UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ
KATEDRA ANALYTICKÉ CHEMIE
SEKVENČNÍ INJEKČNÍ CHROMATOGRAFIE – TESTOVÁNÍ A SROVNÁNÍ MODERNÍCH CHROMATOGRAFICKÝCH KOLON
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Vedoucí práce: PharmDr. Petr Chocholouš, PhD.
Hradec Králové 2013
Bc. Petra Molnárová
Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a v práci řádně citovány. Práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
2
Za odborné vedení, nápady a připomínky k mé práci děkuji PharmDr. Petru Chocholoušovi, PhD. i dalším pracovníkům katedry Analytické chemie.
3
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Analytické chemie Kandidát:
Bc. Petra Molnárová
Školitel:
PharmDr. Petr Chocholouš, PhD.
Název diplomové práce:
Sekvenční injekční chromatografie – testování a srovnání moderních chromatografických kolon
Tato diplomová práce se zabývá porovnáváním dvou chromatografických kolon pro separaci vybraných vitamínů B (thiaminu, nikotinamidu, pyridoxinu, riboflavinu a kyseliny listové) a vitamínu C v systému Sekvenční injekční chromatografie. Vyvíjená metoda vyuţívala UV detekci při 220, 272 a 290nm. Byla testována kolona Ascentis Express HILIC (3 cm x 4,6 mm, 2,7 µm) s pouţitím mobilní fáze z acetonitrilu a octanu amonného. Na této koloně nebyla vyvinuta taková metoda, která by umoţnila odseparovat všech 6 vitamínů. Látky byly eluovány v nízkých retenčních časech a s nízkým rozlišením. Na koloně Ascentis Express RP-Amide (3 cm x 4,6 mm, 2,7 µm) byla vyvinuta metoda za pouţití gradientové eluce, která umoţnila rozdělit všechny látky. Mobilní fáze byla sloţena s acetonitrilu a kyseliny fosforečné o pH 1,8. Byla provedena kalibrace, opakovatelnost a výtěţnost, avšak tato metoda nevykazovala takovou účinnost, aby mohla být validována. Pro výtěţnost byl jako srovnávací vzorek pouţit energetický nápoj SHOCK! obsahující dané vitamíny.
4
ABSTRACT Charles University in Prague Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Deparment of Analytical chemismy Candidate:
Bc. Petra Molnárová
Supervisor:
PharmDr. Petr Chocholouš, PhD.
Title of diploma thesis:
Sequential
injection
chromatogramy
-
testing
and
comparison of modern chromatographic columns
This diploma thesis deals with testing and comparison of two modern chromatoghraphic columns in Sequential injection chromatography system. They were used for separation of selected vitamins B (thiamine, nikotinamide, pyridoxine, riboflavin and folic acid) and vitamin C. Developed method was based on UV detection at 220, 272 and 290nm. The Ascentis Express HILIC column (3 cm x 4.6 mm, 2.7 µm) was tested by using acetonitrile with ammonium acetate as a mobile phase. The method was not siccessfully developed because of low retention times of vitamins. The separation of six vitamins was not able, because of low selectivity. There was developed a method with use of Ascentis Express RP-Amide column (3 cm x 4.6 mm, 2.7 µm) using gradient elution, which was able to separate all 6 vitamins. Acetonitrile and phosphoric acid (pH 1.8) were components of the mobile phases. There was made calibration, reproducibility and recovery tests, but there was not good results enough to validate the method. For recovery was used energetic drink SHOCK! containing these vitamins.
5
Obsah
Obsah ............................................................................................................................... 6 Použité zkratky ............................................................................................................... 8 Seznam obrázků .............................................................................................................. 9 Seznam tabulek ............................................................................................................. 10 1
Úvod ........................................................................................................................ 11
2
Cíl práce ................................................................................................................. 12
3
Teoretická část ....................................................................................................... 13 3.1.
Neseparační průtokové metody ........................................................................ 13
3.1.1.
Průtoková injekční analýza – FIA ............................................................ 13
3.1.2.
Sekvenční injekční analýza – SIA.............................................................. 15
3.2.
Vysokoúčinná kapalinová chromatografie ....................................................... 16
3.3.
Sekvenční injekční chromatografie .................................................................. 18
3.4.
Kolony v sekvenční injekční chromatografii ................................................... 20
3.4.1. 3.5. 4
Fused-core kolony..................................................................................... 21
B vitamíny a vitamín C .................................................................................... 23
Experimentální část ............................................................................................... 28 4.1.
Pouţité přístroje a pomůcky ............................................................................. 28
4.2.
Pouţité chemikálie ........................................................................................... 28
4.4.
Parametry chromatografických metod ............................................................. 29
4.4.1.
Linearita - kalibrace ................................................................................. 29
4.4.2.
Přesnost - Opakovatelnost ........................................................................ 30
4.4.3.
Správnost .................................................................................................. 30
4.5.
Příprava mobilních fází, standardů a vzorků.................................................... 30
4.6.
Testování na koloně HILIC .............................................................................. 31 6
5
4.7.
Testování na koloně RP-Amide ....................................................................... 36
4.8.
Výsledky – kolona RP-Amide ......................................................................... 40
4.8.1.
Kalibrace .................................................................................................. 40
4.8.2.
Opakovatelnost ......................................................................................... 43
4.8.3.
Správnost .................................................................................................. 47
Závěr ....................................................................................................................... 49
Citovaná literatura ....................................................................................................... 51
7
Použité zkratky ACN – acetonitril CFA
– Continuous Flow Analysis (Kontinuální průtoková analýza)
FIA
– Flow Injection Analysis (Průtoková injekční analýza)
HILIC – Hydrophilic Interaction Liquid Chromatography (Hydrofilní interakční chromatografie) HPLC – High-performance Liquid Chromatography (Vysokoúčinná kapalinová chromatografie) LOD – limit of detection (limit detekce) LOQ – limit of quantification (limit kvantifikace) RSD – relativní směrodatná odchylka SFA
– Segmented Flow Analysis (Segmentovaná průtoková analýza)
SIA
– Sequential Injection Analysis (Sekvenční injekční analýza)
SIC
– Sequential Injection Chromatography (Sekvenční injekční chromatografie)
SMODCH – směrodatná odchylka
8
Seznam obrázků Obr. 1 Schéma průtoku v SFA se vzduchovými bublinami (3) ....................................... 13 Obr. 2 Schéma vícekanálového systému průtokové injekční analýzy (13) ....................... 14 Obr. 3 Mísení vzorku s reagenty – FIA (13) ..................................................................... 15 Obr. 4 Schéma Sekvenční injekční analýzy s vícecestným selekčním ventilem (13) ....... 16 Obr. 5 Mísení vzorku s reagenty díky změně směru toku – SIA (13) .............................. 16 Obr. 6 Princip separace na kolonách (3) ........................................................................... 17 Obr. 7 Schéma uspořádání vysokoúčinné kapalinové chromatografie (12) ...................... 18 Obr. 8 Schéma systému SIC se zapojením chromatografické kolony (13) ...................... 19 Obr. 9Mísení reagentů a separace na koloně metodou SIC (13) ...................................... 20 Obr. 10 Schéma fused-core částice (4) ............................................................................. 21 Obr. 11 Chemická struktura kololny Ascentis Express RP-Amide (4) ............................ 22 Obr. 12 Difúzní vrstva vody na povrchu polárního sorbentu (9) ..................................... 23 Obr. 13 Chemický vzorec kyseliny askorbové (5) ........................................................... 23 Obr. 14 Chemický vzorec thiaminu (5) ............................................................................ 24 Obr. 15 Chemický vzorec riboflavinu (5) ........................................................................ 24 Obr. 16 Chemický vzorec niacinu (5)............................................................................... 25 Obr. 17 Chemický vzorec pyridoxalu (5) ......................................................................... 25 Obr. 18 Chemický vzorec pyridoxalu (5) ......................................................................... 26 Obr. 19 Chemický vzorec pyridoxaminu (5) .................................................................... 26 Obr. 20 Chemický vzorec kyseliny listové (5) ................................................................. 26 Obr. 21 Chromatogram kyseliny askorbové (1) λ=272 nm, nikotinamidu (2) λ=220 nm a pyridoxinu (3) λ=290nm, c = 10 µg/ml , mobilní fáze 70 : 30, pH 5 ............................. 32 Obr. 22 Překryv chromatogramů kyseliny listové (1) λ=290nm a riboflavinu (2) λ=272nm, c = 10 µg/ml, mobilní fáze 60 : 40, pH 5 ...................................................... 33 Obr. 23 Chromatogram gradientové eluce: 1 nikotinamid λ=220nm, 2 pyridoxin λ=290nm (c = 10 µg/ml) ................................................................................................. 36 Obr. 24 Chromatogram thiaminu (1) λ=272nm, nikotinamidu (2) λ=220nm, kyseliny askorbové (3) λ=290nm a pyridoxinu (4), c = 10 µg/ml, pH 1,8 ................................... 37 Obr. 25 Porovnání chromatogramů s odlišnou mobilní fází č.2 ..................................... 38 Obr. 26 Chromatogram Nikotiamidu (1) λ=220nm, kyseliny askorbové (2) λ=220nm, pyridoxinu (3) λ=290nm, kyseliny listové (4) λ=272nm, kofeinu (5) λ=272nm a riboflavinu (6) λ=290nm, c = 10 µg/ml .......................................................................... 39 9
Obr. 27 Chromatogram nápoje SHOCK! 20x zředěného – kyslina askorbová (1) λ=220nm, kofein (2) λ=272nm ....................................................................................... 39
Seznam tabulek Tabulka 1 Program analýzy na koloně HILIC bez koncentračního gradientu ............... 32 Tabulka 2 Program analýzy na koloně HILIC s koncentračním gradientem tvořeným dvěma fázemi .................................................................................................................. 35 Tabulka 3 Kalibrační přímka nikotinamidu .................................................................... 40 Tabulka 4 Kalibrační přímka kyseliny askorbové .......................................................... 41 Tabulka 5 Kalibrační přímka pyridoxinu........................................................................ 41 Tabulka 6 Kalibrační přímka Kyseliny listové ............................................................... 42 Tabulka 7 Kalibrační přímka kofeinu ............................................................................. 42 Tabulka 8 Kalibrační přímka riboflavinu ....................................................................... 43 Tabulka 9 Opakovatelnost se standardem nikotinamidu ................................................ 44 Tabulka 10 Opakovatelnost se standardem kyseliny askorbové .................................... 44 Tabulka 11 Opakovatelnost se standardem pyridoxinu .................................................. 45 Tabulka 12 Opakovatelnost se standardem kyseliny listové .......................................... 45 Tabulka 13 Opakovatelnost se standardem kofeinu ....................................................... 46 Tabulka 14 Opakovatelnost se standardem riboflavinu .................................................. 46 Tabulka 15 Výtěţnost kyseliny askorbové ..................................................................... 47 Tabulka 16 Výtěţnost kofeinu ........................................................................................ 48
10
1 Úvod Analytické separační metody prodělaly dlouhý vývoj, neţ byly vyvinuty aţ k nynějším moderním metodám. Jednou z těch nejnovějších je metoda sekvenční injekční chromatografie, která je kombinací dvou různých metod, a to sekvenční injekční analýzy (SIA) a kapalinové chromatografie. Je vyuţíván systém SIA, do kterého je zapojena chromatografická kolona. Kolony prošly dlouhým a náročným vývojem. Tato práce se bude zabývat kolonami s částicemi s pevným jádrem (fusedcore), které taktéţ patří k těm modernějším. Díky pouţití a výběru kolon lze metodu sekvenční injekční chromatografie vyuţít pro široké spektrum separací, a na rozdíl od HPLC zde není vyţadována tak vysoká náročnost na pouţité přístroje. Vitamíny skupiny B, jinak označovány jako B-komplex, a vitamín C jsou vitamíny nezbytné pro správný metabolismus člověka. Řadí se mezi vitamíny rozpustné ve vodě, v praxi jsou stanovovány často pomocí HPLC, z těchto podmínek se vycházelo při vývoji metody SIC.
