UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy
Diplomová práce
Bc. Lenka Sehnalová II. ročník – navazující prezenční studium Obor: Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy
Znalost o prevenci karcinomu děložního čípku středoškolské populace
Olomouc 2013
vedoucí práce: MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedenou literaturu a zdroje.
V Olomouci dne 26. 3. 2013
Lenka Sehnalová
Děkuji MUDr. Miladě Bezděkové, Ph. D., za odborné vedení, cenné rady a ochotu při zpracování mé diplomové práce.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 1 1. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE .......................................................................................... 3 1.1 Hlavní cíl práce ....................................................................................................... 3 1.2 Dílčí cíle práce ........................................................................................................ 3 2. TEORETICKÉ POZNATKY .................................................................................... 4 2. 1 Anatomie ţenských pohlavních orgánů ................................................................. 4 2.1.1 Vnitřní pohlavní orgány (organa genitalia interna) .......................................... 5 2.2 Zevní pohlavní orgány (organa genitalia externa) ................................................ 10 2.3 Třídění gynekologických nádorů .......................................................................... 13 2. 4 Nádorová onemocnění ......................................................................................... 14 2.4.1 Stanovení rozsahu nádorového onemocnění .................................................. 14 2.5 Prekancerózy děloţního čípku .............................................................................. 16 2.5.1 Klinický obraz ................................................................................................ 17 2.5.3 Kolposkopie.................................................................................................... 18 2.5.4 Onkologická cytologie.................................................................................... 20 2.5.5 HPV test.......................................................................................................... 21 2.5.6 Expertní onkogynekologické ultrazvukové vyšetření .................................... 22 2.5.7 Cílená biopsie ................................................................................................. 22 2.5.8 Léčba prekanceróz .......................................................................................... 23 2.6 Zhoubné nádory děloţního čípku .......................................................................... 23 2.6.1 Epidemiologie................................................................................................. 24 2.6.2 Etiologie – Lidské papilomaviry a rakovina děloţního čípku ........................ 25 2.6.3 Šíření nádoru .................................................................................................. 27 2.6.4 Symptomatologie, klinický obraz ................................................................... 28 2.6.5 Diagnostika ..................................................................................................... 28 2.6.6 Terapie ............................................................................................................ 30
2.7 Prevence a screening ............................................................................................. 35 2.7.1 Prevence ......................................................................................................... 35 2.7.2 Screening karcinomu děloţního čípku ........................................................... 38 2.7.3 Vakcinace proti HPV ...................................................................................... 40 3 METODIKA PRÁCE ................................................................................................ 46 3.1 Charakteristika výzkumného souboru ................................................................... 46 3.2 Organizace výzkumného šetření ........................................................................... 47 3.3 Pouţitá metoda - dotazník ..................................................................................... 47 3.4 Zpracování dat ....................................................................................................... 48 4 VÝSLEDKY ............................................................................................................... 49 4.1 Prezentace získaných dat....................................................................................... 49 5 DISKUZE ................................................................................................................... 98 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 107 SOUHRN (SUMMARY) ............................................................................................ 109 REFERENČNÍ SEZNAM .......................................................................................... 111 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 114 SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV ................................................................................... 116 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 119 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 120 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 122 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 125
Úvod Karcinom děloţního hrdla patří po karcinomu prsu v celosvětovém pohledu mezi druhý nejčastější zhoubný nádor ţen mladších 45 let. Kaţdoročně je příčinou téměř
500
nových
případů
a
na
jeho
následky
téměř
polovina
umírá.
(www.vakciny.net.cz) Česká republika se řadí mezi 15 evropských zemí s nejvyšším výskytem rakoviny děloţního čípku, příčinami stále poměrně vysoké incidence a úmrtnosti v jeho důsledku je malé povědomí o moţnostech prevence v populaci a také nízká účast ţen na preventivních gynekologických prohlídkách. (www.zdravi.e15.cz) Důvodem ke zpracování mé diplomové práce na téma Znalost středoškolské populace o prevenci karcinomu děloţního čípku byla jednak aktuálnost tématu a jeho rozdílné názory týkající se prevence, především očkování proti rakovině děloţního čípku a také snaha zjistit znalosti dívek i chlapců o problematice onemocnění a moţnostech jeho prevence, protoţe vzhledem ke zvyšujícím se rizikovým faktorům (např. kouření, časté střídání sexuálních, časný začátek pohlavního ţivota) onemocnění rakoviny děloţního čípku stoupá výskyt onemocnění především u mladých dívek. Proto je velmi důleţité, aby mladé dívky měly dostatečné znalosti o onemocnění rakoviny děloţního čípku a mohly se včas a účelně chránit, také chlapci by měli mít povědomí o problematice rakoviny děloţního čípku, protoţe i oni mohou být onemocněním, které způsobují viry HPV - lidské papillomaviry, nakaţeni např. ve formě genitálních bradavic, které způsobují méně rizikové typy HPV a také mohou infekci přenášet na své partnerky. Teoretická část diplomové práce se zabývá anatomií ţenských pohlavních orgánů, tříděním gynekologických nádorů, také je zde vymezeno nádorové onemocnění, rozsah nádorového nemocnění, dále jsou zmíněny prekancerózy a zhoubné nádory děloţního čípku, příčiny, rizikové faktory rakoviny děloţního čípku, příznaky, diagnostika a léčba. Nakonec je zde uvedena prevence a screening karcinomu děloţního čípku, v rámci primární prevence se teoretická část soustředí také na očkování proti lidským papilomavirům.
1
V praktické části diplomové práce zjišťuji znalosti dívek a chlapců o rakovině děloţního čípku a moţnostech její prevence na základě dotazníkového šetření realizovaného na různých typech středních škol. Metodou dotazníku zkoumám nejen náhled, ale také zájem dívek a chlapců o problematiku týkající se onemocnění rakoviny děloţního čípku.
2
1. Cíle a úkoly práce 1.1 Hlavní cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zjistit vědomosti dívek a chlapců středních škol o karcinomu děloţního čípku a jeho prevenci.
1.2 Dílčí cíle práce Cíl č. 1 - Zmapovat znalosti dívek a chlapců o rakovině děloţního čípku. Cíl č. 2 - Zhodnotit informovanost dívek a chlapců o moţnostech prevence rakoviny děloţního čípku. Cíl. 3 - Zjistit důvody dívek, které nejsou očkovány proti karcinomu děloţního čípku. Cíl 4: - Zjistit, zda mají dívky a chlapci dostatek informací týkající se této problematiky ze školy.
3
2. Teoretické poznatky 2. 1 Anatomie ženských pohlavních orgánů Pohlavní orgány ţeny dělíme na ţenské pohlavní orgány vnitřní (organa genitalia feminina interna) a ţenské pohlavní orgány vnější (organa genitalia feminina externa). K vnitřním orgánům ţeny patří párové orgány: vaječníky (ovaria), vejcovody (tuba uterina) a nepárové orgány: děloha (uterus) a pochva (vagina). Spojení se zevními pohlavními orgány umoţňuje pochva (obrázek 1). Vnější pohlavní orgány ţeny leţí pod močopohlavní přepáţkou (diafragma urogenitale) a za a pod symfýzou (arcus pubis), zahrnují: pahorek neboli hrmu (mon pubis), velké stydké pysky (labia majora pupendi), malé stydké pysky (labia minora pupendi), topořivá tělesa (corpora cavernosa), vestibulární ţlázy (glandulae vestibulares), předsíň poševní (vestibulum vaginae), panenskou blánu (hymen) a hráz (perineum), (obrázek 2). (Pilka, Procházka a kol., 2012; Slezáková a kol., 2011)
Obrázek 1. Vnitřní pohlavní orgány ženy (zdroj: Rozsypal, 2003)
Obrázek 2. Zevní pohlavní orgány ženy (zdroj: Matějková, 2009)
4
2.1.1 Vnitřní pohlavní orgány (organa genitalia interna) 2.1.1.1 Vaječník (ovarium) Je párový orgán, který má velikost švestky a leţí při boční stěně malé pánve, stává se zdrojem ţenských pohlavních buněk a zároveň je i endokrinní ţlázou. (Citterbart, 2001; Slezáková, 2011) Vaječník je v klidovém období dětství jako hladký bílý prouţek délky asi 20 mm, tloušťky 2 -3 mm. V období dospívání dochází ke zvětšování vaječníku (ovaria), v dospělosti je to ovoidní útvar, který má rozměry cca 3 aţ 5 ×3 × 2 cm, bělavé barvy, povrch vaječníku se jeví hrbolatý v důsledku dozrávání folikulů. V období stáří se velikost vaječníku zmenšuje a svrašťuje. (Citterbart, 2001) Vaječník je upevněn závěsem k zadní ploše širokém vazu děloţního. Horní pól vaječníku (extremitas tubaria) je otočen k vejcovodu. Dolní pól (extremitas uterina), orientován k děloze a k pánevnímu dnu, je zpravidla uţší. Vnitřní plocha vaječníku můţe být pokryta vejcovodem, vnější plocha je otočena ke stěně malé pánve. (Kopecký, 2010; Rob, 2008) Na povrchu je vaječník pokryt jednovrstevným epitelem, pod ním se nachází korová vrstva a uvnitř vrstva dřeňová. V zárodečném epitelu korové vrstvy dochází k tvorbě ţenských pohlavních hormonů estrogenů s dozrávání vajíček v Graafových folikulech. Při změně Graafova folikulu ve ţluté tělísko se vytváří progesteron. Vrstva dřeňová zjišťuje výţivu vaječníku a je bohatě zásobena krví. (Machová, 2002)
2.1.1.2 Vejcovod (tuba uterina) Vejcovod má trubicovitý tvar, délky 10 – 12 cm a tloušťky asi 0,5 cm, je uloţen po stranách dělohy. Ústí při vaječníku je tvořeno trychtýřovitým otvorem, který je lemovaný 10 – 15 řasami, zatímco děloţní ústí se jeví jako velmi úzké. V této počáteční části vejcovodu probíhá oplodnění vajíčka. (Kopecký, 2010; Rob, 2008)
5
Vejcovod je kryt pobřišnicí, pod níţ se nachází malé mnoţství řídkého vaziva, poté následuje vrstva hladké svaloviny. Celý kanálek vejcovodu je vystlán sliznicí, která se skládá v podélné řasy. (Kopecký, 2010) Sliznici pokrývá jednovrstevný epitel s řasinkami, které svým pohybem směřují k děloze. Pohybem řasinek a peristaltický pohybem svalstva dochází k posunování vajíčka vejcovodem do dělohy. (Kopecký, 2010)
2.1.1.3 Děloha (uterus) Děloha je dutý svalnatý orgán hruškovitého tvaru, který se nachází v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem, patří k největším vnitřním pohlavním orgánům ţeny. O velikosti i tvaru dělohy rozhoduje, stejně jako u vaječníku, věk a funkční stav dělohy. Co se týče prvorodičky (nullipary), délka dělohy dosahuje 79 cm, šířka 4 - 4, 5 cm a tloušťka 2,5 - 3 cm. Hmotnost netěhotné dělohy se udává 40 aţ 50 gramy. Netěhotná děloha váţí 40 aţ 50 gramů. U vícerodičky (multipary) se všechny rozměry děloţní zvětšují o 0,7 - 1 cm. V těhotenství děloha váţí aţ 1000 gramů. (Roztočil a kol., 2011; Slezáková a kol., 2011) Děloha se skládá ze dvou částí, z děloţního těla (corpus uteri) a z děloţního hrdla (cervix uteri), přechod mezi těmito částmi je tvořen děloţní úţinou (isthmus uteri). Děloţní hrdlo tvoří dolní část dělohy, která směřuje do pochvy, jeho délka je 3,54 cm, má tvar válce. V dolní části děloţního hrdla se nachází děloţní čípek, coţ je vaginální část dělohy (portio vaginalis). Část v pánvi je označována jako supravaginální – část nad pochvou. Děloţní hrdlo je otevřeno kanálkem do děloţní dutiny (orificium interinum) – vnitřní ústí a do pochvy (orificium externum) – zevní ústí. (Kobilková, 2005; Slezáková a kol., 2011) Horní část dělohy nazýváme děloţním tělem, popisujeme na něm přední a zadní stěnu, facies vesicalis a facies intestinalis, které v sebe zevně přebíhají hranami děloţními. Tělo vybíhá ve dno děloţní (fundus uteri), kde je nejširší v horní části. Fundus se bočně rozbíhá v děloţní rohy a dno. Děloţní dutina tvoří štěrbinovitý prostor, napodobuje tvar děloţní a má přibliţně trojúhelníkovitý tvar. (Rob, 2008; Slezáková a kol, 2011)
6
Děloţní stěna se skládá ze tří vrstev a je silná asi 15 mm. Vnitřní vrstva je tvořena sliznicí, v hrdle se nazývá endocervix, který je uspořádán v řasy a v těle endometrium, které je hladké. Děloţní sliznice (endometrium) je šedorůţové barvy a je na povrchu pokryta jednovrstevným cylindrickým epitelem, jsou zde tubulózní, děloţní ţlázky (glandulae uterinae), které se vnořují aţ do svaloviny (myometrium). (Rob, 2008) Nejsilnější střední vrstva z hladké svaloviny je myometrium - děloţní svalovina, které udává děloze tvar. Je přizpůsobena tak, ţe dobře umoţňuje jak zvětšení dělohy za těhotenství, tak i vypuzení plodu za porodu. Na povrchu dělohy se nachází vazivová pobřišnice (peritonemum, perimetrium), která pokrývá větší část přední a celou zadní plochu dělohy. Vazivo je zahuštěno do vazivových pruhů a zachovává dělohu ve stejné poloze. V období těhotenství, kdy se objem dělohy mnohonásobně zvětšuje, je děloha těmito vazy přitahována k zadní stěně pánve, a tak zůstává ve vzpřímené poloze. (Kopecký, 2010; Rob, 2008)
2.1.1.3.1 Děloţní čípek (cervix uteri) Část, která je obrácena svým zaobleným tvarem do pochvy, je nazývána jako děloţní čípek. Na děloţním čípku můţeme vidět přední a zadní pysk. Na povrchu děloţního čípku se nachází štěrbinovitý otvor označovaný jako zevní branka. Zevní branka se otevírá do kanálku hrdla děloţního, který spojuje dělohu s pochvou. Na druhém konci tohoto kanálku je při ústí do dutiny děloţní vnitřní branka. Kanálkem je odváděna menstruační krev z dělohy, při porodu tudy jde plod, spermie se dostávají do dělohy. (Raušová, 2009)
7
Při gynekologickém vyšetření odebere gynekolog nejdříve stěr buněk z povrchu děloţního čípku (exocervix) a poté, odebírá stěry z kanálku děloţního čípku (endocervix). Na děloţním čípku jsou viditelné dva typy sliznic (epitelu), (obrázek 3). Povrch děloţního čípku pokrývá tzv. dlaţdicový epitel, buňky epitelu svým tvarem a uspořádáním, tvoří několik vrstev. Uvnitř kanálku se nalézá tzv. ţlázový epitel (cylindrický), epitel produkuje hlen místy s řasinkami a je jednovrstevný. V pochvě dochází ke snadnějšímu poškození buněk ţlázového epitelu vlivem kyselého prostředí. Ţlázové buňky jsou potom nahrazovány nově vytvořenými buňkami, které se označují jako metaplasmatické. Metaplazie znamená nahrazení tkáně jinou, na daném místě neobvyklou. Toto místo má název transformační zóna, na kterém můţe docházet k infekci lidským papilomavirem. (Raušová, 2009; Rob, 2008)
Obrázek 3. Dlaždicový a cylindrický epitel (Raušová, 2008)
8
2.1.1.4 Pochva (vagina) Pochva slouţí jako odvodní pohlavní cesta, kopulační orgán, odchází přes ni menstruační krev a spojuje vnitřní a vnější pohlavní orgány ţeny. (Citterbart, 2001, Rob, 2008). Je to svalově vazivová, předozadně oploštělá trubice, která se připojuje k děloţnímu krčku a je asi 8 - 10 cm dlouhá, 3 cm široká. Poševní stěny obkruţují děloţní krček a tvoří kolem krčku tzv. poševní klentby. Mezi pochvou a sponou stydkou prochází močová trubice a za pochvou se nachází konečník. Mezi zadní stěnou pochvy a přední stěnou konečníku leţí hluboká prohlubeň (Douglasův prostor). Okolí pochvy tvoří řídké vazivo, které umoţňuje značnou roztaţitelnost pochvy při porodu. Stěna pochvy je sloţena z vrstvy svalové a slizniční. Sliznice je kryta mnohovrstevným dlaţdicovým epitelem, který se v oblasti děloţního čípku mění v epitel vystýlající dělohu (endometrium) a vytváří příčné řasy. (Dylevský, 2000; Kopecký; 2010) Poševní sliznice neobsahuje ţlázky, ale je pokryta vrstvičkou hlenu, který je vytvářen ţlázkami děloţního krčku. Hlen spolu s oloupanými buňkami sliznice produkuje bělavý sekret, který se nachází se na poševní sliznici a je štěpen mikroorganismy aţ na mléčnou kyselinu tvořící v pochvě kyselé prostředí. Kyselá reakce poševního hlenu chrání před choroboplodnými zárodky, které vstupují do pochvy zevními pohlavními orgány. V ústí pochvy se nachází u ţen, které ještě neměly pohlavní styk, tenká proděravělá slizniční řasa, panenská blána (hymen). (Dylevský, 2000; Kopecký; 2010)
9
2.2 Zevní pohlavní orgány (organa genitalia externa) Zevní pohlavní orgány tvoří stydký pahorek neboli hrma, velké a malé stydké pysky, topořivá tělesa, vestibulární ţlázy, poševní vchod či předsíň, panenská blána a hráz, ústí zde také močová trubice. (Citterbart, 2001; Slezáková, 2011) Stydký pahorek, hrma (mons pubis, mons Veneris) Tvoří vyklenutí nad dolní částí podbřišku a před sponou stydkou. Pokrývá ji silná kůţe podloţená tukovým polštářem. Na kůţi se do začátku puberty nenachází chlupy. Postupně se rozvíjí pubické ochlupení a končí ostře v horizontální linii při horním okraji stydkého pahorku (mons pubis) (Rob, 2008; Slezáková a kol., 2011) Velké stydké pysky (labia majora pupendi) Jsou vytvářeny párovými koţními valy, které vychází z hrmy a jsou asi 8 cm dlouhé, o tloušťce 2 – 3 cm. Ve střední čáře se k sobě stydké pysky přikládají a vzniká stydká štěrbina (rima pupendi). Vzadu se připojují řasou, zadní komisurou (comisura labarum posterior). Na zevní ploše se nachází kůţe, která je silná, pigmentovaná a prorostlá chlupy (pubes). Kůţe na vnitřní straně je lesklá a tenká. (Rob, 2008; Slezáková, 2011) Malé stydké pysky (labia minora pupendi) Tvoří tenké koţní řasy, které leţí vnitřně od velkých stydkých pysků, jsou délky 3 – 4 cm, tloušťky 5 mm, výška je variabilní. Obsahují řídké kolagenní vazivo s bohatou ţilní pletení a elastickými vlákny. Obklopují prostor nazývaný poševní předsín (vestibulum), ve kterém leţí vstup do pochvy, po jeho stranách vývody větších hlenových párových ţláz (Bartholiniho) a řady malých, směrem vpřed se nachází ústí močové trubice. (Citterbart, 2001; Rob, 2008; Merkunová a kol, 2008)
10
Topořivá tělesa (corpora cavernosa) Při pohlavním dráţdění jsou orgány plněny krví a tím dochází ke zduření příslušné oblasti. (Slezáková a kol., 2011) Ţenská topořivá tělesa: Poštěváček (klitoris) Jedná se o topořivou tkáň válcovitého tvaru s bohatým nervovým zásobením. Poštěváček je uloţen těsně pod spojnicí malých stydkých pysků, svou stavbou odpovídá topořivým tělesům v penisu. (Slezáková a kol.; Merkunová; 2008) Po obou stranách poševních vchodu se nachází další topořivá tělesa kapkovitého tvaru, které jsou tvořené širokými ţilními pleteněmi. (Dylevský, 2000) Vestibulární žlázy (glandulae vestibubulares) Drobné ţlázky pod sliznicí poševního vchodu produkující sekret, který zvlhčuje poševní vchod. Největší je Bartholiniho ţláza (glandula vestibularis major) velikosti hrášku, která leţí na dolní vnitřní straně velkých stydkých pysků. (Dylevský, 2001; Slezáková a kol., 2011) Poševní vchod či předsíň poševní (vestibulum vaginae) Prostor, který je ohraničený malými a velkými stydkými pysky a poštěváčkem, vzadu se nachází jamka (fossa navicularis). Vlastní vstup do pochvy leţí v centru poševního vchodu a u panen je částečně uzavřený panenskou blánou (hymenem). (Citterbart, 2001)
Panenská blána (hymen) Je slizniční řasa různého tvaru tvořena malým mnoţství vaziva, která neúplně uzavírá poševní vchod (ostium vaginae). Při prvním pohlavním styku se její okraje za slabého krvácení roztrhnout (deflorace), dále se také při porodu trhají zbytky panenské blány. Nejčastější je hymen anularis, který je prstenčitého tvaru s různě velkým otvorem. Mezi druhý základní typ patří poloměsíčitý hymen semilunaris. (Rob, 2008; Slezáková, 2011)
11
Hráz (perineum) Část zevních rodidel asi 4 cm vysoká mezi řitním otvorem a zadní komisurou velkých stydkých pysků. Je kryta kůţí, podkoţím a svalovinou. (Citterbart, 2001; Slezáková, 2011) Pubické ochlupení (pubes) U dospělé ţeny kryje hrmu a velké stydké pysky a řadí se mezi druhotné pohlavní znaky. Jeho vývoj závisí na hormonech a stupeň ochlupení se hodnotí podle Tannera v pětistupňové škále (Ph – pubic hair, Ph 1 - Ph 5). (Citterbart, 2001; Rob, 2008).
