ú n o r 2 01 6 / č í s l o 01 / ročník 17 / odborný měsíčník euro01.indd 17
Svět: Chov dobytka je vysoce náročný na životní prostředí Podle studie amerického odborného časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences se v současné době ve světě chová téměř miliarda a půl kusů hovězího dobytka a je k tomu třeba 28 krát více půdy a 11 krát více vody než na chov prasat nebo drůbeže. Tato skutečnost o náročnosti chovu dobytka na produkci mléka a masa je farmářům i odborníkům známa již delší dobu, nyní však práce amerického vědce Gidona Eshela z Bard College v New Yorku jako vůbec první na světě přinesla objektivní komparaci s ostatními obory živočišné výroby. Práce se opírala o data za posledních deset let století v USA a brala v úvahu potřebnou rozlohu půdy pro pěstování krmiv, spotřebu vody, produkci skleníkového plynu metanu a dusíkatých sloučenin. Z těchto údajů pak bylo spočítáno, kolik zdrojů v ekvivalentu emise CO2 je třeba na přírůstek jednoho kilogramu masa. Zjistilo se , že je na jeden kilogram hovězího masa je potřeba vyprodukovat ekvivalent 16 kilogramů CO2, zatímco uhlíková stopa u prasat je kolem 7 kg a u drůbeže pouze 4,5 kilogramy CO2 . Nejhorší u skotu je přitom produkce metanu, kterého jedna kráva denně vyprodukuje
v průměru 500 litrů, což je dvacetkrát účinnější skleníkový plyn než CO2. Při celosvětovém počtu skotu 1,5 miliard kusů se podle FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) jedná o 14,5 procent antropogenní (lidskou činností způsobené) produkce skleníkových plynů, tedy stejně jako veškeré automobily, vlaky, letadla a lodě dohromady ! Konzumujeme příliš mnoho masa a ročně je na světě poraženo přibližně 65 miliard zvířat na maso. Průměrný obyvatel naši planety ročně podle odhadu OECD spotřebuje necelých 42 kilogramů, ovšem tento ukazatel silně kolísá. Zatímco
v USA a Austrálii je to cca 120 kilogramů, v dalších vyspělých zemích světa včetně Česka (u nás cca 77 kg) a u většiny zemí Evropy přesahuje světový průměr o polovinu až dvojnásobek. Naopak v subsaharské a východní Africe a v Jižní Asii nedosahuje 16 procent a vůbec nejnižší je v Indii a Bangladéši – shodně po 4,4 kilogramu za rok. Spotřeba masa ve světě ovšem postupně stoupá s tím, jak se mění stravovací návyky hlavně ve třetích zemích, což podle nedávné studie univerzit v Cambridgi a Aberdeenu ve svých důsledcích povede až k osmdesáti procentnímu nárůstu počtů hospodářskými zvířaty vyprodukovaných skleníkových plynů. Přitom průměrná efektivita, s jakou hospodářská zvířata mění rostlinnou potravu na maso, je sotva tříprocentní. A tak pokud budeme konzumovat více masa, více orné půdy bude nutné věnovat na pěstování píce pro dobytek.