11
2 Cíl práce Cílem této diplomové práce bylo porovnání účinnosti chromatografických kolon v systému Sekvenční injekční chromatografie. Byly pouţity dvě moderní kolony odlišných vlastností stacionárních fází, a byly na nich separovány některé vitamíny ze skupiny B a vitamín C. Cílem bylo vyvinout optimální metodu pro co nejlepší rozdělení jednotlivých látek. Vývoj byl zaměřen zejména na sloţení mobilních fází a jejich pH. Vhodnější kolona byla na závěr otestována s reálným vzorkem obsahujícím tyto vitamíny.
12
3 Teoretická část
3.1. Neseparační průtokové metody Tyto metody jsou zaloţeny na reakci vzorku s činidlem během toku v hadičkách, které je vedou do detektoru. První průtokovou metodou byla Kontinuální průtoková analýza (CFA), kdy do toku činidla byl kontinuálně přiváděn vzorek a signál se odečítal v ustáleném stavu reakce. Nasávání činidel bývá uskutečněno pomocí peristaltické pumpy, a to nejen v CFA, ale i dalších, modernějších metodách. K potřebnému promíchání pro reakci vzorku s činidlem dochází v reakční cívce, jejíţ konstrukce umoţňuje turbulentní proudění (míchání jednotlivých vrstev kapalin). To je dáno jak rychlostí průtoku, tak i průměrem trubice a viskozitou a hustotou kapalin. Pokrokem ve vývoji průtokových metod bylo zavádění vzduchových bublin do proudící kapaliny. Tato metoda se nazývá Segmentovaná průtoková analýza (SFA). Do systému je navíc vloţena vzduchová pumpa, která do toku vnáší v potřebných místech bubliny (Obr. 1), a tím dochází k oddělení zón jednotlivých vzorků a částečně i zabraňuje jejich nechtěnému rozmývání. Před vstupem do detektoru však musí být kapalina odplyněna.
Obr. 1 Schéma průtoku v SFA se vzduchovými bublinami (1)
Tyto dvě metody se vyznačují mohutnějším systémem, který má delší a širší hadičky, tudíţ je větší spotřeba jak činidel, tak i vzorků. Kvůli velkému objemu kapalin a ustanovení reakční rovnováhy je potřeba více času pro smíchání a celá analýza se tak prodluţuje. Proto byly vynalézány další metody, které by umoţňovaly rychlejší analýzu a co největší miniaturizaci (1) (2).
3.1.1. Průtoková injekční analýza – FIA Tato metoda, v počátcích také nazývaná Nesegmentovaná kontinuální průtoková analýza, byla vynalezena roku 1975 Růţičkou a Hansenem. Od předchozích metod se 13
liší ve způsobu dávkování vzorku, který je nárazově vstřikován do nosného proudu reagentu, a jiţ není potřeba do systému vhánět vzduchové bubliny. Dávkovací ventil má vyměnitelnou smyčku a tím lze měnit dávkovaný objem. Celý systém (Obr. 2) je vícekanálový a postupně dochází ke spojování cest v jednu, která přechází v reakční cívku. V té dochází k reakci látek kontrolovanou disperzí a vzniká tak koncentrační gradient (Obr. 3). Disperze můţe být ovlivněna hned několika způsoby – délkou mísících trubiček, dávkovacím objemem vzorku i průtokovou rychlostí. Disperzní koeficient udává poměr původní koncentrace vzorku a koncentrace při detekci. Z toho zle vypočítat míru disperze. Pokud se koeficient rovná hodnotě 2, je vzorek oproti počáteční koncentraci zředěn v poměru 1:1, disperze je omezená. Velká disperze nastává aţ při hodnotách 10 a více (1) (2). Podle typu chemické reakce se vyuţívají i různé druhy detektorů, optické i elektrochemické. Nejčastějšími optickými detektory jsou spektrofotometrické a fluorescenční, ale mohou být vyuţity i chemiluminiscenční nebo selektivní detektory (atomová absorpční spektrometrie). Z elektrochemických jsou vyuţívány iontově selektivní elektrody, vodivostní nebo amperometrické detektory. Detekce neprobíhá aţ po ustálení rovnováhy, nýbrţ v průběhu vţdy v konstantním čase. Získaný signál tvoří nesymetrický pík závislosti sledované veličiny (nejčastěji absorbance) na čase. Můţeme odečítat výšku, plochu a šířku píku, to vše závisí na objemu vzorku, délce trubiček a rychlosti proudění. S větší koncentrací a delšími trubičkami je i pík vyšší a širší. Celá metoda je oproti původní CFA rychlejší, coţ umoţňuje analyzovat aţ téměř 4x více vzorků za hodinu. Systém je sloţený z trubiček o menším průměru (max. 1mm), a tak nabízí menší spotřebu jak vzorku, tak i dalších reagencií. Metodu lze plně automatizovat. To vše se stejnou přesností měření jako u předchozích metod (3) (2).
Obr. 2 Schéma vícekanálového systému průtokové injekční analýzy (3)
14
Obr. 3 Mísení vzorku s reagenty – FIA (3)
3.1.2. Sekvenční injekční analýza – SIA Metoda SIA je relativně novější (2. Generace průtokových metod), první práce byla uveřejněna roku 1990 (Růţička), a vznikla jako nástupce průtokové injekční analýzy odstraněním jejích některých nedostatků. Celý systém (Obr. 4) byl zjednodušen na jednokanálový a všechny potřebné reagencie a vzorky jsou nasávány postupně pomocí dvousměrného pístového čerpadla přes vícecestný selekční ventil. Pro dokonalejší promíchání reagencií je vyuţíváno rychlé změny směru toku způsobené opačným pohybem pístu čerpadla, které je poháněno motorem. Proto není potřeba, aby reakční cívka byla tak dlouhá jako v průtokové injekční analýze. Opakováním změn směru toku tak dojde k poţadované disperzi a koncentračnímu gradientu (Obr. 5). Finální produkt je dále systémem veden do detektoru. Jejich volba opět závisí na typu chemické reakce a nijak se nemění od detektorů pouţívaných metodou FIA. Veškeré kroky jsou předem naprogramovány a po spuštění je vše řízeno počítačem. Naprogramováním objemu nástřiku vzorku a průtokové rychlosti lze měnit vlastnosti finálního píku. Díky moţnosti volby objemu aspirovaného vzorku (jednotky aţ stovky µl) a opakovaným změnám směru toku se zvýšila disperze jednotlivých zón, teda zefektivnila reakce, a významně sníţila spotřeba činidel a vzorku, v porovnání s metodou FIA, kde činidla proudí kontinuálně. Další výhodou je zjednodušení systému na jednokanálový a pouţití selekčního ventilu, tudíţ je potřeba jen jeden ventil a jedno čerpadlo. Nevýhodou naopak jsou poţadavky na potřebnou počítačovou techniku a speciální ovládací program. Ale i to můţe být výhoda, moţnost naprogramování systému podle potřeb charakterizuje vysokou flexibilitu (4) (2).
