ú n o r 2 01 5 / číslo 04 / ročník 16 / odborný měsíčník euro04.indd 17
EU: Příjmy na pracovníka v zemědělství loni klesly o 1,7 procent Podle prvních předběžných odhadů Evropské komise z prosince průměrné příjmy na pracovníka v zemědělství v EU-28 klesly v porovnání s předchozím rokem o 1,7 procent. Přes tento pokles však byly stále o celou jednu třetinu vyšší než v krizovém roce 2009. Přitom tento ukazatel poklesl výrazněji ve starých členských zemích EU-15 (-2,4 %) než zemích, které vstoupily do unie po roce 2004. Příjmy na pracovníka v zemědělství poklesly ve 20 z 28 členských států EU, přičemž zdaleka největší propad byl zaznamenán ve Finsku (- 22,8 %) , hlavně díky podstatnému poklesu v živočišné výrobě (-17,7 %), zatímco hodnota mléčné produkce se meziročně snížila jen o 2,7 % a reálné ceny mléka klesly o 5,5 procent. Výrazný meziroční pokles dále ohlásily Litva (-19,4 %) a Belgie (-5,2 %). Zatímco v Belgii byla nejvíce postižena produkce obilovin (-13,8 %), Litva vykázala pokles příjmů jak u obilovin (- 9,4 %), tak v živočišné výrobě (-7,2 %) a naopak spotřeba fixního kapitálu tu vzrostla o 5 %.
Naopak největší nárůst na pracovníka v zemědělství ohlásilo Slovinsko (+13,3 %), hlavně díky výraznému růstu v živočišné výrobě (+11,8 %) a snížení výrobních nákladů o 5,8 procent. Mezi země s vysokým meziročním růstem příjmů se vedle Maďarska (+ 9,8 %) loni zařadilo Česko (+7,2 %) a Spojené království (+ 6,9 %) . Největší nárůst příjmů za období 2005 – 2014 dosáhlo Slovensko (index 2014/2005 – 216,4) a dále některé nové členské státy EU jako Bulharsko (index 197,1), Maďarsko (index 196,4), Estonsko (index 188,6) a Česká republika (index 182,8). Na opačném konci tohoto že-
bříčku pak figurují Lucembursko (index 67,7), Malta (index 75,5) , Irsko (index 81,6) a Finsko (index 90,4). Nicméně přes vysokou dynamiku růstu příjmů na pracovníka v nových členských zemích byly jejich průměrné příjmy v roce 2014 na úrovni 5800 EUR na pracovníka, zatímco v EU-15 byly více než čtyřikrát vyšší – 24 500 EUR. Celková hodnota rostlinné produkce v EU-28 se v loňském roce snížila oproti roku předchozímu o 6,1 %, z toho nejvíce u brambor (- 20,3 %), ovoce (-10,3 %) a u obilovin (- 8,9 %). Meziročně stoupla jen u produkce olivového oleje (+38,7 %), zvláště zásluhou vysokého nárůstu výroby ve Španělsku. Zatímco objem produkce obilovin se ve hmotném vyjádření zvýšil o 3,8 %, jejich reálné ceny klesly o 9,5 %. Také hodnota živočišné produkce se meziročně snížila, i když jen o jedno procento, zejména zásluhou poklesu u vajec (-5,8 %) a prasat (-5,5 %), zatímco produkce mléka v hod-
13.2.2015 15:11:16
AKTUALITY
EU: Příjmy na pracovníka v zemědělství loni klesly o 1,7 % notovém vyjádření vzrostla o 4,5 %. Celkově objem živočišné produkce v EU-28 stoupl ve hmotném vyjádření o 1,9 %, avšak jejich ceny se v průměru snížily o 2,8 %. Z prvních odhadů příjmů je patrný vliv dopadu ruského embarga na ceny potravin, zejména ovoce, zeleniny, masa a mléka.V EU-28 reálná úroveň cen ovoce poklesla v průměru o 10,7 % , z toho nejvýrazněji v Polsku (-36,8 %), Maďarsku (-23,8 %), Nizozemsku (- 22,7 %) a v Belgii (-22 %). Ceny čerstvé zeleniny se ve sledova-
ném období v EU- 28 snížily o 6,5 procent, z toho nejvíce v Estonsku (-18,3 %), Polsku (-15,8 %) a ve Slovinsku (-14,6 %). Naproti tomu úroveň cen mléka zůstala loni v EU-28 vcelku stabilní (nárůst o 1,2 %), když dopad ruského embarga nejvíce na cenách pocítily Litva (-11,6 %), Finsko (-5,5 %), Estonsko (- 4,2 %) a Lotyšsko (-3,1 %), který jim byl částečně kompenzován finanční pomocí z EK. - dr -
