Sociální sítě v portfoliích nejvýkonnějších akciových fondů nehledejte

Agentury Sociální sítě v portfoliích nejvýkonnějších akciových fondů nehledejte akcie.cz | 23.6.2015 Strana: 0 | autor: Penizenavic.cz | Téma: Agentury

Podívali jsme se, jaké společnosti jsou nejčastěji zastoupeny v portfoliích akciových podílových fondů se zaměřením na akciové trhy Severní Ameriky. Značky jako Google, Facebook, Twitter, Linkedin jsme mezi nimi ale nenašli. Do jakých společností tyto fondy tedy investují? Nejvýkonnějším akciovým podílovým fondem se zaměřením na akciové trhy Severní Ameriky (USA, Kanada), byl ve sledovaném období (3. 12. 2014 - 3. 6. 2015) podílový fond Franklin Biotechnology Discovery, který zhodnotil peníze svých podílníků o 18,85 %. Nejméně výkonný fond (porovnávali jsme 5 nejvýkonnějších fondů), North American Basic Value, si pak ve sledovaném období připsal zhodnocení 11,87 %. 5 nejvýkonnějších akciových fondů za sledované období Podílový fond ISIN Výkonnost Franklin Biotechnology Discovery LU0109394709 18,85% Franklin U.S. Equity LU0139291818 17,51% Franklin Mutual Beacon LU0140362707 13,49% U.S. Fundamental Growth LU0353248106 13,47% Parvest Equity USA Small Cap LU0251806666 12,59% North American Basic Value LU0229387385 11,87% Do kterých akcií tyto fondy investují? To, jaké akcie má daný fond obsaženy v portfoliu, závisí na jeho investiční strategii. Například nejvýkonnější fond, Franklin Biotechnology Discovery, je zaměřen výhradně na akcie z biotechnologického průmyslu. Další fondy v pořadí již takto vyhraněnou investiční politiku nemají a v jejich portfoliích tak najdeme společnosti z oblasti financí, informačních technologií a zdravotnictví, přičemž je to poslední zmíněné odvětví, které hraje významnou roli v portfoliích všech těchto fondů. Akcie s největším zastoupením v portfoliích vybraných podílových fondů Franklin Biotechnology Discovery Společnost Zastoupení GILEAD SCIENCES

8,43% CELGENE CORP 8,19% BIOGEN INC 6,82% AMGEN INC 4,59% INCYTE CORP 3,59% Franklin U.S. Equity Společnost Zastoupení VALEANT PHARMACEUTICAL INT. INC 7,17% ACTAVIS PLC 5,37% HARTFORD FINANCIAL SERVICES GROUP INC 4,26% EQUINIC INC 3,61% ADOBE SYSTEM INC 3,29% U.S. Fundamental Growth Společnost Zastoupení APPLE INC. 5,65% MICROSOFT CORP 5,13% MASTERCARD INC CL A 4,48% CVS HEALTH CORP 4,03% WALT DISNEY CO 3,83% Franklin Mutual Beacon Společnost Zastoupení MICROSOFT CORP 3,31% MERCK & CO INC 2,84% WHITE MOUNTAINS INSURANCE GROUP 2,65% MEDTRONIC PLC 2,62% ELI LILLY & CO 2,09% North American Basic Value Společnost

Zastoupení CISCO SYSTEM INC 3,16% WELLS FARGO & CO 3,07% CITIGROUP INC 3,05% MZLAN NV 2,98% AETNA INC 2,97% PFIZER INC 2,94% Nevěří snad portfolio manažeři sociálním sítím? To, že nejvýkonnější akciové podílové fondy neinvestují ve větší míře (zastoupení v portfoliu více jak 3 %) do akcií firem provozujících sociální sítě (Google, Facebook, Twitter) neznamená, že by tyto akcie nebyly perspektivní. S ohledem na velikost amerických finančních trhů, kdy se jednotlivé fondy zpravidla zaměřují na akcie z jednotlivých akciových indexů (DJ Industrial Average, DJ Transportation AVerage, NASDAQ-100, Russell 3 000, S&P 500), kdy jsou to podílové fondy zaměřené na index NASDAQ, v jejichž portfoliích tyto akcie najdete. V České republice jsou drobným investorům akcie technologických firem k dispozici prostřednictvím fondů Franklin Technology (zaměřený především na akcie amerických firem), ING Invest Information Technology, KBC Equity Fund Growth by Innovation (oba s globálním zaměřením) Zdroj: http://www.penizenavic.cz

Kampaň Bushmanu se zaměří na městský styl e15.cz | 23.6.2015 | Rubrika: Nové kampaně | Strana: 0 | Téma: Agentury

Výrobce outdoorového, expedičního a cestovatelského oblečení Bushman se novou kampaní Bushman City zaměřuje i na městský styl. Za kreativou stojí agentura KnowLimits Group a fotograf Jan Kolman. V prostorách Ekotechnického muzea v Praze nafotila společnost Bushman kolekci Bushman City, která u této značky poněkud neobvykle přibrala městské prvky. Kreativa vznikla ve spolupráci fotografa Jana Kolmana a agentury KnowLimits Group, se kterou značka Bushman spolupracuje od jara. "Kampaň Bushman City probíhá formou displejové reklamy (výlohy prodejen v obchodních centrech) a prostřednictvím sociálních sítí," řekla Strategii Lenka Netušilová z agentury KnowLimits Group. Čtěte také: Bushman rozjel outdoor a online kampaň s kosou

Olympiáda a prezidentské volby v USA zvýší v příštím roce výdaje na reklamu Finance.cz | 23.6.2015 Strana: 0 | autor: Patria.cz | Téma: Agentury

Globální výdaje na reklamu letos vzrostou o 4,2 procenta na 531 miliard dolarů. V příštím roce díky letním olympijským hrám a americkým prezidentským volbám stoupnou o dalších pět

procent. Vyplývá to z předpovědi mediální agentury ZenithOptimedia. V roce 2017 podle ní růst výdajů mírně zpomalí na 4,3 procenta.Předpověď růstu reklamních výdajů se pro letošní i příští rok nepatrně snížila. Podle autorů studie je to částečně kvůli posílení dolaru vůči měnám mnoha rychle rostoucích trhů, což snižuje jejich příspěvek k celkovým výsledkům.Studie dále předpokládá, že internet se v roce 2017 stane největším reklamním médiem na 12 klíčových trzích, které dohromady představují 28 procent celosvětových výdajů na reklamu. Globálně internet zůstane na druhém místě za televizí, i když rozdíl mezi podíly obou médií na trhu se v roce 2017 sníží z letošních 11 procent na čtyři procenta.

