UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2014
Jana Brychtová
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Anthokyany v plodech vybraných kultivarů Sambucus nigra L. II
Vypracovala: Jana Brychtová Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Jiřina Spilková, CSc. Oponent: Doc. RNDr. Jaroslav Dušek, CSc.
Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorský dílem. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem pro zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a v práci řádně citovány. Práce nebyla použita k získání jiného nebo stejného titulu.
V Hradci Králové 1.5.2014 Jana Brychtová
Děkuji Doc. RNDr. Jiřině Spilkové, CSc. za odborné vedení, pomoc, cenné rady a trpělivost při vypracování této diplomové práce.
Obsah
1. Úvod
1
2. Cíl
2
3. Teoretická část
3
3.1. Sambucus nigra
3
3.1.1. Systematické zařazení
3
3.1.2. Rod Sambucus
3
3.1.3. Sambucus nigra L.
3
3.1.4. Sambuci fructus
5
3.1.5. Obsahové látky plodů
5
3.1.5.1.
Antokyany
5
3.1.5.2.
Flavonoidy
6
3.1.5.3.
Kyanogenní glykosidy
8
3.1.5.4.
Ostatní látky
9
3.1.6. Využití plodů
10
3.1.6.1.
Lidová medicína
10
3.1.6.2.
Současná medicína
11
4. Experimentální část
13
4.1. Vzorky rostlinného materiálu
13
4.2. Přístroje a pomůcky
13
4.3. Použité chemikálie
13
4.4. Stanovení obsahu antokyanů
14
4.5. Ztráta sušením
15
4.6. Výsledky
16
4.6.1. Ztráta sušením
16
4.6.2. Stanovení obsahu
17
5. Diskuze
27
6. Závěr
30
7. Literatura
31
8. Abstrakt
35
9. Abstract
36
1. Úvod Účinky a použití léčivých rostlin jsou založeny na zkušenostech z dlouhodobého užívání a předávány z generace na generaci. Léčivé rostliny obsahují různé látky schopné ovlivňovat fyziologické procesy v organismu. Mohou léčit, zmírňovat příznaky různých chorob nebo naopak vyvolat různé nežádoucí reakce organismu. I v dnešní době syntetických léčiv, je využití léčivých rostlin v současné medicíně stále populární. V důsledku nástupu nových technologií dochází postupně k přechodu k modernějším lékovým formám a roste význam využití léčivých rostlin jako průmyslových surovin. Syntéza některých léčivých látek je totiž dosud velmi drahá, proto léčivé rostliny často slouží k izolaci účinných látek.
Mezi léčivé rostliny, tradičně používané už po celá staletí, patří i obvykle planě rostoucí bez černý. Produkce z pěstovaných kultur dovolí získat drogu prostou škodlivin z prostředí. Využití nachází téměř celá rostlina, nejvíce však květ a plod. Obsahové látky plodů se uplatňují v terapii chřipky a nachlazení. Objevuje se zde také účinek analgetický, protizánětlivý a protirevmatický při bolestech kloubů (4). Plody obsahují velké množství antokyanů, které mají antioxidační účinek a chrání tělo před oxidací LDL (low density lipoproteins). Mohou tedy být potenciálními doplňky stravy pro zmírnění rizika aterosklerózy (3).
-1-
2. Cíl Cílem diplomové práce bylo stanovení obsahu antokyanů v plodech pěstovaných kulturních odrůd bezu černého (Sambucus nigra L.), vypracování přehledu obsahových látek a účinků plodů bezu.
-2-
3. Teoretická část 3.1. Sambucus nigra
3.1.1. Systematické zařazení
Sambucus L. je jediný rod čeledi Sambucaceae. V České republice se vyskytují druhy Sambucus nigra L. – bez černý, Sambucus racemosa L. – bez červený a Sambucus ebulus L. – bez chebdí (1).
3.1.2. Rod Sambucus
Rod Sambucus L. zahrnuje téměř 40 druhů vytrvalých bylin, listnatých keřů či stromů. Vyskytuje se spíše v mírných až subtropických oblastech obou polokoulí, kromě střední a jižní Afriky. Větve jsou silné s nápadnými lenticelami a velkým množstvím dřeně (1). Listy jsou lichozpeřené, kopinaté, řapíkaté, bez palistů, s palisty nebo s palisty přeměněnými v nektáriové útvary. Postavení na stonku je vstřícné. Květenstvím je plochý vrcholík nebo vrcholičnatá lata, vyrůstající na konci větví. Květy jsou drobné bílé až zelenavě zbarvené. Kalich a koruna jsou krátce trubkovité, 5cípé. Tyčinka obsahuje žlutý či nafialovělý prašník, který vystupuje z koruny. Plodenství přímá nebo nicí. Plodem jsou malé, dužnaté, černé nebo červené peckovice s 3-5 peckami (1, 2).
