UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií

Bakalářská práce Simona Pecháčková

Speciálněpedagogické přístupy k osobám seniorského věku ve vybraných zařízeních v podhostýnském regionu

Olomouc 2014

vedoucí práce: Mgr.Oldřich Müller, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem uvedenou bakalářskou práci vypracovala samostatně a pro vytvoření práce jsem použila jen uvedené zdroje.

V Olomouci dne 11. 4. 2014

……..………………. Podpis autora práce

Poděkování: Děkuji Mgr. Oldřichu Müllerovi, Ph.D. za odborné vedení práce a poskytování cenných rad, dále děkuji všem respondentům, kteří byli ochotní se mnou spolupracovat, a v neposlední řadě děkuji svým blízkým, kteří mě v práci podporovali.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 5 TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 6 1

2

3

STÁRNUTÍ A STÁŘÍ.................................................................................................. 6 1.1

Stárnutí .................................................................................................................... 6

1.2

Stáří ......................................................................................................................... 7

1.2.1

Biologické stáří ................................................................................................ 7

1.2.2

Kalendářní (chronologické) stáří ..................................................................... 8

1.2.3

Sociální stáří .................................................................................................... 8

1.2.4

Psychické stáří ................................................................................................. 9

1.3

Příprava na stáří....................................................................................................... 9

1.4

Osoba seniorského věku ........................................................................................ 10

1.5

Chorobné poruchy u seniorů ................................................................................. 11

PÉČE O SENIORY ................................................................................................... 12 2.1

Péče rodiny ............................................................................................................ 12

2.2

Senior jako uživatel sociálních služeb .................................................................. 12

SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÉ PŘÍSTUPY K SENIORŮM ................................ 15 3.1

Speciálněpedagogické aktivizační postupy terapeutické povahy ......................... 15

3.1.1

Arteterapie ..................................................................................................... 15

3.1.2

Činnostní a pracovní terapie .......................................................................... 16

3.1.3

Muzikoterapie ................................................................................................ 17

3.1.4

Dramaterapie .................................................................................................. 18

3.1.5

Taneční terapie ............................................................................................... 19

3.1.6

Biblioterapie a poetoterapie ........................................................................... 20

3.1.7

Zooterapie ...................................................................................................... 20

3.2

Další terapie užívané při práci se seniory ............................................................. 22

3.2.1

Trénink paměti ............................................................................................... 22

3.2.2

Kinezioterapie ................................................................................................ 22

3.2.3

Reminiscenční terapie .................................................................................... 23

3.2.4

Validační terapie ............................................................................................ 24

3.2.5

Rezoluční terapie ........................................................................................... 24

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 25

4

VLASTNÍ ŠETŘENÍ ................................................................................................. 25 4.1

Cíle šetření ............................................................................................................ 25

4.2

Metodika šetření .................................................................................................... 25

4.3

Respondenti ........................................................................................................... 25

4.4

Výsledky šetření .................................................................................................... 26

4.5

Závěr šetření a doporučení pro praxi .................................................................... 40

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 43 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ........................................................ 45 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 47 ANOTACE

ÚVOD Lidská populace stárne. Přibývá stále více osob seniorského věku, prodlužuje se délka života. Proto je problematika stáří a stárnutí v současné době velmi aktuální a přáním snad všech je prožít co nejdůstojněji a co možná nejaktivněji svou závěrečnou etapu života. Důvodů, proč jsem si pro svou práci vybrala téma týkající se speciálněpedagogických přístupů k osobám seniorského věku, je hned několik. Za prvé jsem studentkou speciální pedagogiky, takže dozvědět se víc o různých přístupech, metodách, možnostech práce s lidmi jakéhokoliv věku, je mi vlastní a blízké a všechny tyto poznatky určitě v budoucnu použiji ve své praxi. Když mluvím o budoucí praxi, je tady hned další z důvodů mého výběru tohoto tématu. Téma stárnutí a stáří se týká nás všech, našich rodičů, prarodičů i nás samotných. Téma jsem si proto vybrala nejen kvůli budoucímu uplatnění v praxi, ale také z toho důvodu, že je aktuální a využitelné v běžném životě a nejen v tom profesním. A asi posledním důvodem pro výběr tématu byl fakt, že se nedaleko mého bydliště nově postavilo, a začalo fungovat, nové Centrum pro seniory Zahrada. A protože se nedaleko mého bydliště rovněž nachází i Domov pro seniory Radkova Lhota, který je provozován už řadu let, dostala jsem nápad porovnat problematiku speciálněpedagogických přístupů k osobám seniorského věku právě mezi těmito dvěma zařízeními. Cílem bakalářské práce je shrnout informace o procesu stárnutí a stáří, podat přehled o existujících

speciálněpedagogických

přístupech

(terapiích,

aktivizačních

činnostech)

k osobám seniorského věku, zjistit jakou nabídku vybraná zařízení pro seniory v podhostýnském regionu svým klientům nabízí, jaké aktivizační činnosti klienti využívají, jak jsou s nimi spokojeni a jestli se projeví v těchto jmenovaných aspektech mezi vybranými zařízeními pro seniory nějaká rozdílnost. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. První kapitola se zabývá stářím, stárnutím a osobou seniorského věku. Ve druhé kapitole jsou zmíněny možnosti péče o seniora. Ve třetí kapitole jsou popsány speciálněpedagogické přístupy, hlavně terapeutické povahy, k osobám seniorského věku. Praktická část obsahuje cíle šetření, metodiku šetření, vzorek šetření (respondenti), výsledky šetření a závěr šetření. Celé zpracovávání bakalářské práce bylo velmi přínosné a užitečné, práce s mnoha publikacemi a novými informacemi mi napomohla dobrat se ke zdárnému zvládnutí a dokončení této práce. 5

TEORETICKÁ ČÁST 1 STÁRNUTÍ A STÁŘÍ Pojmy stárnutí a stáří vymezuje mnoho autorů různě. Kozáková (Kozáková, Müller, 2006) uvádí, že se problematikou stáří a stárnutí zabývají odborníci z různých vědních oborů, a to z oblasti medicíny (geriatrie), antropologie (gerontologie), psychiatrie, psychologie, sociologie, pedagogiky a speciální pedagogiky. Obecně se shodují v tom, že se vždy jedná o poslední etapu života.

1.1 Stárnutí Podle Mühlpachra (2004) je stárnutí, neboli gerontogeneze, zákonitý, individuální, druhově specifický celoživotní proces, který probíhá se značnou interindividuální variabilitou danou nejen různou genetickou výbavou, ale také různým životním stylem a zdravotním stavem, odlišnými životními podmínkami a interakcemi s prostředím. „Současně jde o proces asynchronní (heterochronní), postihující nerovnoměrně různé struktury a funkce organismu, opět zčásti v souvislosti s jejich zatěžováním a stimulováním (aktivitou) či poškozováním (chorobnými procesy).“ (Mühlpachr, 2004, s. 22)

,,Stárnutí je závěrečnou fází lidského vývoje a je třeba ho posuzovat jako součást kontinuální proměny. Avšak právě proto, že se jedná o proměnu kontinuální, je nesnadné nalézt uspokojivou definici okamžiku, ve kterém končí střední věk a začíná stáří.“ (StuartHamilton, 1999, s. 18) ,,Stárnutí a stáří, stejně jako smrt, jsou jedinou spravedlivou jistotou, kterou máme.“ (Haškovcová, 2010, s. 16) Šimíčková-Čížková (2003) ve své publikaci definuje stárnutí jako komplexní proces s mnoha endogenně i exogenně působícími faktory, který se odehrává v průběhu celého života, začíná tedy narozením dítěte a pokračuje neúprosně až k smrti. ,,Pojem stárnutí vyjadřuje celý soubor pochodů, které se objevují mnohem dříve, než mluvíme o stáří.“ (Kozáková in Kozáková, Müller, 2006, s. 8)

6

1.2 Stáří ,,Stáří je obecným označením pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu života. Je důsledkem a projevem geneticky podmíněných involučních procesů modifikovaných dalšími faktory (především chorobami, životním způsobem a životními podmínkami) a je spojeno s řadou významných změn sociálních (osamostatnění dětí, penzionování a jiné změny sociálních rolí). Všechny změny příčinné i následné se vzájemně prolínají, mnohé jsou protichůdné, a jednotné vymezení a periodizace stáří se tak stávají velmi obtížnými.“ (Mühlpachr, 2004, s. 18)

1.2.1

Biologické stáří

,,Biologické stáří je hypotetické označení konkrétní míry involučních změn (atrofie, pokles funkční zdatnosti, změny regulačních a adaptačních mechanizmů), obvykle těsně propojených se změnami způsobenými těmi chorobami, které se vyskytují s vysokou frekvencí převážně ve vyšším věku (např. ateroskleroza).Pokusy o určení biologického stáří, které by bylo výstižnější než kalendářní věk konkrétního člověka, se nezdařily a stanovení biologického stáří ani jeho dílčích variant se nevyužívá. Stále tak chybí objektivizace zjevné skutečnosti, že lidé stejného kalendářního věku se významně liší mírou involučních změn a funkční zdatnosti.“ (Mühlpachr, 2004, s. 19) Šímíčková-Čížková (2003) říká, že typickým jevem, vyskytujícím se u stárnoucích lidí v průběhu celého stáří, je pokles tělesné výšky a hmotnosti. S těmito jevy současně klesá hbitost, pružnost a rychlost pohybů. Snížení pohyblivosti vede ke zvýšení pravděpodobnosti úrazů. Úbytek funkcí se projevuje také u vnitřních orgánů (srdce, plíce), funkční změny zasahují cévní a nervovou soustavu, žlázy s vnitřní sekrecí, dochází ke změnám na kůži, k šedivění a vypadávání vlasů, ke ztrátě zubů, zpomaluje se růst nehtů, postupně se zhoršuje i vnímání pomocí zraku, sluchu, čichu a chuti. U seniorů je také snížena termoregulace. Podle Stuart-Hamiltona (1999, s. 22) ,,výraz ,,biologický věk“ poukazuje na objektivní stav fyzického vývoje či degenerace.“ Obecně se tento termín používá pro vyjádření celkového stavu lidského organismu. Dále autor zmiňuje, že tělesné buňky nejsou nesmrtelné, dochází k jejich obnově zhruba po sedmi letech, kdy staré buňky odumírají a jsou nahrazeny buňkami novými, výjimkou jsou však buňky nervové. Ani počet těchto buněčných nahrazení ovšem není nekonečný.

7

1.2.2

Kalendářní (chronologické) stáří

„Kalendářní stáří je vymezeno dosažením určitého, arbitrárně stanoveného věku, od něhož se empiricky obvykle nápadněji projevují involuční změny. Uplatňuje se rovněž demografické hledisko, čím více seniorů ve společnosti, tím vyšší hranice stáří. Výhodou kalendářního vymezení stáří je jednoznačnost, jednoduchost a snadná komparace.“ (Mühlpachr, 2009, s. 20) V 60. letech 20. století stanovila komise expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) hranici pro stáří věk 60 let. WHO vypracovala následující klasifikaci: 

rané stáří: 60 – 74 let,



vlastní stáří: 75 – 89 let,



dlouhověkost: 90 let a více. (Kozáková in Kozáková, Müller, 2006) Mühlpachr (2004) uvádí, že v poslední době se začíná nejvíce používat následující členění:



65 – 74 let mladí senioři,



75 – 84 let staří senioři,



85 a více let velmi staří senioři.



Dlouhověkost je označení věku nad 90 let. Dlouhověcí tvoří jen nepatrnou část populace, ale jejich počet neustále stoupá (např. z důvodu zvyšování životní úrovně nebo díky pokrokům v medicíně).

1.2.3

Sociální stáří

„Sociální stáří je období vymezené jako kombinace několika sociálních změn či splněním určitého kritéria-nejčastěji penzionování, resp. dosažení věku, v němž vzniká nárok na odchod do starobního důchodu. Sociální stáří je dáno změnou rolí, životního způsobu i ekonomického zajištění. Stáří je v tomto smyslu chápáno jako sociální událost.“ (Mühlpachr, 2004, s. 19) Kozáková (Kozáková, Müller, 2006) upozorňuje na to, že každý člověk by měl být připravován na stáří již v dospělosti a svůj odchod do důchodu by měl brát jako výsledek přirozeného vývoje vlastní osobnosti. Kalvach a Mikeš (Kalvach a kol., 2004) tvrdí, že pojem sociální stáří se vztahuje ke společným zájmům a rizikům seniorů, k nimž patří např. penzionování, věková diskriminace, pokles životní úrovně, ztráta soběstačnosti, životního programu, společenské prestiže aj. 8

Vznik nároku na starobní důchod nebo skutečné penzionování je považováno za počátek tzv. sociální stáří. Mühlpachr (2004) uvádí, že v souvislosti se sociálním stářím lze hovořit o sociální periodizaci života: 

první věk (předproduktivní) – období dětství a mládí,



druhý věk (produktivní) – období dospělosti,



třetí věk (postproduktivní) – období stáří,



čtvrtý věk - fáze závislosti.

