UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA. Lukáš Sitte, Richard Hlous, Michal Šén, Lenka Holá 2

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

Lukáš Sitte, Richard Hlous, Michal Šén, Lenka Holá 2. ročník NGEO [email protected]

REVITALIZACE STŘÍBRNICKÉHO PARKU

Ústí nad Labem 2012

N304 – Urbánní environmentalistika

14. ledna 2012

OBSAH 1

2

Základní údaje............................................................................................................................................................3 1.1

Cíle projektu......................................................................................................................................................3

1.2

Použité podklady a metody práce............................................................................................................3

Historický vývoj ........................................................................................................................................................3 2.1

3

Širší územní vztahy..................................................................................................................................................7 3.1

4

Vývoj využití území ........................................................................................................................................3

Funkční pozice území v rámci města v historickém kontextu .....................................................7

Analytická část ...........................................................................................................................................................7 4.1

Analýza stavu....................................................................................................................................................7

4.1.1

Územní vztahy a vztah k rozvoji města ........................................................................................7

4.1.1.1

Územní plán ........................................................................................................................................7

4.1.1.2

Strategie rozvoje města .................................................................................................................8

4.1.2

Sociální prostředí a ekonomické využití území ........................................................................8

4.1.2.1

Sociální prostředí .............................................................................................................................8

4.1.2.2

Ekonomické Využití.........................................................................................................................9

4.1.3

Přírodní prostředí .................................................................................................................................9

4.1.3.1

Geologické a geomorfologické zhodnocení ...........................................................................9

4.1.3.2

Hydrologické a hydrogeologické vlastnosti ....................................................................... 10

4.1.4

Biogeografické a ekologické vlastnosti úemí .......................................................................... 10

4.1.4.1

Struktura vegetace dle tříd krajinného pokryvu podle CORINE Land Cover ...... 10

4.1.4.2

Vegetační kryt, dendrologický průzkum, významné solitéry ..................................... 10

4.1.4.3

Ochrana přírody a krajiny, národní a evropské sítě, vazba na sousední chráněná území .................................................................................................................................................. 11

4.1.5 4.1.5.1

Technická infrastruktura ................................................................................................................ 11 Vazba na dopravní infrastrukturu.......................................................................................... 11

4.1.5.1.1 Silniční doprava...................................................................................................................... 11 1


14. ledna 2012

4.1.5.1.2 Železniční doprava ................................................................................................................ 11 4.1.5.1.3 Městská hromadná doprava.............................................................................................. 11 4.2

Analýza územních limitů .......................................................................................................................... 12

4.2.1

Limity plynoucí z vlastnických vztahů, územního a strategického plánu ................. 13

4.2.2

Limity plynoucí z hydrologických vlastností .......................................................................... 13

4.2.3

Limity plynoucí z ochrany přírody a krajiny .......................................................................... 13

4.2.4

Limity plynoucí z technické infrastruktury............................................................................. 13

4.2.4.1

Vodovody a plynovody................................................................................................................ 13

4.2.4.1.1 Plynovody ................................................................................................................................. 13 4.2.4.1.2 Vodovody .................................................................................................................................. 14

5

6

4.2.4.2

Elektrické vedení ........................................................................................................................... 14

4.2.4.3

Dálkový komunikační kabel ...................................................................................................... 14

Návrhová část.......................................................................................................................................................... 14 5.1

Koncepce rozvoje území ........................................................................................................................... 14

5.2

Návrhy opatření ........................................................................................................................................... 15

5.2.1

Územní opatření (vlastnické vztahy, koncepce vztahu k širšímu okolí).................... 16

5.2.2

Sanační opatření (nutnost technických zásahů na lokalitách) ........................................ 16

5.2.3

Vegetační opatření ............................................................................................................................. 16

5.2.4

Technická infrastruktura (síť cest a stezek, odpočívadla atd., s vazbou na stávající objekty, které je nutné zachovat) ................................................................................................ 16

5.2.5

Dopravní opatření (napojení na širší území - příjezdové cesty, parkoviště) ........... 17

5.2.6

Edukační opatření (naučné tabule, stezky, herní prvky)................................................... 17

Zhodnocení............................................................................................................................................................... 18 6.1

Vliv návrhu na rozvoj území ................................................................................................................... 19

6.2

Vliv návrhu na sociální prostředí .......................................................................................................... 19

7

Zdroje ......................................................................................................................................................................... 19

8

Přílohy ........................................................................................................................................................................ 21

2


14. ledna 2012

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 CÍLE PROJEKTU Cílem projektu je celkové zhodnocení stavu území Stříbrnické lokality v Ústí nad Labem, návrh jeho revitalizace a zpřístupnění širší veřejnosti. Revitalizace spočívá v terénních a stavebních úpravách, které vedou k zatraktivnění území a jeho estetickému a funkčnímu povýšení bez přehnaných zásahů a ovlivnění stávajících obyvatel.

1.2 POUŽITÉ PODKLADY A METODY PRÁCE Nejdůležitějším podkladem při zpracovávání projektu jsou mapy. Jedná se o základní ortofoto z roku 2010 a mapy územně analytických podkladů z mapového portálu města Ústí nad Labem [6]. Dalším zdrojem pro analýzu území se stal katastr nemovitostí a z něj vycházející katastrální mapa. Pro kapitolu územních limitů byla využita publikace Vladimíra Hyvnara: Limity využití území [12]. Hlavní metodou práce se stal terénní výzkum, kdy bylo nutno osobně navštívit zkoumané území a poznat jeho současný stav a začlenění do blízkého okolí. Terénní průzkum byl základním vodítkem při rozhodnutí o typu a způsobech revitalizace. Dále proběhlo kabinetní zhodnocení a analýza získaných pramenů a zkušeností z terénu. Byly vytvořeny (upraveny) podkladové mapy a grafické modely stavebních revitalizačních opatření (viz přílohy).