Správa státních hmotných rezerv vypisuje tendry na potraviny Potravinářské firmy čekají důležité soutěže, neboť stát začíná vypisovat tendry, aby zvýšil zásoby potravin určených pro případ krizových situací. Zatímco stát má k dispozici zásoby nafty na více než devadesát dní, s rezervními zásobami potravin pro obyvatele je situace daleko horší. Ty má totiž nyní Česko sotva na několik dnů a to i přesto, že před dvěma léty vláda Petra Nečase rozhodla o zvýšení hmotných rezerv v této oblasti, což se ale zatím nestalo. Podle předsedy Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra je zabezpečení potravinové bezpečnosti jednou z priorit při navyšování nouzových zásob. „V nejbližších měsících bychom měli vypsat veřejné zakázky na zásoby luštěnin, soli nebo masových konzerv“ uvedl Švagr. Loni v listopadu Správa vyhlásila veřejnou zakázku o předpokládané ceně 6,5 mil. korun na dodávky 400 tun rýže, kterou dosud stát ve svých rezervách nemá. Nikdo se však nepřihlásil a Správa musela tento tendr zrušit. Nicméně záměry na doplnění zásob potravin se již začínají přece jen postupně naplňovat. V druhé dekádě prosince se začal hledat zájemce na dodávky 180 tun konzerv šunky, vepřového a lančmítu za zhruba 20 milionů korun. Dále bude vypsán již jednou zrušený tendr na dodávky zhruba tisíce tun mraženého masa, odhadem za desítky milionů korun. V případě konzerv je zakázka rozdělena na tři části po šedesáti tunách, takže se může přihlásit i větší počet dodavatelů. Naposledy se o dodávky masových konzerv soutěžilo v únoru 2013, ale protože se tehdy přihlásil jen jediný zájemce, byla soutěž nakonec zrušena. Vítězové tendru na masové konzervy by měli být známi do konce března, uvedl mluvčí Správy Jakub Linka.
Ještě větší co do rozsahu bude tendr na dodávky mraženého masa. V minulých letech je částečně dodávala společnost Animalco, kde má od roku 2011 majoritní podíl 70 procent společnost Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Správa vypsala zakázku loni v lednu, ale právě pro námitky Animalka, kterými se zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ji nakonec zrušil. Nové tendry mohou nahrát mimo jiné i skupině Agrofert, která již v minulosti získala zakázky na dodávky a skladování obilí a zásobila Správu rezerv masovými konzervami z Masny Studená. Mluvčí Agrofertu oznámil, že zatím nelze říci, zda se některého z těchto tendrů zúčastní, budou ale účast zvažovat po podrobném prostudování tendru. O množství rezervních zásob potravin si rozhoduje každý členský stát EU zcela sám, na rozdíl od pohonných hmot. - dr -
Rusko: Produkce vodky klesá, pálí se více načerno Slábnoucí ruská ekonomika tvrdě postižená sankcemi Západu, postupně stahuje do propasti i výrobu tradičního domácího nápoje – vodky. Podle oficiálních čísel výroba vodky v Rusku v loňském roce meziročně poklesla o více než jednu pětina – 22 procent. Uvedl to ekonomický deník Kommersant s odvoláním na Ruský statistický úřad. Hlavní příčinou tohoto prudkého snížení jsou načerno pálené lihoviny, které postupně vytlačují z trhu legální produkty. Ty jsou totiž dražší kvůli vyšší spotřební dani. Celkem se loni v Rusku oficiálně vyrobilo přibližně 666 milionů litrů vodky. Z toho tři miliony litrů přitom nejdříve vůbec nešly do prodeje, ale zůstaly na skladě. Nižší byla i produkce koňaku, ale pokles nebyl podle agentury DPA tak dramatický jako u vodky. Ruská administrativa vnímá jako velmi vážný problém především nelegální výrobu lihovin. Rozhodla se proto snížit ceny vodky, aby zamezila konzumaci pančovaného