Oborové termíny Prodej tiskáren je pryč, budoucností jsou služby, míní Konica Minolta Hospodářské noviny | 24.6.2015 | Rubrika: Podniky a trhy | Strana: 13 | autor: Michal Kopřiva | Téma: Oborové termíny

Podnikání japonské firmy Konica Minolta se už netočí jen kolem prodeje tiskáren a kopírek zákazníci stále častěji vyžadují kompletní služby včetně správy elektronických dokumentů. Pro českou pobočku tak dnes platby za IT služby a pronájmy tvoří většinu tržeb. A proto v nich chce nadále posilovat. Příjmy českého zastoupení Konica Minolta se loni držely na úrovni z předchozího roku a dosáhly 1,6 miliardy korun. Díky úsporným opatřením firmě téměř o polovinu narostl zisk na 84 milionů korun. I když tržby rostly jen mírně, postupně se mění jejich struktura. "Obrat se posunul více ve prospěch našich vlastních softwarových řešení a produktů na úkor jednorázových zakázek," říká šéf české pobočky Tomáš Bednář. "V klasické části byznysu, tedy tisku a službách přímo spojených s tiskem, bude růst jen minimální," podotýká. Navíc již dávno neplatí, že by si firmy velké multifunkční stroje kupovaly. "Typický obchodní model našich služeb je takový, že tiskárny pronajímáme. Měsíčně pak účtujeme firmám poplatek za používání našich strojů," popisuje ředitel. Nákup zařízení je podle něho velmi výjimečný a týká se jen specifických případů. V rámci pronájmu navíc tiskárna komunikuje s centrálou, která v případě potřeby sama přivolá technika, jenž stroj udržuje a také doplní papír či toner. Právě služby postavené nad tiskárnami skýtají podle Bednáře příležitost, kterou chce Konica Minolta nyní využít. "Rozšiřujeme balík služeb. Prvním krokem je správa dokumentů," říká. Multifunkční kancelářská tiskárna sice bude dál centrem zájmu firmy Konica Minolta, ale její funkce se významně rozšíří. Firma dodává například aplikace, které skenované dokumenty rovnou převedou na textové soubory, zařadí je do archivu a propojí s dokumenty z dalších zdrojů. "Prostor digitalizovat a zjednodušovat práci s dokumenty ve firmách je stále obrovský. Příležitost ale vidíme i v IT službách obecně, především u malých a středních firem. Chceme růst tím, že přidáváme další obory služeb," vysvětluje Bednář. V rámci firmy již dříve vznikla i samostatná divize, která se přímo správou digitálních dokumentů zabývá a jejíž význam neustále stoupá. "Tržby za IT řešení a aplikace byly loni přes 100 milionů korun. Meziročně se v tomto ohledu naše prodeje zdvojnásobily," vypočítává Bednář. V rámci firmy už působí třicítka vývojářů, kteří se na vývoj služeb zaměřují. "U služeb navíc plánujeme rozšíření nákupem místních IT firem," dodává. Posun ke službám posílila i reorganizace ve firmě. Zeštíhlil tak prodej produktů od partnerů ve prospěch vlastního vývoje. I to podle Bednáře vedlo k nárůstu zisku téměř na úroveň rekordního výsledku z roku 2012.

Kancelářský tisk nyní tvoří zhruba čtyři pětiny příjmů společnosti Konica Minolta v Česku. Zbytek pak pochází z prodeje větších produkčních strojů pro tiskárny a reklamní agentury. V tomto oboru firma drží na českém trhu nadpoloviční podíl. U černobílých zařízení pak dokonce přes tři čtvrtiny trhu. Podle Bednáře navíc i přes neustálé předpovědi o konci papírového tisku pořád roste objem dokumentů, které se na strojích Konica Minolta vytisknou. 84 mil. Kč činil zisk české pobočky Konica Minolta v loňském roce. Meziročně stoupl o 45 procent. Foto popis| Lukrativní služby Konica Minolta posiluje ve službách. A podle šéfa české pobočky Tomáše Bednáře plánuje i akvizice. Foto autor| Foto: HN - Lukáš Bíba O autorovi| Michal Kopřiva, [email protected]

VZPOMÍNKY JAKO VYŠITÉ Hospodářské noviny | 24.6.2015 | Rubrika: Kultura | Strana: 16 | autor: Pavel Vokatý | Téma: Oborové termíny

VÝSTAVA PAVLY SCERANKOVÉ ZASTAVUJE CHODCE NA ULICÍCH. MOHOU ZA TO ŠICÍ STROJE V GALERII I CÍLENÉ ŠÁLENÍ ZRAKU. Umění Milá Pavlo, včera jsem strašlivě pohořela, svěřuje se v dopise nizozemská kurátorka Alexandra Landréová české umělkyni nominované na prestižní Chalupeckého cenu Pavle Scerankové. Landréová v listě popisuje potíže s "mluvením rukama", tedy moment, kdy se gesty snažíme popsat něco, co se nám nedaří vyjádřit slovy. V případě Landréové šlo o vzpomínku na předmět uložený hluboko v její paměti. "Pamatuji si, jak odrážel světlo, jaký byl na dotek a jak byl těžký," píše kurátorka s tím, že ať se snaží sebevíc, nedokáže pro něj najít správná slova. Nejde ale o tajnou osobní korespondenci, nýbrž o list, do kterého se může začíst kdokoliv v pražské Drdova Gallery na nejnovější výstavě Pavly Scerankové, nazvané Veritas. Stroze zařízenou galerii s velkými výlohami do ulice přitahujícími pozornost chodců zaplnila Sceranková několika instalacemi, videem a sérií fotografií. Kromě gest, jimž se podvědomě neubráníme ani při telefonování nebo například v ložnici ve tmě těsně před usnutím, se Sceranková zaměřila na lidskou představivost, zrak a jeho šálení. Příkladem může být video zachycující drátěnou figuru tanečníka rotujícího na cívce šicího stroje Veritas, zatímco na něj Sceranková navíjí béžovou nit. Čím déle se kostnaté tělo točí, tím více získává na objemu. "Fascinuje mě teorie sakadických pohybů očí," vysvětluje za zvuku vrčícího stroje Sceranková. Ve zkratce jde o to, že když si člověk prohlíží nějakou scénu, jeho oči provedou během vteřiny přibližně dva tisíce mikropohybů, aby výjev co nejostřeji "naskenovaly" do paměti. Tyto "sakády" jsou samovolné a lidskými smysly je nelze zachytit. Přístroji ovšem ano, proto je například měří lékaři nebo reklamní agentury při testování kampaní. A stejně tak jako nit postupně buduje tanečníkovo tělo, sestavují naše oči výjev v paměti. Ten výjev, při jehož popisu si později pomáháme podvědomými gesty. Zmapovat tyto sakadické, mimovolné pohyby se Sceranková - vnučka švadleny ze Slovenska pokusila také v další místnosti galerie. Uprostřed ní se několik centimetrů nad zemí vznáší tmavý pánský oblek, jejž ve vzduchu drží desítky napnutých černých nití ukotvených jehlami ve zdech. Už při vstupu do expozice zachycují nitě lidský zrak a jako kapky rosy ho ze všech stran svádí do středu místnosti k obleku. "Líbí se mi, jak nás mysl šálí a klame. Přestože náš mozek dostává

