UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra společenský věd. Diplomová práce. Bc. Jana Králová. Historie a současnost města Bystré

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra společenský věd

Diplomová práce Bc. Jana Králová

Historie a současnost města Bystré.

Olomouc 2014

vedoucí práce: PhDr. Pavel Kopeček, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala zcela samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Bystrém dne 22. března 2014 ……………………… Jana Králová

Poděkování Děkuji vedoucímu této diplomové práce PhDr. Pavlu Kopečkovi za odborné vedení a vstřícné poskytování praktických rad. Dále děkuji Státnímu okresnímu archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli za umožnění bádání v archiváliích.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1

Město Bystré...................................................................................................................... 8 1.1 Zařazení města Bystré do okresu Svitavy a regionu Poličsko .......................................... 8 1.2 Obecná charakteristika města Bystré................................................................................ 9 1.3 Název města a jeho historické symboly ......................................................................... 10

2

Historický vývoj města Bystré do roku 1868 ............................................................... 11 2.1 Od vzniku obce do r. 1581 ............................................................................................. 11 2.2 Období vlády Jana Bezdružického z Kolovrat po vládu Hohenembsů (1581–1707)..... 13 2.3 Rod Hohenembsů v Bystrém (1707–1868) .................................................................... 15

3

Rozvoj společenského života v Bystrém (1868–1911).................................................. 20 3.1 Činnost ochotnického divadla ........................................................................................ 20 3.2 Spolkový a kulturní život ve městě na přelomu 19. a 20. století .................................... 22 3.3 Významné literární osobnosti v Bystrém na přelomu 19. a 20. století ........................... 23 3.3.1 Teréza Nováková (1853–1912) ............................................................................... 23 3.3.2 Jaroslav Vrchlický (1853–1912) ............................................................................. 25

4

Historický vývoj města Bystré od roku 1911 po současnost ....................................... 27 4.1 Bystré v období 1911–1938............................................................................................ 27 4.2 Bystré v období 1938–1945............................................................................................ 29 4.3 Bystré v období 1945–1970............................................................................................ 33 4.3.1 Tvorba a život Vojtěcha Jasného v Bystrém ........................................................... 36 4.4 Přehled nejvýznamnějších událostí v Bystrém od roku 1970 až po současnost. ............ 40 4.4.1 Projekt mezinárodní spolupráce – Kultura evropského venkova ............................ 42 4.5 Současnost města Bystré ................................................................................................ 45

5

Památky a významná místa města Bystré .................................................................... 47 5.1 Radnice ........................................................................................................................... 47 5.2 Kostel .............................................................................................................................. 49 5.3 Zámek ............................................................................................................................. 50 5.4 Minimuzeum – Brtounova chalupa ................................................................................ 52 5.5 Škola ............................................................................................................................... 53 5.6 Sochy .............................................................................................................................. 54

6

Využití diplomové práce pro pedagogické účely ......................................................... 56 6.1 Metodické pokyny pro učitele ........................................................................................ 56

Závěr ........................................................................................................................................ 75

Seznam použité literatury a zdrojů ....................................................................................... 78 Seznam zkratek ....................................................................................................................... 82 Seznam příloh ......................................................................................................................... 83 Anotace .................................................................................................................................... 97

Úvod Tématem diplomové práce je Historie a současnost města Bystré. Toto téma jsem si vybrala zejména z toho důvodu, že ačkoliv o Bystrém bylo vydáno několik publikací, neexistuje žádná, která by podávala ucelený a souhrnný pohled o městě od jeho vzniku až po současnost. Cílem mé práce je podat ucelený obraz o důležitých událostech v průběhu celé historie města až po jeho současnost s ohledem na kulturní a společenské souvislosti. Práce má poskytnout hlubší informace o historickém vývoji tohoto města a zdůraznit tak velký význam regionální historie. Jedním z cílů je také spojit historii města s kulturními a společenskými souvislostmi. Posledním vytyčeným cílem je ukázat uplatnitelnost a využití této práce pro pedagogické účely. Dějiny jako takové nelze vnímat izolovaně. Historie je silně závislá na politické situaci v zemi. Proto bude v této práci důležité zmínit i události, které ovlivnily vývoj v naší zemi a posléze i město Bystré. Práce bude rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole se budu věnovat zařazení města Bystré do okresu Svitavy a regionu Poličsko. Dále město obecně charakterizuji, a to s ohledem na přírodní a zeměpisné podmínky. Ve druhé kapitole se pokusím nastínit nejstarší dějiny města od jeho vzniku do konce 19. století po vymření rodu Hohenembsů po přeslici. V této kapitole nastíním okolnosti vzniku obce a jeho následné povýšení na město. V rámci této kapitoly se zmíním o významných majitelích města i o šlechtických rodech, které se k městu váží. Ve třetí kapitole navážu na předchozí kapitolu a s ohledem na rozvoj společenského života nastíním chronologicky dějiny města až po počátek 1. světové války. V této kapitole se budu věnovat i činnosti ochotnického divadla nebo významným literárním osobnostem, které Bystré v tomto období navštívily. Čtvrtá kapitola se bude zabývat moderními dějinami města a zahrne období od 1. světové války po současnost. Podrobněji bude zpracované období 1. a 2. světové války. V této kapitole se zmíním i o režisérovi Vojtěchu Jasném, kterého s městem spojují především dva filmy natočené v druhé polovině 20. století. Pátá kapitola bude patřit místním památkám, které budou podrobně rozebrány. A v závěrečné šesté kapitole se budu věnovat využití této diplomové práce pro pedagogické účely. Primární zdroje informací tvoří archivní materiály a kronika obce uložené ve Státním okresním archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli. Z archivních materiálů byl použit fond Archiv městečka Bystré, který zachycuje dění ve městě Bystré od jeho vzniku po období 2. svě6

tové války. Především kronika od Vincence Federsela s názvem Pamětní kniha obce Bystrého je velice pečlivě vedena a je důležitým zdrojem informací pro tuto práci. V této kronice je podrobně rozebrána nejstarší historie města Bystré. Velmi cenné informace týkající se historie města jsou uvedeny v knize bysterského učitele Václava Batíka Dějiny města Bystrého z roku 1908. Dále jsem také vycházela z novodobé pětisvazkové publikace s názvem Knížka o Bystrém, na které se podíleli autoři Jaroslav Gloser a Karel Zámečník. Nelze opomenout ani publikaci Jaroslava Glosera Bysterské divadlo nebo Karla Zámečníka Bystré: monografie starého města na Českomoravské vysočině. Důležitým zdrojem informací pro tuto práci se staly i místní Bysterské noviny a webové stránky města Bystré. Pro uvedení do dobových souvislostí se hlavním zdrojem stala publikace Pavla Běliny Dějiny zemí Koruny české II.

7

1

Město Bystré

1.1 Zařazení města Bystré do okresu Svitavy a regionu Poličsko Město Bystré se nachází v jihovýchodní části Pardubického kraje, v bývalém okrese Svitavy. Okres Svitavy, kam náleží i město Bystré, je součástí Pardubického kraje spolu s dalšími třemi okresy (Chrudim, Pardubice, Ústí nad Orlicí). Sídlem zmíněného okresu je město Svitavy. Okres Svitavy je největším okresem Pardubického kraje s rozlohou 1 379 km². Počet obyvatel se pohybuje kolem 106 000 osob. V okrese Svitavy se nachází 116 obcí, z toho pouze 7 měst a 1 městys. Okres Svitavy je okresem, který leží na východě Čech a sousedí současně s Olomouckým krajem, Jihomoravským krajem a krajem Vysočina. Okres Svitavy se převážně rozkládá na Svitavské pahorkatině, k níž náležejí podcelky Českotřebovská vrchovina a Loučenská tabule. Jihozápadní část okresu Svitavy tvoří Českomoravská vrchovina. Na východě se rozkládá Malá Haná a Moravskotřebovská pahorkatina.1 Okresem prochází hlavní evropské rozvodí pro Černé a Severní moře. Touto polohou jsou výrazně ovlivněny i hydrologické poměry. Nadmořská výška okresu se pohybuje od 270 do 778 m. n. m. Z centrální části okresu odvádí vody řeka Svitava, jihozápadní část okresu leží v povodí řeky Svratky a východ je v povodí řeky Třebůvky. Všechny tyto řeky odvádějí vody do Dunaje, posléze tedy do Černého moře, zatímco severozápad okresu leží v povodí řeky Labe. Největší vodní plochou okresu Svitavy je rybník Hvězda s plochou 82 ha. Klimatické poměry v jednotlivých částech okresu jsou odlišné. 2 Okres Svitavy se do dnešní podoby zformoval v roce 1960 a zahrnul část severovýchodních Čech a severozápadní Moravy.3 Svitavsko je velice bohaté na historické i přírodní památky. V okrese Svitavy se nachází mnoho atraktivních míst, ke kterým patří gotický hrad Svojanov, dochované středověké opevnění města Poličky, renesanční městské jádro Moravské Třebové, renesanční zámek v Litomyšli, který je zařazený mezi české památky UNESCO a další. Mezi další zajímavé oblasti Svitavska patří například oblast Toulovcových Maštalí. 4

1

SKŘIVÁNEK, M. Svitavsko. Červený Kostelec: Exprint, 1992. s. 8.; Charakteristika okresu Svitavy [online]. [cit. 29.12.2013]. Dostupné na Internetu: . 2 Tamtéž. 3 SKŘIVÁNEK, M. Svitavsko. Červený Kostelec: Exprint, 1992. s. 8. 4 Charakteristika okresu Svitavy [online]. [cit. 10.2.2012]. Dostupné na Internetu: .

8

Město Bystré dále můžeme zařadit do regionu Poličsko, jež je součástí okresu Svitavy. Poličskem dnes nazýváme region rozlohou v podstatě shodný s někdejším politickým okresem Polička v rozsahu, v jakém trval po nejdelší dobu své existence, tj. od roku 1855 do roku 1938. V souvislosti s regionem Poličsko je město Bystré součástí dobrovolného svazku obcí Mikroregion Poličsko, který byl založen v roce 1999 a zahrnuje 21 obcí. Mikroregion Poličsko leží na území Českomoravské vysočiny, v oblasti, jenž je vhodná pro celoroční turistiku a má bohatou historickou i kulturní tradici.5 Území Poličska patří k nejvlhčím a nejchladnějším oblastem Českomoravské vrchoviny. Toto drsné podnebí a životní podmínky, které jsou málo příznivé pro člověka, způsobily, že pravěké osídlení bylo velice sporadické a že k trvalému osídlování docházelo v době 12.–13. století. Nepříznivé podmínky ovlivňovaly ráz života zdejšího obyvatelstva i v dalších stoletích. Polička ani její okolí nenabízely příliš pracovních příležitostí, protože průmysl tu neměl velké možnosti rozvoje. Nebyl zde dostatek vodní síly, která by poháněla stroje, a nebyl zde ani dostatek surovin – kromě kamene, písku a dřeva. Z těchto důvodů tedy charakteristickou činností tohoto kraje zůstávalo domácí přadláctví a tkalcovství, jež hojně zpracovávalo zde pěstovaný i dovážený len. Kromě silného zastoupení textilního průmyslu v okrese nalezneme i strojírenské podniky. V jihovýchodní části regionu Poličska byl zřízen národní park Údolí Křetínky. Tento park se rozkládá na ploše 5 570 ha a zahrnuje území obcí Hlásnice, Hartmanice, Předměstí, Svojanov, Starý Svojanov, Trpín a část území obcí Bohuňov, Bystré, Hamry, Rohozná, Stašov a Vítějeves.6

1.2 Obecná charakteristika města Bystré Město Bystré leží v Hornosvratecké vrchovině na pomezí Čech a Moravy v nadmořské výšce 620 m. n. m. asi 11 km jihovýchodně od Poličky. Jádro města zaujímá protáhlou terénní vlnu mezi dvěma potoky, Bysterským potokem a Zlatou vodou. Západně od města se krajina zvedá do výrazného hřbetu přesahujícího 700 m. n. m., který zároveň tvoří rozvodí řeky Svratky a Křetínky.7

5

Mikroregion Poličsko [online]. [cit. 29.12.2013]. Dostupné na Internetu: < http://mikroregion.policka.org/>. SKŘIVÁNEK, M. Svitavsko. Červený Kostelec: Exprint, 1992. s. 8.; GLOSER, J. Znáte své město? Bystré: Gloser, 2001. s. 9-11. 7 DITTRICH, V. 140 let Sboru dobrovolných hasičů v Bystrém. Bystré: SDH, 2012. s. 5. 6

9

Město Bystré je obklopeno několika lesy, a to na západě Panským lesem a na severu Farským a Herinkovým lesem. V obci nalezneme, kromě již zmíněných potoků, několik rybníků – Jerkův rybník, Panský rybník, Kašpárkův rybník a rybník Rebeka. Všechny potoky v obci tvoří přítoky říčky Křetínky, která se vlévá do řeky Svitavy.8 Území města je rozděleno na dvě části, Bystré a přidruženou obec Hamry. Centrum města tvoří náměstí ve tvaru podkovy, kde se nachází většina historických i kulturních dominant města.9

1.3 Název města a jeho historické symboly Název města Bystré je odvozován z názvu místního potoka (Bysterský potok), nad nímž byla obec založena. Jméno obce bylo zprvu rodu mužského, protože se doplňovalo slovem potok, poté bylo rodu ženského, jelikož bylo doplňováno slovem voda a nakonec se za účelem rozlišení jména osady od jména potoka dostalo do tvaru středního.10 Ve znaku města, který pochází ze 14. století, se nachází statný lovec, který ubíjí kopím medvěda na pokraji lesa mezi Hartmanicemi a Svojanovem, při cestě do Svojanova, kam odnášel daně z Bystrého. Muž udatně bojující s medvědem, který je zobrazen na znaku města, je i na pečeti města. Na nejstarší městské pečeti je vyrytý nápis „peczet miesta bistriho“.11 Mezi další důležité symboly města patří i historický prapor. Prapor má temně červené pozadí, na kterém jsou dva vlnité svislé pruhy, žlutý a černý. Tyto dva pruhy symbolizují, že město bylo založeno nad dvěma potoky, a to Zlatým a Bysterským. Prapor města byl slavnostně vysvěcen roku 1998.12

8

ZÁMEČNÍK, K., GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2: Procházka městem, pozvání do okolí. Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. s. 4-8. 9 Město Bystré [online]. [cit. 29.12.2013]. Dostupné na Internetu: . 10 KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. s. 41. 11 O bysterském znaku, Bysterský zpravodaj, č. 3, 1994. 12 Znak města a prapor [online]. [cit. 28.12.2013]. Dostupné na Internetu: .

10

2

Historický vývoj města Bystré do roku 1868 Vůbec první písemná zmínka o původní osadě Bystré je v Kronice české od Václava

Hájka z Libočan a sahá do roku 1012. Ovšem první doložená zpráva o Bystrém je až z roku 1349 na listině arcibiskupa Arnošta z Pardubic papeži Klimentu VI. Podle pověsti původní osada ležela necelý kilometr na západ od nynějšího města, v místě zvaném „U kostelíčka“. Roku 1012 zde proběhla bitva mezi Čechy a Poláky, kdy Poláci v této bitvě vyhráli a Bystré bylo spáleno. Po vypálení původní osady byla znovu postavena nová trhová ves Bystré na kupecké stezce, která byla později zvaná jako Trstěnická. Historici míní, že Bystré bylo založeno na ochranu této stezky, stejně jako nedaleký hrad Svojanov, s kterým má Bystré podle historického hlediska mnoho společného. Bystré bylo postaveno ve tvaru podkovy, v jejímž středu vzniklo rozsáhlé prostranství sloužící jako tržiště.13

2.1 Od vzniku obce do r. 1581 Podle dochovaných pramenů roku 1097, za vlády Břetislava II., Bystré objevil knížecí lovčí Beneš Mokošínský z Mokošína, který požádal knížete o dovolení toto místo zalidnit a osadu Bystré rozšířil na 44 domů. Pánové z Mokošína vládli Bystrému až do roku 1213. Panství bysterské bylo tehdy spojeno s panstvím svojanovským, s nímž zažilo i tragédii Záviše z Falknštejna. Hrad Svojanov i s panstvím, tedy včetně Bystrého, věnoval král Přemysl Otakar II. své ženě královně Kunhutě. Po smrti Přemysla Otakara II., jenž zahynul v bitvě na Moravském poli roku 1278, se Kunhuta vdala za českého pána Záviše z Falknštejna z rodu Vítkovců. Jemu také zastavila své královské věno, a to města, panství a hrady, a tak se i Bystré dostalo do rukou slavného pána. Po smrti Kunhuty, roku 1285, daroval královnin syn král Václav II. Záviši a jeho synu Janovi, kterého měl s Kunhutou, město Poličku. Vztahy mezi Závišem a Václavem ale byly velice vyostřené a složité. Roku 1287 se Záviš znovu oženil se sestrou uherského krále Ladislava Alžbětou. Po sňatku se Záviš uchýlil na hrad Svojanov, což byla zlatá doba pro celé panství. Když se Závišovi a Alžbětě narodil syn, chtěl na hrad Svojanov pozvat uherského krále Ladislava i českého krále Václava II. Záviš jel krále Václava II. na křtiny svého syna pozvat osobně, ale v Praze byl zajat. Vyostřené vztahy mezi Václavem

13

DITTRICH, V. 140 let Sboru dobrovolných hasičů v Bystrém. Bystré: SDH, 2012. s. 5.

11

II. a Závišem z Falknštejna tedy vyústily popravou Záviše u hradu Hluboká. Po smrti Záviše z Falknštejna roku 1290 se hrad Svojanov i Bystré staly královským majetkem.14 Velmi významné bylo pro Bystré období vlády Karla IV., tedy 14. století, kdy bylo Bystré pod vládou královského purkrabího Michálka z Vlašimě, který do roku 1363 sídlil na hradě Svojanov. Za tohoto purkrabího bylo Bystré povýšeno na město a byl mu přidělen i jeho znak, o kterém jsme se již zmínili výše. Pro země Koruny české měl Svojanov velikou důležitost, a proto Karel IV. nařídil, aby od ní nikdy nebyl odlučován.15 Odlišnou verzi o povýšení Bystrého na město zaznamenává bysterský písmák Vincenc Fedrsel. Ten uvádí, že za vlády Filipa ze Svojanova, který byl správcem královských statků a nejvyšším moravským maršálkem, a jeho bratra Ješka, který byl sudím na hradě Svojanově, povýšili městečko Bystré na město a propůjčili městu jeho znak. Tato verze datuje povýšení rokem 1368.16 Na počátku husitských válek, v roce 1419, spravoval svojanovské panství a s ním i Bystré Oldřich z Boskovic, stoupenec Zikmunda Lucemburského. Od té doby byl hrad Svojanov i město Bystré zastavovány různým rodům a až císař Rudolf II. roku 1580 toto dědické právo na panství bysterské a svojanovské prodal, a tak se stalo dědičným v rodě současného držitele. Husitské boje celé svojanovské panství i krajinu bysterskou krutě pustošily, byla vypálena mnohá městečka i vsi. Po Oldřichovi drželi v roce 1437 Svojanov jeho synové Ješek a Jindřich Svojanovští z Boskovic. Ješek zprostil 16. ledna 1484 městečko Svojanov a město Bystré odúmrtí a povolil, aby o svém jmění mohli volně rozhodovat.17 V 15. století mělo Bystré již řadu královských privilegií, která jim udělovali panovníci, a to například vybírat mýto od cizích kupců nebo možnost každotýdenního konání trhů. Roku 1547 svojanovské panství přešlo do majetku pánů Žehušických z Nestajova. Před svou smrtí roku 1555 Václav Žehušický odkázal své panství své ženě Anně a po její smrti si panství rozdělili na dvě části její synové Jan a Hertvík. Majitelem limberského dílu s hradem Svojanovem se stal Hertvík a Jan Žehušický si ponechal část bysterskou. Kromě Bystrého k bysterskému panství náležely i okolní obce Brněnec, Hartmanice, Hlásnice, Hutě, Chrastavec, Jedlová, Trpín, předměstí Svojanovské (dnes Předměstí), Přední (dnes Dolní) a Zadní (dnes Jobova) Lhota, Půlpecen, Studenec, Vítějeves, dvory v Bělé a Korouhvi, poddaní 14

BATÍK, V. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 14-17.; ČECHURA, J. a kol. Královská trilogie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2007. s.230-234. 15 BATÍK, V. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 16. 16 GLOSER, J. Hohenembsové v Bystrém. 1. vyd. Bystré: Měšťanská beseda, 2000. s. 10. 17 KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. s. 42.

12

v Kněževsi, obilné platy v Borové, Kamenci, Nedvězím, Oldříši, Sádku, Sedlišti, Širokém Dole, Telecím a Trhonicích. Po smrti Jana Žehušického v roce 1564 bysterskému panství vládl jeho bratr Hertvík a následně (roku 1566) Bystré dostala Bohunka z Hustířan, druhá manželka Hertvíka. Roku 1579 Hertvík Žehušický umírá.18

2.2 Období vlády Jana Bezdružického z Kolovrat po vládu Hohenembsů (1581–1707) Roku 1580 se Bohunka z Hustířan znovu provdala za mladého šlechtice Jana Bezdružického z Kolovrat, kterému následně roku 1581 odkázala polovinu veškerého svého majetku. Za Bohunky z Hustířan byly položeny základy bysterského zámku, o kterém se podrobněji zmíníme dále. Dostavění zámku se Bohunka ovšem nedožila. Po Bohunčině smrti, 10. března 1583, došlo k vyrovnání majetku mezi Bohunčinými bratry Václavem a Bohuslavem Zárubou z Hustířan, švagrem Hertvikem Žejdlicem z Šenfeldu a manželem Janem Bezdružickým z Kolovrat. Majetkovým vyrovnáním ze dne 16. října 1583 bylo svojanovské panství trvale rozděleno na díl bysterský s vesnicemi Korouhev, Limberk, Jedlová, Čtyři Dvory, Stašov, Hlásnice, Trpín, Hartmanice, který měl na starosti Jan Bezdružický, a díl svojanovský, kterému vládli Bohunčini bratři. Smrt Bohunky z Hustířan se tedy stala pro Bystré důležitým mezníkem v dějinách obce a definitivně se tak osamostatnilo od panství Svojanov. Díky Janu Bezdružickému se Bystré může pyšnit i několika historickými památkami, jako je kostel nebo zámek, o kterých se dozvíme dále. Jan Bezdružický z Kolovrat nechal sepsat závěť dne 25. listopadu 1603, kterou odkázal panství včetně nového zámku svým synům Vilému Jindřichovi a Ludvíkovi. Jan Bezdružický z Kolovrat zemřel počátkem roku 1604 a je pohřben vedle své první manželky Bohunky z Hustířan v místním kostele v tzv. kolovratské hrobce.19 Po dobu nedospělosti obou synů Jana Bezdružického na bysterském panství vládl jejich poručník Děpold Švihovský z Ryzenburka. Následně, když byl plnoletý, převzal bysterské panství Vilém Jindřich Bezdružický z Kolovrat, kterému s hospodařením pomáhala jeho teta Johanka ze Sloupna, manželka Děpolda Švihovského. Na rozdíl od svého otce byl Vilém Jindřich špatným pánem a díky špatnému hospodaření upadal do finanční tísně. Za pana Viléma byla v letech 1607–1608 vystavěna nová škola na náměstí. Roku 1617 projížděl do Vídně císař Matyáš, který 17. prosince přenocoval na bysterském zámku. Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byli potrestáni vítězem Ferdinandem II. všichni, kteří se zúčastnili odboje. 18 19

BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 22-25. SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I,, i. č: 800.

