jejichž vyústěním může být obdobný pohled na věc se stěžovatelem Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Smíšený důchodový systém – rozdílné podněty stěžovatelů – zásluhovost x solidarita • Nález Ústavního soudu ze dne 25. 5. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 12/94, publikovaný pod č. 92/1995 Sb., kde soud judikoval že „ve všech existujících systémech sociálního zabezpečení jsou v různém poměru zastoupeny zásady solidarity a ekvivalence. Každý systém sociálního zabezpečení nese s sebou zvýhodnění určitých sociálních skupin, podle toho, je-li preferováno spíše hledisko solidarity nebo upřednostňována zásada ekvivalence. Tato úprava je vyhrazena zákonodárci, který nemůže postupovat libovolně, ale při stanovení preferencí musí přihlížet ke sledovaným veřejným hodnotám." Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Podmínky vzniku nároku – potřebná doba pojištění – v širších souvislostech problematické i pro VOP • očekávání stěžovatelů o nižším rozsahu potřebné doby pojištění (25 let) mající původ ještě v zákonu č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, parametrické úpravy - populační a ekonomický vývoj • nesouhlas/absolutní neznalost změn právní úpravy účinné od 1 .1. 2010 • Doba pojištění pro nárok se od roku 2010 postupně prodlužuje z původních 25 až na 35 let. Pro osoby, které dosáhnou důchodového věku po roce 2018, je stanovena na 35 let (u těch, kteří dosáhnou důchodového věku letos – v roce 2017 – činí 33 let). Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Podmínky vzniku nároku – potřebná doba pojištění – v širších souvislostech problematická i pro VOP • „záchranné“ alternativy – zisk 30 let doby pojištění, za níž bylo zaplaceno pojistné a vznik nároku na pozdní starobní důchod při zisku 15 let takovéto doby pojištění (důchodový věk o 5 let vyšší), nárok na starobní důchod pojištěnci, jenž dosáhl 65 let nebo svého důchodového věku, je-li tento věk vyšší, a splnil podmínky nároku na invalidní důchod • zpřísněnou podmínku doby pojištění splní do dosažení svého důchodového věku patrně jen ti pojištěnci, kteří v průběhu života nenarazí na studijní či pracovní komplikace, nehledě na neovlivnitelné zdravotní nesnáze či možnou stagnaci trhu práce Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Předčasný starobní důchod - VOP pouze objasňuje úpravu • trvalé krácení předčasného starobního důchodu (§ 31 ZDP), dočasně snížený starobní důchod jen do 31. 12. 2006, poučení o získání veškeré NDP jako uchazeč o zaměstnání, § 13 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi • předčasný starobní důchod a pobírání výdělků zakládajících účast na důchodovém pojištění (§ 37 odst. 2 ZDP) Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Použito z: http://www.licpensionplan.com/wp-content/uploads/2016/05/licretirement.png

Poskytování vdovského důchodu a jeho obnova vzneseny připomínky ke zkrácení lhůty pro obnovu • vdovský důchod a jeho poskytování i po roce od úmrtí manžela, „zvýhodnění“ ovdovělých v pozdním věku (§ 50 ZDP) + „jednoroční vdovy“ • kritika zkrácení lhůty pro obnovu nároku na vdovský důchod (do 31. 12. 2011 5 let, § 50 odst. 4 ZDP)

Použito z: http://1gr.cz/fotky/idnes/12/021/cl6/SOV40eb92_vdova.jpg Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Přímé důchody – nedůvodné návrhy stěžovatelů na změnu úpravy • souběh přímého důchodu s důchodem pozůstalostním, vyšší důchod vyplácen v plné výši (základní + procentní výměra), z nižšího polovina procentní výměry / celá výměra • zrušení kategorie invalidů z mládí a mladých invalidů, stěžovatelé nedostatečně seznámeni s právní úpravou


Návrhy změny úpravy pojistného, otázka OSVČ, valorizace důchodů – sociální a politická otázka • výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti • stanovení vyměřovacího základu OSVČ, informační kampaň MPSV • četné podněty se týkají spravedlivosti valorizací, zpravidla stěžovatelé s nižším důchodem vyžadují valorizace pevnou částkou, s vyšším důchodem navrhují poměrně navyšovat procentní výměru Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Použito z: http://static8.depositphotos.com/1005979/1047/i/950/de positphotos_10478753-We-want-change-lift-words.jpg

