únor 2016
ročník XIV
číslo 6
Opět v IQLANDII Ve středu 27. ledna byla naše třída 8.A s 8.C v IQLANDII. Ráno jsme se sešli u autobusu a vydali se na cestu, ta byla sice trochu delší, ale krátce před devátou hodinou jsme dorazili do cíle. Vystoupili jsme a před námi se objevil výhled na krásný, tou dobou ještě bílý Ještěd. Paní učitelka Hlavatá nám rozdala pracovní listy, které jsme měli vyplňovat v průběhu prohlídky. Někteří se hned rozběhli k obrovské páce s autem na jedné straně a provazy na té druhé, díky nim dokážete auto lehce zvednout jednou rukou. V IQLANDII je spousta přírodních úkazů v praxi, například Pythagorova věta, oběh Slunce kolem Země, krevní oběh a mnohé další. Nebo si můžete na vlastní kůži vyzkoušet sílu hurikánu a zemětřesení, můžete zkusit zvednout svojí váhu pomocí různých kladek a kladkostrojů, nebo zjistit, jak je těžká práce lékařů při laparoskopické operaci. Dokonce nám chemici předvedli různé zábavné pokusy v science show, třeba jak vytvořit raketu z plastové láhve atd. Vzhledem k tomu, že byla středa a my bychom měli odpolední vyučování, tak jsme se vrátili až ve tři hodiny, proto jsme měli dost času projít si IQLANDII úplně celou. Exkurze se mi líbila, i když jsem tu již byl. Neustále je tu co objevovat, a proto IQLANDIE patří mezi moje nejoblíbenější místa. Radek Svoboda, VIII.A
Kino Brandýs - divadlo Ty, kteří si myslí, že v kinech se promítají jen filmy, překvapím. 11. února se totiž celý druhý stupeň vydal do brandýského kina, ale ne na film, ale na divadelní představení! Příběh vyprávěl o muži jménem Peter Black, který přišel o práci, o střechu nad hlavou, o auto i o svou lásku. A tak začal jeho boj. Příběh dopadne naštěstí dobře. Zajímavé bylo, že celé představení bylo v angličtině, takže jsme si mohli vyzkoušet, jak dobře anglické mluvě rozumíme. Představení se mi velmi líbilo a vřele je doporučuji. Ledvinka Jiří, VII. A
Anglické divadlo pro I. stupeň Ve čtvrtek 11. února jsme se vydali do kina v Brandýse n/L, ne však na kino, ale na divadelní představení. Všechny moc zajímalo, o čem představení bude a jestli tomu porozumíme. Nemuseli jsme se však bát, že tomu rozumět nebudeme, jelikož představení nebylo pouze anglicky, ale i česky. Příběh byl o dívce Zuzance, která nechce do školy, protože píší test z biologie. A tak si vymyslela, že má nemocnou babičku a že jí půjde navštívit. Zbytek si určitě doplníte, neboť je to hodně podobné Červené Karkulce. Všem se představení líbilo, i když jsme pár slovům možná nerozuměli. Lucie Dřevová IV.C
