UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra antropologie a zdravovědy DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. Renata Hrubá

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy

DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Renata Hrubá

Výchova k reprodukčnímu zdraví na základních školách

Olomouc 2013

vedoucí práce: Mgr. Věra Vránová, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu a zdroje. V Olomouci dne 28. 3. 2013

Renata Hrubá

Děkuji Mgr. Věře Vránové, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Děkuji za ochotu a vstřícnost ředitelům základních škol, kde proběhlo šetření, všem žákům za poskytnutá data. Děkuji všem blízkým, kteří mě při tvorbě práce podporovali. Děkuji

Obsah Úvod....................................................................................................................................... 7 Cíle práce ............................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 11 1 Úvod do problematiky ...................................................................................................... 11 1.1 Výchova…………………………………………………………………………... 12 1.1.1 Výchova z historického hlediska ........................................................................ 12 1.1.2 Historie sexuální výchovy .................................................................................. 13 1.2 Pohlavní identita…………………………………………………………………… 13 2 Rodina ............................................................................................................................... 14 2.1 Vývoj rodiny……………………………………………………………………….. 14 2.2 Rodina a zdraví…………………………………………………………………….. 14 2.3 Funkce rodiny……………………………………………………………………… 15 3 Vývoj a sexualita ............................................................................................................... 17 3.1 Psychosociální změny a biologické zrání………………………………………….. 17 3.2 Sociální vývoj……………………………………………………………………… 18 4 Sexualita............................................................................................................................ 19 4.1 Sexualita z historického pohledu…………………………………………………... 19 4.2 Reprodukční zdraví………………………………………………………………… 19 4.3 Sexuální chování…………………………………………………………………… 20 4.4 Rizikové faktory ovlivňující reprodukční a sexuální zdraví .................................. 21 4.4.1 Sexuální promiskuita a rizika ............................................................................. 21 4.4.2Drogy a návykové látky ....................................................................................... 21 4.4.3Zánětlivá a infekční onemocnění reprodukčního systému .................................. 22 4.4.4 Zdravý životní styl a reprodukční zdraví ............................................................ 22 5 Rodinná a sexuální výchova na základních školách ......................................................... 23 5.1 Historie sexuální výuky v České republice………………………………………… 23 5.1.1 První norma ve vzdělávání na školách ............................................................... 23 5.1.2 Osmdesátá léta dvacátého století ........................................................................ 24 5.1.3 Devadesátá léta dvacátého století ....................................................................... 24 5.2 Rámcový vzdělávací program………………………………………………………24 5.2.1 Vzdělávací oblast člověk a zdraví ...................................................................... 25 5.2.2 Výchova ke zdraví .............................................................................................. 25 5.2.3 Sexuální výchova v RVP ZV .............................................................................. 25 PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 27 6 Metodika práce ................................................................................................................. 27 4

6.1 Charakteristika zkoumaného souboru……………………………………………… 27 6.2 Užité metody………………………………………………………………………. 27 6.3 Organizace výzkumu………………………………………………………………. 27 7 Interpretace výsledků ....................................................................................................... 29 Diskuse................................................................................................................................. 69 Závěr .................................................................................................................................... 75 Souhrn .................................................................................................................................. 78 Summary .............................................................................................................................. 78 Seznam zkratek .................................................................................................................... 83 Seznam tabulek .................................................................................................................... 84 Seznam grafů ....................................................................................................................... 85 Seznam příloh ...................................................................................................................... 86

5

Motto: „Lidský život se točí pouze kolem sexuality. Na tom se nic nezměnilo a nezmění.“ Sigmund Freud

6

Úvod Reprodukční zdraví, dříve často používán termín sexuální zdraví. Problematika, která se dotýká každého jednotlivce, ale i celé společnosti. Nelze jen říci, že každý člověk je zodpovědný za své zdraví, ale je nutné podotknout, že jak bude zdravý jednotlivec, tak bude zdravá celá společnost. V otázce reprodukčního zdraví platí tato přímá úměra. Reprodukční zdraví, již termín napovídá, že se jedná o oblast zdraví, které je nutné pro reprodukci člověka, zachování rodu, zachování lidstva. Lze v oblasti reprodukčního zdraví objevit některé novinky, ptám se? Ano, dnešní společnost neustále pracuje na zkvalitnění lidského bytí, jsou nové technologie, nové možnosti, výzkumy v oblasti reprodukčního zdraví, ale jak tyto informace a zkušenosti předat mladé nastupující generaci? Jakou formou? V kterém vývojovém období člověka? Sama jsem matkou šestnáctileté dcery, jsem také porodní asistentka s dvacetiletou praxí v oboru, proto téma reprodukční zdraví, sexuální výchova není v naší rodině tabu. Otevřeně hovořím s dcerou několik let o sexuální problematice. Dcera studuje víceleté gymnázium, proto mě velmi překvapilo, že v oblasti reprodukčního zdraví jí školou byly poskytnuty jen mlhavé, nedostatečné informace z této oblasti. Domnívala jsem se, že Rámcový vzdělávací program (RVP), z kterého vychází Školní vzdělávací program (ŠVP) bude dodržen a žáci, studenti na všech typech základních škol, ve stejných ročnících získají informace ve stejném rozsahu, i když třeba v rámci různých předmětů. Po předběžném rozhovoru se žáky osmých a devátých tříd jsem nabyla dojmu, že všichni všechno znají, snaží se o tom přesvědčit své okolí. Po podrobnějším pilotním šetření v oblasti pojmového aparátu reprodukčního zdraví jsem zjistila, že znalosti jsou pouze povrchní, neurčité, nekonzistentní a žáci nejsou schopni uvést souvislosti. Při dotazování, jaké používají zdroje informací, jsem nejčastěji slyšela internet, kamarád, televize, v ojedinělých případech rodiče nebo sourozenec. Zdroje informací typu internet nepovažuji za zcela ideální pro vzdělávání v oblasti reprodukčního zdraví. Z osobní zkušenosti vím, že ne všechny informace zjištěné na internetu jsou zcela pravdivé, často se setkávám se zkreslenými daty, která jsem vzhledem k věku a míře osobních zkušeností schopna rozlišit. Bohužel adolescenti nemají možnost srovnání a mnohdy slepě věří tomu, co je uvedeno na www stránkách. Tím může dojít k poškození mladého organismu nejen po stránce fyzické, ale a to je velmi alarmující i po stránce psychické (Hrubá, Vránová, 2011, s. 3).

7

Rozhodla jsem se tedy oslovit a požádat ředitele základních škol a víceletých gymnázií o spolupráci s možností provést výzkumné šetření v oblasti výchovy k reprodukčnímu zdraví a předložit získané informace. Zjistit kdo, v kterém věku, jakou formou žáky v oblasti reprodukčního zdraví edukuje. Zjistit, v kterých vyučovaných předmětech žáci informace z této oblasti získávají a v jaké časové dotaci. Od koho by žáci chtěli tyto informace získávat a jakou formou. Jaké další zdroje o reprodukčním zdraví žáci využívají, jestli je vůbec ze strany žáků zájem získávat informace v oblasti reprodukčního zdraví. V které oblasti reprodukčního zdraví pociťují největší nedostatky a co by je zajímalo. Zajímala jsem se také, který věk podle žáků je optimální pro podávání informací z oblasti reprodukčního zdraví. Jak praví Jan Neruda: „Kdo nic neví, musí všemu věřit.“(www.e-citaty.cz ,online 2013-0208) Z pohledu porodní asistentky nejsem ochotna se s tímto smířit a jsem připravena mladým lidem informace z oblasti reprodukčního zdraví předávat. Jakou strategii ve výchově k reprodukčnímu zdraví zaujmout? Je nutné zajistit dostatek kvalitních studijních materiálů pro naše děti, budoucí generaci rodičů, zajistit dostatek kvalitních vyučujících v oblasti reprodukčního zdraví, spolupráci rodiny a školy v působení na ochranu reprodukčního zdraví lidstva. Nutná je spolupráce s odborníky v oblasti reprodukčního zdraví, jako jsou porodní asistentky, sexuologové, gynekologové, fyzioterapeuti, výživoví poradci, neboť vše, co člověk dělá a jak dělá, ovlivňuje jeho další vývoj a to i v oblasti reprodukčního zdraví.

8

Cíle práce Hlavní cíle práce Cílem diplomové práce je zjistit povědomí žáků základních škol a víceletých gymnázií o reprodukčním zdraví. Zjistit, který věk považují za vhodný pro začátek podávání informací o reprodukčním zdraví, kolik času žáci věnují reprodukčnímu zdraví ve škole a mimo školu a zda je výuka v oblasti reprodukčního zdraví pro žáky dostačující.

Dílčí cíle Cíl 1 Zjistit rozsah výuky výchovy k reprodukčnímu zdraví na základních školách. Cíl 2 Zjistit rozsah výuky výchovy k reprodukčnímu zdraví na víceletých gymnáziích. Cíl 3 Zjistit, jakou formou probíhá výuka k reprodukčnímu zdraví na školách. Cíl 4 Zjistit, kdo předává informace z oblasti reprodukčního zdraví na školách. Cíl 5 Zjistit, kdo první respondenty edukoval v oblasti reprodukčního zdraví. Cíl 6 Zjistit, koho by žáci preferovali v předávání informací z oblasti reprodukčního zdraví. Cíl 7 Zjistit, v kolika letech zahájit podávání informací z oblasti reprodukčního zdraví. Cíl 8 Zjistit, jaké zdroje žáci využívají k získávání informací z oblasti reprodukčního zdraví. Cíl 9 Zjistit znalosti z pojmového aparátu reprodukční zdraví u žáků.

9

Hypotézy Hypotéza 1 H0: Průměrný věk prvního informování chlapců a dívek o sexualitě se neliší. HA: Průměrný věk prvního informování chlapců a dívek o sexualitě se liší. Hypotéza 2 H0: Průměrné bodové ohodnocení vědomostí chlapců a dívek z oblasti reprodukčního zdraví se neliší. HA: Průměrné bodové ohodnocení vědomostí chlapců a dívek z oblasti reprodukčního zdraví se liší. Hypotéza 3 H0: Průměrné bodové hodnocení vědomostí žáků základních škol a víceletých gymnázií se neliší. HA: Průměrné bodové hodnocení vědomostí žáků základních škol a víceletých gymnázií se liší.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1 Úvod do problematiky Sexualita člověka, chování v oblasti sexuality se prolíná dějinami vývoje lidstva, je jeho pevnou součástí. Původní pradávná funkce zakotvena v pudu rozmnožování, se postupem vývoje člověka a společnosti zaměřuje i na oblast přijímání a poskytování sexuality jako rozkoše, která je velmi důležitá pro harmonii těla i ducha člověka (Taubner, 1997, s. 3). Problematika zdraví, reprodukčního zdraví, sexuální výchovy, plánovaného rodičovství a prekoncepční péče je v současné době aktuální nejen v České republice, ale v celém světě. Problematice se věnují odborníci z mnoha oblastí např. zdravotnictví, školství, antropologie, psychologie, sociologie a dalších (Vránová, 2010, s. 8). Roztočil uvádí: „Sexuálním životem žijí již děti a předobraz dospělého sexuálního chování vzniká již před narozením.“(Roztočil a kol., 2011, s. 118). Po druhé světové válce není sexualita spojována jen s institucí manželství, je tolerována předmanželská sexualita. V důsledku tohoto vývoje společnosti vstupují do partnerských, manželských vztahů jedinci, kteří měli již sexuální vztah s několika partnery (Roztočil a kol., 2011 s. 118). Současná situace ve společnosti, projevující se neustálým spěchem a minimálním osobním kontaktem lidí, typu face to face, preferující kontakt pouze na úrovni imaginární, pomocí sociálních sítí, je přímo předurčena k předávání informací zkreslených, neúplných, neodborných. Mladý člověk, mnohdy ještě dítě, má možnost kontaktu na sociálních sítích, může si vyhledat informace, ale již nemá možnost tyto informace správně vyhodnotit. Dostupné informace mnohdy nejsou na dostatečné úrovni odborné, nebo nejsou podány, tak, aby mohly být dobře, správně pochopeny adolescenty, mnohdy jsou špatně interpretovány, mnohdy neodpovídají psychické výbavě dospívajícího dítěte. V první řadě by o zdraví, zdravém životním stylu, reprodukčním zdraví, sexuální výchově měly být podány informace v rodině. Rodiče by jako první měli dítě seznámit s osobní hygienou, s péčí o genitál a rozvíjet v dítěti odpovědnost za své zdraví. Spousta rodičů spoléhá v této oblasti na pomoc školy. Ti co vyrůstali v rodinách, kde byla otevřená sexuální výchova tabu, nejsou dodnes schopni podat dítěti adekvátní informace sami v rodině a přesouvají odpovědnost informování v oblasti sexuálního zdraví na ostatní instituce, především na vzdělávací instituce, jako je škola. Přesto platí, že prioritu v oblasti výchovy ke zdraví, sexuální výchovy a výchovy k rodičovství má rodina, dále jsou to škola, zdravotnické instituce, které působí na člověka od narození po celý život (Vránová, 2010, s. 9). 11

1.1 Výchova V pedagogickém slovníku od Průchy, Walterové a Mareše je zmíněno několik definic výchovy, s ohledem na sociokulturní podmínky, zdůrazněním jednotlivých stránek výchovného procesu, odlišného pojetím celostního pohledu na člověka. Obecně lze říci, že výchova je záměrné působení na člověka, na jeho osobnost s cílem dosáhnout kladných změn v jejím vývoji (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 257). V moderním pojetí je výchova označována za záměrný cílevědomý proces vytváření a ovlivňování podmínek, které umožní rozvoj osobnosti, pro jedince optimální v harmonii s jeho individuálními dispozicemi a osobní touhou stát se jedinečnou vnitřně vyrovnanou do společnosti včleněnou osobností (Průcha, Walterová, Mareš, 2009, s. 257). Výchovně vzdělávací proces je systém, ve kterém existují vazby. Hovoříme o „didaktickém trojúhelníku“. Hlavními prvky výuky jsou žák, učivo a učitel, které vydefinoval filozof A. N. Whitehead (1949, s. 11). Žák je živá bytost schopna se rozvíjet, cílem výchovy je podporovat sebe rozvíjení žáka. Učitel musí být také aktivní, a rozvíjet se v oblasti, kterou vyučuje, pokud nebude přinášet do výuky nové poznat související se životem, bude učení „mrtvé“. Celý proces výuky je ovlivňován mimo jiné i životem společnosti, nelze výchovu separovat od působení okolí na výukový proces ve škole (Kalhous, Obst a kol., s. 63).

1.1.1 Výchova z historického hlediska Výchova v lidském bytí je od prvopočátku. Bohužel písemné záznamy z období vývoje lidstva nejsou, ale lze získat na základě archeologických a etnografických výzkumů určitou představu o předávání zkušeností o způsobu života ve společnosti. Znalosti lidí byly v té době ještě malé, proto je děti snadno přejímaly od dospělých nápodobou. Neexistovala žádná vzdělávací instituce. Charakter výchovy byl jednotný. Poprvé se diferencovala výchova společně v souvislosti s přirozenou dělbou práce. Muži zajišťovali obživu a bezpečnost skupiny. Ženy šily oděvy, vařily, pečovaly o děti a domácnost. Dochází k odlišné výchově u chlapců a dívek. Základní rozumová výchova spočívala v předávání zkušeností, získaných na základě pozorování přírodních a společenských jevů. Mravní výchova zajišťovala fungování společnosti, uctívání starších, dodržování zvyků, obyčejů. Často byla mravní výchova spojována s výchovou k náboženství, uctívání bohů (Šmahelová, 2009, online 2013-02-08).

12

1.1.2 Historie sexuální výchovy První písemná pojednání z oblasti sexuality vznikají od počátku 19. století v Německu. Z pohledu dnešní moderní medicíny a na základě výzkumů a poznání se tato pojednání jeví jako velmi nereálná. V prvních písemné práci lze spatřit prvky, které rozvojem vědy a na základě výzkumu by dnes mohli být označeny za mystické. Prvním autorem píšícím komplexně o sexualitě byl lékař, psychiatr J. Häussler z Wärzburgu, který ve své práci „Über die Beiehungen des Sexualsystems zur Psyche úberhaupt und zum Kretenismus im Besonderen“1826, abnormální psychické formy chování přímo spojuje se sexuálními odchylkami. Byl prvním, kdo píše o psychosexuální jednotě, kterou dělí do třech rovin. Označuje sexuální systém za příčinu psychických chorob, nezákonné sexuální ukájení, onanii považuje za specifickou příčinu duševních chorob. Oproti tomu staví na rovinu sexuální uspokojení jako lék k potlačení a vyléčení duševních poruch jako příklad uvádí epilepsii, ale i těhotenství považuje za všeobecně zdraví prospěšné. Sexualitu duševně nemocných lidí na základě pozorování uvádí jako zvýšení sexuálního pudu (Bianchi, 2011, s. 130).

