UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy
Bakalářská práce Nikola Horníková Učitelství pro mateřské školy
Výţiva, stravovací návyky a skladba jídelníčku u dětí předškolního věku
Olomouc 2013
vedoucí práce: Mgr. Petr Zemánek, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Výţiva, stravovací návyky a skladba jídelníčku u dětí předškolního věku“ vypracovala samostatně na základě uvedené literatury a pouţitých zdrojů.
V Olomouci dne ........................................
Nikola Horníková ...............................
Děkuji Mgr. Petru Zemánkovi, Ph.D., za poskytování cenných rad, připomínek a za odborné vedení při zpracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala vedení MŠ Jiřího z Poděbrad v Uničově za poskytnuté materiály, rady a informace.
OBSAH OBSAH ...................................................................................................................... 4 ÚVOD ........................................................................................................................ 6 1
CÍL PRÁCE ....................................................................................................... 7
2
TEORETICKÉ POZNATKY .......................................................................... 8 2.1
Vývoj dětského organizmu v předškolním věku ........................................... 8
2.2
Výţiva dětí v předškolním věku .................................................................... 8
2.2.1
2.3
Stravovací návyky dětí ............................................................................................ 9
Nezbytné výţivové prvky pro lidský organizmus ....................................... 10
2.3.1
Tuky (lipidy)........................................................................................................... 10
2.3.2
Cukry (sacharidy) .................................................................................................. 12
2.3.2.1
3
2.3.3
Bílkoviny (proteiny)............................................................................................... 13
2.3.4
Minerální látky ...................................................................................................... 14
2.3.5
Vitamíny ................................................................................................................. 16
2.4
Pitný reţim dítěte ......................................................................................... 17
2.5
Výţivová pyramida...................................................................................... 18
2.6
Doporučené denní dávky ţivin (DDD) pro předškolní děti ........................ 22
METODIKA PRÁCE...................................................................................... 24 3.1
Metodika výzkumu ...................................................................................... 24
3.1.1
Teoreticko-praktická příprava............................................................................. 24
3.1.2
Výzkumné problémy ............................................................................................. 24
3.1.3
Charakteristika výzkumného souboru ................................................................ 26
3.1.4
Pouţitá metoda ....................................................................................................... 26
3.1.5
Organizace výzkumu ............................................................................................. 26
3.2 4
Vláknina ........................................................................................................... 13
Vyhodnocení výzkumu ................................................................................ 26
DISKUSE.......................................................................................................... 30
4. 1 Denní rozloţení stravy dítěte ......................................................................... 31 ZÁVĚR .................................................................................................................... 35 Souhrn ..................................................................................................................... 36 Summary ................................................................................................................. 37 REFERENČNÍ SEZNAM ..................................................................................... 38 Seznam pouţité literatury a internetových zdrojů ................................................ 38 Seznam pouţitých symbolů a zkratek .................................................................. 40 Seznam obrázků .................................................................................................... 40 Seznam tabulek ..................................................................................................... 40 Seznam příloh ....................................................................................................... 41 PŘÍLOHY
ÚVOD Děti předškolního věku jsou děti od 3 do 6 let. Právě toto období bývá velice často označováno za období rozkvětu. Dítě by mělo zvládat se samotné najíst, obléct a vykonávat kaţdodenní hygienu. V tomto období dochází ke zrychlení růstu dítěte. Děti předškolního věku obvykle váţí 15 – 25 kg a měří přibliţně 90 – 120 cm. Dochází také k výraznému nárůstu svalové hmoty a k růstu dlouhých kostí. V tomto věku jsou děti náchylné k osvojování si špatných pohybových stereotypů (například časté sezení u televize či počítače). Přestavba těla je pro děti náročná jak po psychické tak po fyzické stránce. Je nutné, aby rodiče dopřávali svým dětem pestrou a vyváţenou stravu a motivovali je ke správným stravovacím návykům (ve 3 letech dítě umí samostatně jíst lţíci, kolem 4. roku věku dítě pouţívá příbor, ale nekrájí si stravu na kousky, v 5 letech si dítě umí zpravidla samo namazat chléb, v 6 letech umí příborem krájet potravu na kousky a připravit jednoduchou snídani, či svačinu). Denní výdej energie dítěte je mnohonásobně větší, neţ energetický výdej dospělého. Jídelníček předškolního dítěte by měl být bohatý na tuky, cukry, bílkoviny, minerální látky, vitamíny a v neposlední řadě na vodu. Tématem bakalářské práce je současné stravování dětí předškolního věku a jejich stravovací návyky v rodině. V teoretické části této bakalářské práce jsou uvedeny výţivové prvky nezbytné pro dětský organismus. Emperická část práce je zaměřena na stravovací návyky dětí v rodině.
6
1 CÍL PRÁCE Hlavním cílem této bakalářské práce je nenásilnou formou, prostřednictvím dotazníku, zjistit stravovací návyky dětí předškolního věku v rodině. Dílčí cíle práce by se daly formulovat takto: Jak by měli rodiče správně postupovat při vytváření správných stravovacích návyků? Jak se vyvarovat špatným stravovacím návykům dítěte? Jaké je denní rozloţení stravy dítěte v rodině?
7
2 TEORETICKÉ POZNATKY V této kapitole budou popsány veškeré teoretické poznatky, které se týkají vývoje dětského organizmu v předškolním věku a výţivy dětí předškolního věku. Zejména pak stravovací návyky dětí a sloţky, které jsou pro lidský (dětský) organizmus nezbytné.
2.1 Vývoj dětského organizmu v předškolním věku Předškolní věk je období dynamického vývoje a růstu dětského jedince. Dítě v tomto období neroste jen do výšky, ale mění se i jeho typ postavy. Pohybová aktivita dětí je cílenější oproti batolecímu období. Děti ve věku od 3 do 6 let začínají koordinovat pohyby a věnovat se sportovním aktivitám. Na konci třetího roku dítě dosahuje tělesné výšky okolo 95 cm. Mezi 3 a 6 rokem věku se výška zvyšuje o 7-9,5 cm. V 6 letech tak děti dosahují výšky přibliţně 110-115 cm. Na konci batolecího období bývá váha dítěte uváděna asi 15 kg. Ročně pak dítě přibývá na váze 2-3 kg, v 6 letech dítě váţí asi 21 kg.
