UNICORN software děláme s láskou

UNICORN je největší česká softwarová společnost, která vyvíjí š p i č k o v é i n f o r m a č n í s y s t é m y. N a š i s p e c i a l i s t é p r a c u j í n a o r i g i n á l n í c h technologických řešeních vhodných pro budoucnost. Každá společnost roste s požadavky a nároky svých klientů. Stejně tak se zvětšuje i UNICORN. Kromě softwaru proto vytváříme t a k é n o v é s o f t w a r o v é o d b o r n í k y.

UNICORN – software děláme s láskou.

o

b

s

a

h

elektroenergetik a

6 n Dva bloky Tušimic jedou a modernizace běží

Rozhovor s Ing. Otakarem Tučkem, ředitelem elektráren Tušimice a Prunéřov Skupiny ČEZ

t e p lo teplárenství

18

Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí, Teplárenské sdružení ČR

Pojmy energie, elektřina a teplo jsou v poslední době ve zvýšené frekvenci. A není to jen tím, že nastala zima, dříve a častěji se svítí, potřebujeme se zahřát a pořádně dobít energii. Společnost si už konečně začíná uvědomovat, že na spolehlivém a dostatečném zásobování energií jsme v podstatě závislí. Na druhé straně začíná energie „ubývat“, její ceny rostou a už nám není tak lhostejné, jaký má vliv získávání energie na životní prostředí.

8 n Regulácia na energetickom trhu

RNDr. Milan Dubnička, CSc., sekcia energetiky, Ministerstvo hospodárstva SR.

Ing. Jozef Holjenčík, predseda, Rada pre reguláciu

Základným rámcom pre reguláciu v sieťových odvetviach je zákon č. 276/2001 Z. z., ktorý bol novelizovaný v roku zákonom č. 107/2007 Z. z. Novela zásadným spôsobom zmenila postavenie a podmienky regulácie v Slovenskej republike.

p lyn á r e n s t v í

12 n Současnost a výhled českého plynárenství

Rozhovor s Ing. Josefem Kastlem, generálním sekretářem České plynárenské unie

Plynárenství je jednou z hlavních součástí české energetiky. Jeho další perspektivy závisí na mnoha okolnostech, jako např. dlouhodobé zajištěnosti dodávek zemního plynu v souvislosti se stávajícími a nově chystanými přepravními cestami, ceně a cenových vlivech a v neposlední řadě na způsobech rozvoje užití plynu. Na tyto a další otázky odpovídá Ing. Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie.

14

n České plynárenství oslavilo 160. výročí vzniku

Ing. Jan Žákovec, vedoucí Plynárenského muzea

Před 160ti lety, v roce 1847, v nemocnici Na Františku byla provedena první éterová anestézie v Čechách a ve světě zahájena doprava parními loděmi přes Atlantický oceán. U nás, za vlády rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého, posledního korunovaného českého krále a krále uherského, na základě smlouvy mezi Vratislavskou plynárenskou společností a magistrátem královského města Prahy, zahájila 15. září v předměstské obci Karlín u Prahy provoz první karbonizační plynárna. Ten den se rozsvítilo prvních 200 plynových lamp na náměstích a ulicích v centru Prahy. Stalo se tak jen 34 let poté, od kdy se datuje vznik průmyslového plynárenství (1813), a kdy začal být plynem osvětlován Westminsterský most v Londýně.

2

29 n Aktuálna situácia v oblasti získavania a využívania geotermálnej energie na Slovensku

n Vývoj teplárenství u nás

Většina současných uhelných elektráren Skupiny ČEZ pochází z konce 60. a z počátku 70. let minulého století. Postupně dožívají a rok 2010 bude pro ně zlomovým, zejména co se jejich odsiřovacích zařízení a výrobních technologií týče. Do komplexní obnovy uhelných elektráren hodlá proto Skupina ČEZ investovat na 100 miliard korun. V  současné době se připravuje realizace výstavby nového bloku o výkonu 660 MW v lokalitě elektrárny Ledvice. V plném proudu je již komplexní obnova čtyř 200 MW bloků elektrárny Tušimice II za zhruba 25 miliard korun. Začala odstavením a demontáží dvou výrobních bloků 2. června 2007. Před dokončením je koncepční projekt obnovy elektrárny Prunéřov II, jejíž výrobní parametry budou po modernizaci 3x 250 MW. Jak uvádí Otakar Tuček, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov, nová technologie je tou nejlepší , co je nyní na trhu k mání.

v podmienkach SR pre nasledujúce obdobie

zici kdekoli na povrchu Země jako i energie sluneční, které je nejvíce v oblasti rovníku a k pólům se její význam snižuje.

22 n Aplikácia Zákona o podpore

kombinovanej výroby založenej na dopyte po využiteľnom teple na vnútornom trhu s energiou a o zmene a doplnení niektorých zákonov v SEB SR

Základným strategickým dokumentom rozvoja energetiky Slovenska do roku 2030 je Stratégia energetickej bezpečnosti Slovenskej republiky (SEB SR). Súčasťou SEB je aj tepelná energetika.

