www. jaktodelaji. cz
Co se vám vybaví, když se řekne „trendy bydlení“? Nehledejme hned nejúžasnější design, i když i tato oblast do trendů bydlení pochopitelně patří. Měli bychom je vnímat v širším pohledu a do ničeho se zbytečně „netlačit“. Směrodatný by měl být především současný životní styl. V našich domovech se promítne tím, že máme podstatně větší výběr vybavení a především také můžeme získat nesrovnatelně větší inspiraci z časopisů, výstav a nejrůznějších katalogů, než bychom před lety jen pomysleli. Obecně našemu bydlení sluší více prostoru a otevřenosti. Možná namítnete, že v garsoniéře se budou tyto představy splňovat jen obtížně, ale přesto je možné dokázat tuto situaci úspěšně vyřešit. Zkuste přizvat na pomoc architekta nebo bytového designéra. Dnes to už není žádný projev snobismu, ale běžná služba s cenou úměrnou výslednému efektu. Těžko totiž můžeme mít takový přehled o možnostech trhu, často nám chybí i představivost. Dobrý architekt vám dokáže, že velikost bytu opravdu nemůžete hodnotit jenom podle metrů obytné plochy. V současném pojetí domova bychom mohli požadavek volného prostoru řadit hned na některé z předních míst současného životního stylu. Jednotlivé prvky interiéru také budou moci lépe vyniknout a i vy budete mít pocit větší pohody. Hned dále bychom se měli zamyslet nad tím, jakými předměty se doma obklopujeme. Měli bychom ctít alespoň nějaké jednotící prvky a opět pamatovat, že méně bývá více. Zkuste se zamyslet, zda vše skutečně potřebujete? I když loučení s oblíbeným stolkem bývá obtížné, o některém vybavení kuchyně (ač jste ho již roky nepoužili), ani nemluvě. Buďte ale nesmlouvaví.
Ilustrační snímek společnost Lasselsberger
Univerzální recept nehledejte
Vzdušnému, prostornému interiéru bude slušet nábytek s čistými liniemi. V této souvislosti se často hovoří o nadčasovosti – jinými slovy – hledejme vzhled, který se nám po roce neomrzí. To platí nejen pro interiér, ale ještě více například při výběru obkladů v nové koupelně. Vzhled musí jít ruku v ruce s účelností. Tím se posuneme ke spotřebičům, které plně dostojí větě, že vše souvisí se vším. Nabízí nám design, funkčnost a k tomu ještě úspornost ve vztahu ke spotřebě energií. Ta se pro nás v současné době stává více než ožehavým tématem. U spotřebičů se ale někdy necháme vlákat do smyčky nejrůznějších „AAA“. Áčko není samospasitelné, a proto bychom měli hodnoty posuzovat společně – například se spotřebou vody a dalšími hodnotami.
Ještě větší význam pro nás mají úspory ve vztahu k exteriéru domu – fasádě a oknům. Tady se při správném řešení dostáváme k úsporám až v řádech desítek procent, které každého určitě potěší. Také tady ale dejme pozor, abychom z celkového kontextu nevytrhávali dílčí kroky. Trendem je určitě zateplení fasády – to však musí být provedeno v rámci uceleného systému. Také vyměňujeme okna – ani tento krok by neměl zůstat osamocený, bez znalostí širších souvislostí. Tím se dostáváme k základní podmínce správné informovanosti, výběrových řízení, financování. Jde-li vám z množství úkolů hlava kolem, vyberte si pro velké opravy silného partnera – bude schopen vám pomoci zkušenostmi, profesionalitou, garancí odvedené práce i možnostmi financování. To vše vám ve výsledku pomůže ke komfortnímu bydlení, splňujícímu současné požadavky. Tip pro vás: trendy bydlení a životního stylu vám přináší internetový časopis www.trendybydleni.cz a jeho tištěná speciální vydání.
27
Jak to dělají jinde, 1 / 2008
Solární panely
nebo fotovoltaika? Odhadem se v ČR 5% teplé užitkové vody ohřívá buď elektřinou nebo plynem. Je až s podivem, že státní programy úspor energie se touto problematikou nezabývají a pouze program MPO prioritní osa 3-aktivita 2.1. jí nevylučuje. SFŽP úspory tepla z programu pro bytové domy přímo zakazuje.