2.2 Výţiva dětí v předškolním věku Pro správný tělesný i psychický vývoj dítěte je důleţitý vhodný způsob výţivy. V období předškolního věku je potřeba energie stanovena průměrně na 240 kJ na 1 kilogram hmotnosti dítěte a den. Téměř 50 % energetické potřeby dítěte předškolního věku, je určeno k udrţení základních ţivotních procesů organismu, a to nezávisle na pohlaví dítěte. K pohybové aktivitě dítě potřebuje přibliţně 26 % energie. K zajištění přiměřeného růstu předškolního dítěte je potřeba 12 % energie. (Chrpová, 2010)
8
Desatero zdravé výţivy dětí: Pro správný fyzický i psychický růst dítěte, je velice důleţité dodrţovat výţivová doporučení a individuální potřeby jedince. Zde jsou popsány nejdůleţitější body, na které by měl dbát kaţdý rodič při stravování svého dítěte. Dopřát dětem rozmanitou a pestrou stravu, která bude bohatá na zeleninu a ovoce, mléčné výrobky, celozrnné výrobky a také na ryby a drůbeţ Nenechat děti hladovět, ale ani ne se přejídat, dítě by mělo jíst pravidelně (5 krát aţ 6krát denně), velikost dané porce by měla být přizpůsobena růstu dítěte, jeho hmotnosti a pohybové aktivitě Pravidelně dětem dodávat zdroje bílkovin, např. maso – drůbeţí a rybí, cereálie a luštěniny Dětem nabízet od kaţdého jídla jednu polévkovou lţíci na jeden rok věku Upřednostňovat spíše kvalitnější rostlinné tuky a oleje před tuky ţivočišnými Několikrát denně dětem umoţnit příjem mléčných výrobků Děti učit střídmosti v pojídání sladkostí, konzumaci cukrů a slazených nápojů Naučit děti dodrţovat správný pitný reţim – 1,5 aţ 2,5 l tekutin denně Vlastním příkladem vést děti ke zdravému způsobu ţivota Zdravotní stav dítěte konzultovat pravidelně s praktickým lékařem (hladina krevních tuků, cholesterolu, krevního tlaku, nadváha atd.) (http://www.bio-life.cz/clanky/deti-a-maminky/jak-na-vyzivu-a-stravovaci-navyky-udeti.html)
2.2.1 Stravovací návyky dětí Pokud rodiče vytvoří svým dětem správné stravovací návyky jiţ od útlého věku, zajistí jim tak základ pro zdravý ţivotní styl a ušetří dítěti mnoho zdravotních problémů. To jak se stravuje dítě, velice záleţí na zvycích dané rodiny a děti jedí především stejnou stravu, jako jejich rodiče. Pokud dítě nějakou potravinu vyloţeně odmítá, do jídla jej nenutíme. Obecně by příjem stravy měl odpovídat vydané energii.
9
Špatné stravovací návyky dětí: Při podávání stravy dětem, se jejich rodiče dopouštějí těchto zásadních chyb. Nutí své dítě jíst celou porci, coţ můţe vést k odporu k jídlu Připravují svým dětem stále stejné pokrmy, které nebudí u dětí zájem Stravu podávají dětem, kdyţ jsou unavené – dítě má špatnou chuť k jídlu Rodiče učí jíst své děti v tzv. „fast-foodech“, tedy v rychlých občerstveních
2.3 Nezbytné výţivové prvky pro lidský organizmus Za makronutrienty, neboli základní ţiviny, povaţujeme lipidy, sacharidy a proteiny. Nebo také zjednodušeně tuky, cukry a bílkoviny. Důleţitou součástí stravy jsou také minerální látky, vitamíny a voda. (Grofová, 2007) Energetická hodnota stravy dětí, by měla být sloţena z 27-33 % tuků, 55-63 % cukrů a 10-15 % bílkovin. (http://www.bio-life.cz/clanky/deti-a-maminky/jak-na-vyzivu-a-stravovaci-navyky-u-deti.html)
2.3.1 Tuky (lipidy) Tuky jsou nedílnou sloţkou potravy. Jejich význam pro lidský organizmus je následující: Po poţití vyvolávají pocit sytosti, který se dostavuje přibliţně za půl hodiny po konzumaci pokrmu Jsou nejvydatnějším zdrojem energie v potravě. Jejich energetická hodnota na jednotku váhy je téměř dvojnásobná, oproti sacharidům a bílkovinám Při tepelné úpravě potravin z lipidů vznikají látky, které jsou odpovědné za charakteristickou vůni pokrmů a chuť. Jsou nositelem látek, které jsou nezbytné pro lidský organizmus - vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), nezbytných (esenciálních) mastných kyselin, sterolů a dalších. Dodávají stravě příjemnost a jemnost chuti při polykání a ţvýkání.
10
Tuky rozdělujeme na rostlinné a ţivočišné. Mezi rostlinné tuky řadíme oleje a stolní tuky vyrobené z olejů. Mezi tuky ţivočišné patří sádlo, lůj, rybí tuk a mléčný tuk. Výhodou tuků ţivočišných jsou příznivé chuťové vlastnosti a jejich vyšší stabilita. Naopak jejich nevýhodou je nízký obsah nenasycených mastných kyselin a vysoký obsah cholesterolu a nasycených mastných kyselin (Piťha, Poledne a kol., 2009).
Nasycené a nenasycené mastné kyseliny Hlavní rozdíl mezi nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami je ten, ţe nasycené mastné kyseliny si tělo dokáţe vytvořit samo. Nenasycené mastné kyseliny si však tělo samo vytvořit nedokáţe. Nasycené mastné kyseliny – (tělo si je umí vytvořit samo) Délka uhlovodíkového řetězce je 8 – 18 atomů, většina nasycených mastných kyselin, které přijímáme s potravou, jsou ţivočišného původu. Kromě toho, ţe jsou zdrojem energie, představují i důleţitou strukturální součást buněčných membrán (Svačina a kol., 2008). Nenasycené mastné kyseliny – (tělo si je vyrobit neumí) Spojují se především s bílkovinami a tak podněcují přeměnu potravy na energii, přičemţ dochází k jejich rozkladu. V těle reagují velmi snadno (Osten, 2005). Tab. 1: Rozdělení mastných kyselin kys. arachidová, kys. palmitová, Nasycené mastné kyseliny
kys. stearová, kys. kapronová, kys. máselná kys. arachidonová, kys.
Nenasycené mastné kyseliny
linoleová, kys. linolová, kys. olejová, kys. palmitoolejová
11
2.3.2 Cukry (sacharidy) Hlavním významem cukrů je pohotový zdroj energie. Pokrývají více neţ polovinu energetické potřeby.
