UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTA Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Inflace
Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Rostislav Vodák, Ph.D. Vypracoval: Olga Gelová Studijní program: B1103 Aplikovaná matematika Studijní obor: Matematika – ekonomie se zaměřením na bankovnictví Forma studia: prezenční Rok odevzdání: 2016
1
BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE Autor: Olga Gelová Název práce: Inflace Typ práce: Bakalářská práce Pracoviště: Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky Vedoucí práce: RNDr. Rostislav Vodák, Ph.D. Rok obhajoby práce: 2016 Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá dvěma nejvýznamnějšími makroekonomickými ukazateli v současné době, tj. inflací a nezaměstnaností a vzájemným vztahem mezi nimi. Seznámíme se se základními pojmy a vzorci pro výpočet míry inflace a míry nezaměstnanosti. Hlavní náplní práce je názorné použití vzorců pro výpočet inflace na ilustračních příkladech. Klíčová slova: Inflace, index spotřebitelských cen, spotřební koš, nezaměstnanost, Phillipsova křivka Počet stran: 58 Počet příloh: 14 Jazyk: český
2
BIBLIOGRAPHICAL IDENTIFICATION Author: Olga Gelová Title: Inflation Type of thesis: Bachelor’s Department: Department of Mathematical Analysis and Applications of Mathematics Supervisor: RNDr. Rostislav Vodák, Ph.D. The year of presentation: 2016 Abstract: This bachelor thesis deals with two major macroeconomic indicators namely inflation and unemployment, and studies the relationship between them. Basic notions and formulas for calculating the inflation and the unemployment rate are introduced. The main aim of this thesis is to apply the formulas on illustrative examples. Key words: Inflation, Consumer Price Index, consumer basket, unemployment, Phillips curve Number of pages: 58 Number of appendices: 14 Language: Czech
3
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením pana RNDr. Rostislava Vodáka, Ph.D. s použitím uvedené literatury. V Olomouci dne ……………………..
……………………………………. podpis
4
Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu RNDr. Rostislavu Vodákovi, Ph.D. za jeho trpělivost, čas a vstřícnost při psaní této práce. Také bych ráda poděkovala i mé rodině, které mě po celou dobu studia podporovala.
5
Obsah Úvod ................................................................................................................................................ 8 1
Inflace ...................................................................................................................................... 9 1.1
Definice inflace................................................................................................................. 9
1.2
Dělení inflace .................................................................................................................. 10
1.2.1
Poptávková a nákladová inflace .............................................................................. 10
1.2.2
Plíživá a pádivá inflace. Hyperinflace. .................................................................... 12
1.2.3
Anticipovaná a neanticipovaná inflace ................................................................... 12
1.3
2
3
Měření inflace ................................................................................................................. 13
1.3.1
Index spotřebitelských cen (Consumer Price Index) ............................................... 13
1.3.2
Míra inflace ............................................................................................................. 20
1.3.3
Implicitní cenový deflátor (Implicit Price Deflator) ............................................... 22
1.3.4
Výpočet inflace ....................................................................................................... 23
1.4
Důsledky inflace ............................................................................................................. 36
1.5
Vývoj inflace v ČR od roku 1989 až do současnosti ...................................................... 36
Nezaměstnanost ..................................................................................................................... 38 2.1
Typy nezaměstnanosti .................................................................................................... 39
2.2
Měření nezaměstnanosti ................................................................................................. 41
2.3
Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................................. 46
Vztah mezi inflací a nezaměstnaností .................................................................................... 48 3.1
Phillipsova křivka ........................................................................................................... 48
3.1.1
Krátkodobá Phillipsova křivka ................................................................................ 49
3.1.2
Dlouhodobá Phillipsova křivka ............................................................................... 49
Závěr.............................................................................................................................................. 53 Referenční seznam ........................................................................................................................ 55 Seznam použité literatury: ......................................................................................................... 55 6
Internetové zdroje: ..................................................................................................................... 55 Seznam příloh ................................................................................................................................ 58
7
Úvod Na začátku letošního roku se česká ekonomika nacházela téměř na pokraji deflace. Výrazné a nečekané zdražení alkoholických nápojů zachránilo ČR před deflací, tj. před nebezpečným poklesem cen. Pokud by se deflace plně rozvinula, mohlo by dojít k tzv. deflační spirále. To je taková situace, kdy klesají ceny, díky tomu klesají tržby i zisky podniků. Tyto podniky musejí snižovat náklady. Snižování nákladů pak způsobuje vyšší nezaměstnanost nebo snížení mezd zaměstnanců. Zmíněné faktory způsobují, že klesá i poptávka po zboží a službách a také klesá jejich cena. Zjednodušeně řečeno, deflace je větší hrozbou než růst cen. V současné době se opět zpomalil růst spotřebitelských cen a inflace dosáhla v říjnu hodnoty 0,2 % oproti září, kdy inflace byla dvojnásobná. Zlevnily se potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny táhly dolů hlavně levné pohonné hmoty, které byly za posledních 5 let nejlacinější. Inflace je stále aktuálním problémem, kterým se budu zabývat v mé bakalářské práci. Nejenom inflace, ale i nezaměstnanost je velkým problémem, s kterým se všichni setkáváme v ČR, i v téměř celém světě. Proto se i o nezaměstnanosti v této práci zmíním. V mé bakalářské práci se zaměřím na vymezení pojmu inflace a s ní související nezaměstnanost a vzájemný vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti, který je vyjádřen tzv. Phillipsovou křivkou. Inflací se budu věnovat v první kapitole zahrnující vysvětlení pojmu inflace, její dělení, měření pomocí indexu spotřebitelských cen a vah spotřebního koše. Na několika příkladech ukáži výpočet inflace s ohledem na individuální spotřebu a porovnám ji s oficiální inflací. Dále ukáži, jak by inflace vypadala, pokud by nedocházelo ke změně vah ve spotřebním koši. V závěru této kapitoly uvedu důsledky a vývoj inflace od roku 1989 v ČR. Vývoj inflace ovlivňuje nezaměstnanost, kterou se budu zabývat ve druhé kapitole. Uvedu, s jakými typy nezaměstnanosti se můžeme setkat, jak ji měřit a jaké jsou její důsledky. V třetí kapitole se zaměřím na vztah mezi inflací a nezaměstnaností pomocí Phillipsovy křivky. Kromě základních dat ukáži, jak na reálných datech pro ČR tato křivka vypadá a jestli odpovídá oficiálnímu tvaru.
8
1
Inflace V kapitole inflace se zaměřím na definici inflace, její dělení a měření a na názorných
příkladech ukáži, jakým způsobem ji vypočítat.
1.1 Definice inflace V této kapitole přiblížím pojem inflace a budu čerpat ze zdrojů [1], [2], [6], [7], [8], [11]. Mnoho lidí si pod pojmem inflace představuje děsivé zdražování, znehodnocování naší měny, všech našich úspor apod. Jak je tomu tedy ve skutečnosti? Jaká je definice inflace? Pro pojem inflace existuje několik definic. Inflaci všeobecně lze definovat jako nárůst cenové hladiny. Cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen statků v běžném období ve srovnání s cenami základního období. Změna cenové hladiny se projevuje tzv. zdražováním (rostou ceny spotřebních výrobků a služeb) nebo zlevňováním (klesají ceny, což může souviset se zákonem nabídky a poptávky). K inflaci dochází často, když je v oběhu větší množství peněz než zboží a služeb. Milton Friedman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, uvádí: Inflace je peněžním fenoménem, který vzniká v důsledku toho, že množství peněz na trhu roste rychleji než produkce. Dále lze inflaci také definovat jako proces, kdy měna ztrácí svou hodnotu na trhu a dochází ke snížení její kupní síly. S pojmem inflace také souvisí pojmy jako míra inflace, deflace, akcelerovaná inflace, nebo desinflace. Míru inflace lze definovat jako úhrnnou změnu cenové hladiny, která je vyjádřená v procentech a charakterizuje intenzitu jejího zvýšení nebo snížení. O deflaci mluvím v případě, kdy dochází k poklesu cenové hladiny (záporná míra inflace). Pokud se inflace zrychluje, tzn. roste-li míra inflace, mluvím o akcelerované inflaci. Opakem je snižování míry inflace, což znamená desinflace.
9
1.2 Dělení inflace V této kapitole se podívám na základní dělení inflace a budu čerpat ze zdrojů [1], [2], [4], [10], [11], [12], [27].
1.2.1 Poptávková a nákladová inflace Růst cen může být způsoben podněty jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Proto lze inflaci dělit z hlediska příčin na inflaci poptávkovou a nabídkovou.
Poptávková inflace je známá jako inflace tažená poptávkou, tzn. ceny jsou taženy nahoru vysokou poptávkou. Je způsobena převahou agregátní poptávky nad agregátní nabídkou. Zvýšená poptávka vyvolá růst cen agregátní nabídky.
Agregátní poptávka je tvořena 4 subjekty (domácnosti, firmy, vláda, zahraniční subjekty). Tyto subjekty jsou ochotny nakoupit různé množství výrobků a služeb při různé cenové hladině. Agregátní nabídka je nabídka produktů (statků a služeb), které tvoří firmy a při určité cenové hladině chtějí tyto firmy vyrábět určité množství.
Obrázek 1: Poptávková inflace 10
Na obrázku 1 lze vidět inflaci taženou poptávkou. Kolmice N znázorňuje úroveň potenciálního produktu1 ekonomiky. Křivka AS znázorňuje agregátní nabídku a AD agregátní poptávku. V bodě E0 , kde se střetávají křivky AS a AD, se ekonomika nachází v rovnováze, tudíž se bod E0 nazývá rovnovážný bod. Jak lze vidět, došlo ke zvýšení agregátní poptávky, neboť křivka AD je posunuta směrem doprava (křivka AD´). V tomto případě se posune tzv. rovnovážný bod z bodu E0 do bodu E1. Dojde-li ke zvýšení úrovně poptávky, objem reálného produktu se mírně zvětší z Y0 na Y1 a cenová hladina vzroste z bodu P0 na P1.
Nákladová inflace je známá jako inflace tlačená náklady, neboť náklady tlačí ceny nahoru. Je způsobena růstem nákladů na práci, kapitál a přírodní zdroje. Pokud se ceny spotřebních statků zvýší, dojde ke zvýšení mezd, které zvyšují výrobní náklady. Ve výsledku dochází k růstu cenové hladiny.