2 HISTORICKÝ VÝVOJ 2.1 VÝVOJ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Zájmové území leží přímo v těsné blízkosti zaniklé obce Stříbrníky (Ziebernik). V současnosti je asi nejpatrnější stopou po bývalé obci vilová zástavba v ulicích Na Louži, Ve Struze, Bratří Veverků a venkovská stavení podél ulic Na Návsi, V Rokli a Pod Hůrkou. V místě styku ulic Malátova, Stříbrnická a Na návsi se nacházela původní náves obce, jak dokládá i název jedné z ulic. Historické pozadí původu obce je nejasné a asi nebude nikdy odhaleno. Tento fakt je dán zejména velikostí obce, kdy v letech 1618-1620 [1] měly Stříbrníky pouze 15 usedlostí. Nejstarší zmínka o obci je datována do první poloviny patnáctého století [1]. Historické pozadí pomůže poodhalit genealogie názvu obce. Německé Ziebernik nejspíše pochází ze slova Silber - stříbro. V okolí Stříbrníků se opravdu stříbro ve středověku těžilo, zejména v údolí Stříbrnického potoka. Ani těžba stříbra v blízkosti obce jí však nepomohla k rychlejšímu rozvoji, protože drtivou většinu ze zisků mělo město Ústí nad Labem. Stříbrníky tak tedy až do průmyslové revoluce zůstaly zemědělskou obcí.

3


14. ledna 2012

Průmyslová revoluce zásadně změnila směřování vývoje města Ústí nad Labem a Stříbrníky postupně dostávaly roli zázemí města. Na počátku 20. Století měla obec 57 domů a 465 obyvatel [2]. Zajímavostí je mapa z roku 1908, kde je již počítáno s rozšířením obce směrem na současné sídliště Severní terasa. Spíše než rozvoj samotné obce se však k obci přibližovalo Ústí nad Labem a obec si zachovávala stále zemědělský ráz. V roce 1920 měly Stříbrníky 58 domů a 415 obyvatel a v roce 1939 85 domů a 513 obyvatel [2]. Rok 1939 znamenal pro Stříbrníky připojení k městu Ústí nad Labem. Po skončení 2. světové války se však Stříbrníky od Ústí nad Labem opět odtrhly a finální připojení k Ústí proběhlo v roce 1977. Poválečný vývoj Stříbrníku lze charakterizovat postupnou integraci do města Ústí nad Labem. Nejprve bylo v 50. letech na jih od Stříbrníků vybudováno sídliště Skřivánek [3], na konci 70. let bylo vybudováno sídliště Severní terasa a jako poslední sídliště Dobětice [4], které bylo dokončeno až v polovině 90. let. Celkově je tedy zánik samotné obce datován do druhé poloviny 20. století a měl formu pozvolného pohlcení rozrůstajícím se městem Ústí nad Labem. Dnes můžeme považovat za ztrátu, že se stříbrnická náves nezachovala. Mohla by poskytnout zajímavou výpověď o vývoji města Ústí nad Labem a historii jeho rozšiřování a měla potenciál stát se vesnickou památkovou zónou, kontrastující s okolní sídlištní zástavbou. Obr. 1 – Obec na mapě z let 1826-1843

zdroj: http://zanikleobce.cz/ Obec Stříbrníky na dobové mapě pocházející z let 1826-1843. Celá obec nejspíš vznikla na křižovatce obchodních cest. Severním okrajem obce probíhá cesta mezi Doběticemi/Krásným Březnem a Kočkovem/Chuderovem. Na jih z návsi vede cesta směrem do nynějšího centra Ústí nad Labem. Typologicky by se Stříbrníky daly zařadit mezi silniční ves návesového typu.

4


14. ledna 2012

Obr. 2 – Obec Stříbrníky v letech 1877-1880

zdroj: http://oldmaps.geolab.cz/ Obr. 3 – Obec Stříbrníky na mapě z roku 1908. Zajímavá je navrhovaná uliční síť v místech dnešního sídliště.

zdroj: http://mapserver.fzp.ujep.cz/ 5


14. ledna 2012

Obr. 4 – Obec Stříbrníky na nedatované mapě (odhadem 1920-1939)

zdroj: http://zanikleobce.cz/ Obr. 5 – Letecký snímek z roku 1954

zdroj: http://kontaminace.cenia.cz/ 6


14. ledna 2012

Obec Stříbrníky na leteckém snímku z roku 1954. V jižní části obce se nacházel ovocný sad a k obci se již blíží samotné Ústí nad Labem, zde reprezentované sídlištěm Skřivánek.

