UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra antropologie a zdravovědy. Diplomová práce. Bc. Jana Hrobařová

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy

Diplomová práce Bc. Jana Hrobařová Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy

Životospráva těhotných žen

Olomouc 2014

vedoucí práce: Mgr. Jana Majerová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu a zdroje.

V Olomouci dne

Jana Hrobařová

Poděkování Děkuji Mgr. Janě Majerové za odborné vedení diplomové práce a poskytování cenných rad. Ráda bych poděkovala všem respondentům a lidem, kteří mi jakkoliv pomohli při tvorbě této práce. V neposlední řadě bych ráda poděkovala celé své rodině za její podporu a trpělivost.

Obsah 1

Cíle práce ................................................................................................................. 7

2

Teoretické poznatky ............................................................................................... 8 2.1

Těhotenství ......................................................................................................... 8

2.2

Změny v organismu těhotné ženy .................................................................... 11

2.3

Těhotenské obtíže............................................................................................. 17

2.4

Výživa těhotných ............................................................................................. 20

2.4.1

3

4

2.5

Specifika stravy těhotné ................................................................................... 26

2.6

Pitný režim ....................................................................................................... 28

2.7

Potraviny a stravovací návyky zmírňující těhotenské obtíže ........................... 30

2.8

Pohybová aktivita v těhotenství ....................................................................... 32

2.9

Cviky a režimová opatření zmírňující těhotenské obtíže ................................. 38

Metodika práce ..................................................................................................... 43 3.1

Metoda výzkumné práce .................................................................................. 43

3.2

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 43

3.3

Průběh výzkumu............................................................................................... 46

3.4

Zpracování dat .................................................................................................. 47

Výsledky ................................................................................................................. 48 4.1

5

Základní složky potravy............................................................................ 21

Návrh edukačního kurzu .................................................................................. 57

Diskuze ................................................................................................................... 63

Závěr .............................................................................................................................. 66 Souhrn ............................................................................................................................ 68 Summary........................................................................................................................ 69 Referenční seznam ........................................................................................................ 70 Seznam zkratek ............................................................................................................. 74 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 75 Seznam obrázků ............................................................................................................ 76 Seznam příloh ................................................................................................................ 77 Anotace práce ................................................................................................................ 89

Úvod V těhotenství dochází v organismu matky ke změnám. Tyto změny pak mohou vyvolat obtíže, které ženu v menší či větší míře obtěžují. Správné cvičení a dodržování zásad zdravého stravování dokáže zmírnit výskyt těhotenských obtíží (Vitíková, 2007). ,,Správná a vhodná výživa je totiž jedním z faktorů, které mohou zásadním způsobem ovlivnit průběh těhotenství a zdravotní stav novorozence. Negativní účinky na plod, způsobené nesprávnou výživou v těhotenství, se sice mohou projevit ještě před porodem či v době porodu, někdy se však důsledky těchto negativních vlivů mohou projevit až v dospělosti“ (Gregora, 2007, s. 35). Každá nastávající matka by měla chtít pro své ještě nenarozené dítě to nejlepší. Kvalitní a pestrá strava podporuje dobrý vývoj dítěte. Je dokázáno, že pokud se cítí dobře matka, cítí se dobře i dítě. Nedodržování základních prvků zdravého stravování a konzumace nevhodných potravin může mít negativní vliv na zdraví vyvíjejícího se plodu (Pokorná, 2008). Stejně tak pohybová aktivita přináší mnoho výhod. Vhodně zvolená pohybová aktivita v těhotenství vede k fyzické i psychické pohodě matky. Správné cviky mohou ženám pomoci mírnit nebo odstranit obtíže spojené s těhotenstvím (Wessels, 2006). Můžeme si položit otázku, zda ženy znají jednoduché rady jak správnými cviky či správnými potravinami mírnit nebo odstranit běžné těhotenské obtíže. Často je jedná o takzvané ,,babské rady“, které se využívají po řadu let a v rodině jsou předávány z matky na dceru. V současnosti vyrábějí farmaceutické firmy různé preparáty určené speciálně těhotným ženám. Všudypřítomná reklama a lehká dostupnost velkého množství farmak na různé obtíže způsobuje, že některé těhotné své obtíže řeší léky. Nehledají nefarmakologický postup, který by byl pravděpodobně šetrnější k nim i jejich nenarozenému dítěti. Dotazníkovým šetřením zjistíme, jak moc jsou ženy informované o tom, jak mírnit dané těhotenské obtíže dodržováním základních prvků zdravého životního stylu. Jak již z předchozího odstavce vyplývá je tématem diplomové práce Životospráva těhotných žen. Sama se dlouhodobě snažím dodržovat základní pravidla zdravé životosprávy. Potřebné informace o správné výživě a tělesné aktivitě čerpám převážně z literatury. Při bakalářském studiu obor Porodní asistentka jsem načerpala odborné 5

informace o správné životosprávě těhotných žen. Při studiu zdravé životosprávy pro vlastní potřebu jsem si začala prohlubovat i znalosti o zdravé životosprávě těhotných žen. Na rozšíření znalostí o pohybové aktivitě v těhotenství jsem absolvovala certifikovaný kurz Cvičení pro těhotné a po porodu. V budoucnosti bych se ráda v této oblasti dále vzdělávala a své znalosti předávala ženám v těhotenských kurzech. K sebevzdělávání mi částečně pomůže i zpracování této práce. Teoretická část práce je zaměřena na pohybovou aktivitu a zásady zdravého stravování v těhotenství. Podrobněji se zaměřuje na změny v těhotenství, časté těhotenské obtíže a jejich řešení. Většina žen se v průběhu těhotenství s nějakým problémem setká. Při řešení problému, který nevyžaduje zásah lékaře, může žena zvolit mezi dvěma možnostmi. Těhotná žena může užít volně prodejný lék nebo zvolit režimová opatření (správné cviky, správné potraviny, jiné stravovací návyky). Správnou životosprávou mohou ženy mírnit řadu těhotenských obtíží nebo jim i předcházet. Tato práce shrnuje poznatky, jak může žena jednoduchým a přirozeným způsobem řešit běžné těhotenské obtíže, aniž by musela užívat léky. Praktická část obsahuje zpracované dotazníkové šetření. Jsou zde uvedeny výsledky šetření. Ženy po porodu byly dotazovány, zda se v těhotenství věnovaly tělesné aktivitě a dodržovaly zásady zdravého stravování. Další část dotazníku zjišťovala znalosti žen tykající se nefarmakologického řešení běžných těhotenských obtíží.

6

1 Cíle práce Hlavní cíl diplomové práce Hlavním cílem práce je zmapovat životní styl těhotných žen. Zjišťovali jsme, zda těhotné ženy dodržují zásady zdravého stravování a zdravě se stravují. Také jsme zjišťovali, zda se těhotné ženy věnují pohybové aktivitě. Dílčí úkoly diplomové práce

•

Zhodnotit, zda ženy vědí, jak mohou správnou výživou a stravovacími návyky mírnit těhotenské obtíže.

•

Zjistit, jaké pohybové aktivitě se těhotné ženy věnují.

•

Zjistit, jak často se ženy pohybové aktivitě věnují.

•

Zmapovat, zda ženy znají cviky, kterými lze mírnit těhotenské obtíže.

•

Zjistit, jaké těhotenské obtíže se u žen vyskytují.

•

Zjistit, kolik kilogramů ženy v těhotenství přibraly.

•

Vytvořit edukační materiál pro těhotné ženy.

7

2 Teoretické poznatky Cílem teoretické části je předat informace o zvolené problematice. Tato část práce bude věnována poznatkům tykajících se životosprávy těhotných žen. Na začátku je stručně popsáno těhotenství a změny na organismu způsobené těhotenstvím. Dále je pozornost věnována především správné výživě a tělesné aktivitě v průběhu gravidity. V neposlední řadě jsou popsány běžné těhotenské obtíže a jejich řešení pomocí správně zvolených potravin nebo cviků.

2.1 Těhotenství Oplození Těhotenství je stav, kdy se v děloze ženy vyvíjí plod – nový jedinec. K otěhotnění dochází po splynutí mužské a ženské pohlavní buňky, spermie a vajíčka (Roztočil, 2008). Tímto spojením vznikne zygota s plným počtem chromozomů (46, XX nebo 46, XY). Zygota se začne dělit. Na povrchu se začnou tvořit rýhy, jedná se o rýhování. Za 3 - 4 dny od oplození vzniká morula. Následně 5. - 6. den vzniká blastocysta. Oplozené vajíčko putuje vejcovodem do dutiny děložní, kdy současně dochází k rýhování. Šestý den po oplození se blastocysta začne zanořovat do sekrečně změněné děložní sliznice (Macků, 2002).

Vývoj plodového vejce Plodové vejce se skládá z plodu, placenty, plodové vody a plodových obalů. Placenta je dočasná endokrinní žláza. Na straně plodového vejce je hladká a odstupuje z ní pupečník. Na mateřské straně je zvrásněná placentárními klky. Placenta zprostředkovává výměnu kyslíku a živin mezi matčiným organismem a plodem. Zároveň odvádí zplodiny jeho metabolismu. Macků (2002) uvádí hlavní funkce placenty: •

Ochranná funkce – placenta tvoří bariéru proti škodlivinám, které mohou přejít z mateřského organismu nebo ze zevního prostředí k plodu.

•

Výživná funkce – dochází k výměně mezi matkou a plodem. Přechod látek se děje difuzí, podle koncentračního spádu (kyslík, oxid uhličitý, voda, ionty, glukóza,

8

močovina) nebo aktivním přenosem, i proti koncentračnímu spádu (aminokyseliny, mastné kyseliny, vitaminy). Placentou prostupuje i většina léků. •

Sekreční funkce – dochází k sekreci několika hormonů. Již 11. den dochází k sekreci choriového gonadotropinu. Nejvyšší hodnoty hormonu jsou v 10. - 12. týdnu těhotenství a pak se jeho hodnoty sníží. Dále placenta produkuje ženské hormony (estrogen a progesteron). Estrogeny na počátku těhotenství produkuje těhotenské žluté tělísko a od třetího měsíce tuto funkci nahrazuje placenta. Progesteron je také nejdříve produkován žlutý tělískem a následně placentou. Placentární laktogen se v placentě tvoří na konci prvního trimestru a jeho produkce se udržuje až do konce těhotenství. Můžeme rozlišit tři vrstvy plodových obalů. Zevní obal plodového vejce je

tvořen deciduou. Jedná se o těhotensky změněné endometrium. Oplodněné vajíčko zde niduje a tato vrstva mu poskytuje první výživu. Postupem těhotenství se šířka decidui ztenčuje z 10 milimetrů na jeden milimetr (Roztočil, 2008). Vnější, průsvitná blána, která odstupuje od okrajů placenty, se nazývá chorion. Mimo oblast placenty splývá s amniálním obalem. Vnitřní obal plodového vejce je amnion. Stejně jako chorion se jedná o průsvitnou a bezcévnou blánu. Pokrývá plodovou stranu placenty a obaluje pupečník. Vnitřní část amnia je kryta epitelem, který secernuje amniální tekutinu (plodová voda) (Macků, 2002). Plodová voda je sterilní a čirá nebo mléčně zkalená tekutina. Zajišťuje vhodné podmínky pro růst a vývoj plodu. Funkce placenty jsou následující: •

Chrání placentu před tlakem plodu,

•

chrání plod před otřesy zvenčí,

•

umožňuje pohyblivost plodu,

•

udržuje stálou teplotu,

•

chrání matku před bolestivými pohyby plodu,

•

podílí se na metabolické rovnováze plodu nebo její poruše,

•

za porodu roztlačuje děložní svalovinu,

9

•

vzorek plodové vody může sloužit k diagnostice stavu plodu (Roztočil, 2008; Macků, 2002). Pupečník je provazec, který spojuje placentu s plodem. Je tvořen jednou žílou a

dvěma tepnami. Pupečníková žíla vede okysličenou krev od placenty k plodu. Naopak pupečníkovými tepnami protéká odkysličená krev od plodu k placentě (Macků, 2002).

Délka těhotenství Těhotenství trvá devět kalendářních nebo deset lunárních měsíců (po 28 dnech). Porodem končí těhotenství a plod přechází z intrauterinního do extrauterinního prostředí. Z plodu se stává novorozenec (Roztočil, 2008). Růst plodu v těhotenství probíhá plynule, ale klinická problematika je odlišná v různých fázích těhotenství. Těhotenství se dělí na tři období, tzv. trimestry (Čech, 2006). Tabulka 1. Rozdělení trimestrů (Zdroj: Čech, 2006)

1. trimestr

do 12. t. t.

2. trimestr

do 28. t. t.

3. trimestr

končí porodem

První trimestr začíná oplozením a končí 12. týdnem. Žena na sobě pozoruje první nejisté známky těhotenství jako je nevolnost, zvracení, únava nebo amenorey. Poslední jmenovaný příznak je u většiny žen impulsem k provedení těhotenského testu. V prvním trimestru dochází k organogenezi – tvorbě orgánů embrya. Embryo je v tomto období zvýšeně citlivé na škodlivé vlivy z prostředí (viry, teratogeny…). Pokud dojde ke kontaktu se škodlivými vlivy, naruší se vývoj plodu a může vzniknout závažné poškození plodu (Čech, 2006). Koncem 12. týdne embryo měří 50 - 80 milimetrů a váží 8 - 14 gramů. Embryo se podobá lidské bytosti, ale hlava je nápadně veliká. Dochází k rozvoji senzorických orgánů. Horní končetiny jsou dlouhé a dosahují proporcionální délky. Dolní končetiny se ještě vyvíjí a proporcionality dosahují později. Prsty na horních končetinách jsou zřetelně vytvořené. Je možná flexe a vytvoření pěsti. Náznak sacího reflexu je patrný při pohybu rtů. Zevní genitál je plně diferencován (Roztočil, 2008).

10

Druhý trimestr se vymezuje od 13. týdne do 28. týdne. Z hlediska subjektivního prožívání těhotenství ženou se jedná o nejklidnější období, kdy se většina žen cítí dobře a mateřství si užívá. K naplnění mateřství dochází při vnímání prvních pohybů plodu. Ženy vícerodičky pohyby pociťují kolem 18. týdne těhotenství, ženy prvorodičky zhruba o dva týdny později (Gregorová, 2010; Roztočil, 2008). Je ukončena organogeneze a zevní podoba plodu. Z embrya se stává plod, proto se toto období nazývá fetální období. Pokračuje růst a vývoj plodu. Dochází ke zlepšení funkce orgánových systémů. Srdeční akce je již stetoskopem slyšitelná. Je patrné lanugo a mázek na těle plodu. Nehty jsou viditelné na prstech nohou i rukou. Od 25. týdne dochází k viabilitě plodu v extrauterinním prostředí. Ke konci 28. týdne je délka plodu přibližně 260 - 300 milimetrů a hmotnost 1000 - 1200 gramů (Roztočil, 2008). Třetí trimestr končí porodem. S narůstajícími týdny gravidity přibývají obtíže pramenící ze zátěže narůstajícího těhotenství. Zvyšuje se hmotnost těhotné, zvětšující děloha znesnadňuje dýchání, těhotné ženy si připadají ,,neforemné“ (Pařízek, 2006). Od 38. týdne je plod zralý a jsou patrné známky donošenosti plodu. Nehty přerůstají prsty, mizí lanugo. U chlapců jsou sestoupnutá varlata, u dívek labia majora překrývají labia minora. Je viditelné rýhování na ploskách. Hmotnost plodu je zcela individuální a liší se podle mnoha faktorů. Hmotnost fyziologického novorozence se pohybuje v rozmezí 2600 - 3800 gramů, délka 45 - 51 centimetrů (Roztočil, 2008).

2.2 Změny v organismu těhotné ženy Těhotenství se také občas nazývá jako ,,jiný stav“. To z důvodu, že v organismu ženy dochází k mnohým změnám. Jedná se o změny v orgánových systémech (Roztočil, 2008). V této kapitole dopodrobna popíšeme změny v orgánových systémech, které se u žen v těhotenství často vyskytují. Pro zdárný vývoj těhotenství je nutné dodržovat zásady správné životosprávy. Do životosprávy řadíme péči o zdravé stravování, tělesnou aktivitu, spánek, hygienickou péči, sexuální život v těhotenství, zaměstnání, cestování (Čech, 2006). V této práci se z celého životního stylu zaměříme na zdravé stravování a fyzickou aktivitu.

11

Změny v reprodukčním systému Těhotná děloha, v důsledku hormonálních změn, mění svůj tvar, konzistenci, barvu a prokrvení. Děloha se během těhotenství z 50 gramů zvětší až na 1000 gramů (Čech, 2006). Dochází ke zvýšenému prokrvení v oblasti malé pánve a zevních rodidel. To může vést ke vzniku varixů na perineu a rektu. Mezi další faktory, které ovlivňují vznik varixů, řadíme zvýšený tlak rostoucí dělohy, zácpu a obezitu (Roztočil, 2008).

Změny v kardiovaskulárním systému Se změnou uložení těhotné dělohy je srdce vysunuto kraniálně a doleva. Hlavní patrnou změnou je zvýšení tepové frekvence o 10 - 15 úderů za minutu. Další měřitelnou změnou je změna krevního tlaku. Ve druhém trimestru se objevuje hypotenze. Projevuje se obzvlášť v poloze na zádech, kdy žena může pociťovat nevolnost a ztratit na pár minut vědomí. Tento stav se nazývá syndrom dolní duté žíly. Je způsoben tlakem rostoucí dělohy na dolní dutou žílu a dochází ke sníženému žilnímu návratu k srdci. Prevencí je poloha vleže na levém boku, kdy nedochází ke stlačování dolní duté žíly dělohou. Krevní tlak se normalizuje směrem k termínu porodu (Čech, 2006; Roztočil, 2008).

Změny v krevním systému U těhotné ženy se zvětšuje objem krve o 1000 - 1500 mililitrů. Dojde ke zvýšení množství krevní plazmy a tím je krev do jisté míry ,,zředěná“. Klesá počet erytrocytů, klesá množství hemoglobinu a hematokritu. V těhotenství je celkově větší spotřeba železa, proto je potřeba, aby těhotná měla dostatečný přísun tohoto prvku. Na druhé straně se zvyšuje počet leukocytů. Sedimentace je v těhotenství fyziologicky zvýšená aniž by měla výpovědní diagnostickou hodnotu (Macků, 2002; Roztočil, 2008).