12
2.3 Třídění gynekologických nádorů Pravé nádory a nepravé nádory U pravých nádorů dochází k nezvratné změně tkáně, nekontrolovatelný růst buněk, dělí se na epitelové, mezenchymové a smíšené formy. Nepravé nádory jsou útvary, které jsou svým tvarem podobné nádorům. (Slezáková a kol., 2011) Nezhoubné nádory (benigní) Jsou charakteristické relativně pomalým růstem, setrvávají ohraničené od okolní tkáně, nepoškozují okolní tkáně, nevytváří další loţiska (metastázy), většinou se, ale samy nedokáţou zhojit a mohou svým růstem vyvolávat obtíţe. (Slezáková a kol. 2011; Citterbart, 2001) Předrakovinné stavy neboli prekancerózy Jde o chorobný stav, který je charakterizován růstovou aktivitou a proliferací, ale nejedná se ještě o nádorový charakter. Častým sledováním a úspěšným léčením prekanceróz, můţeme zamezit pozdějšímu vzniku zhoubného nádoru. (Citterbart, 2001; Slezáková a kol, 2011) Potenciálně maligní nádory Odlišují se od maligních a benigních jen na základě přesně stanovených histologických kritérií. Nádory jsou schopné recidivovat nebo i metastazovat, jejich předpověď je příznivá. Nejčastější výskyt je na vaječnících. (Citterbart, 2001; Slezáková a kol., 2011) Zhoubné nádory (maligní) Rostou obvykle rychle do okolní tkáně, poškozují okolní tkáně, vytvářejí dceřiná loţiska v jiných orgánech a celkově vysilují celý organizmus. Maligní nádory tvoří buňky, které jsou podobné původním tkáním s různými stupni anaplazie (zvrat, návrat k primitivní nezralé formě), v některých případech je stanovení původu obtíţné. Zhoubný nádor proniká do okolních tkání, má schopnost destrukce a později metastazuje. Metastázy se stávají nejčastější příčinou úmrtí. (Rob, 2008; Slezáková a kol., 2011; www.lekarske.slovniky.cz)
13
2. 4 Nádorová onemocnění Mezi charakteristické rysy nádorových buněk patří nekontrolovaný růst a také dochází k vymknutí se kontrolním mechanismům organismu. Nádory mají schopnost šířit se krevním nebo lymfatickým řečištěm a vytvářet v těle sekundární loţiska metastázy. Imunitní systém má rozhodující vliv v zachování stálosti vnitřního prostředí (homeostázy). Úkolem imunitního systému je udrţet rovnováhu mezi dvěma ději – buněčným cyklem, kde probíhá novotvorba buněk a apoptózou, kde dochází k zániku opotřebovaných a poškozených buněk. (Roztočil, 2011)
2.4.1 Stanovení rozsahu nádorového onemocnění Anatomický rozsah nádorového onemocnění (staging) se nejčastěji stanovuje pomocí TNM klasifikace, která je vypracovaná Světovou zdravotnickou organizací. V současné době je v platnosti 7. verze z roku 2009 (česká verze z roku 2011). Podstatou je popis tří sloţek nádoru: T (tumor) – velikost primárního nádoru, N (nodus) – přítomnost nebo nepřítomnost metastáz v regionálních lymfatických uzlinách a M (metastáza) – přítomnost nebo nepřítomnost vzdálených metastáz. Stupeň postiţení se stanovuje čísly T0 – 4, NO – 3, a M0 – 1. Pro kaţdou lokalizaci jsou k dispozici dvě klasifikace: klinická (předléčebná) – cTNM a patologická (pooperační) – pTNM. Stadium lze určit po stanovení T, N a M kategorie. Stadia se nazývají I aţ IV podle pokročilosti. Není moţné jiţ později měnit stanovenou TNM klasifikaci a stadium. Vyšetření pooperačního materiálu a pooperační zhodnocení TNM je provedeno před léčením TNM. (Kobilková, 2005; Roztočil a kol., 2011; Slezáková a kol, 2011) Speciálně pro gynekologické zhoubné nádory existuje vlastní klasifikace, kterou vydala FIGO, coţ je mezinárodní organizace porodníků a gynekologů. Klasifikace dle FIGO dělí nádory do čtyř stádií podle pokročilosti a je zaloţena na chirurgického stagingu. (Roztočil a kol., 2011; Slezáková a kol., 2011) Jak uvádí Slezáková: „Stadium I – časté onemocnění omezené na primární orgán, stadium II – onemocnění s lokální progresí mimo primární orgán postihující přilehlé tkáně, stadium III onemocnění s extenzivnějším, avšak lokálním šířením, stadium IV metastatické onemocnění“ (Slezáková a kol., 2011, s. 60).
14
Kaţdý nádor je dále popisován topograficky, histopatologicky a stupněm diferenciace (rozlišení) – grading (grade je stupeň). V hodnocení grading se označuje G1 vysoce diferencovaný, G2 středně diferencovaný, G3 nízce diferencovaný, G4 diferencovaný (anaplastický). Systém kódování nádorů podle topografie, morfologie a biologického chování představuje Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii (MKN – O), v současnosti platí 3. verze. U kaţdé lokalizace jsou uváděny základní histologické typy. Správný postup léčby nelze určit bez stanovení přesného stagingu a histologického typu. (Kobilková, 2005; Roztočil a kol., 2011)
15
2.5 Prekancerózy děložního čípku Prekancerózy neboli předrakovinné stavy představují buněčné změny, které mohou směřovat k maligní transformaci (změně) tkáně. Maligní transformace tkáně (karcinogeneze) patří mezi dynamický mnohastupňový proces, na který má vliv mnoho činitelů. Výsledkem maligní transformace je genetická přeměna buňky. (Kudela a kol., 2010 ) Prekancerózy děloţního čípku se objevují u ţen nejčastěji mezi 30. – 40. rokem věku. Incidence prekanceróz se v posledních letech zvyšuje a předchází první vrchol výskytu karcinomu děloţního hrdla o 10 – 15 let. (Slezáková a kol., 2011) K prekancerózám děloţního čípku řadíme dysplazie – nově nazývané cervikální intraepiteliální neoplazie (CIN) a karcinom in situ (CIS) karcinom, který je lokalizovaný v místě svého vzniku a je charakteristický vystupňovanými těţkými neoplastickými změnami epitelu v celé jeho výšce, léze (poškození) nepřesahuje bazální membránu. (Kudela a kol, 2010; www.lekarske.slovniky.cz) CIN I, II, III - Cervikální intraepiteliální neoplazie (cervikální - týkající se děloţního čípku, intraepiteliální – uvnitř buněk, neoplazie – novotvorba tkáně) je také pouţívána pro označení přednádorových změn, prekanceróz. Označuje se také jako dysplazie, která se stejně jako CIN můţe rozčlenit do tří stupňů – lehkou, středně závaţnou a těţkou (Raušová, 2009) Mohou se vytvářet jak prekancerózy dlaţdicové, tak ţlázové, protoţe v děloţním hrdle dochází ke styku dvou epitelů. Místo styku dvou epitelů (transformační zóna) tvoří oblast, ve které neustále probíhají reparační, regenerační a metaplastické procesy (působením hormonálních a zánětlivých změn, mechanického a chemického dráţdění). Jedná se o velmi zranitelné místo, zde nejčastěji dochází ke vzniku prekanceróz. (Kudela a kol., 2010) Prekancerózy ze ţlázového epitelu jsou spojovány s HPV infekcí, představují méně neţ 2% diagnostikovaných prekanceróz a jsou méně časté. (Rob, 2008) CIN se dělí na tři stupně podle rozsahu dysplastických změn: CIN 1 (mírná dysplazie), CIN 2 (střední dysplazie) a CIN 3 (zahrnuje těţkou dysplazii a karcinom in situ). (Turyna, Sláma, 2010)
16
CIN 1 – lehká dysplazie, kde dochází ke změnám v dolní třetině epitelu. Lehká dysplazie, která je schopna stagnace (zastavení vývoje) nebo dokonce regrese (ústupu), po chirurgickém odstranění léze nebo traumatu dojde k odhojení, zhruba čtvrtina neléčených případů se během deseti let zhoršuje do střední dysplazie, polovina do karcinomu in situ. CIN 2 – střední dysplazie se změnami, které dosahují dvou třetin epitelu, zhoršuje se podobně jako lehká dysplazie, ale v kratším časovém intervalu a v daleko vyšším procentu. CIN 3 – těţká dysplazie nebo jiţ karcinom in situ se ztrátou vrstev, aneuploidií jader, atypickými mitózami a s nediferencovaným epitelem v celé jeho šíři, asi tři čtvrtiny neléčených těţkých dysplazií se mění v invazivní (pronikající, vnikající) karcinom. (Roztočil a kol., 2011, www.lekarske.slovniky.cz). Poslední dobou dochází k rozdělení na dvě skupiny, tj. na low – grade (lehká) skvamózní intraepiteliální lézi (low – grade SIL) a high – grade (teţké) skvamózní intraepiteliální lézi (high – grade SIL), kde patří i karcinom in situ. (Turyna, Sláma, 2010)
2.5.1 Klinický obraz Klinický obraz cervikálních dysplazií se jeví nenápadně, projevem cervikálního karcinomu je vodnatý zakrvavělý výtok a krvácení po pohlavním styku. Krvácení vzniká z novotvořených atypických cév, které jsou měkké. (Kobilková, 2005; Roztočil a kol., 2011)
2.5.2 Diagnostika Prekancerózy děloţního hrdla je moţné prokázat pomocí prebiotických metod a cílené biopsie. Do triády prebiotických vyšetřovacích metod patří kolposkopie, vyšetření cytologického stěru a HPV test. Expertní (odborné) onkogynekologické ultrazvukové
vyšetření,
které
pouţívá
kromě
vyšetření
přes
břišní
stěnu
(transabdominální vyšetření) a poševního vyšetření (transvaginální vyšetření) i přístup přes konečník (transrektální přístup) má ve vybraných případech tak své opodstatnění. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
17
2.5.3 Kolposkopie Kolposkopie patří mezi zobrazovací vyšetřovací metody, které umoţňují přímé pozorování dolního genitálního traktu při zvětšení a osvětlení pomocí studeného světla kolposkopu. (Turyna, Sláma, 2010) Kolposkop představuje optický systém se silným zdrojem světla, který při zvětšení obrazu 8 – 40 × poskytuje přímé prohlíţení děloţního hrdla. Některé kolposkopy jsou opatřeny kamerou nebo fotografickým přístrojem, coţ umoţňuje dokonalou dokumentaci nálezů. Lze jimi vidět změny na vulvě, pochvě a na děloţním hrdle. (Rob, 2008) Kolposkopické vyšetření pokračuje vyhotovením obrázku a popisného záznamu, zhodnocení nálezu a další doporučení. Kolposkopické znaky a kolposkopická terminologie jsou vyuţívány k vyhodnocení a k popisu kolposkopického nálezu. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
2.5.3.1 Technika kolposkopie Rozeznáváme nativní a rozšířenou kolposkopii. Při nativní kolposkopii se vyšetřovaná oblast pozoruje bez podání jakékoliv roztoku nebo jen po otření tampónem, který je namočený ve fyziologickém roztoku. Rozšířená kolposkopie pouţívá 3% nebo 4% roztoky kyseliny octové, Lugolův roztok nebo toluidinovou modř ke zvýraznění změn k zobrazení příslušné oblasti. Roztoky se musí nanášet tlustým vatovým tamponem, tak, ţe se tampon jemně přiloţí k vyšetřované oblasti na dostatečně dlouhou dobu, minimálně 15 – 20 minut. Cílem rozšířené kolposkopie je zdůraznit přítomnost změn a sníţit faktory, které ztěţují vyšetření. Pozorovány jsou zvláštnosti epitelové a cévní. Během vyšetření je nutné uţít nástrojů, aby se dosáhlo k běţně dostupným anatomickým oblastem. (Roztočil a kol., 2011; Sláma, 2007)
18
2.5.3.2 Kolposkopická terminologie a klasifikace Kolposkopická klasifikace, která byla inovována v Barceloně v roce 2002, je pouţívána k terminologii popisu kolposkopického obrazu. Popisné
znaky
zhodnotí
jednotlivé
změny,
které
jsou
typické
pro dlaţdicobuněčné léze. (Cibula a Petruţelka a kol., 2009) Roztočil (2011) uvádí Kolposkopickou terminologii a klasifikaci: Normální kolposkopické nálezy:
O - originální vícevrstevný dlaţdicový epitel
E – ektropium (ektopie – výskyt mimo své obvyklé místo) jednovrstevný cylindrický epitel na exocervixu
TZ – transformační zóna – přechodná zóna dlaţdicového epitelu v cylindrický
Abnormální kolposkopické nálezy:
minimální změny – jemná mozaika, jemná punktace (puntíčkování – tečkování), plošně bělavé zbarvení, ţlutavé zbarvení po aplikaci Lugolova roztoku
závaţnější změny – intenzivně zbarvený bílý epitel, hrubá mozaika, hrubá punktace, jód negativní změny, atypické cévy
Suspektní kolposkopické nálezy – high – grade léze: nepravidelný povrch, ulcerace (vznik vředu), eroze (oděrka), atypické cévy, nepravidelné punktace a mozaika, intenzivně zbarvený epitel Nedostatečné kolposkopické nálezy: transformační zóna není viditelná, těţké záněty, atrofie (zmenšení) Různé nálezy: Condylomata acuminata (genitální bradavice) eroze, hyperkeratóza (zvýšené rohovatění kůţe) atrofie, decidualizace (decidua – sliznice dělohy), polypy (výrustky na sliznici)
19
2.5.4 Onkologická cytologie Onkologická cytologie patří mezi základní prebiotické metody a současně je také hlavní metodou screeningovou. Je rozlišován konvenční cytologický odběr s nátěrem na sklo a cytologický odběr do tekutého média (liquid based cytology). Nejčastějším důvodem ke kolposkopickému vyšetření je abnormalita výsledku cytologického stěru. Pro popis cytologického nálezu je vyuţívána řada klasifikací, některé jsou jiţ minulostí, jiné můţeme vidět v klinické praxi. Za oficiální klasifikaci je v současné době v České republice pokládána reevaluovaná cytologická klasifikace, která byla přijata v Bethesdě roku 2001. Komplexní hodnocení preparátu – hodnocení kvality stěru, interpretace cytologického nálezu včetně zhodnocení hormonálního stavu pacientky je jejím hlavním přínosem. Závěr a doporučení pro klinika, je také nedílnou součástí. Vzájemný vztah cytologie s reálným nálezem závisí na řadě faktorů (správný odběr a včasná fixace, přesná anamnestická data, správné vyhodnocení a interpretace nálezu. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009; Turyna, Sláma, 2010)
2.5.4.1 Cytologický odběr Po setření navlhčeným tamponem ve fyziologickém roztoku je stěr z čípku vţdy odebrán v poševních zrcadlech, aby bylo dobře vidět na rozsah léze, přechod dlaţdicového epitelu potkávající ektocervix, do cylindrického epitelu, který vystýlá endocervix (kontakt dvou epitelů – junkční zóna). Setření buněk vhodným nástrojem, jak z
ektocervixu, z celé junkční zóny, tak z
endocervixu, je podmínkou
cervikovaginální diagnostiky. (Kobilková a kol., 2006) Odběr buněk z děloţního hrdla je prováděn z exocervixu různými instrumenty např. vatovou štětičkou, speciálními nástroji nebo platinovou kličkou, z kanálu děloţního hrdla umoţňují nejlepší nátěry kartáčky. Po nátěru na podloţní sklíčko je preparát fixován, nejlépe 95% alkoholem. Doba fixace je 15 – 20 minut. Stěr je po zaschnutí odeslán do laboratoře. Povinností klinika je řádně a ve všech oddílech vypsat ţádanku k cytologickému materiálu. (Kobilková, 2006; Rob, 2008)
20
Cytologický pod
stěr
je
hodnocen
cytologem
podle
přísných
pravidel
mikroskopem. Provedení dokonalého cytologického stěru z daného místa
je podmínkou pro stanovení správného cytologického závěru. (Raušová, 2009)
2.5.5 HPV test HPV test nepatří mezi rutinní vyšetření a není součástí screeningu v České republice. Stanovení přítomnosti HPV infekce se řadí mezi spolehlivé metody, které vymezují riziko onemocnění díky prokázané souvislosti s maligní přeměnou epitelu děloţního hrdla. (Turina, Sláma a kol., 2010; Freitag, 2010) Test se provádí na přítomnost typů virové DNA s vysokým rizikem z buněk děloţního čípku, buňky se odebírají stejným způsobem jako cytologický stěr. Odběr je snadný, měl by předcházet aplikaci kyseliny octové a odběrový kartáček je následně vloţen do transportního média. Vzhledem k prevalenci infekce je opodstatněné provedení testu v široké populaci aţ po 30. roce ţivota. U ţen, které jsou mladší 30 - ti let je HPV pozitivních aţ 30 %, imunita většina ţen umí vir odstranit bez následků, proto testace v této skupině není doporučována právě kvůli vysoké pozitivitě. (Turyna, Sláma, 2010; www.hpvinfo.cz, www.papillomavirus.cz)
Podle údajů Národní referenční laboratoře pro papillomaviry je moţné i testování muţů na HPV viry. Test je proveden stěrem z močové trubice nebo penisu speciálním kartáčkem, který je vyţádán od laboratoře lékařem spolu se zkumavkami s transportním médiem. Test na HPV můţe provést koţní lékař nebo urolog. Výsledek testu ukazuje, zda jsou přítomny viry s nízkým rizikem, které způsobují vznik kondylomat (genitálních bradavic) nebo viry s vysokým rizikem, které jsou příčinou rakoviny děloţního čípku. (www.hpvinfo.cz) Ke zhodnocení přetrváváníú HPV infekce nebo reinfekce po ošetření hrdla je HPV test také přínosem. Pooperační reparační změny však mohou zajistit clearance viru i v delším časovém odstupu, proto má smysl provést HPV test nejdříve za 6 lépe aţ 12 měsíců po výkonu. (Turyna, Sláma, 2010; Freitag, 2010)
21
2.5.6 Expertní onkogynekologické ultrazvukové vyšetření V diagnostice závaţné cervikální léze je vhodné expertní ultrazvukové vaginální (poševní) vyšetření nebo vyšetření konečníkem (transrektální), které provádí sonografista specializovaný na onkogynekologickou problematiku. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
2.5.7 Cílená biopsie K definitivnímu potvrzení závěru prebiotických vyšetření je nutné bioptické ověření. K odběru tkáně se pouţívají různé techniky, u kaţdé můţeme najít své výhody, ale i
limitace. Většina metod k získání platného bioptického vzorku probíhá
pod kolposkopickou kontrolou a navazuje na expertní kolposkopii.
Minibiopsie – punch biopsie (PB) – odebrání speciálními bioptickými kleštěmi z exocervixu pod kontrolou kolposkopie, velikost bioptických kleští udává rozsah tkáně, která se získá odběrem
Cílená
excize skalpelem
představuje vyříznutí
podezřelé tkáně
pod kolposkopickou kontrolou, velikost excize udává operatér podle rozsahu nejzávaznější léze
Kyretáţ je prováděna ostrou kyretou z
endocervikálního kanálu
(Citterbart, 2001)
Konizace můţe být provedena skalpelem, nůţkami, laserem nebo radiofrekvenční
kličkou
tzv.
LEEP
techniky,
poskytuje
nejprezentativnější vyšetření léze, není však vhodná pro prebioticky jasné invazivní karcinomy a nemůţe nahradit prebiotické metody ve screeningu (Citterbart, 2001; Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
22
2.5.8 Léčba prekanceróz Postup léčby prekanceróz děloţního čípku je podmíněn histopatologickým nálezem, rozsahem a lokalizací léze a vzdáleností od cervikálního kanálu. Při nepříznivém cytologickém nálezu je nutné, aby byl defekt odstraněn, hlavní není metoda odstranění, ale úplnost odstranění léze neboli poškození. (Roztočil a kol., 2011; Slezáková a kol., 2011) Provést léčebný zákrok neodkladně se doporučuje u CIN II a CIN III. CIN I lze po určitou dobu pozorovat, ale přetrvávání více neţ 12 měsíců vede obvykle k indikaci operačního zákroku. (Roztočil a kol., 2011) Léčba prekanceróz děloţního čípku se můţe v zásadě dělit na destrukční a ablativní. Mezi destrukční techniky řadíme kryoterapii a laserovou vaporizaci, coţ je
zničení laserem.
