UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy. Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy

Bakalářská práce

Marcela Malíšková Učitelství pro mateřské školy

Výživa dětí v MŠ

Olomouc 2014

vedoucí práce: Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Výživa dětí v MŠ“ vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

V Olomouci dne

2

Podpis

Děkuji Mgr. Petru Zemánkovi, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci.

3

ÚVOD .............................................................................................................................7 1

CÍL PRÁCE ...........................................................................................................8

2

TEORETICKÉ POZNATKY .............................................................................9 2.1

Obecný vliv a význam výživy na zdraví předškolního dítěte .......................9

2.1.1

Definice pojmů „výživa“ a „zdraví“........................................................................9

2.1.2

Popis vývojového stádia dítěte v předškolním věku ...........................................10

2.1.3

Vliv výživy na zdravotní stav dítěte v předškolním věku ..................................10

2.2

Skladba životně důležitých živin ve výživě dětí předškolního věku ......... 11

2.2.1 2.2.1.1

Obsah živin v dětské předškolní stravě ................................................................11 Bílkoviny (proteiny)...............................................................................................12

Tuky (lipidy) ...........................................................................................................................12

2.3

2.2.1.2

Cukry (sacharidy)...................................................................................................13

2.2.1.3

Vitamíny .................................................................................................................14

2.2.1.4

Minerální látky.......................................................................................................15

2.2.1.5

Pitný režim..............................................................................................................17

Konzumace potravin dětmi předškolního věku........................................... 18

2.3.1

Potraviny rostlinného původu................................................................................18

2.3.1.1

Obiloviny a obilné výrobky...................................................................................18

2.3.1.2

Luštěniny ................................................................................................................19

2.3.1.3

Sója a sójové výrobky............................................................................................19

2.3.1.4

Sladké výrobky.......................................................................................................19

2.3.1.5

Ovoce ......................................................................................................................20

2.3.1.6

Zelenina ..................................................................................................................20

2.3.2

Potraviny živočišného původu................................................................................20

2.3.2.1

Mléko a mléčné výrobky (zakysané)....................................................................20

2.3.2.2

Maso a masné výrobky ..........................................................................................21

2.3.2.3

Sladkovodní a mořské ryby...................................................................................22

2.3.3

Bio potraviny.............................................................................................................23

2.3.4

Vegetariánská strava ...............................................................................................23

2.4

Důležité výživové aspekty udržující správný růst dítěte předškolního věku ……………………………………………………………………………24

2.4.1

Stravovací návyky dětí v předškolním věku ........................................................24

2.4.2

Pravidelný stravovací režim...................................................................................24

2.4.3

Vyvážená a pestrá strava ........................................................................................24

2.4.3.2

Přesnídávka.............................................................................................................25

2.4.3.3

Oběd........................................................................................................................25

2.4.3.4

Svačina....................................................................................................................25

2.4.3.5

Večeře .....................................................................................................................26 Potravinová výživová pyramida ............................................................................26

2.4.5

Desatera dětské výživy.............................................................................................27

Onemocnění vzniklá vlivem špatné výživy................................................. 29

2.5.1

Dětská obezita ...........................................................................................................29

2.5.2

Alergie a intolerance ................................................................................................29

2.5.3

Celiakie ......................................................................................................................30

2.5.4

Chudokrevnost .........................................................................................................30

2.5.5

Intolerance laktózy...................................................................................................30

2.5.6

Alergie na mléko.......................................................................................................31

2.5.7

Reflexní nemoc jícnu................................................................................................31

2.6

Školní vzdělávací zařízení pro děti předškolního věku .............................. 31

2.6.1

Mateřská škola Určice .............................................................................................31

2.6.2

Mateřská škola Kollárova ul. 4 ..............................................................................32

METODIKA PRÁCE ........................................................................................ 33 3.1

5

Snídaně ...................................................................................................................25

2.4.4

2.5

3

2.4.3.1

Metodika výzkumu ....................................................................................... 33

3.1.1

Teoreticko-praktická příprava ..............................................................................34

3.1.2

Výzkumné problémy................................................................................................34

3.1.3

Charakteristika výzkumného souboru .................................................................35

3.1.4

Použitá metoda .........................................................................................................35

3.1.5

Organizace výzkumu ...............................................................................................35

4

Výsledky a diskuse ............................................................................................. 36 4.1

Vyhodnocení výzkumu ................................................................................. 36

ZÁVĚR........................................................................................................................ 51 Souhrn ......................................................................................................................... 52 Summary..................................................................................................................... 53 REFERENČNÍ SEZNAM........................................................................................ 54 Seznam použité literatury........................................................................................ 54 Seznam obrázků ....................................................................................................... 56 Seznam příloh .......................................................................................................... 57

6

ÚVOD Téma mé bakalářské práce ve znění „Výživa dětí v MŠ“ jsem si zvolila z několika důvodů. Klíčovým podnětem byl fakt, že studuji obor Učitelství pro mateřské školy a jako budoucí pedagogický pracovník bych se ráda dozvěděla více podrobných informací o současné reálné výživě dětí v předškolním věku – jak se stravují, kolikrát denně požívají stravu, jaké potraviny nejvíce konzumují, které potraviny konzumují s oblibou a které nikoliv, jaké potraviny se rodiče snaží omezovat a které naopak podporovat, zda jim je nabízena nějaká alternativní forma konzumace v podobě zvláštního stravování, atp. Jelikož jsem matka čtyřleté holčičky, sama jsem si velice dobře vědoma, že pro správné zajištění životních funkcí, bezvadný růst a ničím nerušený vývoj dítěte je bezpodmínečně důležitá vyhovující výživa, kterou se snažím při výchově dodržovat. Dalším důvodem volby dané problematiky byl můj vlastní zájem, srovnat mou osobou nabízenou dětskou stravu se stravou servírovanou rodiči ostatních dětí a utvrdit se ve fakt, že své dítě stravuji správně a zdravým směrem. Ve své práci bych tak ráda nastínila souhrn potravin, které jsou dle regulí potravinové pyramidy těmi nejvýživnějšími aktivátory správného růstu dítěte v předškolním věku a rovněž bych ráda zmínila i ty prvky konzumační stravy, které by se měly značně omezovat, jelikož tak narušují zdravý životní styl dítěte. V teoretickém bloku bych chtěla rovněž zmínit, že vlivem nesprávného stravování dětí z mateřských školek může vzniknout řada těžkých onemocnění, které mohou člověka doprovázet i po celý jeho život. Vzhledem k potřebě zdravé výživy v předškolním věku dětí. jsem se pokusila využít maximálně literárních zdrojů a můj vlastní závěrečný projekt prezentovat různorodě, ale výstižně, a cíleně k vystihnutí problematiky výživy dětí v mateřských školách, proto jsem zvolila k získání potřebných dat metodu formou dotazování, která vymezí rozpětí stravování dětí v předškolním věku poblíž místa mého bydliště.

7

1 CÍL PRÁCE Hlavním cílem práce je zjistit, jak rodiče stravují své děti v předškolním věku navštěvující mateřské školy. Klíčovým úkolem práce je, zjistit prostřednictvím dotazníkového šetření, jaké potraviny děti konzumují v závislosti na výpovědích rodičů v tištěném dotazníku. Cíl práce se opírá o stravování dětí celkové, vycházející z informací a vědomí rodičů o tom, co jejich děti požívají za potraviny.

Hlavní cíl bakalářské práce se rozděluje do několika dalších jednotlivých cílů:

 Obeznámit s obecným vlivem a významem výživy v závislosti na zdraví předškolního dítěte.  Vyobrazit důležité výživové aspekty udržující správný růst dítěte v předškolním věku.  Popsat stravovací návyky dětí, jejich pravidelný stravovací režim a uvést příklad vyvážené a pestré stravy s rozčleněním na šest dílů celodenního stravování.

8

2 TEORETICKÉ POZNATKY Tato kapitola zahrnuje soubor teoretických informací z oblasti výživy dětí v MŠ, tzn. dětí v předškolním věku. Jde o rozsáhlý popis - významu výživy, obecného vlivu výživy na zdraví dětí, životně důležitých živin, potravin, které děti konzumují nebo by měly konzumovat, různých druhů stravování, výživových aspektů vedoucích k správnému růstu dítěte, civilizačních chorob a institucí – mateřských škol, které se podílely na realizaci praktického výzkumu týkající se výživy dětí předškolního věku.

2.1 Obecný vliv a význam výživy na zdraví předškolního dítěte Člověk začíná přijímat výživu již v období před svým vlastním narozením – ve fázi embrya, kdy užívá prostřednictvím matky potřebné látky a živiny pro správný vývoj, stavbu a funkci organismu. Po narození je novorozenci dodávána potřebná dávka dostatečně výživného mateřského mléka, popřípadě náhrady za mateřské mléko. Postupem času, kdy již dítě není fixováno na kojeneckou výživu a je mu podávána smíšená výživa v podobě různých pokrmů, se začíná osamostatňovat. Své výživové potřeby dokáže korigovat zpravidla nejlépe od třetího roku života, kdy se nachází ve fázi předškolního dítěte. Umí již rozlišovat senzorické vlastnosti výživových pokrmů podle slané, sladké, hořké a kyselé chuti a podle vzhledu. Tímto si vytváří svůj vlastní identický výběr výživy, který mu vyhovuje a který mu nevyhovuje a dle senzorických a vzhledových vlastností hodnotí takovéto dítě oblíbenost výživy, čímž uspokojuje své emoční a psychosociální potřeby. Dítě v předškolním věku se nachází v období velmi důležitého vývinu, který by měl být co nejvíce sledován a při tom dodržován správný režim a zásady stravování, které napomáhají k udržování a zlepšování výborného zdraví dítěte. Správný způsob stravování zajišťují, kontrolují a zodpovídají za něj osoby, na kterých je dítě závislé, tzn. rodiče, rodinní příslušníci a známí, popř. pečovatelé a další osoby, které za něj podle zákona nesou odpovědnost. (Fraňková S., 2000)

2.1.1 Definice pojmů „výživa“ a „zdraví“ Obecně známá vymezení a formulace pro přesné vyjádření výše uvedených slov – „výživa“

9

a „zdraví“ je velmi mnoho, proto jsou zde citovány náhodně vybrané definice, které spolehlivě formulují tyto výrazy. V knize Základy výživy, jejímž autorem je Jan Pánek a kolektiv, je definována výživa „zajištěním živin potřebných pro udržení životní aktivity, zdraví, růstu a rozmnožování“. (Pánek J., 2002) Světová zdravotnická organizace (WHO) popisuje v publikaci Veřejné zdravotnictví a výchovou ke zdraví, vytvořenou kolektivem autorů, pojem zdraví jako „stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody“. (Kolektiv autorů., 2006)

2.1.2 Popis vývojového stádia dítěte v předškolním věku Období růstu dítěte je rozdělováno do několika kategorií. Předškolní věk je vyobrazován jako fáze časného dětství mezi 3. až 6. rokem, během kterého se tělo významně vyvíjí a dochází k velkým tělesným a kognitivním změnám, i přestože je průběh pomalejší než předcházející růstové fáze. Během třetího roku dítě povyroste o cca 9 cm a získá na váze o cca 2 kg více. Pátý rok signalizuje pomalejší průběh růstu se zvýšením postavy o cca 6 cm a zvýšením tělesné hmotnosti o cca 2 kg. V této vývojové fázi se dítěti začíná tvarovat figura – chlapci jsou zpravidla vyšší a těžší než většina děvčat. Děti ženského pohlaví získají více tuku a děti mužského pohlaví naopak naberou více svalu. Jedinec v tomto stádiu vývinu je již obohacen o větší nezávislost prostřednictvím dorozumívacích znaků – lépe se vyjadřuje, ovládá již lépe paměť a zpracovává informace z okolí = rozumí. I přestože se jedná o období, kdy musí být dítě stále pod dohledem dospělého člověka, zvládne již ovládat samostatně základní lidské potřeby – například – jednoduchou obličejovou hygienu, dojití na záchod, konzumaci pokrmů a nápojů, oblékání se a obouvání se, atp.

