• Peníze školy potřebují nejen na platy • Ateliér, školní redakce, kutil a Kolumbus • Budou vysokoškoláci pracovat v dělnických profesích?
38
6. PROSINCE 2006
STRANA 3 STRANA 7 STRANA 9
XIV. ROČNÍK 1. prosince Den auditorské a daňové profese – byl název projektu, jehož cílem bylo přiblížit studentům, co auditorská a daňová profese přináší. Zároveň ukázal i možnost srovnání různých přístupů čtyř největších společností pracujících v oboru (KPMG Česká republika, PwC, Deloitte a Ernst & Young). Akce probíhala na Vysoké škole ekonomické v Praze.
4. prosince
„Jak bych ti to vysvětlil, Vašíku, to bylo něco jako váš dnešní školní psycholog!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
Jste nespokojení se svým platem? Pište na adresu
[email protected] Máme toho plné zuby, říkají kantoři a ostatní zaměstnanci škol regionu Podluží na jižní Moravě. Už mají dost nekonečných slibů politiků, nedostatečného finančního ohodnocení, neustálého zvyšování práce a povinností. Za svou práci požadují odpovídající odměnu. Patří mezi ně i Manfréd Líbal. Učí devět let. Je jedním z plně kvalifikovaných jazykářů, kteří ještě v základním školství zůstali. V říjnu měl na výplatní pásce 16 300 Kč. „Moje práce mě naplňuje, nechci dělat něco jiného,“ říká. „Jen bych byl rád, kdyby naši politici věděli, jak jsou placeni vysokoškolsky vzdělaní lidé ve školách.“ Chtěl by s manželkou, která je na mateřské dovolené, a s dvěma malými dětmi nové bydlení, ale s takovým příjmem si o tom zatím může nechat jen zdát. Rostislav Neumann učí třináct let. Ve škole je správcem počítačové sítě. V soukromé firmě by ho vyvažovali zlatem, ve školství nedosahuje ani na průměrný plat.
Průměrný plat pedagogů základních škol, který byl podle ministerstva školství v loňském roce 21 543 Kč hrubého, je virtuální realitou i pro Milana Kocmánka. „Také já se hlásím k naštvaným kantorům. Trápí mě nevyrovnanost odměňování vysokoškolsky vzdělaných lidí.“ A ptá se: „Jak je možné, že učitelé v základních školách berou každý měsíc téměř o šest tisíc méně než ostatní vysokoškoláci v nepodnikatelské sféře? Váží si naše společnost více práce úředníků než učitelů? To nás společnost trestá za to, že jsme si vybrali právě kantořinu?“ Oficiální statistika tyto názory potvrzuje. Zaměstnanci se středoškolským vzděláním v úřadech, ve zdravotnictví a v dalších oborech
berou okolo dvaceti tisíc. Vysokoškolsky vzdělaní učitelé v základních školách jen o málo víc. „V našem regionu žije vzácný bobr evropský. Žije tu však i zvláštní druh pedagogikum oponensis,“ říká s nadsázkou Leopold Králík, který učí už třicet let. „Bojím se jen, že tento druh je na vyhynutí. Ale možná se naštvaní učitelé vyskytují i jinde. Proto se obracím na všechny kolegy – přidejte se k nám a půjdeme do toho společně. Máme toho už opravdu dost a chceme s tím také něco udělat. Jestliže to cítíte podobně, přihlaste se na uvedenou mailovou adresu. Je lepší udělat alespoň něco, než jen sedět a nadávat ve sborovně.“ KARLA TONDLOVÁ
Společné zasedání Studentského zastupitelstva Prahy 7 a Mladých poradců z londýnské městské části Lewisham proběhlo v Praze. Zasedání se konalo v rámci projektu Příběh dvou měst – mladí lidé a místní demokracie.
5. – 6. prosince Dvoudenní setkání partnerů projektu Chemie pro nevidomé, zástupců Vysoké školy chemicko-technologické, Státní technické knihovny, portugalské asociace nevidících, lisabonské univerzity, slovenské Unie nevidomých a slabozrakých proběhlo v Praze.
6. prosince Kabinet premiéra Mirka Topolánka by měl na svém zasedání projednávat návrh dvouletého odkladu státních maturit. Předloha, kterou vypracovali poslanci ODS a Strany zelených, počítá s odložením zavedení státních maturit ze školního roku 2007/ 2008 až na rok 2009/2010. Změny obsahuje novela školského zákona. ČSSD již oznámila, že ji nepodpoří. Odklad naopak požaduje ministryně školství Miroslava Kopicová. Stejně jako autoři novely soudí, že nové maturity nejsou připraveny.
Není hanba mlčet, když není co říct. Starořecké přísloví
2
V Lanžhotě na jižní Moravě se uskutečnila netradiční tisková konference. Učitelé na ní upozornili na nízké ohodnocení nejen své práce, ale i ostatních zaměstnanců škol. FOTO: KARLA TONDLOVÁ
Na příští týden se chystá protest učitelů Učitelé se chystají příští týden protestovat kvůli návrhu vyhlášky o pracovním řádu. Dne 11. prosince má proběhnout vypořádání připomínkového řízení. Pokud ministerstvo školství nevyslyší výhrady školských odborů, sejdou se pedagogové před budovou úřadu v Karmelitské ulici, aby dali najevo svůj nesouhlas. Z návrhu vyhlášky podle místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéty Vondráčkové vyplývá, že ředitelé škol budou rozhodovat o tom, jak mají učitelé vykonávat svou přímou a nepřímou
pracovní povinnost. Jinými slovy budou moci nařídit, aby celých osm hodin učitelé setrvali na svém pracovišti, tedy v budově školy. S tím nesouhlasí delegáti republikové konference sekce základního školství, kteří se minulou sobotu sjeli do Prahy z celé republiky. Podle nich vyhláška dává ředitelům velkou moc nad pedagogy. Žádají proto, aby vše fungovalo jako doposud, kdy učitelé ve škole pracují po dobu výuky, suplování, konzultací s rodiči a třídních schůzek. Následné práce, jako příprava na hodiny a opravy písemných prací, pak mohou dělat jinde. zls
Školní vzdělávací programy na odstřel? Mnozí učitelé si teď s úlevou oddechnou. Školská reforma se totiž možná zbrzdí několik měsíců předtím, než vůbec měla vypuknout. Na ministerstvu školství teď mají v hlavě dvě varianty. Buď o rok, anebo i o dva odložit povinnost všech základních škol učit podle nových školních vzdělávacích programů, nebo s nimi v září 2007 začít, ale nenutit školy, aby si všechny povinně psaly programy sobě šité na míru. Těm, které už učí jinak a nebo chtějí začít, ministerstvo nebude bránit. „Myslím si, že by posunutí bylo rozumné. Nemíním tím, že by ředitelé neměli programy ve školách plánovat, že by neměli dělat vůbec nic. Fakt, že to mají povinné, ale vede k formalismu a opisování. A toho nejsem zastáncem. Proto si myslím, že by školy neměly začít povinně všechny najednou, a nebo by aspoň neměly povinně psát své vlastní programy,“ překvapivě informoval minulý pátek učitele základních škol vrchní ředitel kabinetu ministryně školství Petr Roupec. Přišel na jednání profesní sekce základního školství Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a pedagogům popsal některé záměry ministerstva. Minulé vedení úřadu podle něj udělalo chybu v tom, že nestanovilo nikoho, kdo by byl za reformu odpovědný a kdo by ji řídil. Největší chybou pak podle P. Roupce byla malá propagace. Proto až dodnes spousta rodičů, ba i pedagogů příliš netuší, k čemu
podporující tvorbu ŠVP informace pro předškolní, základní, gymnaziální a speciální vzdělávání praktické metodické příspěvky teoretické postřehy inspirace ze zahraničí konkrétní ukázky částí ŠVP zkušenosti českých škol a učitelů příklady dobré praxe dokumenty ke stažení tematické sekce diskuzní fóra
jsou vůbec nové programy dobré. „V řadě škol je tak ještě nemají vstřebané. Spousta učitelů to dlouho odkládala a teď, když už to musí být, programy dělají formálně,“ tvrdí P. Roupec a dokumentuje to na příkladu své známé, která sice program formálně sepsala, ale pak ho „strčila do šuplíku a dál si bude učit postaru“. Nutno říci, že mnozí přítomní učitelé s jeho argumenty souhlasili, a stejně jako on připomínali, že ti, kteří na přípravě programů pracovali, za to nebyli nijak odměněni. Shodli se, že jsou pro to, aby nemuseli všichni začít učit podle nových programů od září příštího roku. O kolik let by se mělo odložit zavedení programů „na tvrdo“? Každý školní rok navíc je prý dobrý, soudí P. Roupec. „Budeme mít víc času reformu popularizovat, vysvětlit její cíl, pomoci učitelům,“ dodává. Pokud by přece jen programy formálně od září odstartovaly, pak by mělo ministerstvo metodicky pomoci těm školám, které nechtějí nebo nemohou vytvořit své vlastní školní programy. Propracovalo by Rámcový vzdělávací program do několika variant, z nichž by si školy mohly jednu vybrat a vyučovat podle ní. Sám P. Roupec ale připustil, že současná ministryně, stejně jako celá vláda, tu během historicky krátké doby už nemusejí být. Pak je ale otázkou, s čím na pedagogy přijde další politická garnitura a jiný šéf či šéfka školského resortu.