alkoholu s potenciálem nebezpečných zdravotních účinků. Od 1. února se státem stanovená cena sníží a půl litr bude v obchodě stát nejméně 185 rublů, namísto dosavadních 220 rublů ( cca 70 korun místo 84 Kč). Překvapivé zlevnění vodky podle deníku Komsomolskaja pravda souvisí s nedávným vyjádřením presidenta Putina, že ustavičné zdražování vodky vedlo k tomu, že stoupla spotřeba jejích náhražek. Odhaduje se, že jen polovina loňské spotřeby připadla na legální (tedy zdaněnou) vodku. Zlevnění se přitom dalších lihovin netýká a tak zájemci o koňak i v únoru zaplatí za půllitrovou láhev nejméně 322 rublů (124 Kč). U dalších potravin je cenový vývoj většinou opačný, neboť spotřebitelské ceny v Rusku v roce 2014 vzrostly o více než 11 procent a samotné ceny potraviny meziročně dokonce o více než 15 procent. Za výrazným růstem cen stojí především slabý kurz rublu, ale také sankce Západu a ruské embargo, což se jen částečně daří kompenzovat dovozem potravin z dalších zemí a domácí produkcí. - dr -
2 euro04.indd 18
13.2.2015 15:11:22
AKTUALITY
USA: Farmáři chtějí obnovit obchod s Kubou V souvislosti se oteplením vztahů mezi tímto ostrovním státem a Spojenými státy se ozvali američtí farmáři a potravináři, kteří volají po plném obnovení obchodních vztahů s Kubou. Bílý dům jak známo v prosinci minulého roku oznámil, že s Kubou chce normalizovat vztahy a jednat s Kongresem o zrušení letitého embarga. Havana naopak projevila ochotu ke změnám v propouštění politických vězňů a podle posledních zpráv je jich již 53 na svobodě. Na Kubě se mají v brzké době uskutečnit jednání o otevření amerického velvyslanectví a součástí negociací bude i obchodní delegace. Ostrov, který čítá jedenáct milionů obyvatel, má hrubý domácí produkt o velikosti poloviny státu Západní Virginie a není tedy nijak velkým soustem, nicméně pro některé americké potravinářské společnosti je lákavý. Kuba totiž importuje plných osmdesát procent potravin a v roce 2012 hodnota jejich dovozu dosáhla 1,7 miliard dolarů. Americké firmy mají na kubánský trh potravin přístup jen díky humanitární výjimce, kvůli restrikcím však v poslední době nejsou konkurenceschopné. Pokud se však podaří
odstranit obchodní bariéry, bude jim nahrávat geografická blízkost, která by z trhu mohla vytlačit z logistických důvodů dodavatele z Brazílie nebo z Číny. Americká agrární společnosti proto intenzivně lobbují za zrušení embarga. Devry Boughner, šéf sdružení třiceti zemědělských organizací a firem, k tomu uvedl: „Změny v americké politice vůči Kubě mohou podpořit hospodářský růst a blahobyt obou zemí“. Zástupci sdružení však připouštějí, že zlomit odpor republikánů ještě nějaký čas potrvá a skeptici dokonce varují, že zrušení embarga potrvá a nemusí vůbec znamenat slibovaný přínos.
Slovensko: Ochranu Bruselu získal Klenovecký syrec Do evropského seznamu výrobků přibyl další produkt od našich východních sousedů. Evropská komise totiž schválila doplnění registru chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení o Klenovecký syrec. Šéf zastoupení Evropské komise na Slovensku Dušan Chrenek k tomu uvedl, že Klenovecký syrec je dalším z řady slovenských produktů, které jsou mezi chráněnými zeměpisnými označeními. Je důležité, že kvalitní tradiční slovenské potraviny mají tuto evropskou ochranu. V evropském registru je tak již desítka slovenských produktů, mezi jinými Slovenská bryndza, Zazrivský korbáčik nebo Skalický trdelník. Celoevropskou ochranu mají též tradiční zaručené speciality, jakými jsou například Bratislavský rožok nebo Lovecká saláma.