Tyto výkony neposkytují vzorek tkáně pro následné
histopatologické vyšetření, proto je nutné před tímto výkonem vědět výsledek předchozí biopsie, resp. histopatologický nález. Ablativní neboli excizní techniky umoţňují poskytnout klinický materiál, který je potřeba správně označit. Do excizních metod jsou zahrnuty elektrochirurgické metody: LEEP, LLETZ – konizace elektrofrekvenční kličkou, laserová konizace, konizace studeným noţem (skalpelem). Výkony, které zasahují do endocervikálního kanálu, jsou obvykle doplněny endocervikální kyretáţí. (Roztočil a kol., 2011; Slezáková a kol., 2011)
2.6 Zhoubné nádory děložního čípku Karcinom děloţního čípku je charakterizován jako epitelový nádorový proces, který vychází z oblasti povrchového epitelu čípku (exocervixu) nebo cylindrického epitelu děloţního kanálu (endocervixu). Období vzniku dysplastických změn pojmenované cervikální intraepiteliální neoplazie (přednádorové změny, prekancerózy), zkratka CIN I – III předchází vznik onemocnění. (Adam, Vorlíček, 2002) Ţeny mezi 40 – 50. rokem jsou nejčastěji postiţeny nádory děloţního čípku, také mnohdy i ţeny starší nebo naopak velmi mladé. Karcinom děloţního čípku patří mezi nejčastější zhoubné nádory. Prekancerózy předcházejí počátku vlastního karcinomu. Nádor můţe vycházet buď z dlaţdicového epitelu - spinocelulární karcinom (cca 85%) nebo ze ţlázového epitelu – adenokarcinom (cca 15%). (Slezáková a kol., 2011) 23
Mezi nejčastější nádory děloţního čípku patří maligní epitelové nádory s převahou dlaţdicobuněčného karcinomu, který tvoří 60 – 80 % všech karcinomů této oblasti. Většina nádorů se objevuje v oblasti transformační zóny hrdla. V zemích, kde je zaveden screeningový program, dochází ke sniţování incidence invazivních dlaţdicobuněčných karcinomů, na druhou stranu se zvětšuje podíl adenokarcinomů. Adenokarcinom se objevuje u ţen mladšího věku. Mezi hlavní etiologické činitele patří papilomaviry, nejčastěji je zjišťován typ 18. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
2.6.1 Epidemiologie Karcinom děloţního čípku patří po karcinomu prsu celosvětově mezi nejčastější rakovinu u ţen. Kaţdoročně je na celém světě hlášeno asi 500 000 nových případů a 250 000 úmrtí. V Evropské unii (EU) je ročně udáváno kolem 31 000 nových případů a 14 000 úmrtí. (Smetana a kol, 2009) V rozvojových zemích se vyskytuje téměř 80 % karcinomů děloţního čípku, nejvíce v Jiţní Americe a Africe. Jedna z nejniţších incidencí v Evropě je ve Finsku (4,3/100 000), naopak v Černé hoře a Srbsku je incidence vysoká (27,4/100 000). (Roztočil, 2011) V České republice je nemocnost jiţ desítky let poměrně vysoká a pohybuje se kolem 20/100 000 ţen. Poslední dostupné data v České republice ukazují, ţe v roce 2010 onemocnělo rakovinou děloţního čípku 994 ţen, 384 poté zemřelo. Přesto je moţné tomuto onemocnění předcházet, například zavedeným organizovaným screeningem od roku 2008, který můţe zamezit aţ 80 % případů. (Roztočil, 2011; www.zdravi.e15.cz) Díky kvalitnímu cytologickému screeningu během posledních čtyř desetiletí došlo také ke dramatickému sníţení incidence invazivních nádorů děloţního čípku v Severní Americe a západní Evropě. Screening je však omezený pouze na incidenci onemocnění u ţen do 30 let věku. Výraznější změny incidence lze očekávat v této věkové kategorii aţ s nástupem plošného profylaktického očkování proti HPV. (Turina, Sláma, 2012)
24
2.6.2 Etiologie – Lidské papilomaviry a rakovina děložního čípku Karcinom děloţního čípku i jeho předrakovinné stavy (prekancerózy) v současnosti patří mezi pohlavně přenosná onemocnění – jediným dosud jednoznačně prokázaným etiologickým činitelem jsou lidské papilomaviry - HPV rizikových typů (zejména 16 a 18). (Halaška a kol., 2011)
Papilomaviry Papilomaviry společně s polyomaviry a adenoviry patří do skupiny malých nádorových DNA virů. V roce 2002 byly odebrány z taxonomické čeledi Papovaviridae a vytváří samostatnou čeleď Papillomaviridae. Kapsida HPV je tvořena dvěma kapsidovými proteiny L1 a L2 a má velikost 55 nm, obsahuje také kovalentně uzavřenou, dvouvláknovou molekulu DNA velkou 8 kb. (Fait, 2009) Zkratkou HPV je označován humánní (lidský) papilomavirus, papilomaviry můţeme nalézt i u jiných ţivočichů, humánní pouze u lidského jedince. (Raušová, 2008) Papilomaviry se nepřenáší na jiný ţivočišný druh a jsou druhově specifické. Napadají výlučně epiteliální buňky, a to buď slizniční, nebo koţní tkáně. Rozdělují se podle schopnosti vyvolávat nádorové bujení na nízkorizikové (low - risk – LR) a vysokorizikové (hig - risk – HR). V současné době rozeznáváme asi 300 typů papilomavirů, asi 120 z nich infikuje člověka. Genitální oblast člověka napadá asi 40 typů HPV s různým onkogením potenciálem. (Fait, 2009; Smetana a kol., 2009) Mezi vysoce rizikové HPV řadíme typy 16 a 18, které jsou nejvýznamnější a dohromady jsou zodpovědné asi za 70 % případů rakoviny děloţního čípku. Za málo rizikové je označováno ostatních asi 12 HPV typů, které se nepodílí na rozvoji onkologického onemocnění. Na pohlavních orgánech vyvolávají vznik venerických bradavic (condylomata accuminata). Mezi hlavní zástupce patří HVP typy 6 a 11. (Fait, 2009; Smetana a kol., 2009)
25
Infekce HPV HPV viry infikují především kůţi muţských i ţenských pohlavních orgánů, k přenosu nákazy můţe dojít nejen pohlavním stykem, orálním sexem, ale i pouhým dotykem s kůţí v oblasti genitálii napadeného partnera. Typickou vstupní branou pro onkogenní viry je metaplastický epitel transformační zóny cervixu. Infekce HPV patří mezi nejčastější pohlavně přenosné infekce s celoţivotním rizikem aţ 70 %, při prevalenci 14 – 40 % s maximem mezi 18. – 25. rokem. U 80 % nakaţených naštěstí dojde k vymizení infekce. Po infekci začne být aktivní za měsíc nejdříve buněčná a později protilátkou imunita, ta se však rozvíjí jen u 54 – 69% infikovaných. Klinické projevy, které jsou typické pro jednotlivé skupiny HPV, jsou spojeny s přetrvávající infekcí. (Fait, 2009). K přenosu kondylomat dochází sexuálním kontaktem (skin to skin kontakt – kontakt kůţe na kůţi) s partnerem napadeným infekcí: genito – genitální (pohlaví) styky, oro (ústa) – genitální styky a genito – anální (řitní) styky. (Fait, 2009) Přenos infekce z matky na novorozence v průběhu porodu je vzácný. Výskyt HPV infekce závisí na věku – v případě genitálních infekcí ţen s normálním cytologickým nálezem dosahuje vrcholu kolem 25. roku ţivota a poté se sniţuje. (Fait, 2010; Mašata a kol., 2006.) Klinický obraz Papilomavirová
infekce
při
infekci
onkogenními
typy
má
latentní
(bezpříznakový) a subklinický (mírný) průběh. Infekce můţe být potlačena díky imunitním mechanismům organismu hostitele. Průměrná doba clearence infekce je mezi 8 – 12 měsíci. Je moţné pouze prokázat přítomnost papilomavirů při latentní infekci, nejsou přítomny kolposkopické ani cytologické známky infekce. Projevy onemocnění určujeme při kolposkopickém vyšetření, v cytologickém obraze nebo histologii. Klinicky manifestní onemocnění je vyvoláno low - risk viry (méně rizikové viry). Projevem infekce v oblasti genitálu je výskyt kondylomat, které se objevují v různých formách (špičaté, papilární, papilózní (bradavkové), obří a plošné. (Mašata a kol., 2006) Genitální bradavice mnohdy zásadně ovlivňují kvalitu ţivota postiţených negativním zásahem do jejich sexuálního ţivota, ošetření kondylomat je často bolestivé a opakuje se. Pacient pak proţívá dlouhodobou psychickou zátěţ opakujícího se onemocnění. (Fait a kol., 2009) 26
Rizikové faktory rakoviny děložního čípku Mezi hlavní rizikové faktory HPV infekce řadíme rizikové sexuální chování (častý pohlavní styk a počet sexuálních partnerů), časný začátek pohlavního ţivota, časný věk prvního těhotenství, paritu, rizikového partnera. Dále také imunosupresivní léčbu, kouření, hormonální antikoncepci, nutriční vlivy např. vitamínové deficity (kyseliny listové, vitamínu A, C). Pouţívání kondomu nechrání dostatečně před přenosem HPV infekce. Nejvyšší prevalence HPV infekce je u mladých sexuálně aktivních ţen mezi 20 – 25 lety, stejně tak jako jiné sexuálně přenosné choroby. Poté dochází k výraznému poklesu incidence, jedná se většinou o perzistenci infekce. (Mašata a kol., 2006; Rob a kol., 2008)
2.6.3 Šíření nádoru Růst a vývoj karcinomu děloţního čípku probíhá buď na povrchu děloţního čípku (exocervikální forma), nebo v cervikálním kanále (endocervikální forma). Exocervikální forma je častější, tvoří objemné květákovité křehké nádorové masy, které kontaktně silně krvácejí a prominují do pochvy. Na druhou stranu růst endocervikální formy probíhá často dlouhou dobu zcela bez příznaků s invazivním charakterem růstu směrem do parametrií a rychle se rozšiřuje do lymfatické spádové oblasti. (Adam, Vorlíček, 2001; Roztočil, 2009.; Fisherová, 2007) Šíření karcinomu děloţního čípku se vyvíjí obvykle nepřetrţitě, postihuje parametria, vaginální epitel, myometrium (svalovina) hrdla a těla děloţního, lymfatické uzliny a okolní orgány. Vzdálené metastázy nemají výraznou predilekci a vyvíjí se pozdě. (Adam, Vorlíček, 2001; Roztočil, 2009.; Fisherová, 2007)
27
2.6.4 Symptomatologie, klinický obraz Většina stádií karcinomu děloţního čípku má asymptomatický (bezpříznakový) průběh. U nádorů však můţe dojít ke kontaktnímu krvácení zejména po pohlavním styku, k vodnatému nebo krvavému výtoku, můţe se objevit i purulentní (hnisavý) páchnoucí výtok. U pokročilejších onemocnění mohou vzniknout bolesti v malé pánvi a bederní krajině, otoky dolních končetin, hematurie (přítomnost krve v moči), střevní obtíţe, nebo příznaky vzdálených metastáz. (Halaška a kol., 2011)
2.6.5 Diagnostika Diagnostika má základ v prebiotických metodách (kolposkopii, cytologii). Bioptické vyšetření s histopatologickým nálezem definitivně prokáţe závaţnost těchto nálezů. Pokud se zhoubný nádor potvrdí, standartně se doplňuje:
Gynekologické komplexní vyšetření s vyšetřením přes konečník
Cystoskopie (vyšetření močového měchýře)
Předozadní snímek plic (Citterbart, 2001)
Podle předchozích nálezů se provádí výběrově:
Rektoskopie (vyšetření konečníku, z důvodu vyloučení růstu do konečníku)
Intravenózní vylučovací urografie (rentgenové metoda, které slouţí k zobrazení odvodných močových cest, je pouţívána k zamezení útlaku močovodů nádorovým procesem)
Počítačovou tomografii retroperitonea (prostor za pobřišnicí) nebo lymfografie (zachycení lymfatických uzlin)
Magnetická rezonance (ke stanovení velikosti lokálního nádoru a jeho vztahu k okolním tkáním). (Citterbart, 2001)
28
2.6.5.1 Ultrazvukové vyšetření S postupujícími zkušenostmi se řadí mezi diagnostickou metodu expertní onkologický ultrazvuk. Vyšetření probíhá abdominálně (přes břicho) a endoluminálně – přes konečník (transrektálně) nebo přes pochvu (transvaginálně), při vyšetření přes konečník se sniţuje riziko krvácení. Kromě rozměrů a objemu tumoru se posuzuje také jeho umístění - dosah do isthmu nebo i do děloţního těla, poměr objemu nádoru k objemu hrdla, hloubku stromální, vzdálenost od pericervikální fascie, moţné rozšíření do parametrií nebo na pochvu, dále se posuzují také mízní uzliny a stav okolních orgánů (včetně ledvin a jater). (Halaška a kol., 2011)
2.6.5.2 MR, CT, PET Magnetická rezonance (MR) doplňuje klinické vyšetření a je optimální radiodiagnostická metoda pro hodnocení šíření rakoviny děloţního čípku. Tato diagnostika pomáhá nejpřesněji vybrat nejvhodnější léčebný postup pro kaţdého pacienta – operaci, radioterapii nebo léčbu chemoterapií. Obrázky magnetické rezonance zobrazují co nejpřesněji nádor děloţního čípku, jeho šíření do okolních tkání a orgánů a metastázy v lymfatických uzlinách. Postup vyšetření magnetickou rezonancí je také uţitečný pro posouzení účinnosti radioterapie nebo chemoterapie a při stanovení recidivy tumoru. (Atstupenaite a kol., 2011) MR se pouţívá jiţ pro staging zjištěného tumoru. Diagnostika pomocí magnetické se stává spolehlivější, čím více je stadium onemocnění pokročilejší. Umoţňuje vytvořit prostorový obraz v pánvi a břišní dutině, vyuţívá počítačového zpracování kmitů prvků v našem těle ve vytvořeném magnetickém poli. (Cibula, Petruţelka, (www.onkogyn.cz) Srovnatelně s ultrazvukem zjišťuje velikost a umístění primárního nádoru, mezi nejdůleţitější patří zhodnocení invaze do parametrií a případného rozšíření do močového měchýře nebo konečníku. Podání kontrastní látky nezlepšuje přesnost vyšetření. (Halaška a kol., 2011)
29
Základem počítačové tomografie (CT – computed tomography) je tvorba snímků průřezů lidským tělem pomocí počítačového zpracování vysílaných rentgenových paprsků. Podání kontrastní látky zvyšuje přesnost vyšetření. (www.onkogyn.cz) Nepatří mezi metody volby v časných stádiích pro nízký tkáňový kontrast. Pouţívá se jen pokročilých stádií onemocnění při zobrazení vzdálených metastáz, lymfatických uzlin. (Halaška a kol., 2011) Pozitronová emisní tomografie (PET) patří mezi zobrazovací vyšetření, které funguje na principu vychytávání předem označených látek (cukr – glukóza) ve tkáních s urychleným metabolismem (látkovou výměnou). Úloha PET u karcinomu děloţního čípku byla v minulosti zjišťována při stanovení postiţených lymfatických uzlin a při odhalování recidiv. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009; www.onkogyn.cz)
2.6.5.3 Sérové tumorové markery Nádorové markery jsou vyuţívány především při určení prognózy, při posouzení rozsahu onemocnění a také v průběhu kontrol po léčbě ke včasnému odhalení recidivy. Stanovení markeru SCCA – (squamous cells carcinoma antigen, tumorový marker) před léčbou
dává
cenné
informace
o
moţném
rozsahu
onemocnění,
zejména
o pravděpodobném metaplasmatickém postiţení lymfatických uzlin při vysokých hodnotách. Hodnoty SCCA ukazují i prognostický význam. Nízké hodnoty před léčbou předvídají dobrou prognózu a naopak. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
2.6.5.4 Další metody Endoskopické metody, mezi které patří cystoskopie a rektoskopie, se vyuţívají aţ k bioptickému ověření prorůstání nádoru do těchto orgánů zjištěnému palpačně nebo zobrazovací metodou. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
30
2.6.6 Terapie Jako u kaţdého zhoubného nádoru musíme posoudit předléčebné rizikové faktory vlastního nádoru a rizikové faktory pacientky. Léčebný postup se určuje na základě klasifikace TNM. V počátečních stádiích se volí léčba radikální chirurgická v kombinaci s radioterapií, konzervativní léčba se pouţívá u pokročilých forem onemocnění. (Rob, 2008, Pilka, Procházka a kol., 2012; Slezáková a kol., 2011).
Standartní postupy při léčbě karcinomu děloţního čípku: Časná stádia T1 a1
plánuje-li ţena těhotenství – konizace hrdla
neplánuje-li ţena těhotenství – hysterektomie – odstranění dělohy Prostá hysterektomie je vhodná pro ţeny, které jiţ neplánují těhotenství.
(Citterbart, 2001; Rob a kol., 2008) T1a2, T1b1, T 2a Radikální hysterektomie (Wertheim)
laparoskopická lymfadektomie (operační odstranění mízních uzlin) s radikální vaginální hysterektomií (určeno u stádia 1b1 u nádorů do 20 mm)
laparoskopická lymfadektomie s tracheoplastikou (plastika děloţního hrdla) (určení 1a2 a 1b1 - s maximální infiltrací do poloviny stromatu a maximálním rozměru 20 mm a při přání těhotenství)
radioterapie - léčba ozářením – brachyoterapie (vnitřní ozáření) a teleterapie (vnější ozáření), (pokud je riziko operační léčby vysoké) (Rob a kol., 2008)
T1b2 „bulky“ nádory Mezi klasické postupy řadíme radikální hysterektomii – Wertheim, u velkého procenta ţen však vyţaduje adjuvantní radioterapii. Kombinací radikální operace a radioterapie výrazně narůstá morbidita. Mezi alternativy patří neoadjuvantní chemoterapie a poté radikální chirurgická léčba nebo konkomitantní (současná) chemoradioterapie. (Rob a kol., 2008) 31
Aktinoterapie tvoří vyšší procento časných i pozdních komplikací, větší morbiditu, proto je dnes vyuţívána pouze u ţen s velkým operačním rizikem. Pooperační aktinoterapie je dnes indikací jen v případě nepříznivě definitivní histologie (např. metastázy v lymfatických uzlinách). (Rob a kol., 2008)
Pozdní stádia T2b, T3a, T3b
kombinovaná aktinoterapie (brachyoterapie a teleterapie)
kombinovaná aktinoterapie s konkomitantní chemoterapií
individuální podle nálezů (aktinoterapie, chemoterapie)
T4
U pozdních stádií tvoří základní léčebná metoda aktinoterapie provádějící se většinou kombinací brachyoterapie a teleterapie. Radioterapeutický plán se určuje podle rozsahu onemocnění a stavu pacientky. (Rob a kol., 2008)
2.6.7.1 Chirurgická léčba Konizace Konizace patří mezi výkony, které se provádí v celkové anestezii. Výkon obvykle trvá 5 – 10 minut. Název konizace vznikl odvozením od slova konus, protoţe tkáň, která je odstraněna z děloţního čípku svým tvarem připomíná konus. Konizát (část, která je odstraněna) má přibliţně velikost 1,5 krát 1 cm, s ohledem na velikost děloţního čípku. Ţena nemusí mít strach, ţe jí bude odstraněn celý děloţní čípek. Výkon se provede po dezinfekci pochvy, vyčistění čípku od hlenu, zpevnění čípku chirurgickými nástroji a opichnutím čípku roztokem, který zabraňuje krvácení. Poté je vedena linie řezu elektrickou jehlou k odstranění všech viditelných změn. Buňky z kanálku hrdla děloţního či dutiny děloţní jsou často odstraněny společně s konizací. Po odstranění konizátu zůstane na děloţním čípku krvácející spodina rány. K zastavení krvácení obvykle stačí pouze tzv. elektrokoagulace, pokud to nevyţaduje situace jinak.
32
Elektrokoagulace je výkon, při kterém je elektrická jehla vyměněna za nástavec s kovovou kuličkou na konci a vlivem tepla jsou sraţeny a spáleny krvácející cévy. Na děloţním čípku je vytvořen spálený strup. (Raušová, 2009) Ţeně je do pochvy po výkonu dána tamponáda, která představuje přibliţně 50 cm dlouhou sterilní gázu. Tamponáda se ţeně ponechá ještě několik hodin po výkonu.
Ţena
musí
po
propuštění
z nemocnice
dodrţovat
určitá
pravidla.
Při nerespektování pravidel je ţena ohroţena nadměrným krvácením nebo infekcí. (Raušová, 2009) Hysterektomie Prostá hysterektomie – prosté odstranění dělohy, zanechávají se adnexa (přívěsky) in situ (na původním místě, ve své poloze) Rozšířená (radikální) hysterektomie Radikální hysterektomie patří mezi základní operační výkony v léčbě karcinomu děloţního čípku. Termínem je pojmenován způsob vyjmutí dělohy, nepatří zde odstranění adnex ani provedení lymfadektomie (operační odstranění mízních uzlin). Radikální hysterektomie je od prosté hysterektomie rozlišena ve dvou základních parametrech: operativní odstranění proximální části pochvy a parametrií. Radikální hysterektomie nepatří mezi jeden operační výkon. Máme několik klasifikací radikální hysterektomie. Nejčastější je klasifikace, která byla v roce 1974 vydána autory z Texasu. Tato klasifikace dělí radikální hysterektomii do 5 typů (tříd), rozsah operativního odstranění předních, zadních a především postranních parametrií je rozhodujícím prvkem. (Fisherová, 2007) Detekce sentinelových uzlin V současnosti je prováděna i tzv. pooperační detekce sentinelových uzlin (SLN). Sentinelová uzlina patří mezi první uzlinu (nebo první uzliny) mezi nádorem a regionálními lymfatiky. Detekce se provádí po podání lymfotropní látky (patentová modř a radiokoloid technetia) do okolí nádoru. U této uzliny je po biopsii pooperačně provedeno histologické vyšetření. Pokud tato uzlina není postiţena nádorem, lze předpokládat, ţe nejsou zasaţeny ani další regionální uzliny – pak je moţné sníţit radikalitu výkonu a zmenšit zatíţení organismu ţeny. Detekce SLN umoţňuje stanovení radikality chirurgické léčby s cílem minimalizovat poškození pánevního nervového plexu. (Slezáková a kol., 2011) 33
2.6.7.2 Konzervativní léčba Radioterapie Je léčebná aplikace ionizujícího záření. Můţe se pouţívat samostatně jako běţná léčebná péče s cílem vyléčení a paliativní léčba k odstranění potíţí. (Repková, 2006) Radioterapie (aktinoterapie) poukazuje na fakt, ţe buňky zhoubného nádoru jsou obecně více citlivé vůči záření neţ zdravá tkáň. Jako primární se nejčastěji stanovuje u II. klinického stádia. Vyuţívá se kombinace brachyterapie (vnitřního záření) a zevního ozáření. Pro brachyterapii se radioaktivní látka umísťuje do oblasti nádoru nebo oblasti, kde se nádor vyskytoval. U pokročilých nádorů, které se primárně řešily chirurgicky, se uţívá pooperační zevní ozáření. Samostatná radioterapie se aplikuje u pokročilejších chirurgicky neřešitelných stádií, opět dochází ke kombinaci brachyterapie a zevního ozáření. (Rob a kol., 2008; Vorlíček a kol., 2012) Chemoterapie Chemoterapie je léčba cystostatiky, které ničí nádorovou buňku a zastavují nádorový růst buněk porušením jejich DNA, zeslabují enzymy buňkového metabolismu. (Repková, 2006) Chemoterapie se u nádorů děloţního čípku pouţívá zejména u lokálně pokročilých forem onemocnění, je podávána současně s radioterapií. Chemoterapie má u recidivujícího a metastazujícího onemocnění omezené moţnosti. Je prováděna neadjuvantně (předoperačně) u pokročilejších nálezů, čímţ se pozoruje zlepšení podmínek operability. Běţně se chemoterapie vyuţívá jako paliativní. Z cytostatik byla prokázána největší účinnost cysplatina a ifosfamid. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009, Vorlíček a kol., 2012) Indikace chemoterapie, sloţení kombinace nebo zařazení do léčebných postupů, závisí kromě citlivosti na cytostatika i na řadě dalších faktorů (rozsah onemocnění a klinické stádium, věk nemocné, interní onemocnění, celkový stav nemocné, dřívější léčba). (Rob a kol., 2008)
34
2.7 Prevence a screening 2.7.1 Prevence Onkologická prevence zahrnuje komplexní soubor opatření, jejichţ cílem je předcházet a předpovídat o všech negativních událostech, které jsou spojené se vznikem, progresí a recidivou zhoubných nádorů. V gynekologické onkologii se prevence zabývá jak rozeznáváním rizikových faktorů pro vznik malignity, odhalováním prekanceróz a časných stádií onemocnění, tak i předcházením komplikacím léčby a důsledků progrese či recidivy nádoru. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009) Onkologická prevence zjišťuje a zaznamenává změny na děloţním čípku, které by v budoucnu mohly způsobit vznik prekanceróz a rakovinu děloţního čípku. (Raušová, 2009)
2.7.1.1 Primární prevence Mezi cíle primární prevence patří sníţení výskytu zhoubných nádorových onemocnění. Primární prevence má v podstatě význam v eliminaci co největšího počtu zevních rizikových faktorů. (Adam, Vorlíček, Koptíková, 2003) Cílem primární prevence u karcinomu děloţního čípku je předcházení přenosu HPV infekce. Pouţívání kondomů je nejběţnější metodou, která je vhodná pro ţeny kaţdého věku. Především je vhodnou metodou pro ţeny bez stálého sexuálního partnera, pro ţeny, které jsou velmi mladé a pro pacientky v časném období po ošetření děloţního hrdla. U ţen, které jsou sledovány pro mírnou cervikální prekancerózu, má však také význam. Profylaktické očkování proti HPV infekci patří mezi nejnovější a nejspolehlivější metodu primární prevence. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
35
2.7.1.2 Sekundární prevence Je zaměřena na objevení prekanceróz a zhoubných nádorů v časných stádiích, kdy je moţné zlepšit dlouhodobé výsledky jejich léčby. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009) Cílem sekundární prevence je sníţení počtu úmrtí díky včasnému záchytu nemoci, kdy můţe dojít k plnému vyléčení. (Adam. Vorlíček, Koptíková, 2003) Mezi nejefektivnější nástroje sekundární prevence patří preventivní prohlídky. Během gynekologických preventivních prohlídek je hlavním mechanismem sekundární prevence aktivní vyhledávání prekanceróz tak, aby bylo ošetření provedeno ještě před rozvojem invazivního karcinomu. Screeningové programy, které jsou zaměřené na odhalování změn objevující se jako první příznak moţného onemocnění, jsou významnou součástí sekundární prevence. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009; www. mou.cz) Gynekologické vyšetření Gynekologické vyšetření v rámci prevence je hrazeno jedenkrát ročně z veřejného zdravotního pojištění a řídí se vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 56/1997 Sb. Součástí gynekologické prohlídky je vyšetření v gynekologických zrcadlech, kdy je nejprve provedeno kolposkopické vyšetření děloţního čípku a poté odběr cytologie. Jde o základní vyšetření v rámci prevence vzniku rakoviny děloţního čípku. Dále je palpačně vyšetřena děloha a vaječníky. V potřebných případech se ještě provádí vyšetření přes konečník nebo vaginální ultrazvukové vyšetření, eventuálně vyšetření prsů. (www.cervix.cz) Pokud jsou v gynekologické cytologii objeveny abnormality, odesílá se ţena na specializované pracoviště, kde je jí upřesněn další postup např. sledování děloţního čípku v různých intervalech (např. opakované provedení stěrů z buněk, HPV test nebo biopsie z děloţního čípku) či chirurgické vyšetření. (Raušová, 2009)
36
Začátek pravidelných gynekologických prohlídek se stává předmětem diskuzí. Převaţuje názor, ţe pokud probíhá normální vývoj sekundárních pohlavních znaků a nástup menses, je první kontrola jeden rok po zahájení sexuálního ţivota nebo ve 20 letech dostačující. Z pohledu informovanosti o antikoncepci a prevenci pohlavně přenosných chorob včetně moţnosti očkování proti HPV by se tento první kontakt jevil jako pozdní. Je nutné tak počítat 13 – 15 rok věku za vhodnou dobu k zahájení absolvování gynekologických kontrol. (Fait, Vrablík, Češka, 2011)
2.7.1.3 Terciární prevence Jedná se o opatření s cílem sníţení mortality u onkologicky nemocných pacientů, u kterých jiţ proběhla primární léčba. (Adam, Vorlíček, Koptíková, 2003). Mezi hlavní cíle patří včasný záchyt recidivy nádoru, a tím časné zahájení léčby v potenciálně léčitelné fázi onemocnění. Efektivní a racionální dispenzární schéma je základním nástrojem terciární prevence. Ukazatelem kvality terciární prevence je zejména délka celkového přeţití. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
2.7.1.4 Kvartérní prevence Je
zaměřena
na
předcházení
a
předpovídání
důsledků
postupujícího
a nevyléčitelného nádorového onemocnění s přihlédnutím na hlediska nejen somatické, ale především etické, psychické a sociální. Kvalita ţivota onkologicky nemocných patří mezi ukazatele účinnosti kvartérní prevence. Kvartérní prevence poţaduje nejen sjednocení medicínských profesí, ale také těsnou spolupráci s psychologem, se sociální sluţbou a občanskými institucemi. (Cibula, Petruţelka a kol., 2009)
37
2.7.2 Screening karcinomu děložního čípku Screening se definuje jako předem plánovaná a rozsáhlá činnost k vyhledávání ohroţených nebo nemocných osob. Většinou se jedná o vyhledávání osob v časné nebo subklinické fázi nemoci v populaci zdánlivě zdravých lidí pomocí vhodně voleného a jednoduchého screeningového testu slouţícího k identifikaci ohroţených nebo nemocných osob. (Fait, Dvořák, Skřivánek a kol., 2009) Účelem screeningu je sníţit morbiditu (nemocnost) i mortalitu (úmrtnost) na sledované onemocnění. Mezi hlavní přínosy screeningových testů patří zlepšení prognózy
onemocnění,
moţnost
méně
radikální
a
přitom
účinnější
léčby.
