Uplatnění absolventů Katedry dechových nástrojů v letech

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a manažerství

Uplatnění absolventů Katedry dechových nástrojů v letech 2007 - 2012 Bakalářská práce

Vedoucí práce: MgA. Lucie Šnajdrová Oponent práce: Ing. MgA. Lucie Šilerová Vypracoval: Matěj Plíhal Hudební manažerství bakalářské prezenční studium imatrikulační ročník 2009 Brno, 2012

Bibliografický záznam PLÍHAL, Matěj. Uplatnění absolventů Katedry dechových nástrojů v letech 2007 - 2012. Brno, 2012. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a manažerství. Vedoucí práce MgA. Lucie Šnajdrová.

Anotace Cílem této bakalářské práce je definovat ve spolupráci s pedagogy a vedením Katedry dechových nástrojů profil jejích absolventů, provést formou

dotazníkového

šetření

průzkum

jejich

skutečného

uplatnění

v profesionálním provozu a porovnat, do jaké míry dochází k naplňování stanovených cílů. Práce zároveň zahrne obecný popis možností uplatnění absolventů Katedry dechových nástrojů v prostředí České republiky.

Annotation The objective of the bachelor thesis ,,The employment of Wind Instruments Department graduates within years 2007 - 2012" is to define a profile of the Wind Instruments Department graduates collaboratively with the department representatives, to make a real employment research via questionnaire survey and to compare to what extent the aims were fulfilled. The thesis also includes a general description of the department graduates employment possibilities in Czech Republic environment.

Klíčová slova uplatnění

absolventů,

Katedra

dechových

nástrojů,

Hudební

fakulta

Janáčkovy akademie múzických umění v Brně

Keywords graduate employment, Wind Instruments Department, the Faculty of Music of the Janáček Academy of Music and Performing Arts in Brno

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně na základě použití uvedených informačních zdrojů. V Brně dne 1. června 2012

Matěj Plíhal

3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval paní MgA. Lucii Šnajdrové za vedení mé práce a poskytnutí cenných rad při shromažďování podkladů. Zároveň bych chtěl velmi poděkovat panu prof. Jindřichu Petrášovi a všem pedagogům Katedry dechových nástrojů za jejich vstřícný přístup a čas strávený našimi konzultacemi. V neposlední řadě chci poděkovat studentům a absolventům katedry za ochotu při poskytování údajů o jejich uplatnění v profesionálním prostředí.

4

OBSAH

Seznam grafických prvků............................................................................. 6 Předmluva...................................................................................................... 7 1. Úvod ........................................................................................................... 8 2. Profil absolventa Katedry dechových nástrojů...................................... 9 2.1 Proces vzdělávání hráčů na dechové nástroje ................................ 9 2.2 Katedra dechových nástrojů ............................................................ 10 2.3 Profil absolventa katedry.................................................................. 13 2.3.1 Profil absolventa bakalářského studijního programu .................... 14 2.3.2 Profil absolventa magisterského studijního programu .................. 14 2.3.3 Profil absolventa doktorského studijního programu ...................... 14 3. Možnosti oborového uplatnění absolventů KDN ................................. 15 3.1 Pedagogická činnost ........................................................................ 16 3.1.1 Základní umělecké školy .............................................................. 16 3.1.2 Konzervatoře ................................................................................ 17 3.1.3 Vysoké umělecké školy ................................................................ 18 3.1.4 Soukromé vyučování .................................................................... 19 3.2 Interpretační činnost ......................................................................... 19 3.2.1 Orchestrální tělesa........................................................................ 19 3.2.2 Samostatná umělecká činnost ...................................................... 22 3.3 Jiné činnosti spjaté s hudebním uměním ....................................... 22 4. Příprava průzkumu uplatnění ................................................................ 24 4.1 Stanovení zkoumaného vzorku průzkumu ..................................... 25 4.2 Volba způsobu řešení průzkumu ..................................................... 26 5. Průzkum uplatnění .................................................................................. 29 5.1 Komplikace průzkumu a konečný počet získaných odpovědí...... 29 5.2 Výsledky průzkumu........................................................................... 30 5.2.1 Uplatnění studentů KDN během studia bakalářského studijního programu ............................................................................................... 30 5.2.2 Uplatnění absolventů během studia magisterského studijního programu ............................................................................................... 31 5.2.3 Uplatnění absolventů během studia doktorského studijního programu ............................................................................................... 32 5.2.4 Uplatnění absolventů bakalářského studijního programu ............. 33 5.2.5 Uplatnění absolventů magisterského studijního programu ........... 35 5.2.6 Uplatnění absolventů doktorského studijního programu .............. 36 6. Návrh na zlepšení možností uplatnění absolventů.............................. 37 6.1 Udržování kontaktů s bývalými absolventy .................................... 37 6.2 Systematické informování studentů o probíhajících konkurzech 38 7. Závěr ........................................................................................................ 39 8. Zdroje a literatura.................................................................................... 40 9. Přílohy ...................................................................................................... 42

5

Seznam grafických prvků Tabulka č. 1: Aktuální stav studentů Katedry dechových nástrojů........11 Tabulka č. 2: Aktuální stav studentů jednotlivých oborů KDN...............12 Tabulka č. 3: Stav úspěšných absolutorií bez duplicity jmen................25 Tabulka č. 4: Stav úspěšných absolutorií s duplicitou jmen..................26 Graf č. 1: Uplatnění absolventů během studia bakalářského studijního programu................................................................................31 Graf č. 2: Uplatnění absolventů během studia magisterského studijního programu................................................................................32 Graf č. 3: Uplatnění absolventů během studia doktorského studijního programu...............................................................................33 Graf č. 4: Uplatnění absolventů bakalářského studijního programu.................................................................................................34 Graf č. 5: Uplatnění absolventů magisterského studijního programu.................................................................................................35

6

Předmluva Podnětem k volbě tématu této práce byl můj zájem o realizaci průzkumu

uplatnění

absolventů

Hudební

fakulty.

V dnešní

době

poznamenané světovou hospodářskou krizí se ve většině oborů projevuje úbytek pracovních míst a pro absolventy vysokých škol to znamená zásadní zúžení možnosti uplatnit se v oboru své aprobace. V uměleckých oborech by se tyto tendence mohly projevovat obzvláště negativně z důvodů již tak omezeného počtu pracovních míst a rovněž nižším postavením kultury v žebříčku

potřeb

společnosti,

která

v důsledku

náhlého

nedostatku

finančních zdrojů jako první zpravidla přistupuje k omezení svých výdajů právě na kulturu. Studium vysoké umělecké školy tak může být spojeno s rizikem budoucího neuplatnění na trhu práce, což je vzhledem k velmi úzké profilaci studentů nepříliš dobrá perspektiva. Studenti hudebního umění získávají výborné vzdělání ve svém oboru, avšak pokud se jim v něm nepodaří nalézt uplatnění,

pak

se

úroveň

dosaženého

stupně

jejich

vzdělání

na

neuměleckém trhu práce de facto degraduje na poslední vzdělávací stupeň s obecným zaměřením, což v případě studentů, kteří po povinné školní docházce absolvovali konzervatoř a následně pokračovali ve svém studiu na vysoké umělecké škole, může znamenat základní školu. Tato úvaha je samozřejmě velmi nadsazená, ale vyplývá z ní nejistota investice, kterou studenti uměleckých oborů vkládají výběrem této cesty. Průzkum uvedený v této práci dokazuje, že absolventi Katedry dechových nástrojů v těchto letech nacházejí svá uplatnění většinově na úrovni, ke které jsou svým studiem vedeni a která je pro tuto katedru žádoucí. Zastávají posty v prestižních hudebních tělesech a šíří umělecké hodnoty svého nástroje jako pedagogové dalším generacím umělců. Rizika uplatnění, jak byla naznačena výše, jsou eliminována profesionálním přístupem k výuce, vysokými nároky na studenty a pomocí, kterou pedagogové svým studentům v průběhu jejich studia poskytují. Tento přístup je zřejmě jedinou možnou cestou, jak s dopady světové ekonomické krize bojovat – a samozřejmě nejen v uměleckých oborech.

7

1. Úvod Cílem této bakalářské práce je definovat profil absolventa Katedry dechových nástrojů1. Tento profil dosud nebyl oficiálně formulován - jeho principy jsou zakotveny pouze v systému a náplni předmětů 2 , které posluchači během svého studia na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně3 podstupují a které je v podání jejich pedagogů připravují na uplatnění v profesionálním hudebním provozu. Druhým cílem práce je vymezit pracovní příležitosti, které se absolventům KDN otevírají v prostředí České republiky a do kterých se mohou během svého studia na HF JAMU profilovat. Třetím cílem práce je provést průzkum uplatnění absolventů 4 KDN v období let 2007 – 2012. Pomocí tohoto průzkumu se pokusím zjistit, zda dochází k naplňování stanoveného profilu absolventa a do jaké míry se absolventi katedry dokáží po svém studiu realizovat v podmínkách profesionálního prostředí. Posledním cílem práce je po vyhodnocení průzkumu konstatovat, zda KDN svým studentům poskytuje dostatečné zázemí a pomoc při hledání jejich uplatnění a případně vznést návrh na vylepšení přístupu KDN v této věci.

1

Dále v textu bude používána zkratka KDN Seznam odborných předmětů pro studenty KDN je v příloze 3 Dále v textu bude používána zkratka HF JAMU 4 Význam slova ,,absolvent“ v kontextu této práce bude vysvětlen v kapitole Příprava průzkumu uplatnění 2

8

2. Profil absolventa Katedry dechových nástrojů Na začátku této kapitoly se z důvodu snazšího uvedení čtenáře do problematiky pokusím popsat vzdělávací proces, kterým každý absolvent musí projít před samotným absolvováním KDN5.

2.1 Proces vzdělávání hráčů na dechové nástroje

Hráč na dechový nástroj musí projít vícestupňovým vzdělávacím procesem předtím, než bude moci najít své uplatnění v profesionálním prostředí. Prvním stupněm výuky na dechové nástroje zpravidla bývá základní umělecká škola 6 . Zde je mladý adept seznámen se základními principy hry na konkrétní dechový nástroj; zátěž je přirozeně vzhledem k nízkému věku minimální a uzpůsobená fyzickým možnostem hráče. V této fázi je nejdůležitější studenta zaujmout a pěstovat v něm lásku k hudbě a nástroji. V případě, že student má správné předpoklady a zájem, je žádoucí cestou jeho pokračování ve studiu na konzervatoři7. Zde se již pozornost pedagogů soustředí na budování správných návyků a cvičební morálky s ohledem na udržitelnost fyzické i psychické kondice během umělcova života. K hraní na dechové nástroje je totiž nezbytně nutné procvičovat tělesné partie nutné pro tvorbu kvalitního tónu v každodenním režimu, tak aby se hráč udržoval ve stabilní kvalitě výkonu a nevystavoval se riziku možných zdravotních komplikací, plynoucích z nadměrné fyzické zátěže, kterou dechové nástroje generují. V průběhu čtyř, respektive šesti let studia8 na konzervatoři student pracuje především na budování své hráčské techniky a tvorbě kvalitního tónu. Seznamuje se také s co nejširším repertoárem svého nástroje. Během studia na konzervatoři postupně vyjdou 5

Dle slov vedoucího KDN prof. Jindřicha Petráše není reálné, že by byl ke studiu na katedře přijat uchazeč bez absolvování přinejmenším čtyřletého cyklu na konzervatoři před podstoupením přijímacího řízení na HF JAMU 6 Dále v textu bude používána zkratka ZUŠ 7 Střední a vyšší odborná škola s uměleckým zaměřením 8 Čtyřleté studium může student zakončit nepovinnou maturitní zkouškou. Po dalších dvou letech student již povinně podstoupí absolventské zkoušky a po jejich úspěšném vykonání získává titul DiS. – diplomovaný specialista

9

najevo předpoklady jednotlivých studentů; vzhledem k tomu, že konzervatoř je určena především pro dospívající mládež9, je předpokládatelné, že ruku v ruce s duševním a fyzickým dospíváním člověka se může měnit i jeho přístup k předmětu studia. V případě, že student tento vývoj překlene a udrží si svou morálku a píli ve hře na nástroj, je pro něj vhodné pokračovat ve studiu na vysoké umělecké škole10. Zde už je celkový přístup velmi odlišný. Je předpokladem, že studenti, kteří přicházejí na VUŠ, již cvičební návyky a technické dovednosti hry dokážou řešit svépomocí. Na tomto vzdělávacím stupni studenti pracují na technicky mnohem náročnějších skladbách než na konzervatoři, ale mají již být schopni překlenout případné technické obtíže svou samostatnou prací. Pedagogové hlavního oboru je samozřejmě vedou i v rovině techniky hry, ale přistupují k ní se zvýšeným zřetelem až tehdy, pokud student není schopen sám nalézt vlastní řešení. Na VUŠ hlavní těžiště výuky totiž spočívá zejména ve zdokonalování interpretace studenta a jeho přípravě nejen na absolventský výkon 11 , ale především na jeho seberealizaci a uplatnění v profesionálním hudebním provozu. Je nezbytné podotknout, že v oboru dechových nástrojů je před úspěšným provedením přijímacího řízení na HF JAMU nutné absolvovat čtyřletý nebo šestiletý cyklus vzdělání na konzervatoři, tak aby uchazeč mohl splňovat nároky přijímací komise a podmínky nutné ke studiu na KDN.

