University Of Finance & Administration

University Of Finance & Administration

MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ VZTAHY [B_MOV] Pro RP - kombinované studium Pavla Břečková [Ing., Ph.D.] [email protected]

STRUKTURA PŘEDMĚTU KS = 4 řízené konzultace – 5 kr. – ZKOUŠKA • • • •

Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO] Ukazatele MO Protekcionismus x Liberalismus Mezinárodní obchodní vazby

• Vstup a vztahy ČR – EU • Instituce na podporu mezinárodního obchodu v ČR • Nástroje obchodní politiky státu • • • •

Podnikové prostředí a mezinárodní obchod Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí, data Základní podnikové analýzy k průzkumu prostředí Typologie trhů - B2B a B2C – přístup k nim na mezinárodní scéně

• Integrační uskupení, Rozvíjející se trhy • 2.Globální prostředí v MO, obchodní bloky, BRICS, TTIP

LITERÁRNÍ ZDROJE

Povinná literatura : Cihelková Eva a kol.: Světová ekonomika – obecné trendy rozvoje. C.H.Beck v Praze 2009, 1.vydání (nebo jakékoli pozdější, je-li dostupné) MACHKOVÁ, Hana, ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva, SATO, Alexej, aj. Mezinárodní obchodní operace. 5. aktual. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. 242 s. ISBN 978-80-247-3237-4. Doporučená literatura : KALÍNSKÁ, Emilie a kol.: Mezinárodní obchod v 21. století. Grada Publishing 2010. 225 s. ISBN 978-80-247-3396-8

Charles W. L. Hill: Global Business Today, McGraw-Hill/Irwin, 7th edition, 2011

3.

MEZINÁRODNÍ OBCHOD • Co je to obchod? = Obchod je postup, jak získat nenásilně to, čeho se v určitém okamžiku na určitém místě nedostává = Ekonomická činnost – směnu zboží (koupě a prodej) prostřednictvím peněz MEZINÁRODNÍ = Zahrnuje NÁKUP a PRODEJ

 Co je MEZINÁRODNÍ OBCHOD?

obchod = SMĚNA přes hranice státu

= směna, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice státu s právnickými a fyzickými osobami jiných států

4.

MEZINÁRODNÍ OBCHOD • Důvod zapojení země do MO? = skutečnost, že skoro žádná země NEPOKRYJE svým zbožím a surovinami své POTŘEBY, ale soustřeďuje se na výrobu výrobků, které jsou pro ni efektivní (= teorie komparativních výhod*)



Otevřenost ekonomiky**

= stupeň zapojení země do mezinárodního obchodu

*příští slide **Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků a služeb k HDP

ABSOLUTNÍ výhoda •

Mŧže-li národní hospodářství vyrábět určité zboţí s absolutně niţšími náklady neţli jiné, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu absolutní výhodu

•

Absolutně nižší náklady = žádný obchodní partner (země) nevyrábí dotyčný produkt levněji

•

Specializací na tyto výrobky výměnou za jiné (které pro státy není tak efektivní vyrábět / vyrábět je nejsou schopny) dosahují tyto ekonomiky vyšší úrovně blahobytu, než pokud by se snažily vyrobit všechno samy

= Absolutní výhody umoţňují produkovat zboţí při

niţších nákladech neţ v zahraničních zemích • •

Příklad 1: Právník, který je nejlepší písař ve městě, má absolutní výhodu ve znalosti práva i v rychlosti psaní oproti sekretářce. Příklad 2: Kanada má absolutní výhodu v pěstování čočky, Kuba má absolutní výhodu ve výrobě doutníků, proto se každá ze zemí specializuje na „svoji“ oblast

KOMPARATIVNÍ výhoda • Je mnohem častější - mezi kaţdými dvěma zeměmi existuje komparativní výhoda. Př.: tedy i když porovnáme Somálsko a USA, najdeme dva produkty, u kterých by se vyplatilo, kdyby se na ně každá ze zemí specializovala

• Podmínky absolutních výhod většina ekonomik nemá • Pokud jsou náklady alternativ národního hospodářství při výrobě určitého statku nižší než u jiných ekonomik, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu komparativní výhodu • Náklady alternativ = náklady ušlých příležitostí ekonomický subjekt se vzdá jiného statku nebo jiné činnosti ve prospěch toho nejhodnotnějšího statku nebo činnosti

MEZINÁRODNÍ OBCHOD •Spočívá v:

Klasickém zahraničním obchodu • Barter / Import / Export

Mezinárodní INVESTICE • FDI / Portfolio investice

Další formy mezinár.obchodní aktivity • Licence / Franšíza / Management contracts etc.

