UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy
Literatura o varhanách na Moravě Bakalářská práce
Olomouc 2015
Vedoucí práce: Mgr. Květuše Raueová - Fridrichová
Autor práce: Veronika Kohutová
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené odborné literatury a dalších informačních zdrojů.
..................... podpis
Ráda bych poděkovala Mgr. Květuši Raueové - Fridrichové za odborné vedení při vypracovávání mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat za podporu, mé sestře Kláře Kohutové a celé mé rodině
Obsah 1.
Úvod .................................................................................................................. - 5 -
2.
Morava .............................................................................................................. - 7 -
2. 1 Stručná historie Moravy .................................................................................... - 7 2. Varhany ................................................................................................................ - 8 2. 1 Popis varhan ...................................................................................................... - 9 2. 2 Typy varhan ....................................................................................................... - 9 3. Literatura o varhanách a její autoři ..................................................................... - 10 3. 1 Publikace o varhanách Zdeňka Fridricha ........................................................ - 10 3. 1. 1 Studie a stati ................................................................................................ - 13 3. 1. 2 Články v časopisech .................................................................................... - 14 3. 2 Publikace o varhanách Jiřího Sehnala ............................................................. - 15 3. 2. 1 Odborné publikace, články .......................................................................... - 16 3. 3 Práce autorů J. Sehnala a Z. Fridricha ............................................................. - 18 4. Výběr publikací a článků ve sbornících dalších autorů ...................................... - 19 5. Práce studentů ..................................................................................................... - 21 5. 1 Bakalářské práce .............................................................................................. - 21 5. 2 Diplomové, magisterské práce ........................................................................ - 22 5. 4 Disertační práce ............................................................................................... - 23 Dva příklady literatury o varhanách ....................................................................... - 24 Časopis Moravského musea Acta Musei Moraviae ............................................... - 24 Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas paedagogica ...................... - 26 Brněnský varhanář Jan Výmola ............................................................................. - 26 6. Dotazník + vyhodnocení .................................................................................... - 28 Závěr ....................................................................................................................... - 33 Seznam použité literatury ....................................................................................... - 34 Elektronické zdroje ................................................................................................. - 36 Přílohy .................................................................................................................... - 37 Resumé ................................................................................................................... - 46 Abstract .................................................................................................................. - 46 -
1. Úvod Při výběru tématu mé bakalářské práce mne zaujala možnost vytvořit soupis literatury, která se zabývá varhanami na Moravě. Souhrnný seznam literatury o varhanách u nás zatím není k dispozici. Na varhany je možno nahlížet z mnoha hledisek. A to z hlediska historického, interpretačního, výtvarného, fyzikálního, akustického, technického a dalších. Na konferenci s názvem „Varhany a jejich funkce v Čechách a na Moravě 1600 – 2000“ (2003), v Olomouci v roce 2001 přednesl Zdeněk Fridrich ve svém referátu „Miscellanea de organo hujus temporis aneb Všelicos o varhanách v tomto čase.“ (2007) návrh centralizace literatury o varhanách. „Okolo roku 1960 se v tehdy bývalém Československu začaly objevovat články o varhanách a varhanářích. Nejdříve na Slovensku, potom na Moravě a o něco později také v Čechách. Postupně přibývalo autorů z řad hudebních historiků, varhanářů, koncertních varhaníků i historiků umění, archivářů, muzejníků a tak dále. Dnes je tato publikační činnost dosti široká. Články jsou však roztroušeny v nejrůznějších tiskovinách a každý, kdo něco takového dělal, ví, jak je obtížné se dozvědět kdy a kde byly vydány a jak se k nim dostat. Občas se stává, že děláme něco, co už někdo jiný dříve objevil. V roce 1979 proběhl několikadenní zájezd pořádaný Moravských muzeem v Brně po varhanách na severní Moravě. Tehdy jsme se zastavili v Univerzitní knihovně v Olomouci. Tam jsme uspořádali výstavku literatury o varhanách. Materiál k tomu jsme získali asi během dvou let předtím, nákupem varhanářských publikací hlavně ze zahraničí. Měli jsme v knihovně rezervováno místo pro naše potřeby. Avšak později proběhlo několik reorganizací a stěhování knihovny a naše oddělení se vytratilo. Počítačová technika prý všechno vynahradí. “1 Na základě těchto slov je úkolem mé bakalářské práce vytvořit souhrn literatury o varhanách v určité oblasti, kterou je Morava. Práce si neklade za cíl shromáždit veškerou literaturu, ale poukázat na řadu různě obsáhlých materiálů.
1
FRIDRICH, Z. Miscella de organo hujus temporis aneb Všelicos o varhanách v tomto čase. In: HUDEC, V. Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru. Hudba v Olomouci a na střední Moravě I, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. s. 320. ISBN 978-80244-1763-9.
-5-
Značná část mé práce je věnována publikacím Z. Fridricha a J. Sehnala, kteří se v 60-tých letech minulého století začali intenzivně věnovat historických varhanám a varhanářským rodům. Začali o nich publikovat u nás i v zahraničí. V soupise jsou i publikace dalších autorů a také bakalářské a magisterské práce studentů.
-6-
2. Morava „Morava slula krajina ležící při řece Moravě srbské a bulharské, obydlena slovany a v době, kdy poprvé v dějinách se vzpomíná (v IX. stol.), Bulharům poddaná.“2
(Znak Moravy používaný od roku 1918)
2. 1 Stručná historie Moravy Z historického hlediska hraničí Morava na západu s Čechy a na Jihu s Dolními Rakousy. Na jihovýchodě jsou Uhry, na východě Těšínsko a na severu Kladsko. Morava byla ohraničená potokem Černou a řekou Ostravicí.3 Samostatný rozkvět Velkomoravské říše zahájil kníže Mojmír v letech 830 – 846. Od roku 850 až do roku do dnešní doby, procházela Morava, její území i panovníci pestrými změnami. Od roku 1029 panovala na Moravě doba rozličných panství. Poté nastoupili Přemyslovci. Od roku 1306 – 1411 doba Lucemburská, následovala doba husitská 1411 – 1526. V letech 1648 nastoupila císařovna Marie Terezie. Dále pak císaři Karel IV., Josef II., Leopold II., a další.4 Roku 1749 byl ve Vídni zrušen hlavní společný úřad zemí Koruny České, Morava tak byla jednou ze zemí habsburské monarchie. V roce 1777 bylo Olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství, díky tomu byla Morava církevně osamostatněná od Čech. Roku 1860 bylo Slezsko sloučeno s Moravou. Následující rok byla samostatnost obnovená a trvala až do roku 1918. Sloučením země Moravské a Slezské vznikla v roce 1928 země Moravskoslezská. Dne 20. 1. 1990 byla vyhlášená Charta pro Moravu a Slezsko vyžadující obnovení jednotné Moravy.5 2
OTTO, J. Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Dvacatýšestý díl. Median - Navarrete. Praha: J. Otto, 1907. s. 599 – 600. 3 Ibidem 4 Ibidem. s.678 – 697. 5 Dějiny Moravy. Wikipedia the free encyclopedie.[online]. [posl. rev. 22. 2. 2015]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Moravy#1848.E2.80.931918_Obdob.C3.AD_ob.C4.8Da nsk.C3.A9_spole.C4.8Dnosti. [cit. 12. 4. 2015].