26 n Geotermální energie – budoucnost lidstva

Vlastimil Myslil, Ing.,CSc., GEOMEDIA

Naše Země má celou řadu zdrojů energii, z nichž některé získala již při svém vzniku. Energie na naší planetě je stále dotována z centra naší galaxie – ze Slunce. Sluneční energie i energie spojená s vesmírnými procesy se řadí mezi alternativní zdroje energie. V zemské kůře jsou také zakonzervovány dnešní základní zdroje energie – uhlí, nafta a plyn, které jsou označovány jako zdroje fosilní. Pro lidstvo jsou tyto fosilní energie dosud hlavním využívaným zdrojem, který však postupně ubývá a mělo by tedy být snahou lidstva, aby se naučilo využívat i alternativní obnovitelné zdroje hlavně energii geotermální, která jako zdroj je stálá a prakticky k dispo-

RNDr. Otto Halás, Ph.D., generálny riaditeľ, SLOVGEOTERM, a.s.

V súčasnosti sa na Slovensku geotermálna energia využíva na viaceré účely, a to na vykurovanie domov, v poľnohospodárstve, na chov rýb a  rekreačné účely. Obzvlášť výhodným sa javí využitie geotermálnej energie v systémoch centrálneho zásobovania teplom (CZT) v mestských aglomeráciách. Bytová výstavba zo sedemdesiatych a  osemdesiatych rokoch je typická centralizovaným spôsobom výroby tepla a preto takmer v každom meste na Slovensku existuje sústava centralizovaného zásobovania teplom.

e ko lo g i e hospodárnost

34 n Platby k ochraně životního prostředí

Ing. Rut Bízková, náměstkyně ministra, Ministerstvo životního prostředí

Česká republika patří mezi země s vysokým standardem stavu životního prostředí, vysokým počtem plateb k jeho ochraně, ale v  současné době podprůměrnými investicemi do environmentální oblasti. Většina plateb byla nastavena na začátku 90. let, i když některé mají ještě delší historii. Rozsáhlost a „zavedenost“ poplatkového systému pak jakoby bránila využití jiných ekonomických a tržních nástrojů k ochraně životního prostředí, které se v posledních letech začaly prosazovat v evropském prostoru.Největší výzvou, která vyžaduje změnu pohledu na systém environmentálních plateb, je „ekologická“ daňová reforma a systém obchodování s  emisemi skleníkových plynů. Zároveň přicházejí do životního prostředí masivní investice prostřednictvím operačního programu Životní prostředí.

38 n OZE v EU do budoucna –

motivační stimuly nebo striktní závazky?

Ing. Josef Zbořil, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu

Přejdeme na nové zdroje energie? Jsou navrhovány grandiózní plány na instalace lesů gigantických větrných elektráren, přeměnu úrody a slámy na kapalná paliva (etanol a bionaftu), na využití slunečního záření na polích fotovoltaických panelů a podobně. Tak, jako u většiny inovací existuje velké vzrušení a velká očekávání, je tomu i u obnovitelných zdrojů energie.

44

n Flexibilní mechanismy Kjótského protokolu

Ing. Pavel Zámyslický, ředitel odboru změny klimatu, Ministerstvo životního prostředí ČR

Obchodování s emisemi dnes představuje jeden z významných nástrojů, který má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů. Mediálně velice diskutovaný je evropský systém obchodování s povolenkami (EU ETS), který byl spuštěn v roce 2005. Zapomíná se však často na to, že první mezinárodní systém obchodování s  emisemi skleníkových plynů byl ustanoven již Kjótským protokolem v roce 1997. Jedná se o systém

M a g a z í n

56 n Přínosy a zápory třetího

liberalizačního balíčku na energetický trh v Evropě a v ČR z pohledu výrobce elektřiny

JUDr. Zuzana Krejčiříková, právník specialista, ČEZ, a.s

tzv. flexibilních mechanismů Protokolu, které mají napomáhat plnění redukčních cílů nejen smluvním stranám Rámcové úmluvy a Kjótského protokolu, ale také podnikům zahrnutým v EU ETS.

48 n FLEXIBILNÉ MECHANIZMY KJÓTSKEHO PROTOKOLU.

Mgr. Mario Vöröš, senior expert, DET NORSKE VERITAS

V  období, keď sa cena ropy približuje k  ďalšej psychologickej hranici 100 USD za barel a keď sa intenzita prírodných katastrof z roku na rok znásobuje, je viac než logické, že sa pozornosť svetového spoločenstva, vlád a investorov, ale aj verejnosti upriamuje na jedinú myšlienku – myšlienku aplikácie princípov rozvoja trvalého udržania, využívania obnoviteľných a alternatívnych zdrojov energie a zvýšenia energetickej účinnosti v príslušných sektoroch hospodárstva.

z a j í m av o s t i ko n f e r e n c e v e l e t r hy

52

n Energetická politika EU a třetí legislativní balíček

Ing. Tomáš Hüner, náměstek ministra, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Návrhy třetího energetického balíčku jsou součástí Lisabonské strategie a energetické strategie EU. Podle Komise mají nové návrhy pomoci mj. podpořit větší transparentnost, energetickou účinnost a lepší přístup malých hráčů na trh s energií, vytvořit lepší podmínky pro investice do elektráren a sítí, posílit férovou hospodářskou soutěž se třetími zeměmi a posílit volbu spotřebitelů pokud jde o dodavatele.

