evropský sociální fond v ČR evropský sociální fond v ČR Obsah

evropský

evropský

sociální fond v ČR


INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ


Obsah Obsah..............................................................................................................................................................3 Úvod.................................................................................................................................................................5 1. Praktické vyučování na středních odborných školách a středních odborných učilištích...................................................................................................7 1.1 Praktické vyučování a jeho role ve vzdělávání..................................................................10 1.1.1 Odborný výcvik..................................................................................................................11 1.1.2 Učební praxe.......................................................................................................................11 1.1.3 Odborná praxe...................................................................................................................11 1.1.4 Cvičení...................................................................................................................................12 1.2 Délka praktického vyučování..................................................................................................12 1.3 Praktické vyučování vykonávané u zaměstnavatelů......................................................13 1.3.1 Praktické vyučování bez učitele odborné výchovy...............................................13 1.3.2 Praktické vyučování s učitelem odborné výchovy................................................14 1.4 Cíle praktického vyučování......................................................................................................14 1.5 Hodnocení praktického vyučování.......................................................................................15 1.6 Odměna za produktivní činnost vykonávanou žákem..................................................15 1.7 Situace na úrovni praktického vyučování v posledních 20 letech.............................16 1.8 Analýza situace praktického vyučování v Jihomoravském kraji.................................17 1.8.1 Doporučení ke zkvalitnění praktického vyučování...............................................18 1.9 SWOT analýza problematiky praktického vyučování.....................................................20 1.9.1 Silné stránky........................................................................................................................20 1.9.2 Slabé stránky.......................................................................................................................20 1.9.3 Příležitosti............................................................................................................................21 1.9.4 Hrozby...................................................................................................................................21 2. Průběh realizace praktického vyučování..............................................................23 2.1 Role v systému praktického vyučování...............................................................................23 2.1.1 Učitel praktického vyučování.......................................................................................23 2.1.2 Vedoucí praktického vyučování na pracovišti........................................................24 2.1.3 Žák..........................................................................................................................................24 2.2 Administrace průběhu realizace praktického vyučování..............................................25 2.3 Hospitace........................................................................................................................................25 2

3

evropský

evropský





Úvod 3 .Komplexní hodnocení průběhu praktického vyučování......................................27 3.1 Klasifikace výsledků praktického vyučování......................................................................27 3.1.1 Stupeň 1 (výborný)...........................................................................................................28 3.1.2 Stupeň 2 (chvalitebný)....................................................................................................28 3.1.3 Stupeň 3 (dobrý)...............................................................................................................29 3.1.4 Stupeň 4 (dostatečný).....................................................................................................29 3.1.5 Stupeň 5 (nedostatečně)................................................................................................30 3.2 Faktory ovlivňující průběh a výsledky praktického vyučování...................................31 3.2.1 Teorie je základ...................................................................................................................31 3.2.2 Výběr pracoviště rozhoduje o účelnosti praktického vyučování.....................31 3.2.3 Přizpůsobení se podnikovému prostředí.................................................................31 3.2.4 Výstupy z praxe nejsou samoúčelné..........................................................................32 4. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v rámci praktického vyučování..............33 4.1 Požadavky na bezpečnost a zdraví při práci a hygiena práce.....................................33 4.2 Problematika bezpečnosti při realizaci praktického vyučování.................................34 4.3 Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných oděvů a obuvi...................................................................................................35 4.4 Obsah školení v oblasti BOZP.................................................................................................36 4.5 Evidence spojená s BOZP.........................................................................................................37 4.6 Řešení nestandardních situací v rámci praktického vyučování..................................38 4.6.1 Kniha úrazů..........................................................................................................................39 4.6.2 Záznam o úrazu.................................................................................................................40 4.6.3 Hlášení úrazu......................................................................................................................40 4.7 Legislativa problematiky BOZP při realizaci praktického vyučování........................41 Závěr..............................................................................................................................................................43 Přílohy............................................................................................................................................................44 Zdroje............................................................................................................................................................76

Tato metodika byla vytvořena v rámci realizace projektu „Nauč se a uč“ a zabývá se postupy realizace praktického vyučování žáků ve středním vzdělání. Projekt „Nauč se a uč“ (reg. č. CZ.1.07/1.3.10/04.0029) je realizován v Jihomoravském kraji za přispění dotace z Operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR“. Základními cíli tohoto projektu jsou: • seznámit učitele odborných a technických předmětů ze středních odborných škol a středních odborných učilišť s novinkami v oblasti využívaných technologií, • navázat spolupráci mezi školským a firemním sektorem, • stanovit pravidla, na nichž bude dlouhodobá a fungující spolupráce mezi školským a firemním sektorem fungovat, • rozvít kompetence a dovednosti učitelů odborných a technických předmětů, • seznámit učitele odborných a technických předmětů se zahraničními novinkami v oboru a s příklady dobré praxe z oblasti spolupráce školského a firemního sektoru v zahraničí, • rozšířit povědomí o projektu mezi co největší množství cílové skupiny. Tato metodika je výchozím materiálem pro realizaci praktického vyučování žáků středních odborných škol a středních odborných učilišť primárně zapojených do projektu. Předpokladem ovšem je, že využitelnost nezůstane pouze v rámci zapojených škol a na ně navázaných partnerských společností, ale že bude rozšířena také mezi další školy a zaměstnavatele v regionu a stane se tak dlouhodobě prospěšným dokumentem, který povede ke zlepšení situace na poli praktického vyučování. Je zde nutno připomenout, že Metodika realizace praktického vyučování je všeobecným dokumentem, který není schopen obsáhnout všechna specifika systému realizace praktického vyučování, která jsou na úrovni jednotlivých škol řešena zcela individuálně. Proto je k ní třeba přistupovat pouze jako k návodnému popisu, jak může systém realizace praktického vyučování vypadat.

4

5

evropský

evropský





1. Praktické vyučování na středních odborných školách a středních odborných učilištích Zákon č. 331/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon) v aktuálním znění vymezuje tři stupně středního vzdělání, které se dále dělí na obory označené kódy. Ty rozlišují jednotlivé obory dle stupně vzdělání, charakteru přípravy a obtížnosti studia. Obory členíme do kategorií vzdělání (velké písmeno v kódu oboru, u některých i následující číslo) a do skupin oborů dle obsahové příbuznosti (první dvojčíslí v kódu). Stupně vzdělání jsou: a) střední vzdělání Střední vzdělání získává žák po ukončení vzdělávacího programu v délce 1 či 2 let v denní formě vzdělávání. Tento stupeň neposkytuje výuční list ani maturitní certifikát. Patří sem následující obory: •

J – Střední vzdělání bez maturity i výučního listu

Obory označené J jsou 2leté obory určené např. pro žáky bez studijních ambicí a jsou ukončeny závěrečnou zkouškou. Výstupem je pak závěrečné vysvědčení. •

C – Praktická škola

Obory označené C jsou 1 a 2leté obory pro žáky s těžšími a kombinovanými formami zdravotního postižení. Tato příprava není profesní a je zaměřena na jednoduché pomocné činnosti ve výrobě a službách a na osvojování základních dovedností pro život. Výstupem je vysvědčení. b) střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání s výučním listem získává žák po ukončení vzdělávacího programu v délce 2 či 3 let v denní formě vzdělávání nebo zkráceného studia pro získání středního vzdělání s výučním listem. Patří sem následující obory: •

H – Střední odborné vzdělání s výučním listem

Obory označené H jsou 3leté obory středních odborných učilišť. Absolventi po ukončení získají výuční list a mohou pokračovat ve studiu v nástavbových oborech a získat tak i maturitní vzdělání. 6

7

evropský

evropský




•


o 4letá – K/4 – přijímáni jsou žáci po ukončení 9. ročníku základní školy,

E – Nižší střední odborné vzdělání

o 6letá – K/6 – přijímáni jsou žáci po ukončení 7. ročníku základní školy,

Obory označené E jsou 2 nebo 3leté obory, jejich nároky na všeobecné i odborné složky vzdělání jsou snížené. Tyto obory připravují žáky pro výkon jednoduchých prací v dělnických povoláních a ve službách. Výstupem je výuční list. Tyto obory jsou určeny pro absolventy speciálních základních škol a žáky, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než devátém ročníku základní školy. c) střední vzdělání s maturitní zkouškou Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák po úspěšném ukončení šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let v denní formě vzdělávání, vzdělávacího programu v délce 2 let v denní formě vzdělávání či zkráceného studia. Patří sem: •

M – Úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení)

Obory označené M mají profesní charakter a trvají 4 roky v denní formě vzdělávání. Absolventi získávají maturitní vysvědčení a mohou pokračovat ve vyšším odborném vzdělání či vysokoškolském. •

L/O – Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou

Tyto obory připravují žáky pro náročná dělnická povolání a nižší řídící funkce. V denní formě vzdělávání trvají 4 roky a jejich součástí je odborný výcvik. Absolventi získávají maturitní vysvědčení i výuční list a mohou pokračovat ve vyšším odborném či vysokoškolském vzdělání. •

L/5 – Úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou (nástavbové studium)

Obory označené L/5 jsou určeny pouze pro vyučené absolventy tříletých oborů. V denní formě trvá toto vzdělání 2 roky. Návaznost oborů je stanovena vládním nařízením. Absolventi získávání maturitní vysvědčení a mohou tak pokračovat v dalším vzdělávání. •

K – Úplné střední všeobecné vzdělání (v gymnáziích)

Obory označené písmenem K poskytují neprofesní vzdělávání a připravují absolventy pro studium na vyšší odborné či vysoké škole. Gymnázia dělíme na:

8

o 8letá – K/8 – přijímání jsou žáci po ukončení 5. ročníku základní školy. •

P – Vyšší odborné vzdělání v konzervatoři

Obory označené písmenem P představují 6leté umělecké obory, do nichž jsou přijímáni žáci po ukončení 7. ročníku základní školy, a 8leté v oboru tanec, do nichž jsou přijímáni žáci po ukončení 5. ročníku základní školy. Absolventi získávají vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři a diplom absolventa konzervatoře. Za svým jménem mohou uvádět označení „diplomovaný specialista“ (DiS.). Vzdělávání lze ukončit i vykonáním maturitní zkoušky po 4. ročníku, v oboru tanec po 8. ročníku. Vzdělávání ve střední škole se dle školského zákona člení na: •

teoretické vyučování,

•

praktické vyučování,

•

výchovu mimo vyučování.

Praktické vyučování se člení na: •

odborný výcvik,

•

cvičení,

•

učební praxi,

•

odbornou nebo uměleckou praxi,

•

sportovní přípravu,

a to podle jednotlivých oborů vzdělání. Odborná nebo umělecká praxe a sportovní příprava může být uskutečňována také v rámci školních prázdnin (např. u oborů týkajících se zemědělství či cestovního ruchu, kdy z organizačních důvodů nelze praxi uskutečňovat v průběhu školního vyučování), a to po dobu stanovenou rámcovým vzdělávacím programem. 9

evropský

evropský




Podíl praktického vyučování je bohužel v některých případech snižován, a to i u učebních oborů, v nichž je praktická část nedílnou součástí studia. Tento vývoj je navíc kontraproduktivní, neboť požadavky zaměstnavatelů na absolventy jsou zaměřeny na zručnost, samostatnost, schopnost kvalitně plnit zadané pracovní úkoly, umět pracovat se stroji a zařízením apod., tedy na dovednosti, které žák získává právě při praktickém vyučování.