13

Mezi nimi byl i majitel Bystrého Vilém Bezdružický. Za vlády Viléma Jindřicha byla bysterským odebrána privilegia na výčep vína, obchod se solí, vaření piva, právo odúmrti bylo opět převedeno na vrchnost, byl jim odebrán obecní les a znovu zavedena robotní povinnost.20 V období třicetileté války (1618–1648) došlo v Čechách k velkým změnám v ohledu náboženském. Vítězný císař Ferdinand II. prohlásil katolické náboženství za jediné náboženství uznané státem a těm, kteří se hlásí k jiné víře rozkázal, aby se vystěhovali nebo přestoupili k víře katolické. Posledním farářem podobojí v Bystrém byl Jan Saveariter Humpolecký. Od roku 1622 do roku 1638 přicházeli do Bystrého mniši různých řádů jako například jezuité, františkáni nebo karmelitáni, aby se docílilo alespoň povrchního výsledku ve prospěch katolictví. Obyvatelstvo, které v Bystrém zůstalo, přestoupilo na oko ke katolickému náboženství, ale potají se drželo své předešlé víry. Prvním katolickým farářem v Bystrém se stal Jan Cyprian Beruchovský, který zde nastoupil roku 1638.21 Období třicetileté války dolehlo na bysterské panství celou svou tvrdostí. O situaci na bysterském panství se osobně přesvědčil i císař Ferdinand III. při své návštěvě v červenci roku 1638. Roku 1642, po smrti tehdejšího majitele Viléma Bezdružického z Kolovrat, se novým majitelem bysterského panství stal Oldřich František Libštejnský z Kolovrat. Během třicetileté války do města dvakrát, 1645 a 1646, vtrhli Švédové, kteří vydrancovali zámek a město muselo zaplatit 4000 tolarů výpalného. Tato událost se později stala předlohou pro vytvoření divadelního představení Bysterský primátor, o které se zmíníme dále v souvislosti s činností bysterského ochotnického divadla.22 V roce 1650 zemřel Oldřich Libštejnský z Kolovrat, který byl pochován v místním chrámu. Dědičkou jeho panství se stala jeho manželka Lucie Otilie, rozená hraběnka z Martinic. Lucie Otilie zemřela již 24. dubna 1651 a jejím nástupcem se stal její bratr Jiří Adam Bořita, hrabě z Martinic. Jiří Adam Bořita udělil bysterským občanům opět právo prodeje vína, zprostil je přijímání židovských přistěhovalců a obnovil výsadu na dva výroční a koňské trhy. Nový majitel ovšem ještě téhož roku 12. listopadu 1651 zemřel a panství tak zdědila jeho manželka Johanka, rozená kněžna z Gonzagy a Castiglione, která ho následně prodala Maxmilianu Valentinovi hraběti z Martinic. Poté, co v okolí Bystrého byla nalezena železná ruda, Maxmilian Valentin založil roku 1658 ve Žlebech (dnes Hamry) železné závody, kde byla vybudována vysoká pec a kovárna. Tavení rudy dřevem ale vymýtilo obrovský 20

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I,, i. č: 800.; KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. 21 BATÍK, V. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 40-42. 22 SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., i. č.: 800.

14

kus lesa, a tak po několika letech byla výroba zastavena. 1. října 1671 byla podepsána smlouva mezi občany města Bystré a panem Maxmilianem Valentinem, díky níž bylo občanům postoupeno právo vybírat mýtní clo a občané města zase přenechali hraběti právo prodeje soli v okolních obcích.23 Důležitou událostí se pro místní stalo zásobování pitnou vodou, o které se měšťané postarali roku 1677, kdy dřevěným potrubím přivedli vodu z Jerkova rybníka do horní kašny a odtud do dolní kašny. Po smrti Maxmiliana Valentina 20. prosince 1677, jenž byl pochován na Pražském hradě v kapli Martinické, převzala Bystré vdova Anna Kateřina z Martinic, rozená z Bukůvky. Za jejího života se bysterským změnil život k lepšímu, jelikož majitelka potvrdila všechna bývalá privilegia, zmírnila robotní povinnosti a stanovila pracovní povinnosti, čímž odčinila křivdy svých předchůdců. Tato majitelka zemřela 27. srpna 1685 a byla pohřbena v kapucínském klášteře v Praze. Hned následujícího roku, 24. ledna 1686, prodaly její děti panství Janu Pavlu Leopoldovi hraběti z Valderode. Jmenovaný hrabě zbudoval roku 1692 bysterskou faru, na které si dodnes připomínáme znak pánů z Martinic a Valderode. Jan Pavel Leopold zemřel roku 1694.24 Po smrti posledního pána bysterské panství přešlo pod sekvestr, tedy nucenou správu. Sekvestrace byla ustanovena zemským soudem a vykonávali ji páni Jaroslav Martin Kruchenský, Rudolf Stameth, doktor Václava Kriegelstein a N. Peltze. Tito sekvestoři se o Bystré starali velmi pečlivě a směřovali k obecnému blahu obyvatel. Byli spravedliví a úroveň města šla nahoru, o čemž svědčí i narůstající počet obyvatel, který v roce 1712 činil 773, nebo vzrůstající počet živností, kterých v té době ve městě bylo 47, z toho 12 tkalců.25

2.3 Rod Hohenembsů v Bystrém (1707–1868) Po devatenáctileté sekvestraci bylo roku 1707 panství Bystré ve veřejné dražbě prodáno za 234 000 zlatých knížeti Lichtenšteinovi, který je vyměnil za panství Vaduz a Schellenberg s říšským hrabětem Jakubem Hanibalem z Hohenembsu (Jakub Hanibal III.). Tímto počinem se dějiny města Bystrého spojily s rodem Hohenembsů, který měl pro jeho další vývoj značný význam.26

23

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I,, i. č: 800. ; BATÍK, V. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 44-45. 24 PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 8. 25 BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 48-49. 26 SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., i. č.: 800.

15

Jakub Hanibal III. přijel do Bystrého 3. srpna 1712 a hned druhého dne, tedy 4. srpna 1712, byli předvoláni všichni hospodáři z panství na bysterský zámek, aby složili poddanský slib. U této příležitosti byla ujednána i stavba nového kostela v Bystrém, kterému se budeme věnovat níže.27 V roce 1713 postihla bysterské panství morová nákaza, která zasáhla především nedaleké Hartmanice, kde zemřelo 36 lidí. Roku 1714 byly na památku odvrácení moru postaveny sochy sv. Šebestiána a Prokopa.28 V letech 1717–1719 byla vystavěna nová radnice na místě původní zchátralé budovy, o které se zmíníme dále. 29 Roku 1720 Jakub Hanibal III. předal své panství synu Františku Rudolfovi. Jakub Hanibal III. zemřel roku 1730 ve Vídni a později byl pohřben v Bystrém. Hrabě František Rudolf byl třikrát ženatý a měl dvě dcery, Karolinu a Marii Františku. František Rudolf se ujal dostavby místního chrámu, aby dostál závazkům svého otce. Kromě dostavby nového kostela založil také roku 1740 lázeňské místo Balda poté, kdy bylo zjištěno, že tamní voda má léčivé účinky a je vhodná k léčbě pakostnice, nervózy a různých kožních onemocnění. U pramene byl postaven lázeňský dům i s kaplí. Hrabě František Rudolf zemřel v Brně roku 1756 a byl pochován po boku svého slavného otce v hrobce bysterského kostela.30 Důležitá událost pro místní obyvatele se stala v roce 1739, kdy byly z Vysokého Mýta do města poprvé dovezeny brambory. Jelikož se ale lidé zpočátku obávali otrávení, nechtěli je pěstovat.31 Protože hrabě František Rudolf neměl žádné mužské potomky, přešlo bysterské panství v držení mladší hraběcí linie a majitelem panství se tedy stal hrabě František Vilém, který zemřel roku 1759. František Vilém byl posledním mužským potomkem rodu Hohenembsů. V roce 1761 převzala panství nejstarší dcera Františka Rudolfa Karolina z Hohenembsu a po ní po vyhrané soudní při v roce 1762 jediná dcera Františka Viléma Marie Rebeka z Hohenembsu, provdaná hraběnka z Harrachu, přičemž po dobu její nezletilosti (do roku 1766) panství spravovala její matka Marie Valburka, hraběnka z Hohenembsu, rozená říšská hraběnka z Wagenspergu.32

27

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., i. č.: 800. ZÁMEČNÍK, K. Bystré: monografie starého města na Českomoravské vysočině. Bystré: MNV, 1948. s. 138. 29 BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 54. 30 SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., i. č.: 800. 31 BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 58. 32 KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. s. 43-45.; Bysterský zámek [online]. [cit. 28.1.2014]. Dostupné na Internetu: . 28

16

Marie Rebeka se 4. ledna 1761 zasnoubila s Františkem říšským hrabětem z Harrachu a Rohravy, který byl pánem na Kunvaldě na Moravě. Manželům se 22. října 1762 narodila jediná dcera Marie Walburga Josefa Kajetána a jméno dostala po babičce z matčiny strany. Kmotrou jí byla sama císařovna Marie Terezie. Marie Rebeka byla poslední držitelkou Bystrého, která svým občanům stvrzovala jejich práva a svobody. Za Marie Rebeky bylo roku 1772 v Bystrém provedeno první číslování domů, kdy bylo celkem sečteno 205 domů, a roku 1775 byl vydán císařský patent, kterým byla občanům robota snížena na polovinu. V roce 1781 a 1783 Bystré navštívil císař Josef II., u čehož byla přítomna i hraběnka Marie Rebeka.33 Osvícenské reformy Josefa II. ovšem nebyly vždy obyvatelstvem přijaty s pochopením jako například zákaz zvonění proti mračnům a bouřkám nebo pohřbívání bez rakve. Hraběnka Marie Rebeka byla velice dobrotivá a důvěřivá, čehož ale mnoho lidí zneužívalo. V jejích službách pracoval i hospodářský rada Josef Fricart z Tanenfeldu, který prosazoval na panství různé praktiky, které byly velice nákladné, ale bezvýsledné jako například hloubení dolů na uhlí, tuhu a podobně. Díky špatnému hospodaření jmenovaného rady byly za této majitelky rozprodány vzácné a drahé památky, které zejména na bysterském zámku Hohenembsové nashromáždili. Hraběnka Marie Rebeka zemřela 18. dubna 1806 ve Vídni a byla pohřbena v hartmanské kapli nedaleko Bystrého.34 Po smrti Marie Rebeky zdědila její zadlužené panství její jediná dcera Marie Walburga Josefa Kajetána, hraběnka z Harrachu a Rohravy. Už své dětství Marie Walburga prožívala střídavě na zámcích v Bystrém a Kuníně (Kunvaldu). Kromě bysterského panství se Marie Walburga stala na základě otcovy poslední vůle i univerzální dědičkou kunínského panství. Již od mládí se její velkou vášní staly knihy, vzdělání a příroda. Hraběnka byla velice nadaná a učená paní, což dokládá především založení moderního výchovného ústavu v Kunvaldu, kde podporovala školství vzděláváním žáků. Nová majitelka bysterského panství byla na tehdejší dobu velice pokročilá ve svých názorech i ve výchově. Své pokročilé názory se snažila uplatnit i v životě svých poddaných. Roku 1779 se Marie Walburga zasnoubila s Klementem Aloisem, říšským hrabětem z Truchsesss-Zeilu. Manželé spolu měli čtyři děti, ale přesto nebyli šťastni a roku 1788 se rozešli. Přestože Marie Walburga měla čtyři děti, žádné z nich ji nepřežilo, což se výrazně podepsalo na jejím zdravotním stavu. Hraběnka dohlížela na povznesení

33

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., i.č.: 800 ; BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 61-64. 34 Tamtéž.

17

vesnických škol na všech svých panstvích, kdy výjimkou nebylo ani Bystré, kde na místě bývalé školy nechala v letech 1827–1828 vystavět novou jednopatrovou školní budovu. Dokončení nové budovy se ovšem nedočkala, jelikož 25. května 1828 zemřela. O oblibě hraběnky Marie Walburgy i její matky Marie Rebeky svědčí i místní místopis, ve kterém dodnes najdeme obě zmíněná jména, a to rybník Rebeka a Valburčino údolí, které vede směrem k Hamrům.35 Po smrti Marie Walburgy nastal spor o bysterské panství mezi vzdálenými příslušníky rodu. Dne 18. října 1828 vydal zemský soud v Praze provolání, aby se přihlásili všichni domnělí dědicové rodu Hohenembsů. Protože zájemců bylo několik a došlo ke sporům o dědictví, panství spravoval do roku 1832 nejprve vrchní Antonín Matzke a po něm do roku 1848 administrátor a sekvestor František Beck.36 Mezi zájemci o bysterské panství byl i hrabě František Kulhánek, který se o dědictví soudil 13 let. Zemřel roku 1841 jako poslední muž rodu Kulhánků, který pocházel po přeslici z rodu Hohenembsů. Ve sporu o dědictví pokračovala jeho neteř Ernestina, baronka z Langetu, dcera sestry hraběte Rudolfa Kulhánka. Po dvacetiletém sporu 7. června 1848 bylo panství přiznáno Ernestině z Langetu. Tato majitelka byla poslední držitelkou bysterského panství, která pocházela z Hohenembského rodu. Osobnost Ernestiny z Langetu je úzce spojena s místním zámkem, o kterém se zmíníme dále. Bysterský zámek se stal za jejího života významným střediskem společenského a kulturního života. Paní z Langetu kolem sebe shromažďovala významnou společnost spisovatelů, malířů, básníků, zpěváků a dalších. Mezi jejími hosty byly například básník Jan Neruda, malíř Josef Mánes, novinář Josef Barák a pěvci Ambrož a Lukeš. V místním zámku se hrávalo divadlo, pořádaly koncerty nebo plesy. Období vlády baronky z Langetu bylo také provázeno intenzivním rozvojem řemesel a živností. Mezi nejvíce zastoupená řemesla patřilo tkalcovství či ševcovství, které patřilo mezi typická řemesla města po několik staletí a o kterém se také zmíníme v souvislosti s rozvojem společenského života na konci 19. století.37 Za vlády Ernestiny z Langetu se stala v Bystrém řada důležitých událostí. Nejdříve se na městu podepsal revoluční rok 1848. Po vyhlášení konstituce byla ve městě založena tzv. Národní garda, jejíž příslušníci se v Bystrém cvičili ve střelbě v místní zámecké zahradě. Mezi další změny, které se Bystrého dotkly, patřilo zrušení roboty roku 1848. Dne 8. srpna 35

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., i.č.: 800. ; ZEZULČÍK, J. Znamenitá paní hraběnka. Kunín: Zámek Kunín, 2004. s. 1-11. 36 KRUŠINA, J. Dějiny Trpína a okolí. 1. vyd. Trpín: MNV, 1948. s. 52-53. 37 SOkA Svitavy, Archiv městečka Svitavy, Pamtění kniha obce Bystrého I., i. č.: 800.

18

1850 se v Bystrém poprvé volil obecní výbor, jenž si 9. srpna 1850 zvolil svého purkmistra, kterým se stal Antonín Michl. Dne 1. května 1860 byly zrušeny dosavadní cechy a místo nich byly zřízeny spolky, a to potravní, oděvní nebo stavitelské.38 Roku 1866 vypukla prusko-rakouská válka. I tato válka se města Bystré dotkla konkrétními událostmi. V období od 25. června do 1. července 1866 projelo městem 4870 vozů naložených zásobami pro rakouské vojsko, které se nacházelo kolem Hradce Králové. V několika bitvách, a to zejména v bitvě u Sadové, byli Rakušané poraženi a vojenské útvary ustupovaly i přes město Bystré. Již 10. července 1866 se ve městě objevily první pruské hlídky pod velením poručíka Rapparta. Od 10. července do 15. srpna bylo v Bystrém ubytováno 193 pruských důstojníků a 5442 vojáků. Kromě příslušníků armády byly ve městě ustájena a krmena i zvířata vojáků. Pruští vojáci odjeli z Bystrého 25. srpna 1866. 39 Baronka Ernestina z Langetu se nikdy nevdala a zemřela 22. února 1868. Pochována byla na svoji žádost v hrobce hartmanské kapličky. Ernestinou z Langetu vymřel rod Hohenembsů i po přeslici, a tak došlo na císařské rozhodnutí Ferdinanda II. z 12. září 1626, kterým se zaručovalo, že pokud vymře rod Hohenembsů po meči i po přeslici, má právo nástupnictví rod Habsburků. Majitelem panství Bystré se tedy stal František Josef I.40

38

BATÍK, V. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 71-75. PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 10-11. 40 SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., i. č.: 800. 39

19

3

Rozvoj společenského života v Bystrém (1868–1911) Už za vlády baronky z Langetu se v Bystrém začaly brát ohledy na společenské a kul-

turní potřeby obyvatel města. Největší hospodářský a společenský rozvoj probíhal v Bystrém na přelomu 19. a 20. století. Rozvoj společenského života byl z velké části inspirovaný učitelem Josefem Václavem Kryšpínem, který v roce 1868 začal působit na zdejší škole. Nejobvyklejší formou společenského shromažďování byly zimní sousedské besedy, lidové zábavy, divadelní představení nebo různé slavnosti. Ze slavností v Bystrém vynikal především masopust, stínání berana nebo kohouta, vítání jara a další.41

3.1 Činnost ochotnického divadla S rozvojem společenského života souvisí i činnost ochotnického divadla. Počátky divadla v Bystrém sahají až do doby hraběnky Marie Walburgy, která zdědila panství v roce 1806. Německé šlechtické divadlo se hrálo i za její nástupkyně, baronky Ernestiny z Langetu, která na zámku pořádala představení pro šlechtu a pro zvané. Do společenského života v Bystrém včetně divadelnictví významně zasáhl již zmíněný Josef Václav Kryšpín. Příchodem J. V. Kryšpína do Bystrého začíná nová kapitola v kulturním životě města, jelikož posílil řady těch, kterým se nelíbilo, že se v Bystrém hraje divadlo německy. Zasloužil se tedy i o to, že se v Bystrém začalo hrát divadlo české, a tím u místních obyvatel podporoval lásku k domovu.42 Roku 1869 se ve staré škole konalo dětské představení Mladí pastýři betlémští. Později J.V. Kryšpín napsal pro děti divadelní hru s názvem Doba mládí, doba radosti, která byla předzvěstí k následujícímu vystoupení dospělých. Ti se roku 1869 sešli a domluvili sehrání divadelního představení. K té příležitosti byly ze zámku vypůjčeny dekorace a truhlář Bedřich Leinweber se ochotně ujal zbudování jeviště, které bylo zhotoveno z darů v zasedací místnosti zdejší radnice. Herci představení sehráli v den Tří králů, tedy 6. ledna 1870, a to uvedením dvou veseloher Dědkův kalmuk a Hluchý podomek. Divadlo se ve městě velice chytlo a brzy se stalo nezbytnou součástí občanského života. Důležitou událostí bylo založení ochotnické spolku, jehož režisérem byl učitel J. V. Kryšpín a herci Martin Pruška, Jindřich Šulc, Václav Kukla, Jan Pruška, Bedřich a Jan Leinwebrovi, paní Kryšpínová, Markéta Hejtmánková, Anna Novotná, Marie Dědičová a další. Dne 29. června 1871 vznikl oficiálně Spolek divadelních

41 42

GLOSER, J. Bysterské divadlo. Bystré : MNV, 1970. s.6-9. SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré,Pamětní kniha obce Bystrého II., i.č.: 801.