2.1.3 Vliv výživy na zdravotní stav dítěte v předškolním věku Během předškolního období dochází u dětí k velkému vývinu mozku, centrální nervové soustavy a krátkých a dlouhých svalů svalové tkáně, dochází k prořezávání zubů. Uzavírá se postupně cyklus vývoje oběhové a dýchací soustavy, zlepšuje se fyzická síla, zvyšuje funkce imunitního systému, a rovněž proto dítě přestává trpět tolik na různá onemocnění a některá dokonce naprosto vymizí. 10

Pro výborný zdravotní stav je doporučováno, aby děti předškolního věku dodržovaly výživu na správné bázi rodinné stravy, tzn. konzumace kvalitních bílkovin a sacharidů a vhodných tuků, většího množství ovoce a zeleniny a velmi okrajově sladkostí a tučné stravy. Je obecně prokázáno, že si dítě jen s velmi malou pravděpodobností oblíbí pokrmy, které jsou ostatními členy rodiny téměř nekonzumovány a ignorovány, proto by měli především rodiče dbát na správnou životosprávu celé rodiny, kde starší jedinci půjdou vzorem vhodné výživy těm mladším. (Fassa L., 2009), (Gavigan CH., 2008)

2.2 Skladba životně důležitých živin ve výživě dětí předškolního věku Dětská předškolní strava by měla být v dostatečném poměru a kvalitním množství pokryta základními živinami s vhodnými nutričními hodnotami odpovídající obecným konzumačním předpisům a doporučením, poněvadž živinové složky napomáhají k těžbě energie v lidském těle, která je nutná pro tělesnou fyzickou činnost, správnou funkci látkové přeměny a pro ustálení lidské tělesné teploty člověka. (Fořt P., 2008)

2.2.1 Obsah živin v dětské předškolní stravě „Nedostatek některých živin nebo naopak jejich značný nadbytek může dlouhodobě poznamenat zdravotní stav dítěte, jeho tělesný i duševní vývoj.“ (Fraňková S. a kol., 2000) Dětské tělo ve vývojové fázi předškolního věku potřebuje dostatečné množství bílkovin, sacharidů, tuků – hromadně označovaných jako makronutrienty, ale i mnoho minerálních látek, stopových prvků a vitamínů, aby tělo správně fungovalo v současném věku a připravilo tělo pro fázi dospívání, ve které se odrazí celková strava z dětských let. Bílkoviny, tuky a cukry pracují na bázi přeměny – oxidují, a to prostřednictvím kyslíku. Oxidace úzce souvisí s výskytem ATP (adenosintrifosfátu). Přeměna látek je doslova nekonečná. Hledisko potřeb jednotlivých živin se odráží od druhu pohlaví, stáří dítěte a jeho fyzického výkonu. Souhrnně řečeno by se dětská strava měla skládat

z předurčeného energetického

množství makroživin, dáno procentuelně 55 až 63 % cukry, 27 až 33 % tuky a 10 až 15 % bílkoviny. (Fořt P., 2008)

11

2.2.1.1 Bílkoviny (proteiny) Bez bílkovin není možná životní existence, jelikož jsou nezbytné stejně tolik, co stavební materiál, enzymy, hormony, protilátky, produkce tepla a energie, výživa tkání nervové soustavy, mozku a někdy rovněž svalů a vnitřních orgánů. Člověk potřebuje získat cca 20 aminokyselin, stravou si musí 11 aminokyselin vytvořit, zbytek aminokyselin si tělo vytvoří samo z přijaté stravy.(Fořt P., 2008) Aminokyseliny se rozdělují na neesenciální aminokyseliny (glycin, kyselina glutamová, glutamin, serin, taurin, tyrosin, alanin, cystein, prolin, hydroxyprolin, asparagin, kyselina asparaginová), dále na semiesenciální aminokyseliny (histidin, arginin) a poslední skupinu tvoří aminokyseliny esenciální (valin, leucin, izoleucin, methionin, fenylalanin, lysin a tryptofan) V případě špatné konzumace bílkovin hrozí dětem v předškolním věku poruchy somatického i psychického vývoje. (Fraňková S., 2000) Bílkoviny rostlinného původu se vyskytují nejčastěji pšenici, kukuřici, žitě, sójových bobech nebo bramborách. Velmi důležité bílkoviny živočišného původu se nachází ve vejci, mase a rybím mase, mléce a mléčných výrobcích,– především zakysaných, které jsou nepřekonatelným zdrojem vápníku pro tělo a nelze jej jinak nahradit. U dětí předškolního věku je právě mléko a konzumace mléčných výrobků doporučována po celou dobu předškolního věku. V České republice má však mnoho dětí problém, jelikož konzumuje až třínásobek doporučené dávky spotřeby bílkovin u dětí předškolního věku. Podle výživových předpisů připadá na předškolní dítě 1 – 1,5 g bílkovin na jeden kilogram dětské tělesné hmotnosti. Většinou se uvádí, že tělo předškolního dítěte by mělo obsahovat 50 – 70 % živočišných bílkovin, tzv. plnohodnotných bílkovin, které obsahují všechny esenciální aminokyselin v příhodném poměru. Neplnohodnotné mastné aminokyseliny se vyskytují v rostlinných výrobcích, a to - v obilovinách pekárenských a mlýnských potravinách, luštěninách, ořechách a bramborách. (Ingram C., 2006), (Fořt P., 2008), (Kejvalová L., 2005)

Tuky (lipidy) Tuky neboli lipidy tvoří významovou skupinu makroživin stejně tak jako bílkoviny a cukry. Určitě by měli rodiče dbát na to, v jaké míře jejich dítě, v předškolním věku, tuky konzumuje, poněvadž i když jsou velmi důležité, mohou být i nebezpečné pro zdravotní stav jedince. Jejich 12

existence v potravinách usměrňuje pocit hladovění a vyvolávají stav nasycenosti, a to zhruba po třiceti minutách od konzumace. Z hlediska energetického příjmu je hodnota tuků značně převyšující nad bílkovinami i cukry, podle studií až o dvojnásobek na jednotku váhy. Při technologické úpravě pokrmů dochází v potravinách k výrobě nových látek, díky kterým vnímáme intenzivně tepelně upravené jídlo čichově i chuťově. V tucích jsou obsaženy vitamíny s charakteristikou rozpustnosti, jedná se o A, D, E a K, dále steroly a další esenciální kyseliny důležité pro lidský organismus dítěte. (Koťátková S., 2008) Podle základního hlediska jsou rozlišovány tuky živočišné a rostlinné. Živočišnými tuky se rozumí stolní oleje a tuky zpracované z olejů, a živočišnými rybí tuk, mléčný tuk, sádlo a lůj. Tuky obsahují dvě skupiny mastných kyselin, a to nasycených a nenasycených. Rozdíl mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami spočívá v tom, že lidské tělo si mastné nasycené kyseliny dokáže vytvořit samo, avšak nenasycené mastné kyseliny nikoliv. Mezi nasycené mastné kyseliny se řadí kyselina arachidová, kyselina palmitová, kyselina stearová, kyselina kapronová a kyselina máselná. Seskupení nenasycených mastných kyselin tvoří kyselina arachidonová, kyselina linoleová, kyselina linolová, kyselina olejová, a kyselina palmitoolejová.

2.2.1.2 Cukry (sacharidy) Energetická spotřeba sacharidů u dětí předškolního věku činí nejvyšší podíl ze všech makroživin. Konzumace cukrů se pohybuje velmi často až ve výši 50 – 55 % energetického příjmu. Sacharidová základna je tvořena především polysacharidy, které jsou zastoupeny obilovinami, zeleninou, ovocem, těstovinami, rýží, luštěninami a pekárenskými a mlýnskými potravinami. Vyskytují se ale rovněž ve sladkostech a sladkých jídlech, jelikož jsou u dětí sladké potraviny velmi oblíbené, je třeba dbát na správný výběr takovýchto výrobků a vybrat ty nejvhodnější, za které ze považovat různé suché cereální tyčinky, ovocné koláče a dezerty s tvarohem, ovocné salátové směsi, atp. Vysoce energetickým sladkým potravinám, jako je cukroví a zákusky, vysoce slazené nápoje je dobré omezovat a přijímat v opravdu velmi minimální, nejlépe nulovém, množství. (Fassa L., 2009) Polysacharidy se rozdělují na stravitelné – glykogen a škrob. Škrob se nejvíce vyskytuje v bramborách, obilninách a rýži, proto je jeho spotřeba poměrně vysoká i u dětí předškolního věku. Nestravitelnými polysacharidy je myšlena vlákninu, která se objevuje ve formě rozpustné, která se vyskytuje v ovoci, zelenině a obilovinách a v žaludku vytváří pocit nasycení, poněvadž

13

v něm vytváří viskózní tekutinu, která zpomaluje vyprazdňování orgánu. Nerozpustná vláknina je obsažena v celozrnném pečivu a těstovinách, v müsli a luštěninách, tato živina napomáhá k lepšímu výkonu peristaltiky střev. Právě díky vláknině jsou sacharidy vysoce nutričně hodnotné a její množství se určuje podle stáří dítěte, podle kterého se vypočte doporučená kvantitativní gramáž vlákniny. Vláknina svou strukturou působí jako prevence proti civilizačním chorobám a její konzumace vychází jen z rostlinné stravy. Cukry obsahují dále disacharidy (jednoduché), které jsou rozlišovány v maltózu (sladový cukr), sacharózu (řepný cukr) a laktózu (mléčný cukr). Monosacharidy (jednoduché) jsou přítomny v cukrech v podobě glukózy (hroznový cukr), fruktózy (ovocný cukr) a galaktózy, která je součástí mléčného cukru. (Klescht V., 2008)

2.2.1.3 Vitamíny Přítomnost vitamínů je pro lidské tělo bezvýhradně důležitá. Přesněji řečeno se jedná o látky, které jsou v nepatrných částech důležité pro správnou činnost lidského organismu, avšak tělo si je nedokáže samo vyrobit. (Klescht V., 2008), (Kolektiv autorů., 2006) Rozlišovány jsou vitamíny rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě. Vitamíny rozpustné v tucích představuje skupina A, D, E a K. Pro správné vstřebávání napomáhají především játra. Proces probíhá jen v případě správné funkce vstřebávání a trávení tuků. Vitamíny rozpustné ve vodě nejsou lidským tělem uschovávány a jejich vyloučení odchází s močí. Tyto vitamíny zahrnují zejména skupinu vitamínů B. Vitamíny by se měly konzumovat v předepsaných dávkách dle určených kritérií, a to – věkové kategorie, druhu pohlaví a fyzického výkonu jedince. Přihlížet se musí také k celkovému zdravotnímu stavu člověka. Vitamíny jsou pokládány za pohon různých biochemických procesů. Doprovází správné fungování metabolismu makroživin v závislosti na energetickém příjmu. Jsou činitelem tvorby nových tkání v těle a jeho deficit způsobuje často tzv. hypovitaminózu a avitaminózu, v horší situaci může vést až k smrti. Vitamíny jsou součástí skoro všech potravinových složek. Celosvětově jsou rozlišovány následující vitamíny: vitamín A (retinol) zdroj: vejce, tučné mléčné výrobky, máslo vitamín D (kalciferol) zdroj: rybí tuk, játra, mořské ryby, dary moře

14

vitamín E (tokoferol) zdroj: ořechy, zelenina, rostlinné oleje, ryby vitamín K (fitochinon) zdroj: sója, zelená listová zelenina, zelený čaj vitamín C (kyselina askorbová) zdroj: citrusové ovoce, šípky, černý rybíz, paprika vitamín B1 (thiamin) zdroj: játra, ořechy, obiloviny, kvasnice, maso vitamín B2 (riboflavin) zdroj: mléčné výrobky, maso, játra, kvasnice, vaječný bílek vitamín B6 (pyridoxin) zdroj: ryby, játra, maso, obiloviny, zelenina vitamín B12 (cyanokobalamin) zdroj: vejce, mléčné výrobky, ořechy, ryby, zelenina vitamín B3 (niacin) zdroj: mléčné výrobky, maso, zelenina, ořechy kyselina listová zdroj: žloutek, celozrnné pečivo, zelená listová zelenina, fazole kyselina pantotenová zdroj: obsahují ji všechny potraviny biotin zdroj: obiloviny, ořechy, kvasnice, sója (Foršt J., 2008), (Nevoral J., 2003), (Ingram C., 2006)

2.2.1.4 Minerální látky Minerální látky tvoří rovněž významnou skupinu živin, které udržují lidské tělo v kondici podle správně zvolené výživy. Lidský organismus potřebuje určité množství minerálních látek, v případě, že se množství látek sníží nebo naopak navýší, patřičné příznaky se ihned ohlásí – minerální látky jsou opěrným základem pro vývoj tkání – zubů a kostí a nervosvalových funkcí. Lidské tělo bez pochyby potřebuje patnáct minerálních látek, které jsou pro správnou funkci organismu nenahraditelné. Jedná se o tyto minerální látky: (Na, natrium), draslík (K, kalium),

15

hořčík (Mg, magnesium), zinek (Zn), fosfor (P), železo (Fe, ferum), vápník (Ca, kalcium), selen (Se), měď (Cu, cuprum), jód (I), mangan (Mn), fluor (F), chrom (Cr) a kobalt (Co). Minerální látky rozlišujeme ve třech skupinách na makroelementy (nad 100 g) - vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, chlor a síra. Další hledisko tvoří mikroelementy (pod 100 g) - železo, zinek, měď, mangan, jód, molybden, selen, fluor, chrom a kobalt, třetí skupinu tvoří mikroprvky křemík, vanad, nikl, cín, bór, kadmium, arzen a hliník. Sodík je považován za tzv. makroelement, jelikož je v těle obsažen ve velkém množství. V případě sodíkového deficitu se může dítě potýkat s bolestí hlavy, průjmovými a křečovými potíži. Naopak nadbytek sodíku výrazně zvyšuje krevní tlak. Významným zdroj sodíku se nachází v kuchyňské soli, mase a rybách. (Chrpová D., 2010) Přítomnost draslíku v těle podporuje správné působení enzymů a mezibuněčnou výměnu. Malé množství draslíku v těle může způsobovat špatné trávení a narušení srdečního rytmu spolu se zhoršenou funkcí svalů a celkové nervové soustavy. Nejvíce draslíku se nachází v mandlích, hráchu, špenátě, vlašských ořechách anebo rybíze. Významnou minerální látkou je vápník, který je třeba dodávat tělu ve správných dávkách. Vápník podporuje správnou činnost svalů a srážlivost krve. Je základním minerálem pro dobrou stavbu kostí, zubů a jeho deficit se výrazně podepisuje na fungování lidského těla. V případě, že je vápníku málo, může se tělo potýkat s křečovými obtíži a únavou, posléze se začne uvolňovat z čelistní kosti a celého skeletu. Hlavním zdrojem vápníku je zejména mléko a výrobky z něj zpracované. Získání vápníku je podporováno rovněž ovocem, rybami a ořechy. (Kolektiv autorů., 2006) Nervová soustava, správný srdeční rytmus a produkce ochranných látek je ovlivňována stavem množství hořčíku v lidském těle. Jestliže se organismu nedostává vhodné množství této minerální látky, trpí často různými onemocněními a jeho tělo není v dobrém zdravotním stavu. Příznaky, které často přichází v úvahu s nedostatkem minerálu se často pojí s nespavostí, ranními únavami, větší bolestí hlavy a tento stav může být doprovázen i průjmem. Dostatečné množství hořčíku obsahuje strava rostlinného původu, kterou disponuje například mák, sója nebo fazole. Minerální látka – fosfor se podílí na správné skladbě kostí a zubů a je úzce spjat se správnou funkcí látkové přeměny. V situaci, kdy dojde k deficitu fosforu začíná nesprávná funkce ledvin a je třeba obnovit jeho množství konzumací mléka, vejce, masa a ryb.