1.1 Praktické vyučování a jeho role ve vzdělávání Praktické vyučování je uskutečňováno buď ve školách a školských zařízeních (pro žáky prvních ročníků), nebo na pracovištích fyzických a právnických osob, jež mají oprávnění k činnosti, která souvisí s daným oborem vzdělání, a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání v rozsahu stanoveném v § 65 školského zákona a § 12 vyhlášky MŠMT č. 13/2005 Sb. Dle uvedené vyhlášky má smlouva obsahovat minimálně: a) druh činností, které bude žák při praktickém vyučování vykonávat, b) místo konání praktického vyučování, c) časový rozvrh praktického vyučování, délku a den zahájení, d) počet žáků, kteří se praktického vyučování zúčastňují, e) poskytování nástrojů a nářadí používaných při praktickém vyučování, způsob dopravy žáka do místa výkonu praktického vyučování, f ) způsob odměňování za produktivní práci, g) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, vč. Ochranných opatření, která musí být přijata, zejména s uvedením osobních ochranných pracovních prostředků. Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení Zákona č. 375/2011, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V oborech vzdělání, v nichž se dosahuje středního vzdělání s výučním listem, je praktická zkouška z odborného výcviku součástí závěrečné zkoušky spolu s písemnou a ústní zkouškou. 10


1.1.1 Odborný výcvik Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků, zhotovení výrobků, ve výkonu služeb či ve výkonu prací, jež mají materiální hodnotu. Je realizován v rámci vyučovacího předmětu. Jeho rozsah je stanoven týdenním rozvrhem vyučovacích hodin. Vyučovací hodina je školským zákonem stanovena na 60 minut. Vyučovací den nesmí být v prvním ročníku delší než 6 a v dalších ročnících delší než 7 vyučovacích hodin. Odborný výcvik probíhá v odborných učebnách škol a školských zařízení nebo na pracovištích fyzických a právnických osob. Ve školách a školských zařízeních je vyučován učiteli odborného výcviku, na pracovištích fyzických a právnických osob je veden a dozorován pověřeným zaměstnancem této fyzické či právnické osoby, tzv. instruktorů, kteří mohou současně vést nejvýše 3 žáky. 1.1.2 Učební praxe Učební praxe je realizována v rámci vyučovacího předmětu. Její rozsah je stanoven týdenním rozvrhem vyučovacích hodin. Vyučovací hodina je školským zákonem stanovena na 45 minut. Učební praxe probíhá v odborných učebnách škol a školských zařízení nebo na pracovištích fyzických a právnických osob. Ve školách a školských zařízeních je vyučována učiteli praktického vyučování nebo učiteli odborných předmětu, na pracovištích fyzických a právnických osob je vedena a dozorována zaměstnancem této fyzické či právnické osoby, tzv. instruktorem. 1.1.3 Odborná praxe Odborná praxe se provádí v rozsahu, který je stanoven týdenním rozvrhem vyučovacích hodin. Vyučovací hodina je školským zákonem stanovena na 60 minut. Souvislá odborná praxe probíhá v rozsahu dvou až čtyř týdnů souvisle, může probíhat i rozděleně (obvykle v rámci časové rezervy stanovené učebními dokumenty). Souvislá odborná praxe probíhá ve školách, školských zařízeních a na pracovištích fyzických a právnických osob. Ve školách a školských zařízeních je vyučována učiteli praktického vyučování nebo učiteli odborných předmětů, na pracovištích fyzických a právnických osob je vedena a dozorována zaměstnancem této fyzické či právnické osoby, tzv. instruktorem.

11

evropský

evropský




1.1.4 Cvičení Cvičení je praktickou částí vyučovacího předmětu a jeho rozsah je stanoven v učebním plánu počtem týdenních vyučovacích hodin. Vyučovací hodina je školským zákonem stanovena na 45 minut. Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají příslušné dovednosti. Cvičení probíhá v odborných učebnách školy pod vedením učitelů odborných předmětů nebo učitelů praktického vyučování.

1.2 Délka praktického vyučování Délka praktického vyučování je různá v závislosti na tom, zda se jedná o maturitní či učební obor. Odlišnosti se vyskytují také na úrovni jednotlivých oborů. Délka praktického vyučování u maturitních oborů má spíše symbolický charakter a v této oblasti je především problém praktického vyučování. Žákům druhých a třetích ročníků studujícím učební obory spadající do středního odborného vzdělání s výučním listem (H) a nižšího středního odborného vzdělání (E) se v rámci školního roku střídá týden teoretického vyučování s týdnem vyučování praktického. Toto rovnoměrné rozložení teoretické a praktické přípravy dává žákům dobré předpoklady pro seznámení a sžití se s podnikovým prostředím a reálný rozvoj praktických dovedností. Toto samozřejmě platí pouze, pokud přístup všech zúčastněných osob, resp. subjektů, je zodpovědný a praktické vyučování tak plní svou podstatu. U čtyřletých maturitních oborů rozlišujeme tzv. učební a odbornou praxi. Učební praxe je vykonávání praktických činností ve škole žáky všech ročníků v rozsahu daném školními vzdělávacími programy (dále jen ŠVP) v rámci pravidelného vyučování. Odborná praxe je souvislá praxe vykonávaná u zaměstnavatele pod vedením učitelů či zaměstnanců těchto zaměstnavatelů (tzv. instruktorů) žáky všech ročníků v rozsahu 10–15 za rok. Odbornou praxi žáci často vykonávají v průběhu jarních měsíců (např. v rámci maturitních zkoušek vyšších ročníků) či letních prázdnin.


Pokud je odborný výcvik nebo odborná praxe vykonávána na pracovištích fyzických a právnických osob, jsou přestávky žáků shodné se zaměstnanci těchto osob, a to v souladu ustanovením zákoníku práce. Mladiství mají nárok na přestávku nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Tyto přestávky nejsou započítávány do doby trvání vyučovacích hodin. Ve smyslu zákoníku práce, který se vztahuje na žáky při praktickém vyučování, na základě školského zákona je počet hodin praktického vyučování v denní formě vzdělávání max. 7 hodin denně a celkový počet hodin praktického vyučování může být max. 35 hodin týdně.

1.3 Praktické vyučování vykonávané u zaměstnavatelů Praktické vyučování realizované u fyzických a právnických osob se uskutečňuje na základě smluvního vztahu mezi touto osobou a školou. Součástí smlouvy jsou také učební osnovy. Tyto jsou upraveny takovým způsobem, aby byl v rámci hodinových dotací na praxi splněn předpis daný ŠVP. Úpravy provádí učitelé odborného výcviku. Žáci, jejichž obor patří do skupiny H a E je ve smlouvě mezi školou a zaměstnavatelem zakotven bod, který zaměstnavatele zavazuje řídit se tematickými plány dané školy. Také je ve smlouvě zakotveno, že škola má možnost žáka přezkoušet každé čtvrtletí, pokud není zřejmé, že je tento tematický plán žákem plněn. V takovém případě žák 3 – 5 dní nepracuje u zaměstnavatele, ale má tzv. odbornou konzultaci v dílně školy, kde se potřebným dovednostem doučí a následuje jeho přezkoušení. Návrh smlouvy o zajištění praktického vyučování mezi školou a fyzickou či právnickou osobou je uveden v příloze tohoto dokumentu. 1.3.1 Praktické vyučování bez učitele odborné výchovy Žáci jsou u zaměstnavatelů pod dohledem pověřeného pracovníka fyzické nebo právnické osoby, tzv. instruktora či odborného garanta, u níž odbornou praxi vykonávají. Ten je do této funkce určen dohodou o pověření do funkce odborného garanta.

Dopolední vyučování praktického vyučování začíná nejdříve v 7 hodin, odpolední končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech pak může ředitel školy stanovit počátek dopoledního vyučování pro žáky druhých, třetích a čtvrtých ročníků na 6 hodin a konec odpoledního vyučování na 22 hodin. Pro druhé hodině odborného výcviku konaného ve škole či školském zařízení je zařazena přestávka v délce 25 minut.

Tento pracovník řídí práci jednotlivých žáků, kontroluje je a hodnotí. Jeho náplň práce u fyzické nebo právnické osoby je totožná či příbuzná se studijním či učebním oborem žáka, samozřejmě s ohledem na specifické podmínky daného podniku.

12

13

evropský

evropský





1.3.2 Praktické vyučování s učitelem odborné výchovy

3. průběžné a výstupní hodnocení konkrétního žáka,

Tento způsob praktického vyučování znamená, že v daném podniku pracuje celá skupina žáků pod dohledem učitele odborného výcviku. V jeho kompetenci je hodnocení žáků, většinou po dohodě s pracovníky podniku, a to vč. finančního ohodnocení žáků.

4. neustálý kontakt mezi podnikem a školou.

1.4 Cíle praktického vyučování

Největším přínosem systematicky řízeného praktického vyučování je kvantitativní i kvalitativní nárůst odborných i osobních kompetencí žáků. Žák po ukončení příslušné střední školy představuje pro potenciální zaměstnavatele atraktivnější pracovní sílu oproti žákovi, který praktické vyučování nepodstoupil. Po krátkém adaptačně-vzdělávacím procesu u zaměstnavatele se tak stává plnohodnotným a produktivním zaměstnancem, o něž podniky především stojí. Toto je dáno zaměřením podniků na zisk, který jim na základě kvalitativně i kvantitativně hodnotné práce jejich zaměstnanců plyne. Zapracování absolventa, který své praktické vyučování podstoupil v dostatečném rozsahu i kvalitě, je tak časově méně náročné a je tedy vyšší pravděpodobnost, že hodnotu přinášenou zaměstnavateli dříve přenese do své práce.

•

Spojení výchovy a vzdělávání s praxí,

•

důsledné osvojení příslušných dovedností,

•

osvojení si odborné terminologie, využívání technologické dokumentace,

•

osvojení a dodržování technologických postupů,

•

získání schopností využívat vědomosti v praxi,

1.5 Hodnocení praktického vyučování

•

doplnění a upevnění vědomostí a dovedností získaných v rámci teoretické výuky,

•

rozvoj samostatnosti a kreativity,

Hodnocení žáka v průběhu praktického vyučování provádí instruktor (odborný garant), který za něj u zaměstnavatele zodpovídá a dozoruje jej. Toto hodnocení je doplňkové k hodnocení celkovému.

•

možnost seznámení se s organizací a činností konkrétního podniku a s jeho provozem,

•

možnost naučit se kriticky hodnotit svou práci,

•

rozvoj komunikace a týmové spolupráce,

•

osvojit a dodržovat zásady hygieny, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a zásady první pomoci,

•

podpora zájmu o zapojení se do pracovního procesu na studované profesi,

•

zacházet hospodárně s veškerými surovinami a energetickými zdroji, atd.

Styčnými body pro realizaci praktického vyučování jsou: 1. rozsah od–do, tedy pracovní doba a celková doba trvání praktického vyučování,

Průběh praktického vyučování u zaměstnavatele je veden v Deníku evidence praktického vyučování. Do něj je zaznamenáváno také např. školení bezpečnosti práce, výše odměny za produktivní práci apod. Deník žák pravidelně předkládá učiteli odborného výcviku ke kontrole. Na konci pololetí pak instruktor (odborný garant) zhodnotí práci žáka na pracovišti a navrhne jeho hodnocení.

1.6 Odměna za produktivní činnost vykonávanou žákem Školský zákon stanovuje, že pokud žák pro fyzickou či právnickou osobu vykonává produktivní činnost (tzn. činnost, která přináší příjem), vyplácí tato osoba z takto získaných prostředků žákovi odměnu za produktivní činnost. Její výši stanoví zaměstnavatel dle rozsahu a kvality činnosti a může ji také konzultovat s vedoucími představiteli školy. Její minimální výše je školským zákonem stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin na 30 % minimální mzdy. Při jiné délce týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák produktivní činnost nevykonával po dobu celého měsíce, je tato odměna úměrně upravena.

2. obsah činností dle osnov konkrétního oboru, 14

15

evropský

evropský





1.7 Situace na úrovni praktického vyučování v posledních 20 letech

1.8 Analýza situace praktického vyučování v Jihomoravském kraji

Celkový obsah vzdělávání byl před rokem 1989 stanoven vzdělávacími dokumenty, které byly vypracovávány na národní úrovni a byly pro všechny školy stejné. Spolupráce se zaměstnavateli byla na úrovni praktického vyučování spíše formální a to z důvodu, že většina podniků byla státní a trh práce reálně neexistoval. Mezi žáky přijímanými ke studiu na střední školy byl dodržován poměr 60 % míst na učilištích a 40 % na středních odborných školách a gymnáziích. Společně s tím umožnila naše republika jako jedna z prvních v Evropě absolventům učilišť možnost získat maturitu a nastoupit tak na vysokou školu.