Změny v dýchacím systému Zvětšující se dělohou dochází ke zvýšení polohy bránice. Touto změnou dochází k omezení kapacity plic. Žena začne více využívat hrudní dýchání. Stoupá spotřeba kyslíku až o 20 %. Zvětšuje se respirační objem a minutová ventilace a to především při prohloubeném dýchání. Frekvence dýchání se u těhotných žen výrazně nezvyšuje. Snižuje se vitální kapacita plic (Macků, 2002; Wessels, 2009). 12

Změny v uropoetickém systému Působením hormonů progesteronu a estrogenu, tlakem těhotné dělohy a zvýšeným objemem krve dochází ke změnám na uretropoetickém systému. Ke změnám dochází na ledvinách, ureterech, močovém měchýři a močové trubici. Ledvinová pánvička a močovody se rozšiřují. Tlakem těhotné dělohy dochází k městnání moči v močovém měchýři a ke vzniku vezikouretrálního reflexu. V těhotenství ženy častěji trpí na močové infekce, kdy příčinou je zvýšení objemu močového traktu. Zvyšuje se frekvence mikce (Čech, 2006).

Změny na gastrointestinálním traktu Mnoho těhotenských obtíží je vyvoláno fyziologickými těhotenskými změnami v oblasti gastrointestinálním traktu. První oblast trávicího traktu, kde dochází ke změnám je oblast dentice. Vlivem estrogenů dochází ke zvýšené produkci slin. Snížená kyselost slin může vést ke vzniku zubního kazu (Roztočil, 2008). Posuneme-li se na trávícím systému směrem dolů, jsou další patrné změny na jícnu, žaludku a ve střevech. Mezi časté těhotenské obtíže, objevující se v prvním trimestru, můžeme řadit nauzeu a zvracení. To je vyvoláno zvýšenou produkcí hCG, metabolickými změnami v oblasti sacharidů, dehydratací nebo citlivostí na různé pachy a chutě. Pálení žáhy (pyrosis) je stav, který vzniká uvolněním svěrače kardie žaludku. Tento stav vede ke vzniku gastroezofageálnímu refluxu. Hormon progesteron způsobuje relaxaci hladkého svalstva gastrointestinálního traktu a to vede ke zpomalené motilitě. Zpomalení motility má za následek plynatost a zácpu. Další, z často vyskytujících se problémů, jsou hemeroidy. Jedná se o velice nepříjemný a intimní problém. Vzniká tlakem rostoucí dělohy na venózní systém střev a při násilném vyprazdňování tuhé stolice (Roztočil, 2008). K mnohým změnám dochází i na játrech. Vlivem vyšší hladiny ženských pohlavních hormonů dochází ke ztíženému odtoku žluče a vzniká cholestáza, městnání žluče. To může vést k usazování žlučových solí v kůži a ženy pociťují svědění, které se odborně nazývá pruritus gravidarum (Roztočil, 2008).

13

Změny na pohybovém aparátu Se zvyšujícím se týdnem těhotenství se zvyšuje hmotnost těhotné a tím se mění její centrum tělesné rovnováhy. To následně vyvolává výrazné změny v postoji, v rovnováze i chůzi. Tíhou rostoucí dělohy směrem dopředu se postupně vytváří bederní hyperlordóza. Při hyperlordóze se posune centrum tělesné rovnováhy do dolních končetin. Dochází k dysbalancím, při kterých jsou přetíženy hlavně svaly a vazy střední a dolní páteře. Důsledkem jsou bolesti zad, zejména ve třetím trimestru. Zvýšením hodnot steroidních hormonů a relaxinu dochází ke zvýšené elasticitě pojivové a kolagenní tkáně. U těhotných žen to způsobuje uvolnění a hypermobilitu pánevních spojů v oblasti sakroiliakálních kloubů a symfýzi. Vzniká pelveolýzis, stav, kdy má žena potíže při chůzi a pociťuje bolestivost v pánevních kloubech. Potíže se zhoršují při obezitě nebo vícečetném těhotenství. Velice důležitý je dostatečný přísun vápníku, aby nedošlo k demineralizaci kostí (Roztočil, 2008).

Změny v metabolismu Během gravidity dochází k výrazným změnám v metabolismu. Organismus ženy nyní musí zajistit živiny nejen pro ženu samotnou, ale i pro vyvíjející plod. Taktéž je potřeba energeticky zajistit nově vznikající orgány či zvětšující se podpůrné tkáně udržující těhotenství a následnou laktaci. Mluvíme o placentě, plodové vodě, rostoucí děloze a prsní tkáni. Aby tělo dokázalo pokrýt vyšší energetické a nutriční nároky, dochází ke zvýšení metabolické účinnosti matky, nejčastěji zvýšenou metabolickou rychlostí. V těhotenství vzniklý orgán, placenta, produkuje hormony ovlivňující metabolismus živin. Působí na metabolickou rychlost, zvyšuje se účinnost vstřebávání živin ve střevě a snižují se ztráty živin při průchodu trávicím traktem a ledvinami (Müllerová, 2004). Celkově dochází ke zvýšení bazálního metabolismu o 15 - 20 % (Čech, 2006). Müllerová (2004) uvádí, že se ve druhé polovině těhotenství zvyšuje rychlost bazálního metabolismu ženy až o 60 %.

Metabolismus proteinů, sacharidů, lipidů Pro zajištění správného růstu plodu je nezbytný dostatečný příjem bílkovin - 1,3 g/kg za den (Čech, 2006). 14

I požadavky na přívod cukrů jsou v těhotenství zvýšeny. Energetické potřeby plodu jsou zajišťovány glukózou a to především ve druhé polovině těhotenství (Roztočil, 2008). Ve druhé půlce těhotenství dochází k nárůstu hodnot plazmatických lipidů (cholesterol, triglyceridy fosfolipidy a lipoproteiny). Pouze malé množství těchto lipidů se ukládá do tukových zásob matky, odkud jsou spalovány pro energetické potřeby v případě hladovění během těhotenství. Ke konci těhotenství má plod zvýšené nutriční požadavky (Roztočil, 2008).

Metabolismus minerálů V těhotenství žena potřebuje stravou získat více iontů železa, vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, jódu, aby je mohla předat plodu. V průběhu těhotenství se zvyšují nároky především na přísun železa a vápníku (Macků, 2002; Roztočil, 2008).

Vodní metabolismus Velká změna se týká vodního metabolismu. Je větší potřeba přísunu vody pro plod, placentu, plodovou vodu a zvětšené cévní řečiště těhotné. V organismu ženy je v průběhu těhotenství zadržováno zhruba šest litrů vody navíc, což je ovlivněno především hormonálně. Zvýšené množství vody v organismu často vede k otokům nohou. V takovém případě se doporučují režimová opatření a nefarmakologická terapie, protože používání diuretik je v těhotenství nevhodné (Roztočil, 2008).

Změny na kůži U těhotných žen se mohou na obličeji objevit žlutohnědé, kožní pigmentace nazývané chloasma uterinum. Kožní pigmentace se objevují na tvářích, horním rtu nebo na čele. Pigmentace jsou způsobeny vlivem MSH. Dále je pigmentace výrazná na dvorcích prsních bradavek a na břiše v linea fusca (Čech, 2006).

Váhový přírůstek v těhotenství Za průměrný váhový přírůstek se všeobecně považuje 12 - 15 kilogramů. Vše závisí na hmotnosti ženy před otěhotněním a nutričních zásobách (Roztočil, 2008). Přírůstek 15

hmotnosti je také závislý na plodovém vejci a mateřských faktorech. Ne vždy platí rovnice mezi příjmem potravy a přírůstkem hmotnosti. Žena by měla dbát na příjem pestré a zdravé stravy. V těhotenství se nedoporučuje záměrně redukovat hmotnost (Čech, 2006). Müllerová (2004) podrobněji popisuje váhový přírůstek v závislosti na výchozí hmotnosti. U ženy, která má nadváhu nebo obezitu, by se měl přírůstek pohybovat okolo 7 - 11 kg. U žen s optimální hmotností se doporučuje přibrat přibližně 11 - 16 kg. U žen s podváhou by měl být přírůstek mezi 12 - 18 kg (Müllerová, 2004). Průměrný váhový přírůstek je 12,5 kg, z čehož je: Tabulka 2. Váhový přírůstek v těhotenství (Zdroj: Müllerová, 2004)

Plod

3 400 g

Placenta

650 g

Děloha

970 g

Prsní tkáň

405 g

Amniová tekutina

800 g

Zvýšení krevního objemu

1 450 g

Zvýšení vody v těle

1 480 g

Zvýšení tukové tkáně

3 345 g

CELKEM

12 500 g

Pro rychlé zhodnocení výchozí hmotnosti ženy slouží výpočet BMI (Body Mass Index). Slouží pro orientační zhodnocení tělesné váhy. Vzorec pro výpočet Body Mass Indexu vypadá následovně: BMI = tělesná váha (v kilogramech) / tělesná výška (v metrech)2 Například: žena vážící před otěhotněním 52 kilogramů, měřící 166 centimetrů si BMI vypočte: 52 / 1,662 = 18,87 (optimální váha) Po výpočtu, se výsledek porovná s klasifikací vydanou Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

16

Tabulka 3. Výpočet BMI (Zdroj: WHO)

BMI

Klasifikace

< 18,5

Podváha

18,5-24,99

Optimální váha

25-29,99

Nadváha

30-34,99

Obezita prvního stupně

25-39,99

Obezita druhého stupně

> 40

Obezita třetího stupně

Stejně jako příliš vysoký, tak i příliš nízký váhový přírůstek v těhotenství přináší určitá rizika. Mezi rizika vyššího přírůstku v těhotenství patří riziko vzniku obezity matky, vytvoření dispozic obezity u plodu nebo vznik těhotenského diabetu. Příliš nízký nárůst hmotnosti přináší riziko předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti u plodu (Hronek, 2012).

2.3 Těhotenské obtíže Jak uvádí Pařízek (2006) v těhotenství se u žen často vyskytují obtíže, které neohrožují zdraví ženy ani dítě, ale způsobují ženě jistý dyskomfort. V této práci se zaměříme především na ty, které lze mírnit nebo odstranit dodržováním základních prvků

správné

životosprávy

(pohybem

a

správnými

stravovacími

návyky).

Dotazníkovým šetřením zjistíme, jakými níže uvedenými obtížemi dotazované ženy trpěly. Práce je zaměřena na mírnění obtíží správnou životosprávou, protože užívání některých léků v těhotenství může negativně ovlivnit vývoj plodu. Vývoj může být narušen kvantitativně nebo kvalitativně. K poškození plodu může dojít v různém období těhotenství. Preimplantační období je typické malou citlivostí k teratogennímu působení léků. Pokud v tomto období užívá žena nevhodné léky, těhotenství buď zanikne, nebo se neporušený plod vyvíjí dál. Po implantaci oplodněného vajíčka (především 15. - 55. den těhotenství) je nejkritičtější období embryonálního vývoje z hlediska podávání léků. V období fetálního vývoje nevznikají viditelné malformace. Podáváním léků v tomto období může poškodit řadu struktur, především centrální nervovou soustavu. Farmaceutické firmy v příbalovém letáku uvádí větu ,,Přípravek lze podávat pouze v případech, kdy potencionální přínos pro matku převažuje nad potencionálním rizikem 17

pro plod“. Ošetřující lékař je pak zodpovědný za rozhodnutí o vhodnosti užívání daného léku těhotnou ženou (Suchopár, 2000).

Pocit na zvracení a ranní nevolnosti Pocit na zvracení, odborně nausea, se vyskytuje převážně na začátku těhotenství. Tento pocit se velmi často objevuje ráno, proto se mluví o ranní nevolnosti. Ta se může objevovat od třetího týdne do čtvrtého měsíce (Pařízek, 2006).

Zvracení Nauzeou a zvracením trpí zhruba 50 - 90 % žen. Projevuje se mezi 4. - 8. týdnem a může přetrvat až do 16. týdne těhotenství. Za příčinu se považuje vliv těhotenských hormonů a uvolnění svaloviny zažívacího traktu, především žaludku. Pokud je zvracení úporné a běžná léčba již nestačí, mluvíme o hyperemesis gravidarum. Jedná se stav objevující se v prvním trimestru. Charakteristické je neutišitelné zvracení způsobující dehydrataci až rozvrat vnitřního prostředí. V takovém případě musí být žena ihned hospitalizována v nemocnici. Prioritou léčby je doplnění volumu a náprava vnitřního prostředí. Klid na lůžku je samozřejmostí (Kment, 2003).

Pálení žáhy Vlivem těhotenských hormonů dochází k uvolnění svalstva žaludku a tím pádem se mohou kyselé žaludeční šťávy dostat do jícnu. Žena pak pociťuje pálení žáhy (Pařízek, 2006).

Anémie V případě, že dojde ke snížení červených krvinek vznikne anémie. Projevem anémie je bledost kůže i sliznic. Těhotná žena s anémií se pak lehko zadýchá (Pařízek, 2006). Dalším projevem, který provází anémii, je únava a nedostatek energie (Bowden, 2009).

18

Bolesti zad V těhotenství dochází k posunutí těžiště těla vpřed - následek rostoucí váhy dítěte. Uvolňují se vazy a svaly a to klade zvýšené nároky na pohybové ústrojí. Nejvíce zatíženy jsou svaly podél páteře. Nevhodným držením těla ženy pociťují bolesti zad (Vitíková, 2007).

Nutkání k močení Dochází k častému nucení na močení. V prvním trimestru je to způsobeno tlakem těhotné dělohy na močový měchýř v malé pánvi. V druhém trimestru dochází k přechodnému zlepšení, protože děloha vystoupí do dutiny břišní. Ve třetím trimestru se opět frekvence mikce zvyšuje a to v období, kdy do malé pánve vstupuje naléhající část plodu. Celkově dochází ke zvýšení močového měchýře na 1000 - 1500 mililitrů (Roztočil, 2008).

Únik moči Tlakem zvětšující se dělohy dochází k ochabnutí svalů pánevního dna. Při ochabnutí těchto svalů dohází k poklesu orgánů malé pánve a následně k úniku moči. V budoucnu hrozí i snížení sexuálního uspokojení. Jak uvádí Dumoulin (2006) v těhotenství trpí únikem moči zhruba 50 % žen. Ve většině případů se jedná o přechodný stav, který po porodu vymizí (Dumoulin, 2006).

Zácpa a nadýmání Kment (2003) definuje zácpu jako stav, kdy dochází k vyprazdňování stolice méně jak 3x týdně a vyprazdňování je obtížné. Tento stav je často doprovázen bolestmi břicha nebo hlavy, flatulencí a únavou. Zhruba 40 % žen v těhotenství trápí zácpa. Ta se projevuje nejčastěji v prvním a třetím trimestru gravidity. Hlavní příčinou je vliv progesteronu a tlak rostoucí dělohy na svalovinu břišní stěny (fyziologicky užívaná při defekaci). U žen, trpících zácpou již před otěhotněním, může dojít ke zhoršení. Pokud žena užívá preparáty železa je nezbytné, aby byla zdravotníky poučena, že tyto léky mohou přispívat ke vzniku zácpy. V takové situace je prevence zácpy nevyhnutelná (Čekal, 2010; Pařízek, 2006). 19

Hemeroidy Jedná se o formu křečových žil v oblasti konečníku a pochvy. Zevní hemeroidy na konečníku jsou popisovány jako modře prosvítající rozšířené žíly. Při zatlačení na stolici se plní krví. Mohou být nepříjemné až bolestivé. Po porodu většinou do několika týdnů samovolně mizí (Kment, 2003; Pařízek, 2006).

Křeče Křeče těhotné pociťují především v lýtkách, stehnech a hýždích. Časté křeče mohou signalizovat nedostatečný příjem vápníku a hořčíku (Vitíková, 2007).

Křečové žíly na dolních končetinách Křečové žíly postihují téměř polovinu těhotných. Vznikají útlakem cévního řečitě těhotnou dělohou (Pařízek, 2006).

Otoky dolních končetin Organismus se skládá ze značné míry z vody. Pokud dojde ke zmnožení tekutiny v mezibuněčném prostoru - vznikne otok. Otoky se nejčastěji objevují izolovaně na dolních končetinách a nejvíce patné jsou k večeru. Jsou-li otoky i na jiných místech těla (ruce, obličej) a jsou patrné hned po ránu, může se jednat o vážný stav, který je nutný konzultovat s lékařem (Čekal, 2010).

2.4 Výživa těhotných ,,Přestože je zřejmé, že to, co nastávající maminky jedí a pijí v průběhu těhotenství, může zásadním způsobem ovlivnit zdraví dítěte i jejich vlastní zdraví, nebývá výživa těhotných žen středem zájmu odborníků, ba ani žen samotných.“ (Fořt 2001, s. 46) ,,Je prokázáno, že se vážné dietní chyby v průběhu těhotenství mohou projevit jako jedna z hlavních příčin těhotenských a poporodních patofyziologických změn v organismu matky nebo i dítěte.“ (Hronek 2004, s. 14)

20

2.4.1 Základní složky potravy Mezi

základní

složky

stravy

řadíme

makronutrienty,

mikronutrienty

a seminutrienty.

Makronutrienty Lidské tělo získává energii z živin (makronutrienty). Základní živiny jsou sacharidy, lipidy a proteiny. Z těchto základních živin tělo získává energii. Doporučovaný energetický poměr mezi základními živinami uvádí Müllerová (2004): •

Proteiny 12 – 15 % celkového energetického příjmu,

•

Lipidy do 30 % celkového energetického příjmu,

•

Sacharidy 55 – 65 % celkového energetického příjmu.

Proteiny V běžné stravě přijímáme dostatek bílkovin. Problém může nastat v případě alternativního způsobu stravování jako je vegetariánství nebo veganství. Strava by měla obsahovat tzv. esenciální aminokyseliny. Jedná se o aminokyseliny, které si tělo nedokáže vytvořit samo a je nutné přijímat je stravou. Bílkoviny jsou základní stavební složkou podpůrných orgánů a svalstva. V těhotenství jsou důležité pro správný růst plodu a pro vývoj placenty. Bílkoviny jsou převážně obsaženy v libovém mase, rybách, mléčných výrobcích, vejcích a luštěninách. Je dobré dávat přednost bílkovinám rostlinného než živočišného původu. Zdravá těhotná žena by měla denně přijmout mezi 50 - 60 gramy bílkovin (Hronek, 2004; Müllerová, 2004).

Lipidy Tuky v těle slouží jako zdroj energie. Přímo nebo jako zásobní zdroj uložený do tukové tkáně. V těhotenství hrají důležitou roli esenciální mastné kyseliny. Ty jsou důležité pro normální nitroděložní vývoj a rozvoj mozku plodu. Jedná se o mastné kyseliny, které musí žena částečně přijímat potravou, protože tělo si je neumí vytvořit samo v dostatečném množství. Najdeme je v rostlinných olejích, listové zelenině, tučných rybách, libovém mase a žloutku. Doporučený příjem tuků u těhotných žen od druhého trimestru je 75 gramů za den. Naproti tomu jsou nasycené mastné kyseliny, 21

které mají spojitost se vznikem srdečně-cévních chorob nebo předčasným porodem. Vyskytují se v uzeninách, tučném mase, tučných sýrech, mléku. Žena by je měla konzumovat co nejméně (Hronek, 2004; Müllerová, 2004).