54

V 90. letech minulého století zahájila Evropská unie liberalizaci sektoru energetiky přijetím dvou směrnic v oblasti elektroenergetiky a plynu. Tyto počáteční směrnice byly zrušeny v roce 2003 v  rámci tzv. druhého liberalizačního balíčku, který vedl k tomu, že od 1. července 2007 je evropský trh s energiemi plně liberalizován a každý zákazník má právo zvolit si svého dodavatele energií. V praxi však trh stále nefunguje tak, jak má, a proto se v roce 2006 Evropská komise rozhodla zahájit proces změny právních předpisů v této oblasti. Téměř rok poté, 19. září 2007, představila Evropská komise tzv. třetí liberalizační balíček návrhů právních předpisů v oblasti energetiky.

58 n 3. energetický balíček Evropské komise z pohledu provozovatele přenosové soustavy

Ing. Pavel Šolc, ředitel sekce, ČEPS, a.s.

Evropský trh s  elektřinou má za sebou již více než 10 let vývoje, počítáme-li od přijetí první liberalizační směrnice Evropské rady č. 96/92. Faktický start je pak obvykle spojován s obdobím okolo roku 2000, kdy ve většině zemí EU 15 byly realizovány první kroky k faktickému otevírání trhu. Již v roce 2001 signalizovala Evropská komise ve své hodnotící zprávě pro radu ministrů zřejmé překážky na cestě k otevřenému trhu a na základě analýzy byl přijat v červnu 2003 tzv. 2. legislativní balíček, který nastavil dnes již plně aplikované standardy trhu s elektřinou.

62 n ČPU nesouhlasí s vlastnickým oddělením v plynárenství

Ing. Oldřich Petržilka, Senior Manager, Česká plynárenské unie

Návrh Evropské komise, aby energetické společnosti vlastnicky oddělily přepravní soustavy nepovede podle plynárenských společností sdružených v České plynárenské unii k další liberalizaci na trhu. Stejný názor vyplývá i ze závěrů konference evropského sdružení plynárenských společností, která se konala 21. září 2007 v Bruselu.

64 n Východiská Stratégie

energetickej bezpečnosti Slovenskej republiky

Ing. Ján Petrovič, generálny riaditeľ sekcie energetiky, Ministerstvo hospodárstva SR

Slovenská republika podobne ako aj iné krajiny stojí pred niekoľkými základnými výzvami v  energetike a  v  zabezpečení

energiou. Energetická politika Slovenskej republiky určila základné ciele a rámce rozvoja energetiky v dlhodobom časovom výhľade a konštatovala, že zabezpečenie maximálneho ekonomického rastu v podmienkach trvalo udržateľného rozvoja je podmienené spoľahlivosťou dodávky energie pri optimálnych nákladoch a primeranej ochrane životného prostredia.

70 n Změny na světovém trhu

s uranem ve světle renesance jaderné energetiky

Mgr. Pavel Kavina, analytik nerostných surovin, Ministerstvo průmyslu a obchodu, RNDr. Jaromír Starý, ředitel, Česká geologická služba – Geofond

V  posledních několika letech dochází ve světě surovin k zásadnímu nárůstu cen většiny komodit, a to nejen surovin palivoenergetických jako ropy, zemního plynu či černého uhlí, ale také mnoha kovů, např. mědi, olova, zinku, hliníku, zlata, stříbra, platiny, wolframu, řady strategických kovů či železné rudy. Ani cena uranu není výjimkou – spíše naopak – během posledních cca 4 let došlo k jejímu nominálnímu nárůstu zhruba na desetinásobek.

75 n 31. konferencia priemyselných energetikov

Ing. Miroslav Kučera, Asociácia energetických manažérov

V dňoch 6. a 7. novembra 2007 sa zišlo v Považskej Bystrici na svojom tradičnom stretnutí asi 100 odborníkov, ktorí sa rozhodli riešiť aktuálne vybrané problémy priemyselnej energetiky dneška. Organizátorom konferencie je Asociácia energetických manažérov, ktorá prevzala úlohu pravidelného organizovania konferencií priemyselných energetikov od Odbornej skupiny priemyselných energetikov Slovenského zväzu vedeckotechnických spoločností.

78 n O Jesennej konferencii SPX 2007 Michal Bella, M.B.A., Ing. Michal Harach, RNDr. Ján Pišta., SPX, s.r.o.