Téměř všechny střední školy v Jihomoravském kraji mají navázánu spolupráci se zaměstnavateli, některé dokonce se zaměstnavateli z jiných zemí. S těmito rozvíjejí aktivity na úrovni realizací praktického vyučování. Spolupráce začíná již při nabídce učebních oborů žákům základních škol, pokračuje jejich podporou během studia, nabídkou individuálních praxí a končí uzavíráním pracovních smluv s absolventy. U studijních oborů převažují jako sociální partneři instituce pokračujícího vzdělávání či instituce veřejné správy atd.

Po roce 1989 bylo praktické vyučování přesunuto do školních dílen a možnost poznání reálného pracovního prostředí tím byla snížena. Spolupráce škol a podniků byla narušena, což vedlo ke zpřetrhání vazeb mezi nimi. Školní vybavení v průběhu let zastarávalo a praktické vyučování tak začalo ztrácet na významu pro budoucí uplatnění absolventů. Na počátku 90. let přebralo odpovědnost za vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT). To značně zvýšilo kompetence jednotlivým školám, bylo umožněno zakládat soukromé a církevní školy a střední odborné školství doznalo velkých změn, co se týče struktury i rozmanitosti vzdělávacích příležitostí pro žáky. V průběhu let došlo k formování strategických cílů, vznikaly nové dokumenty, z nich vycházejí konkrétní realizační plány rezortu (např. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, tzv. Bílá kniha nebo Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, kde byly stanoveny cíle o spolupráci a partnerství škol a podniků). MŠMT vydává pro jednotlivé obory středního vzdělávání rámcové vzdělávací programy. Tyto základní pedagogické dokumenty vymezují státem stanovený povinný rámec vzdělávání a jsou základem pro hodnocení výsledků vzdělávání. Těmito rámcovými vzdělávacími programy se pak řídí ŠVP, podle nichž probíhá výuka na jednotlivých školách. Dlouhodobým trendem je stagnace spolupráce a komunikace mezi školami a zaměstnavateli. Partnerství, která fungují dlouhodobě, jsou na dobré úrovni, ovšem pouze v omezeném okruhu subjektů. Zájem nově oslovovaných podniků o ovlivňování úrovně vzdělávání žáků na středním stupni vzdělávání je relativně nízký a dosti často vykazuje nedostatečnou míru součinnosti, kdy aktivní zapojení podniků je až při získávání absolventů. Na základě výše uvedeného dochází k tomu, že na trh práce vstupují absolventi, kteří nemají praktické zkušenosti ve svém oboru, a tudíž neodpovídají požadavkům a potřebám zaměstnavatelů na ně kladeným.

Ovšem navazování kontaktů s novými zaměstnavateli, kteří by byli ochotni se aktivně zapojit do praktického vyučování a jejichž přínos by byl opravdu skutečný, je často problematické. I přes toto se školy neustále snaží získávat informace o nových potenciálních partnerských subjektech pro své žáky a následně i absolventy. Jihomoravský kraj má významný ekonomický potenciál, kdy okolí Brna tradičně zaujímá významné postavení v ekonomice kraje díky své průmyslové tradici (na celkové hrubé přidané hodnotě se podílí 28,4 %). Jižní oblast kraje vyniká dalším tradičním odvětvím, kterým je zemědělství (podílí se 1,8 % na celkové hrubé přidané hodnotě). Dále je zde také dosti vysoké zastoupení stavebnictví (9,4 % hrubé přidané hodnoty) a služby se na hrubé přidané hodnotě podílejí 60,3 %. Nejvíce osob bylo na konci roku v Jihomoravském kraji zaměstnáno tradičně ve zpracovatelském průmyslu, následuje velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel a stavebnictví. Naopak nejméně osob je dlouhodobě zaměstnáno v těžbě a dobývání, činnostech v oblasti nemovitostí či zásobování vodou, činnosti související s odpady. Co se týče organizační statistiky, bylo k 31. 12. 2010 evidováno nejvíce subjektů z oblasti Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, Profesní, vědecké a technické činnosti a Průmysl. Naopak výrazně nejméně ekonomických subjektů bylo z oblasti Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů.

Proto je důležité ve spolupráci se sociálními partnery, tedy zástupci zaměstnavatelů, realizovat praktickou výuku přímo na jejich pracovištích, kde budou žáci zapojeni přímo do reálného pracovního prostředí, a to především v rámci středních odborných učilišť, v nichž praktická výuka zabírá přibližně polovinu vyučovacích hodin. 16

17

evropský

evropský




1.8.1 Doporučení ke zkvalitnění praktického vyučování Kvalitativní rozvoj systému praktického vyučování v Jihomoravském kraji může být podpořen např. následujícími faktory: 1. Přenos informací mezi podnikatelskou praxí a školním prostředím Jednotlivé formy praktického vyučování nejsou pouhým povinným prvkem středoškolského vzdělání, ale jejich přínos by měl být chápán také jako nástroj pro kontinuální přenos informací mezi podnikatelskou sférou, tedy praxí, a školou, jakožto teoretickou rovinou. Tato výměna informací je tak jednou ze záruk co možná nejkvalitnější přípravy budoucích absolventů a zaměstnanců. 2. Zvyšování morálního kreditu vzdělávání Hodnota vzdělávání, jakožto příprava mladých lidí, budoucích zaměstnanců na výkon povolání, je žáky vnímána velmi rozporuplně. Řada z nich totiž nevidí vzdělávání a jeho výsledek jako cestu k budoucímu spokojenému životu, profesnímu naplnění. Tento fakt nelez přehlížet a je potřeba k němu přistupovat aktivně a řešit jej. Mimo jiné je třeba zatraktivnit vzdělávání právě díky zvyšování hodnoty praktického vzdělávání zajištěním kvalitních praxí, kvalitních komunikací s podnikatelskými subjekty, jejich motivací pro spolupráci se školami apod. 3. Zvyšování kvality technického a materiálového vybavení škol


4. Rozvoj možností získávání profesních osvědčení Různá profesní osvědčení (např. řidičský průkaz vč. rozšíření na nákladní vozidla, traktory apod., osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice dle vyhlášky č. 50/1978 ve znění zákona č. 98/1982 Sb., atd.), která mohou žáci v rámci výuky na středním stupni vzdělání získat, mohou značným způsobem ovlivnit jejich šance, jakožto budoucích absolventů, na získání profesního uplatnění. Navíc pro výkon určitých povolání je získání konkrétního typu osvědčení dokonce nezbytnou podmínkou. Proto má získání takovýchto profesních osvědčení pro žáky mimořádný význam. Jednou z hlavních překážek jejich získávání je však často relativní finanční náročnost, jelikož tato osvědčení vydávají specializovaná vzdělávací zařízení, jejichž služby jsou zpoplatněny. Pokud se však absolvent uchází o zaměstnání a příslušné osvědčení nemá, je to pro případného zaměstnavatele finančně náročné z hlediska nutnosti vysílat jej na školení a přezkoušení. Absolvent je tak z tohoto pohledu nedostatečně připraven a na trhu práce tím znevýhodněn. Zde připadá v úvahu možnost získávat profesních osvědčení v rámci praktického vyučování u zaměstnavatelů, kdy by žáci mohli být zahrnováni do studijních skupin zaměstnanců v případě realizace hromadných školení k získání některých osvědčení. Zde ovšem je potřeba součinnost a ochota právě samotného zaměstnavatele na tuto možnost přistoupit a pomoci tak vzdělávacímu systému, žákům a v neposlední řadě také sám sobě v případě, že by daného žáka chtěl v budoucnu u sebe zaměstnat.

Vzhledem k tomu, že část praktického vyučování se uskutečňuje na půdě školy v odborných učebnách, je třeba, aby tyto měly dostatečné materiálové vybavení, s nímž mohou žáci pracovat, a také technické vybavení, tedy moderní přístroje sledující současný technologický vývoj, trenažéry apod. Vzhledem k finanční náročnosti pro danou školu je však sledování novinek a pokroku na úrovni vlastního vybavení velmi problematické a někdy takřka nereálné, což značně ovlivňuje kvalitu praktické výuky, která má právě být nahrazena absolvováním praxe u zaměstnavatele, který si vyšší kvalitu přístrojů může dovolit. Ovšem z hlediska škol je třeba také pracovat na rozvoji kvality praktického vyučování konaného právě na školách a to především pořizováním nových typů učebních pomůcek, jakými jsou např. simulační CNC stroje, tvorbou a inovací nových a stávajících výukových programů pro využití e-learningového prostředí atd.

18

19

evropský



1.9 SWOT analýza problematiky praktického vyučování

+ -

+ evropský


V rámci dosavadní komunikace se zástupci škol i zaměstnavatelů lez definovat základní silné a slabé stránky, které s realizací praktického vyučování souvisí, a samozřejmě určit také možné příležitosti a hrozby, které jsou s tímto systémem spojeny.

1.9.1 Silné stránky

K silným stránkám systému realizace praktického vyučování můžeme řadit především:

• pravidelnost konání během celého školního roku, • různorodost podniků v regionech a tím i různorodost možnosti realizace praxí, • odměna žákům za produktivní práci jakožto motivační prvek pro ně.

1.9.2 Slabé stránky

Slabých stránek má systém realizace praktického vyučování podstatně více než stránek silných. Zde jsou uvedeny ty nejdůležitější:

• praxe je realizována většinou pouze u jednoho zaměstnavatele, • stanovené učební osnovy jsou obtížně naplňovány, • praxe jsou krátkodobé, což je neefektivní z důvodu časové náročnosti zaškolení, • u zaměstnavatele na žáky dohlíží většinou instruktor či odborný garant, je zde tedy nedostatečný dohled pracovníka školy, • produktivita práce žáků během praxe není tak vysoká, jak se očekává, • problémy s požadavky kladenými na žáky a představami žáků a jejich přístupem, • materiální a technická vybavenost školy pro praktické vyučování je nedostatečná, • zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců nemají dostatek volných kapacit pro umožnění praktického vyučování. 20


1.9.3 Příležitosti

K příležitostem spojeným s realizací praktického vyučování patří:

• obsah výuky je přibližován konkrétním potřebám trhu práce díky komunikaci mezi zaměstnavateli a školou, • odborníci z praxe slouží žákům jako odborní pedagogové a jejich přínos může být ještě zvýšen jejich návštěvami ve školách přímo v rámci výuky, • legislativní zajištění účasti zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách, • změna rozsahu a členění praktického vyučování, • zatraktivnění praktického vyučování pro žáky, • motivace podniků ke zkvalitňování vzdělávání, např. daňovým zvýhodněním, propagací apod.

-

1.9.4 Hrozby

Hrozby, které jsou spojeny s realizací praktického vyučování, jsou následující:

• slabá legislativní podpora, což znamená, že chybí právní rámec, který by vymezil odpovědnost a pravomoci jednotlivých účastníků, • špatný výběr zástupců zaměstnavatelů pro odborný dozor nad žáky, • pokles motivace žáků v důsledku nízké atraktivity náplně praktického vyučování, a to motivace ke vzdělávání obecně i motivace k uplatnění se v oboru, • pouhé formální dodržování osnov, • špatné zakomponování a nastavení praktického vyučování ve ŠVP, • hospodářská recese a s ní spojený pokles zájmu podniků o žáky nejen v rámci praktického vyučování ale i v rámci pracovního uplatnění, • nevyjasněná problematika vymezení odpovědnosti účastníků, tzn. škola, podnik, žák, při zajištění BOZP a odpovědnosti za škodu, • obava zaměstnavatelů o možnost úniku jejich know-how. 21

evropský

evropský





2. Průběh realizace praktického vyučování Průběh realizace praktického vyučování se na jednotlivých středních školách příliš neliší. Toto je dáno především legislativou, která upravuje praktické vyučování a která se vztahuje na všechny střední školy bez rozdílu, vliv mají také dlouholeté a zažité zkušenosti zástupců jednotlivých škol a v neposlední řadě je to též přístup zaměstnavatelů, který průběh realizace praktického vyučování do značné míry ovlivňuje. Další kapitoly v základu popisují nejvýznamnější aspekty, které souvisí se samotným průběhem realizace praktického vyučování.