útržkovité a neucelené informace, míváme nakonec dojem celistvého vnímání," popisuje konceptualistka. Tento zájem Scerankovou zavedl až do Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech, kde je možné oční mikropohyby změřit. Připravila si pět fotografií zesnulého slovenského dědečka, které opatřila pokyny a otázkami: Prohlédněte si fotografie. Jsou postavy šťastné? Co předcházelo? Jakou velikost oblečení nosí? Snímky pak pod přístrojem hodnotila ona, její maminka a nezaujatá laborantka. U každé z nich se trajektorie očí lišily. "Dědeček zemřel na rakovinu, když jsem byla v Praze v prvním ročníku Akademie výtvarných umění, tudíž jsem s ním nemohla být v jeho posledních chvílích. Tím, jak oko putuje po fotce, naznačuje, jakým způsobem mysl hledá odpověď na otázky, které už dnes nejdou zodpovědět," dodává Sceranková před stěnou pokrytou černobílými fotografiemi s vyznačenými žlutými drahami. Až se bude v listopadu udílet Cena Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let, je možné, že si ji pojede do Besedního domu Filharmonie Brno vyzvednout právě Sceranková. Šance je jedna ku pěti. Na "Chalupeckého" byla nominovaná už v roce 2007, nyní jde do finále s Vojtěchem Fröhlichem, Lukášem Karbusem, Barborou Kleinhamplovou a Pavlem Sterecem. Sceranková patří do výjimečné rodiny, nejen co se týče práce se vzpomínkami. O tom svědčí i fakt, že na Chalupeckého cenu byla loni navržena také její sestra, fotografka Lucia. Pavla Sceranková Veritas Praha, Drdova Gallery, do 25. července In nitě veritas Levitující oblek od Pavly Scerankové (na snímku) drží v prostoru nitě s jehlami zapíchanými do stěn galerie. A na šicím stroji se jiné nitě navíjí na drátěného tanečníka. Do ulic Výstava Veritas potrvá do konce července, ale už na pátek plánuje pět galerií z pražského Žižkova včetně té patřící Lucii Drdové akci nazvanou Neighbourhood Boogie-Woogie. Ta představí téměř dvě desítky současných umělců přímo v ulicích. Například fotograf Hynek Alt vystaví své snímky šroubů a matic v železářství Makita, Krištof Kintera plastiku Fatal Egoist v půjčovně kol a malíř Daniel Vlček jedno ze svých abstraktních pláten inspirovaných sbírkou vinylů v obchodě s hudbou. Foto autor| Foto: HN - Martin Svozílek a Drdova Gallery O autorovi| Pavel Vokatý, [email protected]

Nasměrujete data do oblak? Moderní řízení | 24.6.2015 | Rubrika: Exekutivní management - Rozhovor | Strana: 40 | autor: KRISTINA KADLAS BLÜMELOVÁ | Téma: Oborové termíny

Ve firmách se skloňuje slovo cloud. Trend, který podporují média, výrobci operačních systémů, softwaru i společnosti zabývající se cloud computingem. Cloud se nehodí pro každý druh podnikání a má i svá rizika. Hovoříme o nich s mezinárodním softwarovým auditorem Jakubem Vlčkem. * Na začátek našeho rozhovoru se tak trochu laicky zeptám, co je to vlastně cloud? Pro mě osobně jsou to v podstatě vzdušné zámky. Ale všeobecně vzato, jde o využívání služby. Někdo vám nabídne, že můžete využívat jeho zařízení pro správu a práci se softwarem i daty. Čili dneska cloud funguje jako infrastruktura někde jinde, mimo firmu s tím, že ji s pomocí internetu používáte jako nástroj pro svoje podnikání. Cloud je ale jen moderní slovo pro něco, co už docela