Sacharidy Sacharidy slouží jako hlavní zdroj energie. Velká část příjmu sacharidů by měla být přijímána ve formě škrobů obsažených v obilovinách, bramborech, kořenové zelenině. V těhotenství stoupá potřeba příjmu sacharidů na 398 gramů za den (Hronek, 2004; Müllerová, 2004).

Mikronutrienty Pojmem mikronutrienty se označují minerální látky a vitaminy. Ty jsou důležité pro udržení životních funkcí organismu (Müllerová, 2004). Vyvážená strava zajistí dostatečný příjem důležitých vitaminů a minerálů. Neníli tomu tak, je nezbytné přistoupit k užívání multivitaminových přípravků. Užívání těchto přípravků má i značné nevýhody. Mezi ně patří vysoká cena, individuální špatná absorpce, toxicita (Brázdová, 2004).

Vitamin B11 – kyselina listová Jedná se o velice důležitý vitamin, který je vhodný dodávat již před početím. Prekoncepčním užíváním 400 mikrogramů vitaminu B11 lze předcházet vrozeným vývojovým vadám plodu (Mach, 2004). Jak správně poukazuje Vašut (2007) tento fakt bývá často opomíjen a lékaři ženy dostatečně neupozorňují na důležitost zvýšeného příjmu kyseliny listové již v prekoncepčním období. Je vhodné kyselinu listovou doplňovat suplementy, protože u poloviny gravidních žen není organismus schopen tuto látku využít v přirozené formě. Doporučená denní dávka, do třetího měsíce gravidity, je 400 mikrogramů na den. Nadále by potom měla žena užívat 600 mikrogramů během dne (Hronek, 2012). Při nedostatku kyseliny listové hrozí vznik malformací plodu. V dnešní době gynekologové doporučují ženám užívat kyselinu listovou již před otěhotněním, čímž dojde ke snížení rizika vzniku defektů o 50 %. Při umělém dodávání tohoto vitaminu hrozí předávkování, které pozorujeme při dávkách vyšších jak 10 miligramů za den. 22

Projevy předávkování jsou: gastrointestinální potíže, nespavost nebo duševní poruchy (Hronek, 2012). Přirozeným zdrojem kyseliny listové je zelená zelenina (brokolice, špenát, salát, hrášek, chřest a petržel). Také se vyskytuje v luštěninách (fazole, čočka, hrách), ořechách, vepřových játrech, tresce, vločkách, sušených datlích, fíkách, pomerančové šťávě, sóje, pšeničném zrně, mandlích nebo celozrnném chlebu (Dostálová, 2012; Hronek, 2012). Velké množství kyseliny listové obsahuje cizrna a to až 557 mikrogramů (Pamplona-Roger, 2005).

Vitamin B12 - cyanokobalamin Vitamin důležitý pro růst a množení buněk a obnovu myelinu nervových buněk. Podílí se na krvetvorbě a působí jako antioxidant. Při nedostatečném množství vitaminu v těle se snižuje schopnost syntézy DNA. To se projevuje zpomaleným dělením buněk, jehož příčinou může být zpomalení růstu plodu. Nedostatek cyanokobalaminu se může podílet na vzniku defektů neurální trubice. Hypovitaminózou jsou ohroženy ženy, které vyloučí ze stravy maso a mléčné výrobky. Nadměrný příjem vitaminu B12 je vzácný. Potraviny bohaté na vitamin B12 jsou játra (hovězí, jehněčí, kachní, krutí, kuřecí), ryby (makrela, sleď, sardinky v oleji, pstruh) a mléčné výrobky (tvrdý sýr, čerstvá vejce). Doporučovaná denní dávka pro těhotnou je 6 mikrogramů za den (Hronek, 2012).

Vitamin C Působí jako silný antioxidant. Je nezbytný k syntéze kolagenu, který je důležitý pro tvorbu a funkci všech orgánů a tkání včetně svalů, kostí, vazů, šlach, cév a kůže. Nemalou roli má ve zvyšování činnosti imunitního systému. Nedostatek vitaminu C vyvolává zvýšenou únavu, nechutenství, podrážděnost, větší náchylnost k infekčním chorobám atd. Jeho nedostatek v těhotenství může vést k předčasnému porodu. Nadměrný příjem vitaminu C může vést k tvorbě ledvinových kamenů a to při konzumaci dávek vyšších jak 4 gramy za den. Těhotné by neměly užívat více jak 500 miligramů za den, aby nedocházelo k překyselení organismu (Hronek, 2012). Nejlepším a nejpřirozenějším zdrojem vitaminu C je ovoce a zelenina. V zelenině je obsažen v nati petržele, křenu, celerové nati, růžičkové kapustě, pažitce, 23

hlávkovém zelí, špenátu, kedlubnách, bramborách. V ovoci se vyskytuje ve větším množství v černém rybízu, jahodách, citrusech, angreštu, malinách, melounu. Doporučenou denní dávkou pro těhotné ženy, do třetího měsíce, je 100 miligramů na den. Od čtvrtého měsíce je to 110 miligramů za den (Hronek, 2012).

Železo Je součástí červených krvinek. Hraje důležitou roli při transportu kyslíku. V době gravidity se zvyšují nároky na přísun železa v důsledku zvýšení krevního objemu a červených krvinek plodem. Při nedostatku železa vzniká chudokrevnost. Nadměrný příjem se projevuje zažívacími potížemi. Vhodná denní dávka pro těhotné do třetího měsíce je 15 miligramů za den. Pro těhotné od čtvrtého měsíce se doporučuje přijímat až 30 miligramů za den. Roztočil (2008) uvádí, že je v těhotenství většinou nutné dodávat železo medikamentózně. Potřeba železa, kterou považuje za optimální je 18 - 20 miligramů denně. Potraviny bohaté na železo jsou sezamová nebo slunečnicová semínka, maso (hovězí, kuřecí, rybí), vepřová nebo telecí játra, droždí nebo sušená nať celeru (Bowden, 2009; Hronek, 2012).

Vápník V těhotenství a během laktace je nezbytný dostatečný příjem vápníku. Je důležitý pro vývoj a růst kostry plodu, proto je jeho zvýšená potřeba dodávky především ve druhé polovině těhotenství. Dostatečný příjem působí preventivně a brání předčasnému porodu, zmírňuje těhotenské křeče nohou, snižuje riziko těhotenské hypertenze a preeklampsie. Nedostatečný příjem bývá příčinou řídnutí kostí, které může vést až k osteoporóze. Krátkodobý, nadměrný přísun není nebezpečný, neboť dojde k jeho vyloučení močí. Doporučovaná denní dávka pro těhotné ženy je 1000 miligramů za den. Vašut (2007) uvádí jako vhodnou denní dávku v těhotenství až 1200 - 1400 miligramů. Vhodným zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky (sýry, tvaroh, jogurty). Vápník se vyskytuje i v sardinkách, makrele a rybích výrobkách (Dostálová, 2012; Hronek, 2012).

Jod Jod je nezbytný stopový prvek, který slouží k tvorbě hormonů štítné žlázy (thyroxinu a trijodthyroninu). Hormony štítné žlázy působí na celý organismus. 24

Nedostatečný příjem jodu představuje riziko nejen pro matku, ale hlavně pro vyvíjející plod. Při těžkém nedostatku jodu chybí plodu základní stavební materiál pro vlastní syntézu tyroidálních hormonů. Plod se rodí s těžkým postižením charakteristickým poruchami vývoje mozku a jiných orgánů. Tento stav se odborně nazývá endemický kreténismus (Hronek, 2004). Nadměrný příjem jodu může u citlivých jedinců vyvolat akné nebo gastroenteritidu. Toxické dávky, způsobující smrt, se pohybují od 200 miligramů do 20 gramů. Doporučená denní dávka jodu u těhotné ženy je 200 mikrogramů. Přirozenými zdroji jodu jsou mořské produkty, ryby a rybí výrobky. V našich podmínkách není spotřeba těchto produktů vysoká, proto je potřeba přijímat jód i v jiných formách. Jod se nachází v jodizované jedlé soli. Nadbytečný příjem jedlé soli na druhé straně může vést ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Nejlepším řešením pro těhotné je dostatečný příjem potravin bohatých na jod. Jedná se o krabí maso, krevety, jedlé slávky, mušle, tresku, humra, makrely, čerstvý sýr, tvaroh, žampiony nebo brokolici (Hronek, 2004).

Seminutrienty Živiny z rostlinné stravy, které nejsou pro tělo nezbytně nutné, ale jejich dlouhodobé užívání přináší kladné účinky. Patří mezi ně vláknina (Müllerová, 2004).

Vláknina Vláknina se řadí do skupiny polysacharidů a lidský organismus ji nedokáže strávit. Dle odlišných vlastností se rozděluje se na rozpustnou a nerozpustnou. Nerozpustná vláknina na sebe ve střevech váže vodu. Zvětšuje svůj objem, tím dochází ke zvětšení objemu tráveniny a chrání před zácpou. Prevence zácpy snižuje riziko vzniku hemeroidů, které často vznikají jako následek dlouhotrvající zácpy. Vláknina na sebe dokáže navázat toxické látky přijaté potravou jako je olovo nebo rtuť. Byl prokázán i vliv na snižování hladiny cholesterolu v krvi. Nedostatek vlákniny vede ke vzniku zácpy. Nadměrný příjem nerozpustné vlákniny snižuje vstřebávání některých dvojmocných prvků jako je vápník, železo, měď. Doporučené množství vlákniny pro těhotné ženy je až 30 gramů za den. Mezi potraviny nejvíce bohaté na vlákninu řadíme otruby, sušené meruňky a kokos. Další potraviny s vysokým obsahem vlákniny jsou ovoce, zelenina a obilné výrobky. Nejvíce vlákniny je vždy ve slupkách, semenech, zrnkách a to ve vrchních vrstvách (Hronek, 2004). 25

2.5 Specifika stravy těhotné V těhotenství by se měla žena snažit dodržovat zásady zdravé životosprávy jako v běžném životě. Shrneme-li správnou výživu těhotné ženy do pyramidy, vypadá následovně:

Ostatní 10 – 40 g volného tuku Maso, vejce, luštěniny 1- 2 porce Mléčné výrobky 3 porce Zelenina 3 porce, ovoce 2 porce Obiloviny, těstoviny, pečivo, rýže 3 – 6 porcí

Obrázek 1. Potravinová pyramida (Zdroj: Müllerová, 2004)

Základním pravidlem je, aby strava těhotné ženy byla vyvážená a pravidelná. Strava by měla být bohatá na vitaminy a minerály, ovoce a zeleninu. Správná výživa podporuje správný růst a vývoj mozku plodu a žena tím poskytuje dítěti zdravý start do života (Gregora, 2007).

Obiloviny Obiloviny neboli cereálie se nachází ve výživové pyramidě ve spodním patře. To znamená, že by měly tvořit největší část jídelníčku. Jedná se o 3 - 6 porcí za den. Pod jednou porcí si lze představit například plátek chleba, rohlík nebo 125 gramů těstovin. (Müllerová, 2004). Obiloviny jsou potraviny vyrobené z pšeničné nebo žitné mouky, kukuřice, rýže nebo ječmene. V posledních letech se zvyšuje obliba takzvané pseudocereálie kam patří 26

pohanka a aramant. Základní výživovou složkou jsou škroby, tedy sacharidy a trochu bílkovin. Jsou bohaté na vitaminy skupiny B, minerální látky, vlákninu. V dnešní době se doporučuje konzumovat celozrnné pečivo, které oproti bílé mouce obsahuje vlákninu, tuky, vitaminy skupiny B a E, minerální látky (hořčík, železo, zinek a jod). Nevhodná je konzumace sladkého bílého pečiva, buchet, koláčů nebo tukového pečiva (Hronek, 2012; Müllerová, 2004).

Ovoce a zelenina Posuneme-li se ve výživové pyramidě o patro výš, nachází se zde ovoce a zelenina. Jsou to potraviny rostlinného původu s vysokým obsahem vody (70 - 96 %). Obsahují vysoké procento vlákniny, vitaminů, kyselinu listovou, karotenoidy, flavonoidy a minerální látky. Ovoce obsahuje převážně cukry. Doporučuje se konzumovat 2 - 4 porce, z toho alespoň jedna syrová. Zelenina je hlavním zdrojem kyseliny listové a za den je dobré přijmout alespoň 3 - 5 porcí, z toho alespoň dvě porce syrové (Müllerová, 2004).

Mléčné výrobky Třetí pozice v pyramidě patří mléčným výrobkům. Jsou hlavním zdrojem vápníku. Zároveň obsahují plnohodnotnou bílkovinu, laktózu, vitaminy i živočišný tuk. Mléko se doporučuje pít pasterizované. Je vhodné konzumovat kysané mléčné výrobky, které vznikají kysáním mléka nebo za použití různých mikroorganismů. Stejně tak se doporučuje konzumovat jogurty s probiotiky, jež obsahují mikroflóru, která příznivě ovlivňuje střevní prostředí. Těhotná by měla konzumovat tři porce denně, kdy za jednou porci považujeme 200 mililitrů mléka, 200 mililitrů jogurtu nebo 55 gramů sýra (Müllerová, 2004).

Maso, vejce, luštěniny Předposlední skupina v pyramidě je tvořena masem, ryby, vejci a luštěninami. Jedná se o potraviny obsahující převážně bílkoviny a tuky. Maso, ryby, vejce jsou zdrojem kvalitních bílkovin, železa, zinku, fosforu, vitaminů B. Tyto potraviny jsou bohaté na mastné kyseliny, ale chudé na vlákninu. Mastné kyseliny jsou důležité pro správný vývoj mozku plodu (Müllerová, 2004). 27

Bowden (2009) uvádí výsledky výzkumu vědců z Národního institutu veřejného zdraví, který proběhl v roce 2007. Výzkum uvádí, že konzumace ryb v těhotenství může u dítěte v pozdějším věku snížit riziko rozvoje nemocí jako je astma nebo ekzém. Děti žen, které konzumovaly 2,5 porce ryb týdně v porovnání s těmi, které konzumovaly jednu porci týdně, měly o 37 procent nižší riziko, že budou trpět ekzémem. Luštěniny jsou cenné pro vysoký podíl bílkovin, vlákniny a vitaminů skupiny B. Obsahují oligosacharidy, které způsobují nadýmání. Je doporučeno konzumovat jednu až dvě porce ve skupině masa, ryb, vajec a luštěnin. Jedna porce znamená 80 - 100 gramů syrového masa, či 2 vejce (Müllerová, 2004).

Volné tuky Tuky lze rozdělit dle původu na živočišné a rostlinné. V těhotenství jsou důležité esenciální mastné kyseliny, díky kterým dochází ke správnému rozvoji mozku plodu. Označují se jako nenasycené mastné kyseliny. Organismus si je nedokáže v dostatečné míře vytvořit sám, proto je nutné je stravou doplňovat. Nachází se v rostlinných olejích, listové zelenině, tučných rybách, libovém mase a žloutku. Naopak trans mastné kyseliny, vznikající při zastaralé výrobě margarínů, by neměla těhotná konzumovat ve velkém množství. Přecházejí přes placentu k plodu, jsou spojovány s předčasným porodem a zvyšují riziko srdečně-cévních chorob (Müllerová, 2004).

2.6 Pitný režim Lidský organismus je tvořen ze 70 % vodou. Je nezbytné udržovat správnou vodní rovnováhu organismu dostatečným příjmem tekutin. V případě nedostatečného příjmu nebo zvýšeného výdeje vody dochází k dehydrataci. U těhotné k tomuto stavu může přispět dlouhodobé zvracení. Naopak nadměrný příjem tekutin vede k tvorbě edémů. Většina autorů doporučuje příjem 30 - 40 mililitrů na 1 kilogram tělesné hmotnosti (Hronek, 2004). Za vhodné tekutiny se považuje stolní nebo minerální voda, zeleninové nebo ovocné šťávy ředěné minerální vodou. Nevhodné je konzumování vody z vodního kohoutku. Těhotné by se také měly vyvarovat dlouhodobému pití bylinných čajů. Ty mohou zatížit organismus alkaloidy, silicemi, glykosidy a dalšími účinnými látkami s různými orgánově specifickými účinky. Za bezpečné čaje lze považovat čaje 28

připravené z jahodníku, maliníku, ostružiníku, lipového květu nebo šípku. Neméně důležitý je příjem mléka a mléčných výrobků. Mléko je významný zdroj minerálních látek (vápníku, fosforu, hořčíku, draslíku, sodíku a zinku). Vápník je v těhotenství důležitý pro tvorbu kostí, zubů plodu, taktéž pro udržení dobrého skeletu a chrupu těhotné ženy. Samozřejmostí je, že těhotná žena by se měla vyvarovat konzumaci alkoholu (Dostálová, 2012; Hronek, 2004).

Dotazník na rychlé zhodnocení výživy těhotných žen Světová zdravotnická organizace vytvořila krátký dotazník, kterým lze během krátké chvíle zhodnotit výživu těhotných žen. Dotazník se skládá z deseti položek. Žena udává jakou potravu a v jakém množství přijala předchozí den. Za každou kladnou odpověď získá jeden bod. Maximální počet je 10 bodů. Na závěr se body sečtou a konečný výsledek se zhodnotí dle daného schématu (Brázdová, 2004). Vzpomeňte si na Váš průměrný jídelníček během jednoho dne v těhotenství. Vyskytovaly se v něm alespoň: 3 porce z obilovin (těstoviny, pečivo, rýže...)

Ano

Ne

3 porce zeleniny

Ano

Ne

Ano

Ne

Ano

Ne

Ano

Ne

3 porce mléčných výrobků

Ano

Ne

1-2 porce ze skupiny masa, ryb, luštěnin, vejce

Ano

Ne

Bylo jídlo rozvrženo do 5 porcí během dne

Ano

Ne

Jednalo se o netučné, libové a nízkotučné varianty

Ano

Ne

Byla strava ve výše uvedených skupinách rozmanitá

Ano

Ne

-

Z toho alespoň 2 porce syrové

2 porce ovoce -

Z toho alespoň 1 porce syrová

Obrázek 2. Dotazník na výživu těhotných žen (Zdroj: Brázdová, 2004)

Za jednu porci obilovin se považuje například jeden rohlík nebo kopeček vařené rýže. Jednu porci zeleniny si můžeme představit jako jednu papriku, misku salátu nebo sklenici neředěné zeleninové šťávy. Jedno jablko, pomeranč nebo banán je jedna porce ovoce. Pro přijetí jedné porce mléčného výrobku je nutné sníst jeden větší kelímek jogurtu nebo 55 gramů sýra (Brázdová, 2004).