1.2.4

Psychické stáří

„Psychické stáří je podmíněno mnoha faktory. Mimo jiné osobnostními rysy, objevováním se charakteristických psychických změn v průběhu stárnutí a ve stáří, reakcí konkrétního člověka na jeho vlastní stáří.“ (Kozáková in Kozáková, Müller, 2006, s. 14) Šimíčková-Čížková (2003) uvádí, že pro stáří je charakteristický pokles duševních funkcí. Tento pokles je podmíněn jak změnami biologickými (např. zhoršení motoriky, vnímání, zpomalení všech složek psychické činnosti, aj.), tak i faktory sociálními (omezení sociálních kontaktů, zvyšování závislosti na ostatních, ztráta některých sociálních rolí, apod.) Kozáková (Kozáková, Müller, 2006) říká, že psychické stárnutí přináší: 

změny poznávacích (kognitivních) schopností – ve stáří dochází ke zpomalování psychomotorického tempa,



změny paměti a učení – lidé v období stáří si hůře vybavují některé názvy, těžko si udrží nové informace v paměti, dobře si vybavují staré vzpomínky,



změny emocionality – ve stáří jsou lidé citlivější,



zpomalení psychomotorické a percepční činnosti – objevují se problémy v činnostech náročných na rychlost reakce a rozhodování. ,,Psychosociální věk však v každém případě dobře odpovídá osobnímu příběhu

každého z nás.“ (Haškovcová, 2010, s. 25)

1.3 Příprava na stáří K tomu, aby i člověk seniorského věku mohl vést kvalitní a plnohodnotný život, může se včas a adekvátně na své vlastní období stáří připravovat.

9

V zásadě rozlišujeme tři druhy přípravy na stáří, a to přípravu dlouhodobou, střednědobou a krátkodobou. Dlouhodobá příprava na stáří je vlastně příprava celoživotní. Ta má být součástí všech výchovných a vzdělávacích programů. Jejím cílem je posilovat pozitivní obraz stáří v průběhu celého období školních let. Střednědobá příprava na stáří začíná zhruba v době, kdy nám do odchodu do důchodu zbývá asi 10 let ekonomicky aktivního života. Právě v této době, když ne dříve, by měl člověk akceptovat stáří jako zákonitou nedílnou součást života a včas pamatovat na volbu druhého životního programu. Krátkodobá příprava na stáří má svůj počátek v době 3-5 let před předpokládaným odchodem do důchodu. V tomto období se často u seniorů setkáváme se změnou bydliště, kdy vyměňují svůj byt za menší, pohodlnější, vybavený výtahem a často se nacházející v blízkosti dospělých dětí. Po celou dobu přípravy na stáří je také vhodné pamatovat na přiměřené finanční rezervy. Kromě vlastních finančních úspor mohou lidé s předstihem dobře investovat do penzijního připojištění nebo spoření. (Haškovcová, 2010)

1.4 Osoba seniorského věku V odborné literatuře se můžeme setkat s mnoha termíny, které označují osobu seniorského věku. V gerontologii se setkáváme s pojmem ,,geront“, v psychologii s pojmem ,,senescent“ (dnes již zastaralý termín). V běžné mluvě se používají termíny ,,důchodce“ nebo ,,starý“, tato označení ale nejsou vhodná. V dnešní době se ujal pojem ,,senior“, který není nijak emocionálně zabarvený a je významově neutrální. (Kozáková in Kozáková, Müller, 2006) Haškovcová (2010) uvádí, že jako starý člověk je označován každý, kdo dosáhl penzijního věku. A protože se věková hranice odchodu do penze neustále zvyšuje, posunuje se i období, které označujeme jako stáří. Autorka dále uvádí (tamtéž), že Evropskou komisí aktuálně navrhované pojmy ,,zkušenější“ nebo ,,věkově pokročilý občan“ neznějí v češtině příliš obvykle, proto asi nepůjde o jejich masivní rozšíření a používání. Stuart-Hamilton (1999) udává, že podle průzkumu provedeného Midwinterem, dává většina oslovených starších lidí přednost pojmům ,,dříve narozený občan“ či ,,důchodce“ před pojmy ,,pokročilý věk“ nebo ,,starší člověk“.

10

1.5 Chorobné poruchy u seniorů Kalvach (Kalvach in Mühlpachr, 2004) identifikuje zhruba sedm hlavních chorobných poruch funkčního stavu u seniorů. 

Ateroskleroza (kornatění tepen) a její orgánové projevy:

A) ischemická choroba srdeční (chronické poruchy mechanické srdeční činnosti, akutní infarkt myokardu), B) postižení mozkových tepen (smrtící mozkové cévní příhody, mrtvice, nezvratná ochrnutí, multiinfarktová demence), C) postižení tepen dolních končetin (může vést k bolestem, ale i k amputaci). 

Obstrukční choroba bromchopulmonální – její příčinou je nejčastěji chronický zánět průdušek, obvykle jako následek kouření. Charakteristické je vykašlávání hlenu, dušnost a modrofialové zbarvení pokožky. Prevencí je zlepšení životního prostředí, omezení kouření a zabránění opakovaným zánětům dýchacích cest.



Osteoartroza – jedná se o degenerativní postižení kloubní chrupavky a přilehlé kosti, jehož příčinou je vrozená dispozice a přetěžování kloubů. Prevencí je nepřetěžování kloubů, volba vhodné obuvi, chůze po měkkém podkladu.



Osteoporoza – vystupňovaná atrofie kosti s úbytkem její hutnosti, která vede k typické změně postavy, bolestem zad a zvýšenému riziku zlomenin. Prevencí je dosažení vhodné hutnosti kostí již v dětství a dospívání, ve stáří je vhodný dostatečný příjem vápníku a vitamínu D.



Alzheimerova nemoc – její podstatou je vystupňovaná atrofie mozku se zánikem mozkových buněk. Je jednou z nejčastějších příčin demence ve stáří. Prevence ani léčba není doposud dostatečně propracována.



Poruchy zraku – mohou vést až ke slepotě. Kromě jiných chorob (šedý zákal, zelený zákal aj.) ohrožuje seniory především degenerativní postižení žluté skvrny, tedy místa nejostřejšího vidění.



Poruchy sluchu – existuje obava, že příští generace seniorů, bude mít větší problémy s nedoslýchavostí, a to především v důsledku nadměrného hluku (doprava, hudba, výroba), kterému jsou vystaveni dnešní lidé ve středním věku a v mládí.

11

2 PÉČE O SENIORY 2.1 Péče rodiny Starším lidem je péče poskytována především rodinou, partnery a dětmi a nedá se ani očekávat, že by rodina v následujících letech přestala hrát významnou roli. Role rodiny spočívá nejen v poskytování péče, ale i v zajišťování potřebné podpory a pomoci. (1) Každý člověk, a senior není výjimkou, je rád doma a chtěl by zůstat ve svém domě či bytě co nejdéle. Tam, kde zapustil kořeny, prožil své lásky, životní úspěchy, prohry, zklamání, tam kde ho těší pohled na každou obyčejnou věc, tam kde žije ze svých vzpomínek. Problém nastává v době, kdy senior přestává být soběstačný a potřebuje pomoc. V první řadě by to měla být rodina, která pomůže. Někdy je tato možnost ale velmi nesnadná, komplikovaná nebo naprosto nedostupná. (Haškovcová, 2010) V naší zemi dříve fungoval systém výměnků, kde dožívala starší generace, která byla podporována svými potomky. Změnil se však životní styl, a tudíž se změnily i tyto staré zvyklosti. Mladí lidé začali odcházet za prací do měst, bydlí často v malých bytech, oba partneři většinou pracují a ve zbývajícím čase se sotva stačí postarat o své děti. Místo ani čas i při nejlepší vůli na své staré rodiče nemají. Nejedná se o sobectví dětí, jedná se o součást dnešní reality. U mnohých případů by takové soužití dětí a jejich rodičů ani nebylo zdravé, protože mnozí senioři vyžadují celodenní péči i noční dohled, což jim děti nemohou zcela zajistit. (Rheinwaldová, 1999) ,,O tom, zda se dospělé děti či vnuci jednou ujmou péče o seniora v rodině, rozhoduje celá řada skutečností dávno předtím, než se potřeba péče stane reálným problémem. Už v nukleární rodině se formuje vztah k prarodičům: malé dítě a později mladý člověk dlouhodobě vidí, jak se jeho rodiče starají o své rodiče, a je logické, že později uplatní podobný scénář.“ (Haškovcová, 2010, s. 286)

2.2 Senior jako uživatel sociálních služeb „Sociální služby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich života, případně je v maximální možné míře do společnosti začlenit, nebo společensky chránit před riziky, jejichž jsou tito lidé nositeli. Sociální služby zohledňují jak osobu uživatele, tak jeho rodinu, skupiny do nichž patří, případně zájmy širšího společenství.“ (Matoušek, 2007, s. 9) 12

Sociální služby jsou legislativně ukotveny a vymezeny v Zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb. (ve znění pozdějších předpisů č. 313/2013 Sb.). ,,Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen "osoba") prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.“ (2) Podle zákona č. 108/2006 Sb. jsou sociální služby buď ambulantní, kdy osoba dochází do zařízení sociálních služeb, terénní, kdy jsou služby poskytovány osobě v jejím přirozeném prostředí, nebo pobytové, kdy jsou služby spojené s ubytováním osoby v zařízení sociálních služeb. Sociální služby dle tohoto zákona zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence.

Služby sociální péče Služby sociální péče, které může senior využít, vymezuje zákon č. 108/2006 Sb. Osobní asistence Jedná se o terénní službu poskytovanou osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, kdy tyto osoby vyžadují pomoc jiné fyzické osoby. Služba je poskytována bez časového omezení při činnostech, které klient ve svém přirozeném prostředí potřebuje. Služba zajišťuje pomoc zejména při základních činnostech, jako jsou osobní hygiena, chod domácnosti, zajištění stravy, zvládání péče o vlastní osobu apod. Pečovatelská služba Jde o terénní nebo ambulantní službu poskytovanou osobám se sníženou soběstačností z různých důvodů. Služba je poskytována v zařízeních sociálních služeb nebo v domácnostech osob a probíhá ve vymezeném čase. Služba poskytuje pomoc při osobní hygieně, zajištění stravy a dále například zprostředkovává kontakt se společenským prostředím. Tísňová péče Tísňová péče je služba poskytovaná formou nepřetržité hlasové distanční nebo elektronické komunikace s osobou, která se nachází ve stavu ohrožení zdraví nebo života. Jedná se o terénní službu.

13

Průvodcovské a předčitatelské služby Jedná se o terénní nebo ambulantní služby pro osoby se sníženou soběstačností umožňující těmto osobám vyřídit si vlastní záležitosti osobně. Odlehčovací služby Cílem odlehčovacích služeb je především poskytnutí dostatečného odpočinku fyzické osobě, která jinak o osobu se sníženou soběstačností pečuje. Tyto služby jsou poskytovány ambulantní, terénní nebo pobytovou formou. Centra denních služeb a Denní stacionáře Jedná se o ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností. Služby obsahují například pomoc při osobní hygieně, zajištění stravy, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv aj. Týdenní stacionáře Týdenní stacionáře zajišťují pobytovou službu osobám se sníženou soběstačností, poskytují ubytování, stravu, zajišťují kontakt se společenským prostředím atd. Domovy pro seniory Domovy pro seniory poskytují služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, které vyžadují pravidelnou pomoc jiné osoby. Jedná se o pobytovou službu. Domovy pro seniory zajišťují především ubytování, stravu, aktivizační činnosti, pomoc při zvládání běžných úkonů, pomoc při osobní hygieně a sociálně terapeutické činnosti. Domovy se zvláštním režimem Zde se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu závislosti na návykových látkách, chronického duševního onemocnění nebo některého typu demence. Režim v těchto zařízeních se řídí specifickými potřebami těchto osob. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče Pobytové služby pro osoby již nevyžadující lůžkovou péči, které ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, kdy nejsou schopny obejít se bez pomoci jiné osoby, nemohou být propuštěny ze zařízení lůžkové péče do doby, než jim je zabezpečena jiná forma pomoci.