Pouze třetina mateřských škol přijímá všechny přihlášené děti ve věku do tří let, vyplývá z průzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání. Ve 20 procentech se mateřinky se zájmem rodičů přihlásit takto malé dítě vůbec nesetkaly. Největší šanci dostat se do školky mají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Některé školky si kladou pro přijetí mladších než tříletých dětí podmínky, hlavně nástup matky do zaměstnání. Pracovní úvazek matky požadují hlavně školky ve větších městech, v Praze a ostatních městech s více než 100 000 obyvateli přijímá děti do tří let jen asi 15 procent školek. Naopak venkovské mateřinky zapisují děti v této věkové kategorii výrazně častěji.
ZDEŇKA LA SALA
čtk
Tříleté děti ve školkách
3
Peníze školy potřebují nejen na platy Nedávno jsme se na tomto místě věnovali financování škol, zvláště pražských, a druhému kolu rozpočtového řízení. Tentokrát se zaměříme na další problematickou oblast, a tou jsou tzv. ostatní neinvestiční výdaje. Výdaje na učebnice, učební pomůcky, ale například i na další vzdělávání pedagogů. „Od letošního září vyučujeme anglický jazyk již od třetí třídy, ale rozpočet ONIV máme navýšený proti loňsku o ,celé’ jedno procento. Zda to stačí, nemusím asi říkat.“ „ONIV se nám za několik posledních let nezvýšil.“ „Ne, ONIV se nezvýšil.“ „Letos jsme opět dostali pouze 76 tisíc korun. O nějakém navýšení si můžeme nechat jenom zdát.“ „Tyto prostředky jsme dostali navýšené o 10 procent. Více by bylo lépe, ale kdysi to bývalo podstatně horší,“ tak znějí odpovědi ředitelů pražských škol. Podle nich se ostatní neinvestiční prostředky v letošním roce školám nenavýšily, třebaže od září se vyučuje první cizí jazyk již od třetího ročníku. A vybavit děti učebnicemi, učitele odpovídajícími pomůckami a technikou není levné. Zda si toho bylo vědomo i ministerstvo školství při rozpisu finančních prostředků, na to jsme se zeptali Vlastimila Finkeho, ředitele odboru metodiky financování ministerstva školství. „Na rozšíření výuky cizích jazyků od září 2006 poskytlo ministerstvo účelovým způsobem skutečně jen prostředky na platy (a související zákonné odvody). Prostředky na učebnice nebyly v souvislosti s tímto rozvojovým programem účelovým způsobem řešeny proto, že již na počátku roku MŠMT poměrně výrazným způsobem (o 20 procent) zvýšilo v republikovém normativu své výdaje na tzv. ONIV na jednoho každého žáka v povinné školní docházce. Předpokládáme, že zvýšení státních ONIV na každého žáka v povinné školní docházce o asi 160 Kč v roce 2006 by mělo umožnit mimo jiné i potřebné vybavení žáků 3. tříd základních škol nezbytnými
učebními texty pro výuku cizích jazyků,“ uvádí V. Finke. Podle ministerstva školství došlo k navýšení ONIV přibližně o dvacet procent. Situace v pražských školách tomu však neodpovídá. Proč ne, zdůvodňuje František Kunc, vedoucí ekonomického oddělení odboru školství Magistrátu hlavního města Prahy: „Rozpis rozpočtu na rok 2006 pro kraj Hlavní město Praha byl stanoven ministerstvem školství prostřednictvím republikových normativů pro tento rok. MŠMT však kromě stávajících republikových normativů (věková kategorie 3 – 5 let, věková kategorie 6 – 14 let, věková kategorie 15 – 18 let, věková kategorie 19 – 21 let) zavedlo nový republikový normativ 3 – 18 let KZÚV (krajské zařízení ústavní výchovy), který byl v předchozích letech zahrnut v jednotlivých výše uvedených věkových kategoriích, s tím, že vyjmutí těchto neinvestičních výdajů na dětské domovy odstraní nerovnoměrnost ve financování jednotlivých krajů. Popsaná situace ovlivnila navýšení přímých ONIV v rozpisu rozpočtu na rok 2006 celorepublikově na 105,77 procenta oproti roku 2005, u kraje Hlavní město Praha však v poměru k roku 2005 došlo k poklesu rozepsaných přímých ONIV, a to na pouhých 92,29 procenta. Hlavnímu městu Praze tudíž v konečném rozpisu rozpočtu na rok 2006 ze strany MŠMT nebyla oblast přímých ONIV navýšena, naopak došlo k poklesu o 7,71 procenta oproti roku 2005.“ Praha tedy, zdá se, dopadla „jak sedláci u Chlumce“. A co ostatní kraje? „Zlínský kraj dostal v letošním roce z MŠMT
navýšené ONIV u kategorie 6 – 14 let. Základním školám jsme přímé ONIV povýšili o 20 procent, tedy o 114 Kč úpravou rozpočtu k 10. dubnu. Nyní jsme úpravou rozpočtu k 30. listopadu rozpustili rezervu a navýšili přímé ONIV pro žáky základních škol o dalších 84 Kč,“ uvádí Ludmila Heřmanská z oddělení rozpočtu a financování školství. Její slova potvrzuje ředitel Základní školy ve Valašském Meziříčí Jiří Hruška. „Ve srovnání s loňským rokem se nám ONIV na rok 2006 navýšil o 20 procent, vyjádřeno číselně o 128 korun na žáka. Do této částky není započítáno plavání. I v tomto případě se částka zvýšila o 100 korun, tj. o 13 procent. Kromě toho dostala škola 2850 Kč včetně odvodů na úpravu vyučovacích hodin (navýšení v 3. – 5. ročníku o hodinu) na jazyky.“ Jak je vidět, peníze se v některých krajích dostaly opravdu až do škol. OLGA ŠEDIVÁ
FOTO: ILONA KOUBÍČKOVÁ
Paradoxy demokracie áme vládu, která nedostala důvěru parlamentu. Prezident ji proto pověřil, aby vládla až do doby, než bude jmenována vláda jiná. Ta by pak opět měla do třiceti dnů požádat parlament o důvěru. Odpovídá to ústavou stanovenému mechanismu demokracie. Ani tento mechanismus se ale nevyhýbá určitým paradoxům. Jejich počátek je zapotřebí hledat již ve volbách poslanců. Ti byli demokraticky zvoleni občany a podle výsledků voleb byla sestavena poslanecká sněmovna. Volba poslanců nebyla nikým zpochybněna a je nadále považována za legitimní a demokratickou. Můžeme proto konstatovat, že poslanci byli zvoleni na základě důvěry, kterou jim občané vyjádřili. Představitel vítězné politické strany sestavil vládu, která se pak ucházela v poslanecké sněmovně o důvěru. Protože ji nedostala, je její mandát pouze dočasný, do jmenování vlády nové. Základní paradox pak je v tom, že zatímco vláda potřebuje získat důvěru parlamentu (tedy více než polovinu
M
poslaneckých hlasů), samotný parlament důvěru občanů nejenže nemá, ale důvěra, kterou u občanů má, jen nepatrně překračuje 20 procent, a v historii našeho třináctiletého státu je tak na výrazně nejnižším bodě. Řečeno zcela jasně – k tomu, aby měla vláda odpovídající mandát, musí získat nadpoloviční důvěru instituce, která se netěší téměř žádné důvěře občanů! Poslanci mají sice od občanů legitimní mandát k tomu, aby v parlamentu zasedli, po zasednutí do poslaneckých křesel si už ale potřebnou důvěru nezískali. Jako zcela nedůvěryhodná instituce pak mají rozhodovat o důvěře vládě! V letech totality říkal na obehrané a pečlivě utajované gramofonové desce Audience šéf přikulovače Vaňka hlasem Pavla Landovského „To jsou paradoxy!“. Přikulovač Vaněk hlasem Václava Havla měl ale pro situaci výrazně tvrdší hodnocení. PETR KABEŠ
4 Postačuje ústní dohoda s přesčasovou prací? Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v jednom roce. Výkon přesčasové práce nad tento rámec je možný jen se souhlasem zaměstnance. Postačuje v tomto případě ústní dohoda, nebo je nutno tento souhlas udělit písemně? Zákoník práce a související právní předpisy stanoví v zásadě tři roviny požadavků na formu právního úkonu, a to s ohledem na jejich význam. Je zřejmé, že právní úkon učiněný písemně se v případném pozdějším sporu prokazuje nejsnadněji, a to jak z hlediska jeho učinění, tak i z hlediska obsahu. Je věcí zaměstnavatele a zaměstnance, do jaké míry si navzájem důvěřují, popřípadě jakým konkrétním způsobem spolu komunikují a činí právní úkony. Zákoník práce nestanoví, že právní úkon musí být učiněn na předepsaném formálním tiskopise, ani že musí mít tzv. hlavičku a předepsané, například kulaté razítko. Musí však z něj být vždy patrné, kdo ho činí a jaký právní úkon činí. Řečeno slovy zákona, musí být učiněn vážně, srozumitelně a určitě. Z hlediska formy tvoří prvou rovinu právní úkony, kde zákoník práce přímo předepisuje jejich písemnou formu, a to pod sankcí neplatnosti. Jde například o uzavření dohody o hmotné odpovědnosti podle § 176 odst. 2, o sjednání zkušební doby podle § 31 odst. 3, o výpověď z pracovního poměru podle § 44 odst. 1 atd. To znamená, že pokud by byl takový právní úkon učiněn ústně, byl by neplatný, a to i kdyby jeho učinění dosvědčili svědci. Druhou rovinu tvoří právní úkony, kdy zákoník práce stanoví písemnou formu, ale při jejím nesplnění nestanoví sankci neplatnosti. To znamená, že sice došlo k porušení zákonného ustanovení, které může mít za
následek uložení sankce ze strany úřadu práce, ale právní úkon sám o sobě je platný a jeho existenci i obsah lze prokázat jinak. Tak je tomu například při uzavření pracovní smlouvy podle § 32, při uzavření dohody o změně pracovní smlouvy podle § 36, při skončení pracovního poměru dohodou podle § 43 atd. Konečně třetí rovinu tvoří běžné dohody, souhlasy, informace atd., kdy zákoník práce žádnou formu nepředepisuje. Do této kategorie patří i souhlas zaměstnance s výkonem práce přesčas nad limit 150 hodin v kalendářním roce podle § 96 odst. 2 zákoníku práce. Zaměstnanec tudíž může dát souhlas s konáním prací nad rámec 150 hodin v kalendářním roce jakýmkoli způsobem.