8.

Mezinárodní INVESTICE - obecně FDI = Foreign Direct Investment (Přímá zahraniční investice) • investice za účelem AKTIVNÍ KONTROLY MAJETKU, aktiv nebo společností v zahraničí • Formy FDI • GREENFIELD (nový podnik / zařízení) • AKVIZICE (nákup či sloučení s existující lokální firmou)

Portfolio Investice • Nákup zahr. finančních komodit (akcie, podíly, obligace, certifikáty….) za účelem JINÝM než KONTROLA 9.

GLOBAL

MACRO MICRO

10.

Světový obchod – moţné scénáře Zajímavá OTÁZKA [z ekonomické perspektivy]

je, co můţe znamenat pro budoucnost:

• 19. století dominovala Velká Británie a Evropa jako koloniální síly • 20. století dominovaly USA jako značná ekonomická síla • 21. století bude kontrolováno Asií – a zejména Čínou

11.

VÝZNAM MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 1. Ekonomický 2. Politický 3. Kulturní  VOLNÝ Mezinárodní Obchod je cílem všech tržních ekonomik a předpokládá:

 konvertibilitu (volnou převoditelnost měny)  volnou tvorbu cen  odstranění hospodářských a politických překážek (cla atd.)

12.

MEZINÁRODNÍ OBCHOD - RIZIKA

Slabá soběstačnost v případě války či změně politického systému

13.

Závislost čím je stát menší a ekon. vyspělejší, tím je MO důleţitější a stát na něm závisí

FUNKCE zahraničního obchodu  Ekonomicko-racionalizační funkce  vychází z absolutních a komparativních výhod dané ekonomiky  Transformační  pŧsobí v procesu přeměny hodnoty společenského produktu => vliv na platební bilanci (next slide)

 Transmisní  přechod nových technologií, designŧ apod.  Sortimentní  ovlivňování šířky a hloubky sortimentu dané země

Základní UKAZATELE MO  OBCHODNÍ BILANCE = přehled o objemu vývozu a dovozu za urč. období A) aktivní = export > import B) pasivní = export < import (Deficit obchodu)  PLATEBNÍ BILANCE = přehled o devizových příjmech a výdajích za období A) aktivní = příjmy ze zahraničí > platby do zahraničí B) pasivní = platby do zahraničí > příjmy ze zahraničí

STRUKTURA MO

TERITORIÁLNÍ

KOMODITNÍ

16.

STRUKTURA MO

TERITORIÁLNÍ KOMODITNÍ = portfolio všech obchodních teritorií, s nimiţ firma (stát) obchoduje

17.

= portfolio všech komodit, s nimiţ firma (stát) obchoduje

ZÁSAHY státu do MO = zásady a opatření, která vláda využívá při řízení MO  ÚKOLY STÁTU: - zajišťování proporcionality (rovnoměrnosti) ve vztazích se zahraničím - ovlivňování rozsahu dovozu a vývozu + teritoriální a komoditní struktury

- vytváření institucí pro rozvoj a spolupráci se zahraničím 18.

SMĚRY ŘÍZENÍ MO  PROTEKCIONISMUS - stát zasahuje do MO - chrání vnitřní trh před konkurencí ze zahraničí - podporuje vlastní výrobky při prosazovaní na zahraničních trzích  LIBERALISMUS - stát omezuje zásahy do MO - dovoz a vývoz bez restrikcí - volná směnitelnost umožňuje přístup k nákupu valut a deviz pro podnikání

19.