-7-
2. Varhany V 17. a 18. století měly varhany vliv na velkou část populace. Zejména v kostelích měli lidé možnost poslouchat hudbu, ale také uplatnit své instrumentální a vokální schopnosti. Varhany jako nástroj měly dominantní postavení, byly tedy velmi významnou složkou. V sakrální hudbě jsou v popředí i dodnes. Život jako hra na varhany „Není-li život hrou na varhany? Každý hraje, jak umí a chce svou fugu, také téma cum variation. Bůh dává každému již vlastní téma. Stane se ovšem často generálbasové učení, varhany a kontrapunkt mnohému těžkým, je ovšem mnoho těch křížků a béček, v kuse najednou působí bolest srdci i očím. Také mnohdy někdo vypadne docela z rytmu nebo vytáhne jiný falešný rejstřík nebo uprostřed hry někdy zaječí nesprávné píšťaly. Nevadí, neboť píseň času je přece ve shodě s aleluja věčnosti. Kdy jenom štěstí pohání měch, aby dech nikdy zcela neustal, dávejte Bohu pěknou melodii, aby byl váš život šťastný.“6 Jakob Brandl
6
WALTER, M. Varhany. Co o nich soudí význační lidé. 1. vyd. Olomouc: Centra Aletti, 2013. ISBN 978-80-7412-142-5.
-8-
2. 1 Popis varhan Na varhanách nás často upoutá jejich propracovanost a umělecký řešený vzhled, který je zabudován do čela varhanní skříně. Dále je to hrací stůl. Další části varhan jsou ukryty za varhanní skříní. Uprostřed hracího stolu jsou klaviatury, na které varhaník hraje. Dole jsou pedály pro nohy. Také se zde nacházejí táhla, nebo sklopky pomocí níž se zapínají a vypínají rejstříky.7 Za varhanní skříní jsou měchy, od kterých vedou vzduchovody – „tlusté roury sloužící přívody stlačeného vzduchu k dalším zařízením.“8 Nad měchy jsou vzdušnice a na vzdušnicích stojí píšťaly různých tvarů a velikostí. Každá z píšťal vydává pouze jeden tón. „Varhany jsou tedy klávesovým dechovým nástrojem, jehož píšťaly rozeznívá stlačený vzduch.“9
2. 2 Typy varhan Podle varhaníka a cembalisty Vratislava Bělského uvedu pro příklad 3 typy varhan. Prvními z nich jsou vodní varhany (organum hydraulicum) z 3. století. Jedná se o nejstarší umělecky uplatňovaný nástroj. Jeden manuál a přívěsný pedál měly italské varhany z 16. století, které se používaly až do 19. století. Na přelomu 17. a 19. století měly tři manuálové stroje anglické varhany. Hlavní stroj - great organ, pozitiv – little organ a sólový stroj – ecchos.10 „Předchůdci moderních varhan byly nástroje splňující estetické a umělecké požadavky různých historických epoch. Znalost jejich vývoje a specifických vlastností je jedním ze základních pilířů, o něž se opírá stylově správná, soudobému posluchači srozumitelná interpretace.“11 Vývoj tohoto nástroje je ovlivněn i národním charakterem různých zemí, který je příčinou odlišností vzhledu i technického sestavení nástroje.12 7
BĚLSKÝ, L. Nauka o varhanách. 2. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1984. BĚLSKÝ, L. Nauka o varhanách. 2. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1984. s. 10 – 11. 9 Ibidem s. 11 10 Ibidem s. 15 8
11
BĚLSKÝ, L. Nauka o varhanách. 2. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1984. s. 11
12
Ibidem
-9-
3. Literatura o varhanách a její autoři Jak jsem již zmínila v úvodu mé práce, budu se zabývat dvěma významnými autory, kteří mají nemalý podíl na publikační činnosti zabývající se varhanami a jejich historií. Jsou to doc. PhDr. Zdeněk Fridrich a Prof. PhDr. Jiří Sehnal.
3. 1 Publikace o varhanách Zdeňka Fridricha (12. 1. 1927 – 27. 8. 2002) Publikace o historických varhanách Historickým varhanám nebyla u nás věnována pozornost. První zpráva o velice špatném stavu varhan je v článku „Varhany v Dubu na Moravě“ z roku 1965. Článek vyšel ve sborníku Vlastivědného muzea v Olomouci. Jeho autor Zdeněk Fridrich se narodil 12. 1. 1927 v Uherském Ostrohu. Vystudoval gymnázium ve Strážnici a Hudební vědy a historii na filozofické fakultě univerzity v Brně. Vyučoval na hudebních školách, potom byl členem Posádkové hudby v Olomouci a od roku 1962 až do důchodu vyučoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od mládí se věnoval hudbě a varhany jej zaujaly již jako studenta gymnázia. Sám si také postavil několikery domácí varhany. Později, od poloviny 60-tých let publikoval u nás i v zahraničí.13 Zabýval se také skladatelskou činností:
1958 - Concertino in modo pro klarinet a klavír
1958 – Trio pro dvoje housle a violu
1959 – Suita pro čtyři lesní rohy
1958 – 1962 – Pod Javorinú – Fantazie pro dechový orchestr – Malá suita pro dechový orchestr – Concerto capricio pro trubku a klavír
13
1963 – Májová předehra pro orchestr
1965 – Valčíkové scherzo pro dva akordeony
1966 – Suita pro orchestr
1966 – Duo pro klavír a varhany
RAUEOVÁ, N. Zděněk Fridrich varhanní historik, skladatel a pedagog. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2014.
- 10 -
1982 – Suita pro varhany
1996 – Nostalgia militanda. Capriccio pro 3 trubky a dechový orchestr
2002 – Pozdrav pro klarinet a klavír
2002 – Tříhlasá mše s varhanami (5částí)
Úpravy lidových písní14
O tom, jak si lidé doc. Fridricha vážili, poukazuje odstavec ze smuteční řeči pana prof. P. Klapila při rozloučení s ním. „Není snadné se loučit s člověkem, který byl příkladem nejen člověka pracovně i osobně navýsost odpovědného, ale i se smyslem pro pozitivní mezilidskou komunikaci a pro humor. Spojení těchto vlastností s vysokou erudicí v oblasti hudebně pedagogické, muzikologické i umělecké ukazuje, že v docentu PhDr. Zdeňku Fridrichovi, CSc., ztrácíme vzácného člověka, který svým životem a prací zanechal nesmazatelný otisk, plný radosti a optimismu, ve vědomí všech, kteří s ním kdy přišli do styku.“15 Dcera pana Fridricha, Mgr. Květuše Raueová – Fridrichová říká: „Jeho odkaz trvalé hodnoty dokazuje i tento malý příběh. Dne 12. 1. 2012 jsme si připomněli nedožité 85. narozeniny Z. Fridricha. O několik dní později, v pondělí 19. 1. jsem ráno šla do zaměstnání, vyučovat na katedru Hudební výchovy Pedagogické fakulty, která je v budově bývalého konviktu. V prvním poschodí je zasklená vitrína, ve které jsou vystaveny publikace pedagogů. A v to pondělí jsem uviděla na výstavce novou publikaci, o které jsem věděla, že má brzy ve vydavatelství UP vyjít. Byla to kniha v německém jazyce Die Orgel im Gebiet von Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov und Šumperk in den Jahren, jejíž autorem je Petr Lyko, vyučující na katedře muzikologie FF UP. P. Lykovi jsem dodala řadu informací a materiálů. V knize mnohokrát uvádí práce Z. Fridricha. Hned po vyučování
14
RAUEOVÁ - FRIDRICHOVÁ, K. Soupis díla doc. PhDr. Zdeňka Fridricha CSc. (12. 1. 1927 – 27. 8. 2002) In: Acta universitatis Palackiane Olomucensis Facultas Pedagogica, Hudební věda a výchova 9, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. s. 135 - 136. ISBN 80-7067-043-6
15
KLAPIL, P. Z Klapilovy smuteční řeči na pohřbu doc. Z. Fridricha dne 1. 9. 202. In: Acta universitatis Palackiane Olomucensis Facultas Pedagogica, Hudební věda a výchova 9, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. s. 137. ISBN 80-244-0773-6.