15
Obr. 4 Schéma Sekvenční injekční analýzy s vícecestným selekčním ventilem (3)
Obr. 5 Mísení vzorku s reagenty díky změně směru toku – SIA (3)
3.2. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie Chromatografické metody slouţí k oddělení jednotlivých sloţek analytu a zároveň i k jejich kvalitativnímu i kvantitativnímu stanovení. Jsou to velmi účinné a vyuţívané separační metody. Principem dělení látek je ustanovování rovnováhy analytů mezi dvěma navzájem nemísitelnými sloţkami – stacionární a mobilní fází. Stacionární fáze sloţky směsi zadrţuje různou měrou dle jejich afinity k ní, mobilní fáze je poté vymývá různou rychlostí, která závisí na síle zadrţování ve stacionární fázi (Obr. 6). Mobilní sloţka je hybná síla celého systému, analyty po vymytí unáší k detektoru. V kapalinové chromatografii se jedná o kapalinu. Stacionární fáze můţe být pevná látka nebo kapalina. Podle pouţitých fází, techniky a principu separace se rozlišuje několik druhů chromatografie. Nejvýznamnější je dnes vysokoúčinná kapalinová chromatografie (5).
16
Kapalinová chromatografie je charakterizována pevnou stacionární fází a kapalnou mobilní. Jako stacionární fáze jsou pouţívané komerčně vyráběné kolony s různými náplněmi. Na chemické struktuře a velikosti částic v koloně závisí účinnost separace. S klesající velikostí částic se zvyšuje účinná plocha pro separaci a tím i účinnost metody. (Více o kolonách v kapitole 3.4). Díky chemickým vlastnostem náplní kolon je moţné analyzovat různé směsi látek rozpustných ve vodě, kyselinách či organických rozpouštědlech. Princip separace tak můţe být zaloţena na adsorpci, iontové výměně i sítovém efektu. Podle polarity analytů rozlišujeme dva typy chromatografie – chromatografie na normálních fázích a chromatografie na reverzních fázích (RP-Chromatography). Většina chromatografických kolon je zaloţena na bázi silikagelu a podle navázaných ligandů je dělíme na kolony s polárním charakterem, vyuţívané v normálním módu, a s nepolárním charakterem, které jsou vyuţívané v reverzním módu chromatografie. Ta dnes jiţ převládá pro svoji širší vyuţitelnost. Nejvyuţívanějšími reverzními fázemi jsou kolony s navázaným postranním řetězcem C8 nebo C18 (5) (6).
Obr. 6 Princip separace na kolonách (1)
V prosté kapalinové chromatografii mobilní fáze protéká samospádem přes kolonu. To je však pomalé a málo účinné, proto byla vyvinuta metoda, kdy je kapalina přes kolonu protlačována pod vysokým tlakem, dnes označována jako vysokoúčinná kapalinová chromatografie - HPLC (5).
17
Obr. 7 Schéma uspořádání vysokoúčinné kapalinové chromatografie (6)
Jednou z hlavních sloţek systému (Obr. 7) je vysokotlaké čerpadlo, díky kterému je umoţněno prohánět mobilní fázi kolonou pod vyšším tlakem a tak dosáhnout lepší účinnosti. Je moţné pracovat aţ do výše tlaku 40MPa. Další podmínkou pro dosaţení poţadovaných výsledků je kvalitní detektor. Ten musí být velmi citlivý, abychom byli schopni detekovat i velmi nízké koncentrace v řádu jednotek ng/ml. Dále by měl detektor být co nejvíce univerzální pro moţnost analýzy různorodých směsí. Pouţívají se detektory refraktometrické i konduktometrické, ale mezi nejčastější patří hmotnostní
spektrometr,
spektrofotometrické.
fluorimetrické
Nejvíce
informativní
detektory
a
především
spektrofotometrický
detektory
detektor
je
spektrofotometr s diodovým polem, který poskytuje 3D obraz závislosti absorbance na vlnové délce a na čase zároveň (7) (5) (6). Výsledný chromatogram je záznam popisující děje na koloně, a z píků na něm lze vyčíst mnoho informací. Plocha a výška píků vypovídá o kvantitě analyzovaných látek a retenční čas napomáhá k identifikaci látek, je tedy kvalitativním ukazatelem. Dostatečná vzdálenost od mrtvého objemu a dostatečné rozdělení jednotlivých píků zase o vhodnosti pouţitých mobilních fází a správnosti nastavení ovládacího programu (např. průtokové rychlosti) pro dané analyzované látky. Dopodrobna lze zkoumat i symetrie píků či výšku šumu. Z naměřených a vypočítaných hodnot pak lze vyhodnotit účinnost konkrétní metody. 3.3. Sekvenční injekční chromatografie Sekvenční injekční chromatografie je metoda z roku 2002, kdy byla vyvinuta týmem Katedry analytické chemie Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Hlavní myšlenkou je zapojení chromatografické kolony do systému SIA, a tím přiblíţení 18
účinnosti ke chromatografické separaci. Výhody tohoto systému lze najít jak z hlediska finančního, tak i analytického. Dalo by se říci, ţe SIC je nízkotlaká a levnější alternativa k HPLC. Jsou zachovány výhody SIA, jako je miniaturizace, automatizace i nízká spotřeba vzorku a činidel (8). Zapojením kolony do systému se z neseparační průtokové SIA stala metoda separační, a umoţňuje analyzovat směs látek v jednom vzorku, coţ bez kolony nebylo moţné. Schéma systému (Obr. 8) a počátek analýzy je v podstatě totoţný se SIA (viz výše). Ke změně dochází na cestě před detektorem, kdy je tok kapalin veden na chromatografickou kolonu, kde dojde k rozdělení jednotlivých sloţek podle vlastností látek i kolony (Obr. 9). Aţ poté vše putuje k detektoru. Zde uţ se opět SIC shoduje se SIA (9) (3). Nosným proudem je mobilní fáze zvolená podle typu kolony a druhu analyzovaných látek, většinou směs metanolu, acetonitrilu a vodné fáze. Ve výsledku opět dochází k separaci a získáme chromatogram s píky charakterizovanými retenčním časem, výškou a plochou. Díky moderním detektorům můţeme analyzovat látky absorbující při různých vlnových délkách zároveň. Tím je zvýšena selektivita metody (10). V praxi byly z počátku analyzované pouze tekuté směsi obsahující maximálně pět různých látek, různé léčivé přípravky (kapky či sirupy). Později byly analyzovány i tablety nebo krémy, které je však potřeba v preanalytické fázi upravit, např. extrakcí do rozpouštědel, a následně je moţné je také analyzovat metodou SIC (8).
Obr. 8 Schéma systému SIC se zapojením chromatografické kolony (3)
19
Obr. 9Mísení reagentů a separace na koloně metodou SIC (3)
3.4. Kolony v sekvenční injekční chromatografii Sekvenční injekční chromatografie je, jak uţ bylo zmíněno, kombinace metod SIA a HPLC. Jelikoţ metoda SIA nevyuţívá ţádné kolony, jsou pro SIC vyuţívány kolony určené pro HPLC. Stacionární chromatografické fáze prošly dlouhým vývojem a ty zatím nejmodernější vykazují mnohem lepší vlastnosti neţ kolony původní. Věřím, ţe tento vývoj ještě zdaleka není u konce. V počátcích byly jako sorbent vyuţívány přírodní polysacharidy (v gelové permeační chromatografii), ale ty nedovolaly pouţití mobilní fáze pod vyšším tlakem, a tak nebylo dosaţeno poţadovaných rychlostí a analýza trvala dlouho. S řešením tohoto problému přišel v 70. letech Horváth a Guiochon, kteří pouţili jako náplň oxid křemičitý. Tyto kolony uţ byly stabilní i při tlaku kolem 30MPa. Zde ovšem nastal problém s difuzí do pórů, a tak byly kolony nahrazeny kolonami s neporézními částicemi. Tím se však zmenšil povrch pro interakci sloţek analytu a sorbentu, na čemţ je zaloţena separace. Proto se postupně začaly vyrábět kolony obsahující menší a menší částice, od 10µm aţ do velikosti kolem 2µm. Menší částice však vyvolávaly větší tlak a to vyvolalo nové poţadavky na další součásti systému. Druhým řešením bylo zkrácení kolony, ale to je také moţné jen do určitých rozměrů. Celý vývoj a všechny pokusy nakonec vyústily v nedávné době v kompromis, který je vyuţíván dodnes – kolony naplněné částicemi z neporézního jádra s porézní povrchovou vrstvou nazývané „fusedcore particle” (11) (12).
20
3.4.1. Fused-core kolony Jejich původ je v částicových stacionárních fázích, jejichţ princip je zaloţen na částicích s neporézním jádrem, které jsou obalené tenkou aktivní porézní vrstvou, která tak zvětšuje aktivní povrch. Tato technologie byla vylepšena J. J. Kirklandem a nazvána fused-core particle. Core vyznačuje neporézní jádro o velikosti 1,7µm, které je obaleno silikagelem ve vrstvě 0,5µm (Obr. 10). Oproti tradičním porézním částicím se liší ve velikosti částic - 2,7µm, kratší cestou difuze díky neporéznímu jádru – maximálně 0,5µm, a následně menšímu rozmývání píků. Díky tomu technologie nabízí více neţ dvojnásobnou účinnost a poloviční zpětný tlak neţ kolony plněné porózními částicemi (11) (12).