Tab. 2: Rozdělení sacharidů
Monosacharidy – jednoduché
-
glukóza (cukr hroznový)
-
fruktóza (cukr ovocný)
-
galaktóza
(součást
mléčného
cukru) Disacharidy – jednoduché
Polysacharidy – sloţené
-
maltóza (cukr sladový)
-
sacharóza (cukr řepný)
-
laktóza (cukr mléčný)
-
stravitelné (glykogen, škrob)
-
nestravitelné (vláknina-rozpustná a nerozpustná)
V potravě přijímáme nejvíce škrob, který je obsaţen především v bramborách, obilninách a v rýţi. Monosacharidy jsou převáţně v ovoci, medu ale i v zelenině (mrkev). Mezi disacharidy patří cukr řepný, coţ je naše nejběţnější sladidlo. Laktóza je obsaţena v mléce, nejbohatší na laktózu je mateřské mléko (Machová a kol., 2009).
12
2.3.2.1 Vláknina Zdrojem vlákniny jsou pouze potraviny rostlinného původu, které jsou bohaté na mnoho dalších preventivních výţivových sloţek, jako jsou například minerální látky nebo vitamíny (Kunová, 2011) Rozpustná vláknina – jejím zdrojem je zelenina, ovoce a také obiloviny. Zvětšuje svůj objem a v ţaludku vytváří viskózní roztok, který zpomaluje jeho vyprazdňování a tak prodluţuje pocit nasycení Nerozpustná vláknina – jejím zdrojem je műsli, celozrnné těstoviny, luštěniny, nebo celozrnné pečivo. Urychluje průchod tráveniny zaţívacím systémem a tak zlepšuje střevní peristaltiku. (Kunová, 2005)
2.3.3 Bílkoviny (proteiny) Bílkoviny jsou sloţeny z 22 aminokyselin, které jsou nepostradatelnými stavebními kameny tělesné tkáně pro stavbu a růst imunitního systému. Na rozdíl od dospělého, který ke svému ţivotu potřebuje 8 aminokyselin, pro dítě je ţivotně důleţitých aminokyselin 10. Výţiva dítěte by měla obsahovat především bílkoviny rostlinného původu. Kvalitní rostlinné bílkoviny jsou obsaţeny např. v sójových bobech, v pšenici, kukuřici, v ţitě a v menším mnoţství v bramborech. Ţivočišné bílkoviny, které jsou vysoce hodnotné, nám dodávají potraviny jako vejce, mléko, mléčné výrobky, maso a ryby. (Arndt, 2009) Tab. 3: Rozdělení aminokyselin -
glycin, kys. glutamová, glutamin, serin, taurin, tyrosin, alanin,
Neesenciální aminokyseliny
cystein, prolin, hydroxyprolin, asparagin, kys. asparaginová
Semiesenciální aminokyseliny
-
histidin, arginin
-
valin, leucin, izoleucin, methionin,
Esenciální aminokyseliny
fenylalanin, lysin, tryptofan
13
Bílkoviny patří k nejdůleţitějším základním ţivinám, jsou součástí krve, buněk, enzymů, hormonů a protilátek. Proteiny jsou především důleţitou stavební látkou (Nováková, 2011).
2.3.4 Minerální látky Minerální látky organismus potřebuje jako stavební hmotu pro tvoření tkání (zuby, kosti). Důleţitou roli mají také ve funkčních systémech (například při nervosvalovém přenosu). Minerální látky jsou rozděleny podle mnoţství potřebného pro lidský organismus (Kunová, 2011). Tab. 4: Rozdělení minerálních látek Makroelementy > 100 mg
-
vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, chlor a síra
Mikroelementy < 100 mg
ţelezo, zinek, měď, mangan, jód, molybden, selen, fluor, chrom a kobalt
Mikroprvky
-
křemík, vanad, nikl, cín, bór, kadmium, arzen a hliník
14
Tab. 5: Přehled zdrojů minerálních látek Minerální látka
Zdroje
Vápník
mléko, mléčné výrobky, ořechy, květák, kapusta, zelí, brokolice, mák
Hořčík
ryby, drůbeţ, hovězí, brambory, sýry, rajčata
Fosfor
maso, drůbeţ, ryby, ţloutek
Draslík
ovoce, zelenina, maso, obiloviny, káva
Sodík
potraviny, které obsahují chlorid sodný
Chlor
přírodní vody, kuchyňská sůl
Síra
maso, mléko, vejce, sýry
Ţelezo
plody moře, maso, hrách, petrţel
Zinek
zelenina, plody moře, obiloviny, maso, vejce
Měď Mangan Jód Molybden Selen
sušené ovoce, zelenina, ořechy ryby čaj, kakao, celozrnné cereálie, ořechy, ryby, mléko, kuchyňská sůl čaj, masné výrobky, pšeničné klíčky maso,
ryby,
mléko,
játra,
ořechy,
obiloviny Fluor
mořské plody, čaj, pitná voda
Chrom
celozrnné obilniny, sýry, ořechy, maso
Kobalt
maso, zelenina, vnitřnosti
15
2.3.5 Vitamíny Lidský organismus získává vitamíny převáţně z potravy. Některé vitamíny vznikají činností bakterií, které jsou v tlustém střevě člověka a odtud se vstřebávají do krve (vitamín K). Vitamíny dělíme do dvou skupin: Vitamíny rozpustné v tucích - do této skupiny patří vitamíny A, D, E a K. Tyto vitamíny se vstřebávají pouze tehdy, probíhá-li vstřebávání a trávení tuků. Jejich zásobárnou jsou především játra. Vitamíny rozpustné ve vodě – tyto vitamíny si organismus neukládá do zásoby, jejich přebytek je vylučován močí. Do této skupiny řadíme především vitamíny skupiny B. Denní doporučená dávka vitamínů závisí na druhu vitamínu, pohlaví, věku, tělesné aktivitě a obecném zdravotním stavu jedince (Merkunová, Orel, 2008). Tab. 6: Přehled zdrojů vitamínů Vitamín A (retinol)
Zdroje Vejce, máslo, tučné mléčné výrobky
D (kalciferol)
Játra, rybí tuk, mořské ryby
E (tokoferol)
Zelenina, ořechy, rostlinné oleje, ryby
K
Zelený čaj, sója, zelená listová zelenina
C (kyselina askorbová)
Černý rybíz, citrusové ovoce, paprika, šípky
B1 (thiamin) B2 (riboflavin)
Maso, játra, ořechy, kvasnice, obiloviny Vaječný bílek, mléčné výrobky, maso, játra, kvasnice
B6 (pyridoxin) B12 (cyanokobalamin)
Ryby, maso, játra, zelenina, obiloviny Ryby, vejce, mléčné výrobky, ořechy, zelenina
16
B3 (niacin)
Maso, mléčné výrobky, zelenina, ořechy, kvasnice
Kyselina pantotenová Kyselina listová
Vyskytuje se ve všech potravinách Fazole, ţloutek, celozrnný chléb, zelená listová zelenina
Biotin
Sója, obiloviny, ořechy, kvasnice
2.4 Pitný reţim dítěte Základ pitného reţimu by měla tvořit nízce mineralizovaná pramenitá voda. Pitný reţim můţeme doplnit o různé druhy čajů (zelený, černý, ovocný) a o ovocné a zeleninové šťávy (Čeledová, Čevela, 2011). Tab. 7: Potřeba tekutin Dítě 3-4leté
1500-1800 ml denně
Dítě 5-6 leté
1800-2000 ml denně
Projevy dehydratace Pokud má dítě nedostatek tekutin, mohou se u něj projevit tyto příznaky: bolesti hlavy, malátnost, ospalost suchá, bledá kůţe zapadlé, lesklé oči slabé močení, barva moči je sytě ţlutá zvýšená tělesná teplota
17
Zásady pitného reţimu Aby mělo dítě dostatek tekutin, tzn. bylo správně hydratováno, je třeba dodrţovat následující zásady pitného reţimu:
Je důleţité pít v průběhu celého dne a regulovat spotřebu tekutin podle aktuální potřeby a zátěţe.