Základní směry MO - Působení státu / Efektivnost / Uţitek Cesta do PROBLÉMŮ

Cesta k RPOSPERITĚ

Protekcionismus, ochrana domácích výrobků

Otevírání trhů, liberalismus, vystavení domácích výr.konkurenci

Stát: ↑ cen.hladiny, méně Q sortiment Efketivnost: omezována Právo: omezování os.svobody, více státu, ↑ přerozdělování

Stát: ↓ cen.hladiny, širší sortiment + Q Právo: odpovědnost jedince, méně státu, ↓ přerozdělování

Spotřebitel: platí ↑ za zboţí, jistoty x vyšší daně Firmy: ochrana a neefektivnost Stát: ↑ míry korupce, uplácí voliče 20.

Spotřebitel: platí nejniţší moţnou cenu, niţší daň.zátěţ Firmy: konkurence a příleţitost Stát: ↓ míra korupce, pomoc potřebným

2. ŘÍZENÁ KONZULTACE KS = 4 řízené konzultace



Vstup a vztahy ČR – EU

 Instituce na podporu mezinárodního obchodu v ČR  Nástroje obchodní politiky státu

21.

ČR součástí EU  ČR členem od 1.5.2004 (ve vlně 10 státŧ – největší rozšíření v dějinách EU)  Další rozšíření 1.1.2008 (o BG a RO) + 2013 Chorvatsko  V současnosti 28 států  Vedení jednání o přistoupení dalších zemí

22.

PROCES vstupování ČR do EU  1.pol. 90.let: ASOCIAČNÍ SMLOUVA (dohoda o přidružení)  Realita postupného sbližování na mikro i makro úrovni přinesla změny  BÍLÁ KNIHA (pro účely harmonizace: evropské zákony, směrnice převáděné do č.práva)  1997 – rozhodnutí o „velkém rozšíření EU“ (o 10 členských státŧ) – ovšem rozděleno do dvou skupin zemí  1999 - o dva roky později dělící čáry smazány helsinský summit v prosinci 1999 23.

Překáţky ve vyjednávání o vstupu do EU Volný POHYB PRACOVNÍCH SIL • Moţnost oddálení aţ o 7 let (2+3+2)

Protiváhou – PRODEJ PŮDY v ČR • Omezení do r. 2011

Sazba DPH na vybrané komodity • Stavební práce / topení v bytech • Spotřební daň z cigaret / Domácí slivovice

Ţivotní prostředí 24.

• Čističky odpadních vod 2010 / Klece pro slepice

Překáţky „velkého rozšíření 2004“ obecně • česko-rakouský spor o Temelín • citlivá otázka platnosti Benešových dekretŧ • řešení statutu ruské enklávy Kaliningradu • postavení maďarské menšiny na Slovensku či v Rumunsku

25.

Hlavní INSTITUCE na podporu MO Stát – ministerstva s vlivem na obchod: MPO + MZV Specializované agentury státu:  CzechInvest  CzechTrade  Česká centra  CzechTourism Další instituce – nestátní – činné v obchodu českých firem: - AMSP ČR (Asociace MSP ČR) - Svaz průmyslu a dopravy ČR - HK ČR

Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Role MZV v zahraniční obchodní politice 1. Ekonomická dimenze zahraniční politiky - vytváření podmínek pro rozvoj konkrétních obch.kontaktŧ - systém ZÚ (zastup.úřady) a OEÚ (obch.ekon.útvary)

2. Spolupráce s MPO a s dalšími resorty a institucemi - formulace hl.úkolŧ ZÚ ČR a jejich OEÚ (obch-ek.útvar) - hl.úkoly: *Zlepšit řízení ekon. služeb státu v zahraničí - kromě ZÚ pŧsobí také další příspěvkové org. MZV, MPO a MMR (CI, CzT, CzTour, CzCentres) *Organizování podnikatelských misí (spolu s HK a Svazem prŧm.a dopravy ČR)

3. Aktivity ve vztahu k EU 4. Proexportní činnost ČESKÝCH CENTER v zahraničí (obecná propagace země) 27.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Ve smyslu mezinárodního obchodu: •Měl by být prioritní zájem na prosperitě podnikání včetně mezinárodního obchodu (konkurenceschopnsti) •Exportní strategie 2012-2020

28.