14

3 SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÉ PŘÍSTUPY K SENIORŮM Speciálněpedagogické přístupy k osobám seniorského věku jsou vlastně způsoby aktivizace seniorů z pohledu speciální pedagogiky. Mluvíme o tzv. speciální aktivizaci, která by měla být realizována odborníkem – speciálním pedagogem. (Müller in Kozáková, Müller, 2006) „Speciální aktivizace seniorů má své specifické cíle (odvozené od konkrétního klienta a jeho potřeb) a může být prováděna různými formami a za přispění různých prostředků (existují při ní pochopitelně i různé přístupy, postupy atd.).“ (Müller in Kozáková, Müller, 2006, s. 38) Speciální aktivizace seniorů může probíhat formou: 

specializované péče navazující na léčebné intervence lékařů,



institucionalizovaného vzdělávání zajišťovaného státními i nestátními institucemi,



institucionalizovaných volnočasových a zájmových aktivit organizovaných ve státním i nestátním sektoru,



podpory pracovních a dalších společenských příležitostí. (Müller in Kozáková, Müller, 2006)

3.1 Speciálněpedagogické aktivizační postupy terapeutické povahy Terapie – základní vymezení ,,Terapeutické přístupy lze obecně vymezit jako takové způsoby odborného a cíleného jednání člověka s člověkem, jež směřují od odstranění či zmírnění nežádoucích potíží, nebo odstranění jejich příčin, k jisté prospěšné změně (např. v prožívání, chování, fyzickém výkonu). (Müller, 2005, s. 13)

3.1.1

Arteterapie

Šicková (Müller, 2005) uvádí, že pojem ,,arteterapie“ vznikl z latinského ,,ars“, což znamená umění, a řeckého ,,therapeineiosi“, tedy léčit neboli navrátit do stavu harmonie (v původním významu slova terapie). Poprvé výraz ,,artherapy“ použila ve svých pracích Margaret Naumburg ve 30. letech 20. století v USA. V Evropě se tento termín začal používat až v roce 1940. Arteterapie v širším smyslu slova znamená léčbu uměním včetně hudby,

15

poezie, prózy, divadla, výtvarného umění a hudby. V užším slova smyslu potom znamená pouze léčbu uměním výtvarným. Podle Müllera (Kozáková, Müller, 2006) je arteterapie nejvíce užívanou expresivní terapií ve speciální pedagogice, a je to tím, že využívá velkého terapeutického potenciálu výtvarných činností, hlavně kresby. Kresba je významný komunikační prostředek, který dokáže nahradit nedostatky běžně používané řeči, zároveň je kresba také významným prostředkem diagnostickým. Česká arteterapeutická asociace (ČAA) definuje arteterapii jako: ,,Obor využívající výtvarný projev jako hlavní prostředek poznávání a ovlivňování lidské psychiky ve směru redukce psychických či psychosomatických obtíží a redukce konfliktů v mezilidských vztazích.“ Dále ČAA uvádí, že všechny tvořivé výtvarné aktivity by měly podporovat zdraví a proces léčení. Arteterapie má tedy primárně terapeutickou povahu a je velice úzce spjata s psychoterapií. Obvykle se arteterapie dělí na dva základní proudy, a to na terapii uměním, v níž se klade důraz na samotnou tvůrčí činnost, tedy na proces výtvarné tvorby, a na artpsychoterapii, kde jsou výsledky z procesu tvorby dále psychoterapeuticky zpracovávány. ČAA dělí arteterapii na expresivní a receptivní, a to podle toho, zda klienti pracují s již vyrobenými artefakty nebo sami něco tvoří. Formu může mít arteterapie jak individuální, tak skupinovou. Cíle, které si arteterapie klade, souvisejí buď s tím, z jakých pozic arteterapie vychází, nebo z potřeb klientů, s nimiž arteterapie pracuje. (3) U seniorů se arteterapie aplikuje při cvičení krátkodobé paměti, při posilování vlastní hodnoty a jako pomůcka rehabilitace jemné motoriky. Arteterapie se u seniorů snaží aktivizovat zůstatky jejich vitality, flexibility a stimulovat jejich kreativitu. (Šicková in Müller, 2005)

3.1.2

Činnostní a pracovní terapie

V případě činnostní a pracovní terapie se vlastně jedná o dva vzájemně se překrývající terapeutické přístupy, které můžeme oba definovat jako ,,odbornou, záměrnou a cílevědomou aplikaci manipulací s materiálním okolím (například manipulací s předměty, surovinami a materiály) použitou za účelem pomoci lidem změnit jejich chování, myšlení, emoce či osobnostní strukturu společensky i individuálně přijatelným směrem.“ Rozdíl mezi činnostní a pracovní terapií je minimální, a to pouze v tom, že pracovní terapie (ergoterapie) směřuje ke konkrétnímu výrobku nebo výsledku práce. (Müller, 2005, s. 26-27)

16

Pojem ,,ergoterapie“ je složenina dvou řeckých slov: ,,ergon“, tedy práce, a ,,therapia“, tedy léčení, terapie. Autorem názvu ergoterapie a zakladatelem profese je George Barton, avšak první formální definici ergoterapie uvedla v roce 1922 lékařka H.A.Pattisonová. Dle Světové organizace ergoterapeutů je ergoterapie ,,profese, která se zabývá podporou zdraví a celkové

pohody

jedince

(well-being)

prostřednictvím

zaměstnávání

či

činnost.“

(Krivošíková, 2011, s. 17) Hadraba a kol. (1976) poprvé v české literatuře definuje ergoterapii jako ,,jakoukoliv pro pacienta vhodně zvolenou tělesnou nebo duševní činnost, která je konána pod zdravotnickou kontrolou, která má léčebnou hodnotu, napomáhá návratu nebo náhradě ztracených funkcí, zabraňuje zhoršení a umožňuje zlepšení místního i celkového stavu pacienta.“ (Krivošíková, 2011, s. 17) Podle Reedové a Sandersonové (1983) mezi hlavní ergoterapeutické cíle patří: 

zhodnocení chování a působení jedince v oblastech výkonu zaměstnávání,



maximální rozvoj a podpora zdraví každého jedince, vycházející z jeho vlastních potřeb a z požadavků jeho nejbližšího okolí,



zabránění vzniku dysfunkce. (Krivošíková, 2011) Ergoterapie se uplatňuje také v geriatrii. Stáří bývá doprovázeno mnoha zdravotními

potížemi, většinou se nejedná o jedno základní onemocnění, ale o více poruch, kdy ve většině případů už nemůžeme ovlivnit jejich etiologii, a tak se ergoterapie zaměřuje na udržení kvality života, aktivizaci organizmu po stránce psychické i fyzické. Velmi důležitou roli ve všech případech terapeutické intervence hraje motivace. (Dočkal in Müller, 2005)

3.1.3

Muzikoterapie

Muzikoterapie je expresivní terapie, která využívá rytmus, melodii, harmonii, dynamiku, tempo, zvukovou barvu, takt – čili základní prvky hudebního umění. Hudba sama o sobě působí velmi intenzivně a bezprostředně na člověka a jeho psychiku. (Müller, 2005) Americká muzikoterapeutická asociace (AMTA) definuje muzikoterapii následovně: ,,Muzikoterapie je předepsané použití hudby kvalifikovanou osobou za účelem dosažení pozitivních změn v psychologickém, tělesném, kognitivním a sociálním fungování jedince se zdravotními nebo edukačními problémy.“ (Kantor in Müller, 2005, s. 172) Schuler a Oster (2010) říkají, že v geriatrii se nejvíce osvědčily tyto dva různé přístupy: 17



Podpůrná muzikoterapie – základem této formy léčby je hudební improvizace na předem daná témata. Cílem této formy muzikoterapie je odstranění negativních emocí, obnova osobní iniciativy, kreativity, podpora společenských dovedností a radostný život.



Funkční muzikoterapie – tato forma muzikoterapie vede ke zmírnění organických a psychosomatických funkčních poruch za cíleného použití hudby. Zeleiová (2007) rozlišuje muzikoterapii aktivní a receptivní. U receptivní

muzikoterapie je pozornost zaměřena především na poslech hudby, šumů, zvuků nebo ticha, u aktivní muzikoterapie se klient sám zapojuje zpěvem nebo hrou na hudební nástroj. Kantor (Müller, 2005) zařazuje mezi muzikoterapeutické cíle např.: zvýšení sebevědomí, vyrovnání se se ztrátou (zármutkem), rozvoj hrubé a jemné motoriky, rozvoj vizuomotorické koordinace, zlepšení koncentrace a rozvoj záměrné pozornosti, posilování nezávislosti, snížení izolace, posilování vlastní identity, sdílení doteků, osvojování si jednotlivých sociálních rolí, zvýšení sebevědomí, práci s agresí, zvýšení aktivního zapojení, podnícení komunikace, rozvoj motoriky mluvidel, rozšiřování slovní zásoby, posilování paměťových schopností, zvýšení kvality života, rozvoj kreativity, posilování motivace aj.

3.1.4

Dramaterapie

,,Dramaterapie je léčebně-výchovná (terapeuticko-formativní) disciplína, v níž převažují skupinové aktivity využívající ve skupinové dynamice divadelních a dramatických prostředků k dosažení stavu symptomatické úlevy, ke zmírnění důsledků psychických poruch a sociálních problémů a k dosažení personálně sociálního růstu a integrace osobnosti.“ (Valenta in Müller, 2005, s. 101) Dramaterapie se jako samostatná disciplína odděluje v 60. letech 20. století z psychodramatu a do České republiky oficiálně proniká až v 90. letech. (4) Dramaterapeutické cíle mají terapeuticko-formativní povahu, klient je veden k vytvoření si reálné zpětné vazby, sebereflexi a k přehodnocení nesprávných životních postojů, vzorců chování atd. U seniorů můžeme jako specifický cíl označit cvičení paměti nebo uvědomování si toho, co v životě dokázali, a že jejich další život má smysl. (Valenta, 2011) V dramaterapii se používají mimo jiné techniky, které jsou vhodné pro zahájení, pokračování a uzavření lekcí, například jde o činnosti motivující tělesnou aktivizaci, citovou expresi, skupinovou interakci, dále techniky přinášející nové informace, budující míru zaujetí,

18

techniky, které používají kostýmy, živé obrazy, masky a různé zvukové záznamy. (Müller, 2005) Dramaterapie má vzhledem k ostatním divadelně-terapeutickým postupům nejširší klientelu, kterou v první řadě tvoří klienti s mentálním postižením, potom klienti s psychiatrickou diagnózou, lidé se specifickými poruchami učení a chování a v neposlední řadě také senioři. (Pipeková, Vítková, 2000) Velmi blízko k dramaterapii má teatroterapie, kterou můžeme vymezit obdobně jako dramaterapii s tím rozdílem, že teatroterapie hned od začátku směřuje k divadelnímu tvaru, k představení, a k jeho interpretování před diváky. Tímto se odlišuje od ostatních terapií, jako je např. muzikoterapie, arteterapie, dramaterapie, kde nás zajímá spíše léčebný proces a kde je finální výstup druhotný. (Polínek in Müller, 2005)

3.1.5

Taneční terapie

Taneční terapie se objevila spolu s hnutím terapií zaměřených na tělo ve 40. letech 20. století v USA a vychází hlavně z psychoanalýzy. (Dosedlová in Müller, 2005) Asociace americké taneční terapie vymezuje taneční terapii jako: „psychoterapeutické využití pohybu v procesu, který působí na zlepšení emoční, kognitivní, sociální i fyzické integrace člověka.“ (Holmerová, Jarolímová, Suchá, 2007, s. 204) Taneční terapie je schopna u stárnoucí populace vzbudit zase chuť do života, zlepšit motoriku, energizovat, nabídnout nové sociální kontakty, a to díky své optimistické atmosféře a svému zaměření na prožívání ,,teď a tady“. (Dosedlová in Müller, 2005) Tanec má příznivý vliv na krevní oběh, dýchání, emocionální zážitky, pohyblivost, neverbální komunikaci, a také na sociální integraci klienta. (5) ,,V České republice zatím bohužel neexistuje rozvětvená praxe specializovaných tanečních terapeutů, ani systém jejich vzdělávání. Jednorázově však proběhl tříletý výcvik taneční a pohybové terapie v Praze pod vedením amerických lektorů registrovaných v ADTA (American Dance Therapy Association) a dvouletý výcvik v primitivní expresi pod vedením J. Dhaese.“ (Dosedlová in Müller, 2005, s. 220)

19

3.1.6

Biblioterapie a poetoterapie

Svoboda (Müller, 2005) uvádí, že v Akademickém slovníku cizích slov je biblioterapie definována jako: ,,Léčba čtením, druh psychoterapie“. Autor také říká, že poetoterapie může být považována za součást biblioterapie nebo ji můžeme úplně osamostatnit a vyčlenit. Zjednodušeně můžeme říct, že biblioterapie pracuje s prózou a poetoterapie s poezií. Obě dvě disciplíny řadíme k relaxačním a imaginativním technikám a obě mohou probíhat jak formou skupinovou, tak formou individuální. Biblioterapie i poetoterapie může být buď aktivní, při které jsou klienti sami tvůrci literárních děl, nebo pasivní, při které se klienti sami aktivně nezúčastňují, pouze pasivně přijímají podněty za účelem vnitřního navození žádoucích emocí a prožívání. Cílem poetoterapie i biblioterapie, jako i jiných terapeutických disciplín, je zlepšení nebo úprava psychosomatické nebo sociálně narušené složky osobnosti jedince. „Biblioterapie je terapeutická disciplína, která využívá mluveného a psaného slova k terapeutickým účelům.“ (Svoboda, 2008, s. 13) Mezi hlavní cíle biblioterapie u seniorů řadíme: 

vzbuzení nových zájmů,



rozvoj komunikace,



zvýšení sebevědomí,



odvrácení od problémů,



rozvoj kognitivních funkcí,



seberealizace aj. (Valenta, Müller, 2007) Müller

(2005)

hodnotí

biblioterapii

vzhledem

k ostatním

příbuzným

speciálněpedagogickým expresivním terapiím jako terapii spíše doplňkovou, a to z důvodu jejích skutečných možností – tedy menší dynamiky působení literárního umění.