20

ochotníků. Obecní zastupitelstvo činnost tohoto spolku podpořilo tím, že mu ponechalo zdarma k užívání síň radnice.43 V roce 1870 se uskutečnilo jedenáct divadelních představení. Hrála se Tylova Paličova dcera nebo Strakonický dudák. Mezi důležité průkopníky českého divadla tehdy patřil i V.K. Klicpera. Z jeho her byly v Bystrém sehrány Rohovín Čtverrohý, Divotvorný klobouk a další. Pozvánky na divadelní představení se tehdy roznášely i do sousedních obcí. Bysterští ochotníci měli vřelý vztah k českému divadlu, což prokázali v roce 1881. Dne 12. srpna 1881, když vyhořelo Národní divadlo v Praze, bysterští ochotníci jako jedni z prvních finančně přispěli na stavbu nového divadla. Přispěli částkou 15 zlatých, což byl čistý výtěžek z představení hry Gustava Pflegera Moravského Ona mne miluje, kterou sehráli 21. srpna 1881.44 Činnost Spolku divadelních ochotníků skončila v roce 1896, a to představením hry V. K. Klicpery Divotvorný klobouk. Členové tohoto spolku působili na lidové vrstvy v Bystrém, čímž se výrazně zasloužili o růst vzdělanosti a společenského života. Jedním z důvodů rozpadu tohoto spolku bylo, že nebylo kde hrát, protože zasedací místnost na radnici, kde se divadlo hrálo, neposkytovala optimální podmínky. Roku 1901 se zdejší lidé dohodli na založení Řemeslnické besedy, která se mimo jiné zabývala i hraním divadla. První divadelní hra tohoto souboru se uskutečnila 6. ledna 1902 v Panském domě a řídil ji Josef Václav Kryšpín se svým synem Josefem. V březnu 1902 sehráli Klicperovu hru Hadrián z Římsu a roku 1906 nacvičili ochotníci celkem třináct divadelních her. Po roce 1906 se divadelní soubor Řemeslnické besedy odmlčel, i přesto že beseda dále existovala a pořádala různé společenské akce.45 Roku 1908 zahájila činnost Občanská beseda, divadlo, jehož režisérem byl Václav Batík, ředitel místní školy. Občanská beseda zahájila činnost hrou Václava Štěcha Třetí zvonění. Mezi důležité hry pro město Bystré patří představení Václava Batíka Bysterský primátor. Kdy byla uvedena první inscenace, přesně nevíme, druhá se ovšem konala 24. srpna 1913 ve školní tělocvičně. Námětem této hry je skutečná událost z doby třicetileté války, která se odehrála v roce 1646. Již předtím Bystré několikrát navštívila švédská vojska, ale roku 1646 do městečka vpadla naposledy. Švédové ve městě vymáhali výpalné, vyhrožovali lidem a nakonec zastřelili primátora Matěje Myslivce, když jim odmítl vydat sirotčí peníze. Václav Batík tuto událost podal jako obraz doby a různých konfliktních situací. Ve hře vyzdvihuje 43

GLOSER, J. Bysterské divadlo. Bystré : MNV, 1970. s.6-9. Tamtéž s. 9-10. 45 SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého II., i. č.: 801. 44

21

také morální velikost tehdejšího bysterského primátora. Roku 1909 vznikl v Bystrém vedle Občanské besedy ještě jeden divadelní spolek, a to Ochotnická jednota Tyl, jehož předsedou byl místní lékař Jan Drůbek. Vztahy mezi těmito dvěma spolky byly dosti napjaté a vyostřené. Následovala první světová válka, a zatímco Občanská beseda vyvíjela činnost i během války, Ochotnická jednota Tyl nikoli.46

3.2 Spolkový a kulturní život ve městě na přelomu 19. a 20. století Na konci 19. století se v Bystrém udála řada událostí, která pomalu měnila zavedený běh v obci. V této době obyvatelé Bystrého žili bohatým spolkovým a kulturním životem. Začaly se zakládat různé občanské spolky či organizace, které měnily společenský život v obci. 15. září 1869 v Bystrém zahájila činnost Občanská záložna za předsednictví Hynka Hejtmánka. Prvním pokladníkem této organizace byl Jan Štěpánek. Místní záložna se stala vyhledávaným peněžním ústavem, který zprostředkovával finanční transakce celému okolí a poskytoval výhodné úvěry.47 Jelikož od roku 1865 do roku 1872 v Bystrém vyhořelo 32 obytných nebo hospodářských stavení, byl v Bystrém roku 1872 založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1879 byl vystavěn nový pivovar se sladovnou, ve kterém byla uvařena první várka 15. prosince 1880. Bysterské pivo se stalo známé v dalekém okolí a několika městech byly zřízeny sklady a pivnice, kde se čepovalo. Další důležitou událostí těchto let bylo zřízení telegrafní stanice v roce 1885. Tato telegrafní stanice byla spojena s poštovním úřadem a přispěl na ni i Spolek divadelních ochotníků. Roku 1889 se purkmistrem stal pan Hynek Macků, který byl již poslancem na říšském sněmu za obce v sousedním okresu poličském a litomyšlském. Za purkmistra Macků zemřel 20. dubna 1895 jeden z významných bysterských rodáků, bysterský kronikář Vincenc Federsel, u lidu známý jako Vedřel. Tento prostý, ale inteligentní kominický mistr se nesmazatelně zapsal do historie města tím, že sepsal dvě objemné knihy s názvem Pamětní kniha obce Bystrého a Dějiny hradu Svojanova.48 Podnětné prostředí, které přímo vybízelo k rozvoji společenského života v obci, se stalo i námětem pro zřízení měšťanské školy. Závažným jevem soudobého školství byl pře-

46

GLOSER, J. Bysterské divadlo. Bystré : MNV, 1970.s.13-17. ZÁMEČNÍK, K. Bystré: monografie starého města na Českomoravské vysočině. Bystré: MNV, 1948. s. 169171. 48 Tamtéž s.170-176.; SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Zrušení pivovaru, i. č.: 747; DITTRICH, V. 140 let Sboru dobrovolných hasičů v Bystrém. Bystré: SDH, 2012.s.9. 47

22

devším nedostatek místa pro žáky. Tehdejší purkmistr Hynek Macků podal návrh ke zřízení chlapecké měšťanské školy. 16. září 1903 se tedy otevřela nová budova školy, ve které byl ředitelem jmenován Václav Batík. Do školy bylo přijato 43 žáků. V roce 1906 bylo také nákladem purkmistra Hynka Macků zřízeno ve školní tělocvičně městské divadlo. Roku 1908 bylo povoleno v nové školní budově zřízení dívčí měšťanské školy s 50 žákyněmi, kterou stejně jako školu chlapeckou navštěvovaly i děti z okolních obcí. Řízení této dívčí školy bylo spojeno s chlapeckou měšťanskou školou. Roku 1911 byla v Bystrém zřízena tělocvičná jednota Sokol, jejímž prvním starostou byl Václav Batík.49

3.3 Významné literární osobnosti v Bystrém na přelomu 19. a 20. století V dějinách kulturního a společenského života v Bystrém zanechaly svými díly výraznou stopu dvě významné osobnosti české literatury, a to Teréza Nováková a Jaroslav Vrchlický. Město Bystré, jeho okolí, příběhy místních obyvatel i krása místní krajiny inspirovaly obě zmíněné osobnosti k jejich literární tvorbě. Městu Bystré oba literáty připomíná, kromě literárních památek, pamětní deska, která je umístěna na čelní straně bysterské radnice.

3.3.1 Teréza Nováková (1853–1912) Prozaička Teréza Nováková patří k významným představitelům českého venkovského realismu. Narodila se 31. července 1853 v Praze do smíšeného manželství, otec byl Čech a matka Němka. Nováková navštěvovala dívčí školu S. Amerlingové, kam ji uvedla Karolina Světlá a pod jejím vlivem se také Nováková stala uvědomělou vlastenkou. Důkladná znalost cizích jazyků jí umožnila poznat světovou literaturu. Už při studiu se Nováková seznámila se svým budoucím manželem Janem Novákem, se kterým v roce 1876 odešla do Litomyšle. Společně měli sedm dětí, z nichž nejvýznamnější byl literární kritik a historik Arne Novák. V Litomyšli se Nováková věnovala lidopisnému a národopisnému studiu Litomyšlska a Poličska. Pracovala i v ženském hnutí a usilovala o rovnoprávnost žen. Psala do časopisů pro ženy a od roku 1895 redigovala Ženský svět, který se toho času stal jedním z nejlepších časopisů pro ženy.50

49

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Stavba nové školy, i. č.: 733. ; BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 82-86. 50 LEHÁR, J.; STICH, A.; JANÁČKOVÁ, J. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 2008. s. 356-358.

23

Hlavními hrdiny v románech Terézy Novákové jsou, na rozdíl od Světlé, především uvědomělí muži. Převážná většina jejích románů je situovaná do východních Čech, kde prožila většinu svého života. Nováková se ve svých románech zajímá o mudrlanty, náboženské sektáře a hledače pravdy, kteří pro samé uvažování a debaty ztrácejí zřetele potřeby vlastních rodin i svůj osobní zájem.51 Město Bystré spisovatelka poprvé navštívila v roce 1893, kde se ubytovala v hostinci Radnice. Odtud podnikala studijní cesty do okolí, a to zejména do sousední obce Nedvězí. V rozhovorech s místními pamětníky sbírala potřebné materiály ke svému románu Na Librově gruntě. Zdrojem informací se Novákové stal i městský archiv v Bystrém a dva svazky Pamětí místního kronikáře Federsela zvaného Vedřela, který sám pro ni byl bohatým zdrojem poznání historie města i jeho obyvatel. Tento učený kominický mistr velice dobře znal dějiny svého města. Mezi dalšími pamětníky, u kterých Nováková v Bystrém sháněla podklady pro svůj román, byl i učitel Josef Kryšpín nebo bývalý obuvník Jan Brtoun, který byl v té době v obci nejstarší. Nováková tento kraj studovala velice podrobně včetně zdejšího lidu i bysterského nářečí. Výše zmíněným Federselovi - Vedřelovi a Janu Brtounovi se od Novákové dostalo zaslouženého uznání přímo v románu Na Librově gruntě, kde se jejich postavy objevily.52 Román Na Librově gruntě z roku 1907 se odehrává převážně v obci Nedvězí, která se nachází asi 3 km od Bystrého. Nováková znala i německý název obce Nedvězí – Ewitz, patrně proto se obec v knize jmenuje Jevice. Ústřední postavou románu je pokrokový sedlák Libra, v jehož životních osudech se odráží politické dění v našich zemích kolem roku 1848. Na statek zbavený robotního břemene si může jediný syn konečně přivést mladou hospodyni. Ale místní písmáci, kteří jsou obeznámeni s českými dějinami, švec Brtoun a kominík Vedřel, jsou výsledky roku 1848 pro národ zklamáni.53 Teréza Nováková se po smrti manžela roku 1907 usadila v Proseči u Skutče, kde napsala svá vrcholná díla. Mezi nejznámější spisovatelčina díla patří Jan Jílek, Jiří Šmatlán nebo Drašar.54

51

ŠTÉPÁNOVÁ, I. Teréza Nováková. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2008. s.10-16. ZÁMEČNÍK, K. Knížka o Bystrém sv. 4: Byli našimi hosty. Bystré: Obecní úřad Bystré, 1994. s. 3-6. 53 LEHÁR, J.; STICH, A.; JANÁČKOVÁ, J. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 2008. s. 356-358.; Librův grunt [online]. [cit. 5.2.2014]. Dostupné na Internetu: . 54 LEHÁR, J.; STICH, A.; JANÁČKOVÁ, J. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 2008. s. 356-358. 52

24

3.3.2 Jaroslav Vrchlický (1853–1912) Básník, překladatel a dramatik Jaroslav Vrchlický patřil k našim nejvýznamnějším osobnostem literatury na přelomu 19. a 20. století, a to nejen rozsahem svého díla, ale především jeho kvalitou. Jaroslav Vrchlický se narodil 17. února 1853 v Lounech. Vlastní jméno Emil Frída nahradil pseudonymem podle říčky Vrchlice. Po maturitě začal studovat teologii a záhy přestoupil na filozofickou fakultu, kde vystudoval historii, filozofii a románské jazyky. Roku 1879 se oženil s dcerou spisovatelky Sofie Podlipské Ludmilou. Mezi prvními se stal členem České akademie a roku 1893 byl jmenován profesorem všeobecné literatury na Karlově univerzitě.55 Jaroslav Vrchlický byl členem a vůdčí osobností literární skupiny Lumírovců. Chtěl vytvořit takovou poezii, která se vyrovná poezii evropské. Rozsah Vrchlického díla je obrovský, obsahuje více než 270 knih včetně překladů. Na jeho překladatelskou činnost měl výrazný vliv i jeho pobyt v Itálii, kde působil jako šlechtický vychovatel. Vrchlický překládal z osmnácti různých jazyků. V počátcích své poetické tvorby Vrchlický navazuje na K. H. Máchu nebo na Jana Nerudu. Mezi jeho nejznámější díla patří lyrické sbírky Okna v bouři, Eklogy a písně, Poutí k Eldorádu nebo veselohra Noc na Karlštejně.56 Dcera Jaroslava Vrchlického, Milada, se provdala za Jaroslava Čápa, s kterým přijela v létě 1904 do Bystrého. Po smrti baronky Langetové, kdy připadlo bysterské panství Františku Josefu I., zde našel své zaměstnání i Gabriel Čáp, který zde pracoval jako důchodní na soukromých statcích císaře. Manželé Čápovi prožili v Bystrém čtyři roky a za tu dobu k nim několikrát přijel i Jaroslav Vrchlický. Vrchlický v Bystrém hledal klid a soustředění k další práci po rozpadu svého manželství. Básník své básně psal většinou ráno mezi desátou a jedenáctou hodinou v hostinci Na radnici. Odpoledne chodil na procházky po bysterském okolí, do Svojanova, Hlásnice, na Baldu nebo do Hartmanic, kde se vždy zastavil u místní kapličky u hrobu baronky z Langetu.57 Během pobytu v Bystrém napsal Vrchlický mimo jiné i dvě básně o městě a okolí. Ta první, Balada bysterská, je nesatirickou nadsázkou o tom, jak byl večer na hrázi rybníka pod zámkem ranami potrestán záletný správce Hoppe. Druhá báseň je daleko obsáhlejší a nese název Svojanovské granáty, kde Vrchlický píše: 55

LEHÁR, J.; STICH, A.; JANÁČKOVÁ, J. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 2008. s. 321-330. 56 Tamtéž. 57 ZÁMEČNÍK, K. Knížka o Bystrém sv. 4: Byli našimi hosty. Bystré: Obecní úřad Bystré, 1994. s. 7-14.

25

Něco jako chtít a nemoci být drahokamem. Jdeš cestou úvozovou v zamyšlení, vždy sráznější a hlubší k Svojanovu. Hrad s chmurnou věží v kraj se dívá v snění… Tu občas kmitne se ti zas a znovu cos jako černá slza ve kamení. I vyloupneš to a pozvedneš k dlani. Toť věru falešný je granát malý! Však přece paprsk světla ve lámání v něm vznícen slabě prokmitá, jak z dáli zříš tvar, v který se skalná tříska hrání. Jak české duše slzy zkameněly by věky tady v tvrdé půdě naší! Já cítil v tom náš český život celý, kde stále nítí se chaos, hne a raší, leč z všeho polodrahokam je stmělý. V této básni se Vrchlický zmiňuje o polodrahokamech, které můžeme nalézt na cestě vedoucí z obce Svojanov k hradu. 58 Dne 17. června 1906 na pozvání purkmistra Hynka Macků přednášel Jaroslav Vrchlický v tělocvičně školy na téma Erbenovy Kytice a účast občanů byla nad očekávání. U příležitosti této přednášky si Vrchlický prohlédl i nově vystavěnou budovu školy.59

58 59

PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 26-27. ZÁMEČNÍK, K. Knížka o Bystrém sv. 4: Byli našimi hosty. Bystré: Obecní úřad Bystré, 1994. s. 7-14.

26

4

Historický vývoj města Bystré od roku 1911 po současnost

4.1 Bystré v období 1911–1938 Kulturní a hospodářský vývoj, který se na počátku 20. století začal ve městě rozvíjet, přerušila 1. světová válka (1914–1918). Příčiny 1. světové války zahrnovaly řadu faktorů politických, kulturních i ekonomických, ale bezprostřední záminkou pro její vypuknutí byl atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda de Este 28. června 1914 v Sarajevu. Po této události vyhlásilo Rakousko–Uhersko Srbsku válku, což následně přerostlo ve světový konflikt. Již 26. července 1914 byla v Bystrém vyhlášena mobilizace. Dne 27. července 1914 odešlo 26 mužů řadového vojska a 16 mužů tzv. zeměbrany. Měli odejít všichni záložníci mobilizovaných armádních sborů do 39 let. Brzy po odchodu prvních záložníků byli povoláni i ostatní muži k ostatním armádním sborům ve věku od 21 do 42.60 Charakteristickým znakem válečného hospodářství bylo zavedení tzv. potravinových lístků. Aby se zamezilo zásobovacím potížím, byla v Bystrém z místních občanů sestavena vyživovací komise. Tato komise vydávala každou sobotu ráno potravinové lístky na příští týden, tzv. chlebenky. Při této příležitosti bylo v místní zasedací síni zřízeno okénko, kde se lístky vydávaly. V prosinci roku 1915 byla zorganizována svépomocná akce. Místní rolníci přispěli potravinami těm, kteří je potřebovali nejvíce.61 V bysterské škole se na rozdíl od škol ve větších městech, kde byly zřízeny nemocnice, od začátku války stále vyučovalo. Odvedeno bylo 7 místních učitelů. Během 1. světové války byly některé třídy sloučeny a nebo zkrácena vyučovací doba.62 Na základě nařízení učit mládež bojovat, které vyšlo v lednu 1916, se této funkce v Bystrém ujali Josef Nečas a Emil Břečka, kteří chlapce cvičili na chodbách místní radnice. Dne 25. března 1917 přišlo město Bystré o své zvony, které se plošně zabavovaly kvůli vojenským účelům zejména na výrobu zbraní. Z města zmizely čtyři zvony, tři zvony z kostela a jeden ze hřbitova. Na základě toho se ve městě přestalo zvonit klekání.63

60

BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1993. s. 139-140.; PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 11.; Historie očima bysterských kronikářů, Bysterské noviny, č. 73, květen 2002. 61 ZÁMEČNÍK, K. Bystré: monografie starého města na Českomoravské vysočině. Bystré: MNV, 1948. s. 179183. 62 Historie očima bysterských kronikářů, Bysterské noviny, č. 73, květen 2002. 63 ZÁMEČNÍK, K. Bystré: monografie starého města na Českomoravské vysočině. Bystré: MNV, 1948. s. 179183.

27

V březnu 1918 v důsledku špatné ekonomické situace, byla v Bystrém uspořádána sbírka brambor pro jiná města. Řada občanů Bystrého do této sbírky přispěla. Doprava v této době ale vázla natolik, že se sesbírané brambory k hladovějícím, pro které byly nastřádány, nakonec vůbec nedostaly.64 Celkem bylo v průběhu 1. světové války z Bystrého odvedeno 434 mužů. Více než 80 obětí 1. světové války z Bystrého a okolí v Bystrém připomíná pomník z roku 1927, který se nachází na severní straně staré školy na náměstí.65 1. světová válka skončila oficiálně 11. listopadu 1918, ale již 29. října do Bystrého přišla zpráva o prohlášení Československé republiky. Československá republika vznikla o den dříve, tedy 28. října 1918. Zpráva o prohlášení republiky přišla do Bystrého opožděně z důvodu špatného poštovního spojení. K této příležitosti napsal bysterský písmák Leopold Michl toto: „V první chvíli nevěděli jsme, co máme dělat, jestli zvonit, jestli zjednat hudbu. Lid běhal nadšen, jeden druhému tiskl ruku. Hned byly vyvěšeny prapory, kde kdo jaký měl a slavnost byla všeobecná. Každý se svátečně oblékl a veselí nebylo konce. Nebylo rozbrojů, nebylo projevů politických stran – vše, vše se radovalo a bylo jedno – pán nebo ten nejsprostší dělník. Až dosud je člověku blaze, tak mile, když na ten den vzpomíná. Zkrátka každý si po těch trampotách jaksi oddechl a nevěděl, jak tu radost má projevit.“66 Jak již bylo výše zmíněno, majitelem bysterského panství od roku 1869 byl císař František Josef I., v jehož držení bylo panství až do jeho smrti roku 1916. Po smrti Františka Josefa I. bysterské panství připadlo jeho synovi Karlu I., který panství vlastnil až do roku 1918. Rok 1918 tedy znamenal i pro Bystré výraznou změnu. Vznikl samostatný stát a místo císařského majetku vznikl v Bystrém velkostatek patřící státu, jehož ředitelství sídlilo na bysterském zámku.67 Dne 2. listopadu 1918 složili příslib všichni vojáci, kteří se zdržovali v Bystrém, pověřenému MUDr. Janu Drůbkovi. Přislíbili věrnost československému státu a zavázali se bránit

64

ZÁMEČNÍK, K. Bystré: monografie starého města na Českomoravské vysočině. Bystré: MNV, 1948. s.179 183. 65 Tamtéž s. 179-183.; ZÁMEČNÍK, K., GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2.Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. s. 6. 66 ZÁMEČNÍK, K. Bystré: monografie starého města na Českomoravské vysočině. Bystré: MNV, 1948. s. 179183. 67 GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 3: Zámek. Bystré: Obecní úřad Bystré, 1993. s. 9.; KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. s. 45.

28

klid, pokoj a pořádek. Každý voják dostal legitimaci podepsanou MUDr. Drůbkem a opatřenou razítkem Sokola.68 Roku 1931 byl položen základní kámen jedné z významných budov města, sokolovny. V čele úsilí o místní sokolovnu stál již zmíněný MUDr. Jan Drůbek, jemuž je věnována i pamětní deska ve vestibulu této budovy. Bysterská tělovýchova si získala již od svého vzniku v roce 1911 velice dobrou pověst. Budova sokolovny byla slavnostně otevřena v červenci 1933 a stala se významným dějištěm politických, sportovních i kulturních akcí ve městě. V budově sokolovny se vytvořily vhodné podmínky i pro místní divadelní soubor, modernizací divadelního sálu s jevištěm. V roce 1935 byl v sokolovně uveden do provozu nový zvukový biograf. Během prvního roku se v biografu přehrálo 11 filmů. Budova sokolovny dodnes ve městě vyniká svojí zajímavou architekturou.69

4.2 Bystré v období 1938–1945 Dalším významným mezníkem v dějinách města byla 2. světová válka (1939–1945). Tomuto globálnímu vojenskému konfliktu předcházela spousta zásadních událostí. Jednou z nich bylo podepsání Mnichovské dohody 29. září 1938, která byla uzavřená evropskými mocnostmi Německem, Anglií, Francií a Itálií. Výsledkem této dohody bylo území Československa značně okleštěno. Dne 15. března 1939 následovala německá okupace českých zemí a vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.70 Dne 29. května 1938 se konala v Československu druhá etapa obecních voleb. Volby se konaly i v Bystrém. Atmosféru voleb v Československu již poznamenalo českoněmecké napětí a tzv. anšlus Rakouska. Na mnoha územích výrazně posílila Sudetoněmecká strana.71 Po vyhlášení mobilizace 23. září 1938 zavládlo na Poličsku mezi místními Němci uklidnění. I přesto se ale objevovaly drobné provokace, jak ze strany Čechů, tak ze strany Němců žijících na území Poličska. Po vyhlášení mobilizace zde začalo docházet k menším konfliktům mezi Čechy a Němci. Několik dní před záborem zadržela četnická hlídka v Jedlové Němce, který vezl na kole nápadný balíček. Když četníci balíček rozbalili, zjistili, že se jedná o prapor s hákovým křížem. Prapor zabavili a uložili na četnické stanici v Bystrém. Jedlovští Němci následně vyslali do Bystrého několik osob, které žádaly o jeho 68

Historie očima bysterských kronikářů, Bysterské noviny, č. 74, červen 2002. GLOSER, J. Bysterské divadlo. Bystré : MNV, 1970. s. 24.; GLOSER, J. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982. s. 69-70. 70 BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1993. s. 199-207. 71 KONEČNÝ, S. Polička za Mnichovské krize. Litomyšl : Státní okresní archiv, 2003. s. 73. 69

29

vrácení. Když jim nebylo vyhověno, vypravily se na Okresní úřad do Poličky, který četnické stanici v Bystrém nařídil vydání praporu.72 S ohledem na změnu státoprávních poměrů, kdy mělo nastat stěhování průmyslu z pohraničních území do vnitrozemí, dne 3. října 1938 Okresní úřad v Poličce vybídl Obecní úřad v Bystrém, aby se postaral o získání nějakého průmyslu soukromým způsobem nebo prostřednictvím obchodní komory. Tento způsob měl zajistit zaměstnání a zdroj příjmů pro místní obyvatele.73 Jak již bylo zmíněno výše, 2. světové válce předcházela řada zásadních událostí. Mezi ty patřilo i zabrání českých obcí jako důsledek Mnichovské dohody z 29. září 1938. Tyto události se výrazně dotkly i života v Bystrém a jeho okolí. Dne 10. října 1938 byla sousední obec Jedlová, která byla převážně německá, obsazena německými vojsky a státní hranice se tak posunula mezi Bystré a Jedlovou. Kromě Jedlové bylo zabráno několik obcí z okresu Polička včetně poličské muniční továrny. Již v den záboru, 10. října 1938, byla v Bystrém vyhlášena pohotovost všech mužů. Ti byli ozbrojeni loveckými puškami a hlídali silnice a cesty směrem na Jedlovou. Obsazením Jedlové došlo k přerušení silničního spojení Bystrého s jeho okresním městem Poličkou. V důsledku silničního přerušení se zkomplikovalo i poštovní spojení. Náhradní poštovní spojení mezi Bystrým a Poličkou vedlo přes Olešnici, Kunštát, Skalici nad Svitavou, Brno, Německý (dnes Havlíčkův) Brod a Skuteč. Spojení míst od sebe vzdálených 12 km trvalo celých 5 dní a významně tak ohrožovalo hospodářský život v Bystrém.74 V důsledku záboru byly zrušeny četnické stanice v Brněnci a České Radiměři, takže v okrese zůstaly pouze stanice Polička, Bystré, Borová, Korouhev a Svojanov. 75 V roce 1940 v Bystrém vznikla první přádelna angorské vlny ve střední Evropě, která po dlouhou dobu patřila k největším zaměstnatelům v Bystrém a okolí.76 Roku 1940 po dobu okupace zanikl okres Polička, kam patřilo i Bystré. Část tohoto okresu poté připadla k okresu Litomyšl a část, včetně Bystrého, k moravskému okresu Boskovice. Bystré dostalo německý název, který zněl Bistrau. Další důležitou událostí ve městě Bystré bylo zatčení a odvedení 11 bysterských obyvatel gestapem z Brna dne 13. dubna 1943. Tito obyvatelé byli převezeni do Kounicových kolejí v Brně, kde byli drženi jako příslušníci 72