NA VAŠE otázky
ODPOVÍDÁ Vít Berka Z toho vyplývá, že pouze tehdy, jestliže je zaměstnanci práce nařízena, je započítávána do limitu 150 hodin. Pokud je práce přesčas konána se souhlasem zaměstnance, je nezbytné sledovat pouze druhý limit, a sice aby celkový rozsah práce přesčas nečinil v průměru více než osm hodin týdně. Zákon tedy nestanoví, že prvých 150 hodin práce přesčas v kalendářním roce má být automaticky považováno za práci nařízenou a teprve u dalších přesčasových hodin je zajišťován souhlas zaměstnance. Povinnost vést evidenci práce přesčas u jednotlivých zaměstnanců a na žádost zaměstnance mu umožnit do ní nahlédnout je stanovena v § 94 zákoníku práce.
Nový zákoník práce v některých případech mění ustanovení o formě právních úkonů.
Nový zákoník práce a ukončení pracovního poměru Jaké náležitosti má mít dohoda o skončení pracovního poměru? Dohoda o skončení pracovního poměru musí vždy obsahovat: • označení stran dohody, to je zaměstnance a zaměstnavatele, • vůli obou účastníků skončit pracovní poměr, • určení dne (okamžiku), kdy má pracovní poměr skončit, • podpisy obou účastníků. V ustanovení § 43 odst. 2 zákoníku práce je stanoveno, že v dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, jen pokud to požaduje zaměstnanec. Uvedení důvodu skončení pracovního poměru má právní význam jen výjimečně (například je-li pracovní poměr skončen z organizačních důvodů, kdy vzniká zaměstnanci nárok na odstupné). Okamžik skončení pracovního poměru musí být určen tak, aby nevznikaly pochybnosti, kdy nastane. Dohoda o skončení pracovního poměru je uzavřena, jakmile se účastníci shodli na jejím obsahu. Svou vůli ukončit pracovní poměr dohodou musí vyjádřit oba účastníci. Jestliže jeden z nich navrhne rozvázání pracovního poměru dohodou, a druhý na to nijak nereaguje, dohoda nevznikne. Podle zákoníku práce má být dohoda uzavřena písemně. Nedodržení písemné formy dohody však nezpůsobuje její neplatnost. Obsah ústní dohody se ovšem v případě sporu dokazuje velmi obtížně. V této souvislosti je však vhodné upozornit, že nový zákoník práce stanoví písemnou formu dohody jako podmínku její platnosti.
Letuška, velvyslankyně, nebo učitelka? čera večer za mnou přišla holka a měla mimořádně dobrou náladu. Hned jsem toho využil a začali jsme se bavit o její budoucnosti,“ svěřuje se fyzikář Vyskočil. „Chodí do posledního ročníku místního gymnázia. Učí se na jedničky, ale pořád neví, čím by jednou chtěla a mohla být.“ „K čemu jste dospěli?“ opatrně vyzvídá Hromádka nad šálkem kávy. „Svou první větou mě tak šokovala, že jsem se nezmohl na další velké úvahy. Prý by se chtěla stát letuškou, velvyslankyní, nebo učitelkou!“ zhrozil se Vyskočil. „Dovedeš si vůbec něco takového v dnešní době představit?“ „Proč ne, letuška patří k exkluzivním povoláním, velvyslankyně jakbysmet ...“ zdvořile se usmívá Hromádka. „Mám dojem, že ses zbláznil stejně jako moje dcera. Letuška! Copak nečteš noviny? Neposloucháš zprávy? Letadla padají k zemi jako přezrálé hrušky. Proboha. Letuška. Nikdy!“ citelně zaúpí učitel fyziky. „Něco na tom je. Letušky jsou zranitelné jako sněhobílé labutě na opuštěném rybníku. Přitom krásné. Majestátní.“ „Vidíš. A co velvyslankyně? To už si raději mohla vymyslet poslankyni, nebo dnes oblíbenou senátorku. Každý druhý se chce stát politikem. Proč zrovna velvyslankyně? Jazyky se sice učí, ale s lidmi nerada mluví. Je plachá. Nedůvěřivá. Snadno zranitelná. Se svou neprůbojností by na zastupitelském úřadě vydržela sotva pár dnů.“ „Musíš uznat, že být velvyslankyní není až tak špatná představa. Často exotické prostředí. Diplomatické kroky v dlouhých šatech. Bujaré recepce. Ostré nóty. Uvážlivé rozhovory do novin a časopisů. Nech být,“ zasněně si povzdychne češtinář Hromádka. „Nakonec jí zůstala noční představa stát se učitelkou. Vůbec nechápu, jak na ni mohla přijít, když doma vidí kantora v životní velikosti. Jak řádím. Trpím. Sousedy poučuji a zkouším, jak mají správně umývat chodbu. Všude kolem sebe vyžaduji neustálý pořádek a kázeň. Vůbec netuším, jak může přemýšlet o takovém podivném povolání. Povahou je mírná. Smířlivá. Kamarádská. Vstřícná. Pracovitá. Kdepak, ona a kantorka!“ „Proč ne. Vlastnosti jako šité pro vzornou učitelku. Jenže každodenní život vyžaduje úplně něco jiného. Schopnost elegantně krotit rozdivočelou mládež a nechávat se jí občas nenápadně spoutávat. Nepodléhat skrytému i zjevnému násilí všeho druhu. Nastavovat vlídnou a současně tvrdou tvář smělého ochranáře i krutého vládce. Být ostrý jako dědečkova břitva a měkký jako sladká cukrová vata našeho dětství. Být všemožně vstřícný a současně patřičně zdrženlivý,“ jen namátkou vypočítává Hromádka. „Raději ať je velvyslankyní a létá letadlem! Mezi katedrou a lavicemi číhá více nebezpečí než mezi nebem a zemí,“ uzavře přeROMAN KANTOR stávkovou chvíli kolega Vyskočil.
„V
5
Platy nepedagogických pracovníků jsou nedůstojné
alčivý problém, který stále není dostatečně řešen, je platové ohodnocení provozních a správních zaměstnanců škol. Zaznělo to na republikové volební konferenci těchto pracovníků, která proběhla 25. listopadu v Praze.