dlouho funguje. Kdysi šlo o on-line služby, dnes se i software dodává v podobě licencí tak, že je předáván jako služba. Do jisté míry by se dalo říci, že cloud je marketingový název, který IT přejalo. Existuje několik druhů cloudu, například veřejný, kdy veškeré služby včetně správy dat nemáte fyzicky ve firmě, poté privátní, což jsou řešení, která si firmy, zejména nadnárodní společnosti, vytvářejí pro své interní použití, či například hybridní, což znamená, že vám výrobci aplikací umožňují stáhnout a nahrávat aplikace off-line a užívat je on-line. Nicméně toto jsou jen obecné definice, každý výrobce má na cloud jiný pohled. * Obzvláště hybridní cloud je v současnosti trendem. Znamená to konec klasických krabicových verzí softwaru? Krabicové verze zanikly už před nějakou dobou, nyní to, co nakupujete jako krabice, jsou ve skutečnosti OEM verze, tedy licence softwaru, který je přímo vázán na konkrétní hardware. A rozdíl mezi cloudem a OEM je takový, že vám výrobci skrze internetové aplikace ušetří místo v zařízení a jeho výkon. Takže vám primárně instalují jen část softwaru. A v případě, že potřebujete rozšířenou verzi, tak si další funkce doinstalujete z internetu sami. * To je úplně jiný přístup, než na který byli lidé dříve zvyklí? Ten hlavní princip je v tom, že si nekupujete fyzické licence, ale upřímně řečeno, nikdy jste si nekupovali fyzické licence, kupovali jste jen právo užívat program, a tady v tom případě si toto právo kupujete jako službu. Nepoužíval bych termín pronájem, protože z právního hlediska pronájem licence nemá logiku. Pronajímat si můžete jen fyzické věci, u softwaru se bavíme o právu užít jej. Oproti dřívějším dobám, kdy jste si zakoupili krabicovou verzi a nainstalovali kompletně všechno, bez ohledu na to, jaké funkce v softwaru využíváte, jdou dnes výrobci snazší a pro běžného uživatele též jednodušší cestou. * Jak je to tedy s licencemi v cloudu? Říkalo se, že s příchodem cloudu skončí obor, který se jmenuje software asset management, což znamená řízení softwarových aktiv v organizacích. A ona to není pravda, protože i u licencí v cloudu jsou licenční ujednání. Pořád je třeba software evidovat. Sice už se to zjednodušilo tak, že evidenci má výrobce na nějakém svém webovém portálu, nicméně software asset management není jen o licencích ve smyslu inventory - kolik toho mám, ale i ve smyslu procesu, tedy řízení a přidělování licencí lidem. Zároveň s tím jde ruku v ruce kontrola z hlediska bezpečnosti, jak uživatelé nakládají se softwarem, jestli nevynášejí informace někam mimo. Zohlednit se musí i prevence protiprávních jednání, jestli lidé nedělají se softwarem něco, co je v rozporu se zájmy organizace. * Jak tento management vypadá v praxi? Uvedu vám příklad na produktech společnosti Adobe. Ta má totiž dvě možnosti, jak dodávat svůj Creative Cloud (CC). Je buďto CC pro jednotlivce, nebo přímo pro týmy. A mnoho firem dělalo tu chybu, že ze začátku kupovalo po jednotlivých produktech řešení pro jednotlivce, jenže ta jsou vázaná na fyzickou osobu. Takže když zaměstnanec odešel, odešla s ním i licence. Kdežto CC pro tým je nastavený tak, že se nakupuje na firmu a ta pak rozhodne, komu jej přidělí. Toto právě řeší software asset management. Je to větší balík procesů, které musí procházet skrze každý podnik, od malých až po největší. * Teď hovoříme hlavně o "standardizovaném" softwaru. Jak je to ale s cloudovým řešením řídicích systémů, například ERP či CRM. Je u těchto produktů možný přechod na cloud?

Software na to připravený je. Je stejně připravený, jako kdybyste ho nainstalovali u sebe, jenom vám někdo nabízí tu možnost provozovat ho u něj, tedy ušetřit peníze za hardware a pracovníka, který se vám o to všechno bude ve firmě starat, protože všechno děláte mimo své prostory. Malé a střední firmy používají často účetnictví mimo, najmou si jen externí účetní, data mají uložená v cloudu a účetní jen tato data zpracuje. To dnes není nic neobvyklého. Je ale jen na vás, jestli si myslíte, že jsou vaše data venku v bezpečí. * Jaká rizika jsou u cloudových řešení největší? Cloud je služba na internetu, k práci s ním je tedy nutné stabilní připojení k internetu, bez něj nemůžete pracovat. Stačí horší pokrytí na našem území, nebo odjet do země, kde není tak kvalitní připojení, a jste namydlení. V okamžiku, kdy jste podnik, který je závislý na pracování s office produkty, to může být velký problém. Microsoft i Adobe jdou cestou hybridního cloudu, ale v případě CRM či ERP nic takového není. Když se přeruší spojení nebo když bude mít problém poskytovatel, není ? náhrada. CRM často běží na nějakém serveru a vy k němu dostanete speciální přístup přes VPN. Není to tedy klasický cloud. Pokud by servery s vašimi daty "odešly", víte, že existuje možnost jejich replikace? U dat je určitě lepší mít je tzv. doma. * Předpokládám ale, že poskytovatel za bezproblémový běh služby ručí? Ano, u těchto externích firem máte sice vše smluvně popsané, ale otázka je, nakolik je to, co jste podepsali, garantované. Velmi často jsou tyto systémy vyneseny do zahraničí, například na Kajmanské ostrovy nebo Haiti. A jak velká vymahatelnost práva je v takovém případě při poškození či zničení dat? Každá společnost, která se rozhoduje, zda vynese svoje data do cloudu, by si nejdříve měla udělat management rizik. To znamená, že by si měla říci, s jakými daty pracuje, jaká jsou rizika a co se stane, když data mít nebude, nebo je nebude mít dostupná. Čili, je nutné, aby si management spočítal, kolik bude společnost stát, když svá data nebude mít určitý čas k dispozici. A také, co bude dělat, když o data definitivně přijde. * Hovořil jste o tom, že cloud je služba internetu. Jak je to tedy s bezpečností? Každá společnost to má jinak, ale data jsou většinou šifrována. Co se pak týče jejich vlastního zabezpečení, to je kvalitní a o mnoho kvalitnější než zabezpečení domácích či firemních PC. Provozovatel bude vždy lépe vybavený než vy. V okamžiku, kdy se na cloud připojujete, je to ale komunikace mezi ním a vámi. Bohužel, v tomto případě platí, že vy s vaším PC budete slabším místem, a přes toto slabé místo může dojít k prolomení bezpečnosti. Většina bezpečnostních děr je založena na bázi chyby lidského faktoru. My, uživatelé, jsme ti, kdo si do PC pouští cizího návštěvníka, málokdy to udělá zařízení samo. A pokud máte zabezpečení dobré, tak se vám dovnitř sice nedostane cizí uživatel touto cestou, ale cestou krádeže identity či někdo použije vaše PC jako prostředníka. Tomu se nedá zabránit. Obecně bych určitě nedoporučil firmám přechod na cloud z hlediska dat. Asi bych používal aplikace, to není nic nebezpečného, ale data bych měl vždycky u sebe, ve své správě. A opět se vracím k software asset managementu základem je pořád kontrolovat a hlídat to, co uživatel na pracovním počítači dělá. Zaměstnavatel na to samozřejmě právo má. * Cloudové řešení může firmám ušetřit peníze za hardware. Jak tedy bude vypadat zařízení, které je pouhým oknem do velkého světa cloudu? Může to být vlastně jen obyčejný tablet či telefon. Mobilní technologie umějí k sobě připojit klávesnici i velký displej. Navíc, vyrábějí se zařízení, která jsou notebookem i tabletem zároveň.

