únor 2009 časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ Prestižní ocenění od zahraničních expertů: Jsme světovou energetikou roku!

únor 2009

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ

Prestižní ocenění od  zahraničních expertů: Jsme světovou energetikou roku!

4

14

34

20

32

22

Obsah 4 Budoucnost energetiky

18 O čem se mluví

28 Jedni z nás

Jaderné reaktory IV. generace

Energetická koncepce ČR? Zřejmě již na podzim

Naše principy? „Samozřejmě!“

19 Bez hranic

Nadace ČEZ v roce 2008

6 Svět ČEZ

ČEZ proti krizi Skupiny ČEZ a Akkök převzaly tureckou distribuci Sedaş ČEZ představil metodiku pro pořizování elektřiny Krádeže elektřiny mají svůj web Projekt Knowledge Management – příklady z firemní praxe ČEZ Logistika je největším velkoobchodem s elektromateriálem v ČR Nová legislativa klade vyšší nároky na dodavatele pro naše jaderná zařízení ČEZ Měření opět zkvalitnilo své služby 14 Téma

Cíle a priority roku 2009

Skupina ČEZ v Polsku se rozrůstá 20 Projekty

Zavedeme jednotný systém řízení bezpečnosti 21 Trh

Vnitrodenní obchodování nám přináší významné efekty 22 Rozhovor

Petr Ivánek: Polský trh je pro nás velmi perspektivní 26 Skupina v pohybu

Začala série setkání zaměstnanců 27 Oranžová spojení

Hledáte odpověď? Zeptáme se za vás…

30 Pomáháme 31 Lidé

Dozorčí rada ČEZ má dva nové členy 32 Tým

Tým útvaru majetkové účasti 34 Den s…

Jiří Suchánek, vedoucí vodní elektrárny Přelouč 36 Historie

Elektrická tramvaj dobývá Prahu 37 Křížovka 38 15 otázek

Roman Labaš: Alfou a omegou naší práce je bezpečnost

naše principy

ČEZ NEWS 02/2009

časopis zaměstnanců Skupiny ČEZ VYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTOR Petr Holub REDAKCE Jaroslav Bílý, Pavel Pošusta, Pavla Němcová ADRESA REDAKCE ČEZ News, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: [email protected], tel. 211 042 132 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 NÁKLAD 15 000 výtisků. Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz Grafickou úpravu, DTP a Tisk pro společnost ČEZ, a. s., zajistil Boomerang Publishing, s. r. o., www.bpublishing.cz UZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 13. 2. 2009 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 25. 2. 2009

slovo ředitele

Vážené kolegyně, vážení kolegové, zaměstnanci Nejlepší světové energetiky roku 2008, děkuji vám! Můžete být právem hrdi a těšit se z ocenění, kterého se nám dostalo od mezinárodních energetických odborníků. Je to totiž ocenění vpravdě prestižní. Jako první firma ze střední Evropy jsme získali titul Power Company of the Year, který již deset let uděluje americké sdružení Platts, celosvětový poskytovatel komplexních informací o energetickém sektoru. V 10. ročníku soutěže 2008 Platts Global Energy Awards jsme v této kategorii porazili dalších 199 energetických společností z celého světa. Porota složená z ministrů energetiky, zástupců národních regulátorů a šéfů velkých energetických firem brala při svém rozhodování v úvahu řadu aspektů, jako třeba profil společnosti a její finanční výkonnost. Děkuji vám za váš přínos k získání tohoto prestižního ocenění. I titulní strana tohoto čísla ČEZ NEWS má říci, že za ním stojí každý z vás. Teď se opět potvrdilo, že všechny ty náročné úkoly, které si na sebe klademe s cílem dále růst a zlepšovat se, mají smysl, daří se nám je úspěšně plnit a navíc – sklízíme za to ocenění. Získaná cena je pro nás jistě skvělým povzbuzením, ale také obrovskou výzvou. Vždyť ruku na srdce – sami moc dobře víme, v čem se ještě musíme zlepšit. Proto nás ani letos nečeká nic jiného než po-

kračovat v další usilovné práci na naplňování naší vize. Dvanáctého ledna byly schváleny strategické priority a hlavní cíle ČEZ, a. s., a vybraných dceřiných společností na rok 2009. Bude pro nás všechny výzvou zlepšovat naši výkonnost i přes nepříznivé externí vlivy, zejména nižší ceny elektřiny a finanční krizi spojenou s ekonomickým poklesem. V době hospodářské krize nás ale nesmí zajímat jen udržení naší výkonnosti, ale i to, jak se daří našim zákazníkům. Chceme jim pomoci toto nelehké období překlenout. Proto přicházíme s novou iniciativou ČEZ proti krizi, která obsahuje konkrétní plány, jak dát více práce zaměstnavatelům, uvolnit peníze živnostníkům a pomoci lidem postiženým krizí. Věřím, že se nám tím podaří zmírnit dopady krize na ekonomiku a obyvatele České republiky. Jenom v prosperující zemi s prosperujícími firmami a domácnostmi můžeme prosperovat i my. Na závěr chci poděkovat tvářím naší letošní komunikace sedmi firemních principů. Osm z vás se nezaleklo publicity a souhlasilo s tím, abychom prostřednictvím jejich názorů a zkušeností ukázali, jak naše principy fungují v praxi a co je ještě třeba v tomto směru udělat. Přeji vám všem hodně daších pracovních úspěchů!

Martin Roman

Foto na titulní straně (zleva) František Diblík (ČEZ Distribuční služby), Zdeněk Šátek (ČEZ Distribuce), Ivona Krainová (ČEZ Logistika), Jaroslav Školař (EDU), Martin Roman, Jaroslav Boček (ETE), Rudolf Kadlec (EDE) a Jana Ledvinová (divize finance ČEZ); Foto: Herbert Slavík, WWA

4

budoucnost energetiky

připravil: Filip Capanda foto: Profimedia

V letošním roce se v našem seriálu věnujeme střednědobé a dlouhodobé budoucnosti energetického oboru. V každém čísle ČEZ News vám představíme jednu z důležitých oblastí energetiky, na niž se soustředí pozornost největších vědeckých kapacit současnosti.

Jaderné reaktory IV. generace Reaktory IV. generace by měly umožnit využití veškerého potenciálu obsaženého v zásobách potenciálního jaderného paliva, tedy i uranu 238 a případně i thoria 232. Umožnily by „spálení“ všech vznikajících trans­ uranů a zajistily tak zmenšení objemu, aktivity a nebezpečnosti jaderných odpadů.

V roce 2000 byl iniciován vznik Mezinárodního fóra pro generaci IV. Jejími zakládajícími členy jsou Spojené státy, Argentina, Brazílie, Kanada, Francie, Japonsko, Jižní Korea, Jihoafrická republika, Švýcarsko, Velká Británie a kolektivním členem zároveň i celá Evropská unie.

Důležitým bezpečnostním prvkem u reaktorů IV. generace je snaha o robustní jednoduchou konstrukci s jasně předvídatelným chováním.

Lasery jsou zaostřeny na malou palivovou kapsli s cílem dosáhnout jaderné fúzní reakce za účelem produkce energie

Jaderné elektrárny slouží lidstvu už 5 více než 50 let. Za dobu své existence prodělaly překotný vývoj, který se nezastavil ani na počátku 21. století. Nejmodernější jaderné reaktory současnosti jsou označovány jako reaktory třetí generace. Od svých předchůdců se liší především důrazem na bezpečnost provozu, celkovou efektivitu a ekologickou nezávadnost. V příštích desetiletích se pravděpodobně dočkáme jejich nástupců, kteří by tyto požadavky měli splňovat ještě výrazně lépe. Jak budou reaktory čtvrté generace fungovat? Ačkoliv již existuje mnoho návrhů i ucelenějších koncepcí, nejnadějněji se jeví především tři modely: rychlý, vysokoteplotní a pokročilý lehkovodní reaktor. Nejdále věda pokročila v případě vysokoteplotních reaktorů. Ty by měly pracovat s moderovanými neutrony. Jako chladivo by se používalo helium. Reaktor by pracoval při extrémně vysoké teplotě 1000 °C, což je však největší překážka jeho uvedení do provozu. Takto vysoké teploty totiž kladou značné požadavky na kvalitu použitých materiálů a konstrukcí, které prozatím nedokážeme splnit. Vysokoteplotní reaktory jsou z uvedených tří jediné, které by mohly být zprovozněny před rokem 2030. Dalším nadějným přírůstkem do rodiny reaktorů čtvrté generace jsou tzv. rychlé reaktory chlazené plynem. Při pracovní teplotě 850 °C by základním chladicím prostředkem bylo opět helium. Tento typ reaktoru by kromě spalování uranu dokázal využít i transurany z vyhořelého jaderného paliva, čímž by se značně snížilo množství produkovaných radioizotopů, a tím i ekologická náročnost celého procesu. Pokročilé lehkovodní reaktory by měly využívat jako moderátor a chladicí médium zároveň vodu vystavenou extrémnímu tlaku až 25 MPa a teplotě kolem 500 °C (tzv. superkritická fáze vody). Využitím tohoto typu chlazení se liší od klasických, dnes používaných lehkovodních reaktorů a vytvářejí díky tomu prostředí, které zvýší účinnost elektrárny až o 12 %. Metoda chlazení vodou v superkritické fázi je vcelku běžná u nejaderných spalovacích elektráren. Pokročilé lehkovodní reaktory jsou proto spíše skládankou technologií využívaných v současnosti než zcela novým konceptem. Tento fakt může být také jejich největší předností při eventuálním uvedení do provozu.

Schéma vysokoteplotního reaktoru 2

1

3 4

5

6 7

8

9

10 11 12

13

1

čerpadlo

8

heliový chladič

2

kontrolní tyče

9

voda

3

jádro grafitového reaktoru

10

kyslík

4

grafitový reflektor

11

chladič

5

dmychadlo

12

vodík

6

výměník tepla

13

zařízení k výrobě vodíku

7

reaktor

6

svět ČEZ

Projekt Gacko je v ohrožení, náš partner neplní závazky

ČEZ pomůže domácnostem, firmám i živnostníkům postiženým krizí Skupina ČEZ se zapojila do boje proti hospodářské krizi. Dne 17. února představila novou iniciativu ČEZ proti krizi, kterou chce pomoci firmám a domácnostem překlenout toto nelehké období. „V době, kdy celé republice hrozí ekonomická krize, nemůže největší domácí firma zůstat stát stranou. Záleží nám na našich zákaznících i fungující ekonomice, proto přicházíme s iniciativou, která pomůže krizi zmírnit,“ řekl Martin Roman. Obsahuje konkrétní plány, jak dáme více zakázek zaměstnavatelům, jak uvolníme peníze živnostníkům a jak pomůžeme lidem postiženým ztrátou zaměstnání.

Více práce zaměstnavatelům

V letech 2009–2010 navýšíme plánované investice do výroby a distribuce elektřiny o 5,5 miliardy korun. O 4 miliardy více, než jsme plánovali, vložíme do modernizací a ekologizací svých elektráren. Do obnovy a posílení distribučních sítí vložíme 1,5 miliardy nad plán. ČEZ tak umožní nově vytvořit či zachránit 5600 pracovních míst u svých dodavatelů.

Uvolnění peněz živnostníkům

Druhým pilířem iniciativy ČEZ proti krizi je pomoc živnostníkům. Snížení příjmů a šancí na získání úvěru má za následek, že jim chybějí hotové peníze. Všem malým podnikatelům nabídneme možnost posunout si splatnost záloh za elektřinu o 30 dní. Okamžitě se

tak českým živnostníkům uvolní až 800 milio­ nů Kč. Tato nabídka platí od 1. března.

Pomoc domácnostem

Skupina ČEZ doručila 27. 1. svému partnerovi v projektu Gacko v Republice srbské (Bosna a Hercegovina), bosenskosrbské energetické společnosti ERS, požadavek na uplatnění put opce. Na jejím základě prodá ČEZ společnosti ERS svůj 51% podíl ve společném podniku NERS za částku kryjící část jeho dosavadních nákladů a ušlého zisku na projektu Gacko. Právo vystoupit ze společného podniku nám dává opakované porušení smlouvy ze strany bosenskosrbských partnerů. Samotné uplatnění put opce nemusí mít nutně za následek konec společného projektu, ale důvěra ve vůli našeho partnera nadále vážně usilovat o zdárné dokončení projektu je značně otřesena.

Naše iniciativa myslí i na lidi, kteří přijdou o práci. Všem domácnostem zaplatíme pojištění plateb za elektřinu pro případ ztráty zaměstnání. Každý, kdo přijde o práci a přihlásí se po 1. březnu na pracovní úřad, nebude muset platit tři měsíční zálohy na elektřinu. Zaplatí je za něj pojišťovna. „Krize nejvíce postihne ty, kdo přijdou o zaměstnání. Chceme jim proto pomoci vytvořit si finanční rezervu, která jim umožní zvládnout obtížné období,“ uvedl výkonný ředitel Daniel Beneš. Všechny náklady na iniciativu ČEZ proti krizi ponese Skupina ČEZ sama. I když je období slábnoucí ekonomiky a snižující se spotřeby i ceny elektřiny velkou výzvou pro nás samotné, je důležité myslet nejen na naši výkonnost, ale i na to, jak se daří našim zákazníkům. „Věříme, že investice do ochrany zákazníků a české ekonomiky před krizí je dobrá investice, která se nám v budoucnosti vrátí v prosperitě země i naší firmy,“ dodal Martin Roman.

„Projekt výstavby elektrárny v Gacku tak, jak byl sjednán, stále pokládáme za oboustranně výhodný a měli bychom zájem ho uskutečnit. Bohužel druhá smluvní strana soustavně neplní své závazky a znemožňuje uskutečnění projektu. Používá i zastírací argumentaci o sporu s minoritními akcionáři k zpochybnění fundamentů celého projektu. Eskalace sporu však byla zaviněna podceněním situace ze strany ERS a její neschopností situaci vyřešit,“ řekl Aleksandar Obradovič, generální ředitel NERS.

Šárka Samková

Eva Nováková

Více informací najdete na intranetu/Infoservis/ ČEZ proti krizi

ČEZ opakovaně své partnery na neplnění termínů upozorňoval a žádal je o sjednání nápravy. Přísliby, které dostal, však nikdy nebyly naplněny. ČEZ je tedy povinen chránit zájmy akcionářů a využít mechanismy umožňující vystoupit ze společného podniku.

7

svět ČEZ

ČEZ Energetické služby úspěšné ve veřejném osvětlení i v plynu

Skupiny ČEZ a Akkök převzaly tureckou distribuci Sedaş Smlouva, která uzavírá transakci prodeje 100% podílu v distribuční společnosti Sedaş, byla podepsána 11. 2. mezi Privatizační agenturou v Turecku a Akkök­-Akenerji-ČEZ (AkCez) konsorciem, které vyhrálo tendr s nabídkou 600 mil. USD. „Naše turecká investice v současných celosvětových podmínkách vyjadřuje naši důvěru v tureckou ekonomiku a také v našeho partnera – skupinu Akkök. Potvrzuje rovněž dobré jméno společnosti ČEZ jako strategického investora do energetického sektoru v regionu naší zahraniční expanze. Turecký energetický sektor vyžaduje mnoho investic na pokrytí rostoucích potřeb hospodářství, které roste velmi rychlým tempem. To přináší mnoho příležitostí pro nás a naše společné úsilí se skupinou Akkök, přičemž jsme si vědomi důležitosti energetiky jako jednoho ze základních kamenů každé ekonomiky,“ řekl při podpisu smlouvy Tomáš Pleskač, druhý místopředseda představenstva a ředitel divize international ČEZ, a. s. „Spojením Akenerji, která je jedním z lídrů na tureckém trhu, a Skupiny ČEZ, jedné z největších evropských energetik, ve strategickém partnerství uskutečňujeme bezprecedentní krok v tureckém energetickém sektoru i celé zemi. V regionu, kde tluče srdce tureckého průmyslu, budeme ročně distribuovat celkem 8 TWh elektřiny pro 1,3 milionu zákazníků. Veřejný i soukromý sektor musí

spolupracovat na vhodných investicích, abychom nemuseli čelit nedostatku elektřiny, který by negativně ovlivnil turecký sociální a průmyslový život. Společnost Akenerji je rozhodnuta převzít na sebe částečně tuto zodpovědnost, proto chce posílit své výrobní portfolio do roku 2013 na 3000 MW instalovaného výkonu,“ uvedl předseda představenstva Akenerji Ömer Dinçkök. Sedaş je první z řady investic ČEZ a Akkök v tureckém energetickém sektoru. Obě skupiny plánují pod hlavičkou společnosti Akenerji (ve které obě strany budou vlastnit shodný podíl) dosáhnout 3000 MW instalovaného výkonu do roku 2013. Toto rozšíření výrobního portfolia si vyžádá investice za cca 3 miliardy dolarů. Společnost Sedaş distribuuje elektřinu 1,3 milionu zákazníků v regionu, který zahrnuje města Sakarya, Bolu, Düzce a Kocaeli v průmyslovém srdci Turecka. Konsorcium AkCez je vlastněno z 50 % společností ČEZ, o druhou polovinu se dělí společnosti Akkök a Akenerji (5 %, resp. 45 %). Eva Nováková