Redukční hranice • realizace nálezu ÚS vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., § 15 ZDP, redukční hranice, stěžovateli kritizována míra solidarity, různé představy o náhradovém poměru, 220/2011 Sb. - od 30. 9. 2011 • rozsudek NSS, č. j. 4 Ads 31/2013-18 ze dne 29. 8. 2013 - zákonodárce respektoval pokyn Ústavního soudu k posílení principu zásluhovosti důchodového pojištění a zároveň došlo ke snížení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení ve smyslu otevření dalšího prostoru pro diferenciaci důchodů (ve smyslu uvolnění prostředků vysokopříjmových pojištěnců k tvorbě vlastních úspor na stáří). • Malá důchodová reforma. Důchody přiznané přede dnem 30. 9. 2011 dle dřívější úpravy. V roce 2017 je spodní redukční hranice 12 423 Kč, horní je 112 928 Kč. Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Přesluhování, termín valorizace • Výdělečná činnost při současném pobírání celého starobního důchodu: zvýšení procentní výměry za každých 360 kalendářních dnů této činnosti o 0,4 % výpočtového základu (reálně tedy zvýšení v řádu desetikorun) neodpovídá představám stěžovatelů o ocenění zásluh získaných odváděním pojistného na sociální zabezpečení. Procentního zvýšení z nevalorizovaného výpočtového základu, který ČSSZ určí při rozhodování o přiznání důchodu a který je do budoucna už neměnný. • NSS 3 Ads 152/2013-71 ve spojení se zamítnutím ústavní stížnosti usnesením I. ÚS 281/2014 - lednová valorizace důchodů nikoliv v jednom termínu, ale ve stanovených výplatních termínech není protiústavní. Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Změna stupně invalidity – výše důchodu – přepočítací koeficient – srovnávací výpočet? • Požadavek na stanovení nového osobního vyměřovacího základu při změně stupně invalidity, u pracujícího invalidního důchodce dosahované výdělky nemají na tento důchod již vliv. Za stávajícího právního stavu se výše invalidního důchodu mění pouze z důvodu změny stupně invalidity nebo v rámci valorizací - § 41 odst. 3 ZDP – přepočítací koeficient pro stanovení nové procentní výměry. • nabízí se možnost nově zakotvit neutrální konstrukci srovnávacího výpočtu, NSS v rozsudku ze dne 15. 7. 2015, č. j. 2 Ads 71/2015-16 konstatoval, že analogická aplikace § 34 zákona o důchodovém pojištění není možná. Obsáhlé pojednání na str. 91 a 92 Sborníku Důchody II. Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Česko-slovenské důchody : rozdílné návrhy na zakotvení nových dorovnávacích pravidel • upuštění od aplikace čl. 20 Smlouvy mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení, „doby zabezpečení získané přede dnem rozdělení ČSFR se považují za doby zabezpečení toho smluvního státu, na jehož území měl zaměstnavatel občana sídlo ke dni rozdělení ČSFR nebo naposledy před tímto dnem“. • údiv a nesouhlas stěžovatelů s výplatou důchodu slovenským nositelem pojištění, který zhodnotil jejich doby pojištění získané před rozpadem federace • návrhy na zrušení již opuštěných kritérií trvalého pobytu či státního občanství, které stěžovatelé považují za diskriminační (rozsudky NSS a ESD). Návrhy na pozměnění podmínek pro vznik nároku Použito z: na dorovnávací přídavek podle § 106a ZDP. http://vasevec.parlamentnilisty Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