2.1 Role v systému praktického vyučování Do systému realizace praktického vyučování vstupuje několik osob, resp. subjektů, které mají samozřejmě také rozhodující úlohu pro následné hodnocení výsledků realizovaných činností. Tato kapitola shrnuje základní kompetence těchto osob a subjektů, které v rámci praktického vyučování figurují. 2.1.1 Učitel praktického vyučování Jedná se o interního pracovníka školy, který především:

22

•

vede jednotlivé žáky systémem praktického vyučování,

•

konzultuje se žáky volbu pracoviště,

•

je hlavní osobou při stanovování individuálních cílů žáků,

•

zabezpečuje uzavírání smluv o zajištění praktického vyučování s konkrétním zaměstnavatelem (podpis však zajišťuje ředitel či jeho zástupce), zprostředkovává kontakt mezi oběma subjekty,

•

s odborným garantem řeší vzniklé nestandardní situace,

•

zadává a kontroluje výstupy z praktického vyučování, tzn. Zpráva z praktického vyučování, Deník evidence praktického vyučování atd., a poskytuje žákovi zpětnou vazbu,

•

provádí kontrolu na pracovišti, minimálně 1x měsíčně,

•

provádí individuální hodnocení žáka, 23

evropský

evropský





•

zodpovídá za dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, požární ochraně a hygieně práce,

•

žák je povinen docházet na pracoviště v předem stanovený čas a ohlásit se svému odbornému garantovi,

•

provádí pravidelnou hospitační činnost a vede hospitační záznamy.

•

žák je povinen dodržovat pracovní dobu,

•

žák je povinen nahlásit absenci v případě onemocnění odbornému garantovi i učiteli praktického vyučování, neomluvená absence má za následek kázeňský postih,

•

žák je povinen seznámit se s organizací a její činností.

2.1.2 Vedoucí praktického vyučování na pracovišti Vedoucí praktického vyučování na pracovišti zaměstnavatele je pověřenou osobou zaměstnavatele, tzv. instruktor či odborný garant. Tento vykonává následující: •

přímo vede žáka na konkrétním pracovišti, tzn. zadává mu úkoly a kontroluje jeho práci, plnění konkrétních úkolů, poskytuje mu zpětnou vazbu a hodnotí jej,

•

pomáhá žákovi stanovit individuální cíle na pracovišti,

•

sestavuje s žákem plán praktického vyučování u zaměstnavatele na sjednanou dobu, dle smlouvy o zajištění praktického vyučování,

•

seznamuje žáka s fungováním podniku, s etikou, pracovním prostředím a normami pracoviště,

•

ve spolupráci s učitelem praktického vyučování řeší případné nestandardní a problémové situace,

•

má právo si vyžádat kopie všech vypracovaných písemných materiálů žáka na pracovišti, tj. zprávu z praxe, praktické úkoly zadané školou apod.,

•

po ukončení praxe vypracovává písemné hodnocení jejího průběhu na formuláři dané školy (tzv. Potvrzení o absolvování praktického vyučování),

•

jednou měsíčně provádí hodnocení žáka známkou a určuje výši případné finanční odměny.

2.1.3 Žák •

Žák si vede Deník evidence praktického vyučování (názvy se v různých školách různí), do něhož zapisuje každodenní náplň práce, odpracované produktivní hodiny, hodnocení odborným garantem, který stvrzuje hodnocení i výši finanční odměny podpisem,

24

2.2 Administrace průběhu realizace praktického vyučování Vyjma žáka samotného, který má na průběh realizace praktického vyučování samozřejmě největší vliv, mají pro administraci průběhu realizace praktického vyučování u zaměstnavatelů velký význam ostatní 2 osoby, které se na jejím průběhu podílí, a to odborný garant a učitel praktického vyučování. Jedním ze stěžejních úkolů těchto pracovníků je správa komplexní dokumentace, která je s administrací průběhu praktického vyučování spojena. Ke stěžejním dokumentům v této oblasti patří, kromě smlouvy o zajištění praktického vyučování, také: •

evidence docházky a odměn žáka,

•

zpráva o průběhu praktického vyučování,

•

potvrzení o absolvování praktického vyučování.

2.3 Hospitace Hospitace má za úkol odhalit nedostatky ale i klady práce pedagogických pracovníků a řízení výchovně vzdělávacího procesu. Získává informace o úrovni výchovně vzdělávací práce, výsledcích práce výchovných pracovníků i žáků. Jde o zpětnou vazbu, která působí jako regulátor tohoto procesu v praktickém vyučování a má tak nenahraditelné místo v systému řízení škol. Kromě poznávání stavu praktického vyučování a zjišťování rozdílů mezi předpoklady a zkušenostmi tak také ovlivňuje a usměrňuje řídící proces i pedagogické pracovníky tak, aby účinnost a přínos praktického vyučování byly neustále systematicky zvyšovány.

25

evropský

evropský




Základem účinné hospitace je příprava, promyšlenost a vhodné zařazení. Každá hospitace tak musí mít konkrétní cíl, kterému odpovídají formy, metody, prostředky a organizační zajištění hospitace. Každá hospitace má 3 fáze: •

příprava – seznámení s učebním plánem, osnovami oboru a porovnání s rozpisem učiva a koordinačním plánem učitele praktického výcviku. V této fázi zjišťujeme, jak je učitel připraven na vyučování a na podmínky výuky.

•

samotná hospitace – jejím cílem je poznat a objektivně posoudit výsledky výchovy a vyučování žáků. Hospitace se provádí většinou kombinací pozorování, ústním či písemným prověřováním a zadáním prověrkové práce.

•

analýza a utřídění získaných poznatků – na základě této analýzy je možno kvalitně a účinně ovlivňovat průběh a výsledky praktického vyučování v rámci vlivu na žáky.

Hospitační záznam je výsledkem hospitace a podkladem pro analýzu, při níž zjišťujeme podstatu a příčiny pozorovaných jevů a na jejich základě posuzujeme jejich účinek na vyučovací proces. Je-li analýza provedena kvalifikovaně a objektivně, je hodnotným zdrojem poznání a praktických zkušeností.


3. Komplexní hodnocení průběhu praktického vyučování Hodnocení průběhu praktického vyučování, resp. hodnocení žáka při praktickém vyučování, musí být komplexní záležitostí a mělo by vycházet z poznatků odborného garanta, který žáka po celou dobu na pracovišti vede, a také z poznatků učitele praktického vyučování, který žáka vede v rámci praktického vyučování v dílnách školy. K hodnocení by měly být využívány všechny dokumenty, které s praktickým vyučováním souvisí a které jsou součástí této metodiky. Ideálně má hodnocení splňovat tyto základní charakteristiky: •

komplexnost – hodnocení má praktické vyučování obsáhnout jako celek a nemůže být založeno pouze na ojedinělých výsledcích práce žáka, ať již pozitivních či negativních, kterých žák v průběhu praktického vyučování dosáhl,

•

objektivnost – hodnocení má být spravedlivé a pro žáka motivující k dalším a lepším výkonům. Žák z něj musí být schopen určit, jaký přístup a výsledky jsou od něj v průběhu praktického vyučování očekávány a jaké v dosavadním průběhu naplnil či nenaplnil,

•

hodnocení nemá být založeno pouze na hodnocení známkou, což může být značně zkreslující. Naopak by mělo být založeno na podrobném rozboru průběhu a výsledků praxe a to nejlépe v rámci osobního pohovoru mezi žákem, učitelem praktického vyučování a odborným garantem.

3.1 Klasifikace výsledků praktického vyučování V současnosti je hodnocení praktického vyučování většinou prováděno známkou dle klasické školní stupnice. Jednotlivé stupně této klasifikace se dají velmi dobře vztáhnout kromě běžné výuky také na výsledky činnosti žáků při praktickém vyučování. Je ovšem potřebné, aby žák získal kromě prosté nic neříkající známky také zpětnou vazbu v podobě osobního pohovoru, kde budou žákovi předložena jeho pozitiva i negativa a možné návrhy zlepšení. Hodnocení by tak mělo mít mnohem komplexnější charakter, který žák jistě více ocení a který mu dá mnohem více, než pouhé jedno číslo. Jednotlivé stupně klasifikace a jejich definice jsou uvedeny níže.

26

27

evropský

evropský





3.1.3 Stupeň 3 (dobrý)

3.1.1 Stupeň 1 (výborný) •

žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně a plně chápe vztahy mezi nimi,

•

žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery,

•

žák pohotově vykonává požadované praktické i intelektuální činnosti,

•

•

žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení praktických i teoretických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí,

při vykonávání požadovaných praktických i intelektuálních činností projevuje žák nedostatky,

•

podstatnější nepřesnosti a chyby dovede žák za pomoci odborného garanta korigovat,

•

v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení praktických i teoretických úkolů se žák dopouští chyb,

•

žák uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů dle podnětů odborného garanta,

•

myšlení žáka je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby,

•

žák má v ústním i písemném projevu nedostatky,

•

žák je schopen samostatné práce dle návodu odborného garanta.

•

žák myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost,

•

ústní a písemný projev žáka je správný, přesný a výstižný,

•

výsledky činností žáka jsou kvalitní,

•

žák je schopen samostatné produktivní práce.

3.1.2 Stupeň 2 (chvalitebný) •

žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně,

•

žák pohotově vykonává požadované praktické i intelektuální činnosti,

•

žák samostatně a produktivně či dle menších podnětů uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení praktických i teoretických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí,

•

žák myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost,

•

3.1.4 Stupeň 4 (dostatečný) •

žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery,

•

při provádění požadovaných praktických i intelektuálních činností je žák málo pohotový a má větší nedostatky,

ústní a písemný projev žáka občas vykazuje menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti,

•

v uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení praktických i teoretických úkolů se u žáka vyskytují závažné chyby,

•

kvalita výsledků činnosti žáka je zpravidla bez podstatných nedostatků,

•

při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je žák nesamostatný,

•

žák je schopen samostatně či s menší pomocí produktivní práce.

•

v logice myšlení žáka se vyskytují závažné chyby, jeho myšlení není tvořivé,

•

ústní a písemný projev žáka má vážné nedostatky ve správnosti,

•

závažné chyby dovede žák s pomocí odborného garanta opravit.

28

29

evropský

evropský





3.2 Faktory ovlivňující průběh a výsledky praktického vyučování

3.1.5 Stupeň 5 (nedostatečně) •

žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné mezery,

•

dovednost žáka vykonávat požadované praktické i intelektuální činnosti má velmi podstatné nedostatky,

•

v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení praktických i teoretických úkolů se u žáka vyskytují závažné chyby,

•

při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí žák nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty odborného garanta,

•

žák neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky,

•

v ústním a písemném projevu má žák závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti,

•

kvalita výsledků činnosti žáka má vážné nedostatky,

Je však také důležité zmínit, že ne vždy je osvojená teorie zcela v souladu s praxí, především kvůli neustálému vývojovému pokroku, různým interním předpisům, praktickým a dlouholetým zkušenostem zaměstnanců podniků apod. Teorie je ovšem primárním stupem pro kvalitní a produktivní práci při praxi u zaměstnavatele. Rozpory mezi praxí a teorií zjištěné přímo v rámci praxe lze chápat jako cenné podněty pro úvahy a diskuzi v rámci teoretického vyučování.

•

žák nedovede chyby opravit ani s pomocí odborného garanta.

3.2.2 Výběr pracoviště rozhoduje o účelnosti praktického vyučování

Podrobnosti hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů. Kritériem hodnocení je hlavně pochopení principů podmiňujících funkci konkrétních pracovních zařízení a nástrojů, samostatnost a aktivní přístup k problematice, manuální zručnost, dodržování různých technologií a bezpečnosti práce, spolupráce, hospodárná manipulace s materiálem apod.

S faktory, které významnou měrou ovlivňují průběh a výsledky praxe, musí být žáci před jejím výkonem adekvátně seznámeni prostřednictvím učitelů praktického vyučování, aby pochopili jejich význam. Především jde o tyto základní faktory: 3.2.1 Teorie je základ Před započetím praktického vyučování přímo na pracovišti konkrétního zaměstnavatele je důležité seznámit se v rámci teoretického vyučování s dostatečným množstvím teoretických poznatků, díky nimž může žák vykonávat praktické činnosti a na nichž bude moci při své praxi stavět.