V  dňoch 22.-23.11.2007 sa v  hoteli Boboty vo Vrátnej doline uskutočnila Jesenná konferencia SPX 2007, v  poradí už štvrté odborné podujatie usporiadané spoločnosťou SPX, s.r.o., na ktorom sa zúčastnilo 120 účastníkov z  celého elektroenergetického spektra na Slovensku (výroba, prenos, distribúcia, obchod) ako aj z okolitých štátov (Česko, Maďarsko, Rakúsko a Poľsko). Zámerom konferencie bolo predviesť účastníkom nové vyvinuté moduly, ktoré uľahčia obchodovanie na slovenskom trhu s elektrinou a spoločne v rámci interaktívnej panelovej diskusie definovať a zamyslieť sa nad najaktuálnejšími témami v oblasti energetickej legislatívy a možnými scenármi vývoja a prekážok pri obchodovaní s elektrickou energiou v regióne strednej Európy.

n Další liberalizace trhu s energiemi v Evropské unii a její možný dopad na český trh s elektřinou

Václav Bartuška, velvyslanec se zvláštním pověřením, MZV ČR

Hodnotit možný dopad tak zvaného Třetího liberalizačního balíčku EU pár dnů po jeho zveřejnění (byl představen 19. září 2007) je nevděčný úkol. Analýza rozsáhlých dokumentů, které Komise předložila, si vyžádá týdny; zároveň však všichni – média, politici, veřejnost laická i odborná – chtějí slyšet teď hned, zda je „balíček“ dobrý či špatný, výhodný či nevýhodný, s vyhlídkou na úspěch či bez šance na schválení.

3

e d i t o r i a l

Vážení čtenáři, blíží se konec roku a s ním vychází naše letošní poslední číslo. Co jsme pro Vás v tomto čísle připravili? V dnešní době si řada lidí klade otázku, jak asi bude vypadat energetika v horizontu 15 až 20 let. Těmto úvahám je v tomto čísle věnováno hned několik článků. Prvním z nich je rozhovor s O. Tučkem z ČEZ na téma výhledu obnovy části uhelných zdrojů ČEZ ve vazbě na probíhající retrofit elektrárny Tušimice. Neopominutelnou součástí české energetiky v oblasti výroby elektřiny a tepla je teplárenství. Minulému a budoucímu vývoji českého teplárenství je věnována úvaha Mgr. Kaufmanna z Teplárenského sdružení České republiky. Perspektivy v oblasti plynárenství lze vyčíst z odpovědí Ing. Kastla z České plynárenské unie. Dva články jsou dále věnované využití geotermální energie v projektech v ČR a SR uvedených v článcích Ing. Myslila (GEOMEDIA) a Ing. Haláse (SLOVGEOTERM). V souvislosti s budoucími úvahami o energetice je určitě rovněž zajímavý vývoj ceny uranu na světových trzích a postoj některých států k jaderné energetice zaznívající v článku Ing. Kaviny (MPO) a Ing. Starého (Česká geologická služba – Geofond). Oblast budoucího výhledu završuje Ing. Zbořil (Evropský hospodářský a sociální výbor) zamyšlením týkajícím se budoucích požadavků EU na obnovitelné zdroje energie. Druhým významným tématem tohoto čísla je 3. energetický balíček, který Evropská komise představila 19.9.2007. Tato problematika je přiblížena v článku Ing. Hünera (MPO). Evropské souvislosti týkající se Balíčku postihuje článek V. Bartušky (MZV). Dále jsou v čísle uvedeny názory tří významných českých hráčů energetického trhu, zaznívající z příspěvků JUDr. Krejčiříkové (ČEZ), Ing. Šolce (ČEPS) a Ing. Petržilky (Česká plynárenská unie). V oblasti ekologie máme pro Vás tři články. První z nich podává přehled současných poplatků vážících se ke znečišťování životního prostředí z pera Ing. Bízkové (MŽP), který nabývá na aktuálnosti v souvislosti se zavedením první etapy ekologické daňové reformy. Další dva články se týkají flexibilních mechanismů Kjótského protokolu. V prvním z nich Ing. Zámyslický (MŽP) popisuje scénáře obchodování s AAU (Assigned Amount Unit) a  popisuje „Zelené investiční schéma“ (Green Investment Scheme), zatímco druhý od Mgr. Vöröše (Det Norske Veritas) je věnován postupům při implementaci mechanismu Joint Implementation a Clean Development Mechanism z pohledu verifikátora. Na Slovensku vláda nedávno schválila Strategii energetické bezpečnosti SR. Hlavním myšlenkám tohoto dokumentu jsou věnovány dva články zástupců slovenského Ministerstva hospodářství. Hlavní pasáže Strategie jsou ukázány v článku Ing. Petroviče a v článku Ing. Dubničky je zvlášť rozebrána strategie v oblasti teplárenství ve vazbě na připravovaný zákon o podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla. Domnívám se, že by určitě byla škoda nepřečíst si článek Ing. Žákovce (Plynárenské muzeum) týkající se 160 let historie českého plynárenství. Snažil jsem se tímto krátkým přehledem zaostřit na hlavní témata čísla, které právě držíte v rukou. Doufám, že si se zájmem přečtete i ostatní, zde nevyjmenované články. Chci Vám, vážení čtenáři, autoři článků a obchodní partneři, touto cestou poděkovat za skvělou spolupráci v právě doznívajícím roce a těším se na spolupráci v roce následujícím. Dále Vám chci do nadcházejících dnů popřát klidné, nikým a ničím nerušené vánoční svátky strávené v kruhu blízkých lidí a do dalšího roku hodně úspěchů v osobním i pracovním životě a pevné zdraví. Věřím, že nám zachováte v nadcházejícím roce přízeň.