Obr. 10 Schéma fused-core částice (13)
3.4.1.1.
Kolona Ascentis Express RP-Amide
Nejnovější rozšíření řady Supelco kolon jsou fused-core částice s vloţenou amidovou skupinou. Nabízí zvýšenou selektivitu pro separaci polárních látek, které mohou být donorem vodíkové vazby (fenoly, karboxylové kyseliny či aminy), a symetričtější a ostřejší tvar píků oproti klasickým C8 a C18 reverzním fázím. Nejprve byly tyto kolony vyráběny v dvoukrokovém procesu, kdy v prvním kroku došlo k navázání aminopropylsilanu na holý silikagelový povrch a aţ v druhém kroku se navazoval dlouhý řetězec z palmitoyl chloridu. Jelikoţ ale nedocházelo k reakci na všech silanových řetězcích, byl vytvořen nový postup výroby. Nyní se připojuje amid jako celek na silikagelový základ (Obr. 11). Tyto kolony jsou kompatibilní se 100% vodnou fází, kdeţto pokud bychom pustili čistě vodnou fázi na C8 nebo C18, došlo by ve většině případů ke kolapsu řetězců (13).
21
Obr. 11 Chemická struktura kololny Ascentis Express RP-Amide (13)
3.4.1.2.
HILIC chromatografie, kolona Ascentis Express HILIC
HILIC – Hydrofilní interakční chromatografie je rozšířená chromatografie na normální fázi, vhodná pro separaci silně polárních a hydrofilních látek, které nemohou být analyzovány v systému s obrácenými fázemi, protoţe jejich retence je v reverzním módu příliš nízká, ani na běţných normálních fázích, kde je retence naopak moc vysoká. Stacionární fáze je velmi hydrofilní, polárnější neţ mobilní, pouţívá se silikagel s navázaným aminopropylem, iontoměniče nebo polární polymery. Tato fáze váţe vodu z mobilní fáze (Obr. 12), a tak zvyšuje zadrţování analytu na koloně. Během separace tedy dochází k rozdělování látek mezi dvě vodné fáze podle síly polarity. Retenční mechanismy
jsou
zaloţeny na
proton
donor-akceptorových
dipól-dipólových
interakcích (14). Mobilní fáze je, na rozdíl od stacionární, podobná fázím pouţívaným v reverzním módu chromatografie. Pouţívají se vodno-organické fáze. Dalším mechanismem separace je iontová výměna u mnohých stacionárních fází. K ovlivnění retence lze vyuţít přídavku pufrů do mobilní fáze. Čím je koncentrace pufru vyšší, tím je menší retence látek (7) (13) (14).
22
Obr. 12 Difúzní vrstva vody na povrchu polárního sorbentu (14)
3.5. B vitamíny a vitamín C Vitamíny obecně dělíme do dvou skupin – vitamíny rozpustné v tucích, to jsou vitamíny A, D, E a K, a vitamíny rozpustné ve vodě, kam se řadí vitamín C a celá skupina vitamínů B. Touto druhou skupinou se budeme zabývat v této práci. Jsou to látky hydrofilní, tudíţ, jak uţ bylo řečeno, rozpustné ve vodě. Předávkování u člověka je jimi téměř nemoţné.
o C – kyselina L- askorbová Lékopisný název: (R)-5-[(S)-1,2-dihydroxyethyl]-3,4-dihydroxy-5H-furan-2-on
Obr. 13 Chemický vzorec kyseliny askorbové (15)
Obecně prospěšný vitamín, svým antioxidačním působením brání organismus proti volným radikálům. Zvyšuje imunitu, čímţ napomáhá ochraně proti nachlazení a sniţuje rizika dalších onemocnění, mezi které patří i rakovina. Člověk je jeden z mála organismů, které si tento vitamín neumí sami nesyntetizovat, a proto je nutné dbát na jeho příjem potravou. Kyselina askorbová je obsaţena ve velkém mnoţství v ovoci a v 23
zelenině. Nejvíce se jí nachází v šípku a černém rybízu, dalšími významnými zdroji jsou citrusové plody (16) (17).
o B1 – thiamin Systematický název: 3-[4-amino-2-methyl-5-pyrimidinyl)methyl]-5-(2-hydroxyethyl)-4-methylthiazoliniumchlorid
Obr. 14 Chemický vzorec thiaminu (15)
Ovlivňuje nervovou a svalovou činnost včetně srdce, a ţlázy s vnitřní sekrecí. Jeho aktivní forma thiamindifosfát se jako koenzym účastní mnoha reakcí, např. v pentózovém cyklu, jehoţ produkty jsou potřebné k syntéze nukleových kyselin. Jeho nedostatek se nejprve projevuje pouze slabostí, únavou a ztrátou chuti k jídlu, ale postupně se přidávají horší příznaky, jako deprese, degenerace svalů a otoky. Jako zdroj v potravinách se přirozeně se vyskytuje ve zvířecích vnitřnostech, luštěninách a obilovinách (16) (17).
o B2 – riboflavin Systematický
název:
7,8-dimethyl-10-[(2S,3S,4R)-2,3,4,5-tetrahydoxypentyl]-
3H,10H-benzopteridin-2,4-dion
Obr. 15 Chemický vzorec riboflavinu (15)
Ţluté přírodní barvivo rozkládající se působením světla. Je součástí mnoha enzymů, významný v metabolismu bílkovin, AK, lipidů i sacharidů. Aktivní formy 24
flavinmononukleotid a flavinadenindinukleotid jsou nezbytné koenzymy dýchacího řetězce. Je důleţitý pro stav kůţe a očí. Nejvíce se vyskytuje v mléce a mléčných výrobcích či rybách. Známkou nedostatku jsou např. popraskané ústní koutky (16) (17).
o B3 – niacin Systematický název: kyselina pyridin-3-karboxylová
Obr. 16 Chemický vzorec niacinu (15)
Tento vitamín, jinak také známý jako kyselina nikotinová, je v organismu přeměňován na svou druhou formu – nikotinamid (pyridin-3-karboxamid). Tento je vyuţívám pro syntézu NAD+ a NADP+, a tudíţ naprosto nezbytný pro zisk energie a syntézu dalších látek, např. steroidních látek nebo mastných kyselin, v kterýchţto reakcích slouţí jako koenzymy. Kyselina nikotinová je dobrý regulátor hladiny cholesterolu. Organismus je schopný si tento vitamín sám syntetizovat z tryptofanu, avšak velmi pomalu. Strava chudá na vitamín B3 a zároveň i tryptofan způsobuje nespavost a nechutenství, a můţe vést aţ k onemocnění zvané pelagra. Pro tu nemoc je typické hubnutí a zaţívací potíţe, dále můţe vést ke koţním problémům a demenci. Proto je důleţité přijímat dostatek masa (i rybího), dále vyskytuje např. v hrášku nebo mrkvi (16) (17). o B6 – pyridoxin Společné označení pro tři látky: Pyridoxol Systematický název: 2-methyl-3-hydroxy-4,5-bis(hydroxymethyl)pyridin
Obr. 17 Chemický vzorec pyridoxalu (15)
25
Pyridoxal Systematický název: 3-hydroxy-5-(hydroxymethyl)-2-methyl-4-pyridinkarboxaldehyd
Obr. 18 Chemický vzorec pyridoxalu (15)
Pyridoxamin Systematický název: 2-methyl-3-hydroxy-4-aminomethyl-5-hydroxymethylpyridin
Obr. 19 Chemický vzorec pyridoxaminu (15)
Všechny tyto tři deriváty přechází v těle na aktivní formu pyridoxal-5-fosfát, který je opět důleţitý kofaktor enzymů metabolizující sacharidy a aminokyseliny. Játra, ryby, kvasnice a brambory jsou dobrý zdroj tohoto vitamínu (16) (17).
o B9 – kyselina listová Systematický název: N-[-4[[(2-amino-1,4-dihydro-4-oxo-6-pteridinyl)methyl]amino] benzoyl]-L-glutamová kyselina
Obr. 20 Chemický vzorec kyseliny listové (15)
Tato kyselina je potřebná pro syntézu nukleotidů, kde působí jako kofaktor její aktivní forma tetrahydrofolát. Velmi důleţitou roli hraje v těhotenství, jelikoţ napomáhá a podporuje dělení buněk, diferenciaci tkání a celkově vývoj plodu. Jak jiţ název napovídá, tento vitamín se vyskytuje převáţně v listové zelenině (brokolice, špenát), avšak pozor, vařením se jí zničí aţ 95% (16) (17).
26
Dále mezi B vitamíny patří ještě B5 – kyselina pantotenová, B7 – biotin a B12 – kobalamin, ale těm jsme se v této práci nevěnovali. Pro stanovení těchto vitamínů se nejčastěji pouţívá vysokoúčinná kapalinová chromatografie s UV-detekcí. Pouze kyselina pantothenová v UV oblasti neabsorbuje a je potřeba ji derivatizovat, poté se detekuje fluorescenčně. Tomu uţ se tato práce nevěnuje.