ČEZ Energetické služby, 100% dceřiná společnost ČEZ, a. s., investovaly v posledních dvou letech téměř 20 milionů korun do rozvoje, rekonstrukcí a modernizací veřejných osvětlení, která provozuje a udržuje. Pětiletý program revitalizace sítí veřejného osvětlení předpokládá investovat do roku 2012 celkem 55 milionů korun, z toho 14 milionů v roce 2009. ČEZ Energetické služby provozují­ a spravují veřejné osvětlení v cca 200 městech a obcích v ČR, především v západních Čechách a na severní ­Moravě (Mohelnice, Studénka, Potštát, Velké Popovice, Dobřany, Nýřany, Jáchymov…). „Usilujeme o další posílení naší pozice na tomto trhu. V současnosti se ucházíme o množství zakázek, jednáme s řadou měst a firem,“ říká Michal Rzyman, generální ředitel ČEZ Energetických služeb, které také provozují energetická hospodářství průmyslových podniků a zajišťují komplexní technický servis v oblasti energetických zařízení a celků. Mezi největší energetická hospodářství ve správě ČEZ Energetických služeb patří EH Vítkovice, EH Mohelnice a EH Colorlak. Společnost se také zařadila mezi významné hráče na liberalizovaném trhu se zemním plynem. Přestože v této oblasti působí velmi krátkou dobu, podařilo se jí na rok 2009 uzavřít smlouvy s řadou významných podniků v ČR. Alice Lutišanová, Eva Kalužíková

Výsledky prodejních kampaní pro SK, PL, HU

8

svět ČEZ

2500

150

2000

120

1500

90

1000

60

500

30

0

2007 g

Objem GWh

2008 g

2009

0

Počet zákazníků

Elektřinu úspěšně prodáváme na Slovensku, v Maďarsku i Polsku Obchodníkům Skupiny ČEZ se podařilo navázat na úspěšnou loňskou kampaň na Slovensku a zahájit prodej elektřiny koncovým zákazníkům v zahraničí i v dalších destinacích – Maďarsku a Polsku. Nákupní model je navržen tak, aby pro zákazníky zajišťoval co nejlepší cenu

ČEZ představil metodiku pro pořizování elektřiny ČEZ představil model nákupu elektřiny pro konečné odběratele, kteří využívají standardní roční ceník. Pracovní skupina Energetického regulačního úřadu (ERÚ) označila metodiku za transparentní a považuje ji za vstřícný krok k zákazníkům, který respektuje tržní principy a rozvoj hospodářské soutěže. Základní princip nákupního modelu spočívá v postupném a rovnoměrném pořizování silové elektřiny v devíti shodných objemových dílech (slotech) nakupovaných v průběhu února až října 2009. Postupný nákup umožňuje spolehlivě pořídit celý potřebný objem, který není možné koupit na trhu v jeden okamžik. Zároveň tak vytváří reprezentativní cenovou úroveň danou dlouhodobým průměrem realizovaných obchodů produktu základního pásma na Energetické burze Praha. Nákupní model je navržen tak, aby pro zákazníky zajišťoval co nejlepší cenu. Sleduje vývoj cen na burze a při výrazných změnách tržní ceny překračujících stanovenou hranici (tj. více než 10 % změny vzhledem k průměrné ceně proběhlých nákupů předchozího měsíce) upravuje nákupní strategii. Při nárůstu ceny nad stanovenou hranici dojde k dokoupení objemu energie daného měsíce a zastavení dalších nákupů. Na­opak při klesání ceny model pokračuje v nákupech pro zákazníky tak dlouho, dokud cena klesá. Při otočení trendu a opětovném růstu ceny dojde k urychlenému ná-

kupu zbylého objemu za nízké ceny a opět k zastavení nákupů až do začátku dalšího měsíčního slotu. Referenční cena a cenové hranice jsou určovány a sledovány v Kč/MWh. Nákupní cena pro stanovení ceny bude vyjádřena v Kč/MWh tak, že bude vypočtena jako příslušná cena v EUR/MWh vynásobená aktuálním forwardovým FX kurzem CZK/EUR pro rok 2010. Pracovní skupina ERÚ konstatovala, že předložená metodika pružně reaguje na vývoj cen silové elektřiny na velkoobchodním trhu včetně zohlednění aktuálního hospodářského vývoje. Rovněž snižuje dopad kolísání cen silové elektřiny na velkoobchodním trhu na konečné zákazníky z kategorie domácností a malých podnikatelů. Pokud nenastanou nepředvídatelné okolnosti, měl by ČEZ pořídit silovou elektřinu pro své tarifní zákazníky ještě výhodněji než doposud. Dopředu však nelze určit, do jaké míry bude tento konkrétní nákupní model úspěšný, neboť nelze odhadnout vývoj ceny elektřiny na evropských burzách. Martin Pavlíček

Na Slovensku jsou pro letošní rok uzavřeny smlouvy se 114 zákazníky s odběrem téměř 1 TWh, což je dvojnásobek loňského roku. Na rok 2010 jsou již dnes uzavřeny smlouvy na dodávky více než 0,5 TWh. „Novou lokalitou je Maďarsko, kde se nám v první prodejní kampani podařilo získat do našeho portfolia 19 nových zákazníků s odběrem přes 700 GWh. Nejobtížnější rozjezd nás čekal v Polsku, kde jsme i navzdory řadě netržních faktorů a zásahů získali pět nových firemních odběratelů s celkovým prodaným objemem řádově 600 GWh,“ uvedl Jan Hruška, manažer zahraničních obchodních zastoupení divize obchod ČEZ, a. s. Na Slovensku patří k našim nejvýznamnějším zákazníkům např. společnosti Continental Matador, Bekaert, VW a další. V Maďarsku pak firmy Videoton, OBI, Flextronics a v Polsku mj. Cargill, Impexmetal nebo Metsa Tissue. Skupina ČEZ zároveň rozšířila i portfolio nadnárodních zákazníků, což představuje dodávku elektřiny jedné nadnárodní společnosti ve více zemích. Vedle pilotního zákazníka, společnosti Kraft Food, které bude ČEZ po vítězném výběrovém řízení dodávat elektřinu i v dalším období, se seznam rozšířil například o skupiny Penta, Kofola a další. „Poděkování za tyto úspěchy patří zejména lokálním týmům pod vedením Máriuse Hričovského na Slovensku, Balazse Hajdu v Maďarsku a Witolda Pawlowského v Polsku,“ uzavírá Jan Hruška. Tomáš Bělina

9

svět ČEZ

ČEZ Distribuce letos investuje téměř 11 miliard V roce 2009 hodlá společnost ČEZ Distribuce investovat do obnovy a posílení distribučních sítí rekordních 10,7 miliardy korun.

Krádeže elektřiny mají svůj web V polovině února (19. 2.) spustila společnost ČEZ na adrese www.krade­­ze-elektriny.cz speciální stránky zaměřené na odhalování neoprávněných odběratelů elektřiny. Lákavě znějící titul nevznikl samoúčelně. Když se odbor netechnických ztrát společnosti ČEZ Měření před několika lety podle zákona začal intenzivně věnovat odhalování neoprávněných odběrů elektřiny, nikdo si asi ani ve snu nepředstavil, že jeho členové budou časem kriminalizováni a lživá tvrzení nepoctivců najdou značný ohlas v médiích. V tuto chvíli jde tak hlavně o obranu 32 našich pracovníků, kteří čelí obvinění ze zločinného spolčení. Zvýšenému tlaku jsou vystaveni nejen oni, ale i jejich rodiny a příbuzní. Přitom jde o lidi, kteří jen poctivě vykonávali svou práci. Po prostudování všech dostupných videozáznamů neshledáváme v jejich činnosti nic, co by bylo

v rozporu se zákonem. Proto za nimi v těžkých chvílích stojíme a pevně věříme v jejich očištění. Uživatelé webu mají proto nyní jedinečnou možnost nahlédnout doslova pod pokličku činnosti útvaru netechnických ztrát a udělat si vlastní názor. Na stránkách najdou veškeré informace, bohatou fotogalerii a především exkluzivní videa dokumentující v konkrétních případech nejen odhalování krádeží, ale i jednání s neoprávněnými odběrateli včetně jejich přiznání. Identické osoby přitom v uplynulých měsících proti společnosti ČEZ vystupovaly v médiích, která jim bohužel z větší části dávala za pravdu. Martin Schreier

Ve srovnání s rokem 2006 jde o téměř dvojnásobné navýšení investic, oproti roku 2008 je to nárůst o 1,1 mld. korun. Investice budou směrovány především na realizaci zákaznických požadavků. Jde zejména o stavby pro nová připojení, které umožňují další rozvoj české ekonomiky a vytváření prostoru investorům, a tím i novým pracovním příležitostem. Investice se týkají také opatření vedoucích k dalšímu zvýšení kvality a spolehlivosti dodávek elektřiny, ke snížení ekologických zátěží a k ochraně ptactva. Navýšeným investičním plánem jsou vytvořeny pracovní příležitosti pro více než 22 500 lidí v rámci České republiky. Střednědobý plán společnosti ČEZ Distribuce počítá s podobným navyšováním investic pro následujících pět let, čímž Skupina ČEZ v době globální ekonomické krize přispívá k oživení a stabilizaci národní ekonomiky. Jaroslav Bílý

10

svět ČEZ

ČEZ ICT Services zajímají názory zákazníků

Koncept knowledge managementu napomáhá zástupnictví a nástupnictví

Projekt Knowledge Management – příklady z firemní praxe Po čase se opět vracíme k projektu Knowledge Management (KM), tentokrát již prověřenému prvními praktickými zkušenostmi. Čím si v rámci projektu KM prošel a jaký přínos získal odbor reaktorové fyziky Jaderné elektrárny Temelín? Odbor reaktorové fyziky JE Temelín je vysoce specializované pracoviště s velkou odpovědností ve vztahu k dodržování jaderné bezpečnosti. Jeho pracovníci musejí projít 8–10 lety náročné přípravy, než mohou samostatně a kvalitně vykonávat svěřenou funkci. Zachycení, uchování a následný přenos zkušeností u takto specializovaných pozic je proto pro ČEZ velkou prioritou. „Práce reaktorového fyzika vyžaduje technickou invenci a zároveň důsledné dodržování předepsaných postupů a pečlivé dokladování provedené práce. Proto prakticky všechny pracovní postupy vždy důsledně popisujeme a dokumentujeme a tyto pracovní návyky jsou i základem přenosu zkušeností. Postupně jsme dospěli k poznání, že náš interní systém výchovy má i svá slabá místa. Uvědomili jsme si, že výcvik a předávání zkušeností během výchovy reaktorového fyzika vyžadují použití efektivnějších metod podporujících udržování klíčových znalostí. Během roku byly v rámci konceptu KM dvě klíčové činnosti útvaru přeneseny ze starších mentorů na mladší kolegy a ti pak předané zkušenosti přímo použili v praxi. Jednalo se o ‚Projektování vsázky aktivní zóny v podmínkách práce s palivem VV6‘

a ‚Samostatné provádění testu spouštění E1, včetně výpočtů kalibračních koeficientů ochran‘. Další oblastí, do které jsme se aktivně zapojili, bylo zpracování zpráv o zkušenostech. Z našeho pohledu se KM stane skutečnou devizou, bude-li finálně implementován jako standardní a řízený proces v rámci celé společnosti,“ říká René Ernst, vedoucí odboru reaktorové fyziky JE Temelín. Na hodnocení KM z pohledu personalistiky jsme se zeptali Milany Hrubé, ředitelky útvaru rozvoj lidských zdrojů ČEZ, a. s.: „Koncept KM vedle dokumentace postupů a sdílení zkušeností napomáhá zástupnictví a nástupnictví. Tyto oblasti významnou měrou přispívají k zajištění kvalifikovaného personálu interní cestou a také ke zkvalitnění lidského výkonu. Proto implementaci KM podporujeme, vytváříme podmínky pro motivaci zainteresovaných lidí a v rámci svěřených rolí celý projekt v současné době koordinujeme v Temelíně.“ (Projekt KM byl za účelem podpory předávání a sdílení zkušeností a znalostí ve Skupině ČEZ zahájen v září 2007.) Romana Květoňová Více na intranetu/aktuálně

Společnost ČEZ ICT Services, vzniklá fúzí společností ČEZnet a ČEZData, se snaží konsolidovat portfolio ICT služeb a obslužné procesy ICT. Cílem je poskytnout Skupině ČEZ optimální mix ICT podpory za konkurenceschopných podmínek. Potřeby a preference svých zákazníků a své silné i slabé stránky chce ČEZ ICT Services zjišťovat pomocí dotazníkového šetření. Pravidelné každoroční měření spokojenosti zákazníků je jednou z podmínek re/certifikace ISO. Skupina ČEZ zavedla dotazníkové měření spokojenosti s ICT službami v české energetice mezi prvními a dodnes její propracovaná metodika představuje v ČR špičku, což již dvakrát potvrdil nezávislý audit certifikace ISO. Vzhledem k velkému počtu koncových uživatelů ICT služeb (cca 15 000) je průzkum z praktických důvodů rozdělen zhruba na polovinu do dvou vln. Zvlášť se zkoumají názory uživatelů z ČEZ (centrála a výroba) a zvlášť z procesních společností. Letos nově bude zjišťována i míra spokojenosti zahraničních uživatelů centrálně poskytovaných služeb ICT. Z největší cílové skupiny uživatelů ICT je metodou stratifikovaného náhodného výběru sestaven reprezentativní vzorek, který e-mailem obdrží dotazník (Excel) s 20 otázkami. Zhruba polovina z nich jsou otázky fixní (stále se opakující), které zajišťují kontinuitu měření a umožňují meziroční srovnání. Druhá polovina otázek je variabilní a snaží se aktuálně reagovat na novinky v poskytování ICT služeb. Prosíme všechny uživatele ICT služeb, kteří budou obesláni dotazníkem, aby jej vyplněný zaslali zpět na uvedenou e-mailovou adresu. Jeho vyplnění zabere nanejvýš 15 minut. Jitka Šmucrová

11

svět ČEZ

ČEZ Logistika je největším velkoobchodem s elektromateriálem v ČR V průběhu roku 2008 uskutečnila ČEZ Logistika, s.r.o. (ČLG), projekt Analýza konkurence, který podrobně zmapoval situaci na trhu s elektromateriálem pro obnovu a výstavbu distribučních sítí. OBRAT NA ZAMĚSTNANCE ČLG Argos elektro Kamat Aspera Rexel K&V Elektro Elkov Hagemeyer I-Center VaP Bransouze Jakub group Elfetex Elektram

MARŽE NA ZAMĚSTNANCE ČLG Argos elektro Aspera Elfetex Elektram Rexel Kamat K&V Elektro Jakub group I-Center Elkov Hagemeyer VaP Bransouze

S ohledem na nejlepší světovou praxi se hledaly vzory v oblastech nákupu, prodeje a logistiky. Porovnávaly se distribuční toky, konkurenční nástroje, struktura distributorů i zákazníků. Analýza přinesla celou řadu důležitých poznatků, díky nimž může ČLG dále rozšiřovat a zkvalitňovat své služby. ČEZ Logistika má na trhu díky podílu dodávek do Skupiny ČEZ specifické postavení. Přesto některé srovnávané ukazatele potvrzují její vysokou efektivitu. Roční obrat na zaměstnance je klasický výkonnostní ukazatel, který ale musíme konfrontovat s marží na zaměstnance, jež je pro ekonomické výsledky podstatnější. Stejně tak se musíme po-

nořit hlouběji do způsobu obchodování dané firmy. Např. velkoobchod Elektram, který dosahuje jedné z nejvyšších procentních marží, má velké množství zaměstnanců pro zajištění provozu 20 po­boček, a proto je jeho obrat na zaměstnance nízký. ČLG má naopak menší­ počet prodejních míst a dražší obchodované komodity. Výrazná převaha ČLG je dána několika odlišnostmi od klasického velkoobchodního prodeje: g  dodávky do Skupiny ČEZ a zadávání požadavků v informačním systému SAP umožňují velmi efektivně zpracovat velké množství požadavků,

Grafy jsou uvedeny v poměrovém měřítku

g materiál

pro stavby VN, VVN je většinou cenově dražší než běžný elektromateriál, g doprava zboží na stavbu, podpora služeb prostřednictvím Obchodního portálu ČLG a další automatizovaný informační servis minimalizují požadavky na osobní kontakt. ČEZ Logistika svými aktivitami výrazně ovlivňuje situaci na trhu v ČR a dokázala proniknout i do zahraničí, především do Bulharska a Rumunska. Obrat společnosti má rostoucí trend a s očekávaným nárůstem investic do obnovy a výstavby distribučních sítí se v roce 2009 dále významně zvýší. Jiří Bednařík

12

svět ČEZ

Nová úpravna vody v Ledvicích Nová chemická úpravna vody (CHÚV) v elektrárně Ledvice vznikla jako náhrada za stávající zdroj demivody, který musí ustoupit výstavbě hlavního výrobního bloku nové elektrárny. Nová CHÚV zásobuje stávající provoz ELE, tj. bloky B2, B3, B4, a současně zajistí i výrobu demivody pro nový blok o výkonu 660 MW s nadkritickými parametry. Vyrobená voda je skladována ve dvou nádržích, každá z nich má objem 400 m3.