Ing. Martin Havel, Ph.D. Šéfredaktor

4

M a g a z í n

Vydavatel STENELLA s.r.o. Bělehradská 77 120 00 Praha 2 Majitel vydavatelství Mirek Pospíšil [email protected] Šéfredaktor Ing. Martin Havel [email protected] Grafická úprava Akademický malíř Marek Jodas [email protected] Inzerce Aleš Čermák [email protected] příjem inzerce a předplatné Alice Bulínová tel.:+420 222 514 112 fax:+420 242 486 784 www.pro-energy.cz [email protected] evidováno pod číslem MK ČR E 17318 ISSN 1802-4599

í n z g a a M # Objednávkový formulář na rok 2008

Z Í N G A M A

Roční předplatné (4 čísla): pro Česko 390 Kč pro Slovensko 550 Sk

ání otestov auk se jeví dobých dnější nejvho u na krátko toho si lze Jako le nism enní. Ved tupů, přimecha tohoto a vnitrod obou přís denní u nabídbinaci cích – oten svo závazný vit i kom je och předsta jekt, kter ý at jako m způ zafixov sub ž aký nou něj čem si rov kter ý aukce , by byl ku do přenos oti subjektu, K A kapacianiční něn opr část získané přeshr T I zvýhod st sobem echat možno G E ovaném chce pon ít. E R komplik lemen N yuž tivně imp rela nev je ty u m k O E hanism ocení výsle Vzhlede u mec vyhodn T R lizačním strate otázkou nabídkové optima m í E K jena i s jako zají udován tace spo E L Í N ace a vyb . Proto se jeví odou Ma Z KCE ků alok A trhu G s ace s met stníky ch OCENÍ AU A pro úča ow-based alok spotové trhy M VYHODN í nabídek podaný fl uje ud respek dné spojení která propoj at dos ván ích při kov je vho ní oco g, zem apli jízda vá , e odn vý číva to kou lečných couplin sousedních Při vyh ed aukce nelz cipy, spo na spo otes auka je otáz ch alokací tako ou v prin ového středí bas limitů celého ví třin ch e cen u íční pro ché owí je fl ních lz idit měs ého odu do acit likv vat tržn ročních a dobý ho si iídek se t. né jedn avení společn ní kap vislosti zvyšuje ní nab ější krátko dle to připusti používa této sou sest , př a tím okojová , v případě v acit dn TSO – pů usp stém cích kap na dí oho ho . Ve ístu nabídcí v pro a postupném alokaci n pr prostře vliv jedn př nejv nismu enní ý y. ného licitní u veň pro ová ou a záro žebříčk erpání kapacit tzv. imp také odstart Jako mecha vnitrod ci obouten sv závazn ůNABÍDKY AUKCE adn e zmístikou me o zp ía ho to ionu záp gem byl jako až do vyč í charakteri ody je již výš obecbina BASED toho – denn i kom ý je oc xovat jakým ý si couplin projekt v reg regionu je ná na Základn based met nabídka má er í si DO FLOW aukce provozova k pském cích stavit t, kter ou zafi byl ně tu, kt paciflowdá ordinačn čehož doevro jako další kro ek ek „ko ek á blémem tečnost, že kaž v důsledku dní ve stře před ž subj e rovn os, by subj ané ka Použití ána současn nese přívlast e orgafil, ow-b ý ve stře , a i ti spíš něná sku každý pro ují navzájem. a zvažov základní fl Ačkoliv u ravovan čem aukc přen opro st získ Evropy Polsko jak na variant nabídek nost je ční kančá do entaci střední aném - i projekt přip Německo, iční něn otázka, y konkur říčku všech í hodlem ně vliv rdinova st auk ě odov ídk ku á an imp koo území ko, en ejm Pův od ožno ční lečn né y nab ozř hr ionu tržn plik plnab emíratd- , Slovens ho žeb ná“, její insko). 1. se sam všechn různé g v reg teru (spo přes m zvýh at m ý informa - ná cenové kom dinova cenoino sle(Česko ousko, Slov aukce od 1. Nabízí rket couplin vý ch je im opě o charak vidla, společn stník aukce (s nom vý ně be lečného však ignorovalo é různými e il Evr í u ne ře ed spo čníh trhy so nutlativ celá úča at Ma niza tegi, Rak í flow-bas nos ocen ďarrasko u by i evropní filů dan nism kyít.trhuk re lečná pra ce po í spotové ční kan vdě- tov níhapře é štěn platí, že izaci tranzitstní v region otlivých pro otlivým é st ínavspu fiktiv ec likvidn ektivnější řeše v hodn Ma využ nicí echúča celář, spo Stále přitom em auk ch jedn m real pra ov hou i m i ími tují stál jím sun vy ne pro jedn Dru de t term dk by edn . y hra ersp y mez le nícest tyvých zh mu ou).kou nabí níko za arjený ke s pře , označo ecka velm méně systému i nesous systém) - not i diferenciál based áz . ní ja Jako nejp ný přístup spo