Nejvhodnější tekutinou je čistá voda (hlavně v horkém počasí). Pro správnou hydrataci není důleţité jen sloţení tekutin a jejich příjem, ale také sloţení stravy (Čeledová, Čevela, 2010).
2.5 Výţivová pyramida Pyramida zdravé výţivy je sestavena podle současných poznatků o vlivu výţivy na zdraví jedince. Veškeré potraviny v pyramidě jsou voleny tak, aby byla zajištěna denní přiměřená dávka tuků, cukrů a bílkovin, dostatek vitamínů, vlákniny a minerálních látek (Kunová, 2011). Výţivová pyramida je tvořena ze skupin jednotlivých potravin, rozdělených do pater. Obr. 1 výţivová pyramida
18
Základnu pyramidy tvoří obiloviny. Do této skupiny potravin patří pečivo, rýţe, ovesné vločky, těstoviny, pohanka, kukuřičné výrobky, cornflakes. Tyto potraviny jsou bohaté na bílkoviny, vlákninu, minerální látky, vitamíny a sloţené cukry (polysacharidy). K obilovinám méně známým řadíme pšenici, pohanku, špaldu a proso. Tyto obiloviny neobsahují lepek. Do druhého patra výţivové pyramidy zahrnujeme ovoce a zeleninu. Zelenina – zeleninu povaţujeme za základní zdroj vlákniny a její hlavní sloţkou je voda. Zelenina jsou jedlé části – listy, kořeny, nať, bulvy, květenství a plody jednoletých ale i víceletých rostlin. Dítě by mělo denně sníst alespoň 3 porce čerstvé zeleniny. Ovoce – hlavní sloţkou ovoce je rovněţ voda. Ovoce je výborným zdrojem sacharidů a vitamínů. Obsah tuků a bílkovin je zanedbatelný. Za ovoce povaţujeme jedlá semena a plody keřů, bylin a stromů. Denní příjem dítěte by měl být alespoň 2 porce čerstvého ovoce. Třetí patro pyramidy tvoří mléko, mléčné výrobky, maso, ryby, vejce a luštěniny. Mléčné výrobky a mléko - stejně jako jiné potraviny ţivočišného původu mají mléko a mléčné výrobky vysokou výţivovou hodnotu a jsou kvalitním zdrojem bílkovin, vitamínů (A, D, skupiny B) a vápníku. Masné výrobky a maso – pro děti je maso důleţitá potravina zejména pro plnohodnotný obsah bílkovin. Maso je bohaté na minerální látky (zinek, ţelezo), a na vitamíny (B, A, D). Naopak méně vhodné jsou pro děti, jsou masné výrobky (trvanlivé – uzené, konzervy a polotovary), které obsahují velké mnoţství tuku a soli. Ryby – jsou vynikajícím zdrojem bílkovin, minerálních látek (fosfor, jód) a vitamínů (D, A). Ryba by se v dětském jídelníčku měla objevit alespoň jednou za týden. Vejce – bílek je plnohodnotná a čistá bílkovina, ţloutek je bohatý na tuky. Vejce obsahuje vitamíny A, D, E, K, skupinu B a minerální látky (ţelezo). Doporučená týdenní spotřeba u dítěte jsou asi 4 vejce.
19
Na samotném vrcholu pyramidy stojí sůl, tuky a sladkosti. Sladkosti – slouţí tělu jako tzv. prázdné energie, neboť obsahují jednoduché cukry a také tuky. Jednoduché cukry také způsobují vznik bakterií v dutině ústní a jsou zodpovědné za tvorbu zubního kazu. Proto je potřeba konzumaci sladkostí omezovat. Sůl – je obsaţena v řadě potravin, které děti konzumují, a to například v pečivu nebo v sýrech. Nevhodné potraviny pro dětský organismus jsou zejména křupky, chipsy, praţené oříšky aj. Tuky – zlepšují chuť potravin, ale jejich potřebné mnoţství většinou neodpovídá mnoţství přijatému. Tuky, které podáváme dětem k pečivu, je vhodné střídat. Není vhodné ze stravy dětí vyloučit obyčejné máslo.
20
Tab. 8 Ukázka porcí jednotlivých potravin Potravina
Počet porcí / den
Jedna porce
Mléko, mléčné výrobky
2-3
100 ml jogurtu 30 g tvarohu 30 g tvrdého sýru
Pečivo
4-5
1 krajíc chleba (60 g) 1 rohlík 100 - 120 g vařené rýţe
Obiloviny
100 - 120 g vařených těstovin 100 - 150 g brambor 60 - 90 g vařených luštěnin 2 - 3 knedlíky (90 - 120 g) Ovoce
2
60 - 90 g 150 ml ovocné šťávy
Zelenina
3
60 - 90 g
Maso - telecí
1
50 - 70 g
drůbeţí
70 - 90 g
ryby
80 - 100 g
vejce
1 ks
21
2.6 Doporučené denní dávky ţivin (DDD) pro předškolní děti Doporučená denní dávka (DDD) je pojem, který je pouţíván pro vyjádření denního příjmu potřebných ţivin. U dětí mají tyto ţiviny a jejich dávky zaručovat zdravý vývoj a růst organizmu. Tab. 9 Doporučené denní dávky ENERGIE kJ
5800 – 6400
Kcal
1400 – 1500
ZÁKLADNÍ ŢIVINY Dívky (D) :45 – 53,4
Tuky (g)
Chlapci (CH): 50,5 – 59 Cukry (g)
170 – 188
Bílkoviny (g)
D- 17 , CH – 15
Vláknina (g)
9 – 12
NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY n-6 (% energie)
2,5
n-3 (% energie)
0,5
MINERÁLNÍ LÁTKY Hořčík (mg)
200
Vápník (mg)
800
Ţelezo (mg)
15
Jód (µg)
120
22
VITAMÍNY A (mg)
0,7
D (µg)
5
B1 (mg)
0,8
B2 (mg)
0,9
B6 (mg)
0,5
B12 (µg)
1,5
C (mg)
70
TEKUTINY Celkem (l/den)
1,6
23
3 METODIKA PRÁCE V praktické části této bakalářské práce popisuji problematiku stravování dětí v rodině. Výzkum navazuje na teoretickou část práce.