Nová legislativa klade vyšší nároky na dodavatele pro naše jaderná zařízení V oblasti provozování jaderných elektráren platí mnoho legislativních předpisů, které je nezbytné dodržovat. Nejvýznamnějším zákonem je tzv. atomový zákon. Na něj navazuje vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 132/2008 Sb. Tato vyhláška stanovuje nové požadavky na systém jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a na zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd. Platí od 1. 5. 2008 a klade nové, náročnější požadavky jak na provozovatele jaderných zařízení jako takové, tak na jejich dodavatele. Pro zavedení těchto požadavků do praxe je novou legislativou stanoveno dvouleté přechodné období. V jeho průběhu bude muset mnoho útvarů ČEZ, a. s., přizpůsobit své činnosti všem novým požadavkům. Kroky, které je nezbytné splnit, koordinuje na základě příkazu výkonného ředitele manažer útvaru management kvality ČEZ, a. s., Daniel Jarchovský. Vzhledem k tomu, že odpovědnost za výstupy z dodavatelských procesů má podle atomového zákona i držitel povolení, tedy ČEZ, a. s., musejí být dodavatelům sdělovány naše požadavky na jejich systém řízení kvality a samozřejmě i na kvalitu jejich produktů. Útvar management kvali-

ty proto v prosinci loňského roku zorganizoval první společné setkání s významnými dodavateli, které se uskutečnilo formou semináře s názvem Aplikace požadavků Vyhlášky SÚJB č. 132/2008 Sb. Akce se zúčastnilo na 50 zástupců různých renomovaných firem, např. ŠKODY Jaderné strojírenství, a. s., nebo I&C Energo, a. s. Seminář se zabýval především rozdíly mezi požadavky staré a nové vyhlášky SÚJB, procesním přístupem, obstaráváním v dodavatelském řetězci, technickými podmínkami a seznamem vybraných zařízení. Z diskuse vyplynulo upřesnění společných témat, která je třeba řešit v přechodném období. Tento krok ČEZ, a. s., byl našimi partnery jednoznačně hodnocen velmi pozitivně. Byl tak vytvořen dobrý základ k vybudování tradice vzájemných setkávání a partnerských vztahů i v oblasti kvality. Do budoucna by však bylo vhodné vyšší a aktivnější zastoupení ostatních útvarů ČEZ, a. s., kterých se kvalita dodávaných výrobků a služeb týká. Michaela Bubeníčková

CHÚV musí zajistit i úpravu vratného teplárenského kondenzátu, jehož přísun kolísá od 0 do 140 m3/hod. Je uskladňován v nádrži o objemu 400 m3 a následně upravován. Upravená voda se ukládá v nádržích demivody, konečná úprava vody probíhá na dvou směsných filtrech (každý o výkonu 210 m3/hod.). Vyrobená voda je dodávána na bloky přes vyrovnávací nádrže z důvodu velkého kolísání odběru demivody, které je dáno především redukční stanicí pro vytápění Teplic, Bíliny a okolních průmyslových areálů. Pro nový nadkritický blok o výkonu 660 MW bude voda dodávána přímo ze směsného filtru. Současně s CHÚV se musela postavit i nová bloková úpravna vody pro průtlačné kotle B2, B3, která byla zprovozněna v lednu 2009. Realizovala se i úprava vody čiřením pro chladicí okruh nového zdroje (její výkon činí 4450 m3/hod.), dokončit zbývá ještě zahuštění kalů z čiření. Realizace těchto technicky a technologicky velmi náročných zařízení byla zahájena v lednu 2008. Miroslava Fantová

13

energetika

svět ČEZ

Kdy bude schválen třetí liberalizační balíček?

Všechny změny mají za cíl zvýšení kvality služeb zákazníkům

ČEZ Měření opět zkvalitnilo své služby Jedním ze základních pilířů v oblasti měření spotřeby elektřiny je správa měřicích přístrojů. Do tohoto procesu patří i činnosti spojené s tzv. životním cyklem přístrojů, které zajišťuje odbor správa měřidel společnosti ČEZ Měření. Životnímu cyklu měřicích zařízení předchází plán jejich potřeby a smluvní zajištění nákupu, po jejich dodání metrologické nastavení a ověření, správa technických kmenových dat a komplexní logistika přístrojů s dodáním až do místa potřeby. Místy potřeby jsou jednotlivá výkonná pracoviště ČEZ Měření, případně smluvně dohodnutá pracoviště servisních společností. Zde se zároveň soustřeďují demontované měřicí přístroje, které v rámci životního cyklu již své poslání u zákazníků naplnily. Jsou poté vytříděny na přístroje určené k opravě a přístroje určené k vyřazení. Použitelné přístroje jsou opraveny, ověřeny a postupně opět montovány na odběrná místa. Přístroje určené k vyřazení se likvidují jako elektrotechnický odpad. Odbor správa měřidel prošel za dobu existence společnosti zásadními změnami. Z původní regionální organizační struktury s realizací obdobných úkonů v každém regionu bylo vytvořeno nové procesní uspořádání s centralizací nosných činností. Tím vznikla dvě procesně zaměřená odděle-

ní – Autorizované metrologické středisko (AMS) a Správa a logistika měřidel. Toto nové organizační uspořádání společně s důsledným procesním nastavením výkonů činností jednoznačně přispělo k úspěšnému završení procesu certifikace podle ISO 9001/2000. Při přípravě na nastavení podmínek pro certifikaci celé činnosti byla jako základ pro každý jednotlivý výkon použita nejlepší praxe z kteréhokoliv regionu. Na základě takto definovaných dílčích činností byla vytvořena závazná dokumentace výkonů činností od úrovně metodik až po úroveň pracovních postupů. Celý proces byl zastřešen vydáním příručky jakosti. Takto popsaný a nastavený proces prošel v listopadu uplynulého roku auditem společnosti KEMA, jejímž výstupem je Certifikace činnosti podle ISO 9001/2000 – proces správa měřidel. Všechny uvedené změny přispěly ke zvýšení kvality služeb, které ČEZ Měření poskytuje svému hlavnímu zákazníkovi, společnosti ČEZ Distribuce, a. s. Jiří Vohralík

V prosinci minulého roku byl evropskými institucemi schválen tzv. klimaticko­-energetický balíček. Trochu paradoxně však byl před tímto balíčkem Evropskou komisí publikován návrh jiného balíčku, který zůstává stále předmětem diskusí. Jde o třetí liberalizační balíček, tedy v oblasti elektroenergetiky především o novelizaci směrnice 2003/54, nařízení č. 1228/2003 a nové nařízení o založení evropské energetické regulační agentury. Tento balíček nebyl schválen v prvním čtení, tj. neshodly se na něm dva hlavní zákonodárné orgány EU – Rada EU a Evropský parlament. Hlavními spornými body jsou otázka vlastnického unbundlingu přenosových sítí a tzv. sociální opatření. Evropský parlament totiž trvá na vlastnickém oddělení sítí jako na jediné variantě a současně požaduje, aby byl v balíčku zakotven například zákaz odpojování důchodců v zimě, definice energetické chudoby, povinné zavedení inteligentních měřičů, vyhotovení energetické charty práv spotřebitelů aj. Oproti tomu Rada EU zastává stanovisko z pohledu nás jako energetiků rozumnější – kromě unbundlingu i možnost zřízení tzv. nezávislého provozovatele sítí, namísto zákazu odpojování jen ochrana zranitelných osob obecně, namísto inteligentních měřičů transparentní odpočty a vyúčtování. A co se bude v Bruselu dít nyní? Probíhá tzv. trialog – tedy společné jednání komise, rady a parlamentu s cílem dosáhnout kompromisu, a to vše pod vedením českého předsednictví. Dosažení shody se však zdá být zatím v nedohlednu, byť snaha dohodnout se vzhledem k červnovým volbám do Evropského parlamentu existuje. Vše se navíc komplikuje i tím, že Evropský parlament prosazuje stejnou úpravu pro elektřinu i pro plyn. O dalším vývoji vás samozřejmě budeme informovat. Zuzana Krejčiříková

14

téma

text: Petr Holub, Šárka Samková foto: Profimedia, archiv

Cíle a priority roku 2009 Strategické priority a hlavní cíle Skupiny na rok 2009 schváleny

V pondělí 12. ledna schválil Martin Roman strategické priority a hlavní cíle ČEZ, a. s., a vybraných dceřiných společností na rok 2009 a uložil jejich vydání v podobě příkazu GŘ č. 0901. Schválené priority a cíle vycházejí z platné strategie, podnikatelského plánu i rozpočtu a plně podporují vizi Skupiny ČEZ „Maximalizovat hodnotu pro naše akcionáře“.

Investoři očekávají i v roce 2009 růst naší výkonnosti, proto si klademe za cíl zvýšit proti roku 2008 svůj zisk, dividendu i návratnost vložených investic (měřeno ukazatelem ROIC). Splnění tohoto ambiciózního cíle je podpořeno několika desítkami kvantitativních cílů i konkrétních úkolů, které jsou uloženy jednotlivým divizím, útvarům a dceřiným společnostem. Tyto úkoly je možno rozčlenit podle pilířů našeho strategického chrámu: g Obnova výrobních zdrojů, g Zvyšování efektivity, g Pokračování mezinárodní expanze, g Budování firemní kultury zaměřené na výkon. K jejich splnění musí přispět každý z nás. Jednotlivé úkoly se proto s jasnou odpovědností promítnou do osobních cílů všech zaměstnanců Skupiny ČEZ. Ovlivnila naše letošní cíle a priority současná světová finanční krize? Museli jsme korigovat očekávaná čísla nebo měnit plán? „Kromě obtížnějšího přístupu k externímu financování přispěla krize k poklesu cen ropy a dalších komodit včetně elektřiny. Vloni v létě byla cena elektřiny mno-

hem vyšší než dnes. Proto plánované prodeje elektřiny hlavně pro rok 2010 a dál byly podstatně výnosnější než za dnešních podmínek. To znamená, že ‚díky‘ krizi dojde k poklesu našich tržeb z prodeje elektřiny ve srovnání s tím, co jsme mohli očekávat v létě 2008,“ říká Martin Novák, člen představenstva a ředitel divize finance ČEZ, a. s. „Navíc jsme se rozhodli pomoci našim zákazníkům a obětovat marži z prodeje elektřiny domácnostem a malým podnikům.“ Přesto chceme i  letos dosáhnout ­lepších výsledků než vloni. Je to vůbec možné? „Zmiňovaný pokles cen elektřiny se letošních čísel ještě příliš nedotkne. Ale i poté náš zisk poroste, jen menším tempem, než kdyby k poklesu cen elektřiny nedošlo,“ vysvětluje Martin Novák. Co když budou ale české podniky omezovat výrobu? „Pokles tuzemského prodeje elektřiny nás nepoškodí, protože můžeme téměř všechnu naši produkci prodat v zahraničí. Naší největší výhodou je levná výroba a zafixované ceny paliv pro naše elektrárny. Současný pokles cen elektřiny je pro vývoj našeho zisku méně pozitivní zprávou, a pokud takový stav přetrvá, bude brzdit jeho růst,“ říká Novák.

15

Komplexní obnova elektrárny Tušimice se přes drobná zpoždění blíží k úspěšnému konci

Obnova výrobních zdrojů I letos bude pokračovat obnova a diverzifikace našeho výrobního portfolia. V oblasti environmentálních investic je cílem: g   získat dalších 400 MW instalovaného výkonu v projektech obnovitelných zdrojů, g  připravit pilotní projekty slunečních elektráren o celkovém výkonu 20 MW, g  připravit projekt bioplynových stanic, g  vystavět a zprovoznit větrné elektrárny o výkonu 20 MW, g  připravit další projekty větrných elektráren doma i v zahraničí (např. v Polsku). Pokračuje příprava výstavby plynových elek­ tráren, pro které je nutné zpracovat nové podnikatelské záměry a zabezpečit pro ně dodávky plynu. V obnově zdrojů budeme pokračovat v přípravě a realizaci komplexní obnovy elektráren Tušimice, Ledvice, Prunéřov. Klíčové přitom je dodržet plánované harmonogramy, technické parametry a celkové náklady. Projekt Tušimice je ve fázi uvádění do provozu. „Vzhledem k tomu, že to byl první projekt a že bylo třeba vše nejprve nastavit, došlo na straně dodávek k určitému zpoždění,“ říká Peter Bodnár, ředitel divize investice ČEZ, a. s. Projekt Ledvice běží podle plánovaného harmonogramu, některé práce jsou

dokonce v předstihu. Úspěšně zprovozněna už byla např. nová chemická úpravna vody. Prunéřov je ve stadiu přípravy, i tam vše probíhá v rámci harmonogramu. Letos bychom měli získat pozitivní posouzení dopadů nového zdroje na životní prostředí (EIA). „Pro divizi investice bude rok 2009 rokem stabilizace a personálního dobudování,“ říká Peter Bodnár. Letošní priority ve výrobě elektřiny osvětluje Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize výroba ČEZ, a. s.: „Jednou z priorit je rozvoj jaderných projektů. V rámci projektu Bezpečně 16 TERA EDU bychom měli být po ukončení odstávky schopni zvýšit výkon reaktoru 3. bloku, později by měly následovat i další bloky. Na Temelíně letos zažádáme o licenci na výměnu paliva, abychom je mohli v roce 2010 zavézt na 1. blok. Nové palivo by mělo pomoci odstranit některé stávající technické problémy a přispět k celkové stabilizaci chodu Temelína, samozřejmě spolu s dalšími kroky projektu Bezpečně 15 TERA ETE. Přistupujeme také k nové strategické iniciativě LTO EDU, jejímž cílem je prodloužení provozu Dukovan až o 30 let.“ V projektu Nový zdroj – elektrárna Temelín je cílem vypracovat dokumentaci EIA k předání Ministerstvu životního pro-

středí ČR a provést tzv. Technology asses­ ment (porovnání a následný výběr vhodných technických řešení a technologií). ČEZ chce také ve spolupráci se zahraničními partnery postavit nové jaderné bloky v Jaslovských Bohunicích na Slovensku a v lokalitě Cernavoda v Rumunsku. Za tímto účelem v divizi výroba právě vzniká nový specializovaný útvar. Na klasických elektrárnách zahájí divize výroba v souvislosti se zpřísněním limitů na vypouštění oxidů síry a dusíků i tuhých látek program maximálně efektivního využití zdrojů při současných minimálních emisích. Chce toho dosáhnout např. lepším řízením odstávek a náběhů bloků, držením dispečerských záloh nebo technickými opatřeními na turbínách či v procesu spalování. Pokračuje i program obnovy a zvyšování účinnosti vodních elektráren, kde investujeme v rámci plánovaných oprav nemalé peníze. „Důležitý je i přechod na způsob řízení výrobního portfolia, který se nazývá asset management. Letos poprvé pojedou všechny elektrárny v novém dodavatelském modelu, poprvé budeme sestavovat dlouhodobé plány údržby a investic, prohlubovat všechny atributy plánování, kontroly i zpětného hodnocení,“ vysvětluje Vladimír Hlavinka.

16

Jak se připravuje podnikatelský plán a rozpočet?

Zvyšování efektivity Pro program Efektivita bude letošní rok stěžejní. „V řadě projektů navážeme na vypracované analýzy i návrhy řešení a pustíme se do realizace vlastních opatření,“ říká Martina Matoušková, ředitelka útvaru projektová kancelář ČEZ, a. s. Vloni program Efektivita Skupině přinesl 3 miliardy korun. Aby se očekávané přínosy naplnily i v letošním roce a dalších letech, bude nezbytné úspěšně realizovat všech osm klíčových projektů Efektivity. Ano, osm. V lednu byl totiž do programu zařazen i nově schválený projekt na zajištění dlouhodobého provozu JE Dukovany. Transformace ICT se zaměří na konsolidaci ČEZ ICT Services, outsourcing vybraných procesů a vytvoření plně funkčního kompetenčního centra SAP, které dnes v ČEZ ICT Services nefunguje zcela optimálně. Štíhlá firma bude realizovat další úsporná opatření, zvláště v oblasti správy, nákupu, logistiky, financí a personalistiky. Cílem je optimalizovat počty zaměstnanců, revidovat a zavést standardy kancelářských prostor a ICT, dále optimalizovat náklady na provoz vozového parku, dokončit centralizaci služeb reprografie atd. V oblasti distribuce bude zahájena realizace aktivit Nejlepší praxe v distribuci s cílem optimalizovat provoz a údržbu distribuční sítě. Oproti původním plánům byly z letošního harmonogramu Efektivity odloženy projekty outsourcingu v ČEZ Distribuční služby a ČEZ Měření. V druhé z dceřiných společností musíme vyčkat na finál-

ní podobu připravovaných legislativních změn, které budou nově upravovat působnost a pravomoci zaměstnanců a dodavatelů v energetice vůči zákazníkům. V ČEZ Distribuční služby outsourcing odkládáme z důvodu navyšování objemu investic do distribuční sítě. K vyšším investicím se ČEZ rozhodl v rámci nové iniciativy ČEZ proti krizi. Chce tak v regionech vytvořit více zakázek pro firmy a podpořit zde zaměstnanost. Navýšené investice přinesou i větší nároky na ČEZ Distribuční služby. V ostatních úsporných a optimalizačních opatřeních je důležité pokračovat podle plánu. Jejich přínosy nám umožní kompenzovat klesající výnosy, které očekáváme kvůli snižujícím se cenám a spotřebě elektrické energie z titulu hospodářské krize. Budeme-li i nadále zlepšovat svou vnitřní efektivitu, podaří se nám projít tímto nelehkým obdobím bez ztráty důvěry našich akcionářů a zůstat úspěšnou, rostoucí společností.