19.2.2016 16:23:38
AKTUALITY
Svět: Chov dobytka je vysoce náročný na životní prostředí Katastrofický scénář britských vědců naznačuje další ničení pralesů na pastviny nebo na chov dobytka (v současné době je na pastviny a produkci zeleného krmiva pro dobytek využívána celá jedna třetina zemědělské půdy), vzestup dobytkem produkovaného metanu a rostoucí spotřeba umělých hnojiv povedou ke zvyšování skleníkového efektu. Současně s tím britští vědci nastiňují způsoby, jak tento vývoj odvrátit. Jako první uvádějí radikální změnu způsobu farmaření v rozvojových zemích, které často používají tradiční metody staré mnoho století
a stále nemají přístup k moderní mechanizaci. S tím pak souvisejí i ztráty při skladování, zpracování a dopravě, a to i ve vyspělých zemích. Další možností, daleko snáze využitelnou, je zastavit plýtvání potravinami a paradoxně asi nejobtížnější je široké přijetí zásad správné výživy, které se týká zejména vyspělého světa. Podle kalkulací autorů této studie by jmenované tři způsoby mohly zásadním způsobem přispět k tomu, aby se emise snížily na úroveň, která byla v roce 2009. - dr -
ČR: Zájem o dýně neustále roste Zájem o dýni se mezi českou veřejností neustále zvyšuje. I když se jí na našich zahrádkách velmi dobře daří, dlouho se z ní vyráběli maximálně kompoty, které však určitě nepatřily k těm nejoblíbenějším. Teprve nedávno k nám dorazila ze zahraniční řada nových receptů, které získávají u veřejnosti na stále větší oblibě. Jedinečnost dýně spočívá především ve vysokém obsahu draslíku, vápníku a hořčíku. Tyto prvky jsou navíc ukryty v dužině, která je bohatá na vlákninu, přičemž obsahuje průměrně jen 130 KJ ve sto gramech.
Můžeme ji konzumovat syrovou, nastrouhanou například od zeleninových a ovocných salátů, výborně chutná jako náplň do palačinek, omelet a taštiček, můžeme z ní upéci koláč apod. Výtečná je i dýňová polév-
ka, dýně odlehčí pokrmy z mletého masa, karbanátky nebo sekanou. Dýně mají řadu odrůd, přičemž za nejlahodnější pro kuchyňskou úpravu je považována odrůda Hokkaidó. Že se dýně v Česku stále těší větší oblibě potvrzují manželé Pipkovi, kteří na svém rodinném statku na Havlíčkobrodsku tuto plodinu ve velkém pěstují. Na jejich statku si můžete vybrat ze zhruba sta druhů dýní a manžele tu každoročně sklízejí kolem 100 tisíc kusů. Jestliže v minulosti se zákazníci zajímali hlavně o ozdobné dýně (například strašidelná maska pro Halloween) nyní tu kupují dýně hlavně na jídlo. „Rok od roku sledujeme, že lidé dýním stále více rozumí. Dříve je zajímaly jen dýně, ze kterých si mohli vydlabat masku na Halloween, nebo si je zavařit na kompot, zatímco nyní již vyžadují konkrétní druhy na speciální pokrmy“ uvedl Jaroslav Pipek a dodal, že jej zákazníci často překvapí tím, kolik odborných informací o dýních vědí. Loňské tropické léto dýním příliš nepřálo. Urodilo se jich v průměru méně než v minulých letech a většinou nedosahují velkých rozměrů. - dr -
Svět: Orné půdy na naší planetě neustále ubývá Varovná zpráva zazněla na pařížské klimatické konferenci konané v prosinci 2015. Za posledních čtyřicet let na světě zmizela celá jedna třetina obdělávané zemědělské půdy. Způsobily to především eroze a znečištění ovzduší a vzhledem k neustále rostoucí světové poptávce po potravinách to může mít v budoucnu fatální dopady, varují vědci. Obdělávatelná půda přitom mizí mnohem rychleji než jakým tempem nová země v přírodě vzniká, upozorňují vědci z Univerzity v Sheffieldu. Z podrobné analýzy jejich výzkumů realizovaných v posledních deseti letech vyplývá, že tempo úbytku je „katastrofální“ a tyto změny mohou být nevratné, pokud urychleně nedojde k radikálnímu přehodnocení agrárních postupů.