Pokud provede vlastník panelového domu jeho komplexní zateplení , zasklí lodžie a dobuduje zádveří ve vstupu do domu, brzy zjistí , že má sice nízkou spotřebu tepla na vytápění, ale jeho spotřeba tepla na ohřev TUV dosahuje 80 % spotřeby tepla na vytápění .Za rok 2007 mělo ze 144 vchodů domů Bytového družstva 96 vchodů vyšší náklady na ohřev teplé vody než celoroční náklady na vytápění. Zatím existuje pouze jedna technicky dostupná cesta, jak množství tepla na ohřev TUV snížit. Tou je využití solární energie. Instalace solárních panelů na ploché střeše paneláku a umístění akumulace, oběhových čerpadel a měření na patě domu, pokud je v domě objektová předávací stanice CZ, nepřináší větší komplikace. Máme ověřeno na 5 provozovaných systémech, že 1,5 m² plochy solárního panelu na jeden byt dodá ročně až 40 % tepla do spotřebované teplé vody. V roce 2007 jsme ze tří solárních instalací o ploše 60 m² získali 453 GJ tepla, což je 125 934 kWh. Zisk z 1 m² solární plochy činí 2,83 GJ. Náklady na ohřev teplé vody za rok 2007 u solárního systému o ploše 115 m² byl 0,197 GJ/m³ ,což při ceně 354 Kč/GJ je 69,74 Kč/m³. Tento systém slouží pro 72 bytů. Vedlejší dům bez solárního systému měl měrnou spotřebu na ohřev 1 m³ teplé vody 0,327 GJ, což je
2
115,76 Kč/m³! Nevím, kdo v ČR rozhodl, že z programu využití obnovitelných zdrojů jsou vyňaty panelové domy (OPŽP) a v programu MPO Ekoenergie prioritní osa 3 je dle sdělení přihlášeno 400 žadatelů a peníze budou stačit na prvních 150. Ještě více je problematická a z energetického i ekonomického hlediska v ČR preferovaná fotovoltaika (zákonem 180/2005 Sb. a vyhláškami ERU na základě směrnice EP a Rady 2001/77 /ES z roku 2001). Mám k tomu tyto důvody: 1. Jeden čtvereční metr fotovoltaiky dává roční zisk 150–18O kWh/m². U solárního panelu v našich podmínkách je roční zisk 778 kWh tepelné energie. 2. Za náklady na zprovoznění 1 m² fotovoltaiky a doprovodné náklady na zařízení umožňující dodávku získané el.energie do distribuční sítě lze zprovoznit 4 m² solárních panelů! 3. V ročence ERU je za rok 2006 vykázán u fotovoltaiky ČR zisk 170 MWh. Ze 160 m² solárních panelů jsme v Orlové získali 125,9 MWh tepla. Solární zisky výroby el.energie budou v České republice v bilanci ročního zisku obnovitelných energií vždy představovat množství 0,00x %! Když energie bude málo, tak ať je alespoň drahá. 4. Solární teplo využiji přímo a efektivně v domě a lze je i na 24–36 hodin akumulovat. Jestliže Německo dnes vykazuje na jednoho obyvatele 0,2 m² solární plochy, zaostáváme v ČR minimálně 10 let. Přitom stačí jen pro 700 000 panelových bytů v ČR z celkového počtu 1 200 000 , aby stát podpořil výstavbu solárních panelů na ohřev
TUV na podobném principu jako u fotovoltaiky – zeleným desetihaléřem. Pro 700 000 bytů lze na střechách domů vybudovat 1 milion m² solárních panelů. V ceně za elektrickou energii platíme všichni zelený desetník a není obhajitelné, aby z těchto prostředků byla preferovaná jen fotovoltaika, pokud vlastník objektu chce provozovat účinnější systém zisku energie. Z plochy 1 milionu m² solární plochy je reálný roční zisk 2,8 milionu GJ, což je 778,4 GWh tepla. Není to žádný energetický zázrak v energetické bilanci státu, ale zatím jedině technicky schůdná cesta, aby se teplá voda nestala pro část obyvatel cenově nedostupnou. To je však v rukou státní administrativy…. Jestliže na ohřev 1 m³ TUV potřebuji průměrně 0,3 GJ, což je 83,4 kWh el.energie, tak mne při ceně tepla 500 Kč/GJ z teplárny přijde ohřev m³ TUV na 150 Kč. Pokud bych chtěl tuto vodu ohřát elektřinou získanou z fotovoltaiky a vykupovanou z nařízení státu za 13,40 Kč/kWh, tak za ohřátí 1 m³ TUV solární elektřinou zaplatím 83,4x13,40=1 117 Kč! Při současné ceně energie je bez státní dotace návratnost investice do solárních systémů na hranici životnosti zařízení.Ještě horší návratnost má fotovoltaika,ale na její provoz přispíváme všichni odběrem elektrického proudu. Ing. Jan Katauer, předseda představenstva Bytové družstvo v Orlové, Masarykova 1326, 735 14 Orlová – Lutyně tel.: 596 540 111, fax: 596 540 112