Klíčové iniciativy programu Efektivita g 

Transformace ICT Štíhlá firma g  Zákazník g  Nejlepší praxe v distribuci g  Integrace zahraničních majetkových účastí g  Bezpečně 15 TERA ETE g  Bezpečně 16 TERA EDU g  Zajištění LTO EDU g 

Každý rok v květnu se začíná připravovat podnikatelský plán na pět let dopředu, který se opět po roce ve stejném termínu aktualizuje podle reálných čísel. Znamená to, že v květnu 2008 jsme měnili plán na období 2009–2013, letos v květnu jej přepočítáme pro období 2010–2014 atd. „Vždy si vezmeme ta nejaktuálnější čísla, která máme k dispozici, a porovnáme naše vnitřní očekávání s předpoklady akcionářů, investorů a analytiků. Pokud jsou tam rozdíly, snažíme se zjistit proč. Pak posuneme naše původní křivky tak, abychom se dostali na nebo nad medián analytiků,“ vysvětluje Martin Novák, člen představenstva a ředitel divize finance ČEZ, a. s. Během léta a podzimu se začíná připravovat rozpočet na příští rok. Detailně se vezme první rok podnikatelského plánu, ještě se zaktualizuje a „rozpadne“ na jednotlivé divize. A pokud každá splní to, co se jí předepíše, a poté se to všechno sečte, dostaneme celkový zisk Skupiny ČEZ. „Dnes už si naše cíle nestanovujeme odspoda tak, že si řekneme, na co asi máme, co jednotlivé útvary patrně zvládnou, pak to sečteme a vyjde nám zisk. Naopak používáme aktivní a mnohem ambicióznější přístup: podíváme se, co naši akcionáři očekávají, a vymyslíme takové kroky, abychom se k tomu dopracovali. Vlastníci od nás očekávají vždy víc, než bychom dokázali splnit jen rutinním provozem, každodenním opakováním běžných aktivit. Akcionáři ve svých propočtech počítají i s dalším zvyšováním efektivity, s implementací nových technologií, dosažením zahraničních synergií a s dalšími podobnými dlouhodobými systémovými a strategickými kroky, které zvyšují hodnotu firmy,“ říká Martin Novák.

17

V rumunském Fantanele do konce roku zprovozníme prvních 100 elektráren největšího větrného parku v Evropě

Pokračování mezinárodní expanze Stabilizace získaných akvizic a zajištění návratnosti investic – to jsou hlavní cíle zahraniční expanze Skupiny ČEZ. Dalším cílem je získání lokality pro výstavbu nových zdrojů v Turecku. Letos budou také dokončeny některé zahájené projekty. „Převzali jsme distribuční společnost Sedaş v Turecku. Věřím, že brzy získáme i 76% podíl v albánské celostátní distribuční společnosti,“ říká Tomáš Pleskač, 2. místopředseda představenstva a ředitel divize international ČEZ, a. s. V Rumunsku bude do konce roku zprovozněna první etapa větrného parku Fantanele. Pracujeme i na založení společného podniku v Galati, který bude mít za úkol provedení retrofitu stávající elektrárny a výstavbu nového bloku. Zapojíme se také do přípravy výstavby dvou jaderných bloků v lokalitě Cernavoda. Trvalým cílem našeho rumunského týmu je samozřejmě kvalitní provozování distribuce v regionu Oltenia. V Bulharsku se soustředíme na zlepšování regulačního rámce v distribuci i výrobě, stabilizaci tříměsíčních odečtů a zkvalitňování zákaznických služeb. Pokračujeme rovněž v přípravě výstavby nového bloku elektrárny Varna. Zlepšování a zefektivňování procesů pokračuje také v Rumunsku (distribuce) a Polsku (výroba). Problémy nastaly v Gacku (Bosna a Hercegovina), kde jsme měli v rámci společného podniku provozovat stávající elektrárnu a důl a připravit výstavbu nových bloků. „Partneři neučinili kroky, ke kterým se zavázali. Nevložili stávající elektrárnu a důl do společného podniku

a nesplnili ani další dohody. Uplatnění put opce je krok, který nám umožňuje uzavřená smlouva, a představuje vyjádření nespokojenosti se spoluúčastí našeho partnera na projektu. Nyní čekáme na jeho reakci,“ vysvětluje Tomáš Pleskač. S MOL zakládáme společné podniky v Maďarsku a na Slovensku, do nichž MOL vloží teplárenské provozy, dnes součásti rafinerií v Bratislavě a v maďarské Százhalombattě, a ČEZ odpovídající finance. Společné podniky by měly v dalších letech postavit a provozovat čtyři paroplynové bloky (dva v Bratislavě, dva v Maďarsku).

Naše zahraniční „impérium“ se snažíme i nadále rozšiřovat

„Asi největším akvizičním projektem, kterým se v současné době zabýváme, je získání 100% podílu v hnědouhelné těžební společnosti MIBRAG v Německu. Podíl prodávají američtí vlastníci, kteří ukončují své aktivity v Evropě,“ říká Vladimír Schmalz, ředitel úseku fúze a akvizice ČEZ, a. s. „Souběžně intenzivně pracujeme na založení společného podniku na výstavbu nového jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích na Slovensku, kde bychom měli mít 49% podíl. Zbylých 51 % drží slovenská vláda reprezentovaná společností JAVYS.“

Budování firemní kultury I letos bude naší prioritou prosazování firemní kultury v souladu se sedmi našimi principy. Všichni zaměstnanci by měli principy dobře znát a rozumět i jejich praktickému významu. Soustředíme se též na efektivnější využití systémů hodnocení, odměňování a rozvoje zaměstnanců, které jsou na principy navázány. Připravujeme i e-learningový kurz poskytování zpětné vazby, přímo navázaný na naše principy. Ve všech elektrárnách a dceřiných společnostech proběhnou workshopy, které mají odhalit silné a slabé stránky firemní kultury v jednotlivých útvarech. Jejich management poté navrhne plán aktivit, jak principy ještě více provázat s naší každodenní praxí. Implementaci projektu sedmi principů zahájíme v tomto roce i u našich kolegů v zahraničí.

Mít dluhy je výhodné Martin Novák člen představenstva a ředitel divize finance ČEZ, a. s.

Jak se nás dotkla finanční krize? Kromě pádu cen elektřiny hlavně tím, že je teď pro všechny těžší půjčit si peníze. Po propuknutí finanční krize v USA nepůjčoval ve světě nikdo nikomu nic. Nás se tento problém naštěstí příliš nedot­kl, protože jsme na všechny naše potřeby v roce 2008 měli dost svých volných peněz. Teď se finanční trh trochu otevřel, takže společnostem našeho finančního zdraví a kredibility půjčováno je, ale za ceny o něco vyšší než vloni. Proto si teď i my musíme lépe rozmýšlet, na co chceme půjčit. Potřebujeme si půjčovat? Ano, na naše rozvojové programy a no­ vé akvizice. Vloni jsme realizovali zpětný odkup našich akcií za zhruba 60 miliard korun. Skupina ČEZ generuje každý den značnou hotovost, ale ta se téměř celá uplatní při obnově našich zdrojů, výplatě dividend atd. Vše ostatní musíme financovat z externích úvěrů. To není nic špatného, mít dluhy je výhodné. Nikdo přece nemá rád dluhy…?! Akcionáři ano, ale v rozumné míře. Jsou raději, když jim zhodnocujete půjčené peníze než jejich vlastní. A my jsme nejméně zadluženou energetikou v Evropě. Proč při nedávné plynové krizi nevzrostla, ale spíše ještě spadla hodnota akcií elektroenergetických firem? Celá Evropa přece viděla, jak to může být s plynem obtížné a že by řešením mohla být elektřina… V krátkodobém sporu se to neprojeví. Investoři by tak uvažovali, jen pokud by ta situace byla dlouhodobá nebo trvalá. Pokles akcií energetik souvisí spíše s obecnou situací na burzách, s očekávanými výprodeji a nižšími zisky firem.

18

o čem se mluví

připravil Pavel Pošusta foto: WWA

pohled zvenčí

Energetická koncepce ČR? Zřejmě již na podzim

Zajímavé výroky

Vstup do nového „energetického“ roku výrazně poznamenal třítýdenní chaos s dodávkami ruského plynu do střední a jihovýchodní Evropy. Plynová krize však má přinejmenším jedno pozitivní vyústění: stala se impulzem k tomu, že vláda zřejmě už v září předloží energetickou koncepci ČR.

Něčemu věřit musíme. Mám v mailu ­návrh různých energetických investic. Přesto si myslím, že nic moc lepšího než ČEZ neexistuje...

(nejen o Skupině ČEZ)

Patrik Tkáč, spoluzakladatel investiční skupiny J & T, v odpovědi na otázku MF DNES, do čeho doporučuje investovat, 2. 2. 2009

Současná plynová krize vyvolává otázku budoucí energetické bezpečnosti Evropské unie a nahrává stoupencům jaderné energie. Jádro bylo dříve sice spíše v nemilosti, ale rusko-ukrajinský spor o plyn dal podnět k diskusi o jaderné energetice. Ze zemí EU otvírá letos novou jadernou elektrárnu Finsko a plánují se ve Francii, Polsku či v Maďarsku. Také návrh nové české energetické koncepce spoléhá na rozvoj jaderné energetiky. S přístupem těchto zemí v rámci EU souhlasí 70,2 % českých manažerů.

Pracovní verze návrhu nové energetické koncepce ČR počítá s i rozvojem jaderné energetiky

Podle šetření časopisu Euro, 19. 1. 2009

Jde o strategický dokument zpracovávající výhled domácí energetiky až do roku 2050. Současně s ním, jak uvedl na nedávné tiskové konferenci premiér Mirek Topolánek, by měl vzniknout návrh programu „energetické odolnosti“ ČR, který mj. reaguje na lednový výpadek plynu z Ruska a bude obsahovat praktická opatření v energetice na příštích deset let. Program má počítat s využitím všech dostupných energetických zdrojů včetně jaderných a obnovitelných. Nikoli náhodou tento program souzní i s jednou z hlavních priorit nynějšího českého předsednictví EU – s energetickou bezpečností. Návrh energetické koncepce, jejíž pracovní verzi připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, v současné době prochází připomínkovým řízením na jednotlivých ministerstvech. Jaké jsou tedy podle médií základní priority pracovní verze koncepce? g  maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, zejména na těch, které pocházejí z rizikových a nespolehlivých oblastí; g  maximální bezpečnost zdrojů energie včetně jaderné bezpečnosti, spolehlivost

dodávek všech druhů energie, racionální decentralizace energetických systémů; g  udržitelný rozvoj jak ochrany životního prostředí, tak ekonomiky a sociální oblasti; g  počítá se s prolomením limitů těžby hnědého i černého uhlí – mj. v případě výstavby nových efektivních a ekologicky přijatelných výroben elektřiny a tepla je nezbytné uvolnit především zásoby hnědého uhlí v potřebné výši, tj. na dalších minimálně 30–40 let jejich provozu, dále v období po roce 2020 zvážit další těžbu černého uhlí, a to zvláště otevřením dolu Frenštát (přes 1,5 miliardy tun geologických zásob); g  podíl výroby elektřiny z jádra by měl už v roce 2030 vzrůst z dnešní třetiny zhruba na polovinu. V podpoře rozvoje jaderné energetiky by měly sehrát významnou roli i tuzemské zásoby uranu, jediné v zemích EU. Odhad těžitelných zásob vycházející z dosavadních těžebních metod by měl zajistit jaderné palivo minimálně na 50–75 let při instalovaném výkonu zhruba 5000 MW v jaderných elektrárnách současného typu. (Pramen: ČTK, Ekonom)

Regulace energetiky je dalším projevem zoufalství světových a evropských ekonomů. Vidíme, jak obrovské množství peněz se pod vlivem světové krize investuje do ekonomik. Takové prostředky je ale zapotřebí někde sehnat. Takže se trošku „zkrouhne“ třeba energetika, protože má v porovnání s jinými obory periodu hynutí delší. Pět, deset let nikdo nepozná, že jsme energetiku střednědobě či dlouhodobě poškodili. Jenže jakmile začneme nalévat peníze ne příliš koordinovaně a smysluplně, tak prostředky, jež se někde vylijí, je nutné někde zase přilít. V takovém případě se ovšem musí regulovat proud do i z konve, ze kterého peníze přiléváme – a jsme zpátky v socialismu. Často se používá zaklínadlo „vždyť je to jen na chvilku, je krize“. Podle mě je to katastrofální chyba. Žádná taková regulace nebude na chvilku, navíc takovéhle přerozdělování prostředků nebude efektivní. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner pro časopis Euro, 19. 1. 2009 Připravil: Ladislav Kříž

19

bez hranic

text: Pavel Pošusta foto: archiv

Skupina ČEZ v Polsku se rozrůstá Rodina společností ČEZ v Polsku se v těchto týdnech rozrůstá o novou stoprocentní dceřinou společnost ČEZ, a. s., s názvem CEZ Produkty Energetyczne. Tato společnost logicky navazuje na činnost dvou černouhelných elektráren, které vlastníme v zemi našeho severního souseda – ELCHO a Skawina. Zajišťovat bude využití a odbyt vedlejších energetických produktů.

Vedlejší energetické produkty bude nová společnost odebírat i z elektrárny ELCHO

Vedlejší energetické produkty se stávají stále vyhledávanější surovinou pro celou řadu průmyslových oborů, zejména ve stavebnictví. To, co bylo ještě donedávna mnohdy považováno za takřka bezcenný odpad vznikající po spalování uhlí při výrobě elektřiny (popílek či struska), se mění v ceněný stavební produkt, například jako podklad pro liniové komunikace, pro výrobu cementu a betonu či rekultivační materiál. Při odsiřovacím procesu rovněž vzniká další významný produkt – energosádrovec vhodný pro výrobu sádrokartonových desek. Pro uhelné elektrárny jsou přitom tyto produkty skutečně vedlejší záležitostí, neboť jejich hlavním zájmem je výroba elektřiny nebo tepla.

V minulém roce proto vznikla dceřiná společnost ČEZ Energetické produkty, která „pod jednou střechou“ soustřeďuje činnosti spojené se zadním cyklem klasických elektráren v tuzemsku. To umožňuje optimalizaci nákladů, zvýšení prodeje vedlejších energetických produktů a výrazné finanční úspory v rámci Skupiny ČEZ. Obdobná logika vede nyní i k založení specializované dceřiné společnosti v Polsku – CEZ Produkty Energetyczne. „Tato společnost vzniká proto, že veškeré činnosti a zacházení s produkty vzniklými po spalování se musejí řídit polskou legislativou, a nově vytvořená společnost je

tedy polským právním subjektem,“ uvedl mimo jiné Jan Mikulka, předseda představenstva a generální ředitel elektroteplárny ELCHO. „Z tohoto důvodu také ukončujeme spolupráci s jednou polskou firmou, která od ELCHO tyto produkty odebírala. Od naší nové společnosti očekáváme, že využije své zkušenosti z české energetiky a že nám bude garantovat kvalitní služby s minimálními riziky včetně nižších cen za služby oproti dosavadnímu odběrateli.“ Jen z elektroteplárny ELCHO, jak poznamenal Jan Mikulka, bude společnost CEZ Produkty Energetyczne odebírat ročně cca 200 000 tun produktů. A v nejbližším období také postupně převezme stejnou činnost i na naší druhé polské elektrárně – Skawina u Krakova. S tuzemskou společností bude mít „polská“ firma společný nejen název. ČEZ Energetické produkty bude s CEZ Produkty Energetyczne úzce spolupracovat a bude jí pomáhat jak zkušenostmi z tuzemska, tak personálně. „Polský trh je mnohonásobně větší než český, takže i možnosti, které se otevírají pro CEZ Produkty Energetyczne v surovinách vzniklých po spalování uhlí, jsou v Polsku veliké,“ konstatoval Pavel Sokol, generální ředitel a jednatel společnosti ČEZ Energetické produkty. „V České republice máme nashromážděnou již takřka čtyřicetiletou zkušenost s využitím těchto produktů a již léta využíváme také energosádrovec vznikající při odsíření. V Polsku teprve s odsířením začínají a elektrárna Skawina je jednou z prvních takových vlaštovek v celém regionu jižního Polska. Předpokládáme proto, že odbyt těchto produktů má v Polsku velkou perspektivu a kromě našich elektráren ELCHO a Skawina se rýsují i další možnosti. Jsme zde také v kontaktu se společností PKE (Południowy Koncern Energetyczny), která vlastní na jihu Polska několik velkých klasických elektráren. Produkty vznikající po odsíření jsou velmi zajímavé například pro producenty žampionů a Polsko je v tomto oboru doslova evropskou velmocí.“

20

projekty

text: Šárka Samková foto: archiv

Zavedeme jednotný systém řízení bezpečnosti Na konci loňského roku byl oficiálně odstartován projekt Jednotná bezpečnostní politika ve Skupině ČEZ. Cíl projektu je patrný již z vlastního názvu: nastavit nový, jednotný systém řízení bezpečnosti v rámci Skupiny ČEZ.

Transformace ICT je ve druhé etapě První fáze projektu Transformace ICT byla úspěšně dokončena 1. 10. 2008 fúzí společností ČEZData a ČEZnet do nové společnosti ČEZ ICT Services. Do druhé etapy projekt formálně vstoupil 3. 12. 2008 slavnostním zahájením v pražském hotelu Barceló. V souvislosti s provedenou fúzí byl upraven rozsah celého projektu, tak aby bylo možné najít a realizovat další potenciály v oblasti poskytování ICT služeb. Projekt se bude od letošního roku věnovat především těmto oblastem: 1. Implementace sourcingové strategie – na základě schválené strategie pro ICT sourcing ověřuje, připravuje a následně zavádí navržené sourcingové aktivity. Tato oblast využívá výstupů prakticky všech ostatních oblastí projektu Transformace ICT. 2. Kompetenční centrum – definování optimálního způsobu fungování kompetenčního centra pro vybrané IT systémy a služby a jeho zavedení do struktury Skupiny ČEZ.

Do řízení bezpečnosti chceme zavést nejlepší praxi energetických společností

„Vybudováním komplexního, jednotného a transparentního bezpečnostního systému chceme zajistit efektivnější, užší spolupráci mezi odpovědnými útvary a tím přispět i ke zlepšení bezpečnostních ukazatelů a k posílení kultury bezpečnosti v celé naší Skupině,“ řekl první místopředseda představenstva a výkonný ředitel ČEZ, a. s., Daniel Beneš při zahájení projektu. Projekt je součástí programu Efektivita a je řízen projektovou kanceláří.