.cz/sites/default/files/imagecac he/primary_318x221/images/2 282/mapa.jpg

Odůvodněné náměty změn právní úpravy z pohledu ochránce § 6 ZDP – možnost uhradit dobrovolné pojistné za delší období než 1 rok zpětně od podání přihlášky u všech osob • od 1. 1. 1996 je možno se přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění jako „ostatní osoba starší 18 let“, tzn. že délka dobrovolné účasti na důchodovém pojištění je možná v rozsahu nejvýše 15 let (od 1. 1. 2014), aniž by se do uvedeného limitu započítávaly kvalifikované důvody účasti (např. výdělečná činnost v cizině – pouze 2 roky přede dnem podání přihlášky, soustavná příprava na budoucí povolání studiem na střední či vysoké škole v ČR) • pojistné ostatních osob starších 18 let je možné doplatit si nejvýše 1 rok nazpět od podání přihlášky Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Pozdní podání přihlášky, pojistné placené v aktuální výši • i ze zkušeností ČSSZ plyne, že se pojištěnci často pozdě přicházejí poradit, v jakých případech lze využít institut dobrovolného důchodového pojištění. • aktuální ceny pojistného, pojistný princip • k 30. 4. 2014 evidovala ČSSZ 5 900 osob dobrovolně důchodově pojištěných. Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2017 činí 28% z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2017, tedy 1 977 Kč. • VOP tento postup pro získání nároku Použito z: na důchod často doporučuje https://i.iinfo.cz/images/452 /penize-finance-grafinvestovani-usporyinvestice-akcie-5.jpg Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Možné okruhy dotčených osob: • pobírání ID I. a II stupně – důchodci, kteří nevykonávají výdělečnou činnost ani nejsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce – splnění podmínky pro nárok na starobní důchod. • ženy/muži, kteří jsou v domácnosti se „zdravými“ dětmi staršími 4 let • odložení vstupu na pracovní trh, dlouhodobé studium, stáže, další nepojištěné aktivity • bezesmluvní cizina Použito z: http://previews.123rf.com/images/ussr/ussr1409/ussr140900017/31898690Modern-flat-vector-avatars-set-Colorful-male-and-female-user--Stock-Photo.jpg Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Návrhy VOP při vypořádání připomínek • doba studia jako náhradní doba pojištění • prodloužení lhůty pro opětovný vznik nároku na pozůstalostní důchod • § 106a ZDP – dorovnávací přídavek – rozšíření období pro získání roku pojištění na území ČR Použito z: http://fnn.sk/wp-content/uploads/2013/10/H_legislativa.gif Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Doba studia jako náhradní doba pojištění • od 1. 1. 2010 doba studia není náhradní dobou pojištění, za určitých podmínek započitatelná pro vznik nároku na invalidní důchod, přihlíženo i pro nekrácení dopočtené doby • doba studia – možnost získání potřebné doby pojištění a získání nároku na starobní důchod – ztráta dob pojištění – důvodová zpráva k zákonu č. 306/2008 Sb. hovoří o podílu této doby na výši důchodu (více než 7%) • sociální příspěvek, odložení vyšších výdělků, okolní právní úpravy (Německo, Rakousko) – náhradní doba pojištění • do budoucna lze očekávat, že úprava bude osoby po 18. roce věku spíše motivovat k výdělečné činnosti, nikoliv ke studiu, protože v konečném důsledku sníží jejich zabezpečení ve stáří Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Prodloužení lhůty pro opětovný vznik nároku na pozůstalostní důchod •

•

•

krácením doby stanovené pro opětovný vznik nároku na vdovský (vdovecký) důchod z pěti let na dva roky (220/2011 Sb.) – od 1. 1. 2012. Pokud původní nárok vznikl před 1. 1. 2012, pětiletá lhůta pro nový vznik nároku zachována (přechodné ustanovení čl. II bod 2) změnu předkladatel zdůvodnil tím, že ochranná doba v délce dvou roků byla původně stanovena již zákonem č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, a na pět let byla prodloužena až zákonem č. 155/1995 Sb., ochranná doba byla prodloužena s ohledem na zúžení okruhu situací podmiňujících obnovení nároku oproti předchozí právní úpravě. od 1. 1. 2010 ještě došlo ke zpřísnění věkové podmínky, kdy věková hranice pro obnovení nároku na důchod je pohyblivá a postupně se zvyšuje


§ 106a ZDP – dorovnávací přídavek – rozšíření období pro získání roku pojištění na území ČR • •

získání 25 roků důchodového zabezpečení (pojištění) před 1. 1. 1993, získání alespoň 1 roku pojištění na území ČR v období od 1. 1.1993 do 31. 12. 1995 • toto období je dle VOP velmi krátké a mnozí pojištěnci proto uvedenou podmínku nemohli po rozdělení státu z objektivních důvodů splnit, přestože poté byli v České republice dlouhodobě důchodově pojištěni • podmínku získání jednoho roku pojistné doby považuje i ochránce za oprávněnou, domnívá se však, že její dosažení by se mělo zjišťovat z delšího časového období než z uvedených tří kalendářních let po rozpadu Československa Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

§ 106a ZDP – dorovnávací přídavek – rozšíření období pro získání roku pojištění na území ČR • Ochránce se při přijímání zákona č.274/2013 Sb. zasadil o výslovné zakotvení možnosti odstranění tvrdosti zákona v ustanovení § 123h zopsz. Podle tohoto pravidla ministr práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti ministři uvedení v § 9 odst. 3 téhož zákona mohou odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění ustanovení § 106a až 106c ZDP. Jitka Černá, Jiří Hrubý, Pavel Matějíček © Copyright Veřejný ochránce práv, 2017

Použito z: http://us.123rf.com/450wm/doomu/doomu1210/doomu121000061/16061075koncepce-pomoc.-po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1-kl%C3%A1vesnice-s%C4%8Derven%C3%BDm-tla%C4%8D%C3%ADtkem-sos-a-z%C3%A1chrann%C3%BDkruh.jpg?ver=6

Děkujeme za pozornost [email protected] [email protected]

Poznatky veřejné ochránkyně práv z oblasti důchodů

Recommend Documents