Obrázek 2: Nákladová inflace Kolmice N na obrázku 2 znázorňuje potenciální produkt dané ekonomiky. Zvýší-li se náklady, křivka AS se posune směrem doleva (křivka AS´). Rovnováha ekonomiky se přesune z rovnovážného bodu E0 do bodu E1. Objem reálného produktu se viditelně sníží a dojde ke zvýšení cenové hladiny. Reálný produkt je opět značen jako Y0 a Y1.
1
Produkt dané ekonomiky, který může být vyroben při dané dlouhodobě udržitelné úrovni výrobních faktorů a technologie.
11
1.2.2 Plíživá a pádivá inflace. Hyperinflace. Inflaci lze dělit dále podle roční míry inflace na následující typy:
Plíživá inflace (mírná) představuje pomalý růst cenové hladiny. Tato inflace je řádově jednociferná.
Pádivá inflace je vyjádřena dvojcifernými až trojcifernými čísly. Pokud se pádivá inflace zcela rozvine, může dojít k vážným ekonomickým problémům. Peníze zde ztrácí velmi rychle svou hodnotu, proto lidé u sebe drží minimální hotovost, kterou potřebují pro každodenní platby. Například ve Venezuele v roce 2014 dosahovala míra inflace 68 procent. V současné době inflace překonala 100 procent.
Hyperinflace představuje prudký růst cenové hladiny a tím dochází k znehodnocování peněz, úspor a finančního majetku. Její míra inflace je extrémně vysoká. Ceny rostou o tisíce, miliony či dokonce o biliony procent ročně. Lidé se snaží co nejrychleji zbavit peněz, než ztratí svou hodnotu. Například v roce 1923 ve Výmarské republice (historický stát Německa po pádu monarchií v roce 1918 až 1933) došlo k vyvrcholení hyperinflace, kde dvoukilový chléb stál 420 mld. marek, ale před pouhými několika dny stál 130 mld. marek.
1.2.3 Anticipovaná a neanticipovaná inflace
Anticipovaná (očekávaná) inflace probíhá podle očekávání ekonomických subjektů. Firmy a domácnosti určitou míru inflace očekávají a tudíž se ji snaží zahrnout do budoucích rozhodnutí. Tato očekávaná inflace se později změní na skutečnou.
Neanticipovaná (neočekávaná) inflace probíhá nepředvídatelně. Komplikuje situaci ekonomických subjektů, např. firmám klesají výnosy z investic. Například v Rusku byli zvyklí na stálé ceny. V roce 1992 došlo k liberalizaci cen a nikdo nemohl tušit, že ceny vzrostou o 400 tisíc procent. Bohužel ti, kteří drželi úspory v rublech, zjistili, že jim inflace jejich úspory rozprášila.
12
1.3 Měření inflace V kapitole měření inflace se podívám, jak se vypočítá míra inflace. K jejímu výpočtu používám nejznámější cenové indexy: index spotřebitelských cen (CPI) a deflátor HDP (IPD). V této kapitole budu čerpat ze zdrojů [1], [3], [9], [11], [13], [15], [16].
1.3.1 Index spotřebitelských cen (Consumer Price Index) Je to jeden z nejpoužívanějších indexů, jehož název mně napovídá, že tento index odráží změnu cen výrobků a služeb, které jsou nakoupeny domácnostmi. Měření vývoje cenové hladiny je založeno na srovnání nákladů na nákup spotřebního koše výrobků a služeb ve dvou příslušných obdobích. Dochází zde ke srovnání nákladů na nákup zvoleného spotřebního koše2 v běžném roce s náklady na nákup stejného koše v základním roce3. Níže uvedený vzorec je tzv. Laspeyresův cenový index (tzv. cenový index s váhami základního období). Tento index měří čistý cenový pohyb. ∑𝑛
𝑝 ∗𝑞
𝐶𝑃𝐼 = ∑𝑛𝑖=1 𝑝 1𝑖∗𝑞 0𝑖 ∗ 100 , kde 𝑖=1 0𝑖
0𝑖
(1)
CPI…index za sledované období k základnímu období p1i …značí cenu i-tého zboží (služby) sledovaného (běžného) roku p0i …značí cenu i-tého zboží (služby) základního roku q0i …značí množství i stálou váhu i-tého zboží (služby) na výdajích rodiny základního období Indexy spotřebitelských cen jsou využívány k valorizaci mezd a pro účely výpočtu důchodů a sociálních příjmů.
2
Spotřební koše lze najít i v různých zemích světa. Jelikož se koše od sebe liší, jsou důkladně vybírány kombinace statků a služeb a jsou pravidelně aktualizovány. 3
Běžným rokem se rozumí konkrétní daný rok. Základní rok je zde chápán jako rok, který lze stanovit jako výchozí rok.
13
Spotřební koš si mohu jednoduše představit jako velký nákupní vozík, ve kterém naleznu vše, co spotřebují domácnosti. Je členěn podle mezinárodní klasifikace individuální spotřeby – COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose). Skládá se z těchto 12 hlavních oddílů (odkaz [32]): 1. Potraviny a nealkoholické nápoje 2. Alkoholické nápoje a tabák 3. Odívání a obuv – oděvní materiály, textilní galanterie, oděvy a doplňky, obuv a její půjčování a opravy. 4. Bydlení, voda, energie, paliva – nájemné včetně imputovaného, služby spojené s užíváním bytu, úhrady za užívání družstevních bytů, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu, vodné a stočné, odvoz popela a odpadků, veškeré druhy energií, tahá paliva. 5. Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy – nábytek, vybavení bytu, podlahy, bytový textil, domácí spotřebiče, kuchyňské potřeby pro domácnost, zboží a služby pro běžnou údržbu domácností, potřeby pro dům a zahradu. 6. Zdraví – léky, zdravotnické výrobky, služby očních optiků, služby lékařů, lázeňská péče, poplatky za návštěvu na pohotovosti. 7. Doprava – dopravní prostředky a jejich opravy a náhradní díly, pohonné hmoty, veřejná doprava. 8. Pošty a telekomunikace – poštovní služby, telefonní služby a mobilní telefony. 9. Rekreace a kultura – TV, rozhlas, rekordéry a přehrávače, hudební nástroje, sportovní potřeby, hračky, knihy, noviny, časopisy, papírenské potřeby, kulturní služby, sportovní aktivity, rekreace, květiny, domácí zvířata, veterinární služby. 10. Vzdělání – vzdělání včetně výuky cizích jazyků a umělecké výchovy. 11. Stravování a ubytování – jídla a nápoje v restauracích, kavárnách, školních jídelnách, ubytování v hotelích, v penzionech, vysokoškolských kolejích a na internátech. 12. Ostatní zboží a služby – kosmetické výrobky, hodinky, šperky, pojištění, sociální a finanční služby, poplatky.
14
V roce 2010 proběhla revize šetření vydání a spotřeby domácností statistiky rodinných účtů a podle tohoto šetření vychází struktura vah jednotlivých cenových reprezentantů. Na obrázku 3 lze vidět procentuální rozdělení spotřebního koše do 12 - ti kategorií podle výsledku tohoto šetření (viz [32]).
Obrázek 3: Procentuální ohodnocení kategorií spotřebního koše průměrné české domácnosti v roce 2015
15
Od ledna roku 2014 jsou počítány indexy spotřebitelských cen na aktualizovaných vahách, které vychází z výdajů domácností v roce 2012. Na následujícím obrázku jsem znázornila pouze část spotřebního koše pro výpočet CPI od ledna 2014, s použitím stálých vah roku 2012. Na internetových stránkách Českého statistického úřadu lze nalézt celou tabulku spotřebního koše se všemi položkami (viz [32]).
Tabulka 1: Ukázka spotřebního koše
16
Jak bylo ukázáno v předchozím obrázku 3, spotřební koš je složený z mnoha druhů výrobků a služeb, které jsou nazývány tzv. reprezentanty. Ke každé této položce je přiřazena tzv. váha (vyjádřená podílem výdajů na určitý statek na celkových výdajích domácností). V roce 2015 je počet cenových reprezentantů ve spotřebním koši, pro výpočet CPI (životních nákladů), následující: Úhrn
699
1. Potraviny a nealkoholické nápoje
161
2. Alkoholické nápoje a tabák
23
3. Odívání a obuv
65
4. Bydlení, voda, energie, paliva
41
5. Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy
81
6. Zdraví
21
7. Doprava
82
8. Pošty a telekomunikace
5
9. Rekreace a kultura
108
10. Vzdělání
12
11. Stravování a ubytování
43
12. Ostatní zboží a služby
57
Tabulka 2: Celkový úhrn reprezentantů ve spotřebním koši Aktualizace spotřebního koše se provádí každoročně, čímž se mírně mění jejich počet. Tím, že dochází k aktualizaci spotřebního koše, dochází i k pravidelné aktualizaci indexů spotřebitelských cen. Nejčastěji dochází k úpravě vah, výpočtů cenových indexů a výběru cenových reprezentantů. Váhy se mění každé 2 roky kvůli největší aktuálnosti a výběr cenových reprezentantů každý rok. Jak lze vidět na výběru ze spotřebního koše v příloze č. 2, ne vždy dojde ke změně vah každé 2 roky. Od roku 1994 až do roku 2000 zůstávají váhy beze změny. Změna nastává až v roce 2001 a váhy zůstávají stejné do roku 2006. Od roku 2007 se váhy opět změnili, ale stejné zůstali až do roku 2009. Ke změně vah pak došlo v roce 2010, 2012 a v roce 2014. Váhy tedy mohou být aktualizovány každé dva roky, ale nemusí vždy dojít ke změně. Změna vah nastává, pokud je do spotřebního koše zařazen nějaký nový reprezentant nebo pokud nahradil starý výrobek, výrobek nový.