1.2 Pohlavní identita Na vývoji pohlavní identity se podílí více faktorů. Můžeme zde zařadit biologické, psychologické a v neposlední řadě sociální předurčení ve vzájemné koordinaci. Konstituční faktory patří mezi základy psychosexuálního vývoje jedince, do značné míry ovlivňovány vlivem výchovy a učení, projevující se sexuální identifikací, utváření sexuální role, preferencí v oblasti sexuality a jiných sexuálních charakteristik (Weiss, 2011, s. 71). Biologický základ sexuality Pohlavní dimorfismus (dvoutvárnost) je základem pohlavní odlišnosti, který se zřetelně projevuje v oblasti primárních pohlavních znaků. Chromozomální pohlaví (XX a XY) a typ reprodukčních orgánů. Sekundární pohlavní znaky, hovoříme o tělesných somatických znacích – stavba kostry, typ ochlupení, hlas. Terciální znaky, které lze pozorovat u pohlavního dimorfismu, jsou v oblasti myšlení, emocí, chování, projevu verbálním (Weiss, 2011, s. 71).

13

2 Rodina Definování pojmu rodina je velmi obtížné a především závislé na pohledu různých vědních disciplín. Z hlediska

sociologie

je

rodina

jedna

z nejdůležitějších

primárních

společenských skupin. Mezi tyto skupiny řadíme dále předškolní, školní a pracovní skupinu, následně skupinu vrstevníků. Je totiž nejvýznamnější součástí společenské mikrostruktury, která provází člověka a ovlivňuje ho ve všech obdobích života. Rodina je považována za malou primární společenskou skupinu, založenou na svazku muže a ženy, na pokrevním vztahu rodičů a dětí či vztahu jej substituujícím (osvojení), na společné domácnosti, jejíž členové plní společensky určené a uznané role vyplývající ze soužití, a na souhrnu funkcí, jež podmiňují existenci tohoto společenství a dávají mu vlastní význam ve vztahu k jedincům i k celé společnosti (Šulová, 2005, s. 179). Jak uvádí Bašková, pro posouzení funkčnosti rodiny je potřeba mít na zřeteli: věk, vzdělání, rodinný stav rodičů, úplnost rodiny, složení, soudržnost, zdravotní stav jednotlivých jejich členů (Bašková a kol., 2009, s. 12).

2.1 Vývoj rodiny Do 70. let 20. století stojí rodina na pokraji zájmu psychologie. Na základě studia rodiny dochází koncem 70. let k poznání, že na rodinu jako celek má vliv několik faktorů, společenské, kulturní uspořádání, jestli se jedná o rodinu s jedním rodičem, smíšenou rodinu po druhém sňatku, partnerské soužití (Sobotková, 2007, s. 10). Současné dívky ze sociologického hlediska přistupují k sexuální aktivitě podle vlastního uvážení, podle zamilovanosti. V minulosti nebylo možné, aby dívka vstupovala do sňatku již po předchozích sexuálních zkušenostech. Panenství dívky bylo vysoce ceněné. V současné moderní době vstupují oba partneři do manželství s bohatými sexuálními zkušenostmi (Možný, 2002, s. 209).

2.2 Rodina a zdraví Příslušnost k rodině, znamená, že každý její člen se v rámci celku vyvíjí z hlediska dědičnosti, etnického původu, rozvoje osobních, sociálních, morálních a kulturních hodnot (Hanzlíková a kol., 2004, s. 23).

14

Rodina jako celek ovlivňuje jedince mnohými postoji k zdraví. Životní styl rodiny se odráží na životních postojích jednotlivých členů. Mnohdy rodiče jako nejbližší, nejvíce napodobovaný vzor, nejsou pro dítě vzorem nejvhodnějším. Mnohé negativní návyky například z oblasti stravování, hygieny, pohybu, kouření, požívání alkoholu jsou dítětem převzaty a v dospělosti přejímány. Celkové posouzení rodiny zahrnuje: identifikaci jednotlivých členů rodiny, sociální uspořádání rodiny, zdravotní stav, zaměstnání, vzdělání, ambice, finanční situaci, životní styl, zdravotní pojištění, životní prostředí, dostupnost zdravotní péče (Bašková a kol., 2009, s. 26 ).

2.3 Funkce rodiny Mezi základní funkce rodiny patří funkce biologická. Dále jsou to funkce materiální, neboli ekonomická a emocionální funkce, která spočívá v podpoře svých členů v různých životních etapách. Výchovná a socializační funkce je nezbytná pro utváření osobnosti dítěte, jeho návyků, postojů, dovedností. Biologická, reprodukční funkce rodiny je jednou z nejdůležitějších funkcí. V současnosti není porodnost v ČR vysoká. Mladí lidé posouvají narození dítěte do vyššího věku. Ženy upřednostňují kariéru před mateřstvím. Lze nalézt spojitost s pádem totalitního režimu, s otevřením hranic s ostatními zeměmi a možností mladých lidí vycestovat, pracovat v zahraničí, budovat kariéru, to vše upřednostňují dnes mladí lidé před založením rodiny, převzetím zodpovědnosti za dítě. Materiální či ekonomická funkce rodiny je upřednostňována především v zemích s nedostatkem, v podmínkách ČR se necítí rodina ekonomickou situací ohrožena, žije více dneškem, nesměřuje do budoucnosti. Emocionální funkce rodiny a její vázanost na věk členů není podmínkou, v kterémkoli věku člověk potřebuje emocionální podporu blízkých, mít pocit zázemí, pomoci v nouzi. Výchovná a socializační funkce rodiny je jednou z velmi významných funkcí. V rodině dítě již od prvních měsíců života přebírá sociální hodnoty, normy, pravidla rodiny, do které se narodí nebo v které je vychováváno. Výchova je založena na permanentní zpětné vazbě, vytváří základní předpoklad pro formování identity jedince. Rodiče žijící ve společné domácnosti představují pro dítě komplexní model chování, zastoupený oběma pohlavími, pro člověka specifický život v páru (Šulová, 2011, s. 180). Existují rodiny a v posledních několika letech jich přibývá, kde nejsou zastoupena obě pohlaví, ale na výchově dětí se podílejí jedinci téhož pohlaví. Obecně hovoříme 15

o homoparentálních rodinách. Postoje ve společnosti k takovýmto rodinám bývají často negativní. Objevují se argumenty o přenášení homosexuální orientace na dítě, menší stabilitě páru. Rozdělení rodičovských rolí je závislé na druhu rodiny. Tuzemské i zahraniční studie uvádějí, že lesbické i gay páry se dělí o výchovu rovnoměrně, v některých lesbických rodinách biologická matka zastává roli hlavního pečovatele (Sedláčková, Šulová, 2011, s. 204). Poruchy rodiny a rodičovství Klima rodiny ovlivňují vzájemné vztahy jednotlivých členů. Harmonické vztahy se projevují vzájemným respektem, tolerancí, důvěrou. V současné společnosti se projevuje upřednostňování individuálního zájmu jedince před zájmem celku (rodiny). Dysfunkce a rozpad rodiny je vyústěním dlouhodobých pocitů nespokojenosti, nesplněním vzájemného očekávání. Obecně lze říci, že rodina neplní některou nebo všechny základní funkce rodiny vlivem selhání některého člena, nebo členů rodiny (Šulová, 2011, s. 217).

16

3 Vývoj a sexualita Sexuální vývoj podle Roztočila (2011, s. 146) lze definovat jako: „složitý a komplexní proces, kdy se jedná o pohlavní identifikaci, sexuální preferenci (heterosexuální, homosexuální, případně jinou) a sexuální reaktivitu.“ Výsledkem hormonálního působení na vývojový proces, fyzického a růstového zrání je jedince schopný rozmnožování. U dívek dochází k hormonální aktivitě, objevuje se menarche, u chlapců období první poluce. Organismus je pod vlivem hormonálního působení, dochází k rozvoji sekundárních pohlavních znaků (Skřenková, 2011, s. 95).

3.1 Psychosociální změny a biologické zrání Kritické období pro mladý organismus, charakterizované hledáním vlastní identity, bouřlivými emocemi (Šulová, 2011, s. 104). Puberta a její obvyklý nástup v našich zemích je ve věku 10-12 let. Dospívání ovlivňují faktory genetické, biologické, socioekonomické, rasové a konstituční (Kudela, 2008, s. 27) . Puberta je typická fáze vývoje spojená s dozráváním pohlavních orgánů a také současně dochází k výrazným duševním změnám, mající za následek typické chování, které se projevuje zvýšenou emoční labilitou, úzkostí, vztahovačností, prudkostí v jednání (Vigué, 2006, s. 13). Biologické zrání organismu je pod vlivem hormonálního působení. Je dokončován tělesný růst a schopnost jednice rozmnožovat se. Kognitivní změny jsou v období dospívání maximální, především jde do popředí rozvoj intelektových schopností jedince. Dokáže najít souvislosti v jevech, vyvodit důsledky, následky svého chování. Objevuje se experimentování v rolích. Objevují se značné rozdíly mezi jedinci, které jsou dány vrozenou dispozicí, příležitostí a zkušeností daný problém řešit. Bohužel v tomto období si mladí lidé často idealizují některé přejímané postoje a mohou vlivem intenzivní vnitřní potřeby propadnout sektě, náboženské, různým anarchistickým hnutím. Emocionální změny jsou bouřlivé, u pubescentů hovoříme o zvýšení emoční labilitě, která je dána přibýváním vyšších citů. Tyto „nálady“ jsou dány zvýšenou hormonální činností, zráním centrálního nervového systému, sebehodnocením, mírou egocentrismu. Jsou přítomny individuální rozdíly, které vznikají na základě způsobu výchovy, faktorech

17

kulturních a sociálních. Erotická sféra života, mravní cítění, estetické city, to vše se v období adolescence prolíná do chování jedince (Šulová, 2011, s. 107).

3.2 Sociální vývoj Z hlediska vývojová psychologie vědci upozorňují, že teorie sociálního učení má význam v napodobování modelu, než v záměru vychovatele. Potvrdily, výchovnou zkušenost, že děti mnohem více přebírají vzor chování od dospělých, než to, co jim dospělí říkají a co považují za správné (Plháková, 2005, s. 190). Vztah k rodičům a sourozencům, jak vyplývá z různých průzkumů, lze popsat tak, že adolescenti své rodiče vnímají jako zdroj sociální opory, osoby, které jim mohou dát radu, když potřebují pomoci, tak jim pomohou. Další etapa vývoje adolescenta je odpoutání se od původní rodiny a navazování vztahů s vrstevníky obou pohlaví. Nezastupitelným faktorem je rodičovský zájem, styl vedení rodičů, autorita rodičů. Z nepatrného věkového rozdílu mezi sourozenci, cítí adolescent oporu, sourozenec vyjadřuje podobné postoje a zájmy, je ovlivněn stejnou rodinnou výchovou a sociální strukturou rodiny (Šulová, 2011, s. 108). Ve vztazích s vrstevníky je typické napodobování nejrůznějších variant chování, ve smyslu oponent, přívrženec, opozice, soupeř, protihráč. Na základě těchto protipólů chování vzniká velké vnitřní napětí. Psychosexuální vývoj se projevuje navazováním erotických partnerských vztahů. Z počátku bývají vztahy krátkodobé, většinou poskytují dívce zjištění, že je žádána, přitažlivá. Následuje fáze spojená s identifikací pohlavní role, schůzky v páru, první intimní fyzický kontakt. U chlapců se nejdříve objevuje období spojené společnými zájmy a aktivitami. V osobních vztazích nebývají emocionálně založeni, jako je tomu u dívek. Ztotožnění se s partou a přátelství je pro ně hodnotnější než pro dívky. Navazování emocionálních vztahů bývá oproti dívkám později (Šulová, 2011, s. 109). Vztah k sobě a sebepojetí je charakteristický zvýšenou sebereflexí, sebehodnocením. V oblasti interpersonálních vztahů se dostává do popředí dominance, sociální prestiž. Adolescent hledá vlastní „já“, v prvé fázi, jak mě vidí ostatní, v druhé fázi, jak sebe vidím já (Šulová, 2011, s. 110).

18

4 Sexualita 4.1 Sexualita z historického pohledu V souvislosti s válečnými konflikty, kumulaci vojáků dochází k rozvoji prostituce veřejných domů, násilného sexuálně motivovaného chování. Ubývá dospělé mužské populace, mladí muži jsou předčasně vtaženi do sexuálních vztahů. Je nutné vytvořit nové sexuální normy, názory a především je nutný nový přístup k sexuální výchově mládeže (Janiš, 2011, s. 382). Vlivem dvou světových válek, emancipačního hnutí, sociálních, zdravotních, ekonomických aspektů se žena postupně z obrazu sexuální otrokyně muže stává rovným partnerem v oblasti partnerského sexuálního života. Tento vývoj byl do značné míry také ovlivněn studií o sexualitě od Sikmunda Freuda (Šulová, 2011, s. 391).

4.2 Reprodukční zdraví Bitterová, Repková (2012, s. 48) definují reprodukční zdraví jako stav úplné fyzické, mentální a sociální pohody, také ve vztahu k reprodukčnímu systému, jeho funkcím a procesům. Vránová uvádí, že reprodukční zdraví zahrnuje lidskou schopnost uspokojení v souvislosti se sexuálním životem, se schopností rozmnožovat se, a to po svobodné úvaze. Je zde zakotveno právo muže i ženy na pravdivé informace, možnost výběru vhodného okamžiku k početí dítěte, přiměřené a adekvátní antikoncepci, plánovanému rodičovství (Vránová, 2010, s. 19). K základním oblastem reprodukčního a sexuálního zdraví patří plánované rodičovství, prevence sexuálně přenosných nemocí, prevence a léčba sterility a infertility, péče o matku, péče o novorozence a děti (Urbanová a kol., 2010, s. 11). Výchova v oblasti reprodukčního zdraví Základním směrem ve výchově k reprodukčnímu zdraví u dětí a dospívajících by měla být výchova k rodičovství, především prevence časného těhotenství (Padyšáková, 2008, s18). Poškození reprodukčního a sexuálního zdraví v mládí má následně pro ženu, ale i muže doživotní zdravotní obtíže. Problémy v oblasti sexuální, intimní, ale i sociální, vztahové potíže, potíže rolové funkce, nemožnost být rodičem, mít své vlastní dítě (Musilová, 2009, s.24). Výchova dítěte je ve společnosti samozřejmostí, jak výchova v rodině, tak výchovné působení na dítě ve škole. To se týká obecné výchovy ke zdraví, kde se snažíme vést děti 19

ke zdravému životnímu stylu. Otevřeně s nimi hovoříme o nevhodném chování, které má za následek poškození zdraví. Problém lze spatřovat v oblasti výchovy k reprodukčnímu zdraví, často se setkáváme s rozpaky. Objevuje se nechuť, odmítavé postoje, jak ze strany rodičů, ale bohužel i ze strany pedagogů. Sexualita je obestřena mýtem tabu, který ve společnosti byl dlouhé roky zakořeněn. Výsledkem je často skutečnost, že žáci neumějí správně pojmenovat své části těla, neví, jak tělo pracuje (Kotulán, 2012, s. 237).

4.3 Sexuální chování Zajišťují přežití lidstva, mají biologický základ, jsou ovlivněny nervovou soustavou a hormonálními vlivy. Je nutné, aby si mladý jedinec osvojil společensky vhodné uspokojování svých sexuálních potřeb. Pokud jsou v rodině kladné citové vztahy zejména v raném dětství, neobjevují se v dospělosti problémy emoční a poruchy chování (Plháková, 2005, s. 331). Sexuální chování – vliv kulturních faktorů Objevují se psané i nepsané normy. Rozšířená je incestní norma, zakazující a trestající pohlavní styk mezi jedinci v příbuzenském vztahu, například otec, dcera, matka syn, bratr, sestra. Zákonem je upraven věk prvního sexuálního styku, v ČR je to ve věku 15 let, jinde to může být v 14- 16 letech, dle země. Sexuální morálka je ovlivněna dobovými změnami. Do 60. let 20. století jsou sexuální normy velmi svázané, přísné, především ve vztahu k ženám. S nástupem éry hippes, propagující volnou lásku, probíhá sexuální revoluce, dochází k liberalizaci sexuální morálky. Nemalý podíl na takovémto chování měl objev antikoncepce, u žen se objevuje pocit uvolnění, jsou chráněny před nechtěným otěhotněním a začínají si sex užívat jako muži. Konec sexuální revoluce se datuje do 80. let 20. století, kdy spolu s objevem AIDS se dostavuje strach z nakažení a smrti (Plháková, 2005, s. 333). Sexuální chování – psychické faktory K předávání etických norem v oblasti sexuálního chování dochází především v rodině. V současné společnosti se střetávají protikladné postoje k sexualitě. Zcela běžně lze získat pornografické časopisy, erotické pomůcky, sexuální služby. Na druhé straně se setkáváme s restriktivním postojem například katolického světa k otázce interrupce, antikoncepce. (Plháková, 2005, s. 334). 20

Sexualita páru Termín sexualita se nepoužívá pouze pro uspokojování biologických potřeb člověka, ale jde množství fyziologických a psychických jevů, vážících se k pohlavnímu životu, jsou přítomné od dětství. Sexualita je přítomna v mezilidských vztazích, našich zkušenostech a sociálních rolích. V knize Zdraví ženy uvádí Voigué (2006, s. 141): „ Zdravé prožívání sexuality je právem každé ženy.“

4.4 Rizikové faktory ovlivňující reprodukční a sexuální zdraví Teenage sex – předčasné sexuální aktivity jsou velmi rizikové, především svým negativním vlivem na psychosexuální a osobnostní vývoj jedince, v nemalé míře se podílí na zdravotním stavu mladých. Teenpregnancy - těhotenství mladých dívek. Jak uvádí (Urbanová a kol, 2010, s. 13): „Podle výzkumu agentury Focus z roku 1997 má na Slovensku ve věku 17 roků zkušenost s prvním sexuálním stykem víc jak třetina žen (35,2 %) a v 18 ti letech víc jak polovina (56 %).“ Hranice začátku sexuality se posouvá pod 15 roků, což se prokázalo výzkumem z roku 2004, který provedli Mathé a Ritomský na Slovensku, na základě objednávky deníku Pravda na 887 mužích a 924 ženách (Urbanová a kol., 2010, s. 13).