P
Dagmar Čáslavová, předsedkyně RV profesní sekce provozních a správních zaměstnanců ČMOS, řekla: „Jsme armáda pracovníků, která se stará o bezproblémový provoz škol. Vytváříme zázemí pedagogům, aby mohli vy-
konávat své povolání bez zbytečného stresu. Největším problémem je nedůstojné ohodnocení práce provozních a správních pracovníků. Ve zprávě MŠMT se uvádí, že průměrné platy nepedagogů v České republice překročily 11 tisíc korun. V této kategorii je rozpětí 1. až 10. platová třída, přičemž nejvíce pracovníků je v 1. až 5. třídě, kde platy nedosahují ani minimální mzdy. Vláda ve svém programovém prohlášení stanovila cíl vytvářet podmínky pro realizaci práva zaměstnance na stejnou odměnu za srovnatelnou práci. Když ale například srovnáme THP na obecním nebo finančním úřadě s pracovnicí ve škole, ve vzdělání a pracovní náplni rozdíl není žádný, ve finančním ohodnocení je rozdíl několika tisíc korun.“ K tomu se vyjádřil předseda odborového svazu pracovníků školství František Dobšík: „Můžeme vést velmi dlouhou diskusi o tom, jak se cítíte přehlíženi, my to nepodceňujeme, ale argumenty, které jsme schopni dát v této chvíli na stůl, nejsou vnímány. Přitom se to týká 65 tisíc zaměstnanců regionálního školství. Vedeme dlouhodobou kampaň za zvýšení vašich mezd, chceme dosáhnout navýšení platové tabulky o 14 procent. Náklady na tuto změnu byly vyčísleny na čtyři miliardy korun. Uvažujeme o tom, že bychom se měli začít připravovat na razantnější vystoupení. Je to jen otázka času, kdy k tomu dojde.“ ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
Navrhovaný pracovní řád neschvalujeme řipravované vyhlášky o pracovním řádu se obávají pedagogové středních škol. Návrh totiž podle nich dává velkou moc do ruky ředitelů škol. Ti by od Nového roku (kdy má vyhláška vejít v platnost) mohli učitelům nařídit, aby celých osm pracovních hodin trávili na pracovišti, tedy ve škole. Návrh vyhlášky je v tuto chvíli ve vnějším připomínkovém řízení. Někteří ředitelé z něj vyvozují, že učitelé mají celou svou pracovní povinnost – přímou i nepřímou – od ledna vykonávat na pracovišti. „Potvrdilo mi to hodně kolegů,“ informoval Jiří Popelka z Domova mládeže při SOU v Plané u Mariánských Lázní při jednání výboru profesní sekce středních škol ČMOS pracovníků školství. Kolega Eugen Král z VOŠ a SOŠ lesnické v Trutnově si není jist, jak pak mají učitelé řešit exkurze, nebo to, když budou potřebovat zjistit informace například v knihovně. „Důvodem naší nespokojenosti není to, že bychom chtěli být v poledne doma, jak někdy slyšíme od nezasvěcených. To je nesmysl. Kdo se ve školství pohybuje, moc dobře ví, co všechno musí učitelé udělat a kolik času jim to zabere,“ připomněla místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Vondráčková. Školské odbory podle ní budou vyjednávat s politiky, aby vyhláška nebyla schválena. Zástupci ministerstva školství při jejím odůvodňování argumentují tím, že důvodem je změna v novém zákoníku práce. „Ten ale v tomto ohledu nic nezměnil, nic takového nezakládá. Pro oblast školství to vždy bylo vymezeno tak, že určitou dobu, po kterou učí, supluje, konzultuje s rodiči a podobně, vykonává pedagog na pracovišti. Další povin-
P
nosti pak ale plní jinou formou,“ upozornil právník odborového svazu. Jsou podle něj určitá povolání, kde je potřeba, aby si člověk sám rozhodl, jak naplní část pracovní doby. „Jestliže ředitelé tvrdí, že od 1. ledna učitelé jednoznačně budou muset zůstávat osm hodin denně ve škole, je to mylná informace. Není to tak, dokud návrh vyhlášky nebude schválen,“ upozorňuje Pavel Miketa, předseda sekce středního školství. Co se pedagogům také nezamlouvá, je návrh novely školského zákona, která mění způsob jmenování a odvolávání ředitelů škol. Pokud by ji parlament schválil, nebyla by už povinnost vyhlašovat konkurzy a o jmenování a odvolání ředitele by bylo pro zřizovatele snazší. „To by byl zásadní zásah do chodu školy a jejího klimatu. Znamenalo by to, že
každé čtyři roky by se se změnou politické reprezentace, a tedy i představitelů samosprávy, měnili ředitelé škol. Ředitelé by tak vlastně mohli být poskoky samosprávy, těžko by se vzepřeli jejím rozhodnutím, kdyby jim mělo jít o místo,“ prohlásila M. Vondráčková. Pedagogové středních škol také diskutovali o dalších dvou novelách školského zákona, z nichž jedna má posunout o dva roky rozjezd dlouhá léta připravované nové státní maturity a druhá má zrušit výstupní hodnocení pro žáky základních škol. V tom, zda se mají nové maturity odložit, nejsou učitelé zajedno. Daleko jednoznačněji se ale staví k výstupním hodnocením – střední školy je při přijímacím řízení neberou příliš v úvahu. Považují je za formální. Kritéria pro přijetí si raději stanovují ZDEŇKA LA SALA sami.
Dřívější důchod pro kantory? asto je v poslední době slyšet hlasy, že by učitelé měli odcházet do důchodu dříve než ostatní zaměstnanci. Tuto otázku řeší i školské odbory. „Děti jsou rok od roku dravější, psychický nápor na učitele je veliký. K tomu jim přibývá stále více povinností včetně nových školních vzdělávacích programů,“ konstatuje místopředsedkyně ČMOS PŠ Markéta Vondráčková. Připomíná ale, že někteří pedagogové na druhou stranu nechtějí odejít do penze a rádi vypomáhají mladším kolegům. „Učitelům by jistě v průběhu jejich praxe hodně pomohlo, kdyby měli nárok na určité rekonvalescence, nebo například možnost jít třeba rok studovat, aby si zvýšili kvalifikaci,“ dodává M. Vondráčková.
Č
Na jednání RV sekce učitelů důchodců ČMOS PŠ se jeho předsedkyně Marie Návratová kriticky vyjádřila k připravované ministerské novele vyhlášky o pracovním řádu. „Podle nás tento předpis dává velkou moc ředitelům k tomu, aby mohli neřízeně tlačit na své podřízené. A ne každý ředitel je zrovna erudovaný,“ konstatovala M. Návratová. Z dokumentu podle ní jasně vyplývá, že byl konzultován jen s řediteli škol, nikoliv však s pedagogy. Ředitelům tak dává možnost „uplést si na učitele bič“. Učitelům penzistům se nezdá ani novela školského zákona, podle níž by o jmenování ředitelů školy v zásadě rozhodovala samospráva. zls
6
Práce na dobu určitou
Ředitelská abeceda Počty žáků – speciální vzdělávání (1) Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním postižením a třída ve škole při zdravotnickém zařízení má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků s přihlédnutím k věku a speciálním vzdělávacím potřebám žáků. Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky s těžkým zdravotním postižením má nejméně 4 žáky a nejvíce 6 žáků. (2) K doplnění počtu žáků ve třídě, oddělení a studijní skupině stanoveného v odstavci 1 mohou být na základě žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka zařazeni i žáci bez zdravotního postižení. Jejich počet nepřesáhne 25 procent nejvyššího počtu žáků ve třídě, oddělení nebo studijní skupině podle odstavce 1. (3) Ředitel školy může dělit třídy, oddělení a studijní skupiny na skupiny v souladu se školním vzdělávacím programem, pedagogickými, hygienickými, ekonomickými a prostorovými podmínkami (§ 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení), požadavky na bezpečnost žáků a ochranu jejich zdraví a charakterem předmětu. (4) Ve třídě běžné základní nebo střední školy, v oddělení běžné konzervatoře a ve studijní skupině běžné vyšší odborné školy lze s přihlédnutím k rozsahu speciálních vzdělávacích potřeb žáků individuálně integrovat nejvýše 5 žáků se zdravotním postižením. (5) Při odborném výcviku ve střední škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením se skupiny naplňují do počtu stanoveného zvláštním právním předpisem (nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání), v ostatních případech se skupina při praktickém vyučování naplňuje do počtu 6 žáků. (6) Speciální škola a škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 žáků. § 10 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
Vyšší odborné vzdělávání Jakým způsobem byla změněna vyhláška o vyšším odborném vzdělávání, pokud jde o podmínky ukončování studia (termíny konání absolutoria)? nem 1. ledna 2007 nabývá účinnosti vyhláška č. 470/ 2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání. Součástí provedené novelizace vyhlášky je i změna ustanovení § 7, v němž jsou upraveny termíny konání absolutoria. Platný text § 7 vyhlášky č. 10/2005 Sb. je následující: (1) Řádné termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období: a) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3 nebo 4 roky od 1. do 30. června, b) v případě vzdělávacího programu v délce studia 3,5 nebo
D
4,5 roku od 2. do 31. ledna. (2) Termín opravné zkoušky stanovuje zkušební komise tak, aby bylo možné ji konat do šesti měsíců od konání řádného termínu absolutoria. (3) Náhradní termín absolutoria stanovuje ředitel školy tak, aby bylo možné jej konat do čtyř měsíců od konání řádného termínu absolutoria. (4) Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí být zveřejněny nejméně jeden měsíc předem na viditelném a přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. VÍT BERKA
Uzavřela jsem se zaměstnavatelem pracovní poměr na dobu určitou. V pracovní smlouvě je uvedeno, že pracovní poměr je uzavřen „na dobu nemoci zaměstnance F. K.“. Nyní se zaměstnanec vrátil, podstatně dřív, než se očekávalo, a zaměstnavatel se mnou ihned ukončil pracovní poměr. Je možné takto postupovat? okud je pracovní poměr na dobu určitou sjednán v pracovní smlouvě písemnou formou, pak je takové sjednání pracovního poměru v souladu s § 30 odst. 1 zákoníku práce, kde je uvedeno, že pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání. Doba trvání pracovního poměru pak může být sjednána různým způsobem, ale tak, aby nevznikaly pochybnosti, co vlastně bylo sjednáno. Buď může být určena pevným datem, nebo vy-
P
mezena trváním určité práce, případně jinou skutečností, například čerpáním mateřské dovolené nebo návratem z pracovní neschopnosti jmenovitě uvedeného zaměstnance – jak tomu je právě v případě tohoto dotazu. Ujednání o trvání pracovního poměru však musí být vždy dostatečně určité. Z uvedeného výkladu vyplývá, že zaměstnavatel postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce a váš pracovní poměr platně skončil. VÍT BERKA
Jak se změnil pracovní poměr? Přijali jsme zaměstnankyni do pracovního poměru na dobu určitou, jako zástup za zaměstnankyni na rodičovské dovolené. Doba trvání pracovního poměru byla vymezena návratem zaměstnankyně do zaměstnání, aniž je uvedeno nějaké datum. Žena, za kterou byla takto přijata náhrada, ale se zaměstnavatelem rozvázala pracovní poměr dohodou. Nyní jsme na pochybách, zda se pracovní poměr zastupující zaměstnankyně, původně na dobu určitou, změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou. Důvodem by mohla být skutečnost, že již není objektivně možné, aby se zaměstnankyně do zaměstnání z rodičovské dovolené vrátila. ákoník práce dává přednost pracovnímu poměru sjednanému na dobu neurčitou, mimo jiné i tím, že stanoví, že pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou nemusí být omezen konkrétním datem, ale může být zvolen i jiný způsob jeho časového ohraničení. Vždy se však musí jednat o takové ujednání, které v budoucnu nezavdá příležitost k pochybnostem, co měli účastníci v úmyslu sjednat. Dle § 240 odst. 3 zákoníku práce je třeba projev vůle vykládat tak, jak to se zřetelem k okol-
Z
nostem, za kterých byl učiněn, odpovídá pravidlům slušnosti a občanského soužití. Podle mého názoru v případě, že zaměstnankyně na rodičovské dovolené ukončila pracovní poměr, k tomuto dni skončil i pracovní poměr zaměstnankyně přijaté za účelem jejího zastoupení. Avšak v případě, že tato zaměstnankyně i nadále po uplynutí sjednané doby s vaším vědomím konala sjednaný druh práce, změnil se její pracovní poměr uzavřený původně na dobu určitou na pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, pokud jste se nedohodli jinak (§ 56 odst. 2 zákoníku VÍT BERKA práce).