17
Váhové schéma pro výpočet CPI za domácnosti celkem, které je platné od roku 2014, je následující (zdroj [32]). Oddíly COICOP
Váha 2012 v promile
1. Potraviny a nealkoholické nápoje
170,8
2. Alkoholické nápoje a tabák
95,0
3. Odívání a obuv
32,9
4. Bydlení, voda, energie, paliva
265,6
5. Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy
61,1
6. Zdraví
23,8
7. Doprava
101,3
8. Pošty a telekomunikace
30,6
9. Rekreace a kultura
87,6
10. Vzdělání
7,4
11. Stravování a ubytování
55,6
12. Ostatní zboží a služby
68,3
Celkem
1000,00 Tabulka 3: Váhové schéma
Vývoj spotřebního koše a CPI od roku 1990 do současnosti Index spotřebitelských cen prošel v průběhu doby rozsáhlým vývojem. Pro přehlednost v následující tabulce uvedu, jak se změnil od roku 1990 do současnosti spotřební koš a výpočet indexu spotřebitelských cen. Zdroj [32]. VÝPOČET CPI
ROK REVIZE 1989-1990
Probíhala poslední revize indexů spotřebitelských cen. Pro výpočet indexu maloobchodních (spotřebitelských) cen byly konstruovány váhy na základě údajů maloobchodního obratu. Spotřební koš členěn na 4 skupiny:
potravinářské
zboží,
nepotravinářské
zboží,
veřejné
stravování, služby. Počet respondentů byl 1051. Od roku 1991 došlo k sjednocení CPI i životních nákladů.
18
1993-1994
Tato revize byla uplatněna od ledna 1995. Váhy zpracovány na základě výsledků statistiky rodinných účtů. Kromě úhrnného váhového schématu průměrné domácnosti byla zpracována schémata pro výpočet 8 sociálních skupin (viz ČSÚ). Váhy stanoveny na základě výsledků statistiky rodinných účtů za rok 1993. Spotřební koš členěn do 10 skupin podle COICOP. Počet reprezentantů byl 737. Prosinec 1993 byl základním obdobím pro výpočet indexů.
1999-2000
Tato revize byla uplatněna od ledna 2001. Váhový systém stanoven na základě výsledků statistiky rodinných účtů za rok 1999 a korigován statistikou národních účtů. Spotřební koš členěn do 12 skupin podle COICOP. Celkem 775 reprezentantů. Rok 1999 základním obdobím.
2005-2006
Váhový systém stanoven na základě výsledků statistiky rodinných účtů za rok 2005 a korigován statistikou národních účtů. Spotřební koš členěn do 12 skupin podle CZ-COICOP. Celkem 729 reprezentantů. Při revizi byly nově zavedeny tzv. subindexy. Rok 2005 základním obdobím. Založena časová řada indexů v souladu s požadavkem Eurostatu se základem průměr roku 2005=100.
2009
Stálé váhy z roku 2005 byly aktualizovány podle výpočtů statistiky národních účtů v roce 2008. Zvolena nová metoda řetězení indexů. Cena základního období byla změněna z prosince 2005 na prosinec 2009.
2010-2011
Ve spotřebním koši bylo 692 reprezentantů (vč. deseti subindexů). Váhy vycházely podle statistiky rodinných účtů a byly korigovány statistikou národních účtů. Cena základního období byla prosinec 2011. Od ledna 2012 byl proveden výpočet revidovaných indexů. Váhy byly stanoveny podle údajů z mimořádného šetření struktury peněžních výdajů domácností. Spotřební koš členěn podle CZ-COICOP.
19
Leden 2014
CPI vypočten na základě nového spotřebního koše, který je založen na váhách roku 2012. Cena základního období změněna z prosince 2011 na prosinec 2013. Je zde použita metoda řetězení indexů. Tabulka 4: Vývoj spotřebního koše
1.3.2 Míra inflace Míra inflace je změna cenové hladiny za určité období. Pomocí indexu spotřebitelských cen (viz vzorec (1)) mohu míru inflace vyjádřit procentuálně, následujícím vzorcem:
𝑀𝐼𝑡 =
𝐶𝑃𝐼𝑡 −𝐶𝑃𝐼𝑡−1 𝐶𝑃𝐼𝑡−1
∗ 100, kde
(2)
MIt…roční míra inflace CPIt … index spotřebních cen ve sledovaném období CPIt-1… index spotřebitelských cen v předcházejícím období. Nyní uvedu čtyři základní postupy, podle kterých se určuje míru inflace (viz [15]). 1. Míra inflace daná přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Vyjadřuje změnu růstu průměrné cenové hladiny (v %) za 12 měsíců proti průměru 12 – ti předchozích měsíců. Používá se k propočtu reálných mezd, důchodů apod. (viz tabulka 5).
Tabulka 5: Průměrná míra inflace 20
2. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku. Vyjadřuje změnu tempa cenové hladiny (v %) ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Používá se při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku apod. (viz tabulka 6).
Tabulka 6: Míra inflace ke stejnému měsíci předchozího roku
3. Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci. Vyjadřuje změnu tempa cenové hladiny (v %) sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci. (viz tabulka 7).
Tabulka 7: Míra inflace k předchozímu měsíci
21
4. Bazické indexy – Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období. Vyjadřuje změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti roku 2005 a používá tzv. bazické indexy (bází je rok 2005=100), podle kterých jsou vypočítány od počátku roku 2010 všechny indexy spotřebitelských cen sloužící k vyjádření míry inflace za různé časové období. Míry inflace jsou vyjádřeny úhrnným indexem spotřebitelských cen za domácnosti celkem, proto jsou v následující tabulce 8 uvedeny bazické indexy, nikoliv míra inflace jakož tomu bylo u předcházejících tabulek.
Tabulka 8: Bazické indexy
1.3.3 Implicitní cenový deflátor (Implicit Price Deflator) Tento index je opět využíván k měření vývoje cenové hladiny. Deflátorem se rozumí zlomek, kde čitatele lze chápat jako hodnotu HDP běžného roku vyjádřenou v běžných cenách, tzn. nominální HDP (hrubý domácí produkt neočištěný o inflaci) a jmenovatele jako hodnotu HDP vyjádřenou ve stálých cenách4, tzn. reálný HDP. ∑𝑛
𝑝𝑖 ∗𝑞 𝑖
𝐼𝑃𝐷 = ∑𝑡𝑖=1 𝑝𝑖𝑡 ∗𝑞𝑡𝑖 ∗ 100 , kde 𝑖=1 0
𝑡
pi0 … cena i-tého zboží v základním období pit … cena i-tého zboží v běžném období qit … množství i-tého zboží v běžném období
4
V cenách období, které jsem zvolila jako výchozí, základní.
22
(3)
Výpočet IPD, respektive deflátoru HDP, je podobný výpočtu CPI (viz rovnice (1)). Rozdíl mezi těmito indexy je takový, že index IPD zahrnuje ceny všech statků, kdežto index CPI, zahrnuje pouze ceny vybraných statků. Tyto indexy jsou rozdílné i v tom, že v deflátoru HDP se spotřební koš mění každý rok, na rozdíl od indexu spotřebních cen, který zůstává stejný. V následujícím jednoduchém příkladu uvedu, jak postupovat při výpočtu deflátoru HDP. Přitom využiju rovnice (3). Spotřebitelské ceny, s kterými počítám, lze nalézt v příloze č. 3. Příklad: V tomto příkladu budu předpokládat, že v celé republice se vyráběl a spotřebovaly jen chléb a vejce. V roce 2012 bylo vyrobeno 500 ks chleba a 1000 ks vajec. Chleba stál 23,19 Kč/ks a vejce 3,33 Kč/ks. V roce 2013 bylo vyrobeno 1000 ks chleba a 2000 ks vajec. Chleba stál 23,10 Kč/ks a vejce 2,95 Kč/ks. V roce 2014 bylo vyrobeno 1500 ks chleba a 5000 ks vajec. Chleba stál 23,04Kč/ks a vejce 3,30 Kč/ks. Nominální HDP2012 = (500 x 23,19) + (1000 x 3,33) = 14 925 Kč Nominální HDP2013 = (1000 x 23,10) + (2000 x 2,95) = 29 000 Kč Nominální HDP2014 = (15000 x 23,04) + (5000 x 3,30) = 51 060 Kč Zvolíme si základním rokem rok 2012. Reálný HDP2012 = (500 x 23,19) + (1000 x 3,33) = 14 925 Kč Reálný HDP2013 = (1000 x 23,19) + (2000 x 3,33) = 29 850 Kč Reálný HDP2014 = (1500 x 23,19) + (5000 x 3,33) = 51 435 Kč IPD2012 = (14 925 / 14 925) x 100 = 100 % IPD2013 = (29 000 / 29 850) x 100 = 97,15 % IPD2014 = (51 060 / 51 435) x 100 = 99,27 %
1.3.4 Výpočet inflace Nyní ukáži několik příkladů na výpočet inflace. V podkapitole 1.3.2 jsem uvedla 4 způsoby výpočtu míry inflace. Pro naše výpočty použiju první způsob, tj. míru inflace danou 23
přírůstkem ročního indexu spotřebitelských cen. Spočítané postupy a údaje poskytnuté od ČSÚ uvedu v příloze. Všechny výsledky znázorním v grafech, tj. na ose x znázorním roky, na ose y hodnoty inflace v procentech. Ještě je nutné podotknout, že všechny tabulky, výpočty a grafy zpracovala Olga Gelová. Příklad 1: V tabulce 9 jsem si vybrala z celého spotřebního koše ty produkty, které tvoří většinu mé spotřeby. V tomto spotřebním koši uvedu průměrné roční spotřebitelské ceny za ČR celkem (v Kč za měřící jednotku) těchto výrobků, jak se od roku 1994 ceny výrobků zdražovaly nebo zlevňovaly rok od roku až po rok 2014. Cílem je spočítat inflaci jednotlivých produktů. Zdroj [32].
Tabulka 9: Vlastní spotřební koš Na následujícím názorném příkladu ukáži, jak vypočítat inflaci u chleba a másla z předchozího spotřebního koše. U ostatních produktů je to analogicky viz tabulka 10. Chleba: CPI1994 = (10.04 / 10.04) x 100 = 100 CPI1995 = (10.97 / 10.04) x 100 = 109.26 MI1995 = ((109.26 – 100) / 100) x 100 = 9.26 % Máslo: CPI1998 = (110.35 / 110.35) x 100 = 100 24
CPI1999 = (94.01 / 110.35) x 100 = 85.19 MI1999 = ((85.19 - 100) / 100) x 100 = - 14.81 %
Výsledkem je zjištění, že ceny chleba oproti předchozímu období vzrostly přibližně o 9 %, naopak cena másla klesla zhruba o 15 %. Tímto způsobem spočítám míru inflace pro všechny vybrané výrobky.