- dr -
Maďarsko: Domácí pálenku musí výrobci zaregistrovat Maďaři až dosud platili za pálenku vyrobenou z vlastního ovoce jen symbolickou daň. Dne 15. ledna však skončila lhůta na povinnou registraci domácího zařízení na pálení destilátů, která je vyžadována od začátku tohoto roku. Druhá vláda premiéra Viktora Orbána ještě v srpnu 2010 zavedla legalizaci domácí výroby ovocných destilátů, která dosud nepodléhala registraci ani zdanění. Maďaři ve smyslu tohoto nařízení nemuseli platit spotřební daň za pálenku vyrobenou z vlastního ovoce v množství 50 litrů v případě 86 procentní pálenky a 86 litrů v případě pálenky padesátiprocentní. Její výrobu nemuseli nahlásit a nemuseli ani požádat o povolení na provoz zařízení na pálení s kapacitou pod 100 litrů . Podle nových pravidel se nemění výše uvedené parametry, změnou je symbolická roční daň ve výši 1000 forintů (3,125 EUR), kterou musí
výrobci za pálení zaplatit. Takto vyrobenou pálenku lze používat jen pro vlastní spotřebu. Loni v dubnu Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že legalizace domácí výroby ovocných destilátů do 50 litrů ročně bez zdanění v Maďarsku není v souladu s právními normami EU. Maďarské ministerstvo hospodářství v reakci na verdikt soudu oznámilo, že vláda neplánuje zpřísnit domácího pálení destilátů. Maďarsko je podle něho připraveno obhájit svůj postoj i před Soudním dvorem EU. V Maďarsku přitom byla domácí výroba pálenky ilegální od dvacátých let minulého století. - dr -
Slovenský výrobek Klenovecký syrec je zralý polotvrdý sýr, uzený nebo neuzený. Vyrábí se z ovčího mléka nebo z kravského mléka s přidáním mléčných kultur ze syrového ovčího mléka pocházejících ze slovenských salaší. Na povrchu sýru se nachází mozaika – vtištěny ornament s vyobrazením kříže nebo čtyřlístku. Klenovecký syrec se tak dostává na seznam více než 1250 výrobků, jejichž zeměpisné označení nebo označení původu je pod ochranou Evropské unie. Mezi chráněná zeměpisná označení, která byla až dosud zaregistrována ve prospěch Slovenska, patří Zázrivské vojky, Slovenský oštiepok, Slovenská bryndza, Slovenská parenica, Zázrivský korbáčik, Oravský korbáčik, Rekovský salámový sýr, Skalický trdelník a Žitavská paprika. Celoevropskou právní ochranu požívají také tradiční zaručené speciality, jakými jsou například Bratislavský rožok, Liptovská saláma, Lovecká saláma, Spišské párky, Špekáčky, Ovčí hrudkový sýr salašnický a Ovčí salašnický uzený sýr. - dr -
3 euro04.indd 19
13.2.2015 15:11:22
AKTUALITY
Hovězí maso z Evropy se opět dodává do USA Patnáct let trval zákaz dovozu evropského hovězího masa do Spojených států. Washington jej před léty zakázal z obavy před šířením smrtelné nemoci BSE (Bovinní spongiformní encefalopatie), tedy nemoci šílených krav, která se poprvé objevila před devětadvaceti léty ve Velké Británii. Právě na ostrovech BSE napáchala obrovské škody, když bylo nakaženo na 180 tisíc krav a muselo být utraceno celkem 4,4 milionů kusů. Ani Česku se tato nemoc nevyhnula, neboť bylo zaznamenáno na 30 případů, přičemž první se objevil v roce 2001 a poslední v roce 2009. BSE způsobuje u lidí demenci a končí nevyhnutelně smrtí. Šíření BSE se podařilo zastavit až poté, kdy bylo zakázáno krmení krav masokostní moučkou. Loni v březnu USA zákaz dovozu hovězího konečně zrušily, kontroly však pokračovaly a Irsko údajně jako první splnilo všechny podmínky, aby mohlo do USA toto maso znovu dovážet. Evropská unie rozhodnutí vítá, protože „Amerika uznala úspěšnost opatření EU vedoucí k vymýcení BSE a jde o první vítaný krok ke zrušení nepřiměřeného a neodůvodněného zákazu“ uvedli dotčení evropští komisaři ve společném prohlášení. „Nyní je žádoucí, aby USA povolily vstup také hovězímu masu z ostatních členských států EU“ požadují eurokomisaři. K tomu nutno poznamenat, že