KONEČNÝ, S. Polička za Mnichovské krize. Litomyšl : Státní okresní archiv, 2003. s. 78-79. Tamtéž s. 78-79. 74 GLOSER, J. Bysterské divadlo. Bystré : MNV, 1970. s. 26.; KONEČNÝ, S. Polička za Mnichovské krize. Litomyšl : Státní okresní archiv, 2003. s. 124-126. 75 KONEČNÝ, S. Polička za Mnichovské krize. Litomyšl : Státní okresní archiv, 2003. s. 110-111. 76 KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005.s.48. 73

30

komunistického odboje, přestože několik z nich byli nekomunisté. Někteří z nich se do Bystrého již nevrátili. Mezi nimi byl i František Petr, který byl popraven 25. listopadu 1943.77 „Řešení židovské otázky“ postihlo v Bystrém tři rodiny. Všechny tři rodiny byly transportovány do sběrného tábora v Boskovicích a poté do Polska do Osvětimi, odkud se již nevrátily.78 Lidé se s válkou nesmířili a tak vznikaly různé partyzánské oddíly. Jeden z nich, zvaný Jermak, působil i v okolí Bystrého. Tento výsadek s názvem Jermak, který původně pocházel ze SSSR a který se později změnil na partyzánskou skupinu, byl vysazen nedaleko Vyškova v noci 30. září 1944. Velitelem této skupiny byl Nikolaj Dimitrijev a náčelníkem Maxim Petrovskij. Tato jednotka zpočátku působila v prostoru Drahanské vrchoviny a východní části Českomoravské vysočiny a z původní skupiny postupně vzniklo několik samostatných oddílů. Jedna část skupiny Jermak, v jejímž čele byl Maxim Petrovskij, přešla do prostoru KunštátOlešnice-Bystré-Jimramov. Uvedená skupina se postupně rozrůstala o uprchlé sovětské zajatce, ale také československé občany, kteří vstupovali do jejich řad, aby se účastnili ozbrojeného odporu proti německým okupantům. Skupina Jermak v čele s Petrovským si svůj hlavní štáb zřídila v obcích Sulkovec a Polom nedaleko Bystrého. Tyto vesnice ukryté ve zvlněné krajině vysočiny, dnes zčásti zatopené Vírskou přehradou, obklopené hlubokými lesy, poskytovaly dobré možnosti k vybudování podzemních bunkrů. Jeden z bunkrů, tzv. zemljanka, se nacházel asi 3 km od Bystrého v těsné blízkosti sousedních Nyklovic, kde často pobýval i štáb celého oddílu Jermak. Podle pamětníků na Bystersku oddíl Jermak působil od října 1944 až do konce války.79 Činnost těchto partyzánských skupin spočívala v přepadávání vojenských automobilových kolon, ničení mostů a komunikací a likvidací zrádců. Část jejich činnosti se zaměřovala na obstarávání zásob potravin a ošacení, což během války představovalo značný problém, jelikož v přísném lístkovém hospodářství měli místní lidé omezené možnosti, co se týče přídělů lístků. Jedním z hlavních cílů skupiny Jermak bylo střežit silnici, která vedla z Olešnice přes Bystré do Poličky. Tato silnice byla jednou důležitých spojnic používaných německou armádou. V listopadu 1944 přišlo do Bystrého asi 120 německých vojáků, kteří se snažili vypátrat partyzány v okolí Bystrého. Výprava ovšem nepřinesla úspěch a tak po několik dnech z města odjeli. Dne 12. ledna 1945 do Bystrého přijely dvě skupiny partyzánů, kteří v místním 77

GLOSER, J. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982. s. 27-28. Nikdy nezapomeneme, Bysterské noviny, č. 62, duben 2001. 79 UNČOVSKÁ, K. Partyzánské hnutí na Bystersku. s. 1-4. 78

31

závodě Elka pobraly několik balíků látek na vojenské uniformy a z obuvnické továrny pana Marka odnesly několik párů bot. Vzhledem sílící činnosti partyzánů byla 15. ledna 1945 místní četnická stanice posílena o několik maďarských četníků. V březnu 1945 opět navštívila Bystré partyzánská jednotka Jermak a zabavila zde několik hotových uniforem a několik párů obuvi.80 Dne 20. března 1945 jednala Obecní rada města Bystré o tom, aby četnická stanice, která sídlila v budově na náměstí, byla přemístěna do budovy staré školy, aby se zvýšila možnost obrany proti dalším možným přepadům partyzánů. V přízemí této nové stanice měla být zazděna okna a na chodbě v 1. poschodí měly být zřízeny dveře se střílnami. Jelikož bylo zřejmé, že se blíží konec války, bylo od stavby nakonec upuštěno. V dubnu 1945 byl na četnické stanici partyzány zastřelen mladý výpomocný četník Alois Janeček, který se partyzánům pokusil postavit. Dne 23. dubna 1945 do Bystrého přijela vojenská jednotka SS v počtu asi 300 mužů a ubytovala se na bysterském zámku. Jejich cílem bylo zlikvidovat partyzánskou jednotku, která působila v Bystrém a okolí. Dne 1. května 1945 byli v místní škole ubytováni vojáci jednotek wehrmachtu, většinou starší muži, kteří byli určeni k doplnění bojových ztrát. Tito vojáci školu opustili 8. května 1945. Zanechali tam výstroj, osobní potřeby i střelivo.81 Blížil se konec války a v květnu 1945 se ústup wehrmachtu změnil v útěk. V důsledku toho bylo Bystré zaplněné německou armádou, dvěma pancéřovými divizemi, zásobovacími vozy a pěším vojskem, které ustupovalo směrem na Poličku. Němci si zajišťovali bezpečnost tím, že vyhrožovali místním lidem vypálením obce a dvacet občanů zadrželi jako rukojmí. Občané byli propuštěni až s podepsáním německé kapitulace. Němci, kteří ustupovali směrem na Poličku, se dozvěděli o blížících se ruských tancích, a proto se obraceli směrem na Nyklovice a Jimramov. Na silnicích byl obrovský zmatek, docházelo k výbuchům granátů a ke střelbě z pušek, jelikož si Němci při útěku chtěli odlehčit od veškeré zátěže, kterou měli u sebe. Začátkem května 1945 bylo město Bystré osvobozeno příslušníky ruské a rumunské armády. Pomník z roku 1980, který je v Bystrém věnován obětem fašismu, se nachází na jižní straně staré školy a je dílem sochaře M. Moravce.82

80

UNČOVSKÁ, K. Partyzánské hnutí na Bystersku. s. 5-10. Bojující a vítězné Svitavsko. Sborník vzpomínek z let 1938. Svitavy: Komise pro reg. dějiny, 1965. s. 63-64. 82 Tamtéž s. 63-64.; ZÁMEČNÍK, K., GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2.Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. s. 11. 81

32

4.3 Bystré v období 1945–1970 Po 2. světové válce roku 1945 se do čela města Bystré postavil národní výbor v čele s předsedou Leopoldem Bobkem. Úkoly tohoto výboru vycházely z Košického vládního programu z 5. dubna 1945. Tento program nové vlády obsahoval výrazné změny v politickém uspořádání Československa. Mezi nejdůležitější kameny tohoto programu patřila orientace na SSSR, potrestání válečných kolaborantů a konfiskace německého majetku. V Bystrém se ustavily organizace čtyř politických stran, které byly sdružené v Národní frontě Čechů a Slováků. Ve volbách do Ústavodárného shromáždění Československé republiky roku 1946 kandidovaly čtyři strany Národní fronty, z nichž v Bystrém získala Československá strana lidová 344 hlasů, KSČ 246 hlasů, Národně socialistická strana 197 hlasů a Sociální demokracie 179 hlasů. Na základě těchto výsledků byl v Bystrém obnoven místní národní výbor. Přestože KSČ v Bystrém volby nevyhrála, oproti minulým volbám v roce 1938 zaznamenala několikanásobný nárůst. V roce 1946 byla v Bystrém vybudována nová kanalizace a zrekonstruována silnice, čímž se zlepšil průjezd na Poličku i na Brno. 83 KSČ obecně těžila z toho, že se lidé po válce přikláněli k levicovým koncepcím. Situace vyvrcholila v únoru 1948 komunistickým převratem a definitivní porážkou demokratických stran. Po krátkém období budování poválečné demokracie začalo v Československu období socialismu, které ovlivnilo i život ve městě Bystré. Nastolení totalitního systému KSČ v Československu znamenalo čistky v hospodářství, vědě, kultuře, společenských organizacích i školství.84 Období po roce 1948 ovlivnilo i školství ve městě Bystré. Jedinou akceptovatelnou ideologií se stává marxismus-leninismus, v jehož duchu se začíná formovat výchovně vzdělávací proces. Dne 21. dubna 1948 vyšel nový školský zákon o jednotném školství, který stanovil, že základní obecné vzdělání je pro veškerou mládež jednotné, obecně povinné a bezplatné. Zároveň prodloužil povinnost školní docházky z osmi let na devět. Na základě tohoto zákona byly všechny typy škol v Československu zestátněny a úplně se zrušila víceletá gymnázia. Podle tohoto zákona byla zřízena škola národní (5letá škola 1. stupně) a škola střední (4letá škola 2. stupně).85

83

BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1993. s. 249-252.; GLOSER, J. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982. s. 28-29. 84 Tamtéž s. 262-268.; LEHÁR, J.; STICH, A.; JANÁČKOVÁ, J. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 2008. s. 725-726. 85 Almanach k 100. Výročí otevření školní budovy v Bystrém. ZŠ Bystré, 2004. s. 17-18.

33

Výrazné změny po únoru 1948 se týkaly i odvětví ekonomického a zemědělského. Začal se likvidovat soukromý sektor, který byl postupně přeměňován na kolektivní. V roce 1949 vyšel zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD), čímž začal proces kolektivizace zemědělství. Tehdejší samostatní rolníci byli vyvlastněni a byla vytvořena družstva. Zemědělci nadále vykonávali svoje povolání, ale stali se zaměstnanci různých zemědělských družstev. Zemědělské družstvo v Bystrém vzniklo v roce 1957. Tento podnik v Bystrém funguje dosud pod názvem Agro Vysočina Bystré, a.s. V současnosti se zabývá klasickou zemědělskou prvovýrobou, provozem závodní kuchyně a výrobou pekařských výrobků ve vlastní pekárně.86 V roce 1960 došlo k územní reorganizaci krajů a okresů na území Československa a větší část tehdejšího okresu Polička, včetně Bystrého, připadla k nově zřízenému okresu Svitavy, jehož součástí je Bystré dosud.87 Svoji tradici vždy mělo v Bystrém i divadlo, o kterém jsme se již zmínili výše. Po 2. světové válce se ale rozvíjela spíše činnost politických stran a společenských organizací než divadlo. Bysterské divadlo začínalo svou novou poválečnou činnost v říjnu 1945 hrou Karla Čapka Matka, kterou sehrál divadelní odbor TJ Sokol. Kromě činnosti dramatického odboru TJ Sokol v Bystrém ve stejném období působil i divadelní spolek Mahen a po roce 1945 také došlo k obnovení činnosti loutkařského odboru TJ Sokol. Tyto tři divadelní kolektivy sice po roce 1945 obohacovaly společenský a kulturní život v Bystrém, ale znamenaly i jistou roztříštěnost sil a vzájemné spory mezi jednotlivými spolky. V roce 1948 došlo ke spojení dramatického odboru TJ Sokol a Jednoty československého Orla, která se zabývala tělovýchovou i hraním divadla. V roce 1950 se k těmto dvěma souborům připojil i divadelní spolek Mahen, čímž byla vytvořena pouze jedna ochotnická organizace. V roce 1951 převzala provádění kulturních činností Osvětová beseda a dramatický odbor TJ Sokol se stal pouze jedním z jejích zájmových kroužků. V roce 1952 byly v Bystrém sehrány inscenace Jiráskových her Vojnarka a Lucerna. V roce 1955 byla v Bystrém uvedena již počtvrté Batíkova hra Bysterský primátor pod vedením Františka Unčovského.88 Ke 100. výročí úmrtí J. K. Tyla v roce 1956 uvedl František Unčovský Paličovu dceru. Tylovo výročí přimělo ochotníky v Bystrém zamyslet se nad posláním současného divadla a životností Tylových her. V roce 1958 ocenil Okresní národní výbor v Poličce úspěšnou di86

BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1993. s. 271.; Zemědělské družstvo, Bysterský zpravodaj, č. 4, 1994. 87 KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. s. 45. 88 GLOSER, J. Bysterské divadlo. Bystré : MNV, 1970. s. 33-34.

34

vadelní činnost bysterské Osvětové besedy. V témže roce došlo v Bystrém díky místním učitelům k aktivizaci dětského divadla. Největšího úspěchu dětského divadla docílila hra Marie Holkové O veselém pěvci. Důležitou událostí pro místní divadlo se stala přehlídka vesnických souborů z východočeského kraje, která se uskutečnila 19. – 27. března 1960. Diváci na bysterské přehlídce mohli zhlédnout veselehru Vojtěcha Cacha Moje teta, tvoje teta (Osvětová beseda Nové Hrady), hru F. Frýdy Sylva (OB Dolní Dobrouč), hru Karla Kubánka Velké rozhodnutí (OB Sázava), hru K. Kubánka Cena vítězného konce (OB Horní Heřmanice), veselohru K. Stanislava Návštěva nepřichází (Divadelní kroužek JZD Slepotice) a hru M. Gorkého Vassa Železnovová (OB Starý Svojanov). Všechna sehraná představení byla vyprodána a divadelní přehlídka měla velký ohlas v celém kraji.89 Dne 7. ledna 1962, na návrh některých členů bysterské Osvětové besedy přejít zpět k TJ Sokol, schválila školská a kulturní komise místního národního výboru ustanovení staronového dramatického odboru TJ Sokol. Na základě tohoto usnesení tedy herci hráli v režii sokolské jednoty. První hrou tohoto obnoveného divadelního souboru byla veselohra Vratislava Blažka Příliš štědrý večer, kterou režíroval Karel Libra. V 60. letech 20. století došlo v Bystrém k redukci počtu divadelních představení.90 Již na podzim roku 1969 začaly probíhat přípravy na oslavy 100. výročí založení bysterského Spolku divadelních ochotníků a prvního ochotnického představení v Bystrém, o kterém jsme se již zmiňovaly výše. Na oslavy bylo zvoleno slavnostní představení dramatu Václava Batíka Bysterský primátor, které pro tuto příležitost režíroval František Unčovský. Premiérové představení pátého uvedení této hry se v Bystrém sehrálo 25. dubna 1970. V následujících dnech byl Bysterský primátor sehrán ještě šestkrát a celkem jej zhlédlo 1 600 diváků z Bystrého a okolí. V rámci oslav vystoupil v Bystrém i divadelní soubor ze Svitav s Tylových dramatem Kutnohorští havíři. 91 V 60. letech 20. století se do popředí dostávala opět československá kultura. Začínali tvořit umělci, kteří nechtěli být svazováni schématy socialistického realismu a chtěli uplatňovat svoji vlastní tvorbu, na základě které chtěli tvořit díla i na témata zakázaná režimem. Ideologická kontrola začala postupně ochabovat a bylo možné se vracet i k uměleckým dílům, která byla v minulosti odsuzována. Až do konce roku 1967 sice trvala cenzura, ale ta působila ve snesitelné míře. V souvislosti s uvolňováním režimu vznikala pozoruhodná díla nejen 89

GLOSER, J. Bysterské divadlo. Bystré : MNV, 1970. s. 33-34. Tamtéž s. 36. 91 Tamtéž s. 38-39. 90

35

v české literatuře, ale i české kinematografii. Mezi významné představitele filmové kinematografie této doby patřil i režisér Vojtěch Jasný, který je neodmyslitelně spojen s městem Bystré a o kterém se zmíníme dále. Proměna režimu vyvrcholila tzv. Pražským jarem roku 1968.92

4.3.1 Tvorba a život Vojtěcha Jasného v Bystrém „Bystré je poslední ostrůvek lidství“, říká, dnes již bysterský spoluobčan, Vojtěch Jasný. I z tohoto důvodu si tento významný režisér vybral město Bystré pro natáčení svých filmů Všichni dobří rodáci a Návrat ztraceného ráje.93 Vojtěch Jasný je scénárista, filmový režisér a vysokoškolský pedagog, který se svými filmy nesmazatelně zapsal do historie města Bystrého. Vojtěch Jasný patří mezi významné osobnosti české kinematografie 60. let 20. století. Narodil se v Kelči 30. listopadu 1925 v učitelské rodině. Vojtěch od malička hrál na housle a rád fotil, což mu později výrazně pomohlo k přijetí na FAMU. Oba jeho rodiče byli aktivně zapojeni do společenského života v obci. Otec Jasného, který byl později ředitelem školy, se také věnoval práci v místní sokolské organizaci, díky tomu se malý Vojtěch poprvé seznámil s filmem. Vojtěchův otec zakoupil ze svých prostředků pro místní sokolskou organizaci promítací přístroj a tak začali promítat filmy. I přestože byly Vojtěchu Jasnému jenom čtyři roky, jeho první film ho natolik učaroval, že rozhodl o jeho budoucí životní dráze.94 Otec Vojtěcha Jasného byl duchovním vůdcem nejen v obci, ale i v celém kraji. Důležitý zvrat v Jasného životě ale nastal, když jeho otec v roce 1940 musel před gestapem odejít do ilegality, protože vyslechl tajný rozhovor členů gestapa. Rok se skrýval na své zahradě ve Valašském Meziříčí, ale poté se vrátil zpět do Kelče, protože měl strach, aby gestapo nezatklo i jeho manželku a oba jeho synové nezůstali bez rodičů. Doma ale zůstal jen několik dní. Na základě udání ho gestapo odvezlo do Osvětimi, kde v březnu 1942 zemřel.95 Po druhé světové válce roku 1945 Jasný odešel studovat do Prahy na filozofickou fakultu, kde si zapsal filozofii a ruštinu. Navštěvoval ale i přednášky jiných profesorů jako například estetiku Jana Mukařovského nebo filozofické přednášky Jana Patočky. Ruskou a sovětskou poezii studoval u Bohumila Mathesia. U tohoto oboru dlouho nevydržel a po přímluvě profesora Mathesia se dostal na vysněnou Filmovou akademii múzického umění na 92

LEHÁR, J.; STICH, A.; JANÁČKOVÁ, J. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 2008. s. 782.; BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1993. s. 280. 93 PETR, J. Vojtěch Jasný a město Bystré. 1. vyd. Bystré: Město Bystré, 2012. s. 5. 94 Tamtéž s. 9-10. 95 PETR, J. Vojtěch Jasný a město Bystré. 1. vyd. Bystré: Město Bystré, 2012. s. 9-10.

36

obor kamera. Kameramanský obor začal studovat u profesora Karla Plicky a ještě během studia se stal jeho asistentem.96 Na FAMU Jasný spolupracoval se svým spolužákem Karlem Kachyňou a společně vytvořili několik dokumentárních filmů.