3.1.7

Zooterapie

Zooterapie nebo také animoterapie je terapie za účasti zvířete. Jedná se o terapii, která mezi ostatními terapiemi praktikovanými ve speciální pedagogice zaujímá výjimečné postavení, protože zde kromě člověka figuruje i jiný živý tvor. Může se použít jakékoliv společenské zvíře, avšak mezi nejčastější patří koně a psi. (Müller, 2005) Animoterapie je terapie prostřednictvím zvířat, nejčastěji psa. Ten je nejoblíbenější, protože je schopen neúnavně poskytovat kladné emoce. Často se používá také kočka, ale ta 20

není vždy tak vstřícná. Mezi další hojně používaná zvířata patří hlodavci – morčata, křečci, králici, myši aj. Tato zvířata se dají dobře ochočit a jsou zajímavá k pozorování. Hadi, želvy, rybičky a jiní exotičtí obojživelníci a plazi mohou také dobře posloužit k pozorování. Všechna tato zvířata se používají z toho důvodu, že v člověku dokážou vyvolat silné emoce, motivují člověka k mluvení – na zvíře se musí volat, dávat mu povely, zvíře také přináší pocit pohody, uvolnění, pozitivně ovlivňuje vnímání stresu a do jisté míry odstraňuje únavu. Terapie zvířetem může pomoct klienta uvést do reality. Klient si začíná být vědom limitů vlastního chování a zákonitostí vzájemného působení. (Dudková in Müller, 2005)

Canisterapie Pojem canisterapie vznikl z latinského ,,canis“, v překladu pes, a z řeckého ,,therapeia“, tedy léčba. Autorkou termínu canisterapie je Jiřina Lacinová, která byla osvětovou pracovnicí a průkopnicí v tomto oboru. (Velemínský, 2007) Canisterapie v širším slova smyslu je vlastně chování psa v domácnostech, kde se pes stává členem rodiny a zároveň působí i terapeuticky. V užším pojetí rozumíme canisterapií využití psa v podpůrné alternativní terapii. Pes zde napomáhá k celkovému rozvoji, aktivizaci, stimulaci klienta, pomáhá vytvořit kontakt mezi klientem a terapeutem a dokáže přispět k utlumení nežádoucích projevů klienta. Canisterapii je možné použít jak u klientů zdravotně postižených nebo jinak znevýhodněných, tak u klientů intaktních. (Vrbová in Müller, 2005) Na konci 20. století se díky vzrůstu požadavků na profesionalitu terapeutů začalo rozlišovat, zda jde o terapii za účasti psa (AAA), nebo o terapii pomocí psa (AAT). 

AAA (Animal Assisted Activities) Tato metoda nemá specifické cíle, aktivity vyplývají spontánně z požadavků klienta a z přítomnosti psa. Výsledky terapeutického působení jsou těžko měřitelné a můžeme je hodnotit pouze podle toho, zda je klient spokojen, jak moc je aktivní a do jaké míry se zlepšila kvalita jeho života. O průběhu terapie se nemusí vést podrobná dokumentace.



AAT (Animal Assisted Therapy) V tomto případě se jedná o metodu záměrnou, plánovitou a cílenou, která je zajišťována speciálně vyškoleným profesionálem. Pes je nezbytnou součástí terapie a její výsledky jsou objektivně pozorovatelné a měřitelné. (Vrbová in Müller, 2005) Canisterapie může u seniorů zmírňovat pocit osamělosti, stres, rozvíjet sebedůvěru,

sebevědomí, jemnou motoriku a podporuje tyto osoby v činnosti. Canisterapie může celkově pozitivně ovlivnit zdravotní stav osob seniorského věku. (Velemínský, 2007)

21

3.2 Další terapie užívané při práci se seniory 3.2.1

Trénink paměti

Paměť patří mezi kognitivní (poznávací) funkce. Paměť se dá vědomě ovlivňovat celý život. Paměť je schopnost udržet si přijaté informace. Doba udržení informace je závislá na počtu opakování určité informace. Důležitou roli při podpoře paměti hraje také kladný emocionální náboj. Pokud máme v paměti uložen dostatek informací, můžeme v ní aktivně vyhledávat. Trénování paměti vytváří nová nervová spojení, zpomaluje úbytek neuronů, a proto můžeme podporovat činnost mozku až do vysokého věku. (Klevetová, Dlabalová, 2008) ,,Pro zlepšení a udržení paměti jsou známa určitá doporučení. Například sem patří klasické rady jako dostatek spánku, pravidelný režim a vyvážená strava. Rovněž na dostatek tělesné aktivity nesmíme zapomínat ani ve zralejším věku. Pohyb udržuje naše tělo ve formě, ale rovněž znamená lepší prokrvení mozku a posun nálady do příjemnějších odstínů. Na to, co si chceme zapamatovat, bychom se měli soustředit a snažit se odstranit vše, co by aktivaci naší paměti rušilo. Pomáhá také zapojit více smyslů – například čtení nahlas. Je zřejmé, že naprostou nutností je paměť a celý nervový systém neustále používat, cvičit a stimulovat. Jen tak je možné uchovat si dobré myšlení po dlouhou dobu. Lidé by neměli přestávat poznávat nová místa, jezdit na výlety nebo se seznamovat. Dobrým impulsem může být třeba i návštěva divadla, kina, výstavy nebo pravidelné čtení knih, novin a časopisů, sledování vědomostních soutěží či luštění křížovek. Stále více seniorů se také zapisuje na Univerzity a Akademie třetího věku nebo začíná studovat cizí jazyk.“ (6)

3.2.2

Kinezioterapie

Kinezioterapie je jednou z hlavních metod léčebné rehabilitace a patří také k nejvíce používaným. Začíná se používat hned, jakmile to umožní zdravotní stav nemocného. Základním cílem kinezioterapie je dosažení správného provedení pohybu jako předpokladu pro realizaci motorických činností běžného života. Kinezioterapii provádí zdravotník. (Dvořák, 2003) ,,Indikace terapeutického cvičení sleduje specifické potřeby klienta, a proto je vždy individuálně zvažována. Výsledkem vyhodnocení všech okolností je zařazení vhodné formy kinezioterapie do krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního programu. Konkrétním 22

efektem může být zvýšení nebo alespoň udržení rozsahu pohybu v kloubu, síly, rychlosti, koordinace a kontroly pohybu a relaxace, a dále adaptibility kardiovaskulárního a respiračního aparátu na pohybovou zátěž. Cílem ovšem není pohyb pro pohyb samotný, nýbrž jako prostředek realizace každého konkrétního motorického plánu organismu.“ (Dvořák, 2003, s. 25) Kinezioterapie pomáhá klientům při uvědomování si vlastního těla, jeho ovládání, ovládání aktivity fyzické i psychické zároveň a uvědomování si pohybu druhých. Kinezioterapie je vhodná pro klienty úzkostné, napjaté, depresivní, kteří mají někdy sklon až k agresivitě. (5)

3.2.3

Reminiscenční terapie

Vymezení a definic reminiscenční terapie, případně reminiscence existuje celá řada. Hana Janečková a Marie Vacková (Špateková, Bolomská, 2011, s. 21) definují: ,,reminiscenci jako vybavování si událostí ze života člověka a reminiscenční terapii jako rozhovor terapeuta se starším člověkem (nebo se skupinou seniorů) o jeho dosavadním životě, jeho dřívějších aktivitách, prožitých událostech a zkušenostech.“ Reminiscenční terapie bývá nejčastěji vymezována jako proces, při kterém je podporováno vzpomínání na příjemné události z minulosti. K vyvolání takového vzpomínání mohou sloužit staré fotografie, filmy, hudební nahrávky apod. Podle počtu osob, které se reminiscenční terapie zúčastňují, rozlišujeme tzv. individuální a skupinovou reminiscenční terapii. Při individuální reminiscenční terapii se terapeut věnuje pouze jedinému účastníkovi, který takto dostává pocit jedinečnosti. Tato forma je vhodná pro ostýchavé lidi, kteří se sami straní společnosti. Skupinovou reminiscenční terapii ještě můžeme rozdělit na formální a neformální. Při neformální reminiscenční terapii je atmosféra v místnosti, kde terapie probíhá, uvolněná, neformální, odlehčená, zábavná a zúčastnit se terapie může kdokoliv, kdo se v místnosti nachází, včetně pracovníků a návštěv. Formální skupinová reminiscenční terapie by měla být předem naplánovaná, cíleně zaměřená a měla by být určena pro omezený počet účastníků, kteří byli předem seznámeni s průběhem a tento průběh předem odsouhlasili. (Špateková, Bolomská, 2011)

23

3.2.4

Validační terapie

Rheinwaldová (1999) uvádí, že autorkou validace jako metody je paní Feilová, která svou metodu založila na dlouholeté zkušenosti v práci s geriatrickou populací. Filozofie její metody vychází z humanistické psychologie, která tvrdí, že každý člověk má svou cenu, a to bez ohledu na svůj duševní stav a svou odlišnost. Validovat znamená hodnotit, vzít na vědomí city ostatních a brát je jako pravdivé. Mezi cíle validace autorka řadí: 

pomoc lidem vyrovnat se se životem,



pomoc vyřešit nedořešené problémy,



snížit stres,



vrátit lidem pocit vlastní hodnoty,



dosáhnout toho, aby byli lidé spokojenější. ,,Validace znamená respektování dezorientovaných lidí, kteří mají za sebou dlouhý

běh života. Je pokorným uznáním jejich moudrosti.“ (Rheinwaldová, 1999, s. 48)

3.2.5

Rezoluční terapie

Rezoluční terapie se používá u seniorů s demencí, kde už demence pokročila natolik, že nemá smysl nějaké obnovování reality. Tato metoda předpokládá, že co nemocný řekl právě teď, to je pro něj realitou. ,,Rezoluční terapie nedovoluje opravovat slyšené, ale vede k naprostému přijetí. Výsledkem musí být pocit nemocného, že je přijímán, že má svoje já. Předpokladem terapie je také obnova sebedůvěry a důstojnosti jedince.“ (Klevetová, Dlabalová, 2008, s. 115-116) Rezoluční terapie se na rozdíl od validační terapie nesnaží zaměřovat na nevyřešené konflikty z minulosti, ale snaží se porozumět klientově realitě. Tedy pokud klient tvrdí, že je pubescent, který se chystá ukrást sousedovi jablka, chováme se k němu jako by tomu tak bylo. (5) Bohužel u této terapie zatím u nás neexistuje dost publikací, ze kterých by se dalo čerpat více informací, tudíž ji nebudeme dále rozvádět.

24

PRAKTICKÁ ČÁST 4 VLASTNÍ ŠETŘENÍ 4.1 Cíle šetření Hlavním cílem šetření bylo zjistit, jaké terapie a jiné aktivizační činnosti nabízí dvě vybraná zařízení pro seniory nacházející se v podhostýnském regionu, jak jsou s jejich nabídkou senioři spokojení a jestli se ve vyhodnocení výsledků mého šetření projeví rozdílnost získaných údajů mezi těmito dvěma domovy pro seniory, které mají velice rozdílnou historii. Domov pro seniory Radkova Lhota má tradici sahající do 60. let 20. století, Centrum pro seniory Zahrada je zcela nové zařízení, založené v roce 2012.