2.2 Katedra dechových nástrojů

Katedra dechových nástrojů je jednou z devíti kateder HF JAMU12. V bakalářském, navazujícím magisterském studijním programu a doktorském studijním programu poskytuje vzdělání formou výuky hry na dechové 9

Podmínkou pro přijetí na konzervatoř je mimo jiné splnění povinné školní docházky. Některé konzervatoře nabízí možnost prezenčního či absenčního studia zájemcům bez věkového omezení, např. pedagogům ZUŠ, kteří kvůli své profesi potřebují dodatečně získat diplom. 10 Dále v textu bude používána zkratka VUŠ 11 Povinnou součástí absolutorií studijních programů je absolventský koncert 12 KDN byla původně sloučena s Katedrou bicích nástrojů = Katedra dechových a bicích nástrojů. Nyní působí již jako samostatná katedra.

10

nástroje dřevěné a žesťové a dalších přidružených předmětů. Jednotlivými nástrojovými obory jsou hra na flétnu, klarinet, hoboj, fagot, trubku, trombon, lesní roh a tubu13. Každý tento obor má jednoho či dva pedagogy14 vyučující hru na daný nástroj a zároveň spolupracuje s klavírními korepetitory. Studenti během svého studia podstupují předměty rozvíjející jejich interpretační schopnosti a odborné vědomosti. Kromě hlavního předmětu, totiž výuky interpretace a technických přístupů na daný nástroj, jsou dalšími vyučovanými kategoriemi v interpretačně-dovednostní rovině Komorní hra, Studium repertoáru s klavírem, Interpretační seminář a předmět Orchestrální party a sóla. Všechny tyto předměty připravují budoucí absolventy na působení v profesionálním prostředí; ve fázi studia jsou jim oporou při podstupování konkurzů v uměleckých institucích, jelikož jim umožňují zdokonalování se v povinné látce15, zadané vyhlašovatelem konkurzu, před podstoupením výběrového řízení. Studenti KDN mají během studia možnost podstoupit tuzemské nebo zahraniční studijní a pracovní stáže a vedení katedry jim pravidelně zajišťuje mistrovské kurzy pod vedením význačných umělců a uznávaných odborníků. Všechny tyto příležitosti napomáhají k profilování studentů a vylepšují možnosti jejich budoucího profesního uplatnění. V letošním akademickém roce 2011/2012 v rámci všech oborů KDN studuje 50 studentů bakalářský studijní program, 17 studentů navazující magisterský studijní program a 4 studenti doktorský studijní program. Tabulka č. 1: Aktuální stav studentů Katedry dechových nástrojů: Bakalářský studijní program Navazující magisterský studijní program Doktorský studijní program CELKEM STUDENTŮ KDN

50 17 4 71

13

Obor Hra na tubu byl otevřen v letošním akademickém roce 2011/2012 Jeden pedagog je obvykle zaměstnán na celý a druhý na poloviční úvazek. Pro katedru je zaměstnání více pedagogů v rámci jednoho oboru pojistkou pro případ pracovní neschopnosti či náhlého odchodu jednoho z pedagogů. Pedagogové hlavních oborů vyučují i další odborné předměty, jako např. Dějiny a literaturu nástroje, Metodiku ad. 15 Studenti mají možnost studovat materiály ke konkurzu i v rámci své výuky 14

11

Počet studentů KDN kolísá s ohledem na počet uchazečů v přijímacím řízení, jejich kvalitu a kapacitu studijních programů. V níže uvedeném přehledu je zaznačen aktuální početní stav studentů všech nástrojových oborů KDN s rozlišením všech tří studijních programů. Z tohoto přehledu je patrné, že navazující magisterský studijní program podstupuje již méně studentů než bakalářský a to z důvodu vysokých kvalitativních požadavků přijímací komise, která, jak již bylo dříve uvedeno, dbá na to, aby do magisterského studijního programu již měli přístup pouze ti nejlepší studenti. Počet studentů doktorského studijního programu bývá již tradičně velmi nízký. Je nutné podotknout, že počty studentů uvedené v přehledu spolu logicky nesouvisí v horizontálním chápání, tj. aktuální počty studentů v jednotlivých studijních programech v tomto přehledu netvoří žádnou rovnici a jsou zde uvedeny pouze pro ilustraci poměru počtu studentů jednotlivých studijních programů. Tabulka č. 2: Aktuální stav studentů jednotlivých oborů KDN: Název oboru

Hra na fagot Hra na flétnu Hra na hoboj Hra na klarinet Hra na lesní roh Hra na trombon Hra na trubku Hra na tubu

Počet studentů bakalářského programu 5 8 3 11

Počet studentů magisterského programu 4 3 2 –

Počet studentů DSP16 – 1

Studentů celkem

1

9 11 5 11

8

4

1

12

5

3

1

8

8 2

1 –

– –

9 2

Bakalářský studijní program je zaměřen více na metodickopedagogické aspekty vzdělávání; studenti absolvující tento stupeň studia

16

DSP = Doktorský studijní program

12

získávají kvalifikaci vykonávat pedagogickou činnost na různých stupních uměleckých škol17. Přijímací řízení na navazující magisterský stupeň studia na KDN je pak sítem, kterým projde přibližně do 50% studentů 18 z přihlášených uchazečů končících bakalářský studijní program KDN19. Představitelé KDN v této věci kladou na zájemce o další studium velké nároky – studium magisterského stupně mohou nastoupit skutečně jen vybraní studenti. Tento přístup koresponduje s celkovou filosofií katedry20 – podle ní se mají stát absolventi magisterského stupně špičkovými interprety, vhodnými pro uplatnění např. v profesionálních orchestrech nejen v prostředí České republiky. Doktorský studijní program je určen pro absolventy magisterského stupně a rozvíjí práci s hudební tematikou na vědecké bázi.

2.3 Profil absolventa katedry

Prvním nezbytným krokem nutným pro stanovení měřitelného výstupu průzkumu uplatnění bylo definování požadovaného profilu absolventa katedry. Tento profil dosud nebyl jednotně určen21 a proto jsem se pomocí řízených rozhovorů s představiteli KDN pokusil profil absolventa stanovit. Z obecného hlediska lze v rámci tohoto profilu předpokládat, že student, který řádně podstoupil kterýkoliv ze studijních programů, má být vybaven znalostmi a zkušenostmi vyplývajícími ze sylabů povinných předmětů. To se ovšem při poučeném pohledu jeví být jako až příliš racionální pohled, který v uměleckých oborech nikdy nedokáže přesně ocenit 17

Toto zaměření je dáno skladbou povinných předmětů, v nichž jsou zahrnuty Metodika a Psychologie, které absolventa kvalifikují k výkonu pedagogické činnosti dle zákona č. 563/ 2004 Sb. o pedagogických pracovnících. Tato kvalifikace se týká i výuky hudební výchovy na klasických základních školách. 18 Procentuální odhad představitelů KDN nepodložený statistickými údaji. Počet uchazečů přijatých do navazujícího magisterského programu ani vzhledem ke kritériím oboru nelze procentuálně přesně určit – slouží pouze pro ilustrační účely. 19 Do navazujícího magisterského programu mají možnost hlásit se i studenti z jiných VUŠ 20 Viz profil absolventa magisterského studijního programu v následující kapitole 21 Respektive nebyl oficiálně formulován, jak vyplyne z následujícího textu

13

profesní kvalitu hudebníka. Kromě předpokladu, že člověk, který svému studiu věnuje dostatek času a který pojme všechny informace, jež jsou směrem k němu vysílány, se v uměleckých oborech do značné míry promítá aspekt individuálního talentu a předpokladů pro výkon tohoto zaměstnání. Oborů, kterých se tento princip týká, je samozřejmě více; naše konstatování v tomto kontextu se zaměřuje na rozdíl mezi obory uměleckými a neuměleckými. 2.3.1 Profil absolventa bakalářského studijního programu Absolvent bakalářského studijního programu KDN se může výborně uplatnit jako člen skupiny příslušného nástroje v orchestrálních tělesech. Absolutorium bakalářského stupně jej zároveň činí špičkovým komorním hráčem, který může coby interpret excelovat v různorodých tělesech komorního typu. 22 V neposlední řadě získává absolvent tohoto stupně kvalifikaci pro výkon zaměstnání pedagoga na ZUŠ. 2.3.2 Profil absolventa magisterského studijního programu Absolventi tohoto stupně se zpravidla uplatňují v orchestrech jako první hráči nástrojových skupin. Vzhledem k vysoké interpretační úrovni mohou působit coby sólisté; v rovině interpretace a techniky hry na nástroj získávají v rámci prostředí České republiky nejvyšší možnou kvalifikaci. Tento stupeň absolutoria jim dává možnost ucházet se (mimo jiné) o post pedagoga na VUŠ. 2.3.3 Profil absolventa doktorského studijního programu Doktorský studijní program je určen pro absolventy magisterského stupně a je založen na pojetí hudební problematiky na vědecké bázi. V rámci studia mimo jiné vykonávají studenti tohoto programu pedagogickou činnost na KDN ve vedoucím katedry stanovených předmětech 23 a tímto začleněním do systému školy získávají příležitost uplatnit se po skončení svého studia na akademickém postu.