Sice jsou dražší, ale i tak se už využívají. Opět to bude hybridní cloud, budete mít základ v zařízení a zbytek si nainstalujete dle vlastního uvážení. Ovšem nezapomeňme na již zmiňované riziko bezpečnosti. Velký problém představují tato přenosná pracovní zařízení v domácnostech uživatelů. V tomto budou asi hrát hlavní roli děti jako největší "hltači" chytrých zařízení. Vzhledem k tomu, že většina těchto přístrojů už funguje na bázi účtu, tak v okamžiku kdy vy jako firma či rodič nezabráníte tomu, aby se na daném zařízení dítě přihlašovalo nebo dokonce pracovalo s vaším účtem, máte na bezpečnostní problém zaděláno, tablet se rázem stává perfektní branou pro nezvané návštěvníky. * Pokud už půjde pracovat skrze cloud a tablety, musím se zeptat, myslíte, že odzvonilo běžným počítačům v kancelářích? Ne, i když bude cloud rozšířený, klasická PC a OEM verze nezmizí, pořád si budete kupovat zařízení, na kterém musí být operační systém. Tablety pořád nejsou natolik výkonné, aby plně zastaly práci počítačů. Navíc je to i otázka financí, malé a střední firmy dnes nakupují od Microsoftu OEM verze Office, protože se jim to pořád vyplatí. Cloud je dobrá myšlenka a fajn doplněk, obzvláště z hlediska mobility, ale určitě to není zatím všeobjímající řešení. * Dlouho jsme se spolu bavili v teoretické rovině. Nyní je nasnadě otázka, pro jaké firmy má přechod na cloudové řešení smysl? Určitě je nutné vzít individuálně každou firmu a obor, jaké má portfolio lidí, kolik má externistů, kolik interních zaměstnanců apod. Jestli je to spíše kancelářská firma, zda má reprezentanty v terénu, kteří by cloud využili například při prezentaci produktů. Určitě ale nemá smysl vstupovat do cloudu ve výrobním průmyslu a v bankovnictví. Už jen proto, že tyto společnosti pracují s průmyslovými vzory, patenty, prototypy a unikátními technologiemi, a to bych na internet nevystavoval, už jen kvůli konkurenci. U bank je cloud zas problematický vzhledem k osobním datům. Umím si jej ale představit u reklamních agentur, DTP studií či u redakcí. A u malých firmiček, které jsou operativní. Podobně se cloud může uplatnit ve školství, protože studenti píší různé práce, pedagogové sestavují sylaby či obsahy přednášek, a to vše může být určitě dostupné skrze web. Ale i v těchto případech je třeba kombinovat, tedy nedůležité informace mohou být v éteru, ale ty důležité je vhodné izolovat na privátní cloudy a přístupy na ně řešit přes unikátní přístupová hesla. *** Říkalo se, že s příchodem cloudu skončí obor, který se jmenuje software asset management, což znamená řízení softwarových aktiv v organizacích. Ale ona to není pravda, protože i u licencí v cloudu jsou licenční ujednání. Pořád je třeba software evidovat. JAKUB VLČEK Profesionální auditor v oborech Software Asset Management (SOM) a SAM Optimalization model (SOM). Dlouhodobě se podílí na rozvoji oboru Software Asset Managementu v ČR a SR. Je autorem článků a kurzů se zaměřením na normu ISO SAM 19770-1. Je spoluautorem české lokalizace materiálů pro problematiku SOM společnosti Microsoft. Dlouhodobě se specializuje na problematiku vnitropodnikových směrnic, škálovatelnou jak pro komerční sektor, tak i státní správu a školství. Foto autor| FOTO: PETR ŽÁK

O autorovi| KRISTINA KADLAS BLÜMELOVÁ, SPOLUPRACOVNICE REDAKCE

HVĚZDNÁ SEZNAMKA Story | 22.6.2015 | Rubrika: Téma | Strana: 30 | Téma: Oborové termíny

Slavní, bohatí, a hlavně volní! Vybrali jsme známé muže, kteří by rozhodně neměli chybět v hledáčku vdavekchtivých žen. Třeba ho ulovíte právě vy! Potkat kluka z plakátu a doufat, že přeskočí jiskra, není v dnešní době vůbec složité, pokud si ovšem nevyberete třeba Brada Pitta nebo Davida Beckhama. Ti jsou navíc šťastně zadaní, a tak by se váš zájem mohl minout účinkem. Mnohem jistější je zalovit v česko-slovenských vodách, které jsou na skvělé partie docela bohaté. Ať už si vyhlédnete hokejistu nebo umělce, jistě si najdete svého favorita. Užijí si nejen milovnice nočního života, ale i ty, které vyhledávají poněkud sofistikovanější způsoby zábavy než jen popíjení na baru a následné postelové hrátky. Stejně jako v případě "normálních smrtelníků" ale musíte počítat s tím, že bez notné dávky tolerance a ochoty ke kompromisu to nepůjde. Konkurence je velká, fronty před exponovanými podniky, kam hvězdní muži chodí, hodně dlouhé a lokty rivalek v lásce sakra ostré. S notnou dávkou štěstí se to ale může podařit zrovna vám. Kdo ví, třeba čeká zrovna na vás! Sní o něm davy žen Na úspěšného hokejistu Jaromíra Jágra (43) se pořádají hotové hony. KLADY: Životní zkušenosti, skvělá fyzička, finanční zázemí, fakt, že toho moc nenamluví. Je to miláček reklamního průmyslu. ZÁPORY: Psa v nejlepších letech novým kouskům nenaučíš, nevěsta se navíc musí zalíbit také Jardově mamince. Slovenská krev Slovenský herec Ján Koleník (35) se představil v seriálu První republika, a rázem se stal miláčkem žen. KLADY: Gentlemanské chování, nepotrpí si na skandály a také jeho sošná postava. ZÁPORY: U našich východních sousedů se spekuluje, že spíš než ženy ho zajímají muži. Skvělá partie Herec a režisér Vojta Kotek (27) je další z řady chlapců na ženění. KLADY: Předpovídá se mu skvělá budoucnost, navíc on i jeho rodina umějí velmi šikovně zhodnotit peníze. ZÁPORY: Za posledních pár let vinou nevázaného života trochu "zfotrovatěl". Už to není sladký hošík ze Snowboarďáků. Druhá míza Herec Saša Rašilov (42) doplatil na "druhou mízu" a aktuálně je sám jako kůl v plotě. KLADY: Kukuč "kluka od vedle", i když v posledních letech poněkud sešel. ZÁPORY: Bohémský způsob života, ten si užívá zvláště poté, co dcery odrostly a manželka zevšedněla. Lev salonů O co míň hraje hokej, o to raději se večer chodí bavit do barů. Petr Nedvěd (43) je prostě živel! KLADY: Nebudete se s ním nudit, a ještě za vás zaplatí na tahu útratu. ZÁPORY: Šanci mají hlavně štíhlé, dokonale tvarované mladší ročníky. Rekordman Herec a moderátor Miroslav Šimůnek (36) je typickým příkladem hezouna. KLADY: Pěstěný vzhled a pověst sexuálního démona, tvrdí o sobě, že měl více žen než Karel Gott. ZÁPORY: Možné sklony ke lhaní, viz předchozí odstavec. Libový frajírek Syn bývalého premiéra Tomáš Topolánek (21) se ve vyšší společnosti cítí jako ryba ve vodě. KLADY: Tatínkovy peníze a kontakty, mezinárodní školy a dobrý vkus. ZÁPORY: Klackovité chování, které podědil po svém otci. Charisma Hokejový brankář Ondřej Pavelec (27) pobláznil nejednu slavnou krásku. Divíte se jim?! KLADY: Uhrančivý pohled, vysportovaná postava, nemá hluboko do kapsy. ZÁPORY: Jeho