3 ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY 3.1 FUNKČNÍ POZICE ÚZEMÍ V RÁMCI MĚSTA V HISTORICKÉM KONTEXTU Řešené území se nalézá v katastrálním území č. 774871 – Ústí nad Labem pod správou Městského obvodu Severní Terasa. Ohraničeno je ulicemi Hoření, Malátova a Stříbrnická a pozemky hypermarketu Albert a Sportovního klubu Policie, které jej ostře vymezují. V minulosti byla oblast součástí zázemí vsi Stříbrníky (Ziebernik) a byla zemědělsky využívána. Změny nastaly na konci 19. století, kdy se Stříbrníky začaly rozrůstat výstavbou rodinných domků a vilek [1]. Vilová zástavba zasáhla do zájmového území od jihovýchodu podél Malátovy ulice a v osách ulic Ve Struze, Na Louži a Bratří Veverků. Jižní část území tak začala plnit obytnou funkci, zatímco na jeho zbytku došlo ve využití ploch k přesunu od polí a luk k sadům a zahradám, jak dokazují i historické letecké snímky z roku 1954 [5]. Přiblížení hranice rostoucího města Ústí nad Labem umístilo oblast do pozice předměstí či okrajové čtvrti. Výraznou změnu přineslo vybudování velkých sídlišť, zejm. v 70. až 90. letech. Sídliště Stříbrníky a Severní Terasa zájmové území zcela obklopily. V současné době tak představuje řešená oblast jakýsi ostrov s nízkou intenzitou využití, vklíněný mezi velké obytné a obslužné komplexy. Zahrádkářské kolonie zanikly a momentálně funkce území je tak výhradně obytná, přičemž po jeho obvodu procházejí významné dopravní trasy.

4 ANALYTICKÁ ČÁST 4.1 ANALÝZA STAVU 4.1.1 ÚZEMNÍ VZTAHY A VZTAH K ROZVOJI MĚSTA Zpracovávané území se nachází v Ústí nad Labem v městském obvodu Severní terasa a v místí části Stříbrníky. Má zhruba pravidelný obdélníkový tvar s orientací severozápad – jihovýchod. Ze západu, jihu a východu je ohraničeno ulicí Hoření, Malátovou a Stříbrnickou. Severní hranice území je definována pouze v územním plánu (stav k 4. 5. 2011), kde je vyznačena komunikace oddělující obchodní zónu a sportovní halu MVČR od zpracovávaného území. 4.1.1.1 ÚZEMNÍ PLÁN Aktuální územní plán [6] (stav k 4. 5. 2011) zobrazuje plochy s vyznačeným využitím. Na analyzovaném území se nacházejí čtyři různé druhy ploch. Občanská vybavenost – sport (žlutá), městský park (zelená), individuální bydlení (růžová), kolektivní bydlení – volný blok (červená).

7


14. ledna 2012

Obr. 6 – Zpracovávané území na územním plánu

zdroj: Magistrát města Ústí nad Labem 4.1.1.2 STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA Město Ústí nad Labem vydalo Strategii rozvoje města do roku 2015 [7], která určuje priority směřování města. Z mnoha priorit zasahujících do všech oblastí života a fungování města se do revitalizace analyzované lokality dají zařadit následující: Rozvoj cestovního ruchu Rozvoj občanské vybavenosti Rozšíření a zkvalitnění možností pro volnočasové aktivity Snížení kriminality na území města Tvorba urbanisticky hodnotného území

4.1.2 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ A EKONOMICKÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.1.2.1 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ Ačkoliv má zkoumaná lokalita vysoký podíl nezastavěných a jinak nevyužitých ploch a nachází se v těsné blízkosti obslužné zóny sídliště Severní Terasa, je její primární funkce nepochybně rezidenční. Zástavbu tvoří jak bytové domy (trojice volně stojících domů a jeden sdružený dvojblok, všechny čtyřpodlažní) v jižním cípu, tak rodinné domy, rozprostřené přibližně v jižní 8


14. ledna 2012

polovině území, konkrétně podél ulic Ve Struze, Na Louži a Bratří Veverků. Obslužnou funkci zastupují pouze garáže v ulici Bratří Veverků a zastávky MHD na okrajích řešeného území. Obyvatelstvo představuje z hlediska ekonomické síly pravděpodobně průměrných až nadprůměrných příjmů.

smíšenou

skupinu,

dosahující

Byty v bytových domech jsou v osobním vlastnictví [8], budovy jsou rekonstruované (plastová okna, zateplení), jejich okolí je upravené a udržované (posekané trávníky, zámková dlažba, natřená zábradlí apod.), známky vandalismu minimální (ojedinělý výskyt graffiti). Vlastnictví automobilu je rozšířené, převážně vozů nižší střední třídy a malých vozů stáří 5 – 10 let, ve večerních hodinách jsou všechna parkovací místa obsazena. V případě rodinných domů je situace obdobná – z celkového počtu 21 RD je 6 novostaveb a 11 budov prošlo nebo momentálně prochází rekonstrukcí, zatímco pouze jeden z domů je opuštěný. Vlastnictví automobilu je minimálně stejně rozšířené jako u obyvatel bytových domů, mírně vyšší je přitom zastoupení vozů vyšších tříd a nižšího stáří. Stav neudržovaných zalesněných ploch ve střední a severozápadní části území je naopak nevyhovující. Zeleň roste planě a vytváří obtížně prostupné porosty, které jsou zaneseny sutí a odpadky, ploty zpustlých zahrad jsou pobořené. V oblasti se zjevně pohybují bezdomovci, zejm. v letních měsících. V tomto ohledu je problémem blízkost problémové lokality – bývalého hotelu Máj v ulici Hoření – a související riziko výskytu sociálně patologických jevů, zejm. toxikomanie. To spolu s výskytem potenciálně nebezpečné černé zvěře odrazuje od rekreačního využívání oblasti, byť ve velmi jednoduchých podobách (např. k venčení psů). 4.1.2.2 EKONOMICKÉ VYUŽITÍ V řešeném území se vyskytují pozemky, evidované jako trvalé travní porosty, sady, zahrady, zastavěné plochy a ostatní plochy (zeleň, neplodná půda, ostatní komunikace a jiné plochy). Vlastníkem části ploch je statutární město Ústí nad Labem (zejm. plochy v okolí bytových domů a v sousedství ulice Hoření), pozemky na severním okraji vlastní převážně Sportovní klub Policie SEVER. Zahrady a sady ve střední části území získala realitní společnost ISTAR s.r.o. a v současné době připravuje jejich využití pro další výstavbu, ostatní parcely jsou v držení soukromých, výjimečně právnických osob, a to jak jednotlivě, tak i ve společném vlastnictví (týká se to zpravidla pozemků, příslušejících k RD) [8]. V samotné řešené lokalitě není provozována žádná prodejna ani výroba.