3.1 Metodika výzkumu Jako výzkumnou kvalitativní metodu jsem zvolila dotazování pomocí dotazníku. Výzkum byl realizován v únoru roku 2013. Cílovou skupinou dotazovaných byli rodiče předškolních dětí. Otázky byly zvoleny tak, aby jim rodiče snadno rozuměli.
3.1.1 Teoreticko-praktická příprava Teoretická příprava této bakalářské práce spočívala především ve studiu jak tištěných, tak i internetových zdrojů, týkajících se výţivy dětí. Praktická příprava potom souvisela se souvislou pedagogickou praxí v mateřské škole, kde jsem měla moţnost sledovat jak špatné, tak dobré stravovací návyky dětí po dobu čtyř týdnů. Paní učitelka v této mateřské škole mne seznámila s nutriční terapeutkou, která mi připravila týdenní jídelníček určený předškolním dětem. Dále mi byly přínosem konzultace s vedoucí paní učitelkou pedagogické praxe a s vedoucím této bakalářské práce, kteří mi poskytli další cenné informace pro vytvoření práce.
3.1.2 Výzkumné problémy Z hlavního cíle práce – zjistit stravovací návyky dětí předškolního věku, vyplynuly cíle dílčí: Postupují rodiče správně při vytváření správných stravovacích návyků dětí? Vyvarovávají se rodiče špatným stravovacím návykům dítěte? Jaké je denní rozloţení stravy dítěte v rodině?
24
Otázka č. 1 Věk dítěte Otázka č. 2 Pohlaví dítěte – Chlapec – Dívka (moţnost zakrouţkování) Otázka č. 3 Jak často jí dítě následující jídla? Snídaně Dopolední svačina Oběd Odpolední svačina Večeře 2. večeře V této otázce měli rodiče na výběr zvolit ze tří moţností, a to: PRAVIDELNĚ – OBČAS – NIKDY. Otázka č. 4 Co dítě obvykle pije? Zde rodiče uváděli dva nápoje v pořadí, které pije dítě nejčastěji. Otázka č. 5 Musíte dítě pobízet k tomu, aby jedlo? Pro tuto otázku měli respondenti zvolit jednu ze tří moţností. ANO PRAVIDENĚ – OBČAS – NE NIKDY. Otázka č. 6 Jí Vaše dítě pravidelně teplé obědy? I v této otázce rodiče volili jednu ze tří odpovědí. A to: ANO KAŢDÝ DEN – POUZE PŘES TÝDEN, O VÍKENDU TEPLÉ OBĚDY NEMÁ – NE, NA OBĚD DOSTÁVÁ NAPŘ. PEČIVO. Otázka č. 7 Podáváte svému dítěti jídlo z fast – foodu? (hamburgery, hranolky, pizza …) Zde byly tři stejné moţnosti jako u otázky č. 5. ANO PRAVIDELNĚ – OBČAS – NE NIKDY.
25
3.1.3 Charakteristika výzkumného souboru Výzkum byl zaměřen na stravovací návyky dětí předškolního věku.
3.1.4 Pouţitá metoda Výzkum byl prováděn formou dotazníku v únoru 2013. Dotazník byl určen pro rodiče dětí předškolního věku. Jednalo se o dotazník, ve kterém byly vyuţity především otázky s uzavřeným počtem variant odpovědí.
3.1.5 Organizace výzkumu Výzkum probíhal v únoru 2013 a byl určen především pro rodiče předškolních dětí. Ti odpovídali na jednoduché otázky týkající se stravování jejich dítěte. Dotazníky byly rozdány v MŠ, kde jsem působila jako praktikantka. Z rozdaných 100 dotazníků se mi jich do rukou vrátilo 80 se všemi vyplněnými odpověďmi.
3.2 Vyhodnocení výzkumu Odpovědi, které rodiče v dotazníku volili, jsem zaznamenala do následujících tabulek: Tab. 10: Otázka č. 1 Věk dítěte Věk dítěte
Počet
%
4 roky
28
35
5 let
30
37,5
6 let
22
27,5
Celkem
80
100
Tab. 11: Otázka č. 2 Chlapec - Dívka Pohlaví dítěte
Počet
%
Chlapci
49
61,25
Dívky
31
38,75
Celkem
80
100
26
Tab. 12: Otázka č. 3 Jak často jí dítě následující jídla? Strava dne
pravidelně %
Občas
%
Nikdy
%
Celkem odpovědělo %
Snídaně
40
50%
27
33,75%
13
16,25%
100%
Přesnídávka 61
76,25%
15
18,75%
4
5%
100
Oběd
80
100%
0
0%
0
0%
100%
Odpolední
59
73,75%
18
22,5%
3
3,75%
100%
Večeře
76
95%
4
5%
0
0%
100%
2. večeře
0
0%
28
35%
52
65%
100%
svačina
Cílem této otázky bylo zjistit, zda děti jí denní stravu pravidelně. U kaţdého jídla respondenti volili ze tří moţností, a to pravidelně, občas, nikdy. U všech jídel převaţovala volba moţnosti pravidelně. Aţ na poslední šesté jídlo a to 2. večeři, kterou děti dotazovaných respondentů převáţně nedostávají. Tab. 13: Otázka č. 4 Co dítě obvykle pije? 1. Místo obsadily tyto nápoje: Nápoj
Počet
%
Čaj
43
53,75
Mléko, kakao
12
15
Ovocné dţusy
10
12,5
Voda + sirup
10
12,5
Minerální voda
5
6,25
Celkem respondentů
80
100
Touto otázkou jsem zjišťovala, jaké nápoje děti pijí nejčastěji. Z 80 dotazovaných na první místo uvedlo čaj 43 rodičů, 12 rodičů uvedlo na prvním místě mléko nebo kakao. Jako nejčastější nápoj uvedlo 10 dotazovaných ovocné dţusy a také vodu se sirupem. Pouze 5 respondentů napsali na první pozici nejčastějších nápojů svého dítěte minerální vodu.