Příběh Petera Blacka Bylo před námi divadelní představení. Někdo by možná řekl: „No a co? Každý z nás už byl někdy na nějaké hře?!.“ Každopádně určitě ne každý na takové, jako my 11. února v brandýském kině. My jsme totiž byli na anglickém divadle! Měli jsme možnost vyslechnout příběh Petera Blacka (ano, jméno podobné hře Černý Petr), který měl právě takovou smůlu jako ten, kdo drží v ruce kartu s jeho jménem. No, nejspíš i větší! Během jediného dne totiž přišel o všechno - o práci, střechu nad hlavou, o přátele, ... Provází nás na své vlastní cestě a my sledujeme, kam všude může osud člověka zavát. Jeho příběh končí tak trochu rozporuplně. Zatímco jeden by totiž mohl říct, že končí šťastně, jiný by v tom viděl naprostý opak. Cesta Petera Blaka totiž končí mezi bezdomovci, u kterých nachází útočiště, sice bez peněz a jakýchkoli jistot, zato však s novými přáteli. Přestože je to vlastně smutný příběh, jde o veselohru s velmi přístupnou angličtinou, pochopitelnou i začátečníkům, podpořenou hned několika českými výrazy, tudíž skoro nebylo možné se v ději ztratit. Jsem opravdu ráda, že jsme mohli toto vystoupení vidět, protože šlo o něco jiného, než na co jsme zvyklí a co nás zároveň moc pobavilo a částečně i potěšilo tím, že teď alespoň víme, že nikdo z nás na tom není s angličtinou zase tak špatně. Vartová Anna, IX.B
Čtvrté třídy na cestě za kulturou Skvělé divadelní představení Myška z bříška není o zvířátkách, jak by se na první dojem mohlo zdát, ale o mamince čekající miminko. Maminka v tomto divadelním představení totiž neví, zda se jí narodí holčička nebo chlapeček, proto si se svým bříškem povídá jako s myškou. Divadelní příběh se nám dětem snaží odpovědět na všechny všetečné otázky týkající se miminek, jako například: „Co se vlastně dělo, když jsem bylo v bříšku?“ Na toto vtipné divadlo nás – žáky čtvrtých tříd - dne 25. ledna vzali pan učitel Hradecký a paní učitelky Urbanová a Šedivá. Zjistili jsme, že představení hraje Divadlo v Dlouhé již od roku 2006 a režíroval ho Jan Borna. Představení bylo nejen veselé se spoustou hezkých písniček, ale i poučné. A jestli chcete vědět více, tak si určitě udělejte čas a zajděte si do Divadla v Dlouhé také. Ema Blažková, IV.C
Jarní prázdniny strávené ve škole Všichni jsme různě strávili jarní prázdniny. Někdo se válel doma u televize, jiní byli lyžovat v zahraničí nebo i tady. No, moje prázdniny byly trochu zvláštní, ale super. Vyměnila jsem totiž volno za učení a navštěvovala jsem mou bývalou školu ve Vrchlabí, odkud jsem se o prázdninách přestěhovala. Někdo si možná říká: „Kdo by se chtěl o prázdninách učit?“, ale já jsem byla nadšená. Viděla jsem totiž všechny spolužáky, spolužačky i bývalou paní učitelku. Zkoušela jsem porovnávat, jestli mi bylo lépe ve Vrchlabí, nebo zde ve Staré Boleslavi, ale zjistila jsem, že se to porovnat nedá, a že každá škola je jiná. Nakonec jsem stihla odpoledne i lyžovat a jezdit na snowboardu. No, už aby zase byly nějaké prázdniny … Ema Blažková, 4.C.
