UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy. Bakalářská práce. Barbora Mlčochová 3

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy

Bakalářská práce Barbora Mlčochová 3. ročník Učitelství pro mateřské školy – prezenční studium

Výživa dětí v mateřských školách

Olomouc 2013

vedoucí práce: Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Výživa dětí v mateřských školách“ vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

V Olomouci dne 22. 3. 2013

Podpis .................................................

Děkuji Mgr. Petru Zemánkovi, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci. Dále děkuji paní učitelce Heleně Beňové a paní učitelce Lence Schubertové za možnost praxe v mateřské škole Beruška a za jejich podnětné rady. Děkuji také vedoucí školní jídelny paní Andree Pavelkové za poskytnutí materiálů k praktické části práce.

OBSAH OBSAH .................................................................................................................. 4 ÚVOD .................................................................................................................... 7 1

CÍL PRÁCE .................................................................................................... 9

2

TEORETICKÉ POZNATKY ...................................................................... 10 2.1

Vývoj dítěte ve věku od 3 do 6 let ............................................................. 10

2.1.1

Biologický vývoj ..................................................................................................... 10

2.1.2

Psychický vývoj ...................................................................................................... 10

2.2

Výživa ...................................................................................................... 12

2.2.1

Výživa dětí ve věku od 3 do 6 let .......................................................................... 12

2.2.1.1

2.3

Vliv výživy na vývoj a zdraví dětí ................................................................... 12

Výživová doporučení pro děti od 3 do 6 let ............................................... 13

2.3.1

Energie .................................................................................................................... 13

2.3.2

Bílkoviny ................................................................................................................. 14

2.3.3

Cukry (sacharidy) .................................................................................................. 15

2.3.4

Tuky ........................................................................................................................ 17

2.3.5

Vitaminy a minerály .............................................................................................. 18

2.3.6

Vláknina ................................................................................................................. 22

2.3.7

Desatero dětské výživy .......................................................................................... 22

2.3.8

Potravinová pyramida ve výživě dětí ................................................................... 23

2.4

2.3.8.1

Tuky a cukry..................................................................................................... 23

2.3.8.2

Mléko a mléčné výrobky .................................................................................. 24

2.3.8.3

Maso, ryby, drůbež, vejce ................................................................................ 25

2.3.8.4

Ovoce ............................................................................................................... 26

2.3.8.5

Zelenina ............................................................................................................ 27

2.3.8.6

Pečivo, obiloviny, luštěniny ............................................................................. 27

Pitný režim................................................................................................ 28

2.4.1

Pitný režim dětí ve věku od 3 do 6 let .................................................................. 28

2.4.2

2.5

Mateřská škola .......................................................................................... 29

2.5.1

Instituce mateřské školy........................................................................................ 30

2.5.2

Režim dne v mateřské škole.................................................................................. 30

2.5.3

Specifika stravování v mateřské škole ................................................................. 31

2.5.3.1

Stolování v mateřské škole............................................................................... 31

2.5.3.2

Působení pedagoga v oblasti zdravé výživy..................................................... 32

2.5.4

2.6

Sestavení jídelníčku.......................................................................................... 33

2.5.4.2

Příklad jídelníčku – 1 den................................................................................. 33

Spolupráce školy a rodiny..................................................................................... 34

Výživa dětí v mateřské škole z pohledu RVP PV ...................................... 34

2.6.1

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ................................. 34

2.6.2

Výživa a stravování v MŠ v rámci RVP PV ........................................................ 36

METODIKA PRÁCE ................................................................................... 37 3.1

4

Jídelníček v mateřské škole .................................................................................. 32

2.5.4.1

2.5.5

3

Vhodné a nevhodné nápoje pro děti .................................................................... 29

Metodika výzkumu ................................................................................... 37

3.1.1

Teoreticko-praktická příprava............................................................................. 37

3.1.2

Výzkumné problémy ............................................................................................. 37

3.1.3

Charakteristika výzkumného souboru ................................................................ 38

3.1.4

Použitá metoda ....................................................................................................... 38

3.1.5

Organizace výzkumu ............................................................................................. 38

Výsledky a diskuze ....................................................................................... 39 4.1

Vyhodnocení výzkumu ............................................................................. 39

4.2

Analýza potravin v jídelním lístku ............................................................ 48

4.2.1

Mléko a mléčné výrobky ....................................................................................... 48

4.2.2

Maso a ryby ............................................................................................................ 48

4.2.3

Ovoce, zelenina ...................................................................................................... 48

4.2.4

Luštěniny, obiloviny, pečivo ................................................................................. 48

4.2.5

Nápoje ..................................................................................................................... 49

4.2.6

Stravování dětí v praxi MŠ ................................................................................... 49

4.3

4.2.6.1

Pedagogické působení ...................................................................................... 49

4.2.6.2

Děti a stravování v MŠ ..................................................................................... 50

Diskuze ..................................................................................................... 50

ZÁVĚR ................................................................................................................ 52 Souhrn.................................................................................................................. 54 Summary ............................................................................................................. 55 REFERENČNÍ SEZNAM................................................................................... 56 Seznam použité literatury................................................................................... 56 Seznam použitých symbolů a zkratek ................................................................ 59 Seznam obrázků ................................................................................................. 60 Seznam tabulek .................................................................................................. 61 Seznam příloh .................................................................................................... 62 PŘÍLOHY

ÚVOD Zdravá výživa a její význam se v poslední době dostává do popředí pozornosti široké veřejnosti. Mnoho lidí si v první řadě spojuje význam zdravé výživy s dospělými osobami. Je však nutné poznamenat, že stejně velký, ne-li větší, je význam zdravého stravování pro děti, neboť právě v tomto období, tedy v dětství, je možné položit tzv. základní kameny, díky kterým si jedinec osvojí, zautomatizuje a posléze i udrží stravovací návyky, které jsou v souladu se zdravým životním stylem a zdravím jako takovým. Stejně jako v mnoha jiných oblastech i zde platí, že čím je dítě mladší, tím lépe se mu předávají vhodné návyky, tím lépe si je dítě osvojuje. V oblasti dětského stravování lze rozlišit dva základní faktory, které ovlivňují kvalitu výživy, které se dítěti dostává – rodina a mateřská škola. Pomine-li se vliv rodiny a osob, které se v okolí dítěte od nejranějšího věku pohybují, je nutné říci, že předškolní vzdělávání, které je realizováno prostřednictvím mateřských škol, hraje nebo by mělo hrát významnou roli v procesu osvojování si vhodných stravovacích návyků dítěte. Specifikum mateřské školy v oblasti dětské výživy je v tom, že škola nabízí dětem stravu, která je připravovaná dle norem a výživových doporučení, a současně je pro všechny děti stejná. Nejedná-li se o mateřskou školu soukromou, má škola povinnost řídit se ve výchovněvzdělávacím procesu Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, kde jsou rámcově zakotveny i požadavky, které se vztahují k výchově ke zdraví. Je však třeba poznamenat, že nezanedbatelným faktorem, který má vliv na to, jak úspěšně bude proces, kdy si dítě osvojuje zdravé stravovací návyky, probíhat, je to, jaké je zaměření konkrétní mateřské školy a také osobnostní předpoklady učitelky či učitele v mateřské škole, neboť člověk, který sám aktivně žije zdravým životním stylem, může dítěti předat mnohem více informací a zkušeností než osoba, která tyto informace pouze pasivně přijímá a předává dále dětem bez toho, aby šla příkladem. Stejně tak škola, jejíž vzdělávací program je zaměřen více na aspekty vztahující se k výchově ke zdravému životnímu stylu, může dosáhnout v oblasti zdravého stravování větších úspěchů, co se interiorizování zdravých návyků u dětí týče. V této práci jsem se rozhodla zabývat tématem „Výživa dětí v mateřských školách“, neboť se domnívám, že se jedná o téma, kterému není v rámci předškolní výchovy věnována 7

dostatečná pozornost. Mým záměrem je zjistit, jaká je kvalita stravy, která se dostává dětem v mateřské škole a jak v praxi působí učitelky na osvojování zdravých stravovacích návyků u dětí. Teoretická část této práce popisuje výživová doporučení, vývoj dítěte od 3 do 6 let, popis jídelníčku v mateřské škole, zakotvení zdravé výživy v RVP PV a vhodné pedagogické působení učitele v oblasti zdravé výživy. Část praktickou jsem provedla v MŠ Beruška v Petrově nad Desnou v období únor-březen 2013, kde jsem analyzovala jídelníček i působení učitelek v oblasti výchovy ke zdravému stravování dětí.

8

1 CÍL PRÁCE Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jak vypadá jídelníček pro děti v mateřské škole s ohledem na výživová doporučení v rámci zdravé výživy.

Z hlediska cíle vycházejí dílčí cíle práce: 1) Představit tělesný i psychický vývoj dítěte od 3 do 6 let, specifika výživy dětí a její vliv na jejich zdraví (psychické a fyzické). 2) Uvést základní složky lidské výživy a výživová doporučení pro děti od 3 do 6 let. 3) Představit mateřskou školu jako instituci ve spojení se zdravou výživou dětí (režim dne v MŠ, stravování v MŠ). 4) Provést rozbor jídelních lístku za období únor – březen 2013. 5) Provést rozbor stravování v MŠ v praxi: -

Vedou pedagogové v MŠ děti ke zdravému stravování a zdravému životnímu stylu?

-

Jdou pedagogové příkladem při stolování v MŠ?

-

Dochází k respektování individuálních potřeb dětí při stravování v MŠ?

-

Jsou děti schopny při stravování sebeobsluhy?

9

2 TEORETICKÉ POZNATKY V kapitole budou popsány veškeré teoretické poznatky v oblasti vývoje dítěte a v oblasti výživových doporučení pro dětské stravování. Dále zde bude popsána instituce mateřské školy a také vzdělávací program, dle kterého se v českých mateřských školách realizuje výchovněvzdělávací proces.

2.1 Vývoj dítěte ve věku od 3 do 6 let Vývoj dětí od 3 do 6 let má svá specifika, která je třeba brát v potaz při výchově, vzdělávání a práci s dětmi, tedy i při práci v mateřské škole.

2.1.1 Biologický vývoj Mezi 2. a 3. rokem života dítěte probíhá období batolivé. Je zakončeno kompletním vytvořením mléčného chrupu. Pro toto období je charakteristický velmi rychlý rozvoj motoriky – dítě leze nejprve po čtyřech, poté chodí po dvou. Z biologického hlediska mluvíme o předškolním věku v rozmezí od 4 do 6 až 7 let. Zhruba ve věku 5 let začíná růst končetin do délky a rozliší se také břišní a hrudní část trupu. Stupeň tělesného vývoje lze zjistit pomocí tzv. filipínské míry. Při tomto měření musí dítě vzpažit pravou horní končetinu a ohnout ji v lokti. Poté se dítě snaží dosáhnout na levý ušní boltec – přes temeno hlavy. U předškoláků už také začínají být zjevné intersexuální rozdíly, hovoříme zde o tzv. konci prvního dětství. V tomto období prochází změnou i chrup dítěte – dochází k prořezávání chrupu trvalého. Pro zmíněné vývojové období je také charakteristické, že se mohou objevit určité pedagogické problémy, někdy se užívá i označení tzv. první puberta. V 7. roce pak končí předškolní věk a začíná věk školní. (Zemánek, 2009, s. 80)

2.1.2 Psychický vývoj Vývojová psychologie pracuje s několika oblastmi, které souvisejí s psychickým vývojem dítěte. Jsou to tyto oblasti: motorika, poznávací procesy a emoční a sociální vývoj. Nezanedbatelným rozvojem prochází motorika dítěte. Dochází ke změnám pohybových funkcí, které přímo souvisejí s intenzivním rozvojem mozkové kůry, která má významný vliv na 10

vývoj psychiky. Změny lze zaznamenat především v hrubé motorice, zejména proto, že u dítěte dochází k automatizaci chůze. Ke konci předškolního období pak dítě zvládá i pohybové činnosti, které jsou složitější a vyžadují větší pohybovou koordinaci – například jízdu na kole, na koloběžce, lyžování, bruslení nebo plavání. Významný je také rozvoj jemné motoriky, která je nezbytná k psaní a manipulaci s tužkou apod. Po 4. roce života se začíná vyhraňovat jedna ruka. To, která ruka u dítěte dominuje, souvisí s mozkovými hemisférami, kdy jedna hemisféra převahuje nad druhou. Objevit se může i ambidextrie – případ nevyhraněné laterality. Poznávací procesy prochází v předškolním věku velmi intenzivním vývojem. Vnímání je v tomto období celistvé. V centru vnímání dítěte jsou především předměty nápadné a ty, které souvisejí s jeho činností. Postupně dítě začíná rozlišovat i doplňkové barvy jako například růžovou, oranžovou nebo fialovou. Sluchem dovede analyzovat zvuky pocházející z různých zdrojů. Také vnímání chuťové a čichové se značně zdokonaluje. Velký význam má stále hmat, který je pro dítě zdrojem zážitků. Vnímání dítěte v předškolním věku je ještě neanalytické, vjemy jsou subjektivní. V tomto období je vnímání spojeno především s aktivitou dítěte a jeho experimentováním. Dítě v tomto věku však stále ještě nedovede vnímat přesně čas a prostor. Paměť je v tomto věku konkrétní a mimovolní, úmyslná paměť se projevuje až před vstupem dítěte do školy. Převahu má mechanická paměť, avšak postupně se rozvíjí i paměť slovně logická. Co se týče pozornosti, pozornost dítě na delší dobu neudrží, ale s narůstajícím věkem se dítě začíná lépe soustředit a pozornost udrží déle. V předškolním věku se u dítěte rozvíjí také představivost, rozvíjí se fantazie, kterou dítě uplatňuje například při námětových hrách. Výrazně se mění také myšlení. Jean Piaget toto období nazývá předoperačním stadiem – dítě ještě zcela nechápe všechny operace a pravidla a svoji pozornost zaměřuje pouze na jeden aspekt. Rozvojem prochází i pojmové myšlení, vyvíjí se řeč, značně se rozšiřuje slovní zásoba. Velmi důležitý je vývoj emoční a sociální. Rozvíjí se smysl pro humor, postupně ustupuje strach z neznámého prostředí, avšak začíná se objevovat strach například z nějakých fantastických neexistujících bytostí, smrti nebo války apod. Rozvojem prochází tzv. vyšší city – nejprve jsou pro dítě podstatné vztahy k rodičům, poté se začíná měnit vztah k vrstevníkům, kdy dítě vnímá, že potřebuje kamaráda ke hře. Začíná se postupně objevovat i radost z poznávání, ze získávání nových zkušenosti. Dítě se také učí postupně vnímat krásu umění například při poslechu hudby, výtvarných činnostech či poslechu pohádky. Předškoláci už začínají vnímat i 11

etické záležitosti – poznají, co je dobré a co je nesprávné, ví, co smí a co nesmí dělat. Dítě se socializuje především prostřednictvím hry, která je v tomto věku nejvýznamnější činností. (Čížková, Binarová, Holásková, Petrová, Plevová, Pugnerová, 2003, s. 68-72)

2.2 Výživa Výživa člověka má velký vliv na jeho zdraví. Výživy se člověku dostává po celý jeho život, je tedy třeba dbát na to, aby složení stravy bylo vhodné a dávalo člověku vše, co potřebuje. Velkou pozornost je třeba věnovat tomu, jak se stravují děti, neboť právě v dětském věku lze položit základy vhodného stravování a zdravého životního stylu, které poté bude jedinec udržovat a rozvíjet po celý jeho další život.