www. jaktodelaji. cz
Analýza slunečního
záření v ČR pro ohřev TV Ohřev tv pomocí solárních kolektorů Ať již nedobrovolně vlivem vzrůstajících cen energií či ekologickým smýšlením dává mnoho majitelů rodinných domů a institucí přednost ohřevu teplé vody pomocí sluneční energie – slunečních kolektorů. Zájemci o tuto problematiku přistupují k řešení instalace solárního kolektoru v závislosti na situaci, ve které se nacházejí. Hlavním aspektem je, zda zamýšlená budova je již zrealizována či je ve fázi návrhu. Jednodušší je samozřejmě situace návrhu, kdy můžeme přímo ovlivnit orientaci ke světovým stranám a naklonění samotného kolektoru. V situaci již stojící budovy tyto aspekty ovlivnit nemůžeme a musíme využít podmínky, jaké jsou dány. Navíc bychom neměli zapomenout na vliv zastínění solárního kolektoru a tím snížení jeho účinnosti. Analýza sluneční energie Abychom mohli maximálně využít sluneční energii, je nutné porozumět faktorům, které ji ovlivňují. Jsou známy předpokládané hodnoty sluneční energie, která dopadá na různě orientovanou a nakloněnou plochu. Důležitý je ale fakt, že každá budova se nachází v určité lokalitě, která ji ovlivňuje a tím i konkrétně upravuje předpokládanou sluneční energii. • Nadmořská výška – v oblasti od 700 do 2000 metrů nad mořem se hodnota dopadající sluneční energie zvyšuje o 5%. • Znečištění atmosféry – dle množství překročení limitů znečišťujících látek se snižuje hodnota dopadající sluneční energie o 2 %, 5 % nebo 10 %. • Vliv větru– pro oblasti s výskytem vysoké rychlosti větru se snižuje hodnota dopadající sluneční energie o 2 % a 5 %. • Skutečná doba slunečního svitu – v jednotlivých měsících. • Střední teplota v době slunečního svitu – v jednotlivých měsících. Pro analýzu sluneční energie v ČR je potřeba zpracovat data o dopadající sluneční energii v jednotlivých oblastech. Pro každou oblast jsou data dále rozdělena dle azimutového úhlu osluněné plochy as= 0º, as= ± 15º, as= ± 30º, as= ± 45º a úhlu sklonu osluněné plochy α= 0º, α = 15º, α = 30º, α = 45º, α = 60º, α = 75º, α = 90º. Vzhledem k rozsahu a problematice získávání podkladů k výpočtům je zpracováno pouze několik desítek oblastí České republiky. Tato data budou použita k návrhu ohřevu teplé vody pro rodinné domy pro 2, 4, 6 a 8 osob a veřejné budovy (např. úřady, kanceláře) pro 10 a 20 osob. Vše je počítáno pro návrh plochého solárního kolektoru se selektivním povrchem absorbéru a vakuového solárního kolektoru. V tomto článku bude uvedena malá část těchto výpočtů, vybrala jsem data pro Prahu, Brno a Sněžku. Při výpočtech jsou některé naměřené hodnoty uvedeny v tabulkách. Pro jednotlivé měsíce, orientaci, naklonění kolektorů a pro oblasti z důvodu vymezeného prostoru není možné tyto tabulky uvést. Průměrná účinnost slunečního kolektoru Průměrná účinnost slunečního kolektoru je dána vztahem: ηk = α . τ – U . (tm-ta)/Gstř • součinitel absorpce absorbéru α = 0,95 (-) • součinitel transmise transparentního krytu τ = 0,90 (-) • součinitel měrné tepelné ztráty plochých kolektorů U = 4 W/m²K • součinitel měrné tepelné ztráty vakuového kolektoru U = 2 W/m²K • střední teplota absorbéru tm = 45 ºC • střední teplota v době slunečního svitu ta pro jednotlivé měsíce, tyto hodnoty jsou uvedeny v tabulkách • střední intenzita slunečního záření Gstř = Hden teor /τteor (W/m²) • teoreticky možná energie dopadající za den na osluněnou plochu v jednotlivých měsících Hden teor (kWh/m²), hodnoty jsou uvedeny v tabulkách pro azimutové úhly osluněné plochy as= 0º, as= ± 15º, as= ± 30º, as= ± 45º a úhlu sklonu osluněné plochy α= 0º, α = 15º, α = 30º, α = 45º, α = 60º, α = 75º, α = 90º. V tomto článku bude uvedena pouze tabulka pro azimutový úhel as= 0º, což znamená s orientací na jih. • teoretická doba slunečního svitu τteor (h) v charakteristických dnech jednotlivých měsíců je uvedena v tabulce Tab. 1 45º
Průměrná účinnost plochého slunečního kolektoru se selektivním povrchem pro Prahu 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
0,44
0,52
0,58
0,63
0,67
0,69
0,71
0,70
0,67
0,60
0,49
0,37
29