INSTITUCE na podporu MO  CzechCentres = obecná propagace ČR v zahraničí (kultura a dobré jméno) •

v gesci MZV (Min. zahraničních věcí)

Na tuto činnost navazuje činnost SPECIALIZOVANÁ (agenturní):

 CzechInvest – v oblasti přímých zahraničních investic (FDI) (MPO)  CzechTrade – v oblasti exportu (MPO)  CzechTourism – v oblasti cestovního ruchu (MMR) 29.

Česká centra (Czech Centres) Gesce MZV ČR

- od 2008 působí 24 center ve 20 zemích (poslední v Argentině Buenos Aires) - posláním je prostřednictvím sítě českých center vytvářet

dobré jméno a pozitivní obraz ČR v zahraničí spolu s uskutečňováním veřejné diplomacie v souladu s obecnou diplomacií a zahraničněpolitickými prioritami státu. 30.

• Hlavní činností organizace: *prezentace ČR v zahraničí především v oblasti kultury, obchodu a cestovního ruchu • * Cílem organizace je upoutat zájem široké zahraniční veřejnosti a představit ČR jako vyspělý demokratický stát, s nímž lze navázat důvěryhodnou spolupráci - Česká centra převzala úlohu tzv. kulturních a informačních středisek, jež pŧsobila v zahraničí od 50.let

CZECHTRADE Gesce MPO

PRODUKTY: - Exportní akademie - součást státního systému podpory - Portál BusinessInfo exportu - Sběr poptávek a distribuce (služba CzT denně) ÚKOL: - pomáhat českým vývozcŧm, především - Semináře a w-shopy, setkání se ZK z řad MSP prosadit se na zahraničních - Databáze a služby ZK trzích a rozvíjet jejich exportní aktivity (prŧzkum trhu, vytipování - cílem: usnadnění jejich vstupu na partnerŧ, kontaktování…) mezinárodní trhy včetně úspory času a nákladŧ - příspěvková org. MPO ČR

- SÍŤ zahr. zastoupení ve 40 zemích. (znalost místního prostředí, kontakty a zkušenosti jsou hl.přidanou hodnotou, kterou CzT prostřednictvím portfolia svých služeb nabízí) 31.

CZECHINVEST Gesce MPO  Investorská činnost (přímé zahr.investice)

 Projekty na podporu MSP Podpora ze strukturálních fondů

Služby CzechInvestu:

- informace o možnostech podpory pro MSP - implementace dotačních programŧ O CZECHINVEST financovaných EU a státem = Agentura pro podporu podnikání a investic - formální poradenství k projektŧm (st. příspěvková org. podřízená MPO ČR) - správa databáze podnikatelských nemovitostí ÚKOLEM: - podpora subdodavatelŧ – správa -posílit konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory MSP, databáze č. dodavatelských firem podnikatelské infrastruktury, inovací - pomoc při realizaci investičních a získáváním zahraničních investic z oblasti projektŧ výroby, strategických služeb a technologických - zprostředkování státní investiční center. podpory - Od 2004 síť třinácti RK v krajských městech 32.

CzechTourism Gesce MMR

 zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahr. i domácím trhu  podporuje příjezdový – incomingový - a domácí

cestovní ruch  Hlavní aktivity jsou směřovány do českých regionů a zvyšování jejich návštěvnosti  K propagaci České republiky v oblasti cestovního ruchu přispívá 26 zahraničních zastoupení CzechTourism

Další podpora MO + nástroje podpory Další instituce – nestátní – činné v obchodu českých firem: •AMSP ČR (Asociace MSP ČR) – Exportní manuál, Inov.manuál, Inkubátor USA, připomínkové místo Zpráva o MSP atd.