Ještě během studia natočili studentský film

s názvem Věděli si rady, který se dostal i do kin. Spolupracovali spolu i po ukončení studií a vytvořili celovečerní dokumenty Za život radostný (1950), Neobyčejná léta (1952) a Lidé jednoho srdce (1953). Poté oba přátelé narukovali na vojnu a následně společně s Karlem Kachyňou byli převeleni k Československému armádnímu filmu. V roce 1952 byli společně posláni jako kameramanské, scénáristické a režisérské duo do Čínské lidové republiky.97 Prvním samostatným filmem Jasného byly Zářijové noci (1956), které natočil podle předlohy divadelní hry Pavla Kohouta. Po natočení tohoto filmu postihla Jasného řada osobních tragédií. Zemřela mu jeho maminka, která mu řadu let posílala podrobné vzpomínky na rodnou Kelč, aby měl dostatek materiálu pro scénář o svých rodácích. Nedlouho po matce zemřela i Jasného první žena. Dále následovalo několik významných filmů, kterými Jasný přispěl do české kinematografie. První, který nemůžeme opomenout, byl film Touha (1958) a určitě ani mezinárodně úspěšný film, který vzbudil všeobecnou pozornost, Až přijde kocour (1963).98 Dalším jeho úspěšným filmem je trezorový snímek Všichni dobří rodáci (1968), o kterém se podrobněji zmíníme dále. S tímto snímkem už mu pomáhala i jeho druhá žena Květa, s kterou se oženil v roce 1960. Po srpnové invazi roku 1968 byl Jasný perzekuován a v důsledku vyostřování normalizace roku 1970 emigroval. Rozhodujícím momentem, kdy se vztah Jasného ke komunismu změnil, byl již jeho dřívější pobyt v Číně, kdy mu otevřela oči cesta přes Sibiř. Své filmy natáčel Jasný i za hranicemi, a to v Rakousku, v Německu, Jugoslávii nebo v USA. V zahraničí se mu podařilo se realizovat i několik celovečerních filmů.99 Po návratu ze Spojených států amerických, kde v New Yorku působil jako učitel na dvou vysokých školách a studentům z různých konců světa přednášel o filmové režii, roku 1998 přijel zpět do Bystrého, aby zde natočil film Návrat ztraceného ráje, o kterém se zmíníme podrobněji dále. V roce 2007 obdržel Jasný ocenění Český lev za svůj celoživotní přínos 96

PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 29-30. Tamtéž. 98 PETR, J. Vojtěch Jasný a město Bystré. 1. vyd. Bystré: Město Bystré, 2012. s. 10-12. 99 Tamtéž; Emigroval jsem díky Titovi [online]. [cit. 11.2.2014]. Dostupné na Internetu: . 97

37

české kinematografii. Vojtěch Jasný trvale žil ve Spojených státech amerických, ale roku 2011 se i s manželkou přestěhoval do Bystrého. Jasný v Bystrém pracuje na nových scénářích a přednáškách, které přednáší na univerzitě v New Yorku. Dne 8. listopadu 2012 Vojtěch Jasný obdržel Zlatou plaketu prezidenta republiky, kterou převzal od Václava Klause jako ocenění za celoživotní filmové dílo. V témže roce obdržel Jasný na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě zvláštní cenu za přínos světové kinematografii.100 Jak již bylo zmíněno výše, vrcholem Jasného domácí tvorby a zároveň film, který je spjatý s městečkem Bystré nese název Všichni dobří rodáci (1968). Na tento film se režisér připravoval více než dvacet let. Scénář k tomuto filmu Jasný napsal na motivy své rodné vesnice Kelč a jak již bylo zmíněno, podklady a materiály pro jeho vytvoření sbírala především jeho matka, která Jasného zásobovala vzpomínkami z této vesnice. Na základě těchto vzpomínek Jasný vytvořil scénář Všichni dobří rodáci, jehož děj se odehrává právě v Kelči. První verze filmu nebyla z politický důvodů režisérovi uznána. Jasný se ale svého snu uskutečnit tento film nevzdal a roku 1967 napsal scénář nový a vzhledem ke změně politických poměrů mu byl tentokrát scénář schválen. Jasný tedy pomalu začal sestavovat filmový štáb, shánět vhodné herce a zajišťovat organizační věci k natáčení. Nejdříve musel ale řešit základní otázku, a to kde film natočit. Rodná Kelč, o které film měl vyprávět, nepřicházela v úvahu, jelikož nejeden obyvatel obce se ve filmu jevil v nepříliš dobrém světle. Podle asistenta režie Lubomíra Břinčila tehdy režisér s několika dalšími projížděli Jihlavsko a Jindřichohradecko, až se náhodou zastavili na náměstí v Bystrém. Po prohlídce města a pár rozhovorech s místními lidmi bylo rozhodnuto, že točit se bude v Bystrém. Natáčet se tedy začalo roku 1968.101 Ochotným spolupracovníkem Jasného se stal místní občan František Unčovský, který režisérovi pomáhal vybírat vhodné herce z místních obyvatel i vhodné objekty k natáčení, které se nacházely jak v Bystrém, tak i sousedním Nedvězí a Sulkovci. K atmosféře, která dokreslovala natáčení, patřil i společenský život mimo něj. Po natáčení chodili herci do místních rodin na návštěvu nebo se scházeli v restauraci Panský dům.102 Film Všichni dobří rodáci zachycuje vývoj a proměnu moravské vesnice v období od května 1945 do počátku šedesátých let. Vyprávění je členěno do jedenácti kapitol, které jsou otevírané vždy konkrétním letopisným údajem. Film přináší pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice a jeho obyvatel, a to především na přelomu padesátých let. Lidé proží100

Vojtěch Jasný obdržel zlatou plaketu, Bysterské noviny. č. 189, listopad 2012. PETR, J. Vojtěch Jasný a město Bystré. 1. vyd. Bystré: Město Bystré, 2012. s. 19-23. 102 Tamtéž s. 19-23. 101

38

vají euforii z konce druhé světové války, kterou jim ovšem překazí rok 1948, s kterým přichází znárodňování majetku a politické procesy. Skupina přátel v malé vesnici se rozpadá na několik znepřátelených táborů. Na tomto historickém pozadí nechybí ani konkrétní osudy obyvatel Jasného rodné vesnice. Hlavní postavou filmu je sedlák František, kterého ztvárnil herec Radoslav Brzobohatý.103 Kromě již zmíněného Radoslava Brzobohatého si ve filmu zahrálo spousta známých herců jako například Věra Galatíková, Vlastimil Brodský, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová nebo Ilja Prachař. Tato známá jména doplňovala jména místních obyvatel, kteří měli ve filmu menší či větší role.104 Předpremiéra filmu se uskutečnila v Praze v kině Sevastopol 24. dubna 1969 pouze pro vybraný okruh diváků. Svoji premiéru v Bystrém měl tento film 30. dubna 1969 a zájem o jeho shlédnutí byl mezi obyvateli Bystrého, ale i lidmi z okolních obcí, obrovský. Ohlas na film byl nad očekávání. Diváky bezesporu uchvátila pravdivost příběhu, pochopili jeho základní ideu a poslání. Roku 1971 byl film režimem zakázán a zařazen mezi tzv. filmy trezorové. Do Bystrého se film vrátil až po dvaceti letech.105 Jasného „rodáci“ získali řadu ocenění. Mezi nejdůležitější patří trofej za režii na mezinárodním festivalu v Cannes v roce 1969. Mezi dalšími významnými oceněními můžeme jmenovat například cenu české filmové kritiky z roku 1968 nebo cenu českého filmové klubu Ligna za rok 1968 a řada dalších.106 V Bystrém film Všichni dobří rodáci dodnes připomíná tzv. strom rodáků. Tento strom se objevil v natáčení a je známý především scénou, kdy pod ním při východu slunce spali rodáci zmoženi alkoholem. Tento strom se v Bystrém nachází u turistické stezky na Sulkovec nedaleko Panského lesa.107 Návrat ztraceného ráje (1999) je volným pokračováním filmu Všichni dobří rodáci. Opět se odehrává v Bystrém, tentokrát ovšem v úplně jiné době a v jiné politické atmosféře než první film. Vznik tohoto filmu provázelo velké očekávání, jelikož se po několika letech na plátna našich kin vracely dvě legendy českého filmu, a to režisér Vojtěch Jasný a také herec Vladimír Pucholt, který ve snímku ztvárnil hlavní roli. Film se natáčel částečně 103

PETR, J. Vojtěch Jasný a město Bystré. 1. vyd. Bystré: Město Bystré, 2012.s. 10-12. Tamtéž s. 47. 105 PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 29-30. 106 PETR, J. Vojtěch Jasný a město Bystré. 1. vyd. Bystré: Město Bystré, 2012. s. 29-30. 107 Strom rodáků [online]. [cit. 15.3.2014]. Dostupné na Internetu: < http://www.bystre.cz/infocentrum/tipy-navylet-a-turistiku/38-strom-rodaku>. 104

39

v Bystrém, v Praze a v New Yorku. V tomto snímku se setkáváme i s několika postavami z filmu Všichni dobří rodáci.108 Návrat ztraceného ráje je film o nevyzpytatelnosti osudu, lásce, toleranci a odpuštění, ale také o návratu domů ke svým kořenům. Hlavním hrdinou tohoto příběhu je Jan Poutník, který žije dlouhou dobu mimo svou vlast a vrací se do svého rodného města. V této postavě můžeme poznat samotného režiséra filmu. Vojtěch Jasný se snaží ve filmu spojit dvě rozdílná prostředí jako je malé české městečko a velká americká metropole. Světovou premiéru měl snímek v bysterském kině 5. června 1999. Tento film neměl zdaleka takový úspěch jako Všichni dobří rodáci, kritika mu proto mnohé vytýkala.109

4.4 Přehled nejvýznamnějších událostí v Bystrém od roku 1970 až po současnost. Po násilném potlačení tzv. Pražského jara armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 se opět obnovila cenzura, došlo ke zrušení mnoha politických a zájmových skupin a organizací. V Československu došlo k období tzv. normalizace, což znamenalo obnovování mechanismů totalitního režimu. Období normalizace v Československu trvalo až do listopadu 1989, kdy padl komunistický režim.110 V roce 1980 proběhlo v Bystrém sčítání lidu, domů a bytů. Na základě údajů z tohoto sčítání v Bystrém žilo 1 576 osob, z toho 804 žen. Z celkového počtu v Bystrém žilo 1 547 osob české národnosti a 24 slovenské. Dle sčítání v roce 1980 v Bystrém existovalo 393 domů, ve kterých se celkem nacházelo 565 bytů. 50 bytů z celkového počtu sloužilo k rekreaci nebo byly neobydlené.111 70. a 80. léta 20. století byla v Bystrém charakteristická především bytovou výstavbou. V Bystrém byly vybudovány inženýrské sítě na nové staveniště, přívod vodovodního řádu, kanalizace, osvětlení, trafostanice a chodníky. Podle plánu bytové výstavby bylo realizováno 50 nových bytových jednotek. Dále byla dokončena stavba mateřské školy, elektroinstalace v základní škole a také byla zahájena výstavba školní kuchyně a jídelny. V rámci výstavby byla dokončena regulace dolní části Bysterského potoka a zároveň byla provedena 108

PETR, J. Vojtěch Jasný a město Bystré. 1. vyd. Bystré: Město Bystré, 2012. s. 29-30. Tamtéž. 110 BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1993. s. 286-293. 111 GLOSER, J. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982. s. 35. 109

40

údržba místních rybníků. V tomto období také začaly práce na rekonstrukci nové komunikace, byla postavena víceúčelová nádrž a pokračovala oprava místního zámku, který byl postupně zrekonstruován na zařízení sociálních služeb.112 Do provozu byly v Bystrém uvedeny také některé objekty, které zajišťovaly zaměstnání místním lidem i lidem z okolí, např. bylo zprovozněno kovodružstvo Dílo, byla dokončena druhá výrobní hala závodu Vlněna a postaveny další objekty JZD Vysočina. Důležitým stavebním počinem po roce 1980 bylo také vybudování nového autobusové nádraží před budovou radnice.113 Důležitým datem v historii města Bystré se stal 1. červenec 1994, kdy mu byl po dvouletém úsilí navrácen statut města předsedou Poslanecké sněmovny Milanem Uhdem. Bystré bylo vždy nazýváno spíše městečkem, jelikož svým počtem obyvatel (asi 1700) byl titul město spíše titulem historickým. O toto administrativní postavení Bystré přišlo po roce 1948, jelikož nebyla uznávána historická práva města, která byla daná předchozími staletími. Jak již bylo uvedeno výše, na město bylo Bystré povýšeno za vlády Karla IV. ve 14. století, kdy bylo nadáno i znakem a celou řadou práv a privilegií.114 Konec 90. let 20. století lze v Bystrém charakterizovat jako období partnerské spolupráce, a to jak mezinárodní tak i v rámci České republiky. V Bystrém se podařila zrealizovat, dnes již tradiční, myšlenka na setkávání míst stejného názvu, která funguje pod pojmenováním „Spolupráce míst s názvem Bystré.“ První setkání obcí s názvem Bystré se uskutečnilo ve dnech 3. – 5. 7. 1998 v Bystrém v okrese Svitavy. Každé další setkání se konalo vždy po 2 letech. Na základě této tradice se navzájem již několikrát navštívili občané ze stejnojmenných obcí Bystré, a to z okresů Klatovy, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Vranov nad Topľou ze Slovenska. Spolupráce s obcemi s názvem Bystré je důležitá pro jejich vzájemné poznání, seznámení s různými tradicemi a kulturami.115 V 90. letech 20. století Bystré také uzavřelo partnerské smlouvy se švýcarskou obcí Brütten a rakouským Hohenemsem, se kterým ho spojuje bohatá historie. Kromě partnerství s těmito dvěma obcemi se Bystré v roce 1999 zapojilo do holandského projektu Cultural Vil-

112

GLOSER, J. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982. s. 36. Tamtéž s. 36-37. 114 Obec Bystré městem, Bysterský zpravodaj, č. 3, 1994.; DITTRICH, V. 140 let Sboru dobrovolných hasičů v Bystrém. Bystré: SDH, 2012. s. 6. 115 1. setkání obcí s názvem Bystré, Bysterské noviny, červen 1998. 113

41

lage of Europe – Kultura evropského venkova. O této spolupráci se dozvíme více v následující podkapitole.116

4.4.1 Projekt mezinárodní spolupráce – Kultura evropského venkova V roce 1999 se Bystré jako jediná obec České republiky zapojilo do projektu Cultural Village of Europe – Kultura evropského venkova. Iniciátorem a zároveň garantem tohoto projektu byla holandská vesnice Wijk aan Zee, která navázala kontakty s dalšími deseti dalšími vesnicemi z deseti různých států Evropy. V holandské vesnici Wijk aan Zee se roku 1999 sešlo všech jedenáct starostů všech jedenácti vesnic a byla zformulována společná Charta vesnic, která se stala základním kamenem pro rozvoj celého projektu. Hlavní myšlenkou této Charty je především snaha poukázat na to, že Evropu netvoří pouze města, ale je tvořena i vesnicemi. Bystré ve své podstatě patří mezi vesnice, i přestože je administrativně městem. Z tohoto důvodu se mohlo této akce zúčastnit také. 117 V Chartě vesnice se píše:„Věříme, že venkov může mít obrovský vliv na úspěšnou budoucnost Evropy a že k tomu má dostat co největší příležitost.Tato Charta proklamuje rozvoj venkova, jeho kultury, zemědělství, turistiky, dopravy, školství a ekonomiky. Vesnice je dávný lidský rozměr světa. Je to svět známý, plný blízkých lidí i věcí. Přes všechen pokrok, přes všechny změny bude vždy rozdíl mezi tím, co známe a tím, co je nám blízké. Když se nám to, co nám bylo blízké, odcizí, ztrácíme kořeny."118 Projekt Kultura evropského venkova se snaží ukázat pravý význam evropského venkova a zviditelnit potřebu návratu k původnímu hospodářskému, politickému a kulturnímu rozměru, který by měl sloužit jako protipól k evropským městům. Vesnice mají hrát významnou roli ve formování budoucnosti Evropy.119 Chartu vesnic v roce 1999 podepsaly tyto vesnice: Aldeburgh (Anglie), Ströbeck (Německo), Paxos (Řecko), Tommerup (Dánsko), Mellionnec (Francie), Pergine Valdarno (Itálie), Porrúa (Španělsko), Palkonya (Maďarsko), Kilingi Nömme (Estonsko), Wijk aan Zee (Holandsko) a Bystré (Česká republika). Roku 1999 přijížděly delegace vybraných obcí do

116

DITTRICH, V. 140 let Sboru dobrovolných hasičů v Bystrém. Bystré: SDH, 2012. s. 6. Bystré 2001: Festival Cultural Village od Europe. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2001. s. 7. 118 Kultura evropského venkova – Bystré, Bysterské noviny. č. 186., červenec-srpen 2012. 119 Bystré 2001: Festival Cultural Village od Europe. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2001. s. 7. 117

42

holandského Wijku, aby zde předvedly svoji kulturu, tradiční řemesla i problematiku venkova svých zemí. V roce 2000 tento projekt pokračoval v Mellionnecu ve Francii.120 Město Bystré bylo v roce 1999 vyzváno zúčastněnými obcemi, aby se stalo nositelem projektu v roce 2001. Na organizaci celé akce se aktivně podílely obce ze sdružení „Svratecko-křetínský trojúhelník“.121 Součástí projektu je vždy několik akcí. První z nich je jarní konference starostů na téma, které vyhlásí hostitelská země. Tato konference se v České republice uskutečnila ve dnech 11. 5. – 13. 5. 2001, kdy se zástupci všech zúčastněných obcí sešli na hradě Svojanov. V Bystrém se úvodní konference konala na téma: a) přínos projektu Kultura evropského venkova pro život obcí v rámci EU, b) rozvoj nových twinningových iniciativ ve smyslu uzavřené Charty vesnic, c) možnosti udržitelného života na venkově, kulturní a duchovní rozměr venkova.122 Další akcí, kterou zmíněný projekt pokračuje, je setkání mladých lidí v Youth campu. Tuto akci Bystré uskutečnilo ve dnech 16. 7. – 26. 7. 2001 pod názvem Dílna tradičních řemesel. Na tuto akci Bystré pozvalo mladé lidi z jedenácti zemí Evropy, aby se zde zabývali tradičními řemesly. Mladí lidé pracovali v oborech modrotisk, batika, řezbářství, zpracování proutí, keramika, výroba ručního papíru, drátkování a kovotepectví.123 Další částí projektu je festival Evropské kultury, který je zpravidla třídenní a z každé země se ho účastní 30-40 zástupců. Bystré Festival evropské kultury uspořádalo v termínu 31. 8. – 2. 9. 2001. Tohoto velkého mezinárodního festivalu se zúčastnilo 478 účastníků z 10 partnerských obcí a zapojilo se do něj asi 1 000 českých občanů z mikroregionu Svrateckokřetínský trojúhelník, kterého je Bystré součástí. Tento festival Bystré zorganizovalo ve spolupráci s okolními obcemi Jedlová, Korouhev, Nedvězí, Trpín, Hartmanice, Olešnice, Rohozná, Jimramov, Kněževes, Dalečín, Vír, Rovečné, Velké Trestné, Sulkovec, Nyklovice, Unčín, Strachujov a Chlum-Korouhvice. Při této příležitosti dostaly delegace všech jedenácti zemí Evropy možnost prezentovat svoji kulturu, zvyky a tradice. Návštěvníci festivalu měli možnost seznámit se s jejich lokálními potravinovými produkty nebo s jejich rukodělnými

120

Bystré 2001: Festival Cultural Village od Europe. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2001. s. 9. Tamtéž s. 6-9. 122 Mezinárodní spolupráce [online]. [cit. 5.3.2014]. Dostupné na Internetu: < http://www.bystre.cz/omeste/mezinarodni-spoluprace>. 123 Tamtéž. 121

43

výrobky. Všichni účastníci tohoto setkání byli ubytování v místních rodinách a měli tedy možnosti navázat blízké vztahy s občany města Bystré i okolních obcí.124 Pro evropské delegace byl v Bystrém připraven bohatý kulturní program, jehož cílem bylo lépe poznat místní prostředí. Účastníci z evropských zemí si v Bystrém i okolí prohlédli kulturní památky, byl jim promítnut film Vojtěch Jasného Všichni dobří rodáci a zájemci mohli navštívit bohoslužbu v místním kostele sv. Jana Křtitele.125 Hlavní program pro širší veřejnost proběhl 1. 9. 2001, který byl zahájen ekumenickou bohoslužbou v místním kostele sv. Jana Křtitele. Součástí festivalu byly i evropské trhy, kde se jednotlivé země prezentovaly svými typickými výrobky. Následně proběhlo vystoupení všech obcí zapojených do projektu.126 Poslední součástí projektu, kterou má na starosti pořadatelská obec, je závěrečná konference starostů, která v Bystrém proběhla ve dnech 9. – 10. 11. 2001. Podzimní konference starostů má zhodnotit počínání celého minulého roku a naplánovat rok následující. Tématem závěrečné konference v Bystrém byla: „Úloha zemědělství pro náš venkov, agroturistika a stabilizace mladých lidí na venkově.“127 V roce 2012 bylo město Bystré opět hostitelem festivalu Kultura evropského venkova. Hlavní setkání zemí v Bystrém proběhlo ve dnech 23. 8. – 26. 8. 2012. Součástí setkání byly Evropské trhy, kulturní vystoupení všech zúčastněných zemí či návštěva výstavy, momentálně probíhající, ke 140. výročí od založení Sboru dobrovolných hasičů Bystré. V roce 2013 se v rámci mezinárodní spolupráce Kultury evropského venkova v Bystrém opět uskutečnil tzv. Youth camp, tentokrát na téma: „Technika a civilizace v tanci, umění a divadle.“ Kromě jedenácti partnerských zemí pozvání přijala i obec Bystré na Slovensku, se kterou město Bystré spolupracuje v rámci již výše zmíněného projektu („Spolupráce obcí s názvem Bystré“).128

124

Mezinárodní spolupráce [online]. [cit. 5.3.2014]. Dostupné na Internetu: < http://www.bystre.cz/omeste/mezinarodni-spoluprace>.; Bystré 2001: Festival Cultural Village od Europe. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2001. s. 6-9. 125 Bystré 2001: Festival Cultural Village od Europe. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2001. s. 22-23. 126 Tamtéž s. 22-23. 127 Tamtéž s. 29-30. 128 Setkání zemí, Bysterské noviny. č. 185, červen 2012.; Youth camp 2013, Bysterské noviny. č. 196., červen 2013.

44

4.5 Současnost města Bystré Ve městě Bystré (k 31. 12. 2013) žije 1 583 obyvatel.129 V současnosti je Bystré centrem pro okolní obce v poskytování veřejných a společenských služeb včetně veřejné správy. Nyní v Bystrém funguje knihovna, kino, divadelní sál, pošta, zdravotní středisko a síť obchodů s různým zaměřením. Mezi nabízené služby patří stravování, ubytování, kadeřnictví, kosmetika nebo dům s pečovatelskou službou. Město vždy bylo a stále je přirozeným centrem školství pro okolní obce. Město Bystré má svoji základní, mateřskou i základní uměleckou školu.130 Pro sportovní vyžití je zde možné navštívit i víceúčelové hřiště, fotbalové hřiště, sportovní sál v sokolovně nebo koupaliště. Město Bystré má autobusové spojení s Poličkou a okolními obcemi a leží na trase Polička-Brno.131 V roce 2010 byl dokončeny stavební úpravy na Multifunkčním domě na náměstí. Multifunkční dům se stal centrem pro pořádání různých kulturních a společenských akcí. Zkvalitňuje a rozšiřuje nabídku občanské vybavenosti ve městě. V multifunkčním domě se nachází nově zrekonstruovaná veřejná knihovna, veřejné informační centrum a společenskokomunitní centrum, které umožňuje občanům města rozšíření společenských a jiných aktivit prostřednictvím různých besed přednášek či kurzů. V multifunkčním domě jsou vymezeny prostory zaměřené na vzdělání a výuku osob s kombinovaným postižením a jejich integraci do společnosti.132 V roce 2011 byl otevřen nový areál Domova pro seniory v Bystrém. V témže roce bylo zprovozněno dětské hřiště za bysterskou farou. Roku 2013 získalo Bystré v soutěži Vesnice roku Pardubického kraje Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí.133 Důležitou součástí města jsou kulturní akce každoročně pořádané místními spolky, např. Sborem dobrovolných hasičů, Sokola, rodičovského sdružení školy, myslivců atd. Bohatá je i činnost Měšťanské besedy, jež pořádá různá divadelní představení a vydává Bysterské noviny. Řada z nich se významně zapisuje do dějin města. Mezi nejznámější akce, které se v Bystrém každoročně konají, patří „Zámecké slavnosti“, pořádané Domovem na zámku 129

Statistika evidence obyvatelstva, Bysterské noviny. č. 201., leden 2014. KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. s. 49. 131 Tamtéž s.49. 132 Multifunkční dům [online]. [cit. 10.3.2014]. Dostupné na Internetu: . 133 Zelená stuha pro Bystré, Bysterské noviny. č. 196., červenec-srpen 2013.; DITTRICH, V. 140 let Sboru dobrovolných hasičů v Bystrém. Bystré: SDH, 2012. s. 7. 130

45

Bystré. V Bystrém se také již tradičně koná také mezinárodní řezbářské sympozium, jehož výtvory každoročně zdobí veřejné prostranství města.134 Pro turisty je kromě kulturních památek přímo ve městě atraktivní i okolí města Bystrého, kde mohou shlédnout: kapli sv. Jana Nepomuckého v Hartmanicích, hrad Svojanov, rozhlednu nad Nyklovicemi, Vírskou přehradu, bývalé lázně Balda nebo města Poličku, Litomyšl a Svitavy. O kulturních a historických památkách ve městě se podrobněji budeme věnovat v následující kapitole.135

134

KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. S.49.; Dřevosochání Wood Art Bystré 2011, Bysterské noviny. č. 175, červenec-srpen 2011. 135 DITTRICH, V. 140 let Sboru dobrovolných hasičů v Bystrém. Bystré: SDH, 2012. s.6.