Tabulka 10: Míra inflace vybraných výrobků
Na následujícím obrázku znázorním, pomocí tyčkového grafu, míru inflace pouze mnou vybrané tři výrobky z vlastního spotřebního koše. Tento graf mně lépe ukáže zvýšení či snížení cen mezi těmito produkty.
Obrázek 4: Procentuální zvýšení a snížení spotřebitelských cen 25
V následujícím příkladu spočtu inflaci pro celý spotřební koš z příkladu 1 v roce 2000 se základním rokem 1999. Opět vycházím ze vzorců (1) a (2). Příklad 2: Předpokládám, že za rok spotřebuju 25 ks chleba, 2 kg šunky, 1 kg hermelínu, 2 kg másla, 7 kg jablek, 12 kg kuřete, 34 kg brambor a 50 ks vajec. V roce 1999 stál chleba 15,05 Kč, 1 kg vepřové šunky 153,99 Kč, 1 kg hermelínu 161,31 Kč, 1 kg másla 94,01 Kč, 1 kg jablek 23,93 Kč, 1 kg kuřete 50,09 Kč, 1 kg brambor 8,1 Kč a 10 ks vajec 22 Kč. Za rok se tyto ceny mírně změnily. Došlo buď ke zlevnění, nebo zdražení. Tyto cenové změny nalezneme v tabulce 9. Jako základní rok si zvolím rok 1999. CPI1999 = [((25x15,05) + (2x153,99) + (1x161,31) + (2x94,01) + (7x23,93) + (12x50,09) + (34x8,1) + (5x22)) / ((25x15,05) + (2x153,99) + (1x161,31) + (2x94,01) + (7x23,93) + (12x50,09) + (34x8,1) + (5x22))] x 100 = 100
CPI2000 = = [((25x14.13) + (2x158.1) + (1x167.5) + (2x89.66) + (7x20.75) + (12x53.63) + (34x9.51) + (5x27.5)) / ((25x14.13) + (2x158.1) + (1x167.5) + (2x89.66) + (7x20.75) + (12x53.63) + (34x9.51) + (5x27.5))] x 100 = 103,58 MI2000: ((103,58 – 100) / 100) x 100 = 3,58 % Mohu říci, že od roku 1999 do roku 2000 došlo pro můj spotřební koš k cenovému nárůstu o 3,58 %. V dalším příkladu spočítám inflaci pro můj spotřební koš pro roky 1994 až 2014 a srovnám ji s oficiální inflací. Příklad 3: Opět předpokládám, že za rok spotřebuju 20 ks chleba, 2 kg šunky, 1 kg hermelínu, 2 kg másla, 6 kg jablek, 10 kg kuřete, 30 kg brambor a 60 ks vajec. Ceny, které použiju k těmto výpočtům lze nalézt opět v tabulce 10. Postup a výsledky výpočtu lze vidět v tabulce 11, kterou vypracovala Olga Gelová.
26
Tabulka 11: Výpočet míry inflace pro vlastní spotřební koš
Na obrázku 5 lze vidět porovnání s oficiální mírou inflace, danou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen v ČR, (viz obrázek 13) s mojí mírou inflace vypočítanou ze spotřebního koše. Pro výpočet jsem použila průměrné roční spotřebitelské ceny za ČR celkem (v Kč za měřící jednotku). Tyto data jsou poskytnuty od Českého statistického úřadu (viz příloha č. 3).
Obrázek 5: Srovnání oficiální míry inflace v ČR s mírou inflace mého spotřebního koše
27
Pomocí korelačního koeficientu (ρ) vypočítám závislost mezi průměrnou roční mírou inflace a mojí mírou inflace ze spotřebního koše.
𝜌𝑋,𝑌 =
𝟏 ∑𝒏 (𝒙 −𝝁𝒙 )(𝒚𝒊 −𝝁𝒚 ) 𝒏−𝟏 𝒊=𝟏 𝒊
, kde
𝟏 𝟏 ∑𝒏 (𝒙 −𝝁𝒙 )𝟐 )( ∑𝒏 (𝒚 −𝝁𝒚 )𝟐 ) 𝒏−𝟏 𝒊=𝟏 𝒊 𝒏−𝟏 𝒊=𝟏 𝒊
(6)
√(
xi… hodnoty spočítané míry inflace mého spotřebního koše yi… hodnoty oficiální roční míry inflace 𝜇x… průměr hodnot xi 𝜇y… průměr hodnot yi Sx… směrodatná odchylka hodnot xi Sy… směrodatná odchylka hodnot yi 1
𝜇𝑥 = 𝑛 ∑𝑛𝑖=1 𝑥𝑖
(7)
𝜇𝑥 ≐ 2.84 1
𝜇𝑦 = 𝑛 ∑𝑛𝑖=1 𝑦𝑖
(8)
𝜇𝑦 ≐ 3.78
1
𝑛
𝑆𝑥 = √𝑛−1 ∑𝑛𝑖=1 𝑥𝑖 2 − 𝑛−1 𝜇𝑥 2
(9)
𝑆𝑥 ≐ 3.54
1
𝑛
𝑆𝑦 = √𝑛−1 ∑𝑛𝑖=1 𝑦𝑖 2 − 𝑛−1 𝜇𝑦 2
(10)
𝑆𝑦 ≐ 3.17 1
𝑐𝑜𝑣(𝑋, 𝑌) = 𝑛−1 ∑𝑛𝑖=1(𝑥𝑖 − 𝜇𝑥 )(𝑦𝑖 − 𝜇𝑦 )
(11)
𝑐𝑜𝑣(𝑋, 𝑌) ≐ 8.74
𝜌𝑋,𝑌 =
𝑐𝑜𝑣(𝑋,𝑌) 𝑆𝑥 𝑆𝑦
𝜌𝑋,𝑌 ≐ 0,779 28
(12)
Výsledek vypovídá o tom, že závislost mezi průměrnou mírou inflace a mojí vypočtenou mírou inflace z vlastního spotřebního koše se jeví jako celkem silná a pozitivní, takže je mezi nimi evidentní vztah. Výše uvedená silná závislost mezi mou a oficiální inflací mi ale nic neříká o tom, jak se vyvíjí moje cenová hladina a oficiální cenová hladina. V tabulce 12 je proto uveden vývoj oficiální a mé cenové hladiny. Číselné hodnoty oficiální inflace jsem znázornila v obrázku 13.
Tabulka 12: Vývoj cenové hladiny Na obrázku 6 lze vidět porovnání cenové hladiny mého spotřebního koše s celkovou cenovou hladinou. Lze vidět, že celková cenová hladina roste pozvolna, bez nějakých větších výkyvů. Cenová hladina vlastního spotřebního koše také pozvolna roste, ale její růst není tak hladký. Jsou zde větší výkyvy, například v roce 1998 došlo k většímu snížení cenové hladiny oproti celkové, kde stále narůstá cenová hladina. Dále je vidět, že moje cenová hladina roste daleko pomaleji než celková cenová hladina, tj. že mnou spotřebované věci zdražují pomaleji než ostatní věci, které nespotřebovávám v takové míře. Z toho plyne, že na vývoj cenové hladiny nelze usuzovat jen na základě korelace s oficiální inflací. 29
Obrázek 6: Vývoj cenové hladiny
V kapitole o Indexu spotřebitelských cen jsem se již zmiňovala, že každá položka má ve spotřebním koši odpovídající váhu vyjádřenou v promile. Tyto váhy jsem uvedla v příloze č. 1. Pomocí těchto vah lze vypočítat míru inflace. V následujícím příkladu ukáži, jak počítat s těmito váhami. Příklad 4: Úkolem je vypočítat míru inflace pro vlastní spotřební koš s využitím oficiálních vah a porovnat tuto vypočtenou míru inflace s oficiální mírou inflace. Váhy používám místo množství vybraných produktů. Podívám se tedy na vývoj CPI a inflace mého spotřebního koše za předpokladu, že by moje spotřeba byla úměrná oficiálním váhám. Jako první vypočítám míru inflace pro vlastní spotřební koš, viz tabulka 11. Spotřebitelské ceny, mnou vybraných výrobků, lze nalézt v příloze č. 3. Tyto mnou vybrané produkty reprezentují i zbylé položky z příslušné skupiny a tedy jim přiřazuji váhu celé skupiny. Postup uvedu v následující tabulce.
30
Tabulka 13: Výpočet míry inflace pomocí vah
Opět porovnám míru inflace danou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen s mojí vypočtenou mírou inflace pomocí vah.
Obrázek 7: Porovnání oficiální míry inflace s vypočtenou mírou inflace pomocí vah
31
Obrázek 8: Vývoj cenové hladiny Na obrázku 7 lze vidět, že se míry inflace chovají velmi odlišně. Oficiální míra inflace má hladký mírný pokles, kdežto míra inflace vypočtená pomocí vah má velmi náhlé výkyvy růstu a poklesu. Na základě srovnání cenové hladiny vidím, že oficiální cenová hladina má hladký výraznější nárůst, na rozdíl od mojí cenové hladiny. Ta se od roku 1994 až 1997 chová poměrně stejně jako oficiální míra inflace, kdežto od roku 1998 dochází k výraznému poklesu. Příklad 5: Na následujícím obrázku vypočítám inflaci pro celý spotřebitelský koš od roku 1994 až do roku 2014. Vzhledem k tomu, že ve spotřebním koši je velmi mnoho zboží a služeb, vybrala jsem pouze některé typické položky, které reprezentovali i zbytek položek z příslušné skupiny a váha těchto vybraných položek byla stejná jako váha celé skupiny. Váhy a ceny, které tyto položky mají a které nám poskytl ČSÚ, jsou uvedeny v příloze č. 2 a č. 3. Dále musím podotknout, že ne všechny spotřebitelské ceny ve spotřebním koši nám dokázal České statistický úřad poskytnout. Jedná se zejména o ceny elektřiny. Údaje o cenách elektřiny mně poskytnula skupina ČEZ, a.s. Údaje o nájmu bytu jsem musela dopočítat, jelikož od roku 1994 do roku 2006 bylo nájemné měsíčně, od roku 2007 do roku 2010 jsem měla pouze cenu nájmu za 1m2 a od roku 2011 a dále nebyli ceny uvedeny vůbec. Já jsem tedy nájemné bytu přepočítala na celkové měsíční nájemné. V letech 2011 - 2014 jsem dopočítala nájemné bytu tak, že jsem vzala částku z roku 2010 a navyšovala ji ročně o 15% na základě růstu v předchozím období. Výpočty lze nalézt v příloze č. 4. Dále vypočítám a porovnám inflaci
32
pro celý spotřební koš zvlášť s váhami roku 2001 a zvlášť s váhami roku 2012. V tabulce 14 lze vidět výsledky. Průběh výpočtů uveden v příloze č. 5a.