zákaz dovozu evropského hovězího patří rovněž ke sporným bodům v diskuzi o obchodní dohodě mezi EU a USA, připomíná britský ekonomický deník Financial Times. V dalších měsících by mohlo na americký trh vstoupit také britské hovězí, neboť se podle agentury Bloomberg američtí inspektoři připravují v nejbližších měsících na kontroly britských jatek. Irské výrobní závody vyrobily v roce 2013 cca 518 tisíc tun hovězího masa, tedy zhruba sedm procent z celkové produkce Evropské unie. - dr -
ČR: Nákup potravin přes internet čeká prudký nárůst Potraviny přes internet si v minulém roce nakoupilo zatím jen sedm procent jeho uživatelů. Loni přitom Češi utratili na internetu za potraviny tři miliardy korun, což je stále jen zlomek celkových výdajů za tuto položku, neboť čeští zákaznici za ni vydali 152 mld. korun. To se však má brzy změnit, neboť v blízké budoucnosti by o tuto službu mělo mít zájem až 34 procent dalších lidí, kteří využívají internet. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Incoma GfK, který zveřejnila společnost Master Card. Potraviny, bez zahrnutí alkoholických a nealkoholických nápojů, na internetu podle průzkumu GfK nakupuje deset procent tuzemských uživatelů. V průměru nakupují potraviny desetkrát za rok a za jeden nákup zaplatí cca 500 korun. Češi si na internetu nejčastěji objednávají trvanlivé a konzervové potraviny, čaj, sladkosti nebo speciální potraviny, jako je zdravá výživa apod. nejčastěji jde o zákazníky obchodních řetězců Tesco a Kaufland Zahájení prodeje potravin přes internet ovšem není nijak jednoduchá záležitost, neboť obchodníci musí nejprve zajistit logistiku. Velkou výhodu
mají v tomto směru obchodní řetězce, které disponují rozsáhlou sítí prodejen. Proto v současné době tomuto segmentu jasně dominuje Služba potraviny on-line obchodního řetězce Tesco, jehož e-shop má již 165 tisíc registrovaných zákazníků. Na online trh potravin loni v září vstoupil e-shop Rohlík cz, za kterým stojí podnikatel Tomáš Čupr a investiční skupiny Miton a Enern. Podle odhadu Čupra by jeho roční obrat mohl do pěti let dosáhnout až 10 miliard korun. Na e-shop s potravinami se připravuje i skupina Rockaway a řetězec Billa. - dr -
Rusko zruší embargo na dovoz potravin, pokud Západ zruší sankce Rusko zruší embargo na dovoz potravin ze západních zemí jen tehdy, jestliže Západ přistoupí ke zrušení protiruských sankcí. Uvedl to pro německý hospodářský deník Handelsblatt ruský ministr zemědělství Nikolaj Fjodorov a informovala o tom tisková agentura TASS. Evropská unie a Spojené státy zavedly sankce vůči Rusku v červenci minulého roku jako odpověď na anexi Krymu Moskvou a za její postoj k ozbrojenému konfliktu na východě Ukrajiny. Tyto sankce citelně zasáhly ruský bankovní, energetický a zbrojařský sektor, přičemž hlavně bankám a energetickým firmám ztížily přístup na zahraniční kapitálové trhy. Moskva dlouho nečekala z odpovědí a začátkem srpna 2014 uvalila roční embargo na dovoz řady potravin z Evropské unie, USA, ale také z Kanady, Norska a Austrálie. Zákaz se dotkl především ovoce a zeleniny, dále masa, ryb, mléčných a mořských produktů. V rozhovoru pro deník Handelsblatt ministr Fjodorov řekl, že doufá v brzkou normalizaci vztahů mezi Ruskem a Západem. Na druhé straně je však jednoznačné, že míček je nyní na straně západních států, doplnil Fjodorov. V této souvislosti se vyjádřil, že v důsledku sankcí vůči