Jak to dělají jinde, 1 / 2008 Energie dopadající na kolektor Energie dopadající na kolektor Hden (kWh/m²den) je dán rovnicí: Hden = τr . Hden teor (kWh/m²den) • poměrná doba slunečního svitu τr pro jednotlivé měsíce a jednotlivá místa je uvedena v tabulkách Tab. 2
Energie dopadající na kolektor Hden (kWh/m²den) pro Prahu
45º
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
0,66
1,27
2,25
3,24
4,14
4,30
4,39
3,97
3,00
1,91
0,74
0,52
Energie zachycená absorpční plochou Energie zachycená absorpční plochou 1 m² za průměrný den je dán vztahem: QA,den = Hden . ηk (kWh/m²den) Pravená energie zachycená absorpční plochou V předcházející části byla vypočítána energie zachycená absorpční plochou 1 m² za průměrný den. Jak již bylo řečeno, každá lokalita ovlivňuje svými specifickými vlastnostmi množství dopadající sluneční energie.Vzetím do úvahy těchto vlastností se výpočty předpokládané sluneční energie více zpřesní a odpovídají skutečné situaci. Je to nadmořská výška, znečištění atmosféry překročením povolených limitů a vliv větru. Tab. 3 Tabulka přírůstků nebo úbytků v % pro výpočet upravené energie zachycené absorpční plochou pro jednotlivé lokality Lokalita
Nadmořská výška Znečištěná atmosféra
Vliv větru
Celkem %
Praha
-
-2
-2
-4
Brno
-
-10
-
-10
+5
-5
-5
-5
Sněžka
Tab. 4 Upravená energie zachycená absorpční plochou QA,den (kWh/m²den) plochého slunečního kolektoru se selektivním povrchem pro Prahu
45º
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
0,28
0,63
1,25
1,95
2,65
2,85
2,97
2,67
1,93
1,10
0,34
0,19
Denní spotřeba tepla pro ohřev tv Návrh objemu zásobníku pro 4 osoby v rodinném domě se vypočítá: O = S . P . 2 = 50 . 4 . 2 = 400 l Pro tento objem zásobníku se vypočítá denní spotřeba energie: Q = c . ρ . O . (t2 –t1) = 4200 . 995,6 . 0,4 . (45-10) = 58,54 . 106 J = 16,26 . 10³Wh = 16,26 kWh + 10% ztráty = 17,89 kWh Potřebná plocha kolektorů Potřebná plocha kolektorů Sk (m²) je dána vztahem: SK = Q/QA,den (m²) Tab. 5
45º
Potřebná plocha plochého slunečního kolektoru se selektivním povrchem SK (m² pro Prahu) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
63,93
28,53
14,33
9,16
6,76
6,29
6,02
6,70
9,26
16,25
51,86
96,59
Navrhovaná plocha kolektorů Při navrhování solární soustavy pro přípravu teplé vody je nutné stanovit, zda tato soustava bude sloužit pro předehřev teplé vody sezónně (letní měsíce) nebo celoročně. Při dimenzování plochy kolektorů se vychází z hodnot dopadající sluneční energie pro charakteristický měsíc provozu solární soustavy. Pro sezónní provoz je to zpravidla červen, pro celoroční provoz je to duben, respektive září. Pokud bychom uvažovali nejnepříznivější měsíc (prosinec, leden), byla by plocha solárních kolektorů předimenzována a soustava by většinu roku produkovala přebytky tepelné energie bez možného využití.
30
www. jaktodelaji. cz Z tohoto předpokladu vyplývá, že v ostatních měsících roku soustava více či méně nedosáhne potřebného množství solární energie potřebné k ohřevu teplé vody a je nutné použít další zdroj tepla k dohřívání nebo naopak dochází k tepelným přebytkům. Tab.
Navrhovaná plocha solárních kolektorů S (m²)
Lokalita Praha
Brno
Sněžka
Sezónní provoz
Celoroční provoz
Plochý kolektor
Vakuový kolektor
Plochý kolektor
Vakuový kolektor
0º
6,70
5,94
11,81
9,58
15º
6,19
5,54
10,12
8,43
30º
6,02
5,40
9,29
7,85
45º
6,29
5,61
9,16
7,76
60º
7,39
6,48
10,29
8,55
75º
10,68
8,87
12,61
10,10
90º
19,99
14,47
17,78
13,16
0º
7,10
6,28
12,51
10,13
15º
6,56
5,85
10,71
8,92
30º
6,38
5,71
9,83
8,30
45º
6,66
5,93
9,69
8,21
60º
7,83
6,85
10,89
9,05
75º
11,35
9,39
13,35
10,68
90º
21,36
15,34
18,83
13,93
0º
8,90
7,36
17,13
12,60
15º
8,14
6,83
14,31
11,00
30º
7,90
6,66
12,98
10,20
45º
8,28
6,93
12,78
10,08
60º
9,95
8,06
14,59
11,17
75º
15,38
11,29
18,50
13,32
90º
35,81
19,42
28,24
17,73