(www.cervix.cz) Cervikální screening je zaloţen na pravidelných gynekologických prohlídkách s cílem zachytit přednádorové změny nebo časná stádia zhoubného nádoru děloţního čípku. Pokud se objeví abnormální změny na děloţním hrdle, nevyskytují se většinou ţádné výrazné zdravotní obtíţe, proto je zde riziko, ţe tyto změny nebudou včas odhaleny. Důsledné a pravidelné sledování patří mezi jediný moţný a účinný způsob prevence rakoviny děloţního čípku.(www.cervix.cz) Screeningová vyšetření děloţního čípku je moţné provádět buď příleţitostně, nebo v rámci organizovaných programů. U obou typů screeningových vyšetření dochází k podstatnému sníţení výskytu rakoviny děloţního čípku. Na bezplatné preventivní gynekologické vyšetření má právo kaţdá ţena. Ţeny ve věku od 25 do 60 let, jsou na vyšetření vyzvány, pokud během posledních dvou let na vyšetření nebyly. (www.ecca.info.sc)
38
2.7.2.1 Screening karcinomu děloţního čípku v České republice Na
začátku
roku
2008
byl
zahájen
Ministerstvem
zdravotnictví
ČR celorepublikový screeningový program, který je zaměřen na včasné odhalení karcinomu děloţního čípku. Tento program navázal na program screeningu rakoviny prsu, který v České republice existuje od roku 2002. Hlavním cílem ministerstva je umoţnit ţenám kvalifikovaná preventivní vyšetření děloţního čípku v akreditovaných laboratořích, která splňují kritéria moderní diagnostiky.(www.cervix.cz) Program je v současnosti prováděn na několika desítkách akreditovaných pracovišť, jejichţ činnost se průběţně kontroluje a monitoruje podle transparentních pravidel. Průběh programu, respektování vymezených pravidel a vědecký rozvoj projektu je v České republice zaručen Komisí MZ ČR pro screening karcinomu děloţního čípku. (www.cervix.cz)
2.7.3 Vakcinace proti HPV Klíčovou roli v ochraně proti HPV infekci představují neutralizační protilátky nacházející se v cervikovaginálním sekretu, které virus neutralizují a brání průniku do buněk. Vakcinace způsobuje tvorbu vysokých hladin sérových protilátek, které vstupují do cervikovaginálního sekretu, kde zabraňují infekci tím, ţe se naváţí na vnější obal viru a brání jeho průniku do buněk epitelu. (Smetana, 2009). Po očkování dochází k rozvoji obranyschopnosti proti konkrétním typům viru, které jsou obsaţené ve vakcíně. V očkovacích látkách se nachází pouze obaly virů, neobsahují genetickou informaci, která je nutná k rozvoji infekce, nejsou proto schopny vyvolat onemocnění. (www.hpvinfo.cz) V posledních letech došlo k rozvoji a výrobě dvou vakcín, které je dnes moţné pouţít k prevenci vzniku rakoviny děloţního čípku. Na podzim roku 2006 byla na trh zavedena kvadrivalentní vakcína proti lidským papilomavirům (HPV) typu 6, 11, 16,18 s názvem Silgard. Rok po uvedení kvadrivalentní vakcíny byla na trh zavedena další tentokrát bivalentní vakcína proti HPV typu 6, 18 Cervarix. (Fait, Dvořák, Skřivánek a kol., 2009, Ţáková, Halada, 2011, www.levret.cz.)
39
2.7.3.1 Registrované vakcíny proti HPV Vakcína Cervarix Bivalentní vakcína proti lidským papilomavirům, typy 16,18. Očkování přípravkem Cervarix je určeno k prevenci nemaligních cervikálních lézí (cervikální dysplazie CIN 2/3) a cervikálního karcinomu, které mají příčinu v souvislosti s lidským papilomavirem typu 16, 18 u dívek a ţen ve věku od 10 – 25 let. (Smetana, 2009; www.cervarix.cz) Vakcína Silgard Kvadrivalentní vakcína proti lidskými papilomavirům typů 6, 11, 16, 18. Očkování vakcínou Silgard je určeno k prevenci premaligních genitálních lézí, cervikálního karcinomu a bradavic zevního genitálu, které mají příčinu v souvislosti s lidským papilomavirem typu 6, 11, 16 a 18 u dívek a ţen od 9 let a u chlapců ve věku 9 – 15 let. (Smetana, 2009; Fait, Vrablík, Češka a kol., 2011) Očkovací schéma Základní vakcinační schéma je sloţeno ze tří samostatných dávek, které se podávají ve schématu 0, 1 a 6 měsíců v případě Cervarixu a 0, 2, 6 měsíců v případě Silgardu. K podání všech tří dávek by mělo dojít během jednoho roku. Tří dávkové schéma se doporučuje ukončit vţdy stejnou očkovací látkou od jednoho výrobce. Kombinace není doporučována z důvodu výrazné odlišnosti ve sloţení obou vakcín. (Smetana, 2009) Podmínky skladování a aplikace vakcíny Doba pouţitelnosti očkovacích látek je tři roky. Vakcíny jsou uchovávány v ledničce při teplotě 2 ºC aţ 8 ºC, musí se chránit před zmrznutím. Očkovací látka je ponechána v krabičce, aby byla chráněna před světlem. Vakcíny je nutné po vyjmutí z ledničky aplikovat co nejdříve. Před aplikací je důleţité protřepat očkovací látku, aby došlo ke vzniku bílé zakalené suspenze. Vakcína se aplikuje intramuskulárně do oblasti deltového svalu, nesmí být podána do ţíly nebo do kůţe. (Smetana, 2009)
40
Nežádoucí účinky vakcíny Nejčastějšími neţádoucími reakcemi jsou zarudnutí, otok, bolestivost v místě podání očkovací látky, z celkových účinků horečka větší neţ 38 ºC, únava, bolest hlavy, bolest svalů. Jde o běţnou reakci po očkování, která má přechodný charakter. Závaţnější vedlejší účinky se vyskytují jen vzácně. (Smetana, 2009, www.cervarix.cz)
2.7.3.2 Imunogenita a účinnost vakcinace Imunogenita HPV vakcíny ukazují velice dobrou imunogenitu a prakticky u všech očkovaných dojde k sérokonverzi. Po ukončení standardního vakcinačního schématu hladiny sérových protilátek dosahují v krátké době po podání třetí dávky vrcholu (maxima 1 měsíc po poslední dávce). (Smetana, 2009) V případě vakcíny Cervarix zůstávají vysoké trvalé hladiny sérových protilátek a 100% séropozitivita proti HPV 16 a 18 po dobu aţ 7, 3 let od očkování U vakcíny Silgard dochází tvorbě vysokých setrvalých hladin sérových protilátek proti HPV 16, které trvají aţ 5 let po vakcinaci. Hladina sérových protilátek proti HPV 18 se sniţuje 5 let po očkování k úrovni hladin po přirozené infekci. (Smetana, 2009) Vzhledem k tomu, ţe se protilátky určují jako klíčový faktor ochrany proti HPV, není zcela jasné, jak se bude rozvíjet ochrana při poklesu k úrovni po přirozené infekci, u části ţen dokonce pod tuto hladinu. Prolomení protekce však dosud nebylo u ţádné očkovací látky dokázáno. První data týkající se přímého srovnání obou dostupných HPV vakcín, která byla mezinárodně prezentovaná, poukazují na vyšší imunitní odpověď u vakcíny Cervarix neţ u Silgardu. Tato odpověď je představována vyššími dosaţenými titry sérových protilátek a vyšším dosaţeným mnoţstvím pamětových B – buněk. (Smetana, 2009)
41
Účinnost vakcín V klinických studiích byla prokázána velmi dobrá účinnost obou vakcín při prevenci infekce HPV inkriminovaných typů a dále umoţňují určitou ochranu i proti několika dalším typům HPV. Nechrání však proti všem typům HPV, které mohou způsobit vznik karcinomu děloţního čípku. (www.ecca.info.sc) Kvadrivalentní vakcína Silgard je charakteristická širším spektrem účinku, není tedy jen vakcínou proti karcinomu děloţního čípku a dalším lézím způsobeným HPV 16 a 18, ale i proti infekcím sice benigním, ale díky sklonu k recidivě značně obtěţujícím jako jsou velmi časté genitální bradavice nebo vzácná opakující se respirační papilomatóza, spojené s HPV 6 a 11. U kvadrivalentní vakcína je zjištěna prokazatelná zkříţená účinnost i proti dalším deseti typům HPV 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59. Tato účinnost je 38 % pro CIN 2 a 3 a adenokarcinom in situ (AIS), resp. 27 % pro CIN 1-3 a AIS. Zkříţená ochrana bivalentní vakcínou dosahuje sníţení perzistentní infekce pro léze HPV 45 v 59, 9 %, HPV 31 v 36 % a HPV 52 31 %. Obě vakcíny ukazují účinnost a imunogenicitu i v subpopulaci starších ţen do 45 let. (Fait, Vrablík, Češka a kol., 2011) Bivaletní vakcína Cervarix představuje 93 % ochranu proti pokročilým změnám na děloţním čípku bez ohledu na HPV viru. Účinnost je vztahována k nejtěţším přednádorovým změnám na děloţním čípku (CIN 3), které jsou posledním předstupněm před rakovinou děloţního čípku. Takto vysoké ochrany je moţné dosáhnout očkováním před zahájením sexuálního ţivota. (www.cervarix.cz)
42
2.7.3.3 Praktické aspekty vakcinace Doba zahájení očkování Očkování umoţňuje ochranu sliznice v oblasti genitálií před vstupem virů HPV, které jsou příčinou rakoviny děloţního čípku. Infekci, která v těle jiţ byla, však nedokáţe zneškodnit. Proto nejvhodnější dobou pro očkování u dívek je období ještě před zahájením sexuálního ţivota, dříve neţ je moţné se s infekcí setkat. Očkování u těchto dívek je nejvíce účinné, protoţe je málo pravděpodobné, ţe by dívka byla jiţ HPV infekcí nakaţena. Potřeba pravidelných gynekologických prohlídek je však u všech ţen nadále důleţitá bez ohledu na věk. (www.cervarix.cz) Vyšetření před očkováním Není
nutné
provádění
jakéhokoliv vyšetření
(onkologický cytologie,
kolposkopie) nebo HPV DNA testu před očkováním. (Smetana, 2009)
Očkování žen sexuálně aktivních Očkování je také vhodné pro dívky a ţeny, které jiţ pohlavním ţivotem ţijí, díky vysokým protilátkám, které vznikají při očkování, budou ochráněny před budoucí infekcí, kterou způsobuje virus HPV. Očkování však nemá vliv na současnou infekci, proto účinnost resp. efekt vakcinace můţe být niţší neţ u ţen, které sexuální ţivot nezahájily. Očkování má preventivní účinek ne terapeutický. (Smetana, 2009, www.cervarix.cz) Očkování žen s abnormálním cytologickým nálezem nebo prekancerózou Je moţné očkování ţen s abnormálním cytologickým nálezem nebo ošetřenou prekancerózou v anamnéze. Vakcína nechrání před jiţ probíhajícím onemocněním (nemá léčebný efekt). Pokud dojde k vymizení prekancerózních (přednádorových) změn, bude ţeně ochrana proti HPV infekci poskytovat ochranu i proti novému onkogennímu procesu. Je vhodné ţenu poučit, ţe očkování má preventivní účinek. (Smetana, 2009)
43
Screening cervikálního karcinomu Očkování není náhradou standardního screeningu děloţního čípku. Je důleţité, aby byly ţeny a dívky informovány o problematice HPV infekce a sexuálním chováním, s tím, ţe vakcinace neposkytuje ochranu proti všem HPV typům. Screening také nedokáţe pokrýt všechny prekancerózy a časná stadia rakoviny děloţního čípku. Mezi nejvhodnější kombinace patří oba přístupy – očkování a současně prováděný pravidelný screening. (Smetana, 2009) Hormonální antikoncepce V klinických studiích, která sledovala účinnost očkování, byly i ţeny, které uţívaly hormonální antikoncepci. Podle dostupných informací nemá uţívání hormonální antikoncepce vliv na účinnost očkování. (Smetana, 2009) Délka trvání ochrany Délka trvání ochrany vakcín není v současné době jednoznačně vymezena. Bude nutné vést dlouhodobé studie, které budou délky ochrany u jednotlivých vakcín upřesňovat. Dostupná data od zavedení vakcíny Cervarix na trh dokazují setrvale vysoké hladiny protilátek, přeočkování dívek v pozdějším věku není proto zatím stanoveno.
(Smetana,
Boštík,
Boštíková,
Chlíbek,
2011,
www.zdravi.e15.cz;
www.cervarix.cz) Očkování v době těhotenství a kojení Data a uţití vakcíny během těhotenství jsou omezená, proto se podání vakcíny během těhotenství nedoporučuje. Je vhodné zahájit očkování v období po ukončení těhotenství. Pokud dojde k otěhotnění v průběhu vakcinačního schématu se doporučeno dokončit očkování aţ po ukončení těhotenství. Podání neţivých vakcín kojícím ţenám neovlivňuje, nemá vliv na bezpečnost kojení, není rizikové pro kojící matku ani pro kojence. Kojení není kontraindikací očkování a nemá nepříznivý vliv na imunogenitu vakcín. U vakcíny Silgard byla bezpečnost u kojících ţen potvrzena. Bezpečnost u kojících ţen u vakcíny Cervarix nebyla sledována, ale její bezpečnost se dá také předpokládat. (Smetana, 2009)
44
Příspěvky na očkování Pro všechny 13leté dívky je očkování proti karcinomu děloţního čípku vakcínou Cervarix od 1. 4. 2012 plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Dívky budou mít nárok na uhrazení všech tří dávek v případě, ţe první dávka bude podána v den jejich třináctých narozenin a nejpozději den před jejich čtrnáctými narozeninami. Při zavedení vakcín na trh se cena za tři dávky blíţila k 10 000, nyní došlo k výraznému sníţení ceny i pro ostatní věkové skupiny, které nemají nárok na hrazené očkování. (www.cervarix.cz)
Očkování chlapců a mladých mužů Stejně jako u ţen, tak i u muţů patří HPV infekce mezi nejčastější pohlavně přenosnou infekci. Její riziko závisí na sexuálním chování a na provedení obřízky. U asymptomatických muţů je prevalence větší neţ 50 %, nejvyšší prevalence je u HPV 16 (11,4 %) a u HPV 84 (10,6 %). U muţů s genitálními bradavicemi se vyskytuje HPV 6 a 11 v 90 %. V karcinomu penisu je HPV objeveno v 77 %, z toho 84 % HPV 16 a v 11 % HPV 18. Časté střídání sexuálních partnerů u muţů zvětšuje sedmkrát riziko vzniku rakoviny děloţního čípku u jejich partnerek. Profylaxe nejen proti vysoce rizikovým typům HPV, ale i proti nízce rizikovým HPV typům se stává pro muţe podle dosavadních dat výhodnější. Ta se provádí na základě prokazatelné imunogenity ve věku 9 -15 let kvadrivalentní vakcínou. (Fait, 2009) . Dojde tak sníţení rizika relativně častých genitálních bradavic i vzácnějšího karcinomu penisu, budou také chráněni před rakovinou krku, úst a konečníku, ale především
se
sníţí
riziko
přenosu
na
jejich
budoucí
partnerky.
(Fait,
www.zdravi.e15.cz) Také probíhá studie u muţů ve věku 16 – 26 let v prevenci genitálních bradavic způsobených HPV 6/11 a v prevenci nákazy HPV 6/11/16/ a prekanceróz konečníku ve stejně definované skupině. (Fait, 2009)
45
3 Metodika práce Vlastnímu výzkumnému šetření předcházela přípravná etapa, která zahrnovala studium odborné literatury, na jejímţ základě byly stanoveny cíle práce a vypracován dotazník. Zvolila jsem dotazníkovou metodu, protoţe dotazník umí v krátkém čase získat informace od velkého počtu respondentů.
3.1 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumný soubor tvořily studentky a studenti středních zdravotnických škol ve Zlíně a v Brně, dále studenti Gymnázia a Obchodní akademie ve Zlíně. Ve Zlíně se jednalo o ţáky studijního oboru Zdravotnický asistent a Zdravotnické lyceum. V Brně výzkumný soubor zahrnovali respondenti studijního oboru Nutriční asistent, Zubní technik, Oční technik a Masér sportovní a rekondiční. Celkový počet zúčastněných dívek činí 245 a počet zúčastněných chlapců byl 83.
3.2 Organizace výzkumného šetření Dotazníkové šetření probíhalo na Středních zdravotnických školách ve Zlíně a v Brně na Gymnáziu a Obchodních akademii ve Zlíně v průběhu ledna a února 2013 konkrétně ve druhých, třetích a čtvrtých ročnících. Dotazníky byly na gymnáziu a obchodní akademii rozdány vyučujícími přímo ve vyučovací hodině. Na střední zdravotnické škole byly dotazníky rozdány osobně a část dotazníku byla vyplněna za přítomnosti vyučujících. Celkem bylo rozdáno 330 dotazníku, výzkumný vzorek byl tvořen celkově 245 dívkami a 83 chlapci.
3.3 Použitá metoda - dotazník Byly vytvořeny dva typy dotazníků (viz příloha). První dotazník je určen dívkám a skládá se z 21 poloţek. 4 poloţky jsou polozavřené, kde mohou respondentky zvolit z nabídnutých odpovědí, nebo vepsat/doplnit svou odpověď. 17 poloţek je uzavřených, u kterých respondentky volí z nabídnutých odpovědí. U 3 označených poloţek bylo moţné zvolit více moţných odpovědí. 46
V úvodu dotazníku byly respondentky seznámeny s cílem dotazníkového šetření a seznámeny s anonymitou údajů. Dále byly instruovány, jak mají dotazník vyplnit. Poloţka 1, 2 zjišťuje věk respondentek a druh školy, který navštěvují. Poloţka 3 se zabývá znalostí pojmu rakoviny děloţního čípku a poloţka 4 informační zdroji týkající se rakoviny děloţního čípku. Poloţky 5, 6, 7, 8 zjišťují znalosti dívek o rakovině děloţního čípku (rizikové faktory, příčina, přenos, nákaza), poloţka 9 znalosti týkající se preventivních opatření proti rakovině děloţního čípku a poloţky 10, 11, 12, 13, 15 zjišťují informace týkající se očkování proti rakovině děloţního čípku. Poloţky 16 a 17 zjišťují znalosti o preventivním gynekologickém vyšetření. Poloţka 18 se zabývá absolvováním pravidelných gynekologických prohlídek a poloţka 19 přítomností rizikových faktorů rakoviny děloţního čípku u zkoumaného souboru respondetek. Poloţky 20 a 21 zjišťují, zda se respondentkám dostává dostatek informací o rakovině děloţního čípku a moţnostech jeho prevence a zájem respondentek o tuto problematiku. Druhý dotazník je určen chlapcům a skládá se z 10 poloţek. Dotazník pro chlapce je spíše pro zajímavost a orientační a je zahrnut do malého dotazníkového šetření. První poloţka v dotazníku je polouzavřená, kde mohou respondenti zvolit z nabídnutých odpovědí, nebo vepsat svou odpověď. Zbylých 9 poloţek je uzavřených, kde respondenti volí z nabídnutých odpovědí. Poloţka 1, 2 zjišťuje věk respondentů a druh školy, kterou navštěvují. Poloţka 3 se zabývá znalostí a povědomím o existenci rakoviny děloţního čípku. Poloţky 4 5, 6 zkoumají znalosti respondentů o rakovině děloţního čípku (rizikové faktory, příčina, přenos, nákaza). Poloţky 7,8 se zabývají informacemi týkající se očkování. Poloţky 9, 10 zjišťují, zda se chlapcům dostává dostatek informací o rakovině děloţního čípku a moţnostech její prevence a zda by měli zájem o více informací o této problematice.
47
3.4 Zpracování dat Po shromáţdění dotazníků bylo provedeno vyhodnocení získaných dat. Jednotlivé poloţky v dotazníku byly zpracovány pomocí počítačového programu Microsoft Office Excel a jsou prezentovány v tabulkách a grafech. V tabulkách jsou
uvedeny moţnosti odpovědí, dále relativní četnost, absolutní četnost a celkový počet odpovědí. Pouţitým typem grafu je graf koláčový a sloupcový.
4 Výsledky 4.1 Prezentace získaných dat V této kapitole jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření u dívek a chlapců postupně podle jednotlivých poloţek v dotazníku. Výsledky jsou pro přehlednost zpracovány v tabulkách a grafech. Dotazníkové šetření dívky Otázka 1 - Jaký je váš věk? Tabulka 1. Věk dívek Věk dívek
Absolutní četnost (n)
15-16 let 17-18 let 19 let a více
30 142 73
12,2 % 58,0 % 29,8 %
Celkem
245
100,0 %
48
Relativní četnost (%)
12,2% 29,8% 15 - 16 let 17 - 18 let
58,0%
19 let a více
Graf 1. Věk dívek Ve zkoumaném souboru respondentek bylo celkem 245 (100 %) studentek středních škol. Dívek ve věkové kategorii 15 – 16 let bylo 30 (12,2 %). Studentek ve věkové kategorii 17 – 18 let bylo 142 (58,0 %) a dívek, které měly 19 let a více bylo 73 (29, 8 %) (Tabulka 1, Graf 1).
Otázka 2 - Jakou školu navštěvujete? Tabulka 2. a Druh střední školy - dívky Druh střední školy - dívky
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
Střední zdravotnická škola Gymnázium Obchodní akademie
128 56 61
52,2 % 22,9 % 24,9 %
Celkem
245
100,0 %
49
střední zdravotnícká škola
24,9% 52,2% 22,9%
gymnázium obchodní akademie
Graf 2. a Druh střední školy Tabulka 2 a, graf 2 a ukazují, ţe z celkového počtu 245 (100, 0 %) dívek, 128 (52,2 %) studentek navštěvuje střední zdravotnickou školu, 56 (22,9 %) studentek gymnázium a 61 (24,9 %) dívek je ţákyněmi obchodní akademie.
Tabulka 2. b Rozdělení dívek dle studijních oborů na střední zdravotnické škole Studijní obory na střední zdravotnické škole dívky Zdravotnické lyceum Zdravotnický asistent Nutriční asistent Oční technik Zubní technik Masér sportovní a rekondiční Celkem
50
Absolutní četnost (n) 18 47 18 20 14 11 128
Relativní četnost (%) 14 % 37 % 14 % 16 % 11 % 8% 100,0 %
11%
8%
14%
zdr. lyceum zdr.asistent
16%
nutriční as. 37% 14%
oční technik zubní technik masér
Graf 2. b Rozdělení dívek dle studijních oborů na střední zdravotnické škole Výsledky v tabulace 2 b, grafu 2 b ukazují rozdělení dívek dle studijních oborů studovaných na Střední zdravotnické škole ve Zlíně a v Brně. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 47 (37 %) dívek studujících obor Zdravotnický asistent a 18 (14 %) dívek, které studují obor Zdravotnické lyceum na Střední zdravotnické škole ve Zlíně. Na střední zdravotnické škole v Brně bylo do dotazníkového šetření zapojeno 20 (16 %) dívek oboru Oční technik, 18 (14 %) dívek oboru Nutriční asistent, 14 (11 %) dívek oboru Zubní technik a 11 (8 %) dívek oboru Masér sportovní a rekondiční.
Otázka 3 – Setkala jste se někdy s pojmem rakovina děložního čípku? Tabulka 3. Setkání dívek s pojmem rakovina děložního čípku Setkání dívek s pojmem rakovina děložního čípku ano ne Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
244 1 245
99,6 % 0,4 % 100,0 %
51
0,4%
ano ne 99,6%
Graf 3. Setkání dívek s pojmem rakovina děložního čípku Tabulka 3, graf 3 ukazují, ţe 244 (99,6 %) dívek se setkalo s pojmem rakovina děloţního čípku a 1 dívka (0,4 %) se nesetkala s pojmem rakovina děloţního čípku
Otázka 4 – Z jakých informačních zdrojů jste se o rakovině děložního čípku dozvěděla?