46

5

Památky a významná místa města Bystré Město Bystré se pyšní několika historickými i přírodními památkami. Tvář města zdo-

bí a charakterizuje několik výrazných staveb v čele s kostelem sv. Jana Křtitele, renesančním zámkem či barokní radnicí. Ve městě nás zaujmou i barokní sochy, z nichž k nejkrásnějším patří socha Panny Marie Sedmibolestné z roku 1725. Město nabízí i prohlídku místního minimuzea, zvané Brtounova chalupa, s expozicí ševcovského řemesla, které bylo pro Bystré typické. Mezi významná místa z historického hlediska města patří i místo asi 1 km od centra městečka s menší kapličkou, kde se říká „U kostelíčka“ a připomíná občanům místo původní osady.

5.1 Radnice Mezi jednu z nejvýznamnějších památek a zároveň dominant města patří radnice. Radnice spolu s chrámem tvoří srdce bysterské Podkovy. Radnice, která je dnes sídlem městského úřadu, byla postavena v letech 1717–1719 nákladem Jakuba Hanibala, hraběte z Hohenembsu, a to na místě své starší předchůdkyně z 16. století, zničené požárem v roce 1715. Historie této stavby je stejně bohatá jako historie obce samotné. Bysterská radnice patří mezi barokní stavby města. Je to jednoduchá, volně stojící budova na obdélném půdorysu, jež je zdobena fasádou členěnou toskánskými pilastry. Pravoúhlý portál v průčelí budovy je přístupný po několika stupních. Nad portálem je rozeklaný trojúhelníkový štít. Střecha radnice je pokryta břidlicí a na jejím hřebeni se nachází hranolová věžička zakončená cibulí. Dva hodinové zvonky, jež se na věžičce nachází, odlil v letech 1712 a 1722 Zikmund Kercker z Brna.136 První radní dům byl postaven roku 1560, což dokládá zápis neznámého kronikáře, který napsal, že radní dům byl zděný a jeho horní část byla ze dřeva. Tato radnice z černého kamene, jejíž součástí byla i mučírna, sloužila celému bysterskému panství. Již v druhém domě ukládali konšelé nejen panovnická privilegia, ale i jiné cenné listiny. Všechna důležitá rozhodnutí zapisovali tehdejší radní do pamětní knihy, která byla založena již v roce 1509.137

136

KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. s. 48.; ZÁMEČNÍK, K., GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2.Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. s. 11. 137 SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., i. č.: 800.

47

Roku 1715 byla radnice ohrožena požárem a úplnému zničení tehdy zabránil silný déšť. Radní dům byl ovšem v takovém stavu, že nebylo možné pomýšlet na jeho opravu. Bysterští se tedy rozhodli pro stavbu nové radnice, s níž velice pomohl Jakub Hanibal III. z Hohenembsu, což nám dnes připomíná skrytý německý nápis na západní stěně obřadní síně z roku 1719. Zatímco na protilehlé stěně se nachází český překlad, který byl pořízený v Praze purkmistrem Hynkem Macků. Na protilehlé straně je napsáno: „Městu Bystré ať se dobře daří. Žijte v lásce mladí, staří. Dobytek ať vám pěkně roste, místo ovsa pšenici vždy koste. Hory doly ať se vyrovnají, kameny ať samé stříbro dají. Potom žití ať vám věčně plane, od srdce vám přeji, ať se stane. Amen. MDCCXIX.“138 Stavba radnice byla dokončena na jaře roku 1719. Bez větších oprav vydržela radnice až do roku 1844, kdy byla opravena střecha. Roku 1899 byla část věže zničena požárem a oprava byla provedena znovu. Poslední opravy radnice proběhly v letech 1974 až 1975. V té době byla zřízena obřadní síň, instalováno nové ústřední topení a provedeny další nutné opravy.139 Roku 1985 byla vyhotovena pamětní deska, která se nachází na čelní stěně budovy a je věnována spisovatelce Teréze Novákové a básníku Jaroslavu Vrchlickému, kteří Bystré navštívili a o kterých jsme se zmínili výše.140 V současnosti se v obřadní síni radnice odehrávají všechny důležité události města a jeho obyvatel, mezi které patří uzavíraní manželství, vítání nových občánků, slavnostní pře-

138

GLOSER, J. Hohenembsové v Bystrém. 1. vyd. Bystré: Měšťanská beseda, 2000. s. 34-35. PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 33. 140 GLOSER, J. Znáte své město? Bystré: Gloser, 2001. s. 19. 139

48

dávání vysvědčení devátým ročníkům základní školy nebo vítání hostů partnerských obcí či svých rodáků.141

5.2 Kostel Další dominantou bysterské Podkovy je a zároveň největší stavbou Bystrého je kostel svatého Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské. Výška kostela je od jeho prahu až po špičku kříže na věži 58 metrů a 5 centimetrů. Tento barokní kostel byl do dnešní podoby vystavěn v letech 1722–1726 pány z Hohenembsu. Předchůdcem tohoto kostela byl gotický kostel s dvěma věžemi. Z tohoto gotického kostela se do současnosti dochoval pouze obraz svaté rodiny, malovaný na dubové tabuli, pocházející z 16. století a krucifix z konce téhož století.142 Jedná se o rozlehnou jednolodní orientovanou stavbu s dvěma věžemi. Průčelí kostela zdobí kamenný portál, jehož nástavec je zakončen znakem rodu Hohenembsů – na modrém štítě zlatý kozorožec s černými rohy. Po stranách kostela je umístěno ve dvou řadách šest kaplí. V obou křídlech jsou umístěny oratoře přístupné točitými schodišti. Bohaté vnitřní barokní vybavení pochází převážně z doby od dokončení kostela až do poloviny 18. století. Mezi nejvzácnější barokní výzdobu kostela patří hlavní oltář, který je portálový, se sochou Boha Otce a klečícími anděly, na pískovcové menze je vytesán znak Hohenembsů, po stranách sochy sv. Zachariáše a Alžběty. Kostel zdobí i několik barokních sousoší v nadživotní velikosti, které tvoří důstojný rámec oltářnímu obrazu svatého Jana Křtitele, jemuž je chrám zasvěcen. 143 Úplně první zmínka o bysterském farním kostele se objevuje již v roce 1350 v listině litomyšlského biskupství. Na počátku 17. století se rozhodl zámecký pán Jan Bezdružický z Kolovrat kostel rozšířit, opravit a vybudovat novou hrobku, v které byl také po své smrti pohřben. V polovině 17. století byl kostel znovu opravován. Výrazným oživením náboženského života v Bystrém bylo období vlády hraběnky Anny Kateřiny z Martinic, která získala v roce 1682 papežské povolení k založení karmelského bratrstva. Tehdy vznikly slavné karmelské poutě do bysterského kostela. V roce 1692 byla u kostela postavena nová fara, na níž je umístěn znak pánů z Martinic a Valderode. Velice důležitým mezníkem v historii kostela je rok 1707, kdy bysterské panství zakoupili Hohenembsové. Následně, roku 1712, do Bystrého přijel nový pán a rozhodl postavit nový chrám. Stavbu nového chrámu začal uskutečňovat syn prvního majitele, Jakuba Hanibala III. z Hohenembsu, hrabě František Rudolf z Hohenembsu. 141

Radnice [online]. [cit. 28.12.2013]. Dostupné na Internetu: . 142 GLOSER, J. Znáte své město? Bystré: Gloser, 2001. s. 15-16. 143 GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2.Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. s. 3-9.

49

Základní kámen nového chrámu byl položen roku 1722. Slavnostní vysvěcení se za účasti širokého okolí konalo 27. října 1726. Kostelu ovšem chyběly zvony a vnitřní výzdoba. Nové zvony byly pořízeny obětavostí věřících. K nové vnitřní výzdobě přispělo několik pláten s náboženskou tematikou z klášterů, jež byly zrušeny císařem Josefem II.144 V průběhu 19. století byla vnitřní výzdoba doplněna novými varhany a uměleckými díly včetně 14 obrazů křížové cesty. Během obou světových válek přišel místní kostel o většinu svých zvonů, ale díky darům věřících se ztráty vždy podařilo nahradit. Velmi rozsáhlým opravám se kostel podrobil v 80. letech 20. století. Tyto opravy byly dokončeny o deset let později.145 Kostel sv. Jana Křtitele je plně využívaný. Bohoslužby jsou v něm konány několikrát za týden a zájemci mohou využít i prohlídku kostela s průvodcem.

5.3 Zámek Další významnou památkou, kterou nelze v historii města pominout, je bysterský zámek. Zámek stojí na východním okraji města nad Panským rybníkem. V jádru renesanční zámek byl postaven na náklady Jana Bezdružického z Kolovrat a jeho manželky Bohunky Zárubové z Hustířan v letech 1580–1584 na místě původní pomezní tvrze knížecího lovčího Beneše Mokošínského z Mokošína. Pro dobu vzniku hovoří i charakteristická sdružená okna, portály a římsy, sgrafitová rustika a arkády do dvora. Jako datum vystavení původní tvrze se uvádí rok 1098. Teorie o původní tvrzi ovšem není doložená prameny.146 V letech 1654–1655 byl na místě staré tvrze vystavěn Maxmilianem Valentinem z Martinic tzv. malý zámek. Zámek se v 18. století dočkal barokních úprav, které provedl František Rudolf z Hohenembsu. Hohenembsové drželi bysterské panství v letech 1710–1868. V rámci zbarokizování zámku byly upraveny síně v 1. patře, hlavní sál byl opatřen štukovou výzdobou a z části chodby v patře severního křídla byla zřízena kaple. František Rudolf z Hohenembsu se nevěnoval pouze opravám zámku, ale také již zmíněnému novému chrámu. Roku 1736 založil také lázně Balda, které se nachází nedaleko města.147

144

PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 34-35. ; ZÁMEČNÍK, K., GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2.Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. s. 3-9. 145 PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 34-35. 146 SOkA Svitavy, fond Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., i. č.: 800, GLOSER, J. Znáte své město? Bystré: Gloser, 2001. s. 22. 147 ZÁMEČNÍK, K., GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2.Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. s. 7-9.

50

Z rodu Hohenembsů pocházela i Marie Rebeka, která nechala do Bystrého přivézt v roce 1803 z Hohenembsu vzácnou rodovou sbírku obrazů a knihovnu. Díky špatnému hospodaření této hraběnky musela knihovnu i část obrazů a vybavení zámku rozprodat. Zbylé obrazy byly umístěny na zámku v Bystrém až do roku 1953, kdy byly převezeny a uloženy v expozici poličského muzea. Tato obrazová sbírka je zpřístupněna veřejnosti od roku 1994 v barokní radnici v Poličce. Hohenembská obrazárna čítá celkem 92 obrazů.148 Roku 1848 získala císařským rozhodnutím bysterský zámek a panství paní Ernestina z Langetu. Zámek ale převzala ve velice bídném stavu a prakticky bez zařízení, které musela postupně doplňovat. Ernestina z Langetu nechala zřídil u zámku anglický park s vzácnými dřevinami, jež je součástí zámku dosud.149 Po roce 1945 sloužil zámek jako průmyslový sklad podniků a od roku 1953 se stal sídlem různých druhů internátních škol. Náročná oprava zámku proběhla v letech 1963–1964, a to zejména renesančního západního a severního traktu. V letech 1973–1974 byl obnoven anglický park a zpřístupněn veřejnosti. Roku 1978 zámek dvakrát vyhořel. Rozsáhlý požár zničil většinu interiéru a zachován byl pouze vnější vzhled zámku. Poté byl zámek zrekonstruován do původní renesanční podoby. Interiér zámku byl opraven a uzpůsoben pro potřeby sociálního zařízení. Těmto účelům bysterský zámek slouží dosud. Během své historie měnil ústav názvy i zřizovatele. V roce 2001 se stal příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Pardubický kraj. Tento ústav nese od roku 2007 název Domova na zámku Bystré. Dále zde má sídlo i Základní škola speciální. Domov na zámku Bystré je domov pro osoby s mentálním postižením od věku 3 let. Zámek Bystré je památkově chráněn jako nemovitá památka.150 V současnosti má zámek podobu jednopatrové trojkřídlé budovy kolem obdélníkového nádvoří. Na jižní straně zámku se rozkládá poplužný dvůr a na severu anglický park s řadou vzácných dřevin. Dvě křídla, a to severní a západní, si zachovala původní dispozici, přízemí je otevřeno do nádvoří oblouky arkád na pilířích. Jižní křídlo a část západního byly upraveny roku 1833, kdy byly odstraněny klenby, dřevěná pavlač nahrazena loggií podle ostatních křídel a snesena průčelní věž. Jedinou částí, která dodnes zůstala přístupna veřejnosti je již zmíněný zámecký park, který je chráněn jako nemovitá památka.151

148

GLOSER, J. Hohenembsové v Bystrém. 1. vyd. Bystré: Měšťanská beseda, 2000. S. 7. ; KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. s. 46-47. 149 PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. s. 35-36. 150 Historie zámku [online]. [cit. 31.1.2014]. Dostupné na Internetu: .KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. s. 46-47. 151 Tamtéž.

51

5.4 Minimuzeum – Brtounova chalupa Brtounova chalupa je jedno z nejstarších dochovaných dřevěných stavení v Bystrém, které pochází s roku 1723, kdy ji postavil Jiří Michl. Nachází se Na Podměstí (dnes Vedřelova ulice) č. 137. Od roku 1772 byla tato chalupa obývaná rodinou Brtounovou. Nejznámějším majitelem byl v letech 1848–1868 Jan Brtoun se svou ženou Annou. Jan Brtoun byl známou osobností města Bystrého, účastník revolučních událostí roku 1848 a přítel kominíka Vincence Federsela (Vedřela). O obou zmíněných osobnostech píše ve svém románu Na Librově gruntě spisovatelka Teréza Nováková, které byla věnována samostatná podkapitola výše.152 Teréza Nováková brtounovu chalupu popsala takto: „Jedna z nejmenších byla na kukle, okřídlí i prostředních prknech lomenice všecka černě pomalována; lišty spojovací měly puntičkované mřížkování, na prknech silným štětcem poznamenána čísla činící dohromady letopočet 1723. Ale ještě bohatěji ozdobil před stem a dvaceti čtyřmi roky rozmarný tesař kuklu: na jedné polovině do sebe se pletly rozličné květy, na druhé mezi dvěma květináči o bok si opírala ruce panenka v živůtku se šněrováním! Brtounovi drželi sice stavení již nespočetná léta, ale to již nevěděli, zda ta panenka bývala odznakem krejčířského řemesla či jen tak pro žert a ozdobu namalována.“153 Brtounova chalupa dnes slouží jako minimuzeum neboli expozice lidového umění a ševcovského řemesla, které bylo v 19. století nejrozšířenějším řemeslem v Bystrém. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout pracovnu na výrobu bot včetně různých nástrojů, forem na boty či ukázek starých bot a další. Součástí expozice je také obraz venezuelské malířky Maicy Gonzales, která jej věnovala městu Bystré v roce 2004.154 Mezi tradiční a typická bysterská řemesla patřilo již zmíněné ševcovství. Především v druhé polovině 19. století se začalo v Bystrém rozvíjet obuvnické řemeslo. Již na počátku 19. století za vlády baronky z Langetu bylo nejrozšířenějším řemeslem v Bystrém tkalcovství, druhým nejrozšířenějším a dodnes nejcharakterističtějším řemeslem v Bystrém bylo obuvnictví. Bysterští obuvníci šili zpočátku především pro potřeby místních obyvatel. Teprve kolem roku 1850 byla organizovaná hromadná výroba vojenské obuvi. Kvalitní výrobky bysterských obuvníků se staly předmětem zájmu velkých prostějovských, vídeňských a jiných továren. Některé výrobky se již tehdy vyvážely do Anglie a Holandska. V důsledku krachu ve Vídni 152

Minimuzeum [online]. [cit. 31.1.2014]. Dostupné na Internetu: < http://www.bystre.cz/o-meste/kulturnipamatky/minimuzeum >. 153 NOVÁKOVÁ, T. Na librově gruntě. Praha: Mladá fronta, 1957. s. 52. 154 Minimuzeum [online]. [cit. 31.1.2014]. Dostupné na Internetu: < http://www.bystre.cz/o-meste/kulturnipamatky/minimuzeum >.

52

průmysl roku 1870 ochabl a mnoho řemeslníků se z Bystrého vystěhovalo. V této době se ale někteří podnikaví obyvatelé začínají osamostatňovat a vyrábět ve vlastní režii. Bysterští obuvníci pracovali nejvíce pro vídeňské velkofirmy.155

5.5 Škola Roku 1457 byla vystavěna na náklady obce původní dřevěná škola, která se nacházela naproti hlavnímu vchodu kostela sv. Jana Křtitele. Tato školní budova sloužila 150 let, ale koncem 16. století byla ve velice zuboženém stavu, a proto bylo rozhodnuto o stavbě nové školy, která byla dokončena v roce 1608 a měla dvě světnice dlážděné cihlami. Jedna světnice sloužila jako učebna a ve druhé bydlel učitel. Osud této školní budovy byl podobný jako osud té předchozí. Budova zchátrala a roku 1767 byla vystavěna budova nová (tentokrát v místě bývalé knihovny), která už byla vystavěna z kamene. Roku 1774 Marie Terezie uzákonila školní docházku od 6 do 12 let. V důsledku toho byla roku 1788 školní budova rozšířena a chodilo do ní na 200 dětí z Bystrého a okolních vesnic.156 Jelikož počet žáků rostl, byla v Bystrém v letech 1827–1828 postavena za podpory již výše zmíněné hraběnky Marie Walburgy nová budova školy. Hraběnka na stavbu této budovy věnovala stavební materiál. Tato budova, později označovaná jako stará škola, byla postavena na místě úplně původní školy (z roku 1457). Od roku 1868 zde 40 let působil jako ředitel Josef Václav Kryšpín, který se stal významným organizátorem kulturního života v obci. Tuto významnou osobnost nám připomíná pamětní deska pořízená Klubem rodáků města Bystrého v Praze z roku 1928. Tato budova poté mnoho let sloužila jako odloučené pracoviště specializované na výrobu obuvi. Dnes budova staré školy slouží jako sídlo místní základní umělecké školy.157 Nová školní budova byla postavena již na jiném místě, a to v letech 1903–1904 zásluhou tehdejšího purkmistra Hynka Macků. Hlavním stavitelem nové školní budovy byl Jaroslav Ryšavý ze Svitav. Na školní budovu byl celkový náklad 109 194 korun. Město Bystré si tuto nákladnou stavbu mohlo dovolit především z několika důvodů. Na stavbu daroval stavební hmoty zdarma císař František Josef I. jako majitel Bystrého a další významnou zásluhou byl dar místního purkmistra Hynka Macků, který věnoval na stavbu školy 2 000 korun. 155

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, inventární číslo: 577. ; ZÁMEČNÍK, K. Bystré: monografie starého města na Českomoravské vysočině. Bystré: MNV, 1948. s. 157-158. 156 Almanach k 100. Výročí otevření školní budovy v Bystrém. ZŠ Bystré, 2004. s.6-8. 157 BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. s. 86-87.; GLOSER, J. Znáte své město? Bystré: Gloser, 2001. s.19-20.

53

Měšťanská škola byla povolena výnosem zemské školní rady ze dne 4. července 1903 a otevřena byla 16. září 1904 slavnostní bohoslužbou. Prvním ředitelem této školy byl jmenován Václav Batík, o kterém se dozvíme více v další kapitole v souvislosti se společenským životem v obci.158 Roku 1910 vyhotovil a škole věnoval pamětní desku sochař a bysterský rodák Antonín Pruška. Tato deska byla umístěna při vstupu do budovy v levém výklenku ve vestibulu. Text na této pamětní desce zní: „Za panování Jeho Veličenstva císaře a krále Františka I., když byl purkmistrem Hynek Macků, vystavěna byla tato budova.“ Po skončení 1. světové války se rušily veškeré pomníky spojené s Habsburky, a tak byla i tato pamětní deska odklizena. Znovuobjevena byla 70. letech 20. století ve sklepních prostorách školy a roku 1992 se vrátila na původní místo.159 Budova z roku 1904 slouží těmto účelů dosud. Za její existence prošla již několika úpravami a dnes se skládá z komplexu tří budov. Kromě již zmíněné budovy z roku 1904 k ní patří i pavilon z roku 1963 a nově rekonstruovaná školní jídelna s nástavbou a umístěním odborných učeben z počátku 21. století. Dnes je Základní škola Bystré úplnou základní školou s povinnou školní docházkou, jejímž zřizovatelem je Město Bystré. Základní školu Bystré navštěvují děti místní, ale i děti z dalších 10 okolních obcí. Ve školním roce 2013/2014 zahájilo docházku na Základní škole Bystré 264 žáků.160

5.6 Sochy V Bystrém se nachází několik hodnotných barokních soch, které nesmazatelně podtrhují atmosféru historického města. Mezi nejhodnotnější a nejkrásnější z nich patří bezesporu barokní socha Panny Marie Sedmibolestné, která se nachází na náměstí před kostelem. Tato socha je dílem J. Pacáka a pochází z roku 1725. Byla postavena na přání těžce zraněné Alžběty Křížové, která na následky zranění při přepadení zemřela. Tato socha se původně nacházela na cestě od radnice k zámku.161 Druhá nejhodnotnější je socha sv. Šebestiána z roku 1714, jejímž autorem je sochař J. Kondrich. Tato socha byla přemístěna na náměstí před kostel sv. Jana Křtitele a je tedy umístěna naproti soše Panny Marie Sedmibolestné. Socha sv. Šebestiána byla pořízena od 158

SOkA Svitavy, Archiv městečka Bystré, Stavba nové školy, i. č.: 733. ; Almanach k 100. Výročí otevření školní budovy v Bystrém. ZŠ Bystré, 2004. s.6-12. 159 Tamtéž. 160 Školní rok 2013/2014 v základní škole, Bysterské noviny. č. 197., září 2013. 161 ZÁMEČNÍK, K., GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2.Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. s. 5-9.

54

města jako poděkování za odvrácení morové nákazy. Původně tato socha byla na cestě k zámku a ke kostelu byla přestěhována v roce 2005.162 Další dvě významné sochy stojí na mostě přes Bysterský potok při cestě k zámku, a to socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1713 a socha sv. Václava z roku 1888. Nedaleko od těchto dvou soch, při cestě na Hamry, se nachází socha sv. Prokopa z roku 1714.163 Městečko Bystré v minulosti zasáhla i morová epidemie, což připomíná morový sloup u Ráčkovy cesty na Zlaté vodě z roku 1695. Tento morový sloup bysterští zakoupili z litomyšlského kamenosochařství.164

162

Sochy [online]. [cit. 10.2.2014]. Dostupné na Internetu: < http://www.bystre.cz/o-meste/kulturnipamatky/sochy>. 163 ZÁMEČNÍK, K., GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2.Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. s. 5-9. 164 Tamtéž.