29

Hodnocení: 10 bodů: Výživa je výborná, zcela v pořádku! Bude velmi vhodné stravovat se podle stejných zásad jako doposud. 9 až 7 bodů: V kvalitě stravy jsou ještě rezervy, ale nebude příliš obtížné udělat pozitivní změny k tomu, aby byla výživa úplně bez chyb. 6 až 4 body: Výživa není z hlediska kvality dostatečná. Je zapotřebí větších změn, aby bylo možné hodnotit ji alespoň jako dostatečnou. 3 až 0 bodů: Zcela nedostatečná kvalita výživy, nutná okamžitá a razantní náprava (Brázdová, 2004).

2.7 Potraviny a stravovací návyky zmírňující těhotenské obtíže Jak již bylo zmíněno strava matky ovlivní zdraví nenarozeného dítěte. Dodržováním zásad správného stravování žena dělá něco nejen pro své zdraví, ale hlavně pro zdraví ještě nenarozeného dítěte. Konzumace správně zvolených potravin může těhotným pomoci s mírněním různých těhotenských nepříjemností. Je dokázáno, že i správně zvolené suroviny mohou zvýšit pravděpodobnost početí. To vše díky určitým látkám, které jsou obsažené v potravinách (Bowden, 2009).

Nauzea a zvracení Pokud žena trpí ranními nevolnostmi je ideální, aby snědla něco malého ještě dříve, než ráno vstane z postele. Žena by měla mít na nočním stolku připravené drobné občerstvení a pití. Žena konzumací piškotu nebo sucharu může předejít ranní nevolnosti. Pokud nevolnosti přetrvávají přes den, může ženě pomoci, když bude jíst častěji a malé porce jídel. Je vhodné omezit konzumaci tučných, těžko stravitelných potravin a mléčných nápojů. Čistě z rostlinných prostředků pomáhá pít čaje z heřmánku, máty nebo zázvoru (Pařízek, 2006). Widdowson (2004) doporučuje jíst čerstvé ovoce (hrušky broskve, nektarinky, banány, nektarinky) a do jídel přidávat čerstvý zázvor. Jak uvádí Bowden (2009), účinnost zázvoru byla klinicky zkoumaná. Pokud ženy užívaly zázvor v dávce 500 miligramů, došlo k omezení pocitu nevolnosti. Při příjmu denní dávky 1000 miligramů 30

dokonce došlo k výraznému omezení zvracení. Obavy, že je zázvor nebezpečný, nejsou na místě. V případě, že žena užívá čerství zázvor do čaje nebo pokrmů není důvod se obávat. Opatrnosti je potřeba v případě užívání vysokých dávek zázvoru ve formě potravinových doplňků. Bowden (2009) dále radí jíst potraviny bohaté na vlákninu. Při pocitu nevolnosti může pomoci přivonění si k citronu.

Pálení žáhy Pokud těhotnou trápí pálení žáhy, měla by se vyhýbat konzumaci ostrých a kořeněných jídel. Z jídelníčku by měla vyřadit sycené nápoje, kofeinové nápoje, peprmintové bonbony a čokoláda (Ricciotti, 2009). Brázdová (2004) doporučuje mléko a mléčné výrobky. Ty mohou způsobit krátkodobou úlevu, avšak někdy vápník a proteiny z mléčných výrobků mohou ještě zvýšit sekreci žaludečních kyselin. Z režimových opatření může ženě pomoci, když bude spát a odpočívat se zvýšenou horní polovinou těla. Samozřejmostí je jíst menší porce, ale častěji.

Anémie Lehkou anémii lze kompenzovat vyšším příjmem potravin bohatých na železo. Mezi významné přírodní zdroje železa patří vnitřnosti, vaječný žloutek, hovězí maso, kuřecí maso, ryby, špenát, luštěniny, listová zelenina, meruňky nebo kopřiva. Jak upozorňuje Gregora (2007) vnitřnosti by měly být vždy dobře tepelně zpracované a žena by je neměla konzumovat často. Dobré vstřebávání železa usnadňuje vitamin C, který získá žena konzumací ovoce a zeleniny. V ovoci je převážně v černém rybízu, jahodách, citrusech, malinách. Zelenina bohatá na vitamin C je celerová nať, kapusta, pažitka, špenát, kedlubna (Gregora, 2007).

Zácpa a nadýmání Žena může přecházet zácpě tím, že si natrénuje vyprazdňovací reflex. Ten spočívá v tom, že si každé ráno vypije sklenku obyčejné, teplé vody. Následně se nasnídá. Snídaně je první jídlo dne a hraje velkou roli v dobrém fungování peristaltiky střev (Widdowson, 2004). Prevencí zácpy je dostatečný příjem vlákniny a tekutin. Dostatek vlákniny obsahuje zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny a luštěniny. Čekal (2010) radí konzumovat potraviny s mírným projímavým účinkem (kyselé mléko, jogurty). Pokud 31

ani tyto potraviny nemají kýžený efekt, může si žena zakoupit přírodní vlákninu Psylium (Kment, 2003). Předcházením zácpy žena předchází i vzniku hemeroidů v oblasti konečníku. Plynatost může způsobit ,,hltání“ jídla nebo konzumace nadýmavých potravin (cibule, zelí, kapusta) (Gregora, 2007).

2.8 Pohybová aktivita v těhotenství Jak již bylo zmíněno výše, během těhotenství dochází k mnohým změnám, tělesným i psychickým. Ženě nic nebrání v tom, aby se věnovala pohybové aktivitě, jedná-li se o fyziologické těhotenství. Také je důležité poslouchat vlastní tělo, a pokud se žena necítí, neměla by pohybovou aktivitu vykonávat (Dumoulin, 2006). Cílem cvičení během gravidity je, aby těhotná byla v optimálním zdravotním stavu. To znamená, aby zůstala v dobré fyzické i psychické kondici a tím vytvořila vhodné podmínky pro vývoj plodu. Cvičení má zabránit změnám, které těhotenství a porod způsobuje na ženském organismu. Neméně významným úkolem cvičení je připravit těhotnou na porod tak, aby byl co nejméně vyčerpávající pro rodičku i dítě (Volejníková, 2002). V případě, že žena nikdy žádnou fyzickou aktivitu nevykonávala, nebo velmi zřídka, neměla by v těhotenství začínat cvičit. Toto doporučení se netýká pouze cvičení speciálně určeného pro těhotné ženy. Tento druh cvičení může začít cvičit každá těhotná. Každou fyzickou aktivitu a její provádění by však měla žena konzultovat se svým obvodním gynekologem (Bejdáková, 2006).

Klady, které přináší cvičení v těhotenství Žena, která v těhotenství pravidelně a přiměřeně sportuje, může očekávat příznivé účinky. Příznivé účinky cvičení: •

ženy prožívají těhotenství ve větší fyzické i psychické pohodě,

•

mají více energie,

•

přibírají v mezích normy,

•

po porodu se rychleji vrací ke své původní váze, 32

•

cvičení je prevence zácpy a následně hemeroidů,

•

dochází ke zmírnění otoků nohou a křečových žil,

•

přináší úlevu od bolestí zad,

•

je prevencí inkontinence moči (Dumoulin, 2006).

Relativní kontraindikace cvičení v těhotenství •

Vysoký krevní tlak,

•

poruchy srdečného rytmu,

•

poruchy štítné žlázy,

•

diabetes mellitus I. typu,

•

předchozí předčasný porod v anamnéze,

•

prokázaná epilepsie,

•

nadváha nebo výrazná obezita (Kristiníková, 2013).

Absolutní kontraindikace cvičení v těhotenství •

Závažné onemocnění srdce (poruchy srdečních chlopní),

•

dochází ke krvácení z dělohy,

•

ženy, které mají v anamnéze tři a více spontánních potratů,

•

hrozí předčasný porod,

•

inkompetence hrdla děložního,

•

je diagnostikovaná vcestná placenta,

•

poruchy růstu plodu,

•

preeklampsie (Kristiníková, 2013).

33

Důležité zásady sportování v těhotenství Aby bylo cvičení prospěšné pro ženu i pro plod, je nutné dodržovat určité zásady. Zásady cvičení v těhotenství: •

Žena by neměla začínat novou pohybovou aktivitu,

•

necvičit do vyčerpání,

•

tělesná teplota při fyzické aktivitě by neměla překročit 38 stupňů (Bejdáková, 2006),

•

tepová frekvence během cvičení nemá překročit 140 tepů za minutu (Kristiníková, 2013),

•

zmírnit intenzitu cvičení v období předpokládané menstruace a to především na začátku těhotenství,

•

cvičit pravidelně, nejlépe 2 - 3 krát týdně po dobu 20 - 30 minut,

•

vyvarovat se sportům, kde dochází k prudkým švihům, odrazům, výpadům a skokům (Vitíková, 2007),

•

dodržovat pravidelný pitný režim,

•

sportovat v přiměřené intenzitě, tak aby nedošlo k oběhovému selhání, které se projevuje jako ,,černo před očima,,

•

vybírat si především cviky zaměřené na velké svalové skupiny,

•

neprovádět cvičení, které na delší dobu zvyšuje nitrobřišní tlak,

•

vynechat cviky, při kterých se zadržuje dech,

•

vyvarovat se při sportování vysokohorskému prostředí nad 2500 metrů nad mořem,

•

nevěnovat se sportům, při kterých je riziko pádu, zranění, nárazu nebo pohmoždění břicha,

34

•

vyvarovat se pohybům do krajních poloh (svaly, vazy a šlachy jsou vlivem hormonů uvolněny a hrozí riziko vzniku zranění),

•

po třetím měsíci těhotenství by měla být žena opatrná v poloze na zádech, kdy se musí v případě nevolnosti ihned obrátit na levý bok (Bejdáková, 2006).

Vhodné sporty v těhotenství Zdravá žena se během fyziologického těhotenství může věnovat mnoha různým sportům. V dnešní době je v každém větším městě velká nabídka různých forem cvičení včetně cvičení určeného speciálně pro těhotné ženy. Nyní si uvedeme vhodné a většinou nejčastěji navštěvované pohybové aktivity pro těhotné ženy (Bejdáková, 2006).

Plavání Jedno z nejvhodnějších a nejvyužívanějších cvičení v průběhu těhotenství. Ženy mohou plavat od začátku těhotenství přibližně do 38. týdne těhotenství. Později se již nedoporučuje chodit do bazénu z důvodu možného vniknutí infekce do porodních cest (vlivem postupného otevírání porodních cest). Z tohoto důvodu je nezbytné navštěvovat bazény, které jsou určeny pro děti a těhotné ženy. Majitel by měl mít potvrzení od hygieniků o kvalitě vody. Teplota vody by se měla pohybovat okolo 27 stupňů. Voda nadlehčuje tělo a uvolňuje klouby. Zároveň dochází k posilování velkých svalových skupin (Sikorová, 2006). Těhotná zvolí styl plavání, který jí vyhovuje, vyjma motýlka. Pokud žena zvolí styl prsa, je dobré, aby dýchala do vody. V případě, že žena neumí dýchat do vody, je lepší zvolit jiný styl plavání, při kterém nedochází k přetěžování krční páteře (Bejdáková, 2006). Je možné navštěvovat i kurzy cvičení ve vodě určené pro těhotné ženy. Při tomto cvičení dochází k posilování s vlastní vahou těla nebo s pomůckami. Při cvičení by měly ženy dbát na svoji bezpečnost, neboť vzniká riziko pádu (Adami, 2005).

Chůze Chůze je přirozený pohyb, tudíž v těhotenství doporučovaný pohyb. Abychom chůzi mohli považovat za pohybovou aktivitu, musí se jednat o svižnější tempo. Svižnější tempo znamená, že při chůzi lze konverzovat, mluvit celé věty bez zadýchání. Těhotná může začít chodit 3x týdně po dobu 20 - 30 minut. Postupně lze navyšovat 35

délku i četnost chůze. Pouze poslední měsíc před porodem je vhodné zvolnit tempo. Svižnější chůze posiluje kardiovaskulární systém, posiluje svaly dolních končetin a zádové svaly. Terén pro chůzi volí žena dle možností, nejlépe v parku, přírodě nebo v lese. Vhodný oděv a obuv je samozřejmostí (Sikorová, 2006).

Těhotenské cvičení Těhotenské cvičení se řadí mezi další výbornou pohybovou aktivitu. Cvičení vede porodní asistentka nebo fyzioterapeut. Cviky jsou uzpůsobeny těhotným ženám. Cvičené je rozvrženo dle jednotlivých trimestrů, kdy se jednotlivé cviky vypouštějí nebo naopak přidávají. Cvičení lze provozovat od začátku těhotenství až do porodu. Zaměřuje se na posilování velkých svalových skupin (prsních svalů, zádových svalů, břišních svalů, svalů pánevního dna), které žena využívá při porodu. Při cvičení se mohou využívat pomůcky, jako jsou posilovací gumy, overbaly a gymnastické míče. Během lekce se provádějí i protahovací cviky oblastí těla, které jsou v těhotenství nejvíce zatěžovány. Těhotné se zde naučí polohy využitelné při porodu. Také se zde nacvičuje správně dýchání k porodu (Pařízek, 2006).

Cyklistika Jsou různé názory na to, zda je cyklistika vhodný sport během těhotenství. Při jízdě na kole jak v přírodě, tak ve městě hrozí pády, otřesy nebo jiná zranění. Pokud žena nikdy na kole nejezdila, není vůbec vhodné s cyklistikou v těhotenství začínat. Žena, která je zvyklá pravidelně jezdit na kole se nemusí své aktivity vzdávat. Jen musí důkladně zvolit terén, který je pevný a rovný, například jezdit na cyklostezce. Dobrou alternativou je stacionární kolo, kde odpadá riziko pádu. Pokud žena zvolí jízdu na stacionárním kole, zvolí správnou intenzitu a bude pravidelně doplňovat tekutiny, lze považovat jízdu na kole jako vhodnou pohybovou aktivitu. Správná intenzita je stejná jako u chůze, tedy žena by měla být při jízdě schopná konverzovat, aniž by se jí nedostávalo vzduchu. Ve třetím trimestru se doporučuje jízdu pozvolna snižovat (Sikorová, 2006).

Břišní tanec Již ve starověku lékaři věděli, že břišní tanec napomáhá porodnímu procesu. Ženy při porodu praktikovaly rituály. Byl vytvořen stan pro rodící ženu, kde se sešly 36

ostatní ženy a tančily. Taneční pohyby napodobovaly porodní pohyby, tím pádem se ženě snáze rodilo. V dnešní době opět vzrůstá obliba tohoto tance. Při tančení dochází ke zpevnění břišních svalů a svalů pánevního dna. Taneční pohyby uvolní tělo a při porodu dochází ke snadnějšímu otevírání porodních cest (Coluccia, 2005). Břišní tanec má mnoho dalších příznivých účinků. Mezi ně patří mírnění bolestí zad nebo pálení žáhy. Taktéž při tanci dochází ke vzpřímenému držení těla a správnému dýchání, které pomáhá přivádět k dítěti více kyslíku (Gregora, 2007).

Jóga Cvičení jógy přináší novou vitalitu, rovnováhu, sebedůvěru, zlepšuje soustředění a harmonizuje mysl. Widdowson (2004) během své praxe zpozorovala, že ženy cvičící jógu jsou štíhlejší než jiné nastávající matky. Je to díky cvikům, které pomáhají rozproudit lymfatický systém a nedochází k zadržování vody v těle. Také endokrinní systém, matek cvičících jógu, byl harmonický a ženy neměly tendenci k nadváze. Z žen vyzařovalo i zdravé sebevědomí a rovnováha. Také návrat do původní formy je pro tyto ženy snadnější (Widdowson, 2004). Jóga přináší mnohé pozitivní účinky. Je však potřeba dodržovat pravidla, díky kterým bude cvičení bezpečné. První důležitá zásada zní, aby těhotné od čtvrtého měsíce neprováděly žádné obrácené pozice, například svíčku. Při cvičení by vždy měla být hlava výš než srdce, aby se do hlavy nedostalo příliš krve a nedošlo k oběhovým problémům. Při cvičení jógy v těhotenství je dobré se vyvarovat polohám, kdy se dlouho leží na zádech. V této poloze může vzniknout syndrom dolní duté žíly. Neméně důležitou zásadou je, aby žena při cvičení nezadržovala dech. Pokud by se během cvičení dostavila bolest, křeč, nevolnost je nezbytné cvičení ihned ukončit (Wessels, 2009).

Pilates Pilates je cvičení, při kterém dochází k rozvoji tělesné kondice jako celku. Cvičení pomůže ženě udržet tělo v dobré fyzické kondici. Při tomto cvičení dochází k posilování ,,středu těla“. Mezi tyto svaly patří příčný břišní sval, přímý břišní sval, šikmé břišní svaly a svaly pánevního dna, taktéž se zapojují zádové svaly. Svaly tvořící střed těla jsou v těhotenství zatěžovány. Cvičením dochází k jejich posílení. Cvičení 37

pilates je přizpůsobeno všem třem trimestrům. Během cvičení by měla žena dodržovat základní zásady cvičení v těhotenství. Obzvlášť důležité je, aby těhotná neležena na zemi déle než pět minut. Výhodou při cvičení pilates je, že dochází k přiměřenému posilování břišních svalů a svalů pánevního dna. Silné břišní svaly zajistí dobrou podporu páteře. Je nižší pravděpodobnost výskytu bolestí zad. Zpevněné břišní svaly mají menší pravděpodobnost rozestupu a rychleji se po porodu vrací do původní polohy (King, 2005).

Nevhodné sporty v těhotenství Jedná se o sporty, při kterých vzniká vysoké riziko zranění. Těhotná by je v žádném případě neměla provozovat vzhledem k riziku poranění sebe i plodu. Jedná se o sporty: •

Seskoky padákem, bunde dumping, horolezectví,

•

potápění,

•

míčové hry (volejbal, tenis),

•

silové porty (vzpírání),

•

kanoistika (Bejdánová, 2006).

2.9 Cviky a režimová opatření zmírňující těhotenské obtíže Prováděním jednoduchých cviků lze v těhotenství předcházet, mírnit nebo odstraňovat mnoho běžných obtíží, které se vyskytují v těhotenství.