4.2 Metodika šetření Pro tuto práci byla zvolena metoda dotazníku. Dotazník je způsob, při kterém se kladou písemné otázky a získávají se písemné odpovědi. Dotazník je nejfrekventovanější metodou, která slouží k hromadnému zjišťování velkého množství informací v poměrně krátké době. (Gavora, 2010) Dotazníkové šetření proběhlo v březnu 2014 ve dvou vybraných zařízeních: v Domově pro seniory Radkova Lhota a v Centru pro seniory Zahrada v Bystřici pod Hostýnem. Pro každé zařízení byl vypracován vlastní dotazník přizpůsobený aktuální nabídce konkrétních aktivizačních činností daného zařízení. Dotazník byl zcela dobrovolný a zároveň anonymní. Každý dotazník se skládal celkem ze 13 otázek, použity byly otázky uzavřené i otevřené.

4.3 Respondenti Vzorek šetření tvořili klienti z Domova pro seniory Radkova Lhota, přesněji ze dvou oddělení tohoto zařízení – DPS (Domov pro seniory) a DZR (Domov se zvláštním režimem), kde s celkem 60 rozdaných dotazníků bylo vráceno 58, a klienti Centra pro seniory Zahrada v Bystřici pod Hostýnem, kde z 50 rozdaných dotazníků bylo vráceno 41. Obě tato zařízení předem vyhověla spolupráci, potom byla společně dohodnuta doba potřebná k vyplnění dotazníků, a také termín pro vyzvednutí vyplněných dotazníků.

25

4.4 Výsledky šetření Otázka č. 1: Jste muž nebo žena? Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

Radkova Lhota

Radkova Lhota

Bystřice p. H.

Bystřice p. H.

Muž

19

33 %

15

37 %

Žena

39

67 %

26

63 %

Možnost

Tabulka 1: Pohlaví

Pohlaví

Graf 1: Pohlaví – Radkova Lhota

Pohlaví Muž 33%

Muž 37%

Žena 67%

Žena 63%

Graf 2: Pohlaví – Bystřice p. H.

Z celkového počtu 58 respondentů bylo v Domově pro seniory Radkova Lhota 19 (33 %) mužů a 39 žen (67 %) a v Centru pro seniory Zahrada v Bystřici pod Hostýnem bylo z celkového počtu 41 respondentů 15 (37 %) mužů a 26 (63 %) žen. Tento výsledek nás nijak nepřekvapil, předpokládali jsme, že žen bude v domovech pro seniory více a děje se tak proto, že ženy se většinou dožívají vyššího věku než muži, to znamená, že nejen na stáří, které jak jsme uvedli výše, znamená úbytek sil fyzických i psychických, ale i na chod domácnosti zůstanou samy, a tak se raději rozhodnou pro život v domově pro seniory, kde jim jsou mnohé služby zajištěny.

26

Otázka č. 2: Kolik je Vám let? Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

Radkova Lhota

Radkova Lhota

Bystřice p. H.

Bystřice p. H.

60 – 74 let

12

21 %

5

12 %

75 – 89 let

33

57 %

30

73 %

90 a více let

13

22 %

6

15 %

Věk

Tabulka 2: Věk

Věk

Věk 60 - 74 let (21 %)

60 - 74 let (12 %)

75 - 89 let (57 %)

75 - 89 let (73 %)

90 a více let (22 %)

90 a více let (15 %)

Graf 3: Věk – Radkova Lhota

Graf 4: Věk – Bystřice p. H.

Nejpočetnější skupinu mezi dotazovanými tvořily osoby ve věku 75 – 89 let, v Radkově Lhotě to ze všech 58 dotazovaných bylo 33 (57 %), v Bystřici pod Hostýnem ze 41 dotazovaných 30 (73 %) respondentů, osob nad 90 let bylo v Radkově Lhotě 13 (22 %) a v Bystřici p. H. 6 (15 %), a nejméně početnou skupinou respondentů byla věková kategorie 60 – 74 let, kterou v Radkově Lhotě tvořilo 12 (21 %) a v Bystřici p. H. 5 (12 %) respondentů. Otázka č. 3: a) Jak dlouho jste v Domově pro seniory Radkova Lhota? Možnost

Odpověď

Podíl v %

Méně než 1 rok

14

24 %

1 – 4 roky

29

50%

5 a více let

15

26%

Tabulka 3: Délka pobytu – Radkova Lhota

27

Délka pobytu Méně než 1 rok (24 %) 1 - 4 roky (50 %) 5 a více let (26 %) Graf 5: Délka pobytu – Radkova Lhota

b) Jak dlouho jste v Centru pro seniory Zahrada? Možnost

Odpověď

Podíl v %

Méně než 1 rok

9

22 %

Asi 1 rok

15

37 %

Více než 1 rok

17

41 %

Tabulka 4: Délka pobytu – Bystřice p. H.

Délka pobytu Méně než rok (22 %) Asi 1 rok (37%) Více než 1 rok (41 %) Graf 6: Délka pobytu – Bystřice p. H.

V domově pro seniory Radkova Lhota žije z 58 dotazovaných 14 (24 %) respondentů méně než 1 rok, 29 (50 %) respondentů v rozmezí 1 až 4 roky a 15 (26 %) respondentů více než 5 let. Centrum pro seniory Zahrada zahájilo svůj provoz 1. 10. 2012, tudíž pobyt v tomto zařízení nemůže být delší než rok a půl. 9 (22 %) respondentů z celkem 41 dotazovaných uvedlo, že v Centru pro seniory Zahrada žije méně než 1 rok, 15 (37 %) uvedlo, že zde žijí asi 1 rok a 17 (41%) respondentů uvedlo, že zde žijí déle než 1 rok.

28

Otázka č. 4: Jaký byl Váš první dojem po nástupu do Domova pro seniory Radkova Lhota / Centra pro seniory Zahrada? Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

Radkova Lhota

Radkova Lhota

Bystřice p. H.

Bystřice p. H.

Velmi dobrý

35

60 %

24

59 %

Spíše dobrý

22

38 %

13

32 %

Spíše špatný

1

2%

3

7%

Velmi špatný

0

1

2%

Nevím

0

0

Možnost

Tabulka 5: První dojem

První dojem Velmi dobrý (60 %) Spíše dobrý (38 %) Spíše špatný (2 %)

Graf 7: První dojem – Radkova Lhota

První dojem Velmi dobrý (59 %) Spíše dobrý (32 %) Spíše špatný (7 %) Velmi špatný (2 %) Graf 8: První dojem – Bystřice p. H.

Na otázku, jaký první pocit měli respondenti po nástupu do Domova pro seniory Radkova Lhota, odpovědělo z 58 dotazovaných 35 (65 %) že velmi dobrý, 22 (38 %) že spíše dobrý a 1 (2 %) že spíše špatný. Velmi špatný pocit z dotazovaných neměl nikdo a odpověď ,,nevím“ si taktéž nikdo jako vyhovující nevybral. V Centru pro seniory Zahrada mělo ze 41 respondentů velmi dobrý pocit po nástupu 24 (59 %), spíše dobrý 13 (32 %) respondentů, spíše špatný 3 (7 %) respondenti a velmi špatný pocit 1 (2%) respondent. Odpověď ,, nevím“ si rovněž nikdo nevybral. V obou zařízeních měla více jak polovina po nástupu velmi dobrý pocit. Myslíme si, že je to díky tomu, že většinou si klienti před svým nástupem jdou zařízení prohlédnout a prakticky vědí, do čeho jdou. Spíše špatný nebo špatný pocit mělo jen málo klientů a myslíme si, že je to z toho důvodu, že na začátku si třeba na pobyt v novém prostředí a vytržení od rodiny nemohli zvyknout, měli nějaké problémy se spolubydlícími apod. Důvody, proč došlo ke změně pocitů po nástupu a v současnosti, jsou uvedeny dále v otázce č. 6.

29

Otázka č. 5: Jaký dojem máte z Domova pro seniory Radkova Lhota / Centra pro seniory Zahrada nyní? Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

Radkova Lhota

Radkova Lhota

Bystřice p. H.

Bystřice p. H.

Velmi dobrý

47

81 %

28

68%

Spíše dobrý

10

17 %

12

29 %

Spíše špatný

1

2%

1

2%

Velmi špatný

0

0

Nevím

0

0

Možnost

Tabulka 6: Současný dojem

Současný dojem Velmi dobrý (81 %)

Současný dojem Velmi dobrý (68 %)

Spíše dobrý (17 %)

Spíše dobrý (29 %)

Spíše špatný (2 %)

Spíše špatný (2 %)

Graf 9: Současný dojem – Radkova Lhota

Graf 10: Současný dojem – Bystřice p. H.

Nyní má velmi dobrý pocit z Domova pro seniory Radkova Lhota ze všech 58 respondentů 47 (81 %) respondentů, spíše dobrý pocit má 10 (17 %) respondentů a spíše špatný pocit má 1 (2 %) respondent. V Centru pro seniory Zahrada má velmi dobrý pocit ze všech 41 dotazovaných 28 (68 %) respondentů, spíše dobrý pocit má 12 (29 %) respondentů a spíše špatný má 1 (2 %) respondent. Velmi špatný pocit nemá nikdo z dotazovaných a odpověď ,,nevím“ také nikdo nevyužil. Pokud porovnáme současný dojem klientů s dojmem, jaký měli po nástupu do zařízení, můžeme říct, že nyní má velmi dobrý pocit daleko více klientů. Ani odpověď ,,velmi špatný“ si nikdo nevybral, tak jako tomu bylo v otázce č. 4, a tak můžeme soudit, že pocit klientů se přece jen o něco zlepšil. Myslíme si, že ke zlepšení pocitu u klientů došlo z důvodu úspěšné adaptace na nové prostředí, případně z důvodu odstranění problémů, které měli někteří klienti po nástupu do zařízení, a které uvedli v otázce č. 6.

30

Otázka č. 6: Pokud jste na předchozí dvě otázky (č. 4 a č. 5) odpověděl/a rozdílně, tak z jakého důvodu se Váš postoj, ať už k lepšímu nebo k horšímu, k Domovu pro seniory Radkova Lhota / Centru pro seniory Zahrada změnil? V tomto případě se jednalo o otevřenou otázku, kde měli respondenti možnost vyjádřit svůj názor. Většina nechala odpověď nevyplněnou, ale z toho mála odpovědí, které se v dotaznících vyskytly, cituji tyto: ,,Ze začátku jsem měla spíše špatný pocit, šla jsem do neznámého prostředí na přání rodiny. Teď už je to lepší, zvykám si.“ ,,Po nástupu jsem měla spíše dobrý dojem, ale vzhledem ke zhoršení mého zdravotního stavu je můj dojem ze všeho čím dál horší.“ ,,Když jsem nastoupila, bydlela jsem s nedobrou klientkou, se kterou jsem si nerozuměla, žádala jsem o přestěhování. Bylo mi vyhověno a se současnou spolubydlící jsem už spokojená.“ ,,Zvykám si.“ Všechny tyto získané odpovědi se týkaly problémů se spolubydlícími, strachu z nového prostředí, odpoutání od rodiny, zhoršení zdravotního stavu a na základě těchto jmenovaných byl pocit po nástupu do domova pro seniory spíše horší. Z dotazníků z Centra pro seniory Zahrada bylo také zřejmé, že pocit některých respondentů se zlepšil na základě neustálého dovybavování a zútulňování nových prostor, zvyšující se nabídky a zlepšování služeb.

31

Otázka č. 7: a) Z aktivizačních činností, které Domov pro seniory Radkova Lhota nabízí, uveďte, zda je navštěvujete nebo ne: Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

Ano

Ano

Ne

Ne

Rozcvička

21

36 %

37

64%

Filmový klub

36

62 %

22

38%

Literární klub

35

60 %

23

40 %

Canisterapie

14

24 %

44

76 %

Hudební klub

30

52 %

28

48 %

Ruční činnosti

32

55 %

26

45 %

Kuchtění

12

21 %

46

79 %

Karetní kroužek

11

19 %

47

81 %

Trénování paměti

33

57 %

25

43 %

Pétanque

6

10 %

52

90 %

Bohoslužba

23

40 %

35

60 %

Aktivizační činnost

Tabulka 7: Aktivizační činnosti – Radkova Lhota

32

b) Z aktivizačních činností, které Centrum pro seniory Zahrada nabízí, uveďte, zda je navštěvujete nebo ne: Aktivizační

Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

činnost

Ano

Ano

Ne

Ne

20

49 %

21

51 %

Trénink paměti

21

51 %

20

49 %

Muzikoterapie

18

44 %

23

56 %

Canisterapie

3

7%

38

93 %

Šipky sportovní 5

12 %

36

88 %

Šipky rekreační 4

10 %

37

90 %

+ 6

15 %

35

85%

9

22 %

32

78 %

Biblioterapie

11

27 %

30

73 %

Čtení Bible

14

34 %

27

66 %

10

24 %

31

76 %

14

34 %

27

66 %

Kondiční cvičení

Skupinová činnost zooterapie Půlhodinka poezie

Tance vsedě na židlích Bohoslužba

Tabulka 8: Aktivizační činnosti – Bystřice p. H.