3.1.3. Sambucus nigra L.
Sambucus nigra L. – bez černý je opadavý keř, vzácněji strom. Mladé výhonky rostou od báze vzpřímeně, větve jsou často vyklenuté. Mladší větve jsou holé, případně krátce chlupaté, našedlé s nápadnými lenticely. -3-
Starší větve mají borku hnědavě šedou, hluboce zvrásněnou a korkovitou. Obsahují bílou širokou porézní dřeň (1, 3). Pupeny jsou oválné a jejich povrch je do první poloviny zakryt načervenalými šupinami. Z vrcholu pupenu vyrůstají mladé listy, které jsou v brzkém jarním období často narušovány mrazem (1). Listy jsou lichozpeřené, 2-3jařmé, vejčité, vejčitě kopinaté nebo vejčitě eliptické. Od báze celokrajné, poté odlišně pilovité, na konci zašpičatělé (3, 4). Přítomny jsou kopinaté až nitkovité palisty, které buď opadají, nebo se přemění v nektáriové žlázky. Lístky jsou na svrchní straně lysé, tmavozelené, ze spodní strany našedlé, mírně chlupaté, především pak na žilnatině (1). Řapík je dlouhý zhruba 3-4 cm, na svrchní časti hluboce rýhovaný. Listy a mladé výhonky po rozemnutí lehce páchnou. Květy jsou v mnohokvětých, 3-5ramenných plochých vrcholících, které mají v průměru 10-25 cm. Kalich krátce trubkovitý, kališní lístky trojúhelníkovitě vejčité. Koruna je kolovitá, bílá nebo slabě nažloutlá. Tyčinky poléhavé, na rozdíl od bezu chebdí, který je má vzpřímené. Prašníky jsou nažloutlé, čnělka krátká se třemi bliznami. Plodenství je nicí. Plodem jsou černé peckovice s 3-5 semeny, které mají v průměru přibližně 5-8 mm (1). Bez byl zavlečen do různých částí světa, jako např. Evropa, Asie, Severní Amerika, Nový Zéland a jižní část Austrálie. Rozšíření bezu je spjato s půdou bohatou na dusík a fosforečnany. Přirozeně se vyskytuje na otevřených plochách, okrajích lesů, narušených a podmáčených půdách, stabilizovaných povodňových oblastech, na křovinatých území, zbořeništích, ale také v zahradách nebo podél živých plotů, v listnatých lesích podhorských oblastí, na mírně kyselé až neutrální půdě (3). Bez je důležitou součástí společenství svazů Prunion spinosae, SambucoSalicion capreae (zvláště v komplexu společenstvech Sambucetum nigrae). Dále také ve společenstvech třídy Robinietea a řádu Fagetalia sylvaticae (1). Je poměrně hojně zastoupen v druhově chudých živých plotech, což je v souladu se schopností rychle kolonizovat narušená stanoviště a s krátkou životností. -4-
To je dáno především semeny roznesenými či vyloučenými ptactvem. Mnoho druhů mechorostů a lišejníků jsou epifyty na Sambucus nigra. Tento jev je pravděpodobně způsoben tím, že bezová kůra má jednu z nejvyšších kapacit zadržování vody (3).
3.1.4. Sambuci fructus
Plody, mají v průměru přibližně 5-8 mm. Jsou to velmi tmavé až černé peckovice s 3-5 semeny (1). Nízký počet plodů se vyskytuje především u hluboce zastíněných stromů, ale může také vyplývat z nepříznivých povětrnostních podmínek v průběhu kvetení. Za těchto podmínek vzniká velmi málo květenství a mnoho plodů je ztraceno již v brzké době vývoje (3).
3.1.5. Obsahové látky plodů
Mezi aktivní sloučeniny přítomné v plodech Sambucus nigra L. patří především antokyany a flavonoidy. Dále se zde vyskytují také kyanogenní glykosidy, vitamíny, lektiny, organické kyseliny, mastný olej, cukry a stopy silice.
3.1.5.1.
Antokyany
Antokyany jsou nejdůležitější skupinou ve vodě rozpustných rostlinných barviv, příbuzných s flavonoidy. Literatura uvádí obsah až 1% antokyanů. Zastoupeny jsou zejména chrysanthemin (kyanidin-3-glykosid), sambucin (kyanidin3-rhamnoglykosid), sambucyanin (kyanidin-3-xyloglykosid). Dále jsou přítomny kyanidin-3,5-diglykosid,
kyanidin-3-sambubiosid
a
kyanidin-3-sambubiosid-5-
glykosid. Tmavá barva plodů je dána přítomností kyanidin-3-glykosidu a kyanidin-3sambubiosidu (11).
-5-
Mnohé výzkumy se zabývají moderními lékovými formami a ovlivněním uvolňování antokyanů v trávicím systému. Připraveny byly např. mikrotobolky s antokyany z borůvek. Obal mikrotobolek tvořila arabská guma nebo syrovátková bílkovina. Během trávení se z tobolek s arabskou guma uvolňovaly fenolické látky s vysokou antioxidační kapacitou jen v žaludku. Mikrotobolky s bílkovinou ze syrovátky měly nižší rychlost uvolňování, ale vysokou antioxidační aktivitu v průběhu celého trávení (14). Uvolňování antokyanů v tlustém střevě bylo studováno s přípravky, ve kterých byla k šelakovému obalu antokyanů byla přidána ve vodě rozpustná hydroxypropylmethylcelulóza (HPMC). Studie byla provedena pomocí simulované tekutiny žaludku, tenkého a tlustého střeva. Přídavkem HPMC k šelakovému filmu nastalo zpomalené uvolnění antokyanů při průchodu žaludkem, intestinem a zvýšené pronikání a celková degradace v tlustém střevě (15).
3.1.5.2.
Flavonoidy
Další důležité obsahové látky plodů bezu jsou flavonoidy, mezi které patří např. rutin, hyperosid, nebo isokvercetin (11). Základní strukturu flavonoidů tvoří 2fenylbenzopyran. Do skupiny flavonoidů patří flavany, flavanony, flavony, flavonoly, dihydroflavonoly, flavan-3-oly, flavan-4-oly a flavan-3,4-dioly. Nejběžnější skupinou flavonoidů jsou flavan-3-oly, které jsou považovány za funkční složky ovoce, zeleniny, bylinných přípravků a potravinových doplňků. Tvoří hlavní monomerní jednotky kondenzovaných proantokyanidinů. Proantokyanidiny jsou dimery až oligomery flavan-3-olových jednotek. U
flavan-3-olu
byly
zjištěny
antioxidační,
antikancerogenní,
kardioprotektivní, antimikrobiální, antivirové a neuroprotektivní účinky (16). Bohaté na komplexy polyfenolů a proantokyanidinů je červené víno. Tyto sloučeniny přitahují pozornost, pro svůj potenciální kardioprotektivní účinek. S vysokou konzumací červeného vína je spojený jev, známý jako „francouzský paradox“ (17). Proantokyanidiny jsou nejhojnější polyfenoly v lidské stravě. -6-
Epidemiologické studie naznačují, že chrání tělo před kardiovaskulárními chorobami. Jedním z mechanismů je zlepšení homeostázy lipidů. Studie na zvířatech ukazují,
že
proantokyanidiny
snižují
plazmatické
hladiny
aterogenního
apolipoproteinu-B, lipoproteinů bohatých na triglyceridy a LDL cholesterolu. Podílejí se také na zvyšování hladiny antiaterogenního HDL cholesterolu (18) a aktivují endoteliální syntézu oxidu dusnatého jako prevenci adheze a agregace krevních destiček. U flavonoidů je prokázán antioxidační efekt. Sloučeniny snadno uvolňují elektrony, které přistupují k volným radikálům a inaktivují je. Zabraňují tak poškození DNA, lipidů, bílkovin, vzniku různých onemocnění a stárnutí organismu (16). Antivirová aktivita byla zjištěna u Crataegus sinaica (Rosaceae). Zde je prokázána inhibiční aktivita proti Herpes simplex typu 1 jako důsledek extracelulárního působení proantokyanidinů (19). Další in vitro studie byla zaměřena na obsahové látky borůvky, černého rybízu, ostružiny, brusinky a šichy černé. Ukázalo se, že zvýšené množství polyfenolů v brusince, borůvce a černém rybízu má antiagregační potenciál vůči bakteriím ústní sliznice (20). Polyfenolické extrakty černého rybízu zmírňují zánět dýchacích cest. Proantokyanidiny potlačují aktivaci IL-4 a IL-13, které stimulují sekreci CCL26 z alveolárních buněk. Dochází tak ke snížení migrace eoinofilů, které se podílejí na vzniku zánětu (21). Jiný výzkum se zabýval účinky polyfenolových extraktů hroznových jader v souvislosti s mozkovou dysfunkcí, vyvolanou metabolickým syndromem u myší. Studie ukázala, že hroznové polyfenoly působí příznivě na širokou škálu patologických
procesů
souvisejících
s metabolickým
syndromem.