16

Železo má dominantní postavení mezi minerálními látkami, ale bohužel naše běžně konzumovaná strava ho příliš neobsahuje, proto je více než časté, že lidé trpí nedostatkem železa v těle. Tento negativní stav se odráží ve špatné tvorbě červených krvinek, častou bolestí hlavy, bledým zbarvením lidské kůže, zácpou či nadýmáním. Nejvíce minerálu se nachází v potravinách jako jsou játra, petržel, pažitka nebo pivní kvasinky. Zinek je obsažen z velké míry v rybách, houbách, fazolích, hrachu, dýňových semínkách nebo kakau. Jeho nepřítomnost v těle představuje neblahé příznaky ve formě špatné hojivosti ran, jizev a vředů. V předškolním věku by jej děti měly konzumovat více, jelikož má patřičnou důležitou při vývinu pohlavních orgánů a může být příčinou různých vývojových poruch a celkového růstu. Selen významně podporuje buňky, správnou činnost svalstva a bezproblémovou srážlivost krve. Absence selenu v lidském těle může signalizovat vznik srdečních chorob, rakovin, revmatu a šedého zákalu očí. Nejvíce selenu obsahuje ovoce, zelenina, ryby, maso a celozrnné výrobky. Dostatek fluóru se nalézá v ovoci, zelenině, vejcích a mase. Je pro lidské tělo neodmyslitelnou minerální složkou, ale v případě přebytku může způsobit určité potíže jako při jeho deficitu, a to formou kazivosti zubů, například vznikem fluorózy. Dostatečné množství jódu se nachází především v rybách – úhoři, makrele, tresce, ale také vejcích, špenátu nebo dokonce čokoládě. Významně podporuje činnost štítné žlázy a při jeho nedostatku dochází k poruše orgánu. (Koťátková S., 2008)

2.2.1.5 Pitný režim Bez vody by nebyla možná žádná existence, jak osob, tak zvířat. Proto je nejvýznamnější složkou pro přežití právě voda a její konzumace v různých variantách. Pitný režim je třeba dodržovat pravidelný, a to především se zvýšeným dozorem u dětí předškolního věku, které jsou sice již samostatné, ale často trpí dehydratací právě proto, že pravidelný přísun tekutin nedokáží dodržovat a o napojení se většinou přihlásí až v případě větší žízně. (Kejvalová L., 2005) Větší důraz by měl být kladen na konzumaci čisté vody, minerálních vod, avšak ne v příliš velkém množství, jelikož některé minerální vody obsahují příliš vysoké procento solí, a to dětskému organismu příliš neprospívá. Vynechány nebo jen okrajově konzumovány by měly být

17

vysoce slazené nápoje – například Fanta, Coca Cola, atp., 100 % džusy a šťávy a dalších tekutiny s vysokým podílem „éčkových“ přísad. Větší konzumace těchto nápojů může podporovat některé civilizační onemocnění – například – dětskou obezitu. V každém případě by se měly děti vyvarovat konzumaci nápojů s obsahem kofeinu – například Kofola, káva a přespříliš velké konzumaci černého čaje, namísto toho je lepší nabízet jim čaje ovocné, zelené, bílé nebo žluté. Naprostým tabu je konzumace alkoholických nápojů. Dle doporučení by měly děti v předškolním věku vypít denně

alespoň 1, 6 l vody. Tato

stanovená dávka se ale může samozřejmě lišit v závislosti na fyzickém výkonu dítěte během dne.

2.3 Konzumace potravin dětmi předškolního věku Děti ve fázi předškolního věku žijí během pracovního týdne v jistém pravidelném režimu stravování, které začíná doma snídaní, pokračuje zpravidla u většiny jedinců přesnídávkou, obědem a svačinou v mateřské školce a je zakončen večeří ve svém domově, nejčastěji připravovanou rodiči nebo jinými příslušníky rodiny. Mateřské školy připravují dětské pokrmy dle předem určených zásad a stanov zákonem, které musí splňovat kritéria správné výživy dítěte v předškolním věku. Snídaně, odpolední svačina a večeře během pracovního týdne a celodenní strava o víkendu bývá zpravidla v rukou rodiny, která ale k pravidlům výživné konzumace již nemusí tak přihlížet a klást jí příliš velký důraz, což se může odrážet v narušení zdravé výživy dítěte. (Gavigan Ch., 2008)

2.3.1 Potraviny rostlinného původu Potraviny původu rostlinného představují velmi významný zdroj minerálních látek, jsou zdrojem ve vodě rozpustných vitamínů – vítamíny skupiny B, disponují vyšším obsahem sacharidů - tzn. škrobů a cukrů a obsahují menší množství neplnohodnotných bílkovin.

2.3.1.1 Obiloviny a obilné výrobky Obiloviny a výrobky z nich jsou považovány za základní stravovací složky nejen pro předškolní dítě. Jsou energetickým zdrojem, obsahují velké množství sacharidů, bílkovin (8 – 13 %), tuků (1 – 5 %), vlákniny, minerálních látek a vitamínů skupiny B, proto je vhodné je doplňovat během celodenního stravování.

18

Předpokládané denní porce předškolního dítěte činí 3 – 4, a to v podobě jednoho krajíce chleba, housky nebo rohlíku, tři čtvrtiny hrnku těstovin, rýže nebo cereálií. Celkové množství obilovin a obilných výrobků se odvíjí od výrobní struktury, tzn. od použitých surovin k jejich výrobě. Nejvíce plnohodnotných výživových látek má v sobě pečivo celozrnné. Za výživné obilné výrobky s vhodným obsahem vlákniny je považován pšeničný chléb, celozrnné housky, vícezrnný chléb, knäckebroty, grahamové výrobky, sójové pečivo, ovesné vločky, müsli,, corn flakes lupínky, atp. (Kunová V., 2004)

2.3.1.2 Luštěniny Pod pojmem luštěniny se skrývají celosvětově známé potraviny jako je hrách, čočka, fazole a cizrna. Tato rostlinná strava obsahuje nepřeberné množství kvalitních bílkovin, vitamínů, vlákniny a minerálních látek. Dětem předškolního věku by měly být podávány minimálně dvakrát týdně. Jelikož luštěniny mohou způsobit i nepříjemné trávící problémy, je vhodné připravovat jim z nich ze začátku různé pomazánky a polévkové krémy s lisovanou luštěninou.

2.3.1.3 Sója a sójové výrobky Sója a potraviny vyrobené ze sóji nejsou velmi často zařazovány do jídelníčků předškolních dětí, ačkoliv by tak mělo být činěno. Sójové výrobky jsou v dnešní době především významnou náhražkou masa u vegetariánů, ale i konzumaci se nebrání ani osoby požívající bez problému živočišné potraviny. Výhodou sóji je nepřítomnost cholesterolu, kterého je naopak v masných výrobcích poměrně mnoho. Obohacena je o vitamíny a minerální látky – především draslík, železo, vápník a vitamíny skupiny B.

2.3.1.4 Sladké výrobky Sladké výrobky nelze naprosto vyřadit z dětského jídelníčku, jelikož jsou především u dětí předškolního věku velmi oblíbené. Avšak je dobré, když se jejich množství určené ke konzumaci minimalizuje co nejvíce. Tyto potraviny se vyznačují vysokým glykemickým indexem (GI), který působí na lidské tělo v podobě sytosti. Čím vyšší index je, tím kratší dobu stav nasycenosti přetrvává, a proto dítě dostává velmi brzy hlad. (Nevoral J., 2003) Konzumace sladkých potravin je zásobárnou cukrů, nežádoucích tuků a nasycených kyselin, které nepodporují tělo pozitivním způsobem. 19

2.3.1.5 Ovoce Ovoce je pro děti v předškolním věku významně důležité po stránce správné výživy. Během dne by mělo být zařazováno do jídelníčku alespoň ve dvou porcích, jelikož je pro děti stravitelnější lépe jak zelenina. Ovoce má v sobě vysoký obsah jednoduchých sacharidů a proto je zde zvýšená energetická hodnota. Porce ovoce pro dítě předškolního věku představuje například jeden banán, polovina hrnku drobného ovoce – lesních plodů nebo hroznového vína, popřípadě lze nahradit sklenicí čerstvého džusu či jiné ovocné šťávy. Ovoce je vysoce obohaceno o vitamín C, kterého je nejvíce v citrusových plodech – v pomerančích, naopak nejméně jej obsahují borůvky.

2.3.1.6 Zelenina Zelenina tvoří nenahraditelnou část dětského výživného jídelníčku, proto je vhodné, věnovat jí patřičnou důležitost. Z hlediska výživy je bohatá na vitamíny, vlákninu a má nízkou energetickou hodnotu. Výhodou konzumace zeleniny je rychlé a zdravé nasycení. Požití zeleniny je nejzdravější v syrovém stavu, ale ani technologické úpravy vařením, dušením nebo restováním nepoškodí vitamíny a důležité látky v nich. Děti předškolního věku by zeleninu měly konzumovat v hojném množství, zpravidla je doporučováno sníst 3 až 4 porce za den. Takovouto porci definuje přibližně středně velká paprika, dvě středně velká rajčata, polovina hrnku dušené zeleniny, atp. Za nejvíce plnohodnotnou zeleninu je považována nejvíce mrkev, dále červená řepa, květák, rajčata, okurky, ředkvičky, bílé zelí, brokolice a nejméně červená paprika.

2.3.2 Potraviny živočišného původu Potraviny původu živočišného obsahují vyšší množství tuků, plnohodnotných bílkovin a vitamíny rozpustné v tucích – A, D, E a K. Vysoká spotřeba živočišné stravy může napomoci vzniku různých civilizačních chorob jako je obezita, cukrovka, cévní, jaterní a ledvinová onemocnění, popřípadě dokonce rakovinu tlustého střeva. (Nevoral J., 2003)

2.3.2.1 Mléko a mléčné výrobky (zakysané) Na současném trhu s mlékem a mléčnými výrobky – především zakysanými, se nachází mnoho prodejců, kteří dané výrobky nabízí, ale každý v odlišné kvalitě.

20

Mléko samotné signalizuje mnoho faktorů, které jeho konzumaci podporují, ale ozývá

se

i mnoho faktorů negativních, které mohou vyvolat neblahé účinky a potíže. V případě pozitivních faktorů mléka je v první řadě zdrojem živin a má velmi vysoký obsah bílkovin. Některé bílkoviny lze specificky zpracovat, lze s ním geneticky manipulovat, má vysoký obsah vápníku, mléčný vápník působí blahodárně a chrání tak před možností vzniku rakoviny střeva. Mléko je roztok, který obsahuje tekutinu a je považovaný za základní dětskou potravinu v předškolním věku. Mléko obsahuje laktózu, což je mléčný cukr, který je základním a nejlépe stravitelným cukrem pro děti. Velmi často se do mléka přidává med, čímž tak získá mléko lepší sladší chuť a má léčebné účinky. Z mléka se vyrábí mléčný tuk – neboli máslo, který vytváří energii a obsahuje esenciální mastné kyseliny. Máslo je obohaceno o vitamíny D, K, E a olej a je daleko méně náchylné na plísně, když je proloženo solí. Klíčovou roli ve skupině mléčných výrobků hrají produkty kysané – fermentované, do kterých jsou během výroby přidávány speciální kysací bakteriální kultury. Mezi takové produkty se řadí jogurty, acidofilní, kefírová nebo jogurtová mléka, podmáslí, mléčný zákys, kysaná smetana, kyška, tvaroh, různé druhy sýrů, a další. Kysané mléčné výrobky jsou obohaceny o vitamín K, minerální látky železo a vápník. Pro své léčebné účinky jsou často konzumovány při horečkách nebo kožních potížích, posilují imunitu a brání vstřebávání škodlivých toxinů v lidském těle. Eliminují problémy s trávením, zácpou, průjmem a nadýmáním. Obsahují ale bohužel zvýšenou hodnotu cholesterolu a cukru. Účinnost fermentovaných mléčných výrobků se dá zvýšit přídavkem vlákniny. (Nevoral J., 2003), (Fořt P., 2008) Mléko a výrobky z něj jsou vyráběny v širokosáhlém měřítku a vznikají neustále nové možnosti výroby mléčných výrobků. Důležité je zmínit, že mléko je prevencí osteoporózy. Naopak v případě negativních vlastností mléka a mléčných výrobků zde hrozí různé alergie a intolerance na mléko, navíc velký nadbytek bílkovin není pro dítě v předškolním věku příliš ideální. Některé mléčné bílkoviny jsou pro dětský organismus těžko stravitelné, hrozí zde hořčíkový deficit a může se objevit i cukrovka I. typu.