Trvalá orba spojená s nadměrným využitím hnojiv vedla k degradaci půdy po celém světě, zjistili vědci, přičemž eroze postupuje stokrát rychlejším tempem (!) než vznik nové půdy. Tvorba svrchní 2,5 centimetru silně vrstvy půdy přitom trvá celých pět set let. Vědci proto navrhují některé změny, které by tento nepříznivý trend mohly zastavit. Patří mezi ně kupříkladu zachytávání živin z odpadních vod, vývoj progresivních biotechnologií, které zbaví plodiny závislosti na hnojivech nebo střídavé využití orné půdy pro pěstování plodin a pastvu. - dr -
2 euro01.indd 18
19.2.2016 16:23:43
AKTUALITY
Potrava zítřka: Medúzy, mikrořasy a hmyz Nudle z mikořas, tempura z naložených medúz nebo muffiny z hmyzu , tak by mohl v nepříliš vzdálené budoucnosti vypadat jídelníček lidstva. Mouka z hmyzu, především cvrčků a kobylek nejrůznějších odstínů od žluté po hnědou, těstoviny z mikrořas zelenomodré barvy a sušené nebo naložené medúzy patří ke žhavým kandidátům na nové pokrmy, které jsou bohatým zdrojem proteinů. Píše o tom italský deník La Republica a nové stravovací možnosti byly prezentovány i na Světové výstavě EXPO 2015 v italském Miláně. „Jde o potraviny, které jsou v západním světě nové, avšak již dávno rozšířené na východě Asie nebo v Latinské Americe“ konstatuje Graziella Zitellová z Institutu pro výzkum ekosystémů při italské Národní radě pro výzkum (CNR). „Kupříkladu mikrořasy byly známy již Aztékům. Přirozeně jsme schopni odlišit případné toxické druhy a pracujeme pouze s těmi, které jsou pro konzumaci bezpečné. Mikrořasy, zejména ty mořské, mají vysokou nutriční hodnotu a některé z nich jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny, jež mají příznivý účinek na mozek a srdce“ dodává Zitellová. Strava chudých tak možná spasí svět bohatých, je totiž zdravá, výživná a díky novým technologiím jí mohou být brzy plné pěstírny. Stejně hodnotný je hmyz, zejména cvrči a kobylky, přičemž jejich nutriční hodnota se liší podle toho, jak jsou vyvinuté. Platí to ovšem i pro řadu larev brouků, kteří mají větší množství proteinů a minerálních solí než dospělí jedinci. Z hmyzu se vyrábí zejména mouka, která by mohla v dohledné době například nahradit rybí moučku v potravě pro zvířata.
Někteří výrobci již tuto mouku vyzkoušeli při přípravě muffinů. Vědci se nyní snaží, aby tyto pokrmy v budoucnu ztratily nálepku exotického ovoce. „Mikrořasy lze pěstovat ve venkovském prostředí a medúz vhodných ke konzumaci je v mořích také dostatek“ tvrdí Antonella Leoneová z Institutu potravinářské produkce při CNR . Například kořenoústka hrbolatá (Cotylohyza tuberculata) se ve velkém množství vyskytuje podél břehů jihovýchodní Itálie a mohla by být kandidátkou na pokrm budoucnosti, jelikož je bohatá na látky působící jako prevence proti rakovině prsu. Badatelé se v současné době zabývají shromažďováním nutričních charakteristik těchto nových potravin, to však ještě nemusí vést automaticky k tomu, že by se hmyz, medúzy nebo mikrořasy objevily na našem jídelníčku. Vědecká data jsou totiž jen základem pro nezbytné vyhodnocení, které finálně učiní Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a teprve po jeho souhlasu se mohou tyto pokrmy budoucnosti objevit běžně v obchodech. - dr -