Zácpa Pokud má žena problém se zácpou, je dobré zkombinovat konzumaci potravin bohatých na vlákninu se správnými cviky. Mezi cvičení stimulující pohyb střev řadíme břišní dýchání a kombinace břišního dýchání se sklápěním nohou (Dumoulin, 2006). Břišní dýchání může žena trénovat vleže, vsedě, v kleče nebo na všech čtyřech. Princip břišního dýchání je jednoduchý. Žena na začátku vydechne ústy a zároveň nenásilně zatáhne břicho tak, jakoby z něj chtěla vytlačit vzduch. Vydechuje do té doby, 38

až pocítí práci břišních svalů, především spodní části břicha. Poté může břicho uvolnit a automaticky dojde k nádechu. Stahování a uvolňování břicha za současného masírování napomáhá stimulovat pohyb střev. Masáž se provádí v poloze na zádech. Žena provádí krouživé pohyby ve směru zprava nahoru, poté rovně doleva a následně dolů. Touto masáží se stimuluje pohyb střev a pomáhá vypuzení střevních plynů. Vhodné provádět pětkrát po jídle (Dumoulin, 2006). Dalším cvikem, který napomáhá pohybu střev je kombinace břišního dýchání se sklápěním nohou. Výchozí pozice je poloha na zádech s pokrčenými koleny. Při výdechu žena sklápí pokrčené nohy doleva. Následně dojde k uvolnění břicha a k nádechu, kdy se vrací pokrčená kolena doprostřed. Poté se cvik zopakuje na pravou stranu. Při cviku dochází k masáži střev. Cvik se provádí po jídle, pětkrát na každou stranu (Dumoulin, 2006).

Hemeroidy Vlivem hormonálních změn dochází v těhotenství k oběhovým potížím. Následně pak vznikají otoky, křečové žíly na nohou, zevních rodidlech nebo hemeroidy na konečníku. Správnou životosprávou a cviky lze tyto obtíže mírnit. Prevencí vzniku hemeroidů v oblasti konečníku je předcházení vzniku zácpy. Žena by měla dodržovat pravidla prevence zácpy. Při vyprazdňování by neměla při tlačení zadržovat dech. V takovém případě by docházelo k velkému tlaku na oblast hráze. Pokud nedoje k rychlému vyprázdnění je dobré počkat, až žena opět pocítí nutkání na stolici (Dumoulin, 2006). Předcházet vzniku hemeroidů lze cvičením svalů pánevního dna. Na začátku vzniku obtíží mohou pomoci heřmánkové sedací koupele a ledování postižené oblasti. Sáček s ledem se zabalí do ručníku a přikládá se alespoň dvakrát denně po dobu 15 - 20 minut (Vitíková, 2007). Sedací koupele lze také provádět v odvaru z dubové kůry (Gregora, 2007). Cvik, který působí preventivně proti vzniku nebo zmírňuje již existující křečové žíly, se nazývá Nůžky. Žena vleže na zádech rozpaží ruce do stran, dlaně směřují nahoru. Při nádechu zvedne pravou nohu. Při výdechu pak vede nohu doleva, až se dotkne podložky. Chvíli setrvá a vymění strany (Wessels, 2009). 39

Křečové žíly V těhotenství se vlivem rostoucí dělohy zhoršuje návrat krve z dolních končetin. V první řadě by měla žena dodržovat několik režimových opatření. Těhotná by se měla vyvarovat dlouhému stání nebo dlouhému sezení se zkříženými končetinami. Pokud se dlouhodobému stání nevyhne Vitíková (2007) radí přenášet váhu z jedné nohy na druhou nebo provádět výpony na špičky a zpět na paty. Po celém dni je dobré odpočívat vleže nebo vsedě s nohama výše než trup. Pokud je to ženě příjemné může si na spaní podložit nohy polštářem, aby byly nohy mírně vyvýšené. Co se týče oblečení, žena by se měla vyvarovat nošení těsných oděvů (těsné spodní prádlo, podkolenky, ponožky). Samozřejmě nesmí opomenout cvičení (Beránková, 2000). Použití měsíčkové masti nebo gelu s extraktem z kaštanovníků může přinést chvilkovou úlevu. Mast je ideální aplikovat na dolní končetiny ihned ráno ve směru od lýtek až ke tříslům (Stadelmann, 2004). Existuje několik cviků, kterými lze křečovým žilám předcházet nebo alespoň mírnit jejich výskyt. První cvik se provádí na zádech. Dolní končetiny se zvednou do pravého úhlu, horní končetiny se dají v týl. Žena provádí kroužky v hlezenních kloubech a to na obě strany (Beránková, 2000). Při dalším cviku žena opět leží na zádech, bedra přitisknutá k podložce, nohy natažené. Při cviku se střídavě propínají a přitahují špičky, takzvané ,,fajky a špičky“. Třetí cvik, který lze cvičit je jízda na kole. Nohy se zvednou do vzduchu a pohybuje se s nimi jako při jízdě na kole (Mázlová, 2011). Poslední cvik se provádí vsedě. Žena ho může cvičit kdekoliv, například v práci. Spočívá v pravidelném přenášení chodidel na špičky a paty (Ryšavá, 2003).

Otoky nohou Otoky lokalizované na dolních končetinách jsou známkou narušeného návratu krve k srdci. Nejvýraznější jsou k večeru. Prevence spočívá na podobném principu jako prevence křečových žil. Aby se otokům předcházelo, je nutné se vyhýbat dlouhému stání a sezení s překříženýma nohama. Vhodné je využívat polohu vleže se zdviženými dolními končetinami. Cviky na zmírnění otoků lze provádět stejně jako cviky proti křečovým žilám. Cvik vycházející z jógy se nazývá Závora. Žena se položí na pravý bok. Pod hlavu si položí pokrčenou paži. Pravá noha se lehce pokrčí, aby zajistila stabilitu. Levá noha se natáhne a prsty se přitáhnou k tělu. Následně žena zvedne levou 40

nohu a nadechne se. Poté klesá nohou dolů a vydechne. Totéž se provádí na druhou stranu. Prevencí je i nošení kompresivních punčoch, které se pro požadovaný efekt musí nasadit hned ráno (Dumoulin, 2006; Wessels, 2009).

Únik moči Únik moči je intimní problém, který se může objevit již během těhotenství častěji po porodu. Je způsoben ochabnutím svalů pánevního dna, na které je během těhotenství vyvinut velký tlak. Dlouhodobý tlak vede k jejich ochabnutí. K největšímu zatížení dochází během porodu, kdy hlavička dítěte prochází porodními cestami. Proto je nesmírně důležité začít svaly pánevního dna posilovat již v těhotenství (Beránková, 2000). Svaly pánevního dna mohou být zeslabovány i v běžném životě. Děje se tomu například při dlouhodobé zácpě nebo kašli. Posilovat svaly pánevního dna by neměly ženy opomíjet i mimo období gravidity (Lang-Reeves, 2008). Předtím než začne žena cvičit, je nezbytné provést nácvik, zda dochází ke stahování správných svalů - svalů pánevního dna. Princip cviků spočívá ve vtahování konečníku, pochvy a močové trubice směrem dovnitř. Tento stav můžeme připodobnit k tomu jako by žena chtěla zadržet nucení na močení a stolici. Pokud si těhotná není jistá, zda vtahuje správné svaly, může provést kontrolu při močení. Měla by být schopna na chvíli přerušit proud močení. Kontrola se nedoporučuje provádět často, protože by mohlo dojít k infekci močových cest. Až si žena uvědomí svaly, které má vtahovat, může přistoupit k samotnému cvičení (Vitíková, 2007). První cvik se provádí vleže na zádech. Žena zvedne dolní končetiny a položí je na židli tak, aby byla lýtka opřená o židli. Při cviku se podsadí pánev a s výdechem se vtáhnout zmiňované svěrače. V této poloze se chvilku setrvá a s nádechem se vrátí do původní polohy. Při cviku se snažíme, aby nedošlo k zatnutí stehenních svalů. Při druhém cviku žena zůstává ležet na zádech, ale pokrčí dolní končetiny. Při výdechu se podsadí pánev a zapojí se hýžďové svaly, břišní svaly a svaly pánevního dna. Po krátké výdrži se opět vrací do původní polohy. Největší práci odvádí svaly pánevního dna. Nemělo by docházet k zapojování svalů dolních končetin. Třetí cvik se provádí vsedě, kolena pokrčená a roznožená. Chodidla jsou u sebe a paže jsou pokrčené v loktech mezi koleny. Při výdechu tlačte koleny směrem k sobě proti odporu rukou. Tím dojde k zapojení hýžďových svalů a svalů pánevního dna. Po krátké výdrži dojde k uvolnění 41

(Beránková, 2000). Žena může cvičit i při běžných aktivitách ve stoji, kdy vtáhne svaly pánevního dna a napočítá do dvaceti. Poté se svaly uvolní. Toto cvičení může opakovat několikrát denně (Wessels, 2009).

42

3 Metodika práce 3.1 Metoda výzkumné práce Výzkumné šetření bylo zpracováno metodou kvantitativního výzkumu. Jedná se výzkum, při kterém dochází k zobecnění získaných informací od velkého počtu osob. Ke sběru dat byl zvolen anonymní dotazník (viz Příloha 1). Dotazník, jako nástroj sběru dat, byl zvolen záměrně pro jeho nesčetné výhody. Jednou z nich je rychlost sběru dat. Další významná výhoda je zisk velkého počtu dat od mnoha respondentů (Chrástka, 2007). Dotazník se skládal z 12 otázek. V případě, že ženy odpověděly na první otázku záporně, přešly až na otázku číslo čtyři. Tyto ženy odpovídaly celkem pouze na 10 otázek. Jednalo se o krátký dotazník, jehož vyplnění nezabralo více jak deset minut. Z celého počtu 12 otázek tři otázky zjišťovaly základní informace o respondentkách. Byly to otázky zjišťující věk, úroveň dosaženého vzdělání a počet gravidit. Otázky do dotazníku byly vytvořeny přímo pro toto šetření. Pro otázku číslo pět byl použit standardizovaný dotazník na výživu těhotných žen dle WHO publikovaný docentkou Brázdovou (2004). Otázky v dotazníku byly uzavřené, pouze dvě otázky ženy doplňovaly. Jak uvádí Chrástka (2007) uzavřené otázky jsou výhodné z toho důvodu, že se snadno a rychle vyplňují i zpracují. Nevýhodou je přesně dané znění odpovědi.

3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky byly určeny pro ženy, které byly alespoň jednou těhotné a mohly odpovědět na otázky týkající se životosprávy v těhotenství (bez ohledu na věk, vzdělání a paritu). Výzkum probíhal v ordinaci dvou lékařů v Jihlavě, kraj Vysočina. Věkové rozložení respondentek ukazuje Tabulka 4, Graf 1. Tabulka 4. Věk

Absolutní četnost n 3 do 20 let 64 21-30 let 64 31 let a více ∑ 131

Relativní četnost % 2% 49% 49% 100%

43

60%

n = 131

50% 40% 30% 20% 10% 0% do 20 let

21-30 let

31 let a více

Graf 1. Věk

Ze sledovaného vzorku 131 respondentek, bylo nejmenší zastoupení žen ve věkové kategorii do 20 let (2 %). Žen ve věkovém rozmezí 21 - 30 let a žen ve věku 31 let a více odpovídalo shodné procento (49 %). Věkové rozložení respondentek poukazuje na to, že v dnešní době malé procento žen čeká dítě před 20 rokem života. Je zajímavé, že ve sledovaném vzorku žen je stejné zastoupení žen ve věku 21 - 30 let a věkové kategorii 31 let a více. Největší zastoupení těhotných žen, by mělo být ve věkovém rozmezí 21 - 30 let. V tomto věku je ženské tělo po fyzické i psychické stránce nejlépe připraveno na těhotenství a porod. Posunování věkové hranice směrem nahoru může být způsobeno trendem dnešní doby, kdy ženy z různých důvodů plánují své těhotenství po 30 roce života. Vzdělání sledovaného vzorku žen je následující. Tabulka 5. Nejvyšší dosažené vzdělání

Základní Středoškolské - vyučena Středoškolské - maturita VOŠ/VŠ ∑

Absolutní četnost n 6 35 62 28 131

44

Relativní četnost % 5% 27% 47% 21% 100%

50%

n= 131

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Základní

Středoškolské vyučena

Středoškolské maturita

VOŠ/VŠ

Graf 2. Dosažené vzdělání

Druhá proměnná zjišťovala nejvyšší dosažené vzdělání respondentek (Tabulka 5, Graf 2). Na dotazníkové šetření odpovídalo 5 % žen se základním vzděláním. Vyučených žen bylo 27 %. Žen, které dosáhly středoškolského vzdělání s maturitou, odpovídalo 47 %. Ve sledovaném vzorku bylo 21 % vysokoškolsky vzdělaných žen. Tabulka 6. Těhotenství

První Druhé Třetí Čtvrté a více ∑

n 64 50 11 6

% 49 38 8 5

131

100

45

60%

n = 131

50% 40% 30% 20% 10% 0% První

Druhé

Třetí

Čtvrté a více

Graf 3. Těhotenství

Třetí proměnná mapovala, o kolikáté těhotenství se u ženy jednalo. Jak udává Tabulka 6, Graf 3 v největším zastoupení se výzkumného šetření účastnily prvorodičky (49 %) a dále pak druhorodičky (38 %). Žen, u kterých se jednalo o třetí těhotenství (8 %) nebo čtvrté těhotenství (5 %) odpovídalo nízké procento.

3.3 Průběh výzkumu Před samotným výzkumným šetřením byla provedena pilotáž. Bylo rozdáno několik dotazníku ženám po porodu. Pilotáží bylo zjišťováno, zda je dotazník pro ženy srozumitelný. V dotazníku se nacházely drobné nesrozumitelnosti, které byly autorkou upraveny. Výzkumné šetření bylo prováděno od prosince 2013 do února 2014. Bylo rozdáno celkem 150 dotazníků. Polovina z nich byla vyplněna ženami u obvodního gynekologa. Porodní asistentka rozdávala dotazník ženám, které gynekologa navštívily na kontrolní vyšetření po šestinedělí. Druhá polovina dotazníků byla rozdávána u praktického lékaře pro děti a dorost. Ženy dotazník vyplňovaly při čekání na ošetření dítěte. Zdravotní sestry u obou lékařů byly poučeny o vhodném vzorku respondentů. Zpět se vrátilo 136 dotazníků. Návratnost činila 91 %. Pro neúplné nebo nesprávné vyplnění bylo vyřazeno pět dotazníků. Zpracováno bylo celkem 131 dotazníků.

46

3.4 Zpracování dat Data z dotazníků byla nejdříve přepsána a vyhodnocena v programu Excel 2007. Následně byla data zpracována do tabulek. Tabulky obsahují absolutní četnost (n) a relativní četnost (%) vyjádřenou v procentech. V případě, že se jednalo o položku, na kterou odpovídaly všechny dotazované ženy a na výběr byla pouze jedna možnost, je v tabulce uveden celkový součet odpovědí (∑). Pro zpřehlednění výsledků jsou tabulky doplněny sloupcovými grafy.

47

4 Výsledky První tři otázky v dotazníku byly zaměřeny na pohybovou aktivitu v těhotenství. Nejdříve bylo zjišťováno, zda se vůbec těhotné ženy věnovaly pohybové aktivitě. Na tuto položku odpovídaly všechny dotazované ženy (100 %).

Druhá a třetí otázka

doplňovala první otázku. Otázky zjišťovaly jakou aktivitu ženy prováděly a jak často. Na tyto dvě otázky odpovídaly ženy, které uvedly, že v těhotenství sportovaly (61%). Otázka č. 1: Věnovala jste se v těhotenství nějaké pohybové aktivitě? Tabulka 7. Pohybová aktivita v těhotenství

Ano Ne ∑

n 80 51 131

% 61 39 100

70%

n = 131

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Ano

Ne

Graf 4. Pohybová aktivita v těhotenství

Jak popisuje Tabulka 7, Graf 4 z celkového počtu 131 žen, se 61 % žen věnovalo nějaké pohybové aktivitě. 39 % žen udává, že v těhotenství necvičilo.

48

Otázka č. 2: Jaké pohybové aktivitě jste v těhotenství věnovala? Tabulka 8. Druh pohybové aktivity v těhotenství

n 53 31 26 14 7 4

Svižná chůze Plavání Těhotenské cvičení Jóga, pilates Tanec Cyklistika

% 40 24 20 11 5 3

45%

n = 80

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Svižná chůze

Plavání

Těhotenské cvičení

Jóga, pilates

Tanec

Cyklistika

Graf 5. Druh pohybové aktivity v těhotenství

Při vyplňování této otázky ženy mohly zvolit více možností. Z Tabulky 8, Grafu 5 vyplývá, že ve 40 % případů ženy chodily na svižné procházky. Plavání byla druhá nejčastěji zvolená odpověď. Plavání se ženy věnovaly ve 24 % případů. Ve 20 % případů ženy docházely na těhotenské cvičení. Jógu nebo pilates pro těhotné navštěvovalo 11 % žen. Tanec jako pohybovou aktivitu využívalo 5 % žen. Cyklistiku v těhotenství provozovaly 3 % žen.

49

Otázka č. 3: Jak často jste se pohybové aktivitě věnovala? Tabulka 9. Četnost pohybové aktivity

n 27 38 7 8 80

1x týdně 2-3x týdně 4-6x týdně každý den ∑

% 34 48 9 10 100

50%

n = 80

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1x týdně

2-3x týdně

4-6x týdně

každý den

Graf 6. Četnost pohybové aktivity

V této otázce bylo zdůrazněno, že se jedná o pohybovou aktivitu trvající alespoň 30 minut. Z tabulky 9, Grafu 6 je patné, že 1x týdně sportovalo 34 % dotazovaných. Nejčastěji ženy cvičily 2 - 3x týdně (48 %). 4 - 6x týdně se pohybové aktivitě věnovalo 9 % žen. Každý den cvičilo 10 % žen.

50

Otázka č. 4: Znáte cviky, kterými si můžete pomoci ke zmírnění...? Tabulka 10. Znalost cviků ke zmírnění obtíží

Ano Zácpy Hemeroidů Křečových žil Otoků nohou Úniku moči

n 53 23 45 79 95

Ne % 40% 18% 34% 60% 73%

n 78 108 86 52 36

90%

% 60% 82% 66% 40% 27%

n = 131

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zácpy

Hemeroidů

Křečových žil

Otoků nohou

Úniku moči

Graf 7. Znalost cviků ke zmírnění obtíží

Čtvrtá otázka měla za cíl zjistit, zda ženy znají cviky nebo režimová opatření, kterými si mohou pomoci ke zmírnění nebo odstranění běžných těhotenským obtíží. 40 % dotazovaných žen uvedlo, že zná cviky ke zmírnění zácpy. 60 % žen uvedlo, že tyto cviky neovládá. Znalost cviků na hemeroidy prokázalo pouze 18 % žen. Vybranými cviky by si dokázalo zmírnit projevy křečových žil 34 % žen. 66 % žen by si, z důvodu neznalosti cviků, samo nemohlo pomoci ke zmírnění křečových žil. Cviky na otoky nohou ovládá 60 % těhotných. Cviky zmírňující únik moči zná 73 % žen viz Tabulka 10, Graf 7.