Tabulka 4. Zdroj informací o rakovině děložního čípku Zdroj informací
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
od lékaře/gynekologa od učitele z médií (noviny, časopisy, internet) od přátel, rodiny jiné Celkem
143 55
26,8 % 10,3 % 37,1 %
198 132 6 534
24,7 % 1,1 %
52
100, 0%
Z jakých informačních zdrojů jste se o rakovině děložního čípku dozvěděla? od lékaře/gynekologa 1,1% od učitele 24,7%
26,8% z médií (noviny, časopisy, internet)
37,1% 10,3%
od přátel, rodiny
jiné
Graf 4. Zdroj informací o rakovině děložního čípku Z výsledků vyplývá, ţe 198 (37,1 %) dívek se o rakovině děloţního čípku dozvědělo prostřednictvím médií (časopisy, noviny, internet), 143 (26,8 %) dívek od svého gynekologa, 132 (24,7 %) dívek do přátel, rodiny, 55 (10,3 %) dívek zvolilo odpověď učitel a odpověď jiné zdroje byla zvolena 6 × (1,1 %) jako jiné zdroje respondentky uváděly přednášky, letáčky a škola (Tabulka 4, Graf 4).
Otázka 5 – Víte, jaké jsou rizikové faktory rakoviny děložního čípku? Tabulka 5. Znalost rizikových faktorů rakoviny děložního čípku Znalost rizikových faktorů rakoviny děložního čípku kouření cigaret časný začátek pohlavního ţivota časté střídání partnerů časný věk prvního těhotenství nepravidelné gynekologické prohlídky nadváha nevím Celkem
53
Absolutní četnost (n) 35 123 184 15 135 2 30 524
Relativní četnost (%) 6,7 % 23,5 % 35,1 % 2,9 % 25,8 % 0,4 % 5,7 % 100,0 %
Víte, jaké jsou rizikové faktory rakoviny děložního čípku? 0,4%
5,7%
6,7%
kouření cigaret 23,5%
25,8%
časný začátek pohlavního života časté střídání partnerů
2,9%
35,1%
časný věk prvního těhotenství nepravidelné gynekologické prohlídky nadváha
Graf 5. a Znalost rizikových faktorů rakoviny děložního čípku . Výsledky ukazují, ţe 184 (35,1 %) dívek zvolilo odpověď časté střídání partnerů jako rizikových faktor rakoviny děloţního čípku, 135 (25,8 %) dívek označilo odpověď nepravidelné gynekologické prohlídky, 123 (23,5 %) respondentek uvedlo časný začátek pohlavního ţivota, jen 35 (6, 7 %) dívek uvedlo, ţe mezi rizikový faktor rakoviny děloţního čípku patří kouření cigaret. 15 (2?9 %) dívek označilo odpověď časný věk prvního těhotenství, 30 (5,7 %) dívek neznalo odpověď na tuto otázku a dvě (0, 4 %) dívky označily odpověď nadváha (Tabulka 5, Graf 5a).
54
Graf 5. b Znalost rizikových faktorů rakoviny děložního čípku dle škol Graf 5 b ukazuje, srovnání znalostí rizikových faktorů rakoviny děloţního čípku u studentek Střední zdravotnické školy ve Zlíně a v Brně, u studentek Gymnázia ve Zlíně a u studentek Obchodní akademie ve Zlíně. Z výsledků vyplývá, ţe nejčastější odpověď dívek byla časté střídání partnerů, další nejčastější odpovědí dívek na gymnáziu byl časný začátek pohlavního ţivota, dívky na střední zdravotnické škole a na obchodní akademii jako druhý nejčastěji uvedený rizikový faktor označily nepravidelné gynekologické prohlídky, zatímco dívky na gymnáziu tuto odpověď uváděly jako třetí nejčastější. Odpověď kouření cigaret uvedlo 9,3 % dívek střední zdravotnické školy, 6,3 % dívek obchodní akademie a pouze 4,9 % dívek gymnázia.
55
Otázka 6 – Víte, co je příčinou rakoviny děložního čípku? Tabulka 6. Znalost příčiny rakoviny děložního čípku - dívky Znalost příčiny rakoviny děložního čípku dívky dědičné dispozice bakterie viry – lidské papilomaviry (HPV) kvasinky nevím
Absolutní četnost (n) 21 16 135 2 71
Relativní četnost (%) 8,6 % 6,5 % 55,1 % 0,8 % 29,0 %
Celkem
245
100,0 %
6,5%
8,6% 29,0%
dědičné dispozice bakterie viry - lidské papilomaviry (HPV)
0,8%
55,1%
kvasinky nevím
Graf 6. a Znalost příčiny rakoviny děložního čípku - dívky Odpověď dědičné dispozice označilo 21 (8,6 %) dívek, odpověď bakterie povaţuje za správnou 16 (6,5 %) dívek, odpověď lidské papilomaviry (HPV) uvedlo jako příčinu rakoviny děloţního čípku 135 (55,1 %) dívek, odpověď kvasinky byla zvolena 2 × (0,8 %), odpověď na otázky týkající se příčiny rakoviny děloţního čípku nevědělo 71 (29,0 %) dívek. (Tabulka 6, Graf 6 a).
56
Graf 6. a Znalost příčiny rakoviny děložního čípku dle škol Z grafu 6 a jsou patrné výsledky znalostí studentek dle typů zkoumaných středních škol týkající se příčiny rakoviny děloţního čípku. Studentky Střední zdravotnické školy ve Zlíně a v Brně i studentky Gymnázia ve Zlíně nejčastěji uváděly jako příčinu rakoviny děloţního čípku viry - lidské papilomaviry , naproti tomu dívky Obchodní akademie ve Zlíně nejčastěji označily odpověď nevím (Graf 6 a).
Otázka 7 - Víte, jak se infekce, která může způsobovat rakovinu děložního čípku, přenáší? Tabulka 7. Znalost způsobu přenosu infekce - dívky Znalost způsobu přenosu infekce - dívky krevní cestou pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí líbáním vdechnutím nevím Celkem
57
Absolutní četnost (n) 19
Relativní četnost (%) 7,8 %
185
75,5 %
0 0 41
0,0 % 0,0 % 16,7 %
245
100,0 %
krevní cestou
0,0%
16,7%
7,8%
pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí
0,0%
líbáním 75,5% vdechnutím
nevím
Graf 7. a Znalost způsobu přenosu infekce - dívky Způsob přenosu krevní cestou označilo 19 (7,8 %) dívek, odpověď pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí zvolilo 185 (75,5 %) dívek, odpověď líbáním a vdechnutím nezvolila ţádná z dívek, 41 (16,7 %) dívek nevědělo odpověď. (Tabulka 7, Graf 7 a).
58
Graf 7. b Znalost způsobu přenosu infekce dle typu škol Graf 7 b ukazuje výsledky dívek dle typu středních škol, respondentky na střední zdravotnické škole, na gymnáziu a na obchodní akademii, nejčastěji označily odpověď přenosu infekce pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí. Na gymnáziu ţádná z dívek neoznačila moţnost přenosu krevní cestou ve srovnání se střední zdravotnickou školou nebo obchodní akademií (Graf 7 b) Otázka 8 - Víte, kdo může být nakažen touto infekcí? Tabulka 8. Nákaza infekcí
ţena muţ ţena i muţ
Absolutní četnost (n) 195 0 50
Relativní četnost (%) 79,6 % 0,0 % 20,4 %
Celkem
245
100,0 %
Nákaza infekcí
59
20,4% 0,0% žena muž 79,6%
žena i muž
Graf 8. a Nákaza infekcí Z výsledků je patrné, ţe 195 (79,6 %) dívek označilo, ţe infekcí mohou být nakaţeny pouze ţeny. Odpověď, ţe infekcí můţe být nakaţen i muţ, neoznačila ţádná z dívek, odpověď, ţe infekcí můţe být nakaţena ţena i muţ i označilo 50 (20,4 %) dívek (Tabulka 8, Graf 8 a).
60
Tabulka 8. b – Nákaza infekcí dle typu škol
V grafu 8 b můţeme vidět rozdělení dívek dle typu střední školy, jako nejčastější odpověď dívky uváděly, ţe ţena můţe být nakaţena infekcí HPV, odpověď ţena i muţ byla dívkami označena jako druhá nejčastější (Graf 8 b).
Otázka 9 - Víte, jaké mohou být preventivní opatření proti rakovině děložního čípku? Tabulka 9. Znalost preventivních opatření proti rakovině děložního čípku Znalost preventivní opatření proti rakovině děložního čípku pravidelné gynekologické prohlídky chráněný pohlavní styk hormonální antikoncepce očkování pravidelná návštěva praktického lékaře nevím Celkem 61
201 143 5
Relativní četnost (%) 34,3 % 24,4 % 0,9 %
228 7 2 586
38,9 % 1,2 % 0,3 % 100,0%
Absolutní četnost (n)
1,2%
0,3%
34,3%
38,9%
pravidelné gynekologické prohlídky chráněný pohlavní styk hormonální antikoncepce
24,4%
očkování
0,9%
pravidelná návštěva praktického lékaře nevím
Graf 9. a Znalost preventivních opatření proti rakovině děložního čípku Z tabulka 9, grafu 9 a je patrné, ţe 228 (38,9 %) dívek označilo nejčastěji odpověď očkování, 201 (34,3 %) dívek uvedlo odpověď pravidelné preventivní prohlídky a 143 (24, 4 %) dívek chráněný pohlavní styk, odpověď hormonální antikoncepce byla zvolena 5 × (0,9 %), pravidelná návštěva praktického lékaře byla uvedena 7× (1,2 %), 2 (0, 3 %) studentky odpověď na tuto otázku nevěděly.
62
Graf 9. b Znalost preventivních opatření proti rakovině děložního čípku dle škol Graf 9 b ukazuje srovnání výsledků dle typu střední školy týkající se preventivních opatření proti rakovině děloţního čípku, nejčastěji byla dívkami uvedena odpověď očkování, na střední zdravotnické škole a na gymnáziu byla zvolena také moţnost hormonální antikoncepce, 0, 6 % dívek na střední zdravotnické škole uvedlo odpověď nevím.
Otázka 10 - Slyšela jste o možnosti očkování proti rakovině děložního čípku? Tabulka 10. Možnost očkování proti rakovině děložního čípku - dívky Možnost očkování proti rakovině děložního čípku - dívky ano ne
Absolutní četnost (n) 244 1
Relativní četnost (%) 99,6 % 0,4 %
Celkem
245
100,0 %
63
0,4%
ano ne 99,6%
Graf 10. Možnost očkování proti rakovině děložního čípku Odpověď ano zvolilo 244 (99,6 %) dívek a odpověď ne byla označena 1×. (0,4 %) (Tabulka 10, Graf 10).
Otázka 11 - Víte, kdo se může nechat očkovat, pro koho je vakcína vhodná? Tabulka 11. Očkování
chlapci dívky dívky i chlapci
Absolutní četnost (n) 0 213 32
Relativní četnost (%) 0,0 % 86,9 % 13,1 %
Celkem
245
100,0 %
Vhodnost vakcíny
64
13,1% 0,0%
chlapci 86,9%
dívky dívky i chlapci
Graf 11. a Očkování
Výsledky ukazují, ţe 213 (86,9 %) označilo odpověď, ţe očkovat se mohou nechat pouze dívky. Odpověď, ţe očkovat se mohou nechat pouze chlapci, nezvolila ţádná z dívek. Odpověď dívky i chlapci byla označena 32× (13,1 %). (Tabulka 11, Graf 11 a).
65
Graf 11. b Očkování dle škol Graf 11b ukazuje rozdělení dle typu střední školy, dívky na středních školách, jako nejčastější odpověď označily, ţe se mohou nechat očkovat pouze dívky. Moţnost očkování dívek i chlapců označilo 21,4 % dívek gymnázia, 4,9 % dívek obchodní akademie a 13,3 % dívek střední zdravotnické školy.
Otázka 12 - Jaké jsou nejvhodnější podmínky aplikace vakcíny proti rakovině děložního čípku? Tabulka 12. Nejvhodnější podmínky aplikace vakcíny
před zahájením sexuálního ţivota po zahájení sexuálního ţivota kdykoliv a v jakémkoliv věku před prvním těhotenstvím nevím
Absolutní četnost (ni) 232 2 4 1 6
Relativní četnost (%) 94,7 % 0,8 % 1,6 % 0,4 % 2,4 %
Celkem
245
100,0 %
Nejvhodnější podmínky pro aplikaci vakcíny
66
0,8%
1,6%
0,4%
2,4% před zahájením sexuálního života po zahájení sexuálního života kdykoliv a v jakémkoliv věku 94,7%
před prvním těhotenstvím nevím
Graf 12. a Nejvhodnější podmínky aplikace vakcíny Odpověď před zahájením sexuálního ţivota byla u respondentek uvedena nejčastěji a to 232 x (94,7 %), odpověď po zahájení sexuálního ţivota byla označena 2 x (0,8 %), odpověď kdykoliv a v jakémkoliv 4 x (1,6 %), odpověď před prvním těhotenstvím 1 x (0,4 %). Odpověď nevědělo 6 (2,4 %) dívek. (Tabulka 12, Graf 12 a).
67
Graf 12. b Nejvhodnější podmínky aplikace vakcíny dle škol Nejčastěji bylo dívkami středních škol uvedeno, ţe nejvhodnější podmínky aplikace vakcíny jsou před zahájením sexuálního ţivota, dívky na střední zdravotnické škole označily také odpověď po zahájení sexuálního ţivota, 1,8 % dívek na gymnáziu označilo odpověď před prvním těhotenstvím, 1,8 % dívek na střední zdravotnické škole a 4,9 % na obchodní akademii uvedlo odpověď kdykoliv a v jakémkoliv věku. 3,9 % dívek na střední zdravotnické škole a 1,8 % dívek na gymnáziu nevědělo odpověď na otázku. (Graf 12 b). Otázka 13 - Očkovací látka proti rakovině děložního čípku se aplikuje? Tabulka 13. Aplikace očkovací látky proti rakovině děložního čípku Aplikace očkovací látky proti rakovině děložního čípku jednorázově ve dvou dávkách ve třech dávkách nevím
Absolutní četnost (n) 2 9 212 22
Relativní četnost (%) 0,8 % 3,7 % 86,5 % 9,0 %
Celkem
245
100,0 %
68
Graf 13. a Aplikace očkovací látky proti rakovině děložního čípku
0,8%
3,7%
9,0% jednorázově ve dvou dávkách ve třech dávkách 86,5%
nevím
Graf 13. a Aplikace očkovací látky proti rakovině děložního čípku Z výsledků je patrné, ţe odpověď jednorázově byla označena 2 x (0,8 %), odpověď ve dvou dávkách uvedlo 9 (3,7 %) dívek, 212 (86,5 %) dívek označilo odpověď ve třech dávkách, 22 (9 %) dívek zvolilo odpověď nevím. (Tabulka 13, Graf 13 a).
69
Graf 13. b Aplikace očkovací látky proti rakovině děložního čípku dle škol Nejčastěji byla dívkami označena odpověď ve třech dávkách. 1,8 % dívek na gymnáziu uvedlo odpověď jednorázově. (Graf 13 b). Otázka 14 – Víte, jak je to s proplácením očkování proti rakovině děložního čípku od 1. dubna 2012? Tabulka 14. Proplácení očkování proti rakovině děložního čípku
pro dívky ve věku 13 let plně hrazeno pojišťovnou pro všechny dívky zdarma dívkám ve věku od 14 – 26 plně hrazeno pojišťovnou nevím
Absolutní četnost (ni) 182 2 8 53
Relativní četnost (%) 74,3 % 0,8 % 3,3 % 21,6 %
Celkem
245
100,0 %
Proplácení očkování proti rakovině děložního čípku
70
pro dívky ve věku 13 let plně hrazeno pojišťovnou 21,6%
3,3% 0,8%
pro všechny dívky zdarma 74,3%
dívkám ve věku od 14 – 26 plně hrazeno pojišťovnou nevím
Graf 14. a Proplácení očkování proti rakovině děložního čípku Výsledky ukazují, ţe odpověď pro dívky ve věku 13 let plně hrazeno pojišťovnou, byla označena 182 (74,3 %) dívkami, odpověď pro všechny dívky zdarma byla označena 2 x (0,8 %), 8 (3,3 %) dívek označilo odpověď dívkám ve věku od 14 – 26 let plně hrazeno pojišťovnou, 53 (21,6 %) nevědělo odpověď na otázku (Tabulka 14, Graf 14 a).
71
Tabulka 14. b Proplácení očkování proti rakovině děložního čípku dle škol Nejčastěji dívky označily odpověď pro dívky ve věku 13 let plně hrazeno pojišťovnou, 3,6 % dívek gymnázia, 6,6 % dívek obchodní akademie a 1,6 % dívek střední zdravotnické školy uvedlo odpověď dívkám ve věku 14 – 26 let plně hrazeno pojišťovnou, 0,8% dívek střední zdravotnické školy a 1,6 % dívek obchodní akademie označilo odpověď pro všechny dívky zdarma. (Graf 14 b).
Otázka 15 - Jste očkována proti rakovině děložního čípku? Pokud ano, v jakém věku jste byla naočkována? Tabulka 15. Počet očkovaných a neočkovaných dívek
Počet dívek očkovaných a neočkovaných dívek ano jsem ne, ale uvaţuji o tom ne, nemám zájem Celkem
72
Absolutní četnost (n) 83 60 102 245
Relativní četnost (%) 33,9 % 24,5 % 41,6 % 100,0 %
33,9%
41,6%
ano jsem ne, ale uvažuji o tom 24,5%
ne, nemám zájem
Graf 15. a Počet očkovaných a neočkovaných dívek Výsledky v tabulce 15, grafu 15 a ukazují, ţe 83 (33,9 %) dívek středních škol je očkováno proti rakovině děloţního čípku, 60 (24,5 %) dívek není očkováno, ale uvaţuje o tom, 102 (41,6 %) respondentek nemá o očkování zájem Věk, ve kterém byly dívky naočkovány, byl uveden od 12 – 17 let.
73
Graf 15. b Počet dívek očkovaných a neočkovaných dívek dle škol Graf 15 b ukazuje srovnání dívek očkovaných a neočkovaných, které uvaţují o očkování a které o očkování nemají zájem dle typu střední školy. Na Střední zdravotnické škole ve Zlíně a Brně bylo celkem 26,6 % dívek naočkovaných, na gymnáziu 46,4 % dívek a na obchodní akademii 37,7 % dívek.
Otázka 16 – Myslíte si, že očkování nahrazuje preventivní gynekologické prohlídky? Tabulka 16. Nahrazení preventivních gynekologických prohlídek očkováním Nahrazení preventivních gynekologických prohlídek očkováním ano ne nevím
Absolutní četnost (n) 5 233 7
Relativní četnost (%) 2,0 % 95,1 % 2,9 %
Celkem
245
100,0 %
74
Graf 16. a Nahrazení preventivních gynekologických prohlídek očkováním 2,0%
2,9%
ano ne nevím
95,1%
Tabulka 16, graf 16 a ukazují, ţe 233 (95,1 %) dívek označilo odpověď, ţe očkování nenahrazuje preventivní gynekologické prohlídky, 7 (2,9 %) uvedlo, ţe neví, jestli očkování nahrazuje pravidelné gynekologické prohlídky a 5 (2,0 %) odpovědělo, ţe očkování nahrazuje preventivní gynekologické prohlídky.
75
Graf 16. b Nahrazení preventivních gynekologických prohlídek očkováním dle škol Z grafu 16 b je patrné, ţe nejvíce dívek označilo odpověď ano. Odpověď nevědělo 1,8 % dívek na gymnáziu, 1,6 % dívek na obchodní akademii a 3,9 % dívek na střední zdravotnické škole. Otázka 17 – Víte, jak často byste měla absolvovat preventivní gynekologickou prohlídku? Tabulka 17. Absolvování preventivní gynekologické prohlídky Absolvování preventivní gynekologické prohlídky 1 x za půl roku 1 x za rok 1 x za 2 roky 1 x za 3 roky nevím Celkem
76
Absolutní četnost Relativní četnost (n) (%) 151 61,6 % 89 36,3 % 1 0,4 % 0 0,0 % 4 1,6 % 245 100, 0 %
0,0% 0,4%
1,6% 1 x za půl roku
36,3%
1 x za rok 61,6%
1 x za 2 roky 1 x za 3 roky nevím
Graf 17. a Absolvování preventivní gynekologické prohlídky Z výsledků je patrné, ţe nadpoloviční většina dívek 151 (61,6%) uvedla odpověď 1 x za půl roku, odpověď 1 x za rok byla označena 89 x (36,3%), 1 x (0,4%) byla uvedena odpověď 1 x za 2 roky, ţádná z dívek neoznačila odpověď 1 x za 3 roky, odpověď na otázku nevěděly 4 (1,6%) dívky (Tabulka 17, Graf 17 a).
77
Graf 17. b Absolvování preventivní gynekologické prohlídky dle škol Graf 17 b ukazuje, ţe odpověď 1 x za půl roku byla dívkami obchodní akademie a střední zdravotnické školy uvedena nejčastěji, dívky na gymnáziu nejčastěji onačily odpověď 1 x za rok, 0,8 % dívek na střední zdravotnické škole označilo odpověď 1 x za 2 roky a 0,8 % dívek střední zdravotnické školy a 4,9 % dívek obchodní akademie odpověď nevědělo. Otázka 18 – Chodíte pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky? Tabulka 18. Pravidelnost preventivních gynekologických prohlídek Pravidelnost preventivních gynekologických prohlídek ano ne
Absolutní četnost (n) 186 59
Relativní četnost (%) 75,9 % 24,1 %
Celkem
245
100,0 %
78
24,1%
ano 75,9%
ne
Graf 18. a Pravidelnost preventivních gynekologických prohlídek Odpověď ano uvedlo 186 (75,9%) respondentek, odpověď ne byla označena 59 (21,4%) dívkami (Tabulka 18, Graf 18 a).
79
Graf 18. b Pravidelnost preventivních gynekologických prohlídek dle škol Graf 18 a ukazuje výsledky absolvování pravidelných gynekologických prohlídek dle typu střední školy. Na pravidelné preventivní gynekologické prohlídky chodí celkem dívek 60,7 % dívek gymnázia, 75,4 % dívek obchodní akademie a 82,8 % dívek střední zdravotnické školy (Graf 18 b).
Otázka 19 – Kouříte? Tabulka 19. a Kouření Absolutní četnost (n) 36 59 150 245
Kouření ano, pravidelně příleţitostně ne Celkem
80
Relativní četnost (%) 14,7 % 24,1 % 61,2 % 100,0 %
14,7% 24,1% 61,2%
ano, pravidelně příležitostně ne
Graf 19. a Kouření Výsledky v tabulce 19, grafu 19 a ukazují, ţe 150 (61,2 %) dívek nekouří, 59 (24,1 %) označilo, ţe kouří příleţitostně a 36 (14,7 %) respondentek kouří pravidelně.
Tabulka 19. b Rozdělení kuřáků Absolutní četnost (n) 27 9 0 36
Rozdělení kuřáků max. 5 cigaret denně 6 - 10 cigaret denně 11 a více cigaret denně Celkem
81
Relativní četnost (%) 75,0 % 25, 0 % 0, 0 % 100, 0 %
Rozdělění kuřáků 0,0% max. 5 cigaret denně
25,0% 75,0%
6 – 10 cigaret denně 11 a více cigaret denně
Grad 19. b Rozdělení kuřáků Tabulka 19 b, graf 19 b ukazuje rozdělení respondentek, které kouří, z celkového počtu 36 (100, 0 %) dívek, 27 (75, 0 %) dívek označilo odpověď - max. 5 cigaret denně, 9 (25, 0 %) dívek uvedlo odpověď - 6 - 10 cigaret denně, odpověď - 11 a více cigaret denně nebyla označena ţádnou z dívek.