ruským bankám se situace zkomplikovala i pro ruské farmáře, jelikož dvě z dotčených bank patří k největším poskytovatelům úvěrů. Jde o největší ruskou banku Sberbank a Ruskou agrární banku. „Ruští agroproducenti tím ztratili šanci na stejné podmínky jako konkurence“ zdůraznil ruský ministr. Za takovéto situace hrozily podle něho řadě farmářů bankroty. „Museli jsme reagovat a na potraviny pro západní země zavést embargo“ řekl Fjodorov s tím, že ruští zemědělci odvetná opatření Moskvy přivítali. „Podpořili jsem svůj agrární sektor a dovozy z EU a USA jsme nahradili importem z Jižní Afriky, Jižní Ameriky, Turecka, Číny, Iránu a z dalších zemí“ uvedl Fjodorov. Zároveň doplnil, že Moskva uvolnila na podporu ruského zemědělského sektoru zhruba 8,5 miliard EUR. - dr -
4 euro04.indd 20
13.2.2015 15:11:23
AKTUALITY
ČR: Export vína v roce 2013/2014 sice objemově klesl, ale hodnotově vzrostl Export vína z Česka sice v období 2013/2014 vykázal poměrně výrazný pokles o 14 procent na 239 tisíc hektolitrů, avšak jeho hodnota se zvýšila o 12 procent na 750 milionů korun. Do vstupu do Evropské unie se víno z ČR téměř nevyváželo, když hlavním důvodem byly obchodní kvóty a celní sazby v okolních zemích. Vstupem do EU v roce 2004 však tyto bariéry padly a hodnota exportu (v lahvích a sudech) začala rychle narůstat. Jestliže v roce 2004/2005 činila 144 mil. Kč, v roce 2010/2011 poprvé překročila půl miliardy korun (506 mil. Kč) a v roce 2013/2014 dosáhla tři čtvrtě miliardy korun. Zatímco export vína v lahvích v roce 2013/2014 oproti předchozímu období stoupl do plných třicet procent na 112 tisíc hektolitrů, vývoz sudového vína naopak klesl na 127 tisíc
hektolitrů tedy o 40 procent. Poprvé od roku 2007/2008 tak vývoz vína v lahvích, tedy dražšího, překonal v hodnotovém vyjádření vývoz vína sudového, což je dobrá zpráva pro vinaře. Potvrzuje to i prezident Svazu vinařů Tibor Nyitrai: „Vždy je výhodnější vyvážet konečný produkt než surovinu nebo polotovar jako je sudové víno“.
Dalším pozitivem je, že lahvové víno se hůře falšuje, neboť jeho kontrola je jednodušší. I když zájem o moravská a česká vína v zahraniční od vstupu do EU neustále roste – vinaři nyní vyvážejí šestkrát tolik než před deseti létyznačnou nevýhodou je struktura odběratelů. Plné čtyři pětiny exportu totiž směřují jen do dvou zemí. Suverénně největším dovozcem je sousední Slovensku, kam v roce 2013/2014 putovalo 183 tisíc hektolitrů v hodnotě 555 mil. korun, tedy více než 70 procent z veškerého exportu. V posledních letech také dynamicky roste export do Polska – ten v roce 2013/2014 činil 8,7 tisíc hektolitrů v hodnotě 67 mil. korun. Dalšími odběrateli českého a moravského vína jsou ze značným odstupem Švýcarsko (v hodnotě 17,7 mil. Kč), Maďarsko (14,5 mil. Kč), Nizozemsko (13,5 mil,. Kč), Rumunsko (13,2 mil. Kč), Německo (10,8 mil.) a Čína (10,7 mil.) - dr -
Společnosti Hamé se v Rusku daří Přední česká potravinářská společnost Hamé oznámila, že letos od ledna zvýší počet zaměstnanců ve svém ruském závodě u Moskvy o sto lidí na více než 350. Tvorbou novým pracovních příležitostí tak firma reaguje na vyšší poptávku po paštikách, kojeneckých výživách a kečupech, které tento závod produkuje pro Rusko a okolí. Rusko je pro Hamé třetím největším odbytištěm po Česku a Slovensku a představuje přibližně pětadvacet procent zahraničního trhu. „Přes napjatou situaci způsobenou ruským embargem na dovoz potravin ze zemí Evropské unie se Hamé v Rusku daří. Vzrostl počet zakázek, získali jsme nové kontrakty s významnými ruskými obchodními sítěmi“ uvedl generální ředitel Hamé Martin Štrupl.