51

Otázka č. 5: Vzpomeňte si na Váš průměrný jídelníček během jednoho dne v těhotenství. Vyskytovaly se v něm alespoň...? Následující otázky byly převzaty z dotazníku vytvořeného WHO. Otázky mapují nutriční skóre potravy těhotných žen. Tabulka 11, Graf 8 ukazuje zda ženy během dne zkonzumovaly dané potraviny. Tabulka 11. Zastoupení složek v potravě

Ano

Ne

n

%

n

%

3 porce obilovin

111

85%

20

15%

3 porce zeleniny

82

63%

49

37%

2 porce syrové zeleniny

77

59%

54

41%

2 porce ovoce

93

71%

38

29%

1 porce syrového ovoce

103

79%

28

21%

3 porce mléčných výrobků

68

52%

63

48%

1-2 porce masa, ryb…

91

69%

40

31%

5 porcí během dne

78

60%

53

40%

Netučné, nízkotuční varianty

51

39%

80

61%

Rozmanitá strava

106

81%

25

19%

90%

n = 131

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Graf 8. Zastoupení složek potravy

52

Z celkového počtu odpovídajících žen, 85 % zkonzumovalo tři porce obilovin. 63 % žen během dne přijalo tři porce zeleniny. Z toho alespoň dvě porce syrové zeleniny přijalo 59 % žen. Příjem ovoce byl nepatrně vyšší než příjem zeleniny. Dvě porce ovoce zkonzumovalo 71 % těhotných. Z toho byla alespoň jedna porce ovoce syrová u 79 % žen. U 52 % žen v jídelníčku nechyběly tři porce mléčných výrobků. U 69 % žen byl jídelníček obohacen o 1 - 2 porce ze skupiny masa a ryb. Jídlo mělo rozvrženo do pěti porcí během dne 60 % žen. Pouze 39 % žen konzumovalo výše uvedené potraviny v netučné nebo libové variantě. 81 % žen považovalo svojí stravu za rozmanitou. Zhodnocení otázky č. 5: Bodové ohodnocení dotazníku výživy těhotných žen Otázka číslo pět byla bodově ohodnocena, dle stupnice WHO. Instrukce k bodovému ohodnocení jsou uvedeny v teoretické části (viz Obrázek 2). Sečtením bodů jsme získali informace o kvalitě stravování dotazovaných žen. Tabulka 12. Bodové ohodnocení dotazníku

10 bodů 9-7 bodů 6-4 bodů

n 10 64 47

% 7 49 36

3-0 bodů

10

8

∑

131

100

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 10 bodů

9-7 bodů

6-4 bodů

Graf 9. Bodové ohodnocení dotazníku

53

3-0 bodů

Z Tabulky 12, Grafu 9 vyplývá, že 7 % dotazovaných žen získalo 10 bodů, to znamená výborná výživa. Nejvíce žen (49 %) získalo 9 - 7 bodů - ve výživě jsou drobné nedostatky. 36 % žen dosáhlo 6 - 4 bodů - nedostatečná výživa, nutno provést větší změny. Nedostatečnou výživu, kdy je nutné provést razantní úpravy, přijímalo 8 % žen. Otázka č. 6: Znáte potraviny, kterými si můžete pomoci ke zmírnění:...? Tabulka 13. Znalost potravin ke zmírnění obtíží

Ano Zácpy Chudokrevnosti Pálení žáhy Ranní nevolnosti

Ne

n 108 71 72 53

% 82% 54% 55% 40%

n 23 60 59 78

90%

% 18% 46% 45% 60%

n = 131

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zácpy

Chudokrevnosti

Pálení žáhy

Ranní nevolnosti

Graf 10. Znalost potravin ke zmírnění obtíží

Další otázka sondovala, zda ženy znají potraviny nebo mají ponětí o stravovacích návycích, kterými mohou zmírnit těhotenské obtíže. Jak si můžeme všimnout v Tabulce 13, Grafu 10 potraviny na zmírnění zácpy zná 82 % žen. 46 % přiznává neznalost potravin zmírňující chudokrevnost. 55 % žen uvádí, že by si stravou umělo pomoci od pálení žáhy. Jak mírnit jednu z nejčastějších těhotenských obtíží (ranní nevolnost) zná pouze 40 % dotazovaných. 54

Otázka č. 7: Vyberte, kterými obtížemi jste v těhotenství trpěla? Tabulka 14. Výskyt těhotenských obtíží

Ranní nevolnosti Otoky nohou Zácpa Chudokrevnost Žádné problémy Křečové žíly Hemeroidy Pálení žáhy Únik moči

n 61 46 31 19 18 18 14 14 13

% 47 35 24 15 14 14 11 11 10

50%

n = 131

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Graf 11. Výskyt těhotenských obtíží

Sedmá otázka analyzovala, jakými běžnými těhotenskými problémy ženy trpěly. Předpokládali jsme, že se u žen může vyskytovat více obtíží současně, proto ženy mohly zvolit více možností. Jak můžeme vidět v Tabulce 14, Grafu 11 nejčastěji ženy trpěly ranními nevolnostmi. Uvedlo to 47 % žen. Otoky nohou trápily 35 % žen. Zácpu mělo 24 % žen. Chudokrevností trpělo 15 % žen. Pouhých 14 % žen uvedlo, že se u nich během těhotenství nevyskytnul žádný problém. Křečové žíly mělo 14 % žen. Hemeroidy znepříjemňovaly život 11 % těhotným. Pálení žáhy pociťovalo 11 % žen. Únik moči přiznalo 10 % těhotných žen. 55

Otázka č. 8: Kde jste získala nejvíce informací o správné životosprávě v průběhu těhotenství? Tabulka 15. Zdroj informací

Na internetu Z knih, časopisů Od kamarádky, matky Od obvodního gynekologa Od porodní asistentky ∑

n 56 42 18 11 4 131

% 43 32 14 8 3 100

45%

n = 131

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Na internetu

Z knih, časopisů

Od Od obvodního kamarádky, matky gynekologa

Od porodní asistentky

Graf 12. Zdroj informací

Otázka číslo sedm nám měla ukázat, z jakého zdroje žena získala nejvíce informací o správné životosprávě v těhotenství. Jak znázorňuje Tabulka 15, Graf 12 internet považovalo za stěžejní zdroj 43 % žen. Z knih a časopisů čerpalo důležité informace 32 % žen. Velké množství informací ženy získaly od své matky nebo kamarádky. To uvádí 14 % žen. Od obvodního gynekologa bylo o životosprávě informováno 8 % žen. Od porodní asistentky získaly nejvíce informací pouze 3 % žen.

56

Otázka č. 9: Kolik kilogramů jste v těhotenství přibrala? Tabulka 16. Přírůstek hmotnosti

n 5 27 48 36 12 2 1 131

0-5 kg 6-10 kg 11-15 kg 16-20 kg 21-25 kg 26-30 kg 31-35 kg

∑

% 4 21 37 27 9 2 1 100

40%

n = 131

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 0-5 kg

6-10 kg

11-15 kg

16-20 kg

21-25 kg

26-30 kg

31-35 kg

Graf 13. Přírůstek hmotnosti

Poslední otázka mapovala, kolik kilogramů ženy během těhotenství přibraly. Pro přehlednost byly vytvořeny kategorie. Jak popisuje Tabulka 16 a Graf 13 v rozmezí 6 - 10 kilogramů přibralo 21 % žen. Hmotnostní přírůstek v rozmezí 11 - 15 kilogramů uvádí 37 % těhotných. Mezi 16 - 20 kilogramy přibralo 27 % žen. Dle Hronka (2012) je doporučovaný hmotnostní nárůst 12 kilogramů.

4.1 Návrh edukačního kurzu Výsledky výzkumného šetření byly inspirací pro vytvoření edukační činnosti pro těhotné ženy. V dnešní době jsou informace o životosprávě těhotných žen snadno 57

dostupné. Informace lze čerpat z odborných knih, na internetu, od kamarádek nebo vlastních matek. Z provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že toto jsou nejčastější zdroje informací. Od obvodního gynekologa a porodní asistentky však získalo informace jen velmi malé procento žen. Špačková (2010) se ve svém výzkumu tázala žen na jejich subjektivní hodnocení informovanosti o životosprávě v těhotenství. Ve sledovaném vzorku mělo 65 % žen dostatek informací. Více než dostatek informací uvádí 13 % žen. Informace byly také získány nejčastěji z literatury, na internetu nebo od kamarádky. Je patrné, že i když jsou ženy ve většině případů informované, zdrojem informací nejsou ve velké míře lékaři ani porodní asistentky, tedy nejvíce vzdělané osoby v této problematice. Diskutabilní je také to, zda ženy umí se získanými informacemi pracovat. Možná vše konči pouhým přečteným odborné literatury či edukační brožury. Z pyramidy učení sestavenou S. Shapiro (1992) vyplývá, že si lidé zapamatují 5 % z toho co slyší, 10 % z toho co vidí, 20 % z toho co vidí a slyší, 30 % z toho co demonstrují, 50 % z toho co diskutují, 70 % z toho co diskutují ve skupině, 70 % z toho co prakticky nacvičují, 90 % z toho co sami vyučují (Kalhous, 2002). Z výše uvedených důvodu byla pro edukační činnost zvolena forma jednodenního kurzu s přednáškou a praktickým nácvikem. Kurz i nácvik povede porodní asistentka. Z didaktického hlediska jde o vhodnější typ edukace než například edukační brožuru, i když i ta má své výhody. Průběh kurzu Kurz se bude konat v prostorách přizpůsobených pro vedení předporodních kurzů. V těchto prostorách bude vybavení, které se bude moci použít při vedení kurzu. Náplní kurzu bude životospráva v těhotenství a mírnění těhotenských obtíží. Začátek bude v 9 hodin a předpokládaný konec v 15 hodin. Kurz je určen pro ženy, které se chystají otěhotnět a těhotné ženy bez ohledu na týden gravidity. Maximální počet školených je 15 žen. Propagační leták na kurz (viz Příloha 2). Příprava kurzu Byla vypracována písemná příprava kurzu dle S. Ryse. Tento typ podrobné přípravy nám zajistí důkladnou přípravu pro hladký průběh kurzu (Kalhous, 2002). Přednášky bude střídat praktická ukázka nebo nácvik a následně diskuze. Schéma přednáška - praktická ukázka - diskuze je zvoleno záměrně. Tato kombinace zajistí nejlepší zapamatování. V průběhu přednášek budou ženy různými způsoby 58

aktivizovány a motivovány. Například při probírání tématu výživa si ženy budou moci podle vzorce vypočítat své BMI nebo ohodnotit své nutriční skóre. Tím ženy zjistí, zda se stravují zdravě nebo ne. Po celou dobu kurzu bude přítomna porodní asistentka, která bude kurz realizovat a bude k dispozici pro ženy. Kurz bude zaměřen nejen teoreticky, ale i prakticky. Cílem kurzu je, aby si ženy domů odnesly co nejvíce informací, ale i zkušeností a dovedností, které mohou samy doma využít. Přínosem absolvovaného kurzu možná nebudou pouze informace a zkušenosti, ale i navázaná přátelství, která mohou trvat i po porodu. Podrobná příprava kurzu

Jednodenní kurz - životospráva těhotných žen 1) Zaměření kurzu: - výživa a stravování v těhotenství - pohybová aktivita v těhotenství - běžné těhotenské obtíže - mírnění těhotenských obtíží stravou a pohybem

2) Pro koho je kurz určen: - těhotné ženy v jakémkoli stupni těhotenství - ženy, které plánují těhotenství

3) Cíle kurzu: •

Kognitivní

- žena definuje optimální hmotnostní přírůstek v těhotenství - žena dokáže vlastními slovy popsat příčinu vzniku běžných těhotenských obtíží - žena se orientuje v základních složkách výživy - žena dokáže popsat správné složení stravy těhotné - žena vyjmenuje vhodné pohybové aktivity v těhotenství

•

Afektivní

- žena chápe význam důležitosti správné výživy v těhotenství - žena zaujme kladný postoj ke zdravému stravování 59

- žena si uvědomuje prospěšnost pohybové aktivity v těhotenství - žena zaujme kladný postoj ke sportování v těhotenství

•

Psychomotorické

- žena si dokáže vypočítat BMI - žena dokáže aplikovat získané vědomosti do svého života - žena dokáže používat správné potraviny na mírnění těhotenských obtíží - žena dokáže využít vhodné cviky na mírnění těhotenských obtíží

4) Obsah kurzu: •

Změny v organismu těhotné ženy

- změny na reprodukčním systému, kardiovaskulárním systému, krevním systému, dýchacím systému, uropoetickém systému, gastrointestinálním systému, pohybovém systému, změny v metabolismu, kožním systému - ukázka přírodní kosmetiky

•

Těhotenské obtíže a příčiny jejich vzniku

- ranní nevolnosti, zvracení, pálení žáhy, anémie, bolesti zad, nutkání na močení, únik moči, zácpa a nadýmání, hemeroidy, křeče, křečové žíly, otoky dolních končetin

•

Výživa těhotných žen

- základní složky potravy, vitaminy, minerály, vláknina; výživová pyramida - skladba stravy; zhodnocení nutričního skóre, doporučovaný hmotnostní přírůstek, výpočet BMI doporučovaný hmotnostní přírůstek - pitný režim

•

Potraviny a stravovací návyky zmírňující těhotenské obtíže

- rady a tipy jak mírnit nebo odstranit zmiňované těhotenské obtíže správně zvolenou stravou či stravovacími návyky - ukázka zdravého stravování

60

•

Pohybová aktivita v těhotenství

- kontraidikace cvičení v těhotenství, klady cvičení, důležité zásady při cvičení - vhodné a nevhodné pohybové aktivity

•

Cviky nebo režimová opatření zmírňující těhotenské obtíže

- rady a tipy jak mírnit nebo odstranit běžné těhotenské obtíže správně zvolenými cviky nebo režimovými opatřeními - ukázka a nácvik cviků

5) Edukační metody a formy Metoda slovní: přednáška, diskuze Metoda názorně - demonstrační: předvádění a pozorování Metoda dovednostně-praktická: napodobování, vytváření dovedností Aktivizující metoda: diskuze Forma: hromadná, frontální

6) Pomůcky - počítač s projektorem - magnetická tabule s psacími potřebami - anatomický plakát těhotné ženy - tiskoviny (výživová pyramida, nutriční skóre, recepty) - psací potřeby - brožura - ochutnávky jídel - výrobky z přírodní kosmetiky - overbaly, gymnastické míče, podložky na cvičení

7) Organizace kurzu - kurz probíhá v prostorech, kde probíhají předporodní kurzy (vybaveny židlemi, gymnastickými míči, podložkami, modely, plakáty...) - počet účastníků: 10 - 15 žen - kurz bude probíhat od 9:00 - 15:00 hod 61

- v průběhu kurzu budou 2 x 15 minutové pauzy, 1 x 1 hodinová pauza Přehledná struktura kurzu je uvedena v tabulce (viz Příloha 3). Při sestavování ukázek zdravých receptů a cviků jsme brali v potaz zjištěné nedostatky. Je zde například recept na mírnění ranních nevolností. Od žen jsme zjistili, že mají problém s dostatečným příjmem mléčných výrobků, s čím souvisí i příjem vápníků. Proto byly zařazeny recepty z mléčných výrobků a surovin bohatých na vápník. Uvedené pokrmy by ženy měly možnost ochutnat na kurzu. Ukázky zdravých receptů jsou uvedeny v Příloze 4. Ukázka cviků, které ženy nejčastěji neznaly je uvedena v Příloze 5. Tyto cviky budou taktéž ukazovány a procvičovány na kurzu.