známosti nikdy neměly moc dlouhého trvání. Než se vybouří, ještě to bude nějaký ten pátek trvat. Malý, ale šikovný I druhý snowboarďák Jiří Mádl (28) je v současnosti nezadaný. Navíc se s ním rozhodně nebudete nudit. KLADY: Všestranný talent, odzbrojující úsměv a zářná budoucnost. ZÁPORY: Zapomeňte na vysoké podpatky. Foto popis| O autorovi| PROFIMEDIA. CZ (3), LUCIE VÍTKOVÁ (1), SHOWPIX. CZ (4) TEXT: LUKÁŠ VLTAVSKÝ FOTO: ARCHIV HUAWEI (1),

Olympiáda a prezidentské volby v USA zvýší v příštím roce výdaje na reklamu Finance.cz | 23.6.2015 Strana: 0 | autor: Patria.cz | Téma: Oborové termíny

Globální výdaje na reklamu letos vzrostou o 4,2 procenta na 531 miliard dolarů. V příštím roce díky letním olympijským hrám a americkým prezidentským volbám stoupnou o dalších pět procent. Vyplývá to z předpovědi mediální agentury ZenithOptimedia. V roce 2017 podle ní růst výdajů mírně zpomalí na 4,3 procenta.Předpověď růstu reklamních výdajů se pro letošní i příští rok nepatrně snížila. Podle autorů studie je to částečně kvůli posílení dolaru vůči měnám mnoha rychle rostoucích trhů, což snižuje jejich příspěvek k celkovým výsledkům.Studie dále předpokládá, že internet se v roce 2017 stane největším reklamním médiem na 12 klíčových trzích, které dohromady představují 28 procent celosvětových výdajů na reklamu. Globálně internet zůstane na druhém místě za televizí, i když rozdíl mezi podíly obou médií na trhu se v roce 2017 sníží z letošních 11 procent na čtyři procenta.

Stínování manažerů: Pět nadaných studentů strávilo den v mezinárodní korporaci investujeme.cz | 23.6.2015 | Rubrika: Pojištění | Strana: 0 | Téma: Oborové termíny

Pětice středoškolských studentů se 11. června na den stala součástí české centrály MetLife pojišťovny. V rámci projektu Stínování manažerů zblízka poznali mimo jiné pracovní náplň představitelů top managementu společnosti či jednání s digitální agenturou o výsledcích internetové kampaně. Účastníky bylo pět nadaných studentů, kteří v lednu v Národní technické knihovně v Praze vyhráli se svým projektem soutěž JA Innovation Camp. Obě akce (Innovation Camp a Stínování manažerů) pořádá ve spolupráci s pojišťovnou MetLife nezisková vzdělávací organizace JA Czech, založená Tomášem Baťou. Projekt Stínování manažerů je ukázkovým příkladem úspěšného propojení pedagogické a akademické teorie s podnikatelskou praxí. "Student se během stáže stane "stínem" manažera v renomované firmě, pozná manažerskou praxi a získá praktické zkušenosti, které pak může porovnat s teoretickými znalostmi nabytými ve škole," vysvětluje Josef Müller, výkonný ředitel JA Czech. Obohaceni se ale cítí i samotní stínování manažeři. "Jsou konfrontováni s myšlením a postoji mladé generace. Získají jejich pohled na věc, který je často inspirující," pochvaluje si partnerství s českou kanceláří mezinárodní vzdělávací organizací Junior Achievement Iva Musilová, manažerka marketingu MetLife pojišťovny.

Ráno si každý student vylosoval manažera, se kterým strávil dopoledne a poznal detailněji jeho pracovní náplň. Po obědě je čekala hromadná porada manažerů MetLife pojišťovny a po ní schůzka manažerky marketingu s digitální agenturou, kde se analyzovaly výsledky právě probíhající internetové kampaně zaměřené na akci 20% sleva na produkty pojišťovny. Na závěr se studentům věnoval generální ředitel MetLife pojišťovny Daniel Martínek, který odpovídal na otázky související s vedením společnosti. Zároveň při setkání zjistil, jak mladá generace vnímá image MetLife a jak na ně zapůsobili stínovaní manažeři. Studenti se shodli na tom, že akce jako byl JA Innovation Camp nebo Stínování manažerů mají smysl. "Byla to pro mě obrovská zkušenost, hlavně možnost pracovat s cizími lidmi myslím přinesla svěžejší myšlenky, než kdybychom pracovali ve třídě, kde se všichni dobře známe. Také jsem poznal nové lidi z různých koutů republiky, se kterými jsem se propojil na sociálních sítích, a píšeme si," popisuje Huy Ho Ba z Obchodní akademie v Plzni.