2.2.1 Výživa dětí ve věku od 3 do 6 let Výživová doporučení pro děti ve věku od 3 do 6 let mají svá specifika, která je třeba zohledňovat. Ve stravě je obsaženo mnoho živin, které jsou pro růst, vývoj a zdraví jedince naprosto nezbytné. Je podstatné poznamenat, že výživa má vliv nejen na fyzický ale i na psychický vývoj jedince. Musíme si uvědomit, že dítě má zvláštní potřeby, co se týče výživy, neboť v tomto věku dochází k intenzivnímu růstu a dětský organismus se rychle vyvíjí. Tento růst se týká nejen organismu jako celku, ale i například jednotlivých orgánů. Proto je například třeba, aby do dětského jídelníčku bylo zařazováno více vápníku, bílkovin či železa. Dítě v tomto věku má také mnohem vyšší potřebu tekutin. (Frühauf, 2000, s. 24)

2.2.1.1 Vliv výživy na vývoj a zdraví dětí Jak bylo řečeno, výživa, kterou dítě přijímá, má nesmírný vliv na to, jak se bude dítě vyvíjet po stránce fyzické i psychické. Lidské tělo jídlo potřebuje, protože z něj získává potřebné živiny i energii. Jídlo tělu zajišťuje veškeré životní funkce, růst a vývoj, proto děti i dospělí jí několikrát denně. (http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/5x-denne-aneb-zdrava-jidla-pro-deti/) Úzký vztah existuje například mezi výživou, mozkem a duševním vývojem. Právě ve věku od 2 do 5 let se dětský mozek vyvíjí nejintenzivněji – roste nejrychleji a v 5 letech dosahuje své konečné velikosti. Ve stejném časovém období se u dítěte také množí nervové dráhy a nervová soustava se rozvětvuje po celém těle. S tímto vývojem jde ruku v ruce také vývoj 12

schopností dítěte. Složení stravy souvisí se správným vývojem a zdravím dítěte – vápník je nezbytný pro růst kostí, bílkoviny jsou potřebné pro svalstvo, mozek potřebuje pro změnu dostatek tuku. Nesmíme také zapomenout na vitaminy, minerály a další látky. Důležitou složkou stravy jsou bílkoviny (proteiny). Jsou pro lidský organismus zcela nepostradatelné. Pokud se dítěti nedostává dostatečné množství bílkovin, nastávají obtíže v podobě problémů s růstem a vývojem, může také nastat situace, kdy se tělu sníží jeho obranyschopnost a dojít může i ke zpomalení regenerace například po sportovním výkonu. Velké nebezpečí nedostatku bílkovin hrozí především dětem, které se stravují dle zásad veganství či vegetariánství. Mezi zdravotní problémy související s nedostatkem bílkovin patří: zpomalený vývin kosterního svalstva, snížení odolnosti proti nemocem, špatné a pomalé hojení ran, vznik depresí, snížená detoxikační schopnost jater, častý výskyt infekcí a zánětů. (http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/temamesice/vliv-bilkovin-na-rust/) Každá se složek stravy má nezastupitelné místo ve stravování člověka a má vliv na jeho zdraví, je-li něčeho nedostatek, projeví se to na zdravotním stavu jedince a to jak po fyzické, tak i po psychické stránce.

2.3 Výživová doporučení pro děti od 3 do 6 let V průběhu lidského života se potřeba určitých látek ve výživě mění v závislosti na věku, pohlaví, fyzické aktivitě atd. I výživa dítěte, které navštěvuje mateřskou školu, má svá pravidla a specifické potřeby.

2.3.1 Energie Množství energie, kterou má dítě přijmout, je závislé na tom, kolik je dítěti let. V mateřské škole se běžně setkáváme s dětmi ve věku od 3 do 6 let, avšak není dnes výjimkou, že mateřskou školu navštěvují i děti mladší 3 let a děti 7leté. Uvádí se, že dítě ve věku od 1 roku do 3 let by mělo mít energetický příjem v hodnotě 1300 kcal. Hodnota denního doporučeného příjmu energie pro dítě od 4 do 6 let je 1800 kcal. (Fořt, 2000, s. 57)

13

2.3.2 Bílkoviny Bílkoviny neboli proteiny jsou velmi důležitou živinou. Lze je získat jak z rostlinných tak z živočišných zdrojů. Jak bylo napsáno v kapitole o výživě, bílkoviny se skládají z aminokyselin a lidské tělo si nedokáže všechny potřebné aminokyseliny samo vytvořit, proto je třeba, aby se tělu těchto látek dostávalo prostřednictvím stravy. Co se týče energie, bílkoviny pro člověka v tomto ohledu neznamenají to samé, co pro něj znamenají tuky nebo cukry. Bílkoviny totiž nejsou pro tělo tak energeticky využitelné jako zmíněné živiny – tedy tuky a cukry. Doporučená denní dávka bílkovin pro dítě od 1 roku do 2 let je 16 g. Pro děti od 2 do 4 let je pak dávka vyšší a dosahuje 24 g. Příjem bílkovin je v dětském věku důležitý, protože děti v tomto období rychle rostou a vyvíjí se a také proto, že mají zvýšenou potřebu spontánního pohybu a fyzické aktivity, kterou uspokojují. Je-li dítě zdravé, pak přijaté bílkoviny účinně využije, to ovšem platí pouze za předpokladu, že bílkoviny dítě přijme v přirozené formě potravy (to je do určité doby mateřské mléko) nebo ve formě dobře využitelných zdrojů (sem řadíme třeba mléčné sérové bílkoviny). Pokud dochází ke konzumaci většího množství bílkovin, než je třeba, dochází k negativním důsledkům. Zplodiny, které vzniknou díky přeměně bílkovin, začnou přetěžovat játra a ledviny, a tím zhoršují jejich funkce. Dalším možným důsledkem je situace, kdy se z části aminokyselin stává tuk. Pokud je bílkovin příliš, tělo má problémy s jejich zpracováním, potřebuje na proces zpracování značné množství energie, o kterou ochuzuje celý organismus. (Fořt, 2000, s. 61) Bílkoviny mají pro tělo význam: stavební a ochranný (kosti, šlachy, kůže, vlasy, nehty), transportní a skladovací (např. přenos železa, minerálních látek, tuků – patří sem i hemoglobin, který na sebe váže železo a tím je umožněn přenos kyslíku), mechanicko-chemický (srážení krve, dělení nově vznikajících buněk), řídící a regulační a obranné a ochranné (např. protilátky). O nadměrném příjmu bílkovin hovoříme, pokud příjem bílkovin přesáhne o 50% doporučenou denní dávku. Problémy nastanou obzvláště tehdy, jedná-li se o nadměrný příjem bílkovin spojený s konzumací masa. Současně s příjmem bílkovin se totiž zvyšuje i příjem tuků a cholesterolu. U dětí se nedoporučuje v dlouhodobém měřítku přesahovat denní dávku bílkovin o více než 30%. I nedostatek bílkovin ve stravě je chybný. Zejména pro dětský věk se jedná o závažný problém. O nedostatku bílkovin ve výživě lze hovořit, pokud je příjem bílkovin nižší o 14

10%, než je uvedená doporučená denní dávka. Není přípustné, aby strava jedince byla naprosto bez bílkovin – tím spíše u dítěte. (Fořt, 2000, s. 62) Zpracovávání bílkovin v lidském organismu začíná v ústech, kde se bílkoviny zpracují pouze mechanickým způsobem – žvýkáním. Teprve až v žaludku dochází k „chemickému“ trávení bílkovin. U dětí je toto trávení odlišné, neboť jejich žaludeční pH je vyšší, takže dítě nedokáže strávit některé z hůře stravitelných bílkovin. Také aktivita enzymů, které štěpí mléčné bílkoviny je značně vyšší. Další částí v organismu, kde dochází ke zpracování bílkovin, je tenké střevo. Působí zde několik rozličných enzymů a každý naprosto odlišně. Poté, co dojde k procesu trávení bílkovin, dostanou se do krve volné aminokyseliny, ze kterých se, jak již bylo řečeno, bílkoviny skládají. Dětem se však do krve dostávají také celé bílkovinné molekuly, což má za důsledek, že jsou-li konzumované bílkoviny nevhodné, vytvoří si organismus protilátky a histamin a dojde k alergické reakci. (Fořt, 2000, s. 63) Velmi důležitá je rozmanitost bílkovin, protože pokud by se člověku dostávaly bílkoviny pouze z jednoho zdroje, který by neobsahoval byť jen jedinou aminokyselinu, dostavily by se problémy. Kvůli tomu je zavedena tzv. biologická hodnota bílkovin. Každá potravina má svoji biologickou hodnotu bílkovin, přičemž platí, že čím vyšší hodnota je, tím lépe. Pro ukázku lze uvést například, želatinu, která má hodnotu 0. Na druhé straně pak stojí kupříkladu kravské mléko, jehož hodnota se pohybuje mezi 0,43 a 1,00. Obsahuje-li strava rostlinné i živočišné zdroje, nenastává žádný problém. Ten nastane v případě, že se dítě stravuje veganským způsobem, neboť v tomto případě se mu nedostává žádných živočišných produktů. Tento deficit však není možné změnit ani v případě, že by se dítěti dávaly bílkoviny ze zdrojů, jako jsou: obiloviny, luštěniny, semena, ořechy. Důvodem je fakt, že děti nemají na tyto potraviny ještě uzpůsobený zažívací trakt. Jako další důvod lze uvést i to, že zmíněné potraviny jsou v mnoha případech pro děti silně alergizující. (Fořt, 2000, s. 64)

2.3.3 Cukry (sacharidy) Mezi další základní živiny, které jsou nezbytnou součástí stravy jedince, patří cukry neboli sacharidy. Potřebují je jak dospělí jedinci, tak i děti. Ačkoli by tak podle českého názvu „cukry“ málokdo hádal, nalezneme sacharidy v různých potravinách, tedy nejen v těch sladkých. Sacharidy lze získat z mnoha různých zdrojů, přičemž je třeba sledovat, z jakých zdrojů 15

sacharidy získáváme, neboť ne zcela všechny zdroje shledáváme z hlediska zdravé stravy jako vhodné. Co se týče výživy dětí, měly by sacharidy tvořit 50-55% denního příjmu energie. Přesně tuto dávku potřebuje dětský organismus k tomu, aby se správně vyvíjel a dítě rostlo, příjem sacharidů tedy není možné omezovat. Jako nejvhodnější zdroje sacharidů lze uvést obiloviny, pečivo, celozrnnou rýži i celozrnné těstoviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Sacharidy nalezneme přirozeně také ve sladkých pokrmech a sladkostech. Konzumaci těchto potravin není možné u dětí zcela bránit, neboť sladká chuť bývá tou první, kterou dítě pozná bezprostředně po narození – zde se jedná o laktózu, která je v mateřském mléce). Je však třeba dbát na to, jaké sladkosti jsou v rámci dětské výživy vhodné. Mezi sladkosti, které lze zařadit do dětského jídelníčku zařazujeme například cereální tyčinky bez polevy, ovocné saláty, čokoládu, která má vysoký podíl kakaa (od 70%) nebo různé tvarohové dezerty s ovocem apod. Naopak potravin jako jsou moučníky, zákusky nebo přeslazené limonády, je vhodné se vyhnout, protože potraviny tohoto typu obsahují velké množství cukru, avšak nenalezneme zde žádné další nutričně hodnotné látky. Dítě při konzumaci těchto nevhodných potravin také přijímá velké množství energie, které je posléze

příčinou

zvýšení

tělesné

hmotnosti,

obezity

nebo

zubních

kazů.

(http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/tema-mesice/sacharidy-v-detske-vyzive-aneb-zdravemlsani/) Glykemický index značí, jak dokážou sacharidové potraviny zvýšit hladinu cukru v krvi. Rozdělujeme potraviny na ty, které mají nízký GI a na ty, které mají vysoký GI. Potraviny, které mají vysoký glykemický index zvýší hladinu cukru v krvi rychleji než potraviny, které mají glykemický index nízký. Čím více se zvýší hladina cukru v krvi, tím více inzulínu, tedy hormonu slinivky břišní, který souvisí s využíváním glukózy, musí tělo vyplavit. Hladina cukru v krvi poté rychle klesne, což má za následek potřebu sacharidy znovu doplnit. Následuje tedy opět chuť na jídlo, které obsahuje vyšší GI. Inzulin má mimo jiné však na svědomí i ukládání tuků v těle, z čehož plyne, že čím vyšší GI, tím více inzulinu a tím pádem i větší ukládání tuků v těle a následné tloustnutí. Je však nutno říci, že je zde možnost kombinovat potraviny tak, aby se výsledný glykemický index snížil – například tak, že zkombinujeme potravinu, která má vyšší GI s

potravinou,

která

výsledný

GI

sníží.

(http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/tema-

mesice/sacharidy-v-detske-vyzive-aneb-zdrave-mlsani/)

16

2.3.4 Tuky Význam tuků v lidské stravě je stejný jako význam bílkovin a sacharidů. Ačkoli jsou tuky pro člověka nezbytné, je třeba dbát na to, kolik tuků konzumujeme a zohledňovat také složení mastných kyselin, které jsou součástí tuků. Tuky jsou významným zdrojem energie, protože jejich energetická hodnota je v porovnání s bílkovinami či sacharidy takřka dvojnásobná. Tuky mají pro naše tělo význam proto, že díky nim má tělo dostatek energie, jsou zároveň složkou buněčných membrán, nosí řadu nepostradatelných látek, jako jsou například esenciální mastné kyseliny nebo vitaminy rozpustné v tucích. Velký význam mají tak pro mozek a jeho správné fungování. Našli bychom i mnoho dalších pozitiv pro naše tělo, ale je nutné znát i negativa – z metabolického hlediska se tuky v těle využívají omezeně, takže pokud je příjem tuků nadbytečný, dochází k jejich ukládání do tukových zásob. To souvisí s nadváhou a následnou obezitou,

chorobami

srdce

a

cév

a

také

s některými

nádorovými

onemocněními.