Poskytují
celkovou ochranu proti dysfunkcím periferního a centrálního nervového systému. Stávají se tedy potenciálním zdrojem léčby pro zlepšení mozkových propojení, která jsou důležitá pro paměť a učení (22). -7-
Neméně důležitým objevem byl antikancerogenní účinek. Flavonoidy mohou působit prostřednictvím antioxidačního vychytání volných radikálů, regulace signálních drah buněčného růstu, potlačení onkogenů a tvorby nádorů, indukce apoptózy a stimulace imunitního systému. Borůvky jsou bohatým zdrojem proantokyanidinů a příhodné pro studium těchto účinků. Studie ukázaly, že extrakty z plodů inhibují peroxid vodíku a TNF-α, který je produkován endoteliálním růstovým faktorem. Hladina tohoto faktoru stoupá s progresí nádoru, tím slouží lékařům jako užitečný marker monitorování novotvarů. Dle jiných studií jsou proantokyanidiny schopné potlačit adhezi bakterie Escherichia coli a zabránit tak infekci močových cest. Proantokyanidiny mohou k antiproliferativní aktivitě využít i jiné mechanismy, např. stimulace matrixové metaloproteinázy. Tento účinek se uplatňuje také v androgen senzitivních buňkách, což může být využito jako zdroj nových terapeutických postupů a prevence androgen-dependentních nádorů (16).
3.1.5.3.
Kyanogenní glykosidy
Zdrojem kyanogenních glykosidů jsou především semena. Mezi hlavní zástupce patří sambunigrin, dále také prunasin, zierin a holokalin (7). Kyanogenní glykosidy patří mezi sekundární metabolity rostlin. Aglykon je tvořen α-hydroxynitrilem a cukerná část nejčastěji D-glukózou (23). Kyanogenní glykosidy snadno hydrolyzují (např. během tepelného zpracování, depektinaci a kvašení) a uvolňuje se toxický kyanovodík. Studie s rozemletými plody bezu ukázaly, že nejmenší množství spontánně hydrolyzovaných kyanogenních glykosidů vzniklo během tepelného zpracování. Předpokládá se, že jsou za to zodpovědné enzymy plodů, které nejsou teplem inaktivovány (24).
-8-
Požitím vyšších dávek těchto sloučenin může dojít k intoxikaci organismu, projevující se zvracením, bolestí břicha až v krajním případě akutním selháním ledvin a kómatem (23). V dostupné literatuře nebyly nalezeny informace o otravě plody bezu černého.
Ostatní látky
3.1.5.4.
Mezi další obsahové látky plodů patří lektiny, organické kyseliny (kyselina citrónová, jablečná, šikimová, fumarová) (5), mastný olej s více než 30 známými složkami, přibližně 7,5% cukrů (především glukóza, fruktóza) a 0,01% silic (7). Čerstvé plody obsahují vitamín C, B2, B5, B6, kyselinu listovou a kyselinu nikotinovou (11). Charakteristický
zápach
bezinek
je
dán
přítomností
dihydroedulanu
a
β -damascenonu. (3).
Obr. 2: β-damascenon (33)
Obr.1: dihydroedulan (32)
Lektiny patří mezi sloučeniny podílející se na toxicitě. Jsou to hlavní glykoproteiny plodů, které se reverzibilně váží na specifické cukry.
Z
kůry Sambucus nigra L. byly lokalizovány 2 lektiny – aglutininy SNA-I a SNA-II. SNA-I patří do skupiny ribozóm - inaktivujících proteinů, SNA-II nevykazuje žádnou enzymatickou aktivitu. Při pokusu byly oba aglutininy vloženy do cytoplazmy hmyzích buněk a společně pak vystaveny specifickému inhibitoru klatrinů. Následně došlo k inhibici vychytání lektinů a kaspázami indukované cytotoxicitě, způsobené SNA-I a SNA-II. -9-
Vzhledem k tomu, že oba lektiny zřejmě používají podobný mechanismus endocytózy, je možné, že endocytóza závisí na schopnosti lektinů vázat sacharidy (25). Bylo zjištěno, že SNA-I, izolovaný z lýkového parenchymu kůry Sambucus nigra L., se váže nejsilněji s kyselinou sialovou. Nižší množství v kůře bylo nalezeno v létě, což dokazuje, že se lektin chová jako zásobní protein. SNA-I i SNA-II se vyskytují ve srovnatelném množství. Každý z nich představuje zhruba 30-40% proteinů, přítomných v kůře v zimním období. Lektiny typu 2 – ribozóm inaktivujících proteinů byly izolovány také ze semen a plodů. Lektin nigritin-f1 byl nalezen v zelených a zralých plodech, nigritin-f2 pouze ve zralých (3). Bylo zjištěno, že některé lektiny z bezu chebdí Sambucus ebulus L. mají stejné sekvence aminokyselin jako pyl bezu černého a stávají se tedy alergeny. Lektin ebulin-f byl izolován z výhonků. Při pokusu na myších se zjistilo, že toxicita ebulinu-f je vyšší při intraperitoneálním než při orálním podání. Ebulin-f je totiž proteolyzován pepsinem, což vysvětluje rozdíly v toxicitě (26). Kůra i plody bezu černého Sambucus nigra L. obsahují velké množství lektinů. Některé jsou toxické, jiné mohou sloužit rostlině k zastrašení predátorů (3). Lektiny často vyvolávají alergie. Jsou ovšem potenciálním nositelem antivirového a antiproliferativního účinku bezu (11).