Pracovní poměr na dobu určitou se mění na poměr na dobu neurčitou
7
Jak na školní vzdělávací program?
Nebojte se změn ve školství, provedeme vás reformou krok za krokem Průřezová témata a zkušenosti pilotních škol Následující příklad ze ZŠ a MŠ Sadov ukazuje další zajímavý způsob integrace průřezových témat. Škola je začlenila nejen do vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů a do pravidelně pořádaných celoškolních projektů, ale intenzivně je rozvíjí v nově vytvořených volitelných předmětech Dílny tvořivosti. Zástupkyně ředitelky Jitka Topičová říká: „Dílny tvořivosti integrují více předmětů a průřezových témat a svým pojetím vytvářejí nadstavbu k předmětům klasickým. Pracuje v nich nanejvýš dvacet žáků. Vzhledem k ekonomickému tlaku na naplněnost tříd je toto jedna z mála možností, kdy učitel pracuje s menším počtem žáků a má dostatečný prostor pro práci v projektech. Navíc se v dílně scházejí žáci napříč ročníky daného stupně na základě svých zájmů a s přihlédnutím k technickým možnostem dílny. Tímto způsobem chce škola předcházet patologickým jevům, které mnohdy souvisejí s anonymitou mezi žáky jednotlivých ročníků.“
3
Zkušenosti z prvního roku Dílen tvořivosti Nabídka dílen je vytvořena zvlášť pro 1. stupeň (od 2. ročníku) a zvlášť pro 2. stupeň. Je sestavena tak, aby poskytovala možnost individuálního rozvoje žáků. Časová dotace je buď jedno nebo dvouhodinová. Přestože zařazování volitelných předmětů na 1. stupni nebývá ve školách běžné, v Sadově s nimi mají velmi dobré zkušenosti.
Cíle • rozvíjet klíčové kompetence u žáků • umožnit setkávání žáků různých ročníků daného stupně a tím podpořit přirozené předávání zkušeností mezi mladšími a staršími žáky • umožnit vzájemné poznávání žáků z různých tříd a tím předcházet šikaně • podporovat u žáků myšlení v souvislostech a schopnost
nově používat známé informace • motivovat žáky ke vzdělávání
Organizace Žáci nejprve obdrží nabídkový leták s tímto úvodním textem: Milí žáci! Všem pedagogům naší školy záleží na tom, abychom Vám nabízeli výuku zajímavější a takovou, která více odpovídá Vašim zájmům a potřebám. Proto si v letošním školním roce můžete od 6. do 9. ročníku vybírat ze širší nabídky volitelných předmětů. Jak si vybírat? Nejprve si přečtěte, co daný volitelný předmět nabízí. Dále má každý ročník volbu A a volbu B. Z volby A si vybíráte 1 předmět. Totéž provádíte ve volbě B. Svou volbu pak hlásíte třídnímu učiteli. Předmět, který si vyberete, budete pak navštěvovat v průběhu celého školního roku. Po úvodu následuje výčet nabízených předmětů s krátkou charakteristikou. (Např. Kolumbus – seminář ze společensko-vědních oborů. Zkoumáš rád záhady a objevuješ nové věci? Umíš hledat v encyklopediích a na internetu? Baví tě dějepis, zeměpis, občanská výchova? Pak jsi tady na správné adrese.) Žáci se do dílny zapisují podle svého zájmu na dobu jednoho školního roku. Hodnocení probíhá podobně jako v povinných předmětech, žáci jsou vždy seznámeni s cílem a s kritérii hodnocení své práce (včetně schopnosti spolupráce). Učitel využívá především projektové nebo problémové vyučování, experimenty a pozorování, součástí je vyhledávání, třídění a srovnávání informací a diskuse k danému tématu. Výstupy z dílen jsou prezentovány v prostorách školy, na webových stránkách, ve školním časopisu nebo na společných školních akcích. Při sestavování rozvrhu je potřeba dbát na to, aby dílny probíhaly pro daný stupeň ve stejný čas ve všech ročnících.
Dílny tvořivosti pro 1. stupeň (dvě vyučovací hodiny týdně) Logik – rozvoj logického a strategického myšlení, nestandardní úlohy Začleněná průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova (OSV), Mediální výchova (MV) Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Matematika, Český jazyk Ateliér – rozvoj tvořivosti v uměleckých oborech včetně tance Začleněná průřezová témata: OSV, Multikulturní výchova (MkV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Výtvarná výchova, Hudební výchova, Tělesná výchova, Svět práce Školní redakce – tvorba školního časopisu, propagačních a informačních materiálů školy, budování školního portfolia Začleněná průřezová témata: OSV, MV, Výchova demokratického občana (VDO), VMEGS Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Český jazyk, Anglický jazyk, Německý jazyk, Informatika, Výtvarná výchova DYSkohrátky – náprava poruch učení, rozvoj smyslového vnímání, trénink technik relaxace a koncentrace Začleněná průřezová témata: OSV Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Český jazyk, Matematika, Informatika Dílny tvořivosti pro 2. stupeň (jedna vyučovací hodina týdně) Scioklub – trénink v testech typu Scio, Kalibro apod., aby se žáci naučili orientovat v prostředí testování, aby si osvojili strategii řešení testů; mapování typu učení žáka Začleněná průřezová témata: OSV Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Český jazyk, Matematika, Svět práce (profiorientace) DYSkohrátky – navazuje na obsah 1. stupně.