- 11 -
jsem si šla knihu zakoupit do prodejny skript a knih v budově bývalé zbrojnice. V prodejně mě ještě zaujal sborník k životnímu výročí J. Sehnala, který jsem si prohlédla a k mé radosti jsem na str. 48 uviděla na fotografii mého otce Z. Fridricha. Fotografie byla z cesty za varhanami v době, kdy se prováděla dokumentace varhan. A ještě o několik regálů dál, byla další nová publikace o školství v Zábřehu autora F. Hajdu. Hned z kraje knihy bylo pojednání o začátcích hudební školy v 50-tých letech minulého století a také o působení Z. Fridricha, který v Zábřehu, tehdy na její pobočce v Mohelnici nastoupil po studiích na univerzitě v Brně jako učitel. V jednom dni jsem tedy nečekaně uviděla tři publikace, ve kterých byla zmíněná osobnost mého otce a jeho významný odkaz, týkajícího se jeho celoživotního zájmu, varhan a jejích historii. Každý, kdo se blíže zajímá o varhany, tak se s jeho publikacemi setká. Všechny tři knihy jsem si zakoupila a obsah použila při různých tematických hudebních pořadech a přednáškách.“16
16
KOHUTOVÁ, V. Odkaz Zděňka Fridricha. Osobní rozhovor s Mgr. Květuší Raueovou-Fridrichovou, Olomouc, 9. 4. 2015.
- 12 -
3. 1. 1 Studie a stati 1. Barokní varhany F. Siebra ve Střílkách. In: Věstník muzea v Kroměříži, Kroměříž 1967, č. 21, s. 57 – 66. 2. Brněnský
varhanář
Jan
Výmola.
In:
Acta
Universitatis
Palackianae
Olomucencis, Facultas paedagogica, Musica III, Hudební věda a výchova 5, Praha 1990, s. 27 – 76. 3. Der Orgelbauer J. Výmola. In: Acta organologica 5, Berlin 1971, s. 87 – 139. 4. Historické varhany v Nákle. In: : Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, č. 148, Olomouc 1970, s. 7 – 12. 5. K dějinám varhan na Kopečku a na Hradisku u Olomouce. Hudební věda, roč. 5/1968, č. 1, s. 128 – 138. 6. K problému historických varhan na Moravě. Sborník památkové péče v Severomoravském kraji, sv. 1, Ostrava 1971, s. 36 – 64. 7. Malé barokní varhany v Hradisku u Olomouce. In: : Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, č. 128, Olomouc 1966, s. 18 – 23. 8. Návrh směrnic na opravu památkových varhan. Hudební nástroje, roč. 12/1975, č. 1, s. 10 – 11 (spolu s J. Sehnalem). 9. On the history of the organs at Kopeček and Hradisko. The organ Yearbook 4, Edinburgh 1973, s. 31 – 40. 10. Orgel und Drehorgeln aus Pekařov (Das Wirken der Familie Kolb). In: Acta organologica Band 26, Kassel 1998, S. 319 – 344. 11. Proměny varhan. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucencis, Facultas paedagogica, Musica II, Hudební věda a výchova 4, Praha 1987, s. 59 – 69. 12. Společenskoestetická funkce varhan a varhanní hudby. In: Varhany Krnov – sborník k 100. výročí založení závodu, Krnov 1974, s. 27 – 32. 13. The restoration of the Baroque organ in the Catedral of the Virgin Mary in the Snow Olomouc. The Diapason – USA June 1996. S. 12 – 14. 14. Varhanáři a flašinety z Pekařova. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucencis, Facultas paedagogica, Musica I, Hudební věda a výchova 3, Praha 1984, s. 35 – 51. 15. Varhanáři v Pekařově. In: Severní Morava, sv. 40, Šumperk 1980, s. 29 – 42.
- 13 -
16. Varhanářská rodina Čápků. (Die Orgelbaufamilie Capek) Festschrift Alfred Reichling. 2006 17. Varhanářská rodina Čápků. In: Zprávy Vlastivědného muzea v Litomyšli, Litomyšl 1967, č. 1, s. 26 – 38. 18. Varhany v Doubravníku. In: Hudební výchova. SNP, Praha 1969, s. 117 – 134. 19. Varhany v Dubu na Moravě. In: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, č. 122, Olomouc 1965, s. 6 - 17. 20. Výmolovy varhany v Mikulově. In: Jižní Morava, Mikulov 1967, s. 157 – 166. 21. Vyškovské varhany. In: Zprávy z Vlastivědného muzea ve Vyškově, č. 68. Vyškov 1967, s. 1- 12. 22. Zum Instrument und zumOrgelregister Fugara. In:Ars organi, Berlin 1966, Heft 29, S. 1010 – 1015. 23. Zur Orgelbaukunst in Mähren. In: Ars organi, Berlin 1965, Heft 25, S. 789 – 793. 24. Zvukovost historických a moderních čembal. In: Tvoření a fyziologie vnímání zvuků hudebních nástrojů, České Budějovice 1979.
3. 1. 2 Články v časopisech 1. Dub na Moravě. Opus musicum, roč. 1/1969, č. 4, s. 112 – 113 (spolu s J. Sehnalem).17 2. Chvála varhan. Vlastivědný ústav Šumperk 1973. 3. Kongres varhaníků v Hamburku. Hudební rozhledy, roč. 18/1965, č. 22, s. 25. 4. Obnova barokních varhan v chrámu P. M. Sněžné v Olomouci. Kdy-kde-co v Olomouci č. 6, 1981, s. 1 – 4. 5. Obnova Maršíkovských varhan. In: Severní Morava, sv. 27, Šumperk 1974, s. 79 – 80. 6. Úvahy kolem královského nástroje. Hudební rozhledy, roč. 21/1968, č. 3. 7. Z varhanních kongresů. Hudební nástroje, roč. 6/1969, č. 3, s. 70 – 74. 8. 100 let výroby varhan v Krnově. Opus musicum, roč. 3/1973, č. 7, s. 204 – 206.