3.1.6. Využití plodů
Plody dozrávají v pozdním létě, sbírají se nejčastěji na počátku září. Bez se může pěstovat také pro okrasné účely. Bezinky jsou celosvětově užívány jako lék nebo jako zdroj potravinových doplňků (5).
3.1.6.1.
Lidová medicína
Bez je velmi oblíbenou rostlinou v lidovém léčitelství. Využívají se téměř všechny části rostliny, především však květ a plod (1). - 10 -
Bez má dlouhou historii tradičního použití, které je dokumentováno již od starověku ve spisech Hippokrata nebo Dioskorida. Výtažky z plodů jsou dlouhodobě využívány v tradiční medicíně jako prostředky pro léčbu nachlazení a příznaků chřipky (6). Mezi další využití patří například účinek analgetický při bolestech nervů, protizánětlivý a protirevmatický účinek při bolestech kloubů. Plody působí též lehce projímavě a hypotenzně (4). Zřídka se používají jako diuretikum, laxativum a diaforetikum při léčbě nachlazení. Vzhledem k relativně vysokému obsahu antokyanů se bezinky využívají jako zdroj potravinářských barviv (7). Bez se hojně používá také v potravinářství. Zralé plody se mohou zavařovat, slouží k přípravě vína, likérů, šťáv, bezinkových sirupů (6).
V tradiční medicíně nachází kromě plodů uplatnění také list, kůra a květ. Listy se využívají zevně k zábalům například při bolesti kloubů. Díky přítomnosti kyanogenních glykosidů, může požitím nálevů z kůry dojít k předávkování a následnému zvracení (4). Květ se využívá pro své diaforetické účinky při léčbě horečky a zimnice, na podporu vykašlávání při léčbě zánětu horních cest dýchacích. Má také diuretické a protizánětlivé účinky (8). Ve formě nálevu se může též využívat při zánětu spojivek či ústní dutiny. Mezi jeho další schopnosti patří zvyšování tvorby mateřského mléka u kojících žen (10).
3.1.6.2.
Současná medicína
Řada epidemiologických studií in vitro poukazuje na souvislost mezi antokyany a snížením rizika kardiovaskulárního onemocnění. Podáván byl extrakt černého bezu, který obsahoval převážně kyanidin-3-glykosid. V moči a plazmě byla zjištěna několikrát vyšší koncentrace fenolických metabolitů než základní sloučeniny.
- 11 -
Z toho vyplývá, že antokyany jsou rozkládány a metabolizovány v těle a že nashromáždění metabolitů v těle může být zodpovědné za biologický účinek antokyanů (12). S množstvím kyanidin-3-glykosidu stoupala antioxidační aktivita také u plodů borůvek a ostružin. Laboratorní studie na myších prokázaly snížení zánětlivé reakce v makrofázích související s přítomností antokyanů a proantokyanidinů (13). Kyanidin-3-glykosid má ze všech antokyanů nejvyšší antioxidační kapacitu, zhruba 3,5krát vyšší než vitamín E (11). Bezinky se suší a následně podávají ve formě odvaru (4). Bez je k dostání samostatně (např. Bez černý plod, HERBATA) nebo součástí čajových směsí (např. Černý rybíz a bezinky, Apotheke). K dispozici je také ve formě bylinných sirupů k použití při nachlazení a k úpravě krevního tlaku (např. Bylinný sirup Bezinkový, Apotheke) či tinktur k útlumu bolesti a zánětu periferních nervů (např. Černý bez plod, Bylinné kapky). Bylo prokázáno, že bezinková šťáva má antioxidační účinky (7). K dostání je také tinktura z listů a kúry na zklidnění pokožky (např. Bezová tinktura, NADĚJE). Listy ve formě nálevů pročišťují krev, bývají též součástí čajových směsí proti akné (4). Květy jsou součástí čajových směsí (př. LEROS NATUR, Nachlazení, chřipka). Použití tradičních rostlinných léčivých přípravků je založeno na zkušenostech z dlouhodobého použití. Byliny však mohou vyvolat různé nežádoucí účinky a reagovat s doplňky stravy a léčivými přípravky. Z těchto důvodů by se mělo užití těchto léčivých přípravků konzultovat s příslušným odborníkem. Používat by se neměly nezralé a tepelně neupravené plody, které mohou být jedovaté (9).
- 12 -
4. Experimentální část 4.1. Vzorky rostlinného materiálu Všechny vzorky plodů kulturních odrůd bezu černého byly získány z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Jednalo se o tyto vzorky: Samdal, Mammut, Sambo, Sambu, Sampo, Alessö, Samyl, Bohatka, Haschberg, Weihenstephan. Plody Sambucus nigra L. byly sbírány z rostliny rostoucí v Botanické zahradě léčivých rostlin farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Plody byly po sběru zmrazeny a uchovávány zmrazené při -18 °C v uzavřených obalech.
4.2. Přístroje a pomůcky Analytické váhy, Kern (Německo) Vodní lázeň, GFL (Německo) Dvoupaprskový spektrofotometr UV-1601, Shimadzu (Japonsko)
4.3. Použité chemikálie Ethanol p.a., Penta (Chrudim) Kyselina chlorovodíková p.a. Penta (Chrudim) Butan–1–ol p.a. Lachema (Neratovice)
- 13 -
4.4. Stanovení obsahu antokyanů Stanovení obsahu antokyanů bylo provedeno postupem dle Českého lékopisu 2009 (27) a Českého lékopisu 2009, Dopl. 2013 (28) v článku Crataegi fructus.