22

Tuto kvalifikaci mu dává tříletý kurz předmětu Komorní hra, který je vyučován v bakalářském studijním programu 23 Například předměty Metodika či Dějiny a literatura nástroje

14

3. Možnosti oborového uplatnění absolventů KDN Jak bylo vysloveno již v předchozí kapitole, filosofií KDN je vychovávat špičkové interprety a pedagogy, kteří budou propagovat umělecké hodnoty a svůj hudební nástroj dalším generacím muzikantů a posluchačů. K tomu je nezbytné, aby prostředí, ve kterém tuto službu mají umělci poskytovat a rozvíjet, vytvářelo dostatek pracovních příležitostí. Univerzálnost hudebního jazyka ovšem otevírá absolventům KDN možnosti nejen v rámci České republiky, ale též v zahraničí, kde velké množství českých umělců nachází své uplatnění. V rámci této kapitoly se pokusím definovat možná pracovní uplatnění absolventů KDN v České republice. Pozornost bude šířeji zaměřena na možnosti uplatnění absolventů v poměrech zaměstnaneckých, jelikož pole působnosti v rámci kategorie samostatné umělecké činnosti je široké a do té míry rozmanité, než aby se dalo nějakým způsobem paušalizovat. Dalším vymezením definice možností uplatnění na trhu práce bude zaměření převážně na zaměstnání ve veřejném sektoru24. Toto vymezení je opět dáno přílišnou šíří podmínek, které si soukromé instituce mohou oproti veřejným institucím stanovovat. Předměty výuky v rámci KDN studenty připravují na uplatnění ve třech základních oblastech: 1. Pedagogická činnost 2. Interpretační činnost 3. Jiné činnosti v uměleckém prostředí Pedagogickou činností se rozumí provádění výuky hry na nástroj a výuky odborných předmětů v různých stupních institucí, poskytujících vzdělání v uměleckých oborech, nebo formou soukromého vyučování. Obě tyto

kategorie

pedagogické

činnosti

mají

svá

specifika,

která

se

v následujícím textu pokusím definovat. 24

Kromě podkapitoly Samostatná umělecká činnost

15

3.1 Pedagogická činnost

Absolventi KDN svým studiem na HF JAMU získávají kvalifikaci pro výkon zaměstnání pedagoga v uměleckých vzdělávacích institucích všech stupňů25. Kromě výuky vystudovaného nástroje mají absolventi též možnost působit jako pedagogové předmětu hudební výchovy na klasických základních školách. V této části práce se budu věnovat pouze možnostem pedagogického uplatnění ve výuce hry na hudební nástroj. Základní rozdělení možností pedagogického uplatnění absolventů 1. Základní umělecké školy 2. Konzervatoře 3. Vysoké umělecké školy 4. Soukromé vyučování

3.1.1 Základní umělecké školy ZUŠ jsou zaměřeny na výuku uměleckých oborů a jsou určeny především dětem a mladistvým osobám. V České republice je tento typ instituce velmi frekventovaný a ze strany zájemců o výkon tohoto zaměstnání nevyžaduje předchozí praxi ať už interpretační, či pedagogickou. Proto v rámci

pedagogické

kategorie

představuje

pro

absolventy

KDN

nejpřístupnější možnost jejich uplatnění. V současnosti je ve velké míře pro vykonávání funkce pedagoga na ZUŠ již vyžadován bakalářský titul, což je oproti dobám minulým, kdy vykonávání vzdělávacích činností na ZUŠ bylo doménou absolventů konzervatoří, zásadní změna. Ta vzniká pravděpodobně důsledkem úbytku pracovních míst v umělecké hudebně-interpretační sféře, kdy je možnost uplatnění absolventů VUŠ často omezena na výuku v základních stupních uměleckého školství. V posledních letech je tak možno sledovat jev, kdy řada osob na VUŠ nastupuje s hlavním cílem získat bakalářský titul, aby našli své uplatnění v některé ze ZUŠ. 25

Pro pedagogickou činnost na VUŠ se zpravidla vyžaduje magisterský titul

16

Jak již bylo řečeno, v České republice je výskyt institucí formátu ZUŠ velmi častý. Dle databáze Muzikontakt 26 je v současné době v České republice 482 ZUŠ, z toho 442 veřejných a 40 soukromých. Aprobace absolventů KDN plně splňuje nároky pro výkon funkce pedagoga této vzdělávací instituce. Příbuznost základních rysů dechových nástrojů je ze strany ZUŠ často využívána k omezení potřeb na personální zajištění – pedagog může vyjma svého nástroje vyučovat i hru na jiné dechové nástroje, pakliže škola nemá v úvazku kvalifikovaného pedagoga daného nástroje. S tímto přístupem je možné se setkat pouze na úrovni ZUŠ, ve všech dalších vzdělávacích stupních je potřebná maximální míra specializace pedagoga na jeden konkrétní dechový nástroj. 3.1.2 Konzervatoře Konzervatoře jsou střední a vyšší odborné školy uměleckého zaměření, které své studenty připravují na výkon uměleckých profesí. V České republice je čtrnáct konzervatoří, na nichž je poskytována výuka dechových nástrojů, které jsou vyučovány na KDN. Výběrová řízení na místo pedagoga konzervatoře se stejně jako u ZUŠ řídí požadavky stanovenými v § 10 zákona č. 563 2004 Sb. V případě konzervatoří

však

účastník

výběrového

řízení

musí

prokázat

své

interpretační dovednosti ve hře na nástroj provedením uměleckého výkonu v rozsahu stanoveném vyhlašovatelem výběrového řízení, předvést ukázku výuky s modelem a prezentovat svou koncepci metodiky výuky daného oboru.27 Práce pedagoga na konzervatoři je bezpochyby prestižnější než v případě ZUŠ, vzhledem k nepoměrně menšímu počtu konzervatoří je však logicky možnost uplatnění na střední odborné škole nízká. Frekvenci vyhlášení výběrových řízení na pedagogické posty konzervatoří lze doložit 26

Internetová verze databáze Muzikontakt je přístupná z: http://www.muzikus.cz/muzikontakt 27 Modelem bývá student, který odpovídá úrovni studentů dané instituce, které má pedagog vyučovat. Uchazeč jej v rámci ukázkové hodiny vyučuje pod dohledem výběrové komise.

17

zpětnou evidencí řízení všech institucí v České republice, ovšem takový průzkum

by

měl

nízkou

vypovídací

hodnotu

vzhledem

k

téměř

nepředpokládatelné budoucí fluktuaci stávajících zaměstnanců z důvodů mateřských

dovolených,

ukončení

pracovního

poměru

ze

strany

zaměstnavatele, změny pracovní místa, odchodů pedagogů do důchodu a dalších okolností. Zájemce o tento druh uplatnění je odkázán na informace o vyhlášení výběrových řízení v rámci informačních kanálů

28

dané

konzervatoře.

3.1.3 Vysoké umělecké školy Zde se možnost uplatnění pro absolventy KDN v České republice omezuje na pouhé tři instituce – pražskou HAMU29, brněnskou HF JAMU a Fakultu umění Ostravské univerzity. Jedná se o nejvyšší možný dosažitelný

stupeň

uplatnění

v

rámci

výkonu

pedagogické

funkce

v institucionalizovaném uměleckém vzdělávání v České republice a nároky na výkon tohoto zaměstnání jsou tedy přiměřeně vysoké. Od uchazečů o toto zaměstnání se očekává dlouhodobější praxe v oboru, vysoká interpretační úroveň hry na daný nástroj a perfektní pedagogické schopnosti. Podmínky výběrových řízení vysokých škol jsou dle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách v rukou akademického vedení, na základě jehož ustanovených vnitřních předpisů pro výběrová řízení pedagogických pracovníků probíhají. Obecné požadavky na uchazeče o pedagogický post jsou absolutorium magisterského stupně daného oboru na VUŠ, víceletá praxe v oboru a předchozí pedagogické zkušenosti. Výběrové řízení probíhá způsobem obdobným jako u konzervatoří, tj. podání uměleckého výkonu, ukázka práce s modelem a prezentace konceptů metodiky výuky pod dohledem výběrové komise.

28

Např. úřední desky instituce, její webové stránky a oznámení o vyhlášení výběrového řízení v tisku 29 HAMU = Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze

18

3.1.4 Soukromé vyučování Soukromé vyučování je častou formou uplatnění muzikantů napříč všemi stupni dosaženého hudebního vzdělání. Oproti trvalému pracovnímu poměru v rámci některé vzdělávací instituce má tato forma pedagogického uplatnění své výhody – veškeré pracovní podmínky, tj. dobu výuky, mzdu a další aspekty, si soukromě vyučující pedagog stanovuje sám a není omezen pravidly veřejné instituce, která je svázána řadou nařízení a právních předpisů. Pedagog provozující soukromou výuku musí přirozeně respektovat zákony a odvádět z příjmů za výuku daně. Nevýhodou soukromého vyučování je pro pedagoga nutnost obstarávat některé další činnosti nezbytné pro provoz takového zaměstnání – např. administrativu, shánění studentů ad. V praxi bývá častým jevem, že je hudebník zaměstnán ve stálém zaměstnaneckém poměru a soukromé vyučování je pak vhodná forma přivýdělku k hlavnímu zaměstnání.

3.2 Interpretační činnost

3.2.1 Orchestrální tělesa V České republice je v současné době přibližně 34 aktivních 30 profesionálních

orchestrálních

těles

–

symfonických,

komorních

a divadelních. Symfonické a komorní orchestry se orientují převážně na interpretaci klasické hudby, zatímco divadelní orchestry většinově působí jako doprovodná tělesa operních a baletních souborů31. V obou případech se lze ovšem příležitostně setkat s žánrovými přesahy (například interpretací děl jazzové i populární hudby, samostatnými koncerty divadelních orchestrů apod.). Zvláštní kapitolu po stránce repertoáru pak představují stálé orchestry muzikálových divadel zaměřené zejména na interpretaci hudby 30

Tento počet byl získán za použití katalogu Muzikontakt, publikace Základní statistické údaje o kultuře v České republice: II. díl – UMĚNÍ (viz kapitola Zdroje a literatura) a kontroly aktivity orchestrálních těles pomocí jejich webových stránek 31 Kromě orchestrů divadel muzikálových - viz dále v textu

19

nonartificiální – např. orchestry Městského divadla Brno, Hudebního dívadla Karlín v Praze a další.32 Uplatnění hráče v profesionálním orchestru bývá kromě pozice sólisty 33 nejvyšší metou absolventa instrumentálních oborů konzervatoří a VUŠ. KDN velice dbá na to, aby její studenti co nejčastěji navštěvovali interpretační soutěže a konkurzy do orchestrů. Tento ,,nácvik” studentům pomáhá v překonávání trémy a k podání maximálního výkonu. Jak vyplyne z následujícího průzkumu uplatnění, řada studentů je zaměstnanci orchestru již během svého bakalářského studia na HF JAMU, což svědčí o plnění záměru pedagogů KDN a zřejmě i o kvalitě studentů přijatých ke studiu. Hráčské dovednosti absolventa však nejsou jediným aspektem pro získání orchestrálního postu a neznamenají automaticky příležitost k získání takového místa. Je nutné brát v potaz i další dvě důležité okolnosti: 1. zda jsou v dané sezóně vypsány konkurzy v konkrétních nástrojových skupinách a 2. jaký je počet přihlášených zájemců o tato místa. První okolnost je dána fluktuací zaměstnanců orchestru – odchody stávajících zaměstnanců z pracovního poměru nebo jeho přerušení z důvodu dosažení

důchodového

věku,

nástupu

na

mateřskou

dovolenou,

dlouhodobou nemocí či smrtí, neplnění pracovních povinností (ukončení poměru ze strany zaměstnavatele) a v neposledních řadě přestup zaměstnance na pracovní místo v jiné instituci. Konkurzy na volná místa jsou v drtivé většině způsobena některou z výše uvedených situací, kdy vedení orchestrů formou konkurzů hledá náhradu za uvolněný hráčský post. Kromě

32

Pro hráče na dechové nástroje je velkou výhodou, že se v různých hudebních žánrech, ať už v hudbě klasické nebo populární, používá stejné techniky hry na nástroj. Čili střídání žánru pro hráče nevyústí ve zhoršení techniky hry, jako tomu je u jiných nástrojů. 33 Pozice sólisty je chápána jako samostatná umělecká činnost, kdy hráč působí tzv. na volné noze a jeho činnost spočívá ve vystupování za doprovodu různých hudebních souborů bez stálé formy spolupráce. Toto působení je ovšem umožněno pouze vynikajícím virtuózním hráčům, jejichž výskyt je velmi výjimečný.