17
RAUEOVÁ - FRIDRICHOVÁ, K. Soupis díla doc. PhDr. Zdeňka Fridricha CSc. (12. 1. 1927 – 27. 8. 2002) In: Acta universitatis Palackiane Olomucensis Facultas Pedagogica, Hudební věda a výchova 9, 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. s. 133 - 136. ISBN 80-7067-043-6
- 14 -
3. 2 Publikace o varhanách Jiřího Sehnala (15. 2. 1931) Prof. PhDr. Jiří Sehnal se narodil v Radslavicích u Přerova. Zde studoval na gymnáziu a vzdělával se v hudební teorii a hře na klavír u Karla Maříka. V letech 1950 – 1955 studoval estetiku a dějiny hudby na filosofické fakultě univerzity Palackého v Olomouci. „Od 1. 8. 1955 nastoupil do oddělení katalogizace Univerzitní knihovny v Olomouci, současně spravoval tehdejší pobočku této knihovny v Kroměříži a začal se věnovat soupisu a průzkumu tamních památek.“18 V letech 1955 – 1956 vyučoval na hudební škole v Olomouci harmonii. Od roku 1964 byl odborným asistentem oddělení dějin hudby Moravského muzea v Brně a později i jeho vedoucím. Roku 1992 se stává docentem v oboru muzikologie na Masarykově univerzitě v Brně, zde a také na univerzitě Palackého v Olomouci přednáší. Roku 1997 je jmenován univerzitním profesorem.19 „Vědecky se zaměřil na hudbu na Moravě v 17. a 18. století, zejména na dějiny biskupské kapely v Kroměříži, dějiny varhan na Moravě a hymnologii. Na tato témata publikoval doma i v zahraničí přes 200 vědeckých studií.“20 J. Sehnal také aktivně působil v řadě vědeckých a společenských organizací. Například byl členem Gesellschaft der Orgelfreunde v roce 1965. Byl členem výboru Mezinárodního hudebního festivalu Brno v letech 1976 – 1982. Dále jen ve zkratce. Člen redakční rady opus musicum, vedoucí sekce přátel varhan při Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně. Člen redakční rady Národní knihovny ČR pro souborný hudební katalog. Garant dokumentace varhan v českých zemích při společnosti pro starou hudbu.21
18
Prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc. [online]. © 2003 – 2015 [poslední rev. :neuvedeno]. Dostupné z: http://oldmusicology.upol.cz/cz/profil.php?id=12. [cit. 29. 3. 2015].
19
SEHNAL, J. SEHNAL Jiří, prof., PhDr. CSc. [online]. © 2013 [poslední rev. : neuvedeno]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/muzikontakt/sehnal-jiri-prof-phdr-csc~7066/?kat=9.7. [cit. 28. 3. 2015].
20
7. SEHNAL, J. Varhany a jejich funkce v Čechách a na Moravě 1600 – 2000. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. s. 7. ISBN 80-224-0610-1.
21
Prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc. [online]. © 2003 – 2015 [poslední rev. :neuvedeno]. Dostupné z: http://oldmusicology.upol.cz/cz/profil.php?id=12. [cit. 12. 4. 2015].
- 15 -
3. 2. 1 Odborné publikace, články 1. Barokní varhanářství na Moravě, díl I. – Varhanáři. Brno 2003. 2. Barokní varhanářství na Moravě, díl II. – Varhany. Brno 2004. 3. Černohorský či Froberger (Hudební rozhledy 5,1952, s. 39). 4. Das Klangideal der Orgel und die Musikpraxis in Böhmen im 17. nd 18. Jahrhundert (Die Orgel als sakrales Instrument 3. Mainz 1995, s. 171-181). 5. Das Orgelspiel in Mähren im 17. Jahrhundert (Die Süddeutsch-österreichische Orgelmusik im 17. und 18. Jahrhundert. Innsbruck 1980, s. 41-71). 6. Dějiny varhan kostela sv. Jakuba v Brně (Časopis Moravského musea 67,1982, s. 99-122). 7. Dějiny varhan olomoucké katedrály. Časopis Moravského musea 62, 1977. Vědy společenské, s. 95 – 124. 8. Dějiny varhan v kostele P. Marie Sněžné v Olomouci (Časopis Moravského musea 51, 1966, s. 269-290). 9. Der Orgelbauer Jan David Sieber. Der Orgelbauer Johann David Sieber (Festschrift Alfred Reichling). 2006. 10. Die Entwicklung der mährischen Orgelbaukunst bis zum Jahr 1900 (Musik des Ostens 9, 1983, s. 29-65). 11. Die Orgel in der Olmützer Kathedrale. Acta organologica, Nr. 15, 1981, s. 37 – 75. 12. Historie varhan ve Valašských Kloboukách (Vlastivědný věstník moravský 23,1971, s. 279-290). 13. Historische Beziehungen auf dem Gebiet des Orgelbaus zwischen Österreich un Mähren (Organa Austriaca 4, 1988, s. 41-76). 14. K dějinám varhan a hudby v Mikulově (Sborník prací filosofické fakulty Brněnské univerzity 1995, H30, s. 20-33). 15. K historii varhan z mariánského kostelíka v Kolštějně (Severní Morava 10, 1964, s. 36-41). 16. K varhanářské tvorbě Josepha Sebastiana Staudingera (Beiträge zur Musikgeschichte Schlesiens. Bonn 1994, s. 383-393. Deutsche Musik im Osten, Bd. 5). 17. Několik slov o regálu na Moravě (Opus musicum 30, 1998, s. 19-26).
- 16 -
18. Památkově chráněné varhany v olomoucké arcidiecézi v roce 1917 (Rodná země. Brno 1988, s. 426-442). 19. Práce brněnského varhanáře Antonína Richtera na Velehradě v letech 17451747 (Vlastivědný věstník moravský 20, 1968, s. 249-259). 20. Rod varhanářů Staudingrů z Andělské Hory (Severní Morava 36, 1978, s. 3949). 21. Spezifika der historischen Orgeln in Böhmen und Mähren und ihre Folgerungen für die Musikpraxis (Varhany a jejich funkce v Čechách a na Moravě. Olomouc 2003, s. 107-115). 22. Stavba varhan v Krnově 1815-1823 (Sborník prací historických 19. Olomouc 2003, s. 187-201. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Fac. Phil. Historica 31-2002). 23. Stavba varhan ve Svitavách 1794-1797 (Časopis Moravského musea 7, 1987, s. 215-234). 24. Varhanář Jan David Sieber (Vlastivědný věstník moravský 45, 1993, s. 255266). 25. Varhanáři na Moravě 1500-1800 (Časopis Moravského musea 64, 1979, s. 107148; 65,1980, s. 93-139; 71,1986, s. 221-236). 26. Varhaníci a varhanní hra na Moravě v 17. a 18. století. (Hudební věda 19, 1982, s. 21-48). 27. Varhany a jejich funkce v Čechách a na Moravě 1600 – 2000. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-224-0610-1. 28. Varhany cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou (Sedm a půl století. Žďár nad Sázavou 2002, s. 107-113). 29. Varhany u sv. Mořice v Kroměříži v 17. století (Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 1962, č. 101, s. 8-15). 30. Varhany v konventním kostele cisterciaček v Předklášteří (spolu s F. Polanským, Muzeum Brněnska. Sborník 2003, s. 92-101). 31. Varhany literátského kůru v Polné (Vlastivědný sborník Vysočiny 7,1990, s. 205-215). 32. Vývoj figurální hudby na chrámovém kůru ve Velkých Losinách (Časopis Moravského musea 53-4, 2, 1968-9, s. 29-52). 33. Vývoj varhanářství na Moravě do roku 1900 (Hudební věda 17, 1980, s. 3-35). - 17 -
34. Zapomenutý kroměřížský varhanář Jakub Kasparides (Hudební věda 10, 1973, s. 135-144). 35. Z minulosti mohelnických varhan (Severní Morava 30, 1975, s. 62-66). 36. Z minulosti varhan a hudby na Vranově (Poutní místo Vranov, Vranov u Brna 1996, s. 38-41). 37. Zur Geschichte der Orgel im Kloster Velehrad im 18: Jahrhundert (Kirchenmusikalisches Jahrbuch 50; 1966; s: 123-129). 38. Zwei Meisterwerke österreichischer Orgelbauer in Feldsberg (Valtice, CSFR) (Österreichisches Orgelforum 1992, s. 303-310). 39. Život a dílo novojičínského varhanáře Jana Neussera (1807 – 1878). Časopis Moravského muzea 58, 1973. Vědy společenské, s. 163 – 216.