Co nás zajímá Hologramy Čím telefonujeme dnes, je všem jasné. Ale čím budeme volat za 50 let? Je velmi vysoce pravděpodobné, že za pomoci hologramů. Spousta z Vás si říká, jak to? Nyní Vám s potěšením oznamuji, že to už není jenom nějaký sci-fi výmysl, ale realita. Už dnes totiž vědci zjišťují nové informace a dělají velmi velké pokroky v tomto oboru. Popravdě víme o tom něco už od roku 1948. Proto je velmi pravděpodobné, že za 50 let se budou místo telefonních mobilů, které budou oblíbené jako dnešní NOKIA cihly, které zaniknou úplně, používat právě hologramy. A jaké výhody od hologramů můžeme očekávat? Je téměř jisté, že vzniknou hry, které se objeví přímo před vámi. Navíc, určitě znáte podvodníky, co vám napovídají všechno možné, ale nebude to pravda. Tak tady mu uvidíte do obličeje a většina lidí snad podvodníka pozná, ne? Což rovnou přivádí na další výhodu. Té osobě je vidět do obličeje, a tak je jasné, co asi dělá. A tím pádem se nemusíme občas až trapně ptát, jestli neruším, nebo jestli nemá něco na práci. Zkrátka, hologramy jsou budoucnost telefonování. Jiří Ledvinka, VII.A 2050 Během 10 let byl velký vzestup mobilů, tabletů, a dalších věcí. Jak se, ale budeme dorozumívat za 34 let? Bude mobil velký snad jak televize? Nebo se bude psát na mobilu pomocí myšlenky? Budou vůbec děti narozené v roce 2050 vědět, co to je pošta? Podle mě lidstvo jde tak rychle vzhůru, že ani nepostřehneme ten postup od téhle doby a doby elektroniky za 34 let. Já se divím už některým technologiím teď a nedokážu si představit, co bude v roce 2050. Inu nechme se překvapit. Štěpán Řádek, VII.C Píše se rok 2050… Jak to vypadá s komunikací ? Ptáme se Emmy Šillerové… ,,Vzhledem k tomu, že většina mých spolužáků má dotykový mobil, tak nepochybuji o tom, že v roce 2050 se vynalezne, vytvoří nebo vymyslí něco, co nahradí I-Phony a I-Pady. Ty už budou na úrovni staré nokie. Podle mě je taky kravina, že někdo propadá a dostane jen tak I-Phone. A my, jako ti šprti, musíme čekat do Vánoc, narozenin a svátků, ale většinou se nedočkáme.̒ ̒ doplnila Emma. A co myšlenka nakonec? ,,I když je rok 2016, a za 34 let tu máme rok 2050, nevím, co bude staré, co se zlepší a co přijde do módy. Nezlobte se na mě, ale až mi bude 47 let, nevím, jestli budu mít X-Phone new generation nebo Max Slim 64x7 ball lighting. Nevím a ani nechci vědět.̒ ̒ PRO MAGAZINE School E.Š. VII.C
Reportáž z roku 2050 Přesouváme se do roku 2050 za účelem reportáže s tamějšími obyvateli. Vlézáme do stroje času a aktivujeme startovací tlačítko. Časoměr začíná poskakovat: rok 2017, -18, -20, -25, už nestíhám čísla, když na časoměru vyskočí číslo 2050. Vylézáme ze stroje času a ocitáváme se
v největším městě světa a obydlí budoucího prezidenta Čeňka Varty - Praha. Blíží se k nám člověk vyslaný z oddělení zahraničních rozhovorů (nyní totiž už lidé vidí do budoucnosti, a tak věděli i o našem příchodu). Započínáme rozhovor: my: „Dobrý den!“ on: „Dobrý den“ vysouká ze sebe ztěžka. my: „Jsme z budoucnosti a jsme tu za účelem reportáže o komunikaci v roce 2015.“ on: „O tom vám rád řeknu, v dnešní době spolu 90% lidí komunikuje jen a pouze pomocí tzv. náhlavku – přístroje, který teleportuje vaše myšlenky, ale najdou se i malé skupinky, které spolu mluví.“ my: „To je vše?“ on: „Ano.“ my: „Tak nazdar!“ on: „Tak nazdar!“ Odlétáme. Čeněk Varta, VII.A