(http://www.jidelny.cz/show.aspx?id=1238) Dělení tuků je různé. Lze je rozdělit podle původu, skupenství či viditelnosti. Podle původu je dělíme rostlinné a živočišné, podle skupenství na tekuté, polotekuté a tuhé, podle viditelnosti na zjevné a skryté. V dnešní době však shledáváme nejvhodnějším dělení podle typu mastných kyselin, které tuky obsahují, na tzv. „dobré“ a „špatné“. Z chemického hlediska jsou tuky sloučeninami glycerolu a mastných kyselin. Tyto sloučeniny pak lze rozdělit na nasycené, mononenasycené a polynenasycené. Složení mastných kyselin pak souvisí s dopadem na naše zdraví. Nasycené mastné kyseliny nacházíme především v tucích živočišného původu. Nalezneme je v mase, uzeninách, másle, sádle, mléce a mléčných výrobcích. V případě rostlinného původu lze nasycené mastné kyseliny najít v palmovém, palmojádrovém a kokosovém oleji. Pokud je příjem nasycených tuků vysoký, zvyšuje se hladina cholesterolu v krvi, dochází k ukládání tuku v těle, zvyšuje se pravděpodobnost vzniku onemocnění srdce a cév a také některých nádorových onemocnění. Nenasycené mastné kyseliny jsou pro zdraví jedince příznivější. Obsahují je především rostlinné oleje, ryby, semena, ořechy a avokádo. Olivový, řepkový, sojový nebo podzemnicový olej – všechny tyto oleje obsahují mononenasycené mastné kyseliny, které dále nalezneme i v ořeších nebo v avokádu. Polynenasycené mastné kyseliny lze dále dělit na omega-3 a omega-6. Omega-6 nacházíme ve slunečnicovém,

sojovém,

dýňovém,

sezamovém 17

či

světlicovém

oleji

a

také

pak

v pomazánkových margarínech. Omega-3 se objevuje ve lněném oleji, ve vlašských ořeších a tučných mořských rybách. Nevhodné pro zdraví člověka jsou tzv. trans mastné kyseliny. Nalezneme je ve ztužených tucích a v potravinách, kde se ztužené tuky nacházejí (margaríny, trvanlivé a jemné pečivo, cukrářské výrobky apod.). Mastné kyseliny, které si lidské tělo nedokáže samo vytvořit, jsou tzv. esenciální mastné kyseliny. Ty je třeba tělu dodávat v potravě. Vliv mají na srdce, cévy, oči, imunitní systém, mozkovou činnost, u dětí nelze zanedbat ani vliv na jejich růst a správný vývoj. Tyto esenciální mastné kyseliny pocházejí ze skupiny omega-3 a omega-6. (http://www.jidelny.cz/show.aspx?id=1238)

2.3.5 Vitaminy a minerály Vitaminy a minerální látky řadíme k biologicky aktivní látkám. Pro zdraví člověka mají velký význam, neboť v lidském těle plní mnoho různých funkcí. Chrání lidský organismus před různými nepříznivými činiteli, jsou součástí metabolických procesů, převádí vzruchy v nervové soustavě. Nezbytné jsou i pro buňky a tkáně, protože jsou součástí jejich struktury a podílí sena jejich obnově. Jak jejich nedostatek (avitaminóza), tak i jejich nadbytek (hypervitaminóza) není pro organismus dobrý, neboť dokáže silně ovlivnit činnost organismu i jeho správný vývoj a růst, objevují se také změny v chování. Vitaminy dělíme do dvou základních skupin – rozpustné ve vodě a alkoholu (vitaminy skupiny B a C) a rozpustné v tucích (A, D, E, K). (Fraňková, Dvořáková – Janů, 2003, s. 34) Mezi vitaminy skupiny B (B-komplex) řadíme B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina D-pantotenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (kyselina listová) a vitamin B12 (kobalamin). Vitamin B1 neboli thiamin souvisí s metabolismem sacharidů. Při nedostatku thiaminu nastupuje průjem, zvracení, svalová slabost, poruchy dýchání, otoky a poruchy srdeční činnosti. V případě, že je nedostatek vitaminu B1 dlouhodobý, dochází k motorickým a neurologickým chorobám. (Fraňková, Dvořáková – Janů, 2003, s. 35) Vitamin B1 nalezneme v luštěninách, obilninách, rybách a kvasnicích. (http://www.mojevitaminy.cz/vitamin-b/) Vitamin B2 (riboflavin) obsahují kvasnice, mléko, klíčky, zelenina, brambory a lipový květ. Pokud je ho v těle málo, objevují se například kožní problémy, chudokrevnost, onemocnění hrtanu i hltanu. (http://www.mojevitaminy.cz/vitamin-b/) Vitamin B3 působí například proti cukrovce, B5 ovlivňuje imunitní systém jedince, B6 zabraňuje vzniku nervových či revmatických onemocnění,

18

B9 ovlivňuje krvetvorbu a B12 souvisí s tvorbou erytrocytů (červených krvinek) – pokud je v těle dostatek

vitaminu

B12,

nedochází

k anémii

a

dalším

krevním

chorobám.

(http://www.mojevitaminy.cz/vitamin-b/) Vitamin C (kyselina askorbová) urychluje oxidaci živin, uchovává v dobrém stavu vaziva a chrupavky a napomáhá tvorbě protilátek. Nalezneme jej především v syrovém ovoci a zelenině. Jeho nedostatek způsobuje únavu, sníženou obranyschopnost proti nakažlivým nemocem, dochází i ke krvácení, vypadávají zuby. V případě avitaminózy dochází ke vzniku kurdějí, tedy smrtelnému onemocnění. (Jelínek, Zicháček, 2005, s. 323) Vitamin A (retinol) má vliv na vidění, podílí se na tvorbě očního purpuru a také na tvorbě bílkovin, které se nachází v kůži a ve sliznicích. Jeho nedostatek se vyznačuje šeroslepostí až slepotou, dochází k rohovatění kůže a sliznice, začnou se ucpávat vývody žláz, ke změnám dochází i na sklovině a zubovině. Nalezneme jej například v mléčném tuku, vaječném žloutku, játrech, rybím tuku i rybím mase, barevné zelenině (především v mrkvi nebo rajčatech). Vitamin D neboli vitamin antirachitický se nachází v rybím tuku a velké množství se člověku dostává prostřednictvím slunečního záření – ultrafialová část záření zapříčiňuje vznik malého množství vitaminu D v kůži. Svoji roli v organismu hraje v rámci metabolismu fosforu a vápníku. Pokud je tohoto vitaminu málo, dochází v organismu ke ztrátám fosforu a vápníku, ten jej chce nahradit z kostí. Pokud se to stane v průběhu růstu a vývoje, dochází ke křivici (rachitis), v dospělosti nastává měknutí kostí. Zdrojem tokoferol neboli vitaminu E jsou obilné klíčky. Tento vitamin souvisí s činností pohlavních žláz a má na svědomí správný průběh těhotenství. Projevem nedostatku jsou gestační poruchy. Vitamin K (vitamin antihemorrhagický) nalezneme v listové zelenině a kvasnicích, vzniká také v tlustém střevě díky činnosti Bakterium coli. V případě jeho nedostatku dochází ke krvácení – do tkání i tělesných dutin, přičemž krvácení do mozku může skončit i smrtí. (Jelínek, Zicháček, 2005, s. 322-323) Stejně jako vitaminy i minerální látky mají pro lidský organismus velký význam. Díky nim se organismus správně vyvíjí a je zajištěna jeho činnost. Podle toho, jaké množství lidský organismus potřebuje, dělíme minerály na makroprvky a stopové prvky. Existuje 15 minerálů, které jsou pro člověka potřebné a je nutné je získat prostřednictvím potravy. Minerály jsou v kostech a zubech, ve formě rozpustných solí kontrolují složení tělesných tekutin a buněk, jsou důležité pro uvolnění energie a její využití. Mezi základní minerální látky, které člověk potřebuje, 19

řadíme sodík (Na, natrium), draslík (K, kalium), vápník (Ca, kalcium), hořčík (Mg, magnesium), fosfor (P), železo (Fe, ferum), zinek (Zn), selen (Se), měď (Cu, cuprum), jód (I), mangan (Mn), fluor (F), chrom (Cr), kobalt (Co). (Fraňková, Dvořáková – Janů, 2003, s. 49) Sodík se v lidském organismu objevuje ve velkém množství, proto o něm hovoříme jako o makroelementu. Udržuje osmotický tlak a iontovou sílu v tělních tekutinách. Pokud dojde ke větším ztrátám sodíku, které nejsou nijak vyváženy, dochází ke svalovým křečím, bolestem hlavy a průjmům. Pokud má jedinec vyšší příjem sodíku, může docházet ke zvýšení krevního tlaku. Zdrojem sodíku je především kuchyňská sůl, dále maso a ryby, některé druhy sýrů (například plísňové), chléb, bramborové lupínky atd. (http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/sodik/137sodik-na.aspx). Draslík ovlivňuje mezibuněčnou výměnu a správnou funkci enzymů. Jeho zdrojem je například hrách, špenát, bílé fazole, mandle, vlašské ořechy nebo rybíz. Při jeho nedostatku dochází k poruchám trávení, činnosti svalů, srdečního rytmu či nervové soustavy. (http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/draslik/139-draslik-k.aspx) Vzhledem k tomu, jak velký význam pro lidský organismus má vápník, je třeba dbát na jeho dostatečný příjem. Vápník jako stavební materiál pro kosti, zuby a z menší části také svaly, nesmí v lidské stravě chybět. Má také na svědomí činnost svalstva a krevní srážlivost. Je-li vápníku v těle málo, odebírá si jej organismus nejdříve z čelistí, posléze i z kostí. To má za následek osteoporózu. I paradontóza může být následkem nedostatku vápníku. Dále se deficit vápníku může projevovat i únavou, křečemi a poruchami srdečního rytmu. Zdrojem vápníku je především mléko a mléčné výrobky, dále pak ovoce, chléb, ořechy a také ryby. (http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/vapnik/134-vapnik-ca.aspx) Chybí-li člověku hořčík, pak nemůže být zdravý. Souvisí se všemi procesy, které se v organismu odehrávají. Jeho funkci můžeme charakterizovat jako antistresovou, antitoxickou, protialergickou a protizánětlivou. Hořčík ovlivňuje nervovou soustavu, srdeční rytmus a tvorbu ochranných látek. Má-li jedinec ledvinovou chorobu, pak dochází k situaci, kdy je v těle magnesia nadbytek. Naopak pokud má člověk dlouhodobý průjem, dochází k nedostatku hořčíku. Nedostatek magnesia se projevuje velkou ranní únavou i přes to, že jedinec má za sebou mnoho hodin spánku, dále nespavostí, nočním pocením, náhlými závratěmi, bušením srdce, ztrátou 20

rovnováhy, častou bolestí hlavy, třesem víček, člověku začínají vypadávat vlasy, třepí se nehty. Hořčík je především v potravinách rostlinného původu, například v máku, sóji, fazolích, ovesných

vločkách

či

lískových

ořeších,

dále

pak

v sýrech,

drůbeži

a

rybách.

(http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/horcik/136-horcik-mg.aspx) Fosfor souvisí s látkovou výměnou a spolu s vápníkem se stará o zuby a kosti. Při nedostatku dochází ke křivici nebo k poruchám funkce ledvin. Najdeme jej především v mléku, vejcích, obilí, mase a rybách. Železo je důležitým prvkem, avšak v naší stravě ho není stále dostatek. Je-li železa málo, má to velký vliv na nedostatečnou tvorbu červených krvinek (erytrocytů). Tato nedostatečná tvorba ovlivňuje v prenatálním období vývoj mozku nenarozeného dítěte. Erytrocyty jsou také důležité pro transport kyslíku do plic. Nedostatek železa se projevuje bledou a nezdravou barvou pokožky, bolestmi hlavy, zácpou nebo nadýmáním, dělením nehtů nebo bolavými koutky úst. Železo najdeme v pivních kvasinkách, játrech,

brokolici,

růžičkové

kapustě,

petrželi,

pažitce

či

plnozrnných

výrobcích.

(http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/zelezo/135-zelezo-fe-.aspx) Zinek je známý především díky své hojivé schopnosti ran, vředů, zranění, jizev a ran po operacích. Důležitý je také pro vývoj pohlavních orgánů či pro zdravé vlasy. Nedostatek zinku způsobuje poruchy růstu a vývoje a komplikace při regeneraci organismu. Zdrojem zinku jsou dýňová semena, houby, ryby, hovězí játra, hrách, fazole, ořechy, čočka, pšeničné otruby i klíčky nebo kakao. (http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/zinek/138-zinek-zn.aspx) Selen je stopový prvek, díky kterému dochází k ochraně buněk, má vliv na funkci svalstva a krevní srážlivost. Mezi projevy nedostatku selenu patří onemocnění srdce, revmatismus, některé formy rakoviny, poruchy jaterních funkcí, šedý zákal nebo zvýšení náchylnosti k infekčním nemocem. Zdroji selenu jsou celozrnné produkty, ovoce a zelenina, maso, ryby, pivní kvasinky a houby. (http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/selen/141-selen-se.aspx) Dalším stopovým prvkem je jód, který ovlivňuje funkci štítné žlázy, ale i tělesný a duševní vývoj jedince. Známkou jeho nedostatku jsou pak poruchy štítné žlázy. Jód by měl mít své místo v jídelníčku dospívajících jedinců, těhotných a kojících žen. Zdroje jódu je treska, makrela, úhoř, sleď, vejce, višně, třešně, citrony, špenát, hrách, žampiony a čokoláda. (http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/jod/144-jod-i.aspx) 21

Fluor je pro lidské tělo potřebný, avšak v nadbytečném množství je pro člověka škodlivý, stejně jako pokud je ho nedostatek. Je-li fluoru nadbytek, pak dojde k nadměrnému zvápnění kostí, kostních výrůstků, změní se růst i kvalita zubů, na zubní sklovině vznikají skvrny. Při nedostatku se začínají více kazit zuby. Zdrojem fluoru je maso, vejce, ovoce a zelenina. (http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/fluor/140-fluor-f.aspx)

2.3.6 Vláknina Další nezbytnou složkou dětské stravy a stravy obecně je vláknina. Je důležité, aby byla vláknina každodenní součástí jídelníčku. Množství, které se doporučuje přijímat dospělým jedincem a dítětem se samozřejmě liší, avšak nic to nemění na faktu, že vláknina je potřeba zejména proto, že působí jako prevence proti civilizačním nemocem. Vlákninu nalezneme především v ovoci, zelenině, luštěninách, celozrnných výrobcích a cereáliích, bramborách, semínkách a rostlinných klíčcích. V dnešní době je však vláknina také přidávána například do jogurtů či je možné ji koupit ve formě potravního doplňku. Například obilné vločky obsahují 8,2 g vlákniny, brambory obsahují 1 g. Pro výpočet množství denní dávky vlákniny pro dítě použijeme snadnou rovnici – k věku dítěte (v letech) připočteme 5 g vlákniny – tím zjistíme, kolik gramů vlákniny je vhodné pro dítě určitého věku. Například máme-li čtyřleté dítě, bude výpočet vypadat následovně: 4 + 5 = 9. Z toho vyplývá, že doporučená denní dávka vlákniny bude pro dítě ve věku 4 let 9 gramů vlákniny. (http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/temamesice/vlaknina-v-detskem-jidelnicku/)

2.3.7 Desatero dětské výživy Pro dětskou výživu bylo vytvořeno deset pravidel, kterými je vhodné se řídit, má-li být dětská strava hodnotná a pro zdraví dítěte přínosná. 1) Dopřát dětem pestrou a rozmanitou stravu, bohatou na ovoce a zeleninu, celozrnné potraviny, mléčné výrobky, ryby a drůbež. 2) Nenechat děti se přejídat, ale ani hladovět – jíst pravidelně 5-6x denně; velikost porce přizpůsobit jejich růstu, hmotnosti a pohybové aktivitě. 3) Dodávat dětem pravidelně kvalitní zdroje bílkovin (drůbeží a rybí maso, luštěniny, cereálie). 22

4) Několikrát denně dětem podávat mléčné výrobky, přednostně polotučné. 5) Upřednostňovat kvalitní rostlinné tuky a oleje před živočišnými tuky. 6) Učit děti střídmosti v konzumaci cukru, sladkostí a slazených nápojů. Sacharidy by se měly přijímat hlavně z cereálií, ovoce a zeleniny. 7) Nesolit již hotové pokrmy; sůl a solené potraviny dětem nabízet jen výjimečně. 8) Naučit děti správnému pitnému režimu, měly by vypít alespoň 1,5 až 2,5 litry tekutin denně. 9) Učit děti zdravému způsobu života svým vlastním příkladem a aktivně se zajímat o to, co jedí mimo domov. 10) Pravidelně konzultovat zdravotní stav dítěte (hladinu cholesterolu, krevních tuků, krevního tlaku, nadváhu aj.) s jeho praktickým lékařem. (http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/desatero-vyzivy-deti/)

2.3.8 Potravinová pyramida ve výživě dětí Pro zpřehlednění toho, co vše je pro výživu vhodné a co nevhodné, byla sestavena potravinová pyramida, která jasně znázorňuje potraviny vhodné a méně vhodné. Tato pyramida je stejná jako ta, která se užívá pro posouzení výživy dospělých, avšak účel to plní, proto ji lze užít i v případě dětské výživy. Potraviny, které se nacházejí v nejnižším patře, jsou ty, které jsou pro výživu zcela vhodné a doporučované. Čím vyšší patro, tím méně často by se měly potraviny do jídelníčku zařazovat.