4.4.1 Sexuální promiskuita a rizika Nebezpečí je především v přenosu sexuálních onemocnění, nejen život ohrožující HIV/AIDS, ale i v onemocněních, která mohou mít za následek zánět v oblasti reprodukčních orgánů. Mezi rizikové praktiky sexuálního styku nepochybně patří anální styk, nejen mezi homosexuálně orientovanými lidmi, ale i mezi mužem a ženou, anální styk představuje zvýšené riziko osídlení vagíny mikroorganismy z rekta a jejich přestup ascendentní cestou na vnitřní pohlavní orgány ženy. Jako důsledek této praktiky, může být zánět a následná sterilita ženy (Urbanová a kol, 2010, s. 13).

4.4.2 Drogy a návykové látky Jsou spouštěčem rizikového, promiskuitního chování, kdy jedinec v touze po droze je schopen sexuálního styku za peníze s osobou, kterou nezná, není schopen vlivem návykové 21

látky rozpoznat své rizikové chování a jeho důsledky. Často se u dívek objevuje nechtěné těhotenství, rodí se postižené děti, přidružují se onemocnění spojená s aplikací drog, jako jsou například žloutenky (Urbanová a kol, 2010, s. 14).

4.4.3 Zánětlivá a infekční onemocnění reprodukčního systému Pro ženu jsou nebezpečné infekce chlamydiové, mykotické, infekce HPV viry, kdy často partner ženy může být nakažen, ale potíže se u něj nemanifestují, infekce se přenese nechráněným sexuálním stykem na ženu. Žena zpočátku potíže nemá, přichází často až v souvislosti s neschopností otěhotnět. Po vyšetření se prokáže, že žena infekci prodělala.

4.4.4 Zdravý životní styl a reprodukční zdraví Dalšími faktory, které negativně ovlivňují reprodukční zdraví, jsou obezita nebo naopak anorexie, kouření, stres a především nedostatečné povědomí o reprodukčním zdraví a faktorech, které se podílejí na jeho poškození (Urbanová a kol, 2010, s. 15).

22

5 Rodinná a sexuální výchova na základních školách Rodinná výchova je podle pedagogického slovníku označena také pojmem sexuální výchova. Výchova směřující k získávání návyků, dovedností, znalostí, hodnot, norem a postojů v oblasti vztahů mezi mužem a ženou (Průcha, 2009, s. 198). Byla vyučována ve školách v předmětu občanská výchova, později v předmětu rodinná výchova. V současné společnosti se používá termín reprodukční zdraví. Reprodukce, také rozmnožování je definováno schopností muže oplodnit ženu, otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě (Vránová, 2010, s. 8).

5.1 Historie sexuální výuky v České republice V roce 1917 bylo Spolkovou radou Pedagogického muzea Komenského v Praze předloženo Memorandum C. K. Zemské radě pro království české „ O pohlavní výchově mládeže“. Cílem je zavést pohlavní výchovu do škol. V roce 1921 bylo v Praze založeno první univerzitní sexuologické pracoviště na světě Ústav pro studium pohlavnosti. Jeho činnost přetrvává dodnes pod názvem Sexuologický ústav. V období druhé světové války dochází v oblasti sexuální výchovy k útlumu osvěty a výzkumu. Po druhé světové válce je snížen status rodiny a do popředí se dostává kolektivní pojetí společnosti. Objevují se práce zaměřené na mravní výchovu. Počátkem 60.tých let 20. století vydávání publikací o partnerství, manželství, rodičovství a sexualitě, pracovníky Sexuologického ústavu jako byli například Plzák, Nedoma, Pondělíčková a další (Šulová, 2011, s. 392).

5.1.1 První norma ve vzdělávání na školách V roce 1960 byl vydán Věstník ministerstva školství, který upravoval zahájení výchovy k rodičovství, doplňován navazujícími usneseními a výnosy Ministerstva školství. Rok 1972 přinesl rozdělení obsahu výchovy k rodičovství na základních devítiletých školách do tří etap, dle věku žáků. První etapa – věk od 6 - 10 let především návyky v oblasti hygieny, základní znalosti o lidském těle, rodina a vztahy mezi jejími členy, poučení o nebezpečných lidech. Prolíná se předměty čtení, pracovní výchova, hudební výchova. Druhá etapa – věk 11 - 12 let poučení o nástupu puberty, vývoji v oblasti pohlavního dozrávání, správné životosprávě, individuální přístup nekoedukované třídy, dělení na skupiny chlapci, dívky. Třetí etapa – věk 13 - 15 let morální výchova, kde 23

se dostávají do popředí, etické otázky, vztah mezi mužem a ženou, pojmy kamarádství, láska, přátelství (Šulová, 2011, s. 393).

5.1.2 Osmdesátá léta dvacátého století Z řad sexuologů se ozývá volání po otevřeném a pravdivém informování dětí o lidské sexualitě. Bohužel v osnovách z roku 1983 se vychází z koncepce z roku 1972. Do sexuální osvěty se zapojují i psychologové působící v manželských a předmanželských poradnách. Aktivní účast na školách, přednášky se sexuální tématikou (Šulová, 2011, s. 393).

5.1.3 Devadesátá léta dvacátého století Snaha o systémové řešení situace v oblasti sexuální výchovy. Sílí společenské tlaky prosazující lidská práva, s otevřením hranic a volného pohybu osob se zvyšuje nebezpečí šíření pohlavních nemocí, AIDS, objevují se ve zvýšené míře patologické jevy, abúzus alkoholu, drog. Zvýšená aktivita některých odborníků vede k pořádání konferencí, odborných přednášek, otevřené publikování v oblasti reprodukčního zdraví (Šulová, 2011, s. 394). V r. 1993 byly schváleny učební osnovy pro přechodný 9. ročník základní školy. Rodinná výchova se stala povinným předmětem s dotací 2 hodiny týdně a vyučovala se společně pro chlapce a dívky. Hlavní tematické okruhy se týkaly problematiky partnerství, rodinného soužití a péče o dítě (www.planovanirodiny.cz, online 2013-02-08). V roce 1995 byl schválený Standard základního vzdělávání. Poprvé byla zavedena samostatná oblast Zdravý životní styl, se zaměřením na podporu a ochranu zdraví. Od tohoto okamžiku předmět rodinná výchova je vyučován ve všech akreditovaných vzdělávacích programech (www.rvp.cz, online 2013-02-08).

5.2 Rámcový vzdělávací program Roku 2005, kdy byl přijat Rámcový vzdělávací program na školách, poprvé dochází k decentralizaci ve školství, každá škola si může podle RVP tvořit svůj školní vzdělávací program (Příloha 4, Příloha 5).

24

Národní program rozvoje vzdělání v České republice (tzv. Bílá Kniha) zavádí kurikulární dokumenty na dvou úrovních, státní a školní. Státní úroveň kurikulárních dokumentů prezentuje Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (RVP). Národní program vzdělávání specifikuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP uvádí závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle kterých probíhá vzdělávání na školách. Tyto dokumenty jsou veřejně dostupné (www.vuppraha.cz., online 2013-04-02) V souladu se školským zákonem je pro realizaci základního vzdělávání vydán Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV).

5.2.1 Vzdělávací oblast člověk a zdraví Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je rozdělena do dvou oborů: Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Vzdělávání je realizováno vzhledem k věku žáků a prolíná se do ostatních oblastí vzdělání, cílem je využití nabitých vědomostí v životě.

5.2.2 Výchova ke zdraví Obor Výchova ke zdraví předkládá žákům informace z oblasti preventivní ochrana zdraví člověka. Záměrem je aktivní rozvoj ochrany zdraví u žáků, ve všech jeho oblastech, bio, psycho,

sociální

oblasti s cílem vštípit žákům

péči

o

své

zdraví.

Výchova

ke zdraví navazuje na vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Dochází k prohloubení a upevnění hygienických, stravovacích, pracovních a zdravotně preventivních návyků. Poukazuje na prevenci narkomanie, toxikomanie, předcházení úrazům. Dochází k rozšíření znalostí z oblasti rodina, vztahy, láska, partnerství.

5.2.3 Sexuální výchova v RVP ZV Obsahem výuky Výchovy ke zdraví jsou tematické okruhy Zdravý způsob života a péče o zdraví, kde se poprvé setkáváme s tématy z oblasti reprodukční zdraví, v obsahu je zařazena hygiena pohlavního styku a hygiena v těhotenství, dále z oblasti Vztahy mezi lidmi a formy soužití je zařazeno do obsahu učiva objasnění pojmů partnerské vztahy, manželství, rodičovství, rodina, typy rodiny. V tematickém okruhu Změny v životě 25

člověka a jejich reflexe je poprvé zmíněn termín reprodukční zdraví, kde do obsahu učiva je začleněna terminologie péče o reprodukční zdraví, plodnost, sexualita, změny v období adolescence. V okruhu Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence z oblasti reprodukční zdraví jsou zařazena rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, například promiskuita, předčasné ukončení těhotenství, sexuálně motivovaná kriminalita pornografie, pedofilie, dětská prostituce, obchod se ženami. Z okruhu Ochrana člověka za mimořádných událostí, je důležitý rozvoj sociálních dovednosti rozhodnost, pohotovost, obětavost, efektivní komunikace potřebných při řešení mimořádných událostí (www.msmt.cz, online 2013-02-08).

26

PRAKTICKÁ ČÁST 6 Metodika práce 6.1 Charakteristika zkoumaného souboru Zkoumaný soubor respondentů byl tvořen chlapci a dívkami osmých a devátých tříd základních škol a třídami tercie a kvarta víceletých gymnázií, věkové kategorie 13 - 15 let.

6.2 Užité metody K výzkumu bylo užito anonymní dotazníkové metody. Nestandardizovaný dotazník byl vytvořen na základě prostudování odborné literatury. Dotazník obsahoval 20 položek. (Příloha 2). Položky byly sestaveny podle toho, jakým způsobem má respondent odpovědět, na otevřené položky (1, 17), vyjadřující vlastní názor respondenta, uzavřené, respondent vybíral z předložených odpovědí (2, 6, 10, 11, 13) a polozavřené (3, 4, 5, 7, 8, 9, 12, 15, 16), tuto nabídku volil respondent, pokud mu nevyhovovala žádná z nabízených odpovědí. Součástí nestandardizovaného dotazníku jsou otázky zjišťující mínění, postoje a motivy respondentů (14, 15, 16). Položka 18 je zaměřena na zjišťování znalostí respondentů. Položky (19, 20) jsou demografické a zjišťují u respondentů pohlaví a školu, kterou navštěvují. Zpracování položek dotazníku probíhalo za pomocí čárkové metody a tabulkového zpracování Microsoft Office Excel 2010, kam byly zaznamenány výsledky a hodnoty. Výzkum je zpracován tabelárně, graficky a verbálně.

6.3 Organizace výzkumu Výzkumné šetření probíhalo v únoru 2013 na třech základních školách a dvou víceletých gymnáziích Olomouckého kraje. Na základní škole J. A. Komenského v Přerově – Předmostí, na základní škole Trávník, na základní škole Boženy Němcové, na víceletém gymnáziu Jana Blahoslava a Střední pedagogické škole v Přerově a na víceletém gymnáziu Čajkovského v Olomouci. Celkem bylo rozdáno 200 anonymních dotazníků, vyplnění bylo dobrovolné. Vráceno zpět bylo 200 dotazníků, návratnost byla 100 %. Pro statistické účely bylo vybráno celkem 198 dotazníků, vyřazeny byly 2, jeden dotazník nebyl vyplněný,

27

jeden byl znehodnocen (Příloha 3). Po výběru ze získaného materiálu je procentuální hodnota použitelných dotazníků 99 %. Respondenti pro výzkumné šetření byli získáni prostřednictvím kontaktování ředitelů příslušných škol (Příloha1).

28

7 Interpretace výsledků Položka 1 Co si myslíš, že znamená pojem reprodukční (dříve sexuální) zdraví, čeho se týká. Položka 1 je otevřená nestrukturovaná položka, která zjišťuje obecné povědomí respondentů základních škol a víceletých gymnázií osmých a devátých tříd, tercie a kvarty o reprodukčním zdraví. Analýzou dat bylo zjištěno, že ze 101 chlapců odpovědělo 71 (70,30 %), 30 (29,70 %) neodpovědělo. Z 97 dívek odpovědělo 80 (82,47 %), 17 (17,53 %) dívek neodpovědělo. Nejvíce zastoupené odpovědi u obou souborů respondentů byly: „sexuální život, pohlavní styk, týká se rozmnožování, pohlavní choroby a zdraví, sexuální zdraví.“(Tabulka 1, Graf 1). Tabulka 1. Pojem reprodukční zdraví

N

chlapci Relativní četnost v % N

dívky Relativní četnost v %

odpovědělo

71

70,30 %

80

82,47 %

neodpovědělo

30

29,70 %

17

17,53 %

celkem

101

100,00 %

97

100,00 %

70,30% chlapci 29,70% odpovědělo neodpovědělo

82,47% dívky

17,53% 0%

20%

40%

Graf 1. Pojem reprodukční zdraví 29

60%

80%

100%

Položka 2 Byl/a jsi poučen/a o reprodukčním zdraví? V položce 2 respondenti odpovídali na otázku, jestli byli poučeni o reprodukčním zdraví. Ze 101 chlapců odpovědělo 95 (94,06 %) ano, byl jsem poučen. 6 (5,94 %) chlapců odpovědělo, že nebylo poučeno o reprodukčním zdraví. Z 97 dívek odpovědělo 91 (93,81 %), že bylo poučeno, 6 (6,19 %) dívek odpovědělo, že poučeno nebylo. (Tabulka 2, Graf 2). Tabulka 2. Poučení o reprodukčním zdraví dívky

chlapci N

Relativní četnost v %

N


ano

95

94,06 %

91

93,81 %

ne

6

5,94 %

6

6,19 %

celkem

101

100,00 %

97

100,00 %

94,06 %

5,94 %

chlapci

ano ne 93,81 %

dívky 6,19 %

0%

20%

40%

Graf 2. Poučení o reprodukčním zdraví

30

60%

80%

100%

Položka 3 Pokud jsi v otázce 2. odpověděl/a ANO, v kterých oblastech jsi byl/a poučena? V položce 3 měli respondenti specifikovat oblast reprodukčního zdraví, ve které byli poučeni. Ze 101 chlapců odpovědělo 75 (74,26 %) chlapců, že byli poučeni v oblasti ochrany zdraví, 74 (73,27 %) v oblasti sexuality, 68 (67,33 %) v oblasti mezilidských vztahů, 48 (47,5 %) v oblasti partnerství, manželství, rodičovství (Tabulka 3, Graf 3). Z 97 dívek odpovědělo 85 (87,63 %), že bylo poučeno v oblasti ochrany zdraví, v oblasti sexuality udává poučení 80 (82,47 %) dívek, v oblasti mezilidských vztahů 76 (78,35 %) dívek, 59 (60,82 %) dívek odpovědělo, že bylo poučeno v oblasti partnerství, manželství, rodičovství (Tabulka 3, Graf 4).

Tabulka 3. Reprodukční zdraví - oblasti poučení

N



sexualita

74

73,27 %

80

82,47 %

mezilidské vztahy

68

67,33 %

76

78,35 %

ochrana zdraví

75

74,26 %

85

87,63 %

partnerství, manželství, rodičovství

48

47,52 %

59

60,82 %

jiné, uveď

0

0,00 %

0

0,00 %

31

73,27 % sexualita 67,33 %

mezilidské vztahy ochrana zdraví

74,26 %


47,52 % chlapci

jiné, uveď 0,00 % 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf 3. Reprodukční zdraví - oblasti poučení chlapci

82,47 % sexualita 78,35 % mezilidské vztahy ochrana zdraví

87,63 %


60,82 % dívky

jiné, uveď 0,00 % 0%

20%

40%

Graf 4. Reprodukční zdraví - oblasti poučení dívky

32

60%

80%

100%

Položka 4 Kdo tě jako první o reprodukčním zdraví poučil? Analýzou dat dotazníkového šetření bylo zjištěno, že chlapci udávají na prvním místě poučení od rodičů v několika oblastech reprodukčního zdraví. 1. Mezilidské vztahy, 2. Ochrana zdraví, 3. až 4. Sexualita a Partnerství. Na druhém místě uvádějí poučení od učitele a to v oblastech 1. Sexualita, 2. Ochrana zdraví, 3. Mezilidské vztahy. (Tabulka 4).