Vyhodnocení slunečního záření Pro vyhodnocení slunečního záření, které dopadne na osluněnou plochu a je využito k ohřevu teplé vody, bychom dále mohli sestavit tepelnou bilanci, která vyjadřuje, kolik energie v charakteristický den v měsíci nebo za celý měsíc je zachyceno slunečním kolektorem a je porovnáno s energií potřebnou k ohřevu teplé vody. Její rozdíly vyjadřují tepelné přebytky nebo nedostatek energie zachycené kolektorem a tím i množství, které musí být dohřáno z jiného tepelného zdroje nebo využito k dalším účelům. Literatura [1] BROŽ, K. Zařízení pro využití sluneční energie. Navrhování. 1. vydání, Brno: Cech topenářů a instalatérů ČR, 2001. ISBN 80-86208-06-0. [2] CIHELKA, J. Solární tepelná technika. 1. vydání, Praha: Nakladatelství T. Malina, 1994. 203 s. ISBN 80-900759-5-9. Autor: Soňa Zajíčková Bártová, Ing., VUT v Brně, FAST, ÚTZB, Veveří 95, 602 00 Brno,
[email protected] Recenzoval: Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., VUT, FAST, ÚTZB, vedoucí ústavu, Veveří 95 Brno 602 00, tel: 54 114 7920,
[email protected]
31
Jak to dělají jinde, 1 / 2008
Simulace vlivu provozu na parametry vnitřního prostředí Nemalou část svého života tráví člověk v uzavřeném prostoru budov a je zřejmé, že toto prostředí ve velké míře ovlivňuje jeho zdraví a psychickou pohodu a s tím souvisící pracovní výkony a kvalitu života. A aby se člověk cítil v prostoru dobře a byl schopen podat maximální pracovní výkon, je nutné zajistit v daném prostoru optimální hodnoty jednotlivých složek prostředí. Největší vliv má zejména tepelně-vlhkostní složka. K nejdůležitějším veličinám popisujících tuto složku patří vnitřní teplota Θi a relativní vlhkost vzduchu v prostoru φ.
Obr. 1: Schéma modelu bytu v Olomouci s vyznačením prostoru koupelny Do popředí zájmu veřejnosti se dostává i požadavek na snížení energetické náročnosti budov. Ve většině stávajících objektů je nejčastěji prováděn pomocí zateplení obvodového pláště budovy a výměnou oken. S lepším zabezpečením objektu po straně tepelně-technické ale mohou vzniknout problémy s tvorbou optimální vlhkostní složky z důvodu vzduchové nepropustnosti pláště budovy. Nejčastěji se zvyšováním relativní vlhkosti vzduchu a tím i vnitřní teploty prostoru. Problémy se však mohou vyskytnout i v případě, že uživatel nepoužívá navržená technické zařízení správně, případně
32
Obr. 2: Schéma modelu bytu v Olomouci s vyznačením prostoru kuchyně
se změní způsob užívání prostoru. Pak je na místě otázka, zda a jak je nutné tyto vlivy zohlednit už při návrhu. Vliv lidské činnosti na vnitřní parametry prostředí zobrazí počítačová simulace průběhu vnitřní teploty a relativní vlhkosti během jednoho kalendářního dne (zvoleno úterý 17.4.2006) v předem definovaných provozních podmínkách ve dvou vybraných místnostech (koupelna a kuchyně) v bytové jednotce v jednom panelovém domě v Olomouci. Využit bude výpočetní program BSim2000. Jde o byt v typickém
podlaží panelového domu, který je postaven v Olomouci. Byt obývá čtyřčlenná rodina. V kuchyni je požadovaná teplota vzduchu 22 °C, v koupelně 24 °C. Přehled tepelně-technických vlastností stavebních konstrukcí: • Součinitel prostupu tepla obvodové stěny U = 0,3 W/m²K • Součinitel prostupu tepla oknem U = 1,7 W/m²K • Součinitel prostupu tepla příčkou U = 1,28 W/m²K • Součinitel prostupu tepla vnitřními dveřmi U =2 W/m²K
www. jaktodelaji. cz Pro počítačovou simulaci byly zvoleny dvě varianty. Varianta první neuvažuje se zapojením ventilátorů pro odvod přebytečné vlhkosti, ve druhé se s nimi uvažuje. V kuchyni se uvádí ventilátor do provozu při vaření a v koupelně zároveň s použi-
tím sprchy. Obě varianty řešení zahrnují vnitřní tepelné a vlhkostní zisky (vaření, pobyt osob, osvětlení, sprchování), termostatickou regulaci radiátorů. Výstupy ze simulace jsou prezentovány v následujících grafech.
Graf. 3: Kuchyň – varianta 1
Graf. 5: Koupelna – varianta 1
Z výsledků grafů simulace je vidět, že při běžném provozu v bytě nemá činnost člověka významnější vliv na tepelnou pohodu v prostředí. V jednotlivých místnostech se vnitřní teplota pohybuje kolem optimální hodnot, není zde patrný vliv odsávání vzduchu na velikost a kolísání vnitřní teploty v místnosti.
Legenda ke grafů z programu BSim2000: • Červená čára – průběh vnitřní teploty Θi v dané místnosti ve °C. • Modrá čára – průběh relativní vlhkosti φ v dané místnosti v %.