27
Tab. 14: Otázka č. 5 Musíte dítě pobízet k tomu, aby jedlo? Odpověď
Počet
%
Ano pravidelně
16
20
Občas
51
63,75
Ne nikdy
13
16,25
Celkem respondentů
80
100
Cílem této otázky bylo zjistit, zda má dítě problémy se stravováním, zda jí samostatně, nebo musí být k jídlu pobízeno. Samostatně jí pouze 13 dětí z 80 zkoumaných, 16 dětí musí rodiče pravidelně k jídlu pobízet a 51 rodičů zvolilo moţnost občas, coţ znamená, ţe dítě nejí vţdy samostatně. Tab. 15: Otázka č. 6 Jí Vaše dítě pravidelně teplé obědy? Odpověď
Počet
%
Ano každý den
72
90
Pouze přes týden, o víkendu 8
10
teplé obědy nemá Ne, na oběd dostává například 0
0
pečivo Celkem respondentů
80
100
Tato otázka měla ukázat, zda je dětem podáván kaţdodenně teplý oběd jak přes týden, tak o víkendech. Převáţná většina rodičů, a to 72 z 80 tázaných zajišťuje svému dítěti teplý oběd kaţdý den. 8 dětí získává teplé obědy pouze přes týden (většinou v MŠ), ale přes víkend se jim teplého obědu nedostává.
28
Tab. 16: Otázka č. 7 Podáváte svému dítěti jídlo z fast foodu? (Hamburgery, pizza, hranolky …) Odpověď
Počet
%
Ano pravidelně
0
0
Občas
19
23,75
Ne nikdy
61
76,25
Celkem respondentů
80
100
Poslední otázka měla poskytnout náhled na problematické téma, coţ jsou v dnešní době velice populární fast foody. Pravidelné návštěvy těchto rychlých občerstvení jsou jedním z hlavních důvodů nárůstu obezity. 61 z 80 dotazovaných rodičů svým dětem nikdy nepodává stravu z těchto zařízení. 19 rodičů zvolilo moţnost občas. Avšak pravidelně nejí tuto stravu ţádné ze zkoumaných dětí.
29
4 DISKUSE Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jaké mají děti stravovací návyky. Zkoumanou skupinou byly děti ve věku od 4 do 6 let a pohlaví dětí bylo zastoupeno 61,3 % chlapci (49) a 38,8 % děvčaty (31). Zda jí děti pravidelně denní jídla jako je snídaně, dopolední svačina, oběd, odpolední svačina a večeře. Převáţná většina zkoumaných dětí jí tyto jídla pravidelně, coţ můţe v budoucnu pomoci jako prevence proti obezitě. Největším překvapením pro mne byly odpovědi na poslední otázku, kterou rodiče odpovídali na dotaz týkající se stravování jejích dětí pokrmy z rychlého občerstvení. Celých 76,3 % respondentů nikdy nepodává svým dětem stravu v podobě hamburgerů nebo smaţených bramborových hranolek. Po strávených dvou hodinách v jednom z těchto zařízení a pozorování dětí, bych si troufla tvrdit, ţe dětí, které jí pravidelně tuto stravu je stále více a více. Uvedené odpovědi jsem uvedla pro přehlednost do tabulek v kapitole 3.2.
30
4. 1 Denní rozloţení stravy dítěte Pravidelnost je ve stravování dětí velmi důleţitým faktorem. Ideální je podávat dítěti 5 aţ 6 jídel denně. Pokud se dítě stravuje nepravidelně, tělu se nedostává dostatek energie a její část si ukládá v podobě tělesného tuku. Při dlouhodobém stravování tímto způsobem můţe docházet k tloustnutí dítěte. Z tohoto důvodu by mělo dítě jíst několikrát denně, nejlépe v rozmezích 3 hodin. (Fořt, 2008) Snídaně Snídaně jako první jídlo dne by měla být plnohodnotná a vydatná. I přesto, ţe se tělo dítěte během posledních cca 10 hodin nehýbalo, spotřebovalo energii k udrţení tělesné teploty, tepu, dechu a na funkci vnitřních orgánů. Snídaně by měla obsahovat nejméně 50 % denního příjmu vlákniny, která prospívá vyprazdňování a trávení. (Kejvalová, 2010) Příklad snídaně: Celozrnné pečivo s tvarohem, šunka, paprika Ovesná kaše s medem a ovocem Bílý jogurt s banánem a jablkem Celozrnné pečivo se sýrem, rajče Celozrnné snídaňové cereálie, bílý jogurt, jablko Jako pití dítěti podáváme neslazený čaj, čerstvé ovocné šťávy, vodu nebo mléko (http://www.spektrumzdravi.cz/proc-je-snidane-pro-deti-tak-dulezita-a-jaka-by-mela-byt ) Dopolední svačina (přesnídávka) Pro děti, které nesnídají, je dopolední svačina (přesnídávka) prvním jídlem dne. Dětem, které jsou zvyklé snídat, k dopolední svačině podáváme obvykle kousek zeleniny či ovoce Příklad přesnídávky: Zelenina nebo ovoce (celý kus) Jogurt, ovocná přesnídávka Pečivo s pomazánkou Sušené ovoce, műsli (Fořt, 2008)
31
Oběd Oběd by měl být nejbohatším a největším jídlem dne. Měl by být sloţen z polévky a dalšího hlavního vyváţeného jídla. U hlavního jídla je velice důleţité, aby obsahovalo ţiviny, které jsou snadno stravitelné. Mělo by obsahovat tepelně upravenou zeleninu, obilovinu a luštěninu. Méně častou kombinací by mělo být maso a tepelně upravená zelenina. Jídlo by mělo být doplněno kvašenou a syrovou zeleninou. Při přípravě oběda by rodiče měli dbát na pestrost druhů zeleniny, luštěnin, obilovin a na způsobu jejich úpravy. Doba oběda je neideálnější od 11. do 13. hodiny (Strnadelová, Zerzán, 2010). Rodiče mají na sloţení obědů vliv především o víkendu a prázdninách, neboť děti ve věku od 3 do 6 let obědvají převáţně v jídelnách mateřských škol. Jako u snídaně a svačiny by neměl chybět vhodný nápoj. Příklad obědu: Pohanková polévka, pečené kuře, brambory, zeleninový salát Brokolicová polévka, vepřové rizoto, červená řepa Kuřecí plátek, dušený špenát, bramborový knedlík Kuře na paprice, houskový knedlík Odpolední svačina Svačina je pokrm podávaný mezi obědem a večeří. Při podávání svačiny by měl rodič brát v úvahu, co dítě obědvalo, a co bude večeřet. Pokud je energie těchto dvou jídel vyšší, mělo by dítě dostat ke svačince ovoce nebo zeleninu. Pokud naopak dítě přijalo během oběda a večeře menší mnoţství energie, je vhodné zvolit např. pečivo (Fořt, 2008). Příklad odpolední svačiny: Celozrnný chléb, pomazánka z lučiny, kapie Šlehaný tvaroh s ovocem Cereální lupínky s mlékem Rohlík, rajče