20

případu náhrady za mateřskou dovolenou mají orchestry primárně zájem o dlouhodobý pracovní poměr s nově přijatým zaměstnancem.34 Druhá okolnost, neboli počet zájemců přihlášených do konkurzu může mít následující proměnné – počet studentů a absolventů VUŠ v daném roce a v daném nástrojovém oboru, počet zájemců o přestup z jiných institucí a eventuálně počet zájemců z řad absolventů konzervatoří. Jak logicky vyplývá z výše uvedeného, ani jednu z těchto okolností nelze přesně předvídat a statisticky určit. Počty vypsaných konkurzů a počty zájemců o ně se nelineárně liší a nelze v nich naleznout pravidelnost, která by uspokojivě předurčovala uplatnitelnost absolventa. Některé z uvedených položek stanovit do jisté míry lze (počet odchodů zaměstnanců orchestru do důchodu, aktuální počty studentů na VUŠ apod.), ovšem jejich výpovědní hodnota nemůže být zásadní v rámci předpovědi celkového vývoje tohoto pracovního trhu. Orchestrální tělesa (respektive jejich personální oddělení či tajemníci) vyhlašují výběrová řízení zpravidla s předstihem minimálně jednoho měsíce přede dnem konání. K vyhlášení se využívá kombinace informačních kanálů – např. inzerátu v denním tisku, na webových stránkách organizace a internetových serverech poskytujících informace o volných pracovních místech. Instituce hledající hráče na volné pozice informaci poskytují také studijním oddělením a pedagogům konzervatoří a VUŠ, které o konkurzech následně informují své studenty. V rámci výběrových řízení se obvykle vyžaduje interpretace povinné sólové skladby pro daný nástroj a dále interpretace určeného orchestrálního partu. Součástí řízení též bývá hra z listu. Výběrová řízení mohou probíhat jedno- či vícekolově, uzavřeně či veřejně, anonymně ,,za plachtou” či přímo před komisí – s ohledem na rozhodnutí vyhlašovatele konkurzu.

34

Samozřejmě za předpokladu adekvátního plnění pracovních povinností a odpovědné pracovní morálky hráče. Některé orchestry využívají zákonem danou lhůtu pro navázání smlouvy na dobu neurčitou jako zkušební dobu – pokud se nově přijatý hráč neosvědčí, pak mu není nabídnuto prodloužení smlouvy.

21

3.2.2 Samostatná umělecká činnost Absolventi KDN se též mohou uplatnit formou samostatné umělecké činnosti. Coby OSVČ35 mohou působit jako: •

sóloví umělci

•

nájemní hráči v jednorázových či sériových uměleckých projektech

•

studioví hráči, specializovaní na natáčení zvukových záznamů

•

zakladatelé a/nebo členové uměleckého tělesa (komorního souboru, jazzového bigbandu, populární kapely apod.)

Možností uplatnění v rámci samostatné umělecké činnosti je celá řada, ovšem tento typ uplatnění představuje možná rizika pocházející z nestability uměleckého pracovního prostředí a nejistota plynoucí z tohoto pohledu bývá zřejmě největší motivací absolventa KDN pro navázání stálého pracovního poměru v orchestrech a vzdělávacích institucích. Absolventi KDN, kteří se věnují samostatné umělecké činnosti zpravidla kromě interpretační činnosti působí jako soukromí pedagogové, či souběžně vykonávají mimooborovou činnost.

3.3 Jiné činnosti spjaté s hudebním uměním

Pokud absolvent KDN (potažmo celé HF JAMU) po ukončení studia nechce či nemůže vykonávat povolání ve svém nástrojovém oboru, pak mu vzdělání na HF JAMU umožňuje též vykonávat i jiné pracovní činnosti souvisejí s uměleckou profesí. Přehled o kulturním dění, znalost dějin hudby a celková orientace v hudebněumělecké problematice dovoluje absolventovi vykonávat funkce hudebního kritika, dramaturga, hudebního publicistu, uměleckého vedoucího hudebního souboru a další s hudebním uměním36 spjatá povolání. 35

OSVČ = Osoba samostatně výdělečně činná viz § 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 36 Nabízí se samozřejmě i možnost působení v jiných uměleckých oborech

22

Absolvent KDN též může rozvíjet svou činnost v rovině organizační a stát se pořadatelem kulturních akcí. Vzdělání v rámci studijního programu KDN sice absolventa nepřipravuje v předmětech manažerských, ale absolvent si může tyto dovednosti osvojit buď dodatečnými kurzy, nebo samotnou praxí v organizační sféře. Hudební rozhled a znalost uměleckého prostředí tak může být velmi dobrým základem pro organizační činnost. Tato skutečnost je nejlépe ilustrována situacemi, kdy výkonný umělec (potažmo umělecký pedagog) zastane funkci ředitele v umělecké instituci.

23

4. Příprava průzkumu uplatnění Ve svém průzkumu jsem se zaměřil na časové období let 2007 - 2012. Absolventem v rámci tohoto průzkumu rozumíme osobu, která absolvovala přinejmenším bakalářský stupeň na HF JAMU bez ohledu na to, zda tímto stupněm své studium ukončila, či pokračuje dále v navazujícím studijním programu. Úprava významu slova absolvent v tomto případě je založena na potřebě vyhovět specifikům hudebního oboru – studenti totiž běžně již na počátku svého studia bývají zaměstnanci orchestrů či uměleckých vzdělávacích institucí a tak se stávají součástí profesionálního hudebního prostředí ještě před úplným ukončením svého studia. Jak vyplývá z výše uvedeného, z průzkumu jsou vyřazeni současní studenti

bakalářského

programu,

dále

studenti,

kteří

svého

studia

v bakalářském stupni zanechali, či jej přerušili. V malém zastoupení37 jsou v průzkumu zahrnuti poslední absolventi jednostupňového magisterského studia, které bylo zrušeno na základě tzv. Boloňského procesu

38

v akademickém roce 2002/2003. Před zahájením vlastního průzkumu jsem vycházel z informací dostupných na webovém serveru SIS39, což je studijní informační systém JAMU v Brně, který shromažďuje a v reálném čase aktualizuje informace (nejen) o studentech JAMU dle jednotlivých kritérií. Na základě žádosti u webmastera SIS jsem obdržel speciálně vygenerovaný dokument40, který kompletně zahrnoval veřejně přístupné informace o všech studentech KDN v daném období. Po systematickém vytřídění dostupných informací jsem získal následující údaje: 37

Celkem čtyři absolventi. Tito logicky nejsou součástí výsledkové kategorie Uplatnění během studia bakalářského studijního programu, jelikož jej nepodstoupili. 38 Boloňský proces je dohoda evropských i neevropských států o zlepšení uplatnitelnosti absolventů vysokých škol. Jedním z hlavních cílů je dosažení lepší srovnatelnosti dosaženého vzdělání absolventů v rámci těchto států. Informace o Boloňském procesu lze naleznout na internetové adrese http://bologna.msmt.cz/ 39 SIS je zkratkou pro Studentský Informační Systém, což je internetové rozhraní Janáčkovy akademie múzických umění v Brně sloužící pro sdílení důležitých informací o studiu. Dostupný z http://sis.jamu.cz 40 Formát dokumentu .xls – typ souboru aplikace Microsoft Excel, v rámci kterého lze pracovat s efektivním filtrováním velkého množství zadaných informací

24

•

počet absolventů bakalářského studijního programu

•

počet studentů pokračujících v navazujícím magisterském programu

•

počet absolventů navazujícího magisterského programu

•

počet absolventů jednostupňového magisterského programu41

•

počet studentů pokračujících v doktorském studijním programu

•

počet absolventů doktorského studijního programu

4.1 Stanovení zkoumaného vzorku průzkumu

V období let 2007 – 2012 v rámci všech studijních programů KDN absolvovalo celkem 94 studentů

42

. Těchto 94 studentů bude tedy

zkoumaným vzorkem našeho průzkumu. Rozlišení absolventů jednotlivých programových kategorií bude zohledněno v kapitole Výsledky průzkumu. V níže uvedeném přehledu je znázorněno rozložení počtů osob zkoumaného vzorku dle nástrojových oborů a dosažených stupňů absolutoria v letech 2007 – 201143. Tabulka č. 3: Stav úspěšných absolutorií bez duplicity jmen: Obor Hra na fagot Hra na flétnu Hra na hoboj Hra na klarinet Hra na lesní roh Hra na trombon Hra na trubku Hra na tubu44 CELKEM

Obor celkem 10 17 9 12 18 17 11 – 94

BcA. 8 10 7 3 13 13 9 – 63

MgA. 2 7 2 9 4 3 1 – 28

Ph.D. – – – – 1 1 1 – 3

Pro úplnost uvádím v následujícím přehledu přesné počty úspěšných absolutorií ve sledovaném období. V tomto přehledu již dochází k duplicitě 41

Viz tzv. Boloňský proces dříve v textu Počet vyplývající z filtrovaných dat univerzitního systému SIS. Význam slova absolvent v rámci práce je uveden v úvodu této kapitoly 43 V letošním roce 2012 dosud absolutoria neproběhla 44 Nově akreditovaný obor, jeho první dva studenti jsou teprve ve druhém ročníku bakalářského studijního programu 42

25

jmen, jelikož uvádí absolutoria všech studijních programů u jednotlivých osob.45

Tabulka č. 4: Stav úspěšných absolutorií s duplicitou jmen: Absolutoria bakalářského studijního programu Absolutoria navazujícího magisterského studijního programu Absolutoria magisterského studijního programu46 Absolutoria doktorského studijního programu CELKEM ABSOLUTORIÍ

81 38 5 3 127

4.2 Volba způsobu řešení průzkumu

Zásadním úkolem pro řešení průzkumu byla volba vhodného způsobu shromažďování dat, jelikož osobní dotazování vzhledem k počtu osob zkoumaného vzorku skupiny a dalším okolnostem nepřicházelo v úvahu. V rámci uvažování o nejvhodnějším způsobu jsem pracoval s následujícími dvěma možnostmi: 1. Rozesílání dotazníkového formuláře na e-mailové adresy + Pozitiva: 

Oslovený má k odpovědi tolik času, kolik potřebuje a může odpovědět, kdykoliv se mu to hodí47



Je čas a prostor otázky přesně formulovat a efektivně korigovat



Získané informace mohou být přesnější, než u telefonického způsobu

– Negativa: 

Bylo by velmi obtížné zajistit funkční e-mailové adresy celého

zkoumaného vzorku 45

Např. absolvent magistra je zpravidla současně absolventem nižšího bakalářského stupně Poslední studenti jednostupňového magisterského studijního programu 47 S ohledem na stanovený termín uzávěrky přijatých dotazníků 46

26



Není jisté, zda každá osoba zkoumaného vzorku aktivně využívá email



Bylo by velmi obtížné zajistit, aby každá osoba zaslala svou odpověď v termínu (a to ještě za splnění rizik uvedených nad tímto), respektive, aby svou odpověď vůbec zaslala

2. Dotazování telefonicky + Pozitiva: 

Reakce na otázky je okamžitá, není třeba urgovat odpovědi



Průzkum je dynamičtější a může trvat kratší dobu



Průzkum je vzhledem k počtu oslovených přehlednější

– Negativa 

Není snadné zajistit funkční telefonní čísla všech osob zkoumaného vzorku



U každého hovoru je na jeho začátku třeba uvést vysvětlení šetření a získat důvěru osloveného



Dotazy probíhají v reálném čase a proto není čas otázky formulovat tak precizně jako u e-mailové korespondence



Telefonický průzkum je vhodnější spíše pro menší počet zkoumaných otázek



Cena hovorů48

3. Zjišťování informací o uplatnění absolventů od jejich bývalých pedagogů či blízkých osob + Pozitiva: •

Alternativní možnost získání informací o osobách, které není možné kontaktovat

– Negativa: •

Informace od třetí osoby nemusí být zcela přesné

48

K průzkumu byl využíván soukromý telefon řešitele průzkumu

27

•

Může sloužit pouze jako doplňková činnost k průzkumu

Při volbě konečného způsobu řešení dotazníkové šetření byly na prvním místě ambice dosáhnout co největšího počtu získaných odpovědí. S ohledem na nepříznivé časové dispozice jsem primárně přistoupil k možnosti telefonického dotazování. Nejdůležitějším krokem se tedy stalo shromažďování telefonických kontaktů na osoby zkoumaného vzorku.