Graf. 4: Kuchyň – varianta 2
Graf. 6: Koupelna – varianta 2
Co se týká relativní vlhkosti je situace odlišná. Panelový dům má po zateplení menší tepelné ztráty místností a díky tomu neproniká do budovy velké množství suchého vzduchu z vnějšího prostředí. Právě z důvodu nedostatečné infiltrace u plastových oken se může uvnitř ve více zatížených místnostech držet
nechtěná vlhkost. Proto je důležité tuto vlhkost odvětrat. Zejména z prostoru koupelny, kde se drží vysoké procento vlhkosti. V kuchyni nastává situace, kdy je odsávání předimenzováno a stačilo by s menším průtokem vzduchu.
Autor: Ing. Petra Píšová., VUT v Brně, FAST, ÚTZB, Veveří 95, 602 00 Brno, Recenzoval: Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., VUT, FAST, ÚTZB, vedoucí ústavu, Veveří 95 Brno 602 00, tel: 54 114 7920,
[email protected]
33
Mějte své budovy a jejich infrastrukturu pod kontrolou Při rekonstrukcích a revitalizacích bytových domů vzniká jedinečná příležitost doinstalovat do nich infrastrukturu a vybavení, které mají ty nejmodernější budovy. Televizní rozvody, datové sítě, stoupačky či výtahy však nejsou jediné, co se dá vylepšit. Díky mobilním technologiím je totiž možné vybavit domy také zabezpečovacími a kamerovými systémy s přímým napojením na mobilní telefony, monitoringem technologického zázemí objektu, nebo prvky dálkově řízenými mobily. Profesionální partnerská řešení T–Mobile při vývoji a dodávkách inovativních produktů spolupracuje v rámci partnerského programu s řadou specializovaných firem, jež patří mezi špičky v oboru. Výsledkem jsou pokročilá řešení, u kterých partnerská firma provádí instalaci a dodávku zařízení, zatímco T–Mobile zajišťuje nezbytné mobilní služby (zejména datové přenosy) a dohlíží na to, aby poskytované produkty byly kvalitní, spolehlivé a dostatečně uživatelsky přívětivé. Všechna nabízená řešení jsou vždy pečlivě odzkoušená a certifikovaná podle požadavků T-Mobile.
systémů nabízejí také možnost ovládání činností vybraných zařízení (např. spínání světel, akustické houkačky, stahování rolet apod.) prostřednictvím mobilního telefonu. Velmi populární jsou nyní také řešení nabízející prostřednictvím displeje mobilu či počítače přístup k obrazu snímanému konkrétní kamerou. Celý bezpečnostní okruh může být napojen na mobilní datový modul s rychlostí až 2 Mb/s, díky čemuž lze zajistit stálý dohled nad budovou bez nutnosti využívání připojení prostřednictvím pevné telefonní linky.
technologických součástí objektů. Nabízené produkty v této oblasti umožňují získat kdykoliv na požádání (například zasláním SMS) přehled o stavu budovy: lze sledovat teplotu v kotli, hladinu výfukových plynů v podzemní garáži a mnohé další údaje. Většina systémů také nabízí neprodlené zaslání upozornění (SMS, e-mail), pokud nastane nežádoucí situace, například zaseknutí výtahu, výpadek napájení, únik zemního plynu, pokles tlaku ve vodovodním potrubí apod.
Zabezpečení budov Pro zajištění dohledu nad prostorami všeho druhu je v nabídce Katalogu partnerských řešení T-Mobile hned několik zabezpečovacích a kamerových systémů s možností okamžitého informování uživatele nebo Pultu centrální ochrany prostřednictvím SMS, případně datových zpráv odesílaných přes GPRS. Některé z těchto
Vzdálené sledování objektů a jejich infrastruktury V řadě budov je kromě zajištění bezpečnosti potřeba monitorovat také stav vybraných pomocných zařízení, například výtahu, vrat od garáže, klimatizace aj. Velká část partnerských řešení se proto zaměřuje na sběr dat (tzv. telemetrii) z uvedených
Vzdálené ovládání zařízení Jinou oblíbenou skupinu tvoří řešení spojující telemetrii s bezpečností objektů a komfortem uživatelů. Jedná se o systémy, jež umožňují prostřednictvím mobilních telefonů a praktických GSM relé na dálku řídit nejrůznější koncová zařízení či technologické součásti budov. Pomocí mobilu lze ovládat například mechanismus garážových vrat, přístup do budovy, spínání světel, topení i mnohých dalších spotřebičů. Kde si vybrat T-Mobile se snaží zajistit, aby zákazníci u každé skupiny uvedených řešení měli na výběr z několika kvalitních produktů různých dodavatelů. Jejich úplný přehled naleznete v Katalogu partnerských řešení, který je k dispozici na stránkách www.t-mobile.cz v kategorii Služby/Partnerská řešení. Na stejném místě je uveden také detailní popis jednotlivých produktů i kontakt na jejich dodavatele. Je tedy jen na vás, který moderní prvek pro zabezpečení budov, vzdálený dohled či ovládání zařízení zvolíte.