Cílem projektu je: g  zajistit,

aby oblast řízení bezpečnosti byla v rámci Skupiny ČEZ řízena maximálně efektivně; g nastavit systémový přístup k řízení bezpečnosti pro oblast obnovy zdrojů a výstavbu nových zdrojů, včetně jaderných; g  nalézt způsob maximálního využití potenciálu dosažitelných synergií a sjednotit oblasti řízení bezpečnosti v rámci Skupiny ČEZ v prostředí ČR.

Zadání projektu je řešeno dvěma pracovními týmy: Safety (Bezpečnost) a Security (Ochrana). V těchto týdnech týmy analyzují současný stav, mapují nejlepší světovou praxi a postupy, aby následně navrhly možná řešení nového systému řízení bezpečnosti ve Skupině ČEZ. „ C h c e m e d o   ř í z e n í b e z p e č n o s t i­ ve Skupině ČEZ zavést nejlepší praxi­ energetických společností. Věřím, že efektivnějším řízením bezpečnosti zvýšíme důvěru zaměstnanců, investorů i veřejnosti,“ vyjádřil svá očekávání Daniel Beneš. Rozhodnutí o finálním konceptu by mělo být přijato do  konce letošního roku. Nový systém řízení bezpečnosti by měl být implementován na začátku roku 2010. Více na intranetu › Naše strategie › Program Efektivita › Klíčové projekty › Divizní projekty › Jednotná bezpečnostní politika

3. Pokračování v optimalizaci poskytovatele – zahrnuje veškeré aktivity pro zefektivnění poskytovatele, které nesouvisejí s možným outsourcingem. Mezi tyto činnosti patří optimalizace primárně zaměřená na procesy a organizaci (pokrývající například i oblast bezpečnosti), hledání dalších potenciálů v oblasti poskytovaných ICT služeb a katalogu služeb, optimalizaci nákladovosti a cen poskytovaných ICT služeb a v neposlední řadě také pokračování samostatných ICT infrastrukturních projektů zaměřených na konsolidaci a optimalizaci ICT infrastruktury. Martin Řezáč

21

trh

text: Pavel Pošusta foto: autor

Vnitrodenní obchodování nám přináší významné efekty Dynamika velkoobchodu s elektřinou staví před útvar trading v divizi obchod neustálé výzvy. Jednu z těch nejčerstvějších představuje tzv. vnitrodenní obchodování s elektřinou z našich výrobních zdrojů, tedy co nejužší a co nejefektivnější nepřetržité propojení provozu elektráren – výroby – s tradingem.

Stanislav Kostka

Tato nová forma obchodování nám vloni přinesla bezmála 170 milionů korun. „Přestože je již několikaletou zaběhnutou praxí, že na centrále ČEZ, a. s., působí dispečink našich elektráren zajišťující koordinaci provozu zdrojů, teprve v posledních dvou letech výrazně změnil svou funkci,“ konstatoval Michal Skalka, ředitel útvaru trading. „Zatímco dříve dispečink řešil pouze technickou stránku věci, tedy to, aby elektrárny v daný den dodaly naplánovaný objem elektřiny či případný výpadek kryly najetím dalších zdrojů, od roku 2007 začal útvar generation portfolio a dispečink, který řídí Karel Vinkler, postupně hledat, jak do vnitrodenní regulace zapojit i vlastní obchod. To například znamená, že vznikne-li krátkodobý výpadek na straně našich zdrojů,

je možné jej krýt nákupem příslušného objemu elektřiny, a to buď na tuzemském trhu, nebo v zahraničí. V případě, že máme krátkodobý větší výkon zdrojů, než je spotřeba, tedy přebytek, je možné tento rozdíl prodat,“ doplnil Michal Skalka. „Naplno jsme tuto techniku tradingu rozjeli v minulém roce, kdy jsme touto cestou získali zhruba 170 milionů korun. Velkou zásluhu na tom má Stanislav Kostka a jím vedený pětičlenný tým útvaru generation desk.“ Vznik tohoto krátkodobého, tzv. vnitrodenního obchodování umožnily celkové výrazné změny podmíněné jak externími, tak vnitřními faktory. „Na rozdíl od minulosti, kdy se obchodovalo pouze v pracovních dnech, a to jen v klasických pracovních hodinách, se nyní obchoduje nepřetržitě, kontinuálně 24 hodin denně. Dále se otevřela možnost v rámci jednoho dne zažádat a zajistit přenosové kapacity na přeshraničních profilech. Vznikly také obchodní platformy, kde se dá elektřina krátkodobě koupit či prodat, denní trh začal fungovat v tzv. sedmidenním režimu. Zejména se pak obsahově proměnila funkce našeho dispečinku pružně reagovat na měnící se trh – vyrábět více, je-li cena elektřiny vysoká, a realizovat tak vyšší marži, eventuálně zvážit, zda je levnější v případě výpadku koupit elektřinu jinde než nasadit náhradní zdroj atd.,“ uvedl Stanislav Kostka. „Jde o to využít dodatečných příležitostí na trhu a právě jim je třeba podřídit naši vnitřní organizaci a styl práce. Musíme si uvědomit, že český trh není trh ČEZu, že na něm působí několik desítek firem, navíc se nám nyní díky novým pravidlům ČEPS otevřely dveře uvnitř dne i do zahraničí. Soubor těchto ‚nových‘ aktivit shrnutých pod názvem Aktivní dispečink je nutné brát jako komplexní přístup k efektivnější optimalizaci výrobní marže prostřednictvím nástrojů trhu v krátkém období.“

Inovujeme systém obsluhy zákazníků Skupina ČEZ pokračuje v optimalizaci systému poskytování zákaznických služeb. Jeho cílem je nabídnout zákazníkům možnost vyřizovat maximum požadavků telefonicky prostřednictvím call centra nebo elektronicky, tedy bez nutnosti osobní návštěvy kontaktních míst. V rámci optimalizace počtu Zákaznických center budou v první polovině roku 2009 nahrazena Zákaznická centra v Klatovech, Havlíčkově Brodě, Bruntálu a Valašském Meziříčí kontaktním místem, jehož činnost bude zajišťovat vybraný smluvní partner. Nová kontaktní místa budou vždy ve stejném městě, jako bylo Zákaznické centrum. Jedním z hlavních kritérií výběru byla dobrá dostupnost. Smluvní partner navíc zákazníkům umožní získat na jednom místě i služby, které Skupina ČEZ nenabízí (úprava elektroinstalace, revizní zprávy…). Zákazníci mohou vyřizovat své požadavky na kterémkoliv kontaktním místě bez ohledu na místo spotřeby či trvalého bydliště. „Naším cílem je optimalizovat náklady na proces obsluhy zákazníků,“ říká ředitelka úseku péče o zákazníka Milena Linhartová. „Současně chceme zachovat uživatelský komfort a přimět klienty, aby požadavky, kvůli kterým dříve chodili na Zákaznická centra, řešili přes telefon či internet.“ Zákazníci mohou i nadále využívat klasickou poštu či fax. Další možností komunikace je Virtuální obchodní kancelář (VOK), která umožňuje prostřednictvím internetové aplikace komplexně řešit úplný sortiment požadavků, jako jsou žádost o připojení, změna sazby, samoodečet odběru elektřiny, změna smlouvy, změna způsobu placení faktur atd. Vždy dostupná VOK umožňuje získávat přehled o odběrném místě, platbách za elektřinu apod. Vladimíra Rosendorfová

22

23

rozhovor

text: Jaroslav Bílý foto: WWA

Petr Ivánek

Polský trh je pro nás velmi perspektivní Od července 2008 je country managerem ČEZ Polsko. Stal se jím po úspěšném tříletém působení v pozici manažera projektů a zástupce country managera v ČEZ Bulharsko. Do Polska přišel v době, kdy se tam vede debata o podobě příští energetické politiky. Energetiku tu v následujících letech čeká výrazná obnova a Skupina ČEZ se jí chce co nejaktivněji účastnit.

Skupina ČEZ v jižním Polsku od roku 2006 provozuje dvě černouhelné elektrárny Elcho a Skawina. V jaké jsou kondici? Díky nim jsme největším výrobcem elektřiny z biomasy ve Skupině ČEZ. V obou jsme majoritním vlastníkem a letos bychom se rádi stali vlastníkem stoprocentním. Ve Skawině jsme v září minulého roku uvedli do provozu nové odsiřovací zařízení. Stálo téměř miliardu a vlastní výstavba proběhla v rekordním čase 12 měsíců. Díky němu emise oxidu síry a popílku klesly v porovnání s rokem 1993 o 95 %, oxidu uhlíku a téru o 80 % a oxidu dusíku o více než polovinu. Elcho jako jedna z nejmodernějších evropských elektráren samo-

Jak jste se s nedostatkem uhlí ­vyrovnali? Museli jsme ho zčásti dovážet ze zámoří, což bylo pro provoz našich elektráren nevýhodné. Ke konci roku už jsme kvůli nedodržení dodávek od dolů měli problém dodržet normativní zásoby uhlí na skládce. Polsko má potíže s uvolněním a liberalizací cen v celém energetickém sektoru. Plynulé zvyšování cen je přitom jedinou možností, jak respektovat reálný vývoj, kam se odvětví posouvá. Když dlouhodobě prodáváte elektřinu za ceny, které vám nepokryjí ani variabilní náklady, a vůbec nemyslíte na to, že musíte rekonstruovat, tak to může fungovat pár let, ale rozhodně ne dlouhodobě. A v Polsku už se to projevilo.

V elektrárně Skawina jsme instalovali odsiřovací zařízení za 1 mld. Kč zřejmě nejpřísnější emisní limity splňuje od svého spuštění v roce 2003. Máte pro obě elektrárny dostatek ­paliva? S černým uhlím byl v minulém roce velký problém, protože v Polsku prudce vzrostla spotřeba elektřiny. Zapříčinilo to několik faktorů, které se sešly. Doly postihlo několik geologických otřesů, netěžilo se také kvůli krátkodobé stávce a projevila se i skutečnost, že se do uhelného průmyslu, který je pro Polsko životně důležitým odvětvím, dlouhodobě neinvestovalo. Kvůli zastaralým technologiím státní doly nedokázaly pokrýt zvýšený zájem o uhlí. Alternativní palivo tu však zatím neexistuje, 95 % elektrické energie se vyrábí z uhlí.

Jaký to má dopad na elektrárny? Neinvestovalo se tu masivně do jejich obnovy, tudíž nejsou ekologizovány na parametry, které požaduje EU a které známe i z Česka. Bude to znamenat dlouhodobé masivní investice a podle odhadů se to projeví prudkým nedostatkem elektřiny na místním trhu za 4–6 let. V Polsku se proto nyní vede intenzivní debata, jak to dohnat. Skupina ČEZ se k ní samozřejmě aktivně připojuje. Co děláte pro to, aby se situace s nedostatkem uhlí neopakovala? Připravujeme projekty zajištění paliva, abychom měli v budoucnu garantovány ceny a dostatečné množství uhlí pro naše elektrárny. Velmi těžko se nám v současnos-

24

ti připravuje pětiletý plán, když nevíme, kolik bude uhlí, které se tu nasmlouvává z roku na rok, stát. Nárůst cen uhlí v minulém roce byl kvůli jeho nedostatku téměř o 40 %. Nešlo ale o nedostatek uhlí jako takového, ale právě o omezené možnosti ho při zvýšené poptávce zastaralou technikou vytěžit. Tak výrazným zdražením se sanují rozvojové dluhy z minulosti. Jaké má Polsko zásoby uhlí? Zásoby černého uhlí jsou zde obrovské. Ve srovnání s Českem, kde se na Ostravsko-Karvinsku odhadují na 12–25 let,

Skupina ČEZ v Polsku možností je předplatit si část důlního díla investicí do nové technologie a výměnou za to dostat uhlí. Třetí, nejkomplikovanější cestou je otevřít vlastní důl, nejlépe ještě s novou uhelnou elektrárnou. Která z možností připadá pro ČEZ nejvíce v úvahu? Monitorujeme všechny možnosti, protože polský trh je z energetického hlediska do budoucna velmi zajímavý a má obrovský potenciál. Polsko má téměř 40 milionů obyvatel. Má nerostné bohatství, téměř 40 % zemního plynu čerpá z vlastních lo-

Díky elektrárnám ELCHO (na snímku) a Skawina činí náš podíl na výrobě elektřiny v Polsku 2,5 %

v Polsku odhady činí 100–130 let. Černouhelný průmysl tu navíc má obrovskou tradici, pracuje v něm 100 000 lidí. Nikoho nepřekvapí otevření nové šachty. Právě naopak. Polská vláda rozšíření těžby a modernizaci důlního průmyslu podporuje. Chystá se v tamním uhelném průmyslu privatizace? Ta není na pořadu dne, na rozdíl od zbývajícího energetického řetězce. Stát si chce doly ponechat. Existují však možnosti spolupráce. Rádi bychom spolufinancovali nějaké důlní dílo a měli tak do budoucna zajištěnou kvalitu, množství i cenu uhlí. Možností, jak si uhlí zajistit, je ale víc. Například druhá největší těžební společnost Katovický holding hodlá dát k dispozici emisi obligací – když si je koupíte, můžete za ně objednat uhlí přednostně před těmi, kteří ho chtějí nakoupit za hotovost. Další

žisek. Velká jsou i naleziště ropy a na ně navazuje chemický průmysl. Pro Skupinu ČEZ je to velmi perspektivní prostředí. Má ČEZ zájem stavět v Polsku nové uhelné zdroje? Zatím na tento typ výstavby pohlížíme spíše skepticky, a to kvůli nejasné situaci na trhu s uhlím. To by muselo být v takové cenové hladině, aby se nám provoz elektrárny vyplatil za sedm osm let, kdy už při spuštění bude její provoz podléhat aukcionování povolenek CO2. Jaká je tedy další alternativa? Plánujeme výstavbu dvou paroplynových zdrojů, které bychom rádi spustili do pěti let. V projektu Nová Skawina chystáme v areálu stávající elektrárny výstavbu 400MW zdroje. Je to velmi výhodné díky již perfektně fungující infrastruktuře. Pro

Skupina ČEZ působí v Polsku prostřednictvím:

Elektrownia Skawina S.A. Elektrocieplownia Chorzów ELCHO sp. z o.o. g CEZ Polska sp. z o.o. g CEZ Trade Polska sp. z o.o. g CEZ Cieplo Polska sp. z o.o. g CEZ Produkty Energetyczne sp. z o.o. g g

Černouhelné zdroje

Elektrárna Skawina – leží poblíž Krakova – v provozu od roku 1961 – 403 zaměstnanců – instalovaný výkon 490 MW – plný tepelný výkon 1304 MWt – v roce 2008 spálila 102 323 tun biomasy – v roce 2008 vyrobila 1 559 222 MWh elektřiny – provozní hospodářský výsledek (EBITDA) za rok 2008 činí 0,4 mld. Kč – bylo instalováno nové odsíření za 1 mld. Kč – plánované investice do obnovy zařízení v roce 2009 jsou 411 mil. Kč Elektrárna Elcho – leží v severozápadní části města Chorzów – je v provozu od roku 2003 – 130 zaměstnanců – instalovaný výkon 238 MW – plný tepelný výkon 303 MWt – v roce 2008 spálila 45 000 tun biomasy – v roce 2008 vyrobila 1 220 000 MWh elektřiny – provozní hospodářský výsledek (EBITDA) za rok 2008 činí 1,5 mld. Kč – patří k nejmodernějším černouhelným elektrárnám v Evropě – plánované investice do obnovy zařízení v roce 2009 jsou 17,6 mil. Kč

25

druhou 800MW elektrárnu hledáme vhodnou lokalitu na severu Polska v okolí Gdaňsku, kde víme, že je nedostatek výkonu. Nebudete ještě muset stavbu paroplynu na základě nedávné rusko-ukrajinské krize přehodnotit? Nemyslím si. Polsko totiž čerpá až 40 % plynu z vlastních zdrojů a po nedávné plynové krizi uvažuje o dalším navýšení těžby a diverzifikaci dodávek i z jiných zdrojů, než je rusko-ukrajinský tranzit. To nám umožňuje jednat o dodávkách s tuzemskou plynárenskou společností a dohodnout takové podmínky, abychom na ruském plynu v budoucnu nebyli životně závislí.

Adamov – Konín ve středním Polsku, o které máme eminentní zájem. Náš podíl na trhu by rázem poskočil asi na 12 %. Zatím se zdá, že jsme jedním z vážných favoritů. Co je vaší prioritou pro tento rok? Protože dochází k přirozenému poklesu zájmu o centrální dodávku tepla vlivem regulace a zateplování budov, chceme oslovit nové potenciální zákazníky zajímavou marketingovou nabídkou a získat tak další odběratele v zatím neoslovených lokalitách měst Chorzów, Katovice a Skawina. Další prioritou je pro nás restrukturalizační projekt v elektrárně Skawina v rámci přechodu na moderní řízení, jehož součástí je

Petr Ivánek Vzdělání

Vysoká škola báňská v Ostravě, ekonomická fakulta – obor hornictví g dvouletý manažerský kurz MCE g 

Do pěti let chceme v Polsku postavit dva nové paroplynové zdroje A co alternativní zdroje energie? Monitorujeme možnosti výstavby nových zdrojů na stoprocentní spalování biomasy. Rádi bychom také postavili na severu země větrné elektrárny, ale zatím to komplikuje nedostatečný koncepční rozvoj tamní přenosové sítě. Je v Polsku dostatek biomasy? V Polsku je trh s biomasou velmi rozvinutý a kromě toho nás také zásobují tři dodavatelé z jižní Moravy. Doprava do 200 km je ještě rentabilní. Na rok 2009 už máme nasmlouváno 90 % paliva. Připravujeme rovněž podmínky pro vypsání tendru na dlouhodobé dodávky biomasy, které budou výhodné pro nás i pěstitele.

i hledání a výchova mladé generace energetiků a spolupráce se vzdělávacími institucemi. Začínáme zde měnit i firemní kulturu, motivační systém a implementovat sedm principů firemní kultury. Také musíme zajistit kontrakt na dodávky uhlí a biomasy na více než jeden rok dopředu, což v Polsku není zvykem. A budeme pokračovat v aktivitách, které povedou k výstavbě větrných elektráren, a pozorně monitorovat úvahy vlády o výstavbě jaderného zdroje.