4.1.3 PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ 4.1.3.1 GEOLOGICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ ZHODNOCENÍ V jižní části území pod současnou zástavbou tvoří horninový podklad kvartérní eolické sedimenty – spraše a sprašové hlíny. Na severozápadě oblasti se vyskytuje nevelké těleso kvartérních fluviálních sedimentů – písků a štěrků, zbytek území (zejména sever a severovýchod) leží na podkladu terciérních vulkanitů, konkrétně silně autometamorfovaného bazaltoidu [9].

9


14. ledna 2012

V rámci geomorfologické klasifikace je území součástí okrsku Ústecké středohoří (podcelek Verneřické středohoří; celek České středohoří; Podkrušnohorská oblast; Krušnohorská soustava, systém Hercynský) [10]. Terén v lokalitě se svažuje od severu k jihu, v jihozápadní části je pak zformováno údolí s osou ve směru severozápad-jihovýchod. Zejména ve střední a západní části území (tedy v zalesněných částech) je terén silně zvlněný a pokrytý četnými antropogenními mikroformami, vyčnívajícími 0,5 až 5 m nad okolní terén, mezi něž patří navážky, výsypky a základy zbořených staveb. Vyskytují se zde i drobné strže. Naproti tomu plocha trvalých travních porostů v severovýchodním cípu je téměř rovinná. 4.1.3.2 HYDROLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ VLASTNOSTI Území spadá do hydrogeologického rajonu základní vrstvy č. 4612: Křída dolního Labe po Děčín – levý břeh, severní část, a do stejnojmenného útvaru podzemních vod základní vrstvy č. 46120 [11]. Dle [9] je hydrogeologická situace definována jako průlinový kolektor neovulkanitů na průlinovo-puklinovém kolektoru merboltického souvrství a na průlinovo-puklinovém kolektoru bělohorského a korycanského souvrství s mezilehlým izolátorem slínovců. Z hlediska hydrologie přísluší oblast k povodí IV. řádu č. 1-14-02-001 (Labe od Bíliny po Kojetický potok), odvodňuje jej Stříbrnický potok (přítok Labe zleva, tok 1. řádu dle Strahlerovy klasifikace), který ovšem řešeným územím neprotéká [11]. Administrativně spadá pod Povodí Labe, s.p. Lokalitou prochází hlavní vodovodní řád, který se zde větví, další úsek hl. vod. řadu probíhá podél severovýchodní strany území [11]. Vodohospodářské objekty se zde nenacházejí. Zájmové území taktéž neleží v žádném ochranném pásmu vodního zdroje či jiném vodohospodářsky chráněném území.

4.1.4 BIOGEOGRAFICKÉ A EKOLOGICKÉ VLASTNOSTI ÚEMÍ 4.1.4.1 STRUKTURA VEGETACE DLE TŘÍD KRAJINNÉHO POKRYVU PODLE CORINE LAND COVER V zájmovém území se nachází dvě třídy krajinného pokryvu podle CORINE Land Cover. Jedná se o třídu 1.1.2 Nesouvislá městská zástavba, která je v severní a částečně i v jižní části sledovaného území [10]. Na těchto plochách jsou především stavby rodinných domů se zahradami. Další třídou krajinného pokryvu jsou 1.4.1. Městské zelené plochy, na kterých je vegetace parkového typu, avšak ve velmi zanedbaném stavu [10]. Jsou zde patrné i bývalé zahrady s ovocnými stromy. 4.1.4.2 VEGETAČNÍ KRYT, DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM, VÝZNAMNÉ SOLITÉRY Vegetační kryt ve sledované lokalitě: bříza bělokorá, třešeň ptačí, topol osika, dub zimní, Javor klen, několik druhů ovocných stromů (především jabloní v bývalých zahradách). Z jehličnatých stromů se zde vyskytují: borovice lesní, smrk pichlavý, smrk ztepilý, modřín opadavý. Z keřů je hojná trnka obecná, růže šípková, ostružiník křovitý. V lokalitě se také nachází velké množství neudržovaných travin různých druhů 10


14. ledna 2012

Dendrologický průzkum: ve vymezeném území je většina stromů bez patřičné péče. Je zde patrné, že bude nutné několik stromů pokácet pro jejich zdravotní stav. Dále se do rozvoje území nehodí vegetace ve formě křovinných porostů a tu bude nutné také zlikvidovat při realizaci projektu. Významné solitéry jsou zde duby zimní, borovice lesní, smrky pichlavé a modříny, jež by bylo vhodné zachovat a vhodně zakomponovat do připravovaného projektu. 4.1.4.3 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY, NÁRODNÍ A EVROPSKÉ SÍTĚ, VAZBA NA SOUSEDNÍ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Sledovaná lokalita neleží v žádném chráněném území a ochranu přírody a krajiny zde zajišťuje Odbor životního prostředí Magistrátu města Ústí nad Labem. Nejbližší chráněné území je CHKO České Středohoří. Je vzdáleno cca 1,5 km severovýchodním směrem a na řešenou lokalitu nemá žádný vliv [10].