34
www. jaktodelaji. cz
Historie panelových domů
Za prapůvodce a autora myšlenky tohoto typu výstavby je překvapivě považován vynálezce Thomas Alva Edison. Je autorem návrhu, na jehož základě již na počátku 20. století vznikla v Americe sídliště dělnických domků. Ke zrodu nové technologie výstavby v našem prostředí dal podnět režim komunismu a budování socialismu. Jeho snahou byla především rychlá, kvantitativní a úsporná výstavba. Historie panelové výstavby v ostatních bývalých komunistických zemích přibližně koresponduje s historií u nás. Ale i země kapitalistické využívaly panelovou výstavbu k řešení bytové situace ve snaze bydlení zmodernizovat a přihlédnout ke vzrůstající životní úrovni. Již po 1. světové válce se první panelové domy objevily v Nizozemsku. Následovalo Německo a první blok panelových domů byl vybudován v roce 1939 v Paříži. Poté se podobné bloky objevily i ve Švédsku a Finsku. Jako varianta rychlého a levného bydlení se panelové domy v největším měřítku uplatnily ve východní Evropě. Technologie nahradila dříve budované domy cihlové a to především za účelem revolučního urychlení výstavby. V tehdejším Západním bloku se panelové domy stavěly méně a stávaly se obydlím spíše pro chudší společenské vrstvy nebo přistěhovalce. Pro budování panelových domů byly využívány okrajové části měst, nešlo ale o sídlištní celky. Počátkem panelové výstavby u nás byl rok 1940. Tehdy byl vývoj panelů zahájen firmou Baťa. První panely se vyráběly přímo na staveništích a staly se základem stavby experimentálních dvojdomků. Vývoj pokračoval ve Zlíně stavbou až třípodlažních dvojdomků. V roce 1948 u nás došlo ke znázornění stavebnictví. Do Ústavu montovaných staveb v Praze se vývojové pracoviště přesunulo v roce 1952. O rok později byla zahájena systémová výstavba. Jednotlivé stavební soustavy dostávaly svá ozna-
čení. Označení G40 nesl podle počtu bytů, za kterých se skládal, první pětipodlažní dům, přičemž z panelů byla ve skutečnosti postavena jen čtyři podlaží, neboť podlaží suterénní mělo monolitický charakter. Původní tepelná izolace ze silikorku byla u dalších typů G55 a G57 nahrazena paz-
derobetonem. Brzy se ale ukázalo, že toto izolační řešení není nejšťastnější. Při vytápění bytů docházelo k velkým tepelným ztrátám a ke vzniku plísní. Logicky následovalo vyvinutí dalšího typu G58 s experimentálním charakterem. Podporu panelů tvořila ve dvou rozích ocelová hlavice a v obvo-
35
Jak to dělají jinde, 1 / 2008 dovém plášti stěnový pilíř. Zavěšená konstrukce balkonů a obvodového pláště je charakteristická pro typ domu G59. Rok 1962 byl ve vývoji panelových domů zlomový. Postupně se výstavba začala zaměřovat na příčné nosné systémy a zvolna se ustoupilo od výstavby domů řady G. Prvním reprezentantem nového konstrukčního typu panelového domu se stal dům T06 B s jednotlivými panely o délce 3,6 m. Následoval konstrukční typ T08 B s panely délky již 5,9 m. U tohoto typu domu byl při výrobě panelů poprvé použit předpínaný beton. Největší rozmach panelové výstavby bytových domů spadá do období 60. a 70. let 20. století. V 70. letech byla bytová situace zejména mladých lidí velmi neuspokojivá. Vláda dospěla k názoru, že jediným možným řešením je již zavedená panelová výstavba. Proto byla výroba panelů výrazně rozšířena a za účelem nákupu zařízení byli osloveni i zahraniční dodavatelé. Podle tehdejšího výrobního plánu se stavělo 22 tisíc nových bytů za rok. Až na 35 tisíc bytů ročně se výstavba panelových systémů vyšplhala ve druhé polovině 80. let. Poté byla hromadná výstavba bytových panelových domů postupně ukončována. K úplnému ukončení výstavby vedla změna politického režimu na počátku 90. let. Nejrozšířenějším typem panelového domu se stal typ VVÚ – ETA, vyvinutý Výzkumným a vývojovým ústavem Stavebních závodů Praha. Nejnovějším typem je P1.11 s dutinovými stropními panely. Jako materiál lodžiových panelů bylo využíváno dřevo. Podle konstrukce lze panelové domy rozdělit do dvou hlavních skupin: panelové domy s podélným nosným systémem a domy s nosným systémem příčným. U nás se daleko častěji využíval systém druhý. Pokud jde o technologický postup, základní technické řešení je pro všechny systémy podobné. Základy domu mohou být polomontované nebo monolitické. Poté, co je stavba opatřena kanalizací, vodovodem a plynovými a elektrickými rozvody, jsou montovány nosné stěny. Následně jsou osazeny příčky a instalační