Při výběru vhodného pracoviště pro uskutečnění praktického vyučování se žák musí zamyslet nad tím, co jej zajímá, co je pro něj i pro studovaný obor přínosné, čemu by se chtěl po ukončení školy věnovat apod. Na tomto základě je teprve možné vybrat vhodné pracoviště. Při výběru pracoviště je také dobré i o společnosti zjistit co nejvíce relevantních informací, které žákovi s rozhodováním značně pomohou. K hlavním dostupným zdrojům patří jistě internet, ovšem je dobré zapojit také pedagogické pracovníky škol, kteří většinou informace mají, či se zeptat samotných pracovníků konkrétní společnosti. 3.2.3 Přizpůsobení se podnikovému prostředí Při vykonávání praktického vyučování je třeba, aby si byl žák vědom, že se musí přizpůsobit danému podnikovému prostředí a podmínkám konkrétního provozu či pracoviště, ať již jde o pracovní dobu, vykonávanou činnost, nezbytné pracovní oblečení, ochranné pracovní pomůcky apod.

30

31

evropský

evropský





Toto reálné prostředí umožňuje žákům naučit se komunikovat s dalšími pracovníky, zapojit se do kolektivu, spolupracovat a v neposlední řade získat zkušenosti a praktické dovednosti.

4. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v rámci praktického vyučování

3.2.4 Výstupy z praxe nejsou samoúčelné

4.1 Požadavky na bezpečnost a zdraví při práci a hygiena práce

V průběhu praktického vyučování mají žáci možnost kontinuálně konzultovat své činnosti s odborníky přímo z pracoviště. Právě díky této získané zpětné vazbě dochází k žádoucímu posunu na úrovni odborných dovedností a také ve vnímání sebe sama z pozice vhodnosti pracovní pozice pro budoucí pracovní uplatnění.

Prostory pro výuku praktického vyučování musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným

Po skončení praktického vyučování dochází formou komplexního hodnocení k definování jeho reálných výstupů. V hodnocení by se proto mělo objevit také shrnutí toho, co na úrovni praktického vyučování nejvíce oslovilo konkrétního žáka, jaký posun nastal ve vnímání studovaného oboru a činnosti na úrovni konkrétního pracovního místa apod. Takto postavené hodnocení je pro budoucí profesní uplatnění pro žáka mnohem účelnější než zmiňovaná známka, jakožto číslo, které samo o sobě nic nevyjadřuje. Žáka je vhodné také motivovat, aby si uvědomil, že dobrý praktikant je v podniku znovu vítán a že v budoucnu mu tu může být také nabídnuta dlouhodobější spolupráce, formou dlouhodobé praxe, letní brigády či samotná nabídka pracovního místa.

• vyhláškou č. 343/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, • nařízením vlády č. 93/2012, kterým se mění nařízení vlády č.361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a také ověření jejich znalostí musí být prokazatelné. Nácvik a procvičování praktických činností v rámci praktického vyučování musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé, tzn. zákoník práce, vyhláška č.288/2003 Sb.). Požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vychází ze souvisejících právních předmětů. Tyto požadavky se vztahují k výkonu konkrétní činnosti v rámci praktického vyučování a kromě toho jsou doplněny také o informace o možných rizicích ohrožení života a zdraví, kterým jsou žáci v rámci praktického vyučování vystaveni, a to včetně informace o opatřeních na ochranu před působením takových rizik.

32

33

evropský

evropský





4.2 Problematika bezpečnosti při realizaci praktického vyučování

znají specifika svých provozů, vědí, na jaké faktory je třeba především upozornit, na které je třeba klást zvláštní důraz, měli by nejlépe vědět, jak instruovat ostatní k předcházení těchto rizik, která mohou ohrozit bezpečí samotných žáků i jejich okolí, a zabránit tak vzniku nežádoucích škod na majetku dané společnosti. Neméně důležité je také značné zefektivnění činnosti žáků při praktickém vyučování.

Problematika bezpečnosti při realizaci praktického vyučování patří z dlouhodobého hlediska k nejvíce diskutovaným tématům spolupráce mezi podnikatelskou sférou a školami. Je tomu tak i přesto, že je tato problematika řešena v souladu s platnou legislativou a žáci po nástupu do školy absolvují základní proškolení. Diskuze probíhá především v oblastech: zodpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví samotnou, •

zajišťování osobních ochranných pracovních pomůcek, ošacení a dalšího nezbytného vybavení,

•

zodpovědnost za škody způsobené žáky při výkonu praktického vyučování.

Každý podnikatelský subjekt vytváří v rámci své činnosti jistá rizika poškození či ohrožení zdraví svých zaměstnanců. Míra rizika roste v profesích řemeslného charakteru, které jsou převážně spojeny s vyšší fyzickou námahou, prací s nejrůznějšími uživatelsky náročnými stroji a zařízeními atd. Při výkonu praktického vyučování je tak nutné zajistit, aby míra tohoto rizika ohrožení či poškození zdraví byla pro žáky přijatelná, tedy zajistit, aby žák nebyl při výkonu praktického vyučování ohrožován na životě a zdraví. Přestože se tato problematika může zdát jako samozřejmá, je třeba na zaměstnavatele neustále apelovat, aby tuto oblast pracovněprávních vztahů nepodceňovali, jelikož standard péče o bezpečnost a ochranu zdraví žáků při výkonu praktického vyučování jim přináší výhody do budoucna. Jedná se především o podněcování zájmu a motivace žáků o setrvání v oboru a o zájem pracovat v budoucnu v tomto podniku. Toto je důležité především v oborech, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, kam patří zejména strojírenství, elektrotechnika či hutnictví, a jejichž základní prioritou by právě mělo být zvýšení zájmu a pozornosti žáků. Obecně platí, že za bezpečnost žáka při výkonu praktického vyučování na pracovišti fyzické a právnické osoby zodpovídá právě zaměstnavatel, u něhož je toto praktické vyučování vykonáváno. S tím je samozřejmě spojena také povinnost zaměstnavatele seznámit daného žáka s pravidly bezpečnosti práce na daném pracovišti a konkrétním pracovním místě a zajistit dohled nad tímto žákem pověřeným a kvalifikovaným pracovníkem. Častokrát však dochází k tomu, že zaměstnavatelé přesouvají tuto zodpovědnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) na školu, ovšem je zde třeba poukázat na fakt, že z pohledu podniku a ochrany jeho zájmů je mnohem výhodnější vzít tuto zodpovědnost za svou. Zaměstnanci konkrétních podniků totiž nejlépe 34

Praxe je však jiná. Některé školy totiž v rámci standardizovaných smluv o zabezpečování praktického vyučování žáků u zaměstnavatelů zajišťují proškolení v oblasti BOZP sami, jelikož je tak v této smlouvě stanoveno. To s sebou samozřejmě nese řadu nedostatků obecných, např. obecnost školení, tzv. profesionální slepota apod., ale také další negativum, které souvisí se zvyšováním nákladů školy, které bezprostředně nesouvisí se vzděláváním jako takovým. Z těchto důvodů by školy měly na podniky apelovat, aby proškolování v oblasti BOZP bylo vedeno ze strany konkrétního podniku z důvodů výše uvedených. Škola musí v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyhodnotit prevenci a posoudit bezpečnostní opatření. I přesto, že jde o praxi vykonávanou na pracovišti fyzické či právnické osoby, jde totiž stále o výcvik a za zdraví žáků tak zodpovídá právě škola. Ta vede také evidenci případných pracovních úrazů a je zodpovědná za jejich vyšetření. Úraz se totiž nemusí přihodit pouze na pracovišti, ale také cestou na pracoviště, ve skladu či např. při převlékání.

4.3 Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných oděvů a obuvi Fyzická či právnická osoba, u níž žák vykonává praktické vyučování je povinna zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáka při tomto vyučování a to s ohledem na možné ohrožení jeho zdraví a života, k němuž může při výkonu praktického vyučování dojít. Tato povinnost je mj. upravena také částí zákoníku práce, který se týká poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (ochranné prostředky), pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (mycí prostředky) a ochranných nápojů. Zaměstnavatel, u něhož se praktické vyučování uskutečňuje je žákům povinen poskytnout ochranné prostředky, které žáka chrání před neodstranitelnými riziky či těmi, jež nelze dostatečně omezit technickými prostředky či opatřeními v organizaci práce. Povinnost poskytnutí ochranných prostředků tedy podmiňuje objektivní nemožnost odstranit či dostatečně omezit rizika. Je-li objektivně možné tato rizika odstranit či omezit, nemá zaměstnavatel povinnost žákům ochranné prostředky poskytnout, ovšem nese právní následky nedodržení této povinnosti. K ochranným prostředkům patří také pracovní oděv a obuv, které jsou poskytovány, pokud se praktické vyučování uskutečňuje v prostředí, ve kterém je oděv či obuv vystavena mimořádnému opotřebení či znečištění. 35

evropský

evropský




Bližší podmínky jsou stanoveny nařízením vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. V jeho přílohách je pak stanoven výčet ochranných prostředků a výčet prací a činností, které poskytování ochranných prostředků vyžadují. Co se týče mycích prostředků, jsou poskytovány v závislosti na zhodnocení rozsahu znečištění žáků při výkonu praktického vyučování či ohrožení dráždivými látkami (opět upraveno přílohou výše uvedeného nařízení vlády). Ochranné nápoje jsou poskytovány na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem. Rozsah a podmínky poskytování těchto nápojů nejsou v současné době stanoveny zvláštním právním předpisem, tím ovšem není dotčena povinnost jejich poskytování. Ochranné prostředky, pracovní oděvy, obuv, mycí prostředky a ochranné nápoje jsou poskytovány osobou, u níž je praktické vyučování uskutečňováno, bezplatně dle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Ve smlouvě však může být stanoveno, že právnická osoba vykonávající činnosti školy může osobě, u níž je praktické vyučování vykonáváno, náklady související s plněním povinnosti v oblasti BOZP uhradit.

4.4 Obsah školení v oblasti BOZP Obsah základního proškolení v oblasti BOZP je do jisté míry rozličný dle činnosti podniku, v němž bude žák praktické vyučování vykonávat. Všeobecně však lze definovat základní body, které by v rámci tohoto proškolení neměly chybět, přičemž se problematika BOZP prolíná celým průběhem praktického vyučování. 1. Objasnění pracovního postupu, vzbuzení zájmu Při prvním kontaktu žáka s podnikem, resp. jeho pracovním zařazením, je třeba mu vysvětlit, jaký pracovní postup bude v rámci své praxe používat, a to takovým způsobem, aby jej bez problémů pochopil. Kromě toho je třeba žákovi představit také účel tohoto pracovního postupu a jeho případnou návaznost na další postupy v rámci podniku. V rámci tohoto objasnění je třeba klást velký důraz na co možná největší názornost předávaných instrukcí a také na snahu získat a udržet pozornost žáka tak, aby pro něj práce byla co nejvíce poutavá a naplňující. Tento základní faktor do značné míry ovlivňuje, co bude praxe pro žáka znamenat, zda mu umožní nárůst odborných znalostí a dovedností, zvýší jeho budoucí zaměstnatelnost a bude danému podniku přinášet užitek.

36


2. Názorná ukázka správného a bezpečného pracovního postupu Kromě standardního proškolení v oblasti protipožární ochrany a ochrany zdraví a majetku je názorná ukázka správného a bezpečného pracovního postupu nejvýznamnější částí úvodní instruktáže ohledně bezpečné a zdraví neohrožující práce. Význam názorného předvedení správného a bezpečného pracovního postupu je významnější v rámci provozů a profesí, v nichž žáci přicházejí do styku s technologicky náročnějšími stroji a zařízeními, jejichž nesprávná obsluha může vést k nezanedbatelným škodám. Navíc existují v případě takovýchto zařízení většinou velmi specifické a nadstavbové pokyny v oblasti BOZP, které žákům musí být předány. 3. Průběžný dohled nad BOZP v průběhu celého praktického vyučování Pověřený zástupce zaměstnavatele (mistr, odborný garant, instruktor atd.) musí po celou dobu trvání praxe žáka sledovat jak výsledky jeho práce, tak i jeho schopnost ztotožnit se se základními normami BOZP platnými pro výkon dané profese. Pokud při jeho práci shledá nedostatky, je povinen jej o nich okamžitě informovat. Jen tak je možno se vyhnout nečekaným událostem či případným škodám na zdraví či majetku.