Příprava extraktu
Pro stanovení obsahu antokyanů byl připraven ethanolový extrakt. Extrakty byly připraveny z každé odrůdy tři. 2,50 g zmrazených plodů bylo rozdrceno v třence a smícháno se 30 ml ethanolu 70%. Extrakce probíhala zahříváním k varu 30 minut pod zpětným chladičem, poté byl výluh zfiltrován a zbytek promyt 10,0 ml etanolu 70 %. Filtrát byl smíchán s 15,0 ml kyseliny chlorovodíkové RS (70 g kyseliny chlorovodíkové R se zředí vodou R na 100 ml), 10,0 ml vody a zahříván k varu 80 minut pod zpětným chladičem. Po ochlazení byl zfiltrován a zbytek byl promýván ethanolem 70%, dokud nebyl filtrát bezbarvý. Poté byl filtrát zředěn ethanolem 70% na 250,0 ml. 50,0 ml tohoto roztoku bylo odpařeno v baňce s kulatým dnem na přibližně 3 ml a převedeno do dělící nálevky. Baňka se postupně promyla 10 ml a 5 ml vody a promývací tekutiny byly převedeny do dělící nálevky. Protřepáno bylo třikrát 15 ml butan-1-olu. Spojené organické vrstvy byly zředěny butan-1-olem na 100,0 ml.
Stanovení obsahu
Absorbance roztoku byla měřena při vlnových lélkách 545 nm (27) a 555 nm (28). Obsah prokyanidinů v procentech, vyjádřený jako kyanidin-chlorid (C15H11ClO6), byl vypočítán podle vzorce: (27)
(28) - 14 -
A – absorbance při 545 nm, resp. 555 nm m – hmotnost plodů v g Specifická absorbance kyanidin-chloridu má hodnotu 75 (pro výpočet dle ČL 2009) a 1200 (pro výpočet dle ČL 2009 – Dopl. 2013).
Ze získaných hodnot byl vypočten aritmetický průměr
a směrodatná odchylka s.
(30)
(30)
Výsledky stanovení jsou v tabulce 2–12 a grafech 1–2.
Pro vyhodnocení statisticky významných rozdílů byla použita Student-NewmanKeuls (SNK) metoda mnohonásobného porovnávání. Pro výpočet byl použit tabulkový procesor Excel (Microsoft, USA) a statistický software STATGRAPHICS CenturionXV (StatPoint, USA). Výsledné statisticky významné rozdíly na hladině spolehlivosti 95% jsou uvedeny v tabulce 14.
4.5. Ztráta sušením Ztráta sušením byla provedena dle postupu uvedeného v Českém lékopise 2009 (29). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1 Ztráta sušením.
- 15 -
4.6. Výsledky 4.6.1. Ztráta sušením
Tab. 1: Ztráta sušením zjištěná u zmrazených plodů bezu
Vzorek
Navážka
Hmotnost po
ztráta sušením
[g]
vysušení
[%]
[g] Alessö
10,1789
1,639
83,9
Bohatka
10,0468
1,818
81,9
Haschberg
10,0668
1,772
82,1
Mammut
10,0689
1,742
82,7
Sambo
10,0966
1,434
85,8
Sambu
10,0286
1,524
84,8
Samdal
10,0921
1,806
82,1
Sampo
10,2207
1,697
83,4
Samyl
10,1277
1,570
84,5
Weihenstephan
10,0792
1,915
81,0
S. nigra L.
10,1246
1,802
82,2
- 16 -
4.6.2. Stanovení obsahu
Tab. 2: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Alessö
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,529
1,115
2,94
2,574
1,072
2,78
2,507
1,200
3,19
%
SD
(dle 28)
2,97
0,21
1,117
0,18
1,086
0,18
1,221
0,20
0,19
0,01
Tab. 3: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Bohatka
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,599
1,456
3,73
2,568
1,927
5,00
2,545
1,503
3,94
%
SD
(dle 28)
4,22
0,68
- 17 -
1,468
0,24
1,945
0,32
1,525
0,25
0,27
0,04
Tab. 4: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech Haschberg
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,540
1,726
4,53
2,594
1,845
4,74
2,512
1,868
4,96
%
SD
(dle 28)
4,74
0,21
1,909
0,31
1,849
0,30
1,868
0,31
0,31
0,01
Tab. 5: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Mammut
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,539
1,724
4,53
2,556
1,516
3,95
2,509
1,614
4,29
%
SD
(dle 28)
4,26
0,29
- 18 -
1,75
0,29
1,536
0,25
1,646
0,27
0,27
0,02
Tab. 6: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Sambo
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,573
1,548
4,01
2,567
1,367
3,55
2,515
1,888
5,00
%
SD
(dle 28)
4,19
0,74
1,553
0,25
1,367
0,22
1,872
0,31
0,26
0,04
Tab. 7: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Sambu
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,538
1,468
3,86
2,554
1,715
4,48
2,528
1,338
3,53
%
SD
(dle 28)
3,96
0,48
- 19 -
1,489
0,24
1,741
0,28
1,355
0,22
0,25
0,03
Tab. 8: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Samdal
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,516
2,114
5,60
2,518
2,241
5,93
2,548
1,726
4,52
%
SD
(dle 28)
5,35
0,74
2,128
0,35
2,260
0,37
1,750
0,29
0,34
0,05
Tab. 9: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Sampo
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,489
1,304
3,49
2,531
1,481
3,90
2,532
1,408
3,71
%
SD
(dle 28)
3,70
0,20
- 20 -
1,289
0,22
1,458
0,24
1,382
0,23
0,23
0,01
Tab. 10: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Samyl
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,532
2,498
6,58
2,548
2,482
6,49
2,551
2,466
6,44
%
SD
(dle 28)
6,51
0,07
2,498
0,41
2,482
0,41
2,466
0,40
0,41
0,00
Tab. 11: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Weihenstephan
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,581
1,616
4,17
2,541
2,016
5,29
2,535
1,931
5,08
%
SD
(dle 28)
4,85
0,59
- 21 -
1,612
0,26
2,039
0,33
1,927
0,32
0,30
0,04
Tab. 12: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůdy Sambucus nigra L.