Pro tuto otázku byly sestaveny rozdílné tabulky s aktivizačními činnostmi z důvodu jejich rozdílné nabídky v obou zařízeních. Tyto tabulky jsme sestavili přesně podle nabídky vybraného zařízení, kterou jsme získali od sociálních pracovnic zařízení, tato nabídka byla také pro klienty vyvěšena na nástěnkách, takže klienti tyto činnosti znali přesně podle uvedených názvů, a v případě Radkovy Lhoty visela nabídka aktivizačních činností také na internetových stránkách. V domově pro seniory Radkova Lhota patří k nejnavštěvovanějším Filmový klub, dále Literární klub a Trénování paměti. V Centru pro seniory Zahrada je nejnavštěvovanější Trénování paměti, potom Kondiční cvičení a Muzikoterapie. Při porovnání obou tabulek vidíme, že v Domově pro seniory Radkova Lhota klienti navštěvují aktivizační činnosti více než v Centru pro seniory Zahrada. Lze usuzovat, že se tak děje díky rozlišnosti nabízených aktivizačních činností nebo díky delšímu pobytu klientů v Domově pro 33

seniory Radkova Lhota. Tito klienti jsou v zařízení už zvyklí, protože jsou mnohdy v zařízení déle než klienti Centra pro seniory Zahrada, které je nově založené. V Radkově Lhotě tyto terapie a aktivizační činnosti provozují už řadu let, a tak mají zkušenosti s tím, jaké činnosti klientům nabídnout, jak je provozovat a za jakých podmínek. V Bystřici pod Hostýnem se vše teprve ,,zajíždí“ a dolaďuje a z tohoto důvodu jsou možná aktivizační činnosti méně navštěvované. Ze získaných dotazníků z Domova pro seniory Radkova Lhota byla patrná ještě jedna skutečnost, kterou je jistě zajímavé také zmínit. Protože dotazníky byly rozděleny na dvou rozdílných odděleních – DPS (Domov pro seniory) a DZR (Domov se zvláštním režimem) byla také patrná rozdílnost v získaných výsledcích od klientů. Klienti z oddělení DZR daleko více navštěvují aktivizační činnosti nabízené Centrem pro seniory než klienti z oddělení DPS. Při předávání vyplněných dotazníků z obou oddělení vrchní sestrou, byla tato informace jí samotnou potvrzena: ,,Na oddělení DZR jsou klienti trpící chronickým duševním onemocněním, dále osoby s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí a je pravda, že tito klienti jsou dále více aktivní a ,,zapálení“ do různých terapií a aktivit, které jim domov nabízí.“ Otázka č. 8: Přijde Vám nabídka aktivizačních činností, které Vám Domov pro seniory Radkova Lhota / Centrum pro seniory Zahrada nabízí, jako dostatečná? Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

Radkova Lhota

Radkova Lhota

Bystřice p. H.

Bystřice p. H.

Určitě ano

42

72 %

18

44 %

Spíše ano

16

28 %

14

34 %

Spíše ne

0

3

7%

Rozhodně ne

0

0

Nevím

0

6

Možnost

15 %

Tabulka 9: Dostatečnost nabídky

34

Dostatečnost nabídky

Dostatečnost nabídky Určitě ano (44 %)

Určitě ano (72 %)

Spíše ano (34 %) Spíše ne (7 %)

Spíše ano (28 %)

Nevím (15 %) Graf 11: Dostatečnost nabídky – Radkova Lhota

Graf 12: Dostatečnost nabídky – Bystřice p. H.

V Domově pro seniory Radkova Lhota uvedlo z celkového počtu 58 dotazovaných 42 (72 %) respondentů, že nabídka aktivizačních činností je určitě dostačující a 16 (28%) respondentů uvedlo, že nabídka je spíše dostačující. V Centru pro seniory Zahrada uvedlo z celkového počtu 41 dotazovaných 18 (44 %), že nabídka je určitě dostačující, 14 (34 %), že je spíše dostačující, 3 (7 %) že je spíše nedostačující a 6 (15 %) respondentů uvedlo, že neví, jestli je nabídka aktivizačních činností dostatečná či nikoli. Opět můžeme usuzovat, stejně jako u předchozí otázky, že klienti v Bystřici pod Hostýnem jsou méně spokojeni s nabídkou aktivit hlavně proto, že Centrum pro seniory Zahrada je nové zařízení, které ještě nefunguje dlouho, a tak na své nabídce aktivizačních činností stále ještě pracuje, a tudíž může jejich klientům v nabídce něco chybět. Otázka č. 9: Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ne, jakou jinou činnost byste uvítal/a (např. vaření, pečení, filmový klub, ruční činnosti, pétanque, tance, šipky, …)? Tato otázka byla opět otevřená a respondenti měli možnost napsat, jaké jiné aktivizační a jiné činnosti by ještě uvítali. Ani v jednom dotazníku z Radkovy Lhoty tato otázka nebyla vyplněná, protože ani jeden klient z 58 dotazovaných neshledává nabídku činností jako nedostatečnou. V dotaznících z Centra pro seniory Zahrada se vyskytly tyto odpovědi: ,, Mám ráda zahradničení, to mi tady chybí.“ ,, Uvítala bych nějaké ruční činnosti, pečení a vaření.“ ,, Jednou za týden bych chtěl plavání.“ ,, Chybí tady nějaký zábavný pořad.“ ,,Chtěla bych klub křížovek.“ Z uvedených odpovědí vyplývá, že v Domově pro seniory Radkova Lhota mají zkušeností natolik, že zkrátka vědí, co klientům nabídnout, a proto považují klienti nabídku 35

aktivizačních činností za dostatečnou. Centrum pro seniory Zahrada je nové zařízení, a tak na své nabídce aktivizačních činností ještě stále pracuje a může použít odpovědi z dotazníku jako inspiraci k zařazení dalších aktivizačních činností, které klientům chybí. Otázka č. 10: Jste spokojen/a s personálem, který aktivizační činnosti zajišťuje? Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

Radkova Lhota

Radkova Lhota

Bystřice p. H.

Bystřice p. H.

Určitě ano

29

50 %

17

42 %

Spíše ano

28

48 %

13

32 %

Spíše ne

1

2%

1

2%

Rozhodně ne

0

0

Nenavštěvuji

0

10

Možnost

24 %

Tabulka 10: Spokojenost s personálem

Spokojenost s personálem Určitě ano (50 %)

Spokojenost s personálem Určitě ano (42 %) Spíše ano (32 %)

Spíše ano (48 %) Spíše ne (2%) Graf 13: Spokojenost s personálem – Radkova Lhota

Spíše ne (2 %) Nenavštěvuji (24 %) Graf 14: Spokojenost s personálem – Bystřice p. H.

Z celkově 58 dotazovaných v Domově pro seniory Radkova Lhota uvedlo 29 (50 %) respondentů, že jsou s personálem zajišťujícím aktivizační činnosti určitě spokojeni a 28 (48 %) respondentů uvedlo, že jsou s tímto personálem spíše spokojeni. Pouze jeden respondent (2 %) uvedl, že spokojen spíše není. V Centru pro seniory Zahrada je z celkem 41 dotazovaných 17 (42 %) respondentů s personálem zajišťujícím aktivizační činnosti určitě spokojeno, 13 (32 %) je spíše spokojeno, 1 (2 %) respondent je spíše nespokojen a 10 (24 %) respondentů tuhle otázku nevyplnilo, protože aktivizační činnosti nenavštěvují. Je zajímavé, že v Domově pro seniory Radkova Lhota také nenavštěvují aktivizační činnosti úplně všichni dotazovaní, ale tuto otázku v dotazníku zodpověděli, a to možná z toho důvodu, že za celý svůj pobyt v domově alespoň některou aktivizační činnost někdy v minulosti navštívili, a můžou tak hodnotit personál, který ji zajišťuje. 36

Otázka č. 11: Jste spokojen/a s vybaveností a prostory určenými k aktivizačním činnostem Domova pro seniory Radkova Lhota / Centra pro seniory Zahrada? Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

Radkova Lhota

Radkova Lhota

Bystřice p. H.

Bystřice p. H.

Rozhodně ano

36

62 %

13

32 %

Spíše ano

21

36 %

13

32 %

Spíše ne

1

2%

5

12 %

Rozhodně ne

0

0

Nenavštěvuji

0

10

Možnost

24 %

Tabulka 11: Spokojenost s prostory

Spokojenost s prostory

Spokojenost s prostory Rozhodně ano (32 %)

Rozhodně ano (62 %)

Spíše ano (32 %)

Spíše ano (36 %)

Spíše ne (12 %)

Spíše ne (2 %) Graf 15: Spokojenost s prostory – Radkova Lhota

Nenavštěvuji (24 %) Graf 16: Spokojenost s prostory – Bystřice p. H.

Z celkového počtu 58 dotazovaných v Domově pro seniory Radkova Lhota uvedlo 36 (62 %) respondentů, že je s prostory určenými k aktivizačním činnostem určitě spokojeno, 21 (36 %) respondentů je spíše spokojeno a 1 (2 %) respondent je spíše nespokojen. V Centru pro seniory Zahrada uvedlo z celkového počtu 41 dotazovaných 13 (32 %), že je s prostory a vybaveností určitě spokojeno, 13 (32 %) je spíše spokojeno 5 (12%) respondentů je spíše nespokojeno a 10 (24 %) respondentů tuto otázku opět nevyplnilo, jelikož aktivizační činnosti nenavštěvují. Stejně jako u předchozí otázky, klienti z Radkovy Lhoty tuto otázku zodpověděli všichni, i když někteří také aktivizační činnosti nenavštěvují, ale třeba navštěvovali někdy v minulosti. V některých dotaznících z Centra pro seniory Zahrada byly u této otázky vepsány různé poznámky ohledně prostor: ,, Prostory jsou hrozně malé.“ ,, Prostory jsou malé, stísněné, mívám někdy strach.“ ,,Budova je nová, postupně se teprve dovybavuje.“ 37

Otázka č. 12: Jak často aktivizační činnosti nabízené Domovem pro seniory Radkova Lhota / Centrem pro seniory Zahrada využíváte? Možnost Pravidelně

a

často Jednou týdně Několikrát

do

měsíce Méně často

Odpověď

Podíl v %

Odpověď

Podíl v %

Radkova Lhota

Radkova Lhota

Bystřice p. H.

Bystřice p. H.

30

52 %

17

41 %

7

12 %

6

15 %

2

3%

4

10 %

11

19 %

4

10 %

8

14 %

10

24 %

Vůbec, dávám přednost odpočinku Tabulka 12: Pravidelnost využívání aktivit

Pravidelnost aktivit

Pravidelnost aktivit

Často (52 %)

Často (41 %)

1x týdně (12 %)

1 x týdně (15 %)

Několikrát měsíčně (3 %) Méně často (19 %)

Několikrát měsíčně (10 %) Méně často (10 %)

Vůbec (14 %)

Graf 17: Pravidelnost aktivit – Radkova Lhota

Vůbec (24 %) Graf 18: Pravidelnost aktivit – Bystřice p. H.

V Domově pro seniory Radkova Lhota navštěvuje z celkového počtu 58 dotazovaných aktivizační činnosti pravidelně a často 30 (52 %) respondentů, 7 (12 %) navštěvuje aktivizační činnosti jednou týdně, 2 (3 %) několikrát do měsíce, 11 (19 %) méně často a 8 (14 %) respondentů dává raději přednost odpočinku a aktivizační činnosti nenavštěvuje vůbec. V Centru pro seniory Zahrada uvedlo z celkem 41 dotazovaných 17 (41 %) respondentů, že aktivizační činnosti navštěvuje pravidelně a často, 6 (15 %) navštěvuje jednou týdně, 4 (10 %) několikrát do měsíce, 4 (10 %) méně často a 10 (24 %) respondentů dává přednost odpočinku a aktivizační činnosti nenavštěvuje. Z tabulky i z grafu je opět možné vyčíst, že klienti 38

Domova pro seniory Radkova Lhota navštěvují aktivizační činnosti častěji než klienti Centra pro seniory Zahrada. Roli opět může hrát fakt, že Domov pro seniory Radkova Lhota má bohatou minulost a zkušenosti, takže přesně ví, jaké aktivity klientům nabídnout. Proto jsou klienti tam s aktivitami celkově spokojenější a navštěvují je více. V jednom dotazníku byla opět připsaná poznámka, že aktivit se klientka ráda účastní a ráda by se účastnila častěji, což ale vždy závisí na jejím aktuálním zdravotním stavu. Takže určitě ji zdravotní stav hraje v návštěvnosti aktivizačních činností roli. Několik klientů také uvedlo, že aktivizační činnosti nenavštěvují vůbec, někteří z důvodu, že dávají přednost odpočinku, někteří mají zase dle názoru vrchní sestry, zdravotní stav a možnosti natolik dobré, že jim umožňují vymýšlet si a realizovat vlastní aktivity. Otázka č. 13: Máte v Domově pro seniory Radkova Lhota / Centru pro seniory Zahrada přístup k počítači s internetem? Využíváte ho? Možnost Přístup k počítači nemám nevyužívám ho k počítači

mám

využívám ho

Podíl v %

Odpověď

Radkova

Radkova

Bystřice p. Bystřice p.