•Svaz průmyslu a dopravy ČR – mise, připomínkové místo

•HK ČR _____________________ Státní finanční •ČEB (Česká exportní banka) •EGAP – pojištění

Nástroje obchodní politiky státu AUTONOMNÍ (jednostranné) • o jejich zavedení rozhoduje stát sám ze své suverénní moci • TARIFNÍ a NETARIFNÍ • Záměrem státu je: • buď omezit DOVOZ • nebo podpořit VÝVOZ

SMLUVNÍ • vstupují v platnost na základě výsledků mezinárodních jednání, úmluv • bilaterální (dvoustranné): obchodní / platební dohody / úvěrové smlouvy / výměnné dohody • multilaterální (mnohostranné): integrační uskupení / mezinárodní surovinové dohody 35.

TARIFNÍ nástroje obchodní politiky = cla Podle způsobu výběru: •valorická – stanovena jako % celní hodnoty zboží •specifická – stanovena jako pevná částka za fyzickou jednotku Podle pohybu zboţí: •Vývozní •Dovozní •Transmisní Podle účelu: •fiskální – cla za účelem získání dodatečných příjmŧ pro státní pokladnu •ochranné – ochrana domácí výroby •prohibitivní – znemožnění dovozu určitého zboží – extrémní případ ochr. cla •skleníková (výchovná) – ochrana nově vznikajícího nebo restruktural. odvětví •odvetná (retorzní) – odvetné opatření •negociační (bojové) – negociační prostředek k vynucení ústupku druhé strany •diferenční – zvýhodnění nebo znevýhodnění dopravy v určitém směru

NETARIFNÍ nástroje • dovozní přirážka – v % - částka vybírána při dovozu všeho zboží • množstevní omezení – KVÓTY – určení množství výrobku fyzicky nebo objemově, které se v dané době mŧže dovézt nebo vyvézt • minimální cena – spodní hranice, za kterou se smí zboží dovézt • vyrovnávací clo – za účelem vyrovnávat rozdíl vzniklý poskytnutím subvence v zemi vývozu • antidumpingové clo – dávka z dovozu dumpingových výrobkŧ (dumping – pod výrobní cenou, či cenou obvyklou v zemi vývozce) • ADMINISTRATIVNÍ nástroje 37.

EXPORT - IMPORT EXPORT • Množství zboží a služeb, které určitý stát vyrobí a vyveze do zahraničí • je-li hodnota vývozu vyšší než hodnota dovozu, rozdíl tvoří PŘÍRŦSTEK HDP

IMPORT • množství zboží a služeb, které určitý stát doveze ze zahraničí • je-li hodnota dovozu vyšší než hodnota vývozu, rozdíl tvoří ÚBYTEK HDP 38.

Nástroje na podporu exportu Vládní vývozní úvěr

Státní záruka za úvěr

• St. pŧjčka poskytovaná jednou zemí druhé • za podmínky, že zapŧjčená suma bude použita k nákupŧm v zemi, která úvěr poskytla

• dříve zejména při vývozu větších investičních celkŧ • dnes běžné např. v Trade finance • I v drobném podnikání ČMZRB

Vývozní subvence •

• • • •

39.

daňová x celní restituce urychlení amortizace slevy z cen energií úvěry s nižší úrok. sazbou příspěvek na technologický vývoj

Devalvace vlastní měny • zlevnění vývozu x zdražení dovozu • krátkodobě umělé zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem

Nástroje na omezení importu KVÓTA = kvantitativní restrikce - Principem stanovení MAX hranice moţného vývozu nebo dovozu zboţí či sluţeb

CLO = jedním z nejstarších finančních nástrojů, který se objevuje jiţ ve starověku

FUNKCE: • fiskální • ochranná • nástroj regulace teritoriální a komoditní struktury zahraničního obchodu • ekologická 40.

Druhy cel a poplatků Při dovozu zboží jsou vyměřovány a vybírány:  dovozní clo;  dovozní poplatky zavedené v rámci společné zemědělské politiky;  daň z přidané hodnoty;  spotřební daň Speciální formy cla: o antidumpingové clo o odvetné (retorzní) clo o vyrovnávací clo

41.

3. a 4. ŘÍZENÁ KONZULTACE KS = 4 řízené konzultace  Podnikové prostředí a mezinárodní obchod  Mezinárodní průzkum trhu – podnikové prostředí, data  Základní podnikové analýzy k průzkumu prostředí  Typologie trhů - B2B a B2C – přístup k nim na mezinárodní scéně  Integrační uskupení  Globální prostředí v MO  Obchodní bloky  Rozvíjející se trhy (Emerging markets) 42.