27
4 Experimentální část
4.1. Pouţité přístroje a pomůcky Systém SIChromTM (FIAlab®, WA, USA) Analytické váhy Sartorius 2004 MP, SRN Kolony Ascentis Express, Sigma-Aldrich, Supelco Analytical, Bellefonte, PA, USA Ascentis Expres RP-Amide, 3 cm x 4,6 mm, 2,7 µm Ascentis Express HILIC, 3 cm x 4,6 mm, 2,7 µm Ultrazvuková lázeň Bandelin SONOREX RK 52, Berlín, SRN Digitální pH metr, Hanna Instruments Automatické pipety, Biohit
4.2. Pouţité chemikálie Riboflavin, čistota ≥ 98 %, Sigma Aldrich Thiamin, čistota ≥ 99%, Sigma Aldrich Kyselina listová, čistota ≥ 97%, Sigma Aldrich Nikotinamid, čistota ≥ 99,5%, Sigma Aldrich Kyselina askorbová, čistota ≥ 99,0 %, Sigma Aldrich Pyridoxin, čistota ≥ 98%, Sigma Aldrich Kofein, čistota ≥ 99,0%, Fluka Taurin, čistota ≥ 99%, Sigma Aldrich Acetonitril, gradient grade for HPLC ≥ 99,9%, Sigma Aldrich Metanol, gradient grade for HPLC ≥ 99,9%, Sigma Aldrich Kyselina fosforečná 85% (p.a.), Fluka Superčistá voda Milipore Octan amonný p.a., Balex 4.3. Energetický nápoj Big Shock! 500 ml Energetický nápoj s vysokým obsahem přírodního kofeinu, taurinu a vitamínů. Je vhodný jako doplněk výţivy při zvýšeném tělesném či psychickém výkonu.
28
Sloţení (500ml): Kofein
160 mg
Taurin
2000 mg
E 300 Kyselina L-askorobvá (Vitamín C)
120 mg
Niacin
24 mg
Kyselina pantotenová
9 mg
Vitamín B6
2,1 mg
Vutamín B2
2,1 mg
Kyselina listová
300 µg
Pitná voda Cukr E 330 Kyselina citronová Energetická hodnota ve 100 ml
217 kJ
4.4. Parametry chromatografických metod Z chromatogramu, jakoţto grafického záznamu odezvy detektoru, vyčteme hodnotu absorbance závislou na koncentraci a retenční čas dané látky. Zpracováním těchto hodnot z celého měření vypočítáme charakteristiky metody, jeţ vypoví o vhodnosti a moţnostech pouţití metody v praxi. Mezi tyto charakteristiky patří linearita - kalibrace, přesnost - opakovatelnost a správnost.
4.4.1. Linearita - kalibrace Linearita vyjadřuje přímkovou závislost dvou proměnných – odezvou detektoru (hodnota absorbance) a koncentrací analytu. Těsnost vzájemné závislosti je charakterizována korelačním koeficientem r – čím více se blíţí hodnotě 1, tím více je závislost těsnější (hodnota 1 vyjadřuje absolutní lineárnost).
, kde: x,y – vyjadřují konkrétní hodnoty proměnných x̅, y̅ - vyjadřují průměry proměnných řad
29
4.4.2. Přesnost - Opakovatelnost Přesnost vyjadřuje míru shody výsledků několika měření totoţného vzorku. Vyjadřuje vliv náhodných, nepravidelných chyb a vypočítá se jako směrodatná odchylka podle vzorce:
, kde platí:
SMODCH =
x - vyjadřuje jednotlivé hodnoty charakteristiky píku (v našem případě výška píku, pouţívá se i plocha píku nebo poměr ploch vzorku a standardu) x̅- průměr hodnot n - počet hodnot minus 1 Měření za stejných podmínek, se stejnými činidly a přístroji, týmţ pracovníkem a ve stejné laboratoři je označováno jako opakovatelnost, jedna z úrovní přesnosti. Určuje, jak se jednotlivé hodnoty liší od průměrné hodnoty. Vyjadřuje se jako relativní směrodatná odchylka v procentech podle vzorce: 𝑅𝑆𝐷 =
𝑆𝑀𝑂𝐷𝐶𝐻 ∙ 100 𝑥
4.4.3. Správnost Jedná se o přesnost od přípravy vzorku aţ po jeho analýzu. Hodnotí přítomnost soustavné chyby, shodu výsledku se správnou hodnotou. Porovnává se několik stejných, samostatně připravených vzorků se vzorkem z přesného mnoţství standardů. 𝑅=
ℎ𝑣 ℎ 𝑣+𝑠 −ℎ 𝑣
∙ 100, kdy:
hv – odezva vzorku (výška píku) hv+s – odezva vzorku s přídavkem standardu (výška píku) Správnost bývá také označována jako výtěţnost, a hodnota R byla se měla pohybovat v rozmezí 95% - 105% (18) (7).
4.5. Příprava mobilních fází, standardů a vzorků Příprava mobilních fází Pro přípravu mobilní fáze pro měření na koloně HILIC byl nejprve připraven zásobní pufr octanu amonného o potřebné koncentraci. Poté bylo v odměrném válci 30
odměřeno poţadované mnoţství acetonitrilu a následně pufru, roztok byl důkladně protřepán a kyselinou fosforečnou 85% upraven na poţadované pH. Nakonec byl roztok odplyněn v ultrazvukové lázni alespoň pět minut. Pro měření na koloně RP-Amide byly pouţity odlišné mobilní fáze. Nejprve bylo odměřeno poţadované mnoţství destilované vody a pomocí kyseliny fosforečné 85% upraveno na pH 1,8. Roztok byl promíchán a odplyněn v ultrazvukové lázni. Pro měření s gradientem byl jako druhá mobilní fáze pouţit acetonitril ředěný první mobilní fází (destilovaná voda s H3PO4 pH 1,8) v poţadovaném poměru. Příprava zásobních roztoků standardů a vzorků Podle poţadované koncentrace 1mg/ml a výsledného objemu byla vypočtena naváţka standardu. Látka byla naváţena na analytických vahách, kvantitativně převedena do odměrné baňky a rozpuštěna v destilované vodě. Odměrná baňka byla doplněna po rysku, roztok byl protřepán a opět odplyněn. Pro přípravu pracovních roztoků standardů a vzorků bylo odpipetováno potřebné mnoţství roztoku standardů a doplněno mobilní fází do 1ml.
4.6. Testování na koloně HILIC Analýza byla započata nejprve s jednotlivými standardy a později byly postupně tvořeny různé směsi. Pro nástřik bylo pouţito 10µl roztoku standardu v celkovém objemu 1 ml, čili koncentrace 10µg/ml. Měřeno bylo při vlnových délkách λ = 220 (tmavě modrá barva), 272 (zelená barva) a 290nm (světle modrá barva). Průtoková rychlost byla nastavena na 10µl/s. Pro analýzu byl pouţit následující program (Tabulka 1):
31
Tabulka 1 Program analýzy na koloně HILIC bez koncentračního gradientu
Jednotka
Příkaz / Děj
Vícecestný ventil
Přepnout do polohy 2
Pumpa
Nasát 3800µl mobilní fáze rychlostí 70µl/s
Pumpa
Vyčkat do konce a poté ještě 4s
Vícecestný ventil
Přepnout do polohy 4
Pumpa
Nasát 10µl vzorku rychlostí 10µl/s
Pumpa
Vyčkat na dokončení akce
Vícecestný ventil
Přepnout do polohy 3
Pumpa
Vytlačit objem 3810µl na kolonu rychlostí 10µl/s
Pumpa
Vyčkat 10s
Spektrometr
Skenování absorbance a referenčního spektra
Pumpa
Vyčkat do konce akce
Spektrometr
Konec skenování
V první sérii analýz byl jako mobilní fáze pouţíván acetonitril ředěný pufrem octanem amonným 10mM v poměru 70 : 30, pH 5. Byly testovány standardy nikotinamidu, pyridoxinu a kyseliny askorbové, pro které se ukázalo toto sloţení mobilní fáze vhodné (Obr. 21).
Obr. 21 Chromatogram kyseliny askorbové (1) λ=272 nm, nikotinamidu (2) λ=220 nm a pyridoxinu (3) λ=290nm, c = 10 µg/ml , mobilní fáze 70 : 30, pH 5
32
Přidáním acetonitrilu bylo docíleno většího zadrţování látek na koloně, coţ mělo způsobit vyšší rozlišení píků. To se ale nepovedlo, protoţe se kaţdá látka pohybuje jinak rychle a docházelo ke změně pořadí eluce nebo koeluci píků. Problém nastal u thiaminu, který byl při pouţití fáze 70 : 30 (ACN : pufr) na koloně příliš zadrţován a jeho pík se eluoval aţ v následujícím nástřiku mobilní fáze. Proto byl změněn poměr sloţení mobilní fáze na 60 : 40 (ACN : pufr), čím byla sníţena retence thiaminu, a jeho pík se eluoval uţ v prvním nástřiku. To ale nebylo vhodné pro předchozí standardy, došlo ke spojení píků nikotinamidu a pyridoxinu. Další pokus o změnu separace thiaminu byl otestován změnou pH. Sníţením pH na hodnotu 4 byl získán pík thiaminu v prvním nástřiku i za pouţití mobilní fáze v poměru 70 : 30. V dalším kroku byla testována kyselina listová a riboflavin. Při pouţití mobilní fáze 70 : 30 (ACN : pufr) pH 5 se obě dvě látky vymývaly ve stejném čase. Pro rozdělení byla nejdříve vyzkoušena změna pH, to ale nemělo ţádný vliv. Dalším pokusem o rozdělení byla změna sloţení mobilní fáze na poměr 60 : 40 (ACN : pufr) pH 5. Tentokrát jiţ došlo k mírnému posunu (Obr. 22).