4.1.5 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 4.1.5.1 VAZBA NA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU Vymezené zájmové území Stříbrníky se nachází v nejmenším městském obvodu Severní Terasa. Území je vymezeno ulicemi Hoření, Malátova a Stříbrnická. Stříbrníky jsou lokalizovány na mírně svažité terase. Průměrná nadmořská výška oblasti je 300 m n. m. 4.1.5.1.1 SILNIČNÍ DOPRAVA Podél jihozápadní strany vymezeného území probíhá jedna z hlavních silničních tepen města. Jedná se o silnici první třídy I/30 a spojuje města Lovosice, Ústí nad Labem a Chlumec. Dále tato silnice funguje jako spojnice silnic I/62, I/13 a dálnice D8. Intenzita dopravy v úseku přilehlém k vymezenému území dosahuje přibližně 5800 osobních automobilů a 1100 nákladních automobilů za 24 hodin. Tato silnice poskytuje jednu z variant pro cestování z centra Ústí nad Labem směrem k dálnici D8. Ač se jedná o silnici 1. třídy, není tato nejzatíženější komunikací ve směru na dálnici D8 z důvodu obtížných sklonových poměrů v úseku Důlce, kde silnice směrem z centra na Stříbrníky příkře stoupá ve čtyřech serpentinách. 4.1.5.1.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Na zájmovém území se nenachází žádná železniční trať. Nejbližší železniční stanice je Ústí nad Labem - hlavní nádraží, vzdálená přibližně 4 km. Na hlavní nádraží je možné se dostat pouze kombinací městské hromadné dopravy a pěší chůze. 4.1.5.1.3 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA Stříbrníky mají dostačující obslužnost MHD, a to jak autobusy, tak i trolejbusy. Na hranicích zájmového území se nachází několik zastávek. V ulici Hoření je umístěna zastávka Máj, kterou má ve své trase autobus č. 7. Tento autobus jezdí z konečné zastávky Mírová do konečné zastávky Důl 5. květen. V další hraniční ulici Malátova se nalézá zastávka V Rokli. V Rokli staví hned několik trolejbusových linek, a to č. 52, č. 53 a č. 54. Trolejbusová linka č. 52 jezdí na trase 11


14. ledna 2012

Klíše – lázně a Severní Terasa, další linka č. 53 vede ze Severní Terasy do Dobětic a poslední linka č. 54 jezdí mezi stanicemi Všebořice a Dobětice. Poslední zastávkou, která se nachází na vymezeném území, je Stříbrnická, zde zastavuje na své trase autobus č. 5 a již výše popsaná trolejbusová linka č. 52. Autobus č. 5 jezdí na trase Všebořice – obchodní centrum a Krásné Březno. Severozápadně od vymezeného území je lokalizováno menší obchodní centrum, v jehož blízkosti nacházejí další dvě zastávky městské hromadné dopravy. Jedná o zastávku Elba s linkami trolejbusů č. 53 a 55 a autobusu č. 7, a zastávku Orlická s linkou autobusovou č. 5 a 23 a trolejbusovou č. 52 . Pro tuto oblast jsou klíčové především trolejbusové linky, které jezdí v intervalech zhruba 15 minut. Tyto linky jezdí v prokladu přibližně každých 7 minut.

4.2 ANALÝZA ÚZEMNÍCH LIMITŮ Obr. 7 – Mapa limitů

zdroj: Magistrát města Ústí nad Labem 12


14. ledna 2012

Na mapě limitů jsou zřetelné níže popisované skutečnosti technické infrastruktury, které nijak nelimitují předpokládané zásahy do území publikované v kapitole 5.

4.2.1 LIMITY PLYNOUCÍ Z VLASTNICKÝCH VZTAHŮ, ÚZEMNÍHO A STRATEGICKÉHO PLÁNU Současný stav vlastnických vztahů na zpracovávaném území se jeví jako udržitelný. Jižní části území, mající obytnou funkci, jsou vlastněny fyzickými osobami, které na těchto parcelách žijí. Jedná se zastavěné plochy a zahrady. Střední část lokality je v územním plánu vyznačena jako obytná plocha. V současnosti je vlastněna právnickou osobou, která zprostředkovává terénní úpravy, pro budoucí možnost obytné výstavby, která bude v souladu s platným územním plánem. Severní a severovýchodní část lokality je ve vlastnictví Sportovního klubu policie Sever a MVČR. Podle územního plánu jsou tyto plochy určeny pro individuální bydlení a sportovní občanskou vybavenost. Jelikož je v blízkosti sportovní hala MVČR, lze předpokládat budoucího využití pouze pozemků vyznačených jako sportovní občanská vybavenost. Ve střední části území mezi ulicemi Na Louži a Bratří Veverků je v územním plánu vyznačena plocha městského parku, kde nelze předpokládat žádnou výstavbu a lokalita tak nepřijde o svou přírodní rekreační funkci.

4.2.2 LIMITY PLYNOUCÍ Z HYDROLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ Ve zpracovávané lokalitě se nenachází žádné ochranné pásmo přirozené akumulace vod či ochranné pásmo vodního zdroje.