3. 3 Práce autorů J. Sehnala a Z. Fridricha 1. Návrh směrnic pro ochranu památkových varhan v ČSR. Časopis, Hudební nástroje 12/75. 2. K problematice záchrany památkových varhan. Památky a příroda 7/ 8.
- 18 -
4. Výběr publikací a článků ve sbornících dalších autorů 1. BEJČEK, M. Brněnské varhany. Brno, 1944. 2. CULKA, Z. Krnovské varhanářství – dílo generací. Varhany Krnov 1873 – 1973. Krnov 1973, s. 35 – 52. 3. FRYDRYCH, K. Historie varhan v kostele sv. Jana Křtitele. Uhřice: Obec Uhřice. 4. HROMÁDKA, Z. Historie varhan ve Skalici u Frýdku-Místku. Těšínsko 1, 1988, s. 25 – 27. 5. INDRA, B. Houslařství a varhanářství v oblasti Jeseníků v 17. – 19. století. Časopis Slezského muzea, řada B – historie 17, Nr. 1, 1986, S. 22 – 44. 6. JANÁČEK, L. Nové varhany v Králové-klášteře na Starém Brně. Hlas 1876, č. 72, totéž Cecilie 1876, s. 89 – 90. 7. KOUKAL, P. Historické varhany v Telči. Opus musicum 1991, s. 237 – 240. 8. KOUKAL, P. K dějinám varhan v Bystřici nad Pernštejnem. Organologický sborník, red. J. Sehnal a P. Koukal. Praha 1989, s. 15 – 26. 9. KOUKAL, P. Olomouc a varhany. In: Hudba v Olomouci, historie a současnost I, Hrsg. Vičarová, Eva, Olomouc 2003, s. 127 – 135. 10. KOUKAL, P. Oprava a restaurování varhan v kostele sv. Jakuba v Telči. 11. KOUKAL, P. Trpínský kostel a jeho varhany. Pamětní spis k posvěcení varhan v kostele sv. Václava v Trpíně, 2008. 12. KOUKAL, P. Varhanářství na jihozápadní Moravě. Vlastivědný sborník. 1988, s. 57 – 71. 13. KOUKAL, P. Zprávy ze 17. století o varhanách v kostele P. Marie v Opavě. 14. KRÁTKÝ, J. Varhany kostela sv. Václava v Moravské Ostravě. 15. KVALIP, J. – PĚNICA, J. K historii Šumperských varhan. In: Severní Morava Nr. 28, Šumperk 1974, s. 49 – 52. 16. MAŇAS, V. Varhany bývalého farního kostela sv. Václava v Moravské Ostravě. Brno, 2002. 17. PLÁNSKÝ, B. České a moravské varhanářství v druhé polovině 20. století. In: SEHNAL, J. Varhany a jejich funkce v Čechách a na Moravě 1600 – 2000. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. s. 97 – 106. ISBN 80244-0610-1. - 19 -
18. SCHINDLER, A. Hillebrantovo varhanní čerpadlo vzduchu. In: Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 158, 1973, S. 28 – 29. 19. SCHINDLER, A. Hudba v kostele sv. Bartoloměje v Potštátě na přelomu 18. a století. In: Hudba v Olomouci a na střední Moravě III., Hrsg. Ingrid Silná, Olomouc 2009, S. 45 – 49. 20. SCHINDLER, A. Varhany Michaela Englera u sv. Mořice v Olomouci. Olomouc 1966. 21. SCHINDLER, A. Z historie varhan u sv. Michala v Olomouci. In: Výroční zpráva okresního archivu v Olomouci za rok 1975, Olomouc 1976, s. 47 – 60. 22. SKÁCEL, A. O některých starých varhanách krnovské a opavské oblasti a jejich současný stav. Časopis Slezského muzea B19, 1970, s. 151 – 160. 23. ŠEVČÍK, B. Varhany na jihovýchodní Moravě. In: Zprávy Oblastního muzea v Gottwaldově 19895. 24. UŠÁK, J. Brněnské varhany Jana Výmoly z roku 1763. Musikologie 1, 1938, s. 92 – 97. 25. VEVERKA, O. Technická a zvuková stránka ve vývoji Krnovského závodu pro stavbu varhan. In: Varhany Krnov (1873 – 1973), Krnov 1973.
- 20 -
5. Práce studentů 5. 1 Bakalářské práce 1. FRYDRYCH, K. Výzkumná zpráva o stavu varhan v regionu Ždánsko. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 2. JANEČEK, Pavel. Varhany na Kroměřížsku (regionální výzkum). Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 3. JUNG, K. Varhany v bývalém soudním okrese Jaroslavice. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 4. KIRIPOLSKÝ, F. Organologický rozbor organa v chráme sv. Augustína v Brne. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 5. KRÁTKÝ, J. Varhany děkanátu Místek. Bakalářská práce. Opava: Slezská univerzita v Opavě. 6. KOCŮRKOVÁ, J. Varhanářská firma bratří Braunerů v Uničově. Organ company od Brauner brothers in Uničov. Bakalářská páce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 7. MICHÁLEK, V. Riegerovy varhany v Olomouci. Bakalářská práce. Brno: Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 1998. 8. SEZIMOVÁ, E. Dějiny varhan v kostele Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 9. SKLENÁŘOVÁ, K. Historie a současnost varhanické školy v Brně. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 10. SOCHORA, P. Varhany na Zlínsku. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, rok: nedatováno.
- 21 -
5. 2 Diplomové, magisterské práce 1. CVRKAL, M. Varhany Kyjovského děkanátu. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2007. 2. HANÁKOVÁ – MACHÁČKOVÁ, J. Výroba varhan v Krnově. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1967. 3. KUBIŠTA, O. Varhanářská firma Vl. Grygar. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 4. LUKÁŠOVÁ, E. Varhany a varhanní dění na Prostějovsku ve 20. století. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 5. MILOTA, J. Péče o varhany v brněnské diecézi – historie a současnost. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2012. 6. SOBOTKA, P. Jan David Sieber – osobnost českého barokního varhanáře. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 7. SOCHORA, P. Varhany v děkanátech Vsetín a Valašské Klobouky (identifikace, dokumentace a problematika finančního zabezpečení péče o varhanní fond ve vymezené oblasti). Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2009. 8. SYNKOVÁ, M. Problematika restaurování barokních varhan na příkladu díla varhanáře Jana Výmoly. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2013. 9. TLAŠEK, O. Menzurace varhanních píšťal se zaměřením na domácí stroje. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2011. 10. VESELÁ, M. Matěj Strmiska varhanář z Uherského Hradiště. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1990. 11. ZADRÁPALOVÁ, M. Pohled do historie varhan a varhanářství na Moravě (se zaměřením na Valašsko). Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999.