Lhota

Lhota

H.

0

Přístup k počítači mám, ale Přístup

Odpověď

a

Podíl v %

H.

0

50

86 %

40

98 %

8

14 %

1

2%

Tabulka 13: Přístup k počítači

39

Přístup k PC

Přístup k PC Mám, ale nevyužívám (86 %)

Mám, ale nevyužívám (98 %)

Mám a využívám (14 %)

Mám a využívám (2 %)

Graf 19: Přístup k PC – Radkova Lhota

Graf 20: Přístup k PC – Bystřice p. H.

Ze všech 58 dotazovaných v Domově pro seniory Radkova Lhota uvedlo 50 (86 %) respondentů, že přístup k počítači má, ale nevyužívá ho a 8 (14 %) uvedlo, že přístup k PC má a využívá ho. V Centru pro seniory Zahrada uvedlo ze 41 dotazovaných 40 (98 %) respondentů, že přístup k počítači má, ale nevyužívá ho a jeden (2 %) respondent uvedl, že přístup má a využívá ho. V tomto případě se ale jedná o používání soukromého počítače. Z tabulky i z grafů vyplývá, že počítač klienti v zařízení příliš nevyužívají. Podle našeho názoru je to proto, že osobní počítač je přeci jenom záležitost posledních několika let a klienti se s ním nemohli po většinu svého života ani setkat. Teď když k němu přístup mají, mají buď strach opět z něčeho nového, nebo prostě s ním zacházet ani neumějí a možná se ani nechtějí učit něčemu novému.

4.5 Závěr šetření a doporučení pro praxi V úvodu praktické části jsme se věnovali cílům práce, metodice práce a popisu šetřeného vzorku. Potom následuje nejrozsáhlejší část, a to je analýza jednotlivých položek dotazníků z obou vybraných zařízení. Údaje z dotazníků byly zpracovány do tabulek pomocí programu Microsoft Word a do grafů pomocí programu Microsoft Excel. První tři otázky byly zaměřeny na specifikaci respondentů – jejich pohlaví, věk a délku pobytu v zařízení pro seniory. Otázky č. 4 a 5 se zabývaly pocitem a dojmy seniorů po nástupu do zařízení pro seniory a jejich současným pocitem. V obou vybraných zařízeních mají klienti v současné době ve většině případů pocit lepší, než když do zařízení nastoupili. Pokud současnou spokojenost dotazovaných klientů srovnáme mezi oběma zařízeními, tedy Domovem pro seniory Radkova Lhota a Centrem pro seniory Zahrada z Bystřice pod Hostýnem, dospějeme

40

k závěru, že v Domově pro seniory Radkova Lhota je více klientů, kteří mají aktuálně velmi dobrý dojem. Otázka č. 6 byla otevřená, zde měli klienti možnost vyjádřit svůj názor, na základě čeho se jejich názor na zařízení pro seniory změnil, pokud se tedy změnil, od nástupu po současnost. Na tuto otázku jsme dostali jen několik odpovědí, které se ale shodně většinou týkaly změn zdravotního stavu, vytržení od rodiny, vstupu do neznámého prostředí a neshod se spolubydlícími na pokoji. Otázky č. 7, 8, 9 se týkaly aktivizačních činností, které jednotlivá vybraná zařízení svým klientům poskytují. Vyhodnotili jsme, že mezi nejoblíbenější patří Filmový klub, Literární klub a Trénování paměti v Domově pro seniory Radkova Lhota, a Trénink paměti, Kondiční cvičení a Muzikoterapie v Centru pro seniory Zahrada. Celou nabídku všech aktivizačních činností jsme získali od sociálních pracovnic a vrchní sestry z obou zařízení a podle přesných názvů, pod kterými je klienti dobře znají, jsme je zařadili do dotazníku. Celková nabídka aktivizačních činností je relativně pestrá, v Domově pro seniory Radkova Lhota dotazovaným klientům nabídka zcela dostačuje a žádnou jinou činnost nepotřebují, v Centru pro seniory Zahrada by někteří klienti uvítali ještě plavání, ruční činnosti, pečení, vaření, zahradničení, zábavný pořad a klub křížovek, proto doporučujeme alespoň některé ze jmenovaných klientům mezi aktivizační činnosti zařadit. Otázky č. 10 a 11 zjišťovaly spokojenost klientů s personálem zajišťujícím aktivizační činnosti a spokojenost s vybaveností a prostory určenými k aktivizačním činnostem. Většina klientů v obou zařízeních je s personálem zajišťujícím aktivizační činnosti spokojená a s prostory k nim určeným také, jen v několika dotaznících z Centra pro seniory Zahrada bylo uvedeno navíc, že prostory jsou malé, nevyhovující a teprve se dovybavují. Doporučujeme prostory dovybavit, zařídit a uspořádat tak, aby klientům vyhovovaly. V případě malých prostor by bylo nejhodnější zvolit pro aktivizační činnosti místnosti větší. Otázka č. 12 se týkala toho, jak často klienti aktivizační činnosti navštěvují. Poměrně velká část dotazovaných navštěvuje aktivizační činnosti pravidelně a často. Poslední otázka byla spíše navíc a zjišťovala, zda mají klienti přístup k počítači a jestli ho využívají. Drtivá většina uvedla, že přístup k počítači sice má, ale nevyužívá ho. Doporučujeme pro klienty zařadit prvky výuky práce s počítačem. Myslíme si totiž, že počítač s připojením na internet nabízí obrovské možnosti, ze kterých si každý člověk vybere ty své – jestli mu bude sloužit jako zdroj informací, vzdělávání, pro zábavu, jako komunikační prostředek s rodinou, přáteli, bývalými spolužáky atd. Máme dojem, že většina dotazovaných klientů možná ani netuší, co všechno vlastně počítač nabízí. 41

Po vyhodnocení a zpracování výsledků jsme zjistili, že se nejedná o nabídku speciálněpedagogických přístupů, tedy terapií, ale jedná se pouze o nabídku aktivizačních činností, které nesou terapeutické prvky. Usuzujeme tak z toho, že ani jedno z vybraných zařízení pro seniory nezaměstnává speciálního pedagoga, který by měl odborné vzdělání a zaměřil se tak primárně na aktivizaci seniorů. Domovům pro seniory proto určitě doporučujeme speciálního pedagoga zaměstnat. Domníváme se, že tato bakalářská práce může posloužit nově vzniklým zařízením pro seniory, ale i zařízením stále hledajícím inspiraci, jako přehled existujících přístupů, terapií a aktivit k osobám seniorského věku. Práci mohou rovněž použít dvě vybraná zařízení jako takovou zpětnou vazbu. Taktéž může práce posloužit i rodinám, které o seniora pečují a mají zájem se o problematice dozvědět více.

42

ZÁVĚR Bakalářská práce na téma ,,Speciálněpedagogické přístupy k osobám seniorského věku ve vybraných zařízeních v podhostýnském regionu“ byla rozdělena do dvou částí, první část byla teoretická, druhá praktická. Teoretická část práce byla rozdělena do tří kapitol, z nichž první se zabývala pojmy stáří, stárnutí, osoba seniorského věku. V této části jsme se také zaměřili na klasifikaci stáří. Druhá kapitola byla zaměřena na možnosti péče o osobu seniorského věku. Ve třetí kapitole jsme se zabývali speciálněpedagogickými přístupy k osobám seniorského věku, hlavně přístupy terapeutické povahy a vymezením jednotlivých terapií – arteterapie, činnostní a pracovní terapie, muzikoterapie, dramaterapie, taneční terapie, biblioterapie a poetoterapie, zooterapie, trénink paměti, validační terapie, kinezioterapie, reminiscenční terapie, rezoluční terapie. Praktická část obsahuje popis cílů šetření, metodiky šetření, vzorku šetření, výsledky šetření a závěr šetření. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké terapie a jiné aktivizační činnosti nabízí dvě vybraná zařízení pro seniory nacházející se v podhostýnském regionu, jak jsou s jejich nabídkou senioři spokojení a jestli se ve vyhodnocení výsledků šetření projeví rozdílnost získaných údajů mezi vybranými dvěma domovy pro seniory, které mají velice rozdílnou historii. Jaké aktivizační činnosti vybraná zařízení nabízí, jsme zjistili už před zhotovením dotazníků od sociálních pracovnic, z nástěnek umístěných v zařízeních a z internetových stránek. Po vyhodnocení dotazníku bylo zjištěno, že mezi nejoblíbenější patří Filmový klub, Literární klub a Trénování paměti v Domově pro seniory Radkova Lhota, a Trénink paměti, Kondiční cvičení a Muzikoterapie v Centru pro seniory Zahrada. Celková nabídka aktivizačních činností byla pro klienty relativně pestrá, v Domově pro seniory Radkova Lhota dotazovaným klientům nabídka zcela dostačuje a žádnou jinou činnost nepotřebují, v Centru pro seniory Zahrada by někteří klienti uvítali ještě plavání, ruční činnosti, pečení, vaření, zahradničení, zábavný pořad a klub křížovek, a zároveň někteří klienti poukazovali i na nedostatečnost prostor určených k aktivizačním činnostem, uvedli také poznámku, že vybavení prostor ještě není ideální, protože se jedná o novou budovu a prostory se ještě pořád zařizují. Rozdílně byly vyhodnoceny i některé další části dotazníku. Celkově mají lepší dojem, víc využívají nabízené aktivizační činnosti a žádné další aktivity navíc by ani neuvítali, klienti Domova pro seniory Radkova Lhota. Lze tak usuzovat právě z faktu, že Domov pro seniory Radkova Lhota je už dlouhá léta fungující zařízení, které má

43

zkušenosti a léta praxe, a určitě se to na spokojenosti klientů promítne. Musíme však brát v úvahu, že na klienty může působit i celá řada dalších faktorů a vlivů, které je v hodnocení zařízení jako takového, nebo přímo aktivizačních aktivit jim nabízených, může ovlivnit. Cíl této bakalářské práce, který byl vymezen na začátku, jsme splnili. Shrnuli jsme informace

o

procesu

stárnutí

a

stáří,

podali

jsme

přehled

o

existujících

speciálněpedagogických přístupech k osobám seniorského věku, zmapovali jsme situaci ohledně aktivizačních činností ve vybraných zařízeních a následně jsme výsledky z těchto zařízení srovnali a získali závěry zmíněné výše. Přestože nebylo vypracování bakalářské práce jednoduché, bylo velmi přínosné a obohacující.