Ukrajina zavedla cla na ruské zboží a zakázala dovoz potravin Na maximální přípustnou míru zvýšila Ukrajina cla na ruské produkty a dovoz řady potravinářských výrobků z Ruska Kyjev zakázal úplně s vysvětlením, že se jedná o odvetu za ruské embargo na ukrajinské zboží. Ruští producenti počínaje 10. lednem 2016 nesmějí na Ukrajinu vyvážet celkem 43 druhů potravinářských výrobků, kupříkladu vodku a pivo, mléčné a masné produkty, ryby, kávu a čaj. Zatímco ještě v roce 2015 mohli ruští producenti importovat na Ukrajinu v rámci dohody o zóně volného obchodu své výrobky bez cel, nyní Ukrajina nastavila celní poplatky na
nejvyšší sazby, jež umožňují regule Světové obchodní organizace. Ruský prezident Vladimír Putin k prvnímu lednu 2016 pozastavil platnost dohody o zóně volného obchodu s Kyjevem kvůli tomu, že téhož dne vstoupila v platnost podobná smlouva mezi Ukrajinou a EU. Moskva se totiž obává, že by ruský trh mohly ve velkém zaplavit výrobky z EU. - dr -
Banánům hrozí výrazný propad produkce Banány patří k nejrozšířenějším druhům ovoce na naší planetě. Jejich světová produkce v roce 2013 dosáhla 107 milionů tun a každý obyvatel na zeměkouli jich ročně zkonzumuje v průměru 12 kilogramů. V současné době se banány pěstují ve 135 zemích tropického a subtropického pásma, přičemž největší podíl připadá na Asii (téměř 60 procent) a na Ameriku (cca 27 procent). Největším světovým exportérem banánů je Ekvádor , dále Kolumbie, Costa Rica a Belgie, na které připadá více než polovina z globálního vývozu, jehož objem vývozu představuje 12,4 mld. USD, zatímco dovoz 8,8 mld. dolarů. Největšími světovými importéry banánů jsou USA, Belgie, Německo a Ruská federace. Ve světě existuje téměř tisícovka odrůd banánů a nejrozšířenější je odrůda Cavendish. Původní druh nejrozšířenějšího banánovníku se jmenoval Gros Michel a v roce 1876 se o něho objevila Panamská plíseň, které stačilo sto let na to, aby se přenesla přes oceány a banány téměř vyhubila.
Nizozemští vědci z univerzity ve Wageningenu potvrdili podezření pěstitelů z 80. let minulého století, že Panamská plíseň zmutovala a nynější odrůda Cavendish je proti ní prakticky bezbranná. Útočící kmen byl pojmenován Tropical Race 4 alias TR4, poprvé se objevil v Indonésii v 60. letech a později se rozšířil do jihovýchodní Asii. Výsledkem je , že například na Tchajwanu od té doby klesla produkce banánů na pouhá dvě procenta a je jen otázkou času kdy plíseň „přeskočí“ do Jižní Ameriky, ze které pocházejí celé tři pětiny vývozu banánů odrůdy Cavendish. „Čeká nás výrazný propad populace banánovníků Cavendish a tím také pokles globální produkce tohoto ovoce“ uvedli nizozemští vědci v časopisu PLOS Patogens. Zdůraznili, že na světovém obchodu s banány se podílí jen osmnáct procent produkce, zatímco zbytek připadá na statisíce drobných farmářů, pro které jsou banány hlavním zdrojem příjmů i potravy. Svět tak může zažít další banánový šok a možná i hladomor, pokud se nepodaří rychle vyšlechtit nové odolné odrůdy banánovníků. - dr -
3 euro01.indd 19
19.2.2016 16:23:45
AKTUALITY
Slovensko: Zemědělství a potravinářství jsou klíčové pro každou zemi
Cukr v Thajsku začíná vytlačovat rýži