- 22 -
5. 4 Disertační práce 1. FRIDRICH, Z.
K dějinám moravského varhanářství. Rigorózní práce.
Filozofická fakulta MU Brno 1968. 149 s. 2. FRIDRICH, Z. Brněnský varhanář Jan Výmola. Kandidátská disertace. Filozofická fakulta MU Brno 1970. 235 s.
- 23 -
Dva příklady literatury o varhanách Jako příklady literatury o varhanách na Moravě jsem uvedla dvě publikace autorů J. Sehnala a Z. Fridricha.
Časopis Moravského musea Acta Musei Moraviae Jiří Sehnal, Varhanáři na Moravě 1500 – 1880, 1. část V úvodu se pojednává o životě varhanářů, o tom, jak vyráběli varhany, jak se stěhovali za svým povoláním. O tom jaký by varhanář měl být, jaké má mít vzdělání, aby dokázal varhany sestrojit. Nacházejí se zde dva druhy pramenů k dějinám varhan a varhanářství na Moravě. Prvním z nich jsou dochované varhany, u kterých většinou neznáme autora, jsou tedy anonymní, nýbrž stavitelé se do nich podepsali jen výjimečně. Druhým pramen je archivní materiál. (Farní archivy, archivy zrušených klášterů ve Státním archivu v Brně, archivy konzistoří v Olomouci – Státní archiv v Olomouci, církevní oddělení gubernia ve Státním archivu v Brně, archivy velkostatků, městské archivy – dnes součástí okresních archivů a matriky.) Je zde uvedena bibliografie nejdůležitější literatury k dějinám varhan na Moravě. Autoři O. Biba, J. Culka, Z. Fridrich, B. Indra, B. Petr, J. Sehnal, A. Schindler, V. Straka, J. Ušák a další. Dále jsou zde v abecedním pořádku uvedená jména varhanářů. Podle získaných a dochovaných údajů je u každého autora místo a rok jejich působení i něco málo o jejich životě. Pro příklad uvedu některé z nich. (ARNOLD Valentin, BITTNER Jan, ČÁPEK Bedřich, ENGELSBERGER Orgelbauer, FINKLER Jan, GOTTWALD Ignác, HEINTZ Michal, KOCH Johan, KOMÍNEK Filip, LEHNERT František, LOYP Josef a další.) Na konci časopisu jsou zobrazeny nákresy prospektu varhan pro kostely Zlámanka, Jasenná, Suchdol nad Odrou, Nové město nad Váhom, Kostelec u Holešova, Horní Bojanovice, Archlebov a Netín z let 1781 – 1872.
- 24 -
Jiří Sehnal, varhanáři na Moravě 1500 – 1880, 2. část V druhé části jsou abecedně uspořádána další jména varhanářů. (MADER Josef, MENŠÍK Mates František, MIKŠA František, NEUSSER Jan, ORANSKÝ Michal, PANTOČEK Jan, PANTOČEK Václav, RIEGER František, RICHTER Antonín, ROSKOŠ Matouš, RYŠÁK Jakub, SCHMIDT Martin, SIEBER František Ignác, STAUDINGER Fabián Šebestián Antonín, SVÍTAL František, VÝMOLA Jan, WELZEL Kašpar, ZELINKA Vavřinec a další.) Je zde uveden přehled míst na Moravě, ve kterých byly varhanářské dílny a přibližná doba jejich trvání. (Frýdek 1776 – 1800, Nový Jičín 1828 – 1925, Olomouc 1511 – 1906). Dále chronologický přehled varhanářů v Brně, v Králíkách, v Olomouci, v Opavě a ve Znojmě. Na konci jsou opět zobrazeny nákresy prospektů varhan pro kostely Kroměříž, Malešovice, Přerov, Penčice, Brno, Bystřice nad Pernštýnem, Březník, Zlámanka, Přibyslav, Horní Újezd a Vojtíškov. K prvnímu a druhému dílu časopisu „Varhanáři na Moravě 1500 – 1880“, vyšly i dodatky. Protože se do roku 1980 podařilo nalézt nové informace o základních životopisných údajích a přehledech činnosti varhanářů, jsou v těchto dodatcích doplněny. Na konci tohoto dodatku jsou v přílohách zobrazeny nákresy prospektů varhan pro kostely Kvasice, Svitavy a Bruntál.
- 25 -
Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas paedagogica Brněnský varhanář Jan Výmola Zdeněk Fridrich V úvodu se dozvídáme o důležité roli varhan v 17. a 18. století, kdy byl jejich vliv na obyvatelstvo značný. Autor zde varhanám přiřazuje vlastnosti, jako jsou dynamičnost, barevná škála nástroje a bohaté možnosti akordické hry. Také řeší problém literatury starší doby (15. a 16. století), ze které zbyly jen nepatrné zlomky. Dochází k závěru vypracování dílčích monografií o varhanářích a nástrojích 18. století, kdy se může opřít o zachovaný organologický materiál. Znalost tohoto období (18. století) se může stát východiskem k objasnění předešlé etapy. Po úvodu následuje seznam literatury o varhanách v abecedním pořádku. Například jsou to tito autoři: EBERSTALLER Oskar, FRIDRICH Zdeněk, INDRA Bohumír, NĚMEC Vladimír, QUOIKA Rudolf, SEHNAL Jiří, STRAKA Vincent a další. Dále se zabývá tématem „Moravské varhanářské oblasti.“ Uvádí zde jednotlivá jména varhanářů a místa jejich působení po celé Moravě. Zvlášť popisuje varhanáře Jana Výmolu jako jednu z nejvýznamnějších osobností brněnského centra, a příslušníky jeho rodu. Vyzdvihuje jeho dílo, které si zaslouží pozornost a zhodnocení. Uvádí nejstaršího člena generace Jakuba Wejmolu. Hned po něm následuje Jan Výmola (1722 – 1805). Je zde uvedený jeho životopis, rodinný stav a přátelské vztahy mezi brněnskými varhanáři. Z jeho potomků, David Výmola a Jan, František Xaverský, Vincent Výmola, kteří se věnovali otcovu řemeslu. Značná část se zabývá tématem „Zachované nástroje Jana Výmoly.“ Patří zde nástroje všech typů velkých varhan až po malé pozitivy, které zůstaly zachovány dodnes bez porušení, nebo jen s malými změnami. Jsou to varhany v Heiligenkreuzu v Rakousku (1746), pozitiv v Brně (1754), varhany v Doubravníku u Tišnova (1760), varhany v Brně (1763), varhany v Dubu na Moravě (1768), varhany v Mikulově (1771), varhany na hradě Pernštýně (1779), varhany v Bulharech u Mikulova (1783).