2.3.2.2 Maso a masné výrobky Samotné maso a výrobky z něj jsou bohaté na plnohodnotné bílkoviny, vitamíny, esenciální aminokyseliny a mnohé minerální látky, které jsou pro dětský organismus hluboce důležité, proto

21

není doporučováno vyřadit jej z jídelníčku.

Maso disponuje těmito minerály – železem,

draslíkem, sodíkem, fosforem, zinkem, hořčíkem a vitamíny A, B a D. Maso obsahuje 50 až 80 % vody, 15 – 23 % bílkovin, 2 – 50 % tuku, nízký podíl sacharidů Maso a masné produkty jsou pro dítě předškolního věku významně podstatné, jelikož podporují růst lidského těla. Podle výživových předpisů by bylo dobré, kdyby děti předškolního věku konzumovaly maso v množství 1 – 1, 5 porce za den. (Kejvalová L., 2005) Pro dětskou stravu je nejvíce vhodné drůbeží - kuřecí maso, jelikož má nejméně tuku (v případě, že je podáváno bez kůže) a je pro dítě snadno stravitelné. Drůbeží maso bohužel neobsahuje mnoho vitamínů a minerálů – například železa, co by tělo potřebovalo, proto je náležité, aby se maso drůbeží - kuřecí doplňovalo s masy tmavými., a to především hovězím v libovém stavu, anebo telecím masem. Velkým negativem konzumace kuřecího a drůbežího masa u dětí předškolního věku je skutečnost, že v současné době je růst zvířat – především drůbeže, pro rychlý odbyt prodeje, podporován růstovými hormony, které jsou zvláště nezdravé pro lidské tělo, zvláště pro dětské tělo. Vepřové a hovězí maso by se v jídelníčku předškolního dítěte nemělo objevovat příliš často, jelikož je obohaceno tukem, který nepříliš prospívá dětskému zdraví. V případě konzumace vepřového masa je dobré vybírat jen libové části zbavené tuku. Vepřové maso je zastoupeno řadou aminokyselin, vitamíny skupiny B nebo draslíkem. Převýšené množství konzumované vepřové stravy může vést k různým typům onemocnění – například – ateroskleróze, rakovině, a dalším nebezpečným chorobám. V hovězím mase je přítomno mnoho plnohodnotných živin a minerálních látek – železa, zinku, vápínku, manganu, chromu, selenu, fluoru a křemíku dále vitamínu C a kyseliny listové.. Bohužel u hovězího masa je třeba zmínit fakt, že jeho vysoká spotřeba podporuje stále rakovinu tlustého střeva a kardiovaskulární onemocnění, i přestože jeho podíl tuků a existence cholesterolu je v současné době nižší.

2.3.2.3 Sladkovodní a mořské ryby Ryby by měly být považovány za nepostradatelnou část dětského jídelníčku. Zařazovány by měly být do stravy minimálně dvakrát týdně. Jejich obsahem jsou mastné kyseliny, které jsou usazeny v rybím tuku a které podporují správné fungování srdce a cév, duševní vývoj a správný celkový růst dítěte v předškolním věku. Ryby sladkovodní disponují velkým obsahem vitamínu D a E

22

a v mořských živočiších – především rybách, se ukrývá vysoký podíl na minerály – především jód.

2.3.3 Bio potraviny Konzumace biopotravin v poslední době zaznamenala vysoký nárůst u české populace. Biopotraviny – neboli potraviny přírodního rostlinného a živočišného původu, které byly vypěstovány v přirozeném prostředí bez přísad umělých hnojiv a přídatných umělých látek a chovány na nestresových místech s volným výběhem, v naturálních podmínkách a zemědělsky neuměle upraveném prostředí. (Klescht V., 2008) Biopotraviny vedou podle prokázaných výsledků ke zdravějšímu stravování a mohou je konzumovat všechny věkové kategorie. Jedná se souhrnně o výrobky bez „éčkových“ přísad na přirozené bázi se zachovalou chutností. V současnosti je sortiment biopotravin i na českém území široce rozšířen a konzumovat se dají prakticky všechny druhy potravin v bio kvalitě. Důležité je, dát si pozor, zda je výrobek opravdu označen za biopotravinu. Poznávacím znakem je logo se zelenou bio-zebrou a nápisem: „BIO – produkt ekologického zemědělství“. (Foršt J., 2008)

2.3.4 Vegetariánská strava Vegetariánská výživa spočívá v nekonzumaci masa a masných výrobků, někdy i živočišných vůbec. Ignorace masných výrobků může vzniknout v závislosti na vlastním rozhodnutí i u malého dítěte, může přetrvávat jen nějakou dobu, ale na druhou stranu může trvat i nepřetržitě do dospělého věku. V některých domácnostech se může vegetariánství doslova dědit generačně. V případě, že dítě vidí, že rodiče nekonzumují maso a masné výrobky, automaticky nemá také zájem tyto živočišné produkty požívat a vyhýbá se jim. V praxi se rozšiřuje několik typů vegetariánství: LAKTO-VEGETARIÁNSTVÍ = z živočišné stravy se konzumuje čistě jen mléko a mléčné výrobky LAKTO-OVO-VEGETARIÁNSTVÍ = je konzumováno pouze mléko, mléčné výrobky, vejce a výrobky z něj, ostatní živočišné produkty jsou naprosto ignorovány PISKO-VEGETARIÁNSTVÍ = z živočišné stravy se konzumují ryby a mořští živočichové PUELLOVEGETARIÁNSTVÍ = z živočišných produktů se konzumuje drůbeží maso VEGANSKÝ TYP = odmítání veškerých živočišných výrobků a produktů. (Fořt P., 2008) 23

2.4 Důležité výživové aspekty udržující správný růst dítěte předškolního věku Neustále je v platnosti výživové pravidlo, že výživa je jednou z nejdůležitějších fyziologických nezbytností, která určuje správný fyzický a psychický vývoj dítěte.

2.4.1 Stravovací návyky dětí v předškolním věku Dítě v předškolním věku se již chová poměrně samostatně, co se konzumace potravin a tekutin týče. Má již z větší části osvojené rodinné stravovací a stolovací zásady, poněvadž konzumační návyky se v předškolním věku upevňují a dítě si vytváří vlastní vztah k výživě a celkové chování při konzumaci jídla. Z velké části hraje významnou roli stravování ve školních jídelnách, které děti navštěvují. Jde o mateřské školy a další instituce věnující se výchově dětí v předškolním věku. Proto by rodiče měli dbát výrazné pozornosti skladby jídelníčku jejich dítěte a stejnou či podobnou stravu zařazovat i do domácí stravy. Konzumační dávky pro přípravu dětské stravy v mateřských školách v České republice jsou řízeny zákonem č. 48/1993 Sb. (Pánek J., 2002), (Strnadelová V., Zerzán J., 2006)

2.4.2 Pravidelný stravovací režim Pravidelný stravovací režim se řídí určitými zásadami, které rozdělují příjem potravy v přiměřeném množství a dle časového hlediska. Děti v předškolním věku se učí dodržovat tento stravovací řád nejen doma, ale především v mateřských školkách, kde je rozdělování stravy udáno přesným časem a určeným množstvím. (Chrpová D., 2010)

2.4.3 Vyvážená a pestrá strava Energetická hodnota hraje význačnou roli, aby strava byla plnohodnotně vyvážená a svou pestrostí pro děti zajímavá a přitažlivá. Dostatečnou energetickou náplň stravy lze dosáhnout správným využitím základních živin – bílkovin, sacharidů a tuků. V případě, že dítě přijme vyhovující poměr živin v odpovídající kvalitě, lze říci, že potrava dítěte je energeticky vyvážená a pestrá.

24

Výživový systém je rozlišován na pět až šest denních dávek - snídani, přesnídávku, oběd, první a druhou svačinu a večeři, zpravidla s tříhodinovými rozestupy, které mají zabránit přejídání se v odpoledním a večerním čase.

Jeho správné dodržování v určených cyklech se tak stává

součástí zdravého životního stylu a jsou vyhovujícím celoživotním příkladným stravováním až do dospělosti. Dětem by se mělo doporučovat, konzumovat zeleninu a ovoce, luštěniny, které podporují velmi dobře trávící trakt dítěte, dále je velmi důležité, naučit dítě správně hospodařit s pitným režimem a doplňovat tekutiny opakovaně v určeném časovém horizontu. (Nevoral J., 2003)

2.4.3.1 Snídaně Snídaně podle studií vytváří 15 až 20 % pro příjem energetické stravy předškolního strávníka. Příklad snídaně pro předškolní dítě: cereální kuličky s mlékem, ovoce

2.4.3.2 Přesnídávka Na přesnídávkovou pauzu připadá zpravidla 15 % energetické hodnoty příjmu z celkového cyklu pětidílného denního stravování. Příklad snídaně pro předškolní dítě: tvarohový dezert, rohlík, mléko

2.4.3.3 Oběd Oběd hraje neodmyslitelnou roli ve výživě dětí předškolního věku. Proto je důležitý jeho množstevní rozsah a celková skladba. Oběd zaujímá během denního výživného stravování až 35 % energetického příjmu z celkového konzumačního plánu, a proto je nutné jej nepodceňovat a dodržovat jeho přípravu i servis ve správném výživovém měřítku. Příklad obědu pro předškolní dítě: brokolicová polévka, rybí filé se sýrovým přelivem, brambory, červená řepa

2.4.3.4 Svačina Čas svačiny je již předposledním výživovým chodem dne a jeho procentuální velikost připadající na předškolní dítě je určována ve výši 10 % energetického příjmu z celkové denní stravy. Příklad svačiny pro předškolní dítě: chléb, máslo Rama, šunka, ovocný čaj

25

2.4.3.5 Večeře Pátou část celodenního stravování uzavírá večeře, která zaujímá z předškolní výživy dítěte 20 až 25 % energetického příjmu. Příklad večeře pro předškolní dítě: těstovinový salát s jogurtovým dresinkem, neslazená minerální voda

2.4.4 Potravinová výživová pyramida Při sestavování jídelníčku hraje významovou část i potravinová pyramida výživy, která je jedinečnou pomůckou pro osoby, které se snaží dbát zdravé a správné výživy. Bohužel však neexistuje přímá dětská potravinová pyramida s výživou, která by podobným způsobem rozdělovala vhodnou stravu dětí, a to proto „neboť do žádného grafu nelze zobecnit vyvíjející se organismus, ani to, jak je dítě více či méně fyzicky aktivní“. (Kejvalová, L. 2010) Ostatně potravinová pyramida s výživou představuje jakési seskupení všech potravin, které děti i dospělí konzumují, proto lze sestavovat dětský jídelníček s určitou tolerancí i podle potravinové pyramidy. Potraviny jsou sestaveny podle výživových hodnot, a to tak, že v nejvyšší části se nachází potraviny nejméně výživově hodnotné a v místě nejnižším potraviny nejvíce výživově hodnotné. Rovněž platí pravidlo, že potraviny jsou výživově hodnotné zleva doprava., tzn. strava na levé straně je zdravější než strava na pravé straně. Struktura potravinové pyramidy výživy zní následovně – první patro spodní část tvoří obiloviny, rýže, těstoviny a pečivo. Druhé patro tvoří ovoce a zelenina. Třetí patro zaujímají mléko, mléčné výrobky, maso a masné výrobky, luštěniny, vejce a ryby. Poslední vrchní příčku ve špičce pyramidy tvoří nejčastěji oblíbené, avšak nejméně hodnotné potraviny – sladkosti, tuky a sůl. Výživové denní porce dospělých se od konzumačních denních dávek dětí předškolního věku poněkud liší, proto nejsou udávány, jelikož potravinová pyramida představuje informace o stravovacích porcích pouze pro osoby v dospělém věku. (Foršt J., 2008)

26

2.4.5 Desatera dětské výživy Správná výživa u dětí předškolního věku je podtrhávána dodržováním desatera výživy dětí, které v deseti bodech stručně popisuje obecnou výživu dětí.  Konzumace pestré stravy – zeleniny a ovoce s tmavším zbarvením, celozrnné výrobky, tmavé pečivo, ryby, drůbež a mléčné výrobky.  Stravování by mělo být uskutečňováno v 5 až 6 denních dávkách bez přejídání se, ale rovněž bez pocítění hladu. Výživový obnos stravy se orientuje dle růstových a hmotnostních parametrů a fyzické aktivity dítěte.  Příjem kvalitních bílkovinných zdrojů především z drůbeže, rybího masa, cereálií a luštěnin.  Konzumace polotučných výrobků z mléka.  Vyšší spotřeba rostlinných tuků a olejů nad živočišnými tuky.  Zpřísnění požívání cukru, sladkostí a přislazených nápojů. Doporučováno je, konzumovat ovocnou stravu, která obsahuje zdravý hroznový cukr.  Omezení soli a vysoce solených výrobků – například – brambůrky, pražené oříšky, atp.  Dodržování správného pitného režimu je základ pro bezvadné fungování lidského organismu. Dětem by mělo být dodáváno 1,5 až 2,5 litru tekutin v podobě čisté vody, čaje, minerálních vod nebo zředěnými šťávami.