Peerpatrola – příprava a realizace aktivit v programu minimální prevence školy, příprava a instalace informačních materiálů, trénink konzultačních technik pro práci se spolužáky Začleněná průřezová témata: OSV, MV, EV Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Výchova ke zdraví, Výchova k občanství, Český jazyk, Chemie Školní redakce – tvorba školního časopisu, propagačních a informačních materiálů školy, budování školního portfolia Začleněná průřezová témata: OSV, MV, VDO, VMEGS Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Český jazyk, Cizí jazyk, Informatika, Výtvarná výchova
Dílny tvořivosti pro 2. stupeň (dvě vyučovací hodiny týdně) Ateliér – navazuje na obsah 1. stupně. Kutil – práce v dílnách zaměřená na realizaci technického výrobku podle žákova výběru s vytvořením technického náčrtu, popř. podle zadaného pracovního postupu Začleněná průřezová témata: OSV, EV Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Svět práce, Fyzika, Matematika Laboratoř – experimenty a pokusy zaměřené na oblast Člověk a příroda, vedení a záznam pozorování, vytváření hypotéz Začleněná průřezová témata: OSV, EV, EGS, MV Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Matematika Kolumbus – vyhledávání a podrobné mapování zajímavostí lidského společenství a sledování proměn lidské komunity v čase a místě Začleněná průřezová témata: OSV, VDO, MkV, EGS, MV Navazuje na vzdělávací obsah těchto vyučovacích předmětů: Dějepis, Výchova k občanství, Zeměpis, Český jazyk, Cizí jazyk, Informatika
8
Znáte je? Záhadný středověk JORGE BLASCHKE
Nakresli, vyfotografuj, nafilmuj V
Tajné dějiny klášterů, konventů, řeholních a vojenských řádů – to vše před čtenářem odkrývá J. Blaschke ve své knize. Autor se zaměřuje především na život v evropských klášterech. Zabývá se například stavěním katedrál, epidemiemi, nemocemi, životem za hradbami klášterů, v hospodách, lázních, na tržištích nebo hradech. Z knihy tak čtenáři (mladí i starší) získají přehled o vývoji mnišství coby středověkého fenoménu, od čistého duchovního aspektu života prvních poustevníků a mnichů až po hromadění majetku a moci představiteli církve v období vrcholného a pozdního středověku.
domě U Zelené žáby v Praze proběhla v druhé polovině listopadu výstava soutěžních výtvarných, fotografických a filmových prací žáků základních a středních škol České republiky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Cílem soutěže, která byla uspořádána v rámci 7. ročníku evropské informační kampaně Evropský týden bez-
pečnosti a ochrany zdraví při práci 2006 „BOZP na start“, bylo připravit mladé lidi na první vstup do zaměstnání a seznámit je s otázkami týkajícími se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soutěž zorganizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a vítězové jednotlivých kategorií byli oceněni hodnotnými cenami. MPSV
Změny ve vzdělávání mají smysl Z KUŠENOSTI – INSPIRACE, Školní vzdělávací programy na gymnáziích, tak zněl název konference, kterou 20. listopadu 2006 uspořádal v TOP HOTELU Praha Výzkumný ústav pedagogický. Jejím cílem bylo zprostředkovat zkušenosti pilotních gymnázií s tvorbou školních vzdělávacích programů
ostatním školám a nabídnout jim inspiraci. Konference uzavřela první dvouletou etapu projektu ESF – Pilotu G/GP. Pro někoho byla krátkým, i když důležitým intermezzem na dlouhé cestě k proměně školy, pro jiné znamenala potvrzení toho, že nastoupená cesta vede správným směrem. Podle ředitele VÚP
Jaroslava Jeřábka záleží osud školské reformy na tom, komu chceme a budeme naslouchat. A on věří, že to budou ti, kteří dokazují, že změny ve vzdělávání mají smysl. Konference to opravdu ukázala. Ředitelé gymnázií a koordinátoři tvorby ŠVP ve svých vystoupeních hovořili o problémech, se kterými se během předchozích dvou letech potýkali, o tom, co se jim podařilo vyřešit, hovořili o motivaci, o tvorbě a udržení týmu, o tom, co tvorba ŠVP škole přinesla, nebo o spolupráci školy s rodiči a s absolventy při tvorbě ŠVP, o průřezových tématech, o klíčových kompetencích a výchovných a vzdělávacích strategiích či o vlastním hodnocení školy (všechny prezentace pilotních škol a sborník s příspěvky z konference najdete na www. rvp.cz v sekci gymnaziálního vzdělávání). Z každého vystoupení bylo patrné, že přes těžkosti a problémy, se kterými se musely školy potýkat, přes slepé uličky, do kterých se občas dostaly, nebyla jejich námaha marná a přinesla žákům i učitelům výraznou převahu pozitivních změn. Součástí konference byly také individuální prezentace škol ve foyer hotelu. Vystavené propagační panely a školní vzdělávací programy pilotních škol byly dalším zdrojem inspirace a někdy sloužily i jako návod „jak na to“. Snad proto byly o přestávkách v neustálém obležení. Zuzana FOJTÍKOVÁ VÚP Praha
Kobeřická škola slavila čtyřicátiny
etkání lidí, spolupracovníků a přátel, jež spojují společně prožité okamžiky radostné i smutné, bývají vždy dojemná. Vzpomíná se na společně prožité dny, týdny, měsíce, roky. Bylo tomu tak i v Základní škole v Kobeřicích, okres Opava. Dostaveníčko si zde dali bývalí i současní zaměstnanci a četní hosté u příležitosti 40. výročí existence nové školy. Sešlo se jich na 120 a setkání to bylo opravdu radostné. Škola se na
S
tuto významnou událost připravila velmi pečlivě. Již v průběhu prázdninových měsíců byla provedena nákladná rekonstrukce hlavního vstupu s vestibulem včetně nového zastřešení. Objekt tím získal pěkný a svěží vzhled. Část rozsáhlého školního komplexu byla vymalována. Samotné oslavy měly důstojný průběh. Pro hosty i širokou rodičovskou veřejnost připravila škola ve spolupráci se ZUŠ v Kravařích koncert absolventů a ten měl u posluchačů velký ohlas. Přítomní rovněž uvítali možnost prohlédnout si všechny prostory školy, stejně jako pohovořit se svými bývalými učiteli či žáky. Oslavy pak vyvr-
cholily společenským večerem. Ředitelství školy rovněž vydalo pamětní almanach zachycující celé období existence školy až do současnosti. Historie nové základní školy je opravdu bohatá. Od 30. října 1966, kdy nová škola zahájila svůj provoz, se mnohé událo. Škola se zvětšovala, počet žáků i učitelů postupně rostl, chyběla však odpovídající tělocvična. I tu již nyní máme. A tak se vedle výuky můžeme věnovat i zájmovým kroužkům. Neorientujeme se však jen na sport, ale i na zpěv. Dlouholetou tradici má ve škole sborový zpěv. První školní pěvecký sbor vznikl již v roce 1974. I v dalších letech byl sbor
neodmyslitelnou kulturní součástí školy. V současnosti působí ve škole dva pěvecké sbory: roztomilé Kopretinky a sbor starších dětí. Oba se také s úspěchem představily na slavnostním koncertu pořádaném ke 40. výročí školy. Základní škola v Kobeřicích vychovala mnoho žáků a prošla mnoha významnými změnami. Během těch uplynulých 40 let organizovala nepřeberné množství akcí pro své žáky a prezentovala se na veřejnosti, takže je nepostradatelnou součástí kulturního, sportovního a společenského života obce Kobeřice. Leonard STŘÍBNÝ Kobeřice
9
Budou za deset let vysokoškoláci pracovat v dělnických profesích? Za deset let bude na vysokých školách nejspíše víc míst, než kolik se na ně bude hlásit uchazečů. Vysokoškolské vzdělání tak nebude nic mimořádného. Na trhu práce budou ale scházet absolventi učilišť. Protože pro všechny vysokoškoláky nebude dost adekvátních míst, budou se muset spokojit s místy středoškolskými nebo i dělnickými. Takové jsou prognózy do roku 2015, které zazněly od odborníků diskutujících na kulatém stole pořádaném Stálou asociací ve vzdělávání. Počet narozených dětí se snižoval už v 90. letech a nakonec se ustálil na zhruba 135 000. V posledních letech se ale opět snižuje a stabilizuje se asi na 90 000 až 100 000 dětech
„Jen uchazeči, kteří se nedostanou na gymnázia a lycea, půjdou jinam. Na středních odborných školách bude znát dramatický pokles zájmu a velmi dramatický bude na učilištích,“ upozornil Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pokud bude vývoj pokračo-
FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ v populačním ročníku. Ty ale mají čím dál víc zájem především o gymnázia a lycea. Podle zasvěcených se dá předpokládat, že i politici se budou snažit vyjít vstříc poptávce žáků a rodičů, a že se tak do určité míry zvýší počet míst na gymnáziích, případně na lyceích. Tyto instituce ovšem pak budou silně ubírat žáky středním odborným školám a učilištím.
