únor 2014
Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství
ÚNOR
NA ZAHRADĚ
ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ
BLAHODÁRNÝ LES
KDYŽ KAPR NESPÍ
NA DVORKU A ZAHRADĚ
CELER
skvělá lahůdka na vaší zahradě
C
eler je chutná, dvouletá bylina s množstvím vitamínů a příjemnou vůní, která se pěstuje jako kořenová zelenina, ale využít se dají rovněž i listy. Můžete si vybrat z celeru bulvového, řapíkatého či listového. V našich končinách však převažuje pěstování celeru bulvového. Jak už naznačuje jeho název, pro konzumaci využíváme jeho velké podzemní bulvy, jak syrové, tak i tepelně zpracované, listový zase přidáváme jako koření do omáček či polévek. Aby celer vzešel na naší zahrádce, musíme dodržet několik podmínek – dostatek tepla, výživy a vlhkou půdu.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je dobré sazenice předpěstovat, únorový či březnový výsev je ideální pro všechny zmíněné druhy celeru. Hojnost závlahy byste měli zajistit celeru během celé jeho vegetace, protože rostlina nesnáší vysušení, a to hlavně během horkých letních dnů. Vhodnou předplodinou jsou
luskoviny, po kořenových zeleninách se mu příliš nedaří. Každá sazenice by měla mít minimálně tři lístky, ovšem nejvíce šest, jinak by už mohla být přestárlá. Vysazujeme ji do předem připravené půdy – bez plevele, se zásobou živin z kompostu, použít lze i průmyslné hnojivo, v tomto případě je ale nutné dodržovat doporučená množství. Není to rostlina příliš velká a široká, proto jí stačí spon sazenic 40 cm v řádku i mezi řádky. Celer lze umístit i k rajčatům na opěře. Vysazuje se ideálně ve druhé polovině května, kdy by se už neměly objevit mrazy a to vždy tak, aby srdéčko sazenice nebylo „utopené“ v zemi, jinak by se mís-
to bulvy vytvořilo jen množství dužnatých kořenů. Důležitá je teplota, pokud sazenice nachladnou, projdou obdobím tzv. jarovizace, což znamená, že urychlí svůj vývoj, kdy dvouletá rostlina se chová jako jednoletá a výsledkem je, že hned v prvním roce výsevu budete mít celer v květu, ale bez bulvy. S pěstováním celeru v našich podmínkách se začíná poměrně brzy, už na přelomu února a března, v dostatečně teplém skleníku i dříve. Osivo obsahuje éterické oleje – podobně jako u petržele či mrkve – které mu prodlužují dobu klíčení. Můžete se ale pokusit oklamat přírodu naklíčením semen: semín-
ka celeru ponořte na noc do vody, pak ji slijte a nechte uschnout na kousku papíru, nejlépe pijáku; poté je vysejte na povrch substrátu v nádobě a jemně přitlačte. Ideální jsou kelímky od jogurtů, nemusíte je už zalévat, stačí dát vodu do
podmisky. Půdu překryjte plastovým průhledným krytem s otvory na vzduch. Zvýšíte tak vlhkost potřebnou pro klíčení. Kryt ovšem občas odstraňte, abyste nedali šanci vzniku houbových nemocí. A ještě jeden tip na závěr: ne-
CELEROVÁ POLÉVKA
Co budeme potřebovat:
170 g celeru, 200 g brambor, 1 cibuli, 200 g hladké mouky, 2,5 l vody, 100 ml mléka, 1 vejce, tuk, petrželová nať
Jak na to:
Na tuk dáme pokrájenou cibuli, nah rubo nastrouhaný celer, sůl a podusíme. Po asi deseti min utách přidáme brambory nakrájené na kostky a ješt ě chvíli dusíme. Přihodíme mouku, zalijeme studeno u vodou a vaříme, dokud zelenina nezměkne. Polévku pak scedíme a prolisujeme do ní brambory i celer. Pomalu a opatrně pak do ní vmícháme ještě mléko, ve kterém jsme předtím rozšlehali žlou tek. Měli bychom vařit na mírném ohni, tak aby polévka nevřela. Nakonec přidáme nasekanou petrželku.
cháte-li projít na stanovišti celer bulvový prvním podzimním mrazíkem, jeho chuť bude výraznější. Foto: thinkstockphotos.com
CELEROVÝ
Co budem
e
SALÁT S MR
KVÍ
potřebova 1 celer, 4 m t: rkve, 30 dk g tvrdého sý česneku, 2 ra, 3 strouž zakysané sm ky etany, sůl, pepř
Jak na to:
Celer a mrk ev přidáme utř nastrouháme najemn o. K zelenin ený česnek , koření a n ě Vše promíc astrouhaný háme, dop sýr. lníme sme půl hodiny tanou a ne odležet v c cháme hladu.