Rozvoj zemědělství a potravinářského průmyslu jsou pro každý stát důležité nejen z hlediska zabezpečení potravinové soběstačnosti, ale i z pohledu zaměstnanosti. Potravinářská komora Slovenska (PKS) považuje potravinářství a zemědělství za klíčové odvětví v každé zemi, Slovenskou republiku nevyjímaje. Uvedla to pro TASR ředitelka PKS Jarmila Halgašová. Slovenská republika je historicky zemědělskou a potravinářskou zemí, přičemž její předpoklady pro rozvoje těchto odvětví jsou dány rozlohou úrodné zemědělské půdy, jejíž produkty jsou zpracovávány v potravinářských provozovnách. Slovensko by nemělo mít problémy stát se znovu v produkci potravin soběstačnou zemí, schopnou potraviny rovněž exportovat. Od roku 1989 však postupně ztrácelo suverenitu v produkci potravina a stejně tak tu ztrácel na významu i sektor zemědělství, což se následně odrazilo i na prosperitě venkova. Bez prosperujícího venkova však neexistuje prosperující zemědělství a naopak a potravinová soběstačnost by se z pohledu PKS neměla bagatelizovat. Slovensku je nutné vrátit potravinovou suverenitu vhodně nastavenou agrární politikou rozpracovanou nejen na krátkodobé cíle. Kromě diskriminace agropotravinářského sektoru z Bruselu, PKS vnímá také diskriminaci ze strany státu. Objem státní pomoci směřující do zemědělství a potravinářského průmyslu na Slovensku patří k vůbec nejnižším v rámci Evropské unie. Na druhé straně daně a odvody možno zařadit k nejvyšším v EU-28. Je proto nezbytné dotační a daňový systém vyvážit a nalézt vhodný způsob, jak podnikatelům poskytnout chybějící finanční prostředky na další rozvoj. Kontinuální pokles zaměstnanosti v potravinářství a zemědělství z pohledu zabezpečení hospodářského rozvoje státu a zabezpečení prosperity a konkurenceschopnosti – to není správný vývoj. PKS je přesvědčena, že potravinářský průmysl je klíčovým průmyslovým odvětvím pro řešení otázky dlouhodobého a stabilního snižování nezaměstnanosti, stejně jako pro zajištění ekonomického rozvoje. Jedno pracovní místo v potravinářském průmyslu totiž generuje dalších
osm pracovních míst v navazujících dodavatelských odvětvích. Navzdory politice Evropské unie ve zvyšování vzdělanostní úrovně v unijních státech, je potřebné zabezpečit zaměstnání i těm občanům, kteří k dosažení vysokoškolského vzdělání nemají dostatečné dispozice. Kromě zastavení trendu kontinuálního poklesu zaměstnanosti v potravinářství a zemědělství je nezbytné věnovat pozornost i omlazování pracovní síly, která v agropotravinářském sektoru postupně stárne a mladší generace ji nedoplňuje. Vyšší stupně vzdělávání jsou potřebné hlavně pro kvalifikované řízení, avšak nejen na úrovni produkce. Produkci potravin na Slovensku významnou měrou ovlivňuje i evropská politika a jakékoliv změny jsou během na dlouhou trať. Potraviny jsou strategickou komoditou, jejíž význam se bude zvyšovat, proto by každá vláda měla důsledně podporovat nejen produkci zemědělských surovin, ale minimálně ve stejné míře i jejich zpracování na potraviny. Dosavadní podpora státu směřovala především do zemědělství, což mělo za následek kontinuální růst exportu zemědělských surovin a neustálý růst dovozu potravin s vyústěním do historicky nejvyššího záporného obchodního salda s potravinářskými produkty na úrovni více než 1,1 mld. EUR. PKS zastává názor, že vládní politika Slovenska se bude muset více zaměřit na budoucnost zpracovatelského průmyslu, protože bez silného zpracovatelského průmyslu bude zemědělský sektor jen producentem komodit bez přidané hodnoty. Předpokladem rozvoje potravinářského průmyslu je rovněž jasná identifikace jeho potřeb, které se s potřebami zemědělců překrývají jen částečně.