2.3.8.1 Tuky a cukry Tuky a cukry nalezneme v potravinové pyramidě na posledním a zároveň i nejmenším patře. Jejich umístění v pyramidě značí, že potraviny tohoto typu by se měly zařazovat do jídelníčku co nejméně. Zařazujeme sem veškeré živočišné tuky, cukr, sladkosti, zákusky a jiné podobné potraviny. U dětí nelze žádné potraviny z jídelníčku zcela vyloučit, proto se doporučuje, aby

se

potraviny,

jako

jsou

například

sladkosti,

podávaly

dětem

jen

občas.

(http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/co-najdeme-na-poschodich/) Mluvíme-li o bílém rafinovaném cukru, je třeba poznamenat, že pro naše tělo má význam pouze jako zdroj energie a také jednoduchých sacharidů. Je-li v jídelníčku cukru přebytek, 23

nastávají zdravotní obtíže v podobě zubních kazů, zvyšuje se tělesná hmotnost a dojde také ke zvýšení hladiny tuků v krvi. Pro zdravé dítě s dostatkem pohybu a vyváženou stravou nepředstavují sladkosti riziko, ačkoli z pohledu zdravé dětské výživy se zcela nedoporučují. Do jídelníčku dětí tedy klidně sladkosti zařadit můžeme, je však třeba vybírat, jaké sladkosti jim dáváme a také jak často. Vybereme-li pro děti například čokoládu, která má vyšší podíl kakaa, oříšky,

ovoce sušené

i

čerstvé či müsli tyčinky bez

polevy,

neuděláme chybu.

(http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/cukr-a-sladkosti/)

2.3.8.2 Mléko a mléčné výrobky Dětský organismus se neustále vyvíjí a roste, především rostou kosti a zuby. Na to má velký vliv dostatek vápníku a fosforu v těle. Zásadním zdrojem těchto prvků je mléko a mléčné výrobky. V potravinové pyramidě najdeme tyto potraviny na druhém a třetím poschodí. Také zakysané mléčné výrobky mají pro organismus svůj význam, neboť obsahují probatické bakterie, které mají vliv na střevní flóru. Co se týče obsahu tuku v mléčných výrobcích, pro děti se doporučují polotučné. Smetanové výrobky lze zařadit do jídelníčku občas jako zpestření. (http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/co-najdeme-na-poschodich/) Zajímavostí je, že obsah vápníku se v jednotlivých mléčných výrobcích liší. Například v půl litru kravského mléka je 585 mg vápníku a 250 g jemného tvarohu obsahuje 1097 mg. Obezřetní bychom měli být při podávání tavených sýrů dětem, neboť v tavených sýrech je obsažena také tzv. tavicí sůl, která se používá při jejich výrobě. Tavicí solí jsou nejčastěji fosforečnany. Fosforečnany jsou pro ukládání vápníku do kostí důležité, ale pokud je jich velké množství, může dojít k tomu, že ve stravě nastane nesprávný poměr fosforu a vápníku (fosforu bude více než vápníku) a místo toho, aby se vápník do kostí ukládal, začne se z těla odplavovat a dokonce může nastat situace, kdy dojde k odebírání vápníku z kostí. Pokud tedy dítě potřebuje více vápníku, aby kosti a zuby správně rostly, podávání tavených sýrů se nedoporučuje. Za zbytečné se považuje podávat dětem mléčné potraviny se sníženým obsahem tuku. Podobné potraviny jsou určeny pro osoby, které potřebují snížit tělesnou hmotnost či cholesterol v krvi, přičemž tento problém se dětí

obvykle

netýká.

(http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/mleko-a-mlecne-

vyrobky/)

24

2.3.8.3 Maso, ryby, drůbež, vejce Maso a masné výrobky jsou v potravinové pyramidě na předposledním poschodí. Ryby se nachází o patro níže, protože jsou vhodnější – do jídelníčku dětí i dospělých by měly být zařazovány asi 2x do týdne. Méně vhodné než ryby jsou pak červené druhy masa a masa drůbeží. Nejméně vhodné jsou pak uzeniny a další masné výrobky, které jsou zařazeny dokonce ještě o patro výš. Maso má nepochybně v jídelníčku své místo, neboť je to zdroj bílkovin i minerálních látek. Odebrat zcela maso z dětského jídelníčku není vhodné, je však důležité se zaměřit na to, jaké maso vybíráme. Maso lze občas nahradit, ale je podstatné vědět, čím se nahrazuje. Doporučuje

se

nahradit

maso

například

luštěninami,

ořechy

či

vejci.

(http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/co-najdeme-na-poschodich/) Podává-li se drůbeží maso bez kůže, pak obsahuje nejméně tuku a je vnímáno jako nejvhodnější. Další výhodou drůbežího masa je, že je dobře stravitelné. Nevýhodou tohoto masa však je, že neobsahuje dostatek vitaminů a minerálních látek (zejména železa), takže jejich potřeba v těle není dostatečně pokryta. Z tohoto důvodu se doporučuje jíst také tmavé maso, nejlépe telecí či libové hovězí. Jak již bylo zmíněno, ryby mají v jídelníčku nezastupitelné místo. Tuk obsažený v rybím mase je plný mastných kyselin, které jsou nezbytné pro zdravé srdce a cévy, u dětí má vliv na správný růst a také duševní vývoj. Rybí maso je také plné vitaminu D a E a mořské ryby obsahují navíc ještě jod. Mezi masné produkty řadíme také vnitřnosti, na které se lze dívat ze dvou stran. Na jednu stranu obsahují mnoho tuku a cholesterolu, na druhou stranu obsahují velké množství vitaminu A, železa a kyseliny listové. Dětem se doporučuje podávat vnitřnosti pouze občas, a vybírat především ty, které pochází z mladých zvířat. Uzeniny a paštiky jsou mezi lidmi velmi populární, ale pravidelnou složkou jídelníčku by být neměly, a to ani u dětí ani u dospělých. Je v nich velké množství cholesterolu, soli, tuku a bohužel také velmi často obsahují mnoho konzervačních látek, a ne pokaždé jsou vyrobeny z kvalitních surovin. Pokud bychom podávali tento druh potravin dětem, pak máme dvě volby – drůbeží šunku nebo šunku od kosti, avšak ani to by nemělo tvořit základ jídelníčku. Vůbec se nedoporučuje, aby se děti stravovaly vegetariánským způsobem. (http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/masoa-masne-vyrobky/)

25

Dlouhá léta se tvrdilo, že vejce by se jíst příliš neměla, neboť obsahují velké množství cholesterolu. Výzkumy posledních let však ukazují, že pro zdravé děti nejsou vejce v přiměřeném množství

nijak škodlivé a lze je

tedy do

jídelníčku

zařadit

několikrát v týdnu.

(http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/co-najdeme-na-poschodich/)

2.3.8.4 Ovoce Ovoce nesmí v jídelníčku dětí chybět, denně by se v něm mělo několikrát objevit. Dětem se dokonce ovoce tráví mnohem lépe než zelenina. V potravinové pyramidě se nachází na základně, tedy v nejspodnějším patře. Na rozdíl od zeleniny má však ovoce více sacharidů i vyšší energetickou hodnotu. Děti od 2 do 4 let by měly mít v jídelníčku 2 porce ovoce, stejně tak děti nad 4 roky. Pro přesnější představu toho, kolik ovoce je 1 porce, uvedeme několik příkladů: 1 banán, ½ šálku ovoce (maliny, jahody, ostružiny, hroznové víno), 1 sklenice ovocné šťávy či džusu. Ovoce je také zdrojem vlákniny a samozřejmě vitaminů. Například 100 g černého rybízu obsahuje 6,8 g vlákniny, oproti tomu ve stejném množství ananasu je vlákniny 1,4 g. Černý rybíz vede i co se týče množství vitaminu C, protože 100 g rybízu obsahuje 180 mg vitaminu C. Vitaminy však lze snadno ničit teplem nebo dlouhodobým skladováním, proto je nejlepší jíst jej čerstvé, například i jako jednohubky, špízy či salát. Jíst ovoce se může také vařené či sušené, pozor bychom si však měli dát u konzumace ovoce zavařeného kvůli zvýšenému obsahu přidaného cukru – do jídelníčku bychom zavařované ovoce, ať už kompoty či marmelády, měly zařazovat pouze občas. Nenachází-li se v jídelníčku dostatek ovoce, může to vést například k zácpě kvůli nedostatku vlákniny ve stravě, únavě z nedostatku sacharidů) či obtížím vyvolaných nedostatečným příjmem konkrétního vitaminu. (http://www.vyzivadeti.cz/zdravavyziva/potraviny/ovoce-orechy/) Mezi ovoce se řadí také skořápkové ořechy. Obsahují méně sacharidů, ale obsah tuků je vyšší. Většinou se však jedná o tuky, které mají příznivé složení, takže se nemusíme bát jejich konzumace. Ořechy také obsahují nenasycené mastné kyseliny, které jsou důležité pro zdravé srdce a cévy. Jsou ideální v kombinaci s ovocem, například ve formě salátu. U dětí je nutné zohledňovat, zda umí dítě pořádně kousat, aby ořechy rozkousalo a nevdechlo je. Například 100 g kešu ořechů má v sobě 42,2 g tuku, para ořechy 66,8 g. (http://www.vyzivadeti.cz/zdravavyziva/potraviny/ovoce-orechy/)

26

2.3.8.5 Zelenina O tom, že je zelenina nedílnou součástí jídelníčku dětí i dospělých nelze pochybovat. V potravinové pyramidě se nachází, stejně jako ovoce, na samotné základně celé pyramidy. Zelenina má vysoký obsah vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Velkou výhodou zeleniny je to, že má nízký obsah energie a dokáže na dlouhou dobu dostatečně zasytit. Konzumovat by se měla hned několikrát denně, ideálně čerstvá. Dá se však také upravovat dušením, vařením či restováním. Servírovat lze nejen ve formě salátů, ale také například jako jednohubky či špízy. Dětem od 2 do 4 let se doporučuje jíst 1 porce zeleniny denně, dětem nad 4 roky 3-4 porce. Pro lepší představu uveďme, že za 1 porci zeleniny lze považovat například 1 paprika – středně velká, ½ hrnku zeleniny – dušené nebo 1 sklenice zeleninové šťávy. Obsah vlákniny a vitaminů se samozřejmě liší podle druhu zeleniny. Například 100 g květáku obsahuje 2,9 g vlákniny, 100 g okurky pak 0,9 g vlákniny. Nejvíce vitaminu C má červená paprika (140 g), oproti tomu v mrkvi jsou 4 g tohoto vitaminu. Zeleninové saláty bychom neměli podávat tzv. „nasucho“, neboť některé vitaminy, které zelenina obsahuje, jsou rozpustné v tucích, takže aby je tělo dokázalo vhodně využít, je třeba přidat do salátu například kvalitní olivový olej. Zelenina by se sice měla jíst syrová, ale například druhy zelenin, které obsahují b-karoten, je vhodné tepelně upravit, aby byly provitaminy v těle lépe využity. Stejně jako nedostatek ovoce i nedostatek zeleniny může vést k zácpě z nedostatku vlákniny ve stravě. Také může dojít k potížím souvisejícím s nedostatkem

určitého

vitaminu

v jídelníčku.

(http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-

vyziva/potraviny/zelenina-lusteniny/)

2.3.8.6 Pečivo, obiloviny, luštěniny Pečivo společně s obilovinami tvoří základ našeho jídelníčku, protože jsou pro náš organismus zdrojem energie a také snadno využitelných sacharidů. Můžeme si je dopřát ke snídani, svačině, ale zařadit je můžeme také jako součást oběda či večeře. Za 1 porci budeme považovat 1 rohlík či housku, 1 krajíc chleba, ¾ hrnku vařené rýže, cereálií či těstovin. Děti ve věku 2-4 let by měly mít denně 2-3 porce, děti od 4 let 3-4 porce. Pečivo a obiloviny pro nás mohou být kromě zdroje energie a sacharidů také zdrojem minerálních látek, vitaminů a vlákniny. Množství se liší podle toho, zda se jedná o pečivo vyrobené z bílé či celozrnné mouky. Pro zdraví jsou vhodné spíše celozrnné výrobky. Množství vlákniny se liší podle jednotlivých

27

potravin – například 100 g knäckebrotu obsahuje 14 g vlákniny, 100 g housky pouze 3 g vlákniny. Nedostatek pečiva a obilovin v jídelníčku může vést k únavě z nedostatku sacharidů a k nepozornosti. (http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/pecivo-a-obiloviny/) Luštěniny jsou pro nás zdrojem vitaminů, bílkovin, minerálních látek a vlákniny. Do jídelníčku bychom je měli zařadit 2x týdně. Občas nám dokonce mohou sloužit jako náhražka masa (1 porci masa lze nahradit asi 5 lžícemi vařených luštěnin). U malých dětí je však třeba mít se na pozoru, protože luštěniny mohou být pro dětský trávicí systém nestravitelné. Mnohem vhodnější než čočka na kyselo či hrachová kaše je tedy pomazánka či polévka z luštěnin. Obsah vlákniny se liší dle druhu luštěniny. V 100 g čočky je 10,6 g vlákniny, v 100 g fazolí je 1,9 g. (http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/zelenina-lusteniny/)

2.4 Pitný režim Dostatek tekutin je stejně tak důležitý, jako výběr vhodného jídla. Voda ochucená ovocným sirupem anebo šťávami, případně pak džusy nebo cola, patří mezi nejoblíbenější nápoje dětí. Poslední zmíněné, tedy džus a colu, shledáváme jako nevhodné pro dětský pitný režim, protože obsahují velké množství cukru. Vhodné není ani přidávání cukru či sirupu do čaje. Zvýšený příjem cukru způsobuje, že dojde k blokování chuti na čerstvou zeleninu a ovoce, což je problém, neboť ovoce i zelenina obsahují vitamin C a velké množství minerálních látek. (Fraňková, Odehnal, Pařízková, 2000, s. 59)

2.4.1 Pitný režim dětí ve věku od 3 do 6 let U dětí často dochází k tomu, že mají-li na práci určitou činnost, která je pro ně nadmíru důležitá (například hra), nevnímají pocit žízně, a zcela zapomínají na to, že by se měly napít. Proto je nezbytné dbát na to, aby byl pitný režim dětí hlídán, neboť organismus dětí potřebuje pravidelný a dostatečný příjem tekutin. (Fraňková, Odehnal, Pařízková, 2000, s. 59) V mateřské škole je tento problém vyřešen tak, že je pro děti v průběhu celého dne přichystána nádoba s pitím, která je pro děti dobře viditelná, aby věděly, že se mohou kdykoli během dne napít. Většinou jsou dětem v mateřské škole nabízeny čaje (ovocné či bylinkové), případně voda ochucená ovocným sirupem. Jako nápoje k jídlům jsou pak podávány i nápoje