ASEM
CELER PLNĚNÝ M
řebovat: Co budeme pot onů, 100 g tvrdého pi celery, 50 g žam
4 50 g ho masa, 1 cibuli, sýra, 250 g mleté tržepe , ky lžíce strouhan másla, 1 vejce, 3 př lová nať, sůl, pe
Jak na to:
ené a uvaříme v osol Celer oloupeme dlabeízneme vršky a vy vodě. Pak mu uř idáme ěníme cibulku, př me. Na pánvi zp a spoleté maso, koření m , ru le ce ek itř vn ještě Do toho vložíme lečně podusíme. ko jíč va šené houby, pokrájené a podu e celem ní uto směsí napl a strouhanku. To peme sy po zapékací mísy, ry, položíme do rem, podlijeme nastrouhaným sý másla. Posledním a přidáme trochu vat ní v troubě. Podá krokem je zapeče rami. můžeme s brambo
NA DVORKU A ZAHRADĚ
ÚNOR NA ZAHRADĚ
V
našem pravidelném seriálu prací na zahradě se tentokrát zaměříme na to, co je potřeba vykonat právě v únoru. Mohlo by se zdát, že v době zimy není co dělat, ale opak je pravdou. Zvláště stálezelené keře s trvalkami si zaslouží naši péči a rovněž můžeme zahájit práce ve skleníku, v kterém lze během roku dopěstovat až pět po sobě následujících úrod. Abychom v něm mohli začít vysévat, je nutné, aby ve skleníku v době setí nemrzlo. Na udržení tepla je potřeba postavit skleník z komůrkového plastu, pomůže i doplňkové přikrytí bublinkovou fólií. Jako zdroj tepla lze použít plynová topná tělesa, solární ohřívače nebo cenově dostupné černé hadice na vodu, které umístíme mezi řádky k rostlinám, a voda se v nich během dne ohřeje. Pěstitelskou plochu můžeme rozšířit o police, stoly a regály – na ně umístíme výsevní misky, v nichž už nyní můžeme začít s předpěstováním sazenic paprik a jiné zeleniny na jarní výsadbu. Bez sněhové přikrývky ohrožují silné mrazy především stálezelené keře a trvalky, které rostou na
slunném místě. Během slunečných dnů se vypařuje z rostlin voda, kterou ze zamrzlé půdy neumějí přijmout, a proto usychají. V případě mrazivé předpovědi počasí beze sněhu musíme chvojím nebo slabou netkanou textilií přikrýt levanduli, šalvěj, juku (dračinku), svatolinu cypřišovou, dlužichu
Rostliny, které zimu nepřežily, nahraďte barevnými maceškami nebo primulkami, jež jsou vůči mrazům odolné. krvavou a stálezelené keře. Už v únoru můžeme vysadit růže bez kořenového balu. Půda nesmí být zamrzlá a musí být kyprá. Po výsadbě hlínu kolem růže zadupeme a zalijeme, nezapomeneme k ní nahrnout 10 až 20 centimetrů zeminy.
Rododendronům, azalkám, vřesům a vřesovcům se daří v mírně kyselé a rovnoměrně vlhké půdě. Dopřejte jim studenou kávovou usazeninu – zapracováním do půdy udržíte kyselost a dodáte dusík, který obsahuje. Pokud je mírné počasí, měli byste ošetřit záhony trvalek. Rostliny, které zimu nepřežily, nahraďte barevnými maceškami nebo primulkami, jež jsou vůči mrazům odolné. Vrchní vrstvu půdy opatrně zkypřete, abyste nepoškodili kořeny zbylých trvalek a cibulovin, které se v záhoně nacházejí. Na konci zimy bychom měli seříznout kamélie – po této úpravě vypadají lépe zejména mladé rostlinky v nádobách. Odstraníme výhonky, ty by svým růstem mohly narušit kulatý tvar keříku. Při prosvětlovacím řezu se zaměříme na všechny slabé větvičky, včetně těch, které rostou dovnitř koruny nebo se vzájemně kříží. Už od dubna začnou kaméliím vyrůstat nové výhonky, proto je po tomto termínu nestříháme! Foto: blackwalnutdispatch.files. wordpress.com
Z LESŮ A VOD
BLAHODÁRNÝ LES chrání, pomáhá, regeneruje
„Lesy byly původně člověkem vnímány jako nebezpečí, protože mnoho dravé zvěře v lese přímo ohrožovalo životy lidí. Později se pohled na lesy změnil, stal se z nich zdánlivě nekonečný zdroj místní suroviny s velmi širokým využitím. V současné době velmi rozvinutého dřevozpracujícího průmyslu je les zdrojem nejen dřeva, ale i zdravých produktů,“ vysvětlují Lesy ČR historický rámec i současnost.
L
esy často vnímáme jako oázy klidu, kde si můžeme utřídit myšlenky, v klidu se projít, případně posbírat oblíbené houby. Lesy však mají celou řadu dalších funkcí, o kterých nás možná ani nenapadlo uvažovat. Je sice fakt, že některé funkce pro les vytváříme my sami, našimi potřebami, některé má však les sám o sobě prostě tím, že existuje.
Les je přirozeným místem k rekreaci, odpočinku a regeneraci organismu. K tomu jsou ideální procházky, rekreační sportování, ale i myslivost, rybaření nebo sběr plodů. Kromě dřeva produkční funkce zahrnuje také lesní plody nebo už zmíněné houby. V některých lesích je dokonce tržba za borůvky
vyšší, než za pokácené stromy. Dřevo je ekologický materiál, obnovitelný zdroj energie, který je běžnou a často nepostradatelnou součástí našich životů. Les je ale také významným klimatickým činitelem. Má totiž vliv na teplotu ve svém okolí. Rozdíl teplot mezi lesem a sousední loukou totiž může být až 4 stupně Celsia. Dokáže také pohltit více světla a naopak méně ho odráží zpět do ovzduší. Nezanedbatelné je, že snižuje i rychlost větru, a to nejen uvnitř porostů, ale i jejich okrajích. Opomenout nelze ani to, jak se lesy vypořádávají s prachem. Podle druhové skladby dokáže 1 hektar lesa zadržet 30 – 70 tun prachových částic za rok. S tím souvisí zdravotní a hygienická funkce lesa. Ten ovzduší v podstatě filtruje, stejně jako vodu, dokáže tak detoxikovat prostředí a u lidských obydlí působí jako protihluková bariéra. Nezanedbatelný je vliv na psychiku člověka, jemuž pobyt v lese přináší relaxaci, uklidnění, regeneraci. Z toho všeho je patrné, jak je les důležitý. Ale to zdaleka není všechno. Neméně podstatná je ochranná funkce lesa, a to kon-
krétně vodoochranná a půdoochranná. Lesní půda velmi dobře vsakuje vodu, dokáže ji hromadit ve své vrchní části. Tím ji zadržuje a zamezuje odtoku vody po povrchu. Tato vlastnost hraje nezanedbatelnou roli při povodních. Lesy vodu zadržují, a voda v řekách a potocích tak stoupá pomaleji. Na jaře zase prodlužují dobu tání a v neposlední řadě zabraňují vysychání půdy. Ve srovnání se zemědělskými půdami jde o rozdíl až 200 procent. Co se týče ochrany půdy, pak lesní porosty zabraňují především erozi. „Eroze je činnost vody, větru a ledu, která spočívá v rozrušování, odnosu a přemísťování půdní hmoty do jiných poloh. Může vznikat vodou tekoucí po povrchu, a to jak po intenzivní srážce, tak v trvale tekoucích tocích, nebo v rovinatých oblastech odnášením půdních částic z polí anebo například v horách přemístěním půdy při lavinách. Lesní porosty jsou schopny těmto jevům svou přítomností zabránit, nebo
je výrazně omezit,“ uvádějí Lesy ČR. Nejúčinněji takto pomáhají stromy s hlubokými kořeny a dobrou tvorbou humusu, mezi ně patří habr, lípa či javor. Nakonec jsme si nechali funkci, kterou většina z nás využívá asi nejvíce. Les je přirozeným místem k rekreaci, odpočinku a regeneraci organismu. K tomu jsou ideální
procházky, rekreační sportování, ale i myslivost, rybaření nebo sběr plodů. Velké oblibě se těší příměstské lesy, které už lze často považovat za parky či lesoparky. Přeci jen – zvuky, vůni a atmosféru lesů jen tak něco nenahradí. Foto: Mediafax, Shutterstock
Z LESŮ A VOD
KDYŽ KAPR NESPÍ… Je zvykem, že se v zimních měsících příroda v našich podmínkách ukládá ke „spánku“. A to jak vegetace, tak i živočichové. Ač se to nezdá, tak to platí i o rybách, populárního kapra nevyjímaje. I ten si v těchto měsících rád „pospí.“ Jenže, co se s ním děje, když je průběh zimy nestandardní? Třeba jako ten letošní.