Rodiče jsou směrodatným prvkem, který určuje, jak se bude jeho dítě výživně stravovat, proto je rozhodně vhodné, aby byli úkazem správného stravování prostřednictvím pravidelnosti konzumace, zachování dostačujícího pitného režimu a aplikací fyzických aktivit s dětmi. Stabilitu stravování dítěte je nutné vyrovnávat, proto se musí vždy rodiče informovat, jaká je skladba jídelníčku například v mateřské škole s tím záměrem, že zbytek stravy mimo školní stravování připraví tak, aby dítěti nechyběly podstatně důležité živiny.

 Významnou roli hraje i návštěva pediatra, který zachytí správnou výživu dítěte v číslech a bližších nutričních hodnotách – zkontroluje zdravotní stav dítěte – změří hladinu cholesterolu a krevních tuků, krevní tlak a v některých případech určí příznaky nadváhy či podváhy. (Fořt P., 2008)

27

Dětská výživa předškoláků by měla být hlídána a korigována z pohledu dalšího desatera správné výživy dětí, které by nemělo být také opomíjeno.  Jídelníček dětí v předškolním věku by neměl být shodný s jídelníčkem dospělého.  Zvýšená pozornost by měla být věnována novým potravinám a alergiím z nich vznikajícím. Nové potraviny by se měly řadit dětem do jídelníčku postupně a pomalu a strukturu potravin necháváme 2 až 3 dny neměnné.  U dětí do čtvrtého roku je ze zdravotnického pohledu doporučováno, konzumovat denně čtyři porce ovoce a zeleniny. Po čtvrtém roku se počet porcí zvyšuje na pět až šest zeleninových a ovocných porcí za den. Jedna porce se rovná zpravidla 150 g zeleniny upravené vařením, jednomu kusu zeleniny či ovoce, salátové misce, jedné sklenici šťávy z ovoce nebo zeleniny.  Konzumace těstovin, obilovin, rýže a pečiva zaujímá dvě až tři porce denních dávek u dětí do čtyř roků a u dětí nad čtyři roky se již radí tři až čtyři porce. Takovouto porci představuje například rýžový kopeček nebo krajíc chleba.  Nemělo by se určitě zapomínat na mléčné výrobky, které by měly představovat dvě až tři porce z denního stravování předškolních dětí. Jednu porci tvoří 250 ml mléka, 50 g sýra nebo jeden jogurt.  Libové maso má klíčovou roli ve zdravé výživě předškolního dítěte. Konzumovat by měly děti nejčastěji maso světlejší – drůbeží a králičí, neodmyslitelné je rovněž požívání rybího masa.  Na oblíbené dětské pomazánky, ale i pro technologickou úpravu a mazání je jednoduše nejlepší používat spíše oleje a rostlinné tuky s vyšší kvalitou.  Zahlcovat děti sladkostmi není zcela vůbec dobrým příkladem zdravé výživy, ba naopak hrozí možnost způsobení zdravotních problémů. Ale naopak není dobré sladkosti dětem úplně zakazovat a jejich existenci ignorovat.  Vzdorovat by se mělo více výrobkům, jejichž původ je stánkový – fast foodový. Taková strava totiž obsahuje velmi vysoký podíl soli a instantní, velmi nezdravé přísady a koření.  Správný pitný režim by měl být součástí životního stylu každého dítěte a obsah předepsaných tekutin by se měl konzumovat automaticky v určitých časových intervalech se zohledněním výkonu fyzických aktivit.

28

2.5 Onemocnění vzniklá vlivem špatné výživy Nezdravá výživa vede ke vzniku různých závažných onemocnění, a to u celé lidské populace. Děti předškolního věku trpí vlivem špatné výživy na řadu civilizačních onemocnění, která jsou podporována převážně tučnými a smaženými jídly, potravinami s vysokým obsahem živočišných tuků, uzeninami, potravinami s vysokým podílem solí, dráždivého koření a aditiv, dále vysoce slazenými nápoji a sladkými jídly, cukrem a majonézovými lahůdkami. Špatná výživa se může projevit nejen nesprávně volenými potravinami, ale také formou technologické úpravy pokrmů nebo nevhodným časem konzumace, tzn. v období prošlé trvanlivosti výživového produktu. Existuje řada chorob a alergií, která vznikají u dětí předškolního věku především a hlavně díky špatnému stravování. Velmi důležité je dbát vysoké pozornosti ze strany rodičů, kteří dětem pokrmy připravují. Mělo by být respektováno pravidlo konzumace, že to, co jedí dospělí, nemusí vždy správně a zdravě strávit děti, jelikož dětský trávící trakt v období od 3 do 6 let není ještě úplně vyvinutý jako u dospělých jedinců, proto jim mohou být některé potraviny i životu nebezpečné. (Foršt J., 2008), (Fraňková S., 2000)

2.5.1 Dětská obezita Onemocnění, které se řadí v současnosti mezi nejvíce rizikové choroby u dětí předškolního věku. Po zdravotní stránce jsou její příznaky velmi široce rozsáhlé. Obezita může podpořit v těle možnost pro existenci dalších onemocnění a potíží například – vysoký tlak, kardiovaskulární poruchy, kloubní onemocnění nebo i cukrovku. Jelikož má obezita několik fází, je nesmírně důležité, zachytit ji ve správnou dobu a zajít za odborným lékařem. Vysoce směrodatné je rovněž omezení návštěvnosti rychlých občerstvení a zaměření se na plnohodnotné stravování pro děti v předškolním věku. (Gavigan Ch., 2008) Vyskytují se rovněž ale i nemoci, při kterých musí být i výživově vhodné potraviny omezeny nebo naprosto vyřazeny z jídelníčku, jelikož způsobují organismu nepříjemné a nebezpečené potíže. (Fořt P., 2008)

2.5.2 Alergie a intolerance V důsledku špatné výživy se mohou projevit nejvíce časté alergie a intolerance na konzumované potraviny. V případě alergií se podle pediatrů u dětí předškolního věku procento alergenních osob neustále zvyšuje. Alergie a intolerance na jídlo se projevují různě – kožními potížemi, žaludeční 29

nevolností, kolikou, průjmem, ale bohužel i alergickými respiračními projevy. Při postižení alergií či intolerancí je nutné, kontrolovat a respektovat skladbu potravin a omezit ji jen na bezpečnou stravu. Tímto lze předejít případným nepříjemným komplikacím, kterými se potravinová intolerance a alergie vyznačují.

2.5.3 Celiakie Dalším, v poslední době vysoce rozšířeným, onemocněním je považována tzv. celiakie, při níž se musí dodržovat tzv. bezlepková dieta. Výživa je tak omezena na potraviny, které neobsahují lepek (gluten), jelikož se jedná o chronické postižení střeva, které tak nedokáže lepek strávit. Děti, které jsou nuceny dodržovat tuto dietu většinou konzumují potraviny ze speciálních obchodů se zdravou výživou a bio výživou.

2.5.4 Chudokrevnost Onemocnění chudokrevností neboli anémií spočívá v absenci hemoglobinu v krvi, který je velmi důležitý, jelikož dopravuje do tkání kyslík z plic. V případě chudokrevnosti lze dítě vyléčit, poněvadž se jedná o nedostatek železa v těle, který dodává vitamín D (kyselina listová). Potřebné živiny jsou obsaženy v hovězím, krůtím a kuřecím mase, sušených meruňkách, obilninách, čočce, zelených salátech a brokolici. Děti, které tímto onemocněním trpí jsou často unaveny, malátné, bledé v obličeji, trpí plynatostí a ztrátou tělesné hmotnosti. (Nevoral J., 2003)

2.5.5 Intolerance laktózy Tento druh onemocnění se vyznačuje nedostatkem enzymu laktózy, který štěpí mléčný cukr ve střevě. V případě, že je mléčného cukru nedostatek, dochází k nepříjemným zažívacím potížím, jelikož mléčný cukr zůstává nadále ve střevě a tělo jej neumí zpracovat. Exituje několik stupňů intolerance laktózy, přičemž nejlehčí stupeň doprovází poměrně mnoho dětí a omezení se opírá jen vynechání konzumace mléka. V případě těžšího stupně intolerance laktózy se musí celková strava nastavit tak, aby nebyly požity žádné výrobky se stopovým prvkem laktózy. V případě nerespektování léčebných doporučení dochází u dětí trpících intolerancí laktózy k průjmům, zvracení a nechutenství.

30

2.5.6 Alergie na mléko Jedná se o onemocnění, které bývá často zaměňováno s laktózní intolerancí. U dětí trpících touto alergií dochází k obranné imunitní reakci organismu na určité bílkoviny obsažené v mléce – nejčastěji jde o kasein a syrovátkové alergeny. Onemocnění se projevuje velmi často atopickým ekzémem, rýmou z přecitlivělosti, zarudnutím, zvýšenou funkcí potních žláz nebo astmatickými problémy. Vyloučení potíží při alergii na mléko je jednoduše lékařem předepsáno omezení konzumace mléka a nahrazením bio mlékem, popřípadě mlékem bez živočišného původu – například – sójové mléko či rýžové mléko.

2.5.7 Reflexní nemoc jícnu Při reflexním onemocnění jícnu dochází k opakovanému zvracení a současně k přibývání na váze, jde o tzv. GERD (Gastro Esophage Reflex Disease), který je vyvoláván z žaludku, přičemž obsah v žaludku se dostává zpět do jícnu a tím je způsobováno neustálé zvracení. (Foršt J., 2008) Ostatní civilizační onemocnění hrozící dětem předškolního věku nejsou zmíněna v této kapitole, ale objevují se v kapitolách předešlých. (Fořt P., 2008)

2.6 Školní vzdělávací zařízení pro děti předškolního věku Takovýmto zařízením se rozumí státní nebo soukromá instituce se zaměřením na výuku dětí prostřednictvím státem určeným speciálním výukovým programem. Tuto instituci navštěvují děti ve věkovém rozpětí 3 až 6, eventuelně 7 let a po celou dobu setrvání jsou pod odborným dohledem profesionálních kvalifikovaných pracovníků.

2.6.1 Mateřská škola Určice Mateřská škola spolu se Základní školou Určice tvoří jednotnou školní organizaci se zaměřením na vzdělávání dětí. Vzdělávací instituce pro děti předškolního věku sídlí na adrese Určice 72, 798 04 URČICE a nachází se ve středu obce Určice v místě lidově zvaném „Městečko“, pod kostelem Sv. Jana Křtitele, po pravé straně sousedící s novým obecním úřadem a v 50 metrové blízkosti s autobusovými zastávkami. Mateřskou školu v Určicích tvoří členitý stavební komplex v několika podlažích se čtyřmi třídami a dalšími výukovými, společenskými, tělovýchovnými, hygienickými a zábavními místy 31

pro děti předškolního věku. Mateřská škola disponuje rovněž dostatečně velkým stravovacím zařízením s obecnými pravidly dodržování školní hygieny. Vzdělávací instituce disponuje již výše zmíněnými čtyřmi smíšenými (heterogenními) třídami s celkem 86 dětmi ve věku od tří do sedmi let. Tyto třídy jsou označeny, pro děti dobře zapamatovatelnými názvy – SLUNÍČKA, vedené učitelkami paní Ivanou Novákovou a paní Janou Božkovou. Třídu BERUŠKY mají pod odborným dozorem paní učitelky Lenka Sýkorová a Jitka Hýblová. SOVIČKY jsou vychovávány a kontrolovány učitelkami paní Olgou Tománkovou a Michalou Komárkovou a VČELIČKY jsou pod vedením paní učitelky Martiny Ježkové. Ve školce je dodržován správný vzdělávací program, který zajišťuje všestranný a harmonický rozvoj předškolních dětí. Provozní doba mateřské školy začíná v 06:30 hod. a končí v 16:00 hod. Mateřská škola v Určicích se specializuje i na adaptační program s dětmi a vzdělávací program ve znění „Krok za krokem celým rokem“ vypracovaný v souladu s RVP PV. (ZS a MS Urcice, online)

2.6.2 Mateřská škola Kollárova ul. 4 Mateřská škola Kollárova ul. 4 se řadí ke školním vzdělávacím institucím, které postupují ve výuce podle školního vzdělávacího programu. Spolu se Základní školou Kollárova ul. 4 tvoří společnou vzdělávací organizaci. Mateřská škola má své skutečné působiště na adrese: Husovo nám. 94/3973, 796 01 PROSTĚJOV, v klidné okrajové části Prostějov – východ s vysokým podílem zeleně. Mateřská škola disponuje třemi pavilóny se čtyřmi třídami nesoucími odlišné názvy. Jedná se o třídu JABLÍČKA pod vedením učitelek paní Jany Vybíralové a Mgr. Zuzany Krulové, třída SLUNÍČKA je řízena výukou paní učitelky Romany Orálkové a Heleny Floriánové, třída MOTÝLCI je pod dozorem učitelek Mgr. Romany Sedmerové a Dagmar Musilové a ve třídě zvané ŽABIČKY se o předškolní děti stará paní učitelka Taťána Máderová a Marcela Malíšková. Mateřská škola disponuje kapacitou pro 100 předškolních dětí. Nově zřízená je zde třída pro děti s poruchami řeči – logopedická třída, která je specializovaná na děti s doporučeními pro korekci řeči. Provozní doba mateřské školy začíná v 06:30 hod. a končí v 16:00 hod. (ZS a MS Kollarova, online) 32

3 METODIKA PRÁCE Třetí část bakalářské práce nesoucí název „Metodika práce“ se věnuje praktickému výzkumu výživy u dětí v předškolním věku formou dotazníkového šetření ve dvou předškolních vzdělávacích zařízeních, která jsou blíže popsána v předchozí kapitole. Stejně tak jsou zde využity a zpracovány informace, které byly vysvětleny v teoretické části projektu. Metodika práce je tak aplikována na teoretické poznatky z předchozí kapitoly.