Tabulka 14: Výpočet míry inflace s váhami roku 2001 a s váhami roku 2012
Obrázek 9: Porovnání míry inflace
33
Obrázek 10: Vývoj cenové hladiny Na obrázku 9 se obě míry inflace chovají přibližně stejně a na obrázku 10, kde je srovnání cenové hladiny, to potvrzuje. Cenové hladiny se tedy liší opravdu minimálně. Dále spočítám inflaci od roku 1994 za předpokladu, že se váhy z roku 1994 nezmění a srovnám ji s oficiální inflací. V tabulce 15 jsou opět uvedeny pouze výsledky. I tentokrát lze nalézt průběh výpočtů v příloze č. 5b.
Tabulka 15: Výpočet míry inflace s váhami roku 1994 a s původními váhami z let 1994 2014
34
Obrázek 11: Porovnání míry inflace
Obrázek 12: Vývoj cenové hladiny Na obrázku 11 lze vidět, že míry inflace jsou podobné, v některých případech téměř totožné a v některých letech docházelo k větším výkyvům, to mohlo být způsobeno změnou položek spotřebního koše, což souvisí s odlišným životním stylem lidí. Pokud porovnám jejich cenové hladiny, zjistím, že od roku 1994 až do roku 2000 jsou tyto cenové hladiny totožné. Od roku 2001 cenová hladina s použitím vah roku 1994 roste rychleji.
35
1.4 Důsledky inflace V této kapitole jsem uvedla, jaké jsou důsledky inflace a budu čerpat ze zdrojů [18], [26], [31]. Na začátku už jsem zmínila, že inflace má pro ekonomiku negativní dopady. Ty mohou být následující:
Inflace negativně ovlivňuje mzdy a platy
postihuje příjemce pevně stanovených platů (důchodci)
postihuje sociálně slabší skupiny obyvatelstva
snižuje se kupní síla peněz, což vede k znehodnocování úspor
omezuje vývoz, protože vlastní zboží a služby jsou pro danou zemi dražší, než dovážené zboží a služby
má vliv na vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Jestliže je míra inflace vyšší než nominální úroková míra, klesá postupně hodnota vkladů a půjček. Dlužník získává a věřitel ztrácí.
Na druhou stranu může mít i pozitivní dopady:
Zvýhodňuje dlužníky, jelikož klesá hodnota vkladů
určitá míra inflace může vést k dosažení rovnováhy na pracovním trhu
podporuje účinnost měnové politiky.
1.5 Vývoj inflace v ČR od roku 1989 až do současnosti V kapitole 2.5 ukáži na grafu, jak se vyvíjela inflace v ČR od roku 1989 až do současnosti. Na ose x jsou znázorněny jednotlivé roky vývoje a na ose y zaznamenány procentuální hodnoty inflace. Využila jsem přitom zdrojů [30], [32].
36
Obrázek 13: Roční oficiální míra inflace
Obrázek znázorňuje vývoj inflace od roku 1989 až do roku 2014. V roce 1989 byla inflace poměrně nízká (1,4 %).
Spotřebitelské ceny v roce 1990 vzrostli o 9,7 %.
V polistopadové éře nejvýrazněji meziročně vzrostla inflace v roce 1991 o 56,6 %. Vliv na tento nárůst měla tzv. devalvace měny, liberalizace cen v roce 1991, ale mohlo to být způsobeno i zrušením tzv. záporné daně (1990), neboť zrušení této daně způsobilo značný nárůst cen výrobků. Tento rok byl za posledních dvacet let nejvýjimečnějším rokem, protože před tím, ani potom inflace nikdy nepřesáhla 21 %. V roce 1993 výrazně vzrostly spotřebitelské ceny o 20,8 %. Jak lze vidět, od roku 1994 až do roku 1998 se inflace pohybovaly kolem 10 %. V dalších letech měnová politika dohlížela na vývoj inflace v ČR. Proto se od roku 1999 až do roku 2014 pohybuje cenová inflace většinou pod 5 %, pouze v roce 2008 se míra inflace dostala přes tuto pětiprocentní hranici a dosáhla hodnoty 6,3 %. Nejnižší míru inflace jsem zaznamenala v roce 2003, kde hodnota byla pouhých 0,1 %. V lednu a únoru roku 2015 byla míra inflace na stejné úrovni a to na 0,1 procentech. Od března ceny mírně rostly nahoru. Od června (0,8 %) míra inflace opět začala klesat až na 0,3 %. V září 2015 byla míra inflace 0,4 %, tedy byla o 0,1 % více než v srpnu 2015.
37
2
Nezaměstnanost V této kapitole přiblížím pojem nezaměstnanosti, uvedu její definice a přitom využiju
tyto zdroje [1], [2], [5], [19], [20], [21], [26], [28]. Pojem
nezaměstnanost
lze
definovat
jako
u
inflace
několika
způsoby.
Nezaměstnanost je stav na trhu práce, kdy část obyvatelstva není schopna si najít zaměstnání. Dále lze nezaměstnané charakterizovat jako osoby nemající práci, které si ji aktivně hledají, neboť chtějí pracovat a jsou schopni nastoupit do zaměstnání ihned. Nebo je lze charakterizovat jako osoby, nemající práci, snaží se sehnat zaměstnání, ale nemůžou nastoupit do práce ihned, nebo v nejbližší době vůbec práci nehledají. V ČR lze považovat za nezaměstnané ty osoby, které jsou registrovaní na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu určitou. Nesplňují-li osoby výše uvedené podmínky, jsou brány za osoby, které jsou zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní. Populaci obyvatel mohu rozdělit na ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO) a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (ENO). Ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou osoby zaměstnané nebo nezaměstnané, které si aktivně hledají práci. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou lidé, kteří jsou nezaměstnaní, a tedy nepatří do EAO. Příkladem jsou studenti, ženy v domácnosti, lidé rezignující na hledání práce5 a invalidé. ČSÚ definuje nezaměstnanost podle Mezinárodní organizace práce. Podle této organizace jsou za nezaměstnané považovány ty osoby, které jsou starší 15 let, nebyly zaměstnané, práci i přesto aktivně hledali nebo byli připraveni nastoupit do zaměstnání nejpozději do 14 dnů. Nezaměstnanost působí na člověka negativně, neboť nezaměstnaný člověk upadá do stresových situací díky tomu, že nevydělává žádné peníze a nemůže tak udržet životní úroveň. Příčiny nezaměstnanosti lze charakterizovat pomocí dvou přístupů: neoklasický a keynesovský přístup. Neoklasicisté považují nezaměstnanost za dobrovolnou. Tedy každý se musí sám rozhodnout, zda příjme či nepřijme zaměstnání za nabízenou mzdu. Dle keynesiánců je nezaměstnanost tzv. nedobrovolná. Za nedobrovolně nezaměstnané jsou považovány ty osoby, které chtějí pracovat při dané mzdové sazbě, ale není dostatek pracovních míst.
5
Lze rozlišovat dvě skupiny osob. Do první skupiny patří lidé, kteří díky tomu, že mají například určitý podíl v nějaké akciové společnosti a mají dostatek finančních příjmů, nemusí pracovat. Dalším příkladem mohou být i manželky velmi úspěšných podnikatelů. Do druhé skupiny se řadí lidé, kteří nechtějí pracovat, například bezdomovci, zloději aj.
38
Nezaměstnanost je jednou z aktuálních otázek dnešní doby. Lze ji měřit pomocí nejrůznějších způsobů. V ČR jsou dva způsoby, které používají Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí.
2.1 Typy nezaměstnanosti V této kapitole uvedu několik dělení nezaměstnanosti a přiblížím jejich význam. Budu využívat zdrojů [1], [2], [5], [28].
Frikční nezaměstnanost. Pokud se zaměstnaná osoba sama dobrovolně rozhodne opustit své pracovní místo z důvodu, že si hledá jiné pracovní místo, mluvíme o frikční nezaměstnanosti. Je to tzv. krátkodobá nezaměstnanost (několik týdnů). Příkladem jsou studenti, imigranti aj.
Strukturální nezaměstnanost vzniká, když nabídka práce je vyšší než poptávka po práci a současně když osoby, které si hledají práci, nejsou natolik mobilní, aby si samy našly práci na trhu práce. Touto nezaměstnaností jsou nejčastěji postihnuty vdané ženy, rodiče s dětmi, handicapované osoby, osoby s nízkou kvalifikací nebo starší osoby.
Cyklická nezaměstnanost vzniká, když je ekonomika v útlumu (recesi), jinými slovy, když klesá nabídka zaměstnání ve všech odvětví ekonomiky. Lidé tedy ztrácejí svá pracovní místa ze všech odvětví a je pro ně těžké opět sehnat nějakou práci.
Sezonní nezaměstnanost. Projevuje se v zemědělství, cestovním ruchu, stavebnictví apod. Kolísá poptávka po práci z důvodu střídání ročních období.
39
Jak jsem již zmínila v úvodu kapitoly, nezaměstnanost lze chápat z pohledu neoklasického a keynesovského přístupu dvěma způsoby: Dobrovolná nezaměstnanost Někteří lidé zůstávají dobrovolně nezaměstnaní a to z toho důvodu, aby si mohli najít lepší práci při vyšší tržní ceně než doposud. Jejich volný čas je strávený hledáním lepší a výhodnější pracovní příležitosti. Tuto dobrovolnou nezaměstnanost lze považovat za nezaměstnanost při pružných mzdách. Aby došlo k vyčištění trhu, tak se mzdy musejí pohybovat nahoru a dolů jako je v tomto případě. Trh je v rovnováze, pokud se nabízené množství rovná poptávanému zboží. Dochází tedy k vyčištění trhu (není přebytek ani nedostatek).