N
ěkomu to může přijít divné, ale i ryby spí. Ne, že by usnuly tvrdým spánkem, ale svoji aktivitu téměř utlumí až do jakési letargie. Přes zimu ryba potřebuje klid, aby byla na jaře dostatečně silná a odolná,“ říká hospodář Místní organizace Českého rybářského svazu v Bělé pod Bezdězem Dušan Hýbner. „Kapr si sedne ke dnu a prakticky nehybně, s naprostým minimem nádechů, zimu přežívá,“ prozrazuje hospodář s tím, že kapři v této době nepřijímají žádnou potravu.
Když už kapři netradiční zimu přežijí, pro jaro je čeká další možná svízel – budou vysílení, a tím náchylní k nemocem. „Žijí ze svých tukových zásob, jsou neaktivní, aby si je šetřili a neoslabovali tak svoje tělo. Jejich metabolismus se prakticky zastaví,“ dodává Hýbner. Tedy za předpokladu, že zima probíhá tak, jak má. Jenže při té letošní je vše zatím jinak. Ryby se nedrží u dna, nezvykle teplé dny, a tím i teplá voda, je zmátly nato-
lik, že „neulehly“ a jsou v pohybu. Není tak problém v těchto dnech vidět kapra plout na hladině. Rybářům to však radost nedělá a s obavami myslí na to, co se stane, pokud v pozdějších měsících udeří mrazy. „Kapři už měli dva měsíce spát, místo toho jsou v pohybu, což vidím na trdlišti jednoho z našich revírů. Spalují tak nastřádanou energii, což je pochopitelně oslabuje. Je otázkou, jestli přijdou opravdu silné mrazy, v jaké kondici je vzhledem už k utrpěné energetické ztrátě, dokáží přežít?
Odpověď v tuto chvíli neznám,“ přiznává Hýbner, jenž si myslí, že se kapři už do svého stavu „hibernace“ asi nedostanou. Jejich současná aktivita, vzhledem k počasí, však není jediným nebezpečím, které jim hrozí. To představují i predátoři. Tím, že kapři nesedí u dna, jsou snadným lákadlem a potravou pro nálety kormoránů, zaútočit na ně mohou i vydry a další. „Tak pochopitelně, že v tomhle teple jsou aktivnější i predátoři, navíc pomalu pohybující se ryba po hladině je pro ně snadným terčem. Tady je ale i nebezpečí pro ty, kteří se u dna drží. Pokud mezi ně vletí predátor, vyplaší je a ode dna je takzvaně zvedne, může dojít k velkému úhynu nejen tím, že se stanou jejich potravou, ale i ze stresu, který utrpí.“ Hýbnerova slova potvrzuje i ředitel pohořelického rybníkářství Roman Osička. „Velmi netypický průběh počasí způsobuje, že je ryba v rybnících aktivní, což není dobře. Na hladině chybí led, na ryby útočí kormoráni. Obsádka je tedy neustále rušená a stresova-
ná, což vede k větším energetickým ztrátám,“ uvedl Osička. Když už kapři netradiční zimu přežijí, pro jaro je čeká další možná svízel – budou vysílení, a tím náchylní k nemocem. „Jedním takovým typickým onemocněním kaprů je jarní virémie,“ říká Hýbner. „Je to chronické virové onemocnění, jež postihuje vnitřní orgány. Nemocné ryby se
na jaře shromažďují u přítoků, v mělčinách, ztrácí plachost a postupně hynou. Navíc v propuknutí nemoci už medika nepřijímají,“ poznamenává bělský hospodář s přáním, aby tuhle zimu „jeho“ ryby ve zdraví přežily. Je to holt potíž, když se kapr do sytosti nevyspí… Foto: Mediafax, anglinglines
Z LESŮ A VOD
Soutěž Ministerstva zemědělství
VYHRAJTE VÝLET pro celou třídu nebo tablety
Voda a energie. To je téma osmého ročníku soutěže, kterou tradičně pořádá Ministerstvo zemědělství (MZe) u příležitosti Světového dne vody. Ten je slaven z iniciativy OSN od roku 1992 na celém světě dne 22. března.
S
outěž určená pro děti je rozdělená do dvou kategorií. V první z nich soutěží jako jednotlivci žáci 1. – 5. tříd základních škol v tvorbě výtvarných koláží, ve druhé pak 3-členné týmy žáků 6. – 9. tříd základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií s powerpointovou prezentací na téma letošního Světového dne vody.