„Společnost Hamé v současné době zaměstnává na 2400 lidí a zvýšení počtu pracovníků v Rusku nebude mít žádný dopad na počet pracovních sil v Česku a v jiných zemích“, zdůrazňuje Štrupl. Hamé působí v Rusku již dvacátý rok a před jedenácti léty zde otevřel svůj výrobní závod v Bogoljubovu nedaleko Moskvy. - dr -
SRN: Některé evropské potraviny mohou přijít o ochranu původu Pokud bude uzavřena obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy, některé evropské potraviny mohou přijít o chráněné označení původu. Upozornil na to německý ministr zemědělství Christian Schmidt, zároveň ale zdůraznil, že uzavření Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) je v zájmu Německa. Schmidt k tomu uvedl: „Náš systém chráněných regionálních označení původu není v USA a v dalších zemích světa znám a Evropské komisi se jej dosud v rámci Světové obchodní organizace (WTO) nepodařilo prosadit jako celosvětový standard. Nebudeme moci chránit každou klobásu a každý sýr jako regionální specialitu. Vzhledem ke zkušenostem, které máme z jednání o volném obchodě s Kanadou je jasné, že bude velmi těžké takový systém prosadit při jednáních s USA.“ Proti oslabení ochrany původu se staví Potravinářský svaz SRN: „Regionální speciality musejí zůstat regionálními specialitami. Nechceme žádné originální klobásky z Kentucky“. Ministrovo vyjádření napadly i spotřebitelské svazy, které se obávají, že zákaznici budou klamáni. Schmidt se snažil situaci uklidnit vyjádřením, že o predikát chráněné označení původu nepřijdou všechny regionální speciality. „Norimberské klobásy se budou muset i nadále vyrábět jen v Norimberku. Bohužel ale i v Evropě máme výrobky označené jako „Sýr XY“, které z daného regionu nepocházejí. A Američané se pak ptají, k čemu vlastně ochrana označení původu slouží“ uvedl Schmidt. Ministr Schmidt soudí, že Evropská komise by měla při jednání o TTIP prosazovat, aby evropský systém označování původu potravin se stal standardem pro EU i USA. I kdyby některé produkty měly chráněné označení původu ztratit, ministr vnímá obchodní smlouvu s USA jako přínosnou a dodává: „TTIP je pro nás obrovskou šancí. Jsme totiž exportní zemí nemůžeme proto usilovat o protekcionismus. Musíme se naopak snažit, abychom vyváželi co nejvíce své dobré výrobky na zahraniční trhy. Tím spíše, že už nyní vyvážíme do USA potraviny v hodnotě 1,6 mld. EUR“ dodává Schmidt. -d-
5 euro04.indd 21
13.2.2015 15:11:23
AKTUALITY
Výrobce piva SABMiller zvýšil tržby, přes pokles prodeje Nadnárodní pivovarnická společnost SABMiller dosáhla ve třetím čtvrtletí obchodního roku 2014/2015 růst tržeb, ale objem jejího prodeje překvapivě klesl v důsledku slabší poptávky v Číně a v USA. Informovaly o tom tiskové agentury Bloomberg a RTTNews. Tržby druhého největšího pivovarnického koncernu na světě se sídlem v Londýně, kterému patří známé značky jako Grolsch, Pilsner
Urquell a Peroni, se za tři měsíce do konce prosince 2014 zvýšily o čtyři procenta, avšak objem prodaného piva klesl o jedno procento, přestože
analytici očekávali naopak nárůst o 0,7 procent. SABMiller zhruba čtyři pětiny svého zisku generuje v rychle se rozvíjejících zemích Jižní Ameriky, Afriky a Asie. Koncern dále oznámil, že jeho tržby v asijsko-tichomořském regionu se v uplynulém čtvrtletí snížily o dvě procenta, tedy více než v prvním pololetí obchodního roku, kdy klesly o jedno procento. Důvodem byl především slabý odbyt piva v Číně, o čemž svědčí pokles objemu prodeje piva o 9 procent. Také v Austrálii se poptávka po pivu z produkce SABMiller v období říjen - prosinec 2014 snížila meziročně o jedno procento. Světlým bodem pro tento pivovarnický koncern zůstává černý kontinent – Afrika, kde tržby stouply o sedm procent, díky zvýšení prodeje piva i nealkoholických nápojů. Také v Evropě se prodej skupiny zvýšil a o to tři procenta, k čemuž pomohl i růst odbytu v České republice. -D-