28

typu mléko či kakao. Úkolem učitele v mateřské škole je nabízet dětem, aby se napily, především v případě, že je po pohybové aktivitě (tělesná výchova) nebo chystají-li se k pobytu venku. Většinou si děti samy nápoje nenalévají – poprosí učitele, aby jim nápoj nalil do jejich hrníčku. Děti jsou také vedeny k tomu, aby si samy řekly, kolik nápoje chtějí a aby si v případě, že stále pociťují žízeň či potřebu pít, znovu o nápoj řekly. Množství tekutin (ideálně vody), které dítě potřebuje, se mění v závislosti na věku i hmotnosti. Například dítě, kterému jsou 2 roky, a jehož váha je 14 kg, by mělo mít denní příjem tekutin 1750 ml za den. Pětiletému dítěti vážícímu 18 kg se pak denní příjem tekutin zvyšuje na 1800 ml za den. (Fraňková, Odehnal, Pařízková, 2000, s. 59)

2.4.2 Vhodné a nevhodné nápoje pro děti Ne každý nápoj je vhodný, a to jak pro dospělé jedince, tak obzvláště pro děti. Jako nejvhodnější tekutinu, kterou bychom měli pokrývat pitný režim dětí, lze považovat vodu. Pokud má dítě problémy s pitím neochucené vody, lze použít například ovocný sirup či šťávu. Další vhodnou variantou mohou být čaje ovocné či bylinkové. Všechny tyto nápoje jsou pro děti těmi nejlepšími variantami nápojů. Protipólem jsou pak nápoje, které obsahují velké množství cukru a nejsou pro dětský organismus vhodné, ba ani zdravé. Mezi nevhodné nápoje se řadí především sladké limonády, džusy apod. Tyto nápoje mohou být pro organismus dítěte škodlivé, může dojít ke zpomalení růstu a samozřejmě i obezitě. Pokud například dítě předškolního věku pije velké množství džusů, může to vést k situaci, kdy džusy nahradí vysokoenergetickou potravu, následuje ztráta chuti k jídlu, a to vede ke snížení příjmu potravy a neprospívání. Je však možný i opak – nadměrná konzumace džusů může vést ke vzniku a udržení obezity. (Nevoral, 2003, s. 23)

2.5 Mateřská škola Výchova a vzdělávání dětí ve věku od 3 do 6 let, probíhá v mateřské škole. V dnešní době je možné i to, že do mateřské školy nastoupí dítě ve věku 2 let a opouští ji ve věku 7 let, a to v případě, že dostalo odklad školní docházky.

29

2.5.1 Instituce mateřské školy Mateřská škola je „školské zařízení navazující na výchovu dětí v rodině a v součinnosti s ní zajišťující všestrannou péči dětem zpravidla ve věku od 3 do 6 let.“ (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 118) Mateřskou školu nelze vnímat pouze jako přípravnou etapu před vstupem do školy, ani pouze jako místo, kde se pečuje o děti, jak tomu bylo například před druhou světovou válkou. Tříleté dítě začíná překračovat hranice nejbližší rodiny a k vědomí své vlastní identity začíná přidávat také vztah k jiným dětem, tedy ke svým vrstevníkům. Druhé děti jsou pro dítě velmi důležité, touží po tom, aby si s nimi hrály, a chtějí být v jejich společnosti. (Matějček, 2000, s. 48)

2.5.2 Režim dne v mateřské škole Každé dítě v předškolním věku potřebuje pravidelný režim. Proto funguje v každé mateřské škole tzv. režim dne. V každé mateřské škole se může mírně lišit, ale základ zůstává – děti se v mateřské škole stravují, mají dostatek spontánních i řízených aktivit, pobývají venku i odpočívají. To vše se denně opakuje v přibližně stejnou dobu. Při tom jsou však samozřejmě brány na zřetel individuální potřeby každého dítěte. Mateřská škola se otevírá mezi 6:00 hod a 6:30 hod. Doba otevření MŠ se liší podle konkrétní mateřské školy. Děti se schází zhruba do 8:00 hod, výjimkou však není ani příchod dětí kolem 8:30 hod. Během scházení dětí v MŠ si děti hrají, jsou jim nabídnuty různé činnosti, ať už individuálního, skupinového či společného charakteru. Poté následuje ranní svačina. V současné době se ranní svačina organizuje většinou formou tzv. průběžné svačiny. Ta probíhá například od 8:00 do 8:30, tedy během postupného přicházení dětí do tříd. Pokud škola zařazuje do svého denního programu cvičení, pak probíhá ranní svačina až po cvičení. Ve školách, kde není zařazeno cvičení do denního programu, je kompenzován pohyb zařazením tělesné výchovy do řízené činnosti jeden den v týdnu. Po svačině následuje řízená činnost, která je realizována dle třídního vzdělávacího programu a v závislosti na zaměření školy. Po skončení řízené činnosti následuje hygiena, převlékání a pobyt venku – to vše probíhá v době mezi 9:30 – 12:30. Po příchodu dětí zpět do MŠ následuje opět hygiena a pak oběd. Pokud děti nejdou po obědě domů, 30

dojdou si na WC, umyjí si ruce a vyčistí zuby. Mezi 12:30 – 14:00 následuje odpočinek dětí na lehátkách. Děti nemusí nutně spát, je však třeba, aby byl dodržen ve třídě klid, aby si všechny děti mohly dostatečně odpočinout. Děti, které nespí, a mají například nějakou nedokončenou práci, mohou vstát dříve, převléknout se z pyžama a jít ke stolečku si práci dokončit. Kolem 14:00 bývají všechny děti vzhůru, převlečené a následuje odpolední svačina. Mezi 14:30 a 15:00 se může učitelka věnovat dětem prostřednictvím nějaké řízené činnost, například pohybové či jiné hry. Poté jsou dětem opět nabídnuty různé činnosti, které mohou individuálně či skupinově vykonávat. V průběhu těchto činností si rodiče vyzvedávají své děti z mateřské školy a například v 16:00 se škola uzavírá. Jak již bylo řečeno, režim dne se může v různých školách lehce lišit, avšak základní rámec činností zůstává.

2.5.3 Specifika stravování v mateřské škole Stravování dětí v mateřské škole se od stravování dětí v rodině zásadně liší. Zatímco doma je dítě zvyklé jíst v menší skupině lidí, v mateřské škole probíhá stravování v počtu třeba až 28 dětí. Pedagog se nemůže plně věnovat všem dětem během stravování.

2.5.3.1 Stolování v mateřské škole Při vstupu dítěte do mateřské školy se předpokládá, že si určité základy stolování přineslo z domácího prostředí, protože dříve než dítě jí společně s dětmi v mateřské škole, jí s rodiči doma, kde by mělo probíhat učení nápodobou. Děti v mateřské škole obvykle umí používat příbor, pouze děti mladší (3-4) roky používají místo vidličky a nože lžíci. Příbory s nádobím by měly být přizpůsobeny dětem, například nádobí by mělo být nerozbitné a dostatečně těžké, aby se zabránilo rozlití. (Nevoral, 2003, s. 123) V praxi je však užíváno také nádobí klasické, takže dochází nejen k vylévání (například omáček a polévek), ale také k občasnému rozbití. Plastové talířky jsou používány především u svačiny, porcelánové pak u oběda. Při jídle by měla být zajištěna poklidná atmosféra, což je mnohdy při množství dětí složité zajistit. Příkladem by měly jít i učitelky, pokud říkají dětem, že u jídla se nemluví. Při jídle jsou respektovány individuální potřeby dětí, avšak není možné je respektovat vždy, protože i na jídlo

31

je vyčleněn určitý čas v režimu dne. Každé dítě jí svým tempem, souvisí to s chutí k jídlu i s úrovní motoriky (užívání příboru). Dětem dělá jídlo problém například tehdy, pokud jsou unavené. K chuti k jídlu může přispět i vhodná pohybová aktivita před jídlem. (Nevoral, 2003, s. 123) Děti jedí to, co chtějí jíst. Často se setkáváme s tím, že dítě kategoricky odmítá určitou potravinu, přičemž pokud mu učitelka nabídne, aby ji alespoň vyzkoušel, aby okusil, jak vlastně chutná, vyzkouší ji a následně vše sní. Pokud však dítě opravdu nějaké jídlo či určitou potravinu odmítá, učitelka nesmí dítě do jídla nutit či jej násilně krmit. Děti jsou učeny také sebeobsluze. Malým dětem se například polévka přináší na stůl v talíři, ale větším dětem se může dát na stůl terina s polévkou a naběračkou a děti si samy nalévají. Děti jsou vedeny k tomu, aby po sobě uklízely, vědí, kam patří použitý příbor, vědí, kam prázdné hrnečky. Vhodné je také učit děti, že pokud něco například vylijí (polévka, čaj), je samozřejmostí si dojít pro utěrku k tomu určenou a vše utřít, aby se někomu něco nestalo. Vše však záleží na konkrétní mateřské škole, na vedení a na učitelkách.

2.5.3.2 Působení pedagoga v oblasti zdravé výživy Významnou roli hraje to, jak se při jídle chová a jak jedná samotný pedagog. Je třeba, aby sám konal to, k čemu vyzývá děti. Pokud vyžaduje určité chování při jídle (tiché prostředí), měl by jít příkladem. Pokud chce, aby děti jedly vše, aby věděly, jaké potraviny existují, měl by sám jíst vše. Toto působení lze uplatnit především v době oběda, kdy se sejdou všichni v jídelně či u stolečků. Vhodné je, když pedagog vysvětlí dětem, co mají k jídlu, přínos konkrétního jídla, potravin či surovin pro jejich zdraví. Ideální je, pokud se tak děje v průběhu jídla, neboť dítě si může poznatek spojit v konkrétní situace s konkrétním jídlem. Děje-li se tak v průběhu jiné činnosti (například řízená činnost v rámci tematického bloku, který je ukotven ve školním vzdělávacím programu), je to pro dítě spíše pouhá vědomost než vědomost spojená se zkušeností a prožitkem.

2.5.4 Jídelníček v mateřské škole Každá mateřská škola má svůj jídelní lístek, podle kterého se děti stravují po dobu jednoho týdne, tedy pěti dnů, v MŠ.

32

2.5.4.1 Sestavení jídelníčku Jídelní lístky jsou vytvářeny ve školních jídelnách. Každý jídelníček obsahuje 3 jídla: přesnídávku, oběd a svačinu. Ke každému jídlu je podáván nápoj, někdy je na výběr i z více nápojů.

2.5.4.2 Příklad jídelníčku – 1 den Při sestavování jídelníčku je nutné dbát na to, aby byl energetický příjem dostatečný a poměr živin vhodný vzhledem k výživovým doporučením pro děti ve věku od 3 do 6 let. Přesnídávka: chléb, šunková pěna, ovoce, ochucené mléko, čaj Děti obvykle doma snídají, v mateřské škole je poté jejich dalším jídlem přesnídávka. Děti do mateřské školy dochází obvykle mezi 6:00 hod a 8:30 hod. Přesnídávka se obvykle podává průběžně mezi 8:00 hod a 8:30 hod, což je vhodné i proto, že každé dítě má své vlastní tempo, kterým jí, takže má na konzumaci přesnídávky klid a dostatek času. Dětem je přesnídávka nabídnuta dostupně, aby si za asistence a dohledu učitelky či personálu kuchyně, mohly přesnídávku samy vzít ke stolu. (http://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/3184/STRAVOVANI-VMATERSKE-SKOLE.html/) Oběd: hovězí polévka s masem a nudlemi, rybí filé na másle, brambory, čaj Po pobytu venku v době mezi 11:30 hod a 12:30 hod bývá podáván v mateřské škole oběd. K obědu usedají všechny děti současně. V některých MŠ mají děti při příchodu ke stolům již připravené prostírání a příbory, v jiných MŠ se snaží více o to, aby byly děti vedeny k co největší samostatnosti, proto jim na jedno místo nachystají prostírání a příbory, a děti si samy prostírání a příbory berou, odchází s nimi ke stolu a tam si vše samy urovnají. Nejprve je dětem nabídnuta polévka, poté hlavní chod a poté může být ještě podáván salát či kompot. Samozřejmostí je nápoj, který mají děti k dispozici. Děti si mohou přidávat jídlo, pokud cítí potřebu. Je dbáno na to, aby při jídle byl klid, aby děti u jídla seděly a příliš neodbíhaly od stolů, samozřejmostí pak je, že se dbá na to, aby se při jídle nemluvilo. Svačina: jogurt s ovocem, loupáček, čaj

33

Odpolední svačina je podávána po odpočinku, který následuje po obědě. Dětem je svačina nabídnuta opět přístupně, aby se samy obsloužily. Vzhledem k tomu, že některé děti mohou odcházet z mateřské školy například po obědě, může být při odpolední svačině méně dětí, čímž ve spojení s tím, že jsou děti bezprostředně po odpočinku či spánku, dochází často k tomu, že je ve třídě či jídelně mnohem větší klid než například u oběda. Ke svačině je samozřejmě podáván i nápoj, děti si mohou dle individuální potřeby jídlo přidat.

2.5.5 Spolupráce školy a rodiny Mateřská škola je doplňkem výchovy rodinné, což znamená, že nemůže zcela nahradit to, co může dítě získat v rodině. Ideálním stavem je, dochází-li ke kooperaci rodiny se školou, avšak v dnešní době se setkáváme především s tím, že rodiče se školou spolupracují pouze v případě nutnosti. Rodiče by však měli školu informovat například v případě, je-li dítě nemocné, nebo pokud je na něco alergické (potraviny, nápoje apod.).

2.6 Výživa dětí v mateřské škole z pohledu RVP PV Na výživu dětí v mateřské škole lze nahlížet také z pohledu dokumentu, se kterým pedagogové v mateřské škole pracují.

2.6.1 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Vyučování v mateřských školách je v dnešní době realizováno na základě dokumentu, který se nazývá Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV). Vydal jej Výzkumný ústav pedagogický v roce 2004, mateřské školy podle něj začaly vyučovat od

1.

září

roku

2007.

(http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-pro-vseobecne-

vzdelavani) RVP PV je kurikulární dokument, který se zabývá hlavními požadavky, podmínkami a pravidly pro vzdělávání dětí předškolního věku. Tyto požadavky, pravidla a podmínky se vztahují na veškerou pedagogickou činnost, která probíhá ve vzdělávacích institucích, které jsou zařazeny do sítě škol a školských zařízení. RVP PV se vztahuje na mateřské školy, mateřské školy s programem, který je upraven podle speciálních potřeb dětí a také na přípravné třídy základních škol. Tento dokument je rámcem, který je nutné zachovat, avšak současně je otevřený 34

pro to, aby mohla každá škola na jeho základě vytvářet a následně také realizovat svůj školní vzdělávací program (dále jen ŠVP). (Smolíková, 2004, s. 4) V RVP PV jsou uvedeny cíle, kterých lze v předškolním vzdělávání dosáhnout. Dělíme je na tyto kategorie: rámcové cíle, klíčové kompetence, dílčí cíle a dílčí výstupy. V kategorii rámcové

cíle

jsou

uvedeny všeobecné

záměry

předškolního

vzdělávání.