3.1 Metodika výzkumu Výzkum výživy u dětí předškolního věku, tedy dětí navštěvujících mateřské školy, byl prováděn formou dotazování prostřednictvím tištěných papírových dotazníků. Tyto dotazníky byly hlavním a velmi důležitým předmětem zkoumání problematiky. K realizaci výzkumu byly využity dvě instituce poskytující vzdělávání předškolním dětem, a to mateřská škola v Určicích a mateřská škola Kollárova s působištěm na Husově náměstí v Prostějově. Respondenty byli rodiče dětí navštěvujících tyto dvě mateřské školy. Rodiče byli vybráni náhodně

a vyplněno bylo

dohromady 100 stejných dotazníků, ve kterých stálo 22 otázek, z toho 21 uzavřených a jedna otevřená, dotazníky měly 100 % návratnost. Dotazníkový výzkum se týkal již zmíněné výživy dětí v předškolním věku a možnost odpovídat měli jen rodiče, popř. rodinní příslušníci, kteří s dítětem žijí pospolu v jedné domácnosti a vědí, co dítě během dne jí. Bližším předmětem zkoumání v dotazníku byly otázky týkající se informovanosti, zda děti vědí, jaký význam má slovo zdraví. Dále otázky, prostřednictvím kterých bylo třeba zjistit množství konzumačních dávek během dne u dítěte, zda pravidelně každé ráno snídá s jaké potraviny nejraději v tuto denní dobu požívá, zda je správně informované, které potraviny jsou zdravé a které nikoliv, zda má představu, co se skrývá pod pojmem Bio-potravina. Dále, zda vědí, co jsou to vitamíny a které znají, zda se správně domnívají, co je ovoce a zelenina a zda tyto potraviny rádo konzumuje. Mezi další otázky se řadí výše informovanosti rodiče o tom, kolik tekutin dítě během dne vypije a co nejraději pije, zda má v oblibě luštěniny a maso, popřípadě které konzumuje nejraději. Bylo potřebné zjistit, zda rodiče zařazují do jídelníčku dítěte i ryby a méně známé druhy potravy – například sóju, jáhly, kuskus a pohanku. Nebylo možné vyloučit

33

ani otázky ohledně výživy, zda dítě konzumuje uzeninu a zakysané mléčné výrobky a v jaké míře požívá sladkosti, popřípadě zda je u něj rodinou podporována vegetariánská strava. Úkolem respondentů bylo také vyplnění pohlaví a věku svého dítěte a zaznamenání svého jména a příjmení, spolu s datem vyplnění dotazníku a vlastnoručním podpisem.

3.1.1 Teoreticko-praktická příprava Teoretická část spočívala v nastudování literatury týkající se výživy dětí v předškolním věku, tj. dětí v období třetího až šestého roku. Využity byly především tištěné literární prameny z oboru výživy a gastronomie, psychologie, zdravotnictví a biologie. V praktické části došlo ke zhodnocení informací z příslušné literatury a byly vytvořeny otázky týkající se zdravých a nezdravých potravin. Tyto otázky byly zformulovány do zřetelných tázacích vět převážně v uzavřené formě s možností výběru pouze jedné odpovědi, obsahem byla i jedna otázka otevřená, na kterou mohl respondent odpovědět jakkoliv, tzn. bez omezeného výběru odpovědi. Tyto druhy otázek byly aplikovány v tištěný jednoduchý dotazník určený rodičům dětí v příslušných mateřských školách – v mateřské škole v Určicích a v mateřské škole na Husově náměstí v Prostějově.

3.1.2 Výzkumné problémy Klíčový výzkumný cíl je rozvětven v další výzkumné jednotlivé cíle: •

uskutečnit výzkum s množstvím alespoň 100 kusů dotazníků

•

provést dotazníkový výzkum ve dvou vzdělávacích institucích zaměřených na předškolní děti

•

uskutečnit dotazníkové šetření v období listopad 2013 – únor 2014, během kterého se bude zjišťovat úroveň stravování dětí svými rodiči.

Výzkumné dotazníkové okruhy: Stravují se děti předškolního věku správně? Znají význam některých pojmů z výživy, se kterými se denně potýkají? Jak často konzumují stravu a jak často dodržují pitný režim? Znají některé životní živiny? 34

Jaké přesné potraviny konzumují a v jakém množství? Znají druhy zvláštních výživ a jsou jimi nějak ovlivňovány?

3.1.3 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumný soubor představuje dotazníkový výzkum, který byl zaměřen na výživu dětí v předškolním věku. Prostřednictvím dotazníků byl zjišťován poměr dětské konzumace vybraných surovin z pohledu jejich rodičů.

3.1.4 Použitá metoda Prostřednictvím dotazníkového šetření v období tří měsíců byl zjištěn stav dětského stravování v předškolním věku prostřednictvím rozdaných tištěných dotazníků v mateřských školách. Výsledky byly ručně zpracovány a díky počítačových technikám byly dále rozpracovány do výsečových grafů, ze kterých je jasně zřetelné, které potraviny se konzumují v jak velkém množství a jaká je celková informovanost u dětí o potravinách, které jedí.

3.1.5 Organizace výzkumu Vzdělávací organizace – mateřská škola v Určicích byla mnou zvolena z prostého důvodu, jelikož se tato instituce nachází v místě mého trvalého bydliště a navštěvuje ji také má čtyřletá dcera. Jako druhou instituci zaměřenou na vzdělávání dětí předškolního věku byla vybrána mateřská škola Kollárova s oficiálním působištěm na Husově náměstí v Prostějově. Po e-mailovém a osobním oslovení kvalifikovaných pracovníků mi byla sdělena pozitivní zpráva z obou škol, že dotazníkový výzkum je možný v jejich prostorách zrealizovat. Tato realizace probíhala tři měsíce od 2. listopadu 2013 do 3. února 2014. S dotazníkovým výzkumem jsem všechny rodiče v mateřské škole v Určicích seznámila osobně během pobytu v mateřské škole, a to v období příchodu s dítětem do školy nebo odchodem ze školy, v případě nezastižení rodičů byl dotazník předán zaměstnanci mateřské školy – učitelkami. V mateřské škole Kollárova na Husově náměstí bylo k uskutečnění dotazníkového výzkumu využito několik minut před ukončením informativní schůzky, na kterou byli rodiče svoláni v důsledku řešení předvánočního výletu dětí. Během tří měsíců dosáhla návratnost dotazníků 100%.

35

4 VÝSLEDKY A DISKUSE Současná kapitola se zabývá detailními výsledky dotazníkového šetření – dosáhnutého sběru dat. Tato část obsahuje vyhodnocení výzkumu a znázornění získaných dat prostřednictvím výsečových grafů a komentářů k nim.

4.1 Vyhodnocení výzkumu Podkapitola se věnuje bližšímu analyzování získaných dat z dotazníkového šetření. Tato část obsahuje rozbor veškerých otázek z dotazníku, které jsou zde graficky vyobrazeny. Pro lepší optické znázornění výsledků byly použity výsečové grafy s procenty a legendami. Pod grafickým znázorněním výsledků výzkumu jsou umístěny také výsledné komentáře. Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 100 kusů dotazníků, tzn. do každé mateřské školy bylo vydáno 50 kusů tištěných formulářů s cílenými otázkami. Z vyhodnocení vyplývá, že informace o stravování vlastních dětí zaznamenalo 100 rodičů, popř. osob, které mají děti ve své výchově a nesou kontrolu nad jejich stravováním. Podle věkové kategorie byl vyšetřen výživový režim u třech dvouletých dětí, u dvaceti tříletých dětí, u dvaceti osmi čtyřletých dětí, u třiceti pětiletých dětí, u sedmnácti šestiletých dětí a dvou sedmiletých dětí.

Graf 1: Otázka č. 1: Ví vaše dítě, co je zdraví?

15%

ne ano

85%

N = 100 Z výše vyčtené věkové kategorie je obeznámeno, podle rodičů, 85 dětí (tj. 85 %) s významem pojmu zdraví a 15 dětí (tj. 15 %) doposud nenabylo ponětí o smyslu tohoto výrazu. Z hlediska

36

toho, že výzkumu se účastnili i rodiče dvouletých a tříletých děti, které ještě nevnímají význam slov s patřičným důrazem, je tento fakt pochopitelný a lze se domnívat, že 15% nevědomosti se týká právě této věkové kategorie menších předškolních dětí.

Graf 2: Otázka č. 2: Kolikrát denně jí vaše dítě?

7%

19%

3krát 5krát více než 5krát 74%

N = 100 Z celkového počtu 100 dětí konzumuje stravu 7 osob (tj. 7 %) třikrát denně, 74 dětí (tj. 74 %) pětkrát denně a zbylých 19 osob (tj. 19 %) se stravuje vícekrát, než-li pětkrát denně. V závislosti na výsledku je možné říci, že intervaly stravování jsou předškolními konzumenty z větší míry dodržovány, než-li porušovány.

Graf 3: Otázka č. 3: Snídá vaše dítě pravidelně každé ráno?

18%

ne ano

82%

N = 100

37

Pravidelné snídani pod dozorem rodičů přikládá důležitost 82 dětí (tj. 82 %) a zbývajících 18 dětí (tj. 18 %) snídá nepravidelně. Většina dětí snídá každé ráno, u zbylé části lze usoudit, že děti nesnídají pravidelně každé ráno vzhledem k rodinnému životnímu stylu a jeho návykům, popřípadě trpí v brzkých ranních hodinách nechutenstvím.

Graf 4: Otázka č. 4: Co nejraději snídá vaše dítě?

14%

cereálie s mlékem

2% 35%

pečivo s přílohou toasty

19%

koláčky jiné

30%

N = 100 Nejoblíbenější formou snídaně jsou u 35 dětí (tj. 35 %) cereálie s mlékem, u 30 dětí (tj. 30 %) pečivo s přílohou, u 19 dětí (tj. 19 %) toasty, u 14 dětí (tj. 14 %) koláčky a zbylé 2 děti (tj. 2 %) se stravují ráno jiným druhem snídaně. Tzn. že z celkového počtu 82 snídajících dětí se stravuje větší procento zdravěji, pokrmy bez sladkých přísad a s dostatkem životních živin pro správné nastartování metabolismu.

Graf 5: Otázka č. 5: Ví vaše dítě, které potraviny jsou zdravé a které nikoliv?

16% ne 50%

ano jen některé 34%

N = 100

38

Dle písemných odpovědí rodičů je informovanost o zdravých a nezdravých potravin ze strany jejich dětí z 34 odpovědí (tj. 34 %) kladná znalost, z 16 odpovědí (tj. 16 %) záporná znalost a 50 dětí (tj. 50 %) umí rozlišit jen některé zdravé a nezdravé potraviny. Podle výsledků lze soudit, že děti jsou informováni dostatečně, jelikož ani některý z dospělých nedokáže samostatně rozlišit zdravé potraviny od nezdravých. Děti znají ty potraviny, které sami užívají a dokáží rozlišit jejich pozitivní a negativní důsledky konzumace, o ostatní stav potravin se již nezajímají.

Graf 6: Otázka č. 6: Ví vaše dítě, co je to Bio výživa?

3%

ne ano

97%

N = 100 Znalost Bio potravin je pro děti, dle odpovědí rodičů, poněkud vzdálená, jelikož jen 3 děti ze 100 (tj. 3 %) dokáží rozlišit zdravou Bio potravinu, kdežto zbylých 97 dětí (tj. 97 %) tento druh potravin vůbec nezná. Bio Potraviny nejsou v České republice ještě dostatečně rozšířeny, a to vzhledem k českým zvykům a jejich neschopnosti něco měnit – tím máme na mysli i výběr konzumace potravin a druhé hledisko, které zpomaluje vědomí lidí o Bio potravinách je jejich vysoká cena a nedostupnost na různých místech, kde lidé dostávají obyčejné potraviny – například vesnické obchody. Proto je výsledek výzkumu zcela pochopitelný.

39

Graf 7: Otázka č. 7: Ví vaše dítě, co jsou to vitamíny?

22%

ne ano

78%

N = 100

Významnost vitamínů je známá 78 dětem (tj. 78 %) a zbylých 22 dětí (tj. 22 %) o nich nemá zcela žádné ponětí. Vitamíny jsou důležitou výživovou složkou dětí, proto je uspokojující většinová vědomost.