28

5. Průzkum uplatnění Na základě řešení uvedeného v předchozí kapitole jsem telefonoval jednotlivým osobám ze zkoumaného vzorku, kladl jim připravené otázky a evidoval jejich odpovědi ve formuláři49.

5.1 Komplikace průzkumu a konečný počet získaných odpovědí

Během realizace průzkumu nastaly následující komplikace: •

ne všechny volané osoby přijaly můj hovor (a to i opakovaně)

•

některá telefonní čísla byla nedostupná50

•

některá volaná čísla neexistovala, nebo byla trvale mimo provoz

•

některá telefonní čísla byla chybná a patřila jiným osobám

Kromě prvního uvedeného případu nepřijetí hovoru jsem byl nucen postupovat dále ve všech případech stejně, tj. pokusit se získat aktuální a funkční telefonní číslo z alternativního zdroje. Tyto případy nejčastěji vycházely z faktu, že někteří absolventi své studium na HF JAMU ukončili již před několika lety, během tohoto období si změnili svá telefonní čísla a někteří ani neudržují kontakty se svými pedagogy a kolegy z HF JAMU (proto byl výskyt nefunkčních telefonních čísel poměrně velkým rizikem). Během období od 8. května do 23. května 2012 se mi podařilo realizovat dotazníkové šetření s 89 osobami z celkového počtu 94 absolventů. Šest osob se mi nepodařilo kontaktovat, tzn. že číslo 88 pro nás bude v průzkumu sty procenty všech řešených absolventů.

49

K třídění dat získaných z průzkumu jsem vytvořil formuláře pomocí služby Google Docs (dostupné z: http://docs.google.com) a do něj jsem zaznamenával informace od jednotlivých respondentů. Tento internetový systém pak vyplněné formuláře kompletoval dle kritérií (viz příloha) v jednom Excelovém dokumentu. 50 Tj. vypnutá nebo mimo dosah signálu sítě

29

5.2 Výsledky průzkumu

V následujících podkapitolách provedeme hodnocení uplatnění osob zkoumaného vzorku během jejich studií na KDN. Uvedená zaměstnání v celém průzkumu jsou vždy vykonávána formou zaměstnaneckého poměru studenta/ absolventa.51 5.2.1 Uplatnění studentů KDN během studia bakalářského studijního programu Tato výzkumná kategorie se týkala počtu 82 absolventů KDN, přičemž procházela absolventy všech studijních programů kromě absolventů doktorského stupně, jejichž studium bakalářského studijního programu probíhalo mimo zkoumané období. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že celých 45,1% absolventů KDN již během studia bakalářského stupně bylo zaměstnáno v profesionálních orchestrálních tělesech 52 . Tento výsledek svědčí o tom, že uplatnění v orchestru může naleznout nejen absolvent VUŠ, ale též absolvent konzervatoře. Je otázkou, do jaké míry je zásadní, aby absolvent konzervatoře pokračoval ve studiu na VUŠ za předpokladu, že si dokáže najít uplatnění jako hráč v orchestru i bez tohoto ,,nástavbového" studia. Zde je ovšem třeba dodat, že úspěšné orchestrální uplatnění studentů již během bakalářského studijního programu na KDN může být dáno úrovní jejich schopností, díky nimž byli na katedru přijati a nemusí nutně znamenat, že všichni absolventi konzervatoře můžou získat uplatnění v orchestrálním tělesu. Tato otázka k diskuzi by pro svou relevanci musela být podložena obdobným průzkumem uplatnění absolventů konzervatoře v profesionálních tělesech, tak aby bylo možné posoudit, zda je zaměstnání hráčů v uměleckých institucích ovlivněno dosaženým stupněm vzdělání a do jaké míry jsou studenti (dosud bez absolutoria) svým studiem na VUŠ oproti svým kolegům s diplomem z konzervatoře zvýhodněni. 51

Toto dovysvětlení je nezbytné vzhledem ke skutečnosti, že studenti během svého studia mohou často vykonávat práci formou různých výpomocí – ať už v orchestrálních tělesech či vzdělávacích institucí – bez zaměstnaneckého poměru. Tento jev je velmi frekventovaný, ale pro náš průzkum není kvůli své neuchopitelnosti a nesystematičnosti vhodný. 52 Přehled všech orchestrálních těles, kde osoby zkoumaného vzorku našly své uplatnění, je uveden v příloze

30

Rovněž pozitivním výsledkem je míra pedagogického uplatnění na ZUŠ, která dosáhla 23,2%. Žádné stabilní zaměstnání během studia bakalářského studijního programu nemělo 18,3% respondentů. V menším procentuálním zastoupení byli absolventi, kteří během studia bakalářského programu pracovali jako hráči orchestru a souběžně vykonávali pedagogickou činnost na ZUŠ (11%). Velmi ojedinělý úkaz je uplatnění jednoho respondenta, který kromě zaměstnání hráče v orchestru souběžně vykonával pedagogickou činnost na konzervatoři. Toto se značně vymyká popisu požadavků na zájemce o práci pedagoga na konzervatoři, tak jak byl vymezen dříve v této práci. Jeden z respondentů této kategorie byl zaměstnán mimo obor. Graf č. 1: Uplatnění absolventů během studia bakalářského studijního programu:

Uplatnění během BSP Orchestr (37) -‐ 45,1% ZUŠ (19) -‐ 23,2% Bez uplatnění (15) -‐ 18,3% ZUŠ a orchestr (9) -‐ 11% Konzervatoř a orchestr (1) -‐ 1,2% Jiné (1) -‐ 1,2%

5.2.2 Uplatnění absolventů během studia magisterského studijního programu Počet osob zkoumaného vzorku byl v tomto případě 43. Stejně jako předchozí kategorie průzkumu i tato má svá specifika, která se pokusím popsat.

Během

studia

magisterského

programu

bylo

zaměstnáno

v uměleckých institucích celých 97,7% respondentů. V profesionálních orchestrech bylo zaměstnáno 67,4% dotázaných. Kombinovanou činnost

31

hráče v orchestru a pedagoga na ZUŠ vykonávalo 16,3% respondentů. Samotnou pedagogickou činnost na ZUŠ již vykonávalo pouze 14%. V rámci této kategorie můžeme usoudit, že se stoupající úrovní dosaženého uměleckého vzdělání (přinejmenším konkrétně na HF JAMU) klesá počet absolventů/studentů, jejichž jediným zaměstnáním by byla výuka na ZUŠ, což bude patrné jak v následujících kategoriích týkajících se uplatnění ještě během studia, tak kategorií popisujících uplatnění absolventů po jeho skončení. Jeden respondent během magisterského studijního programu nevykonával žádné zaměstnání v oboru. Graf č. 2: Uplatnění absolventů během studia magisterského studijního programu:

Uplatnění během MSP

Orchestr (29) -‐ 67,4% ZUŠ a orchestr (7) -‐ 16,3% ZUŠ (6) -‐ 14% Bez uplatnění (1) -‐ 2,3%

5.2.3 Uplatnění absolventů během studia doktorského studijního programu U této kategorie již pracujeme s nízkým počtem zkoumaného vzorku o pouhých 7 osobách, takže vypovídací hodnota v rámci statistiky není příliš velká. 57,1% procent respondentů této skupiny uvedlo zaměstnání hráče v orchestru, 28,6% pak kombinaci výkonu zaměstnání hráče v orchestru a pedagogické činnosti na ZUŠ a jeden respondent uvedl uplatnění v rámci

32

samostatné umělecké činnosti (jazzové bigbandy bez trvalého pracovního poměru a další samostatné aktivity na bázi OSVČ). Z této části průzkumu vyplývá, že studenti doktorského programu v tomto zkoumaném vzorku již nevykonávají samostatně funkci pedagoga na ZUŠ a nejsou zaměstnáni mimooborově. Rovněž se zde nevyskytuje student bez žádného oborového uplatnění.

Graf č. 3: Uplatnění absolventů během studia doktorského studijního programu:

Uplatnění během DSP

Orchestr (4) -‐ 57,1% ZUŠ a orchestr (2) -‐ 28,6% Samostatná umělecká činnost (1) -‐ 14,3%

V následujícím textu se budeme věnovat vyhodnocení průzkumu uplatnění absolventů po úplném ukončení jejich studia na HF JAMU. 5.2.4 Uplatnění absolventů bakalářského studijního programu Zkoumaný vzorek této kategorie dosahoval počtu 43 osob. Z výzkumu vyplynulo, že po ukončení studia na HF JAMU procentuálně největšího uplatnění 39,5% ve sledovaném období dosahují absolventi bakalářského studijního programu v orchestrálních tělesech. Následují absolventi se 23,3%, kteří jsou zaměstnanci ZUŠ. 13,9% dotázaných uvedlo, že mají současně

33

dva zaměstnanecké poměry, a to jako hráči v orchestru a pedagogové ZUŠ. 9,3% ze zkoumaného vzorku uvedlo svou živnost mimo interpretační obor, například působení v organizaci OSA 53 , či úplně mimo umělecký obor, například zaměstnání v bankovním sektoru či jako asistent ředitele továrny. 4,7 % respondentů je zaměstnáno jako hráči v orchestru a souběžně vykonávají pedagogickou činnost na konzervatoři. Pouhých 4,7% dotázaných dosud nenašlo uplatnění v oboru a jsou nezaměstnaní. Pokračování ve studiu magisterského stupně na jiné VUŠ uvedl jeden respondent. Samostatnou uměleckou činnost po ukončení bakalářského studijního programu vykonává jeden respondent (v žánru jazzové hudby). Absolventi našli uvedené uplatnění většinou ihned po ukončení studia, pouze tři respondenti našli své uplatnění v intervalu: 1. do třech měsíců, 2. do šesti měsíců a 3. do dvou let od ukončení studia. Graf č. 4: Uplatnění absolventů bakalářského studijního programu:

Uplatnění bakalářů

Orchestr (17) -‐ 39,5% ZUŠ (10) -‐ 23,3% ZUŠ a orchestr (6) -‐ 13,9% Mimo obor (4) -‐ 9,3% Orchestr a konzervatoř (2) -‐ 4,7% Nezaměstnaní (2) -‐ 4,7% Pokračování ve studiu jiné školy (1) -‐ 2,3% Samostatná umělecká činnost (1) -‐ 2,3%

53 Ochranný svaz autorský

34

5.2.5 Uplatnění absolventů magisterského studijního programu V rámci této zkoumané kategorie jsem pracoval s 21 respondenty. Zde již v nadpoloviční většině (přibližně 52,3%) nacházejí absolventi uplatnění jako hráči v orchestrech, či souběžně vykonávají funkci hráče v orchestru a pedagoga ZUŠ (přibližně 14,3%), nebo konzervatoře (přibližně 9,5%). Jeden respondent kromě svého zaměstnání v orchestru vykonává mimooborové zaměstnání, jeden se věnuje samostatné umělecké činnosti a jeden působí mimo umělecký obor. Jev, který je možné od tohoto stupně absolutoria pozorovat, je absence nezaměstnaných absolventů a převažující počet absolventů uplatněných v profesionálních orchestrálních tělesech. Z toho lze usoudit, že vyšší úroveň kvalifikace v oborech KDN skutečně splňuje předpoklad katedry, která velmi dbá na to, aby pokračování v magisterském

studiu

umožnila

skutečně

jen

výborně

technicky

a interpretačně vybaveným studentům. Graf č. 5: Uplatnění absolventů magisterského studijního programu:

Uplatnění magistrů

Orchestr (11) -‐ 52,3% Orchestr a ZUŠ (3) -‐ 14,3% Orchestr a konzervatoř (2) -‐ 9,5% ZUŠ (2) -‐ 9,5% Orchestr a mimooborová činnost (1) -‐ 4,8% Samostatná umělecká činnost (1) -‐ 4,8% Mimo obor (1) -‐ 4,8% Nezaměstnaný (0)

35

5.2.6 Uplatnění absolventů doktorského studijního programu Během sledovaného období 2007 – 2012 absolvovaly doktorský studijní program tři osoby. Vzhledem k tomuto nízkému počtu nemá význam používat znázornění formou grafu a uplatnění těchto absolventů vyjádříme pouze slovně. Jeden z absolventů je ředitelem a pedagogem ZUŠ, druhý je hráčem v orchestru a souběžně pedagogem na vysoké umělecké škole, třetí pak hráčem filharmonie. Toto uplatnění jasně ilustruje plnění cílů ve vztahu k profilu absolventa – počet studentů přijatých ke studiu DSP je již velmi nízký a uplatnění absolventů tohoto stupně naprosto odpovídají stanoveným cílům katedry.