- 26 -
Další kapitola nese název „Výmolovy varhany zásadně změněné.“ Patří zde varhany v Hranicích na Moravě (1767). Jsou zde uvedené i Výmolovy varhany, které jsou dnes již odstraněné. Varhany v Mohelně, v Čebíně, v Ivanovicích na Hané, v Bavorech u Mikulova, V Jalubí u Uherského Hradiště a varhany v Sádku u Poličky. „Nástroje anonymní.“ V této kapitole jsou uvedeny varhany, kde Výmolovo autorství není jasně prokazatelné, ale na základě vnějších znaků a ostatních souvislostí je ho možno předpokládat. Jsou to varhany v Kojetíně (1749), varhany v Jevišovicích u Znojma (1769), pozitiv v Libině u Šumperka (1775), varhany v bývalém jezuitském kostele v Brně, pozitiv v Pasohlávkách u Mikulova a varhany nedávno odstraněné v Miloticích u Kyjova. Kapitola „Konstrukční typy varhan Jana Výmoly“ popisuje řešení situování varhan podle zkušeností J. Výmoly a přizpůsobení nástroje architektonickým podmínkám v jednotlivých kostelech. Kapitola „Ladění varhan“ poukazuje na dva typy ladění (vysoké – v tzv. sborovém tónu a nízké – komorní), které se vyskytuje u Výmolových varhan. V poslední kapitole „Výmolovy varhany v poměru k nástrojům jiných stavitelů“ porovnává pozitivy varhan, konstrukční znaky, rozsahy manuálů a pedálu se staviteli Františkem Siebrem, Antonínem Richtrem a Davidem Siebrem. Na samotném konci je seznam varhan Jana Výmoly v chronologickém pořádku a podle zachování nástrojů. V obrazových přílohách jsou fotografie varhan v Heiligenkreuzu (1746), v Kojetíně (1749), v Doubravníku (1760), v Novém městě nad Váhom (1767), v Hranicích na Moravě (1767), v Dubu nad Moravou (1768), v Mikulově (1771) a ve Vranově u Brna (1776).
- 27 -
6. Dotazník + vyhodnocení Pro zpestření mé bakalářské práce jsem vypracovala dotazník týkající se varhan obecně. Dotazník jsem dala k zodpovězení 20 studentům gymnázia Národního umělce Petra Bezruče ve Frýdku-Místku a 20 studentům Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Výsledky obou těchto škol jsem porovnávala v grafech. 1. Otázka: Z které doby pochází první zmínka o varhanách? a) starověk b) středověk c) doba gotická Janáčkova konzervatoř
Gymnázium Petra Bezruče Správná odpověď A)
Správná odpoveď A)
odpověď B)
Odpověď B)
Odpověď C)
Odpověď C)
2. Otázka: Kde se nacházejí nejstarší varhany na světě? a) v katedrále Notre Dame, Paříž b) v Sionu v bazilice Notre-Dame-de-Valère, Švýcarsko c) v kostele sv. Markéty Antiochijské, Velká Británie Gymnázium Petra Bezruče
Janáčkova konzervatoř Správná odpověď B)
Správná odpověď B)
Odpověď A)
Odpověď A)
Odpověď C)
Odpověď C)
- 28 -
3. Otázka: Kde se nacházejí největší varhany na Moravě? a) u sv. Mikuláše ve Znojmě b) u sv. Mořice v Olomouci c) u sv. Mořice v Kroměříži Gymnázium Petra Bezruče
Janáčkova konzervatoř
Správná odpověď B)
Správná odpověď B)
Odpověď A)
Odpověď A)
Odpověď C)
Odpověď C)
4. Otázka: V 15. století se varhanám říkalo také… a) královský nástroj b) nebeský nástroj c) ďáblův nástroj
Janáčkova Konzervatoř
Gymnázium Petra Bezruče
Správná odpověď C)
Správná odpověď C)
Odpověď A)
Odpověď A)
Odpověď B)
Odpověď B)
- 29 -
5. Otázka: Jak se nazývá nástroj, který byl předchůdcem varhan? a) panova flétna b) dudy c) virginal muselaar Gymnázium Petra Bezruče
Janáčkova konzervatoř
Správná odpověď A)
Správná odpověď A)
Odpověď B)
Odpověď B)
Odpověď C)
Odpověď C)
6. Otázka: Koho můžeme považovat za nejslavnějšího skladatele světové varhanní tvorby? a) F. Meldelssohn-Bartholdy b) Olivier Messiaen c) J. S. Bach
Gymnázium Petra Bezruče
Janáčkova konzervatoř
Správná odpověď C)
Správná odpověď C)
Odpověď A)
Odpověď A)
Odpověď B)
Odpověď B)
- 30 -
7. Otázka: Koho můžeme považovat za nejslavnějšího českého skladatele varhanní tvorby? a) Jan Jakub Ryba b) Jan Zach c) Petr Eben Gymnázium Petra Bezruče
Janáčkova konzervatoř
Správná odpověď C)
Správná odpověď C)
Odpověď A)
Odpověď A)
Odpověď B)
Odpověď B)
8. Otázka: Jaká česká firma patří mezi tradiční výrobce varhan u nás? a) Amati - Denak, s.r.o., Kraslice b) RIEGER - KLOSS VARHANY, s.r.o., Krnov c) PETROF, spol. s r.o., Hradec Králové
Gymnázium Petra Bezruče
Janáčkova konzervatoř
Správná odpověď B)
Správná odpověď B)
Odpověď A)
Odpověď A)
Odpověď C)
Odpověď C)
- 31 -
9. Otázka: K čemu slouží u varhan – vzdušnice? a) přivádí vzduch do píšťal b) mění hlasitost zvuku vycházejícího z píšťal c) vytváří tón v píšťalách Gymnázium Petra Bezruče
Janáčkova konzervatoř
Správné odpověďi A), C)
Správné odpověďi A), C)
Odpověď B)
Odpověď B)
10. Otázka: Jak se říká stlačenému vzduchu, který rozeznívá píšťaly? a) vánek b) vítr c) vichr
Gymnázium Petra Bezruče
Janáčkova konzervatoř
Správná odpověď B)
Správná odpověď B)
Odpověď A)
Odpověď A)
Odpověď C)
Odpověď C)
- 32 -
Závěr Mezinárodní společnost přátel varhan (gDO), která byla založena v roce 1951 vydala k desetiletí založení v r. 1961jubiljení sborník, ve kterém jsou mimo jiné články a také podrobný a obsáhlý seznam dosavadní literatury o varhanách. A to od počátků až do konce 50-tých let minulého století. Z toho jen velmi malý odstavec se týká literatury o varhanách na našem území. Do dnešního dne se literatury o varhanách sesbíralo mnohem početnější množství a nebyla nikde centralizována, proto jsem ráda, že má bakalářská práce je jistým přínosem pro ty, kteří se o varhany zajímají a tuto literaturu vyhledávají. Když jsem hledala například práce studentů, kteří sepsali bakalářské a diplomové práce, překvapilo mě jejich nízké množství. Bylo jen málo témat, která by se varhanami zabývala. Vždy jsem měla velikou radost, když jsem nějakou práci s tímto tématem našla. Co se týče ostatních autorů a jejich publikací, těch je poměrně hodně. Některé se zabývají jen varhanami jako nástrojem, jejich popisem a rekonstrukcemi, kterými varhany prošly. Jiné zase varhanáři, kteří se starali o jejich údržbu, opravu a stav jednotlivých nástrojů. Například v učebnice s názvem „Nauka o varhanách“ (1984) od Vratislava Bělského je nejdůležitější literatura v této době, u nás i v zahraničí. Dnes nová doplněná verze z roku 2000. V závěru této práce bych chtěla vyzdvihnout díla dvou autorů, kteří byli pro mou bakalářskou práci stěžejní. Díla pana Z. Fridricha a J. Sehnala jsou mnohdy pozoruhodná, rozličná, přehledná a je jich dost na to, aby si v nich každý našel to, co potřebuje, pokud se zajímá o problematiku varhan a jejich historii. Výsledky dotazníku, který jsem dala k zodpovězení 40 studentům, z toho 20 studentům gymnázia a 20 studentům konzervatoře poukázaly na úroveň vzdělání, kterého se studentům konzervatoře dostává. Je vyšší, což lze předpokládat, pokud se jedná o školu s větším hudebním zaměřením. Co se týče studentů gymnázia, jejich rozhled je spíše obecnější, tudíž výsledky dotazníků dopadly o něco hůře.