- dr -
Thajská ekonomika je silně závislá na exportu, jehož roční objem se zde pohybuje kolem 220 mld USD a bilance zahraničního obchodu je trvale přebytková. K nejvýznamnějším vývozním artiklům přitom patří některé potravinářské komodity jako rýže a cukr a právě na ten nyní začalo sázet Thajské království. Thajsko jako třetí největší producent cukru v roce 2014 vyvezlo do zahraničí 7,5 mil. tun tohoto základního sladidla a bylo tak v tomto směru světovou dvojkou, hned za Brazílií. Pro srovnání, ze zemí Evropské unie se ve stejném období vyvezlo jen necelých 1,5 mil. tun cukru. V zemi v současné době pracuje přes 50 cukrovarů a tamější vláda rozhodla cukrovarnický průmysl výrazně posílit. Schválila totiž nový strategický plán pro zemědělské plodiny v jehož rámci má být snížena plocha určena pro pěstování rýže v prospěch alternativních plodin včetně cukrové třtiny. Podle tohoto záměru má narůst v příštích pěti letech objem zpracované třtiny ze současných 108 mil. tun na 180 milionů tun, což si vyžádá rozšíření současných kapacit a výstavbu zhruba dvaceti nových cukrovarů. Investice pro toto rozšíření jsou odhadovány na cca 3 miliardy dolarů.
Podle Jana Lembase, vedoucího kanceláře agentury Czech Trade v Thajsku, se tak otevírá příležitosti na investiční dodávky i pro české firmy, které mají právě v dodávkách cukrovarů na klíč dlouholetou tradici. Důvodů pro rozvoj tohoto odvětví je hned několik. Vedle rostoucí poptávky po cukru ve světě je to i příslib vyššího zisku, ale i narůstající apetit samotných Thajců, kteří se na sladkostech a cukru stávají stejně závislými jako lidé v západních vyspělých zemích světa. Zdejší zdravotníci proto zahájili osvětovou kampaň, kde varují, že denní spotřeba 104 gramů cukru na osobu je čtyřnásobek doporučené denní dávky. Podle průzkumů jej Thajci spotřebují hlavně v sycených nápojích, zeleném čaji a v kávě. Současně s tím tu roste i konzumace tuků. Ekonomický růst Thajska tak zjevně doprovází i problematická změna stravovacích návyků. - dr -
4 euro01.indd 20
19.2.2016 16:23:46
AKTUALITY
Slovensko: Zdejší potraviny jsou skladištěm druhé třídy Stačí zajet několik kilometrů za rakouské hranice a Slovák nabyde pocit, že doma je spotřebitelem druhé kategorie. Pestřejší výběr potravin v obchodech, kvalitnější sestava surovin v těch stejných značkových potravinách, někdy dokonce i za výhodnější ceny. Nadnárodní potravinářské koncerny si oblíbily manévrovat v „ohýbání“ receptur s tradiční odvolávkou na specifiku konkrétních trhů . A v konečném výsledku to často vyzní tak, že slovenský zákazník se cítí jako vagón odstavený na vedlejší kolej. Experimentování s recepturami při výrobě potravin podle toho, do kterého teritoria směřují, se stalo standardním postupem velkých nadnárodních korporací. Trhy bývalého východního bloku se tak hemží produkty, které obsahují alternativní potraviny anebo nižší poměr kvalitnějších vstupů. Na praktiky potravinářů a pozici obchodníků upozorňuje expertka na kvalitu potravin a šéfka Slovenské aliance moderního obchodu Katarína Fašiangová.