Navážka A545 nm [g]
%
SD
A555 nm
(dle 27)
2,552
2,960
7,73
2,531
2,872
7,56
2,545
2,914
7,63
%
SD
(dle 28)
7,64
0,08
- 22 -
2,872
0,47
2,872
0,47
2,872
0,47
0,47
0,00
Tab. 13: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech a po přepočtení na vysušené plody. (Stanovení obsahu antokyanů při 545 nm bylo provedeno dle článku Crataegi fructus v ČL 2009 (27); stanovení obsahu antokyanů při 555 nm bylo provedeno dle článku Crataegi fructus v ČL 2009, Dopl. 2013 (28).
Vzorek
Obsah
Obsah
Obsah
Obsah
antokyanů
antokyanů ve
antokyanů
antokyanů ve
A545 nm
vysušených
A555 nm
vysušených
[%]
plodech
[%]
plodech
A545 nm
A555 nm
[%]
[%]
Allesö
2,97
18,44
0,19
1,16
Bohatka
4,22
23,35
0,27
1,47
Haschberg
4,74
26,95
0,31
1,74
Mammut
4,26
24,60
0,27
1,56
Sambo
4,19
29,49
0,26
1,84
Sambu
3,95
26,02
0,25
1,65
Samdal
5,35
29,90
0,34
1,89
Sampo
3,70
22,29
0,23
1,37
Samyl
6,51
41,96
0,41
2,62
Weihenstephan
4,85
25,51
0,30
1,60
S. nigra L.
7,64
42,95
0,47
2,64
- 23 -
Tab. 14: Obsah anthokyanů v plodech různých odrůd. Statisticky významné rozdíly
Weihenstephan
Sambu
Haschberg
Sambo
Samdal
Samyl
S. nigra L.
Allesö
Mammut
Bohatka
Sampo
Allesö
na hladině spolehlivosti 95% značeny symbolem „*“.
*
*
*
*
*
*
*
*
Sampo
*
*
*
*
*
*
Bohatka Mammut
*
*
*
Weihenstephan
*
*
*
Sambu
*
*
*
Haschberg
*
*
*
Sambo
*
*
*
*
Samdal
*
*
*
*
Samyl
*
*
*
*
*
*
*
*
*
S. nigra L.
*
*
*
*
*
*
*
*
*
- 24 -
Graf 1: Obsah antokyanů ve zmrazených plodech odrůd bezu vyjádřené jako kyanidin-chlorid
- 25 -
Graf 2: Obsah antokyanů v plodech bezu přepočtený na vysušené plody
- 26 -
5. Diskuze Bez černý (Sambucus nigra L.) je významnou rostlinou používanou v lidovém léčitelství už po celá staletí. Uplatnění nachází i dnes, v současné medicíně. Mezi hlavní obsahové látky plodů patří antokyany. Droga Sambuci nigrae fructus – plod bezu černého je tradičně využívána především v terapii chřipky a nachlazení. Je prokázán i účinek analgetický, protizánětlivý a protirevmatický (4). Díky vysokému množství antokyanů se plody hojně využívají jako potravinářské barvivo (7). Antokyany mají řadu významných účinků na organismus, např. kardioprotektivní (12) a protizánětlivé účinky. U antokyanů byla prokázána antioxidační aktivita, chrání tedy organismus před nežádoucím působením volných radikálů (13). Tato práce se věnuje stanovení obsahu antokyanů v plodech bezu černého z různých kulturních odrůd. Všechny odrůdy pocházejí z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Planý bez černý byl vypěstován v Botanické zahradě léčivých rostlin farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Stanovení obsahu bylo provedeno spektrofotometrickou metodou, která je založena na měření velikosti absorbovaného záření roztokem analyzované látky. Analyzovány byly zmrazené plody, extrakce byla provedena okyseleným etanolem za varu, aglykony byly vytřepány do butan-1-olu. Stanovení bylo provedeno postupem uvedeným v článku Crataegi fructus v Českém lékopise 2009 (27) a v Českém lékopise 2009, doplňku 2013 (28). Tyto postupy se liší v použité vlnové délce, kdy se měří absorbance butanolového výtřepku a v hodnotě specifické absorbance kyanidin chloridu. Ke stanovení byly použity ethanolové extrakty plodů bezu černého.
- 27 -
Výsledky stanovení obsahu antokyanů ve zmrazených plodech a po přepočtení na vysušené plody jsou uvedeny v tabulkách 2-13, rozdíly v obsahu antokyanů mezi jednotlivými odrůdami jsou názorně vidět v grafech. Zjištěná množství antokyanů se pohybují v rozmezí 3-8% v plodech zmrazených a 18-43% po přepočetní na vysušené plody (Tab. 13). Z výsledků vyplývá, že nejvyšší obsah antokyanů byl v planě rostoucím bezu černém (7,64% při 545 nm a 0,47% při 555 nm). Naopak nejnižší hodnoty byly nalezeny u odrůdy Alessö (2,97% při 545 nm a 0,19% při 555 nm). Stanovení obsahu antokyanů bylo provedeno dvěma metodami, jelikož v průběhu práce byl vydán Český lékopis 2009, doplněk 2013. Hlavní změna se týkala zvýšení vlnové délky z 545 nm na 555 nm a specifické absorbance kyanidin-chloridu, která vzrostla ze 75 (27) na 1200 (28). U plodů byla také stanovena ztráta sušením dle postupu uvedeném v Českém lékopise 2009 (29). Podle výsledků, uvedených v tabulce 1, byl nejvyšší obsah vody v plodech odrůdy Sambo (85,8%) a nejméně v plodech odrůdy Weihenstephan (81,0%). Obsah antokyanů v plodech po přepočtení na vysušené plody ukazuje graf 2. Nejvyšší obsah byl v plodech Sambucus nigra L. (42,95% při 545 nm a 2,64% při 555 nm), nejnižší v Alessö (18,44% při 545 nm a 1,16% při 555 nm). Nejvyšší statisticky významné hodnoty obsahu antokyanů byly zjištěny u Sambucus nigra L. a odrůdy Samyl. Druhou skupinou se statisticky významně nejvyšším obsahem antokyanů byly odrůdy Samdal a Sambo. Do skupiny se třetím statisticky signifikantním
nejvyšším
obsahem
patřily
odrůdy
Haschberg,
Sambu,
Weihenstephan a Mammut. Druhy Bohatka, Sampo a Alessö tvořily poslední skupinu se statisticky významně nejnižším obsahem antokyanů. Obsah antokyanů byl stanoven v plodech sbíraných na podzim 2011, analýza započala na jaře 2012. Nyní jsou postupně analyzovány plody ze sběru 2013. Bohatým zdrojem antokyanů jsou i jiné plody, např. plody Aronia melanocarpa, Aronia prunifolia a Aronia arbutifolia.