4.5 Evidence spojená s BOZP Vzhledem k tomu, jaký má BOZP význam a jaká je povaha zájmů, která je prostřednictvím BOZP chráněna, je třeba klást velký důraz na zvýšenou pozornost i adekvátní formu evidence významných událostí, které s BOZP souvisejí. K těmto účelům slouží ve škole tzv. Zápisník BOZP, který provází žáka po celou dobu jeho studia na škole. Zápisník by žák měl mít neustále při sobě a to i během praktického vyučování u zaměstnavatele. Do Zápisníku se zaznamenávají minimálně tyto informace: •

absolvovaná školení v oblasti BOZP ve škole – minimálně téma školení, jméno školitele, vč. podpisu, datum uskutečnění a podpis proškoleného žáka,

•

absolvovaná školení v oblasti BOZP v podniku – minimálně téma školení, jméno školitele, vč. podpisu, datum uskutečnění a podpis proškoleného žáka,

•

informace o pracovních úrazech, škodách na majetku a dalších nestandardních situacích, které vznikly ve vztahu k žákovi v oblasti BOZP v rámci praktického vyučování (ať již ve škole či u zaměstnavatele). 37

evropský

evropský




Řádně vedený Zápisník může žákovi v budoucnu sloužit při hledání pracovního uplatnění jako doklad prokazující jeho povědomí o významu oblasti BOZP při výkonu zaměstnání.

4.6 Řešení nestandardních situací v rámci praktického vyučování Ani obsáhlé a sebelépe provedené školení v oblasti BOZP nedokáže na sto procent zabránit vzniku úrazů a nestandardních situací. Je tedy třeba s touto možností počítat a mít připraven jasný postup případného řešení. Pracovní úrazy žáků jsou při výkonu praxe v podniku řešeny převážně dle příslušné směrnice daného podniku, která výkon této praxe upravuje a která se nevztahuje pouze na žáky vykonávající praxi, ale na všechny zaměstnance. Zaměstnavatel je dle této směrnice povinen zajistit nezbytné lékařské ošetření a o úrazu neprodleně informovat školu. Odpovědný pracovník školy dále musí realizovat následující kroky: •

informovat rodiče či zákonného zástupce žáka o pracovním úrazu a jeho závažnosti,

•

vyplnit Záznam o úrazu, který je využíván nejen pro vnitřní potřeby školy, ale také pro kontakt se zdravotní pojišťovnou zraněného (další vyhotovení zápisu je třeba zaslat České školní inspekci a referentovi BOZP zřizovatele školy). Záznam o úrazu, vč. vyplněného vzoru a manuálu pro práci s ním, je volně přístupný na stránkách České školní inspekce (www.csicr.cz). Záznamy o úrazech ve školách se od 1. 5. 2010 shromažďují výhradně elektronicky. Pomocí aplikace se formulář odešle přímo do informačního systému České školní inspekce (ČŠI), ostatním orgánům je zasílán dosavadní cestou. Formulář musí být opatřen zaručeným elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou (kvůli zabezpečení a zamezení zneužití), které si škola musí obstarat např. prostřednictvím České pošty, a.s. (viz zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, ve znění pozdějších předpisů). Od 1. 12. 2010 je pak možno předávat elektronická data ČŠI přímo ze školních informačních systémů, které mají komunikační rozhraní s ČŠI a nemusí tudíž pořizovat kvalifikovaný elektronický podpis a přepisovat data ze svého informačního systému do aplikace ČŠI.

V případě, že pracovní úraz vyžaduje delší léčbu, je žák povinen dodat po doléčení hodnotící zprávu od lékaře a také žádost o odškodnění.


Aktualizace záznamů o úrazech se vyhotovují v případě, že: •

úraz je smrtelný, přičemž k úmrtí došlo po vyhotovení záznamu o úrazu,

•

bylo poskytnuto odškodnění,

a zasílají se ČŠI dle vyhlášky č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění vyhlášky č. 57/2010 Sb. Tato aktualizace se provádí do již jednou vyplněného záznamu, vyplní se poslední část a znovu se odešle. Aktualizace se vyhotovuje bezprostředně potom, co se zpracovatel o důvodu aktualizace dozví, nejpozději však k 30. září následujícího školního roku. 4.6.1 Kniha úrazů V knize úrazů jsou evidovány všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví. Uvádí se zde: a) pořadové číslo úrazu, b) jméno, příjmení a datum narození zraněného, c) popis úrazu, d) popis události, při které k úrazu došlo, vč. data a místa události, e) zda a kým byl úraz ošetřen, f ) podpis zaměstnance školy, který provedl zápis, g) další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.

Odpovědný pracovník školy všechny materiály zkompletuje a připraví pro likvidátora škod. Žák je následně odškodněn a všechny související doklady jsou archivovány pro případnou budoucí kontrolu.

38

39

evropský

evropský




4.6.2 Záznam o úrazu


škola bez zbytečného odkladu hlášení o úrazu pojišťovně, u níž je škola pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků.

Záznam o úrazu je vyhotovován, jde-li o: a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole, b) smrtelný úraz (poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do 1 roku od vzniku úrazu). Na žádost zákonného zástupce žáka, zletilého žáka, zřizovatele, zdravotní pojišťovny žáka či příslušného inspektorátu ČŠI musí škola bezodkladně záznam o úrazu vyhotovit i v případech výše neuvedených. O úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole, vyhotoví škola záznam, pokud je pravděpodobné, že mu bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení tohoto záznamu předá škola zletilému žákovi či jeho zákonnému zástupci. Škola zasílá záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc (nejpozději do 5. dne následujícího měsíce): a) zřizovateli,

Škola předá bez zbytečného odkladu hlášení o úrazu příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce, příp. obvodnímu báňskému úřadu, pokud k úrazu došlo při praktickém vyučování žáků středních škol či praktické přípravě studentů vyšších odborných škol.

4.7 Legislativa problematiky BOZP při realizaci praktického vyučování Problematika BOZP je velmi širokou oblastí a proto ji upravuje řada legislativních opatření, které jsou často integrovány s úpravou o úloze praktického vyučování ve vzdělávacím systému jako takovou. Jedná se o: •

Zákon č. 331/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon) v platném znění,

•

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů v platném znění,

•

Vyhlášku č. 400/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatořích, ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb.,

•

Zákon č. 375/2011, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

•

Vyhlášku č. 343/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých,

•

Vyhlášku č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů,

•

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných osobních pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.

b) zdravotní pojišťovně žáka, c) příslušnému inspektorátu ČŠI. Záznam o smrtelném úrazu zasílá škola do 5 pracovních dní po podání hlášení o úrazu: a) zřizovateli, b) zdravotní pojišťovně žáka, c) příslušnému inspektorátu ČŠI, d) místně příslušnému útvaru Policie České republiky. 4.6.3 Hlášení úrazu Bez zbytečného odkladu podá škola hlášení o úrazu nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci. Pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl v souvislosti s úrazem spáchán trestný čin či přestupek, nebo pokud se jedná o smrtelný úraz, podá škola hlášení bez zbytečného odkladu místně příslušnému útvaru Policie České republiky. Dále předá 40

41

evropský

evropský





Závěr Základním úkolem praktického vyučování je získání odborných kompetencí v rámci studovaného oboru, naučit žáka, aby se v odborné problematice uměl orientovat, aby získal pracovní návyky a také manuální zručnost důležitou pro vykonávání budoucí profese. Žáci jsou praktickým vyučováním vedeni, aby získali vztah ke svému budoucímu povolání, odpovědnosti za vykonanou práci, týmové spolupráci, respektování svých spolupracovníků a jejich názorů apod. Pro budoucí rozvoj realizace praktického vyučování je zejména potřeba posílit roli a vliv sociálních partnerů, tedy zástupců zaměstnavatelů, profesních sdružení atd. a to nejen v rámci praktického vyučování, ale také při závěrečných a maturitních zkouškách. Tímto je možno zabránit absolventům, aby po vyučení opustili studovanou specializaci a zaměřili se na jiný obor, který je často neperspektivní. Praktické vyučování je základem každého řemesla, proto je třeba, aby žáci měli zajištěno odpovídající a kvalitní pracoviště, kde se bude praktické vyučování provádět. Na druhé straně je však také třeba zajistit, aby spolupráce byla na profesionální úrovni, povinnosti vyplývající z toho vztahu byly plněny a možnost výuky na pracovištích byla dostatečně ceněna. Kdysi váženým povoláním, jejichž výkon byl pro pracovníky ctí, by měl tento status být opět navrácen. Tato změna postoje ovšem vyžaduje také změnu názoru samotných zaměstnavatelů, kteří si často neuvědomují, že získání výučního listu či maturitního vysvědčení je teprve základem pro to, aby se z absolventa stal ve svém oboru odborník. Zaměstnavatelé totiž často od čerstvých absolventů očekávají, že budou mít znalosti a zkušenosti, které se však získávají teprve delší praxí. Proto tolik absolventů nezůstává ve svém oboru a přechází raději do sektoru, v němž mají větší šanci na uplatnění i bez praxe. Tato metodika uvádí základní fakta, která jsou se současným způsobem a trendem praktického vyučování spojena. Nejde tedy o příručku, která má definovat všechny náležitosti, které jsou s touto oblastí spojeny. Pro zástupce středních odborných škol a středních odborných učilišť, kteří se problematice realizace praktického vyučování již věnují, může sloužit jako pomůcka při představování systému realizace především zaměstnavatelům, s nimiž chtějí navázat spolupráci v této oblasti. Předpokladem je, že vytvořená metodika bude v rámci udržitelnosti projektu „Nauč se a uč“ dále rozšiřována o nové poznatky a bude tak schopna reflektovat změny, které se v tomto systému v následujících letech budou objevovat.

42

43

evropský

evropský





Přílohy

Příloha č. 1 Smlouva o zajištění praktického vyučování

Příloha č. 1: Smlouva o zajištění praktického vyučování Příloha č. 2: Dohoda o pověření do funkce odborného garanta/instruktora

Smlouva

Příloha č. 3: Deník evidence praktického vyučování Příloha č. 4: Záznam o úrazu Příloha č. 5: Potvrzení o absolvování praktického vyučování

o zajištění odborné praxe žáka střední školy na provozním pracovišti

uzavřená dle § 51 zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění (Občanský zákoník), dle zákona č. 331/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění (Školský zákon) a na základě ustanovení Vyhlášky č. 400/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatořích, ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb., uzavřená mezi

Příloha č. 6: Zápisník bezpečnosti práce zaměstnance

škola:

se sídlem:

Příloha č. 7: Kniha úrazů

IČ:

zastoupená:

Příloha č. 8: Hospitační záznam

telefon/e-mail/fax: (dále jen „škola) a společnost: se sídlem: IČ:

zastoupená:

telefon/e-mail/fax:

(dále jen „smluvní firma) I.

Předmět smlouvy

1. Předmětem smlouvy je zabezpečení praktického vyučování podle § 65 odst. 2 zákona Školského zákona pro žáky ………. ročníku, oboru vzdělávání ………………………………, druh činnosti ……………………………………….

II.

Místo a doba konání praktického vyučování

1. Praktické vyučování se uskuteční na …………………………………………………………. pod vedením pověřených zaměstnanců – instruktorů ………………………………………. podle učebních osnov a v souladu s učebními plány v době školního vyučování ve dnech ……………………………………… v délce 7 hodin denně.

2. Přesčasová práce žáka je zakázána. Žák se bude první den odborné praxe hlásit v 8:00 hod. u instruktora, který navrhne další rozvržení doby výkonu odborné praxe s přihlédnutím k pracovní době. Délka pracovní doby se řídí Zákoníkem práce.

44

45

V.

evropský

evropský


INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ III.

1. Škola:

Povinnosti smluvních stran

a) poučí žáky o jejich povinnostech při plnění osnov praktického vyučování v prostorách pracoviště a přilehlých prostorech (poučení žáka se bude rovněž týkat povinnosti dodržovat řádnou docházku a povinnosti nahradit smluvní firmě škodu způsobenou při praktickém vyučování nebo v přímé v souvislosti s ním),

b) zajistí pro smluvní firmu učební osnovy a koncepci odborného výcviku, kterou prokonzultuje předem s odpovědným zástupcem smluvní firmy,

c) určí učitele odborného výcviku, který bude spolupracovat s pověřeným zaměstnancem smluvní firmy při konkrétní organizaci odborného výcviku a hodnocení žáků.