4.2.3 LIMITY PLYNOUCÍ Z OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Na dotčeném území se nachází několik solitérních stromů, které je vhodné zachovat i při budoucích změnách. Výše zmíněná plocha, vyznačená v územním plánu jako městský park, je zahrnuta do všeobecné ochrany krajiny, jako registrovaný významný krajinný prvek. Na rastrové mapě okresního generelu ÚSES je vyznačena lokalita zmíněného významného krajinného prvku pod ev. č.: 239 – U Němčí. Norma NATURA 2000 se na území nenachází.

4.2.4 LIMITY PLYNOUCÍ Z TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY 4.2.4.1 VODOVODY A PLYNOVODY 4.2.4.1.1 PLYNOVODY V dotčené lokalitě se nachází plynovodní odbočka pouze v oblasti bytových domů v jihozápadní části území. Ostatní budovy plynovou přípojku nemají. Ochranné pásmo je 1 m po obou stranách půdorysu.

13


14. ledna 2012

4.2.4.1.2 VODOVODY Vodovodní potrubí je na území přivedeno ulicí Malátovou. Je vedeno po místních komunikacích k jednotlivým odběrným místům. V severní části území prochází vodovod směrem východ – západ. Vstupuje ze Stříbrnické ulice pod příjezdovou komunikací ke sportovní hale a pokračuje dále k budově UJEP v ulici Hoření. Ochranné pásmo je 1,5 m po obou stranách půdorysu v případě průměru potrubí do 500 mm. Pokud je průměr potrubí větší než 500 mm, je ochranné pásmo 2,5 m po obou stranách půdorysu. Součástí vodovodního zásobování je i problematika horkovodního a kanalizačního potrubí. V dotčené lokalitě prochází kanalizační potrubí vždy souběžně s vodovodním potrubím, tudíž není dalším limitem. Horkovodní odbočka vstupuje na území v jihozápadní části z Malátovy ulice a zásobuje teplem pouze bloky bytových domů. 4.2.4.2 ELEKTRICKÉ VEDENÍ Do analyzovaného území nevstupuje žádné ochranné pásmo elektrické stanice a nejsou tedy limitním faktorem. Vedení elektrické sítě probíhá ulicemi Hoření, Malátovou a Stříbrnickou. Dále je vedeno v profilu místních komunikací k jednotlivým odběrným místům. 4.2.4.3 DÁLKOVÝ KOMUNIKAČNÍ KABEL Lokalitou neprochází žádný dálkový komunikační kabel, není tedy limitujícím faktorem.

5 NÁVRHOVÁ ČÁST 5.1 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ 

Soustředit se na nenáročné formy využití území - lesopark a travnaté plochy k individuální rekreaci, ev. dětské hřiště, lanové centrum či jiné, stavebně nenáročné atrakce.



Zvýšit prostupnost území (redukcí podrostu, terénními úpravami, zpevněním cest a stezek, vybudování schodišť) a prosvětlit jej.



Zvýšit bezpečnost území s ohledem na blízkost sociálně vyloučených lokalit a výskyt zvěře, a to zpřehledněním terénu a instalací osvětlení.



Využít stávající zeleň, hlavně vzrostlé, solitérní stromy a krajinářsky vybrané území propojit s udržovanými plochami v okolí obytných domů.



Řešit revitalizaci s ohledem na obyvatelstvo v okolí - co jim chybí? Dětské hřiště? Místa pro venčení psů?

Lokalita by se měla stát: 1. Prostorem pro bezpečný přesun obyvatel z okolních sídlišť a VŠ kolejí za službami (obchody, pošta, restaurační zařízení) a na zastávky MHD příjemnou krajinou. 14


14. ledna 2012

Využití území pro lokální dopravu napomůže vybudování cyklostezky, která bude umožňovat přesun mimo hlavní komunikace. 2. Prostorem pro využití volného času – lesopark k procházkám, venčení psů apod. Travnaté plochy pro rekreaci a nenáročné sportovní aktivity (frisbee apod.), vybudování dětského hřiště, …

5.2 NÁVRHY OPATŘENÍ Obr. 8 – Mapa návrhů

zdroj: vlastní zpracování, podle Magistrátu města Ústí nad Labem 15


14. ledna 2012

5.2.1 ÚZEMNÍ OPATŘENÍ (VLASTNICKÉ VZTAHY, KONCEPCE VZTAHU K ŠIRŠÍMU OKOLÍ) K realizaci navrhovaných úprav území bude pravděpodobně nutné, aby statutární město Ústí nad Labem vykoupilo či jinak získalo do svého držení velkou část pozemků v řešeném území. Vlastnická situace je však poměrně příznivá, neboť většinu klíčových pozemků má ve vlastnictví Sportovní klub Policie SEVER, o.s., tedy organizace s vazbou na státní sektor. Další pozemky jsou ve vlastnictví státu, města a Zařízení služeb pro MV ČR. V soukromém vlastnictví se nachází další 4 klíčové pozemky, z nichž 3 vlastní jedna soukr. osoba a 4. osoba právnická. Ve všech 4 případech se jedná o plochy, zařazené jako TTP, lze proto předpokládat, že se nestanou předmětem spekulativního navyšování ceny [8]. Pozemky ve střední části řešeného území vlastní realitní firma ISTAR spol. s r. o. [8] za účelem obytné výstavby. Jejich získání však není pro realizaci projektu nezbytně nutné, neboť je lze při zvolené koncepci rozvoje území organicky zapojit do okolní parkové úpravy. Realizaci potřebných opatření technické infrastruktury lze zajistit dohledem nad projektem prostřednictvím Stavebního úřadu.