VODA A ENERGIE
Spojení vody a energie symbolizují především vodní elektrárny. Voda je největším obnovitelným zdrojem pro výrobu energie a očekává se, že její podíl na celkové výrobě elektřiny zůstane do roku 2035 asi 16 %. Určitě by stálo za to zamyslet se také nad tím, co se s vodou děje po jejím využití v elektrárně. Elektrárny ovlivňují kvalitu průtoku řek, i když se většina vody použitá k výrobě energie ve vodních elektrárnách vrací zpět do řeky. Na celé téma se můžeme podívat také z druhé strany. I pro vodu je důležitá energie – pro její čerpání a úpravu. A zajímavým podnětem pro pří-
padnou práci může být také vodní doprava, která je jednou z energeticky nejúspornějších. Vnitrozemská vodní doprava je trojnásobně méně náročná než silniční nákladní vozidla a o 40 % úspornější než železniční doprava. Pochopitelně, když se soutěží, tak o zajímavé ceny. Vítěz první kategorie se může těšit na výlet pro celou třídu, výherci druhé kategorie obdrží tablet pro každého člena vítězného týmu. Za stříbrné a bronzové ocenění pak čekají na autory dárkové předměty. Uzavírka soutěžních prací je 14. března. O týden později budou vyhlášena nejlepší díla v nominacích podle krajů na internetové stránce Ministerstva zemědělství eAGRI.cz. Od 22. března do 22. dubna se uskuteční soutěž pro veřejnost na facebookovém profilu „Jen to dobré“. Vyhlášení vítězů podle odborné poroty proběhne 30. dubna na webu MZe a ve stejný den bude zveřejněn výherce soutěže pro veřejnost. Nejlepší díla se představí během měsíce června a července na výstavě v Národním zemědělském
SOUTĚŽ VODA A ENERGIE I) 1. stupeň ZŠ – soutěž jednotlivců Koláž ve formátu A3 II) 2. Stupeň ZŠ a nižší třídy víceletých gymnázií – 3-členné týmy Powerpointová prezentace na téma Voda a energie Soutěžní práce se posílají v obálce s heslem „SOUTĚŽ“ na adresu: Ministerstvo zemědělství, Odbor komunikace, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 do 14. 3. 2014. Prezentace mohou být zaslány elektronicky na
[email protected]. Bližší informace najdete na www.eagri.cz
muzeu v Praze. Navštívit výstavu bude možné i během tzv. Pražské muzejní noci. Soutěž k Světovému dni vody pořádá Ministerstvo zemědělství již poosmé. V loňském ročníku zvítězili pardubičtí prvňáčci a gymnazisté z Bílovce. Rok 2013 byl Mezinárodním rokem pro vodní spolupráci a název „Na stejné vlně“ tedy odpovídal hlavnímu cíli soutěže, kterým byla snaha o vzájemnou spolupráci. Vítězem první kategorie se stala I. C ze základní školy Závodu míru z Pardubic. Pod vedením Petry Jíchové vytvořila skupina 29 děti jezírko se zeleným ráko-
sím pro plameňáka, pro kterého si vymyslela příběh o ztracené vodě a hledání nového domova. Nejvyšší ocenění v druhé kategorii, kterou byl Projekt – pro žáky II. stupně základních škol a nižších tříd víceletých gymnázií, získala kvarta z Gymnázia Mikuláše Koperníka z Bílovce. Studenti z Moravskoslezského kraje do svého rozsáhlého projektu „Život vody a její zajímavosti“ zapojili nejen svoje gymnázium a žáky sousední základní školy, ale i veřejnost. Foto: MZe
ZA PLOTEM
K LEVNĚJŠÍMU MLÉKU má přístup přes půl milionu dětí
Snížení deficitu vápníku u dětí a také zlepšení jejich stravovacích návyků. To byly hlavní důvody vzniku projektu pro podporu spotřeby mléka ve školách. Žáci si tak mohou koupit dotované mléčné výrobky, které jsou levnější, než v obchodech. Každý rok má k těmto zvýhodněným produktům přístup přes půl milionu dětí.
V
e školním roce 2012/2013 mléko nabízelo 2 960 škol. Přesný počet letos zapojených škol bude znám až v květnu, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který je garantem projektu, předpokládá přibližně stejný počet. Oproti dvěma předchozím obdo-
bím je to mírný nárůst, protože v letech 2011/2012 se účastnilo 2 851 škol, o rok dříve jich bylo 2 819. Stoupá také počet dětí, které mají k levnějším mléčným výrobkům přístup. Pro školní rok 2010/2011 to bylo 538 885 žáků, loni jich bylo 569 891. Musíme ale podotk-
nout, že se jedná o studenty, kteří mohou službu využít. „Podporované mléčné výrobky odebírá zhruba 50 % z celkového počtu žáků v zapojených školách, tj. asi 285 000 žáků,“ doplnila mluvčí SZIF Vladimíra Nováková. Čísla pro letošní rok by měla být opět velmi obdobná těm loňským.
Výběr mají žáci poměrně široký. Koupit si mohou ochucené i neochucené polotučné mléko, smetanový krém, ochucené i neochucené jogurty, kysané mléčné výrobky nebo ochucená kysaná mléka. Není to ale definitivní podoba nabízeného zboží. „Sortiment podporovaných mléčných výrobků dodávaných do škol se postupně rozšiřuje o nové mléčné výrobky - neochucené a ochucené kysané mléko, čerstvé neochucené a ochucené sýry a ochucené tvarohy,“ uvedla Nováková. Dodavatelů je celkem šest: Mlékárna Hlinsko, Bohušovická mlékárna, MADETA, POLABSKÉ MLÉKÁRNY, ADANTE a COME vending.