vat tak jako dosud, počet žáků, kteří budou odcházet na učiliště, z dnešních 33 procent poklesne asi na 13 procent. Protože však i samotný celkový počet dětí v populačním ročníku bude nižší, sníží se podíl těch, kteří půjdou na učiliště, ze 40 000 na 12 000. To by teoreticky znamenalo, že se v každém kraji zruší průměrně až patnáct učilišť a v průměrném
okrese by zůstala maximálně tři až čtyři učiliště. Zatímco v roce 1995 u nás maturovalo 44 procent žáků, loni to byly už dvě třetiny (66 procent). Zároveň se od roku 2002 zvyšuje počet mladých lidí, kteří jsou přijímáni do terciárního vzdělávání – před deseti lety to byla jen čtvrtina populace (24 procent), loni ale už o něco víc než polovina (53 procent). „Střední školy tak čím dál více připravují posluchače na vysoké školy, ale naopak stále méně už na trh práce. Nejvíce se to přitom týká gymnázií, i když i ze středních odborných škol plné dvě třetiny absolventů odcházejí dál studovat,“ podotkl J. Koucký. V příštích letech se počet maturantů velmi pravděpodobně zvýší na 70 procent, stoupat budou i počty zapsaných do terciárního vzdělávání. Za zhruba čtyři až pět let ale i na vysoké školy dorazí vlna slabších populačních ročníků a ty, protože mezitím rozšíří své kapacity, nakonec budou mít k dispozici více míst, než kolik vůbec bude maturantů. Odborníci odhadují, že zhruba za deset let by kapacita vysokých škol mohla až o dvacet procent převyšovat počty uchazečů. „Nastane situace, kdy si maturanti budou vědomi toho, že se skoro jistě dostanou na vysoké školy, i když ne zrovna na prestižní obor psychologie,“ soudí J. Koucký. V důsledku toho bude na trh
se měl rušit velký počet učilišť. Aby to nebyla stejná chyba jako u mateřinek, které jsme rušili, a dnes je tam velký nedostatek míst,“ varuje Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Učiliště by podle něj měla být poskytovatelem dalšího vzdělání pro nezaměstnané, kteří jsou evidováni na úřadech práce. „Ti by tu mohli zaplnit volná místa a nahradit podnikatelům výpadek absolventů ze škol,“ soudí B. Mužík. Podle J. Ponce není nutné, aby se ze státních prostředků budovaly na zelené louce nové kapacity pro celoživotní vzdělávání. „Skoro v každé škole lze vyučovat jakýkoliv obor vzdělávání. Když vedení školy zjistí, že na
ZDEŇKA LA SALA
1) Úbytek žáků, pokles zájmu o učiliště a střední odborné školy, a nakonec možný velký počet vysokoškoláků, to je podle J. Kouckého riziková situace, kterou je nutné řešit komunikací a dohodou mezi partnery – školami, kraji, zaměstnavateli a státem. 2) Kolem roku 1990 se učiliště oddělila od podniků. Tuto zpřetrhanou vazbu je potřeba obnovit tak, aby zaměstnavatelé učiliště více podporovali a také se starali, aby měli vhodné absolventy, které potřebují. K tomu ale musí být motivováni pobídkami ze strany veřejné správy, například v podobě daňových úlev.
Co lze udělat:
trhu práce jsou žádány jiné obory, mohou si požádat o schválení nového oboru,“ doporučuje Zdeněk Pracný, ředitel odboru středních škol ministerstva školství. Podnikatelé si stěžují, že absolventi učilišť jsou málokdy vzděláni tak, aby je v podnicích mohli rovnou zařadit do provozu a nemuseli přeškolovat. Odborníci Národního ústavu odborného vzdělávání ale upozorňují, že právě v oborech, kde si podnikatelé stěžují na nedostatek nových absolventů, je vysoká nezaměstnanost. Tyto obory jsou totiž pro žáky neatraktivní, po nástupu do zaměstnání jsou málo placeni.
3) Na učilištích musí pedagogové zvýšit atraktivitu nabízených oborů, výuky a její kvalitu. Zlepšit by se mělo také vybavení škol, přístroje, s nimiž žáci pracují. A atraktivní by mělo být pro uchazeče i budoucí uplatnění v těch kterých oborech. 4) Protože se velká část odborného vzdělávání přesune do všeobecného a terciárního vzdělávání, je nutné mimo jiné také přizpůsobit kritéria nové státní maturity. „Jinak za nějakých deset let bude maturitu získávat 90 procent populace. Může k tomu dojít, pak si ale musíme jasně říci, že maturita má znamenat něco zcela jiného, než jak jsme ji chápali,“ soudí J. Koucký.
zls
zls
Učiliště není nutné rušit Odborníci soudí, že by nebylo šťastné šmahem rušit učiliště, i když mají už dnes nadbytek míst a v budoucnu mnohá z nich pravděpodobně budou zet prázdnotou. Učiliště by totiž mohla nabízet celoživotní vzdělávání, kde by si dospělí mohli zvyšovat svou kvalifikaci a nezaměstnaní by se mohli rekvalifikovat. Zástupci průmyslu si už delší dobu stěžují, že nemohou sehnat potřebné dělnické profese, jako jsou obráběči kovů, zámečníci, slévači, soustružníci a další. Děti podle nich chodí převážně na obory, které jsou na první pohled zajímavé, jako třeba automechanik či manažer. „Máme velké obavy z toho, že by
práce přicházet čím dál méně absolventů středních škol a učilišť. Před deseti lety tu většinu tvořili vyučení (44 procent) a maturanti (32 procent), ale dnes si zaměstnavatelé stěžují, že jim především vyučení absolventi citelně scházejí. V dalších letech se pak situace ještě zradikalizuje a v roce 2015 mohou už vysokoškoláci tvořit polovinu těch, kteří se budou ptát po pracovních příležitostech. „Vysoké školy tak postupně ztratí jakoukoliv exkluzivitu. Významná část těch, kteří získají vysokoškolské vzdělání, se nakonec bude muset ucházet o středoškolské pozice anebo i o dělnické profese,“ zdůraznil Jaroslav Ponec, ředitel SOŠ a VOŠ v Kopřivnici a předseda CZESHA.
10
Jak MŠMT realizuje systémové projekty spolufinancované z Evropského sociálního fondu Evropský sociální fond v ČR
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v letech 2004 – 2006 realizovalo celkem 12 systémových projektů v celkové výši 794 milionů korun, které byly schváleny pro finanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF), a to na základě Opatření 3.1 nazvaného Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů vzdělávání Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ). Tyto projekty se uskutečňují na celém území České republiky a jejich cílem je tvořit, reformovat a modernizovat systémový základ národní vzdělávací politiky, a to jak v počátečním, tak v dalším vzdělávání. Na systémové projekty naváží v novém programovém období tzv. individuální projekty, které budou podporovány rovněž z ESF 2013 avšak prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který bude MŠMT řídit v letech 2007 – 13. Čtyři ze systémových projektů vám nyní představíme:
Projekt č.: CZ.04.1.03/3.1.00.7/0001 Název: SIM – Střediska integrace menšin Rozvoj poradenství, vzdělávání a podpůrných služeb pro žáky se sociálním znevýhodněním Projekt byl zahájen v září 2006 a partnerem v jeho realizaci je Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Cílem projektu je vytvoření a pilotní ověření Středisek integrace menšin (dále jen SIM), která budou vytvářet podpůrný systém péče o žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a zkvalitňovat proces integrace těchto skupin do společnosti. Současně se předpokládá kvalitní vzdělávání v návaznosti na specifikaci vzdělávacích potřeb ve vztahu k individualitě žáka a v kontextu jeho kulturní odlišnosti a aktuální sociální situace. Zohlednění těchto specifik by mělo pozitivně ovlivnit následnou uplatnitelnost těchto skupin žáků na trhu práce. Střediska vznikají ve vybraných lokalitách Moravskoslezského kraje (2), Jihomoravského kraje, Olomouckého kraje, Středočeského a Ústeckého kraje. Svoji činnost je tak připraveno zahájit 6 středisek. Projekt tvoří čtyři základní komponenty: 1. SIM, která vznikají ve vybraných krajích, se budou orientovat zejména na poradenské služby, vzdělávací služby, informační a osvětové služby a tvorbu cílených mimovýukových aktivit s respektem k potřebám různých kultur. SIM budou poskytovat služby žákům a jejich rodinám, dále budou poskytovat informační a poradenské služby v průběhu školní docházky, a to jak žákům, tak učitelům, včetně asistentů pedagoga. Služby pro žáka a jeho rodinu budou zahrnovat přípravu na vstup do školy, identifikaci vzdělávacích potřeb, tvorbu adaptačních programů a vedení slabších žáků tutory z řad studentů VŠ.
2. Práce s rizikovou mládeží, která bude zahrnovat zejména identifikaci rizikových skupin, včasnou intervenci a tvorbu podpůrných programů pro prevenci a minimalizaci dopadu rizikového chování, tvorbu programů pro prevenci záškoláctví a prekriminálního chování. Práce s rodinami ohrožených jedinců a práce se zástupci problematické komunity. 3. Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), které zahrnuje vzdělávání pracovníku SIM, vzdělávání pedagogů ve vybraných regionech, vzdělávání asistentů pedagoga a vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení dle zájmu z celé ČR. Vzdělávání se bude orientovat na metodickou podporu učitelům v oblasti práce s triviem, učebními styly a vyučovacími strategiemi, oborovými didaktikami. Dále také na roli jazykové výuky a práci s kulturou jako funkčním nástrojem akulturace. Výstupy vzdělávacích programů budou prezentovány na webportálu projektu SIM. 4. Mapování kulturních, sociálních, psychologických a dalších specifik, která ovlivňují vzdělávání menšin. Do činnosti SIM budou implementovány závěry šetření, a to především do vzdělávání pedagogů a dalších pedagogických pracovníků. Budou ověřovány nové diagnostické a intervenční postupy a techniky práce (včetně psaní psychologických zpráv a posudků) psychologů a speciálních pedagogů pro práci s cílovou populací. Ve střediscích působí řada odborníků: psycholog a specialista na rizikové chování, speciální pedagog, sociální pracovník, učitelé didaktici pro výuku na ZŠ a SŠ, učitel pro mimovýukové aktivity, kulturní antropolog, a dále tutoři z řad studentů VŠ, především z pedagogických fakult. Součástí projektu bude také průběžná realizace zpětné vazby z jednotlivých aktivit projektu formou konzultací, SWOT analýz a formou externí normativní i formativní evaluace. Smyslem bude vytvoření kontrolních mechanismů pro zprostředkování kvalitativních i kvantitativních znaků plnění etap dílčích úkolů projektu.