Klíčovými

kompetencemi jsou myšleny obecné schopnosti, kterých lze v předškolním vzdělávání dosáhnout. Dílčí cíle jsou již konkrétní záměry, které souvisí s konkrétní vzdělávací oblastí. Těmto dílčím cílům poté odpovídají dílčí dovednosti, poznatky, postoje a hodnoty, které nazýváme dílčími výstupy. (Smolíková, 2004, s. 7) Jednou z podstatných částí RVP PV jsou tzv. vzdělávací oblasti, které jsou uspořádány tak, aby byl srozumitelně a jasně vyjádřen vzdělávací obsah RVP PV. Těchto vzdělávacích oblastí

je

celkem

5:

biologická,

psychologická,

interpersonální,

sociálně-kulturní

a

environmentální. Každá oblast má současně svůj název: biologická oblast – Dítě a jeho tělo, psychologická oblast – Dítě a jeho psychika (tato oblast se dále dělí na 3 tzv. „podoblasti“ – Jazyk a řeč, Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace a Sebepojetí, city, vůle), interpersonální oblast – Dítě a ten druhý, sociálně-kulturní – Dítě a společnost a environmentální – Dítě a svět. (Smolíková, 2004, s. 13) Biologická vzdělávací oblast se u dítěte zaměřuje na podporu a stimulaci růstu, na jeho neurosvalový vývoj, dále podporuje fyzickou pohodu dítěte, snaží se o zlepšení jeho tělesné zdatnosti a také pohybové a zdravotní kultury, podporuje rozvoj pohybových i manipulačních dovedností a snaží se vést dítě ke zdravým životním návykům i postojům. V oblasti psychologické jde především o to, aby byla u dítěte podporována psychická pohoda, psychická zdatnost i odolnost. Dále sem zařazujeme rozvoj intelektu, řeči, jazyka, poznávacích procesů i funkcí. V centru pozornosti jsou zde také city dítěte, jeho vůle, sebenahlížení a sebepojetí, sebevyjádření a samozřejmě i kreativita. Snahou je také to, aby docházelo k osvojování a rozvoji vzdělávacích dovedností, a aby dítě bylo povzbuzeno k dalšímu rozvoji, poznávání a učení. Vzdělávací oblast interpersonální se zaměřuje na to, aby byly vytvářeny vztahy dítěte k ostatním dětem či dospělým, aby byla posílena, kultivována či obohacena vzájemná komunikace, a také aby byla zajištěna pohoda v těchto vztazích. V sociálně-kulturní vzdělávací oblasti se pedagog zaměřuje na to, aby bylo dítě uvedeno do společenství ostatních lidí, aby znalo pravidla soužití 35

s ostatními, aby poznalo jak materiální tak i duchovní hodnoty, aby proniklo do světa kultury a umění. Pedagog také dítěti pomáhá, aby došlo k osvojení všech potřebných dovedností, návyků a postojů, díky kterým se bude moci dítě aktivně podílet na spoluutváření společenské pohody v prostředí, ve kterém se pohybuje. V poslední vzdělávací oblasti, environmentální, se pedagog snaží o to, aby dítě získalo základní povědomí o světě kolem něj, o tom, co se v jeho okolí děje a také o tom, jaký vliv má člověk na životní prostředí (ať už se jedná o nejbližší okolí dítěte či globální problémy celého světa). Dále je také snahou pedagoga, aby byl u dítěte vybudován otevřený a současně odpovědný postoj dítěte (a poté samozřejmě dospělého člověka) k životnímu prostředí. (Smolíková, 2004, s. 13-26)

2.6.2 Výživa a stravování v MŠ v rámci RVP PV K výživě a stravování v mateřské škole se vztahuje především vzdělávací oblast biologická, tedy Dítě a jeho tělo. Zmínku nalezneme v Dílčích vzdělávacích cílech, kde je psáno, že v rámci této oblasti u dítěte pedagog podporuje vytvoření zdravých životních návyků a postojů, což by mělo působit jako položení základů pro zdravý životní styl. Ve Vzdělávací nabídce oblasti nalezneme, že pedagog nabízí dítěti příležitosti a činnosti, které směřují k ochraně zdraví, osobního bezpečí a také k tomu, aby došlo k vytvoření zdravých životních návyků. V Očekávaných výstupech nalezneme, že dítě na konci předškolního období by mělo mít povědomí o tom, že velký význam pro zdraví má aktivní pohyb a zdravá výživa. Z Rizik pak lze vybrat bod, ve kterém se uvádí, že úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga může ohrozit nevhodný vzor chování dospělých, kteří se pohybují v mateřské škole. (Smolíková, 2004, s. 13-15)

36

3 METODIKA PRÁCE V praktické části této práce je popsán výzkum, který je součástí bakalářské práce. Navazuje na poznatky uvedené v teoretické části práce.

3.1 Metodika výzkumu Ve svém výzkumu jsem užila metodu pozorování a analýzu dokumentů. Pozorování jsem provedla v rámci své čtyřtýdenní souvislé pedagogické praxe v Mateřské škole Beruška v Petrově nad Desnou, kde jsem se zaměřila na působení pedagogů vzhledem ke zdravému životnímu stylu a stravování. Analýzu dokumentů jsem provedla ve spolupráci se Školní jídelnou Sobotín, která do mateřské školy stravu dodává, a která mi poskytla jídelní lístky za období mého působení v mateřské škole. Následně jsem provedla nutriční rozbor obědů, výsledky jsem porovnala s výživovými doporučeními. V jídelním lístku jsem také vyhledala potraviny vhodné a nevhodné z hlediska obecných výživových doporučení pro dětskou výživu.

3.1.1 Teoreticko-praktická příprava Teoretická příprava spočívala především ve studiu zdrojů informací týkajících se nejen výživy dětí, ale také biologie dítěte, psychologického vývoje dítěte či pedagogiky. Zdroje tištěné se týkaly především biologie, psychologie a pedagogiky. Zdrojem informací o dětské výživě pak byly především zdroje elektronické (internet). Bylo nezbytné si validitu získaných informací ověřovat i z více zdrojů. Praktická příprava souvisela zejména s mojí pedagogickou praxí v mateřské škole. Jakožto praktikantka jsem měla možnost sledovat běžný chod mateřské školy, tedy i to, jak probíhají jednotlivá jídla (přesnídávky, obědy, svačiny). Zdrojem informací pro mne byly také konzultace s učitelkami působícími v této mateřské škole.

3.1.2 Výzkumné problémy Na základě hlavního výzkumného cíle byly stanoveny dílčí výzkumné cíle: Provést rozbor jídelních lístku za měsíc březen 2013 (analýza dokumentů).

37

Provést rozbor stravování v MŠ v praxi (pozorování): -

Vedou pedagogové v MŠ děti ke zdravému stravování a zdravému životnímu stylu?

-

Jdou pedagogové příkladem při stolování v MŠ?

-

Dochází k respektování individuálních potřeb dětí při stravování v MŠ?

-

Jsou děti schopny při stravování sebeobsluhy?

3.1.3 Charakteristika výzkumného souboru Výzkum byl zaměřen na mateřskou školu, kde bylo pozorováno pedagogické působení a průběh jídel, na děti, které mateřskou školu navštěvovaly (od 2 do 7 let), a také na školní jídelnu, která stravu do mateřské školy dodává. Spolupráce s mateřskou školou i školní jídelnou byla bezproblémová, veškeré dostupné informace mi byly poskytnuty.

3.1.4 Použitá metoda Analýza dokumentů – byly vyhodnoceny jídelní lístky v časovém rozmezí únor – březen 2013, celkem se tedy jednalo o 20 dní. Byly nutričně rozebrány obědy, dále byly vyhledány vhodné a nevhodné potraviny nacházející se v jídelních lístcích. Všechny informace poté byly zpracovány. Nutriční rozbory byly zpracovány v grafech, vhodné a nevhodné potraviny byly zpracovány do tabulky. Pozorování – provedla jsem pozorování v mateřské škole s ohledem na otázky, které byly položeny v rámci dílčích výzkumných cílů. Informace byly taktéž zpracovány ve formě tabulky.

3.1.5 Organizace výzkumu Výzkum jsem prováděla od 11. 2. 2013 do 8. 3. 2013 v Mateřské škole Beruška v Petrově nad Desnou. Na počátku pedagogické praxe jsem seznámila s výzkumem pracovnice mateřské školy. V rámci pozorování jsem si dělala během praxe poznámky týkající se dění v mateřské škole v souvislosti s jídlem a stravováním. Po ukončení praxe jsem oslovila vedoucí školní jídelny, a ta mi poskytla jídelní lístky, na základě kterých bylo jídlo do mateřské školy dodáváno. Jídelní lístky jsem analyzovala a zpracovala, poznámky z pozorování jsem zpracovala taktéž.

38

4 VÝSLEDKY A DISKUZE Součástí kapitoly bude vyhodnocení sběru dat a také diskuze jejich výsledků.

4.1 Vyhodnocení výzkumu Vzhledem k tomu, že jediné jídlo, které v mateřské škole jedly všechny děti bez rozdílu, byl oběd, rozhodla jsem se provést nutriční rozbor právě obědů. Přesnídávky si některé děti přinášely z domu, případně připravené přesnídávky nejedly, a to například v případě, že přišly do mateřské školy v pozdějších hodinách, a těsně před příchodem do MŠ snídaly. Mnoho dětí odcházelo po obědě či po odpočinku domů, tedy ani odpolední svačinu nejedly všechny děti. Oběd byl jediným jídlem dne, kdy se sešly všechny děti spolu s učitelkami u stolů a jedly všechny společně. Každý týden byly sbírány jídelníčky, podle kterých připravovala školní jídelna pokrmy, které byly poté dováženy do mateřské školy. Nejprve byla zjištěna nutriční hodnota jídel, které se podávaly k obědu. Bylo zjištěno, kolik obsahovaly obědy kJ a kolik gramů živin (bílkovin, tuků, sacharidů). Po ukončení sběru všech jídelníčků a výpočtu nutriční hodnoty všech obědů, byla vypočítána průměrná nutriční hodnota pokrmů. Skutečná, zjištěná energetická hodnota obědů byla porovnána s doporučenou energetickou hodnotou obědů.

39

Tabulka 1 – Energetická hodnota ob obědů (kJ) Energetický příjem - obědy - jednotlivé dny Den kJ 11. 2. 2605,91 12. 2. 2532,54 13. 2. 2016,76 14. 2. 1867,81 15. 2. 2101,51 18. 2. 3331,40 19. 2. 2601,91 20. 2. 2074,07 21. 2. 1220,12 22. 2. 2155,00 25. 2. 3037,05 26. 2. 1125,11 27. 2. 1762,01 28. 2. 2673,52 1. 3. 2788,00 4. 3. 1952,87 5. 3. 2478,19 6. 3. 2234,71 7.3. 3164,00 8. 3. 2135,52 Graf 1 – Energetický příjem říjem – obědy – dny

kJ

Energetický příjem - obědy - dny 4000 3000 2000 1000 0 11. 12. 13. 14. 15. 18. 19. 20. 21. 22. 25. 26. 27. 28. 1. 3. 4. 3. 5. 3. 6. 3. 7.3. 8. 3. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. dny

40

Tabulka 2 – Průměrný rný energetický příjem p – obědy – týdny Energetický příjem - obědy ědy - týdny Týden kJ 1. 11386,51 2. 11124,52 3. 11382,5 11382,50 4. 11965,92

Graf 2 – Průměrný rný energetický příjem p – obědy - týdny

Energetický příjem - oběd týdny kJ

20000 10000 0 1.

2.

3.

4.

týdny

Graf 3 – Energetický příjem: říjem: doporučení doporu vs. skutečný příjem

Energetický příjem doporučení vs. skutečný příjem 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 11. 12. 13. 14. 15. 18. 19. 20. 21. 22. 25. 26. 27. 28. 1. 3. 4. 3. 5. 3. 6. 3. 7.3. 8. 3. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2.

41

Dle výživových doporučení pro děti předškolního věku by měl oběd tvořit 35 % z denního příjmu dítěte. Z hlediska energie tedy na oběd pro dítě v mateřské škole vychází hodnota 2637 kJ. Jak vidíme v tabulce 1, v některých dnech se skutečná energetická hodnota blíží k té doporučené, jindy je mnohem vyšší či nižší. Skutečná průměrná energetická hodnota týdně je 2292,901 kJ, což se od hodnoty doporučené výrazně neodlišuje. Z toho vyplývá, že obecná výživová doporučení jsou dodržována. Je však třeba brát v potaz fakt, že každé dítě jí odlišné množství, čímž se zvyšuje i snižuje energetický příjem u jednotlivých dětí. Graf 3 ukazuje, jak se lišil denní energetický příjem od doporučeného příjmu.

Tabulka 3 – Bílkoviny – obědy – denní příjem Dny:

g

1. týden 11. 2. 12. 2. 13. 2. 14. 2. 15. 2. 2. týden 18. 2. 19. 2. 20. 2. 21. 2. 22. 2. 3. týden 25. 2. 26. 2. 27. 2. 28. 2. 1. 3. 4. týden 4. 3. 5. 3. 6. 3. 7.3. 8. 3.

24,21 25,32 25,82 28,13 31,61 32,18 26,77 15,91 13,51 44,67 24,67 27,21 23,72 19,55 31,10 15,75 36,66 31,93 45,65 32,27

42

Tabulka 4 – Bílkoviny – obědy ob – průměrný týdenní příjem gramy - průměr: Týdny: 1. 2. 3. 4.

27,02 26,61 25,25 32,45

Graf 4 – Bílkoviny – obědy ědy – denní příjem

gramy

Množství bílkovin - obědy - dny 50 40 30 20 10 0 11. 12. 13. 14. 15. 18. 19. 20. 21. 22. 25. 26. 27. 28. 1. 3. 4. 3. 5. 3. 6. 3. 7.3. 8. 3. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2.

ědy – průměrný týdenní příjem Graf 5 – Bílkoviny – obědy

gramy

Průměrné množství bílkovin - týdny 40 30 20 10 0 1.

2.

3.

4.

týdny

Doporučený ený denní př příjem bílkovin je pro dítě ve věku ku od 4 do 7 let 15 15-17 g. Z uvedených tabulek a grafů vyplývá, že průměrný pr denní příjem činil inil 27,8 g, což je nadpr nadprůměr. I zde je ovšem třeba eba poznamenat, že každé dítě dít jedlo odlišné množství, některé děti ěti jedly málo, jiné si jídlo přidávaly, idávaly, nelze tedy zcela přesně p určit, jaký byl přesný příjem íjem bílkovin.

43

Tabulka 5 – Tuky – obědy – denní příjem Dny:

g

1. týden 11. 2. 12. 2. 13. 2. 14. 2. 15. 2. 2. týden 18. 2. 19. 2. 20. 2. 21. 2. 22. 2. 3. týden 25. 2. 26. 2. 27. 2. 28. 2. 1. 3. 4. týden 4. 3. 5. 3. 6. 3. 7.3. 8. 3.

34,72 27,14 24,18 23,99 40,37 25,92 28,63 13,15 7,90 26,04 33,90 23,74 21,54 44,37 60,03 11,85 23,16 15,51 49,40 14,60

Tabulka 6 – Tuky – obědy – průměrný týdenní příjem gramy - průměr: Týdny: 1. 2. 3. 4.