Co vám v Polsku nevyhovuje? Složité privatizační podmínky, jež kvůli nedostatku informací nedovolují přesně odhadnout cenu společnosti, která je privatizována. V takovém případě není možné přesně spočítat návratnost investice a ta se pro nás stává velmi riskantní.

Překvapilo vás něco při příchodu do Polska? Překvapila mne kvalifikovanost a pracovní úroveň zaměstnanců, minimálně srovnatelná s českou. Zaměstnanci mají zájem se stále vzdělávat, a pokud jim to zaměstnavatel poskytne, velmi si toho váží. Také je tu zajímavým zvykem, že v Den energetiků, což je v Polsku státní svátek, jde celá firma do kostela, kde jim farář požehná firemní vlajku na další rok. Překvapila mne také krásně opravená historická města a vysoká kulturnost.

Jaký má ČEZ na polském trhu podíl ve výrobě elektřiny? Dvě a půl procenta. To by se však v tomto roce mohlo změnit, pokud bychom uspěli v privatizaci tří velkých elektráren Patnov –

Jak je ČEZ vnímán na polském trhu? Jako firma, která je náročná na výsledky, chce tam působit dlouhodobě a má jasný a koncepční plán, co bude s nakoupenými zdroji dělat.

Kariéra

Severomoravská energetika (1985–2003) – v různých funkcích, naposledy ve funkci ředitele strategie společnosti; od roku 1994 členem představenstva SME, a. s. g ředitel firmy AP&P Partner, a. s., – poradenství v energetice (2003– 2004) g manažer projektů a zástupce country managera ČEZ Bulharsko (2004–2007) g zástupce country managera ČEZ Polsko (1. leden–30. červen 2008) g country manager ČEZ Polsko (1. červenec 2008–dosud) g 

Rodina

manželka Hana, synové Martin (23) a Jakub (20)

Hobby

sport (cyklistika, lyžování, treking, létání)

26

skupina v pohybu

text: Renata Skupniková foto: archiv

otazníky

Kdy budou propojeny databáze IDM s přístupovým systémem ČEZ? Josef Šarapatka specialista ochrany centrály ČEZ, a. s.

Kdy lze předpokládat plné propojení databází Identity management (IDM) s přístupovým systémem užívaným v ČEZ, a. s.?

Jaroslav Puchta vedoucí odd. řízení rizik ČEZ ICT Services

Začala série setkání zaměstnanců Na více než třiceti místech napříč republikou se v průběhu února až dubna sejdou zaměstnanci dceřiných společností a elektráren, aby společně zhodnotili, jak byli úspěšní v naplňování stanovených cílů a úkolů uplynulého roku, a zároveň získali informace o prioritách, iniciativách a cílech, které před jednotlivými útvary stojí nejen v roce letošním. Součástí setkání bude i slavnostní předávání ocenění ČEZAR, které je udělováno nejlepším zaměstnancům Skupiny ČEZ za vynikající výkony při plnění osobních cílů a výrazný přínos k výsledkům útvaru. Nominace za rok 2008 proběhly na počátku roku a ocenění zaměstnanci se setkají na Víkendu Čezarů již na konci dubna. Na loňských setkáních byla představena nová, srozumitelnější podoba principů firemní kultury. V průběhu uplynulého roku pak probíhala intenzivní komunikace s cílem zvýšit mezi zaměstnanci Skupiny ČEZ znalost a porozumění významu našich principů. Tento rok bude komunikace principů pokračovat. Na setkáních se

společně podíváme na stav firemní kultury v našich elektrárnách a dceřiných společnostech, tedy na to, co principy znamenají v naší každodenní praxi. Letos poprvé využijeme během setkání hlasovací zařízení, prostřednictvím kterého se vás budeme ptát na váš názor k některým prezentovaným tématům. Na závěr setkání nebude samozřejmě chybět prostor pro diskusi, neformální setkání a dialogy. Pro všechny účastníky bude připraven i malý dárek. O termínech a místech konání jednotlivých setkání budete včas informováni svými nadřízenými nebo se o nich dočtete v některém z našich interních komunikačních nástrojů.

Databáze IDM slouží ke správě uživatelů v informačních systémech Skupiny ČEZ a k řízení oprávnění včetně schvalovacích workflow. Přístupový systém je využíván k řízení fyzického přístupu do objektů Skupiny ČEZ. IDM byl spuštěn počátkem února. Nyní budou automaticky aktualizovány i atributy osob v přístupovém systému K4. Tím se mj. propojí proces správy uživatelů informačních systémů se správou přístupů. Přístupový systém K4 bude tímto navázán na informace z personálního systému SAP HR. Integrace obou systémů však není plná a týká se jen zaměstnanců na centrále. V rámci projektu IDM II., který bude ukončen do konce roku, budou postupně integrovány další přístupové systémy. Příště se Jaroslav Puchta zeptá Martina Vojáčka, ředitele úseku správa nemovitostí a služeb.

27

oranžová spojení

Připravila Věra Marušiaková

Hledáte odpověď? Zeptáme se za vás… Vítejte v únorové rubrice Oranžová spojení. Tentokrát zde najdete odpověď na dotaz týkající se hodnocení zaměstnanců podle jednoho z našich principů. Dozvíte se také, jaké odbornosti jsou nejčastěji požadovány pro získání práce v jaderné elektrárně a jak je to s měřením pracovní doby. Odpovědi na nejzajímavější dotazy a příspěvky pro vás jako vždy připravují ti nejpovolanější z nejpovolanějších ve Skupině ČEZ.

Zajímá mě moje hodnocení podle principu Rosteme za hranice. Nechápu, jak mohu být hodnocen tímto kritériem, když v zahraničí nepracuji. Samozřejmě se zajímám o dění a aktivity Skupiny ČEZ v zahraničí a jsem schopen vysvětlit důvody těchto aktivit. Navíc se domluvím třemi jazyky – německy, polsky a rusky. Přesto mě můj nadřízený ohodnotil stupněm 3. Rosteme za hranice je jedním z našich principů, podle nichž se zaměstnanci standardně hodnotí. Všechny principy jsou rozpracovány do projevů žádoucího chování pro každý zaměstnanecký segment (skupina zaměstnanců podle jejich pracovního zařazení: management, členové týmu, specialisté a další) zvlášť. Princip Rosteme za hranice je hodnocen jak z mezinárodního, tak z regionálního hlediska. Vaše pracovní zařazení spadá do segmentu členové týmu I. Podle projevů žádoucího chování je pracovník připraven pracovat v jiném regionu/zahraničí. V kontaktu se zahraničními pracovníky vidí příležitost k vlastnímu rozvoji, je otevřen spolupráci s novými lidmi včetně zahraničních spolupracovníků, přijímá nové postupy a je schopen dorozumění se zahraničními spolupracovníky. Pro hodnocení podle principu Rosteme za hranice tak není klíčová skutečnost, zda pracujete, či nepracujete v zahraničí. Každé hodnocení nadřízeným pracovníkem jistě může mít i subjektivní charakter. Vaše hodnocení stupněm 3 – standardní úroveň vypovídá o tom, že vaše pracovní chování plně odpovídá požadované úrovni. Hodnocení za-

městnance probíhá formou hodnotícího pohovoru s nadřízeným, během kterého byste mimo jiné měli prodiskutovat i vaše navržené hodnocení podle jednotlivých principů. V případě, že s názorem svého nadřízeného nesouhlasíte, máte právo se „odvolat“ k vyššímu nadřízenému. Martina Thielová, útvar lidské zdroje Ostrava

Můj syn má ukončené středoškolské vzdělání s maturitou, avšak v jiném oboru než strojírenském. Bylo by i přesto možné získat zaměstnání v JE Dukovany? Ano, možné to je. Kromě strojní odbornosti jsou v současné době požadovány také odbornosti elektro-silnoproud i slaboproud, ale i chemie či energetika. Ve skutečně malém měřítku zde najdou uplatnění také uchazeči s netechnickým vzděláním, například v oblasti ekonomické, případně sociální. Veškerá volná místa jsou vyvěšena v lokalitě EDU na nástěnce v budově AB II a zveřejněna jsou též na intranetu a internetu. V následujících letech se vzhledem k věkové struktuře zaměstnanců JE Dukovany předpokládá potřeba technických profesí řádově v desítkách nových pracovníků. Jarmila Horáková, vedoucí útvaru lidské zdroje Morava

čítá až od 6.30. Při odchodu v 15.27 je pracovní dobu možné započítat pouze do 15.00. Jak to tedy je? Pracovní doba je v ustanovení § 78 odstavce 1. písmene a) Zákoníku práce definována jako doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Nelze tedy souhlasit s tvrzením, že se pracovní doba nějakým způsobem započítává pouze na celé půlhodiny. Takové pravidlo není ani v legislativě, ani ve vnitřních předpisech zaměstnavatele. Vycházíme-li však z definice, že zaměstnanec je připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele na pracovišti, nelze jednoznačně tvrdit, že se tomu tak děje v okamžiku průchodu vrátnicí závodu a záznamem průchodu na čtecím zařízení docházky, které následně data přenáší do docházkového systému. Pracovištěm je místo, kde zaměstnanec obvykle práci pro zaměstnavatele vykonává (např. dílna, část provozu, kancelář aj.). Cestu z vrátnice na pracoviště nelze ve většině případů považovat za pracovní dobu. Vedoucí zaměstnanec proto může kontrolovat skutečné příchody a odchody z pracoviště a následně korigovat (přepisovat) data v docházkovém systému, tedy skutečně odpracovanou dobu. Rafael Ferenc, vedoucí útvaru personalistika

Již několik let můj vedoucí tvrdí, že pracovní dobu si lze v docházkovém systému započítat pouze na celé půlhodiny. Například při příchodu v 6.03 se pracovní doba zapo-

Své dotazy posílejte do Oranžové schránky na intranetu Skupiny ČEZ

28

jedni z nás

text: Monika Dobiášová foto: archiv

Naše principy?

„Samozřejmě!“ Osm statečných aktéry letošní komunikace principů I letos budou Naše principy častým tématem interní komunikace. Od představování nové podoby a znění principů a vysvětlování jejich významu se posuneme blíže k fungování principů v praxi. Jak? Oslovili jsme několik z vás, aby se stali aktéry letošní komunikační kampaně a podělili se s ostatními o to, jak se na principy dívají svýma očima. Kdo jsou ti stateční, kteří se nezalekli spojit své jméno a tvář se sedmi principy? Vedoucí blokové dozorny z Temelína Libor Kašpar, auditor z ČEZ Distribuce Jiří Veiner, elektromontéři z ČEZ Distribuční služby Petr Riesz a Jiří Drábek, ředitel útvaru řízení technologie divize výroba Tomáš Žák, finanční ředitel naší akvizice v Polsku Jaromír Pečonka, Šárka Rie­ dlová, technolog provozu elektráren Tušimice a Prunéřov, a referentka obsluhy zákazníků z ČEZ Zákaznické služby Kristýna Fialová. Proč jsme je pro komunikaci principů zlákali? Na jejich názorech a zkušenostech chceme ukázat, jak naše principy fungují v praxi. Chceme, aby ostatním přiblížili, čím jsou principy v naší práci přínosné, a inspirovali je, aby se principy staly samozřejmou součástí také jejich práce.

Kde se s příběhy našich kolegů setkáte? V novém videospotu, na plakátech, intranetových stránkách intranet.cez.cz/naseprincipy a samozřejmě i v ČEZ NEWS. V rubrice Jedni z nás si veřejné obhájce našich principů postupně představíme. Tentokrát vám přinášíme profily Libora Kašpara a Jiřího Veinera. Ani letos v podpoře firemní kultury nezůstane jen u komunikace. Ta sama o sobě naši firemní kulturu nezlepší. Jednou z letošních novinek v podpoře firemní kultury je například e-learningový kurz poskytování zpětné vazby, přímo navázaný na naše principy. Dále se zaměříme na analýzu stavu firemní kultury v jednotlivých útvarech. Během února a března proběhnou napříč Skupinou diskusní workshopy, kde budou zaměstnanci jednotlivých elektráren a společností hledat odpovědi na otázky, co principy představují pro jejich procesy a útvary, v čem je jejich firemní kultura silná a kde mají naopak příležitosti ke zlepšení. Své názory předají manažerům, kteří podněty promění v plány, jak firemní kulturu ve svých útvarech zlepšit.

Více na: intranet.cez.cz/naseprincipy

Bezpečně tvoříme hodnoty Libor Kašpar g 

ČEZ, a. s. – vedoucí blokové dozorny ETE 1 g  V ČEZ pracuje více než 13 let g  Koníčky: hudba, bojová umění, knihy g  Oblíbený citát: Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl, či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme. (Seneca) g  Životní hodnoty: zdraví a spokojenost celé rodiny

„Pro nás je množství vyrobené energie velice důležité, ale bezpečnost je přitom kritérium číslo jedna.“

Zodpovídáme za výsledky Jiří Veiner g  ČEZ Distribuce, a. s. – specialista pro interní audit g  Ve Skupině ČEZ pracuje cca 2,5 roku g  Koníčky: sport, vaření, kultura g  Oblíbený citát: Na citáty moc nedám. Jsou moudré, ale jakoby z jiného světa. Navíc často jeden citát popírá druhý. Tak aspoň jeden: Kolik třešní, tolik višní. g  Životní hodnoty: rodina

„Jako distributor zodpovídáme za to, že naši zákaznící budou mít elektrickou energii v požadovaném čase a kvalitě.“

Je podle vás dobré mít jasně definované zásady firemní kultury? Rozhodně je to velice užitečné. Motivovaný zaměstnanec v nich najde směr, kterým se může rozvíjet, aby byl platným (a ceněným) členem firmy. Ale i nemotivovaný zaměstnanec, který se na naše principy dívá spatra, je má často před očima, a tak se i jemu vryjí do podvědomí a jeho práce je jimi ovlivněna. I lidem mimo firmu se tyto zásady časem uloží do paměti a spojí si je s danou společností. Každá firma, která takové zásady vytvoří a jasně je mezi zaměstnanci i na veřejnosti prezentuje, na tom může jen vydělat. Jak hodnotíte současnou úroveň firemní kultury ve Skupině ČEZ? Domnívám se, že je dobrá. To znamená, že je zde ještě dost místa pro zlepšení. Je to samozřejmě především o každém jednotlivci a jeho osobním přístupu. Proto si myslím, že prezentaci hodnověrným člověkem s neformální autoritou a hlavně viditelné uplatňování principů v praxi ještě potřebujeme. Který princip je pro vás nejtěžší dodržovat? Rosteme za hranice. Z tohoto principu jsem si pro sebe vybral poučení ze zkuše-

ností z provozu JE v zahraničí a samozřejmě zlepšení jazykových schopností – ale to už se pomalu dostáváme na půdu principu Pracujeme na sobě… Co chcete v letošním roce udělat pro zlepšení v nějakém principu? I letos pro sebe vidím prioritu v principu Pracujeme na sobě. Kromě zdokonalení jazykových schopností si chci rozšířit obzor v oblasti bezpečnosti jaderných elektráren. Co vás zaujalo při přípravě nové kampaně našich principů? Spolupráce fotografů při tvorbě skupinové fotografie. Jeden z fotografů byl hlavní a fotil. Ostatní mu pomáhali dle jeho pokynů a starali se například o světla. Když pak požádal o zesílení světla, jeden z pomocníků mu místo toho přesunul odraznou plochu blíže. To hlavní fotograf vůbec nekomentoval, i přes nedostatek času trpělivě vyčkával a nakonec byl s výsledkem spokojen. Tento způsob spolupráce a komunikace založený na naprosté důvěře mi byl dosud prakticky neznámý. Na svém pracovišti si ho nemohu dovolit, ale v osobním životě by mohl být užitečný.

Je podle vás dobré mít jasně definované zásady firemní kultury? Rozhodně ano. Ale je to jen vodítko. Je to něco, co mohou lidé pozitivně vnímat, pokud jsou v zaměstnání spokojeni. Myslím, že s tím to celé stojí i padá. Ale pokud je někdo nespokojený a na principy nevěří, mělo by to dát zpětnou vazbu jeho nadřízeným. Třeba by s tím dokázali něco udělat. Pak by snad změnili názor i „pesimisté z principu“. Nicméně každý by měl začít nejprve sám u sebe.

Který princip je pro vás nejtěžší dodržovat? Nevím, slabin bude určitě dost. Řekl bych ale, že Pracujeme na sobě skýtá mnoho prostoru pro zlepšení.

Jak hodnotíte současnou úroveň firemní kultury ve Skupině ČEZ? Je dobrá, ale zároveň tak trochu nesourodá, což je zřejmě dáno nejen velikostí a strukturou Skupiny ČEZ, ale také jejím historickým vývojem včetně příslušnosti k středoevropskému regionu. Ne že bych si dělal iluze o firemních kulturách na západ od našich hranic, ale jisté rezervy bych u nás určitě viděl.

Co vás zaujalo při přípravě nové kampaně našich principů? Udělat publikovatelnou fotku = spousta dřiny. Zkrátka focení bylo opravdu náročné, ač se to z výsledku třeba vůbec nezdá. Bylo fajn nakouknout do zákulisí profesionálního fotografování, nechat kolem sebe běhat spoustu trpělivých lidí, ale nakonec jsem velice rád za to, co dělám a kde to dělám.