M ek- iky do Něm jednotli V al um jino izaču i s otling časném přenosu mez acitu na kaž í flowjeví 2008ou srep ova vým ubl . kých vat na tok poteče který a edu budovázmě ěmi. si v sou ocován y vyspělejΠΠ kap timsink sch kombin o seny etod hy ké el váen nebude enci praktic pling, nosu (tj. nici na m mi zem při vyhodn oupit vy tyto Prot aceo-s m z Čes rce– spoj ou tedy to ržen (fyzický je souop ím, amít široké é tr ek ket cou střednictví abs ematick dod ního pře ) musí zak na jedné hra jeho ský je nos otov hu. přeok obn a má ace y trtele stí základn : by bylo ěné mar tace bud sp ě ani-ledem k žít mat ami Proto ud ě se jak pro je, je al ého aukcí možno i re vě hrvzh vku alok voz technik obního plášť: pok soustav e sp pod no pou založena na ran neuspě li však í dopady nabídek celáři. Obecn tníkova ased u nov ků é pro ch olečfl-ow-based čních požada ch ce nut je h př Prá nici zvlá vané cestě odě vyh hod Největš samotn -b odo ojuj míc kan ějeúčas ouowvýh chém imaliza oblastech výr o optimálsp s ří- o této met , stejně jako ečný dé hra - auk odu, která vše nost aukční inárodní obc é l fl erá propnutze na řen; usp pro odn t šen napláno jednodu ní situ hoostí vyn užitek tic- ních opt tato něž ch nak spolzku éna v ení ktrov ší met hodnou (např. optizejména nebo hod zma veň se změ hovo ášet celé sné předem pohled ovat celkový . Doprov adě by alis g, vaný mezin nedostatečn ní spoj žití zejm je třeba roz edníúča ket hovat dča bylinbyla portfoprvní ný obc itůstní viditupřeisl záro uup ar osti kaž usždý aliz h soustav eduling í z kardin dané- vyu dém -příp měla zac pro licit příč h zdrojů vé výrobní M výc so xim (ka lim u kdy ház zamýšle hranicích a A nebo v jeho ci tím, na 1 výc ma Imp kým V t. v : co . ních uv vyc voz or oda sch 1 ha m je íchlásit,ujse lik to sosoudy. u ek pro nování, nedostatko na jednotli paci nov í koá, met ých trhů idity po nost pro tn donah systému od pravidtřlainou ost ceny ých na obo trhu. Úva ku, kdy užit y cíle aci K trzích jší transak té aci ka koliprvvn spotov paci zvyšovat), inn ropyt a bezpeč ě by nemělo e likv pit v což ídkové stníků ní alok ložení výroby ou). přísIlušn at ziskově tranzitní cest užit jaká pov ka n tou poř ivos Ev úča nab na čas u – hod sou ení ok z ods elek tím edí í ace s obc izov lývá továšit spo ly k pod ledem k sou tatoa současn ie měř í al arzvý kapacit ocení aukce nici lní roz dnlehl s dopřed ní ch ované ování , a osytřmlu vícíitnTSO o nechá že real ké teor trhu vyp vzh ek má ezenou lední má dne jednotlivé hra odn zápa chje sou nynístavad- sti obchod formulovat dá neb cí německ liu,Tmů část plán odst žné změny pr impljeic mo méně stníka íp žno u, že užit lze linky s om atikou vyh která se v pos tnost u přmo také átůgionupojený ho úča u. E že využije jen část kapacity pro že na tyto kají. ušeně v. bude na doposud proného výh odu onom premis poní aukce. ou, re bylform ody, ktepoč kávat, S problem ežitá otázka, je transparen iszjednod ší o tz mení rejítgi k kr itou ožňuje okeze lo píme na kapacit její cen celéG t v diaten rok ge to lze en- ace nové met tel přese zdá lné. Dalme sjed noc i důl a nevyuž t. přistou je vyjádřen tomu um prin- za Tak lší -b kém ased a tou nějaký ojeklání ova ý mechan e uplin przasí ptovate Pokud nou visí velm o diskutuje, v rámci lement naproti tzv. třinflou. plem R rops jako da acity ow kuim is- ý provoz í imp i jedneakce větší mířco olůčnpro o současn rgeticpropad ased aukce kapacitu na užitku souča ané kap defidoev é pro ní mín at ve neexje Xčesk tok na stře ového době čast cesu. Zatímc umožňuje velm oceE ). alizací dě s Ene , jak kdelovu adpod jednotnán Flow-b adavků na spatřov kačních pro di zce k aukce (kte- ze získ álního celk maxim aukce, což EE Szí ve sho ECH: vela zvažov ci zákl otázkajasněu, vys ho pro říčků vyhodn ý í y být účastní uni N xim ní pož áhnout ků ai měl kouy ČEP a- celé cenových žeb správnosti O AUTOR MYŠKA , ě rouregionsou a kom . zadává rce–sink, kdy koncový bod , aniž ma jm anta ementa é stbyředn žné efektivi nabídem orů, nov jimstav k úřa ionu dos vých účastní maximaliz