82
Graf 19. c Kouření dle škol Z grafu 19 c je zřejmé, ţe 69, 9 % dívek gymnázia, 59,0 % dívek obchodní akademie, 58,6 % dívek střední zdravotnické školy nekouří, 21,4% dívek gymnázia, 26, 2 % dívek obchodní akademie a 24,2 % dívek střední zdravotnické školy označilo odpověď, ţe kouří příleţitostně. 8,9 % studentek gymnázia, 14,8 % dívek obchodní akademie a 17,2 % dívek střední zdravotnické školy zvolilo odpověď, ţe kouří pravidelně. Otázka 20 – Poskytuje Vám škola dostatek informací o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence? Tabulka 20. Informace o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence dívky Informace o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence - dívky ano ne ano, poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné
Absolutní četnost (n) 49 164 32
Relativní četnost (%) 20,0 % 66,9 % 13,1 %
Celkem
245
100,0 %
83
13,1%
20,0%
ano ne
66,9%
ano, poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné
Graf 20. a Informace o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence dívky Nadpoloviční většina 164 (66,9 %) respondentek označilo odpověď ne, 49 (20,0 %) dívek uvedlo odpověď ano, odpověď ano, poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné, byla dívkami označena 32 x (13,1 %) (Tabulka 20, Graf 20 a).
84
Graf 20. b Informace o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence dle škol Graf 20 b ukazuje, ţe nejvíce byla dívkami označena odpověď ne. Odpověď ano poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné, uvedlo 23,2 % dívek gymnázia, 4,9 % dívek obchodní akademie a 12,5 % dívek střední zdravotnické školy. Odpověď ano, zvolilo 21,4 % dívek gymnázia, 11,5 % dívek obchodní akademie a 23,4 % dívek střední zdravotnické školy. Otázka 21 - Uvítala byste více informací o této problematice? Tabulka 21 Zájem o více informací - dívky Absolutní četnost Relativní četnost (n) (%) 114 46,5 % 62 25,3 % 69 28,2 % 245 100,0 %
Zájem o více informací - dívky ano ne nevím Celkem
85
28,2% 46,5% ano ne 25,3%
nevím
Graf 21. a Zájem o více informací - dívky Odpověď ano byla zvolena 114 (46,5 %) respondentkami, odpověď ne označilo 62 (25,3 %) dívek a odpověď nevím byla dívkami uvedena 69 x (28,2 %) (Tabulka 21, Graf 21 a).
Graf 21. b Zájem o více informací dle škol
Z grafu 21 b je patrné, ţe 48,2 % dívek gymnázia, 56,1 % dívek střední zdravotnické školy a 34,4 % dívek obchodní akademie by uvítalo více informací o této problematice, 44,3 % dívek obchodní akademie, 23,2 % dívek gymnázia a 22, 7 % dívek střední 86
zdravotnické školy označilo odpověď nevím. Odpověď ne uvedlo 28,6 % dívek gymnázia, 21,3 % dívek obchodní akademie a 25,8 % dívek střední zdravotnické školy.
Dotazníkové šetření chlapci Otázka 1 Jaký je váš? Tabulka 22. Věk chlapců Věk chlapců
Absolutní četnost (n) Relativní četnost (%)
15-16 let
11
13,2 %
17-18 let 19 let a více
56 16
67,5 % 19,3 %
Celkem
83
100, 0 %
13,2% 19,3% 15 - 16 let 17 - 18 let 67,5%
19 let a více
Graf 22. Věk chlapců Celkový soubor chlapců tvořilo 83 respondentů. Tabulka 22, graf 22 ukazují věk chlapců, 56 (67,5 %) chlapců bylo ve věkové kategorii 17 – 18 let, 16 (19, 3 %) chlapců tvořilo věkovou kategorii 19 let a více a 11 (13, 2 %) chlapců bylo ve věkové kategorii 15 – 16 let (Tabulka 22, Graf 22).
87
Otázka 2 – Jakou školu navštěvujete? Z tabulky 23 a grafu 23 je patrné, ţe 42 (51%) chlapců navštěvuje Gymnázium, 21 (25%) chlapců Střední zdravotnickou školu a 20 (24,1%) Obchodní akademii. Tabulka 23. a Druh střední školy - chlapci Druh střední školy chlapci
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
21 42 20 83
25,3 % 50,6 % 24,1 % 100,0 %
Střední zdravotnická škola Gymnázium Obchodní akademie Celkem
24,1%
střední zdravotnickou školu
25,3%
gymnázium 50,6% obchodní akademii
Graf 23. a Druh střední školy - chlapci Z tabulky 23 a, grafu 23 a je patrné, ţe 42 (50,6 %) chlapců navštěvuje gymnázium, 21 (25,3 %) chlapců střední zdravotnickou školu a 20 (24,1 %) obchodní akademii.
88
Tabulka 23. b Rozdělení chlapců dle studijního oboru na střední zdravotnické škole Studijní obory na střední zdravotnické škole chlapci Zdravotnické lyceum Zdravotnický asistent Nutriční asistent Oční technik Zubní technik Masér sportovní a rekondiční Celkem
19,0%
Absolutní četnost (n) 5 6 1 2 3 4 21
23,8%
Relativní četnost (%) 23,8 % 28,6 % 4,8 % 9, 5 % 14, 3% 19, 0 % 100,0 %
zdr. lyceum zdr.asistent
14,3%
nutriční as. 28,6%
9,5%
oční technik zubní technik masér
4,8%
Graf 23 b Rozdělení chlapců dle studijních oborů na střední zdravotnické škole Výsledky ukazují, ţe 5 (23,8 %) chlapců studuje obor Zdravotnické lyceum a 6 (28,6 %) chlapců obor Zdravotnický asistent na Střední zdravotnické škole ve Zlíně, 1 (4,8 %) chlapec obor Nutriční asistent, 2 (9,5 %)chlapci obor Oční technik, 3 (14,3 %) chlapci obor Zubní technik a 4 (19,0 %) chlapci obor Masér sportovní a rekondiční na Střední zdravotnické škole v Brně. (Tabulka 23 b, Graf 23 b)
89
Otázka 3 - Víte, že existuje nebezpečné nádorové onemocnění rakovina děložního čípku? Tabulka 24. Povědomí chlapců o rakovině děložního čípku Povědomí chlapců o rakovině děložního čípku
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
ano ne Celkem
80 3 83
96,4 % 3,6 % 100,0 %
3,6%
ano ne 96,4%
Graf 24 Povědomí chlapců o rakovině děložního čípku Z výsledků je patrné, ţe 80 (96, 4 %) chlapců odpovědělo ano a 3 (3, 6 %) chlapci označili odpověď ne. (Tabulka 24, graf 24). Chlapci, kteří uvedli odpověď ne, u některých dalších otázek neoznačili ţádnou moţnou odpověď, proto jiţ dále do zpracování výsledků nebyli zahrnuti.
90
Otázka 4 - Víte, co je příčinou rakoviny děložního čípku Tabulka 25. Znalost příčiny rakoviny děložního čípku - chlapci Znalost příčiny rakoviny děložního čípku chlapci Dědičné dispozice Bakterie Viry – lidské papilomaviry (HPV) Kvasinky Nevím Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
7 11
8,7 % 13,8 %
28
35,0 %
2 32 80
2,5 % 40,0 % 100, 0 %
8,7% 40,0%
13,8%
dědičné dispozice bakterie viry - lidské papilomaviry (HPV)
35,0%
kvasinky nevím
2,5%
Graf 25. Znalost příčiny rakoviny děložního čípku - chlapci Tabulka 25, graf 25 ukazuje výsledky chlapců o příčině rakoviny děloţního čípku, 32 (40,0 %) chlapců odpověď otázku nevědělo. Odpověď viry – lidské papilomaviry (HPV) byla označena chlapci 28 × (35,0 %), dědičné dispozice uvedlo 7 (8,8 %) chlapců, bakterie 11 (13,8 %) chlapců a kvasinky 2 (2,5 %) chlapci.
91
Otázka 5 - Víte, jak se infekce, která může způsobit rakovinu děložního čípku, přenáší? Tabulka 26. Znalost způsobu přenosu infekce - chlapci Znalost způsobu přenosu infekce - chlapci krevní cestou pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí líbáním vdechnutím nevím Celkem
Absolutní četnost (n) 19
Relativní četnost (%) 23,8 %
40
50,0 %
2 0 19 80
2,4 % 0,0 % 23,8 % 100,0 %
Graf 26. Znalost způsobu přenosu infekce - chlapci krevní cestou 23,8%
0,0%
23,8% pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí
2,4%
líbáním 50,0% vdechnutím
Graf 26. Znalost způsobu přenosu infekce - chlapci Tabulka 26, graf 26 ukazuje, ţe 40 (50,0 %) chlapců uvedlo odpověď pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí, 19 (23,8%) chlapců označilo odpověď nevím a stejný počet 19 (23,8 %) chlapců odpověď krevní cestou, 2 (2,5 %) chlapci uvedli odpověď líbáním a ţádný z chlapců neoznačil odpověď vdechnutím.
92
Otázka 6 - Myslíte si, že mohou být přenašeči tohoto onemocnění i muži? Tabulka 27. Přenašeči onemocnění Přenašeči onemocnění ano ne nevím Celkem
Absolutní četnost (n)
Relativní četnost (%)
44 23 13 80
55,0 % 28,8 % 16,2 % 100,0 %
16,3% ano 55,0%
28,8%
ne nevím
Graf 27. Přenašeči onemocnění Z výsledků vyplývá, ţe 44 (55,0 %) chlapců odpovědělo ano, 23 (28,8 %) chlapců označilo odpověď ne a 13 (16,2 %) chlapců nevědělo odpověď na otázku.
93
Otázka 7 - Věděl jste, že očkovat se proti infekci, která způsobuje rakovinu děložního čípku, mohou i chlapci? Tabulka 28. Znalosti o možnosti očkování - chlapci Znalosti o možnosti očkování Absolutní četnost (n) - chlapci ano 20 ne 60 Celkem 80
Relativní četnost (%) 25,0 % 75,0 % 100,0 %
25,0% ano 75,0%
ne
Graf 28. Znalosti o možnosti očkování – chlapci Z celkového počtu 80 (100,0 %) chlapců, nadpoloviční většina 60 (75,0 %) chlapců označilo odpověď ano, 20 (25,0 %) chlapců zvolilo odpověď ne.
94
Otázka 8 - Pokud byste věděl, že vaše očkování ochrání vaši partnerku, nechal byste se očkovat? Tabulka 29. Očkování chlapci Očkování chlapců ano ne nevím
Absolutní četnost (n) 62 4 14
Relativní četnost (%) 77,5 % 5,0 % 17,5 %
Celkem
80
100%
5,0%
17,5% ano ne 77,5%
nevím
Graf 29. Očkování chlapci Výsledky ukazují, ţe 62 (77,5 %) chlapců označilo odpověď ano, 14 (17,5 %) chlapců nevědělo odpověď a 4 (5,0 %) chlapců uvedli odpověď ne (Tabulka 29, graf 29).
95
Otázka 9 - Poskytuje vám škola dostatek informací o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence? Tabulka 30. Dostatek informací o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence - chlapci Dostatek informací o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence -chlapci ano ne ano, poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné Celkem
5,0%
10,0%
Absolutní četnost (n) 8 68 4 80
Relativní četnost (%) 10,0 % 85,0 % 5,0 % 100, 0%
ano
ne 85,0 % ano, poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné
Graf 30. Dostatek informací o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence – chlapci Z celkového počtu 80 (100,0 %) chlapců, 68 (85,0 %) chlapců označilo odpověď ne, odpověď ano byla zvolena chlapci 8 × (10,0 %), 4 (5,0 %) chlapci označili odpověď ano, poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné (Tabulka 30, graf 30).
96
Otázka 10 - Uvítal byste více informací o této problematice? Tabulka 31. Zájem o více informací - chlapci Absolutní četnost (n) 44 13 23 80
Zájem o více informací - chlapci ano ne nevím Celkem
Relativní četnost (%) 55,0 % 16,2 % 28,8 % 100,0 %
28,8% 55,0% 16,2%
ano ne nevím
Graf 31. Zájem o více informací – chlapci Tabulka 31, graf 31 ukazuje, ţe 44 (55,0 %) chlapců označilo odpověď ano, 23 (28,8 %) chlapců odpovědělo nevím a 13 (16,3 %) chlapců uvedlo odpověď ne.
97
5 Diskuze Diplomová práce se zabývá znalostí středoškolské populace o prevenci karcinomu děloţního čípku. Na podobné téma bylo jiţ vypracováno několik prací. Jednou z nich je například bakalářská práce studentky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Moniky Málkové z roku 2012 s názvem: „Problematika rakoviny děložního čípku pohledem dospívajících dívek na středních školách“. Také bakalářská práce studentky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Petry Feberové z roku 2012 s názvem: „Informovanost dívek ve věku 13-15 let o karcinomu děložního čípku“ se zaměřuje na podobné téma. Problematiku rakoviny děloţního čípku a její prevenci můţeme najít také v diplomové práci studentky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Bc. Jany Kindlové z roku 2011 s názvem: „ Postoj žákyň zdravotnických škol k prevenci karcinomu děložního čípku“, v diplomové práci studentky Bc. Jany Müllerové ze Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích z roku 2010 s názvem: „Informovanost studentek vysokých škol o riziku onemocnění karcinomem hrdla děložního a jeho prevenci“, rovněţ v bakalářské práci studentky Kristýny Vráţelové z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně z roku 2010, s názvem: „Informovanost dívek o genitální papillomavirové infekci“. Ve své práci jsem si stanovila čtyři následující dílčí cíle, a to zmapovat znalosti dívek a chlapců o rakovině děloţního čípku, prvním cílem se zabývají poloţky 3, 5, 6, 7, 8 v dotazníku u dívek a poloţky 3, 4, 5, 6 v dotazníku u chlapců. Druhý cíl hodnotí informovanost dívek a chlapců o moţnostech prevence rakoviny děloţního čípku, k tomuto cíli se vztahují poloţky 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 18 v dotazníku dívek a poloţky 7, 8 v dotazníku chlapců. Třetí cíl zjišťuje důvody dívek, které nejsou očkovány proti karcinomu děloţního čípku (poloţka 15 v dotazníku dívek). Čtvrtý cíl zjišťuje, zda mají dívky a chlapci dostatek znalostí týkající se této problematiky ze školy, v dotazníku dívek je to poloţka 20 a v dotazníku chlapců poloţka 9. Dílčí cíl 1 Zmapovat znalosti dívek a chlapců o rakovině děložního čípku. Poloţka 3 v dotazníku souvisí s dílčím cílem 1 a zjišťuje, zda se dívky s pojmem rakovina děloţního čípku někdy setkaly.
98
Z šetření vyplývá, ţe 99,6 % dívek se setkalo s pojmem rakovina děloţního čípku a pouze 0, 4% dívek se nesetkalo s pojmem rakovina děloţního čípku. Monika Málková (2012) ve své práci také zkoumala dospívající dívky na středních školách. Z jejího výzkumného šetření vyplývá, ţe 97 % dívek se setkalo s pojmem „rakovina děloţního čípku“ a 3 % dívek se nesetkalo s pojmem rakovina děloţního čípku. Výsledky jsou tedy v obou šetřeních podobné. Z čehoţ vyplývá, ţe téměř všechny dívky mají povědomí o existenci rakoviny děloţního čípku a ţe se počet dívek, které mají povědomí o této problematice, stále zvyšuje. Co se týče chlapců, 96,4 % chlapců ví, ţe existuje nebezpečné nádorové onemocnění rakovina děloţního čípku a pouze 3,6 % chlapců označilo odpověď ne. (Poloţka 3). Také u chlapců můţeme předpokládat dostatečné povědomí o existenci karcinomu děloţního čípku. Poloţka 5 zjišťuje znalosti dívek o rizikových faktorech rakoviny děloţního čípku. Výsledky ukazují, ţe 184 (35,1 %) dívek uvedlo nejčastěji odpověď časté střídání sexuální partnerů, pouze 35 (6,7 %) dívek správně uvedlo, ţe mezi rizikový faktor rakoviny děloţního čípku patří kouření cigaret. Odpověď kouření cigaret uvedlo 9,3 % dívek střední zdravotnické školy, 6,3 % dívek obchodní akademie a pouze 4,9 % dívek gymnázia. Je překvapivé, ţe 0,7 % dívek střední zdravotnické školy, u kterých by se předpokládala znalost této problematiky ze školy, uvedla jako rizikový faktor rakoviny děloţního čípku nadváhu. Ve srovnání s výsledky v bakalářské práci Petry Feberové (2012), z celkové počtu 157 (100,0 %) dívek byla odpověď vysoký počet sexuálních partnerů nejčastěji a to 65 (42 %) dívkami, kouření bylo uvedeno 10 (6 %) dívkami). Ze srovnání vyplývá, ţe mezi nejčastější odpověď dívek patřilo časté střídání sexuálních partnerů neboli vysoký počet sexuálních partnerů, správná odpověď kouření byla označena pouze malým počtem dívek. Z čehoţ vyplývá, ţe dívky stále neví, ţe kouření cigaret patří mezi rizikový faktor rakoviny děloţního čípku, přestoţe některé dívky kouří pravidelně. Poloţka 6 u dívek a 4 u chlapců zkoumá znalosti dívek a chlapců o příčině rakoviny děloţního čípku. Správná odpověď lidské papilomaviry (HPV) uvedlo nejčastěji 55,1 % dívek uvedena nejčastěji, 8,6 % dívek označilo odpověď dědičné dispozice a odpověď bakterie povaţuje za správnou 8,6 % dívek. 99
Ze srovnání výsledků chlapců, 40 % chlapců nejčastěji uvedlo odpověď nevím, 35 % označilo odpověď viry – lidské papilomaviry (HPV), 13,8 % chlapců bakterie a 8,7 % chlapců dědičné dispozice. Výsledky dle typu střední školy ukazují, ţe odpověď viry – lidské papilomaviry byla označena jako nejčastější u dívek gymnázia a střední zdravotnické školy, dívky obchodní akademie označily nejčastěji odpověď nevím. 1,6 % dívek střední zdravotnické školy označilo také odpověď kvasinky. Bc. Jana Müllerová zjišťovala se ve své diplomové práci také příčinu rakoviny děloţního čípku (2010). Její výsledky ukazují, ţe největší procento 70 % dívek se domnívalo, ţe onemocnění je virového původu, 12% dívek se domnívalo, ţe příčinou onemocnění jsou bakterie a ani jedna z dívek neuváděla jako původce kvasinky. Ze srovnání výsledku vyplývá, ţe většina dívek a chlapců zná správnou příčinu rakoviny děloţního čípku, přesto však některé dívky nebo chlapci stále příčinu rakoviny děloţního čípku neví nebo uvádí špatnou odpověď nejčastěji bakterie jako příčinu rakoviny děloţního čípku. Ve výzkumu Bc. Jany Kindlové (2011) zabývající se postoji dívek středních zdravotnických škol o prevenci karcinomu děloţního čípku, byla u dívek ve věkové kategorii 15-18 let nejčastěji uváděna odpověď dědičnost jako příčina vzniku rakoviny děloţního čípku. Co se týče výsledků mé diplomové práce, odpověď dědičné dispozice byla dívkami označena jako třetí nejčastější. Dívky v poloţce 15, která zkoumala, zda jsou dívky naočkované či ne a jestli, mají o očkování zájem nebo nikoliv, některé díky, které o očkování neměly zájem, uváděly důvod, ţe v rodině nemají rakovinu děloţního čípku, a tak nemají riziko dědičného přenosu, přestoţe dědičné dispozice na vzniku rakoviny děloţního čípku nepodílí. Poloţka 7 u dívek a poloţka 5 u chlapců zjišťuje znalosti o způsobu přenosu infekce. Správnou odpověď pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí, označilo 75,5 % dívek a 50,0 % chlapců, nesprávnou odpověď způsob přenosu krevní cestou označilo 7,8 % dívek, z nichţ 9,4 % dívek střední zdravotnické školy a 11,5 % dívek obchodní akademie a ţádná z dívek gymnázia a 23,8 % chlapců, 100
Ve srovnání s výsledky bakalářské práce Kristýny Vráţelové (2010). Ve skupině dívek ve věkové kategorii 15-20 let, 27,6 % dívek správně označilo odpověď pohlavním stykem a 29,9 % dívek správnou odpověď kontaktem infikované kůţe s genitálem. V šetření Moniky Málkové (2012) odpověď způsob přenosu infekce krví nebyl označen ţádnou z dívek, ve srovnání s výsledky šetření mé diplomové práce. Poloţka 8 zjišťuje znalosti dívek o moţnostech nákazy infekcí. Výsledky ukazují, ţe 79,6 % dívek nejčastěji označilo, ţe infekcí mohou být nakaţeny pouze ţeny. Správná odpověď, ţe infekcí můţe být nakaţena ţena i muţ, označilo jen 20,4 %. dívek. Z výsledků dle typu škol odpověď, ţe infekcí můţe být nakaţena ţena i muţ označilo nejvíce 37,5 % dívek gymnázia, pouze 15,6 % dívek středních zdravotnických škol, 14,8 % dívek obchodní akademie. Z šetření Kristýny Vráţelové (2010), vyplývá, ţe, 31,6 % dotazovaných dívek ve věkové kategorii 15-20 let správně označilo odpověď, ţe se můţe infekce vyskytovat i u muţů a 51,3 % dívek uvedlo chybnou odpověď, ţe se infekce vyskytuje jen u dívek, muţů se netýká. Ze srovnání šetření vyplývá, ţe dívky stále nemají lepší znalosti týkající se moţnosti nákazy infekcí HPV a velká většina dívek neví, ţe i muţ můţe být infekcí HPV nakaţen a být přenašečem této infekce. Chlapcům byla poloţena v poloţce 7 podobná otázka, zda si myslí, ţe mohou být přenašeči tohoto onemocnění i muţi. 55,0 % chlapců odpovědělo ano, 28,8 % ne a 16,2 % označilo odpověď nevím. Ve srovnání s dívkami mají chlapci lepší znalosti o moţnost přenosu infekce HPV. Dílčí cíl 2 Zhodnotit informovanost dívek a chlapců o možnostech prevence rakoviny děložního čípku. Poloţka 9 zjišťuje znalosti dívek o preventivních opatřeních proti rakovině děloţního čípku. 38,9 % dívek označilo nejčastěji odpověď očkování, 34,3 % dívek odpověď pravidelné gynekologické prohlídky a 24,4 % odpověď chráněný pohlavní, 1,2 % dívek uvedlo nesprávnou odpověď pravidelná návštěva praktického (1,0 % dívek i střední zdravotnické školy, 1,4 % dívek gymnázia a 1,6 % dívek obchodní akademie).