30,08 20,33 36,72 22,90

44

Graf 6 – Tuky – obědy – denní příjem p

gramy

Množství tuků - obědy - dny 80 60 40 20 0 11. 12. 13. 14. 15. 18. 19. 20. 21. 22. 25. 26. 27. 28. 1. 3. 4. 3. 5. 3. 6. 3. 7.3. 8. 3. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. dny

Graf 7 – Tuky – obědy – průměrný pr týdenní příjem

Průměrné množství tuků - týdny 40 35

gramy

30 25 20 15 10 5 0 1.

2.

3.

4.

týdny

Doporučený ený denní př příjem tuků pro děti předškolního věku ku je 45 – 60 gramů. Průměrná hodnota přijímaných tukůů byla 27,5 gram gramů. Procentuálně by měll být obsah tuk tuků u obědu 30 – 35 %. Z toho vyplývá, že průměrně prům činil příjem tuků 21 % což je mírný podprůměr. podpr Je však třeba brát v potaz, že množství jídla, které děti d snědly, dly, bylo velmi individuální a také fakt, že nedílnou součástí dětského tského stravování je stravování doma, kde se ppříjem tukuu ve strav stravě dětí zvýšit, ale také snížit.

45

Tabulka 7 – Sacharidy – obědy – denní příjem Dny:

g

1. týden 11. 2. 12. 2. 13. 2. 14. 2. 15. 2. 2. týden 18. 2. 19. 2. 20. 2. 21. 2. 22. 2. 3. týden 25. 2. 26. 2. 27. 2. 28. 2. 1. 3. 4. týden 4. 3. 5. 3. 6. 3. 7.3. 8. 3.

57,21 48,26 47,40 55,10 37,67 43,13 61,87 78,34 42,07 93,96 49,14 43,12 41,53 32,88 69,96 80,67 48,23 54,23 63,40 64,57

Tabulka 8 – Sacharidy – obědy – průměrný týdenní příjem gramy - průměr: Týdny: 1. 2. 3. 4.

49,13 63,88 47,33 62,22

46

Graf 8 – Sacharidy – obědy ědy – denní příjem

gramy

Množství sacharidů - obědy - dny 100 80 60 40 20 0 11. 12. 13. 14. 15. 18. 19. 20. 21. 22. 25. 26. 27. 28. 1. 3. 4. 3. 5. 3. 6. 3. 7.3. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. dny

ědy – průměrný týdenní příjem Graf 9 – Sacharidy – obědy

Průměrné množství sacharidů - týdny 70 60

gramy

50 40 30 20 10 0 1.

2.

3.

4.

týdny

Denně by měly děti ěti předškolního p věku přijímat zhruba 200 – 241 g sacharidů. Je však třeba poznamenat, že příjem říjem určuje ur hmotnost dítěte, která se může že výrazně výrazn lišit. Na jednu porci oběda da vychází poté zhruba 84 gramů gram sacharidů, které by měly ly být v rámci oběda přijaty. Jak můžeme pozorovat v grafu 8, někdy n se hodnota blíží k doporučeným eným hodnotám, jindy je vyšší či nižší. Průměrně pak příjem íjem sacharid sacharidů dosahuje hodnoty 55 g v rámci jednoho oběda, ob což je nižší hodnota.

47

4.2 Analýza potravin v jídelním lístku Jídelní lístky, které jsou připraveny školní jídelnou, by měly obsahovat potraviny podle pravidel, které jsou vyjádřeny prostřednictvím potravinové pyramidy.

4.2.1 Mléko a mléčné výrobky Mléko a mléčné výrobky byly součástí všech čtyř jídelních lístků. Pozornost byla zaměřena na mléko, mléčné výrobky i na mléko jako přísadu při přípravě jídel. V průběhu 4 týdnů se mléko v jídelníčku objevilo desetkrát. Jednalo se buď o mléko neochucené, nebo mléko ochucené. Dále se v jídelníčku objevily potraviny jako bílá káva, Granko, kakao, jogurtové mléko, jogurty, krupicová kaše či tvarohový dezert s malinami a pudink.

4.2.2 Maso a ryby Maso a pokrmy vyrobené z masa se v jídelním lístku objevily celkem 19krát. Jednalo se především o hlavní jídla, avšak pokrmy z masa byly zaznamenány i u přesnídávek či svačin, kdy se jednalo především o pomazánky či paštiky. Ryba se v jídelníčku objevila třikrát - dvakrát jako rybí filé, jednou jako pomazánka ze šprotů.

4.2.3 Ovoce, zelenina Ovoce se v jídelníčku objevilo téměř každý den, obvykle v rámci přesnídávky či svačiny, případně se podávalo k obědu ve formě kompotu. Ovoce doplňovalo především sladké svačiny a přesnídávky. Zelenina byla nedílnou součástí jídelníčku. Objevila se ve stravě dětí téměř každý den. Většinou byla podávána ke svačině či přesnídávce, především, jednalo-li se o slanou svačinu a přesnídávku. V jídelníčku se také zelenina objevila jako příloha – dušená mrkev nebo součást pomazánek – ředkvičková pomazánka.

4.2.4 Luštěniny, obiloviny, pečivo Luštěniny nebyly v jídelníčku výrazně zastoupeny, objevily se ve formě hrachové polévky, pohankové polévky, omáčky z fazolových lusků, pomazánky z cizrny nebo mexického fazolového hrnce. Pečivo bylo pro děti nachystáno každý den, někdy bílé pečivo jako rohlík či

48

chléb, často se však jednalo o cereální pečivo – například žitný rohlík, dýňový chléb, žitný chléb cereální veka nebo cereální rohlík. Pečivo se podávalo především k přesnídávce a svačině, jednou k obědu.

4.2.5 Nápoje Nápoje byly dětem k dispozici po celý den v MŠ. Většinou byly dětem nabízeny čaje (příchuť lesních plodů, šípkový, bylinný s citronem), vitaminové nápoje. Dále pak také mléka (ochucená i neochucená), kakao, nápoj Granko či bílá káva. Nápoje byly součástí všech jídel v mateřské škole.

4.2.6 Stravování dětí v praxi MŠ Je mnoho doporučení a to jak pro výživu dětí, tak i pro jejich výchovu, kterou lze uplatnit v oblasti výchovy ke zdravému životnímu stylu a s tím související zdravou stravou. Avšak praxe se mnohdy velmi liší od teorie.

4.2.6.1 Pedagogické působení Děti se v mateřské škole stravují pod dozorem pedagogů, avšak mnoho zvyků si přinášejí z domova. To však nic nemění na tom, že pedagogové hrají při stravování dětí v MŠ velkou roli. Prvním faktem, na který byla zaměřena pozornost, bylo, zda pedagogové vedou děti ke zdravému stravování, zda dětem například vysvětlují, co právě jedí, proč jsou konkrétní potraviny důležité pro lidský organismus. V praxi mají pedagogové velmi málo času na to, aby v průběhu stravování o všech jídlech podávaly informace. Pokud pedagog zpozoroval, že některou potravinu děti odmítají, vysvětlil jim, že by ji alespoň měly zkusit, a uvedl, proč je důležité ji jíst (například zelenina, mléko, maso). V rámci vzdělávání předškolních dětí se tématu zdravého životního stylu a zdravého stravování věnují mateřské školy v rámci svého Školního vzdělávacího programu a třídního vzdělávacího programu. Velmi pozitivní bylo, že učitelky šly dětem příkladem, veškerá jídla jedly s nimi, jedly je u svého jídelního stolu, případně s dětmi u stolečků, pokud tam bylo volné místo. Dbaly na to, aby děti dodržovaly pravidla i při stolování, bylo dbáno na to, aby děti při jídle nemluvily.

49

4.2.6.2 Děti a stravování v MŠ U všech dětí byly respektovány individuální potřeby. Pokud dítě některou potravinu nejedlo, nebyla mu nucena, bylo mu pouze nabídnuto, aby ji ochutnal. Děti si mohly říci, jaké porce chtějí, mohly si přidat, jakmile dojedly porci. Děti snědly tolik, kolik samy chtěly, nemusely jídla dojídat. Děti byly také vedeny k tomu, aby byly schopny se samy obsloužit. Učily se nosit tácky, talíře, příbory a hrnečky. U oběda si došly samy pro prostírání a příbor, odnesly si vše ke stolečku a tam položily tak, jak vše patří. Mladší děti, které ještě neuměly jíst nožem a vidličkou, jedly lžící. Předškolní děti si samy nalévaly polévku. Děti byly také naučeny, že pokud něco vylijí, dojdou si samy pro utěrku a uklidí po sobě.

4.3 Diskuze V praxi se v mateřské škole setkáváme s dětmi ve věku od 2 do 7 let. Energetický příjem se liší podle věku dítěte. Jak bylo uvedeno v kapitole Výživová doporučení pro děti od 3 do 6let, dítě ve věku od 1 roku do 3 let by mělo mít denní energetický příjem 1300 kcal. Děti starší, tedy od 4 do 6 let by měly mít příjem energie v hodnotě 1800 kcal. Pro naši práci je snažší, převedeme-li si uvedené kilokalorie (kcal) na kilojouly (kJ). Z toho plyne, že energetický příjem dětí od 1 do 3 let je 5442,8 kJ, příjem dětí od 4 do 6 let je pak 7536,2 kJ. V práci byla zaměřena pozornost na oběd. Ten by měl činit 35 % z celkového denního příjmu dítěte. Jednoduchým výpočtem bylo zjištěno, že oběd v mateřské škole by měl mít hodnotu 2637 kJ – vzhledem k tomu, že školní jídelna připravuje jídlo komplexně pro všechny děti, kalkulovalo se s touto hodnotou, ačkoli se doporučená hodnota oběda může lišit dle věku dítěte – v mateřské škole byly i děti dvouleté. Dalšími výpočty byly zjištěny nutriční hodnoty jednotlivých obědů, posléze byly tyto hodnoty zprůměrovány. Díky tomu bylo zjištěno, že průměrná energetická hodnota obědů v mateřské škole byla 2292 kJ. Z toho vyplývá, že obědy měly nižší energetickou hodnotu, než je obecně doporučováno. Je však třeba poznamenat, že mnohé děti si v průběhu oběda chodily přidávat další jídlo, čímž se samozřejmě výsledná energetická hodnota jednoho obědu zvýšila.

50

Stejně tak některé děti určité pokrmy či potraviny jíst odmítaly, čímž výsledná hodnota klesá. Jedná se tedy pouze o orientační hodnotu. Dalším předmětem výzkumu bylo pedagogické působení učitelek v oblasti zdravé výživy. Pozorováním bylo zjištěno, že pedagogové se snaží, aby děti věděly, co jedí, aby měly ke zdravému jídlu pozitivní vztah. Je-li prostor a čas, snaží se dětem říci, co právě jedí, proč je konkrétní jídlo zdravé a jak lidskému tělu prospívá. Další prostor pro výchovu ke zdravé výživě vzniká díky školnímu vzdělávacímu programu, kdy se pracuje ve škole s tématem „Zdravá abeceda“, které se zabývá zdravím, a samozřejmě i zdravou stravou. Učitelky zařazují různé aktivity, které dětem přiblíží péči o zdraví, kam nepochybně patří i zdravé stravování.

51

ZÁVĚR Výživě dětí není v dnešní době věnována příliš velká pozornost. Uvádí se mnoho teorií a doporučení, avšak praxe je mnohdy diametrálně odlišná. Děti ve věku od 3 do 6 let (leckdy i od 2 do 7 let), pokud navštěvují mateřskou školu, se většinu týdne stravují mimo domov. Mateřská škola zastává mnoho funkcí a má velký význam pro vývoj dítěte. Stravování v mateřské škole je velmi specifické – děti mají pravidelný stravovací režim, učí se stolování, jí se svými vrstevníky. Pro děti má mnohdy stravování v mateřské škole i společenský charakter. Děti se sejdou u jednoho stolečku, jedí a u toho si zároveň povídají, sdělují si své myšlenky a zážitky. Strava dětí je velmi důležitá pro jejích správný vývoj, proto je třeba nabízet dětem dostatek kvalitních potravin. Existují výživová doporučení, která je třeba dodržovat, aby se děti správně vyvíjely a rostly. Mateřská škola souvisí s výchovou rodinnou. Děti si z domova přinášejí mnoho návyků, i co se týče stravování. Některá jídla jedí například jen v mateřské škole apod. Musíme si uvědomit, že úkolem pedagogů v mateřské škole je především to, aby dětem předali co nejvíce informací a ukázali co nejvíce možností. Předškolní pedagog by měl být příkladem pro děti, i co se týče zdravého životního stylu a zdravého stravování. V dnešní mateřské škole není zcela prostor pro to, aby se dětem předalo vše, co se jim předat dá. Je to způsobeno například počtem dětí v jedné třídě, mnohdy i osobností pedagoga. Některé mateřské školy se zaměřují na zdravý životní styl, avšak není to stále běžnou součástí všech mateřských škol. Dalším problémem je fakt, že mnoho mateřských škol si nechává dodávat stravu ze školních jídelen, které připravují stravu pro více škol. Větší výhodu mají mateřské školy, které si připravují stravu samy. Vše je však v dnešní době záležitost finančních možností školy a také lokalitou, ve které se škola nachází. Je třeba věnovat pozornost dětské stravě, stejně jako stravě dospělých. Bylo by vhodné, kdyby se do stravy dětí dostávaly i jiné potraviny než ty, které se tam objevují již po několik desítek let. Děti by měly poznat mnoho potravin, různé chutě a vůně. V jejich jídelníčku by se měly objevovat různé druhy ovoce, zeleniny, příloh, masa, nápojů apod. Ve školách stále zůstává

52

klasická podoba školních jídel, například exotické ovoce se v jídelníčkách neobjevuje takřka vůbec. Za velmi zásadní pak považuji fakt, že dítě se v mateřské škole nesetkává s čistou vodou, jakožto s variantou nápoje. Dětem jsou vždy přichystány čaje, šťávy, džusy a podobně. Voda by měla být nabízena stejně jako jiné nápoje, aby se ji děti naučily pít, protože v dnešní době si z domu přinášejí spíše návyky k pití slazených nápojů, což je pro jejich zdraví zcela nevhodné.

53

SOUHRN Klíčová slova: výživa, předškolní věk, mateřská škola V bakalářské práci jsou popsána výživová doporučení pro děti a výživa dětí v mateřských školách. Prostřednictvím analýzy dokumentů byly rozebrány jídelní lístky – nutriční hodnoty, potraviny, které jídelníčky obsahovaly. Cílem bylo zjistit vztah mezi teorií a praxí v rámci dětské výživy v mateřské škole. V rámci pozorování bylo zjištěno, jak působí pedagogové v praxi, jak vedou děti ke zdravému stravování a zda jdou sami při stolování příkladem. Výzkum proběhl v Mateřské škole Beruška v Petrově nad Desnou. Přínosem výzkumu je zjištění, že v dnešní době není výživě dětí v mateřských školách stále věnována dostatečná pozornost. Situace je v normě, avšak je nutné si uvědomit, že stravování a výživě dětí by měla být věnována stejná pozornost jako obsahu vzdělávání.

54

SUMMARY Key words: nutrition, pre-school age, kindergarten This thesis describes the nutrition recommendations for pre-school children and nutrition of children in nursery schools. Menu cards were analyzed - nutritional value and food in menus. The aim was to determine the relationship between child nutrition theory and practice in kindergarten. The observation was found how to act teachers in practice to lead children to eat healthy. The research was conducted in the Nursery School „Beruška“ in Petrov nad Desnou. The benefit of research is finding that today is not still given sufficient attention to the nutrition of children in kindergartens. The situation is normal, but it is necessary to realize that the diet and nutrition of children should be given the same attention as to the content of education.