u ri že s ře mo kter v ové ulát E a n , o, reg trol at, vý ID mu ích) va reg g nos oz ave sou ní ů á mů ta otli ho pe tifikov zem ion vyb gra ný . Polsk m trasulin hy (sregulač áteč cipu ou kon trhu i se ním impldálesa Ing. DAV niky, ČVU ou. znamen ků jedn nebude O va ionko, edních k iden ze poč ko O ní v případě reg stav noduch ny účastníků ní softwarové h pro pou u prot coupu é trkým ech í se šení íný vod-nu nékapacit ch ovou cest o- tu užit jícím vzorci lzejavša dávávyš nesous celý ec ší ravo reg UKCE nujdae ný ciál elektrot Půstra nos S, a. přenos být i v 1. al abíz M va R ídk ěmdruhou otov jší ře řebnýc arkepřesp Již nyn po e ímo nosových sou népřip o, N ní ze stra aduje spe osti ČEP Na ram v následu y z: o). od ý1.získ N diag NÍ A po hou í dobtiv dat pot koefiní bud sud l samotnou jedinou nab - ně načomet vyž ekt jedi u pře společn V rámci vat vidn e k přlitoito ožody T inskjektkc, ekter not nosoýva PTDF ek upta, oztéto um OCE bídek ovrébyatmosedozab dalších kvůli systém proj ovenskaby ty. elářinovalto S–S y, takvalim ci hod EPS. Ob lik nom ají- stník zadává á celou pře nou stníSlovsub auAV hodů erspi pro ti zvýšeznalost ce – zejména atel na obc Kontrak a. K ODN jpce burz í,eze lik spočív ěho kanc avnici erý ovn příst s por úča rýv že ní hl ed ní IR, dě- ČEPtují ne av- tu) a že pro tních úča zna- nabíra esko, Sl sko, b vení a auk je ČEPS, včasnvé om hra vím ksoud ed auk vanýami.g, kt ČEP z ch osta VYH ocování nelze apcipy,Sou -basS–M opět pok ou to kč nai pr ocení E zastupu a b Jako ích ace bude pra n no acit lin ed(ne ouémudnmís nict dojěde k á strukce pouze lm e mít flow-bas vyhodn i nabídek vše u. V praxi by křivekná ropě (Č Rak ní flownap ceno bíu,dekter se mudn úzk ř. au ion Man e dn vebud mbikap coupdámi alok á kon ro ed oh prin ného vou cen L ale ion u neje Congest Ev arsko, uště esunem ecka ch inopřinábas t proprostř Omu né lokálníje je flty nosovýko kepře vyho aukc hé becn samotn kých cientů, v celém reg nabídkový eč b ní na sp s př nýěmdopad trhaksticpře trasu. t- kapacit s povinžné k m ova ar k jaknik noěmzve di ow- paalok řejň kům trhu aos u- Maď at, že o-áři. obchodtivity vhod vý vou mo Při -based oduc í spol jová ín ce dy N e m ic vi í ní stní káv en ě til je auk : te oho ý u, N pr bud oel árn efek nem ová úča oče . de né ět. společn ků kde ní né lik kc nu cest OŠ MO é dob př und obí e by by lo a jedn nut u - ní term ojen iky do bu jedn aven uspoko Lze ň pr cen bude zda í tako é ovo sekde zveřejň flow časn nci ímbytrhu naubí ní kanc árodní atečodo hu ktivní ovaruné bně hoauk Bc. MIL isp , ale ěnnos st sp publ ve zm ním obd oče- y do aukce chíau pře a nabídk odlišdo ívané undárn ne přnos kou, alokac menalo jako je víksou y tr hkoo abse fi rdin tiky a m D lzeNabšt í by celo ídk = jedn ka aukce hruanpře ě zároídkový m se upném ty. itní i pro k sek v počáteč k výrazným ). mo aukč mezin nedostděpplicopc otáz ě, vek na še éna íční delu pro 2008 ké re držen Na a nab íc informa žití tivně výacit je vojiy. hu pouzeě vy ně jako použ prosté autkc ecastn a měs es požada ní g. a je íčních podobn eroč stou y jako pozižití ukap účastní anicístucepně Králové paci ikou jižetvýzejm ledem ude vyu . post edopě metod část ěnžně vaný příčin hů. Im z Č bně do hledem vat á obacesi v úční h hr ěs edí toto i trly pouhý že, ale nemum Hradec , stej at nebo lingovat zm cí v íčku a ání ka terist y jenáš a mplik ícova stníka ou du a zpř j ditíty vyu -bas pou ž . Vzhnové aukce neb iš užitečné ČEPstS ál tr ze její né vz to s. ostř h a m ustit. ýc do je úča tn to ch ice í vi nos a. h fun a stav mů oas jin ta ho od to ow ak rp e pr oě dk by liv če ý bud kom po liv he fl příl í íc os ía uč nepřed ty Fotmat ž ě o té ě by zachov u pr Í ní otovýc oře lik sojiž Systems sjednán účas ová cen subjekt žebř vyče char met á nabílé dku čestávajíc Práv tí s křivek k sc mít e přen ho užití tržn ě ročn O přip k jící (co šet nerg vek na ménci, PTD y si(kterou pak ad jednkap ed pote, kter = nabídk sp pove dpfázi emtak do. Po dekových ovozRNoUT u vat vé sle tem zavádě –sin ěnu el k acit