55

6

Využití diplomové práce pro pedagogické účely Diplomová práce se zabývá historickým vývojem města Bystré od počátků po součas-

nost. Práce se kromě historie města soustřeďuje i na společenské a kulturní souvislosti, které samotnou historii nějak ovlivnily. V práci je jedna kapitola věnována i významných historickým památkám města. Tato práce by měla využití ve výuce dějepisu v rámci regionálních dějin nebo v hodinách výchovy k občanství zaměřených na výuku o městě, kde žáci sami žijí. Učivo je obsaženo v Rámcovém vzdělávacím programu ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost ve vzdělávacích oborech Dějepis a Výchova k občanství. Pro poznání města je vhodné navrhnout projekt vzdělávací akce, který by byl realizován přímo ve vyučovacích hodinách ve škole a prostřednictvím exkurze. Tento vzdělávací projekt s názvem Poznej své město je směřován k žákům druhého stupně Základní školy Bystré, konkrétně žákům devátých ročníků. Primárně spadá do výuky předmětu výchova k občanství. Předpokládá však i využití mezipředmětových vztahů s dějepisem, českým jazykem, zeměpisem nebo informačními a komunikačními technologiemi. Projekt Poznej své město si klade za hlavní cíl, aby žáci na základě skupinové i samostatné práce poznali historii svého města a aby se formou zážitkové pedagogiky seznámili s tradicemi a kulturními památkami města. Výsledkem celého vzdělávacího projektu bude prezentace prací žáků na internetových stránkách školy. Hlavního cíle budou žáci dosahovat plněním úkolů v průběhu celého projektu v jednotlivých hodinách. Projekt Poznej své město se bude skládat ze tří celků. Prvním celkem bude teoretická část, která se bude skládat ze čtyř vyučovacích hodin. Druhou částí bude celodenní exkurze, na kterou naváže část třetí. Tato část bude zaměřená na skupinovou práci žáků a tvorbu jejich vlastních projektů v PowerPointu. Konkrétně dvě vyučovací hodiny budou věnovány na tvorbu prezentací a jedna vyučovací hodina na prezentování projektů ostatním spolužákům.

6.1 Metodické pokyny pro učitele V této podkapitole jsou podrobněji zpracovány jednotlivé přípravy na hodinu výše zmíněného projektu vzdělávací akce Poznej své město. Veškeré studijní texty či pracovní listy potřebné k jednotlivým hodinám či exkurzím jsou k dispozici za metodickým pokynem k příslušné hodině.

56

1. Vyučovací hodina Téma: Základní údaje o městě Bystré Cíle hodiny: Žáci vyjmenují základní údaje o městě Bystré. Žáci popíší znak a prapor města. Žáci vysvětlí vznik názvu města. Žáci chápou hodnotu odborné literatury o jejich městě. Žáci si uvědomí přínos Internetu pro vyhledávání informací. Časová dotace: 1 vyučovací hodina (45 minut) Organizace vyučování a metody práce: práce s mapou, práce s textem, metoda Pětilístek, práce ve dvojicích, diskuse. Pomůcky: pracovní listy, Internet, odborná literatura, mapy. Struktura hodiny: 1. Úvod: zahájení hodiny, formality, téma a cíl hodiny. 2. Hlavní část hodiny: Jako motivaci vypracují žáci tzv. metodu Pětilístek na téma: město Bystré. Četba vybraných prací. Práce s mapou města a okolí, kterou jim poskytne učitel. Diskuse nad přírodními podmínkami a zeměpisnými údaji města. Žáci na mapě vyhledají sousední obce i zajímavosti v okolí. Žáci se rozdělí do dvojic. Jejich úkolem bude vyhledat na Internetu nebo v různých publikacích důležité údaje o městě Bystré. Nalezené údaje doplní do pracovního listu. K vyplnění pracovního listu mohou použít i mapu města a okolí. Kontrola vyplněného pracovního listu. Diskuse na téma: život ve městě Bystré. Žáci se zamýšlejí nad tím, co pro ně toto město znamená, co se stalo ve městě v poslední době zajímavého atd. 3. Závěr: Ukotvení základních informací, které se žáci v hodině dozvěděli. Rozloučení se žáky.

57

Pracovní list – Základní údaje o městě Bystré K vyplnění pracovního listu můžete použít různé publikace o městě nebo webové stránky města: www.bystre.cz. 1. Zeměpisné údaje a přírodní poměry: Město Bystré se nachází v …………………..…. kraji v bývalém okrese…………………. Město Bystré se rozkládá v nadmořské výšce ……... m. n. m. asi 11 km od Poličky. Jádro města leží mezi dvěma potoky, a to …………………………………………………………… a………………………………………………… .  Doplňte podle mapy konkrétní názvy bysterských lesů, rybníků a sousedních obcí: Lesy: ……………………………………………………………………………………………. Rybníky: ………………………………………………………………………………………... Sousední obce: ……………………………………………………………................................. …………………………………………………………………………………………………...  Jaké zajímavosti a turistické cíle v okolí města můžete navštívit? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………. 2. Společenské poměry V Bystrém žije asi ……………….obyvatel. 3. Obecní samospráva Starostou města je …………………………………….. . K městu Bystré je přidružená obec ……………… .  Vysvětli od čeho je odvozen název města? …………………………………………………………………………………………………... .......................................................................................................................................................

58

 Podle obrázku popiš znak města: ……………………………………………………………………. ……………………………………………………………………. ……………………………………………………………………. ……………………………………………………………………. ……………………………………………………………………. …………………………………………………………………….  Nakresli prapor města a vysvětli, co symbolizují dva svislé pruhy:

………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………

59

2. Vyučovací hodina Téma hodiny: Historický vývoj města Bystré do roku 1868 Cíle hodiny: Žáci určí významná data v souvislosti se vznikem obce. Žáci znají významná jména, která se pojí k nejstarší historii města. Žáci vyjmenují významné šlechtické rody ve městě. Žáci vyhledávají informace v publikacích. Žáci si uvědomí, které historické prameny jsou vhodné k prostudování historie města. Časová dotace: 1 vyučovací hodina (45 minut) Organizace vyučování a metody práce: diskuse, výklad, samostatná práce, práce s textem. Pomůcky: pracovní listy, publikace o městě. Struktura hodiny: 1. Úvod: zahájení hodiny, formality, téma a cíl hodiny. 2. Hlavní část hodiny: Diskuse o historických pramenech. Učitel žákům představí publikace týkající se historie města, které si žáci prohlédnou. Výklad nejstarší historie města, založený na kapitole 2 Historický vývoj města Bystré do roku 1868. Na základě výkladu si žáci samostatně zapíší nejdůležitější informace do pracovního listu. K dispozici mají i publikace, které se týkají historie obce. Kontrola pracovního listu. 3. Závěr: Ukotvení základních informací, které se žáci v hodině dozvěděli. Rozloučení se žáky.

60

Pracovní list – Historický vývoj města Bystré do roku 1868 Na základě vybraných publikací o městě doplň vynechané části textu: První písemná zmínka o původní osadě sahá do roku 1012. První doložená zpráva o Bystrém je z roku …………… na listině arcibiskupa Arnošta z Pardubic Klimentu VI. Podle pověsti původní osada ležela necelý kilometr na západ od nynějšího města, v místě zvaném ………………………….. Roku 1012 zde proběhla bitva mezi Čechy a Poláky. Poláci v této bitvě vyhráli a Bystré bylo spáleno. Po vypálení původní osady byla postavena nová trhová ves Bystré ve tvaru …………………. . Podle dochovaných pramenů Bystré objevil knížecí lovčí …………………………………… V počátcích své existence bylo Bystré součástí panství …………………. . Ve 14. století za vlády …………………bylo Bystré povýšeno na město. Tehdy bylo Bystré obdařeno několika královskými privilegii a bylo nadáno městským znakem. V 16. století se bysterské panství osamostatnilo. O to se zasloužil …………………………… …………………………………………….. . Během staletí se vystřídalo mezi majiteli Bystrého několik šlechtických rodů.  Do následující tabulky vypiš nejvýznamnější z nich: 1581-1642 1650-1685 1707-1868 Rod ………………………. (1707-1868) přivezl do Bystrého rodové sbírky, a to zejména rozsáhlou sbírku obrazů. V 19. století se panství stalo právem od úmrtí majetkem císařského rodu ………………………. . Tak se tomu bylo až do roku 1918. Z rodu ………………………………….. (1707-1868) byla v Bystrém velice významná jeho ženská větev. Především dvě oblíbené majitelky, matka s dcerou, které zanechaly svá jména i v místním místopise, a to …………………………………………………………….. a ……………………………………………………… .  Popiš znak tohoto rodu: …………………………………………………………………........... ………………………………………………………………………………………………….. 61

3. Vyučovací hodina Téma hodiny: Historický vývoj v průběhu let 1914-1945. Cíle hodiny: Žáci vyjmenují hlavní časové mezníky 1. a 2. světová války. Žáci definují příčiny i důsledky 1. a 2. světové války. Žáci znají konkrétní události z období 1914-1945 vážící se k jejich regionu. Žáci chápou důvody 1. a 2. světové války. Časová dotace: 1 vyučovací hodina (45 minut) Organizace vyučování a metody práce: diskuse, práce ve dvojicích, výklad, řízený rozhovor. Pomůcky: pracovní list. Struktura hodiny: 1. Úvod: zahájení hodiny, formality, téma a cíl hodiny. 2. Hlavní část hodiny: Žáci se rozdělí do dvojic a vyplní pracovní list, kde mají za úkol spojit důležité obecné události týkající se období 1914-1945. Touto aktivitou si žáci zopakují již získané znalosti z dějepisu. Kontrola pracovního listu. Na základě obecných informací zopakovaných pomocí pracovního listu učitel provede výklad o důležitých událostech v Bystrém a okolí v období 1914-1945. Svůj výklad doplní o dobové fotografie. Následně žáci odpovídají na otázky: Jak konkrétně se projevila v Bystrém a jeho okolí 1.světová válka? Znáte nějaké konkrétní události, které se Bystrého v období 1914-1918 nějak dotkly? Jak konkrétně se projevila v Bystrém a jeho okolí 2.světová válka? Znáte nějaké konkrétní události, které se Bystrého v období 1938-1945 nějak dotkly? Zůstaly v Bystrém nějaké památky 1. nebo 2. světové války (popřípadě kde)? 3. Závěr: Ukotvení základních informací, které se žáci v hodině dozvěděli. Rozloučení se žáky.

62

Pracovní list – Období 1914-1945  Spojte vhodné dvojice: První světová válka 1.

V kterém roce začala první světová válka?

2.

Co se stalo záminkou pro vyhlášení války b. Srbsku?

Ve kterém městě byl spáchán atentát na 3. Ferdinanda de Este?

a.

V Sarajevu. Byl nedostatek potravin i dalšího zboží.

c.

1918, rozpadlo se Rakousko-Uhersko a vznikl samostatný Československý stát.

4.

Proč se zhoršovala úroveň výuky na českých školách za 1. světové války?

d.

1914.

5.

Proč se zhoršovala životní úroveň obyvatel českých zemí za 1. světové války?

e.

28. října 1918.

f.

Učitelé narukovali do armády a výuka se proto omezovala.

g.

Zavedl se přídělový lístkový systém.

h.

Atentát na následníka trůnu Ferdinanda de Este.

Jak se řešil za 1. světové války nedosta6. tek potravin?

7.

Kdy skončila první světová válka a co to pro nás znamenalo?

Kdy byl vyhlášen vznik samostatného 8. Československa?

(Správné řešení: 1d, 2h, 3a, 4f, 5b, 6g, 7c, 8e.)

63

Druhá světová válka 1.

Kdy byla podepsána Mnichovská dohoda?

a.

1. září 1939.

2.

Které státy podepsaly Mnichovskou dohodu?

b.

Šesticípou žlutou hvězdu.

3.

Co bylo výsledkem Mnichovské dohody?

c.

Na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

4.

Kdy byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a co znamenal?

d.

Podepsáním Německé kapitulace.

5.

Kdy začala druhá světová válka?

e.

Německo, Velká Británie, Francie, Itálie.

6.

Jaké označení museli na veřejnosti nosit Židé?

f.

Gestapo.

7.

Kam byli Židé postupně z Protektorátu odváženi?

g.

8. května 1945.

8.

Na koho byl v květnu 1942 proveden atentát?

h.

Lidice.

9.

Kterou obec nedaleko Kladna vypálili Němci po atentátu na Heydricha?

ch.

29. září 1938.

Jak se říkalo ozbrojeným skupinám lidí, 10. které přepadávaly německé jednotky?

i.

15. března 1939, okupace českých zemí.

11. Jak se nazývala německá policie?

j.

Partyzáni.

12. Kdy skončila druhá světová válka?

k.

Do koncentračních táborů.

13. Jak skončila druhá světová válka?

l.

Odstoupení pohraničních území Československa.

(Správné řešení: 1ch, 2e, 3l, 4i, 5a, 6b, 7k, 8c, 9h, 10j, 11f, 12g, 13d.)

64

4. Vyučovací hodina Téma hodiny: Město Bystré jako inspirace pro umění Cíle hodiny: Žáci znají osobnosti, které se pro svá díla inspirovaly městem Bystré. Žáci vyjmenují literární i filmová díla, která se váží k městu Bystré. Žáci znají okolnosti vzniku literárních i filmových děl, která se váží k městu Bystré. Žáci chápou hodnotu literárních i filmových děl, která se váží k městu. Žáci chápou význam uměleckých děl pro město a jeho rozvoj. Časová dotace: 1 vyučovací hodina (45 minut) Organizace vyučování a metody práce: výklad, samostatná práce. Pomůcky: křížovka, prezentace. Struktura hodiny: 1. Úvod: zahájení hodiny, formality, téma a cíl hodiny. 2. Hlavní část hodiny: Myšlenková mapa na téma: Bystré jako inspirace pro umění. Žáci učiteli na základě nabytých informací z jiných předmětů (Český jazyk) říkají různé asociace, které již k tomuto regionálnímu tématu vědí. Následuje výklad, který se bude opírat o prezentaci v PowerPointu včetně ukázek a obrázků, na téma: Město Bystré jako inspirace pro umění. Výklad bude vycházet z kapitoly 3. Rozvoj společenského života v Bystrém konkrétně z podkapitol 3.1 Činnost ochotnického divadla, 3.3 Významné literární osobnosti v Bystrém na přelomu 19. a 20. století a z kapitoly 4. Historický vývoj města Bystré ve 20. století konkrétně z podkapitoly 4.3.1 Tvorba a život Vojtěch Jasného v Bystrém. Žáci si budou důležité informace zapisovat do sešitu. Žáci vyplní křížovku, ve které se vyskytnou různé pojmy k probranému tématu. Kontrola křížovky. 3. Závěr: Ukotvení základních informací, které se žáci v hodině dozvěděli. Rozloučení se žáky.

65

Křížovka - Město Bystré jako inspirace pro umění. Otázky: 1. Postava románu T. Novákové Na Librově gruntě, bysterský občan a obuvník Jan… 2. Režisér, který natočil v Bystrém dva své filmy. 3. Název básně, kterou J. Vrchlický napsal během svého pobytu v Bystrém. 4. Název filmu V. Jasného, který se v Bystrém natáčel v roce 1968. 6. Divadelní hra, která pojednává o skutečné události z doby třicetileté války. Hlavní postavou této hry je Matěj Myslivec. Divadelní hra má název Bysterský … 7. Název básně, kterou J. Vrchlický napsal během svého pobytu v Bystrém. Tato báseň pojednává o polodrahokamech, které můžeme nalézt na cestě vedoucí k hradu Svojanovu. 8. Postava románu T. Nováková Na Librově gruntě, bysterský kronikář a kominický mistr. 9. Skutečný název obce, ve které se odehrává román Na Librově gruntě. V knize je název uváděn jako Jevice. 10. Manžel dcery J. Vrchlického Milady, za kterou básník jezdil do Bystrého. 11. Učitel, jímž byl v Bystrém z velké části inspirovaný společenský život na konci 19. století, organizátor ochotnického divadla, jehož pamětní deska se nachází na staré škole v Bystrém. Josef Václav … 12. Literární skupina, jejíž vůdčí osobností byl J. Vrchlický. 13. Název filmu V. Jasného, který se v Bystrém natáčel v roce 1998. Návrat … 14. Významná osobnost města Bystré, ředitel školy, autor divadelní hry Bysterský primátor. Václav … 15. Spisovatelka, která pro získala svou literární činnost i T. Novákovou. Karolina …

66

1. 2. X 3. 4. B

5. 6. 7. 8. 9.

X 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Správné řešení: 1. 2.

V O

J

B

R

T

O U N

T

Ě CH x

J

A

S

N Ý

A

D A

x 3.

B

A

4.

V

Š

L I

CH N

x

B

Y

S

T

E

R

S

K Á

I

x

D O

B

Ř

Í

x

R

O D Á

C

I

T

R

A N Á

T

Y

B

5.

R

I

M Á

O

R

V O

J

A N O V

S

K

É

x

G

V

E

D

Ě

Z

Í L

x

Č

Á

P

P

6. S

7. 8. N

9.

E

D V

Ř

E

L

x 10.

G

A

B

R

I

E

11.

K R

Y

Š

P

Í

N

12.

L

U

M

Í

R

O V

C

I

C

E

N

É

H O

x

Á

J

14.

B

A

T

Í

K

15.

S

V

Ě

T

L

13.

Z

T

R

A

Á

67

R

E

5. Exkurze po památkách města Bystré Níže navržená exkurze po památkách města Bystré je určená pro žáky Základní školy Bystré. Následuje po teoretické části výuky. Žáci jsou po absolvování exkurze rozděleni do 8 skupin. Každá skupina dostane přidělenu určitou památku, kterou má v následujících 2 vyučovacích hodinách s pomocí příslušné literatury a pramenů zpracovat do PowerPointové prezentace. Po zpracování PowerPointových prezentací žáků bude následovat 1 vyučovací hodina, ve které žáci své práce budou prezentovat ostatním spolužákům. Výsledné práce žáků budou zpřístupněny na internetových stránkách školy. Účastníci akce: 9. ročník ZŠ v počtu 20-30 žáků. Forma a druh akce: celodenní exkurze v pátek 16. května 2014 – začátek v 8:00 hod., konec 13:00 hod. Cíle: Žáci získají informace o významných památkách ve městě. Žáci pochopí souvislosti s památkami města a jeho historií. Žáci rozeznají umělecké slohy, které se ve městě vyskytují. Žáci si uvědomí význam památek pro město. Způsob kontroly dosažení cíle: pozorování, kontrola pracovního listu. Průběh exkurze: Na začátku exkurze rozdá učitel všem účastníkům pracovní listy, do kterých si budou během exkurze zaznamenávat chybějící informace. Nejdříve proběhne návštěva vnitřních prostor radnice spojená s výkladem pověřeného zaměstnance Městského úřadu o historii a současnosti radnice. Následovat bude prohlídka budovy staré školy spojená s výkladem učitele. Dále žáci navštíví kostel sv. Jana Křtitele, kde je bude čekat prohlídka vnitřních prostor s průvodcem včetně výkladu o historii kostela. Po prohlídce vnitřních prostor si žáci prohlédnout venkovní prostor kostela včetně dvou významných soch v jeho bezprostředních blízkosti, ke kterým učitel připojí krátký výklad. Následuje prohlídka stálé expozice ševcovského řemesla, minimuzea tzv. Brtounovy chalupy s průvodcem. Další zastávky budou u morového sloupu, sochy sv. Jana Nepomuckého, sochy sv. Václava a sochy sv. Prokopa. Ke všem zmíněným sochám učitel připojí krátký výklad. 68

Následuje prohlídka zámku, kde si žáci prohlédnou nádvoří a zámecký park. Výklad o historii a současnosti zámku připojí učitel. Zakončením exkurze bude prohlídka nové školy, ve které si žáci prohlédnou především pamětní desku ve vestibulu školy. Učitel připojí krátký výklad o historii školy.

Pracovní list – Památky města Bystré Během exkurze vyplň pracovní list. Doplň vynechaná slova či data nebo vyber vhodné slovo v závorce. Město Bystré se pyšní několika historickými i přírodními památkami. Tvář města zdobí několik výrazných staveb. Radnice Jednou z dominant města je (renesanční – barokní) radnice. Byla postavena v letech ……………….. nákladem …………………………………….. . Vlastními slovy popiš budovu radnice: ……………………………………………………....... ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………. První radní dům byl postaven již roku …………Tento radní dům byl zděný a jeho horní část byla ze …………… . Součástí této původní radnice byla i (mučírna – hrobka). Pamětní deska z roku 1985, která se nachází na čelní stěně budovy, je věnována ………………………………………………………………………………………................... Vypiš některé události, které se v současné době odehrávají v obřadní síni radnice: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Stará škola Původní dřevěná škola byla vystavěna roku …………….. na náklady obce. Několikrát byla přestavěna. V letech 1827-1828 byla postavena za podpory hraběnky……………………….... …………………………………. nová budova školy. Tato budova je dnes označována jako ……………………………….. a sídlí v ní …………………………………………. . 69

Napiš komu je věnována pamětní deska na čelní straně této budovy a stručně vysvětli, kdo to byl : …………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. Kostel Největší

stavbou

Bystrého

je

kostel

svatého

……………………………….

a ………………………………………………………… . Výška kostela je ………………. Kostel je postaven v (gotickém – barokním) slohu. Do dnešní podoby byl vystavěn v letech …………………… pány z Hohenembsu. Předchůdcem tohoto kostela byl kostel s dvěma věžemi. Úplně první zmínka o farním kostele se objevuje již v roce ………………. . Jedná se o rozlehlou jednolodní orientovanou stavbu s ……………. věžemi. Průčelí kostela zdobí kamenný portál, jehož nástavec je zakončen znakem rodu ………………………….. . Po stranách kostela je umístěno ve dvou řadách (šest – osm) kaplí. V obou křídlech jsou umístěny ……………………. přístupné točitými schodišti. Mezi nejvzácnější výzdobu kostela patří hlavní oltář. Ke kostelu patří i fara, která byla postavena v roce…………… Na její čelní stěně je umístěn znak pánů z ……………………………………………. . Sochy Nejhodnotnější a nejkrásnější barokní sochou v Bystrém je socha ……………………………. ……………………………………………, která se nachází ………………………………….. Tato socha je dílem ……………………… a pochází z roku ………………. Původně byla tato socha umístěna ……………………………………………………. Druhá nejhodnotnější je socha svatého Šebestiána z roku …………., jejímž autorem je sochař …………………………………….. . Původně byla tato socha na cestě k zámku a roku ………. byla přestěhována ……………………….. . Minimuzeum – Brtounova chalupa Brtounova chalupa je jedno z nejstarších dochovaných (kamenných- dřevěných) stavení v Bystrém. Pochází z roku ………………. . Nachází se …………………………………….. Nejznámějším majitelem byl ……………………………… . Brtounova chalupa dnes slouží jako minimuzeum neboli expozice …………………………… 70

……………………………………………………………………….. . Napiš, co můžeme v minimuzeu vidět: ………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Sochy Morovou epidemii ve městě připomíná ……………………………….. u Ráčkovy cesty na Zlaté vodě z roku ……………….. . Socha svatého Jana Nepomuckého z roku ……………se nachází………................................. ………………………… . Naproti ní je umístěna socha svatého ……………………….. z roku …………… . Socha svatého Prokopa stojí při cestě na (Jedlovou – Hamry) a pochází z roku ……………… Zámek Bysterský zámek se nachází na východním kraji města nad (Kašpárkovým – Panským) rybníkem. Tento zámek je v jádru (barokní – renesanční) a byl postaven na náklady ……………………………………………………………………… v letech ……………..na místě původní tvrze. Vypiš některé charakteristické rysy stavby, které svědčí pro dobu vzniku zámku: ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………. (Barokních – Renesančních) úprav se zámek dočkal v 18. Století a provedl je ………………….………………………….. . V rámci těchto úprav byly upraveny síně v 1.patře a hlavní sál byl opatřen štukovou výzdobou. Za hraběnky Marie Rebeky byla na zámek převezena z Hohenembsu vzácná rodová sbírka obrazů. Část obrazů je dnes umístěna v …………………………………………………… . Součástí zámku je i ………………………………., který je dodnes zpřístupněn.