101
Ve srovnání s výsledky Bc. Jany Kindlové (2011), 65 dívek ve věkové kategorii 15 – 18 let nejčastěji označilo odpověď očkování, 46 dívek preventivní gynekologické vyšetřením, 17 dívek odpověď chráněný pohlavní styk, U dívek ve věkové kategorii 19 let a více byla také nejčastěji označena odpověď očkování, a to 62 ×, 59 dívek značilo odpověď preventivní gynekologické vyšetření, 27 dívek chráněný pohlavní styk. Z výsledků obou šetření vyplývá, ţe dívky povaţují za nejdůleţitější preventivní patření očkování, potom pravidelné gynekologické prohlídky a chráněný pohlavní styk, co se týče prevence, většina dívek má dobré znalosti o preventivních opatřeních proti rakovině děloţního čípku. Poloţka 10 zkoumá povědomí dívek o moţnosti očkování proti rakovině děloţního čípku. 99,6 % dívek označilo odpověď, ţe slyšelo o moţnosti očkování proti rakovině děloţního čípku a pouze 0,4 % dívek uvedlo odpověď ne. Ve srovnání s výzkumem Bc. Jany Kindlové (2011), se výsledky, liší. Ve svých výsledcích uvádí, ţe 90% dívek ve věkové kategorii 15 – 18 let o očkování jiţ slyšely a 10 % dívek o moţnosti očkování nebyly informovány, stejně jako u respondentek ve věkové kategorii 19 let a více 90 % dívek o moţnosti očkování slyšelo, 10 % nikoliv. Ze srovnání je patrné, ţe dívky jsou stále více informovány o moţnosti očkování proti rakovině děloţního čípku. Poloţka 11 u dívek a poloţka 7 u chlapců zjišťuje znalosti o očkování proti rakovině děloţního čípku. 86,9 % dívek uvedlo odpověď, ţe se mohou nechat očkovat pouze dívky, správná odpověď, ţe vakcína je vhodná pro dívky i pro chlapce označilo pouze 13,1 % dívek (nejvíce 21,4 % dívek gymnázia, 13,3 % dívek střední zdravotnické školy a pouze 4,9 % dívek obchodní akademie. Podobné výsledky byly také zjištěny z výzkumu Petry Feberové (2012), 90% dívek označilo odpověď pouze dívky, správná odpověď pro dívky i pro chlapce označily jen 4 % dívek
102
U chlapců bylo v poloţce 7 zjišťováno, zda věděli, ţe se mohou proti infekci, která způsobuje rakovinu děloţního čípku nechat také naočkovat. 75 % chlapců, označilo odpověď ne a pouze 25 % chlapců odpověď ano. Srovnání výsledků ukazuje, ţe stále malé procento dívek a chlapců je málo informované, ţe vakcína je vhodná pro dívky i pro chlapce podle mého názoru je to hlavně z důvodu, ţe dívky a chlapci netuší, ţe chlapci mohou být přenašeči této infekce, i kdyţ nejsou ohroţeni rakovinou děloţního čípku, tak je pro ně vakcína také vhodná, z důvodu moţnosti nákazy genitálními bradavicemi, či přenosu infekce na jejich partnerky, očkováním chlapců, mohou být chráněny i jejich partnerky. Co se týče otázek nákazy infekce a vhodnosti očkování, dívky gymnázia ve srovnání s dívkami středních zdravotnických škol a obchodní akademie měly nejlepší povědomí o této problematice. Poloţka 12 zjišťuje znalosti dívek, kdy je nejvhodnější se nechat očkovat proti rakovině děloţního čípku. 94,7 % dívek označilo správnou odpověď před zahájením sexuálního ţivota. Petra Feberová se ve své bakalářské práci (2012) zabývala podobnou otázkou, její výsledky ukazují, ţe 80% dívek označilo správnou odpověď před zahájením sexuálním ţivota, Srovnání šetření ukazuje, ţe dívky jsou dostatečně informované o nevhodnějších podmínkách očkování. Poloţka 13 zjišťuje znalosti dívek o správné aplikaci očkovací látky proti rakovině děloţního čípku. Správnou odpověď ve třech dávkách označilo 86,5 % dívek, Poloţka 14 zjišťuje znalosti dívek týkající se proplácení očkování proti rakovině děloţního čípku od 1. dubna 2012. Správná odpověď pro dívky ve věku 13 let plně hrazeno pojišťovnou označilo 74,3 % dívek. Z poloţek 13 a 14 vyplývá, ţe dívky jsou dobře informované o aplikace očkovací látky a ohledně proplácení očkování proti rakoviny děloţního čípku. Poloţka 16 zjišťuje znalosti dívek o tom, jestli očkování nahrazuje preventivní gynekologické prohlídky. Správnou odpověď, ţe očkování nenahrazuje preventivní gynekologické prohlídky, označilo 95,1 % dívek. 2,9 % dívek uvedlo, ţe neví, jestli očkování nahrazuje preventivní gynekologické prohlídky. (3,9 % dívek středních zdravotnických škol, 1,8 % dívek gymnázia a 1,6 % dívek obchodní akademie). Z výsledků vyplývá, ţe studenky obchodní jsou více informované neţ dívky středních zdravotnických škol a gymnázia.
103
Poloţka 17 zjišťuje znalosti dívek týkající se absolvování pravidelné preventivní gynekologické prohlídky. Nejčastěji byla dívkami označena odpověď 1 x za půl roku, jednalo se 61,6 % dívek, správnou odpověď 1 x za rok uvedlo jen 36,3 % dívek (nejvíce 51,8 % dívek gymnázia, 32,8 % dívek střední zdravotnické školy, 29,5 % dívek obchodní akademie), 0,4 % dívek střední zdravotnické školy uvedlo odpověď 1 x za 2 roky. Překvapivé pro mě bylo, ţe odpověď 1 x za 2 roky byla označena dívkami střední zdravotnické školy, u které bych předpokládala dobré znalosti týkající se této problematiky. Poloţka 18 se zabývá pravidelností preventivních gynekologických prohlídek. 75,9 % dívek uvedlo, ţe chodí pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky, Výsledky srovnání dle typu střední školy ukazují, ţe 82,8 % dívek střední zdravotnické školy, 60,7 % dívek gymnázia a 75,4 % dívek obchodní akademie chodí pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky, 22 dívek střední zdravotnické školy, 22 dívek gymnázia a 15 dívek obchodní akademie nechodí pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky. Ze srovnání bakalářské práce Moniky Málkové (2012) vyplývá, ţe 75 % dívek chodí pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky Z výsledků obou šetřené je patrné, ţe nadpoloviční většina dívek dodrţuje pravidelnost preventivních gynekologických prohlídek, jako jedno z moţného preventivního opatření proti rakovině děloţního čípku. Poloţka 19 zabývá kouřením cigaret jako jedním z rizikových faktorů rakoviny děloţního čípku, a souvisí s dílčím cílem 1. 61,2 % dívek uvedlo, ţe nekouří, 24,1 % dívek označilo odpověď, ţe kouří příleţitostně a 14, 7% dívek uvedlo, ţe kouří pravidelně. Z dívek, které kouří pravidelně, 75 % dívek označilo odpověď max. 5 cigaret denně, 25 % dívek uvedlo odpověď 6 - 10 cigaret denně. Ze srovnání výsledků dle typu střední školy vyplývá, ţe 17,2 % dívek střední zdravotnické školy, 8,9 % dívek gymnázia a 14,8 % dívek obchodní akademie kouří pravidelně.
104
Ke srovnání uvádím výsledky z diplomové práce Bc. Jany Kindlové, z dívek ve věku 15 – 18 let nekouří, 58 % dívek, příleţitostně kouří 22 % dívek, 20 % dívek kouří pravidelně, dívek ve věkové kategorii 19 let a více nekouří 31 % dívek, příleţitostně kouří 36 % dívek, a 33 % dívek kouří pravidelně. S poloţkou 19 souvisí poloţka 5, která zjišťovala znalost dívek o rizikových faktorech rakoviny děloţního čípku, jen 6,7 % dívek uvedlo, ţe kouření patří mezi rizikové faktory rakoviny děloţního čípku, z čehoţ vyplývá, ţe většina dívek vůbec netuší, ţe kouření patří mezi rizikové faktory rakoviny děloţního čípku. Z výsledků srovnáni dle škol je také překvapivé, ţe největší procento dívek kouří na středních zdravotnické škole. Cíl 3 Zjistit důvody dívek, které nejsou očkovány proti karcinomu děložního čípku Poloţka 15 zjišťuje počet dívek očkovaných a počet dívek neočkovaných, které by měly zájem o očkování a které nikoliv. 33,9 % dívek je očkováno proti rakovině děloţního čípku, mezi naočkovanými dívkami je naočkovaných 26,6 % dívek střední zdravotnické školy, 46,4 % dívek gymnázia a 37,7 % dívek obchodní akademie. 24,5 % dívek není očkováno, ale uvaţuje o tom, 41,6 % respondentek není naočkováno a nemá o očkování ani zájem. Ve srovnání s výsledky bakalářské práce Moniky Málkové (2012), tvoří počet očkovaných dívek nejmenší část respondetentek, jedná se o 25 %, dívky, které očkování uvaţují, zaujímají 34 %, zbylých 41 % dívek nemá o vakcinaci zájem. Ze srovnání výsledků obou šetření vyplývá, ţe počet očkovaných dívek se zvyšuje, ale stále převaţuje počet dívek, které nemají o očkování zájem. Dívky, které o očkování neměly zájem, jako důvody uvedly: finanční důvody, zbytečnost očkování, protoţe nestřídají sexuální partnery, chodí pravidelně na preventivní prohlídky, mají chráněný pohlavní styk, mezi časté důvody také patřily odpovědi, ţe dívky jiţ pohlavní styk měly nebo pohlavním ţivotem jiţ ţijí, proto je podle nich jiţ pozdě na očkování.
105
Další
důvody:
očkování
nepotřebují,
nikdo
jim
očkování
nenabídl,
informovanost, ţe účinek nemusí být jistý, očkování je jen mediální trik, nedůvěra v očkování, moţné rizika, na které lékař neupozorní, vakcína není pořádně prostudována, informace spíše o její špatné stránce, je jen na určité typy HPV virů, příliš vysoká cena, nevěří těmto narychlo vytvořeným vakcínám, neznají dívky v okolí, které byly očkovány, v historii nebylo ţádné očkování a také se ţilo, i kdyţ budou naočkované, mohou mít rakovinu, špatná zkušenost přátel, i přes očkování rakovinou onemocněli, věk, uţívaní antikoncepce, očkování není 100 % účinné, nejsou zastánci očkování, nemusí být očkovány proti kaţdé nemoci, která existuje, nemají v rodině rakovinu, tak pro ni nemají předpoklady, očkování je jen proti určitým virům, které způsobují rakovinu, ne proti všem, nesouhlas rodičů. Dívky, které označily odpověď, ţe nejsou očkované, ale uvaţují o tom, mezi důvody proč o očkování uvaţují, uváděly: prevenci, bezpečnost, ochranu, větší jistotu při pohlavním styku, strach, obavy z rakoviny děloţního čípku, rychle se šíří, váţnost této nemoci, chtějí být zdravé, zatím nemají finance, proto o očkování jen uvaţují, jedna dívka uvedla, ţe bych se nechala naočkovat, aţ se prověří, ţe není vakcína škodlivá, některé dívky svůj důvod neuvedly S poloţkou 15 u dívek souvisí poloţka 8 v dotazníku u chlapců, která se chlapců dotazuje, zda by se nechaly naočkovat, kdyby věděli, ţe jejich očkování ochrání jejich partnerku. 77,5 % chlapců odpovědělo ano, 17,5 % chlapců označilo odpověď nevím. Procento chlapců je překvapivě vysoké, proto, je škoda, ţe i očkování chlapců není např. z části hrazeno pojišťovnou. Pokud by bylo moţné plošně očkovat chlapce jako dívky, sníţil by se výskyt např. genitálních bradavic u chlapců a samozřejmě také přenos infekce na jejich partnerku.
106
Cíl 4 Zjistit, zda mají dívky a chlapci dostatek znalostí o rakovině dlěožního čípku a možnostech její prevence. Poloţka 20 u dívek a poloţka 9 u chlapců zjištuje, zda škola dívkám a chlapcům poskytuje dostatek informací o rakovině děloţního čípku a moţnostech její prevence. Nadpoloviční většina, jedná se 66,9 % dívek (64,1 % dívek střední zdravotnické školy, 55,4 % dívek gymnázia a 83, 6 % dívek obchodní akademie) a 85,0 % chlapců uvedlo, ţe jim škola neposkytuje dostatek informací o rakovině děloţního čípku a moţnostech její prevence ano, odpověď ano poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné, označilo 31,1 % dívek a jen 5 % chlapců. Poloţka 21 souvisí s poloţkou 20 a zjišťuje zájem dívek a chlapců o informace týkající se této problematiky. 46,5 % dívek a 55,0 % chlapců by uvítalo více informací týkající se problematiky rakoviny děloţního čípku a její prevence, 28,2 % dívek a 28,8 % chlapců označilo odpověď nevím. Výsledky dle typu střední školy ukazují, ţe 51,6 % dívek střední zdravotnické školy, 48,2 dívek gymnázia a 34,4 % dívek obchodní akademie by uvítalo více informací o této problematice. Je překvapivé, ţe i dívkám na střední zdravotnické škole neposkytuje škola dostatek informací o rakovině děloţního čípku a její prevenci a uvítaly by více informací o této problematice.
107
ZÁVĚR V dotazníkovém šetření, které je součástí mé diplomové práce, zjišťuji znalosti dívek a chlapců na vybraných středních školách. Dotazník pro dívky obsahoval 21 otázek a dotazník pro chlapce 10 otázek. Šetření bylo realizováno na čtyřech různých typech škol – na Střední zdravotnické škole ve Zlíně, na Gymnáziu ve Zlíně, na Střední zdravotnické škole v Brně a na Obchodní akademii ve Zlíně. Na zdravotnických školách se dotazníkové ho šetření zúčastnili ţáci studijního oboru zdravotnický asistent, zdravotnické lyceum, nutriční asistent, oční technik, zubní technik, masér sportovní a rekondiční. Výzkumný soubor tvořilo celkem 245 dívek a 83 chlapců. Hlavní cíl i všechny dílčí cíle diplomové práce byly splněny a díky nim byl vytvořen náhled na znalosti a informovanost dívek a chlapců týkající se rakoviny děloţního čípku a její prevence. V rámci mé diplomové práce bylo zjištěno, ţe téměř většina dívek a chlapců se jiţ s pojmem rakovina děloţního čípku setkala. U dívek byly jako nejčastější zdroje informací uvedeny média, jen nutné poukázat na fakt, ţe jen 10,3 % se dozvědělo o rakovině děloţního čípku prostřednictvím učitele. Znalosti dívek a chlapců týkající se příčiny, rizikových faktorů rakoviny děloţního čípku, nákazy infekcí HPV a také z části prevence jsou však stále nedostačující. Co se týče příčiny rakoviny děloţního čípku správná odpověď, ţe virus HPV lidský papilomavirus, je příčinou rakoviny děloţního čípku, převaţovala u dívek středních zdravotnických škola a gymnázia. Někteří chlapci i dívky se také mylně domnívali, ţe rakovina děloţního čípku je závislá na dědičných faktorech. Co se týče přenosu a moţnosti nákazy HPV infekcí měli dívky gymnázia lepší vědomosti neţ dívky střední zdravotnické školy a obchodní akademie. Bylo také zjištěno, ţe většina dívek má dobré znalosti o preventivních opatřeních proti rakovině děloţního čípku, je také dostatečně informována o moţnosti očkování proti HPV a také o proplácení očkování pojišťovnou. Co se týče očkování chlapců a dívek, téměř většina chlapců a dívek není dostatečné znalosti a netuší, ţe je vakcína vhodná pro chlapce i pro dívky.
108
Výsledky také ukazují, ţe procento dívek, které jsou naočkovány proti rakovině děloţního čípku, činí pouze 33,9 %, dívky, které nebyly očkovány a nemají o očkováni zájem mezi nejčastější důvody uváděly vysokou cenu vakcíny, také to, ţe jiţ ţijí pohlavním ţivotem, a proto uţ je pro ně na očkován pozdě a očkování nemá význam, z čehoţ plyne, ţe dívky nejsou dostatečně informovány a netuší, ţe se mohou očkovat i po zahájení sexuálního ţivota a stále mohou být chráněny, dále byla dívkami také uváděna nedůvěra v účinnost vakcíny, mediální trik, dívky se také často zmiňovaly, ţe je pro ně očkování zbytečné, protoţe chodí pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky, nestřídají sexuální partnery a mají chráněný pohlavní styk. Z výsledků také vyplývá, ţe dívkám a chlapcům škola neposkytuje dostatek informací o rakovině děloţního čípku a prevenci, a proto by nadpoloviční většina chlapců a téměř polovina dívek uvítala více informací o této problematice. Z výsledků diplomové práce můţeme usoudit, ţe dívky a chlapci mají nedostatečné znalosti o rakovině děloţního čípku a prevenci. Tyto nedostatky by bylo moţné odstranit např. realizováním přednášky formou powerpointové prezentace, k dispozici mohl být metodický list pro učitele týkající se této problematiky a také pracovní listy pro studenty, kteří by na konci přednášky měli za úkol zodpovědět na otázky týkající se této problematiky.
109
SOUHRN (SUMMARY) Diplomová práce zkoumá znalosti středoškolské populace o prevenci karcinomu děloţního čípku. Teoretická část představuje ucelený pohled na problematiku rakoviny děloţního čípku a její prevenci. Zabývá se anatomií ţenských pohlavních orgánů, typy nádorového onemocnění, příčinou, rizikovými faktory rakoviny děloţního čípku, symptomy, diagnostikou a léčbou prekanceróz a zhoubných nádorů, také je zde zmiňována prevence a screening karcinomu děloţního čípku. Obsahem praktické části je zpracování kvantitativního dotazníkového šetření prováděného u 245 dívek a 83 chlapců na Střední zdravotnické škole, Gymnáziu a Obchodní akademii ve Zlíně a na Střední zdravotnické škole v Brně. Výsledky dotazníkového šetření ukazují, ţe znalosti dívek a chlapců nejsou stále dostatečné, zejména co se týče příčiny, rizikových faktorů rakoviny děloţního čípku, moţnosti nákazy infekcí a preventivních opatření. Dále bylo také zjištěno celkové procento dívek očkovaných proti rakovině děloţního čípku, které činí 33,9 %, dívek, které nejsou očkované je 66,1 %. Praktická část diplomové práce zkoumá nejen vědomosti dívek a chlapců, ale také zájem o problematiku onemocnění rakoviny děloţního čípku. Klíčová slova: ţenská pohlavní soustava, karcinom děloţního čípku, příčina a rizikové faktory, prevence karcinomu děloţního čípku, očkování The thesis examines the knowledge of high school population about cervical cancer prevention. The theoretical part presents on comprehensive view on the issue of cervical cancer and its prevention. The thesis deals with the anatomy of female genital organs, types of cancer, causes and risk factors for cervical cancer, symptoms, diagnosis and treatment of premalignant and malignant tumors, there is also mentioned prevention and screening for cervical cancer. The practical part is the processing of quantitative survey conducted among 245 girls and 83 boys at School of nursing, High school and Business college in Zlín and at School of nursing in Brno. The results of the survey show that knowledge of girls and
110
boys are still not sufficient, especially with regard to causes, risk factors for cervical cancer, possibility of infection and preventive measures.