Tabulka 4. První poučení o reprodukčním zdraví - chlapci chlapci sexualita

mezilidské vztahy

ochrana zdraví

rodiče

44

71

48

44

0

učitel/ka

30

21

28

10

0

kamarádi

7

3

1

1

2

internet

8

0

5

6

0

beseda

5

4

6

4

0

lékař/ka

4

0

7

0

0

televize

3

1

2

1

0

knihy

0

0

2

0

0

sourozenci,babička, děda

0

1

2

3

0

33

partnerství jiné, uveď

Analýzou dat dotazníkového šetření bylo zjištěno, že dívky udávají na prvním místě poučení od rodičů a to v několika oblastech reprodukčního zdraví 1. Mezilidské vztahy, 2. Ochrana zdraví, 3. Partnerství. Na druhém místě uvádějí poučení od učitele a to v oblastech 1. Sexualita, 2. Ochrana zdraví, 3. Mezilidské vztahy. Na třetím místě udávají chlapci jako zdroj prvního poučení internet, dívky na třetím místě udávají kamarádku (Tabulka 5).

Tabulka 5. První poučení o reprodukčním zdraví - dívky dívky sexualita

mezilidské vztahy

ochrana zdraví

rodiče

32

51

43

37

0

učitel/ka

19

12

18

11

0

kamarádi

13

6

3

6

0

internet

5

3

2

1

0

beseda

0

0

3

1

0

lékař/ka

0

0

2

0

0

televize

1

1

2

1

0

knihy

6

1

1

2

0

sourozenci,babička, děda

0

0

1

2

0

34

partnerství jiné, uveď

K položce 4, oblast sexuality a věk prvního poučení (Tabulka 6) byla stanovena hypotéza

Hypotéza 1 H0: Průměrný věk prvního informování chlapců a dívek o sexualitě se neliší. HA: Průměrný věk prvního informování chlapců a dívek o sexualitě se liší. Statistické hypotézy byly testovány na hladině významnosti α=0,05. Pro každou testovací statistiku byla vypočítána dosažená hladina významnosti (p-value). Nulovou hypotézu zamítáme, je-li dosažená hladina významnosti nižší než předem stanová hladina významnosti. K výpočtům bylo použito Studentova t-testu.

Tabulka 6. Oblast sexuality a věk prvního poučení Věk prvního poučení Chlapci Dívky

dříve

6

7

8

9

10

11

12

13

14

1

3

4

6

20

9

19

16

13

1

4

5

37

12

14

22

8

15

4

Chlapci uvádí průměrný věk prvního poučení 11,16, dívky 10,74. Nelze zamítnout nulovou hypotézu (t=1,385, p-value=0,168), tedy mezi uváděným průměrným věkem chlapců a dívek není statisticky významný rozdíl.

35

Položka 5 Kolik hodin jste tématu reprodukční zdraví věnovali ve škole? Analýzou dat dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nejvíce respondentů ze základních škol uvádí, že téma reprodukční zdraví bylo vyučováno v předmětu Výchova ke zdraví, kde žáci udávají více jak 6 hodin, v předmětu Biologie/Přírodopis více jak 6 hodin, v Občanské nauce 3 hodiny, v předmětu Společenské vědy 1 hodinu. (Tabulka 7).

Tabulka 7. Kolik hodin jste tématu reprodukční zdraví věnovali ve škole základní škola 1 hod. 2 hod. 3 hod. 4 hod. 5 hod. 6 hod.

více jak 6 hod.

občanská nauka

12

16

12

5

5

0

0

výchova ke zdraví

13

19

10

14

1

3

18

biologie /přírodopis

10

17

13

8

3

4

16

společenské vědy

6

0

3

0

0

1

0

36

Analýzou dat dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nejvíce respondentů z víceletých gymnázií uvádí, že téma reprodukční zdraví bylo vyučováno v rozsahu 6 a více hodin v předmětu Biologie/Přírodopis, v rozsahu 6 hodin v předmětu Výchova ke zdraví, V předmětu občanská nauka v rozsahu 2 hodin, v předmětu Společenské vědy v rozsahu 1 hodiny (Tabulka 8).

Tabulka 8. Kolik hodin jste tématu reprodukční zdraví věnovali ve škole gymnázia 1 hod. 2 hod. 3 hod. 4 hod. 5 hod. 6 hod.

více jak 6 hod.

občanská nauka

11

16

6

3

0

0

0

výchova ke zdraví

2

2

5

0

1

13

0

biologie /přírodopis

12

6

17

2

6

4

27

společenské vědy

4

4

0

1

0

0

0

37

Položka 6 Kterým tématům jste se věnovali? V položce 6 dotazníkového šetření se zjišťovala témata, kterým se respondenti věnovali ve škole a kterým se věnovali mimo školu. Ve škole - chlapci Analýzou dat bylo zjištěno, že ve škole chlapci uvádí téma: 64 (63,37 %) Prevence pohlavních nemocí 56 (55,45 %) Těhotenství a porod a téma Vliv návykových látek na reprodukční zdraví 55 (54,46 %) Jak zabránit otěhotnění 51 (50,50 %) Menstruační cyklus 49 (48,51 %) Alkohol a reprodukční zdraví 45 (44,55 %) Kouření a jeho vliv na reprodukční zdraví a témata Plánované rodičovství a antikoncepce 43 (42,57 %) Reprodukční zdraví a výživa 36 (35,64 %) První sexuální styk 31 (30,69 %) Homosexualita (Tabulka 9, Graf 5).

Mimo školu – chlapci uvádí Analýzou dat bylo zjištěno, že mimo školu chlapci uvádí téma: 62 (61,39 %) První sexuální styk a téma Jak zabránit otěhotnění 55 (54,46 %) Prevence pohlavních nemocí 51 (50,50 %) Kouření a jeho vliv na reprodukční zdraví 50 (49,50 %) Alkohol a reprodukční zdraví 49 (48,51 %) Těhotenství a porod 46 (45,54 %) Vliv návykových látek na reprodukční zdraví 43 (42,57 %) Menstruační cyklus a téma Plánované rodičovství a antikoncepce 41 (40,59 %) Homosexualita 40 (39,60 %) Reprodukční zdraví a výživa (Tabulka 9, Graf 6).

38

Tabulka 9. Témata z oblasti reprodukčního zdraví ve škole a mimo školu - chlapci chlapci

N

škola ano Relativní četnost v%

N

mimo školu ano Relativní četnost v %

první sexuální styk

36

35,64 %

62

61,39 %

jak zabránit otěhotnění

55

54,46 %

62

61,39 %

menstruační cyklus

51

50,50 %

43

42,57 %

plánované rodičovství a antikoncepce

45

44,55 %

43

42,57 %

těhotenství a porod

56

55,45 %

49

48,51 %

homosexualita

31

30,69 %

41

40,59 %

prevence pohlavních nemocí

64

63,37 %

55

54,46 %

vliv návykových látek na reprodukční zdraví

56

55,45 %

46

45,54 %

reprodukční zdraví a výživa

43

42,57 %

40

39,60 %

alkohol a reprodukční zdraví

49

48,51 %

50

49,50 %

kouření a jeho vliv na reprodukční zdraví

45

44,55 %

51

50,50 %

39


35,64 %

jak zabránit otěhotnění menstruační cyklus

50,50 %

plánované rodičovství a antikoncepce těhotenství a porod

44,55 % 55,45 % 30,69 %

homosexualita

63,37 %


55,45 %

vliv návykových látek na reprodukční zdraví reprodukční zdraví a výživa

42,57 % 48,51 %



chlapci ve škole

54,46 %

44,55 % 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf 5. Témata z oblasti reprodukčního zdraví ve škole - chlapci


61,39 %


61,39%


42,57 %


42,57 % 48,51 % 40,59 %

homosexualita

54,46 %


45,54 %

vliv návykových látek na reprodukční zdraví reprodukční zdraví a výživa

39,60 % 49,50 %

alkohol a reprodukční zdraví kouření a jeho vliv na reprodukční zdraví

chlapci mimo školu

50,50 % 0%

20%

40%

60%

80%

Graf 6. Témata z oblasti reprodukčního zdraví mimo školu - chlapci

40

100%

Ve škole – dívky uvádí Analýzou dat bylo zjištěno, že ve škole dívky uvádí téma: 74 (76,29 %) Prevence pohlavních nemocí 73 (75,26 %) Menstruační cyklus 68 (70,10 %) Jak zabránit otěhotnění a téma Alkohol a reprodukční zdraví 67 (69,07 %) Těhotenství a porod a téma Kouření a jeho vliv na reprodukční zdraví 65 (67,01 %) Vliv návykových látek na reprodukční zdraví 56 (57,73 %) Reprodukční zdraví a výživa 53 (54,64 %) První sexuální styk 39 (40,21 %) Plánované rodičovství a antikoncepce 37 (38,14 %) Homosexualita (Tabulka 10, Graf 7).

Mimo školu – dívky uvádí Analýzou dat bylo zjištěno, že mimo školu dívky uvádí téma: 84 (86,60 %) Menstruační cyklus 76 (78,35 %) První sexuální styk 73 (75,26 %) Jak zabránit otěhotnění 65 (67,01 %) Alkohol a reprodukční zdraví 61(62,89 %) Kouření a jeho vliv na reprodukční zdraví 59 (60,82 %) Těhotenství a porod 58 (59,79 %) Plánované rodičovství a antikoncepce 55 (56,70 %) Homosexualita 54 (55,67 %) Prevence pohlavních nemocí 52 (53,61 %) Vlivná návykových látek na reprodukční zdraví 47 (48,45 %) Reprodukční zdraví a výživa (Tabulka 10, Graf 8).

41

Tabulka 10. Témata z oblasti reprodukčního zdraví ve škole a mimo školu - dívky dívky

53

škola ano Relativní četnost v % 54,64 %

N 76

mimo školu ano Relativní četnost v % 78,35 %

68

70,10 %

73

75,26 %

73

75,26 %

84

86,60 %

39

40,21 %

58

59,79 %

67 37

69,07 % 38,14 %

59 55

60,82 % 56,70 %

74

76,29 %

54

55,67 %

vliv návykových látek na reprodukční zdraví

65

67,01 %

52

53,61 %

reprodukční zdraví a výživa

56

57,73 %

47

48,45 %


68

70,10 %

65

67,01 %


67

69,07 %

61

62,89 %

N první sexuální styk jak zabránit otěhotnění menstruační cyklus plánované rodičovství a antikoncepce těhotenství a porod homosexualita prevence pohlavních nemocí

42

první sexuální styk 54,64%


70,10%


75,26%


40,21% 69,07%

dívky ve škole

38,14%

homosexualita prevence pohlavních nemocí vliv návykových látek na reprodukční zdraví reprodukční zdraví a výživa alkohol a reprodukční zdraví kouření a jeho vliv na 0% reprodukční zdraví

76,29% 67,01% 57,73% 70,10% 69,07% 20%

40%

60%

80%

100%

Graf 7. Témata z oblasti reprodukčního zdraví ve škole - dívky

první sexuální styk 78,35 %


75,26 %


86,60 %


59,79 %

dívky mimo školu 60,82 %

homosexualita

56,70 %

prevence pohlavních nemocí vliv návykových látek na reprodukční zdraví reprodukční zdraví a výživa alkohol a reprodukční zdraví kouření a jeho vliv na reprodukční zdraví

55,67 % 53,61 % 48,45 % 67,01 % 62,89 % 0%

20%

40%

60%

Graf 8. Témata z oblasti reprodukčního zdraví mimo školu - dívky

43

80%

100%

Položka 7 Kdo vám přednášel? (můžeš označit více možností) Položka 7 dotazníkového šetření zjišťovala, kdo respondentům přednášel o reprodukčním zdraví ve škole a kdo podal informace o reprodukčním zdraví mimo školu. Chlapci Analýzou dat dotazníkového šetření bylo zjištěno, že ve škole 77 (76,24 %) chlapců uvádí na prvním místě učitele, na druhém místě 9 (8,91 %) chlapců porodní asistentku, na třetím místě uvádí 8 (7,92 %) chlapců dětského lékaře, na čtvrtém místě uvádí 5 (4,95 %) chlapců gynekologa, na pátém místě uvádí 4 (3,96 %) chlapci zdravotní sestru. Analýzou dat bylo dále zjištěno, že mimo školu udává na prvním místě 17 (16,83 %) chlapců dětského lékaře, na druhém místě udává 8 (7,92 %) chlapců zdravotní sestru, na třetím místě 7 (6,93 %) chlapců udává gynekologa, na čtvrtém místě 6 (5,94 %) chlapců udává porodní asistentku, na pátém místě 5 (2,97 %) chlapců udává učitele, na šestém místě udávají 2 (1,98 %) chlapci rodiče. (Tabulka 11, Graf 9). Dívky Analýzou dat dotazníkového šetření bylo zjištěno, že ve škole 81 (83,51 %) dívek uvádí na prvním místě učitele, na druhém místě 32 (32,99 %) dívek uvádí gynekologa, na třetím místě uvádí 22 (22,68 %) dívek dětského lékaře, na čtvrtém místě uvádí 16 (16,49 %) dívek zdravotní sestru, na pátém místě uvádí 13 (13,40 %) dívek porodní asistentku. Analýzou dat bylo dále zjištěno, že mimo školu udává na prvním místě 31 (31,96 %) dívek dětského lékaře, na druhém místě udává 18 (18,56 %) dívek gynekologa, na třetím místě 14 (14,43 %) dívek udává rodiče, na čtvrtém 13 (13,40 %) dívek udává zdravotní sestru, na pátém až šestém místě udávají 4 (4,12 %) dívky učitele a porodní asistentku. (Tabulka 11, Graf 10).

44

Tabulka 11. Přednášející ve škole a mimo školu dívky

chlapci ve škole Relativní N četnost v %

mimo školu Relativní N četnost v %

ve škole Relativní N četnost v %

mimo školu Relativní N četnost v %

učitel

77

76,24 %

3

2,97 %

81

83,51 %

4

4,12 %

gynekolog

5

4,95 %

7

6,93 %

32

32,99 %

18

18,56 %

porodní asistentka

9

8,91 %

6

5,94 %

13

13,40 %

4

4,12 %

zdravotní sestra

4

3,96 %

8

7,92 %

16

16,49 %

13

13,40 %

dětský/á lékař/ka

8

7,92 %

17

16,83 %

22

22,68 %

31

31,96 %

rodiče

0

0,00 %

2

1,98 %

0

0,00 %

14

14,43 %

76,24 % 4,95 %

chlapci ve škole

8,91 % 3,96%

učitel gynekolog porodní asistentka

7,92 % 0,00 % 2,97 %

zdravotní sestra

6,93 %

dětský/á lékař/ka

chlapci mimo školu

5,94 %

rodiče

7,92 % 16,83 % 1,98 % 0%

20%

40%

Graf 9. Přednášející ve škole a mimo školu - chlapci

45

60%

80%

100%

83,51% 32,99% dívky ve škole

13,40% 16,49%

učitel

22,68%

gynekolog porodní asistentka

0,00% 4,12%

zdravotní sestra

dívky mimo školu

18,56%

dětský/á lékař/ka 4,12%

rodiče

13,40% 31,96% 14,43% 0%

20%

40%

Graf 10. Přednášející ve škole a mimo školu - dívky

46

60%

80%

100%

Položka 8 Jakou formou proběhlo sdělení? Položka 8 dotazníkového šetření zjišťovala, jakou formou probíhalo sdělení informací z oblasti reprodukčního zdraví u respondentů ve škole a mimo školu. Analýzou dat bylo zjištěno, že 61 (60,40 %) chlapců udává formu sdělení přednášku, dále 43 (42,57 %) chlapců udává besedu, 37 (36,63 %) chlapců udává několik přednášek na různé téma, 32 (31,68 %) chlapců udává instruktážní film. Analýzou dat byla dále zjištěna forma sdělení z oblasti reprodukčního zdraví mimo školu, na prvním až druhém místě udává 28 (27,72 %) chlapců přednášku a besedu, 16 (15,84 %) chlapců udává instruktážní film, 13 (12,87 %) chlapců udává několik přednášek na různé téma (Tabulka 12, Graf 11). Analýzou dat u dívek bylo zjištěno, že ve škole na prvním místě 75 (77,32 %) dívek udává přednášku, 56 (57,73 %) dívek udává besedu, diskusi, 49 (50,52 %) dívek udává několik přednášek na různé téma, 36 (37,11 %) dívek udává instruktážní film, jako formu sdělení v oblasti reprodukčního zdraví. Analýzou dat byla dále zjištěna forma sdělení z oblasti reprodukčního zdraví mimo školu, na prvním místě udává 33 (34,02 %) dívek besedu, diskusi, 22 (22,68 %) dívek přednáška, 17 (17,53 %) dívek udává instruktážní film, 16 (16,49 %) dívek udává několik přednášek na různé téma (Tabulka 12, Graf 12).