71

Napište, k jakým účelům slouží bysterský zámek dnes: ……………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Nová škola Nová školní budova byla postavena v letech ………………………. Zásluhou tehdejšího purkmistra ………………………… . Prvním ředitelem této školy byl jmenován …………… ………………….. . Pamětní deska, kterou škole věnoval sochař a bysterský rodák Antonín Pruška, je umístěna ……………………………………… .

Vlastními slovy shrň exkurzi. Co se ti (ne)líbilo? Co tě (ne)zaujalo? Co tě (ne)překvapilo? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………

72

6. Vyučovací hodina Téma hodiny: Tvorba prezentací Cíle hodiny: Žáci vytvoří prezentaci v PowerPointu. Žáci vyhledají informace na Internetu a v odborných publikacích. Žáci spolupracují s ostatními žáky ve skupině. Časová dotace: 2 vyučovací hodiny (2 x 45 minut) Organizace vyučování a metody práce: skupinová práce, práce s počítačem, práce s odbornou literaturou. Pomůcky: počítač, Internet, odborné publikace. Struktura hodiny: 1. Úvod: zahájení hodiny, formality, téma a cíl hodiny. 2. Hlavní část hodiny: Žáci jsou rozděleni do 8 skupin. Každá skupina dostane přidělenu jednu památku nebo skupinu památek, které navštívili na předchozí exkurzi. Památky, které dostanou žáci do vytvořených skupin přiděleny: 1. radnice, 2. kostel, 3. stará škola, 4. minimuzeum, 5. zámek, 6. nová škola, 7. morový sloup, socha sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava a sv. Prokopa, 8. Socha Panny Marie Sedmibolestné a sv. Šebestiána. Vytvořené skupiny žáků mají k dispozici počítače s Internetem a různé odborné publikace o městě, které přinese učitel. Na základě těchto zdrojů žáci vytvoří PowerPointové prezentace včetně obrázků k dané památce. Učitel dohlíží na práci žáků v hodině. Působí jako poradce. 3. Závěr: Rozloučení se žáky.

73

7. Vyučovací hodina Téma hodiny: Prezentace skupinových prací Cíle hodiny: Žáci spolupracují s ostatními žáky ve skupině. Žáci dokážou mluvit a vystupovat na veřejnosti. Časová dotace: 1 vyučovací hodina (45 minut) Organizace vyučování a metody práce: skupinová práce. Pomůcky: počítač. Struktura hodiny: 1. Úvod: zahájení hodiny, formality, téma a cíl hodiny. 2. Hlavní část hodiny: Žáci ve skupinách prezentují vytvořené projekty k zadaným památkám. Každá skupina má na svoje vystoupení 4-5 minut. 3. Závěr: Zhodnocení práce žáků. Rozloučení se žáky.

74

Závěr Město Bystré se rozkládá v průměrné nadmořské výšce 620 m. n. m. na hranici Čech a Moravy. První zmínky o původní osadě jsou již z 11. století, kdy Bystré bylo součástí obchodní stezky na českomoravském pomezí. Tato osada byla od r. 1232 součástí panství svojanovského. Ve 14. století bylo Bystré královským purkrabím Michálkem z Vlašimi povýšeno na město a byl mu udělen městský znak. V 16. století bylo bysterské panství definitivně odděleno od panství svojanovského a následně propůjčováno různým šlechtickým rodům, mezi které postupně patřily Žehušičtí z Nestajova, Zárubové z Hustířan, Bezdružičtí z Kolovrat, páni z Martinic, páni z Valderode a Hohenembsové. Roku 1868 po vymření Hohenembsů po meči a po přeslici převzal bysterské panství do přímé císařské správy František Josef I., který ho měl v držení až do roku 1918. Na přelomu 19. a 20. století se Bystré stalo inspirací pro dva významné literáty, Jaroslava Vrchlického a Terézu Novákovou. Novodobý vývoj již od poloviny 19. století nebyl nijak výrazný. V této době zaznamenáváme zejména bohatou činnost místního ochotnického divadla a vznik různých lidových spolků. Kulturní a hospodářský vývoj, který se ve městě začal rozvíjet na konci 19. století, přerušila 1. světová válka, během které bylo z Bystrého odvedeno 434 mužů. Město Bystré zasáhla i 2. světová válka. Již v říjnu 1938 byla německými vojsky zabrána sousední obec Jedlová a státní hranice se tak posunula mezi Bystré a Jedlovou. V důsledku zabrání Jedlové bylo přerušeno silniční spojení s tehdejším okresním městem Poličkou. Od roku 1944 v Bystrém a okolí působila partyzánská skupina Jermak. Rok 1948 znamenal pro Bystré změny především v oblasti školství, odvětví ekonomickém a zemědělském. Rok 1968 je pro Bystré mimo jiné spojen s režisérem Vojtěchem Jasným, který zde tohoto roku začal natáčet film Všichni dobří rodáci. Roku 1994 byl Bystrému navrácen statut města. V následujících letech byly uzavřeny partnerské smlouvy se švýcarskou obcí Brütten a rakouským Hohenemsem. Od roku 1998 se Bystré účastní setkávání obcí se stejným názvem a v roce 1999 se jako jediná obec České republiky zapojilo do holandského projektu Kultura evropského venkova.

75

Pevně spjaty s minulostí města jsou i místní kulturní památky jako je barokní kostel sv. Jana Křtitele, renesanční zámek, barokní radnice nebo minimuzeum s expozicí ševcovského řemesla. Cílem mé práce bylo vytvořit ucelený a souhrnný obraz historie města Bystré až po současnost s ohledem na kulturní a společenské souvislosti. V první kapitole práce jsem se věnovala zařazení města Bystré do okresu Svitavy a regionu Poličsko v širších souvislostech. Dále jsem obecně charakterizovala město Bystré z hlediska zeměpisného včetně konkrétních zeměpisných údajů. Následně jsem osvětlila vývoj názvu města včetně jeho historických symbolů. V druhé kapitole jsem rozebrala nejstarší dějiny města až po rok 1868, který byl pro město významný vymřením posledního šlechtického rodu, který měl Bystré v držení. V této kapitole se zabývám vznikem města a jeho následným historickým vývojem včetně důležitých majitelů města, kteří jej měli v držení. Nebyly opomenuty ani šlechtické rody, které se na bysterském panství střídaly až do výše zmíněného roku 1868. Třetí kapitola se zaměřuje na historický a zejména společenský vývoj ve městě, který následoval po roce 1868. V této kapitole je rozebrána začínající činnost ochotnického divadla a počínající spolkový život ve městě. Součástí kapitoly jsou také významné české literární osobnosti, Jaroslav Vrchlický a Teréza Nováková, kteří v tomto období v Bystrém pobývaly a vytvořily zde své literární díla. Čtvrtá kapitola se věnuje historickému vývoji ve městě v období 20. století. V této kapitole je zahrnuto období 1. a 2. světové války. Jsou rozebrány především důležité události, které se v regionu v tomto období odehrály. Dále jsou zde shrnuty zásadní události od roku 1945 po rok 1999. Součástí kapitoly je i život a dílo Vojtěch Jasného se zaměřením na filmy, které režisér natočil v Bystrém. V rámci této kapitoly je rozebrána i partnerská spolupráce na konci 90. let 20. století. Není zde opomenuta ani současnost města. V páté kapitole jsou podrobně charakterizovány památky města včetně jejich historického vývoje. Šestá kapitola je zaměřena na využité této práce pro pedagogické účely. V rámci této kapitoly je navržen projekt vzdělávací akce, který je rozdělen na teoretickou část výuky reali76

zovanou ve vyučovacích hodinách, exkurzi po památkách města a samostatnou práci žáků s následnou prezentací výsledných projektů zpracovaných žáky. Cílem mé práce bylo podat ucelený obraz o historii města Bystré až po současnost s ohledem na kulturní a společenské dění. Předkládaná práce je přínosem pro regionální historii a může být využitelná pro pedagogické účely v místní základní škole. Toto téma je natolik rozsáhlé, že stále zůstává otevřený prostor k jeho dalšímu probádání. Možnosti rozšíření práce se nabízí zejména pro moderní dějiny města zejména ve 20. století. Práce sice toto období zahrnuje, ale každá dílčí kapitola moderní doby by si zasloužila podrobněji rozvést. Nabízí se proto rozebrat konkrétní události dějin města především ve 20. století, kterým je věnováno velice málo publikací.

77

Seznam použité literatury a zdrojů Literatura: Almanach k 100. Výročí otevření školní budovy v Bystrém. ZŠ Bystré, 2004. BATÍK, Václav. Dějiny města Bystrého. Bystré: Město Bystré, 1908. BĚLINA, P. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha: Paseka, 1993. ISBN: 8071850063. Bojující a vítězné Svitavsko. Sborník vzpomínek z let 1938. Svitavy: Komise pro reg. dějiny, 1965. Bystré 2001: Festival Cultural Village od Europe. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2001. ČÁP-HORČÁPSKÝ, G. Vzpomínky na veleducha české poezie Jaroslava Vrchlického, Praha 1942. ČECHURA, J. a kol. Královská trilogie. Praha: Ottovo nakladatelství, 2007. DITTRICH, V. 140 let Sboru dobrovolných hasičů v Bystrém. Bystré: SDH, 2012. ELČKNER, F. Kronika města Bystrého. Bystré: MNV, 1948. GLOSER, J. Bysterské divadlo. Bystré : MNV, 1970. GLOSER, J. Bysterské proměny. Bystré: MNV, 1982. GLOSER, J. Hohenembsové v Bystrém. 1. vyd. Bystré: Měšťanská beseda, 2000. GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 3: Zámek. Bystré: Obecní úřad Bystré, 1993. GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 5: Osobnosti. Bystré: Obecní úřad Bystré, 1995. GLOSER, J. Znáte své město? Bystré: Gloser, 2001. JUNEK, D. Ztracené a opět nalezené obrazy hohenemské galerie s příběhem ztraceného syna. Polička: Městské museum a galerie Polička 2010. ISBN: 978-80-86533-19-3. KONEČNÝ, S. Polička za Mnichovské krize. Litomyšl : Státní okresní archiv, 2003. KONEČNÝ, S. Poličsko. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2005. ISBN 80-7323-106-9. 78

KRUŠINA, J. Dějiny Trpína a okolí. 1. vyd. Trpín: MNV, 1948. KUBÍČEK, Jaromír. Bibliografie okresu Svitavy. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2011. ISBN 9788072750870. LEHÁR, J.; STICH, A.; JANÁČKOVÁ, J. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 2008. 1072 s. ISBN 978-80-7106-963-8. NEKUDA, V. Moravskotřebovsko, Svitavsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. ISBN 80-7275-026-7. NOVÁKOVÁ, T. Na librově gruntě. Praha: Mladá fronta, 1957. PETR, J. Bystré, město tvých mladých let. Bystré: Domov pro seniory, 2012. PETR, J. Vojtěch Jasný a město Bystré. 1. vyd. Bystré: Město Bystré, 2012. PŮŽOVÁ B.; RŮŽIČKA J.; ŠTĚPÁNEK J.; TÍKAL J.: ARCHIV MĚSTEČKA BYSTRÉ, 1488 - 1954. Inventář, 1970, s. 63, ev.č. 169. SKŘIVÁNEK, M. Svitavsko. Červený Kostelec: Exprint, 1992. ŠTÉPÁNOVÁ, I. Teréza Nováková. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2008. UNČOVSKÁ, K. Partyzánské hnutí na Bystersku. ZÁMEČNÍK, K. Bystré: monografie starého města na Českomoravské vysočině. Bystré: MNV, 1948. ZÁMEČNÍK, K. Knížka o Bystrém sv. 4: Byli našimi hosty. Bystré: Obecní úřad Bystré, 1994. ZÁMEČNÍK, K., GLOSER, J. Knížka o Bystrém sv. 1,2: Procházka městem, pozvání do okolí. Bystré: Obecní úřad Bystré, 1991. ZEZULČÍK, J. Znamenitá paní hraběnka. Kunín: Zámek Kunín, 2004.

Prameny SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli: Archiv městečka Bystré, Cechy a živnostenská společenstva, inventární. č. 577. Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého I., inventární č. 800. Archiv městečka Bystré, Pamětní kniha obce Bystrého II., inventární č. 801. 79

Archiv městečka Bystré, Stavba nové školy, inventární č. 733. Archiv městečka Bystré, Zrušení pivovaru, inventární č. 747.

Novinové články: BALTENSPERGER, F. Zemědělské družstvo, Bysterský zpravodaj, č. 4, 1994. Dřevosochání Wood Art Bystré 2011, Bysterské noviny. č. 175, červenec-srpen 2011. MRKOS, Z. Školní rok 2013/2014 v základní škole, Bysterské noviny. č. 197., září 2013. PETR, S. Nikdy nezapomeneme, Bysterské noviny, č. 62, duben 2001. SEJKORA, M. Kultura evropského venkova – Bystré, Bysterské noviny. č. 186., červenecsrpen 2012. SEJKORA, M. Zelená stuha pro Bystré, Bysterské noviny. č. 196., červenec-srpen 2013. SEJKORA, P. O bysterském znaku, Bysterský zpravodaj, č. 3, 1994. SEJKOROVÁ, H. 1. setkání obcí s názvem Bystré, Bysterské noviny, červen 1998. Setkání zemí, Bysterské noviny. č. 185, červen 2012. Statistika evidence obyvatelstva, Bysterské noviny. č. 201., leden 2014. ŠVEHLÁK, P. Vojtěch Jasný obdržel zlatou plaketu, Bysterské noviny. č. 189, listopad 2012. UNČOVSKÝ, O. Historie očima bysterských kronikářů, Bysterské noviny, č. 73, květen 2002. UNČOVSKÝ, O. Historie očima bysterských kronikářů, Bysterské noviny, č. 74, červen 2002. UNČOVSKÝ, O. Obec Bystré městem, Bysterský zpravodaj, č. 3, 1994. Youth camp 2013, Bysterské noviny. č. 196., červen 2013.

80

Internetové zdroje: Znak města a prapor [online]. [cit. 28.12.2013]. .

Dostupné

Radnice [online]. [cit. 28.12.2013]. Dostupné .

na

na

Internetu:

Internetu:

Charakteristika okresu Svitavy [online]. [cit. 29.12.2013]. Dostupné na Internetu: . Poličsko [online]. [cit. 29.12.2013]. Dostupné na Internetu: . Město Bystré [online]. [cit. 29.12.2013]. Dostupné na Internetu: . Bysterský zámek [online]. [cit. 28.1.2014]. Dostupné na Internetu: . Historie zámku [online]. [cit. .

31.1.2014].

Dostupné

na

Internetu:

Minimuzeum [online]. [cit. 31.1.2014]. Dostupné na Internetu: < http://www.bystre.cz/omeste/kulturni-pamatky/minimuzeum >. Librův grunt [online]. [cit. 5.2.2014]. Dostupné .

na

Internetu:

Sochy [online]. [cit. 10.2.2014]. Dostupné na Internetu: < http://www.bystre.cz/omeste/kulturni-pamatky/sochy>. Emigroval jsem díky Titovi [online]. [cit. 11.2.2014]. Dostupné na .

Internetu:

Mezinárodní spolupráce [online]. [cit. 5.3.2014]. .

Internetu:

Dostupné

Multifunkční dům [online]. [cit. 10.3.2014]. Dostupné .

na

na

Internetu:

Strom rodáků [online]. [cit. 15.3.2014]. Dostupné na .

Internetu:

81

Seznam zkratek DK – Divadelní kroužek EU – Evropská unie FAMU – Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění JZD – Jednotné zemědělské družstvo KSČ – Komunistická strana Československa MNV – Místní národní výbor OB – Osvětová beseda SS – Schutzstaffeln (Ochranné oddíly) SSSR – Svaz sovětských socialistických republik TJ – Tělovýchovná jednota

82

Seznam příloh Příloha č. 1 Obr. 1: Pohled na město Bystré od Nedvězího Obr. 2: Pohled na Bystré od hartmanské kapličky Příloha č. 2 Obr. 3: Dobová fotografie měšťanské školy z počátku 20. století Obr. 4: Dobová fotografie staré školy a kostela – rok pořízení odhadován na 1920 Příloha č. 3 Obr. 5: Dobová fotografie města Bystré z roku 1907 Obr. 6: Dobová fotografie města Bystré z roku 1925 Příloha č. 4 Obr. 7: Barokní kostel sv. Jana Křtitele Obr. 8: Pohled do interiéru kostela sv. Jana Křtitele Příloha č. 5 Obr. 9: Pohled na barokní radnici v pozadí s kostelem sv. Jana Křtitele Obr. 10: Pamětní deska, věnovaná spisovatelce Teréze Novákové a Básníku Jaroslavu Vrchlickému, na čelní straně radnice Příloha č. 6. Obr. 11: Pohled na renesanční zámek nad Panským rybníkem Obr. 12: Pohled na renesanční zámek z přilehlého parku Příloha č. 7 Obr. 13: Brtounova chalupa – minimuzeum s letopočtem svého vzniku (1723) Obr. 14: Interiér minimuzea, ukázka ševcovského řemesla Příloha č. 8 Obr. 15: Budova nové školy otevřené v roce 1901 Obr. 16: Socha Panny Marie Sedmibolestné pocházející z roku 1725 Příloha č. 9 Obr. 17: Socha sv. Šebestiána pocházející z roku 1714 Obr. 18: Socha sv. Prokopa z roku 1714 Příloha č. 10 Obr. 19: Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1713 Obr. 20: Socha sv. Václava z roku 1888 Příloha č. 11 Obr. 21: Znak města Bystré pocházející ze 14. století Obr. 22: Historický prapor města, který byl vysvědcen roku 1998 Příloha č. 12 Obr. 23: Snímek z filmu Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci – v pozadí měs to Bystré Obr. 24: Strom rodáků – strom, který se objevil ve filmu Všichni dobří rodáci. Příloha č. 13 Obr. 25: Režisér Vojtěch Jasný

83

Příloha č. 1 Obr. 1: Pohled na město Bystré od Nedvězího

(Zdroj: www.aspida.cz)

Obr 2: Pohled na Bystré od hartmanské kapličky

(Zdroj: www.krasnecesko.cz)

84

Příloha č. 2 Obr. 3: Dobová fotografie měšťanské školy z počátku 20. století

(Zdroj: www.litoulkysy.cz)

Obr 4: Dobová fotografie staré školy a kostela – rok pořízení odhadován na 1920

(Zdroj: www.fotohistorie.cz)

85

Příloha č. 3 Obr 5: Dobová fotografie města Bystré z roku 1907

(Zdroj: www.fotohistorie.cz) Obr 6: Dobová fotografie města Bystré z roku 1925

(Zdroj: www.fotohistorie.cz)

86

Příloha č. 4 Obr. 7: Barokní kostel sv. Jana Křtitele

(Zdroj: archiv autora) Obr. 8: Pohled do interiéru kostela sv. Jana Křtitele

(Zdroj: archiv autora)

87

Příloha č. 5 Obr. 9: Pohled na barokní radnici v pozadí s kostelem sv. Jana Křtitele

(Zdroj: www.aspida.cz) Obr. 10: Pamětní deska, věnovaná spisovatelce Teréze Novákové a Básníku Jaroslavu Vrchlickému, na čelní straně radnice

(Zdroj: archiv autora) 88

Příloha č. 6 Obr. 11: Pohled na renesanční zámek nad Panským rybníkem

(Zdroj: www.bystre.cz) Obr. 12: Pohled na renesanční zámek z přilehlého parku

(Zdroj: www.bystre.cz)

89

Příloha č. 7 Obr. 13: Brtounova chalupa – minimuzeum s letopočtem svého vzniku (1723)

(Zdroj: www.bystre.cz)

Obr 14: Interiér minimuzea, ukázka ševcovského řemesla

(Zdroj: www.bystre.cz)

90

Příloha č. 8 Obr. 15: Budova nové školy otevřené v roce 1901

(Zdroj: www.krasnecesko.cz) Obr. 16: Socha Panny Marie Sedmibolestné pocházející z roku 1725

(Zdroj: archiv autora)

91

Příloha č. 9 Obr. 17: Socha sv. Šebestiána pocházející z roku 1714

(Zdroj: archiv autora)

Obr. 18: Socha sv. Prokopa z roku 1714

(Zdroj: www.bystre.unas.cz)

92

Příloha č. 10 Obr. 19: Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1713

(Zdroj: www.bystre.unas.cz) Příloha č. 20: Socha sv. Václava z roku 1888

(Zdroj: www.bystre.unas.cz) 93

Příloha č. 11 Obr. 21: Znak města Bystré pocházející ze 14. století

(Zdroj: www.bystre.cz)

Obr. 22: Historický prapor města, který byl vysvědcen roku 1998

(Zdroj: www.bystre.cz)

94

Příloha č. 12 Obr. 23: Snímek z filmu Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci – v pozadí město Bystré

(Zdroj: www.odaha.com)

Obr. 24 : Strom rodáků – strom, který se objevil ve filmu Všichni dobří rodáci

(Zdroj: www.bystre.cz) 95

Příloha č. 13 Obr. 25: Režisér Vojtěch Jasný

(Zdroj: www.zlinfest.cz)

96

Anotace Jméno a příjmení:

Jana Králová

Katedra:

Katedra společenských věd

Vedoucí práce:

PhDr. Pavel Kopeček

Rok obhajoby:

2014

Název práce:

Historie a současnost města Bystré

Název v angličtině:

The history and the present of the city Bystré Diplomová práce se zabývá historií města Bystré až po jeho současnost s ohledem na kulturní a společenské souvislosti. Podává ucelený obraz historického vývoje města a rozebírá důležité události v průběhu jeho

Anotace práce:

existence. Neopomíjí ani významné šlechtické rody, které se k městu váží nebo osobnosti, které se městem inspirovaly pro svá literární či filmová díla. Součástí práce je také návrh projektu k využití daného tématu pro pedagogické účely.

Klíčová slova:

Bystré, dějiny, historický vývoj, kultura The dissertation deals with the history of the city Bystré to the present with regard to the culture and social context. It gives a complete picture of the historical development of the city and it discusses the important

Anotace

events in the course of its existence. It doesn´t omit the important noble

v angličtině:

families, which bind to the city or the personalities who were inspired by the city for their literary and film works. The part of the dissertation is also project proposal for the use of the given theme for pedagogical purposes.

Klíčová slova v angličtině:

Bystré, history, historical development, culture

97

Přílohy vázané v práci:

obrazová příloha – 13 příloh

Rozsah práce:

83 stran

Jazyk práce:

čeština

98