Graf 8: Otázka č. 8: Zná vaše dítě některé vitamíny?

16% ne

42%

ano bez odpovědi 42%

N = 100 V návaznosti na předchozí otázku se nevyjádřilo za své děti 42 (tj. 42 %) rodičů, jelikož předpokládají, že žádné vitamíny jejich děti neznají. Stejně vysoký počet osob odpověděl, že nějaké vitamíny zná (tj. 42 %) a 16 rodičů (tj. 16 %) se k otázce vyjádřilo s odpovědí, že jejich dítě žádné vitamíny nezná. Výsledky rovnosti 42% bez odpovědi s odpověďmi „ano“ se shodují, proto lze usoudit, že otevřená otázka rodiče zdržovala a ve chvíli vyplňování si na žádný vitamín nevzpomněli.

40

Graf 9: Otázka č. 9: Ví vaše dítě, co je ovoce?

10%

ne ano

90%

N = 100 Přesně 90 dětí (tj. 90 %) rozumí pojmu „ovoce“ a ví, co si pod ním má představit, kdežto jen pouhých 10 dětí (tj. 10 %) výživový význam ovoce nezná. Z výsledku by se dalo říci, že děti jsou o významu ovoce dostatečně informovány a malé procento nevědomosti mohou zabírat děti dvouleté a některé tříleté.

Graf 10: Otázka č. 10: Ví vaše dítě, co je zelenina?

10%

ne ano

90%

N = 100 90 dětí (tj. 90 %) ví, co představuje pojem „zelenina“ , na druhou stranu 10 dětí (tj. 10 %) zeleninu jako druh potraviny nevnímá. Stejně jako u výsledků z předchozího grafu se lze domnívat, že informovanost o tom, „co je zelenina“, je dostatečná a 10 % mohou tvořit nejmenší děti.

41

Graf 11: Otázka č. 11: Jí vaše dítě rádo ovoce?

6% 26% ne ano jak které 68%

N = 100 Oblíbenost konzumace ovocných potravin je u 68 dětí (tj. 68 %), 6 dětí (tj. 6 %) ovoce nemá rádo a 26 dětí (tj. 26 %) má v oblibě jen některé druhy. Více než polovina dětí konzumuje ovoce s oblibou, tento důkaz je pozitivní, jelikož ovoce má mnoho vitamínů, minerálních látek a živin potřebných pro správný vývoj předškolního dítěte.

Graf 12: Otázka č. 12: Jí vaše dítě rádo zeleninu?

4% 25% ne ano jak kter ou 71%

N = 100 Zeleninu rádo požívá 71 dětí (tj. 71 %), 4 děti (tj. 4 %) zeleninu ignorují a nekonzumují ji a 25 dětí (tj. 25 %) se stravuje jen některými druhy. Zajímavý je fakt analyzované otázky, že zelenina je dětmi konzumována raději než ovoce. Dospělý člověk by možná spíše tvrdil, že je tomu naopak. Ale výzkum ve dvou mateřských institucích poukazuje na přesnou ¼ dětí, která je v konzumaci zeleniny vybíravá a 71 dětí konzumuje jakýkoliv druh zeleninové stravy.

42

Graf 13: Otázka č. 13: Kolik tekutin vypije vaše dítě během dne?

35%

1 litr 47%

m éně než 1 litr více než 1 litr

18%

N = 100 Dle výsledku dotazníkové otázky 47 dětí (tj 47 %) vypije denně 1 l tekutin, 18 dětí (tj. 18 %) spotřebuje méně než 1 l tekutin a 35 dětí (tj. 35 %) využívá pitný režim s vyšší konzumací, a to v objemu více než 1 l tekutin. Ve srovnání se zdravotnickými a výživovými doporučeními lze usoudit, že děti pijí málo tekutin, jelikož dle doporučení by dítě mělo za den vypít alespoň 1, 6 l vody.

Graf 14: Otázka č. 14: Co nejčastěji pije vaše dítě?

31%

35%

oslazený čaj mléko voda jiné nápoje

25%

9%

N = 100 Mezi nejčastěji konzumované tekutiny patří z 35 odpovědí (tj. 35 %) oslazený čaj, 9 dětí (tj. 9 %) konzumuje nejvíce mléko, 25 dětí (25 %) dodržuje správný pitný režim vodou a 31 dětí (tj. 31 %) dodává organismu jiné tekutiny. Převahou je oslazený čaj a konzumace jiných nápojů, ale vzhledem k tomu, že se neví, o jaké druhy se jedná, se můžeme jen domnívat.

43

Graf 15: Otázka č. 15: Jí vaše dítě luštěniny?

8% 31% ne ano výjimečně 61%

N = 100 Z výzkumu vyplývá, že luštěniny konzumuje 61 dětí ze 100 (tj. 61 %), 8 dětí (tj. 8%) se luštěninové stravě vyhýbá a 31 dětí (tj. 31 %) je jí jen výjimečně. Podle výsledku se děti luštěninami stravují více než méně, což vede ke správným výživovým návykům.

Graf 16: Otázka č. 16: Jí vaše dítě maso? Pokud ano, které?

2% ne k uře cí 37% 55%

vepřové drůbeží hově zí

2% 3% 1%

jakék oliv

N = 100 Ze 100 dětí jsou jen 2 (tj. 2 %), které konzumaci masa odmítají, 37 dětí (tj. 37 %) se stravují kuřecím masem, 2 děti (tj. 2 %) konzumují maso vepřové, 3 děti (tj. 3 %) jedí maso drůbeží, 1 dítě (tj. 1 %) má v oblibě hovězí maso a 55 dětí (tj. 55 %) sní jakékoliv maso. Výsledek této otázky je dosti zajímavý, že více než polovina dotázaných rodičů je přesvědčena, že jejich děti sní maso jakéhokoliv druhu.

44

Graf 17: Otázka č. 17: Zařazujete vašemu dítěti do jídelníčku ryby?

14%

3%

ne ano výjimečně

83%

N = 100 Ryby jsou do jídelníčku zařazovány u 83 dětí (tj. 83 %), u 3 děti (tj. 3 %) se ve stravě nevyskytují a zbylých 14 dětí (tj. 14 %) je konzumuje pouze občas. Podle analýzy lze usoudit, že rodiče jsou si vědomi potřeby ryb v dětské stravě, a tak tuto potravinu do jídelníčku dětem zařazují.

Graf 18: Otázka č. 18: Jí vaše dítě uzeninu?

10% 37%

ne ano výjimečně 53%

N = 100

Uzenina je oblíbená u 53 dětí (tj. 53 %), 10 dětí (tj. 10 %) se obejde bez její konzumace a 37 dětí (tj. 37 %) se jí stravuje nepříliš často. Z výsledku se dá jednoznačně uznat, že děti značně s oblibou konzumují uzeninu, této skutečnosti by měli rodiče přihlížet a se servisem uzeniny to příliš nepřehánět.

45

Graf 19: Otázka č. 19: Zařazujete vašemu dítěti do jídelníčku méně známé druhy potravin? (sója, jáhly, kuskus, pohanka).

43%

ne ano

57%

N = 100 Rodiče zahrnují do jídelního režimu 43 dětem (tj. 43 %) méně známé potraviny jako je například sója, jáhly, kuskus a pohanka. 57 dětí (tj. 57 %) je bez poskytnutí takovéto stravy rodiči. Více rodičů se novým potravinám v jídelníčku svých dětí brání, možná proto, že je sami neznají a nemají zájem je vyzkoušet.

Graf 20: Otázka č. 20: Jí vaše dítě zakysané mléčné výrobky?

17%

ne každý den 56%

27%

výjimečně

N = 100 Zakysanými mléčnými výrobky se stravuje každý den 27 dětí (tj. 27 %), 17 dětí (tj. 17 %) je nepožívá zcela vůbec a 56 dětí (tj. 56 %) okusí tyto potraviny jen velmi zřídka. Podle výsledků není konzumace zakysaných mléčných výrobků příliš velká, hodně dětí je konzumuje spíše náhodně. Bylo by dobré, kdyby rodiče více přihlíželi ke zdravé výživě a významu této potraviny.

46

Graf 21: Otázka č. 21: Podporujete u vašeho dítěte vegetariánskou stravu?

7%

ne ano

93%

N = 100 Vegetariánská strava je podporována u 7 dětí ze 100 (tj. 7 %) a zbylých 93 dětí (tj. 93 %) se stravuje smíšeně bez omezení. Výsledkem je, že téměř většina dětí se stravuje normálně.

Graf 22: Otázka č. 22: Kolik kusů sladkostí vaše dítě denně dostane?

7%

jeden kus

0%

více než jeden kus 38%

55%

výjimečně žádný kus

N = 100 Z celkového počtu 100 dětí obdrží každý den 55 dětí (tj. 55 %) jeden kus sladkosti, 38 dětí (tj. 38 %) zkonzumuje více než jeden kus sladkostí a 7 dětem (tj. 7 %) se konzumace sladkého podává ojediněle a žádnému dítěti se sladkosti neupírají (tj. 0%). Získaná data poukazují na skutečnost, že sladkosti v dětském jídelníčku nechybí, ale že je jejich podávání rodiči hlídáno a usměrňováno.

47

4.2 Diskuse

Z větší míry jsou děti předškolního věku, dle výpovědí svých rodičů, relativně dostatečně srozuměny s významem výrazu „zdraví“ a jaké má pro ně nezbytné místo v jejich životě. Uvědomělost rodičů o správných regulích zdravého stravování se tímto odráží v procentuelním vyhodnocení a převahou odpovědí „ano“, které by mělo potvrzovat definici Světové zdravotnické organizace (WHO), že zdraví je stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody. Děti se stravují dle výzkumu zdravým způsobem, který je doporučován doktory z oboru výživy a mnoha publikacemi, zabývajícími se zdravím dětí v předškolním věku, tj. 5x denně – tzn. snídaní, přesnídávkou, obědem svačinou a večeří. Obecná pravidla dodržování konzumace snídaně u dítěte v předškolním věku jsou v závislosti na výsledcích analýzy slučitelná. Z této skutečnosti plyne, že stravování se v časných ranních hodinách po probuzení je více než vhodné a rodiče tento konzumační rituál, udávající zdravý životní styl, podporují. Snídaně nejčastěji probíhá formou konzumace obilovin a mléčných výrobků, které jsou z hlediska hierarchie potravinové pyramidy považovány za nejzdravější a více zdravé potraviny, i v případě stravování dětí z mateřských škol. Podle konečných úsudků jsou většinou dětmi potraviny rozlišovány na zdravé a nezdravé, k čemuž jsou vedeny svými rodiči a příbuznými. Tzn. Jsou si vědomi, že zdravé potraviny by se měly jíst více, než-li ty nezdravé. Bio výživa, tedy výživa která je tělu prospěšná skrze svou ekologickou strukturu výživných látek, je takto věkově starým dětem známá méně. Lze se tedy domnívat, že tento pojem je blízký více dětem, kteří jsou ke konzumaci vybízeny rodiči nebo lidmi v jejich okolí. Vitamíny, hrají v dětské výživě výrazně neodmyslitelnou roli, proto již děti předškolního věku jsou trochu informování, než-li vůbec. Podporu znalosti významu těchto živin udržují převážně rodiče, kteří popisují zdravou výživu dětem skrze náplň vitamínů v potravinách, proto je znalost i podle analýzy dat poměrně obstojná. Podrobnější znalost, popř. výčet vitamínů, je dětem spíše neznámá, jak známá. Podle odpovědí i někteří rodiče špatně rozlišovali podskupinu vitamínů z celkové skupiny životních živin. Existence ovoce a zeleniny vzhledem k obsahu důležitých vitamínů a minerálů je dětem do paměti vpisována docela jednoduše, jelikož rodiče přirovnávají tyto potraviny k nepostra-

48

datelným složkám stravy, kterou musí v takto nízkém věku děti konzumovat v nechabém množství. Díky obsahu fruktózy v ovoci, která zajišťuje chutnou sladkost, jedí děti tyto potraviny s oblibou. Rovněž tak konzumují zeleninu, která je svými vitamíny a nepostradatelností významných látek pro ně důležitá. Podle obecných regulí pitného režimu u dětí předškolního věku je lepší pít více tekutin, než-li zásady konzumace tekutých potravin zameškávat. Děti se tekutou stravou obohacují, podle výzkumných výsledků, převážně do 1 l za den, což představuje optimální situaci, avšak záleží, jak moc je dítě během dne aktivní, v případě vyšší aktivity je doporučován vyšší objem pitného režimu, který tak udržuje děti mimo dehydrataci. Proces správné konzumace tekutin, u dětí z mateřských škol, spočívá v konzumaci především oslazeného čaje, ale vzhledem k tomu, že neznáme druh čaje a výši oslazení, není možné tento případ dále rozvádět. Ostatně další nejčastější konzumací jsou „jiné nápoje“, které mohou představovat tekutiny zdravé, ale i nezdravé – například minerální vody, ale i sladké limonády s „éčkovými“ přídavky. Luštěniny hrají skrze objem vitamínů a minerálů významnou roli v dětské stravě, proto je i rodiče vhodně doplňují do předškolního jídelníčku. Děti, které prošly analýzou dat, prostřednictvím vyplnění dotazníku svými rodiči, jedí maso kuřecí a převážně jim nezáleží na druhu masa. Ve výběru by měli rodiče ale dávat pozor, jaké maso dětem podávají, jelikož hovězí a vepřové, není zdravé u takto malých dětí, konzumovat jej v příliš krátkých intervalech. I přestože obsahuje mnoho plnohodnotných živin, minerálů a vitamínů, je potravinou, která se může stát i člověku nebezpečná. Rybí strava je doporučována všeobecně jako výživná a zdraví prospěšná. Rodiče dbají této skutečnosti a dodávají ji dětem. Součástí ryb jsou totiž významné minerály a vitamíny, které podporují správný vývoj dítěte v předškolním věku. Uzenina je bohužel dětmi oblíbená. Uzená strava není zdravá díky převaze solí, konzervačních látek a aktivátorům kardiovaskulárních onemocnění a obezity. Děti ji ale konzumují s oblibou, proto se mají rodiče na pozoru a stravování ohleduplně pozorují. Zvláštní druhy potravin – především obilovin – jako je sója, jáhly, kuskus nebo třeba pohanka jsou dětem nabízeny v menším množství. Je to škoda, jelikož se jedná o obiloviny, které se nachází na nejzdravější příčce potravinové pyramidy a přikládají pozitivnímu dětskému zdraví velký význam.