- 28 -
I v tomto případě byly mezi kultivary rozdíly v obsahu. Nejhojněji zastoupený kyanidin-3-galaktosid byl v největším množství přítomen v Aronia melanocarpa (3,4-14,8 mg/g) a nejméně v Aronia arbutifolia (0,5-0,8 mg/g). Celkové množství fenolových kyselin a proantokyanů bylo nejvyšší v Aronia arbutifolia a Aronia prunifolia (31). Antokyany jsou středem zájmu pro své potenciální léčivé účinky. Zavedení kulturních odrůd bezu do velkoplošné produkce pro získání dalšího hodnotného zdroje anthokyanů se ukazuje jako velmi perspektivní.
- 29 -
6. Závěr V této práci byly analyzovány plody planě rostoucího bezu černého a plody 10 pěstovaných kulturních odrůd. Stanovení bylo provedeno spektrofotometricky postupem dle ČL 2009 a ČL 2009, Dopl. 2013, článek Crataegi fructus. Obsah antokyanů byl vyjádřený v procentech kyanidin-chloridu a přepočtený na vysušené plody. Postupem dle ČL 2009 byl naměřený obsah antokyanů v rozmezí 3% až 8%, postupem dle ČL 2009, Dopl. 2013 v rozmezí 0,2% až 0,5%. Nejvyšší obsah antokyanů byl u plodů bezu planě rostoucího a plodů odrůdy Samyl, nejnižší obsah měly plody odrůdy Alessö. Odrůdy lze na základě statistického zhodnocení obsahu antokyanů rozdělit do čtyř skupin. Statisticky nejvyšší obsah antokyanů byl zjištěn u plodů Sambucus nigra L. a odrůdy Samyl. Druhou skupinou se statisticky významně nejvyšším obsahem antokyanů byly odrůdy Samdal a Sambo, přičemž hodnoty obou se mezi sebou statisticky významně nelišily. Do skupiny se třetím statisticky signifikantním
nejvyšším
obsahem
patřily
odrůdy
Haschberg,
Sambu,
Weihenstephan a Mammut. Ani v této skupině se hodnoty od sebe významně nelišily. Nejnižší obsah antokyanů byl zjištěn v odrůdách Alessö, Sampo a Bohatka. Pro obsah antokyanů se jako perspektivní jeví plody odrůdy Samyl a planě rostoucího bezu černého.
- 30 -
7. Literatura (1)
Slavík B., a kol.: Květena České republiky 5. 1.vyd. Praha: Academia, 1997; 503-506.
(2)
Jahodář L.: Farmakobotanika: semenné rostliny. 2.vyd. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2009; 133.
(3)
Atkinson M. D., Atkinson E.: Sambucus nigra L. J. Ecol. 2002; 90, 895-923.
(4)
Zentrich, J. A.: Zelená lékárna: Černý bez, Černý kořen. Angis revue. 2013; 6, 4, 16.
(5)
Veberic, R., Jakopic, J., Stampar, F., Schmitzer, V.: European elderberry (Sambucus nigra L.) rich in sugars, organic acids, anthocyanins and selected polyphenols. Food Chem. 2009; 114, 511-515.
(6)
European Elder Berry. The ABC Clinical Guide to Elder berry - American Botanical Council. 2004; http://abc.herbalgram.org/site/DocServer/Elderberry-scr.pdf?docID=165 31. 3. 2014.
(7)
Wichtl,
M.:
Teedrogen
und
Phytopharmaka.
5.
Aufl.
Stuttgart:
Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft mbtt, 2009; 601-602. (8)
Flos Sambuci. WHO Monographs on Selected Medicinal Plants - Volume 2. 2004; http://apps.who.int/medicinedocs/en/d/Js4927e/26.html 31. 3. 2014.
(9)
Elderberry. University
of
Maryland
Medical
Center.
2013;
http://umm.edu/health/medical/altmed/herb/elderberry 31. 3. 2014. (10)
Opletal, L., Volák, J.: Rostliny pro zdraví. 1.vyd. Aventinum s.r.o., 1999; 146-147.
(11)
Vlachojannis, J. E., Cameron, M., Chrubasic, S.: A systematic review on the Sambuci fructus Effect and Efficacy Profiles. Phytoter. Res. 2010; 24, 1-8.
- 31 -
(12)
De Ferrars, R. M., Cassidy, A., Curtis, P. and Kay, C. D.: Phenolic metabolites of anthocyanins following a dietary intervention study in post – menopausal women. Mol. Nutr. Food Res. 2014; 58, 490-502.
(13)
Jonson, M. H., de Mejia, E. G., Fan, J., Lila, M. A., Yousef, G. G.: Anthocyanins and proanthocyanidins from blueberry – blackberry fermented beverages inhibit markers of inflammation in macrophages and carbohydrate – utilizing enzymes in vitro. Mol. Nutr. Food Res. 2013; 57, 1182-1197.
(14)
Flores, F. P., Singh, R. K., Kerr, W. L., Pegg, R. B., Kong, F.: Total phenolis content
and
antioxidant
capacities
of
microencapsulated
blueberry
anthocyanins during in vitro digestion. Food Chem. 2014; 153, 272-278. (15)
Oehme, A., Valotis, A., Krammer, G., Zimmermann, I., Schreier, P.: Preparation and characterization of shellac – coated anthocyanin pectin beads as dietary colonic delivery system. Mol. Nutr. Food Res. 2011; 55, 75-85.
(16)
Aron, P. M., Kennedy, J. A.: Flavan-3-ols: Nature occurrence and biological aktivity. Mol. Nutr. Food Res. 2008; 52, 79-104.