Tabulka 12. Forma sdělení ve škole a mimo školu chlapci škola mimo školu Relativní Relativní N četnost v N četnost v % % 61 60,40 % 28 27,72 %

75

dívky škola mimo školu Relativní Relativní četnost v N četnost v % % 77,32 % 22 22,68 %

32

31,68 %

16

15,84 %

36

37,11 %

17

17,53 %

37

36,63 %

13

12,87 %

49

50,52 %

16

16,49 %

beseda/ diskuze/ debata

43

42,57 %

28

27,72 %

56

57,73 %

33

34,02 %

jiné - uveď

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

0

0,00 %

přednáška instruktážní film několik přednášek na různé téma

47

N

60,40 % 31,68 %

přednáška

chlapci ve škole

36,63 %

instruktážní film

42,57 %

0,00 %

několik přednášek na různé téma

27,72 % chlapci mimo školu

15,84 %


12,87 %

jiné - uveď

27,72 % 0,00 % 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf 11. Forma sdělení ve škole a mimo školu - chlapci

77,32 % 37,11 % přednáška

50,52 %

dívky ve škole

57,73 %

instruktážní film 0,00 % několik přednášek na různé téma

22,68 % dívky mimo školu

17,53 %


16,49 %

jiné - uveď

34,02 % 0,00 % 0%

20%

40%

Graf 12. Forma sdělení ve škole a mimo školu - dívky

48

60%

80%

100%

Položka 9 Byly použity nějaké pomůcky (obrázky, modely, interaktivní hry) při výkladu? V položce devět dotazníkového šetření se zjišťovalo použití pomůcek při výkladu v oblasti reprodukčního zdraví. Ze 101 chlapců odpovědělo 31 (30,69 %), že při výkladu byly použity pomůcky, 70 (69,31 %) chlapců, odpovědělo, že při výkladu nebyly použity žádné pomůcky. Z dotázaných 97 dívek odpovědělo 49 (50,52 %), že při výkladu byly použity pomůcky a 48 (49,48 %) dívek odpovědělo, že pomůcky použity nebyly. (Tabulka 13, Graf 13). Na podotázku jaké byly použity pomůcky, nejčastěji odpovědělo 16 chlapců obrázky, 5 odpovědělo modely, 3 prezentace, 2 interaktivní hry, filmy, kondom, antikoncepce, Z dívek 13 odpovědělo obrázky, 10 dívek modely, 8 filmy, 6 prezentace, 4 antikoncepce a interaktivní hry, 3 dívky odpověděly kondom (Tabulka 14).

Tabulka 13. Použití pomůcek při výkladu dívky

chlapci N


N


ano, jaké

31

30,69 %

49

50,52 %

ne

70

69,31 %

48

49,48 %

celkem

101

100,00 %

97

100,00 %

Tabulka 14. Druhy pomůcek při výkladu obrázky modely interaktivní hry prezentace filmy kondom antikoncepce celkem

chlapci 16 5 2 3 2 2 1 31

dívky 13 10 4 6 8 3 4 48

49

chlapci

30,69 %

69,31 % ano, jaké ne

dívky

50,52 %

49,48 %

0%

20%

40%

Graf 13. Použití pomůcek při výkladu

50

60%

80%

100%

Položka 10 Byl prostor (čas) na tvé dotazy? Analýzou dat dotazníkového šetření bylo zjištěno, že ze 101 chlapců odpovědělo 78 (77,23 %) ano, 23 (22,77 %) odpovědělo ne, z dotazovaných 97 dívek, odpovědělo 90 (92,78 %) ano, 7 (7,22 %) dívek odpovědělo ne (Tabulka 15, Graf 14).

Tabulka 15. Prostor na dotazy dívky

chlapci N


N


ano

78

77,23 %

90

92,78 %

ne

23

22,77 %

7

7,22 %

celkem

101

100,00 %

97

100,00 %

77,23 % chlapci 22,77 % ano ne 92,78 %

7,22 %

0%

20%

dívky 40%

60%

Graf 14. Prostor na dotazy

51

80%

100%

Položka 11 Pokud jsi v otázce 10 odpověděl/a ANO - dostal/a jsi odpověď? Analýzou dat bylo zjištěno, že ze 78 chlapců odpovědělo: 33 (42,31 %) ano zeptal/a jsem se a dostal/a jsem odpověď 5 (6,41 %) ano zeptal/a jsem se, ale odpověď jsem nedostal/a 2 (2,56 %) ano zeptal/a jsem se, ale odpovědi jsem nerozuměl/a 27 (34,62 %) ne neptal/a jsem se, vše mi bylo jasné 11 (14,10 %) ne neptal jsem se, styděl/a jsem se (bylo mi to nepříjemné) (Tabulka 16, Graf 15). Analýzou dat bylo zjištěno, že z 90 dívek odpovědělo: 50 (55,56 %) ano zeptal/a jsem se a dostal/a jsem odpověď 1 (1,11 %) ano zeptal/a jsem se, ale odpověď jsem nedostal/a 4 (4,44 %) ano zeptal/a jsem se, ale odpovědi jsem nerozuměl/a 23 (25,56 %) ne neptal/a jsem se, vše mi bylo jasné 12 (13,33 %) ne neptal jsem se, styděl/a jsem se (bylo mi to nepříjemné) (Tabulka 16, Graf 15). Tabulka 16. Odpovědi žáků

N

chlapci Relativní četnost v %

N


ano zeptal/a jsem se a dostal/a jsem odpověď

33

42,31 %

50

55,56 %

ano zeptal/a jsem se, ale odpověď jsem nedostal/a

5

6,41 %

1

1,11 %

ano zeptal/a jsem se, ale odpovědi jsem nerozuměl/a

2

2,56 %

4

4,44 %

ne neptal/a jsem se, vše mi bylo jasné

27

34,62 %

23

25,56 %

ne neptal jsem se, styděl/a jsem se (bylo mi to nepříjemné)

11

14,10 %

12

13,33 %

52

42,31 %

ano zeptal/a jsem se a dostal/a jsem odpověď

2,56 %

ano zeptal/a jsem se, ale odpověď jsem nedostal/a

34,62 % 14,10 %

ano zeptal/a jsem se, ale odpověďi jsem nerozuměl/a ne neptal/a jsem se, vše mi bylo jasné ne neptal jsem se, styděl/a jsem se (bylo mi to nepříjemné )

chlapci

6,41 %

55,56 % dívky

1,11 % 4,44 % 25,56 % 13,33 % 0%

20%

Graf 15. Odpovědi žáků

53

40%

60%

80%

100%

Položka 12 Jakou formou jsi se mohl/a zeptat? Analýzou dat byla zjištěna forma, jakou mohli respondenti vznést dotaz. Ze 78 chlapců uvedlo 46 (58,97 %) přihlásit se, 29 (37,18 %) anonymní písemný dotaz, 3 (3,85 %) chlapců uvedlo, zeptat se učitele po hodině. Z 90 dívek uvedlo 63 (70, 00 %) přihlásit se, 25 (27,78 %) anonymní písemný dotaz, 2 (2,22 %) uvedlo zeptat se učitele po hodině. (Tabulka 17, Graf 16). Tabulka 17. Forma dotazu dívky

chlapci N


N


anonymně

29

37,18 %

25

27,78 %

přihlásit se

46

58,97 %

63

70,00 %

jiné

3

3,85 %

2

2,22 %

celkem

78

100,00 %

90

100,00 %

chlapci

37,18 %

58,97 %

3,85 %

anonymně přihlásit se

dívky

27,78 %

jiné

70,00 %

2,22 % 0%

20%

40%

Graf 16. Forma dotazu 54

60%

80%

100%

Položka 13 Z jakých zdrojů (od koho) ještě informace získáváš? (můžeš označit více možností) Analýzou dat bylo zjištěno, že chlapci získávají informace z těchto zdrojů: 88 (87,13 %) internet 70 (69,31 %) televize 65 (64,36 %) kamarád/ka 58 (57,43 %) spolužák/ka 57 (56,44 %) časopisy 53 (52,48 %) rodiče 51 (50,50 %) učitel 19 (18,81 %) knihy 13 (12,87 %) rádio 11 (10,89 %) letáků (Tabulka 18, Graf 17). Analýzou dat bylo zjištěno, že dívky získávají informace z těchto zdrojů: 80 (82,47 %) kamarád/ka 77 (79,38 %) internet 75 (77,32 %) rodiče 64 (65,98 %) učitelka 63 (64,95 %) časopisy 62 (63,92 %) spolužák/ka 53 (54,64 %) televize 41 (42,27 %) knihy 15 (15,46 %) letáky 7 (7,22 %) rádio (Tabulka 18, Graf 18).

55

Tabulka 18. Zdroje informací dívky

chlapci N


N


internet

88

87,13 %

77

79,38 %

knihy

19

18,81 %

41

42,27 %

časopisy

57

56,44 %

63

64,95 %

letáky

11

10,89 %

15

15,46 %

televize

70

69,31 %

53

54,64 %

rádio

13

12,87 %

7

7,22 %

kamarád/ka

65

64,36 %

80

82,47 %

rodiče

53

52,48 %

75

77,32 %

učitel/ka

51

50,50 %

64

65,98 %

spolužák/ka

58

57,43 %

62

63,92 %

87,13 % internet

18,81 %

knihy

chlapci 56,44 %

časopisy

10,89 %

letáky

69,31 %

televize 12,87 %

rádio

64,36 %

kamarád/ka rodiče

52,48 %

učitel/ka

50,50 %

spolužák/ka

57,43 % 0%

20%

40%

Graf 17. Zdroje informací - chlapci

56

60%

80%

100%

79,38 % internet

42,27 %

knihy

dívky 64,95 %

časopisy

15,46 %

letáky

54,64 %

televize 7,22%

rádio

82,47 %

kamarád/ka rodiče

77,32 %

učitel/ka

65,98 %

spolužák/ka

63,92 % 0%

20%

40%

Graf 18. Zdroje informací - dívky

57

60%

80%

100%

Položka 14 Kdo by měl podle tebe informace o reprodukčním zdraví podávat? (můžeš označit více možností) Analýzou dat bylo zjištěno, že 74 (73,27 %) chlapců by chtělo dostávat informace od učitele/ učitelky, 70 (69,31 %) chlapců od lékaře, 54 (53,47 %) od rodičů, 41 (40,59 %) z internetu, 30 (29,70 %) od zdravotní sestry, 24 (23,76 %) od porodní asistentky, 1 (0,99 %) uvedl, že by informace chtěl získávat od kamaráda (Tabulka 19, Graf 19). Analýzou dat bylo zjištěno, že 76 (78,35 %) dívek by chtělo získávat informace od lékaře, 72 (74,23 %) od rodičů, 69 (71,13 %) od učitelky, 39 (40,21 %) od porodní asistentky, 37 (38,14 %) od zdravotní sestry, 32 (32,99 %) z internetu, 1 (1,03 %) dívka uvedla, že by chtěla informace získávat od gynekologa (Tabulka 19, Graf 20).

Tabulka 19. Vhodné zdroje informací o reprodukčním zdraví z pohledu respondentů

N



internet

41

40,59 %

32

32,99 %

učitel/ka

74

73,27 %

69

71,13 %

lékař

70

69,31 %

76

78,35 %

zdravotní sestra

30

29,70 %

37

38,14 %

porodní asistentka 24

23,76 %

39

40,21 %

rodiče

54

53,47 %

72

74,23 %

jiný

1

0,99 %

1

1,03 %

58

40,59 %

chlapci 73,27 %

internet učitel/ka

69,31 %

lékař 29,70 %

zdravotní sestra porodní asistentka

23,76 %

rodiče 53,47 %

jiný 0,99 % 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf 19. Vhodné zdroje informací o reprodukčním zdraví z pohledu - chlapců

32,99 %

dívky 71,13 %

internet učitel/ka

78,35 %

lékař 38,14 %

zdravotní sestra porodní asistentka

40,21 %

rodiče 74,23 %

jiný 1,03 % 0%

20%

40%

60%

80%

Graf 20. Vhodné zdroje informací o reprodukčním zdraví z pohledu - dívek

59

100%

Položka 15 Jak by podle tebe mělo poučení o reprodukčním zdraví probíhat? Analýzou dat bylo zjištěno, že 45 (44,55 %) chlapců by chtělo podrobné vysvětlení blízkou osobou, 43 (42,57 %), chce získat informace od odborníka, zdravotníka, 20 (19,80 %) by chtělo ukázku obrázků a schémat v odborné literatuře, 8 (7,92 %) chlapců odpovědělo 3x přednáška, 2x video, 3x instruktážní film. Z dotazovaných dívek odpovědělo 52 (53,61 %) získat informace od odborníka, zdravotníka, 47 (48,45 %) uvádí podrobné vysvětlení blízkou osobou, 21 (21,65 %) ukázka obrázků a schémat v odborné literatuře, 4 (4,12 %) dívky uvedly 2x přednáška, 1x dotazy, 1x instruktážní film (Tabulka 20, Graf 21).

Tabulka 20. Poučení o reprodukčním zdraví z pohledu respondentů

N



podrobné vysvětlení blízkou 45 osobou

44,55 %

47

48,45 %

ukázka obrázků a schémat v odborné literatuře

20

19,80 %

21

21,65 %

získat informace od odborníka, zdravotníka

43

42,57 %

52

53,61 %

jiné

8

7,92 %

4

4,12 %

60

44,55 %

chlapci

19,80 % podrobné vysvětlení blízkou osobou

42,57 %

ukázka obrázků a schémat v odborné literatuře

7,92 %

získat informace od odborníka, zdravotníka

48,45 %

jiné

dívky

21,65 % 53,61 % 4,12 % 0%

20%

40%

60%

Graf 21. Poučení o reprodukčním zdraví z pohledu respondentů

61

80%

100%

Položka 16 V kolika letech by se mělo začít s poučením o reprodukčním zdraví? Analýzou dat bylo zjištěno, že 47 chlapců považuje za vhodné poučení o reprodukčním zdraví ve věkovém rozmezí 12 – 13 let. 39 dívek udává vhodné poučení o reprodukčním zdraví věkové rozmezí 10 – 11 let (Tabulka 21). Lze však uvést modus (nejčastěji se vyskytující hodnotu) a medián (hodnota, která dělí soubor na dvě poloviny) obou souborů. Chlapci: modus=12,84, medián=12,08 Dívky: modus=10,75, medián=11,21 Toto lze interpretovat tak, že chlapci chtějí být nejčastěji informováni v pozdějším věku (modus=12,84), zatímco dívky v dřívějším věku (modus=10,75).

Tabulka 21. Vhodný věk pro první poučení o reprodukčním zdraví věk

dříve

6-7

8-9

Chlapci

2

5

9

21

47

15

5

10

39

30

13

Dívky

10 - 11 12 - 13 14 - 15 později

62

2

Položka 17 Existuje ještě ve výchově k reprodukčnímu zdraví oblast, kde bys chtěl/a získat více informací? Analýzou dat bylo zjištěno, že 12 (11,88 %) chlapců a 26 (26,80 %) dívek uvedlo, že by chtěli získat více informací z oblasti reprodukčního zdraví. Nejčastější odpověď u chlapců byla 8x oblast sex a nebezpečí, 1x různé pojmy, 1x pohlavní nemoci, 1x menstruace, 1x těhotenství a porod. Dívky uváděly v tomto pořadí 11x oblast sex a nebezpečí, 5x různé pojmy, 1x pohlavní nemoci, 1x očkování, 1x sexuální polohy,2x těhotenství a porod, 1x menstruace (Tabulka 22, Graf 22). Tabulka 22. Reprodukční zdraví – oblasti zájmu žáků

N

dívky

chlapci Relativní četnost N v%


ano, uveď

12

11,88 %

26

26,80 %

ne

89

88,12 %

71

73,20 %

celkem

101

100,00 %

97

100,00 %

chlapci 11,88 %

88,12 % ano, uveď ne 26,80 % dívky 73,20 %

0%

20%

40%

Graf 22 Reprodukční zdraví - oblasti zájmu žáků 63

60%

80%

100%

Položka 18 Vysvětlete pojmy, tak jak je chápete a znáte: K položce 18 byly vysloveny 2 hypotézy Hypotéza 2 H0: Průměrné bodové ohodnocení vědomostí chlapců a dívek z oblasti reprodukčního zdraví se neliší. HA: Průměrné bodové ohodnocení vědomostí chlapců a dívek z oblasti reprodukčního zdraví se liší. Bodové hodnocení počtu správných odpovědí u respondentů (Tabulka 23). Statistické hypotézy byly testovány na hladině významnosti α=0,05. Pro každou testovací statistiku byla vypočítána dosažená hladina významnosti (p-value). Nulovou hypotézu zamítáme, je-li dosažená hladina významnosti nižší než předem stanová hladina významnosti. K výpočtům bylo použito Studentova t-testu. V testu získali chlapci průměrně 9,64 bodů a dívky 9,71 bodů. Mezi průměrným bodovým hodnocením chlapců a dívek není statisticky významný rozdíl (t=-0,142, p-value=0.8869).