Obrázek 14: Dobrovolná nezaměstnanost Předchozí obrázek 14 znázorňuje nabídku a poptávku se středem v bodě E při mzdové sazbě W. Křivka SL udává nabízené množství pracovníků, která se na úrovni L* stává neelastickou, protože je mzda vysoká natolik, že celá pracovní síla ekonomiky nabízí práci. Mzdy jsou pružné, proto se sníží na úroveň WE, při níž se čistí pracovní trh. V bodě E zaměstnávají firmy ty pracovníky, kteří chtějí a jsou ochotni pracovat za určitou mzdu WE. Lze vidět, že úsečka AE znázorňuje počet zaměstnaných osob a úsečka EB znázorňuje počet lidí, kteří chtějí vyšší plat a nechtějí pracovat za rovnovážnou mzdu. Tito lidé jsou tzv. dobrovolně nezaměstnaní. Trh je v rovnováze, pokud se nabízené množství rovná poptávanému zboží. Dochází tedy k vyčištění trhu (není přebytek ani nedostatek). Mezi dobrovolně nezaměstnané se řadí osoby, které zrovna ukončily studium a hledají si práci nebo osoby, pro které je výhodnější zůstat na sociálních dávkách nebo předčasně odejít do důchodu. 40
Nedobrovolná nezaměstnanost Za nedobrovolně nezaměstnané jsou považovány ty osoby, které svoji předchozí práci ztratily a nyní se aktivně snaží najít nové zaměstnání i při nižší mzdové sazbě.
Tato
nezaměstnanost je typická pro Evropu díky vysoké minimální mzdě, štědrým systémem sociálních dávek a vysokým zdaněním práce. Je to takzvaná nezaměstnanost při nepružných mzdách.
Obrázek 15: Nedobrovolná nezaměstnanost Na obrázku 12 jsou znázorněny mzdy, které se nepřizpůsobují tak, aby vyčistily trh práce. Mohlo by dojít k nerovnováze mezi volnými pracovními místy a mezi těmi, kteří hledají pracovní místo. Na obrázku lze vidět, že počet lidí ochotných pracovat při vyšší mzdě W´ než je rovnovážná (MO) je větší, než počet pracovních míst (MN). V této situaci si firmy vybírají pouze ty nejkvalifikovanější pracovníky. Úsečka OP znázorňuje dobrovolnou nezaměstnanost a úsečka NO nedobrovolně nezaměstnané.
2.2 Měření nezaměstnanosti V této podkapitole ukáži, jak se spočítá míra nezaměstnanosti. Využiju přitom zdrojů [1], [4], [22], [23], [24], [32], [33]. Pro výpočet míry nezaměstnanosti je jedním z důležitých podkladů tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO). EAO tvoří lidé, kteří jsou zaměstnaní a kteří si hledají aktivně práci, tedy jsou nedobrovolně nezaměstnaní. Do EAO nejsou zahrnuty dobrovolně nezaměstnané a dlouhodobě nemocné. Míra nezaměstnanosti je vyjádřena v procentech a je to
41
vztah mezi počtem nedobrovolně nezaměstnaných a EAO (součet zaměstnaných a nezaměstnaných).
u=
N EAO
* 100, kde
(13)
u…míra nezaměstnanosti N…nedobrovolně nezaměstnaní (hledají aktivně práci) EAO…ekonomicky aktivní obyvatelstvo (zaměstnaní + nedobrovolně nezaměstnaní) Na obrázku 16 a 17 jsou vidět procentuální hodnoty jak k 31.12., tak průměrné roční hodnoty míry nezaměstnanosti. Těchto hodnot bych dosáhla, kdybych použila vzorec (13). Zdroj [33].
Obrázek 16: Míra nezaměstnanosti k 31.12.
42
Obrázek 17: Průměrná roční míra nezaměstnanosti Na obrázku 18 lze vidět míru nezaměstnanosti osob ve věku 15 – 64 let podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), odkaz [19]. Od roku 2001 jsou použity výsledky sčítání lidu 2001 a od roku 2011 použity výsledky sčítání lidu 2011 včetně pomáhajících rodinných příslušníků.
Obrázek 18: Míra nezaměstnanosti osob ve věku 15-64 let Na dalším obrázku lze vidět podíl nezaměstnaných osob v krajích k 30. 9. 2015 v %. Nejnižší podíl nezaměstnanosti je zaznamenán v Jihočeském kraji s 4,35 %, naopak nejvyšší podíl má Ústecký kraj s 9,06 %. Průměrný podíl nezaměstnaných v ČR je 6,05 %.
43
Obrázek 19: Podíl nezaměstnaných osob v krajích V ČR mohu míru nezaměstnanosti spočítat pomocí vzorce (13) nebo se mohu setkat s dalšími dvěma ukazateli, pomocí nichž vypočítám také míru nezaměstnanosti. Jedná se o takzvanou obecnou a registrovanou míru nezaměstnanosti. Tito ukazatelé vyjadřují vztah mezi počtem nezaměstnaných a počtem ekonomicky aktivního obyvatelstva (velikostí pracovní síly). Obecná míra nezaměstnanosti 15-64 letých (OMN) je počítána podle metodiky výpočtu Českého statistického úřadu. Zdroje dat jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které vycházejí z doporučení Eurostatu a Mezinárodní organizace práce (ILO). Tato míra je očištěná od sezónních vlivů a v srpnu 2015 dosáhla 5,1 %. Nezaměstnanost u mužů dosáhla 4,3 % a u žen 6,2 %. Pro výpočet je používán následující vzorec OMN =
NILO PS
* 100, kde
(14)
NILO…nezaměstnaní podle Mezinárodní organizace práce PS…pracovní síla (nezaměstnané osoby + zaměstnané osoby)
Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) jsou nezaměstnaní lidé považovány za osoby:
Neměly žádné zaměstnání v referenčním období
neodpracovaly ani 1 hodinu za mzdu nebo odměnu
hledaly aktivně práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do 2 týdnů.
44
Osoby aktivně hledající práci jsou ty osoby, které projdou těmito kroky:
Práci hledají prostřednictvím úřadu práce, kde jsou evidovány
vyhledávají inzeráty o zaměstnání
hledají práci prostřednictvím přátel, příbuzných, atd.
účastní se pohovorů
aktivně zasílají své životopisy
požádají o práci přímo zaměstnavatele
podají žádost o pracovní povolení nebo licenci
snaží se založit vlastní firmu a samy podnikat
nebo hledají práci jiným způsobem.
Registrovaná míra nezaměstnanosti (RMN) je zveřejňována Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Uchazeči o zaměstnání musí být registrovaní na Úřadu práce ČR. Zdroje dat pro jmenovatel jsou jiné. Data pro zaměstnané osoby jsou brány z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a nezaměstnané osoby jsou brány z evidence Úřadu práce ČR. Využiju zdroje [33]. RMN =
UZE PS
∗ 100, kde
(15)
UZE…uchazeči o zaměstnání evidovaní na Úřadu práce PS…pracovní síla Pracovní síla se opět skládá ze zaměstnaných a nezaměstnaných osob. Do zaměstnaných se řadí počet zaměstnaných z dat VŠPS a počet zaměstnaných cizinců z evidence MPSV. V listopadu 2012 došlo ke změně ukazatele registrované míry nezaměstnanosti. MPSV přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti, tzv. Podíl nezaměstnaných osob (PNO). Ten vyjadřuje podíl nezaměstnaných osob v daném věku vůči obyvatelstvu ve věku 15 - 64 let. O změně výpočtu rozhodlo MPSV s ČSÚ, neboť obě tyto instituce zveřejňovaly výsledky šetření o nezaměstnanosti, tudíž mohlo dojít k záměně čísel.
PNO =
UZE15−64 let PO15−64 let
45
, kde
(16)
UZE 15-64let…uchazeči o zaměstnaní evidovaní na ÚP ve věku 15 – 64 let PO 15-64let…počet obyvatel ve věku 15 – 64 let Změny se projevily jak v čitateli, tak ve jmenovateli. V čitateli je pouze upravena věková skupina. Jmenovatel zahrnuje kromě pracovní síly také ekonomicky neaktivní osoby. Uchazeč o zaměstnání6 Uchazečem může být fyzická osoba, která má bydliště na území ČR, není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, není osobou samostatně výdělečně činnou. Uchazeč je vyřazen z evidence, pokud odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání bez vážného důvodu, neúčastní se rekvalifikačních kurzů ve stanoveném rozsahu, vykonává nelegální práci, atd.
2.3 Důsledky nezaměstnanosti V této podkapitole rozdělím důsledky nezaměstnanosti na ekonomické a sociální, přitom využiju zdrojů [6], [29]. Ekonomické důsledky Zejména u dlouhodobě nezaměstnaných se ekonomický dopad může projevit snížením, případně ztrátou kvalifikace. Tyto důsledky jsou dány ztrátou produkce (nevytvořením části produktu) v podobě rozdílu mezi skutečným a potenciálním produktem (dopad cyklické nezaměstnanosti). V tomto případě dochází ke snížení HDP (hrubého domácího produktu), jelikož se vyrábí méně, než by se mělo. Tzv. Okunův zákon vyjadřuje vztah mezi produktem a mírou nezaměstnanosti. ,,Okunův zákon říká, je-li skutečná míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti, skutečný produkt bude o 2 procentní body pod svou potenciální úrovní. “ Příčina tohoto jevu se projevuje u zaměstnavatelů tím, že zkracují pracovní úvazek. Ekonomický dopad se může projevit i snížením možnosti výběru či omezení celkové spotřeby. Tyto důsledky nejvíce ovlivňují nezaměstnané osoby, jelikož nemají pravidelný přísun peněžních prostředků, tudíž si nemohou dovolit to, co zaměstnaný člověk nebo lidé z „vyšší“ vrstvy.