Nejúspěšnější je mezi dětmi ochucené polotučné mléko, kterého se loni spotřebovalo 7 322 068 balení. Dařilo se také smetanovým krémům, jichž se snědlo 2 891 730. Naopak nejméně oblíbené jsou mezi studenty sýry. Těch se prodalo 5 027 kusů. Financování projektu je rozdělené mezi Evropskou unii a Českou republiku. EU přispívá každoročně necelými 20 %. Například ve školním roce 2011/2012 byl celý rozpočet 51,682 milionu korun a dotace z EU činila 19 %. Podle odhadu loni stoupla cena na 55,8 milionu korun a Unie přispěla 18 %. Pokud by se chtěla některá ze škol do projektu zapojit, stále
má čas a může se přihlásit v jednom ze tří období (září - prosinec, leden - březen, duben - červen). V těchto termínech je možné také neodebírat výrobky, i když je škola přihlášená. O schválení pro dodávání podporovaných mléčných výrobků nemusí požádat pouze
sama škola, ale také dodavatel (výrobce, obchodník), který je dodává do škol, zřizovatel školy nebo subjekt, který jedná jménem jedné či více škol nebo zařízení školního stravování.
Foto: sxc.hu, MZe
ZA PLOTEM
Odolné plemeno z jihu Čech
ŠUMAVSKÁ OVCE Je národním plemenem zařazeným do programu uchování genetických zdrojů a také je součástí genové rezervy. Zahrnuta je rovněž do světového genofondu plemen hospodářských zvířat. Žije především na Šumavě, v menší míře v Bavorsku. Taková je šumavská ovce zvaná Šumavka.
T
oto plemeno vzešlo z českých selských ovcí. Od roku 1953 bylo spojováno s příbuznými plemeny, jako například württemberská ovce, sovětská cigája, lincoln, leicester, kent či zušlechtěná valaška. Dělo se tak hlavně na Sušicku, Klatovsku, Kašperskohorsku a Železnorudsku. O 33 let později už byla šumavská ovce oficiálně uznána a v roce 1987 se dostala do světového genofondu hospodářských zvířat. Od roku 1992 je pak mezi tuzemskými
Šumavská ovce je dobře přizpůsobena životu v horách a drsnějších klimatických podmínkách. Berani mohou vážit až 100 kilogramů, bahnice až 70 kilogramů. genetickými živočišnými zdroji. Jak vlastně taková Šumavka vypadá, a jak žije? Má střední tělesný rámec s harmonickou stavbou, vyniká velmi dobrou chodivostí (až 20 kilometrů), dobrou pastevní schopností, protože plemeno je schopné využívat i méně kvalitní pastevní porosty v prodlouženém pastevním období. Šumavská ovce je dobře přizpůso-
bena životu v horách a drsnějších klimatických podmínkách. Berani mohou vážit až 100 kilogramů, bahnice až 70 kilogramů. Typické zbarvení je bílé, ale u některých jedinců najdeme tmavší skvrny na končetinách a hlavě. Ta bývá klabonosá u beranů, kteří mohou disponovat také šavlovitými rohy. Ovce jsou ve většině případů bezrohé. Hlava je obrostlá vlnou až po spojnici očí, nohy pak až po hrbol patní a zápěstí. Velkou výhodou Šumavky je trojstranná užitkovost. Její chovatelé tedy mohou získat vlnu, mléko i maso. „V současné době se chová ve formě vlnařsko-masného užitkového typu. Vlna je bílá, polohrubá, smíšená, splývavá, výrazně voskově lesklá, sortimentu CD-E, s výtěžností 65 - 70 procent,“ uvádí Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat. Ovce se mohou stříhat dvakrát ročně, za tuto dobu může beran dát až 6,5 kilogramu vlny, bahnice až 4 kilogramy. Jen pro představu doplňujeme počty zvířat začleněných do genetických živočišných zdrojů. Poslední údaje jsou z roku 2011, kdy v České republice fungovalo 23 chovů s 1942 ovcemi.
Foto: genetickezdroje.cz
NA TALÍŘI
ZTS, CHOP, CHZO EU chrání tradiční a místní výrobky
Evropská unie používá tři chráněná označení kvalitních zemědělských výrobků a produktů, a ta samozřejmě nezůstala stranou pozornosti českých výrobců. Někteří z nich už je mají na svých produktech a my se tak s nimi setkáváme v běžném životě. Co znamenají označení ZTS, CHOP a CHZO?
ZTS – ZARUČENÁ TRADIČNÍ SPECIALITA Jejím specifikem je to, že takto označený produkt má zvláštní povahu. Tou se rozumí vlastnost, kterou se tento výrobek odlišuje od ostatního podobného zboží. Důležité je především to, že je vyrobený z tradičních surovin nebo má tradiční složení nebo je vyráběný tradičním způsobem. Pokud byste se vydali do zahraničí, najít ji můžete také pod zkratkou TSG (traditional speciality guaranteed). V České republice označení ZTS smí využívat čtyři výrobky: • Liptovský salám • Lovecký salám • Spišské párky • Špekáčky
jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území,“ popsala charakter označení Státní veterinární správa (SVS). Anglická zkratka je v tomto případě PDO (protected designation of origin).
CHOP – CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU „Tím se rozumí název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, používaný k označení zemědělských výrobků nebo potravin pocházejících z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti těchto výrobků nebo potravin
Tato kategorie je v tuzemsku zastoupena šesti produkty: • Všestarská cibule • Chamomilla bohemica (květ heřmánku pravého z oblasti Čech) • Český kmín • Nošovické kysané zelí • Pohořelický kapr • Žatecký chmel
se vším musí souhlasit ostatní členské země Evropské unie. Postup je takový, že nejprve sdružení producentů, fyzická či právnická osoba podá žádost o zápis do seznamu, který vede Evropská komise (EK). Ta se podává prostřednictvím Ministerstva zemědělství (pokud jde o ZTS) či Úřadu průmyslového vlastnictví (CHOP a CHZO), které žádost posoudí,
Ani pak ale nemá výrobce vyhráno. Čeká ho ještě důsledná kontrola před uvedením na trh, aby zákazníci opravdu dostali to, co firma deklaruje. V České republice ji, například u potravin živočišného původu, provádí místně příslušná krajská veterinární správa. Její inspektoři zkontrolují celý výrobní proces i zvláštní specifika, která výrobek odlišují a charakterizují.
zveřejní a umožní připomínkové řízení na národní úrovni. Pokud je vše v pořádku a bez připomínek, je žádost odeslána Evropské komisi k rozhodnutí. Ta zahájí proceduru posuzování, která by podle platné legislativy neměla přesáhnout 12 měsíců. Považuje-li EK žádost za oprávněnou, zveřejní ji a do šesti měsíců mohou být podávány proti zápisu námitky z ostatních členských států a třetích zemí. Neobdrží-li EK žádnou námitku (nebo není-li podaná námitka přípustná), vydá EK nařízení o zápisu daného názvu do seznamu ZTS, CHZO A CHOP.