55

REFERENČNÍ SEZNAM V této práci bylo použito informací z následujících zdrojů.

Seznam použité literatury 1. BINAROVÁ I., HOLÁSKOVÁ K., PETROVÁ A., PLEVOVÁ I., ŠIMÍČKOVÁČÍŽKOVÁ J., PUGNEROVÁ M. Přehled vývojové psychologie. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 175 s. ISBN 80-244-0629-2. 2. FOŘT P. Moderní výživa pro děti. Praha: Metramedia, 2000. 229 s. ISBN 80-238-5498-4. 3. Fórum zdravé výživy: Draslík (K) [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/draslik/139-draslik-k.aspx 4. Fórum zdravé výživy: Fluór (F) [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/fluor/140-fluor-f.aspx 5. Fórum zdravé výživy: Hořčík (Mg) [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/horcik/136-horcik-mg.aspx 6. Fórum zdravé výživy: Jód (I) [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/jod/144-jod-i.aspx 7. Fórum zdravé výživy: Selen (Se) [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/selen/141-selen-se.aspx 8. Fórum zdravé výživy: Sodík (NA) [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/sodik/137-sodik-na.aspx 9. Fórum zdravé výživy: Vápník (Ca) [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/vapnik/134-vapnik-ca.aspx 10. Fórum zdravé výživy: Zinek (Zn) [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/zinek/138-zinek-zn.aspx 11. Fórum zdravé výživy: Železo (Fe) [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/pro-media/slovnik/zelezo/135-zelezo-fe-.aspx 12. FRAŇKOVÁ S., DVOŘÁKOVÁ-JANÚ V. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. Praha: Karolinum, 2003. 256 s. ISBN 80-246-0548-1. 13. FRAŇKOVÁ S., ODEHNAL J., PAŘÍZKOVÁ J. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. Praha: HZ, 2000. 198 s. ISBN 80-860-0932-7. 56

14. FRÜHAUF P. Fyziologie a patologie dětské výživy. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2000. 62 s. ISBN 80-246-0069-2. 15. JELÍNEK J., ZICHÁČEK V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2005, 575 s. ISBN 80-7182-177-2. 16. Jídelny.cz: Tuky ve výživě (nejen) dětí. STÁRKOVÁ, J. [online]. 2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.jidelny.cz/show.aspx?id=1238 17. MATĚJČEK Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha: Portál, 1999. 143 s. ISBN 80-7178320-X. 18. MÜLLEROVÁ, J. Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci: Stravování v mateřské škole [online]. 2009 [cit. 2013-0321]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/3184/STRAVOVANI-V-MATERSKESKOLE.html/ 19. Národní ústav pro vzdělávání: RVP pro předškolní vzdělávání [online]. 2011 [cit. 201303-21].

Dostupné

z:

http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-pro-vseobecne-

vzdelavani 20. NEVORAL, J. Výživa v dětském věku. Jinočany: H+H, 2003. 434 s. ISBN 80-86022-93-5. 21. PRŮCHA J., WALTEROVÁ E., MAREŠ J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-717-8772-8. 22. SMOLÍKOVÁ, K. et al. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, TAURIS, 2006. ISBN 80–87000–00–5. 23. Vitamíny:

Vitamín

B. [online].

2009

[cit.

2013-03-03].

Dostupné

z:

http://www.mojevitaminy.cz/vitamin-b/ 24. Výživa dětí: Co najdeme na poschodích [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potravinova-pyramida/co-najdeme-naposchodich 25. Výživa dětí: Cukr a sladkosti [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/cukr-a-sladkosti

57

26. Výživa dětí: Denně 5x aneb Zdravá jídla pro děti. [online]. 2011 [cit. 2013-03-03]. Dostupné

z:

http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/5x-denne-aneb-zdrava-jidla-pro-

deti/ 27. Výživa dětí: Desatero výživy dětí [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/desatero-vyzivy-deti/ 28. Výživa dětí: Maso a masné výrobky [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/maso-a-masne-vyrobky 29. Výživa dětí: Mléko a mléčné výrobky [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/mleko-a-mlecne-vyrobky/ 30. Výživa

dětí:

Ovoce,

ořechy [online].

2011

[cit.

2013-03-21].

Dostupné

z:

http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/ovoce-orechy/ 31. Výživa dětí: Pečivo a obiloviny [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/pecivo-a-obiloviny 32. Výživa dětí: Sacharidy v dětské výživě aneb Zdravé mlsání. [online]. 2011 [cit. 2013-0303].

Dostupné

z:

http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/tema-mesice/sacharidy-v-

detske-vyzive-aneb-zdrave-mlsani/ 33. Výživa dětí: Vláknina v dětském jídelníčku [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/tema-mesice/vlaknina-v-detskem-jidelnicku 34. Výživa dětí Vliv bílkovin na růst. [online]. 2011 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/tema-mesice/vliv-bilkovin-na-rust/ 35. Výživa dětí: Zelenina, luštěniny [online]. 2011 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.vyzivadeti.cz/zdrava-vyziva/potraviny/zelenina-lusteniny 36. ZEMÁNEK P. Biologie člověka. Olomouc: Univerzita Palackého, 2009. 89 s.

58

Seznam použitých symbolů a zkratek RVP PV

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

MŠ

mateřská škola

GI

glykemický index

např.

například

g

gram

kg

kilogram

ml

mililitr

59

Seznam obrázků Graf 1 – Energetický příjem – obědy – dny…………………………………………………40 Graf 2 – Průměrný energetický příjem – obědy – týdny……………………………………41 Graf 3 – Energetický příjem: doporučení vs. skutečný příjem………………………………41 Graf 4 – Bílkoviny – obědy – denní příjem…………………………………………………43 Graf 5 – Bílkoviny – obědy – průměrný týdenní příjem…………………………………….43 Graf 6 – Tuky – obědy – denní příjem………………………………………………………45 Graf 7 – Tuky – obědy – průměrný týdenní příjem…………………………………………45 Graf 8 – Sacharidy – obědy – denní příjem…………………………………………………47 Graf 9 – Sacharidy – obědy – průměrný týdenní příjem……………………………………47

60

Seznam tabulek Tabulka 1 – Energetická hodnota obědů (kJ) ……………………………………………………40 Tabulka 2 – Průměrný energetický příjem – obědy – týdny……………………………………..41 Tabulka 3 – Bílkoviny – obědy – denní příjem…………………………………………………..42 Tabulka 4 – Bílkoviny – obědy – průměrný týdenní příjem……………………………………..43 Tabulka 5 – Tuky – obědy – denní příjem……………………………………………………….44 Tabulka 6 – Tuky – obědy – průměrný týdenní příjem………………………………………….44 Tabulka 7 – Sacharidy – obědy – denní příjem………………………………………………….46 Tabulka 8 – Sacharidy – obědy – průměrný týdenní příjem…………………………………….46

61

Seznam příloh Příloha č. 1: Jídelní lístek – 11. 2. 2013 – 15. 2. 2013 Příloha č. 2: Jídelní lístek – 18. 2. 2013 – 22. 2. 2013 Příloha č. 3: Jídelní lístek – 25. 2. 2013 – 1. 3. 2013 Příloha č. 4: Jídelní lístek – 4. 3. 2013 – 8. 3. 2013

62

Příloha č. 1:

Jídelní lístek - 11. 2. 2013 – 15. 2. 2013

PONDĚLÍ

Přesnídávka

Mléko, perla máslová, jahodový džem, chléb

Oběd

Polévka pohanková se zeleninou, vepřové žebírko balkán, dušená rýže, meruňkový kompot s dýní, čaj

Svačina ÚTERÝ

Přesnídávka

Čaj, kapiová pomazánka, rohlík Bílá káva, salámová pomazánka (ze šunkového masa), chléb

Oběd

Polévka hovězí s abecedou, vařené vejce, omáčka z fazolových lusků, vařené brambory, čaj

Svačina

Čaj

s citrónem,

pomazánka

z paštiky, zelenina, ovsík STŘEDA

Přesnídávka Oběd

Mléko, rama, dýňový chléb Polévka z rybího filé s těst. hráškem, zvěřinový guláš, houskový knedlík, ovoce, čaj

Svačina

Čaj, zeleninový salát se sýrem, křehký chléb

ČTVRTEK

Přesnídávka

Čaj, švédská pomazánka, žitný chléb

Oběd

Polévka rajčatová s vločkami, krůtí gyros, opékané brambory, tzatziki, vit. nápoj

Svačina PÁTEK

Přesnídávka

Granko, tvarohový koláč, ½ jablko Čaj, pomazánka z cizrny, zelenina, chléb

Oběd

Polévka luštěninová, játra dušená na cibulce, špecle, ovocný jogurt, čaj

Svačina

Mléko, kakaové řezy

Vedoucí školní jídelny: Pavelková Andrea Hlavní kuchařka: Morávková Vladimíra Oběd je určen k přímé spotřebě do 14:00. Změna jídelníčku vyhrazena.

Příloha č. 2:

Jídelní lístek - 18. 2. 2013 – 22. 2. 2013

Bílá káva, pomazánka z ajvaru, cr. chléb Polévka kmínová s vejcem, vepřová Oběd pečeně, sýrová omáčka, těstoviny penne, čaj lesní plody Čaj, pomazánka z ryb v tomatě, Svačina pórek, chléb Mléko, tvarohová pomazánka, rajče, ÚTERÝ Přesnídávka chléb Polévka hrachová, zahradnická Oběd sekaná, bramborová kaše, salát z červené řepy, čaj šípkový Kakao, medové máslo, rohlík Svačina Čaj, rama, šunkový salám, zelenina, STŘEDA Přesnídávka chléb Polévka masová krémová, makový a Oběd tvarohový závin, ovoce, malinové mléko Čaj, kuřecí salát s pomerančem a Svačina jablky, ½ žitný rohlík Bílá káva, vaječná pomazánka, ČTVRTEK Přesnídávka zelenina, chléb Polévka česneková s bramborem, Oběd hovězí maso stroganov, dušená rýže, čaj Jogurtové mléko, loupáček, ovoce, Svačina ½ jablko Čaj, hruškové pyré, piškot PÁTEK Přesnídávka Polévka dršťková z hlívy ústřičné, Oběd rybí filé se zeleninovou krustou, šťouchané brambory, dýňový kompot, ovocný sirup Mléko, mrkvová pomazánka, chléb Svačina Vedoucí školní jídelny: Pavelková Andrea Hlavní kuchařka: Morávková Vladimíra Oběd je určen k přímé spotřebě do 14:00. Změna jídelníčku vyhrazena. PONDĚLÍ

Přesnídávka

Příloha č. 3:

Jídelní lístek - 25. 2. 2013 – 1. 3. 2013

Čaj, čokoládový pudink, piškot Polévka z bretaňské zeleniny, čevapčiči, bramborová kaše, míchaný kompot, čaj šípkový Mléko, pomazánkové máslo se Svačina šunkou, okurek, chléb Bílá káva, obložený žitný chléb ÚTERÝ Přesnídávka Polévka hovězí s nudlemi, Oběd bratislavská vepřová kýta, houskový knedlík, čaj ovocný Vit. nápoj, ovocný salát s medem, Svačina jogurtový plátek Mléko, rozhuda, rajče, chléb STŘEDA Přesnídávka Polévka rýžová, šneci s kuřecího Oběd masa, opékané brambory, vit. nápoj Čaj s citrónem, pomazánka Svačina z uzených šprotů, chléb křupák Mléko, pomazánka z hermelínu, cr. ČTVRTEK Přesnídávka rohlík Polévka jáhlová, mexický fazolový Oběd hrnec, chléb, čaj Vit. nápoj, jogurt, křupavé müsli Svačina Kakao, makovec, ovoce PÁTEK Přesnídávka Polévka kulajda, tokáň z více druhů Oběd masa, těstoviny vřetena, čaj Čaj, ředkvičková pomazánka Svačina s lučinou, rohlík Vedoucí školní jídelny: Pavelková Andrea Hlavní kuchařka: Morávková Vladimíra Oběd je určen k přímé spotřebě do 14:00. Změna jídelníčku vyhrazena. PONDĚLÍ

Přesnídávka Oběd

Příloha č. 4:

Jídelní lístek - 4. 3. 2013 – 8. 3. 2013

Čaj, pomazánka z tresčích jater, kedluben, chléb Polévka drožďová, bramborové Oběd knedlíky plněné uzeninou, červené zelí dušené, čaj ovocný Mléko, pomazánkové máslo Svačina s celerem, ½ cr. rohlík Bílá káva, tavený sýr, okurek, ovsík ÚTERÝ Přesnídávka Polévka čočková, králičí maso na Oběd smetanové omáčce, těstoviny kolínka, ovoce, šípkový čaj Kakao, lískooříškový krém, ovoce, Svačina vánočka Čaj, krupicová kaše se skořicí STŘEDA Přesnídávka Polévka slepičí s játrovými Oběd knedlíčky a tarhoňou, vepřová pečeně, dušená mrkev, vařené brambory, vit. nápoj Čaj s citrónem, carská pomazánka, Svačina cr. veka Čaj bylinný, pomazánka ze ČTVRTEK Přesnídávka šunkového masa, pórek, chléb Polévka gulášová, rýžový nákyp Oběd s meruňkami a švestkami, jablko, čokoládové mléko Čaj ovocný, vepřová pomazánka, Svačina dýňový chléb Bílá káva, slaný piroh PÁTEK Přesnídávka Polévka zeleninová se sýrovým Oběd kapáním, rybí filé na másle, bramborová kaše, kompot, čaj Vit. nápoj, tvarohový dezert Svačina s pudinkem a malinami Vedoucí školní jídelny: Pavelková Andrea Hlavní kuchařka: Morávková Vladimíra Oběd je určen k přímé spotřebě do 14:00. Změna jídelníčku vyhrazena. PONDĚLÍ

Přesnídávka

ANOTACE Jméno a příjmení:

Barbora Mlčochová

Katedra:

Katedra antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce:

Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.

Rok obhajoby:

2013

Název práce: Výživa dětí v mateřských školách Název v angličtině: Children´s nutrition in kidergarten Anotace práce:

Bakalářská práce se zabývá problematikou výživy, stravování a stolování dětí v mateřské škole. Vychází z teoretických poznatků zabývajících se výživovými doporučeními pro děti předškolního věku. Práce se zabývá také praktickou stránkou stravování v mateřské škole – pedagogické působení, individuální přístup k dětem, sebeobsluha dětí.

Klíčová slova:

předškolní věk, výživa dětí, mateřská škola, vývoj dítěte, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

Anotace v angličtině:

This bachelor thesis deals with the problems of nutrition, food and eating children in kindergarten. The theoretical part is based on general dietary recommendations for preschool children. The work also deals with practical aspects of eating in kindergarten - pedagogical activity, individual approach to children.

Klíčová slova v angličtině:

Přílohy vázané v práci:

pre-school age, children´s nutrition, kindergarten, numery school, child development, The Framework Educational program for pre-school education Příloha č. 1: Jídelní lístek – 11. 2. 2013 – 15. 2. 2013 Příloha č. 2: Jídelní lístek – 18. 2. 2013 – 22. 2. 2013 Příloha č. 3: Jídelní lístek – 25. 2. 2013 – 1. 3. 2013 Příloha č. 4: Jídelní lístek – 4. 3. 2013 – 8. 3. 2013

Rozsah práce:

62 stran

Jazyk práce:

český jazyk