HTC si zvolilo novou PR agenturu marketingovenoviny.cz | 23.6.2015 Strana: 0 | Téma: Oborové termíny

Komunikační agentura Whispr communications vyhrála výběrové řízení na novou PR agenturu společnosti HTC Česká republika. Zodpovědným Account Managerem se v agentuře stává Ondřej Kuvik, který se komunikaci IT/Telco společností věnuje již od roku 2008. Výběrové řízení probíhalo v květnu a červnu tohoto roku. HTC začne využívat PR služeb agentury Whispr communications od 1. července 2015. "Otevřená komunikace s médii a správnými cílovými skupinami je klíčem pro náš byznys v České republice. V tendru jsme hledali především agenturu, která dokáže dobře pochopit naše produkty a filozofii a reálně ji implementovat do komunikačních kampaní," říká Jan Černo, Country Manager HTC pro CZ/SK. Whispr communications již pracuje pro HTC v České republice i na Slovensku od roku 2013 jako SMM agentura. "Rozšíření naší dosavadní spolupráce s HTC o PR agendu nám umožní výrazné propojení PR i SMM aktivit. Jsme rádi, že se HTC líbí naše vize o komunikaci a velkým společným úkolem nyní bude nastartovat nový komunikační směr značky HTC v České republice," říká Ondřej Kuvik, PR Consultant agentury Whispr communications.

Fakta zapomínáme, emoce ne. Dokumentarista Jan Látal točil o hipsterech či Grossovi novinky.cz | 23.6.2015 | Rubrika: Kultura - SALON | Strana: 0 | autor: Klára Kolářová, SALON | Téma: Oborové termíny

Jan Látal (1980) se věnuje mimo jiné politickým tématům - natočil dokumenty o Stanislavu Grossovi a Jiřím Paroubkovi. Ale největší pozornost v poslední době vzbudil svým filmem z televizního cyklu Kmeny o městských subkulturách, kdy se zaměřil na tzv. hipstery. Existují vlastně dnes městské subkultury ve smyslu skupiny lidí, která je kromě vnějších znaků spojená i společnou filosofií a náhledem na svět?

Určitě existují, ale náš pohled na ně je příliš ovlivněný tím, že nám chybí časový odstup. Současnost se nám prostě hůř hodnotí. Pro skupiny, o kterých jsme Kmeny točili, ale platí charakteristika, která dělá subkulturu subkulturou: sdílení určitého rituálu a společné vnější i vnitřní znaky.Odkud se bere potřeba zařadit se do subkultury? Města jsou přeplněná, individualistická, anonymní. Přitom člověk je od přírody sociální, chce někam patřit. Tyhle hodnoty pak asi hledá v rámci různých menších komunit.Vy jste natočil dva díly televizních Kmenů, o subkultuře rainbow a o hipsterech. Ten druhý vyvolal celkem negativní odezvu. Překvapilo vás to? Jedné z aktérek, Adéle, která ve filmu říká, že má ráda transparentní materiály, a není si jistá, jestli skupina kytek v galerii je umělecká instalace, nebo náhodné seskupení rostlin, dokonce lidi založili stránku na Facebooku. Počet lajků už je v tisících a všichni se předhánějí, kdo na její adresu vymyslí sarkastičtější poznámku. Možná je to až na hraně kyberšikany. Adéla je inteligentní holka, v mém dokumentu říká spoustu zajímavých věcí. Pravda, někdy působí jako člověk z Marsu, ale ani tak by mě nenapadlo, že to vzedme takové vlny posměchu. O hipsterech se říká, že je poznáte podle toho, že je naštve, když je někdo za hipstery prohlásí. Spojuje je touha se odlišit, což je zajímavý paradox. Jakmile je člověk chce nějak pojmenovat, raději se skryjí za ironii. Cynismus je jejich druh obrany. Většina negativních reakcí na můj dokument pochází právě od nich.Je ještě něco, čím byste po své zkušenosti hipstery charakterizoval? Podle mě je charakterizuje hlavně vymezení se vůči mainstreamu, někdy za každou cenu. Na vesnici jich moc nepotkáte, jsou spojení s městy. Mají vytříbené estetické vnímání a schopnost objevovat kulturu tam, kde ji jiní nevidí.Z některých dílů Kmenů jsem měla pocit, že s kolegy točíte spíše skupinové trávení volného času než subkulturní život. Kde leží hranice mezi subkulturou a lidmi, které spojuje nějaký koníček, třeba vyšívání? Koníček je něco, co mě baví, ale co se příliš nedotýká mé identity. Pokud jsem součástí subkultury, tak skrze ni svou identitu proměňuju. Kdyby se z vyšívání stala činnost s vyšším rozměrem, který mám potřebu sdílet s ostatními, kdyby nějak ovlivňovalo mou identitu, můžeme se o subkultuře začít bavit. Dobře to ukazuje díl Cosplay režiséra Jana Strejcovského, kdy se z koníčku stal svébytný paralelní život. Vyznavači cosplay, doslova kostýmové hry, chodí přes den do práce, platí daně a k tomu si doma kutí svého avatara, například komiksového hrdinu, díky němuž pak mají šanci se stát na čas někým jiným.Jsou podle vás subkultury prostorem pro nějaký typ vzpoury? Žijí vedle konzumní společnosti, nebo pevně usazeny v ní? Každá se asi svým způsobem vymezuje. U motorkářů nebo kulturistů to tak zřejmé není, ale například rainbow, graffiti či tramping to možná přímo definuje. Přičemž nemusí jít vždycky o vzpouru, často stačí jen touha vytvořit si svůj svět, stanovit vlastní pravidla.Obě knižní publikace i dokumentární série Kmeny byly financovány Budvarem. Měl jste s tím problém? Budvar přislíbil, že nebude zasahovat do obsahu, to bylo pro mě nejdůležitější. Kdyby přišli z McDonald's a chtěli po mně natočit reklamu, tak odmítnu. Kdyby mi ale dali milión na realizaci mé myšlenky výměnou za sponzoring, nebudu proti. Budvar ukázal, že existuje cesta, jak dát vzniknout projektům, které by bez sponzorských peněz neměly šanci. A já se jako tvůrce necítím nijak zneužitý.Vy si na živobytí vyděláváte společně se dvěma dalšími kolegy ve společnosti Družina. Čemu se věnujete? Fungujeme jako taková reklamní agentura pro neziskovky, děláme veřejně prospěšné kampaně. Kromě videí se zabýváme i fotografií a grafikou. Jsem rád, že nemusíme dělat kompromisy, protože když chce člověk točit nezávislé věci, často to musí vyvážit nějakou komerční zakázkou,