SRN: VW vyrábí masné produkty ve vlastní režii Řada světových automobilek kromě aut vyrábí též různé další produkty, které s vozidly mají jen velmi málo společného. Výjimkou není ani koncern Volkswagen, který loni vyprodukoval více párků a klobásů než osobních vozů klíčové značky VW. Informoval o tom německý deník Die Welt. Kmenový závod ve Wolfsburgu loni vyrobil celkem 7,8 milionů různých druhů párků a klobás, což představuje meziroční nárůst přibližně o deset procent. Curry klobásy se 6,3 miliony přitom měly na odbytu masných produktů VW jasně největší podíl. Pro srovnání klíčové značky aut VW se loni ve světě prodalo 6,12 milionů osobních vozů. „Můj dík patří zhruba třiceti zaměstnancům řeznictví, jejichž vysoké nasazení umožnilo takto výrazný nárůst“ uvedl gastronomický šéf VW Martin Cordes. VW přitom vyrábí masné produkty ve vlastní režii a distribuuje
je nejen do vlastních jídelen a továrních prodejen, ale také do maloobchodu, přičemž na obalech je poznámka: originální díl VW. Cordes k tomu dodává, že impuls k růstu masné výroby přišel z nových podnikových restaurací a prodeje v supermarketech v regionu kolem Wolfsburgu a také zásluhou nového produktu s názvem „Heaven and Hell“ (Nebe a peklo). Podle průzkumu v německých jídelnách se těší v současné době největší oblibě řízky, curry klobásy s hranolky nebo těstoviny. -dr-
Americký koncern chce koupit Zvolenský jogurt Jeden z největších mlékárenských koncernů Schreiber Foods chce odkoupit španělskou větev mlékáren Senoble International, která přes svoji středoevropskou dceru kontrole rovněž společnost Zvolenský jogurt. Současná jednání se týkají stoprocentní akvizice stoprocentního podílu ve společnosti Senoble Ibérica, včetně jejích závodů v Noblejas, Talavera de la Reina a v Toledu a 100 % její dceřiné společnosti Senoble Central Europe, jejíž výrobní závod se nachází ve Zvolenu. Jak TASR informovala Petra Lisoňová ze společnosti Hill+Knowlton Strategies, jedním z kroků v celém procesu je rozhodnutí Senoble od odstoupení od privátních značek jogurtů ve Francii (změna společnosti Senagral na Agrial byla dokončena v roce 2014). Tato strategie pomohla firmě Senoble soustředit se na prémiové deserty (ve Francii a Velké Británii) a na značkové produkty (Bonta Viva v Itálii).
Osloví příslušné úřady „Proces sloučení právě začal a bude včas předložen ke schválení zodpovědným orgánům pro hospodářskou soutěž“ uvedla Lisoňová. „O tomto procesu, který bude trvat několik týdnů, již byli informováni zaměstnanci společnost Senoble“ dodala. Schreiber Foods je globální společnost, jejíž majitelé jsou zároveň zaměstnanci se sídlem ve Spojených státech. Roční obrat je více než 5 miliard USD (cca 4 mld. EUR). Schreiber prodává své výrobky předním prodejcům, restauracím, distributorům a producentům potravin po celém světě. Má více než sedm tisíc zaměstnanců ve výrobě a v distribučních sítích v Rakousku, Brazílii, Indii nebo v Uruguaji. Poslední investice společnosti Schreiber v Evropě byl nákup výrobního závodu na Kanárských ostrovech v březnu v roce 2014. Senoble International se sídlem v Belgii, je ve vlastnictví rodiny stejného jména a je považována za jeden z největších soukromých podniků v sektoru mléka a mléčných výrobků na světě. Má své filiálky ve Španělsku, na Slovensku, v Itálii, ve Velké Británii, Portugalsku a ve Francii. Senoble se specializuje na výrobu jogurtů, mléčných desertů a desertů bez laktózy. V roce 2013 dosáhl obrat společnosti 900 mil. EUR a celkový objem výroby překročil půl milionu tun. V současné době má 3200 zaměstnanců a ve Španělsku je Senoble Ibérica druhým největším výrobcem na trhu z hlediska objemu výroby. V samotném Slovensku je Senoble Central Europe vlastníkem značky Zvolenský jogurt, což je druhá nejprodávanější značka jogurtu na místním trhu. -dr-
6 euro04.indd 22
13.2.2015 15:11:24