3
bytová jádra. Potom se jednotlivá podlaží zastropí, osadí se schodišťová ramena a mezipodesty. Na závěr je osazen obvodový plášť a provedeny případné povrchové úpravy. K zastřešení se vždy užívá plochá dvouplášťová střecha. V současnosti ovládá bytovou výstavbu trend klasických zdících materiálů, technologií a výroby monolitického železobetonu. Samozřejmostí jsou zdící materiály s výbornými pevnostními, termoizolačními a akustickými vlastnostmi. I v dnešní době ale stále panuje názor, že architektura nových bytových projektů často připomíná pouze o něco modernější panelové domy. Příčinou bývá značná hustota zástavby, nedostatečně smysluplné řešení společných veřejných prostor nebo standardizace fasád. Na vině je
velká kupní síla a poptávka, jež stále převyšuje nabídku. V roce 2006 byla zahájena rozsáhlá vlna rekonstrukcí bytových jader a zateplování panelových domů. Jen v poslední době tak vznikla řada firem, které se přímo na tuto problematiku specializují. Při výběru nového bydlení se v současnosti panelové byty dostávají do přímé konfrontace s byty v novostavbách. Každá z variant má svá pro i proti. Je tedy na každém zájemci o nové bydlení, aby zvážil všechna hlediska, ať už ekonomická či estetická. Rozhodně ale není radno podceňovat případné další investice, bude-li byt nebo celý panelový dům vyžadovat rekonstrukci. Tak se snadno může stát, že se konečné náklady vyrovnají pořizovací ceně novostavby. Lenka Urgošíková
www. jaktodelaji. cz
Jurkovičova vila
Jednou z nejzajímavějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně je Jurkovičova vila. Tato secesní památka je základem architektova dochovaného díla v České republice. Dušan Samo Jurkovič (1–1947) strávil větší část života na svém rodném Slovensku. Přesto se zařadil mezi nejvýznamnější architekty působící na našem území. Jeho působení v Brně nejvýrazněji připomíná právě vila, jež byla navržena a postavena v roce 1906 na okraji tehdejší samostatné příměstské obce Žabovřesky na svahu nad řekou Svratkou. Vila je programovým přihlášením k anglickému hnutí Art & Crafts, které propaguje návrat k tradici bydlení a řemesel. Stala se mezníkem samotné Jurkovičovy tvorby. Manifestačně v ní realizuje své dosavadní poznatky a modelovou představu vily. Vliv původně parafrázovaných dřevěných lidových staveb se v tomto případě omezil pouze na jejich základní konstruktivní podstatu. Architekt si vilu postavil jako svůj rodinný dům. Část prostor byla vyhrazena pro potřeby rodiny, druhá část byla zařízena jako ateliér. Dominantou vnitřního prostoru domu je dvoupodlažní centrální hala. Pro většinu návštěvníků je poněkud nepochopitelné dispoziční řešení domu – Jurkovič většinu pokojů koncipoval jako pokoje průchozí. Tento fakt bývá vysvětlován jako důkaz soudržnosti rodiny. Dům reprezentuje principy anglického venkovského domu ,,cottage“. Stavba je jedinečná svou hrázděnou konstrukcí krytou korkovými panely omítnutými zvenčí cementovou a zevnitř sádrovou omítkou. Vlastní stavební provedení domu je rovněž velmi zajímavé. Nadzemní část domu je navzdory kamenné podezdívce provedena jako dřevostavba. Je pokrytá z obou stran několikacentimetrovou vrstvou korkových desek a omítkou.
Tato technologie je založená na architektových zkušenostech z domů srubových a hrázděných. Takové stavěl Jurkovič v Luhačovicích a na Pustevnách. V konečném důsledku se tak vizuálně nejvíce uplatňují zejména čistě bílé stěny domu v kombinaci s tradičními lidovými prvky.
Svůj citlivý vztah k přírodě projevil Jurkovič v zasazení stavby do krajiny. Blízkost řeky a lesa dodává lokalitě ještě větší kouzlo a místo se tak stalo velmi vyhledávaným cílem výletů.
V současné době bohužel není Jurkovičova vila veřejnosti běžně přístupná. Příčinou je probíhající rekonstrukce, která byla započata potom, co vila přešla do majetku Moravské galerie v Brně. Ta vilu převzala v poměrně dobrém technickém stavu a ukázalo se, že předešlé stavební úpravy dílo nijak zásadně nepoškodily. Nejvíce v minulosti utrpěl exteriér vily. Ze štítu byla odstraněna barevná skleněná mozaika s pohádkou o drakovi podle návrhu Adolfa Kašpara. Tu vzhledem k faktu, že se její přesná a konkrétní podoba v přílišné kvalitě nedochovala ani na dobových fotografiích, nahradí během rekonstrukce pravděpodobně soudobé výtvarné dílo, které ale bude zachovávat alespoň původní barevnost a technologii. Lenka Urgošíková
37