Tabulka 23. Vědomosti chlapců a dívek, počet správných odpovědí Počet správných 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 odpovědí Chlapci 2 1 2 2 4 6 15 23 11 10 7 6 6 3 2 1 Dívky 1 1 4 2 3 3 13 6 10 13 14 9 7 2 2 1 6

64

Hypotéza 3 H0: Průměrné bodové hodnocení vědomostí žáků základních škol a víceletých gymnázií se neliší. HA: Průměrné bodové hodnocení vědomostí žáků základních škol a víceletých gymnázií se liší. Bodové hodnocení počtu správných odpovědí u respondentů základních škol a víceletých gymnázií (Tabulka 24). Statistické hypotézy byly testovány na hladině významnosti α=0,05. Pro každou testovací statistiku byla vypočítána dosažená hladina významnosti (p-value). Nulovou hypotézu zamítáme, je-li dosažená hladina významnosti nižší než předem stanová hladina významnosti. K výpočtům bylo použito Studentova t-testu. Průměrné bodové ohodnocení žáků základních škol dosáhlo 8,5 bodů, průměrné bodové ohodnocení žáků víceletých gymnázií bylo 10,78. Mezi průměrným hodnocením vědomostí žáků základních škol a víceletých gymnázií je statisticky významný rozdíl (t=-5,157, p-value<0,001), zamítáme tak nulovou hypotézu ve prospěch alternativní. Testováním hypotézy se prokázalo, že je rozdíl ve vědomostech žáků stejné věkové kategorie základních škol a víceletých gymnázií. Znalosti pojmového aparátu z oblasti reprodukčního zdraví jsou vyšší u žáků víceletých gymnázií než u žáků základních škol.

Tabulka 24. Vědomosti žáků základních škol a víceletých gymnázií Počet správných odpovědí Chlapci ZŠ Dívky ZŠ Chlapci G Dívky G

0 1 2 3 4 5 6 7 1 1 1 1

1 1 2 3 1 2 1 1 1 1

1 1 3 2

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17

5 10 10 9 3 6 1 5 13 4 3 4

102 víceleté gymnázia (G) 96 základní školy (ZŠ) 198 dotazníků

65

10 7 1 6

5 6 5 8

2 2 5 7

4 2 2 5

6 2

3 2

2 1

1 6

Položka 19 Pohlaví respondentů Položka 19 předkládá demografické údaje o respondentech. Analýzou dat bylo zjištěno, že výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 198 respondentů, z toho 101 (51,01 %) chlapců a 97 (48,99 %) dívek (Tabulka 25, Graf 23).

Tabulka 25. Pohlaví respondentů N


chlapci

101

51,01 %

dívky

97

48,99 %

celkem

198

100,00 %

51,01 %

chlapci dívky

48,99 %

0%

20%

40%

Graf 23. Pohlaví respondentů

66

60%

80%

100%

Položka 20 Jakou školu navštěvuješ? Položka 20 předkládá demografické údaje o respondentech. Analýzou dat bylo zjištěno zastoupení jednotlivých základních škol a víceletých gymnázií. Šetření se zúčastnilo celkem 198 respondentů. Ze Základní školy Boženy Němcové 23 (11,62 %) respondentů, ze Základní školy J. A. Komenského 34 (17,17 %) respondentů, ze Základní školy Trávník 39 (19,70 %) respondentů, z Gymnázia Čajkovského Olomouc 52 (26,26 %) respondentů a z Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy v Přerově 50 (25,25 %) respondentů (Tabulka 26, Graf 24).

Tabulka 26. Navštěvování školy respondentů základní škola - víceletá gymnázia N Relativní četnost v % Základní škola Boženy 23 11,62 % Němcové Přerov Základní škola Trávník Přerov Základní škola J.A. Komenského Hranická Přerov Gymnázium Jana Blahoslava a SPgŠ Přerov Gymnázium Čajkovského Olomouc celkem

39

19,70 %

34

17,17 %

50

25,25 %

52

26,26 %

198

100,00 %

67

11,62% základní škola Boženy Němcové

19,70%

základní škola Trávník základní škola Hranická

17,17%

Gymnázium Jana Blahoslava

25,25%

Gymnázium Čajkovského Olomouc 26,26% 0%

20%

Graf 24. Navštěvování školy respondentů

68

40%

60%

80%

100%

Diskuse Závěrečná práce podává přehled o povědomí žáků základních škol (ZŠ) osmých a devátých tříd a tříd tercie a kvarta víceletých gymnázií (G) o reprodukčním zdraví. Cílem práce bylo podat přehled, jakou formu a v jakém rozsahu a jestli vůbec probíhá výchova k reprodukčnímu zdraví na základních školách a víceletých gymnáziích. Dále zjistit rozsah výuky a oblasti reprodukčního zdraví, zjistit, kdo jako první podal informace žákům z této oblasti, jakou formou a také zjistit představy a potřeby žáků v této oblasti. Pilotní šetření bylo provedeno na vzorku 20 studentů víceletého gymnázia. K šetření bylo použito nestandardizovaného dotazníku, který obsahoval 20 položek. Položky byly otevřené, uzavřené, polozavřené. Součástí dotazníku byla i položka zjišťující vědomosti žáků tzv. pojmový aparát, který obsahoval 17 pojmů z oblastí vztahujících se k reprodukčnímu zdraví. Výzkumné šetření probíhalo na třech ZŠ a dvou G Olomouckého kraje, v měsíci únoru 2013. Šetření proběhlo za osobní účasti, po dohodě s řediteli oslovených škol, vždy za přítomnosti vyučujícího dané školy. Byly vedeny i rozhovory s vyučujícími předmětu výchova ke zdraví, občanská výchova, biologie, společenské vědy. Většina vyučujících přiznala, že v oblasti reprodukčního zdraví pociťují při přednesu žákům ostych, nejen z jejich strany, ale i ze strany žáků. Bylo zjištěno, že v předmětu biologie dostanou studenti z kapitoly pohlavní ústrojí samostudium a zkoušeni jsou pouze písemnou formou. Je tedy na místě otázka, jestli by nebylo lépe, kdyby tuto oblast výchovy ke zdraví přednášel odborník v oboru? Například porodní asistentka, která je přímo vychovávána a především vzdělávána v tomto oboru a nečiní jí potíže zcela otevřeně s žáky na toto téma hovořit. Porodní asistentky v České republice jsou vzdělávány v bakalářském studijním programu Porodní asistence, oboru Porodní asistentka. Od akademického roku 2002/2003 probíhá na Univerzitě Palackého v Olomouci na Fakultě zdravotnických věd Ústavu porodní asistence vzdělávání porodních asistentek v předmětu Výchova k reprodukčnímu zdraví. Součástí výuky je i tvorba edukačních materiálů studentů pro dívky a chlapce, ženy a muže různých věkových kategorií. Koncipování edukačních materiálů pro děti předškolního věku, mladšího školního věku, pro dívky v období puberty pro chlapce v období puberty, pro mladé ženy a muže, pro ženy v oblasti pohlavní zralosti, pro ženy v období klimaktéria a muže v období andropauzy. Studenti po absolvování bakalářského studia jsou schopni si edukační materiál vytvořit a dále jej šířit formou přednášek (Vránová, 2010, s. 49). Do výuky porodních asistentek jsou zařazeny předměty Edukace v porodní asistenci 69

a Didaktika praxe v porodní asistenci, po jejichž absolvování jsou studenti, absolventi schopni vést a dále vzdělávat v oblasti reprodukčního zdraví širokou laickou veřejnost. Celkem bylo vyplněno 200 dotazníků, k analýze dat bylo použito 198 dotazníků, 2 byly vyřazeny, jeden se vrátil neúplně vyplněný, druhý byl znehodnocen kresbou, záměrně vymyšlenými údaji z oblasti mimo šetření (Příloha 3). V první položce dotazníkového šetření byla volná otázka, kde měli respondenti vlastními slovy charakterizovat téma reprodukční zdraví, co si myslí, že tento pojem znamená. Tuto položku vyplnilo ze 198 respondentů 71 (70,30 %) chlapců a 80 (82,47 %) dívek, zbývající respondenti na otázku neodpověděli. Nejvíce zastoupené odpovědi byly: „sexuální život, pohlavní styk, týká se rozmnožování, pohlavní choroby a zdraví, sexuální zdraví.“ Druhou položkou dotazníku se zjišťovalo, jestli respondenti byli poučeni v oblasti reprodukčního zdraví. Ze 101 chlapců odpovědělo 95 (94,06 %) ano, z 97 dívek odpovědělo kladně 91 (93,81 %). Třetí položka podává přehled oblastí souvisejících s reprodukčním zdravím, ve kterých byli žáci poučeni. Ze 101 chlapců odpovědělo 75 (74,26 %) chlapců, že byli poučeni v oblasti ochrany zdraví, 74 (73,27 %) v oblasti sexuality, dívky odpovídaly v tomto pořadí 85 (87,63 %), že bylo poučeno v oblasti ochrany zdraví, v oblasti sexuality udává poučení 80 (82,47 %) dívek. Není rozdílu v oblasti poučení u chlapců a dívek, u obou sledovaných souborů respondentů je nejvíce zastoupena oblast ochrany zdraví a oblast sexuality. Čtvrtou položkou dotazníkového šetření se zjišťovalo, kdo jako první, a v kolika letech, v které oblasti reprodukčního zdraví podal žákům poučení. Bylo zjištěno u obou sledovaných skupin respondentů, že první informace získávají od rodičů, na druhém místě ve škole od učitele, na třetím až čtvrtém místě je uveden internet a kamarádi. K položce čtyři šetření byla stanovena hypotéza: Průměrný věk prvního informování chlapců a dívek o sexualitě se neliší. Chlapci uvádí průměrný věk prvního poučení 11,16 let, dívky 10,74 let. Tedy mezi uváděným průměrným věkem chlapců a dívek není statisticky významný rozdíl. V diplomové práci Evy Kovárnové z roku 2009 Sexuální výchova jako součást výchovy ke zdraví, žáci uváděli v oblasti sexuality na prvním místě poučení ve škole, na druhém v rodině, na třetím místě uváděli kamarády. Průměrný věk prvního poučení v oblasti sexuality Kovárnová uvádí 13,32 let. Na základě srovnání lze říci, že dnešní rodina se opět navrací k jedné ze svých funkcí a to k funkci výchovné, že rodiče se svými dětmi hovoří a jsou schopni jim podat informace, také věk prvního poučení se výrazně snížil.

70

Položka pět byla směřována na zjištění rozsahu výuky reprodukčního zdraví ve školách. Z šetření vyplývá, že oblast reprodukční zdraví je na základních školách vyučována nejvíce v předmětu Výchova ke zdraví, na víceletých gymnáziích v předmětu Biologie. Šestou položkou se zjišťovaly oblasti reprodukčního zdraví, v kterých byli žáci poučeni ve škole a ve kterých mimo školu. 64 (63,37 %) chlapců udává na prvním místě z oblasti reprodukčního zdraví téma Prevence pohlavních nemocí, na druhém až třetím místě 56 (55,45 %) chlapců udává témata Těhotenství a porod a téma Vliv návykových látek na reprodukční zdraví. Mimo školu na prvním až druhém místě uvádí 62 (61,39 %) chlapců témata První sexuální styk a téma Jak zabránit otěhotnění, na třetím místě uvádí 55 (54,46 %) chlapců téma Prevence pohlavních nemocí. Ve škole udává 74 (76,29 %) dívek na prvním místě z oblasti reprodukčního zdraví téma Prevence pohlavních nemocí, na druhém místě udává 73 (75,26 %) dívek téma Menstruační cyklus, na třetím až čtvrtém místě udává 68 (70,10 %) dívek témata Jak zabránit otěhotnění a téma Alkohol a reprodukční zdraví. Na prvním místě poučení mimo školu udává 84 (86,60 %) dívek téma Menstruační cyklus, na druhém místě udává 76 (78,35 %) dívek téma První sexuální styk, na třetím místě udává 73 (75,26 %) dívek téma Jak zabránit otěhotnění. Sedmá položka dotazníkového šetření zjišťovala, kdo žákům v oblasti reprodukčního zdraví přednášel. 77 (76,24 %) chlapců uvádí jako přednášejícího ve škole na prvním místě učitele, na druhém místě 9 (8,91 %) chlapců porodní asistentku, na třetím místě uvádí 8 (7,92 %) chlapců dětského lékaře. Mimo školu udávají chlapci na prvním místě 17 (16,83 %) dětského lékaře, na druhém místě udává 8 (7,92 %) chlapců zdravotní sestru, na třetím místě 7 (6,93 %) chlapců udává gynekologa. Dívky uvádí na prvním místě učitele 81 (83,51 %), na druhém místě 32 (32,99 %) dívek uvádí gynekologa, na třetím místě uvádí 22 (22,68 %) dívek dětského lékaře. Mimo školu uvádí na prvním místě 31 (31,96 %) dívek dětského lékaře, na druhém místě udává 18 (18,56 %) dívek gynekologa, na třetím místě 14 (14,43 %) dívek udává rodiče. Položka osm dotazníkového šetření zjišťovala, jakou formou probíhalo sdělení informací z oblasti reprodukčního zdraví u žáků ve škole a mimo školu. 61 (60,40 %) chlapců udává ve škole formu sdělení přednášku, dále 43 (42,57 %) chlapců udává besedu, 37 (36,63 %) chlapců udává několik přednášek na různé téma. Mimo školu byly podány informace žákům touto formou, na prvním až druhém místě udává 28 (27,72 %) chlapců přednášku a besedu, 16 (15,84 %) chlapců udává instruktážní film. Na prvním místě 75 (77,32 %) dívek udává formu sdělení ve škole přednášku, 56 (57,73 %) dívek udává besedu, diskusi, 49 (50,52 %) dívek udává několik přednášek na různé téma. Mimo školu, na prvním místě 71

udává 33 (34,02 %) dívek besedu, diskusi, 22 (22,68 %) dívek přednáška, 17 (17,53 %) dívek udává instruktážní film. Položka devět zjišťovala, jestli byly během poučení použity nějaké pomůcky. Z celkového počtu 101 chlapců odpovědělo pouze 31 (30,69 %), že při výkladu byly použity pomůcky, 70 (69,31 %) chlapců, odpovědělo, že při výkladu nebyly použity žádné pomůcky. Toto zjištění je alarmující, jen teoreticky, výkladově podané informace pro žáky ZŠ ve věku 13 až 15 let z oblasti reprodukčního zdraví jsou nedostatečné. Z dotázaných 97 dívek odpovědělo 49 (50,52 %), že při výkladu byly použity pomůcky a 48 (49,48 %) dívek odpovědělo, že pomůcky použity nebyly. Toto zjištění evokuje představu, že doposud na školách výchova k reprodukčnímu zdraví je vedena odlišným způsobem pro dívky a pro chlapce. Je logické, že dívky a chlapci navzájem mohou mít v oblasti reprodukčního zdraví ostych. Ale pedagog, který nejčastěji v rámci výuky výchovy ke zdraví podává ve škole informace žákům, by měl k oběma pohlavím přistupovat jako k rovnocenným a měl by jim předat informace stejné. Je vhodné, aby mladý muž znal pojmy menstruační cyklus, ovulace, premenstruační cyklus, tak jako by mladá dívka měla znát pojmy poluce, prezervativ, mutace. Sdělení a především vysvětlení pojmů oběma pohlavím může být východiskem pro pochopení například změněných nálad dívky před a v období menstruace a může se vytvořit zdravý partnerský vztah mezi mužem a ženou. Oba jedinci budou znát úskalí svého pohlavního vývoje, budou více tolerantní, budou si více oporou. Položky deset a dvanáct zjišťovaly, jestli žáci mohli vznést dotaz a jakou formou. Ze 101 chlapců odpovědělo 78 (77,23 %) ano, 23 (22,77 %) odpovědělo ne, z dotazovaných 97 dívek, odpovědělo 90 (92,78 %) ano, 7 (7,22 %) dívek odpovědělo ne. Ze 78 chlapců uvedlo 46 (58,97 %) přihlásit se, 29 (37,18 %) anonymní písemný dotaz, 3 (3,85 %) chlapců uvedlo, učitel po hodině. Z 90 dívek uvedlo 63 (70,00 %) přihlásit se, 25 (27,78 %) anonymní písemný dotaz, 2 (2,22 %) uvedlo učitele po hodině. Lze usuzovat, že forma dotazu přihlásit se, není u respondentů oblíbená, kdy jako jeden z hlavních důvodů vidíme danou oblast reprodukční zdraví. Respondenti pociťují ostych navzájem mezi sebou, ale i ostych k autoritě učitele, pokud je přednášejícím učitel, obávají se, že ostatní spolužáci je budou řadit do skupiny: „úplně blbý/á, zaostalý/á“, a právě toto nálepkování může způsobit, že žák se raději nezeptá, hledá informace z nespolehlivých zdrojů a to vše může mít za následek poškození reprodukčního zdraví nedostatečným povědomím, nebo špatnou interpretací pojmu.