Mezinárodní průzkum trhu PODNIKOVÉ PROSTŘEDÍ Snižuje rizika při rozhodování v mezinárodním podnikání: O vstupu na trh O komunikaci se zahraničními trhy O volbě marketingové strategie O formě vstupu na trh A další.. Sekundární data

Byla již jednou shromážděna Jsou rychle a levně k dispozici Primární data

Je třeba je získat Poměrně nákladná Spolupráce se specializovanou agenturou? 43.

Druhy průzkumu

„OD STOLU“

TERÉNNÍ

• analýza sekundárních dat

• sběr a analýza primárních dat

• nízké náklady

• poměrně vysoké náklady

• rychlá realizace

• delší časová realizace

44.

Typologie TRHŮ SPOTŘEBITELSKÝ B2C

- skládá se ze všech jednotlivců a domácností, které nakupují nebo vyžadují zboží a služby pro OSOBNÍ spotřebu

PRŮMYSLOVÝ B2B

- zahrnuje všechny, kteří nakupují zboží a služby za účelem výroby, prodeje a sluţeb => další PRODEJ, pronájem, dodávky

Základní podnikové analýzy

Analýza

TRHU

(vzdálené/vnější prostředí) PEST / STEEP / STEEPLE

Analýza

KONKURENCE (blízké prostředí) PORTER analýza 5 sil, apod.

Analýza

SWOT

(vnitřní prostředí firmy)

• Faktory: politické, ekonomické, sociální, technologické (PEST), ekologické (STEEP), legislativní a evropské (STEEPLE) • Bariéry vstupu do odvětví • Hrozba substituce • Síla zákazníka • Síla dodavatele • Rivalita současných konkurentŧ • Silné stránky (Strengths) • Slabé stránky (Weaknesses) • Příležitosti (Opportunities) • Hrozby (Threats)

46.

PEST – P – Politické a Právní prostředí Právní prostředí: – – – – –

Možnost kontroly vlastnictví Možnost nákupu pozemkŧ a nemovitostí Možnost repatriace zisku do zahraničí Vymahatelnost práva Možnost založení nové firmy a ukončení podnikatelské činnosti Politické prostředí: – Politický systém a politická stabilita – Význam zájmových skupin – Vztah k zahraničním firmám – Korupční prostředí

47.

PEST – E – Ekonomické prostředí – Hospodářská politika vlády: • Zahraničněobchodní politika • Kursová politika

– Základní makroekonomické ukazatele a jejich vývoj – Podíl šedé ekonomiky

48.

PEST – S – Sociální prostředí • Kultura: – Míra otevřenosti společnosti – Hierarchie potřeb – Hodnotová orientace (např. západní hodnoty) • Instituce: – Rodina – Náboženské instituce – Vzdělávací instituce • Další faktory: – Jazyk – Neverbální komunikace – Zpŧsob oblékání – Estetické cítění

49.

PEST – T – Technologické prostředí – Existence a kvalita základní infrastruktury: voda, energie, telefony, dálnice, silnice, železnice atd. – Kvalita a dostupnost komunikační infrastruktury: televize, rozhlas, telefony atd. – IT = možnost přenosu dat do zahraničí=> internacionalizace služeb, standardizace – Přístup k informacím – Elektronické obchodování (E-commerce, e- business) • B2C, B2B, C2C (e-Bay např., bleší trh), C2B (pracovní síla, výběr.řízení přes internet – min. první kola)

– Analýzy technologického prostředí: • • • •

Počet uživatelŧ Internetu a vybavenost výpočetní technikou Počet telefonŧ…. Výdaje na výzkum a vývoj (% z HDP) Počet mezinárodních patentŧ 50.