kterou víceméně přetrpí, aby měl na nájem. My jsme takhle pracovat nechtěli. Vyrábíme jen kampaně pro organizace, kterým věříme.Současná mladá generace dokumentaristů, k níž se také řadíte, bývá často ceněná a chválená. Nakolik je její zformování zásluhou Karla Vachka, vedoucího katedry dokumentu na pražské FAMU? Karel Vachek je pankáč, který se nebál rozbít zajeté postupy v dokumentární tvorbě. Ukázal, že se dá dokument postavit jinak, než jsou lidé zvyklí. Otevřel nám mysl. Vytvořil na FAMU svobodné prostředí, v němž se začali rodit zajímaví filmaři a zajímavé filmy. Zároveň je to samozřejmě ješitný despota, který trvá na svém a za žádnou cenu neuhne. Ryje do studentů, kteří nedostanou ani na chvilku šanci pocítit nad sebou nebo svou prací uspokojení. Není s ním možný dialog. Buď s ním musíte souhlasit, nebo vyhlásit útok. Nic mezi tím. Když jsem viděl úplně poprvé Vachkův dokument, byl jsem z něj vytočený. Vyšel jsem ze sálu, kopal do věcí, říkal si, co to je za člověka. Až zpětně jsem docenil, jak se mnou dokázal zamávat. To byl jeden z důvodů, proč jsem šel na FAMU. Říkal jsem si, že když mě někdo dokáže takhle rozhodit, asi budeme mít něco společného.Jste rovněž autorem dokumentu Upřímně z cyklu Expremiéři. Jak jste se na natáčení se Stanislavem Grossem připravoval? Původně jsem si říkal, že do toho půjdu po zuby ozbrojený a nenechám se na ničem nachytat, ale když jsem pak Grosse viděl, zbraně jsem z velké části složil. On se nesnažil hrát žádné hry a mně najednou přišlo zbytečné po něm jít. Spíš jsem mu dal prostor. Navíc když mi prozradil, že je věřící, perspektiva celého dokumentu se radikálně změnila. Otevřely se nové možnosti, jak portrét uchopit. Nedokážu točit o někom, koho nemám rád. Nejdéle mi to asi trvalo u Jiřího Paroubka. Musel jsem si dát za domácí úkol najít, v čem je mi blízký. Stejným způsobem jsem chtěl pochopit i Grosse. Ani s jedním jsem nešel do otevřeného konfliktu. Připadalo mi nesmyslné lézt za nimi do argumentačního ringu, v němž se jako politici pohybovali spoustu let a jsou v něm zákonitě silnější. Namísto toho jsem se snažil je pozvat do své hry. Když se to povede, získáte obraz člověka z dosud nepoznaného úhlu. Stanislav Gross FOTO: Radim Beznoska, PrávoUrčitou roli Grossova žalobce měl ve vašem dokumentu sehrát student politologie, který ho však s jeho pochybeními příliš nekonfrontoval. Nešel do toho moc analyticky, ale splnil roli správňáka, který nechápe, jak mohl Gross svůj slavný "obchod snů" po odchodu z politiky uskutečnit. Zároveň jsme díky němu shrnuli základní fakta. Lidé už si argumenty, proč je Gross zklamal, nepamatují - zůstal jen hněv. To je přirozená lidská vlastnost: fakta zapomínáme, emoce ne.Přehodnocoval jste po skonu Stanislava Grosse svůj dokument? Krátce před jeho smrtí mě lidé nabádali, abych za ním ještě zajel a udělal s ním poslední rozhovor. Já ale věděl, že co mělo být řečeno, řečeno bylo. Poslední den natáčení, kdy se za své selhání veřejně omluvil, se mi svěřil, že na tuhle příležitost dlouho čekal. Byl jsem tedy ve správný čas na správném místě. Mimochodem spousta lidí si myslí, že se stal věřícím až v momentě, kdy mu lékaři diagnostikovali jeho nemoc, kdy byl konfrontován se svou konečností, ale on uvěřil v Boha už na ministerstvu vnitra.Váš dokument Paroubkové ukazuje, jak je snadné zjednodušit si politika na několik nepříjemných vnějších znaků. Člověk, který na Jiřího Paroubka hodil v roce 2009 první vajíčko, nedokázal zpětně vůbec říct, proč to udělal. Mám teorii, že mladí lidé tehdy neházeli vajíčka na Paroubka jako politika, ale na Paroubka jako poslední symbol komunismu. Vypadal a mluvil jako papaláš. Mladí se tak ještě dvacet let po revoluci po svém vyrovnávali s minulým režimem a možná i s něčím, co je štvalo na vlastních

rodičích. Z Paroubka se stal po dlouhé době znovu jasně pojmenovaný nepřítel. Ten hněv spojoval lidi spíš generačně než názorově.S Jiřím Paroubkem jste strávil hodně času. Jak na vás působil? Přehodnocoval on sám některé své postoje, vystoupení? Čím více na něj lidi útočili, tím více se uzavíral do svého světa. Obaloval se hroší kůží, aby to nebolelo. To do jisté míry určuje jeho příběh. Kdyby ukázal slabost, choval se autenticky, pak by pravděpodobně útoky přestaly, protože by si ho lidi už dál nemohli démonizovat. Já ho potkal po jeho pádu. Věřil tomu, že za něj může konspirace médií. Musel být zraněný, ale nedával to na sobě znát. Choval se vždy velmi slušně, co slíbil, to splnil. Tu hroší kůži se mi ale bohužel prorazit nepodařilo.Stal se dnes podobným hromosvodem Miloš Zeman? Ty dva příběhy jsou si v něčem podobné. Miloš Zeman žije také ve svém vlastním bludu. I u něj platí, že lidé útočí tím víc, čím více se on snaží tvářit neotřesitelně. Kdyby se nebál ukázat vlastní slabost, přiznal třeba problém s alkoholem... Možná o tom natočím svůj další film.