Co chcete v letošním roce udělat pro zlepšení v nějakém principu? Jak jsem řekl, žlutý princip Pracujeme na sobě je taková nekonečná výzva, takže doufám, že se najde nějaký čas k jeho naplnění.

30

pomáháme

text: Jan Vyskočil foto: archiv

El kondor pade

Za pět let své existence pomohla Nadace ČEZ vybudovat už 116 Oranžových hřišť

Nadace ČEZ v roce 2008 Nadace ČEZ podporuje veřejně prospěšné projekty, které si kladou za cíl zvýšit kvalitu života co nejširšímu okruhu lidí. V uplynulém roce podpořila 301 projekt celkovou částkou 126 685 281 Kč. Podpora Nadace ČEZ již šestým rokem směřuje především na projekty rozvoje volnočasových aktivit dětí a mládeže, zvýšení kvality života znevýhodněných osob a zlepšení občanské vybavenosti měst a obcí v regionech. Je rozdělena do tří hlavních okruhů: Oranžové hřiště, Oranžové kolo a Podpora regionů. Celostátní projekt Oranžové hřiště zastřešuje příspěvky obcím na výstavbu dle evropských měřítek bezpečných dětských a sportovních hřišť. Nároky na bezpečnostní a hygienické normy těchto hřišť neustále stoupají, a tak se obce na tomto poli dlouhodobě potýkají s nedostatkem financí. V roce 2008 vybrala Nadace ČEZ v rámci tohoto programu 30 obcí a měst, které podpořila celkovou částkou 32 700 000 Kč. Za pět let své existence vybudovala Nadace ČEZ již 116 Oranžových hřišť. To sté bylo v říjnu minulého roku slavnostně otevřeno v Českém Krumlově. Oranžové kolo je putovní interaktivní projekt zaměřený především na pomoc lidem se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Speciální rotopedy – Oranžová kola – putují v rámci významných společensko-

-kulturních akcí po celé České republice a podporují místní neziskové organizace. Umožňují zájemcům z řad veřejnosti, aby vlastním fyzickým úsilím přispěli na dobrou věc. Energii, vyrobenou šlapáním, pak mohou podle vlastního uvážení věnovat některé z vybraných dobročinných společností. V roce 2008 takto Nadace ČEZ rozdělila 1 949 961 Kč. Podpora regionů zastřešuje nadační příspěvky směřující do různorodých projektů podporujících zvyšování kvality života obyvatel měst a obcí, především do budování infrastruktury, školství, kultury, sportu, zdravotnictví, sociální péče aj. Podpora regionů vychází mimo jiné z předpokladu, že právě místní organizace nejlépe vědí, na co jsou peníze nejvíce zapotřebí. Žádosti o nadační příspěvek jsou posuzovány z hlediska potřeb konkrétní oblasti, detailní znalost místních podmínek je zárukou účelného využití poskytnutých prostředků. Na obecně prospěšné projekty regio­ nálního i celostátního charakteru Nadace ČEZ v roce 2008 poskytla celkem 92 035 320 Kč.

Zaměstnanci společnosti ČEZ Zákaznické služby z Plzně se zapojili do akce El kondor pade, kterou organizuje plzeňská Zoologická a botanická zahrada. Ta sbírá neplatné padesátníky na výstavbu nových voliér pro trojici tamních kondorů. „Voliéry budou stát zhruba 400 000 Kč, potřebujeme tedy až 800 000 kusů mincí. Asi 50 000 jich už od dárců máme,“ uvedl mluvčí plzeňské ZOO Martin Vobruba. Nápad zapojit se do střádání neplatných padesátníků se zrodil v týmu kolem hlavního iniciátora Tomáše Kocha z úseku správa společnosti. Parta lidí z ČEZ Zákaznické služby již několik let sponzoruje v plzeňské ZOO klokana rudého, nosála červeného a nově i kapybaru. „Jsme se zahradou v pravidelném kontaktu, a když vyhlásila sbírku na kondory, neváhali jsme,“ říká Tomáš Koch. „V kanceláři se nám sešla pěkná hromádka drobných mincí a stále přibývaly další. Proto jsme se dohodli se zástupci ZOO a oni nám dodali zapečetěnou kasičku, která je stále k dispozici na recepci budovy A plzeňského sídla ČEZ v Guldenerově ulici.“ Zatím do ní přispěly desítky zaměstnanců ČEZ Zákaznické služby i další kolegové z ostatních plzeňských pracovišť. Neplatné padesátihaléřové mince budou banky vyměňovat do konce srpna letošního roku. Plzeňská ZOO chce proto sbírku uzavřít ještě před letními prázdninami. Největší dárce pak ocení tím, že budou moci pojmenovat a pokřtít jednoho ze tří kondorů. Marta Ctiborová

31

lidé

text: Pavel Pošusta foto: autor

Dozorčí rada ČEZ má dva nové členy

Flexi je sexy!

Novými členy dozorčí rady ČEZ, a. s., volenými zaměstnanci, se na čtyřleté­ funkční období stali Lubomír Klosík a Petr Gross. Rozhodlo o tom hlasování 39 volitelů, kteří ve volbách (22. 1. v Praze) zastupovali více než 6000 zaměstnanců ČEZ, a. s.

V rámci ukončeného kolektivního vyjednávání bylo čerpání osobního účtu v integrovaných dceřiných společnostech rozšířeno o možnost čerpání formou univerzálních poukázek Flexi Pass. Tyto poukázky lze použít nejen na úhradu rekreace, ale také sportovních aktivit, kultury, zdraví či vzdělávání. V katalogu prostě vyberete smluvního partnera a za čerpání služby na místě ihned poukázkami Flexi Pass zaplatíte.

Lubomír Klosík

Účast zaměstnanců na volbách volitelů byla rekordní – ve 14 volebních obvodech hlasovalo 4872 pracovníků, tj. 78 % celkového počtu zaměstnanců. Tento fakt a celou přípravu voleb, kterou měla na starosti divize personalistika, také bezprostředně po vyhlášení dvou nových členů dozorčí rady vyzvedla Hana Krbcová, ředitelka útvaru lidských zdrojů Skupiny ČEZ: „Ráda bych poděkovala všem zaměstnancům, kteří se voleb v tak vysokém počtu zúčastnili.“ Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem společnosti. Dohlíží na práci představenstva a na podnikatelskou činnost společnosti. Sleduje, zda je tato činnost uskutečňována v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. Členové dozorčí rady mají právo nahlížet do všech dokumentů a zápisů týkajících se činnosti společnosti, přezkoumávat účetní uzávěrky a návrhy na rozdělení zisku a dividend. Dozorčí radu tvoří celkem 12 členů volených na čtyřleté funkční období; osm z nich je voleno valnou hromadou a čtyři jsou voleni zaměstnanci. Nově zvolení členové Lubomír Klosík a Petr Gross zaujali v dozorčí radě místa po Jiřím Jedličkovi a Janu Ševcovi, kterým jejich čtyřletý mandát skončil.

Petr Gross

Volitelé, z nichž každý disponoval dvěma hlasy, vybírali z pěti kandidátů (šestý kandidát, Aleš Friedrich, se kandidatury ještě před volbou vzdal) takto: 1. Lubomír Klosík (24 platných hlasů), 2. Petr ­Gross (22), 3.–4. Jiří Jedlička (13), 3.–4. Josef Mráz (13), 5. Jaroslav Dlabač (6). „Přijímám výsledek volby s pocitem obrovské zodpovědnosti, a to i proto, že výsledek byl tak jednoznačný. Mé představy o práci v dozorčí ra dě se zřejmě ztotožnily s názory volitelů. Jsem přesvědčen, že představenstvo a dozorčí rada by měly mít zájem na tom, abychom do tohoto orgánu přinášeli zpětnou vazbu, tedy názory zaměstnanců, které zastupujeme. Díky tomu budou moci zjistit, zda jsou jejich stanoviska v souladu s představami zaměstnanců. Ti jsou těmi nejdůležitějšími a jejich zájmy chci zastupovat,“ řekl Lubomír Klosík, dlouholetý zaměstnanec i odborový představitel z elektrárny Dětmarovice. Podobně reagoval i Petr Gross, rovněž zkušený energetik a zástupce odborů z elektrárny Chvaletice. „Je to pro mne velký závazek, po 33 letech v ČEZu a po působení v nejrůznějších funkcích jak na elektrárně, tak v odborech. Je to určité vyvrcholení mé práce a kariéry. Teď na sobě budu muset ještě hodně pracovat.“

Je to cesta pro zaměstnance, kteří dávají přednost individuální turistice, považují stávající způsob čerpání za byrokratický nebo jen chtějí využít prostředky osobního účtu raději k návštěvě tělocvičny, bazénu, kina nebo divadla, k nákupu v lékárně či optice, případně k úhradě jazykového kurzu apod. Osobní účet má sloužit především k odpočinkovým a regeneračním aktivitám. Smyslem není vyplácet nečerpané prostředky spolu se mzdou, navíc od roku 2009 nevýhodným způsobem, kdy zůstatek osobního účtu bude před jeho vyplacením snížen o částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dále o částky pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které by z těchto částek odvedl zaměstnavatel. Sami rozhodněte, zda chcete čerpat osobní účet prostřednictvím poukázek Flexi Pass, nebo zůstanete u stávajících způsobů čerpání. Všechny lze volně kombinovat. Pokud se rozhodnete čerpat svůj osobní účet formou poukázek Flexi Pass, vyplňte žádost o poukázky a nejpozději 6. 3. 2009 ji doručte na uvedenou adresu. Více informací získáte na intranetu dceřiných společností nebo na zaměstnanecké lince 47 111 4040 (v provozu od ledna do března, po–pá od 8 do 14 hod.). Renáta Divišová

Více na www.flexipass.cz nebo www.sodexo.cz

32

tým

text: Roman Peterka foto: Jan Zavřel

10

Vykonavatelé vlastnických práv Tým útvaru majetkové účasti Fúze, zakládání nových společností, zvyšování základního kapitálu – to vše je jejich denním chlebem. Disponují znalostmi finančních analytiků, právníků i investičních poradců. Značně rozvětvená a stále komplikovanější struktura „dcer“ a „vnuček“ mateřské společnosti ČEZ, a. s., je pro ně naprosto přehledná. Musí být.­Ve všech společnostech, kde ČEZ majetkově figuruje, se starají o uplatňování jeho vlastnických práv. Kdo? Dvanáctičlenný tým útvaru majetkové účasti.

Na starosti tu mají jak tuzemské firmy ovládané společností ČEZ, tak ty zahraniční – dohromady je to téměř stovka společností s různými podnikatelskými aktivitami. Práce je to pestrá – vzhledem k rozlehlosti struktury Skupiny ČEZ i k tomu, jak se neustále proměňuje. „Každý rok tu vznikají nové společnosti a probíhá celá řada operací spojených s výkonem vlastnických práv,“ říká ředitel útvaru majetkových účastí Tomáš Dzik. „Nejde jen o účast na valných hromadách a podobně, ale i o spolupráci na celé řadě projektů s příslušnými divizemi či projektovou kanceláří, jako jsou zakládání nových společností či fúze již existujících,“ dodává.

Ve znamení investic

V tuzemsku byla v loňském roce takovým velkým projektem fúze společností ČEZnet a ČEZData do ČEZ ICT Services. „Proběhla také fúze projektových společností ENPRO, ENPROSPOL se společností I&C ENERGO a fúze Energetiky Vítkovice a ČEZ, na základě které se někdejší dceřiná společnost Energetiky Vítkovice ČEZ Energetické služby stala stoprocentní dcerou ČEZ,“ říká vedoucí útvaru výkon správy tuzemských majetkových účastí Jaroslav Janda. V oblasti zahraničních akvizic bylo nejvýznamnějším projektem loňského roku založení dceřiné společnosti v Turecku s názvem Akcez – společného podniku ČEZ a turecké skupiny Akkök. „Jedná se o jednu ze zásadních investic českého podniku v zahraničí, navíc jde o společnou účast padesát na padesát s dalším partnerem, což má svá specifika – především se neobejde bez dlouhého vyjednávání za účasti všech zainteresovaných útvarů ČEZ,“ popisuje největší projekt loňského roku v oblasti zahraničních akvizic Irena Trunečková, vedoucí útvaru výkon správy zahraničních majetko-

6

11

8

vých účastí. „Kromě toho bylo založeno několik dalších nových společností, jako CEZ Produkty Energetyczne v Polsku či projektová společnost na výstavbu nového paroplynového zdroje v bulharské Varně,“ vypočítává dále. „Letos pro nás bude významný především vstup do Albánie, a pokud se nám podaří uspět v tendru, pak také připravovaná účast v německé společnosti Mibrag prostřednictvím našich Severočeských dolů,“ dodává.

Od sekce k útvaru

Útvar majetkových účastí, který spravuje tuzemské i zahraniční společnosti, vznikl teprve v roce 2008. Historie týmu, který se stará o výkon vlastnických práv ČEZ, je však mnohem delší. „Zhruba v roce 2000 sem přišla z bankovních investičních společností malá skupina lidí, kteří měli zkušenosti s působením na pozicích finančních analytiků a s výkonem vlastnických práv u rozsáhlých portfolií společností, a založili jsme tu sekci, která měla na starosti majetkové účasti včetně zahraničních. V zahraničí šlo v té době ale jen o výjimečné akvizice,“ vzpomíná Jaroslav Janda. Ke skutečnému průniku na zahraniční trhy, a tím i k potřebě oddělit výkon vlastnických práv v zahraničních společnostech do samostatného útvaru pod divizí international, došlo až později. Loni v létě se pak tuzemská a zahraniční agenda správy a výkonu vlastnických práv opět spojily pod jedním útvarem. „Ke 30. červnu loňského

33

7

2

1

3

9

5

4

1

Historie se opakuje Tomáš Dzik ředitel útvaru majetkové účasti

roku jsme tyto činnosti u tuzemských i zahraničních majetkových účastí spojili do jednoho útvaru – majetkové účasti v divizi výkonného ředitele,“ říká ředitel útvaru Tomáš Dzik. „Stalo se to proto, abychom nastavili stejná pravidla řízení a sjednotili výkon vlastnických práv v námi ovládaných společnostech v tuzemsku i v zahraničí,“ dodává. Divizi international zůstává na starosti výkonné řízení zahraničních majetkových účastí.

Tým dvou generací

Ve „staronovém“ týmu nově vytvořeného útvaru majetkových účastí doplnil ostřílené „harcovníky“ se zkušenostmi s majetkovými expanzemi ČEZ v tuzemsku početný příliv nováčků, kteří začali spravovat nově nabyté portfolio zahraničních majetkových účastí. „V rámci útvaru máme sice rozděleno portfolio na tuzemsko a zahraničí, zároveň je ale naším cílem stoprocentní zastupitelnost a univerzálnost,“ podotýká Jaroslav Janda. Sám patří k těm „starším a pokročilým“, kteří už mají za sebou mnohaletou zkušenost nejen při výkonu vlastnických práv u tuzemských majetkových účastí ČEZ, ale také v řízení průmyslových podniků, činností státních organizací či investičních společností. Soužití s nováčky, kteří omladili tým, po­dle něj funguje na jedničku. Irena Trunečková, která je sama jednou z těch „mladých“, souhlasí. „Není v tom žádný problém, spíše naopak – výborně se doplňujeme a tvoříme vyvážený tým,“ míní.

Útvar majetkové účasti 1 Tomáš Dzik ředitel útvaru 2 Sylva Burianová asistentka ředitele Tuzemské majetkové účasti 3 Jaroslav Janda vedoucí útvaru výkon správy tuzemských majetkových účastí 4 Věra Pourová specialista 5 Přemysl Skočdopol specialista 6 Tomáš Fuks specialista 7 Marek Šlégl specialista Zahraniční majetkové účasti 8 Irena Trunečková vedoucí útvaru výkon správy zahraničních majetkových účastí 9 Michaela Šimková specialista 10 David Machač specialista 11 Vojtěch Kopp specialista Tomáš Fuks ml. specialista

Jak se podařilo zvládnout spojení správy tuzemských a zahraničních majetkových účastí do jednoho útvaru? Myslím, že dobře. Po počátečních problémech jsme snad přesvědčili všechny ostatní útvary, že jsme s nimi schopni dobře spolupracovat a že jim poskytujeme napříč Skupinou i v zahraničí stejně kvalitní službu, jaká byla až doposud poskytována pouze tuzemským společnostem. Pomáhá zkušenost se správou tuzemských majetkových účastí při orientaci v problematice správy zahraničních akvizic? Určitě. Lidé z tuzemských majetkových účastí mají dlouhodobou zkušenost s procesem privatizace české ekonomiky – koneckonců s mnoha z nich jsem se osobně poznal už při zakládání Spořitelní investiční společnosti v první polovině 90. let – a jejich zkušenost je použitelná i pro zahraničí. Potíže, se kterými se potýkáme při pronikání na trhy států, jako jsou Rumunsko, Bulharsko či další balkánské země, se podobají těm, které řešili zahraniční investoři před nějakými deseti patnácti lety u nás. Jen jsme v obrácené pozici – my jsme teď těmi „kolonizátory“, na které se místní dívají někdy s nedůvěrou. Je to zajímavé srovnání. (smích)

34

den s

text: Roman Peterka foto: David Hanykýř

6:00

Jiří Suchánek vedoucí vodní elektrárny Přelouč Na kraji městečka Přelouč u mostu přes Labe stojí malebná stavba malé vodní elektrárny, jejíž turbíny vyrábějí elektrickou energii už od konce 20. let minulého století. Vedoucí elektrárny Jiří Suchánek byl v té době ještě „na houbách“, o historii „své“ elektrárny má ale velmi podrobné znalosti. Některé přímo „od pramene“. „Když jsem nastupoval, pracoval tu ještě člověk, který zde v roce 1924 instaloval turbíny,“ říká.