Obr. 22 Překryv chromatogramů kyseliny listové (1) λ=290nm a riboflavinu (2) λ=272nm, c = 10 µg/ml, mobilní fáze 60 : 40, pH 5
Ale kvůli velmi krátkým a podobným retenčním časům nebylo toto sloţení mobilní fáze vhodné pro směs všech šesti látek, jelikoţ se píky překrývaly nebo spojovaly. Nepomohla ani změna mobilní fáze na metanol : pufr v různých poměrech.
33
Dále byl tedy testován vliv změny síly pufru, původní koncentrace 10mM octanu amonného byla zvýšena na koncentraci 20mM. pH=5 i poměr ACN a pufru 70 : 30 byl ponechán, ale nebyl znát ţádný významný rozdíl. A to ani při sníţení pH nebo změně poměru sloţení mobilní fáze. Postupně byly vyzkoušeny i niţší koncentrace pufrů 5mM, 2,5mM a 1,25mM. Pufrem o koncentraci 5mM byl acetonitril ředěn opět v poměru 70 : 30 (ACN : pufr), pH 5 a 3,3. Slabší pufry byly ponechány na pH 5 a mobilní fáze byla ve sloţení 90 : 10 (ACN : pufr). Ani tentokrát nebylo dosaţeno poţadovaných výsledků, některé látky byly dokonce vymývány z kolony ihned s mrtvým objemem. Pro předchozí neúspěchy byla vyzkoušena metoda s koncentračním gradientem dvou mobilních fází. Acetonitril byl ředěn pufrem 1,25mM. Mobilní fáze 1 byla v poměru 90 : 10 (ACN : pufr) a fáze 2 v poměru 50 : 50. Program byl následující (Tabulka 2):
34
Tabulka 2 Program analýzy na koloně HILIC s koncentračním gradientem tvořeným dvěma fázemi
Jednotka
Příkaz / Děj
Vícecestný ventil
Přepnout do polohy 2
Pumpa
Nasát 2000µl mobilní fáze 1 rychlostí 70µl/s, vyčkat do konce
Vícecestný ventil
Přepnout do polohy 4
Pumpa
Nasát 10µl vzorku rychlostí 10µl/s, vyčkat do konce
Vícecestný ventil
Přepnout do polohy 3
Pumpa
Vytlačit objem 2010µl na kolonu rychlostí 10µl/s
Spektrometr
Skenování absorbance a referenčního spektra
Pumpa
Vyčkat do konce akce
Vícecestný ventil
Přepnout do polohy 8
Pumpa
Nasát 3800µl mobilní fáze 2 rychlostí 70µl/s, vyčkat do konce
Vícecestný ventil
Přepnout do polohy 3
Pumpa
Vytlačit objem 3800µl na kolonu rychlostí 10µl/s
Spektrometr
Skenování absorbance a referenčního spektra
Pumpa
Vyčkat do konce akce
Vícecelstný ventil
Přepnout do polohy 2
Pumpa
Nasát 2000µl mobilní fáze 1 rychlostí 70µl/s, vyčkat do konce
Vícecestný ventil
Přepnout do polohy 3
Pumpa
Vytlačit objem 2000µl na kolonu rychlostí 10µl/s
Spektrometr
Skenování absorbance a referenčního spektra
Pumpa
Vyčkat do konce akce
Spektrometr
Konec skenování
35
Ani s vyuţitím přídavku standardů se většinu látek nepodařilo identifikovat. S jistotou se podařilo určit jen pík nikotinamidu a pyridoxinu (Obr. 23).
Obr. 23 Chromatogram gradientové eluce: 1 nikotinamid λ=220nm, 2 pyridoxin λ=290nm (c = 10 µg/ml)
Přes všechny pokusy, neschopnost najít vyhovující mobilní fáze pro všechny látky, a díky velké nepřehlednosti chromatogramu všech látek byla kolona Ascentis Express HILIC označena za nevhodnou, a nadále jiţ nebyla pouţívána. Nebyla tudíţ ani vyhodnocena pomocí parametrů chromatografických metod, nebylo by to reálné.
4.7. Testování na koloně RP-Amide Tato kolona má podobné vlastnosti jako RP-C18, ale díky amidické skupině v uhlíkatých řetězcích je kompatibilní s vodou (brání kolapsu fáze), a to umoţnilo pouţít nové a odlišné mobilní fáze.
36
Analýza probíhala za stejných podmínek jako při testovaná na první koloně. Nástřik 10µl roztoku standardu v celkovém objemu 1 ml, čili koncentrace 10µg/ml. Měřeno bylo opět při vlnových délkách λ = 220, 272 a 290nm. Průtoková rychlost byla ponechána na 10µl/s. Pro první sérii analýz byl pouţit program z Tabulky 1. Jako první mobilní fáze byla pouţita superčistá voda upravená kyselinou fosforečnou 85% na pH 2,3. Testována byla směs thiaminu, kyseliny askorbové, pyridoxinu a nikotinamidu. Hlavním rozdílem oproti měření na koloně HILIC byla eluce thiaminu hned po prvním nástřiku. Bohuţel se kyselina askorbová a nikotinamid eluovaly ve velmi blízkých časech a jejich píky byly spojené. Přidáním kyseliny fosforečné 85% a sníţením pH mobilní fáze na 1,8 se nám podařilo tyto píky částečně oddělit (Obr. 24).
Obr. 24 Chromatogram thiaminu (1) λ=272nm, nikotinamidu (2) λ=220nm, kyseliny askorbové (3) λ=290nm a pyridoxinu (4), c = 10 µg/ml, pH 1,8
V dalším kroku byl vyzkoušen tento program na vzorek energetického nápoje SHOCK!, který byl později pouţit pro stanovení výtěţnosti, proto bylo potřeba, aby metoda vyhovovala i pro jeho analýzu. Bohuţel se tak nestalo. Na chromatogramu se ukazovalo méně píků neţ byl počet vitamínů obsaţených v nápoji. Některé látky se
37
z kolony vůbec nevyplavovaly, a tak bylo přikročeno k metodě s gradientem dvou mobilních fází. Byl analyzován vzorek, ve kterém byl obsaţen 5x ředěný nápoj mobilní fází. První mobilní fáze byla ponechána stejná (voda upravená kyselinou fosforečnou 85% na pH 1,8) a jako druhá mobilní fáze byl přidán 50% acetonitril. Druhá fáze uţ vymývala z kolony další látky, avšak několik najednou (získali jsme jeden vysoký, nesouměrný pík). Úpravou síly 2. mobilní fáze byl testován vliv na směs látek vymývaných najednou. Sniţováním koncentrace acetonitrilu aţ na 15% bylo dosaţeno poţadovaných změn. Látky byly z kolony vymývány později a samostatně. Porovnání ukazuje následující obrázek (Obr. 25).
Obr. 25 Porovnání chromatogramů s odlišnou mobilní fází č.2
Vzhledem k nízkým koncentracím některých látek v nápoji byla tato metoda vyzkoušena ještě na směs standardů stejných látek, a to sice kofeinu, kyselin askorbové a listové, riboflavinu, nikotinamidu a pyridoxinu. Všechny standardy byly ve vzorku v koncentraci 25µg/ml. Jejich separace je znázorněna na Obr. 26.
38
Obr. 26 Chromatogram Nikotiamidu (1) λ=220nm, kyseliny askorbové (2) λ=220nm, pyridoxinu (3) λ=290nm, kyseliny listové (4) λ=272nm, kofeinu (5) λ=272nm a riboflavinu (6) λ=290nm, c = 10 µg/ml
Následně ještě byla upravena koncentrace mobilní fáze 2 na 12% acetonitril, a byla mírně zkrácena délka programu. Vzhledem k nízkým retenčním časům nebylo nutné promývat kolonu mobilní fází zbytečně dlouho. Finální program analýzy je zaznamenán výše v Tabulce 2. S tímto programem byla na konci změřena kalibrace, opakovatelnost i výtěţnost metody. Ve finále byl stejným programem analyzován i vzorek nápoje SHOCK!, kvůli vysokým koncentracím látek byl 20x naředěn 5% kyselinou fosforečnou. Na chromatogramu jsme získali pík kyseliny askorbové a kofeinu.
Obr. 27 Chromatogram nápoje SHOCK! 20x zředěného – kyslina askorbová (1) λ=220nm, kofein (2) λ=272nm
39
4.8. Výsledky – kolona RP-Amide 4.8.1. Kalibrace Kalibrace byla provedena se směsí 6 standardů, a to těchto látek: kyseliny listové, nikotinamidu, pyridoxinu, kyseliny askorbové, riboflavinu a kofeinu. Počáteční koncentrace všech látek byla 25µg/ml, postupným dvojkovým ředěním bylo dosaţeno aţ koncentrace 0,78µg/ml. Byly sestrojeny kalibrační křivky pro kaţdou látku a vypočítán jejich korelační koeficient. Ty jsou zaznamenány v následujících tabulkách (Tabulka 3 – 8).