Závěrečná ustanovení

sociální 1. V případě změny právních předpisů se zavazují obě strany uzavřít písemný dodatek k této smlouvě, bude-li některé fond v ČR ustanovení této smlouvy v rozporu s novou právní úpravou.

INVESTICE VZDĚLÁVÁNÍ 2. Tato smlouva může být ukončena dohodou stran DO ROZVOJE či písemnou výpovědí jedné ze smluvních stran. Smluvní strany mohou smlouvu vypovědět po písemném upozornění v případě, že druhá strana neplní závazky vyplývající z této smlouvy. Výpověď smlouvy je účinná okamžikem jejího doručení druhé smluvní straně. 3. Smlouva je vyhotovena ve třech vyhotovení, z nichž dvě obdrží smluvní firma a jedno škola.

4. Případné změny v organizaci praktického vyučování žáků, které nejsou obsahem této smlouvy, budou dohodnuty oprávněnými zástupci obou smluvních stran a poté upraveny ve formě písemného dodatku ke smlouvě. 5. Smlouva se uzavírá na dobu určitou s účinností do ………………………….. (viz. Příloha č. 1).

6. Na žáky se při praktickém vyučování podle § 65 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

7. Smluvní strany prohlašují, že tato smlouva byla sepsána podle jejich skutečné a svobodné vůle. Smlouvu přečetly, s jejím obsahem souhlasí, na důkaz čehož připojují vlastnoruční podpisy. V ………………… dne ………………………………….

2. Smluvní firma:

a) zabezpečí podmínky pro výkon praxe v prostorách pracoviště, zajistí vhodnou cvičnou práci a materiál pro výuku,

b) pověří konkrétního zaměstnance smluvní firmy - instruktora ke spolupráci s učitelem odborného výcviku při vlastní organizací odborného výcviku a hodnocení žáků

c) seznámí žáka s pracovištěm, provede instruktáž a školení BOZP a PO pro podmínky pracoviště, o čemž provede zápis, který podepíší školení žáci a osoba provádějící školení. V případě, že žák porušuje předpisy BOZP a PO, neomluveně se nedostaví k výkonu praxe nebo se zhorší jeho prospěch, smluvní firma informuje bezodkladně školu, aby mohla být přijata účinná výchovná opatření,

.............................................................. smluvní firma zástupce funkce

........................................................ škola

zástupce

funkce

d) určí konkrétního zaměstnance smluvní firmy, který odpovídá za výuku praktického vyučování a za dodržování předpisů BOZP a PO,

e) zajistí vybavení žáka potřebným nářadím a nástroji a poskytne na danou práci nutné ochranné pomůcky a prostředky k zajištění bezpečnosti jejich práce, f) seznámí své vedoucí pracovníky provozu s cílem, významem a podmínkami praktické výuky žáka,

g) zavazuje se ke spolupráci s pověřeným učitelem odborného výcviku při konkrétní organizaci odborného výcviku a hodnocení žáků, zejména v případech neomluvené absence nebo jiné činnosti žáka, která je v rozporu se školním a pracovním řádem a umožní učiteli odborného výcviku 1x týdně navštívit pracoviště žáka,

h) uhradí žákům škodu, která jim vznikne při odborném výcviku anebo v přímé souvislosti s ním,

i) poskytne žákům nebo pedagogickým pracovníkům školy podle možností odborné materiály, které by bylo možné využít pro výuku.

IV.

Odměňování žáků za produktivní činnost

1. Výkon cvičné práce není produktivní činností ve smyslu ust. § 122 odst. 1 Školského zákona, proto žákům nebude poskytována za jejich činnost odměna.

V.

Závěrečná ustanovení

1. V případě změny právních předpisů se zavazují obě strany uzavřít písemný dodatek k této smlouvě, bude-li některé ustanovení této smlouvy v rozporu s novou právní úpravou.

2. Tato smlouva může být ukončena dohodou stran či písemnou výpovědí jedné ze smluvních stran. Smluvní strany mohou smlouvu vypovědět po písemném upozornění v případě, že druhá strana neplní závazky vyplývající z této smlouvy. Výpověď smlouvy je účinná okamžikem jejího doručení druhé smluvní straně. 3. Smlouva je vyhotovena ve třech vyhotovení, z nichž dvě obdrží smluvní firma a jedno škola.

4. Případné změny v organizaci praktického vyučování žáků, které nejsou obsahem této smlouvy, budou dohodnuty oprávněnými zástupci obou smluvních stran a poté upraveny ve46 formě písemného dodatku ke smlouvě. 5. Smlouva se uzavírá na dobu určitou s účinností do ………………………….. (viz. Příloha č. 1).

47

evropský

evropský





Příloha č. 2 Dohoda o pověření do funkce odborného garanta/instruktora

Příloha č. 1

I. Identifikace žáka, místo výkonu odborné práce a její délka Jméno žáka

Datum narození

Bydliště

Obor a třída

Dohoda

……………………………………………………………………………………………………………………………………

o pověření do funkce odborného garanta/instruktora

…………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. Místo výkonu odborné praxe

Náplň odborné praxe

Odborný garant

……………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………. Doba trvání odborné praxe: od……………………………….. do ………………………………………. II. Požadavky na cíl a obsah – náplň odborné praxe

uzavřená mezi škola:

se sídlem: IČ:

zastoupená:

telefon/e-mail/fax: (dále jen „škola) a společnost: se sídlem: IČ:

zastoupená:

telefon/e-mail/fax:

(dále jen „smluvní firma) 1. Škola a smluvní firma spolu dne ……………………….. uzavřely smlouvu o zajištění odborné praxe pro žáky školy, podle níž smluvní firma umožní žákům školy ve firmě odbornou praxi vykonávat pod vedením a dohledem odborného garanta/instruktora. 2. Odborný garant/instruktor se zavazuje, že bude zajišťovat bezpečnost žáků a jejich morální a odborný růst.

3. Souběžně s plněním úkolů vyplývajících z jeho pracovního zařazení ve smluvní firmě, se odborný garant/instruktor zavazuje také k činnostem dle této smlouvy a k plnění zejména těchto základních povinností:

a) bude dbát na to, aby žáci byli zaměstnávání odbornými pracemi rámcově vymezenými učební osnovou odborné praxe. Se všemi potřebnými dokumenty seznámí odborného garanta/instruktora pře zahájením jeho činnosti škola, b) bude důsledně dbát na dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na pořádek a hygienu na pracovišti,

c) povede osobním příkladem žáky k dodržování a maximálnímu využívání pracovní doby a ke kvalitnímu plnění uložených úkolů, d) povede evidenci docházky a denně bude kontrolovat záznamy žáků v pracovním deníku,

e) bude průběžně hodnotit odborné vědomosti a dovednosti žáků. Na základě vykonané práce bude zpracovávat podklady pro jejich odměňování. f) při ukončení odborné praxe na pracovišti zpracuje podklady pro celkové hodnocení chování a prospěchu žáka.

4. Smluvní firma se zavazuje umožnit odbornému garantovi/instruktorovi pravidelnou účast na pedagogických a metodických akcích školy.

48

49

evropský

evropský





5. Řízením a kontrolou práce odborného garanta/instruktora a výsledků jemu podřízených žáků je pověřen interní pracovník školy ……………………………………………….

Příloha č. 3 Deník evidence praktického vyučování

6. Tato dohoda vychází z výše uvedené smlouvy o zajištění odborné praxe a vztahují se na ni všechny její body. Smluvní strany prohlašují, že odborný garanta/instruktor byl s jejím zněním seznámen, vč. znění všech jejích dodatků.

7. Tato dohoda se uzavírá na dobu trvání praxe ve smyslu smlouvy o zajištění odborné praxe. Odměna odborného garanta/instruktora za činnosti dle této smlouvy je řešena v rámci jeho pracovněprávního vztahu ke smluvní firmě.

Deník

V ………………… dne ………………………………….

evidence praktického vyučování ......................................

..........................................

……………………………………………..

zástupce

zástupce

funkce

smluvní firma funkce

škola

odborný garant/instruktor

funkce

Školní rok …………/……………… Příjmení a jméno žáka …………………………………………… Obor ………………………………….……….. Kód …………………………………………….

50

51

evropský

evropský





Příjmení a jméno žáka ………………………………………………………..………..

Informace o vedení záznamů

Datum narození …………………………………………………….……….…………

Žák

Bydliště ………………………………………………………………………………..

Jméno a příjmení interního pracovníka školy ………………………………………………………………………………..

•

vyplňuje denně „Záznam o praktickém vyučování“,

•

uvádí skutečně vykonávané práce,

•

uvádí důvod nepřítomnosti,

•

na konci každého týdne provádí součet odpracovaných hodin dle předtisku.

Odborný garant/instruktor •

Funkce ………………………………………………………………………………… Telefon ……………………………………………………………………………...….

kontroluje denně na konci směny deník,

•

potvrzuje podpisem a datem na konci týdne správnost evidence žáka,

•

provádí případné další záznamy do části „Různé poznámky“, které se týkají např. hodnocení provozního výcviku (využívání pracovní doby, odborných znalostí, svědomitost, dodržování bezpečnostních předpisů, plnění pracovní normy, iniciativa atd.) a jeho chování (ve vztahu k práci, pracovnímu kolektivu, neomluvené absence atd.).

Název a sídlo smluvní firmy ……………………………………………………………

Jméno vedoucího smluvní firmy ………………………………………………………..

Jméno a funkce odborného garanta/instruktora ……………………………………………………………………………….

52

53

evropský

evropský



Datum

Číslo kalendářního týdne ………………………….

Číslo tématu

Pracoviště a druh vykonávané činnosti

Počet hodin Číslo

tématu

Poznámka

Počet hodin

Poznámka

Plnění celkem

Datum

Pracoviště a druh vykonávané činnosti

Podpis

Záznam o praktickém vyučování

Měsíc …………………………………………….


Hodnocení Plnění Hodnocení Podpis vyučujícího či žáka celkem žáka vyučujícíh o či instruktora instruktora


54

Plánovaný Plánovaný počet počet učebních učebních dnů/hodin dnů/hodin

Přehled o plnění témat praktického vyučování

datum a podpis vyučujícího

Téma Téma

……………………………………………….

datum a podpis odborného garanta/instruktora

Číslo Číslo tématu tématu

…………………………………………………..

Číslo kalendářního týdne Číslo kalendářního týdne Plnění (učební dny/hodiny) Plnění (učební dny/hodiny)

Celkový počet hodin praktického vyučování za týden ………………………………………

55

evropský

evropský





Příloha č. 4 Záznam o úrazu

Záznamy o instruktážích k bezpečnosti při práci, pracovní hygieně a požární ochraně Datum Datum

Obsah provedené instruktáže Obsah provedené instruktáže

Instruktáž provedl Podpis žáka Instruktáž provedl

Podpis žáka

Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení (název, sídlo, IČ) :

ZÁZNAM O ÚRAZU (DÍTĚTE, ŽÁKA, STUDENTA)

Škola, školské zařízení (např. ZŠ, SŠ):

pořadové číslo záznamu o úrazu/školní rok

Zdravotní pojišťovna zraněného:

1.

Byl záznam vyhotoven na žádost?

Jméno, popř. jména, a příjmení zraněného:

Datum narození zraněného:

Adresa místa trvalého pobytu zraněného:

Třída, ročník zraněného:

Jméno, popř. jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu zákonného zástupce zraněného (u nezletilých): 2.

Kdy a jak byl zákonný zástupce vyrozuměn: Hodina

den

měsíc

rok

vzniku úrazu

Místo, kde k úrazu došlo 3.

Zraněná část těla Zdravotnické zařízení, kde byl zraněný ošetřen, léčen:

4.

Šlo o úraz smrtelný? *

Datum úmrtí

Popis události:

Popis činnosti: Předpokládaná příčina úrazu:

5.

6. 7.