32
Večeře Večeří se rozumí poslední jídlo dne, podávané ideálně kolem 18. hodiny. Měla by být dostatečně objemná a méně energeticky vydatná (stejně jako svačina). Dítě nemusí mít kaţdý den teplou večeři, ale toto jídlo by mělo jeho tělu doplnit to, co za celý den ve stravě chybělo. K večeři není zcela vhodné podávat dítěti sladká jídla (Kejvalová, 2010). Příklad večeře: Těstovinový salát s jogurtem Chléb s tvarohem a ředkvičkou Zeleninový salát, celozrnný rohlík Zapečené těstoviny s brokolicí Druhá večeře Poslední jídlo by mělo dítě sníst asi 3 hodiny před spaním. 2. večeře je doporučována hlavně u dětí s nízkou tělesnou hmotností. Příklad 2. večeře: Jogurt Kousek zeleniny nebo ovoce (nedoporučuje se sladké ovoce jako banán nebo hroznové víno)
33
Obr. 2 Denní příjem energie dítěte
večeře 25%
odpolední svačina 10%
snídaně 25%
přesnídávka 10% oběd 30%
34
ZÁVĚR Výţiva hraje v ţivotě předškolního dítěte důleţitou roli. Zdravá výţiva je nezbytná pro zdravý tělesný i duševní rozvoj jedince. Základem zdravé výţivy je strava pestrá a vyváţená, která je bohatá na vitamíny a minerální látky. Vhodná strava pro děti by měla obsahovat ovoce, zeleninu, mléko a mléčné výrobky. Naopak by děti neměli konzumovat mnoho sladkostí, slazených nápojů a uzenin. Odborníci nedoporučují ve výţivě dětí dodrţování alternativních forem výţivy. Mezi tyto formy řadíme např. dělenou stravu, vegetariánství, makrobiotika a další. Při dodrţování těchto alternativních forem můţe dojít k nedostatečnému příjmu nezbytně důleţitých látek pro dětský organizmus. Velký vliv na výţivu dětí má prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Základním vzorem je pro dítě rodina, potom mateřská škola. Pokud ji dítě navštěvuje, tráví v ní více neţ 1/3 dne. Právě v mateřské škole se dětí učí pravidelnému stravovacímu reţimu, který by měly dodrţovat i v domácím prostředí.
35
SOUHRN Klíčová slova: výţiva, předškolní dítě, rodina V této bakalářské práci je popsána výţiva dětí předškolního věku. Cílem práce bylo zjistit, jak se dítě stravuje v prostředí, v jakém vyrůstá, tzn. v rodině. Strava mimo rodinu (v mateřské škole), je pro dítě také velice důleţitá. Prostřednictvím dotazníku bylo zjistit stravovací návyky, které mají děti zaţité z domácího prostředí. Výzkum proběhl v 80 rodinách s dítětem předškolního věku.
36
SUMMARY Key words: nutrition, child of pre-school age, family
In this bachelor thesis is describe the nutrition of preschool children. The aim was to find out how to child ATS in the environment in which they grow up, ie. in the family. Nutrition out of the family (in kindergarten) is for child also very important. Trought the questionnaire was to determine the rating habits that are experienced by children from the home environment. The research was conducted in 80 families whith child of preschool age.
37
REFERENČNÍ SEZNAM V tomto seznamu jsou uvedeny literární a internetové zdroje, seznam zkratek, obrázků, tabulek a příloh
Seznam pouţité literatury a internetových zdrojů ARNDT, M. Vaříme pro děti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 245 s. ISBN 978- 80-247-2753-0. BAJGAROVÁ, I., DVOŘÁKOVÁ, H., TÁBORSKÁ, H. Charakteristika vývoje dítěte předškolního věku. 2011 [online]. Dostupné z: ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví, vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3213-8. FOŘT, P. Aby dětem chutnalo: Současná výživa pro kojence, batolata a děti předškolního věku. 1. vyd. Praha: Euromedia Group - Ikar, 2008. 239 s. ISBN 978-80-249-1047-5. GROFOVÁ, Z. Nutriční podpora, praktický rádce pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 237 s. ISBN 978-80-247-1868-2. CHRPOVÁ, D. S výživou zdravě po celý rok. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 136 s. ISBN 978-80-247-2512-3. KEJVALOVÁ, L. Výživa dětí od A do Z 2. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2010. 144 s. ISBN 978-80-721-993-5. KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. 2. vyd. Praha: Grada Publishnig, 2011. 140 s. ISBN 978-80-247-3433-0.
38
MACHOVÁ, J., a kol. Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 291 s. ISBN 978-80-247-2715-8. MERKUNOVÁ, A., OREL, M. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 304 s. ISBN 978-80-247-1521-6.
NOVÁKOVÁ, I. Zdravotní nauka 2. díl. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3709-6. PIŤHA, J., POLEDNE, R. Zdravá výživa pro každý den. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-2488-1. Spektrum zdraví: Proč je snídaně pro děti tak důležitá a jaká by měla být. 2011 [online]. Dostupné
z:
mela-byt> SVAČINA, Š., a kol. Klinická dietologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 384 s. ISBN 978-80-247-2256-6. VESELÁ, I. Stravovací návyky u dětí. 2008 [online]. Dostupné z: Výţiva dětí: energetická hodnota dětské výživy. 2011 [online]. Dostupné z:
39
Seznam pouţitých symbolů a zkratek cm
centimetr
kg
kilogram
kJ
kilojoule
atd.
a tak dále
tzv.
takzvaný
kys.
kyselina
např.
například
mg
miligram
ml
mililitr
aj.