72

V položce jedenáct měli respondenti vybrat odpověď na otázku, zeptal/la ses? Nejčastější odpovědi byly: 33 (42,31 %) chlapců vybralo odpověď: ano zeptal/a jsem se a dostal/a jsem odpověď, 27 (34,62 %) ne neptal/a jsem se, vše mi bylo jasné. Dívky odpovídaly: 50 (55,56 %) ano zeptal/a jsem se a dostal/a jsem odpověď, 23 (25,56 %) ne neptal/a jsem se, vše mi bylo jasné. Položka třináct zjišťovala, z jakých zdrojů respondenti informace z oblasti reprodukčního zdraví ještě získávají. Tři nejčastější odpovědi u chlapců jsou:

na prvním místě

88 (87,13 %) z internetu, na druhém místě 70 (69,31 %) televize, na třetím místě 65 (64,36 %) kamarád/ka. Dívky odpovídaly v tomto pořadí, na prvním místě 80 (82,47 %) kamarád/ka, na druhém místě 77 (79,38 %) internet, na třetím místě 75 (77,32 %) rodiče. Srovnáním s diplomovou prací Lukáše Vávry na téma Lidská sexualita a sexuální výchova na základní škole z roku 2012, kde uvádí chlapci jako zdroj poučení na prvním místě internet, na druhém místě od přátel, na třetím místě ve škole. Dívky odpovídaly v pořadí, na prvním místě od přátel, na druhém místě z internetu, na třetím místě od rodičů. Na základě stejného zjištění se potvrzuje skutečnost, že chlapci upřednostňují vyhledávání na internetových zdrojích, před přímou komunikací, oproti tomu dívky dávají přednost komunikaci ve skupině vrstevníků. Porovnání s výzkumem v bakalářské práci Moniky Volfové na téma Sexuální výchova na základních školách z roku 2010, bylo zjištěno, že více jak 70 % žáků z 8. a 9. tříd se o tématu sexualita a zdraví s rodiči nebaví, pouze 25 % dotázaných s rodiči o tématu diskutuje. Čtrnáctou, patnáctou a šestnáctou položkou se zjišťovaly představy a potřeby respondentů z oblasti reprodukčního zdraví. Od koho by respondenti chtěli informace získávat, jakou formou a v kolika letech by se mělo začít s poučení v oblasti reprodukčního zdraví. Uvádíme tři nejčastější odpovědi u obou sledovaných skupin respondentů. 74 (73,27 %) chlapců by chtělo dostávat informace od učitele/ učitelky, 70 (69,31 %) od lékaře, 54 (53,47 %) od rodičů 76 (78,35 %) dívek by chtělo získávat informace od lékaře, 72 (74,23 %) od rodičů, 69 (71,13 %) od učitelky. Jakou vhodnou formu sdělení uvedlo 45 (44,55 %) chlapců podrobné vysvětlení blízkou osobou, 43 (42,57 %), chce získat informace od odborníka, zdravotníka, 20 (19,80 %) by chtělo ukázku obrázků a schémat v odborné literatuře 52 (53,61 %) dívek odpovědělo, že chce informace získat od odborníka, zdravotníka, 47 (48,45 %) uvádí podrobné vysvětlení blízkou osobou, 21 (21,65 %) ukázku obrázků a schémat v odborné literatuře. 47 chlapců považuje

73

za vhodné poučení o reprodukčním zdraví ve věkovém rozmezí 12 – 13 let 39 dívek udává vhodné poučení o reprodukčním zdraví věkové rozmezí 10 – 11 let. Srovnáním s prací Kovárnové Sexuální výchova jako součást výchovy ke zdraví, bylo zjištěno, že v roce 2009 chtěli žáci, aby je na prvním místě v oblasti reprodukčního zdraví poučili rodiče, na druhém škola, na třetím odborníci. Analýzou výsledků bylo zjištěno, že dnešní žáci, přesto, že první poučení v oblasti reprodukčního zdraví dostali od rodičů, preferují sdělení v případě chlapců od učitele, od odborníků a rodiče řadí až na třetí místo. Dívky uvedly na prvním místě odborníka, rodiče na druhém místě a až na třetím místě udávají učitele. Průměrný věk optimální pro první poučení udávali žáci v roce 2009 12-13 let. Položka 17 otevřená dává možnost respondentům napsat oblast reprodukčního zdraví, kde by chtěli být více poučeni. Jen 12 (11,88 %) chlapců a 26 (26,80 %) dívek uvedlo, že by chtěli získat ještě další informace z oblasti reprodukční zdraví. Mezi nejčastější odpovědi patří 8x oblast sex a nebezpečí, 1x různé pojmy, 1x pohlavní nemoci, 1x menstruace, 1x těhotenství a porod. Dívky uváděly v tomto pořadí 11x oblast sex a nebezpečí, 5x různé pojmy, 1x pohlavní nemoci, 1x očkování, 1x sexuální polohy, 2x těhotenství a porod, 1x menstruace. Položka 18 předkládá k doplnění 17 pojmů z oblasti reprodukčního zdraví. Respondenti měli vysvětlit tyto pojmy: menstruace, prezervativ, poluce, menarche, promiskuita, homosexualita, antikoncepce, interrupce, ejakulát, spermie, koitus, ovulace, incest, puberta, jak dlouho trvá těhotenství, vyjmenuj pohlavní orgány muže, vyjmenuj pohlavní orgány ženy. K této položce byly vysloveny 2 hypotézy. Hypotéza 1: Průměrné bodové hodnocení vědomostí chlapců a dívek z oblasti reprodukčního zdraví se neliší. Hypotéza se potvrdila,

není

významného

rozdílu

ve

vědomostech

chlapců

a

dívek.

Hypotéza 2: Průměrné bodové hodnocení vědomostí žáků ZŠ a G se neliší. Hypotéza se nepotvrdila, znalosti pojmového aparátu z oblasti reprodukčního zdraví jsou vyšší u žáků víceletých gymnázií než u žáků základních škol. Bylo zjištěno, že obě skupiny respondentů umí definovat pojem prezervativ, menstruace, homosexualita, spermie, puberta, antikoncepce. Nejméně znají respondenti pojmy poluce, menarche, neumí vydefinovat pojem ovulace, incest, koitus. Často dochází k záměně významu pojmů. To vše ukazuje na celoplošné nedostatky ve výchově k reprodukčnímu zdraví na základních školách.

74

Závěr Závěrečná práce předkládá zjištění o rozsahu výchovy k reprodukčnímu zdraví na základních školách a víceletých gymnáziích. Cílovou skupinou výzkumného šetření byli respondenti věkové kategorie 13 -15 let, tedy osmých a devátých tříd a tříd tercie a kvarty. Cíle práce byly splněny. Cíl 1 a 2 splněn, analýzou dat dotazníkového šetření byl zjištěn rozsah výuky k reprodukčnímu zdraví na základních školách a víceletých gymnáziích. Na základních školách je oblast reprodukční zdraví vyučována především v předmětech Výchova ke zdraví, zde respondenti udávají více jak 6 hodin, v předmětu Biologie/Přírodopis více jak 6 hodin, v Občanské nauce 3 hodin. Respondenti z víceletých gymnázií udávají na prvním místě více jak 6 hodin v předmětu Biologie/Přírodopis, v rozsahu 6 hodin v předmětu Výchova ke zdraví, V předmětu Občanská nauka v rozsahu 2 hodin. Cíl 3 splněn, byla zjištěna forma výuky, nejčastěji uvádí respondenti obou pohlaví ve více jak 60 % přednášku, na druhém místě besedu okolo 40 %, dále je to diskuse

a

instruktážní

film. Cíl 4

splněn,

byl

zjištěn

přednášející

v oblasti

reprodukčního zdraví ve škole. Obě skupiny respondentů určily v 70 - 80 % učitele, 20 -30 % označilo zdravotnického odborníka (gynekologa, dětského lékaře, porodní asistentku, zdravotní sestru). Jedna z položek dotazníkového šetření se zabývá otázkou prvního poučení v oblasti sexuality, která se vztahuje k cíli 4. Cíl 4 a 5 splněn, bylo zjištěno u obou sledovaných skupin respondentů, že první informace získávají od rodičů, na druhém místě ve škole od učitele, dále udávají kamarád, internet. Také věk prvního poučení se u obou pohlaví statisticky neliší a pohybuje se okolo 11 let věku. Dotazník obsahoval soubor otázek, vztahujících se k cíli kde respondenti měli vyjádřit svůj názor na výchovu k reprodukčnímu zdraví. Cíl 6 splněn, bylo zjištěno, že chlapci by chtěli dostávat informace od učitele, dále uvádí lékaře, na třetím místě rodiče. Oproti tomu dívky uvádějí na prvním místě lékaře, dále rodiče a na třetím místě učitele. Cíl 7 splněn, respondenti byli dotazování, v kolika letech by se mělo s výchovou k reprodukčnímu zdraví začít. Chlapci považují za vhodné poučení o reprodukčním zdraví ve věku 12 – 13 let. Dívky udávají vhodné poučení o reprodukčním zdraví ve věku 10 – 11 let. Je udivující, že žádná ze skupin respondentů neuvedla ve výběru nižší věk pro první poučení. Cíl 8 splněn, bylo zjištěno, že respondenti nejvíce využívají jako zdroj informací o reprodukčním zdraví internet, kamarády, rodiče. Posledním cílem bylo zjistit, zda je výchova k reprodukčnímu zdraví pro žáky ve škole dostačující a jaké 75

vědomosti žáci mají. Cíl 9 splněn, k ověření vědomostí žáků bylo použito položky osmnáct, která obsahovala několik pojmů z oblasti reprodukčního zdraví, například: menstruace, ovulace, poluce, kondom, koitus, menarche, incest…. Správná odpověď byla obodována a výsledky byly statisticky otestovány. V první hypotéze stanovené k ověření vědomostí se zjistilo, že není rozdílu ve vědomostech chlapců a dívek v oblasti reprodukčního zdraví. Druhou hypotézou se potvrdilo, že respondenti víceletých gymnázií mají větší znalosti z oblasti reprodukčního zdraví než respondenti základních škol. Pro šetření bylo osloveno celkem 10 základních škol a čtyři víceletá gymnázia v Olomouckém kraji. Bylo smutné zjištění, že z některých škol po prostudování dotazníku nepřišla dodnes žádná, ani jen zamítavá odpověď. Lze jen spekulovat, jestli oslovení ředitelé nebo zástupci dotazník nečetli, nebo jestli se domnívali, že by výzkumné šetření mohlo ohrozit prestiž jejich škol, nebo jestli se obávali, že by se odhalili nedostatky ve výuce, nedovedeme si to vysvětlit. Mohou nás napadat různé spekulace, že možná dodnes někteří lidé jsou schopni mluvit s dětmi jen v hádankách a podávat jim nepravdivé a neúplné informace. Velice si ceníme všech ředitelů, kteří umožnili realizovat výzkumné šetření na jejich školách. Bylo navázáno mnoho kontaktů mezi vyučujícími především předmětů Biologie, Výchovy ke zdraví, Občanské nauky a mnoha dalších. Za vstřícnost byla na všech školách nabídnuta možnost přednášky, besedy z kterékoli oblasti reprodukčního zdraví, kterou budou chtít žáci nebo vyučující přiblížit.

76

Doporučení pro praxi Diskusí s řediteli oslovených škol bylo zjištěno, že ze strany školy, by byl zájem o přednášky na téma reprodukční zdraví, ve spolupráci se zdravotnickými odborníky, tak jak tomu bývalo v minulosti. Bohužel v současné celosvětové ekonomické situaci je pro školy finančně náročné zajistit odborníka, a pro odborníky finančně nezajímavé se takové akce zúčastnit. Především oslovení lékaři požadují za tuto službu zbytečně vysoké finanční částky. Zde vidíme prostor pro práci porodní asistentky, která je také vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický odborník, vzdělávána v teoretických znalostech a praktických dovednostech v oblasti porodní asistence, kde neodmyslitelně patří oblast reprodukční zdraví. Pro upřesnění uvádíme část mezinárodní definice porodní asistentky. „Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik, nebo zdravotnických středisek.“ Tato definice byla přijata na zasedání Mezinárodního výboru porodních asistentek v Durbanu 2011 a nahrazuje definici přijatou 19. července 2005, která nahradila Definici porodní asistentky přijatou v roce 1972 a doplněnou v roce 1990 (www.normalniporod.cz, online 2013-04-01).

Motto: „Nebezpečí nespočívá v tom, že řekneme „příliš mnoho příliš brzy“, ale spíše „příliš málo, příliš pozdě.“

(Trojan, 1994 s. 6)

77

Souhrn Diplomová práce je zaměřena na problematiku výuky výchovy k reprodukčnímu zdraví na základních školách a víceletých gymnáziích u žáků 13 -15 letých. Teoretická východiska vymezují pojmy vztahující se k reprodukčnímu zdraví. Cílem diplomové práce bylo zjistit rozsah výuky a úroveň znalostí žáků. Bylo zjištěno, že vzdělávání v této oblasti není dostačující a bylo by vhodné zapojit do ní více odborníků z řad zdravotníků, konkrétně porodní asistentky. Jednou z hypotéz bylo ověřeno, že žáci víceletých gymnázií mají lepší znalosti v oblasti reprodukčního zdraví než žáci základních škol.

Summary My diploma thesis is focusing on education for reproductive health at primary schools and grammar schools. It is targeting 13 to 15 – year old students. Theoretical base specifies the terms connected with reproductive health. The aim of this theis was to find out about the range and the level of students’ knowledge. It was found out that the range of education in this area was not sufficient and it would be useful to envolve more specialists, mainly midwives. One of the theories verifies that grammar school students are more educated in the area of reproductive health than primary school pupils.

78

Seznam literatury BAŠKOVÁ, Martina a kol. 2009. Výchova k zdraviu. Martin: Osveta. 2009. s. 163-172. ISBN 978-80-8063-320-3.

BIANCHI, Gabriel. 2011. Subjektivnost sexuality: Diskursy sexuality. Sexuální spokojenost. Význam sexu. Motivy sexuálního debutu a sociálního. Ospravedlnění rizikového sexu. In ŠULOVÁ, Lenka. FAIT, Tomáš. WEISS, Petr a kol., Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: Maxdorf, s. 130 – 146 ISBN 978-80-7345-238-4. BITTEROVÁ, Silvia, REPKOVÁ, Adriana. 2012. Primárna starostlivosť a plánované rodičovstvo. In: KRISTOVÁ, Jarmila. MIKLOVIČOVÁ, Emília. TOMKOVÁ, Ivana ed. Podiel zdravotnických pracovnikov na zdraví obyvatel᾽stva. Bratislava: Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislavě, s. 48-57. ISBN 978-80-89352-84-5.  CD . e-citáty [online]. 2011[2013-03-08]. Dostupné z www: http://e-citaty.cz/nejlepsi-citaty.php HANZLÍKOVÁ, Alžběta a kol. 2004. Komunitné ošetrovatelstvo. Martin: Osveta, s. 280. ISBN 80-8063-155-7. HRUBÁ, Renata, VRÁNOVÁ, Věra. 2011. Výchova k reprodukčnímu zdraví porodní asistentkou. In: MATYŠÁKOVÁ, Iveta, KRÁL, Lubomír, POLIAKOVÁ, Nikoleta, GRABCZAK, Pavel, ed. Ošetrovateľstvo pohyb zdravie, Trenčín: Fakulta zdravotníctva, TnUAD, s. 41-48. ISBN 978-80-8075-487-7. EAN 9788080754877.  CD . CHRÁSKA, Miroslav. 2007. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, s. 265. Pedagogika. ISBN 978-80-247-1369-4. JEŘÁBEK, Jaroslav., TUPÝ, Jan. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. c2006 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z www: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy KALHOUS, Zdeněk, OBST, Otto, a kol. 2009. Školní didaktika, 2.vyd. Praha: Portál, s.r.o., s. 447. ISBN 978-80-7367-571-4 79

KOTULÁN, Jaroslav a kol. 2012. Zdravotní nauky pro pedagogy. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. 258. ISBN 978-80-210-5763-0. KOVÁRNOVÁ, Eva. 2009. Sexuální výchova jako součást výchovy ke zdraví. Olomouc. s. 112. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Pedagogická fakulta. Katedra antropologie a zdravovědy. Vedoucí diplomové práce Věra Vránová KUDELA, Milan a kol. 2008. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače lékařské fakulty. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 273. Učebnice. ISBN 97880-244-1975-6. MACHOVÁ, Jitka, HAMANOVÁ, Jana, ed. 2002. Reprodukční zdraví v období dospívání. Vyd. 1. Jinočany: H & H, s.197. ISBN 80-86022-94-3. MARADOVA, Eva. 2006. Rodinná a sexuální výchova v proměnách současné školy. In Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu. Moravský regionální kongres 2006. [s.l.] : [s.n.],. s. neuvedeno. Dostupný z www: http://www.planovanirodiny.cz/view.php?cisloclanku=2006062701 Mezinárodní definice porodní asistentky. [online].[cit. 2013-04-01]. Dostupné na www: http://normalniporod.cz/wp-content/uploads/2012/09/Mezinarodni-definice-porodniasistentky-2011.pdf MOŽNÝ, Ivo. 2002. Sociologie rodiny. Vyd. 2., upr. Praha: Sociologické nakladatelství. s. 250. Základy sociologie; sv. 8. ISBN 80-86429-05-9. PADYŠÁKOVÁ, Hana, 2008. Výchova k rodičovstvu. Bratislava: Slovenská zdravotnická univerzita, s. 108. ISBN 978-80-89352-22-7. PLHÁKOVÁ, Alena. 2005. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. [brož.]. Praha: Academia, s. 472. ISBN 80-200-1387-3.