Dobrým příkladem může být špekáček. Když koupíte ten s označením ZTS, pak to bude určitě jeden ze „…souvislého pramenu šňůrkou oddělených jednotlivých kusů výrobků o hmotnosti 65 až 85 g, o průměru od 4 do 4,6 cm a průměrné délce 8 až 9 cm. Bude v něm minimálně 38,5 % hovězího masa, 17,5 % vepřového masa a 27 % vepřové slaniny…“ Právě to jsou hodnoty, které musí výrobci bezpodmínečně dodržet.
CHZO – CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ To je velmi podobné předchozímu CHOP, nicméně je možné, aby ve vymezeném území proběhla pouze některá část výroby, zpracování či přípravy. Mimo ČR se používá označení PGI (protected geographical indication). V českých obchodech pak toto označení najdete na produktech: • Valašský frgál • Chelčicko – Lhenické ovoce • Karlovarské oplatky • Karlovarské trojhránky • Olomoucké tvarůžky • Jihočeská Zlatá Niva • Jihočeská Niva • Černá Hora • Březnický ležák • Brněnské pivo; Starobrněnské pivo • Mariánskolázeňské oplatky • Znojemské pivo • České pivo • Chodské pivo • Hořické trubičky • Pardubický perník • Třeboňský kapr • Lomnické suchary • Karlovarský suchar • Štramberské uši • Budějovické pivo • Budějovický měšťanský var • Českobudějovické pivo Získat jedno z těchto tří označení není snadnou záležitostí, samotný proces je velmi zdlouhavý, neboť
Foto: magdalenka.cz
UVAŘTE SI
CHUŤOVKY K PIVU Češi vypijí nejvíce piva na hlavu na světě. K oblíbenému nápoji se často servírují nejrůznější lahůdky, aby si strávníci mohli jak jídlo, tak pití pořádně vychutnat. Připravili jsme pro vás recepty na čtyři tradiční chuťovky,které se k pivu podávají, a můžete si je velmi snadno připravit také doma. Dobrou chuť!
UTOPENCI Co budeme potřebovat: 1,5 kg špekáčků, 12 stroužků česneku, 1 kg cibule, sterilované okurky, 0,6 l vody, 0,4 l octa, bobkový list, lžíce cukru, sůl, pepř Jak na to: Oloupeme a nakrájíme cibuli na větší kousky. Očistíme také špekáčky, které pak podélně rozkrojíme. Do sklenice naskládáme jednotlivé vrstvy. Začneme špekáčky, následovat bude cibule, nakrájený česnek, nakrájené okurky a tak stále dokola, dokud se sklenice nezaplní. Vše zalijeme připravenou směsí. Tu jsme si udělali tak, že jsme povařili vodu spolu s octem, cukrem, bobkovým listem, solí a pepřem.
SÝROVÉ KULIČKY Co budeme potřebovat: 300 g tvrdého sýra, 200 ml mléka, 4 žloutky, 50 g másla, 60 g hladké mouky, sůl, pepř, majoránka, mletý kmín, olej, na trojobal hladkou mouku, vejce, strouhanku Jak na to: Na másle si osmahneme mouku, zalijeme mlékem a uděláme si jíšku. Tu ochutíme solí, pepřem, majoránkou a kmínem. Když je horká, nastrouháme do ní také sýr, odstavíme z plotny a přidáme ještě žloutky. Směs dobře promícháme a vychladíme. Pak vytvarujeme kuličky tak velké, aby se nám dobře jedly. Obalíme je v klasickém trojobalu a osmažíme.
JEDNODUCHÝ NAKLÁDANÝ HERMELÍN Co budeme potřebovat: 4 hermelíny, 1 velkou cibuli, 5 stroužků česneku, feferonky, chilli, celý pepř, mletý pepř, bobkový list, nové koření, mletá červená paprika, provensálské koření, slunečnicový olej Jak na to: Nejprve nakrájíme hermelíny. Můžeme na poloviny nebo čtvrtiny, my doporučujeme spíše tu menší variantu. Pokrájíme také cibuli, česnek. Na talíři si smícháme směs koření z mletého pepře, chilli, papriky a provensálského koření. V tomto mixu obalíme jednotlivé kousky hermelínu. Připravíme si sklenici, na její dno položíme pár kuliček nového koření, bobkového listu a celého pepře. Na ně pak dáme sýr, na který zase naskládáme cibuli, česnek, feferonky a koření. Takto postupujeme, dokud není sklenice plná. Zalijeme olejem a necháme alespoň čtyři dny odležet.
TATARSKÝ BIFTEK Co budeme potřebovat: 0,5 kg svíčkové, česnek, vejce, okurky, cibule, hořčice, kapary, mletý kmín, mletá červená paprika, sůl, pepř, worcester Jak na to: Základem skvělého tataráku je výběr masa. Proto raději kupujte opravdu kvalitní, u kterého jste si jeho kvalitou naprosto jistí. Způsobů jak maso zpracovat je několik. Doporučuje se maso škrábat, určitě by se nemělo mlít. Další možností je hovězí nasekat. Není to tak pracné jako škrábání, tento způsob můžeme využít, když známou pochoutku připravujeme pro více lidí. Když je maso připravené, máte dvě možnosti. Buď všechny suroviny naaranžovat k masu a nechat každého, ať si konečnou chuť vytvoří sám, nebo tatarský biftek ochutit podle svého. Využít k tomu můžete výše uvedené suroviny. K tataráku podáváme topinku s česnekem.