62

5 Diskuze V této kapitole je prostor pro diskuzi výsledků výzkumného šetření, kterého se účastnilo 131 žen. Uvedeme si výsledky vztahující se ke stanoveným cílům nebo ty, které byly nějakým způsobem zajímavé. Hlavním úkolem této práce bylo zmapování životního stylu těhotných žen. Zaměřili jsme se na pohybovou aktivitu a stravování. V dnešní době je velká nabídka různého sportovního vyžití a to speciálně i pro těhotné ženy. Zarážející je, že 39 % žen se nevěnovalo žádné fyzické aktivitě. Ve dvou případech byla ženám tělesná aktivita zakázána lékařem. Mezi aktivitu řadíme i svižnou chůzi nebo plavání, což jsou sporty, které mohou provozovat téměř všechny ženy. Pokud těhotné cvičily, nejvíce žen docházelo na cvičení 2 - 3x týdně. Jak uvádí Vitíková (2007) je ideální, aby se ženy věnovaly tělesné aktivitě aspoň 2 - 3x týdně po dobu 20 - 30 minut. Můžeme zhodnotit, že 48 % žen se věnovalo sportovní aktivitě dostatečně často. Ze sledovaného vzorku se ženy nejčastěji věnovaly svižné chůzi nebo plavání. Obě tyto aktivity jsou v těhotenství prospěšné a vzájemně se dobře doplňují. Pouze 20 % žen se věnovalo těhotenskému cvičení. Přitom při těhotenském cvičení dochází nejen k posilování a uvolňování přetěžovaných oblastí, ale i k nácviku porodních poloh a dýchání k porodu. Komendová (2012) v dotazníkovém šetření zjišťovala důvody, proč ženy nenavštěvovaly cvičení pro těhotné. Nejčastěji uváděly zbytečnost cvičení. Dalšími důvody byl nezájem žen nebo nedostupnost cvičení pro těhotné v blízkém okolí. Nedostatek financí na cvičení byl uveden pouze ve 3 % případů. Správná motivace žen a vyšší informovanost o vhodných sportovních aktivitách by možná snížila poměrně vysoké procento nesportujících žen. Druhá oblast, na kterou jsme se zaměřili, bylo stravování. Nejdříve ženy vyplnily nutriční skóre dle WHO. Tím jsme zjistili, zda se ženy stravují zdravě. Méně příznivým výsledkem je, že 48 % žen nepřijme během dne alespoň 3 porce mléčných výrobků. Přitom mléčné výrobky jsou hlavním zdrojem vápníku. Potřeba příjmu vápníku je v těhotenství navýšena. Vápník je potřeba pro tvorbu kostí plodu. V případě, že žena nepřijímá dostatečné množství vápníku, dojde k jeho uvolňování z kostí matky. Následně hrozí riziko vzniku osteoporózy u matky a tvorba řidšího skeletu u plodu. Doporučovaná denní dávka pro těhotné ženy je 1500 miligramů (Hronek, 2004). Dle zjištěných výsledků je potřeba zvýšit povědomí žen o dostatečném příjmu vápníku v průběhu těhotenství. Neuspokojivé je také to, že v 61 % případů se při konzumování 63

všech složek potravy nejednalo převážně o nízkotučné, libové a netučné varianty potravin. Následně byly výsledky nutričního skóre spočítány a zjistili jsme bodové ohodnocení každé ženy. Přibližně 56 % žen z dotazníku získalo bodové hodnocení od 7-10 bodů. Můžeme konstatovat, že tyto ženy se během těhotenství stravovaly zdravě a dodržovaly zásady zdravého stravování. Přibližně 44 % žen získalo bodové hodnocení od 0 - 6 bodů. To už můžeme považovat za nedostatečně kvalitní stravování a lze říci, že tyto ženy se nestravovaly zdravě a nedodržovaly zásady zdravého stravování. Dalším úkolem práce bylo zmapování vědomostí žen, jak správnou životosprávou mohou mírnit těhotenské obtíže. Více znalostí měly ženy o mírnění obtíží za pomoci potravin. Na první pohled je patrné, že velká většina žen zná potraviny, kterými mohou mírnit zácpu. Vysvětlujeme si to tím, že se jedná o problém, který se vyskytuje v jakémkoliv věku a proto je dobrá znalost žen jak mírnit tento problém. Podobný je poměr znalosti i neznalosti žen o řešení chudokrevnosti a pálení žáhy. Překvapivá je neznalost 78 % žen o mírnění ranních nevolností úpravou stravy. Přitom, jak vyplynulo z tohoto dotazníkového šetření, jednalo se o nejčastěji vyskytovaný těhotenský problém. Z cviků mírnící těhotenské obtíže ženy nejvíce znaly cviky na mírnění úniku moči a otoků nohou. Můžeme se domnívat, že se jedná v obou případech o medializované problémy. Je pravděpodobné, že se ženy s touto problematikou setkaly v literatuře, časopisech nebo na internetu a proto znají způsoby jak mírnit tyto obtíže. Zarážející je, že 60 % žen nezná cviky zmírňující zácpu. Jak ukazují výsledky je v této souvislosti více hovořeno o potravinách, které mohou pomoci k úpravě zácpy. Většina žen tyto potraviny zná. Také je potřeba zvýšit informovanost žen o cvicích, které mírní hemeroidy a křečové žíly. Jsou to často se vyskytující problémy v těhotenství. Od žen jsme zjišťovali, jaké těhotenské obtíže je trápily. Pouze 14 % žen uvedlo, že se u nich nevyskytnul žádný těhotenský problém. Můžeme říct, že většinu žen (86 %) v těhotenství trápil jeden nebo více těhotenských problémů. Zabývat se znalostí žen jak mírnit těhotenské obtíži je žádoucí. Na otázku zjišťující zdroj informací o životosprávě v těhotenství byla nejčastější odpověď - internet. Můžeme však pochybovat o odbornosti některých informací zveřejněných na internetu. Nejvíce překvapivé, avšak v negativním slova smyslu je, že pouhé 3 % žen uvedly porodní asistentku jako hlavní zdroj informací. Bylo by dobré 64

zjistit, proč tomu tak je. V diplomové práci Kubrychtové (2010) vycházejí podobné výsledky. Z výzkumu vyplývá, že těhotné získaly informace nejčastěji na internetu, z literatury a nejméně od porodní asistentky (2 %). Hlavní příčinou je zřejmě nedostatek času porodních asistentek na edukaci těhotných žen. Přitom především porodní asistentky u gynekologa by měly být dominantním odborným zdrojem informací. Během praxe při studiu jsem měla možnost být i u ambulantních gynekologů. Porodní asistentky během vyšetření těhotných musí měřit tlak, vyšetřit moč, odebrat krev nebo natočit CTG. Pro komunikaci zbývá minimum času. V takovém případě by možným řešením byla krátká brožura, kterou by mohly porodní asistentky dávat těhotným ženám. V dnešní době jsou ženy spíše přehlceny různými informacemi, ale neumí s nimi správně pracovat. Můžeme se domnívat, že osobní kontakt a zkušenost je lepší způsob edukace než pouhé předání informační brožury. Zjištěné nedostatečné znalosti žen námi provedeným výzkumným šetřením byly inspirací pro vytvoření návrhu edukační činnosti. Byl navrhnut jednodenní kurz, kde by se těhotné ženy dozvěděly základy správné životosprávě a nefarmakologické způsoby mírnění těhotenských obtíží během těhotenství. Návrh edukačního kurzu pro těhotné je uveden v kapitole 4.1.

65

Závěr Diplomová práce na téma Životní styl těhotných žen mapovala situaci těhotných žen, zejména stravování a tělesnou aktivitu u těhotných. Práce měla vytyčen hlavní cíl a dílčí úkoly. Hlavním cílem bylo zjistit, zda se ženy zdravě stravují a dodržují zásady zdravého stravování. Toto bylo posuzováno podle dotazníku publikovaného docentkou Brázdovou. Výborných výsledků dosáhlo zhruba 7 % žen. Tyto ženy se stravovaly zcela správně. Zhruba 49 % žen dosáhlo uspokojivých výsledků. V jejich stravování byly rezervy, které lze mírnou úpravou odstranit. U 36 % žen byly výsledky neuspokojivé. Jejich výživu lze považovat za nedostatečnou. U nich je potřeba provést razantní změny ve stravování. 8 % žen přijímalo stravu zcela nedostatečné kvality. V jejich výživových návycích je třeba udělat okamžité a razantní úpravy. Dalším cílem práce bylo zjistit, zda se těhotné ženy věnují nějaké pohybové aktivitě. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že 61 % žen se věnuje nějaké pohybové aktivitě. Mezi nejčastěji volené aktivity patřily svižné procházky, plavání nebo těhotenské cvičení. Pohybové aktivitě se těhotné nejčastěji věnovaly 2 - 3 krát týdně. První z dílčích úkolů měl zmapovat, jaké těhotenské obtíže se u žen vyskytují. Pouze 14 % žen uvedlo, že netrpěly žádnými těhotenskými obtížemi. Naopak 86 % žen mělo v těhotenství nějaký problém. Mnoho žen dokonce uvedlo, že se u nich vyskytovalo více těhotenských obtíží najednou. Mezi nejčastěji uváděné obtíže patřily ranní nevolnosti, otoky nohou a zácpa. Dalším dílčím úkolem bylo zjistit znalost žen o mírnění těhotenských obtíží pomocí správné stravy nebo vhodných cviků. Co se týče znalosti cviků nebo režimových opatření k mírnění těhotenských obtíží je situace různá. Většina žen neznala cviky mírnící zácpu, výskyt hemeroidů nebo křečových žil. Naopak většina znala cviky mírnící otoky nohou a únik moči. U potravin nebo stravovacích návyků mírnících těhotenské obtíže byla situace rozdílná. Až 82 % žen znalo potraviny mírnící zácpu. Ve velké míře ženy znaly i potraviny pomáhající od chudokrevnosti nebo pálení žáhy. Překvapující bylo, že 60 % žen neznalo potraviny nebo stravovací návyky mírnící ranní nevolnosti. Přitom ranními nevolnostmi trpělo dokonce 47 % žen. Na tento aspekt by se měl brát velký zřetel při edukaci žen. 66

Výzkumným šetřením jsme získali aktuální informace o životosprávě těhotných žen. Zjistili jsme, že i přes velké množství informací o správně životosprávě, se 44 % žen nestravuje zdravě. Pohybové aktivitě se nevěnuje 39 % žen. Znalost potravin a cviků pomáhajících mírnit běžné těhotenské obtíže u zjišťovaných obtíží nepřekročila hranici 50 %. V těchto všech oblastech je potřeba sjednat nápravu. Tato práce může sloužit jako edukační materiál pro těhotné ženy. Výsledkem diplomové práce je návrh edukační činnosti v podobě jednodenního kurzu.

67

Souhrn Diplomová práce se zabývá problematikou životního stylu těhotných žen, zejména stravováním a pohybovou aktivitou těhotných žen. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Na začátku teoretické části je čtenář seznámen se základními informacemi o těhotenství. Jsou zde popsány těhotenské změny a obtíže, které se v těhotenství vyskytují. V druhé části je shrnuta výživa těhotných žen. Pozornost je věnovaná především jednotlivým složkám potravy a není opomenut ani pitný režim. Pohybová aktivita je rozdělena na vhodnou a nevhodnou. Jednotlivé vhodné sporty v těhotenství jsou popsány podrobně. Na závěr je uveden souhrn cviků a potravin zmírňující těhotenské obtíže. Výzkumná část předkládá výsledky z výzkumného šetření. Šetření bylo realizováno u obvodního gynekologa a praktického lékaře pro děti a dorost, tedy místa kde je možné získat data od žen, které jsou krátce po porodu. Jako výzkumný nástroj sloužil dotazník. Cílem výzkumu bylo zmapovat životní styl těhotných se zaměřením na stravovací a pohybové návyky žen. Byla zjišťována i znalost žen o mírnění těhotenských obtíží správně zvolenými cviky nebo potravinami. Klíčová slova: těhotenství, zdravá výživa, pohybová aktivita, těhotenské obtíže, mírnění těhotenských obtíží.

68

Summary The work includes two parts - the theoretical and the practical. At the beginning of the theoretical part , the reader gets the basic information about the pregnancy . There are described the changes and the potential difficulties that might occur during the pregnancy period. In the second part, the nutrition of pregnant women is summarized . The attention is particularly paid to the individual components of food and the drinking regime is also pointed out. The physical activities are classified either as appropriate or inappropriate. The sport activities suitable for the pregnant women are described in detail. As a conclusion, a set of exercises and a diet program alleviating the pregnancy problems is mentioned. The experimental part presents the results of the research survey. The survey was conducted at the local gynecologist and general practitioner for children and adolescents, e.i. at the place where it was possible to get the data from women who had recently given birth. As a research tool, a questionnaire was used . The aim of the research was to explore the lifestyles of pregnant women, focusing on the eating habits and the physical activities during pregnancy.

The women´s knowledge about the

possibilities how to alleviate from the pregnancy difficulties by the specialized set of exercises or diet regime has also been monitored. Keywords: pregnancy, healthy nutrition, physical activity, pregnancy problems, pregnancy alleviate difficulties.

69

Referenční seznam 1. ADAMI, M. 2005. Akvafitness: cvičení pro posílení těla šetřící klouby. Praha: Ikar. 160 s. ISBN 80-249-0547-7. 2. BEJDÁKOVÁ, J. 2006. Cvičení a sport v těhotenství: sporty vhodné i nevhodné, zásady cvičení, speciální tělocvik pro těhotné, základy výživy, tanec, gravidjóga. Praha: Grada. 160 s. ISBN 80-247-1214-8. 3. BERÁNKOVÁ, B. 2000. Cvičení v těhotenství. 2. vyd. Praha: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 28 s. ISBN 80-725-4113-7. 4. BOWDEN, J. a A. TANNIS. 2009. The 100 healthiest foods to eat during pregnancy. 2. vyd. Beverly, MA: Fair Winds Press. 319 p. ISBN 15-923-3400-8. 5. BRÁZDOVÁ, Z. 2004. Výživa těhotných a kojících žen: rukověť. 2. vyd. Brno: Ústav preventivního lékařství MU. ISBN 80-901-4277-X. 6. COLUCCIA, P., A. PAFFRATH a J. PÜTZ. 2005. Umění břišního tance: cesta ke kráse, energii a smyslnosti. Praha: Rybka Publishers. 229 s. ISBN 80-861-8285-1. 7. ČECH, E. 2006. Porodnictví. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada. 544 s. ISBN 80-247-1313-9. 8. ČEKAL, M. a J. ŠULC. 2010. Průvodce ženy jiným stavem. 4. vyd. Praha: Československý spisovatel. ISBN 978-80-87391-39-6. 9. DOSTÁLOVÁ, J., P. DLOUHÝ a P. TLÁSKAL. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. In: Společnost pro výživu [online]. 16. 4. 2012 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecnezneni-vyzivovych-doporuceni.html

10. DUMOULIN, CH. 2006. Cvičíme v těhotenství: názorný popis cviků a praktické rady. Praha: Portál. 133 s. ISBN 80-736-7078-X.

11. GREGORA, M. a M. VELEMÍNSKÝ. 2007. Čekáme děťátko: názorný popis cviků a praktické rady. Praha: Grada. 354 s. ISBN 978-80-247-1489-9. 12. GREGOROVÁ, R. Rozdělení těhotenství na trimestry. Babyweb.cz [online]. 13. 5. 2010 [cit. 2014-03-14]. Dostupné z: http://www.babyweb.cz/rozdeleni-tehotenstvina-trimestry 70

13. FOŘT, P. 2001. Moderní výživa v praxi pro těhotné, kojící ženy a děti. Praha: METRAMEDIA. 384 s. ISBN 80-238-5885-8. 14. HRONEK, M. 2004. Výživa ženy v obdobích těhotenství a kojení. Praha: Maxdorf. 309 s. ISBN 80-734-5013-5. 15. HRONEK, M. a H. BAREŠOVÁ. 2012. Strava těhotných a kojících. Praha: Forsapi. 151 s. ISBN 978-80-87250-20-4. 16. CHRÁSKA, M. 2007. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. 17. KALHOUS, Z. 2002. Školní didaktika. Praha: Portál. ISBN 80-717-8253-X. 18. KING, M. a Y. GREEN. 2005. Pilates pro těhotné: blahodárná cvičení pro vás a vaše dítě. Brno: Computer Press. 112 s. ISBN 80-251-0710-8. 19. KMENT, M. 2003. Choroby gastrointestinálního traktu v graviditě. Praha: Triton. ISBN 80-725-4447-0. 20. KOMENDOVÁ, J. 2012. Pohybová aktivita v průběhu těhotenství a šestinedělí: bakalářská práce. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií. 67 s. Vedoucí bakalářské práce Vlasta Dvořáková. 21. KUBRYCHTOVÁ, V. 2010. Zdravý životní styl těhotné ženy se zaměřením na výživu: diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. 111 s. Vedoucí diplomové práce Jitka Tomanová. 22. KRISTINÍKOVÁ, J. 2013. Cvičení v porodní asistenci: studijní opora. Ostrava. 71 s. ISBN 978-80-7464-333-0. 23. LANG-REEVES, I. 2008. Pánevní dno: jak využít běžný den jako trénink. Praha: Vašut. ISBN 978-807-2365-906. 24. MACH, I. a M. VELEMÍNSKÝ. 2004. Čekáme děťátko: názorný popis cviků a praktické rady. Praha: Svoboda Servis. 157 s. ISBN 80-863-2034-0. 25. MACKŮ, F. a E. ČECH. 2002. Porodnictví: pro střední zdravotnické školy. Praha: Informatorium. 143 s. ISBN 80-860-7392-0. 26. MÁZLOVÁ, S. Křečové žíly. Pacientské listy [online]. 14. 2. 2011 [cit. 2014-0212]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/krecove-zily458290 71

27. MÜLLEROVÁ, D. 2004. Výživa těhotných a kojících žen. Praha: Mladá fronta. 119 s. ISBN 80-204-1023-6. 28. PAMPLONA-ROGER, J. 2005. Encyklopedie léčivých potravin. Praha: AdventOrion, 385 s. ISBN 80-717-2542-0.

29. PAŘÍZEK, A. 2006. Kniha o těhotenství a porodu: první český interaktivní průvodce těhotenstvím, porodem a šestinedělím. 2. vyd. Praha: Galén. 2006. ISBN 80-726-2411-3. 30. POKORNÁ, J., V. BŘEZKOVÁ a T. PRUŠA. 2008. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Brno: ERA. 132 s. ISBN 978-807-3661-366. 31. RICCIOTTI, H. a F. FORD. 2009. Kuchařka pro těhotné: zdravé a chutné recepty pro nastávající maminky. Praha: Ikar. 192 s. ISBN 978-80-249-1161-8. 32. ROZTOČIL, A. 2008. Moderní porodnictví. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-802-4719-412. 33. RYŠAVÁ, L. 2003. Cvičíme v těhotenství. Brno: CENAP. 23. s. Bez ISBN. 34. SIKOROVÁ, L. a a M. VELEMÍNSKÝ. 2006. Cvičení a pohybové aktivity v těhotenství: názorný popis cviků a praktické rady. Brno: Computer Press. 126 s. ISBN 80-251-1202-0. 35. STADELMANN, I. 2004. Zdravé těhotenství, přirozený porod: citlivý průvodce těhotenstvím, porodem, šestinedělím a kojením, který nabízí ověřené praktické návody, jak v těchto obdobích využít bylinek, homeopatických přípravků a éterických olejů. 2. vyd. Praha: One Woman Press. 579 s. ISBN 80-863-5631-0. 36. SUCHOPÁR, J. 2000. Léky v těhotenství: PACE-program kontinuálního vzdělávání farmaceutů. Praha: Panax. ISBN 80-902-8061-7. 37. ŠPAČKOVÁ, T. 2010. Posouzení edukační potřeby těhotných žen. Brno: Masarykova Univerzita, Lékařská fakulta. 171 s. Vedoucí práce Radka Vilhelmová. 38. VAŠUT, K. 2007. Léčiva v těhotenství: vliv léků a vitamínů na zdravý vývoj plodu. Brno: Computer Press. 112 s. ISBN 978-80-251-1452-0. 39. VITÍKOVÁ, R. 2007. Těhotenství a šestinedělí v kondici. Praha: Galén. 127 s. ISBN 978-80-7262-461-4.