5.2.2 SANAČNÍ OPATŘENÍ (NUTNOST TECHNICKÝCH ZÁSAHŮ NA LOKALITÁCH) Pro navrhované změny ve sledované lokalitě, je nutno provést několik základních technických zásahů. Nejdůležitějším zásahem je úprava vegetačního pokryvu území, které se v současnosti nachází v neutěšené podobě a způsobuje výraznou neprostupnost terénu. Následně po vykácení nevyhovující vegetace přijde na řadu úprava terénu, která umožní další rozvoj území podle návrhů níže.

5.2.3 VEGETAČNÍ OPATŘENÍ V zájmovém území jsou vegetační opatření důležitou částí projektu revitalizace, protože je zde díky zanedbání lokality spousta nevzhledných porostů, které se do projektu nehodí. Především se jedná o náletové dřeviny, které bude nutno odstranit. Na jejich místě pak vysadit vhodné dřeviny tak, aby zapadly do projektu. Jednak z důvodů vizuálních a také z důvodů stabilizačních, protože se zde vyskytuje několik svahů, které by bylo vhodné zpevnit např. nízkou vegetací křovitého typu, která by zde nevytvářela tmavá a nebezpečná zákoutí a zároveň bude ochranou před erozí. V lokalitě bude vhodné zachovat některé významné solitéry např. smrku pichlavého a dubu zimního, které by mohly být využity jako základ vytvoření lesoparku. Klidové části by bylo vhodné zatravnit parkovými trávníky a oddělit vegetací, která vytváří živé ploty a tak přirozeně odděluje jednotlivé zóny od sebe a tlumí hluk z okolních komunikací.

5.2.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (SÍŤ CEST A STEZEK, ODPOČÍVADLA ATD., S VAZBOU NA STÁVAJÍCÍ OBJEKTY, KTERÉ JE NUTNÉ ZACHOVAT) Nejvýznamnější technickou infrastrukturou je zbudování cyklostezky, která bude páteřní komunikací naší lokality a provedena bude jako asfaltová komunikace, na jejíž jedné polovině bude cyklostezka a na druhé prostor pro pěší. Navazovat bude na park v sídlišti Severní Terasa 16


14. ledna 2012

na severozápadě a na turistickou trasu podél Stříbrnického potoka na jihovýchodě. Turistická trasa není pro kola vhodná a tak budou muset cyklisté od tohoto místa pokračovat po existujících silničních komunikacích. Turisté však mohou pokračovat po žluté trase dále do centra města zajímavou přírodní lokalitou. Na hlavní komunikaci navazuje síť stezek, která bude propojovat páteřní cyklostezku s ostatními místy ve vybraném území. Nedílnou součástí sítě komunikací by mělo být rovněž osvětlení. Podél všech stezek bude zbudováno několik odpočinkových míst s lavičkami, odpadkovými koši a se stojany na kola, které vhodně podpoří zaměření lokality na odpočinek.

5.2.5 DOPRAVNÍ OPATŘENÍ (NAPOJENÍ NA ŠIRŠÍ ÚZEMÍ - PŘÍJEZDOVÉ CESTY, PARKOVIŠTĚ) Základními opatřeními pro zájmové území by se měla stát výstavba chodníků po obvodu území spojeného s výstavbou nových přechodů pro chodce a cyklisty, pro zajištění bezpečnosti chodcům, jejichž počet se dle koncepce zvýší. Současně s tímto opatřením by bylo vhodné zájmové území protnout silnicí spojující ulice Stříbrnickou a Hoření přibližně v poloze zastávky MHD Stříbrnická. Na tuto novou ulici s možností výstavby rodinných domů by navazovalo parkoviště pro potřeby rekreačních zařízení. Podstatně by se tak zvýšila atraktivita lokality díky alternativní možnosti parkování k parkovišti u obchodního centra a sportovní haly. Dále by tato komunikace poskytla dopravní alternativu obyvatelům rodinných domů již stojících na jihu vymezeného území. Zaústění spojovací komunikace do ulic Hoření a Stříbrnické by bylo řešeno pomocí světelné signalizace s dynamickým řízením křižovatky na základě čtecích smyček ve vozovce. Toto řešení by zachovalo relativně velkou propustnost ulic Hoření a Stříbrnické. Pokud by ze spojovací ulice žádné vozidlo nevjíždělo, neřadil by se tento směr do cyklu křižovatky a nedocházelo by k možnosti vzniku dopravních komplikací.

5.2.6 EDUKAČNÍ OPATŘENÍ (NAUČNÉ TABULE, STEZKY, HERNÍ PRVKY) Vzhledem k blízkosti sídliště je navrhováno několik herních prvků, kde by mohli trávit rodiče s dětmi volný čas. Vhodné jsou lanové pyramidy a další prvky, které vyžadují fyzickou námahu ke svému zdolání. Dále pak houpačky a různé herní prvky. Ve vyvýšené části území bude zbudována zastřešená vyhlídka s informační tabulí, která přinese informace o viditelných objektech. Dále zde bude informace o blízké turistické trase Bertiným údolím (žlutá turistická značka). Výše popisované solitérní stromy, které návrh zachovává, budou opatřeny informačními tabulkami s názvem stromu.