44

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Literatura DVOŘÁK, R. Základy kinezioterapie. 2. přeprac. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 104 s. ISBN 8024406098. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozš. české vyd. Brno: Paido, 2010. 261 s. ISBN 978-80-7315-185-0. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. 2. podstatně přeprac. a dopl. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010, 365 s. ISBN 978-80-87109-19-9 HOLMEROVÁ, I., JAROLÍMOVÁ, E., SUCHÁ, J. Péče o pacienty s kognitivní poruchou. 1. vyd. Praha: EV public relations, 2007. 299 s. ISBN 978-80-254-0177-4. KALVACH, Z et al. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004, 861 s. ISBN 80-247-0548-6. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I. Motivační prvky při práci se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9. KOZÁKOVÁ, Z., MÜLLER, O. Aktivizační přístupy k osobám seniorského věku. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. 54 s. ISBN 80-244-1552-6. KRIVOŠÍKOVÁ, M. Úvod do ergoterapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 364 s. ISBN 978-80247-2699-1 MATOUŠEK, O. Sociální služby. 1. vyd. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-80-7367-3109. MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 2004. 203 s. ISBN 80-210-3345-2. MÜHLPACHR, P. Gerontopedagogika. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 203 s. ISBN 978-802-1050-297. MÜLLER, O. Terapie ve speciální pedagogice. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 295 s. ISBN 80-244-1075-3. PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M. Terapie ve speciálně pedagogické péči. 2. vyd. Brno: Paido, 2000. 85 s. ISBN 80-85931-83-4. RHEINWALDOVÁ, E. Novodobá péče o seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 88 s. ISBN 80-7169-828-8. SCHULER, M., OSTER, P. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha : Grada Publishing, 2010, 336 s. ISBN 978-80-247-3013-4

45

STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 320 s. ISBN 807178-274-2. SVOBODA, P. Poetoterapie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 187 s. ISBN 978-80-244-1682-3. ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. Přehled vývojové psychologie. 2. nezměn. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 175 s. ISBN 80-244-0629-2. ŠPATENKOVÁ, N., BOLOMSKÁ, B. Reminiscenční terapie. 1. vyd. Praha: Galén, 2011, 112 s. ISBN 978-80-7262-711-0. VALENTA, M. Dramaterapie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 252 s. ISBN 978-80247-1819-4. VELEMÍNSKÝ, M. Zooterapie ve světle objektivních poznatků. 1. vyd. České Budějovice: Dona, 2007. 335 s. ISBN 978-80-7322-109-6. ZELEIOVÁ, J. Muzikoterapie: východiska, koncepty, principy a praxe. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 254 s. ISBN 978-80-7367-237-9. Internetové zdroje (1) ODBOR 22. Rodina a péče. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2008 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/cs/5045 (2) Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/13640/z_108_2006.pdf (3) Definice a cíle arteterapie. Česká arteterapeutická společnost [online]. 2012 [cit. 201404-14]. Dostupné z: http://www.arteterapie.cz/?podkategorie=arteterapie&clanek=22 (4) Historie dramaterapie. Mezinárodní asociace uměleckých terapií [online]. 2010 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.maut.cz/cz/clanek-10-2/main-top (5) VACULOVÁ, Marie. Dvanáct podpůrných terapií u Alzheimerovy choroby. Pečuj doma [online]. 2013 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.pecujdoma.cz/skolapecovani/naucne-texty/dvanact-podpurnych-terapii-u-alzheimerovy-choroby-1/ (6) Trénink

paměti. SeniorDNES:

seniory [online].

2013

Zpravodajství,

[cit.

2014-04-14].

informace

a

Dostupné

novinky

nejen

pro

z:http://www.senior-

dnes.cz/2013/03/08/trenink-pameti/

46

SEZNAM PŘÍLOH 1. Dotazník průzkumného šetření – Domov pro seniory Radkova Lhota 2. Dotazník průzkumného šetření – Centrum pro seniory Zahrada, Bystřice pod Hostýnem 3. Seznam tabulek 4. Seznam grafů

47

Přílohy 1. Dotazník průzkumného šetření – Domov pro seniory Radkova Lhota Dotazník Dobrý den, jsem studentkou speciální pedagogiky UP v Olomouci a ráda bych Vás požádala o vyplnění následujících otázek dotazníku, jehož vyhodnocení bude nedílnou součástí mé bakalářské práce. Vyplnění tohoto dotazníku je zcela dobrovolné a anonymní. Označte prosím vždy tu odpověď, která bude nejvíce odpovídat Vašemu postoji. Předem děkuji za Vaši spolupráci. Simona Pecháčková. 1. Jste muž nebo žena? a) muž b) žena 2. Kolik je Vám let? ………….. 3. Jak dlouho jste v Domově pro seniory Radkova Lhota? …………………………… 4. Jaký byl Váš první dojem po nástupu do Domova pro seniory? a) velmi dobrý b) spíše dobrý c) spíše špatný d) velmi špatný e) nevím 5. Jaký dojem máte z Domova pro seniory nyní? a) velmi dobrý b) spíše dobrý c) spíše špatný d) velmi špatný e) nevím

6. Pokud jste na předchozí dvě otázky (č. 4 a č. 5) odpověděl/a rozdílně, tak z jakého důvodu se Váš postoj, ať už k lepšímu nebo k horšímu, k Domovu pro seniory změnil? ……………………………………………………………………………………………… …...………………………………………………………………………………………… ………...…………………………………………………………........................................... .................................................................................................................................................. 7. Z aktivizačních činností, které Domov pro seniory Radkova Lhota nabízí, uveďte, zda je navštěvujete nebo ne: Aktivizační činnost

Ano

Ne

Rozcvička Filmový klub Literární klub Canisterapie Hudební klub Ruční činnosti Kuchtění Karetní kroužek Trénování paměti Pétanque Bohoslužba 8. Přijde Vám nabídka aktivizačních činností, které Vám Domov pro seniory nabízí, jako dostatečná? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne e) nevím

9. Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ne, jakou jinou činnost byste uvítal/a (např. šipky, tance, zooterapie, ….)? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………….................................................. 10. Jste spokojen/a s personálem, který aktivizační činnosti zajišťuje? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 11. Jste spokojen/a s vybaveností a prostory určenými k aktivizačním činnostem Domova pro seniory Radkova Lhota? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 12. Jak často aktivizační činnosti nabízené Domovem pro seniory využíváte? a) pravidelně a často b) jednou týdně c) několikrát do měsíce d) méně často e) vůbec, dávám přednost odpočinku 13. Máte v Domově pro seniory možnost přístupu k počítači s internetem? Využíváte ho? a) přístup k počítači nemám b) přístup k počítači mám, ale nevyužívám ho c) přístup k počítači mám a využívám ho

2. Dotazník průzkumného šetření – Centrum pro seniory Zahrada, Bystřice pod Hostýnem Dotazník Dobrý den, jsem studentkou speciální pedagogiky UP v Olomouci a ráda bych Vás požádala o vyplnění následujících otázek dotazníku, jehož vyhodnocení bude nedílnou součástí mé bakalářské práce. Vyplnění tohoto dotazníku je zcela dobrovolné a anonymní. Označte prosím vždy tu odpověď, která bude nejvíce odpovídat Vašemu postoji. Předem děkuji za Vaši spolupráci. Simona Pecháčková. 1. Jste muž nebo žena? a) muž b) žena 2. Kolik je Vám let? ………….. 3. Jak dlouho jste v Centru pro seniory Zahrada? …………………………… 4. Jaký byl Váš první dojem po nástupu do Centra pro seniory? a) velmi dobrý b) spíše dobrý c) spíše špatný d) velmi špatný e) nevím 5. Jaký dojem máte z Centra pro seniory nyní? a) velmi dobrý b) spíše dobrý c) spíše špatný d) velmi špatný e) nevím

6. Pokud jste na předchozí dvě otázky (č. 4 a č. 5) odpověděl/a rozdílně, tak z jakého důvodu se Váš postoj, ať už k lepšímu nebo k horšímu, k Centru pro seniory změnil? ……………………………………………………………………………………………… …...………………………………………………………………………………………… ………...…………………………………………………………........................................... .................................................................................................................................................. 7. Z aktivizačních činností, které Centrum pro seniory Zahrada nabízí, uveďte, zda je navštěvujete nebo ne: Aktivizační činnost

Ano

Ne

Kondiční cvičení Trénink paměti Muzikoterapie Canisterapie Šipky sportovní Šipky rekreační Skupinová

činnost

+

zooterapie Půlhodinka poezie Biblioterapie Čtení Bible Tance vsedě na židlích Bohoslužba 8. Přijde Vám nabídka aktivizačních činností, které Vám Centrum pro seniory nabízí, jako dostatečná? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne e) nevím

9. Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ne, jakou jinou činnost byste uvítal/a (např. vaření, pečení, filmový klub, ruční činnosti, pétanque….)? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………….................................................. 10. Jste spokojen/a s personálem, který aktivizační činnosti zajišťuje? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 11. Jste spokojen/a s vybaveností a prostory určenými k aktivizačním činnostem Centra pro seniory Zahrada? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 12. Jak často aktivizační činnosti nabízené Centrem pro seniory využíváte? a) pravidelně a často b) jednou týdně c) několikrát do měsíce d) méně často e) vůbec, dávám přednost odpočinku 13. Máte v Centru pro seniory možnost přístupu k počítači s internetem? Využíváte ho? a) přístup k počítači nemám b) přístup k počítači mám, ale nevyužívám ho c) přístup k počítači mám a využívám ho

3. Seznam tabulek Tabulka 1: Pohlaví ............................................................................................................... 26 Tabulka 2: Věk..................................................................................................................... 27 Tabulka 3: Délka pobytu – Radkova Lhota ......................................................................... 27 Tabulka 4: Délka pobytu – Bystřice p. H. ........................................................................... 28 Tabulka 5: První dojem........................................................................................................ 29 Tabulka 6: Současný dojem ................................................................................................. 30 Tabulka 7: Aktivizační činnosti – Radkova Lhota .............................................................. 32 Tabulka 8: Aktivizační činnosti – Bystřice p. H. ................................................................. 33 Tabulka 9: Dostatečnost nabídky ......................................................................................... 34 Tabulka 10: Spokojenost s personálem ............................................................................... 36 Tabulka 11: Spokojenost s prostory..................................................................................... 37 Tabulka 12: Pravidelnost využívání aktivit ......................................................................... 38 Tabulka 13: Přístup k počítači ............................................................................................. 39 4. Seznam grafů Graf 1: Pohlaví – Radkova Lhota ........................................................................................ 26 Graf 2: Pohlaví – Bystřice p. H............................................................................................ 26 Graf 3: Věk – Radkova Lhota .............................................................................................. 27 Graf 4: Věk – Bystřice p. H. ................................................................................................ 27 Graf 5: Délka pobytu – Radkova Lhota ............................................................................... 28 Graf 6: Délka pobytu – Bystřice p. H. ................................................................................. 28 Graf 7: První dojem – Radkova Lhota ................................................................................. 29 Graf 8: První dojem – Bystřice p. H. ................................................................................... 29 Graf 9: Současný dojem – Radkova Lhota .......................................................................... 30 Graf 10: Současný dojem – Bystřice p. H. .......................................................................... 30 Graf 11: Dostatečnost nabídky – Radkova Lhota ................................................................ 35 Graf 12: Dostatečnost nabídky – Bystřice p. H. .................................................................. 35 Graf 13: Spokojenost s personálem – Radkova Lhota ......................................................... 36 Graf 14: Spokojenost s personálem – Bystřice p. H. ........................................................... 36 Graf 15: Spokojenost s prostory – Radkova Lhota .............................................................. 37 Graf 16: Spokojenost s prostory – Bystřice p. H. ................................................................ 37 Graf 17: Pravidelnost aktivit – Radkova Lhota ................................................................... 38

Graf 18: Pravidelnost aktivit – Bystřice p. H....................................................................... 38 Graf 19: Přístup k PC – Radkova Lhota .............................................................................. 40 Graf 20: Přístup k PC – Bystřice p. H.................................................................................. 40

ANOTACE Jméno a příjmení:

Simona Pecháčková

Katedra:

Ústav speciálněpedagogických studií

Vedoucí práce:

Mgr. Oldřich Müller, Ph.D.

Rok obhajoby:

2014

Název práce:

Speciálněpedagogické přístupy k osobám seniorského věku ve vybraných zařízeních v podhostýnském regionu

Název

Special educational approaches to senior citizens in selected institutions

v angličtině:

of podhostýnský region

Anotace

Tématem bakalářské práce jsou speciálněpedagogické přístupy k osobám

práce:

seniorského věku ve vybraných zařízeních v podhostýnském regionu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části píši o stáří, stárnutí, o možnostech péče o seniory a o speciálněpedagogických přístupech k osobám seniorského věku, hlavně terapiích. Praktická část se soustředí na zmapování aktivizačních činností ve vybraných zařízeních. Cílem práce je shrnout informace o procesu stárnutí a stáří, podat přehled o existujících speciálněpedagogických přístupech k osobám seniorského věku a zmapovat aktivizační činnosti ve vybraných zařízeních.

Klíčová slova:

Stáří,

stárnutí,

osoba

seniorského

věku,

aktivizační

činnosti,

speciálněpedagogické přístupy Anotace

The theme of bachelor thesis is referring to special educational

v angličtině:

approaches to senior Citizen in selected institutions of podhostýnský region. The thesis consists of the theoretical and practical part. The theoretical part incorporates topics such as the old age, ageing, care for senior Citizen, and special educational approaches to senior Citizen, especially therapies. The practical part is concerned with the chart providing activation activities in selected institutions. The aim of the thesis is to summarize information of the ageing and the old age process, to give an overview of the special educational approaches to senior Citizen, and to chart the activation activities in selected institutions.

Klíčová slova Age, ageing, senior citizen, activation activities, special educational v angličtině:

approaches

Přílohy

1. Dotazník průzkumného šetření – Domov pro seniory Radkova Lhota

vázané

2. Dotazník průzkumného šetření – Centrum pro seniory Zahrada,

k práci:

Bystřice pod Hostýnem 3. Seznam tabulek 4. Seznam grafů

Rozsah práce:

58

Jazyk práce:

Český jazyk