KARNEVAL Dne 9. 2. 2016 proběhl ve školní tělocvičně karneval. Všichni si připravovali kostým. Někdo si kostým koupil, někdo dokonce vyrobil, ale tak či tak se všichni moc těšili. Na karnevalu proběhla přehlídka masek a dočkali jsme se i diskotéky. Masky byly různé: princezny, strašidla, postavičky ze STAR WARS, ale všechny masky byly moc hezké. Ocenit se však mohly jen tři, ale mně se líbily masky všechny. Moderátorky Emma Ježková a Natálie Vítková moderovaly perfektně. A to jsou teprve ve čtvrté třídě! Já myslím, že každý, kdo měl masku, vlastně vyhrál. Nejlepší třídou byla 5. A. Lucie Dřevová , IV.C
Nejlepší tři masky
ZÁPIS - VZPOMÍNÁTE? Je středa a čtvrtek 10. a 11.2. Krásné a zdánlivě klidné dny. Ovšem, jak pro koho. Pro budoucí prvňáky, kteří právě v průběhu těchto dnů jdou k zápisu, je to významný a důležitý den. A jak to u zápisů vypadalo? Jak moc se děti připravovaly nebo nepřipravovaly? Pro představu jsme jim položily pár otázek. (Pro přehled - H znamená holčička a CH znamená chlapeček) 1) Připravovala ses nějakým způsobem na zápis? CH1: Ano, zkoušel jsem třeba čtení. H1: Ano, maminka se se mnou připravovala. H2: Ano, kreslila jsem panáčka a podobné věci. CH2: Učil jsem se číslo, adresu, ... 2) (otázka na maminku) Připravovala jste se nějak s dítětem? CH1: Ano, dělali jsme se synem různá přípravná cvičení z časopisů. H1: Ano, už umí pár písmenek. H2: Ne, dcera se připravovala sama. CH2: Ano, mluvili jsme spolu o těch základních věcech. 3) Těšíš se do první třídy? CH1: Ne, trochu se bojím. H1: Ano, těším, nemám strach. H2: Ano, moc se těším. CH2: Celkem jo... Takové byly názory a pocity dětí, se kterými jsme první den mluvily (já a kamarádka Šárka). Proč jen první? Nemyslete si, i druhý den jsme přišly ... Ovšem byly jsme tak trochu ... jediné. Nějakou dobu jsme čekaly, jestli někdo nepřijde, ovšem zdá se, že většina to chtěla mít rychle za sebou, a tak přišli už ve středu. Nakonec se tedy nenašla jiná možnost, než jít k zápisu samy. Předpokládala jsem, že u zápisu do první třídy po mně ještě lomené výrazy (ze kterých mám upřímný strach!) chtít nebudou, a tak jsem souhlasila. A tak jsem si (podruhé v životě) na vlastní kůži zažila to, čím musí projít každý budoucí prvňáček. Jak to vypadalo? No, věřte, že to bylo OPRAVDU zajímavé. Následující text budu psát z pohledu dítěte, tudíž v první osobě, abych vám to trochu osvěžila. Vejdeme s maminkou do třídy. Paní učitelka nás usadí ke stolu naproti sobě. Zatímco mamince dá vyplňovat jakýsi formulář, pustí se se mnou do řeči. Na začátek pár otázek k tomu, kde bydlím, jestli znám jméno ulice a jestli mám ve školce kamarády. Dál - jestli umím spočítat korálky na počítadle, jestli poznávám geometrické tvary a jejich barvy a podobné věci. Pak po třídě musím najít nějaká písmenka a přečíst ta, která znám (díky bohu, za těch devět let jsem se jich už pár naučila, a tak mi to nedělá žádný velký problém). Přichází na řadu pohádka. "Znáš nějakou?" Ptá se mě paní učitelka. "Ano, třeba O Červené Karkulce." Odpovím. "Tak mi ji pověz."