(17)
Rasmussen, S. E., Frederiksen, H., Struntze Krogholm, K., Poulsen, L.: Dietary proanthocyanidins: Occurrence, dietary intake, bioaviability, and protection against cardiovascular disease. Mol. Nutr. Food Res. 2005; 49, 159-174.
(18)
Bladé, C., Arola, L., Salvadó, M. J.: Hypolipidemic effects of proanthocyanidins and their underlying biochemical
and molecular
mechanisms. Mol. Nutr. Food Res. 2010; 54, 37-59. (19)
Shahat, A. A., Cos, P., De Bruyne, T., Apers, S., et al.: Antiviral and antioxidant aktivity of flavonois and proanthocyanidins from Crataegus sinaica. Planta Med. 2002; 68, 539-541.
(20)
Riihinen, K., Ryynänen, A., Toivanen, M., Könönen, E., Törrönen, R., Tikkanen-Kaukanen, C.: Antiaggregation Potential of Berry Fractions Against Pairs of Streptococcus mutants with Fusobacterium nucleatum or Actinomyces naestundii. Phytother. Res. 2011; 25, 81-87. - 32 -
(21)
Hurts, S. M., McGhie, T. K., Cooney, J. M., Jensen, D. J., Gloud, E. M., Lyall, K. A., Hurts, R. D.: Blackcurrant proanthocyanidins augment IFN-γinduced suppression of IL-4 stimulated CCL26 secretion in alveolar epithelial cells. Mol. Nutr. Food Res. 2010; 54, 159-170.
(22)
Wang, J., Tang, C., Ferruzzi, M. G., Gong, B., Song, B. J., Janle, E. M., Chen, T. Y., Cooper, B., Varghese, M., Cheng, A., Freire, D., Bilski, A., Roman, J., Nguyen, T., Ho, L., Taloot, S. T., Simon, J. E., Wu, Q., Pasinetti, G. M.: Role of standardized grape polyphenol preparation as a novel tratment to improve synaptic plasticity through attenuation of features of metabolic syndrome in a mouse model. Mol. Nutr. Food Res. 2013; 57, 2091-2102.
(23)
Vetter, J.: Plant cyanogenic glycosides. Toxicon. 2000; 38, 11-36.
(24)
Pogorzelski, E.: Formation of Cyanide as a Product of Decomposition of Cyanogenic Glucosides in the Treatment of Elderberry Fruit (Sambucus nigra). J. Sci. Food Agric. 1982; 33, 494-498.
(25)
Shahidi – Noghasi, S., Van Damme, E. J., De Vos, W. H., Smagghe, G.: Internalization of Sambucus nigra agglutinins I and II in insect midgut CF – 203 cells. Arch. Insect Biochem. Physiol. 2011; 76, 211-222.
(26)
Jimenezm, P., Tejero, J., Cabrero, P., Cordoba – Diaz, D., Girbes, T.: Differential sensitivity of D-galactose – binding lectins from fruits of dwarf elder (Sambucus ebulus L.) to a simulated gastric fluid. Food Chem. 2013; 136, 794-802.
(27)
Český lékopis 2009. Praha: Grada Publishing, 2009; 1803.
(28)
Český lékopis 2009-Doplněk 2013. Praha: Grada Publishing, 2013; 8484.
(29)
Český lékopis 2009. Praha: Grada Publishing, 2009; 114.
(30)
Bedáňová, I., Večerek, V.: Základy statistiky pro studující veterinární medicíny a farmacie. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2007; 34., 42.
- 33 -
(31)
Taheri, R., Bonnolly, B. A., Brand, M. H., Bolling, B. W.: Underutilized Chokeberry (Aronia melanocarpa, Aronia arbutifolia, Aroniaprunifolia) Accessions
Are
Rich
Sources
of
Anthocyanins,
Flavonoids,
Hydroxycinnamic Acids, and Proanthocyanidins. J. Agric. Food Chem. 2013; 61, 8581-8588. (32)
El-Sayed, A. M.: Dihydroedulan I. The Pherobase: Database of Insect Pheromones and Semiochemicals. 2014; http://www.pherobase.com/pherobase/gif/dihydroedulan%20I.GIF 25.4.2014.
(33)
El-Sayed, A. M.: E-beta-damascenone. The Pherobase: Database of Insect Pheromones and Semiochemicals. 2014; http://www.pherobase.com/pherobase/gif/E-beta-damascenone.GIF 25.4.2014.
- 34 -
8. Abstrakt Plody bezu černého - Sambuci fructus jsou využívány ve farmacii i v potravinářství. Mezi hlavní obsahové látky patří antokyany a flavonoidy. Z dalších látek obsahují plody kyanogenní glykosid sambunigrin, organické kyseliny, vitamíny, cukry. Plody pocházející z pěstovaných kulturních odrůd se zatím farmaceuticky nevyužívají. Obsah antokyanů v plodech Sambucus nigra L. odrůdy Alessö, Bohatka, Haschberg, Mammut, Sambo, Sambu, Samdal, Sampo, Samyl, Weihenstephan a planě rostoucího bezu černého byl stanoven spektrofotometricky. Množství antokyanů bylo přepočteno na vysušené plody a vyjádřeno v procentech kyanidin-chloridu. Plody kulturních odrůd měly až na odrůdu Samyl nižší obsah antokyanů než plody bezu planě rostoucího. Mezi odrůdami byly v obsahu anthokyanů nalezeny statisticky významné rozdíly.
- 35 -
9. Abstract The fruits of elderberry - Sambuci fructus are used in the pharmaceutical and food industry. Fruits contain anthocyanins and flavonoids in addition to cyanogenic glycoside sambunigrin, organic acids, vitamins, sugars. Fruits from cultivated varieties are not used in pharmaceutically yet. The content of anthocyanins in the fruits of Sambucus nigra L. varieties Alessö, Bohatka, Haschberg, Mammut, Sambo, Sambo, Samdal, Sampo, Samyl, Weihenstephan and wild elderberry was determined by spectrophotometry. The amount of anthocyanins was recalculated for dried fruits and expressed by percentage of cyanidin chloride. Cultivated varieties shown lower values of anthocyanins than wild elderberry excerpt for Samyl variety. Statistically significant differences were found between contents of anthocyanins of varieties.
- 36 -