6
Zákon č. 435/2004, Sb., o zaměstnanosti
46
Sociální důsledky Mezi sociální dopady patří:
Psychické zatížení vyvolané nezaměstnaností
Zvýšení nemocnosti
Rozpad rodin
Destrukce etických hodnot
Pokud jsou lidé dlouhodobě nezaměstnaní, nemají žádný finanční příjem a tím se snižuje jejich životní úroveň. Ztrácí tak své zkušenosti z předešlé práce, neučí se novým dovednostem nebo nemají pojem o čase (jaký den v týdnu zrovna je). Dochází tedy k tzv. dekvalifikaci. Tím že lidé nemají pravidelný peněžní příjem, upadají do depresí, což může vést k alkoholismu, kriminalitě, závislosti či dokonce k prostituci.
47
3
Vztah mezi inflací a nezaměstnaností V této kapitole se zaměřím na tzv. Phillipsovu křivku, která vyjadřuje vztah mezi
inflací a nezaměstnaností a uvedu 2 typy Phillipsovy křivky.
3.1 Phillipsova křivka V této kapitole jsem využila zdrojů [2], [5]. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností lze vyjádřit pomocí tzv. Phillipsovy křivky. V roce 1958 byla objevena ekonomem A. W. Phillipsem, který se zabíhal vztahem mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních mezd ve Velké Británii. Vzhledem ke dlouhodobému zkoumání tohoto vztahu, zjistil, že pokud dojde ke snížení nezaměstnanosti, způsobí to růst nominálních mezd a naopak. Jinými slovy, tvar křivky je klesající, vztah je inverzní. Po nějaké době byla křivka upravena a vyjadřovala vztah mezi poklesem nezaměstnanosti a zvýšením cenové hladiny. Přestože byla upravena, stále byl vztah pokládán za inverzní, tj. pokles nezaměstnanosti vedl stále k růstu cenové hladiny. V praxi se ukázalo, že křivka může mít různé tvary, například klesající, rostoucí ale může být i svislá. Podle Miltona Friedmana lze rozlišit dvě Phillipsovy křivky, tzv. krátkodobou a dlouhodobou Phillipsovu křivku.
Obrázek 20: Phillipsova křivka
48
3.1.1 Krátkodobá Phillipsova křivka Ekonomové Milton Friedman a Edmund Phelps zjistili, že klesající tvar může mít pouze křivka v krátkém období. Takovouto křivku lze nazývat, tzv. krátkodobou Phillipsovou křivkou. Jak lze vidět na obrázku 20, horizontální osa znázorňuje míru nezaměstnanosti, vertikální osa na levé straně znázorňuje míru inflace (meziroční). Tyto vertikální osy se liší očekávanou mírou růstu produktivity. Krátkodobou Phillipsovu křivku lze vypočítat pomocí nepřímé úměry mezi nezaměstnaností a inflací.
3.1.2 Dlouhodobá Phillipsova křivka Tito ekonomové také zjistili, že křivka má v dlouhém období svislý tvar. Tato křivka je nazývána jako dlouhodobá Phillipsova křivka. Nezaměstnanost odpovídá stálé úrovni inflace. Tato inflace je tzv. inflace, která nezvyšuje míru nezaměstnanosti (NAIRU). Z toho vyplývá, že je nezaměstnanost dobrovolná a frikční, a tedy nedobrovolná nezaměstnanost neexistuje.
Obrázek 21: Dlouhodobá Phillipsova křivka
49
Na obrázku 21, v bodě A, je míra nezaměstnanosti na úrovni přirozené míry (NAIRU). Dále dochází k hospodářské expanze, která je vyvolána například vládou a sníží nám míru nezaměstnanosti. V hospodářské expanzi je pro firmy obtížné sehnat dostatek pracovníků. Aby pracovníky sehnaly nebo si je udržely, nabízejí vyšší platy. Vzhledem k tomu, že mzdy rostou rychleji, odráží se to v růstu cen a růst cen je urychlen zvýšením obchodní marže, jelikož se k potenciálnímu výstupu přibližuje produkce. Dostávám se do bodu B, protože nižší nezaměstnanost zvyšuje inflaci. V tomto bodě se podařilo vládě sice snížit nezaměstnanost, ale jak už bylo řečeno, díky snížení nezaměstnanosti se zvýší inflace. Zaměstnancům tedy byly navýšeny jejich platy, ale vzhledem k tomu, že došlo k navýšení inflace, tak si za tyto nové ceny koupí stejné množství zboží a služeb jako dříve. Dostávám se do bobu C zpátky na úroveň přirozené míry. Příklad: V tomto příkladu vezmu data pro inflaci a nezaměstnanosti v ČR a zkusím jimi proložit křivku. Cílem je zjistit, jestli takto získaná křivka odpovídá Phillipsově křivce nebo ne. K dispozici mám hodnoty míry nezaměstnanosti a hodnoty míry inflace z let 1991 – 2014 (viz tabulka 16 a 17). Zdroj [32], [33]. Míra inflace
Míra nezaměstnanosti
10,1
7,9
8,6
10
6,8
2,5
4
4,1
0,6
1
2,8
2,2
1,7
5,4
3,6
1
2,3
2,4
2,4
1,4
0,1
0,1
3,2
2,9
3,5
5,2
7,5
9,4
8,8
8,9
9,8
10,3
9,5
8,9
7,7
6
6
9,2
9,6
8,6
9,4
8,2
7,5
7,5
Tabulka 16: Míra inflace k 31.12.a míra nezaměstnanosti k 31.12. (v %) Míra inflace
Míra nezaměstnanosti
56,6
11,1
20,8
10
9,1
8,8
8,5
10,7
2,1
3,9
4,7
1,8
0,1
2,8
1,9
2,5
2,8
6,3
1
1,5
1,9
3,3
1,4
0,4
2,6
3,1
3
3,3
3
3,1
4,4
6,1
8,6
9
9,9
9,8
8,9
8,1
6,6
5,4
8,1
9
8,5
8,6
8,6 7,7
Tabulka 17: Průměrná roční míra inflace a průměrná roční míra nezaměstnanosti
50
9,2 7,7
Pro proložení výše uvedených dat křivkou použiji program Matlab. V programu Matlab nejprve zadám souřadnice (x, y), kde x-ové hodnoty představují míru nezaměstnanosti a y-ové hodnoty představují míru inflace. Dále užiji funkce plot, která vykreslí graf zadaný pomocí hodnot ve vektoru. Funkci mohu zapsat plot (x, y), která vykreslí hodnoty vektoru y v závislosti na hodnotách vektoru x. V dalším kroku použiji příkaz cftool (Curve Fitting Toolbox), který umožňuje zpracovat údaje, aproximaci funkcí a porovnávat výsledky graficky i numericky. V přílohách č. 6a a č. 6b lze najít přesné hodnoty koeficientů. Na obrázku 22 jsem vykreslila hodnoty míry inflace a míry nezaměstnanosti k 31. prosinci. Tyto reálná data jsem proložila křivkou, přesněji polynomem 2. stupně. Jak lze vidět, tvar této křivky je trochu podobný Phillipsově křivce, ale nikterak výrazný.
Obrázek 22: Reálná data k 31. 12. proložená polynomem 2. stupně Jelikož při proložení křivkou druhého polynomu je tvar jen trochu podobný Phillipsově křivce, zkusím proložit tyto data polynomem vyššího stupně. Zkusila jsem polynom 8. stupně. Na obrázku 23 lze vidět, že ani přesnější aproximace v tomto případě neukázala velkou podobu tvaru Phillipsově křivce.
Obrázek 23: Reálná data k 31. 12. proložená polynomem 8. stupně
51
Na obrázku 24 jsem vyobrazila hodnoty průměrné míry nezaměstnanosti a průměrné míry inflace. Reálná data jsem proložila křivkou polynomu 2. stupně. Tento tvar je podobný Phillipsově křivce, ale krajní body je dobré raději neuvažovat, neboť se chovají špatně.
Obrázek 24: Reálná data proložená polynomem 2. stupně Opět mě tento výsledek neuspokojil. Proto vyzkouším i tato reálná data proložit křivkou s vyšším polynomem. I v tomto případě jsem zkusila polynom 8. Stupně. Na obrázku 25 lze vidět, že tento tvar se opravdu podobá tvaru Phillipsovy křivky.
Obrázek 25: Reálná data proložená polynomem 8. Stupně
Z výše uvedených příkladů je patrné, že tvar Phillipsovy křivky není tak jasný, jak se obecně předpokládá, alespoň ne na datech pro Českou republiku. Dále je patrné, že výsledný tvar křivky závisí na tom, s jakým typem ročních dat se pro inflaci a nezaměstnanost pracuje.