Preventivní opatření:

Kdo a jak vykonával dozor v době úrazu? Byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou (jméno, popř. jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu této osoby) či vznikl následkem spolupůsobení přírodních živlů nebo zvířat? Datum sepsání záznamu o úrazu:

Podpis zraněného (umožňuje-li to jeho stav):

56

57

evropský

evropský





Příloha č. 5 Potvrzení o absolvování praktického vyučování Jméno, popř. jména, příjmení a podpisy svědků (též zaměstnance, který vykonával dozor):

Podpis vedoucího zaměstnance, razítko

Potvrzení o absolvování praktického vyučování Žák Příjmení, jméno:

Místo pro další záznamy:

Obor:

Poskytovatel praktického vyučování

8.

Název: Adresa:

Praktické vyučování se uskutečnilo v období od ………………………… do …………………………… Celkem pracovních dnů: Stručná charakteristika činností žáka v průběhu praktického vyučování: …………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………………….

Za řádnou organizaci a plnění programu odborné praxe odpovídal Jméno a příjmení: Funkce: Kontakt:

Celkové hodnocení žáka (pracovní aktivita a iniciativa, samostatnost při plnění pracovních úkolů, organizační a komunikační schopnosti, odborné znalosti a předpoklady, dodržování bezpečnosti práce atd.): ………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………

58

Hodnocení vypracoval Jméno a příjmení:

59

Za řádnou organizaci a plnění programu odborné praxe odpovídal Jméno a příjmení: Funkce:

evropský

evropský


Kontakt:




Příloha č. 6 Zápisník bezpečnosti práce zaměstnance

Celkové hodnocení žáka (pracovní aktivita a iniciativa, samostatnost při plnění pracovních úkolů, organizační a komunikační schopnosti, odborné znalosti a předpoklady, dodržování bezpečnosti práce atd.): ………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………… Hodnocení vypracoval

Záznam o provedené vstupní instruktáži o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Jméno a příjmení:

Jméno a příjmení ………………………………………………………………………………

V …………………………………….. dne …………………………………….

………………………………………………………………………. podpis a razítko

Zařazen na pracoviště …………………………………………………………………………. Jako (obor – profese) …………………………………………………………………………. Při vstupní instruktáži byl zaměstnanec seznámen s těmito předpisy, směrnicemi a ustanoveními:

S hodnocením jsem byl seznámen dne ……………………………………………

………………………………………………… podpis žáka

S výše uvedenými předpisy byl jmenovaný zaměstnanec seznámen v potřebném rozsahu. Vstupní instruktáž provedl ……………………………………………………………………. Potvrzuji, že jsem byl s výše uvedenými předpisy seznámen

………………………………………….. datum

60

……………………………………………………. podpis zaměstnance

61

evropský

evropský





Záznam o provedené úvodní instruktáži o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zácviku na pracovišti

Záznam o provedené úvodní instruktáži o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zácviku na pracovišti při změně pracoviště v rámci organizace

Zaměstnanec byl seznámen s těmito bezpečnostními předpisy pro pracoviště a pracovní profesi:

Zaměstnanec byl seznámen s těmito bezpečnostními předpisy pro pracoviště a pracovní profesi:

Zvláštní upozornění na:

Zvláštní upozornění na:

Zaměstnanec byl důkladně seznámen s uvedenými bezpečnostními předpisy, seznámen s obsluhou stroje, s návody na obsluhu dle výrobce a vykonávanou prací a jeho znalosti byly ověřeny.

Zaměstnanec byl důkladně seznámen s uvedenými bezpečnostními předpisy, seznámen s obsluhou stroje, s návody na obsluhu dle výrobce a vykonávanou prací a jeho znalosti byly ověřeny.

………………………………………………………..

………………………………………………………..

podpis vedoucího pracoviště


Potvrzuji, že jsem byl seznámen s bezpečnostními předpisy pro vykonávanou práci a stroj a s místy zvýšeného nebezpečí úrazu.

Potvrzuji, že jsem byl seznámen s bezpečnostními předpisy pro vykonávanou práci a stroj a s místy zvýšeného nebezpečí úrazu.

…………………………………………………. …………………………………………………. datum

…………………………………………………………

datum

………………………………………………………… podpis zaměstnance

podpis zaměstnance

62

63

evropský

evropský





Záznam o provedené periodické instruktáži o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Záznam o provedené vstupní lékařské prohlídce

Datum ……………………………

Vstupní lékařská prohlídka byla provedena dne ………………………………….. a) u závodního lékaře v1 …………………………………………………….

Obsahová náplň:

b) u lékaře v ………………………………………………………………….. pro práci ……………………………………………………………………………

Podle vyjádření lékaře je pracovník navrhované práce a) schopen2 b) schopen s tímto omezením ………………………………………………………………………………………… c) neschopen

Způsob ověření znalostí ……………………………………………………………………………..

Doklad o lékařské prohlídce uložen ………………………………………………………………………………………….

Instruktáž provedl ……………………………………………………………………………………

………………………………………………….

…………………………………………………..

podpis odpovědné osoby


……………………………………………. datum

………………………………………………. podpis zaměstnance

1 2

64

nehodící se škrtněte nehodící se škrtněte

65

evropský

evropský





Záznam o provedené periodické lékařské prohlídce (podle zprávy lékaře) Periodická lékařská prohlídka zaměstnance, který pracuje na pracovišti jako3 ……………………………………………………………………………………… a je pověřen pracemi ………………………………………………………………………………………………………....... …………………………………………………………………………………………………………………………………. a) na rizikovém pracovišti jako4 ………………………………………………………. b) jako ……………………………………………………………………………………………. byla provedena dne …………………………………… a zaměstnanec uvedenou profesi dále a) je schopen vykonávat5 b) je schopen vykonávat při dodržení těchto opatření …………………………………………………………….. c) není schopen vykonávat a lékař navrhuje přeřazení pracovníka na pracoviště ………………………………………………………………………………

•

v rámci firmy (pracoviště)6

•

mimo firmu (pracoviště)

dne ………………………………… podpis odpovědné osoby …………………………………………………….. Dodatky:

3 4 5 6

uvést práce např. ve výškách, obsluha TN, apod. nehodící se škrtněte nehodící se škrtněte nehodící se škrtněte

66

67

evropský

evropský





Záznam o provedené výstupní lékařské prohlídce

Záznam o instruktáži zaměstnance o používání a ošetřování osobních ochranných pracovních prostředků a dodržování zásad hospodárnosti

Zaměstnanec se dne ……………………………… podrobil výstupní lékařské prohlídce

Potvrzuji, že jsem byl seznámen se směrnicemi o poskytování, používání a údržbě osobních ochranných pracovních prostředků pro

a) u závodního lékaře v ………………………………………………………. 7

b) u OÚNZ v …………………………………………………………………… a lékař

profesi ………………………………………………………………………………………………………………………..

o způsobu jejich zapůjčování a vrácení a o hlášení jejich poškození vedoucímu pracoviště.

dne …………………………………………..

podpis zaměstnance ……………………………………………………….

a) neshledal u zaměstnance změny v e zdravotním stavu vzhledem ke vstupní lékařské prohlídce8 b) v důsledku působení průmyslových škodlivin a vykonávané práce na zdravotní stav zaměstnance shledal tyto změny ………………………………………………………………………………………………………………………………….

seznámení provedl ……………………………………. podpis vedoucího pracoviště ………...…………………………… Dodatky:

…………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………

Potvrzuji, že jsem byl seznámen se směrnicemi o poskytování, používání a údržbě osobních ochranných pracovních prostředků pro profesi ………………………………………………………………………………….

o způsobu jejich zapůjčování a vrácení a o hlášení jejich poškození vedoucímu pracoviště. dne …………………………………………..

podpis zaměstnance ……………………………………………………….

………………………………………………… podpis odpovědné osoby

seznámení provedl ……………………………………. podpis vedoucího pracoviště ……………………………………… Dodatky:

7 8

nehodící se škrtněte nehodící se škrtněte

68

69

evropský

evropský



INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Záznamy o porušení bezpečnostních předpisů, směrnic a nařízení vedoucím zaměstnancem, o pracovních úrazech zaměstnance, popřípadě zápis a potvrzení o převzetí ochranných pracovních prostředků


Příloha č. 7 Kniha úrazů

Kniha úrazů pro firmu (pracoviště) ……………………………………………………………………………………………….

Zavedena dne ………………………………………………………………….. Poznámky

Podpis odpovědné osoby ………………………………………………………

70

71

evropský

evropský



INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Evidence o úrazu

dle Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamů o úrazu Jméno a příjmení úrazem postiženého zaměstnance ………………………………………………………………………….. Datum a hodina úrazu …………………………………………………………………………………………………………

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Přehled o úrazech evidovaných a registrovaných v roce ……………………… Číslo evidovaného Číslo úrazu evidovaného

Úraz ze ze dne Úraz dne

Zdroj Zdroj

Příčina Příčina

úrazu

Místo, kde k úrazu došlo ……………………………………………………………………………………………………….

Činnost, při níž k úrazu došlo ………………………………………………………………………………………………….. Počet hodin opracovaných bezprostředně před vznikem úrazu ………………………………………………………………..

Celkový počet zraněných osob ………………………………………………………………………………………………… Druh zranění a zraněná část těla

…………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………………… Druh úrazu (dle Zákona č. 262/2006 Sb., § 105, odst. 3)

…………………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………………………………………… Zdroj úrazu

………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………… Příčiny úrazu

…………………………………………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………………………………………… Jména svědků úrazu

………………………………………………………………………………………………………………………………… Jména a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal

…………………………………………………………………………………………………………………………………

podpis postiženého (dle možnosti) ……………………………………………………………………………………………

podpis nadřízeného …………………………………………………………………………………………………………….. podpis zástupce ………………………………………………………………………………………………………………..

podpis svědků …………………………………………………………………………………………………………………..

72

73

Podpis postiženého a nadřízeného

Podpis postiženého a nadřízeného

evropský

evropský





Příloha č. 8 Hospitační záznam Hospitační záznam č. …………… Pedagogický pracovník …………………………………Předmět ……………………………………………………………

Datum …………………………………………………………. Žáků celkem / přítomno ……………………………...……

Hodnocený úsek činnosti – třída, skupina ………………………………………………………………………………..…… Pořadí vyučovací hodiny ve dni ……………………………………………………………………………………….………

Informace učitele před vyučovací hodinou ……………………………………………………………………………..…….. Téma vyučovací hodiny ……………………………………………………………………………………………………..... Zaměření hospitace ……………………………………………………………. Okruhy sledovaných jevů

…………………………………………………………………………………………………………………….……..….....

…………………………………………………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………………………………….….…….. Průběh vyučovací hodiny

………………………………………………………………………………………………………………………….……...

………………………………………………………………………………………………………………………....……… Negativa

………………………………………………………………………………………………………………………………...

…………………………………………………………………………………………………………………………………

Pozitiva

…………………………………………………………………………………………………………………………….…...

………………………………………………………………………………………………………………………………… Stanovení závěrů a opatření z hospitace

………………………………………………………………………………………………………………………….……...

………………………………………………………………………………………………………………………………… Pohospitační pohovor dne …………………………………… ………………………………………………

…………………………………………………….

jméno, příjmení a funkce hospitujícího

74

jméno, příjmení a funkce hospitovaného

75

evropský sociální fond v ČR


Zdroje 1. www.czso.cz 2. Zákon č. 331/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v aktuálním znění 3. www.infoabsolvent.cz 4. interní materiály zapojených škol 5. Průvodce současným odborným vzděláváním, vydal Národní ústav odborného vzdělávání, Praha 2008 6. http://zakony.cz/ 7. http://portal.gov.cz/portal/obcan/ 8. Vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb. 9. Zákon č. 375/2011, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 10. www.csicr.cz 11. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků 12. http://is.muni.cz/th/174489/pedf_b/Problematika_rizeni_useku_praktickeho_ vyucovani.txt 13. http://www.skolspec.cz/prakticke-vyucovani/ 14. www.msmt.cz 15. http://www.ped.muni.cz/winf/learn/skripta/dpv/dpv2.pdf 16. http://www.ped.muni.cz/winf/learn/skripta/dpv/dpv1.pdf 17. www.nuov.cz 76

evropský sociální fond v ČR evropský sociální fond v ČR Obsah

Recommend Documents