Překonám dětský ostych a začnu. "Žila byla Červená Karkulka ..." "Zkrať to." "Konec." "Výborně!" Jsem pochválená a vracíme se ke stolku. Maminka už má vyplněný formulář, teď už mám jen namalovat obrázek postavy a můžeme jít domů. Vida, ani to nebolelo! Děti u opravdového zápisu dostávají ještě taštičku s odměnou, to se mě ovšem (bohužel) netýká. Co říct závěrem? Určitě děkujeme všem dětem, rodičům i paní učitelce za jejich spolupráci a přejeme budoucím prvňáčkům hodně štěstí a zdaru nejen do nastávajícího školního roku, ale do všech studijních let, která je v budoucnu čekají! Vartová Anna IX.B
Exkurze na výstaviště do Lysé nad Labem Díky paní učitelce Jaré, která zařídila všem třídám v osmém ročníku exkurzi do Lysé na veletrh učebních a studijních oborů ŘEMESLA 2016. V pátek 19. února jsme se sešli na vlakovém nádraží ve Staré Boleslavi. Vlak měl sice nepatrné zpoždění, ale to nám nevadilo. Asi za patnáct minut jsme dorazili do cíle. Došli k výstavišti, ale to mělo ještě zavřeno, vzhledem k tomu, že bylo něco málo před půl osmou a otevírají až v devět. Tak jsme došli ke společnému závěru, že si doběhneme do nedalekého supermarketu. Lehce po deváté hodině jsme již byli v prostorách výstaviště. Chvíli nám trvalo, než jsme našli tu správnou halu, protože ve zbylých dvou právě probíhaly jiné výstavy, jako například stavitel, ty jsme jen rychle proběhli. Učitelky nám rozdaly pracovní papíry se soutěží, ve které jsme mohli vyhrát různé poukázky, atd. a daly nám rozchod. Nacházelo se tady mnoho studijních oborů z okolí, jako například hotelový, oděvního designu, gastronomický, kadeřnický a mnohé další. Mohli jste si vyzkoušet například letecký simulátor, ochutnat něco dobrého od začínajících kuchařů nebo se nechat ostříhat. Součástí byl i doprovodný program, kde žáci představovali svoje školy. Exkurze se mi líbila i přes to, že se chystám jít na gymnázium. Myslím, že mnohým žákům otevřela nové obzory, do budoucího života. Radek Svoboda VIII.A
Šachový turnaj - Stará Boleslav 2016 V sobotu 20. 2. 2016 jsme u nás v tělocvičně pořádali další kvalifikační turnaj krajského přeboru mládeže 2015/2016. Turnaj s názvem STARÁ BOLESLAV 2016 se konal již po čtvrté v řadě. Hrálo se jako obvykle ve dvou skupinách - mladší žáci (ročník 2005 a méně) a starší žáci (ročník 2001 až 2004). A jako doplněk se hrál turnaj juniorů. Mladší žáci Díky domácímu prostředí se ve třiačtyřiceti členné startovní listině objevilo hned 18 „domácích“ hráčů. Na všechny čekalo sedm kol. V každém kole 25 minut na partii. Nejlépe si vedl Jan Pecka (IV.C), který pochopil, že cesta k úspěchu vede přes pravidelné trénování a pomalou přemýšlivou hru. Během turnaje prohrál jen jednou. Šest bodů znamenalo druhé místo v turnaji. Pět bodů a šesté místo vybojoval Tomáš Vrátil (III.C). Škoda, že se Tomáš
občas nechá strhnout k rychlé hře. Ještě o bod méně (4 body) získala celá osmička našich hráčů. Největší radost z nich však měl Michal Stejný (I.A), kterému tento výkon zajistil třetí místo v kategorii do 10 let. Michal se zároveň stal nejlepším hráčem z projektu Šachy do škol, jehož se účastní děti z prvního a druhého ročníku. Starší žáci Kategorie starších žáků byla letos bez naší účasti. Sešlo se v ní osmnáct žáků z jiných koutů Středočeského kraje. Zajímavostí bylo, že celkovým vítězem se stal Ondřej Skýpala z Odolena Vody, který by mohl klidně hrát i turnaj mladších žáků. Narozen je v roce 2005. Junioři Juniorů se tentokrát sešlo také méně. Všichni hráli mezi sebou dvoukolově. Celkové prvenství si odnesl bývalý žák naší školy Zbyněk Jarý, který prošel turnajem bez jediné prohry. Myslím si, že se šachová sobota ve Staré Boleslavi vydařila. Poháry a medaile si odnesli ti, kteří si to nejvíce zasloužili. A ostatní? Pokud chtějí příště uspět, musí proto sami něco udělat. Ochota pracovat na sobě je nejvyšší formou talentu. Mgr. Josef Jarý