Globální prostředí

 nejsme omezováni národními hranicemi bez ohledu na velikost a typ firmy  změna GLOBÁLNÍ konkurence v důsledku regionálních OBCHODNÍCH a VÝROBNÍCH dohod

Faktory s významným vlivem na MO(V) POLITICKÉ • Integrace LDCs (Low Developed Countries) a centrálně plánovaných ekonomik do světové ekonomiky • Překážky (& příležitosti) Plynoucí z ekon.nerovností • Role OECD, WTO, World Bank, EU komise •

Environmentální zájmy

EKONOMICKÉ

• Economické cykly v 50-ti letých „vlnách“: Prosperity Recession Depression Recovery • INFORMAČNÍ & KOMUNIKAČNÍ vlna (1980/90’) Prostřednictvím SÍTÍ (networks) (comps, tech založená kom., výrobní, kontrolní systémy) •

52.

• Mezinár.ekonomické dohody (liberalizované toky obchodu & kapitálu) => vedly ke zřízení REGIONÁLNÍCH EKONOMICKÝCH USKUPENÍ - 3 hlavní obchodní bloky TRIAD + BRICS •

GATT (1947-95) =>WTO

2 mimořádné sporné body pro budoucnost: Pracovní standardy Environmentální záleţitosti

TRANSPORT

TECHNOLOGICKÉ

Formy - stupně integračních uskupení HOSP a MĚNOVÁ unie Společný trh Celní unie Pásmo volného obchodu 53.

Základní mezinárodní uskupení EU - Evropská unie • 28 zemí, eurozóna, volný pohyb zboţí, sluţeb, kapitálu, prac.sil

NAFTA • od r. 1992, (Mexiko, Kanada, USA) • dohoda o odstranění cla a dalších bariér (dovozní licence a celní poplatky)

FTAA – Free Trade Area of Americas • ostatní latinskoameriské země – seskupení volného obchodu (členy: Kolumbie, Mexiko a Venezuela)

ASEAN • obch spojenectví 10 národŧ JV Asie (Laos, Barma, Thajsko, Kambodža, Vietnam, Brunej, Malajsie, Singapur, Indonésie) • JV Asie = nejrychleji rostoucí ekonomika světa -> důleţité vytvořit spojenectví, které by mohlo soupeřit s NAFTA nebo EU

BRIC(S) • Brazílie – Rusko- Indie – Čína – (Jiţní Afrika) • „analytické vytvoření“ (Goldman Sachs 2011) – ekonomičtí leadři budoucnosti

TRIAD – hlavní obchodní bloky NAFTA • •

North American Free Trade Agreement USA, CANADA, MEXICO

EU •

28 zemí

ASEAN •

východní & jihovýchodní ASIE

• •

Indonesia, Malaysia, Philippines, Singapore a Thailand od 1967 Brunei, Burma (Myanmar), Cambodia, Laos a Vietnam

Světový obchod

Základní rysy pro rozhodnutí o expanzi

– – – – –

56.

Dolar / Euro zóna Business kultura / kulturní odlišnosti Vymahatelnost práva Business bariéry Business hrozby / příleţitosti

TRIAD - NAFTA NAFTA USA, Kanada, Mexiko • FREE TRADE AREA (zóna volného obchodu) • od 1994 •

Populace: 457 millionŧ Hustota osídlení: 25.1/km2 • GDP/capita: 35,490 USD • Zásoby vody 7.4%

TRIAD – Evropská unie EU členské státy • společný trh / ekonomická unie • GDP / capita: 39.729 USD • Populace: - 501 millionŧ - hustota: 115.9/km2 • Voda 3.08%

58.

TRIAD - ASEAN ASEAN • Free Trade Area (zóna volného obchodu), J a JV Asie • GDP / capita: 5,131 USD • Populace: 600 millionŧ (8.8% svět.populace) - Hustota osídlení: 135/km2

59.