Tabulka 3 Kalibrační přímka nikotinamidu
c
výška
(µg/ml)
píku
25
0,4035
Kalibrační přímka:
y = 0,013x + 0,056
R² = 0,988
10
25
0,45 0,4
12,5
0,222
0,35 0,3
6,25
0,144
0,25 0,2
3,125
0,1245
0,15 0,1
1,563
0,05
0,0615
0 0
0,781
5
0,0625
40
15
20
30
Tabulka 4 Kalibrační přímka kyseliny askorbové
c
výška
(µg/ml)
píku
25
1,167
Kalibrační přímka:
y = 0,047x - 0,070
R² = 0,985
10
25
1,4 1,2
12,5
6,25
0,482 0,151
1 0,8 0,6
3,125
0,0705
0,4 0,2
1,563
0,781
0,0355
0 -0,2
0
5
15
20
30
0,028
Tabulka 5 Kalibrační přímka pyridoxinu
c
výška
(µg/ml)
píku
25
0,1685
Kalibrační přímka:
y = 0,005x + 0,022
R² = 0,985
0,18 0,16
12,5
0,0895
0,14 0,12
6,25
0,057
0,1 0,08
3,125
0,0525
0,06 0,04
1,563
0,02
0,0295
0 0
0,781
5
10
0,021 41
15
20
25
30
Tabulka 6 Kalibrační přímka Kyseliny listové
c
výška
(µg/ml)
píku
25
0,429
Kalibrační přímka:
y = 0,017x + 0,021
R² = 0,982
10
25
0,5 0,45
12,5
0,271
0,4 0,35
6,25
0,3
0,142
0,25 0,2
3,125
0,069
0,15 0,1
1,563
0,036
0,05 0 0
0,781
5
15
20
30
0,0235
Tabulka 7 Kalibrační přímka kofeinu
c
výška
(µg/ml)
píku
25
0,829
Kalibrační přímka:
y = 0,033x + 0,005
R² = 0,999
0,9 0,8
12,5
0,434
0,7 0,6
6,25
0,214
0,5 0,4
3,125
0,1045
0,3 0,2
1,563
0,0555
0,1 0 0
0,781
5
10
0,028 42
15
20
25
30
Tabulka 8 Kalibrační přímka riboflavinu
c
výška
(µg/ml)
píku
25
0,2835
12,5
0,1215
Kalibrační přímka:
y = 0,011x - 0,004
R² = 0,994
0,3 0,25 0,2
6,25
0,068
3,125
0,0305
0,15 0,1 0,05
1,563
0,0165 0 0
0,781
5
10
15
20
25
30
0,0075
Poţadavek na linearitu byl splněn pouze u kofeinu, kde korelační koeficient vyšel 0,999. Výsledky ostatních látek neodpovídají předepsaným poţadavkům pro validovanou metodu. Z výsledků byly určeny i limity detekce (0,25 µg/ml) a kvantifikace (trojnásobná hodnota limitu detekce), (0,75 µg/ml) pro všechny stanovované látky.
4.8.2. Opakovatelnost Byl opakovaně dávkován vzorek obsahující nikotinamid, kyselinu askorbovou, pyridoxin, kyselinu listovou, kofein a riboflavin, všechny o jednotné koncentraci ve vzorku. Opakovatelnost byla provedena při koncentracích standardů 5, 10 a 20µg/ml. Bylo nadávkováno 7 stejných nástřiků při kaţdé koncentraci. Byly spočítány směrodatné odchylky. Výsledky jsou obsaţeny v tabulkách 9-14.
43
Tabulka 9 Opakovatelnost se standardem nikotinamidu
Koncentrace 5µg/ml
Koncentrace 10µg/ml
Koncentrace 20µg/ml
Výška
Retenční
Výška
Retenční
Výška
Retenční
píku
čas
píku
čas
píku
čas
1
0,128
38
0,173
37,7
0,342
37,6
2
0,136
37,3
0,181
37,7
0,271
37,8
3
0,11
37,3
0,186
37,8
0,299
37,9
4
0,115
37,2
0,195
37,5
0,272
38,1
5
0,092
37,2
0,201
37,3
0,28
38,2
6
0,132
35,4
0,183
37,7
0,32
37,9
7
0,139
37,5
0,142
37,7
0,356
38,3
Ø
0,121714
37,12857
0,180143
37,62857
0,305714
37,97143
SMODCH
0,015645
0,751597
0,017748
0,157791
0,031842
0,224972
RSD (%)
12,85412
2,024309
9,851995
0,419338
10,41564
0,592476
Vzorek č.
Tabulka 10 Opakovatelnost se standardem kyseliny askorbové
Koncentrace 5µg/ml
Koncentrace 10µg/ml
Koncentrace 20µg/ml
Výška
Retenční
Výška
Retenční
Výška
Retenční
píku
čas
píku
čas
píku
čas
1
0,105
43,6
0,203
44,5
0,501
44
2
0,111
43,6
0,203
43,7
0,544
43,8
3
0,093
43,6
0,203
44,2
0,557
43,9
4
0,096
43
0,206
43,9
0,496
43,7
5
0,099
43,2
0,199
43,7
0,47
43,8
6
0,095
38,2
0,197
44,1
0,466
43,9
7
0,096
43,1
0,172
43,5
0,475
44,3
Ø
0,099286
42,61429
0,197571
43,94286
0,501286
43,91429
SMODCH
0,005969
1,817713
0,010795
0,320077
0,033533
0,180702
RSD (%)
6,012254
4,265502
5,463814
0,728393
6,689481
0,411487
Vzorek č.
44
Tabulka 11 Opakovatelnost se standardem pyridoxinu
Koncentrace 5µg/ml
Koncentrace 10µg/ml
Koncentrace 20µg/ml
Výška
Retenční
Výška
Retenční
Výška
Retenční
píku
čas
píku
čas
píku
čas
1
0,07
51,2
0,109
49,3
0,399
44,8
2
0,073
51,2
0,116
48,1
0,389
44,2
3
0,069
50,8
0,12
48,6
0,384
44,7
4
0,074
51
0,113
48,3
0,362
44,5
5
0,073
51,2
0,115
48,1
0,366
44,6
6
0,073
51,4
0,109
48,5
0,382
44,3
7
0,073
51,1
0,116
48,3
0,39
45,1
Ø
0,072143
51,12857
0,114
48,45714
0,381714
44,6
SMODCH
0,001726
0,174964
0,003703
0,38492
0,012314
0,282843
RSD (%)
2,392682
0,342203
3,248492
0,794351
3,225952
0,634176
Vzorek č.
Tabulka 12 Opakovatelnost se standardem kyseliny listové
Koncentrace 5µg/ml
Koncentrace 10µg/ml
Koncentrace 20µg/ml
Výška
Retenční
Výška
Retenční
Výška
Retenční
píku
čas
píku
čas
píku
čas
1
0,082
208,3
0,183
217,4
0,258
216,3
2
0,096
208,3
0,19
216,8
0,279
216,5
3
0,107
208,5
0,193
216,3
0,282
217,1
4
0,114
208,3
0,184
216,2
0,282
216,9
5
0,111
214,2
0,191
216
0,274
216,9
6
0,115
208,2
0,191
216,1
0,279
216,9
7
0,116
208,1
0,201
215,8
0,281
217,6
Ø
0,105857
209,1286
0,190429
216,3714
0,276429
216,8857
SMODCH
0,01163
2,073447
0,005551
0,509101
0,007944
0,387035
RSD (%)
10,98685
0,99147
2,915133
0,23529
2,873682
0,178451
Vzorek č.
45
Tabulka 13 Opakovatelnost se standardem kofeinu
Koncentrace 5µg/ml
Koncentrace 10µg/ml
Koncentrace 20µg/ml
Výška
Retenční
Výška
Retenční
Výška
Retenční
píku
čas
píku
čas
píku
čas
1
0,171
215,9
0,322
222,2
0,659
221,1
2
0,173
215,9
0,34
221,2
0,664
220,9
3
0,177
216,1
0,339
221,1
0,659
221,4
4
0,169
215,9
0,338
221
0,669
221,7
5
0,17
221,8
0,336
220,8
0,67
221,3
6
0,174
215,8
0,323
220,9
0,665
221,4
7
0,18
215,7
0,333
220,6
0,656
222
Ø
0,173429
216,7286
0,333
221,1143
0,663143
221,4
SMODCH
0,003659
2,073447
0,006969
0,47937
0,00494
0,338062
RSD (%)
2,109761
0,956702
2,092889
0,216798
0,745007
0,152693
Vzorek č.
Tabulka 14 Opakovatelnost se standardem riboflavinu
Koncentrace 5µg/ml
Koncentrace 10µg/ml
Koncentrace 20µg/ml
Výška
Retenční
Výška
Retenční
Výška
Retenční
píku
čas
píku
čas
píku
čas
1
0,064
245,1
0,68
279,4
0,182
265,8
2
0,056
244,7
0,107
262
0,22
262,1
3
0,049
252,5
0,1
263,7
0,138
277,8
4
0,053
249,8
0,93
265,4
0,164
269,5
5
0,051
257,4
0,108
260,7
0,156
273,2
6
0,057
249,8
0,077
277,5
0,222
262,5
7
0,053
249,7
0,102
260,5
0,15
274
Ø
0,054714
249,8571
0,300571
267,0286
0,176
269,2714
SMODCH
0,004558
4,020255
0,32609
7,410362
0,031058
5,605027
RSD (%)
8,330578
1,609021
108,4901
2,77512
17,64634
2,081553
Vzorek č.