Z policajta strojníkem

Jiří Suchánek nastoupil do přeloučské elektrárny v roce 1978 ve svých sedmadvaceti letech na pozici strojníka. K práci zde se dostal docela velkým obloukem – vyučil se jako elektromechanik motorových kolejových vozidel, pak chvíli pracoval u dráhy a po vojně ho touha po dobrodružství přivedla do služeb Sboru národní bezpečnosti. „Dělal jsem tady v Přelouči vyhledavatele na obvodním oddělení. Měli jsme na starosti vše v rámci našeho obvodu – od dopravních nehod až po násilné trestné činy,“ vzpomíná. „Docela mě to bavilo, byl jsem takový malý vesnický kriminalista,“ usmívá se. Jenže toho dobrodružství bylo časem až moc. „U policajtů se na nějaké hodiny nekoukalo, takže rodina s tím moc skloubit nešla,“ vysvětluje. Nakonec dal výpověď a odešel do civilu. „Přijel jsem se sem podívat, práce mi přišla zajímavá, tak jsem nastoupil,“ popisuje svou cestu do přeloučské malé vodní elektrárny.

Den začíná hrou na věštce – z údajů o průtoku vody v počítači musí Jiří Suchánek odhadnout, kolik bude přes den elektrárna schopna dodat energie. „Je to trochu jako věštění z křišťálové koule – jsme průtočná elektrárna, takže kolik vody proteče, tolik elektřiny vyrobíme, a jen těžko se to odhaduje,“ vysvětluje.

8:00

Velká část práce v přeloučské malé vodní elektrárně zahrnuje kontroly jednotlivých zařízení. Obchůzku po elektrárně začínáme kontrolou rozvodny. „V nutných případech lze zařízení ovládat ručně – standardně se ale do chodu rozvodny nezasahuje,“ říká Jiří Suchánek.

8:30

Jednou ze zastávek při obchůzce je také místnost, která ukrývá řídící systém elek­ trárny. Spolu s kolegou tu Jiří Suchánek řeší problémy s čidlem, které hlídá výšku vodní hladiny.

9:30

Pravidelně se kontrolují také samotné turbíny. „Hlídáme, jestli nikde neuniká olej, čistíme zařízení, když je potřeba – o techniku je nutné se neustále starat,“ vysvětluje Jiří Suchánek.

I chytrá technika potřebuje člověka

Od doby, kdy pan Suchánek nastoupil jako strojník, se mnohé změnilo – a nejen to, že dnes je vedoucím. „Dělám stejnou práci jako moji kolegové, jen mám větší zodpovědnost a víc papírování,“ komentuje své povýšení. Ze čtyř původních turbogenerátorů vybavených Francisovými turbínami firmy Josef Prokop & synové – Pardubice tu zbyly dva, další dva před pěti lety nahradila soustrojí s Kaplanovými turbínami. Přibylo i množství nejmodernějších technologií, které z velké části ohlídají provoz elektrárny samy, což umožnilo zredukovat počet obslužného personálu. Zatímco původně tu pracovalo pět strojníků a střídali se v nepřetržitém provozu, dnes celý provoz obstarávají ve třech. Pracuje se od šesti od rána do šesti večer, v noci jsou všichni doma, jen vždycky jeden drží pohotovost. „Technika se z velké části ohlídá sama, bez dohledu člověka se ale ne­ obejde,“ uzavírá Jiří Suchánek.

15:00

Voda z řeky, která roztáčí turbíny, musí nejprve protéct přes tzv. česlice – mříž, která má za úkol zachytit plovoucí předměty. Řeka přinese různé zajímavosti. „Už jsme tu měli na česlicích i utonulé lidi,“ vzpomíná Jiří Suchánek. Česlice je nutné často čistit.

16:00

Nepořádek z česlic končí v kontejneru. Když se naplní, musí se s pomocí jeřábu vyzvednout, aby mohl být vyvezen na skládku. S pomocí jeřábu Jiří Suchánek ukládá na jeho místo nový, prázdný.

36

historie

text: Pavel Augusta ilustrace: archiv autora

Elektrická tramvaj dobývá Prahu Historii hromadné kolejové dopravy v Praze začala psát 23. září 1875 „koňka“, která pak vozila Pražany dalších 30 let. Provozoval ji stejně jako v několika dalších evropských městech belgický podnikatel Eduard Otlet.

Souprava na trati Smí­chov­– –Ko­­šíře. Brzy se ale ukázalo, že motorový vůz vlečňák obsazený pasažéry do Košíř neutáhne

Až přišel Křižík

V roce 1891 se Praha chystala na Jubilejní výstavu, která se měla stát oslavou a „výkladní skříní“ úspěchů českého průmyslu. Bylo zřejmé, že očekávaný nával návštěvníků bude koňka zvládat jen obtížně. A tak jeden z hlavních organizátorů výstavy, František Křižík, zřídil k výstavišti elektrickou dráhu, první nejen v Praze, ale na našem území vůbec. Zpočátku asi 800 metrů dlouhá jednokolejná dráha vedla od vyhlídkové restaurace v letenských sadech do Stromovky. Na Letné navazovala na lanovku překonávající strmý svah od řeky na pláň. Od samého počátku šlo spíše o trať pokusnou a tak ji také Křižík po skončení výstavy využíval. K opravdu běžné každodenní dopravě začala sloužit elektrická tramvaj na trase z Karlína na Balabenku, kterou Křižík otevřel v březnu 1896. Později byla trať prodloužena až k dnešnímu Masarykovu nádraží a na druhé straně do Vysočan. Byla velmi úspěšná, a to i ekonomicky. To se už ovšem nedá říci o elektrické dráze mezi křižovatkou U Anděla na Smíchově a Klamovkou. Postavil ji rovněž roku 1896 smíchovský starosta Matěj Hlaváček, který měl na Klamovce restauraci a zábavní park. Dráha byla sice vedena v národním duchu (vozy byly červenobílé a obsluha nosila čamary), ale přivedla svého zakladatele do dluhů.

Vzhůru na Vinohrady

Úspěch karlínské dráhy inspiroval pokrokové radní Královských Vinohrad, aby Křižíkovi zadali postavení vlastní elektrické dráhy. V červnu 1897 tak vyjely první elektrické vozy na trase mezi Německým divadlem (Státní operou) a Florou. Městská elektrická dráha Královských Vinohrad se stala prvním dopravním podnikem v majetku obce, všechny předešlé, včetně koňky, provozovali soukromníci. I povolení ke stavbě získal Křižík dříve než obec, avšak postoupil je zdarma Vinohradům. Délka dvoukolejné dráhy činila 3315 metrů. Proud dodávala vlastní městská elektrárna v objektu vinohradské vodárny, za pivovarem byla zřízena dodnes funkční vozovna.

Konečně Praha

Ačkoli o těchto drahách hovoříme jako o pražských, ve skutečnosti působily v tehdy samostatných předměstských obcích a do vlastního města, kde vlastnil koncesi Otlet se svou koňkou, nezasahovaly. Jejich úspěch však přiměl představitele Prahy, aby si konečně uvědomili, jak jsou pozadu. A tak v roce 1898 ustavili společnost Elektrické podniky kr. hl. m. Prahy, která od Královských Vinohrad bezúplatně získala jejich dráhu, odkoupila Otletovu koňku, začala ji elektrifikovat a připojovat na dosavadní předměstské dráhy.

Přes Karlův most

Bouřlivému rozvoji pražské tramvajové dopravy už nestálo nic v cestě. Toto tvrzení by se dalo brát skoro doslova – tramvaje se svého času „proplétaly“ historickými uličkami, koleje vedly přes Staroměstské náměstí, Prašnou bránou a dokonce i přes Karlův most, po němž poslední vůz koňky přejel roku 1905. „Vyzdobit“ tento starobylý klenot trolejovým vedením se však zdálo moc i pražským radním, a tak František Křižík našel jiné řešení. Elektrické vedení bylo uloženo do mostovky a vyvedeno řadou od sebe vzdálených kontaktů uprostřed kolejí. Motorový vůz tramvaje proud „sbíral“ zvláštní lyží na spodku vozu. Kontakty byly pod proudem, jen když je lyže vozu stlačila, takže procházejícím nehrozilo žádné nebezpečí.

37

křížovka

Křížovka VÝPLŇ OKNA

ZAČÁTEK TAJENKY

CHEMICKÁ ZNAČKA HLINÍKU

ŠPANĚLSKÝ ŠLECHTIC

MĚSTO V NEVADĚ

KOZÁCKÝ NÁČELNÍK

EVROPAN

ZASYKNUTÍ

ČESKÝ PROZAIK

MOŽNÁ

VĚNOVAT

ŘÍMSKÁ ČTYŘKA

KONEC TAJENKY

VÝKVĚT

ITALSKÉ MĚSTO

DRUH JELENA

ZASYPÁNÍ

DÉLKOVÉ MÍRY

PŘEDLOŽKA RUSKÉ ŽENSKÉ JMÉNO

KÓD OSTROVA SVATÁ LUCIE

ŘÍMSKÝMI ČÍSL. 501

REVOLVER ROSTLINNÝ VÝTAŽEK

JMÉNO PSA PRASKLINY

OSOBNÍ ZÁJMENO

STARŠÍ SPOJKA BIBLICKÝ SYN IZÁKA

DRUH BOROVICE CHEM. ZN. DYSPROSIA

VÝZVA K TICHU

MEDICIN. INSTITUT

STŘELY Z LUKU BŮH HINDŮ

KONTINENT

ČESKÝ MALÍŘ

POPRAVČÍ

PANÍ

UZENKA CYKLOHEXANON

VLAS V HŘÍVĚ

ZELENINOVÁ JÍDLA JASNOVIDCI

ČIRÉ KAPALINY

TAMTEN

PRÁVO ZÁKAZU

NÁZEV PÍSMENE

ŘÍMSKÝMI ČÍSL. 55

LAHODNÉ POKRMY

ZNAČKA DLAŽDIC

KEŇSKÁ ŘEKA

DVIH

VĚTŠÍ SEKYRA

ZKRATKA CIRKA

RIVAL

PLANETA

KVOKNUTÍ

ČESKÝ KLAVÍRISTA

ÚHORY JEDOVATÁ BYLINA

HROMADA HRUDNÍ KOSTI

RUS. MUŽ. JMÉNO

HOUNĚ

STRÝC (NÁŘEČNĚ)

DÍVČÍ JMÉNO

HORNÍ DÍL ZÁSTĚRY

SOLMIZ. SLABIKA

ČESKÝ HEREC

INICIÁLY TENISTY ŠTĚPÁNKA

RANCE

KOČKOVITÁ ŠELMA

PEVNÉ SPOJENÍ

+ ELEKTRODY

SPRÁVNÍ JEDNOTKA

MOŽNÁ

CHOROBNÝ VÁŠNIVEC

ALKEN

KINEMATOGRAFIE

HVĚZDA V PEGASU

KRÁTKÁ SCÉNKA

KÓD SAN MARINA

SPZ SOKOLOVA

ŘÍMSKÁ ŠESTKA KUS LEDU INICIÁLY PROZAIKA ROLLANDA

TOPOGRAFIE

ZAVRČENÍ ARABSKÉ MUŽSKÉ JMÉNO

CHYTÁNÍ KAPRŮ

STAROGERMÁNSKÉ SUDIČKY

ITALSKÉ DEZERTNÍ VÍNO

KOVOVÝ PRVEK

PÁDOVÁ OTÁZKA HORNINA (SLOVEN.)

POMŮCKA: ENIF, ERML, EZAU, MARSALA, NORNY, ONZA, SUAM, UDINE

Rozluštění tajenky z lednového čísla zní: „Když nemám co dělat, pracuji. Karel Čapek“. Z luštitelů, kteří nám poslali správné odpovědi, byli tentokrát vylosováni: Jana Janoušková (ETE), Vladimír Klápa (ČEZ Distribuce), Václav Marek (ČEZ Teplárenská), Simona Piskáčková (Dvůr Králové) a Jiří Vystavěl (EDE). Pro dnešní tajenku jsme sáhli do bohaté studnice antických autorů, konkrétně nás inspiroval výrok římského politika, řečníka a spisovatele Marka Tullia Cicera. Vyluštění zašlete do 6. března na [email protected] nebo na adresu redakce.

38

Roman Labaš Od ledna 2007 vedoucí technik pracoviště vn a nn společnosti ČEZ Distribuční služby, pracoviště Přerov. V oboru pracuje od roku 1994, kdy hned po vojně nastoupil do Severomoravské energetiky a vystřídal zde řadu profesí. Loni při zaměstnání ukončil bakalářské studium na VŠB – Technické univerzitě Ostrava, obor elektroenergetika, a nyní zde pokračuje v magisterském studiu. Otec jedenáctiletého Romana a šestileté Andrejky se ve volných chvílích v létě věnuje se svými dětmi zejména cykloturistice, v zimě zase snowboardingu.

39

15 otázek

text: Pavel Pošusta foto: WWA

Roman Labaš

Alfou a omegou naší práce je bezpečnost váš tým pod 1 Jaká je náplň vaší funkce? 7 Pracuje napětím? Stručně – operativní řízení chodu distribučních sítí vn a nn. Zahrnuje to spoustu věcí, od poruchových stavů až po plánované práce a odstávky, metodické řízení a školení, zejména bezpečnosti a spolehlivosti práce. A kontroly práce týmu v terénu.

lidí odtud z Přerova 2 Kolik ­řídíte?

Celkem 43, 38 montérů a 5 techniků.

3 Jak velký je to region?

Jsou to bývalé okresy Přerov a Vsetín, tedy od nížiny až k horám včetně Beskyd. A rozdíly jsou citelně znát – je pochopitelně jiné opravovat síť v horských podmínkách, ve městech nebo v nížině.

představu, jaká je ­délka 4 Pro sítí?

U vysokého napětí 1600 km venkovního a zhruba 300 km kabelového vedení, u nízkého napětí takřka 3000 km venkovního a asi 1400 km kabelového vedení. Plus 1630 trafostanic.

5

Z hlediska údržby a poruch asi není lehké opravovat síť pod zemí…

Jistě, pro nás je „povrch“ vždy výhodnější. Poruchu vidíme a snadněji se také opravuje. Pod zemí je větší problém poruchu najít a logicky náročnější je i její oprava.

vlastně zjistíte místo 6 Jak ­poruchy pod zemí?

Závadu nebo špatný izolační stav na určitém úseku kabelu nám pomáhají vyhledat naši kolegové z pracoviště měření a diagnostika ČEZ Distribuční služby. Ti už díky diagnostickým vozům dokážou vhodnou metodou určit přesné místo, kde porucha je.

Ano, ale my děláme hlavně na vedení nízkého napětí, to není tak náročné jako na vn. Naši montéři jsou sice proškoleni i na některé postupy práce pod vysokým napětím, ale jde spíše o údržbové záležitosti. V případě práce pod napětím na linkách vn, a my zde máme 22 kV, přenecháváme tuto činnost specializované skupině kolegů PPN VN z Olomouce a Frýdlantu.

Přesto je vaše práce 8 také velmi náročná na  bezpečnost…

Ano, to je alfa a omega. Proto se pravidelně školíme, vybavujeme lidi co nejlepšími pomůckami, vyžadujeme od nich neustálou pozornost. Nikdy se nesmíme nechat svést profesní slepotou, že totéž už jsme dělali třeba tisíckrát. A klepu na dřevo, za posledních několik let nemáme žádné úrazy.

vám v práci 9 Pomáhá tzv. TIS?

S Technickým informačním systémem pracujeme denně. Jednoduché to však není, průběžně se v tomto systému vychytávají chyby a zdaleka v něm ještě nejsou zachycena všechna potřebná data. Je to koneckonců i důsledek propojení někdejších pěti REASů, kde se používaly různé systémy, do jedné společnosti. Ale už se snad blýská na lepší časy.

ných plošin. Plus nový mercedes s „rukou“ a úložnou plochou, ten nám hodně pomáhá třeba při stavění sloupů.

například termo­ 11 Co vize?

Ano, využíváme ji prostřednictvím útvaru diagnostiky v Olomouci. Termovizní kamery nám odhalují slabá místa v sítích. Díky tomu můžeme provádět opravy dříve, než dojde k vlastní poruše, předcházet jim.

vašich osádek 12 Kolik ­využívá startu z domova?

Z těch celkem devatenácti je to většina. Máme hodně lidí bydlících daleko od našeho zázemí, takže je mnohem efektivnější, že většinou vyjíždějí z domova.

zkouškou 13 Zatěžkávací jsou pro vás asi kalamity…

Jistě, předloni Kyrill, loni Emma a Ivan. Vše se zvládlo, ale pro lidi v terénu to bylo víc než náročné. Chlapi do toho dali vše, hodně pomohly i místní elektrofirmy. A je třeba vyzdvihnout i vedení naší společnosti, že takové nasazení oceňuje.

se na ně předem 14 Dá­připravit?

Ne úplně. Nikdy nevíte, kdy a kde se co odehraje. Třeba při těch kalamitách byl takový tlak na ostravský dispečink, že jsme často museli čekat v terénu na spojení s dispečerem.

jste na tom s techna tyto krize vzpo­ 10 A jak 15 A jak nickým vybavením? mínáte vy? Myslím, že výborně. Jistě, občas zaslechneme určité stesky, ale montéři mají k dispozici velmi dobré vybavení a pomůcky, od zkoušeček až třeba po terénní auta, těch máme devatenáct, a šest vysokozdviž-

(s úsměvem) Zvládnout je v terénu je náročné, ale pak vyřídit tu papírovou kalamitu, to je snad ještě horší. Ještě v prosinci jsem třeba posílal podklady pro pojišťovny po Kyrillovi…