BRICS • Není klasickým obchodně-politickým blokem jako např. NAFTA Jde o ekonomický blok, nikoli politické či obchodní sdružení • • • •

Vznik v 2003 – definicí Goldman Sachs Složeno pŧvodně ze zemí: Brazil, Russia, India, China 2010 – též Jižní Afrika Rozvíjející se nebo nově industrializované země

• Vliv na globální záležitosti • Do r.2050 očekávka většího blahobytu než současní hlavní ekonomičtí hráči

BRICS - fakta • China a India – zboží a služby

• Brazil a Russia – surové materiály • 3 miliardy lidí - 40% světové populace • HDP - 20% světového HDP ($16.039 trillion) • Národy - 18% svět.ekonomiky • 2009 – 1. meeting v Rusku

Důvody vzniku BRICS •

Nejprve jen analytický nástroj (G.Sachs)

•

Kooperace v budoucnu a vliv na světové události

•

Zlepšování světové ekonomické situace

•

Nová globální předvídatelná

•

Reformování finančních institucí

rezervní

měna

–

 Nová Rozvojová Banka (New Development Bank) - Alternativa ke Světové bance  Contingent Reserve Arrangement – alternativa k IMF

• Žádná kontrola ze strany „západního světa“

diverzifikovaná,

stabilní

a

Rozvíjející se / potenciální trhy Co je emerging market (EME) / rozvíjející se trh? – – – –

–

Emerging markets = trhy se společenskou či obchodní aktivitu v procesu RAPIDNÍHO RŦSTU a INDUSTRIALIZACE Cca 28 takových trhŧ na světě (s Čínou a Indií coby zdaleka největšími) ASEAN-Čína (Free Trade Area), oficiálně založena 2010 – je největším regionálním „emerging market“ na světě Rozvíjející se (emerging) trh je v zásadě definován jako economika s nízkým aţ středním příjmem na hlavu (per capita income) • Takové země tvoří cca 80% globální populace a reprezentují 20% celkových svět.ekonomik • Termín „emerging market“ vznikl v 1981 def. Světovou bankou Klíčovou charakteristikou EME je růst lokálních i zahraničních investic (portfolio i direct – přímých (FDI)). Rŧst investic často indikuje, že země je dŧvěryhodnou

Emerging markets [EM]

Vstup na rozvíjející se trh Specifické problémy spojené se vstupem na EM –

Nedostatek informací (problematický sběr dat, jejich relevance)

Analýza trţního potenciálu EM: – – – – – – – –

VELIKOST trhu trţní INTENSITA – odhady blahobytu, kupní síly míra trţního RŮSTU – HDP, spotřeba energií atd. SPOTŘEBNÍ KAPACITA trhu – kapacita útraty (% střední třídy, jádro kupní síly) komerční INFRASTRUKTURA – kanály pro komunikaci / distribuci ekonomická SVOBODA – dominance principŧ volného trhu OTEVŘENOST trhu Country RISK

TTIP – Transatlantic Trade and Investment Partnership = Dohoda (bilaterální) o obchodním a investičním partnerství mezi USA a EU – měla být uzavřena v 2014, ale nebude finalizována dříve neţ v r. 2020.  Cílem: eliminace regulatorních bariér obchodu mezi US - EU  3 hlavní oblasti dohody:  přístup k trhu  specifické regulace  širší principy a formy spolupráce

 TTIP KONTROVERZNÍ aspekty diskutovány: -dohoda by umožnila světově větší vliv velkým korporacím (oslabení role vlád jednotl.zemí) -nebylo by možné zajistit kontrolu nad geneticky modifikovanými potravinami atd. -Mohla by znamenat omezení regulace v oblastech: - Bezpečnost potravin - Životní prostředí - Bankovní regulace

Shrnutí + klíčové pojmy Klíčové pojmy: - Z čeho se skládá MO - Základní typy investic v MO (FDI a Portfolio) - Import x Export - Absolutní x Komparativní výhoda - Teritoriální a komoditní struktura MO - Obchodní politika státu - nástroje - Nástroje k podpoře exportu / omezení importu - Kvantitativní x fiskální restrikce - EU jako integrační uskupení a jeho role ve světovém obchodě - Význam MO (ekonomický, politický, kulturní) - Rozvíjející se trhy (emerging markets), charakteristiky, specifika - Instituce na podporu mezinárodního obchodu v ČR - Faktory s vlivem na mezinárodní obchod (ekonomické, politické, technologické) - Integrační uskupení, obchodní bloky v MO – TRIAD, BRICS

Děkuji za pozornost

Ing. Pavla Břečková, Ph.D. [email protected]