„Jde hlavně o nadnárodní koncerny v nápojovém průmyslu a projevuje se to zejména v zastoupení cukrů. Do sycených nápojů pro německy mluvící země přidávají více sacharidů, zatímco do nápojů směřujících do bývalého východního bloku glukozo-fruktozový sirup, tedy izoglukózu. Všechny tyto výrobky musí být i bezpečné. Když kupuji známý sycený nápoj neřeším jeho složení. Kupuji jej proto, že vidím marketingový obal, tedy známou značku. Je to nefér vůči spotřebiteli, protože pokud výrobek není ve složení, které tam bylo historicky
dané, tak je to určitě porušení kvality“, říká Fašiangová. „Můžeme hovořit také o ztužených pokrmových tucích. Produkty velmi známých značek jsou pro slovenský a český trh často vyráběny s nižším obsahem tuku až o deset procent. To již je výrazný posun v kvalitě. Když ztužený tuk klouže z pánve, je evidentní, že je tam emulgátor a voda. Jiná je potom i roztíratelnost a také senzoricky vypadá jinak“, upozorňuje Fašiangová. „Vnímám to již asi osm let a jako spotřebitelka zjišťuji, že například když si nakoupím instantní kávu známé značky v Německu nebo Rakousku, chutná mi jinak a nemá případné pachuti. I prostým okem poznám, že granulovaná zrnka jsou sourodá a bledší barvy“, dodává. Proměnlivá kvalita na různých trzích, i když jde i třeba o notoricky známé světové značky, je nejcitlivěji vnímána u potravin. A tak je jejich složení pod intenzivnější palbou a kritika se nevyhýbá ani jedné z nejrozšířenějších značek slazeného nápoje tj. Coca-Coly. Tato společnost však tvrdí, že receptura jejího klasického nápoje je stejná všude na světě. Konečně pregnantně byl názor na kvalitu nedávno vyjádřen na internetovém diskusním fóru, kde jeden z účastníků uvedl: „Začínám mít už dost nekvalitních potravin na Slovensku. Zelenina a maso jsou k pláči, čerstvé produkty jsou ubohé kvality a také výběr je špatný. Mnohé potraviny světových značek jsou vyrobené v Polsku, přeslazené, přeéčkované a úplně jinak chutnají, než si pamatují z doby, kdy jsem žil na západě. Uměli byste mi poradit, kam za nákupem potravin do Rakouska ? Chci tam jít výslovně za kvalitou a lepším výběrem“. - dr -
SAVENCIA – nový název pro tři české mlékárny Tři české mlékárenské podniky – Povltavské mlékárny ze Sedlčan, TKP z Hodonína a Pribina z Přibyslavi budou v tomto roce vystupovat pod společným názvem Savencia. Ten pro ně zvolila francouzská agrární skupina Bongrain, do níž tyto tři podniky patří. Značky potravinářských produktů, které se v těchto českých závodech vyrábějí, například populární sýr Lučina, Sedlčanský Hermelín - Král sýrů, Pribináček z Pribiny nebo sýr Apetito, zůstanou pod těmito názvy na trhu. Součástí této nadnárodní skupiny jsou rovněž slovenské mlékárny, které vyrábějí mléčné výrobky pod názvem Liptov. Změna názvu na Savencia má podpořit mezinárodní viditelnost firmy a zákazníci tuto změnu zaregistrují pouze v údajích na obalech. -d-
Itálie se v roce 2015 stala světovou jedničkou v produkci vína Podle odhadů, které koncem minulého roku zveřejnila Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV) v Paříži Itálie nahradila v roce 2015 v pozici světové jedničky dosavadního lídra Francii. Předběžně Itálie v roce 2015 vyprodukovala 48,9 milionů hektolitrů vína, což je o 10 procent více než v předcházejícím roce. Předstihla tak dlouholetou jedničku Francii, kde bylo v minulém roce vyrobeno o 1,5 milionů hektolitrů vína méně – 47,4 mil. hl. Třetí místo v žebříčku výrobců obsadilo se značným odstupem Španělsko se 36,6 miliony hektolitrů a na dalších místech skončily USA, Argentina, Chile, Austrálie, Čína, Jihoafrická republika a první desítku uzavírá další evropský stát Německo.
Podle OIV bylo v uplynulém roce vyrobeno ve světě celkem 275,7 milionů hektolitrů vína, což je o dvě procenta více než v roce 2014. Přitom na tři vinařské velmoci, tedy Itálii, Francii a Španělsko z celkového vyrobeného objemu připadlo více než 48 procent. -d-
5 euro01.indd 21
19.2.2016 16:23:46