Projekt č.: CZ.04.1.03/3.1.00.2/0006 Název: PILOT S Tvorba a ověřování pilotních školních vzdělávacích programů ve vybraných středních odborných školách a středních odborných učilištích Partnerem projektu je Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). Vybrané školy ověřují, zda jsou schopny vytvořit si vlastní vzdělávací program podle Rámcového vzdělávacího programu a jestli bude možné podle něj zajímavě učit. Získané poznatky budou poskytnuty dalším středním školám a budou využity při dotváření rámcových vzdělávacích programů. Projektu se účastní 30 SOŠ a SOU, trvá 3,5 roku. Střední odborné vzdělávání prochází podobně jako školy základní reformou výuky. Dosavadní osnovy mají být nahrazeny rámcovými vzdělávacími programy, na jejichž základě si
11 Národní soustava kvalifikací bude vymezovat kvalifikace úplné i dílčí, které popíše prostřednictvím kvalifikačních a hodnoticích standardů. Vystihne i vzájemné vazby mezi kvalifikacemi. Partnerem projektu, který trvá 3 roky, je Národní ústav odborného vzdělávání. Hlavním posláním projektu je dosáhnout toho, aby výsledky celoživotního vzdělávání byly srozumitelné zaměstnavatelům, školám i zájemcům o vzdělávání. Proto je nutné, aby byly promítnuty do přehledné a srozumitelné soustavy. NSK dá možnost zaměstnavatelům, aby zde definovali své požadavky na všechny druhy kvalifikací. Každá kvalifikace, ať dílčí či úplná, v ní bude popsána prostřednictvím kvalifikačního a hodnotícího standardu. Na internetu bude provozován informační systém NSK, kde bude možné nalézt každou dílčí i úplnou kvalifikaci, stejně jako všechny standardy a také kontakty na autorizované osoby, které budou občany zkoušet. Díky tomu budou mít lidé možnost nechat si uznat i to, co se naučili mimo školu, během své praxe či samostudiem. Projekt č.: CZ.04.1.03/3.1.00.4/0002 Ten, kdo bude chtít získat osvědčení o své nové kvalifikaci, nebude muset několik let chodit do školy a absolvovat daný Název: UNIV Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informál- obor. Stačí, když před komisí složí zkoušku podle hodnotícího standardu. ního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby dospělým Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení v sítích škol poskytujících vzdělávací služby dospělým. Ve spolupráci s vybranými kraji je vytvářena síť škol, které v rámci projektu připraví a budou realizovat modulově uspořádané vzdělávací programy pro další vzdělávání dospělých s možností uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení. Partnerem v projektu je Národní ústav odborného vzdělávání. Projekt je 3letý. UNIV má dvě fáze: V šesti krajích ČR vznikají sítě středních a vyšších odborných škol, které fungují jako místní centra celoživotního vzdělávání. Projektu se účastní 11 škol v každém ze zapojených krajů. Školy se tímto budou jednak učit využívat svou volnou kapacitu k „podnikání“ v oblasti vzdělávání dospělých, jednak budou přispívat k rozvoji celoživotního vzdělávání. Kurzy pro dospělé, které školy připravují, budou vycházet z potřeb zaměstnavatelů a občanům přinesou možnost lepšího uplatnění FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ na trhu práce. Mnozí lidé pracují v jiném oboru, než který vystudovali, Získání certifikátu dokládajícího kvalifikaci se podstatně a jsou v tomto novém oboru velmi dobří. Když ale chtějí změnit místo, nemají žádné vysvědčení, které by jejich kvalifikaci zjednoduší. Lidé, kteří nepracují ve svém oboru, získají novou šanci, dokládalo. V rámci projektu se proto připravuje nový způsob, jak lépe obstát na trhu práce. jak dosáhnout uznání kvalifikace. Zájemce podstoupí ověření Vzroste i jejich motivace dále se vzdělávat. svých znalostí a dovedností před hodnotiteli a může získat certifikát, aniž by musel několik let navštěvovat školu. Další informace a kontakty: Na uznávání kvalifikací spolupracují školy z dalších dvou Podrobné informace týkající se projektů obou opatření krajů ČR. Důležitá je spolupráce týmů systémových projektů UNIV a NSK (Národní soustava kvalifikací), které ve vzá- Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je možné najemné koordinaci připravují hodnoticí standardy pro všechny lézt na webových stránkách www.msmt.cz a na centrálních kvalifikace. S jejich pomocí budou výsledky předchozího učení webových stránkách pro čerpání prostředků z ESF v ČR www.esfcr.cz. Případné dotazy je možné zaslat na emailovou ověřovány. adresu
[email protected] nebo v případě příštího programovacího období na
[email protected].
školy vytvoří své školní vzdělávací programy. V rámci projektu PILOT S mají vybrané odborné školy možnost absolvovat tento proces dříve než ostatní. Během prvního roku projektu pedagogové zapojených škol vytvořili školní vzdělávací programy a přitom spolupracovali se zaměstnavateli a odborníky z dané oblasti. V tomto školním roce se už ve třiceti školách podle nových programů vyučuje. Jejich zkušenosti budou využity při zavádění nového systému do všech škol. Podobný je účel projektů PILOT Z (pro základní školy) a PILOT G (pro gymnázia). Výuka by se měla po zavedení nových vzdělávacích programů změnit tak, aby byla pro žáky atraktivnější, mohli při ní být aktivnější, navzájem spolupracovat, vyhledávat informace a uplatňovat je. Školy a žáci dosáhnou lepších výsledků, bude-li výuka všechny zúčastněné bavit a budou-li cítit její potřebnost pro další život. Více na www.pilots.nuov.cz
Projekt č.: CZ.04.1.03/3.1.00.2/0004 Název: NSK – Národní soustava kvalifikací
Tento článek je spolufinancován Evropským sociálním Rozvoj Národní soustavy kvalifikací podporující propojení fondem a státním rozpočtem České republiky. počátečního a dalšího vzdělávání
12 inzerce
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce
9ÈÂ?Ù8:/-:=9Ë6Ò50E,8¼09 5099,AÈÂÓ>;.3
>_PUYULVZaP1Z]X`WT TXdaYLVWLOL_PW^_a|/]5Z^PQ=LLMPa|XPÍPUPOTYZ`NP^_Z`aPOZ`N|VP^[ZWPuYxX`^[NS`UP]dNSWq[P]QPV_Y|L[]PNTeY|[]qNPNPWxSZ_ÚX`aP[]Z^[NSUPOYZ_WTaNP ,MdNSZXAqXMdWT^NSZ[YTeL]`uT__`YPUadÅÅ|VaLWT_`[Z^Vd_ZaLYÚNSTYQZ]XLN|eV`ÅPYZ^_|YPMZ[¿|VWLOÔe[]LcP^[ZW`[]LN`UPXP[¿T_aZ]MYLÅTNS[`MWTVLN|UPY^_XTYPUa_Å|XTZOMZ]Y|Vd YLOLYZ`[]ZMWPXL_TV`L_ZYL^_]LYL`_Z]ÔTPOT_Z]Ô/|VdLV_`LWTeLuY|X`^P]aT^`U^XP[Z_ZX^NSZ[YT]dNSWP]PLRZaL_YLLV_`qWY|_]PYOdWPRT^WL_TaY|eXYduT[¿TYqÅP_YZax[ZOY_d ;`MWTVLNPZOYq^(LV_`qWYZ^_[]LV_TuYZ^_^]Ze`XT_PWYZ^_[¿PSWPOYZ^_^[ZWPSWTaZ^_VaLWT_L >YLÅTXT[]ZO`V_dYTVOdYP[]ZS]LUP_P
9LVWLOL_PW^_a|/]5Z^PQ=LLMP^]Z>ZVZWZa^Vq #;]LSL# ?PW% # #$ ]LLMP+]LLMPNe
BBB=,,-0.E
předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.
OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám ........................ předplatné Týdeníku Školství.
Dodáváme vodu již do stovky škol. Zajistěte si i Vy pitný režim pro své žáky a učitele! Nabízíme Vám: širokou paletu aquabarů různých velikostí kvalitní pramenitou vodu ze 70 metrů hlubokého vrtu z CHKO Kokořínsko rozvoz vody zdarma až k Vám
Jméno – název odběratele: .................................................. .............................................................................................
vratné barely, které šetří přírodu flexibilitu při způsobu placení
Adresa: .................................................................................. ............................................PSČ dodací pošty: .................. E-mail: ................................................................................. Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):
Podpis (u organizace razítko): ............................ * Určeno jen pro zcela nové předplatitele !!!
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 38
6. prosince 2006
Datum: .............................
www.rosana.cz VOLEJTE MODROU LINKU
844 833 822 Volejte za cenu místního hovoru!
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. rosana_inz_skolstvi_90x125_2.ind1 1 28.11.2006 17:46:10 Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 760 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