NA CESTÁCH
ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ i minipivovary na jihu Moravy
Ani únor není skoupý na akce, kde si milovníci piva přijdou na své. Na jihu Moravy se bude konat druhý ročník zimního pivního festivalu malých a středních pivovarů, Tábor zase láká návštěvníky na Reprezentační slavnosti piva.
N
ejprve se podíváme na jih Čech, kde se od 10. do 15. února uskuteční XXIV. Reprezentační slavnosti piva. Akce je rozdělená do dvou částí – jedna je určena pro veřejnost, druhá pro odborníky. Ta proběhne 10. - 14. února a bude se skládat z odborných degustací, jež jsou na programu každý den v kongresovém sále Jihočeské univerzity. Z ochutnávek profesionálů z pivovarnického a potravinářského průmyslu a vysokých škol vzjedou majitelé pres-
Do letošního ročníku se kromě tuzemských větších i menších podniků přihlásily pivovary z Argentiny, Japonska, Anglie či Ruska. Jejich seznam dosáhl na konci ledna číslo 134. tižních ocenění Česká pivní pečeť, kteří obdrží Zlatou, stříbrnou a bronzovou pivní pečeť a ocenění Zlatý český pramen. „Objektivita a regulérnost průběhu odborných soutěží jsou garantovány certifikačními autoritami Bureau
Veritas, TÜV SÜD Czech, 3EC International a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí,“ uvedli pořadatelé. Na své si rovněž přijde nejširší veřejnost. Pro ni otevře své brány Hotel Palcát od 12. do 15. února. Návštěvníci budou mít na výběr z celé řady pivních značek tuzemských i zahraničních, zavedených i zcela nových nebo českým konzumentům nepříliš známých. Vyhlášení vítězů a nositelů ocenění je v Palcátu naplánované na 15. února v 18 hodin.
Slavnosti piva jsou největší podobnou akcí v České republice. Jen loni se jich zúčastnilo celkem 128 pivovarů z ČR, Slovenska, Belgie, Nizozemska, Rakouska, Německa, Ruska, Slovinska, Arménie, Japonska, Norska, Běloruska, Kazachstánu a Polska. Do letošního ročníku se kromě tuzemských větších i menších podniků přihlásily pivovary z Argentiny, Japonska, Anglie či Ruska. Jejich seznam dosáhl na konci ledna číslo 134. Jiného ražení bude 15. února Zimní pivní festival malých a středních pivovarů v Oslavanech na jihu Moravy. Můžete se těšit na prezentaci a ochutnávky menších pivovarů z celé České republiky. Své produkty tu představí společnosti z těchto měst: Benešov u Prahy (15% Ferdinand d´Este světlý speciál) Bratčice (13% zámecká polotmavá speciál) Brno-Pegas (16% GOLD polotmavý speciál) Brno-U Richarda (12% tmavý ležák) Broumov-Olivětín (11% OPAT Bitter světlý ležák) Břeclav (12% Kanec světlý ležák) Dalešice (12% vídeňský ležák) Dobruška (11% Dobrušská světlá) Hanušovice (18% HOLBA STRONG tmavý extraspeciál)
Litovel-Gustav (14% polotmavý speciál) Oslavany (13% zámecký polotmavý speciál) Padochov (11% KUKLA polotmavý ležák, 12% ANTONÍN světlý ležák, 12% ANTLER pomerančový r.a.d.l.e.r., 12% MERUŇKA světlý ležák) Slavkov u Brna (12% Slavkovské bílé pšeničné pivo) Svijany (13% kvasnicová světlá)
Chýně u Prahy (14% Novoroční speciál světlý)
Topolany u Vyškova (bude upřesněno)
Kácov (10% světlé výčepní)
Trutnov (14% Krakonoš světlý speciál)
Třebíč, Třeboň (12% Český Granát polotmavý žitný ležák) Žatec (13% Baronka jantarový speciál) Vše vypukne ve 13 hodin v oslavanském Dělnickém domě. Do 19 hodin je vstup za 45 korun s jedním pivem zdarma, později příchozí zaplatí už 60 korun a veškeré pivo si musí koupit. Kromě zlatavého moku se mohou návštěvníci těšit také na něco k snědku, večer pak zpříjemní tombola v ceně 10 korun za lístek a organizátoři slibují, že každý třetí je výherní.
Foto: slavnostipivatabor.cz
NA CESTÁCH
RUČNÍ PAPÍRNA
ve Velkých Losinách je v provozu už 418 let Když se řekne Velké Losiny, řada z nás si vybaví zámek, lázně a výrobnu papíru. Tentokrát si podrobně přiblížíme posledně jmenovanou součást tohoto malebného města ležícího asi devět kilometrů severovýchodně od Šumperka.