49

Zakysané mléčné výrobky hrají zřetelnou roli při konzumaci dětmi předškolního věku. Kysací bakteriální kultury významně podporují správný růst a vývoj dítěte, proto by se měli rodiče zamyslet, zda-li je dobré podávat tyto výrobky dětem jen zřídka a zapřemýšlet nad obměnou jídelníčku právě těmito potravinami. Vegetariánská strava má své pro i proti, co se zdravého životního stylu týče. Pro děti není příliš vhodná, proto je dobré, že ji rodiče, podle výzkumu, v dětech příliš nepodporují. Sladkosti tvoří pro děti detašovanou skupinu od všech potravin vůbec. Tyto sladké potraviny jsou dětmi totiž velmi oblíbené, ale bohužel v tak útlém věku si nejsou vědomy, že mohou ve svém těle zaktivovat některé funkční úkony, které mohou vést až k obezitě a dalším těžším onemocněním. Rodiče míru konzumace sledují a proto ji dodávají dětem spíše v omezeném množství, aby tak zachovali jejich správný vývoj až do dospělosti. Z diskuze vyplývá, že dětská strava je výrazně sledována jejich rodiči, kteří jsou si plně vědomi, které jídlo jim je prospěšné, a které nikoliv a dbají tak jejich zdravého životního stylu.

50

ZÁVĚR Záměrem mé bakalářské práce, která je zaměřená na výživu dětí v mateřských školách, bylo zjistit, zda se děti v předškolním věku správně stravují. Posouzení této situace bylo zrealizováno ve dvou mateřských školách – v Mateřské škole v Určicích a

v Mateřské škole Kollárova, která sídlí ve skutečnosti na Husově náměstí

v Prostějově. Dotazníkové šetření probíhalo v období od měsíce listopadu 2013 do února 2014 a bylo prováděno osobně ve spojení s rodiči dětí, kteří tyto dotazníky vyplňovali za ně. Z výsledků dotazníkového výzkumu, který se orientoval na již zmíněnou výživu dětí, se dá dedukovat, že děti z mateřských škol se stravují pod dohledem svých rodičů správným výživovým směrem, který vede k dobrému zdravotnímu stavu. Děti konzumují převážně zdraví prospěšné potraviny s dostatečným množstvím životně důležitých živin, a těmi jsou – obiloviny, mléčné výrobky, ovoce, zelenina a netučné maso. Tento souhrn potravin se nachází v akceptovatelné mezi dle potravinové pyramidy, která určuje konzumační úrovně pro lidi v závislosti na působnosti na lidské tělo od pozitivního po negativní hledisko. Lze usoudit, že i vědomí rodičů o možnosti vzniku civilizačních onemocnění, která mohou děti potkat, je na dobré úrovni, a proto se snaží vhodným výběrem potravin tuto skutečnost minimalizovat. V konečné fázi mé bakalářské práce bych ráda zmínila podstatnou věc, že splnění daného cílu práce bylo dosaženo a dotazníkové šetření dopadlo v předpokládaném, ba ještě více pozitivně překvapujícím, stavu. Není třeba dělat žádné další kroky k tomu, aby rodiče směřovali své děti k lepšímu stravování, jelikož tak činí dle vlastního vědomí a svědomí a výsledky práce vyšly kladné a neznepokojující.

51

SOUHRN Klíčová slova: výživa – děti předškolního věku – zdraví – růst a vývoj – pestrá strava – celodenní stravování – životní živiny – potravinová pyramida – civilizační onemocnění

Tato bakalářská práce se zaměřuje na výživu dětí v mateřských školách. Teoretická část zahrnuje přesný popis zdraví a výživy, definici stádia předškolního věku dítěte, správný dětský vývoj a aspekty, které jsou vhodné pro správný růst dítěte. Obsahuje výčet důležitých lidských živin jako jsou – bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny, minerální látky a správný pitný režim. Součástí je soubor civilizačních chorob spojené s konzumací špatné stravy. Praktická část se opírá o realizaci dotazníkového výzkumu ve dvou mateřských školách. Cílem je zjistit reálný stav stravování dětí v předškolním věku.

52

SUMMARY Klíčová slova: nutrition – children in kindergarten – health – growth and human development – colorful food – all day dining – living nutrients – food pyramid – lifestyle diseases

This bachelor thesis deals with nutrition of children in kindergarten. The theoretical part deals with accurate description of nutrition and health, with definition of stage of pre-school age, proper child development and aspects that are suitable for the growth of the child. This part contains also selection of living nutrients – proteins, carbohydrates, fats, vitamins, drinking regime and the sum of lifestyle diseases. Practical part devotes to implementation of the questionnaire survey in two kindergartens. The aim of the bachelor thesis is to determine the real nutritional status of preschool children.

53

REFERENČNÍ SEZNAM Pro realizaci bakalářské práce byly použity níže uvedené literární zdroje.

Seznam použité literatury

1. FASSA, L. Bio Máma – zdravé dítě. 1. vyd. Praha: CPRESS, 2009. 112 s. ISBN 978-802512-2907. 2. FORŠT, J. Bio & dítě, bio i nebio zdravá výživa. 1. vyd. Praha: IFP Publishing & Engeneering, s.r.o., 2008. 159s. ISBN 978-80-903997-1-6. 3. FOŘT, P. Aby dětem chutnalo. 1. vyd. Praha: Ikar, 2008. 239 s. ISBN 978-80-249-10475. 4. FRAŇKOVÁ, S., Odehnal, J., Pařízková, J. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. 1. vyd. Praha: HZ Editio, 2000. 198 s. ISBN 80-8600-932-7. 5. GAVIGAN, CH. Healthy Child Healthy World. 1st ed. New York: Penguin Group, 2008. 36 p. ISBN 978-16-155139-3-2. 6. CHRPOVÁ, D. S výživou zdravě po celý rok. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 133 s. ISBN 978-80-247-2512-3. 7. INGRAM, C. The Drinking Water Book. 1st ed. Berkeley: Ten Speed Press, 1991. 195 p. ISBN 0-89815-436-7. 8. KEJVALOVÁ, L. Výživa dětí od A do Z. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2005. 157 s. ISBN 807021-773-1. 9. KLESCHT, V. Pět pilířů zdravého života. 1 vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 176 s. ISBN 978-80-903997-1-6. 10. KNIHOVNA ZDRAVÍ. Zdraví dítěte. 1. vyd. Praha: Rebo Productions CZ, spol. s r.o., 2006. 293 s. ISBN 80-7234-535-4. 11. KOLEKTIV AUTORŮ. Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 111 s. ISBN 80-7168-943-2. 54

12. KOŤÁTKOVÁ, S. Dítě a mateřská škola. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 193 s. ISBN 80-24715-68-6. 13. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2004. 136 s. ISBN 8024707-36-5. 14. NEVORAL J. Výživa v dětském věku, 1. vyd. Praha: H&H, 2003. 434 s. ISBN 80-86-02293-5 15. PÁNEK, J. a kol. Základy výživy. 1. vyd. Praha: Svoboda Servis, 2002. 207 s. ISBN 8086320-23-5. 16. STRNADELOVÁ, V., Zerzán, J. Radost ze zdravých dětí. 2. vyd. Praha: Anag, 1010. 416 s. ISBN 978-80-7263-620-4. 17. ZŠ a MŠ KOLLÁROVA. Charakteristika a historie mateřské školy. [online].©2014. [cit. 2014-03-02]. Dostupné z WWW: http://www.zskol.cz/index_soubory/page0028.htm. 18. ZŠ a MŠ URČICE. Mateřská škola. [online].©2014. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.zsmsurcice.cz/index.php?nid=9946&lid=cs&oid=2128224.

55

Seznam obrázků

56

Seznam příloh

Dotazník pro rodiče

Pohlaví dítěte:

Věk dítěte :

1. Ví vaše dítě , co je zdraví?

a) ano b) ne

2. Kolikrát denně jí vaše dítě?

a) 3krát b) 5krát c) Více něž 5krát za den

3. Snídá vaše dítě pravidelně každé ráno?

a) ano b) ne

4. Co nejraději snídá vaše dítě?

a) cereálie s mlékem

57

b) pečivo s přílohou c) tousty d) koláčky e) jiné

5. Ví vaše dítě , které potraviny jsou zdravé a které nikoli?

a) ano b) ne c) jen některé

6. Ví vaše dítě co je to Bio výživa?

a) ano b) ne

7. Ví vaše dítě co jsou to vitamíny?

a) ano b) ne

8. Zná vaše dítě některé vitamíny?

Které: ………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………...

9. Ví vaše dítě co je ovoce?

a) ano b) ne

58

10. Ví vaše dítě co je zelenina?

a) ano b) ne

11. Jí vaše dítě rádo ovoce?

a) ano b) ne c) jak které

12. Jí vaše dítě rádo zeleninu?

a) ano b) ne c) jak kterou

13. Kolik tekutin vypije vaše dítě během dne?

a) 1litr b) méně než 1 litr c) více než 1 litr

14. Co nejčastěji pije vaše dítě?

a) oslazený čaj b) mléko c) vodu d) jiné nápoje

59

15. Jí vaše dítě luštěniny?

a) ano b) ne c) výjimečně

16. Jí vaše dítě maso? Pokud ano, které?

a) ne b) kuřecí c) vepřové d) drůbeží e) hovězí f) jakékoliv

17. Zařazujete vašemu dítěti do jídelníčku ryby?

a) ano b) ne c) výjimečně

18. Jí vaše dítě uzeninu?

a) ano b) ne c) výjimečně

19. Zařazujete vašemu dítěti do jídelníčku méně známé druhy potravin? ( sója, jáhly, kuskus, pohanka).

a) ano

60

b) ne

20. Jí vaše dítě zakysané mléčné výrobky?

a) každý den b) ne c) výjimečně

21. Podporujete u vašeho dítěte vegetariánskou stravu?

a) ano b) ne

22. Kolik kusů sladkostí vaše dítě denně dostane?

a) jeden kus b) více než jeden kus c) výjimečně d) žádný kus

Vyplnil/a/:

Dne:

Podpis:

61

ANOTACE Jméno a příjmení:

Marcela Malíšková

Katedra:

Katedra antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce:

Mgr. Petr Zemánek, Ph.D

Rok obhajoby:

2014

Název práce:

Výživa dětí v MŠ

Název v angličtině:

Nutrition For Children In Kindergarten

Anotace práce:

Tato

bakalářská

práce

se

zaměřuje

na

výživu

dětí

v mateřských školách. Teoretická část zahrnuje přesný popis zdraví a výživy, definici stádia předškolního věku dítěte, správný dětský vývoj a aspekty, které jsou vhodné pro správný růst dítěte. Obsahuje výčet důležitých lidských živin jako jsou – bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny, minerální látky a správný pitný režim. Součástí je soubor civilizačních chorob spojené s konzumací špatné stravy. Praktická část se opírá o realizaci dotazníkového výzkumu ve dvou mateřských školách. Cílem je zjistit reálný stav stravování dětí v předškolním věku. Klíčová slova:

výživa – děti předškolního věku – zdraví – růst a vývoj – pestrá strava – celodenní stravování – životní živiny – potravinová pyramida – civilizační onemocnění

Anotace v angličtině:

This bachelor thesis deals with nutrition of children in kindergarten. The theoretical part deals with accurate description of nutrition and health, with definition of stage of pre-school age, proper child development and aspects that are suitable for the growth of the child. This part contains also

62

selection of living nutrients – proteins, carbohydrates, fats, vitamins, drinking regime and the sum of lifestyle diseases. Practical part devotes to implementation of the questionnaire survey in two kindergartens. The aim of the bachelor thesis is to determine the real nutritional status of preschool children. Klíčová slova v angličtině:

nutrition – children in kindergarten – health – growth and human development – colorful food – all day dining – living nutrients – food pyramid – lifestyle diseases

Přílohy vázané v práci:

dotazník obrázek – potravinová pyramida

Rozsah práce:

xx xxx znaků

Jazyk práce:

čeština

63