80

PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a MAREŠ, Jiří. 2009. Pedagogický slovník. 6. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, s. 395. ISBN 978-80-7367-647-6. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 26 s. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z www: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf. Rámcové vzdělávací programy. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. [2013-03-08]. Dostupné z www. http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcovevzdelavaci-programy Rámcové vzdělávací programy. Rámcový pro základní vzdělávání. [online]. [2013-0308]. Dostupné z www. http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcovevzdelavaci-programy ROZTOČIL, Aleš a kol. 2011. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, s.508. ISBN 978-80-247-2832-2. SEDLÁČKOVÁ, Anna. ŠULOVÁ, Lenka. Lesbické rodiny a jejich specifické znaky. In ŠULOVÁ, Lenka. FAIT, Tomáš. WEISS, Petr a kol. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: Maxdorf, s. 204 – 216. ISBN 978-80-7345-238-4. SKŘENKOVÁ, Jana. 2011. Tělesné změny v dospívání. Význam gynekologické prevence v dětství a adolescenci – tělesné dospívání dívek. In ŠULOVÁ, Lenka. FAIT, Tomáš. WEISS, Petr a kol. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: Maxdorf, s. 91- 100. ISBN 978-80-7345-238-4. SOBOTKOVÁ, Irena. 2007, Psychologie rodiny. 2., přeprac. vyd. Praha: Portál, s. 219 . ISBN 978-80-7367-250-8. ŠULOVÁ, Lenka. 2011.

Sexuální výchova na školách. In ŠULOVÁ, Lenka. FAIT,

Tomáš. WEIS, Petr a kol. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: Maxdorf, s. 386- 396. ISBN 978-80-7345-238-4.

81

ŠULOVÁ, Lenka. 2011. Psychosociální změny v dospívání. In ŠULOVÁ, Lenka. FAIT, Tomáš. WEIS, Petr a kol. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: Maxdorf, s. 104- 112. ISBN 978-80-7345-238-4. ŠULOVÁ, Lenka. 2011. Trendy současné české rodiny. In ŠULOVÁ, Lenka. FAIT, Tomáš. WEISS, Petr a kol. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: Maxdorf, s. 171 – 182. ISBN 978-80-7345-238-4. URBANOVÁ, Eva a kol. 2010. Reprodukčné a sexuálne zdravie ženy v dimenziách ošetrovateľstva a porodnej asistencie, Martin: Osveta, 256 s. ISBN 978-80-8063-343-1. VÁVRA, Lukáš. Lidská sexualita a sexuální výchova na základní škole. Brno. 2012. s. 77. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra občanské výchovy. Vedoucí diplomové práce Hons VIGUÉ, Jordi, ed. 2006. Zdraví ženy. 1. vyd. Čestlice: Rebo, s. 281. Knihovna zdraví. ISBN 80-7234-534-6. VRÁNOVÁ, Věra. 2010. Výchova k reprodukčnímu zdraví. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 107. Skripta. ISBN 978-80-244-2629-7. VOLFOVÁ, Monika. 2010. Sexuální výchova na základních školách. Brno s. 81. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví. Vedoucí bakalářské práce Prokopová Alice. WEISS, Petr. 2011 Vývoj pohlavní identity. In ŠULOVÁ, Lenka. FAIT, Tomáš. WEISS, Petr a kol. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: Maxdorf. s. 71 – 76. ISBN 978-80-7345-238-4.

82

Seznam zkratek Atd. a tak dále G víceleté gymnázium RVP Rámcový vzdělávací program ŠVP Školní vzdělávací program Tzv. takzvaně ZŠ základní škola ZV základní vzdělávání

83

Seznam tabulek Tabulka 1. Pojem reprodukční zdraví .................................................................................. 29 Tabulka 2. Poučení o reprodukčním zdraví ......................................................................... 30 Tabulka 3. Reprodukční zdraví - oblasti poučení ................................................................ 31 Tabulka 4. První poučení o reprodukčním zdraví - chlapci ................................................. 33 Tabulka 5. První poučení o reprodukčním zdraví - dívky ................................................... 34 Tabulka 6. Oblast sexuality a věk prvního poučení ............................................................. 35 Tabulka 7. Kolik hodin jste tématu reprodukční zdraví věnovali ve škole ......................... 36 Tabulka 8. Kolik hodin jste tématu reprodukční zdraví věnovali ve škole ......................... 37 Tabulka 9. Témata z oblasti reprodukčního zdraví ve škole a mimo školu - chlapci .......... 39 Tabulka 10. Témata z oblasti reprodukčního zdraví ve škole a mimo školu - dívky .......... 42 Tabulka 11. Přednášející ve škole a mimo školu ................................................................. 45 Tabulka 12. Forma sdělení ve škole a mimo školu.............................................................. 47 Tabulka 13. Použití pomůcek při výkladu ........................................................................... 49 Tabulka 14. Druhy pomůcek při výkladu ............................................................................ 49 Tabulka 15. Prostor na dotazy ............................................................................................. 51 Tabulka 16. Odpovědi žáků ................................................................................................. 52 Tabulka 17. Forma dotazů ................................................................................................... 54 Tabulka 18. Zdroje informací .............................................................................................. 56 Tabulka 19. Vhodné zdroje informací o reprodukčním zdraví z pohledu respondentů ...... 58 Tabulka 20. Poučení o reprodukčním zdraví z pohledu respondentů .................................. 60 Tabulka 21. Vhodný věk pro první poučení o reprodukčním zdraví ................................... 62 Tabulka 22. Reprodukční zdraví – oblasti zájmu žáků ........................................................ 63 Tabulka 23. Vědomosti chlapců a dívek, počet správných odpovědí .................................. 64 Tabulka 24. Vědomosti žáků základních škol a víceletých gymnázií ................................. 65 Tabulka 25. Pohlaví respondentů......................................................................................... 66 Tabulka 26. Navštěvování školy respondentů ..................................................................... 67

84

Seznam grafů Graf 1. Pojem reprodukční zdraví........................................................................................ 29 Graf 2. Poučení o reprodukčním zdraví ............................................................................... 30 Graf 3. Reprodukční zdraví - oblasti poučení chlapci ......................................................... 32 Graf 4. Reprodukční zdraví - oblasti poučení dívky ............................................................ 32 Graf 5. Témata z oblasti reprodukčního zdraví ve škole - chlapci ...................................... 40 Graf 6. Témata z oblasti reprodukčního zdraví mimo školu - chlapci ................................ 40 Graf 7. Témata z oblasti reprodukčního zdraví ve škole - dívky ......................................... 43 Graf 8. Témata z oblasti reprodukčního zdraví mimo školu - dívky ................................... 43 Graf 9. Přednášející odpovědi chlapců ................................................................................ 45 Graf 10. Přednášející odpovědi dívek .................................................................................. 46 Graf 11. Forma sdělení ve škole a mimo školu - chlapci .................................................... 48 Graf 12. Forma sdělení ve škole a mimo školu - dívky ....................................................... 48 Graf 13. Použití pomůcek při výkladu ................................................................................. 50 Graf 14. Prostor na dotazy ................................................................................................... 51 Graf 15. Odpovědi žáků ....................................................................................................... 53 Graf 16. Forma dotazu ......................................................................................................... 54 Graf 17. Zdroje informací - chlapci ..................................................................................... 56 Graf 18. Zdroje informací - dívky ....................................................................................... 57 Graf 19. Vhodné zdroje informací o reprodukčním zdraví z pohledu - chlapců ................. 59 Graf 20. Vhodné zdroje informací o reprodukčním zdraví z pohledu - dívek..................... 59 Graf 21. Poučení o reprodukčním zdraví z pohledu respondentů ........................................ 61 Graf 22. Reprodukční zdraví - oblasti zájmu žáků .............................................................. 63 Graf 23. Pohlaví respondentů .............................................................................................. 66 Graf 25. Navštěvování školy respondentů ........................................................................... 68

85

Seznam příloh

Příloha 1. Žádost o povolení výzkumu ................................................................................ 87 Příloha 2. Dotazník .............................................................................................................. 91 Příloha 3. Vyřazený dotazník............................................................................................... 98 Příloha 4. ŠVP pro nižší stupeň gymnázia - Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov .................................................................................................. 103 Příloha 5. ŠVP učební plán pro 2. Stupeň – základní škola Trávník 27, Přerov ............... 104

86

Příloha 1. Žádost o povolení výzkumu

Příloha 1. pokračování




Příloha 2. Dotazník Dotazník Milí žáci/studenti Dovoluji si vás oslovit a požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník bude jedním ze zdrojů informací pro zpracování diplomové práce, která se zabývá výchovou k reprodukčnímu zdraví (dříve sexuální výchova, rodinná výchova, výchova k rodičovství). Dotazník je anonymní, poskytnuté informace jsou považovány za důvěrné, a tak s nimi bude i zacházeno. Předem děkuji za váš čas, který věnujete vyplnění dotazníku a za zodpovězení všech otázek. Bc. Renata Hrubá Studentka 2. ročníku navazujícího magisterského studijního programu Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Pokyny pro vyplnění dotazníku: Vámi zvolené odpovědi označte křížkem U otázek s volnou odpovědí, otevřeně vyjádřete svůj názor, prosím pište tiskacím písmem. Děkuji za spolupráci 1. Co si myslíš, že znamená pojem reprodukční (dříve sexuální) zdraví, čeho se týká ……………………………………………………………………………………………… …….………………………………………………………………………………………… ………….…………………………………………………………………………………… ……………….……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………. 2. Byl/a jsi poučen/a o reprodukční (sexuálním) zdraví?  ANO  NE 3. Pokud jsi v otázce 2. odpověděl/a ANO, v kterých oblastech jsi byl/a poučena?  Sexualita (pohlavní styk, početí, porod)  Mezilidské vztahy (láska, přátelství, vztahy, generace, úcta ke starším)  Ochrana zdraví (prevence pohlavních chorob, antikoncepce, prevence kouření, požívání návykových látek, alkoholu)  Partnerství, manželství, rodičovství Jiné, uveď…………………………………………………………………………

Příloha 2. Pokračování 4. Kdo tě jako první o reprodukčním zdraví poučil? Téma Sexualita Mezilidské vztahy Ochrana zdraví Partnerství Jiné, uveď

Kdo tě poučil

V kolika letech

5. Kolik hodin jste tématu reprodukční zdraví věnovali ve škole? Předmět

0 hod. 1hod.

2 hod. 3hod.

4hod.

5hod.

6hod.

Více jak 6 hod.

Občanská nauka Výchova ke zdraví Biologie/přírodopis Společenské vědy Jiný- uveď 6. Kterým tématům jste se věnovali? Škola Téma První sexuální styk Jak zabránit otěhotnění Menstruační cyklus Plánované rodičovství a antikoncepce Těhotenství a porod

Homosexualita

Ano

Ne

Mimo školu Ano Ne

Co by mě zajímalo v této oblasti

Příloha 2. pokračování Prevence pohlavních nemocí Vliv návykových látek na reprodukční zdraví Reprodukční zdraví a výživa Alkohol a reprodukční zdraví Kouření a jeho vliv na reprodukční zdraví 7. Kdo vám přednášel? (můžeš označit více možností) Ve škole

Mimo školu

Učitel Gynekolog Porodní asistentka Zdravotní sestra Dětský/á lékař/ka Jiný, uveď 8. Jakou formou proběhlo sdělení?

Forma Přednáška Instruktážní film Několik přednášek na různé téma Beseda/diskuze/ debata Jiné – uveď

Ano

Škola Ne

Ano

Jiné (mimo školu) Ne

Příloha 2. pokračování 9. Byly použity nějaké pomůcky (obrázky, modely, interaktivní hry) při výkladu?  Ano, jaké………………………………………………………………………………………  Ne 10. Byl prostor (čas) na tvé dotazy?  Ano  Ne 11. Pokud jsi v otázce 10 odpověděl/a ANO- dostal/a jsi odpověď?  Ano, zeptal/a jsem se a dostal/a jsem odpověď  Ano, zeptal/a jsem se, ale odpověď jsem nedostal/a  Ano, zeptal/a jsem se, ale odpovědi jsem nerozuměl/a  Ne, neptal/a jsem se, vše mi bylo jasné  Ne, neptal jsem se, styděl/a jsem se (bylo mi to nepříjemné) 12. Jakou formou jsi se mohl/a zeptat?  Anonymní písemný dotaz na lístek  Přihlásit se  Jiné……………………………………………………………………………………… 13. Z jakých zdrojů (od koho) ještě informace získáváš?(můžeš označit více možností)  internet  knihy  časopisy  letáky  televize  rádio  kamarád/ka  rodiče  učitel  spolužák/ka 14. Kdo by měl podle tebe informace o reprodukčním zdraví podávat? (můžeš označit více možností)  internet  učitel  lékař  zdravotní sestra  porodní asistentka  rodiče  jiný………………………………………………………………………………………

Příloha 2. pokračování 15. Jak by podle tebe mělo poučení o reprodukčním zdraví probíhat?  Podrobné vysvětlení blízkou osobou  Ukázání obrázků a schémat v odborné literatuře  Získat informace od odborníka, zdravotníka  Jiné………………………………………………………………………………………… 16. V kolika letech by se mělo začít s poučením o reprodukčním zdraví?  dříve……  6-7let  8-9let  10-11let  12-13let  14-15let  později…… 17. Existuje ještě ve výchově k reprodukčnímu zdraví oblast, kde bys chtěl/a získat více informací?  Ano Uveď……………………………………………………………………………………  Ne 18. Vysvětlete pojmy, tak jak je chápete a znáte: Menstruace…………………………………………………………………………………... Prezervativ…………………………………………………………………………………… Poluce………………………………………………………………………………………... Menarche…………………………………………………………………………………….. Promiskuita…………………………………………………………………………………... Homosexualita……………………………………………………………………………….. Antikoncepce………………………………………………………………………………… Interrupce……………………………………………………………………………………. Ejakulát………………………………………………………………………………………. Spermie………………………………………………………………………………………. Koitus………………………………………………………………………………………... Ovulace………………………………………………………………………………………. Incest………………………………………………………………………………………… Puberta………………………………………………………………………………………. Jak dlouho trvá těhotenství………………………………………………………………….. Vyjmenuj pohlavní orgány muže …………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………. Vyjmenuj pohlavní orgány ženy ……………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………..

Příloha 2. pokračování 19. Jsi pohlaví?  ženské  mužské 20. Jakou školu navštěvuješ? ……………………………………………………………………………………………….

Příloha 3. Vyřazený dotazník





Příloha 4. ŠVP pro nižší stupeň gymnázia - Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov

Příloha 5. ŠVP učební plán pro 2. Stupeň – základní škola Trávník 27, Přerov

4. UČEBNÍ PLÁN 4.3 Tabulace učebního plánu pro 2.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST Jazyk a jazyková komunikace (28) Matematika a její aplikace (16) IKT (1) Člověk a společnost (12)

Člověk a příroda (22)

Umění a kultura (10) Člověk a zdraví (11)

VYUČOVACÍ PŘEDMĚTY

6.

7.

8.

9.

CELKEM

DČD

Český jazyk

4+1

4

4

4

17

1

Anglický jazyk

3

3

3

3

12

Matematika

4+1

4

4

4+1

18

2

Počítač a já

1

0+1

0

0+1

3

2

Dějepis

2

2

2

2

8

Výchova k občanství

1

1

1

1

4

Fyzika

1

1+1

2

2

7

2

2

4

Chemie

1

Přírodopis

2

2

1

1+1

7

1

Zeměpis

1+1

2

2

1

7

1

1

1

1

1

4

2

2

1

1

6

2

2

2

2

8

1

1

1

1

1

1

1

4

29

28

27

28

112

3

2

0

3

2

4

4

30

31

32

Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Výchova ke zdraví

Člověk a svět Pracovní práce činnosti (4) Celková povinná časová dotace Z toho disponibilní časová dotace Volitelné předměty Celková časová dotace

29

3

8

122

ANOTACE Jméno a příjmení: Katedra: Vedoucí práce: Rok obhajoby:

Renata Hrubá Antropologie a zdravovědy Mgr. Věra Vránová, Ph.D. 2013

Název práce:

Výchova k reprodukčnímu zdraví na základních školách

Název v angličtině:

Education in reproductive health in primary schools

Anotace práce:

Diplomová práce je zaměřena na problematiku výuky výchovy k reprodukčnímu zdraví na základních školách a víceletých gymnáziích u žáků 13 -15 letých. Teoretická východiska vymezují pojmy vztahující se k reprodukčnímu zdraví. Cílem diplomové práce bylo zjistit rozsah výuky a úroveň znalostí žáků. Bylo zjištěno, že vzdělávání v této oblasti není dostačující a bylo by vhodné zapojit do ní více odborníků, z řad zdravotníků konkrétně porodní asistentky. Jednou z hypotéz bylo ověřeno, že žáci víceletých gymnázií mají lepší znalosti v oblasti reprodukčního zdraví než žáci základních škol.

Klíčová slova:

výchova ke zdraví, reprodukční zdraví, sexuální výchova, Rámcový vzdělávací program

Anotace v angličtině: My diploma thesis is focusing on education for reproductive health at primary schools and grammar schools. It is targeting 13 to 15 – year old students. Theoretical base specifies the terms connected with reproductive health. The aim of this theis was to find out about the range and the level of students’ knowledge. It was found out that the range of education in this area was not sufficient and it would be useful to envolve more specialists, mainly midwives. One of the theories verifies that grammar school students are more educated in the area of reproductive health than primary school pupils.

Klíčová slova v angličtině:

education for reproductive health, reproductive health, sexual education, General education plan

Přílohy vázané v práci:

CD - ROM Rozsah práce:

86 stran, 5 příloh

Jazyk práce:

český

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra antropologie a zdravovědy DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. Renata Hrubá

Recommend Documents