17


14. ledna 2012

6 ZHODNOCENÍ Cílem projektu byla revitalizace území, které by mělo plnit základní rekreační funkci a vhodně navazovat na okolní území se spíše obytnou funkcí. SWOT analýza Silné stránky 

Území neleží v žádné CHKO a tím není omezen jeho rozvoj



Rozvojové plochy, dostupná lokalita



Dobrá obslužnost MHD



Blízkost silnice první třídy

Slabé stránky 

Množství neudržovaných stromů



Neudržované plochy



Exhalace a hlučnost



Chybějící oddělení pěší a cyklistické dopravy od automobilové dopravy



Velká vzdálenost od železnice

Příležitosti 

Využití vzrostlých stromů k vhodnému zakomponování do celkového obrazu území



Koncentrace sportovní a zájmové činnosti



Rezidenční funkce území, výstavba nových domů



Oprava povrchů silnic v okolí



Zlepšení možnosti parkování

Ohrožení 

Výstavba související s kompletním vykácením území



Výskyt bezdomovců, blízkost sociálně vyloučené lokality, rozšíření kriminality



Vlastnické poměry



Malá návštěvnost obyvatel a využívání nových staveb

18


14. ledna 2012

6.1 VLIV NÁVRHU NA ROZVOJ ÚZEMÍ Předkládané návrhy ovlivňují rozvoj území v kladném smyslu. Všechny zásahy se snaží o zpřístupnění celé lokality a jejího estetického pozvednutí. Revitalizace parkového prostředí, vybudování cyklostezky, dětského hřiště a vyhlídky, přinese otevření lokality pro mnohé volnočasové aktivity. Vybudování nových chodníků a cest propojí celé území s okolím, zejména se zastávkami MHD, VŠ kolejemi a blízkými bytovými domy. Návrh počítá i s roztroušenou výstavbou rodinných domů ve střední části území, která ale okolní navrhovanou infrastrukturu příliš ovlivňovat nebude.

6.2 VLIV NÁVRHU NA SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ Revitalizace území spočívající v rozsáhlých parkových úpravách a vykácení zanedbaných porostů, přinese větší otevřenost prostoru a zamezí sociálně-patologickým jevům, které v této lokalitě představovaly významný negativní prvek. Nové komunikace pomohou k zachování nenarušenosti travnatých ploch, které již nebudou sloužit ke zkracování vzdáleností a prošlapávání nových cest. Nově vybudovaná infrastruktura bude sloužit zejména pro obyvatele blízkých bytových a rodinných domů a též zvýší atraktivitu pro nové obyvatele v budoucnu postavených rodinných domů na pozemcích ve střední části území.

7 ZDROJE Obrazové Obr. 1, 4 Zaniklé obce a objekty po roce 1945 [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné z WWW: . Obr. 2 Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska. In Laboratoř geoinfotmatiky [online]. Ústí nad Labem: FŽP UJEP, 2012 [cit. 2012-01-13]. Dostupné z WWW: . Obr. 3 Mapový server FŽP. In Laboratoř geoinfotmatiky [online]. Ústí nad Labem: FŽP UJEP, 2012 [cit. 2012-01-13]. Dostupné z WWW: . Obr. 5 Historická ortofotomapa. In Kontaminovaná místa [online]. Praha: CENIA, 2011 [cit. 2011-0110]. Dostupné z WWW . Obr. 6, 7, 8 Mapy města Ústí nad Labem [online]. Ústí nad Labem: Oficiální stránky, 2011 [cit. 2011-12-13]. Dostupné z WWW: . 19


14. ledna 2012

Textové [1] Stříbrníky. In Dějiny města Ústí nad Labem [online]. Ústí nad Labem: Oficiální stránky, 2011 [cit. 2011-12-13]. Dostupné z WWW: . [2] Wachsmann, V. Severní polabí. In Putujeme historií Ústecka [online]. Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma ’98, 2006 [cit. 2012-01-12]. Dostupné z WWW: . [3] Sídliště Skřivánek [online]. Ústí nad Labem: Ústí - Aussig.net. – Architektura na severu Čech, 2012 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z WWW: . [4] Severní Terasa – charakteristika městského obvodu [online]. Ústí nad Labem: Stránky MO Severní Terasa, 2011 [cit. 2011-12-13]. Dostupné z WWW: . [5] Historická ortofotomapa. In Kontaminovaná místa [online]. Praha: CENIA, 2011 [cit. 2011-0110]. Dostupné z WWW . [6] Mapy města Ústí nad Labem [online]. Ústí nad Labem: Oficiální stránky, 2011 [cit. 2011-12-13]. Dostupné z WWW: . [7] Strategie města Ústí n/L do roku 2015 [online]. Ústí nad Labem: Oficiální stránky, 2011 [cit. 2011-12-13]. Dostupné z WWW: . [8] Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Praha: ČÚZK, 2011 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z WWW: . [9] Cicha, I. et al. Geologické a účelové mapování celého území ČR v měřítku 1:50 000. In GeoINFO: Mapový server ČGS [online]. Praha: Česká geologická služba, 2003 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z WWW: . [10] Národní geoportál INSPIRE [online]. Praha: CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 2012 [cit. 2012-01-11]. Dostupné z WWW: . 20


14. ledna 2012

[11] Digitální báze vodohospodářských dat [online]. Praha: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2006 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z WWW: . [12] Hyvnar, V. et al. Limity využití území – Praktická příručka [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj – Ústav územního rozvoje, 2007 [cit 2012-01-13]. Dostupné z WWW: .

8 PŘÍLOHY Zastřešená vyhlídka ve vyvýšené části území Autor: Bc. Richard Hlous, Software: Google Sketch UP

21


14. ledna 2012

Dětské hřiště Autor: Bc. Lenka Holá, Software: Google Sketch UP

22

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA. Lukáš Sitte, Richard Hlous, Michal Šén, Lenka Holá 2

Recommend Documents