36

6. Návrh na zlepšení možností uplatnění absolventů Jak ukázal provedený průzkum, uplatnění absolventů KDN většinově splňuje předpoklady jejího vedení. Přesto se pokusím navrhnout dvě opatření, která by mohla zvýšit šance na uplatnění jejich budoucích absolventů:

6.1 Udržování kontaktů s bývalými absolventy

Udržování kontaktů s bývalými absolventy katedry je velmi efektivní cestou ke zlepšování výuky a uplatnění budoucích absolventů. Bývalí absolventi totiž mohou poskytnout zpětnou vazbu o kvalitě výuky a přístupu katedry nejen formou přímého subjektivního hodnocení, ale též sami o sobě pracovním uplatněním, jehož po ukončení svého studia dosáhli. Z průzkumu uplatnění, který jsme v této práci provedli, lze vyvodit některé důležité otázky: •

jsou studijní programy KDN nastaveny optimálně, aby její absolventi byli dostatečně aprobováni pro výkon oborového zaměstnání v profesionálním prostředí?

•

jsou absolventi spokojeni se svým dosaženým uplatněním po studiu na KDN?

•

mají absolventi zájem být v kontaktu s HF JAMU po skončení svého studia?

Odpovědi na tyto otázky lze pochopitelně hledat právě u bývalých absolventů, kteří mohou přinést hodnotný pohled na kvalitu výuky a přípravu studenta na výkon oborového povolání, jelikož po skončení svého studia byli a stále jsou s realitou nároků profesionálního uměleckého prostředí každodenně konfrontováni. KDN by tak mohla získávat zpětnou vazbu a do struktury výuky implementovat nové či již existující upravené prvky na základě podnětů svých absolventů. V případě realizace tohoto námětu na kontakt s absolventy by musel být určen způsob provádění této vzájemné komunikace mezi absolventy a KDN. Nabízí se forma telefonického, e-mailového či jiným způsobem prováděného dotazníku, kde by absolventi mohli zpětnou vazbu realizovat po ukončení

37

svého studia a následně například ve stanovených časových intervalech Toto spojení s bývalými absolventy by se nemělo omezovat na pouhé získávání odpovědí na dotazy spojené s výukou a uplatněním, ale mělo by též dosahovat vzájemné synergie. Stejně jako KDN je nápomocna svým studentům v průběhu jejich studia, tak absolventi mohou být pro KDN velkým zdrojem

příležitostí,

kontaktů

a

inspirace.

Nejpodstatnějším

krokem

k realizaci tohoto návrhu by měla být snaha KDN o udržování průběžného pravidelného kontaktu s absolventy a aktualizace jejich kontaktních údajů.

6.2 Systematické informování studentů o probíhajících konkurzech

V

současnosti

jsou

studenti

obeznamováni

o

konkurzech

do

profesionálních institucí formou vývěsky na webových stránkách HF JAMU, případně e-maily od akademických zaměstnanců, informacemi od svých pedagogů a na nástěnce v budově fakulty. Tyto informační kanály by však mohlo být vhodné sloučit a zpřístupnit je na jednom místě. Pro lepší přehlednost a informovanost studentů by vhodným řešením mohla být tvorba speciální sekce webových stránek HF JAMU, kde by byly vkládány aktualizace o chystaných výběrových řízeních v uměleckých institucích. Tato

databáze

výběrových

řízení

by

samozřejmě

kladla

jisté

administrativní nároky. Byla by potřeba pověřit zaměstnance průběžným sledováním a aktualizací vypsaných konkurzů a zároveň zvolit správnou metodu realizace uvnitř webového rozhraní HF JAMU. Při zvolení cesty vkládání informací o konkurzech formou formuláře by pověřený zaměstnanec vložil do textového pole informace o konkrétním řízení, zadal by datum jeho konání, vybral nástrojový obor, kterého se řízení týká a po potvrzení by systém automaticky odeslal informace o konkurzu studentům daného nástroje na jejich školní e-mailové adresy. Zároveň by tyto informace zanesl i do přehledu na webových stránkách, kde by byly tříděny dle data konání konkurzu, nástrojového oboru a eventuálně dalších kritérií. Přehled aktuálních výběrových řízení by stejným způsobem samozřejmě mohl být uplatnitelný v rámci všech kateder HF JAMU.

38

7. Závěr Na základě výsledků průzkumu uplatnění absolventů KDN lze usoudit, že tato katedra svým studentům poskytuje vzdělání na úrovni dostačující pro jejich uplatnění v profesionálním uměleckém prostředí. Většina jejích absolventů se po ukončení studia realizuje buď jako hráči v orchestrálních tělesech či jako pedagogové na různých stupních uměleckého školství. Svým uplatněním přispívají nejen k reprezentaci KDN a HF JAMU, ale stávají se především nositeli uměleckých hodnot a tradic, které mohou dále předávat nastupujícím generacím studentů hry na dechové nástroje. Tento koloběh předávání zkušeností je naprosto zásadní pro udržení vysoké kvality uměleckých profesí a každý jeho stupeň, počínaje základními uměleckými školami, konzervatořemi, vysokými uměleckými školami a v neposlední řadě profesionálními výkonnými umělci, je jeho podstatnou a nedílnou součástí. Není tedy na místě posuzovat váhu jednotlivých zaměstnání, které mohou absolventi po ukončení svého studia vykonávat, jelikož ať už jsou pedagogy nejnižších či nejvyšších stupňů uměleckého vzdělání, či virtuózními interprety, tvoří stejně důležité podhoubí pro zachování vysoké umělecké úrovně svého nástroje. Jak vyplývá z uvedeného průzkumu a textu výše, KDN se většinově daří realizovat její záměr generovat špičkové výkonné umělce a pedagogy ve většině případů. Tedy přinejmenším v rámci mnou zkoumaného období let 2007 – 2012.

39

8. Zdroje a literatura

Tištěná literatura BAČUVČÍK, Radim. Divadlo, filharmonie a studenti: mladí lidé jako cílová skupina marketingu kulturních institucí. 1. vyd. Zlín: Verbum, c2008, 1 elektronický optický disk (CD-ROM). ISBN 978-80-904273-0-3 MODR, Antonín. Hudební nástroje. 8. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1997, 283, [12] s. ISBN 80-705-8400-9 NÁRODNÍ

INFORMAČNÍ

A

PORADENSKÉ

STŘEDISKO

PRO

KULTURU. Základní statistické údaje o kultuře v České republice: II. díl UMĚNÍ. Praha: NIPOS, 2011. ISBN 978-80-7068-256-2 ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 377 s. ISBN 978-80-7367-313-0

Zákony a vyhlášky Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Česká republika. Vyhláška o základním uměleckém vzdělání. In: 71. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, p.o., 2005, 20 Česká

republika.

Vyhláška

o

středním

vzdělávání

a

vzdělávání

v konzervatoři. In: 13. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, p.o., 2005, 4

40

Elektronické zdroje JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Studijní informační systém [online]. 2012 [cit. 2012-05-29]. Dostupné z: http://sis.jamu.cz Boloňský

proces.

MINISTERSTVO

A TĚLOVÝCHOVY. Boloňský

proces [online].

ŠKOLSTVÍ, 2012

[cit.

MLÁDEŽE 2012-05-29].

Dostupné z: http://bologna.msmt.cz/

Jiné zdroje Osobní rozhovor s prof. Jindřichem Petrášem, vedoucím Katedry dechových nástrojů na HF JAMU v Brně a pedagogem na Konzervatoři Brno Osobní rozhovor s doc. MgA. Romanem Novozámským, pedagogem oboru Hra na fagot na HF JAMU v Brně Osobní rozhovor s doc. Františkem Kantorem, pedagogem oboru Hra na flétnu na HF JAMU v Brně Osobní rozhovor s Petrem Schusterem, tajemníkem orchestru Národního divadla v Brně Osobní rozhovor s Ing. Romanem Fürlem, provozně ekonomickým náměstkem Filharmonie Brno Osobní rozhovor s Pavel Sapákem, tajemníkem orchestru Městského divadla Brno

41

9. Přílohy Příloha č. 1: Kategorie shromažďovaných dat Příloha č. 2: Orchestrální tělesa podle počtu uplatněných absolventů KDN Příloha č. 3: Lokace základních uměleckých škol Příloha č. 4: Jmenný seznam uplatnění absolventů KDN po ukončení studia Příloha č. 5: Odborné předměty vyučované na KDN Příloha č. 6: Personalistika orchestru Národního divadla v Brně54

54

Rozbor personalistiky instituce, v níž osoby zkoumaného vzorku této práce našly své uplatnění nejčastěji

42

Kategorie shromažďovaných dat

1. Příjmení, Jméno

2. Stupeň absolutoria a. Bakalářský stupeň b. Bakalářský stupeň a pokračování v navazujícím magisterském programu c. Magisterský stupeň d. Studium doktorského studijního programu e. Doktorský stupeň

3. Zaměstnání během studia bakalářského/ magisterského/ doktorského programu a. Žádné b. Orchestr c. ZUŠ d. Jiné zaměstnání

4. Zaměstnání po ukončení studia na HF JAMU: a. Žádné b. Orchestr c. Umělecká vzdělávací instituce d. Samostatná umělecká činnost e. Mimooborové zaměstnání

5. Časový interval naleznutí uplatnění po ukončení studia

43

Orchestrální tělesa podle počtu uplatněných absolventů KDN (2007 – 2012) Název instituce

Počet uplatněných absolventů

Národní divadlo Brno

15

Moravská filharmonie Olomouc

11

Městské divadlo Brno

7

Filharmonie Hradec Králové

6

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

5

Filharmonie Brno

5

Janáčkova filharmonie Ostrava

5

Moravské divadlo Olomouc

4

Divadlo F. X. Šaldy Liberec

4

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě

4

Státní opera v Praze

3

Národní divadlo v Praze

3

Divadlo J. K. Tyla v Plzni

3

Symfonický orchestr slovenského rozhlasu

3

Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín

3

Hudba Hradní stráže a Policie ČR

2

Česká filharmonie

1

Severočeská filharmonie Teplice

1

Dresdner Philharmonie (Německo)

1

Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem

1

Vojenská hudba Olomouc

1

Plzeňská filharmonie

1

Komorní filharmonie České Budějovice

1

Český národní symfonický orchestr

1

Slovenská filharmonie

1

Libanonská filharmonie (Libanon)