a jiné
g
gram
DDD
doporučená denní dávka
Kcal
kilokalorie
D
dívky
CH
chlapci
Seznam obrázků Obr. 1 – Výţivová pyramida……………………………………………………………………..18 Obr. 2 – Denní příjem energie dítěte..............................................................................................35
Seznam tabulek Tab. 1: Rozdělení mastných kyselin……………………………………………………………...11 Tab. 2: Rozdělení sacharidů……………………………………………………………………...12 Tab. 3: Rozdělení aminokyselin.....................................................................................................13 Tab. 4: Rozdělení minerálních látek…………………………………………………..................14 Tab. 5: Přehled zdrojů minerálních látek………………………………………………………...15 Tab. 6: Přehled zdrojů vitamínů……………………………………………………………...16, 17 Tab. 7: Potřeba tekutin…………………………………………………………………………...17 40
Tab. 8: Ukázka porcí jednotlivých potravin……………………………………………………...21 Tab. 9: Doporučené denní dávky ……………………………………………………………22, 23 Tab. 10: Otázka č. 1 Věk dítěte…………………………………………………………………..27 Tab. 11: Otázka č. 2 Chlapec – Dívka……………………………………………………………27 Tab. 12: Otázka č. 3 Jak často jí dítě následující jídla?..................................................................28 Tab. 13: Otázka č. 4 Co dítě obvykle pije?....................................................................................28 Tab. 14: Otázka č. 5 Musíte dítě pobízet k tomu, aby jedlo?.........................................................29 Tab. 15: Otázka č. 6 Jí Vaše dítě pravidelně teplé obědy?.............................................................29 Tab. 16: Otázka č. 7 Podáváte svému dítěti jídlo z fast foodu? (Hamburgery, pizza, hranolky)………………………………………………………………………………………….30
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Vyplněný dotazník Příloha č. 3: Jídelníček sestavený nutričním terapeutem
41
Příloha č. 1
Dotazník
Váţení rodiče, jsem studentkou 3. ročníku Pedagogické fakulty UPOL oboru Učitelství pro mateřské školy. Vyplněním tohoto dotazníku přispějete k vytvoření mé bakalářské práce na téma Výţiva, stravovací návyky a skladba jídelníčku u dětí předškolního věku. Předem děkuji za spolupráci. 1. Věk dítěte: 2. Chlapec
Dívka
3. Jak často jí dítě následující jídla? Pravidelně
Občas
Nikdy
Snídaně Dopolední svačina Oběd Odpolední svačina Večeře 2. večeře
4. Co dítě obvykle pije? (uveďte prosím nápoje v pořadí, které pije Vaše dítě nejčastěji) 1. 2. 5. Musíte dítě pobízet k tomu, aby jedlo? ANO PRAVIDELNĚ
OBČAS
NE NIKDY
6. Jí Vaše dítě pravidelně teplé obědy? 1. Ano kaţdý den 2. Pouze přes týden, o víkendu teplé obědy nemá 3. Ne - na oběd dostává např. pečivo 7. Podáváte svému dítěti jídlo z fast – foodu? (hamburgery, pizza, hranolky…) ANO PRAVIDELNĚ
OBČAS
NE NIKDY
Příloha č. 2
Vyplněný dotazník
Příloha č. 3
Jídelníček sestavený nutričním terapeutem
PONDĚLÍ Snídaně: medové lupínky v mléce Přesnídávka: jablko, piškoty Oběd: zeleninová polévka, dušený hovězí plátek s rýţí, kyselý okurek Odpolední svačina: ţitný chléb, pomazánkové máslo, rajče Večeře: zeleninový salát, opečený toust
ÚTERÝ Snídaně: rohlík, máslo, dětská šunka, rajče Přesnídávka: ovocný jogurt, grahamové pečivo Oběd: gulášová polévka, tvarohové knedlíky s jahodami Odpolední svačina: tmavý chléb, tvarohová pomazánka Večeře: zeleninové rizoto s kuřecím masem
STŘEDA Snídaně: chléb, tavený sýr, kapie Přesnídávka: vanilkový termix, hruška Oběd: bramborová polévka Odpolední svačina: ovocný salát, veka Večeře: opečený toast, lososová pomazánka
ČTVRTEK Snídaně: ovocná přesnídávka, piškoty Přesnídávka: rohlík, máslo, dětská šunka, kedlubna Oběd: slepičí vývar, vařený květák, brambory Odpolední svačina: celozrnné pečivo, gervais, paprika Večeře: pstruh na másle, bramborová kaše, rajče
PÁTEK Snídaně: vánočka s máslem a marmeládou, kakao Přesnídávka: banán Oběd: hovězí vývar, čočka na kyselo, vejce Odpolední svačina: pšeničný chléb, pomazánkové máslo, rajče Večeře: zapečené brambory se zeleninou a šunkou
SOBOTA Snídaně: sušenky BeBe, jablko Přesnídávka: celozrnný rohlík, plátkový sýr Oběd: králík na česneku, brambory Odpolední svačina: šlehaný tvaroh s ovocem, piškoty Večeře: zeleninový salát s tuňákem
NEDĚLE Snídaně: chléb, máslo, dětská šunka, salátová okurka Přesnídávka: bílý jogurt, jablko Oběd: kmínová polévka, vepřové kousky na rajčatech, rýţe Odpolední svačina: celozrnný rohlík, tavený sýr, ředkvičky Večeře: kulajda, chléb
ANOTACE Jméno a příjmení:
Nikola Horníková
Katedra:
Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
Mgr. Petr Zemánek, Ph.D
Rok obhajoby:
2013
Název práce: Výţiva, stravovací předškolního věku
návyky a
skladba
jídelníčku
dětí
Název v angličtině: Nutrition, eating habits and composition of preschoolers Anotace práce:
V této bakalářské práci je popsána výţiva dětí předškolního věku. Cílem práce bylo zjistit, jak se dítě stravuje v prostředí, v jakém vyrůstá, tzn. v rodině. Strava mimo rodinu (v mateřské škole), je pro dítě také velice důleţitá. Prostřednictvím dotazníku bylo zjistit stravovací návyky, které mají děti zaţité z domácího prostředí. Výzkum proběhl v 80 rodinách s dítětem předškolního v
Klíčová slova: Výţiva, předškolní dítě, rodina Anotace v angličtině:
In this bachelor thesis is describe the nutrition of preschool children. The aim was to find out how to child ATS in the environment in which they grow up, ie. in the family. Nutrition out of the family (in kindergarten) is for child also very important. Trought the questionnaire was to determine the rating habits that are experienced by children from the home environment. The research was conducted in 80 families whith child of preschool age
Klíčová slova v angličtině: Nutrition, child of pre-school age, family Přílohy vázané v práci: Příloha č. 1: Jídelníček sestavený nutričním terapeutem Příloha č. 2: Dotazník Příloha č. 3: Vyplněný dotazník Rozsah práce:
41 stran
Jazyk práce:
čeština