72

40. VOLEJNÍKOVÁ, H. 2002. Cvičení v práci porodní asistentky. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. 51 s. ISBN 80-701-3351-1. 41. WESSELS, M. a H. OELLERICH. 2009. Wellness jóga pro těhotné: blahodárná cvičení pro vás a vaše dítě. Praha: Grada. 95 s. ISBN 978-802-4725-963. 42. WIDDOWSON, R. 2004. Cvičení pro těhotné: prenatální cvičení k tonizaci, relaxaci a přípravě vašeho těla. Praha: Svojtka. 127 s. ISBN 80-735-2101-6 43. WORLD HEALTH ORGANISATION. Body Mass Index[online]. [cit. 2014-0318]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/en/health-topics/diseaseprevention/nutrition/a-healthy-lifestyle/body-mass-index-bmi

73

Seznam zkratek atd.

a tak dále

CTG

kardiotokografie

DNA

deoxyribonukleová kyselina

g

gram

hCG

lidský choriový gonadotropin

kg

kilogram

MSH

melanostimulační hormon

t.t.

týden těhotenství

tzv.

takzvaný

WHO

World Health Organization

74

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1. Rozdělení trimestrů ..................................................................................... 10 Tabulka 2. Váhový přírůstek v těhotenství .................................................................... 16 Tabulka 3. Výpočet BMI ............................................................................................... 17 Tabulka 4. Věk ................................................................................................................ 43 Tabulka 5. Nejvyšší dosažené vzdělání .......................................................................... 44 Tabulka 6. Těhotenství ................................................................................................... 45 Tabulka 7. Pohybová aktivita v těhotenství .................................................................... 48 Tabulka 8. Druh pohybové aktivity v těhotenství........................................................... 49 Tabulka 9. Četnost pohybové aktivity ............................................................................ 50 Tabulka 10. Znalost cviků ke zmírnění obtíží ................................................................ 51 Tabulka 11. Zastoupení složek v potravě ....................................................................... 52 Tabulka 12. Bodové ohodnocení dotazníku ................................................................... 53 Tabulka 13. Znalost potravin ke zmírnění obtíží ............................................................ 54 Tabulka 14. Výskyt těhotenských obtíží......................................................................... 55 Tabulka 15. Zdroj informací ........................................................................................... 56 Tabulka 16. Přírůstek hmotnosti ..................................................................................... 57 Tabulka 17. Struktura kurzu ........................................................................................... 82 Graf 1. Věk ..................................................................................................................... 44 Graf 2. Dosažené vzdělání .............................................................................................. 45 Graf 3. Těhotenství ......................................................................................................... 46 Graf 4. Pohybová aktivita v těhotenství.......................................................................... 48 Graf 5. Druh pohybové aktivity v těhotenství ................................................................ 49 Graf 6. Četnost pohybové aktivity .................................................................................. 50 Graf 7. Znalost cviků ke zmírnění obtíží ........................................................................ 51 Graf 8. Zastoupení složek potravy .................................................................................. 52 Graf 9. Bodové ohodnocení dotazníku ........................................................................... 53 Graf 10. Znalost potravin ke zmírnění obtíží .................................................................. 54 Graf 11. Výskyt těhotenských obtíží .............................................................................. 55 Graf 12. Zdroj informací ................................................................................................. 56 Graf 13. Přírůstek hmotnosti ........................................................................................... 57

75

Seznam obrázků Obrázek 1. Potravinová pyramida .................................................................................. 26 Obrázek 2. Dotazník na výživu těhotných žen ............................................................... 29 Obrázek 3. Ilustrační obrázek ........................................................................................ 81 Obrázek 4. Ilustrační obrázek ........................................................................................ 81 Obrázek 5. Ilustrační obrázek ........................................................................................ 81 Obrázek 6. Sezamové tofu s brokolicí ............................................................................ 84 Obrázek 7. Břišní dýchání se sklápěním nohou .............................................................. 87 Obrázek 8. Masáž břicha ............................................................................................... 87 Obrázek 9. Odpočinek ve zvýšené poloze ...................................................................... 88 Obrázek 10. Přenášení váhy na špičky a paty ................................................................ 88

76

Seznam příloh Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Propagační leták Příloha 3 Struktura kurzu Příloha 4 Zdravé recepty Příloha 5 Ukázka cviků

77

Příloha 1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

DOTAZNÍK

Životospráva těhotných žen

Dobrý den vážená maminko, Jmenuji se Jana Hrobařová a jsem studentka pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Dotazník na téma Životospráva těhotných žen je určen ženám, které byly těhotné a mohou zhodnotit svůj životní styl. Výsledky budou sloužit k vypracování výzkumné práce. Dotazník je anonymní. Prosím Vás o pravdivé vyplnění dotazníku. Vyberte vždy jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. Děkuji za ochotu a čas strávený při vyplňování dotazníku. Bc. Jana Hrobařová

1. Věnovala jste se v těhotenství nějaké pohybové aktivitě? a) ano b) ne (přejděte na otázku č. 4)

2. Jaké pohybové aktivitě jste se v těhotenství věnovala? (můžete vybrat více možností). a)

Svižná chůze

b)

Plavání

c)

Těhotenské cvičení

d)

Jóga, pilates

e)

Cyklistika

f)

Tanec

g)

Jiné, napište………………………………………………………………

3. Jak často jste se pohybové aktivitě v těhotenství věnovala (aktivita trvající aspoň 30 minut)? a)

1x týdně

b)

2-3x týdně

c)

4-6x týdně

d)

Každý den

4. Znáte cviky, kterými si můžete pomoci ke zmírnění: Zácpy Hemeroidů Křečových žil Otoků nohou Úniku moči

Ano Ano Ano Ano Ano

Ne Ne Ne Ne Ne

5. Vzpomeňte si na Váš průměrný jídelníček během jednoho dne v těhotenství. Vyskytovaly se v něm alespoň: 3 porce z obilovin (těstoviny, pečivo, rýže...) 3 porce zeleniny Z toho alespoň 2 porce syrové 2 porce ovoce Z toho alespoň 1 porce syrová 3 porce mléčných výrobků 1-2 porce ze skupiny masa, ryb, luštěnin, vejce Bylo jídlo rozvrženo do 5 porcí během dne Jednalo se o netučné, libové a nízkotučné varianty Byla strava ve výše uvedených skupinách rozmanitá

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne

6. Znáte potraviny, kterými si můžete pomoci ke zmírnění: Zácpy Chudokrevnosti Pálení žáhy Ranní nevolnosti

Ano Ano Ano Ano

Ne Ne Ne Ne

7. Vyberte, kterými obtížemi jste v těhotenství trpěla (můžete vybrat více možností). a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Žádnými Zácpa Hemeroidy Křečové žíly Otoky nohou Únik moči Chudokrevnost Ranní nevolnosti Jiné, napište…………………………………………………………

8. Kde jste získala nejvíce informací o správně životosprávě v průběhu těhotenství: a) b) c) d) e)

Na internetu Od obvodního gynekologa Od porodní asistentky u gynekologa Od kamarádky, matky…. Z knih, časopisů…

9. Kolik kilogramů jste v těhotenství přibrala? Napište:………………………………………………………………………

O kolikáté těhotenství se jednalo? Napište:………………………………………………………………………..

Kolik je Vám let? a) do 20 let b) 21 – 30 let c) 31 let a více

Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) středoškolské – vyučena c) středoškolské s maturitou d) VOŠ nebo VŠ

Příloha 2

ZDRAVÝ ŽIVOTN NÍ STYL Obrázek 3. Ilustrační č obráz ázek (Zdroj:data.gate2biotech.com )

MÍRNĚNÍ Ě TĚH ĚHOTENSKÝCH OBTÍŽÍ STRAVOU U A POHYBEM Jste těhotná a zajímáte za se o zdravý životní styl (zdravá výž ýživa, pohyb)? Chcete udělat ě pr pro sebe a své nenarozené miminko to nejlep lepší? Dáváte přednost ř ost nefarmakologickému mírnění obtíží, bole olestí? Chcete se dozvědě vědět jak mírnit nebo odstranit běžné těhoten ě tenské obtíže stravou nebo cviky? cvi PRO KOHO JE KURZ Z URČEN: Pro těhotné ženyy Pro ženy, které plánují p otěhotnět ZAMĚŘENÍ KURZU:: výživa a stravová vání v těhotenství pohybová aktivit ita v těhotenstv běžné těhotenské ě ké obtíže mírnění těhotens ě enských obtíží stravou a

Obrázek 4. Ilustračn ční obrázek (Zdroj: www.nafialce lce.cz/joga-pro-tehotne)

pohybem CO VÁM KURZ PŘIN ŘINESE: Dozvíte se inform rmace o výživě a pohybu v těhotenství Prakticky si vyzk zkoušíte cviky Ochutnáte zdravé vé pokrmy, získáte rady a tipy na zdravé stravo vování Poznáte nové kam amarádky KDY A KDE: Sobota 14. 6. 201 014 Od 9-15 hod, Jirá iráskova 6, Jihlava CENA: Cena kurzu bude upřesně ř sněna

Obrázek 5.. Ilustrační I obrázek (Zdroj: http://www.f w.futurebaby.estranky.cz

Kurz povede vystudova vaná porodní asistentka, nutné přinést potvr tvrzení o zdravotní způsobilosti od gynekol ol

Příloha 3 Tabulka 17. Struktura kurzu

Fáze kurzu - téma Čas

Úvod

15 min

Těhotenské obtíže

15 min

Výživa těhotných

60 min

Potraviny mírnící obtíže

15 min

Praktická ukázka, diskuze Přestávka

30 min 15

Činnost edukátora Přivítání, ukázka prostorů a WC, seznámení s průběhem kurzu, vytyčení cílů kurzu Seznámení s běžnými těhotenskými obtížemi, ukázka obrázků

Činnost edukovaných

Potřebné pomůcky

Metody

Edukační efekt

Ženy vědí jak bude kurz probíhat, znají Získávání informací X X cíle kurzu Pochopení příčin Získávání informací, Powerpointová vzniku těhotenských připravení dotazů prezentace, obrázky Přednáška obtíží Ženy se orientují Všeobecný úvod do Powerpointová v základních složkách výživy, popsání složek prezentace, psací potravy, umí si výživy, specifika stravy Získávání informací, potřeby, magnetická vytvořit jídelníček dle těhotné, vysvětlení připravení dotazů, výpočet tabule na napsání výživového vzorce BMI, nutriční vlastního BMI, zhodnocení vzorce BMI, nutriční Přednáška, doporučení, umí skoré vlastního nutričního skóre test práce s textem vypočítat BMI Přednáška, Popsat potraviny a demonstrace Ženy umí zvolit stravovací návyky receptů, správné potraviny na mírnící obtíže, ukázka Získávání informací, Powerpointová vytváření dovedností mírnění obtíží receptů připravení dotazů prezentace, recepty Demonstrace zdravého Ženy jsou seznámeny Ukázka zdravých Ochutnávání ukázek stravování, se zdravou variantou svačin, volná diskuze, zdravého stravování, Připravené ukázky diskuze, pokládání dotazů zdravých svačin diskuze jídel v těhotenství prostor pro dotazy X X X X X

min

Změny v organismu ženy

Oběd, ukázka kosmetiky

30 min

60 min

30 Pohybová aktivita min Cviky mírnící obtíže Přestávka

Praktická ukázka, diskuze

20 min 15 min

55 min

Seznámení se změnami v organismu těhotné, vysvětlení příčiny vzniku, ukázka na anatomickém plakátu Oběd dle zásad zdravého stravování, ukázka přírodní těhotenské kosmetiky Seznámení s vhodnými pohybovými aktivitami, kontraindikace cvičení, zásady při cvičeni Popsat cviky mírnící obtíže, režimová opatření a doporučení X Demonstrace cviků mírnící obtíže, cvičení a uvolnění těhotenstvím zatěžovaných oblastí těla, diskuze, prostor pro dotazy

Získávání informací, pochopení příčin vzniku těhotenských změn a obtíží, připravení dotazů

Anatomický plakát

Ochutnávka zdravého oběda, seznámení se s přírodní kosmetikou

Připravený zdravý oběd, kosmetické výrobky

Přednáška, práce s obrazem Demonstrace zdravého stravování, demonstrace kosmetiky

Ženy chápou příčiny změn v organismu vzniklé vlivem těhotenství Ženy jsou seznámeny se zdravou variantou jídel v těhotenství

Získávání informací, připravení dotazů

Powerpointová prezentace

Přednáška

Získávání informací, připravení dotazů

Powerpointová prezentace

Přednáška

Ženy dokážou zvolit správnou pohybovou aktivitu, dodržují zásady při cvičení Ženy dokážou zvolit cviky k mírnění těhotenských obtíží

X

X

X

X

Podložky, overbaly, gymnastické míče

Předvádění a napodobování cviků, vytváření dovedností, diskuze

Ženy dokážou zvolit a použít cviky k mírnění těhotenských obtíží

Vlastní nácvik cviků mírnící obtíže, nácvik cviků na posílení a uvolnění přetěžovaných oblastí těla, diskuze, pokládání dotazů

Příloha 4 SEZAMOVÉ TOFU S BROKOLICÍ - OBĚD vá vlákninu Obsahuje: bílkoviny, vápník, Příprava: 50 minut, vař aření 15 minut Počet porcí: 4 Suroviny: 450 g pevnéh ého tofu 2 lžíce sojové omáčky 120 ml pomerančové č šťá ťávy ½ lžíce mořské soli 4 lžíce sezamových semí mínek 1 lžíce řepkového oleje Suroviny na brokolici: 750 g brokolice 1 lžíce řepkového oleje

Obrázek 6. Sezamové tofu s brokolicí (Zdroj: ona.ines.cz)

2,5 cm dlouhý kus zázvory záz nakrájeného na plátky 2 lžíce sojové omáčky 250 ml pomerančové č šťá ťávy 1 lžíce práškového cukru ru ačkejte přebytečnou tekutinu. Nakrájejte na kostičky k a vložte do Postup: 1. Z tofu vymač misky. Smíchejte se sojo ojovou omáčkou, šťávy z pomeranče a solí. O Opatrně promíchejte a tofu nechte v omáčce č e marinovat m alespoň 30 minut nebo přes noc. 2. Předehřejte troubu nna 200 stupňů. Slijte marinádu a posypte te tofu sezamovými semínky a tofu jimi obal alte. Pekáček potřete olejem a na něm nechte te dozlatova tofu péct přibližně 15 minut. 3. Mezitím rozdělte ě brokolici bro na růžičky, řapíky oloupejte na pl plátky. Olej v pánvi zahřejte na vysokou tep eplotu, přidejte zázvor a smažte přibližněě 300 vteřin. Přimíchejte pláty stonků a smažtee za častého míchání asi 2 minuty. Přidejte ř jte růžičky ů brokolice a smažte další pár minut. ut. 4. Přidejte sojovou omáč áčku, pomerančovou šťávu a cukr. Pánev see zeleninou přikryjte a duste do měkka přibliž ř ližněě 5 minut. Občas promíchejte.

Brokolici i opečené tofu podávejte s neloupanou rýží. Jídlo bude obsahovat ještě více vlákniny a energii obsaženou v přírodních složených sacharidech (Ricciotti, 2009, s. 112) JABLKA SE ŽERVÉ – SVAČINA Obsahuje: vlákninu, bílkoviny, železo, vápník (dle zvolených oříšků) Suroviny: 100 g jablek, 80 g žervé 10 g vlašských ořechů (mandlí, dýňových semínek, slunečnicových semínek) Postup: Jablka zbavme jádřinců, nakrájíme silnější kolečka, potřeme žervé a posypeme zvolenými ořechy (Hronek, 2012, s. 108). ZELENINOVÁ POMAZÍNKA – SVAČINA Obsahuje: bílkoviny, vlákninu Suroviny: 30 g bílého jogurtu 30 g sýru Lučina 50 g mrkve 10 g pórku ½ ks vejce Sůl, pepř Postup: Mrkev a vajíčko nastrouháme na jemno, pórek nakrájíme a vše smícháme s jogurtem a Lučinou. Dochutíme (Hronek, 2012, s. 14). ZÁZVOROVO-VANILKOVÝ JOGURT S OVOCEM Obsahuje: vápník, antioxidanty Suroviny: 250 g vanilkového jogurtu bez tuku Nadrobno nasekaný zázvor (2,5 cm) 1 banán nakrájený na kusy 150 g borůvek 8 polévkových lžic musli

Postup: Jogurt, zázvor a banán vložte do mixéru a rozmixujte do hladka. Jogurtovou směs rozdělte do misek. Každou porci posypte borůvkami a musli. Ihned podávejte (Ricciotti, 2009, s. 101) DOMÁCÍ PRIBINÁČEK Obsahuje: vápník Suroviny: 150 g tvarohu 50 g mléka 10 g cukru 5 g kakaa Postup: všechny suroviny dáme do mixéru a šleháme. Před podáním necháme vychladit (Hronek, 2012, s. 151).

Příloha 5 ě zácpy cpy Cviky na mírnění

Obrázek 7. Břišní dýcháníí se s sklápěním nohou (Zdroj: Dumoulin, 2006, s. 42)

Obrázek 8. Masáž břicha ř (Zdroj: (Z Dumoulin, 2006, s. 42)

Cviky ke zmírnění ě otoků oků nohou a křečových žil

Obrázek 9. Odpočinek ve zv zvýšené poloze (Zdroj: Dumoulin, 2006, s. 22)

Obrázek 10. Přenášení váhy hy na špičky a paty (Zdroj: Vitíková, 2007, s. 45)

Anotace práce Jméno a příjmení:

Bc. Jana Hrobařová

Katedra:

Katedra antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce:

Mgr. Jana Majerová

Rok obhajoby:

2014

Název práce: Životospráva těhotných žen Název v angličtině: Lifestyle of pregnant women Anotace práce: Diplomová práce se zabývá problematikou životního stylu těhotných žen, zejména stravováním a pohybovou aktivitou těhotných žen. Hlavním cílem bylo zjistit, zda se ženy v těhotenství zdravě stravují a věnují pohybové aktivitě. Dále jsme mapovali výskyt těhotenských obtíží a znalost žen o jejich mírnění pomocí správné životosprávy. Teoretická část byla věnovaná popisu těhotenství, těhotenských obtíží, výživě a pohybu v těhotenství. Praktická část shrnuje výzkumné šetření, kterého se účastnily ženy po porodu. Získaná data byla vyhodnocena pomocí grafů a tabulek. Klíčová slova: Těhotenství, zdravá výživa, pohybová aktivita, těhotenské obtíže, mírnění těhotenských obtíží Anotace v angličtině: This thesis deals with a lifestyle of pregnant women, particularly pregnant women’s diet and physical activity. The main purpose was to determine whether women in pregnancy eat healthy and do some physical activity. Next, we mapped the occurrence of pregnancy problems and women’s knowledge about an alleviation with a healthy diet or doing physical activity. The theoretical part deals with the description of pregnancy, pregnancy difficulties, eating and doing exercise in pregnancy. The practical section summarizes the research investigation, which was attended by women after childbirth. The data were analyzed by using graphs and tables. Klíčová slova v angličtině:

Pregnancy, healthy nutrition, physical activity, pregnancy problems, pregnancy alleviate difficulties

Přílohy vázané v práci: Příloha 1 Dotazník Příloha 2 Propagační leták Příloha 3 Struktura kurzu Příloha 4 Zdravé recepty Příloha 5 Ukázka cviků Rozsah práce:

77 stran

Jazyk práce:

Čeština