Kubismus na vlastní kůži Je úterý 24. února, deštivý a pošmourný den. Většinu tříd čeká klasické vyučování, to ale neplatí pro 9. B. My totiž dnes jedeme s paní učitelkou Krskovou do Veletržního paláce, podívat se na výstavu o kubismu. Pravda, nikomu se do toho moc nechce, protože už název exkurze nevyznívá nijak dobrodružně, ale myslím, že po příjezdu na místo jsme byli všichni příjemně překvapeni. Nejprve jsme odvedeni do "klubovny", kdy si na začátek malujeme jmenovky ve stylu kubismu, podle toho, jak si ho představujeme. Pak pár slovních, ale i pohybových her na stejné téma. A teď je na řadě prohlídka. Ne jen tak nějaká! My se totiž vracíme o více než sto let zpátky, měníme se na pány a paní z vyšších vrstev tehdejší společnosti a jdeme na jednu z prvních kubistických výstav. Dozvídáme se, že tehdejší první reakce nebyly zrovna pozitivní. To poznáváme, když se spolu s námi na výstavě ocitne i jeden z největších kritiků umění tehdejší doby, který nad obrazy jen pohoršeně kroutí hlavou a nakonec z výstavy i odejde. Chvíli na to se ale už vracíme do jednadvacátého století, abychom si sami vyzkoušeli, jak se dělá kubistické umění. Trik je v tom, že umělec nechá určitý předmět nebo budovu ve své hlavě rozpohybovat tak, aby se vnějšek pohyboval směrem k jádru a od jádra dané věci a v určité chvíli ho zastaví a v té pozicí ho vysochá nebo jinak vytvoří. My jsme si tenhle postup zkusili sami na sobě. Prvně jsme byli částmi nábytku v domě a potom i samotným domem. V několika skupinkách jsme ze sebe měli vytvořit určitou budovu a postavit ji ze sebe prvně tak, jak by vypadala za normálních okolností a potom ji zdeformovat tak, jak by to udělal kubista. Myslím, že se nám to moc podařilo a že jsme se u toho i hodně nasmáli! Na konci jsme ještě kreslili předmět (v našem případě židli) kubistickým stylem. A to tak, že jsme ji nakreslili ze všech stran a úhlů najednou. I to se nám (v rámci našich možností) povedlo!
Musím říct, že na to, jaký to byl na začátku deštivý a zdánlivě smutný den, tak jsme si ho užili! Vartová Anna, IX.B
Jak 4.C a paní učitelka pekly dort. Protože se jeden chlapec ze třídy má odstěhovat, jednoho slunného dne se paní učitelka a pár dětí ze 4.C rozhodly, že mu upečou dort. Děti se domluvily a ve čtvrtek se sešly ve škole. Každý koupil nějakou surovinu a na povel paní učitelky šly do kuchyňky a začaly péct dort a muffiny. Pekly a pekly a po zhruba třech hodinách bylo hotovo. Všichni byli od mouky, potravinářského barviva, cukru, marcipánu a másla. Nakonec se ale dort povedl a všichni byli šťastni. Text i foto Ema Blažková IV.C
Výsledky Výsledky Výsledky Výsledky Výsledky Výsledky Výsledky Výsledky BIO . školní kolo Kat. 6.-7. roč. 1. Václav Bašta 6.A 2. Barbora Bergmanová 6.B 3. Roman Krof 7.C
Kat. 8.- 9.roč. 1. Eva Neubergová 9.A 2. Valérie Slavíková 8.B 3. Lucie Beránková 8.C Eliška Koudelková 8.A Kryštof Rejzek 8.C
ZO – okresní kolo 9. Eva Neubergová, 11. Karolína Kučková, obě z 9.A (ze ZŠ 3. a 5. místo)
Velký úspěch Vojtěch Bajer (6. B) opět postoupil do republikového finále pěvecké soutěže Karlovarský skřivánek. V krajském kole získal v sólovém zpěvu 3. místo!!!