1

Slezské divadlo Opava

1

Wroclawská filharmonie (Polsko)

1

Macao Orchestra (Macao)

1

44

Lokace ZUŠ, kde absolventi našli uplatnění během studia KDN či po jeho ukončení

Města ZUŠ Brno Břeclav Bučovice Holíšov Kopřivnice Koryčany Letohrad Letovice Moravská Třebová Nová Paka Praha Přelouč Přerov Skuteč Staňkov Střelice Trhové Sviny Uničov Velké Popovice Zlín ZUŠ na Slovensku Žďár nad Sázavou

45

Jmenný seznam uplatnění absolventů KDN po ukončení studia Jméno, příjmení

Obor

Stupeň absolutoria

Zaměstnání po ukončení studia po současnost

Mimo obor: Ochranný svaz autorský

Boháček, Ondřej

Fagot

Bakalářský stupeň

Hucek, Daniel Krula, Rudolf

Fagot Fagot

Bakalářský stupeň Bakalářský stupeň

Frajtová, Jana

Flétna


Národní divadlo v Praze Orchestr v Libanonu Filharmonie BM Zlín & Filharmonie Hradec Králové/ Komorní orchestr Musica Minore/ ZUŠ Zlín-Malenovice

Klimánková, Markéta

Flétna



Kováčiková, Katrin

Flétna


ZUŠ Praha

Kratinová, Denisa Lavičková, Martina

Flétna


ZUŠ Zlín-Malenovice

Flétna


ZUŠ Letovice

Línek, Vojtěch

Flétna



Tomečková, Klára Česáková, Linda

Flétna Hoboj

Bakalářský stupeň Bakalářský stupeň

ZUŠ Brno Mimo obor: Bankovní sektor

Murínová, Eva Poláchová, Kateřina

Hoboj


ZUŠ Brno

Hoboj


Pokračuje na VŠMU

Kolářová, Zuzana

Klarinet


Kubík, Petr

Klarinet


ZUŠ Velké Popovice Dresdner Philharmonie & Severočeská filharmonie Teplice

Šlehofer, Karel

Klarinet


Holbová, Markéta

Lesní roh


Kelnar, Jan

Lesní roh


Kolář, Antonín

Lesní roh


Kunc, Oldřich

Lesní roh


Moková, Jitka

Lesní roh


Molinger, Jindřich

Lesní roh


ZUŠ Staňkov & Holíšov Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem/ Konzervatoř Teplice Národní divadlo Brno Národní divadlo Brno/ ZUŠ Brno Hudba Hradní stráže a Policie ČR ZUŠ Jeseník Janáčkova filharmonie Ostrava/ Konzervatoř Ostrava

46

Sokol, Martin

Lesní roh


Symf. orch. hl. m. Prahy FOK, Moravská filharmonie Olomouc

Vaňková, Tereza

Lesní roh



Zirhut, Petr

Lesní roh



Bialko, Tomáš

Trombon


Cupal, Martin

Trombon


Čajka, Stanislav

Trombon


Mikuš, Jaroslav

Trombon


Divadlo F.X. Šaldy Liberec Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě Vojenská hudba Olomouc/ ZUŠ Střelice ZUŠ Brno (mimooborová výuka – hra na keyboard)

Moťka, Lukáš

Trombon


Švaňhal, Václav

Trombon


Tvaroh, Vítězslav

Trombon


Česká filharmonie Městské divadlo Brno/ ZUŠ Brno Mimo obor: asistent ředitele továrny

Vydra, Pavel

Trombon


Nezaměstnaný

Zapletal, Václav

Trombon


Moravské divadlo Olomouc

Žajdlík, Josef

Trombon


Mimo obor

Hradečný, Jiří

Trubka


ZUŠ Zdounky/ Symfonický orchestr slovenského rozhlasu

Jašek, Martin

Trubka


Nezaměstnaný

Klimánek, Jakub

Trubka


Národní divadlo moravskoslezské Ostrava

Kohoutek, Martin

Trubka



Mizera, František

Trubka


Oravec, Lukáš

Trubka


Filharmonie Zlín/ ZUŠ Hranice na Moravě Samostatná umělecká činnost (bigbandy, jazzové kapely)

Pospíšil, Jaroslav

Trubka


ZUŠ Kyjov & Mikulov


Moravské divadlo Olomouc & Moravská filharmonie Olomouc

Weiss, Lukáš

Trubka

47

Městské divadlo Brno & Moravská filharmonie Olomouc

Dvořák, Jan

Fagot

Magisterský stupeň

Škrabal, Zdeněk

Fagot


Bergerová, Eva

Flétna


Dušková, Barbora

Flétna


Klementová, Petra

Flétna


ZUŠ Praha Samostatná umělecká činnost & práce mimo obor

Kundrátová, Iveta

Flétna


Národní divadlo Brno/ Konzervatoř Brno

Talabová, Marta

Flétna



Vlčková, Šárka Dvořáková, Markéta

Flétna



Hoboj



Axmann, Hanuš

Klarinet


Národní divadlo v Praze

Dinková, Zuzana

Klarinet


Dvořák, Ondřej

Klarinet


Slovenská filharmonie Městské divadlo Brno & jeden orchestr/ ZUŠ Břeclav

Hejcman, Aleš

Klarinet


Divadlo F. X. Šaldy Liberec

Lieskovský, Pavol

Klarinet


Liška, Čeněk

Klarinet


Tihelka, Jan

Klarinet


ZUŠ Zlín-Malenovice Český národní symfonický orchestr & Státní opera v Praze + práce mimo obor Hudba Hradní stráže a Policie ČR

Adámková, Jana

Lesní roh


Chomoucký, Petr

Lesní roh


Mimo obor: Myslivost Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

Balaštík, Rostislav

Trombon


Filharmonie Hradec králové/ ředitel ZUŠ Letohrad

Moravská filharmonie Olomouc ZUŠ Střelice/ Národní divadlo Brno

Hájek, Filip

Trombon


Konzervatoř Pardubice & ZUŠ Letohrad/ Filharmonie Hradec Králové

Jurčeka, Ondřej

Trubka



48

Odborné předměty vyučované na KDN 1. Předměty, jejichž náplň je zaměřena na výkon pedagogické činnosti či k takovému výkonu přispívá a. Dějiny a literatura nástroje b. Metodika

2. Předměty, které studenta připravují na uplatnění v hráčské praxi a. Hra na nástroj b. Komorní hra c. Studium repertoáru s klavírem d. Interpretační seminář e. Orchestrální party a sóla Dalším oddílem vyučovaných předmětů jsou specializované předměty jednotlivých nástrojů: 1. Předměty, které jsou zaměřeny na výuku nástrojů příbuzných a. Hra na anglický roh b. Hra na basklarinet c. Hra na kontrafagot d. Hra na pikolu e. Hra na basetový roh f. Hra na altový trombon g. Hra na Wagnerovu tubu

2. Předměty vyučující údržbu nástrojů a. Úprava plátků55 b. Výroba strojků56

55 Předmět určený pro hráče na klarinet 56 Předmět určený pro hráče na fagot a hoboj

49

Personalistika orchestru Národního divadla v Brně Janáčkovo divadlo, kde tento orchestr působí, je operní a baletní scéna Národního divadla v Brně. Během roku 2011 si prošla nesnadnou krizí, kdy nebylo jisté, zda bude možné tuto instituci dále financovat z veřejných rozpočtů. Došlo k propuštění řady technických pracovníků, umělecký soubor však zůstal zachován a statutární město Brno se po jednání s odbory rozhodlo ponechat tuto scénu nadále v provozu. Vztah instituce ke studentům a absolventům HF JAMU Dle slov svého tajemníka Petra Schustera se orchestr Národního divadla (dále jen ND) pokouší již několik let uchopit problematiku systematické spolupráce se studenty HF JAMU. Dosud se bohužel tento záměr nepodařilo realizovat. Avšak i přes tuto nesystematičnost je uplatnění studentů a absolventů v orchestru ND velmi významné – často jsou vítězi jeho výběrových řízení a tvoří asi 15 – 20% jeho členů. Často také bývají v zaměstnaneckém poměru s ND již během svého studia na HF JAMU. Zaměstnanci tohoto orchestru jsou v několika případech pedagogy na HF JAMU a Konzervatoři Brno. Díky tomu je instituce kontinuálním a přirozeným procesem informována o nadějných muzikantských osobnostech, které sleduje v jejich uměleckém vývoji a snaží se je oslovit a přizvat ke spolupráci. Fluktuace zaměstnanců a konkurzní řízení K vypsání konkurzního řízení dochází při uvolnění některé pozice v orchestru, nejčastěji při odchodu zaměstnance do důchodu. Během jedné sezony dochází průměrně ke 3 až 4 konkurzům, kterých se většinou účastní také

studenti

a

absolventi

HF

JAMU.

K

odchodům

zaměstnanců

v produktivním věku dochází velmi zřídka. Odchody do důchodu vždy odráží demografická situace v orchestru. Orchestr ND si v tomto ohledu prochází určitými vlnami – nedávno bylo Janáčkovo divadlo nuceno obměnit hned 8 uvolněných míst ve smyčcové sekci. Tato místa byla z většiny obsazena právě studenty uměleckých vysokých škol. Konkurzní komise, celým formálním názvem Umělecká rada orchestru opery Národního divadla Brno je stanovena šéfdirigentem a šéfem opery. Tvoří ji především všichni dirigenti,

50

první hráči orchestru spolu s jeho tajemníkem, který zastává v tomto procesu funkci vedoucího konkurzu. Konkurz je vyhlášen minimálně 6 – 12 týdnů před předpokládaným datem konání. Orchestr ND šestým rokem využívá konkurzní řád, který stanovuje dvoukolový systém výběrového řízení. První kolo probíhá vždy anonymně, podle dosaženého bodového ohodnocení jsou pak určeni adepti postupující do druhého kola. Druhé kolo je již veřejné, uchazeči jsou hodnoceni za hru předepsaných orchestrálních partů. Ten, kdo v tomto kole dosáhl nejvyššího počtu bodů, se stává vítězem konkurzu. V rámci konkurzní komise mají největší váhu posudky šéfa opery a šéfdirigenta. Druhá kola konkurzních řízení probíhají vždy v budově Janáčkova divadla a to buď přímo na jevišti, nebo v případě řízení menší významu (např. na místo tutti hráče) ve Sborovém sále. Úvazky Nejčastějším typem úvazku je úvazek celý. V praxi se v ND používají ještě čtvrt a půlúvazky, vypsané konkurzy jsou vyhlášené vždy pro ten který konkrétní úvazek. Externí zaměstnanci Orchestr ND zve hráče k externí spolupráci nejčastěji v případech, kdy je v obsazení některé inscenace vyžadován hudební nástroj, který není v orchestru ND standardně obsazen. Typicky se jedná o kytaru, akordeon, saxofon apod. Dalším jevem, který zvyšuje četnost užití externí spolupráce bývá situace, kdy partitura některé inscenace požaduje např. scénickou hudbu, kdy nedostačuje počet členů orchestru dané nástrojové skupiny. V takových případech využívá ND kontaktů nejen na prověřené muzikanty ale snaží se touto cestou navázat spolupráci právě se studenty a absolventy HF JAMU. Tyto, často krátkodobější, spolupráce jsou vlastně tím nejideálnějším

a

nejpřirozenějším

nástrojem

pro

posouzení

kvality

instrumentalistů – dávají příležitost začínajícím mladým muzikantům dostat se do prostředí, která mohou být za normálních okolností do značné míry uzavřena pouze vybraným studentům a členům některých muzikantských komunit. Co se týče pokrytí produkcí svými zaměstnanci se vedení ND

51

pokouší dosáhnout stoprocentního podílu. V praxi toto číslo kolísá mezi 90 – 95%.