- 33 -
Seznam použité literatury BĚLSKÝ, L. Nauka o varhanách. 2. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1984.
FRIDRICH, Z; LUSKA, J; a kol. Acta universitatis Palackiane Olomucensis Facultas Pedagogica, Hudební věda a výchova 5. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. GRUZA, A. (ed.) Sborník památkové péče v Severomoravském kraji. Ostrava: Profil, 1971. LYKO, P. Die orgel im Gebiet von Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov und Šumperk in den Jahren 1860 – 1960. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2609-9. OTTO, J. Ottův slovník naučný. Ilustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Dvacatýšestý díl. U – Vusín. Praha: J. Otto, 1907. RAUEOVÁ, N. Zděněk Fridrich varhanní historik, skladatel a pedagog. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2014. SEHNAL, J. – KOUKAL, P. Organologický sborník 1989. Sborník komise dobových nástrojů Společnosti pro starou hudbu ČHS. Telč: Česká hudební společnost a hudební studio, 1989. SILNÁ, I. Chrámový pěvecký sbor církve československé husitské v OlomouciHodolanech. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2010. ISBN 98780-244-2583-2.
STEINMETZ, K. (ed.), Acta universitatis Palackiane Olomucensis Facultas Pedagogica, Musica VII – 2003. Hudební věda a výchova 9. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0773-6.
- 34 -
VIČAR, J. (ed.), Varhany a jejich funkce v Čechách a na Moravě 1600-2000. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. ISBN 80-244-0610-1. VIČAROVÁ, E. (ed.), Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru. Hudba v Olomouci a na střední Moravě I. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1763-9. VIČAROVÁ, E. (ed.), Morava a svět: Umění v otevřeném multikulturním prostoru. Hudba v Olomouci a na střední Moravě II. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-2078-3. WALTER, M. Varhany. Co o nich soudí význační lidé. 1. vyd. Olomouc: Centra Aletti Refugium Velehrad-Roma s. r. o, 2013. ISBN 978-80-7412-142-5.
- 35 -
Elektronické zdroje Dějiny Moravy. Wikipedia the free encyclopedie.[online]. [posl. rev. 22. 2. 2015]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Moravy#1848.E2.80.931918_Obdob.C3 .AD_ob.C4.8Dansk.C3.A9_spole.C4.8Dnosti. [cit. 12. 4. 2015]. Kde je Morava?. [online]. Dostupné z: http://kdejemorava.wz.cz/hranice [cit. 11. 4. 2015] Prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc. [online]. © 2003 – 2015 [poslední rev. :neuvedeno]. Dostupné z: http://oldmusicology.upol.cz/cz/profil.php?id=12. [cit. 12. 4. 2015]. SEHNAL Jiří, prof., PhDr. CSc. [online]. © 2013 [poslední rev. : neuvedeno]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/muzikontakt/sehnal-jiri-prof-phdr-csc~7066/?kat=9.7. [cit. 28. 3. 2015].
- 36 -
Přílohy V obrazové části byly použity dokumenty, které najdeme v soupisu literatury.
1. Varhanář, skladatel a pedagog doc. PhDr. Zdeněk Fridrich, CSc.
- 37 -
2. Prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc.
- 38 -
3. Varhany v Heiligenkreuzu
- 39 -
4. Varhany v Kojetíně 1749
- 40 -
5. Varhany v Dubu na Moravě
- 41 -
6. Varhany v Mikulově 1771
- 42 -
7. Výmolův návrh varhan z roku 1780
- 43 -
8. Franz Kolb und Söhne Beckengrund
- 44 -
9. Varhany v kostele P. M. Sněžné v Olomouci
- 45 -
Resumé Hlavním tématem bakalářské práce je Literatura o varhanách na Moravě. Především se zabývá publikacemi dvou autorů Zdeňka Fridricha a Jiřího Sehnala, jejichž publikační činnost byla pro mou bakalářskou práci stěžejní. Jsou zde uvedeny nejdůležitější díla těchto autorů, jejich studie, stati, odborné publikace, články ve sbornících a časopisech. Vedlejším tématem práce, avšak stejně důležitým je soupis literatury o varhanách ostatních autorů a studentů. Jsou zde vypracovány seznamy bakalářských a diplomových prací. Celá práce je tzv. „katalogem literatury o varhanách na Moravě“ užitečný těm, kteří se o tuto problematiku zajímají.
Abstract The main theme of the Bachelor thesis is the literature on organ in Moravia. Bacehlor thesis mainly deals with two authors publications Zdeněk Fridrich and Jiří Sehnal. Their publications were for my bachelor thesis very important. Here are the works of these authors, their studies, monographs, technical publications, articles in books and magazines. The secondary theme of the bachelor thesis, but equally important is the list of the literature on organ other authors and students. Here are the lists of Bachelor and Master thesis. The whole work is called: "catalogue of the literature on organ in the territory of Moravia " It is intended for those who have problems dealing with organ.
- 46 -
Jméno a příjmení:
Veronika Kohutová
Katedra:
Katedra hudební výchovy
Vedoucí práce:
Mgr. Květuše Raueová-Fridrichová
Rok obhajoby:
2015
Název práce:
Literatura o varhanách na Moravě
Název v angličtině:
The literature of organ on Moravia
Anotace práce:
Bakalářská práce shrnuje literaturu o varhanách na území Moravy. Práce poukazuje na řadu různě obsáhlých materiálů, které se tématem varhan zabývají. Značná část práce je věnována dílům autorů Z. Fridricha a J. Sehnala. Dále se zde nacházejí bakalářské a diplomové práce studentů a další publikace jiných autorů, kteří se tímto tématem zabývali.
Klíčová slova:
Literatura o varhanách, díla Z. Fridricha, díla J. Sehnala, bakalářské práce, diplomové práce, varhany, varhanáři.
Anotace v angličtině:
This bachelor thesis summarizes literature related to organ in the territory of Moravia. It also refers to other materials that deal with this theme. Considerable part of the thesis is dedicated to the works of Z. Fridrich and J. Sehnal. Furthermore, other bachelor and diploma theses simultaneously with other works of different authors who are interested in the topic of organ can be found in this thesis.
Klíčová slova v angličtině:
Literature on organ, works of Frederick Z., works of Sehnal J., bachelor thesis, master's thesis, organ, as organ builders
Přílohy vázané v práci:
1. Fotografie doc. PhDr. Zdeňka Fridricha, CSc. Fotografie prof. PhDr. Jiřího Sehnala, CSc. 2. Fotografie varhan, které souvisejí s uvedenou literaturou
Rozsah práce:
47 stran
Jazyk práce:
čeština
- 47 -