It was also found the percentage of girls vaccinated against cervical cancer, which is 33,9 %, girls, who are not vaccinated is 66,1 %. The practical part of thesis examines not only the knowledge of girls and boys but also an interest in the issue of cervical cancer. Key words: female reproductive system, cervical cancer, causes and risk factors, cervical cancer prevention, vaccination
111
REFERENČNÍ SEZNAM
1. ADAM, Z., VORLÍČEK, J. 2002. Speciální onkologie. Brno: Masarykova Univerzita v Brně. 542 s. ISBN 80-210-2826-2. 2. Atstupenaite, Vaida et al. Diffusion-weighted magnetic resonance imaging of cervical cancer. Acta Medica Lituanica [online]. 2011, roč. 18, č.8 [cit. 2013-04-09]. s 139-146. ISSN 13920138. Dostupné z: http://web.ebscohost.com.ezproxy.vkol.cz/ehost/detail?vid=27&sid=788e559b4600-47d4-b7e330efe4f6821b%40sessionmgr13&hid=12&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG 9zdC1saXZl#db=a9h&AN=73497342 3. Cervikální screening v České republice. [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.cervix.cz/index.php?pg=cervikalni-screening--ceskarepublika ww.ecca.info/cs/prevence/screeningove/typy-screeningovychvysetreni.html Vacína Cervarix. [online]. 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.cervarix.cz/vakcina-cervarix/ 4. CIBULA, D., PETRUŢELKA, L. a kol. 2009. Onkogynekologie. Praha: Grada Publishing. 614 s. ISBN 978-80-247-2665-6. 5. CITTERBART, K. et al. 2001. Gynekologie. Praha: Galén. 278 s. ISBN 8072620940. 6. Co je cervikální screening. [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.cervix.cz/index.php?pg=cervikalni-screening 7. Diagnostika papilomavirů a jejich projevů. [online]. 2006 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.hpvinfo.cz/diagnoza-hpv 8. DYLEVSKÝ, I. 2002. Somatologie. 2 vyd. Olomouc: Epava. 480 s. ISBN 8086297055. 9. Fait, M. Očkování proti lidským papilomavirům – tři roky klinické praxe. Postgraduální medicína [online]. 2010. č. 2 [cit. 2013-04-08]. ISSN Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/proti-lidskympapilomavirum-tri-roky-klinicke-praxe-449536 Příspěvky na očkování. [online]. 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.cervarix.cz/prispevky/ 10. FAIT, T. a kol. 2009. Očkování proti lidským papilomavirům . Kvadrivalentní HPV vakcína Silgard tři roky v klinické praxi. Praha: Maxdorf. 118 s. ISBN 978-80-7345-204-9. 11. FAIT, T., DVOŘÁK, V., SKŘIVÁNEK A. 2009. Almanach ambulantní gynekologie. Praha: Maxdorf. 284 s. ISBN 978-80-7345-191-2. 12. FAIT, T., VRABLÍK, M., ČEŠKA, R. a kol. 2011. Preventivní medicína. 2. vyd. Praha: Maxdorf. ISBN 978-80-7345-237-7. 13. FISHEROVÁ, D. 2007. Diagnostika a staging v onkogynekologiii. Moderní gynekologie a porodnictví. roč 1999, č. 3, s 517. ISSN 1211-1058. 112
14. Gynekologické vyšetření: Úvod. [online]. 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.cervix.cz/index.php?pg=pro-verejnost--gynekologicke-vysetreni 15. KOBILKOVÁ, J. 2006. Gynekologická cytodiagnostika. Praha: Galén. 119 s. ISBN 80-7262-313-3. 16. KOBILKOVÁ, J. et al. 2005. Základy gynekologie a porodnictví. Praha: Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy. 368 s. ISBN 8024611120. 17. KOLAŘÍK, D., HALAŠKA, M., FEYEREISL, J. 2008. Repetotitorium gynekologie. 1030 s. ISBN 9788073451387. 18. KOPECKÝ, M. a kol. 2010. Somatologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 313 s. ISBN 978-80-244-2271-8. 19. KUDELA, M. a kol. 2008. Základy gynekologie a porodnictví. 2 vyd. Olomouc: univerzita Palackého. 273 s. ISBN 97880024419756. 20. Lidské papillomaviry (HPV) a karcinom děložního čípku (cervixu). [online]. 2006 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.papillomavirus.cz/laicka/ECCA_HPV_CZ4.pdf 21. MACHOVÁ, J. 2002. Biologie člověka pro učitele. Praha: Karolinum. 269 s. ISBN 80-7184-867-0. 22. MAŠATA, J., JEDLIČKOVÁ, A. a kol. 2006. Infekce v gynekologii. Praha: Maxdorf. 154 s. ISBN 80-7345-107-7. 23. MERKUNOVÁ, A., OREL, M. 2008. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Praha: Grada Publishing. 304 s. ISBN 978-80-247-1521-6. 24. Očkování proti HPV. [online]. 2009 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.ecca.info/cs/prevence/ockovani-proti-hpv.html 25. Očkování proti rakovině děložního čípku. [online]. 2006 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.hpvinfo.cz/cipku-delozniho-ockovani-proti-rakovine 26. PETRÁŠ, M., LESNÁ, I. K. Očkování proti lidským papilomavirům (HPV). [online]. Manuál o očkování. 2 .4.2013. [cit. 2013-04-09]. ]. Dostupné z: http://www.vakciny.net/doporucene_ockovani/HPV.html. 27. PILKA, R., PROCHÁZKA, M. a kol. 2012. Gynekologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 217 s. ISBN 978-80-244-3019-5. 28. Počítačová tomografie [online]. 2010 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.onkogyn.cz/verejnost/pocitacova-tomografie 29. Pozitronová emisní tomografie (PET). [online]. 2010 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.onkogyn.cz/verejnost/pozitronova-emisni-tomografie 30. Prevence nádorových onemocnění. [online]. 2009-2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.mou.cz/prevence-nadorovych-onemocneni/t3017 31. RAUŠOVÁ, E. 2009. Průvodce ženy při onemocnění děložního čípku. Praha: Mladá fronta. 37 s. ISBN 978-80-204-2048-0. 32. REPKOVÁ, A. a kol. 2006. Gynekologické ošetrovateľstvo. Martin: Vydavateľstvo Osveta. SR. 138 s. ISBN 8080632367. 33. ROB, L., MARTAN, A.,CITTERBART, K. et al. 2008. Gynekologie. Praha: Galén. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. 34. ROZTOČIL, A. a kol. 2011. Moderní gynekologie. Praha: Grada Publishing. 508 s. ISBN 978-80-247-2832-2. 113
35. SLÁMA, J. 2007. Prekancerózy v gynekologii. Moderní gynekologie a porodnictví. roč. 1999, č. 3, s 470. ISSN 1211-1058. 36. SLEZÁKOVÁ, L. a kol. 2011. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. Praha: Grada Publishing. 272 s. ISBN 978-80-247-3373-9. 37. Smetana, J., Boštíková, V., Boštík, P., Chlíbek, R. HPV infekce, cervikální karcinom a vakcinace. Postgraduální medicína [online]. 2011. č. 9 [cit. 201304-08]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/hpvinfekce-cervikalni-karcinom-a-vakcinace-462091 38. SMETANA, J., KOSINA, P., DRAŢAN, D. 2009. Očkování v ordinaci gynekologa. Praha: Grada. 44 s. ISBN 978-80-247-3325-8. 39. ŠLAMPA, P. Konkomitantní chemoradioterapie v léčbě solidních nádorů. Česká onkologická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. [online]. 12.12.2006. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.linkos.cz/chemoradioterapie/konkomitantni-chemoradioterapie-v-lecbesolidnich-nadoru/
40. TURYNA, R., SLÁMA, J. 2010. Kolposkopie děložního hrdla. 173 s. ISBN 978-80-7262-679-3. 41. Typy screeningových vyšetření. [online]. 2009 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.ecca.info/cs/prevence/screeningove/typy-screeningovychvysetreni.html 42. Velký lékařský slovník. [online]. 2008 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.lekarske.slovniky.cz/ 43. Vnitřní pohlavní orgány ţeny. Rozsypal, S. 2003. Nový přehled biologie. Praha: Scienta 797 s. ISBN 80-7183-268-5. 44. VORLÍČEK, J., ABRAHÁMOVÁ, J., VORLÍČKOVÁ H. a kol. 2012. Klinická onkologie pro sestry. 2 vyd. Praha: Grada Publishing. 448 s. ISBN 978-80-2473742-3. 45. Zevní pohlavní orgány ţeny, Matějková, Inkontinence močová. [online]. 2009. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.nemjbc.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&clanek=11996&slozka=4286& 46. Zevní pohlavní orgány ţeny. Inkontinence močová [online]. 2011 [cit. 2013-04-
08]. Dostupné z: http://www.nemjbc.cz/redakce/tisk.php?lanG=cs&clanek=11996&slozka=4286&
47. ZRZAVÝ, J. 1985. Latinsko české anatomické názvosloví. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 380 s. Bez ISBN. 48. ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem. V ČR stále vysoká incidence rakoviny děložního čípku. Mladá fronta zdravotnické noviny ZDN *online+. 2013, č.3 *cit. 2013-0408]. ISSN 1214-7764. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-frontazdravotnicke-noviny-zdn/v-cr-stale-vysoka-incidence-rakoviny-deloznihocipku-469004 49. ŢÁKOVÁ, B., HLADA, P. 2011. Onkologická prevence v ambulanci gynekologa. Moderní babictví: Odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. roč. 2003, č. 20. s 36 -42. ISSN 1214-5572. 114
SEZNAM ZKRATEK cm - centimetr cca - přibliţně mm - milimetr tzv. – takzvaný kol. - kolektiv CIN - cervikální intraepiteiální neoplazie CIS - karcinoma in situ (karcinom lokalizovaný v místě svého vzniku) MKN – mezinárodní klasifikace nemocí TNM – klasifikace nádorů (tumor, nodes, metastase, tumor staging) FIGO – International Federation of Gynecology and Obstetrics (Mezinárodní gynekologická a porodnická organizace) HPV -human papillomavirus (lidský papillomavirus) SIL – skvamózní intraepiteliální léze % - procento DNA – kyselina deoxyribonukleová PB – punch biopsie LEEP – loop electrosurgical excision procedure (excize pomocí elektrofrekvenční kličky) LLETZ – large look excision of transformation zone (velká excize transformační zóny kličkou) nm - nanometry kb - kilobajty LR - low risk, (nízkorizikový) HR – high - risk (vysokorizikový) MR – magnetic rezonance, (magnetická rezonance) CT – computed tomography, (počítačová tomografie)
115
PET – positron emission tomography, (pozitronová emisní tomografie) SCCA – squamous cell carcinoma antigen (tumorový marker) SLN – detekce sentinelových uzlin Sb.- sbírka MZ ČR – ministerstvo zdravotnictví České republiky ºC - stupeň Celsia resp. – respektive, popřípadně AIS – adenokarcinom in situ např. - například
116
SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV Ablace – odnětí, snesení Adjuvantní terapie - doplňující, podpůrná, pomocná, zajišťovací léčba, např. po chirurgickém výkonu Aktinoterapie - léčba pomocí ionizujícího záření Anaplazie – zvrat, návrat k nezralé formě, zejména u zhoubných nádorů, jejichţ struktura můţe být podobná nezralé tkáni Aneuploidie – stav, kdy buňky neobsahují celočíselný násobek kompletní sady chromozomů - diploidní, resp. haploidní, vyskytuje se někdy např. u nádorových buněk Apoptóza – zánik buňky, který není provázen zánětlivou reakcí, programovaná smrt buňky Clearance - mnoţství krve, které se za jednotku času očistí od určité látky Destrukce – zničení, porušení Dysplazie – histologické změny, které mohou předcházet vzniku nádoru Ektocervix – část hrdla děloţního čnějící do pochvy Ektropium – stav, kdy endocervix začne prorůstat do pochvy Endocervix - sliznice kanálku děloţního hrdla Endometrium – slizniční vrstva dělohy Enzym – sloţitá chemická látka bílkovinné povahy Epitel – tkáň, která se skládá z několika buněk leţících těsně vedle sebe, výstelka Excize - operativní vyříznutí, odnětí Exocervix – zevní část děloţního hrdla Fascie – vazivový obal svalů Folikul – drobná dutinka, váček Genitální – týkající se pohlavních orgánů Graafův folikul – vaječníkový váček obsahující zralé vajíčko Histologie – nauka o tkáních 117
Imunogenita – schopnost navodit tvorbu protilátek. Incidence - nemocnost, demografický ukazatel počtu nových onemocnění k počtu obyvatel Intramuskulární, intramuskulárně – podání léku do svalu Invaze - vniknutí Karcinogeneze – vznik zhoubného bujení Konkomitantní chemoradioterapie – kombinace chemoterapie a ionizujícího záření, vzájemné působení záření a cytostatik Kyretáž – výškrab obsahu dutiny děloţní (hrdla děloţního) kyretou Lymfatický - mízní Metastázy – druhotné loţisko nádorových buněk Mezenchym – zárodečná tkáň, ze které vzniká v organismu pojivo, svalstvo, cévy Mitóza – buněčné dělení, při kterém z jedné buňky vzniknout dvě buňky dceřiné, které mají zcela stejnou dědičnou výbavu Morbidita - nemocnost Neoadjuvantní terapie – onkologická terapie, která je provedena ještě před hlavní léčbou Neoplastický – týkající se nádoru, nádorového původu Paliativní – mírnící bolest, ale neodstraňující příčinu choroby a bolesti Papilomatóza – virové onemocnění, projevuje se benigními nádorky na kůţích a sliznicích Parametrium, parametria - závěsný aparát dělohy tvořený několika vazy, děloţní vazy Pericervikální – nacházející se na přední stěně istmu a cervixu Perzistence – přetrvání, stálost, odolnost Plexus – pleteň, svazek nervů nebo cév Prevalence – převládání, převaha, obecné rozšíření, demografický ukazatel počtu nemocných k počtu obyvatel Progesteron – ţenský pohlavní hormon, jeho hlavním účinkem je příprava děloţní sliznice na otěhotnění a udrţení těhotenství 118
Progrese – postup, šíření, vzestup, růst Proliferace – bujení, novotvoření, růst, podstatou je zvyšování počtu buněk dělením v tkáni nebo orgánu Proximální – bliţší k centru, středu Radikální hysterektomie dle Wertheima – odstranění dělohy, děloţních vazů (parametria), horní části pochvy, uzlin, vaziva, vaječníků a vejcovodů Recidiva – opakování, návrat Regionální – týkající se určité oblasti Reinfekce – opětovná infekce stejnou nemocí Séropozitivita – prokázaná přítomnost hladiny protilátek v těle Sérum – čirá ţlutá kapalina tvoří část krevní plazmy, očkovací látka Staging – slouţí k posouzení rozsahu nemoci Vaporizace – vypařování (Slezáková a kol., 2011; www. slovnik-cizich-slov.abz.cz; www.lekarske.slovniky.cz; www.linkos.cz)
119
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1. Vnitřní pohlavní orgány ţeny
4
Obrázek 2. Zevní pohlavní orgány ţeny
4
Obrázek 3. Dlaţdicový a cylindrický epitel
8
120
SEZNAM TABULEK Tabulka 1. Věk dívek
46
Tabulka 2. a Druh střední školy - dívky
47
Tabulka 2. b Rozdělení dívek dle studijních oborů na střední zdravotnické škole
47
Tabulka 3. Setkání dívek s pojmem rakovina děloţního čípku
48
Tabulka 4. Zdroj informací o rakovině děloţního čípku
49
Tabulka 5. Znalost rizikových faktorů rakoviny děloţního čípku
51
Tabulka 6. Znalost příčiny rakoviny děloţního čípku - dívky
53
Tabulka 7. Znalost způsobu přenosu infekce - dívky
55
Tabulka 8. Nákaza infekcí
57
Tabulka 9. Znalost preventivních opatření proti rakovině děloţního čípku
59
Tabulka 10. Moţnost očkování proti rakovině děloţního čípku – dívky
60
Tabulka 11. Očkování
61
Tabulka 12. Nejvhodnější podmínky aplikace vakcíny
63
Tabulka 13. Aplikace očkovací látky proti rakovině děloţního čípku
64
Tabulka 14. Proplácení očkování proti rakovině děloţního čípku
66
Tabulka 15. Počet očkovaných a neočkovaných dívek
68
Tabulka 16. Nahrazení preventivních gynekologických prohlídek očkováním
71
Tabulka 17. Absolvování preventivní gynekologické prohlídky
73
Tabulka 18. Pravidelnost preventivních gynekologických prohlídek
74
Tabulka 19. a Kouření
76
Tabulka 19. b Rozdělení kuřáků
76
121
Tabulka 20. Dostatek informací o rakovině děloţního čípku a moţnostech její prevence – dívky
79
Tabulka 21. Zájem o více informací – dívky
80
Tabulka 22. Věk chlapců
82
Tabulka 23. a Druh střední školy – chlapci
83
Tabulka 23. b Rozdělení chlapců dle studijních oborů na střední zdravotnické škole
83
Tabulka 24. Povědomí chlapců o rakovině děloţního čípku
84
Tabulka 25. Znalost příčiny rakoviny děloţního čípku – chlapci
85
Tabulka 26. Znalost způsobu přenosu infekce – chlapci
86
Tabulka 27. Přenašeči onemocnění
87
Tabulka 28. Znalosti o moţnosti očkování – chlapci
88
Tabulka 29. Očkování – chlapci
89
Tabulka 30. Dostatek informací o rakovině děloţního čípku a moţnostech její prevence – chlapci
90
Tabulka 31. Zájem o více informací – chlapci
91
122
SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Věk dívek
46
Graf 2. a Druh střední školy
47
Graf 2. b Rozdělení dívek dle studijních oborů na střední zdravotnické škole
47
Graf 3. Setkání dívek s pojmem rakovina děloţního čípku
49
Graf 4. Zdroj informací o rakovině děloţního čípku
50
Graf 5. a Znalost rizikových faktorů rakoviny děloţního čípku
51
Graf 5. b Znalost rizikových faktorů karcinomu děloţního čípku dle škol
52
Graf 6. a Znalost příčiny karcinomu děloţního čípku
53
Graf 6. b Znalost příčiny karcinomu děloţního čípku dle škol
54
Graf 7. a Znalost způsobu přenosu infekce dívky
55
Graf 7. b Znalost způsobu přenosu infekce dle škol
56
Graf 8. a Nákazy infekcí
57
Graf 8. b Nákaza infekcí dle škol
57
Graf 9. a Znalost preventivních opatření proti rakovině děloţního čípku
59
Graf 9. b Znalost preventivních opatření proti rakovině děloţního čípku dle škol
59
Graf 10. Moţnost očkování proti rakovině děloţního čípku
60
Graf 11. a Očkování
61
Graf 11. b Očkování dle škol
62
Graf 12. a Nejvhodnější podmínky aplikace vakcíny
63
Graf 12. b Nejvhodnější podmínky aplikace vakcíny dle škol
63
Graf 13. a Aplikace očkovací látky proti rakovině děloţního čípku
64
123
Graf 13. b Aplikace očkovací látky proti rakovině děloţního čípku dle škol
65
Graf 14. a Proplácení očkování proti rakovině děloţního čípku
66
Graf 14. b Proplácení očkování proti rakovině děloţního čípku dle škol
67
Graf 15. a Počet očkovaných a neočkovaných dívek
69
Graf 15. b Počet očkovaných a neočkovaných dívek dle škol
70
Graf 16. a Nahrazení preventivních gynekologických prohlídek očkováním
71
Graf 16. b Nahrazení preventivních gynekologických prohlídek očkováním dle škol
72
Graf 17. a Absolvování preventivní gynekologické prohlídky
73
Graf 17. b Absolvování preventivní gynekologické prohlídky dle škol
l
Graf 18. a Pravidelnost preventivních gynekologických prohlídek
73 75
Graf 18. b Pravidelnost preventivních gynekologických prohlídek dle škol
75
Graf 19. a Kouření
77
Graf 19. b Rozdělení kuřáků
77
Graf 19. c Kouření dle škol
78
Graf 20. a Informace o rakovině děloţního čípku a moţnostech prevence dívky
79
Graf 20. b Informace o rakovině děloţního čípku a moţnostech prevence dle škol
80
Graf 21. a Zájem o více informací dívky
81
Graf 21. b Zájem o více informací dle škol
81
124
Graf 22. Věk chlapců
82
Graf 23. a Druh střední školy chlapci
83
Graf 23. b Rozdělení chlapců dle studijních oborů na střední zdravotnické škole
84
Graf 24. Povědomí chlapců o rakovině děloţního čípku
85
Graf 25. Znalost příčiny rakoviny děloţního čípku chlapci
86
Graf 26. Znalost způsobu přenosu infekce
87
Graf 27. Přenašeči onemocnění
88
Graf 28. Znalosti o moţnosti očkování chlapci
89
Graf 29. Očkování chlapci
90
Graf 30. Dostatek informací o rakovině děloţního čípku a moţnostech její prevence chlapci
91
Graf 31. Zájem o více informací chlapci
92
125
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1. Dotazník pro dívky Příloha 2. Dotazník pro chlapce Příloha 3. Reprodukční orgány ţeny Příloha 4. Histopatologická terminologie a klasifikace prekanceróz děloţního hrdla
126
Příloha 1. Dotazník pro dívky
Dobrý den, jmenuji se Lenka Sehnalová a jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studijního oboru Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé diplomové práce s názvem: „Znalost o prevenci karcinomu děloţního čípku středoškolské populace“. Problematika rakoviny děloţního čípku a její prevence je dnes velmi aktuální a podle mého názoru je důleţité, aby především mladé dívky měly dostatečné znalosti o tomto onemocnění a mohly se včas a účelně chránit, proto je cílem mé diplomové práce zjistit úroveň znalostí studentek středních škol o prevenci karcinomu děloţního čípku. Vyplnění dotazníku a jeho následné zpracování je zcela anonymní. Odpovědi nebudou nijak zneuţity a data získaná z dotazníkového šetření budou pouţita pouze pro účely mé diplomové práce. Pokyny pro vyplnění: zakříţkujte prosím vţdy jen jednu odpověď nebo vypište, není-li uvedeno jinak. Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplnění dotazníku.
1. Jaký je váš věk? o 15 - 16 let o 17 - 18 let o 19 let a více 2. Jakou školu navštěvujete? o střední zdravotnickou školu, obor: …………………………………… o gymnázium o jinou školu (prosím uveďte)…………………………………………… 3. Setkala jste se někdy s pojmem rakovina děložního čípku? o ano o ne - přejděte prosím na otázku č. 5
4. Z jakých informačních zdrojů jste se o rakovině děložního čípku dozvěděla? (Je moţné označit více odpovědí). o od lékaře/gynekologa o od učitele
o z médií (noviny, časopisy, internet) o od přátel, rodiny o jiné – prosím uveďte……………………………………………………………… 5. Víte, jaké jsou rizikové faktory rakoviny děložního čípku? (Je moţné označit více odpovědí). o kouření cigaret o časný začátek pohlavního ţivota o časté střídání partnerů o časný věk prvního těhotenství o nepravidelné gynekologické prohlídky o nadváha o nevím 6. Víte, co je příčinou rakoviny děložního čípku? o dědičné dispozice o bakterie o viry - lidské papilomaviry (HPV) o kvasinky o nevím 7. Víte, jak se infekce, která může způsobovat rakovinu děložního čípku, přenáší? o krevní cestou o pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí o líbáním o vdechnutím o nevím 8. Víte, kdo může být nakažen touto infekcí? o ţena o muţ o ţena i muţ
9. Víte, jaké mohou být preventivní opatření proti rakovině děložního čípku? (Je moţné označit více odpovědí). o pravidelné gynekologické prohlídky o chráněný pohlavní styk o hormonální antikoncepce
o očkování o pravidelná návštěva praktického lékaře o nevím 10. Slyšela jste o možnosti očkování proti rakovině děložního čípku? o ano o ne 11. Víte, kdo se může nechat očkovat, pro koho je vakcína vhodná? o chlapci o dívky o dívky i chlapci 12. Jaké jsou nejvhodnější podmínky aplikace vakcíny proti rakovině děložního čípku? o před zahájením sexuálního ţivota o po zahájení sexuálního ţivota o kdykoliv a v jakémkoliv věku o před prvním těhotenstvím o nevím 13. Očkovací látka proti rakovině děložního čípku se aplikuje? o jednorázově o ve dvou dávkách o ve třech dávkách o nevím 14. Víte, jak je to s proplácením očkování proti rakovině děložního čípku od 1. dubna 2012? o pro dívky ve věku 13 let plně hrazeno pojišťovnou o pro všechny dívky zdarma o dívkám ve věku od 14 – 26 plně hrazeno pojišťovnou o nevím
15. Jste očkována proti rakovině děložního čípku? Pokud ano, v jakém věku jste byla naočkována? o ano jsem, váš věk, ve kterém jste byla očkována, prosím uveďte:………… o ne, ale uvaţuji o tom, uveďte prosím důvod:……………………………… o ne, nemám zájem, uveďte prosím důvod:………………………………….
16. Myslíte si, že očkování nahrazuje preventivní gynekologické prohlídky? o ano o ne o nevím 17. Víte, jak často byste měla absolvovat preventivní gynekologickou prohlídku? o 1 x za půl roku o 1 x za rok o 1 x za 2 roky o 1 x za 3 roky o nevím 18. Chodíte pravidelně na preventivní gynekologické prohlídky? o ano o ne 19. Kouříte? o ano, pravidelně max. 5 cigaret denně 6 – 10 cigaret denně 11 a více cigaret denně o příleţitostně o ne 20. Poskytuje vám škola dostatek informací o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence? o ano o ne o ano, poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné 21. Uvítala byste více informací o této problematice? o ano o ne o nevím
Příloha 2. Dotazník pro chlapce
Dobrý den, jmenuji se Lenka Sehnalová a jsem studentkou 2. ročníku navazujícího magisterského studijního oboru Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé diplomové práce. Cílem je získání informací o Vašich znalostech o prevenci karcinomu děloţního čípku. Vyplnění dotazníku a jeho následné zpracování je zcela anonymní. Odpovědi nebudou nijak zneuţity a data získaná z dotazníkového šetření budou pouţita pouze pro účely mé diplomové práce, která se touto problematikou zabývá. Pokyny k vyplnění: zakříţkujte prosím vţdy jen jednu odpověď nebo vypište, není-li uvedeno jinak. Předem Vám děkuji za ochotu a čas, který věnujete tomuto dotazníku.
1. Jaký je váš věk? o 15 – 16 let o 17 - 18 let o 19 let a více 2. Jakou školu navštěvujete? o střední zdravotnickou školu, obor:………………………………………… o gymnázium o jinou školu (prosím uveďte)……………………………………………….. 3. Víte, že existuje nebezpečné nádorové onemocnění rakovina děložního čípku? o ano o ne 4. Víte, co je příčinou rakoviny děložního čípku? o dědičné dispozice o bakterie o viry - lidské papilomaviry (HPV) o kvasinky o nevím
5. Víte, jak se infekce, která může způsobovat rakovinu děložního čípku, přenáší? o krevní cestou o pohlavním stykem nebo při kontaktu s genitáliemi jiné osoby napadené infekcí o líbáním o vdechnutím o nevím 6. Myslíte si, že mohou být přenašeči tohoto onemocnění i muži? o ano o ne o nevím 7. Věděl jste, že očkovat se proti infekci, která způsobuje rakovinu děložního čípku, mohou i chlapci? o ano o ne 8. Pokud byste věděl, že vaše očkování ochrání vaši partnerku, nechal byste se očkovat? o ano o ne o nevím 9. Poskytuje vám škola dostatek informací o rakovině děložního čípku a možnostech její prevence? o ano o ne o ano, poskytují, ale nejsou dle mě dostatečné 10. Uvítal byste více informací o této problematice? o ano o ne o nevím
Příloha 2 Reprodukční orgány ženy
Zdroj: Raušová, E, 2008, Průvodce onemocněním děložního čípku, s. 7
Příloha 4 Histopatologická terminologie a klasifikace prekanceróz děložního hrdla
Zdroj: Rob, L., Martan, A., Citterbart K. et al, 2008, Gynekologie, s 188
Jméno a příjmení:
Bc. Lenka Sehnalová
Katedra:
Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2013
Název práce: Znalost o prevenci karcinomu děloţního čípku středoškolské populace
Název v angličtině:
Knowledge about cervical cancer prevention of high school population
Anotace práce:
Diplomová práce se zabývá znalostí středoškolské populace o prevenci karcinomu děloţního čípku. Cílem je zjistit vědomosti dívek a chlapců na středních školách o karcinomu děloţního čípku a jeho prevenci. Teoretická část je zaměřena na poznatky o anatomii ţenské pohlavní soustavy a rakovině děloţního čípku. Poslední kapitola je také věnována také prevenci rakoviny děloţního čípku. Obsahem praktické části je kvantitativní dotazníkové šetření prováděné mezi dívkami a chlapci vybraných středních škol. Výsledky dotazníkového šetření jsou zpracovány do tabulek a grafů.
Klíčová slova:
ţenská pohlavní soustava, rakovina děloţního čípku, lidský papillomavirus, prevence rakoviny děloţního čípku, gynekologické prohlídky, očkování
Anotace v angličtině:
The thesis deals with the knowledge of high school population about cervical cancer prevention. The aim is to determine the knowledge of girls and boys on high schools about cervical cancer and its prevention. The theoretical part is focused on the knowledge of anatomy of female reproductive system and cervical cancer. The last chapter is also devoted to the cervical cancer prevention. The practical part is the processing of quantitative survey conducted among girls and boys selected high schools. The results of the survey are processed into tables and graphs.
Klíčová slova v angličtině:
female reproductive system, cervical cancer, human papillomavirus, cervical cancer prevention, gynecological examinations, vaccination
Přílohy vázané v práci: Příloha 1. Dotazník pro dívky Příloha 2. Dotazník pro chlapce Příloha 3. Reprodukční orgány ţeny Příloha 4. Histopatologická terminologie a klasifikace prekanceróz děloţního hrdla
Rozsah práce:
126 stran
Jazyk práce:
Český jazyk