Časová vytíženost hráčů orchestru Ke každému orchestrálnímu postu a typu úvazku se váže konkrétní bod frekvenčního řádu, který orchestr ND využívá. Rozpětí frekvencí, které ND po hráčích orchestru požaduje, začíná u 17 frekvencí měsíčně – koncertní mistr, přes první hráče (19 frekvencí), jejich zástupce a hráče na speciální nástroje, jako jsou tympány a harfa (21 frekvencí) až k tutti hráčům, kteří musí měsíčně realizovat 24 frekvenčních výkonů. Součet požadovaných frekvencí za sezonu se tak pohybuje v mezích 170 – 240 frekvencí. U dirigentů je rovněž stanoven počet frekvencí, které si musí měsíčně splnit, nicméně číslo je to nižší než u hráčů. Orchestr ND spolupracuje s minimálním počtem hostů na postu dirigenta, většinu svých představení pokryje dirigenty, kteří mají stálé pracovní úvazky. Počet stanovených frekvencí bývá v některých nástrojových skupinách často překračován a to běžně až k počtu 30 – 34 frekvencí měsíčně. Tento nepoměr, který odporuje i předpisům zákoníku práce se prozatím nepříliš úspěšně snaží vyřešit orchestr prostřednictvím odborové organizace. Zaměstnavatel bohužel není schopen tyto přesčasy proplácet. V současné době má orchestr ND problémy se samotnými mzdami a je nucen naopak spořit, takže jednání odborů o proplácení frekvencí navíc se často minou výsledkem, i když někdy k tomu skutečně dochází. Přístup zaměstnavatele k hráčům je v poslední době, ovlivněné významnou (a velmi medializovanou) finanční krizí, vcelku vstřícný, přesto však dochází ke střetům zájmů v situaci, kdy zaměstnavatel požaduje po hráčích orchestru čtyřicetihodinovou pracovní dobu. Plnit tento hodinový plán hraním na hudební nástroj je nereálné, pokud by k tomu skutečně mělo docházet, bylo by to na škodu nejen po umělecké stránce hudebníka, ale samozřejmě by takový hráč ani neunesl dané fyzické vypětí. Toto se zdá být zřejmě největším jablkem sváru mezi hráči a vedením divadla. V ostatních ohledech jsou vnitřní vztahy poměrně vyvážené a dle

52

slov nahodilých zaměstnanců vcelku pozitivní. Instituce svým zaměstnancům nenabízí žádné dodatečné vzdělávání.

Běžný týden zaměstnance orchestru ND Pracovní doba se řídí hracím plánem, který určuje vedení opery. Tento plán je značně kolísavý a nestejnoměrně rozložený. Je v základě nutné dodržet program určený pro abonentní skupiny divadla v kombinaci s přípravami inscenací nových. Musí se zohledňovat možnosti hostujících pěveckých sólistů. Hrací plán a zkoušky se plánují operativně měsíčně, vždy na příští kalendářní měsíc. Tituly, které jsou vybrány pro nazkoušení jsou oproti tomu plánovány již dvě sezony před premiérou. Pracovní doba hráče orchestru je tedy do značné míry nestabilní a nepředpokládatelná. V praxi se tento stav promítá tak, že jeden týden hráč odehraje pět frekvencí a hned v příštím týdnu třeba až čtrnáct frekvencí, což je zaměstnanci divadla vnímáno jako problematické. Dle ideálních představ o pracovní náplni by zaměstnanec orchestru neměl trávit v divadle více jak 2 frekvence denně, tzn. například dopolední zkouška a večerní představení, či dvě představení za sebou, dopolední a večerní zkouška apod. Přezkoušení hráčů Tento proces v organizaci probíhá ve chvíli, kdy má být nově příchozí zaměstnanec po odehrátí jedné sezony v orchestru kvalitativně posouzen pro nabídku další spolupráce. Oproti konkurznímu řízení již nemusí hrát sólové party, pouze musí zahrát party, které za uplynulou sezonu ve svém úvazku nastudoval. Pokud hráč dosahuje dostatečné kvality, je mu nabídnuta další termínovaná smlouva. Pokud si komise není zcela jista, snaží se nabídnout hráči připomínky ke zvážení a šanci pro zlepšení umělecké kvality. Existují ovšem i případy, kdy se vedení divadla po roční zkušenosti s hráčem definitivně rozloučí. Opačný extrém nastává v případě, že umělecká úroveň čerstvého absolventa první sezony je natolik nepopiratelná a vysoká, že komise nevyžaduje žádnou kontrolní přehrávku. U zaměstnanců s trvalou pracovní smlouvou, kteří si projdou několikaletým procesem termínovaných

53

smluv, se předpokládá, že jejich umělecká a pracovní kvalita spolu s morálkou dosahují optimální úrovně. Přezkušování již v takových případech neprobíhá. Obecně se dá říci, že zákon uměleckým institucím nevychází příliš vstříc ve smyslu kontroly, udržování a zlepšování kvality služeb, které instituce poskytuje. V tomto kontextu je třeba nastínit, že posouzení umělecké kvality hráče orchestru je právně neuchopitelná záležitost, stejně jako zpochybnění umělecké úrovně konkrétního zaměstnance, pokud již jeho výkony nejsou tak uspokojivé. Z tohoto důvodu by přehrávky u hráčů s trvalou smlouvou byly de facto zbytečné, jelikož by ani v případě nedostatečné úrovně interpretace nemohly vyústit k žádoucím motivujícím postihům. Toto se ovšem týká případu, kdy by kolísala úroveň umělecká, u pracovní morálky má zaměstnavatel přirozeně řadu nástrojů, jak dosáhnout nápravy u konkrétního hráče. Pracovní morálka Požadavky k pracovní morálce jsou obsaženy ve vnitřním nebo také ,,domácím” řádu divadla. Ten je v podstatě specializovaným komentovaným předpisem, který rozšiřuje obecná ustanovení zákoníku a přesně je zařazuje do problematiky divadelního orchestru. V zákoníku například nejsou obsaženy termíny jako frekvence, zkoušky a představení. Domácí řád tyto speciální termíny specifikuje, stejně jako určuje stupnici hodnocení zaměstnaneckých přestupků. Stejně jako u dvou ostatních orchestrů i v této instituci je především snaha o vstřícnost k zaměstnancům a smírčí ústní domluvu, než přímé právní kroky. Pokud jde u zaměstnance o první prohřešek proti kázni, je pouze napomenut a i v případě hrubšího porušení kázně by v tomto prvním případě nebyl trestán ukončením pracovního poměru. Je třeba zdůraznit, že hráči o zaměstnání v orchestru skutečně stojí a nechtějí o ně přijít kvůli banálním přestupkům. Typy smluv Dle slov tajemníka orchestru ND nezbývá než dodržet danou literu zákona ve věci smluv na dobu určitou a neurčitou. Všechny aspekty jsou upraveny kolektivní smlouvou, nově bude tuto problematiku detailněji popisovat od 1. ledna 2012 nový zákoník práce. ND standardně uzavírá

54

s novými hráči až tři termínované smlouvy – první bývá roční, jako druhá se již uděluje smlouva tříletá, poté smí být ještě jedna smlouva termínovaná, ale po uplynutí této poslední již musí zaměstnavatel se zaměstnancem sepsat smlouvu na dobu neurčitou. Tato zákonná nařízení bývají často pro umělecké obory problematická. Platy Stejně jako u ostatních orchestrů i zde se zaměstnavatel řídí přílohou č. 1, nařízení vlády č.564, 2006 sbírky. Tato platová tabulka byla valorizována dne 1. 6. 2009. Rozdělení členů orchestru lze zobecnit takto – tutti hráči jsou zařazeni v 11. platové třídě, sóloví hráči, vedoucí skupin a jejich zástupci jsou umístěni do 12. platové třídy a koncertní mistři spadají do 13. platové třídy. Dirigenti jsou umístěni do 14. platové třídy (informace o smlouvách jsou přístupné). Oproti zbylým dvěma orchestrálním institucím se zde nepracuje s kontinuálním zvyšováním platových stupňů podle let praxe. Respektive délka zaměstnání není v orchestru ND jediným posuzovaným údajem. Vnitřním předpisem je stanoveno další hledisko umělecká úroveň daného hráče a jeho potřebnost v orchestru. Tento předpis tak umožňuje zaměstnavateli volný pohyb po platových stupních, může tak i nově příchozího talentované hráče umístit rovnou do 12. platového stupně. Ovšem je třeba brát v potaz i určitý negativní pohled na tento předpis – zaměstnanci zde nemají oproti ostatním orchestrům garantován stabilní postup v platových stupních dle délky jejich praxe. Na druhou stranu je toto vlastně jedním z mála nástrojů pro konstantní motivování zaměstnanců s trvalou smlouvou. Orchestr ND je také unikátní v tom, že při výběru zaměstnanců a příliš ani v umístění v platové třídě nepřihlíží k dosaženému vzdělání uchazečů – jeho prioritou je zejména již zmíněná umělecká úroveň hráče a jeho potřebnost pro orchestr. Kariéra Hráči orchestru ND se mohou ucházet o místo vedoucího skupiny. Ačkoliv bývá na toto místo někdy vypisován konkurz, jsou stálí zaměstnanci ve výhodě proti externím uchazečům. Pokud panuje obecné přesvědčení o mimořádné kvalitě některého hráče a o tom, že by dané místo mohl

55

zastávat, pak zaměstnavatel nevyhlásí otevřené konkurzní řízení na daný post, ale použije pouze formu interní přehrávky. Zde je nutné opět zdůraznit, že v instituci typu orchestr funguje velmi intenzivní mechanismus, kdy jednotliví hráči jsou v každodenním kontaktu a svůj vývoj a přístup k hraní neustále sledují. Proto vždy existuje povědomí o tom, kdo je ve své hráčské produkci skutečně schopný a eventuálně by mohl zastávat i post vyšší než jako běžný hráč orchestru. Příplatek za vedení skupiny v orchestru je dán zákonem. Umělecká činnost pro třetí subjekty Orchestr ND vyvíjí činnost v oblasti natáčení pro třetí subjekty průměrně jednou za sezonu. Situace ohledně natáčení se změnila před 3 – 4 lety, kdy došlo ke změně autorského zákona, konkrétně paragrafu č. 58 – duševní vlastnictví, které je unikátní pro každého muzikanta, přešlo z majetku hráče do majetku umělecké instituce, se kterou má pracovní smlouvu a která mu takový výkon zadala. Zákon neurčuje umělecké instituci povinnost ocenit aktivity, které jsou nad rámec běžných povinností, pouze jí doporučuje takovou aktivitu ocenit. JD se však snaží v takových případech svým zaměstnancům odměnu poskytnout a zachovat se tak ke svým hráčům s respektem. Zájezdy Orchestr JD opouští svou stálou scénu v průměru 3x – 4x do roka a to na výjezdy nejen po České republice (např. festival Smetanova Litomyšl), ale i do zahraničí – nejen po evropských státech, ale v posledních letech též koncertuje i v Japonsku. Do letošního roku byla japonská turné každoroční záležitostí, nicméně vzhledem ke světové ekonomické situaci došlo nyní k přestávce. Orchestr ND oproti plánům podnikne své další japonské turné o rok později, než bylo plánováno a to v roce 2013. Diety pro hráče orchestru upravuje zákon. Zaměstnanecké bonusy Orchestr ND dle zákona zřizuje Fond kulturních a sociálních potřeb, který do určité míry reguluje za spolupráce s odbory. V rámci něj jsou

56

poskytovány příspěvky na dovolenou, na bazény, masáže a různé sportovní aktivity. Dále jsou zaměstnancům poskytovány stravenky, slevy na vstupném na představení ND a rovněž finanční půjčky.

57

Uplatnění absolventů Katedry dechových nástrojů v letech

Recommend Documents