H
istorie ruční výroby papíru tu sahá až do 16. století. V místech bývalého mlýna dal Jan mladší ze Žerotína vybudovat papírenskou manufakturu, která měla spustit provoz mezi lety 1591 – 1596. Vůbec prvním doloženým výrobkem je průsvitka právě z roku 1596, na níž je vyobrazen žerotínský erb, tedy lev s korunkou na třech pahorcích. V průběhu dalších let se střídaly
Součástí prohlídkové trasy je i detailní pohled na celý výrobní postup a návštěva autentických stěžejních pracovišť starobylého provozu výroby ručního papíru. roky prosperity i menších úpadků. Například v 18. století čelila papírna konkurenci podniku v Šumperku. Roku 1778 ji tak raději hrabě Jan Ludvík ze Žerotína prodal Matyáši Wernerovi ml. Ten vrátil do velkolosinské papír-
ny opět prosperitu. A právě přelom 18. a 19. století je důležitý, protože právě tehdy získal soubor objektů ruční papírny svou dnešní pozdně barokní a klasicistní podobu. Od roku 1855 vlastnila papírnu rodina Antona Schmidta st. a musela se vypořádat s rozmachem průmyslové výroby papíru, což se jim, díky své podnikavosti, podařilo. „Vedle bělidla, textilní a papírenské výroby zde byla roku 1913 uvedena do provozu i vodní
elektrárna. Objevení vynikajících filtračních vlastností ručně čerpaného papíru a posléze i jeho renesance v uměleckých kruzích umožnily tradičnímu papírnickému řemeslu ve Velkých Losinách přežít nejtěžší období a přenést se díky své originalitě a kvalitě až do současnosti,“ uvádí Ruční papírna Velké Losiny na svém webu. V roce 1974 byla papírna zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek a o rok poz-
2002, kdy byla Ruční papírna Velké Losiny vyhlášena Národní kulturní památkou. I v následujících letech se pokračovalo v opravách a renovaci. Díky tomu se mohla o čtyři
ději začaly opravy celého areálu. Samotné muzeum papíru vzniklo v roce 1987, kdy se technická a kulturní památka zároveň otevřela veřejnosti. Dalších rekonstrukčních prací se budovy dočkaly v roce 1996 při příležitosti 400. výročí nepřetržité výroby ručního papíru. Nový háv dostaly fasády hlavního objektu, byla zřízena Galerie muzea papíru a upravil se také vstup do areálu. Významným milníkem byl rok
roky později otevřít nová restaurace a v roce 2007 druhý prohlídkový okruh. Návštěvníci tak dnes mají dvě možnosti, jak si celý areál prohlédnout. „Základní prohlídkový okruh pro návštěvníky je veden nejatraktivnějšími částmi manufaktury. Součástí prohlídkové trasy je i detailní pohled na celý výrobní postup a návštěva autentických stěžejních pracovišť starobylého provozu výroby ručního papíru. Muzejní expozice věnované dějinám manufakturní a počátkům strojní průmyslové výroby papíru jsou situovány v hlavních historických objektech. Návštěvníkům nabízejí seznámení s historií papíru a jeho výroby od nejstarších dob,“ lákají provozovatelé.
Druhý okruh nabízí pohled do technického zázemí papírny. Jeho účastníci se seznámí se zdejší historií a zdroji využití energie pro pohon mechanických zařízení manufaktury. K vidění je tak vodní náhon, turbína, parní kotelna nebo postup přípravy hadrů. První prohlídková trasa je otevřena po celý rok a základní vstupné je 95 korun. Druhá pak od května do září a platí se za ni 55 korun. Prohlídky se konají vždy ve skupinách a s odborným průvodcem. Výhodou je možnost objednání návštěvy přes formulář na webu papírny nebo prostřednictvím telefonu, či e-mailu. Součástí areálu je také informační centrum, kde si zájemci mohou zakoupit suvenýry a zdejší výrobky. Pokud tedy přemýšlíte o výletu na Šumpersko, ruční papírnu ve Velkých Losinách byste určitě neměli vynechat.
Foto: rucnipapirna.cz
PRANOSTIKY NA ÚNOR
› Únor bílý – pole sílí. › Únorová voda – pro pole škoda. › Únor – úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě. › V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med. › Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá. › Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky. › Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí › Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží. 2. 2. Kdyby o hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok. 5. 2. Svatá Agáta na ranní mlhy bývá bohatá. 6. 2. Když na Dorotu svítí slunce, ponesou hodně slepice. 7. 2. Svatý Radko – na poli hladko. 14. 2. Svatý Valentýnek – jara tatínek. 16. 2. Když slunce na sv. Juliánu stromy osvítí, bude mnoho jablek. 20. 2. Svítí-li o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní. 21. 2. Suchý půst – úrodný rok. 24. 2. Prší-li na svatého Matěje, bude se brzy síti. 27. 2. Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají žně veselé. 28. 2. Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.
RADÍTE, JAK NA TO
JEDLÁ SODA
B
ílý prášek se zásaditým pH, to je hydrogenuhličitan sodný, neboli jedlá soda. Přidává se do kypřících prášků, pečiva, nápojů, ale i do hasicích přístrojů. Jedlá soda má také široké využití v domácnosti. Velmi známé jsou její blahodárné účinky při pálení žáhy. Co už ale nemusí vědět každý, je to, že se skvěle hodí pro odstranění nejrůznějších pachů. Pokud vám nevoní mořské ryby, naložte je do litru vody se lžící a půl sody a nechte je v této lázni asi hodinu. Podobné je to s nepříjemnou vůní rukou po úpravě právě ryb nebo třeba česneku. Stačí ruce namočit do vody a vydrhnout sodou.
Preferujeme-li mytí nádobí v myčce, určitě se nám někdy stalo, že nebyla cítit úplně příjemně. Stačí mezi dvěma cykly dát na dno do šálku pár lžic jedlé sody a nastavit v myčce oplachování. Stejný postup můžeme uplatnit i v případě mikrovlnné trouby, jen ji zapneme na dvě minuty na plný výkon. Velkým problémem je vylité červené víno na koberci. Pokud to půjde, místo důkladně vysušte a pak ho zasypte jedlou sodou. Za dvě hodiny ji vyluxujte a uvidíte ten zázrak. Jedlá soda má nespočet dalších možností, jak ji použít.
Foto: Michal Vaňáč
Máte i vy užitečnou radu nebo nápad, o který byste se chtěli podělit s ostatními čtenáři a poradit jim? Napište nám na
[email protected] a my váš tip rádi zveřejníme v dalším čísle. Na stejnou adresu se nám také ozvěte, pokud si nevíte rady s problémem při chování domácích zvířat či pěstování na zahrádce. Rádi pomůžeme!
JEN TO DOBRÉ Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství Vydává: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Redakce: 4 Elements Group s.r.o., Bořivojova 878/35, 130 00 Praha 3 Šéfredaktor: Václav Šámal,
[email protected]
© Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu Ministerstva zemědělství, je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce (tištěnou i elektronickou formou) jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného v tomto PDF zpravodaji.