46
Poţadavek pro opakovatelnost je dán hodnotou RSD < 1%. Tato hodnota byla dosaţena pouze při měření opakovatelnosti retenčních časů, a bohuţel ani ne u všech látek ve všech 3 koncentracích. Co se týče hodnot absorbance, tak vyhovující výsledek byl získán pouze při měření opakovatelnosti kofeinu o koncentraci 20µg/ml. Ostatní výsledky vysoce převyšovaly poţadované hodnoty.
4.8.3. Správnost Byl analyzován energetický nápoj SHOCK! obsahující námi vybrané vitamíny. Tento nápoj byl nejprve 20x naředěn a poté měřen stejně jako ostatní vzorky. Dále byly změřeny roztoky standardů kyseliny askorbové a kofeinu o koncentraci odpovídající mnoţství těchto látek v nápoji 20x ředěném. Kaţdý vzorek byl změřen 3x a byl vypočítán průměr. Nápoj obsahoval i vitamíny ze skupiny B, ale jejich mnoţství v něm bylo příliš malé, a po naředění vzorku nebyly naší metodou detekovatelné. Proto byla výtěţnost spočítána jen pro kyselinu askorbovou a pro kofein. Dle následujících výsledků (Tabulka 15 a 16) je vidět, ţe vyvíjená metoda není dostatečně spolehlivá. S poţadovanou spolehlivostí se podařil stanovit pouze kofein. Tabulka 15 Výtěţnost kyseliny askorbové
Ø Vzorek
Odezva
Ø Odezva SD
RSD
vzorku
vzorku se
SD
RSD
R (%)
standardy
1
0,23867
0,01799
7,53673
0,398
0,01257
3,15824
149,79%
2
0,24167
0,01799
7,28036
0,401
0,0102
2,54315
151,67%
3
0,19633
0,00634
3,23027
0,35567
0,00759
2,13305
123,22%
4
0,26567
0,01497
5,63641
0,41067
0,00772
1,8792
183,22%
5
0,27667
0,00793
2,86636
0,42167
0,00411
0,97461
190,80%
6
0,253
0,01651
6,52673
0,398
0,01023
2,57052
174,48%
SMODCH (R1-R6) = 23,08%
47
Tabulka 16 Výtěţnost kofeinu
Ø Vzorek
Odezva
Ø Odezva SD
RSD
vzorku
vzorku se
SD
RSD
R (%)
standardy
1
0,45433
0,00544
1,19659
0,972
0,00216
0,22225
87,77%
2
0,48233
0,01401
2,90420
1,00
0,00909
0,90921
93,17%
3
0,479
0,00942
1,96582
0,99667
0,00736
0,73882
92,53%
4
0,47367
0,00206
0,43381
0,99533
0,0045
0,4518
90,80%
5
0,50267
0,0231
4,59526
1,00467
0,00881
0,87656
92,59%
6
0,462
0,00712
1,54070
0,98367
0,00929
0,94398
88,56%
SMODCH (R1-R6) = 2,08%
48
5 Závěr Byly porovnávány dvě různé kolony pro separaci vybraných vitamínů rozpustných ve vodě. Jednalo se o vitamín C (kyselinu askorbovou) a některé vitamíny ze skupiny B. Později byl k těmto látkám přidán ještě kofein, potřebný pro stanovení s reálným vzorkem. Kaţdá kolona měla odlišné vlastnosti a na kaţdé byla vyvíjena metoda vhodná pro separaci daných látek. Vhodnější kolona RP-Amide byla otestována i za pouţití reálného vzorku – energetického nápoje SHOCK!. Pro měření na koloně HILIC nebyla vyvinuta taková metoda, která by umoţnila potřebnou separaci všech látek. Nebylo moţné dosáhnout úplné separace všech šesti analyzovaných látek. Největším problémem byly krátké retenční časy látek, a tak docházelo ke koeluci více látek. Kolona RP-Amide vykazovala lepší vlastnosti pro separaci vybraných látek. Metodou gradientové eluce vytvořené dvěma mobilními fázemi byl získán chromatogram se šesti samostatnými píky, a to pro nikotinamid, kyselinu askorbovou, pyridoxin, kyselinu listovou, kofein a riboflavin. Pro všechny látky byl stanoven limit kvantifikace (LOQ), který byl určen jako nejniţší koncentrace při kalibraci (0,75 µg/ml), a limit detekce (LOD), jehoţ hodnota je rovna jedné třetině LOQ (0,25 µg/ml). Vhodnost vyvinuté metody pro širší pouţití byla testována pomocí linearity, opakovatelnosti a výtěţnosti. U linearity jsou poţadovány hodnoty korelačního koeficientu > 0,99. Té bylo dosaţeno pouze u kofeinu a riboflavinu. Hodnoty u ostatních látek byly ještě niţší. Opakovatelnost, udávaná jako relativní směrodatná odchylka, je poţadována do hodnot RSD < 1%. Ta byla získána pouze při měření opakovatelnosti retenčních časů látek, hodnoty RSD pro absorbanci byly příliš vysoké. Jediné vyhovující byly opět u kofeinu, a to pouze v koncentraci 20µg/ml. Správnost metody byla vyhodnocena jako výtěţnost. Pro otestování vyvinuté metody byl pouţit energetický nápoj, který však v detekovatelném mnoţství obsahoval pouze kofein a vitamín C. Pro ostatní látky nebylo moţné výtěţnost stanovit. Výtěţnost kyseliny askorbové se pohybovala v rozmezí od 123 do 190%, výtěţnost kofeinu 87 – 93%. Tím nebyl splněn poţadavek na výtěţnost, odchylky jsou povoleny v rozmezí 100 ± 5%. Z uvedených hodnot vyplývá, ţe vyvinutá metoda není dostatečně spolehlivá pro širší pouţití a tudíţ nemůţe být validována. Jak je ale známo z jiţ uveřejněných výzkumů a publikací, není jednoduché takovou metodu pro sekvenční injekční 49
chromatografii vyvinout. Neopomíjejme však, ţe z námi vybraných látek byl nejlépe vyhodnocen kofein. Výsledky analýz s ním byly velmi blízké poţadavkům pro validovanou metodu. Proto pokud by se pracovalo pouze s ním a metoda by mohla být ještě upravena, aniţ by to narušovalo analýzu dalších látek, je pravděpodobné, ţe by metoda mohla být vyhovující. To však uţ nebylo náplní této práce. Jelikoţ se pro kolonu HILIC nepodařilo vyvinout vhodnou metodu, nebylo tedy moţné účinnost kolony analyticky vyhodnotit, a tak ani ne číselně porovnat s hodnotami získanými na koloně RP-Amide, coţ si tato práce kladla za cíl. Přesto lze s určitostí říci, ţe pro naše stanovení byla vhodnější kolona Ascentis Express RP-Amide.
50
Citovaná literatura 1. http://www.natur.cuni.cz. [Online] únor 2013. 2. Trojanowicz, Marek. Advances in Flow Analysis. Weinheim : WEILY-WCH, 2008. 3. Růžička, Jaroslav. Flow Injection Analysis. [CD-ROM] místo neznámé : FIAlab Instruments, 2007. Sv. 4. 4. Solich, Petr, Paseková, Hana a Polášek, Miroslav. Sekvenční injekční analýza. Chemické listy. 1999, Sv. 93, 6. 5. Karlíček, Rolf a kolektiv, a. Analytická chemie pro farmaceuty. Praha : Karolinum, 2009. 6. McMaster, Marvin. HPLC: A Practical User's Guide. New Jersey : John Wiley & Sons, Inc., 2007. 7. http://www.hplc.cz/. [Online] únor 2013. 8. Chocholouš, Petr, Solich, Petr a Šatínský, Dalibor. An overview of sequential injection chromatography. Analytica Chimica Acta. 2007, Sv. 600, 1-2. 9. Chocholuš, Petr, a další. Enhanced capabilities of separation in Sequential Injection Chromatography – Fused-core particle column and its comparison with narrow-bore monolithic column. Talanta. 2011, Sv. 85, 2. 10. Idris, Abubakr M. a Elgorashe, Rafea E.E. Sequential injection chromatography against HPLC and CE: Application to separation and quantification of amoxicillin and clavulanic acid. Microchemical Journal. 2011, Sv. 99, 2. 11. Sýkoda, David, a další. Moderní stacionární fáze pro RP-HPLC. Chemické listy. 2007, Sv. 101, 3. 12. Švec, František. Co dnes hýbe kapalinovou chromtografií? Chemické Listy. 2009, Sv. 103, 4. 13. http://www.sigmaaldrich.com/czech-republic.html. [Online] únor 2013. 14. Jandera, Pavel. Stationary and mobile phases in hydrophilic interaction chromatography: a review. Analytica Chimica Acta. 2011, Sv. 629, 1-2. 51
15. http://www.wikiskripta.eu. [Online] únor 2013. 16. Svačina, Štěpán. Klinická dietologie. Praha : Grada Publishing a.s., 2008. 17. Ledvina, Miroslav, Stoklasová, Alena a Cerman, Jaroslav. Biochemie pro studující medicíny II. díl. Praha : Karolinum, 2009. 18. Český lékopis 2009. Praha : Grada Publishing a.s., 2009.
52