52
Závěr Cílem práce bylo objasnit dva nejvýznamnější makroekonomické ukazatele, které jsou v současné době nejrozšířenějším aktuálním problémem nejen v ČR, ale i téměř v celém světě. Jednalo se o inflaci a nezaměstnanost a jejich vztah. V první kapitole jsem nadefinovala pojem inflace. Ukázala jsem, s jakými typy se můžeme setkat, jak ji lze měřit, uvedla jsem její důsledky a popsala vývoj inflace v ČR od roku 1989 až do současnosti. V příkladu 1 jsem si vybrala z celého spotřebního koše ty produkty, které tvořily většinu mé spotřeby. Použila jsem průměrné roční spotřebitelské ceny těchto produktů za ČR celkem (v Kč za měřící jednotku), spočítala inflaci těchto produktů a zjistila, o kolik procent se mně ceny rok od roku zdražovaly či zlevňovaly. V příkladu 2 jsem spočítala inflaci pro spotřební koš z příkladu 1 pro rok 2000 a výsledek mně ukázal, že od roku 1999 až do roku 2000 došlo k nárůstu o 3,58 %. V příkladu 3 jsem spočítala inflaci pro vlastní spotřební koš pro roky 1994 až 2014 a srovnala ji s oficiální inflací. Dozvěděla jsem se, že moje vlastní míra inflace víceméně kopíruje oficiální míru inflace. V některých letech došlo k větším výkyvům inflace, v letech 2006 až 2008 a 2012 až 2014 došlo k opačnému vývoji inflace, což mohlo být způsobeno výběrem spotřebitelských položek spotřebního koše. Z toho vyplývá, že každý člověk bude mít jinou míru inflace. Pak jsem zjistila, že mezi nimi je silná a pozitivní závislost, která nic nevypovídala o tom, jak se vyvíjela moje cenová hladina s oficiální cenovou hladinou. Proto jsem porovnala tyto cenové hladiny a dospěla k závěru, že oficiální cenová hladina rostla pozvolna, bez nějakých větších výkyvů. Cenová hladina vlastního spotřebního koše také pozvolna rostla, ale její růst nebyl tak hladký. V příkladu 4 jsem spočítala míru inflace pro vlastní spotřební koš a využila přitom váhy. Nakonec jsem porovnala vypočtenou míru inflace s oficiální mírou inflace a dozvěděla se, že se míry inflace chovaly velmi odlišně. Oficiální míra inflace měla hladký mírný pokles, kdežto vypočtená míra inflace měla velmi náhlé výkyvy růstu a poklesu. Opět jsem srovnala cenové hladiny a oficiální cenová hladina měla hladký výraznější nárůst, na rozdíl od mé cenové hladiny. V posledním příkladu jsem vypočítala a porovnala inflaci pro celý spotřební koš od roku 1994 do roku 2014 s použitím vah roku 2001 a vah roku 2012. Mé zjištění bylo takové, že míry inflace se chovaly přibližně stejně. To samé jsem zjistila i u porovnání cenových hladin, které se lišily opravdu minimálně. Pak jsem ještě vypočítala míru inflace za použití váhy sledovaného období roku 1994 a použila ji pro všechny zbývající roky, tedy pro roky 1994 - 2014. Následovně jsem vypočítala míru inflace s použitím vah, které byly pro 53
každý rok jiné. Obě tyto vypočtené míry inflace jsem navzájem srovnala a dospěla k závěru, že míry inflace jsou podobné, v některých případech téměř totožné a v některých letech docházelo k větším výkyvům, to mohlo být způsobeno změnou položek spotřebního koše, což souvisí s odlišným životním stylem lidí. Při porovnání jejich cenové hladiny jsem zjistila, že od roku 1994 až do roku 2000 byly tyto cenové hladiny totožné. Od roku 2001 cenová hladina s použitím vah roku 1994 rostla rychleji. V druhé kapitole jsem rozebrala, co je to nezaměstnanost, její typy, důsledky a nezapomněla jsem ani na měření nezaměstnanosti. V třetí kapitole jsem definovala, tzv. Phillipsovu křivku, která vyjadřuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností. Pomocí reálných dat jsem vyjádřila vztah mezi inflací a nezaměstnaností. S pomocí programu Matlab jsem aproximovala reálná data a aplikovala jsem na ně polynom 2. a 8. stupně. Mé zjištění bylo takové, že výsledný tvar křivky závisel na tom, s jakým typem ročních dat se pro inflaci a nezaměstnanost bude pracovat.
54
Referenční seznam Seznam použité literatury: [1]
Václav Jurečka, Úvod do ekonomie, učební text pro studenty neekonomických oborů, 3. vydání, Ostrava 2011
[2]
Paul A. Samuelson a William D. Nordhaus, Ekonomie, 18. vydání, Nakladatelství Svoboda, Praha 2007
[3]
Liška, V. a kol., Makroekonomie, 2. vydání. Praha: Professional Publishing, 2004.
[4]
Palát, M. a Klíma, J., Základy makroekonomie, Brno 2013, ISBN 978-80-86710-64-8.
[5]
Vlček, J., Ekonomie a ekonomika, 4. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009
[6]
Pavelka, T. Makroekonomie. 3. vyd. Praha: Melandrium, 2007. 127 s. ISBN 8086175-58-4
Internetové zdroje: [6]
Co je inflace, http://www.penize.cz/80355-co-je-inflace
[7]
ČSÚ: Inflace http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace#1
[8]
Finance.cz http://www.finance.cz/zpravy/finance/42750-co-je-to-kdyz-se-rekne-inflace/
[9]
Ludwig von Mises Institut http://www.mises.cz/clanky/inflace-101-1521.aspx
[10]
Ekospace.cz http://www.ekospace.cz/2-makroekonomie-1/79-9-agregatni-nabidka
[11]
http://www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-n11-inflace.php
[12]
http://www.maxmetal.cz/hyperinflace
55
[13]
http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=spotrebni_kos &site=spotreba
[14]
ČSÚ, Spotřební koš [online], dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystupobjekt&pvo=CEN10&zo=N& verze=1&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_null_null_&z=T&f= TABULKA&katalog=30833&c=v3__RP2014MP12
[15]
ČSÚ, Míra inflace [online], dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/mira_inflace [citováno dne: 9. 12. 2015]
[16]
ČSÚ, Indexy spotřebitelských cen [online], dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2012 [citováno dne: 16. 10. 2015]
[17]
http://www.svobodny-svet.cz/1026/fungovani-ekonomiky-v-podminkach-poklesucenove-hladiny.html
[18]
http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/07/dsledky-inflace.html
[19]
ČSÚ, Trh práce [online], dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/10n104_2004b__pracovni_sily_zamestnani_a_nezamest nani_-vsps-___metodika [citováno dne: 20. 12. 2014]
[20]
https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_spotrebitelske_ceny
[21]
http://www.penize.cz/nezamestnanost
[22]
MPSV, Podíl nezaměstnaných osob [online], dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13857/podil_nezamestnanych.pdf [citováno dne: 7. 11. 2012]
[23]
ČSÚ, Míra nezaměstnanosti [online], dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomickeaktivity-srpen-2015 [citováno dne: 30. 9. 2015]
56
[24]
http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/03-trh-prace.html
[25]
https://www.czso.cz/documents/10180/20541931/3201814_0304.pdf/a344e0a7-36134d7f-8aee-ca127d4964b5?version=1.0
[26]
Bakalářská práce, Vývoj inflace a nezaměstnanosti v ČR ve srovnání se státy EU, Petra Holásková, Brno 2009. Dostupná z: https://is.muni.cz/th/237483/pedf_b/Vyvoj_inflace_a_nezamestnanosti_v_CR_ve_srov nani_se_staty_EU.pdf.
[27]
http://www.penize.cz/15896-hyperinflace-v-nemecku-1923
[28]
Nezaměstnanost https://cs.wikipedia.org/wiki/Nezam%C4%9Bstnanost
[29]
Ekonomické důsledky nezaměstnanosti http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/07/ekonomick-dsledkynezamstnanosti.html
[30]
www.kurzy.cz/zpravy/198856-listopad-1989-inflace-nejvyrazneji-vzrostla-v-roce1991-o-56-6-procenta/
[31]
http://www.ius-wiki.eu/tnh/pfuk/tnh/zkouska/nova/otazka-60?s[]=inflace
[32]
ČSÚ, www.czso.cz
[33]
MPSV, www.mpsv.cz
[34]
https://www.czso.cz/csu/xk/nezamestnanost-v-karlovarskem-kraji-k-30-zari-2015podle-mpsv-g0ha
57
Seznam příloh Příloha č. 1: Spotřební koš vybraných výrobků s odpovídajícími váhami. Příloha č. 2: Spotřební koš vybraných zboží a služeb s váhami. Příloha č. 3: Průměrné roční spotřebitelské ceny, za ČR celkem, vybraných zboží a služeb ze spotřebního koše (v Kč za měřící jednotku). Příloha č. 4: Výpočet měsíčního nájemného bytu. Příloha č. 5a: Výpočet inflace pro spotřební koš s váhami roku 2001 a s váhami roku 2012. Příloha č. 5b: Výpočet inflace pro spotřební koš s váhami roku 1994 a s původními váhami (1994 - 2014). Příloha č. 6a: Reálná data (k 31. 12.) proložená polynomem druhého a osmého stupně s odpovídajícími koeficienty. Příloha č. 6b: Reálná data proložená polynomem druhého a osmého stupně s odpovídajícími koeficienty
58
Příloha č. 1: Váhy vybraných výrobků pro výpočet mého spotřebního koše.
59
Příloha č. 2: Spotřební koš vybraných zboží a služeb s váhami.
60
61
62
Příloha č. 3: Průměrné roční spotřebitelské ceny, za ČR celkem, vybraných zboží a služeb ze spotřebního koše (v Kč za měřící jednotku).
63
64
65
Příloha č. 4: Výpočet měsíčního nájemného bytu
66
Příloha č. 5a: Výpočet inflace pro spotřební koš s váhami roku 2001 a s váhami roku 2012.
67
68
Příloha č. 5b: Výpočet inflace pro spotřební koš s váhami roku 1994 a s původními váhami (1994 - 2014).
69
70
Příloha č. 6a: Polynomy druhého a osmého stupně s odpovídajícími koeficienty. POLYNOM DRUHÉHO STUPNĚ (k 31.12.)
f(x) = p1*x2 + p2*x + p3 Koeficienty (s 95 % spolehlivostí): p1 = 0,05473, p2 = -1,844, p3 = 14,46
POLYNOM OSMÉHO STUPNĚ (k 31.12.)
f(x) = p1*x8 + p2*x7 + p3*x6 + p4*x5 + p5*x4 + p6*x3 + p7*x2 + p8*x + p9 Koeficienty (s 95 % spolehlivostí): p1 = -0,001005, p2 = 0,05269, p3 = -1,172, p4 = 14,4, p5 = -106,5, p6 = 484,5, p7 = -1325, p8 = 1995, p9 = -1265
71
Příloha č. 6b: Polynomy druhého a osmého stupně s odpovídajícími koeficienty. POLYNOM DRUHÉHO STUPNĚ
f(x) = p1*x2 + p2*x + p3 Koeficienty (s 95 % spolehlivostí): p1 = 0,8337, p2 = -13,06, p3 = 52,23 POLYNOM OSMÉHO STUPNĚ
f(x) = p1*x8 + p2*x7 + p3*x6 + p4*x5 + p5*x4 + p6*x3 + p7*x2 + p8*x + p9 Koeficienty (s 95 % spolehlivostí): p1 = 0,008216, p2 = -0,4248, p3 = 9,423, p4 = -117,1, p5 = 890,2, p6 = -4240, p7 = 1,235e+04, p8 = -2,01e+04, p9 = 1,4e+04
72