případě na aci to elektroe až do kladní -bas požada enos vyná příp měla st prSH každ v důnos em hbícen ed kap o TS ípad acit zm k b - časn e dosti simulační tesurceém. budo ozovat dou no tnost ý je v vatalokký pod přímo Zá acita měl elveksou ře í. lyosti zkuš časné ždém etoda orichkýc flow st, že na adů vzáj l, vzhlde tyto v př jednoh ÍDKY UKCE na čnísosyst d- bud hist ic y dy ná kap ídky a design ečno by ne ace čkajžít), ale přenosu, kter ční kancelá ec ě příp éněí nik í sje at stomnen í ho - d provedené se bude ted (fyz jakonoauk stí je dopa né prov výGho ěž nu tník alokova NAB ASED A ozovaná oor- blémemskutečno ždý profinkurují íčnaakuvvšřad o před y. V ka vá, m a bezp ně auk alok že na roksípovyu vliv ov pře ou rovn účas u to příí osu tržn ovánechul no asasedod ch , ale uální nab ná strany lty b = aničníh no ost Flouč vat,t celé ud w-b i dop ka „k DUdnLIN mož ejvětš samotHEvo ov edm ko i ce p-ce). Zpočátk ce cenový bř znéujíým ten- přeshr přenosu ze Fakuý. Jedině ten proion káitos tn individ kteform y,ová na. Slož proměn s ký ž so kákoliv ehliv v a so ve é N a na SCopro by byla (kažfldýow-it,bas emazn í obch reg Kontak ro jakýhod OWB kce pr ívlastek e orga- něnávliv na bídky ho že valopotrůvrzowně lem ent ování znbasiedevauk -co známá ; stabiliza způsobené ehy) lýzsti více něvýc ja it spol usta anano ás v pro c širok povolen lventzáv vejemné sald etod én v. D linsegu zav1ede ese : 1nímnahlny duěšeimpm ionu- jiho : stníjekaabsotrhu á (ne á- ční úlo at), O bí based ým statě naslepo volatility regpř myska@ ož udedfino DO FL učasná aunese př st je spíškční kan-ní něvšechny naho cenoakvé ignorolů datynéflrů náln nelv el zejm sousta CHúča imaliza , což přin ci. du idla i určos ujesovzáodboru zvýš ných so í mdos itét změ odov osti a m opt ticace flowo pl nátrhuΠΠ TS pro novévývojovat geent ožň visl t vlivpod eníased jejich o-TORE a. Pů h KAž umah ch en lze zj tanač O í profiTSlech avvést vinn obuch so sche pro dnot je zapU álního stníků a možv auk ce uje ovozimp er – tj. sjed milos.m nik robníh timálvící hožné V sou lem ropy novano čná au formač e ečné by vš h profi i jehrá ez uc vý YŠ pr toti u -b né úča byl xim sníž iv výc po Pr naz lu ch ol En ling a i Ev i pr M né ova do ma ím ch po A stup ol u otli en te m výc nů ow ělván ém nut ej kc í d vý by UT ch op ý jektě s u schedu timůže k om Takto věc t od ed kými TSO em opy . Pro anic ou ky sk pskýy alok Ačk ředn koordi (spole ečný in ík au t- sp region otlivýc ly mez křivekánální í fl m cho hodinoje mle- átů provo-DAVID kyků ko ve kap isystce je , ČVna jedn sp m, v řádu týd ed aukce.ních stech ut o m op íO ss an zvýšení modelu etím vše auk př ího é yhrform odn Evr oupiinárdo shod í evroacitAcce s. jašence mec du i balkáns eficí rm a- jít inou. impl ni je če ve ní vu í st její toto zahůájen In stmez ené ovion ky vydřívenínež apř. bní stým přij Vzh ru , spol ektiv g.ch chtito bas alizačo- obla odnomez(n a.zvý astn tranzi i v ty jedn renciá fo byly že osm liv ně , irac , ly. i te k oc lete fi owtřin od ho ku ia í by em es “, fl te S ot ad pro u o úč zují ro ic tř PS amb gion mez í pro ak i elek d pr ní vý ín vyslo la í, že dn oče en ny naí di úz vaná V neorojů aže zh atkávatzákl zah dnnosůjedn výno ČEové ci asíoc nabídka v ll b twor no i dife celk i. ktro ). cesumí ápře aukce EP roc.e 2005vast, že Nyn nítim ním a sti í, po dvo vku:ájen testyNeuka izac o dos char avid oveop řad énvá-eba ro zd ot ěm sushranič od alší ou livé hodnoty Qa kap vyho mze dnocovázasílán atem na íců acitám podmjasně tavy Č 6.ě re ustav řena ele v em tifikou 200ad pře Dbud hpři stan jmpro ván de napře žada tup dino čního ná pr m plat o real soused kažrámadns. v TFvýznamné. ch s po ku bylo ečno DoVsav ad ch běžze již sjealok žítné pr vým i zem při y tř . né ec měs o otev ol lty na uužit ým dn vý po čat ní íp vyu us i do úř ít e so ě ů y rok chn ott. u y. ot ě vš né pr a. je pr u van je sp bu náže h př táváýcstál ko ídek ití přís ram álo že at (vše el acití míře pod stat ro vé so čním průběh m nýite k ado í né e so - á prů iden í v zůs Faku kap PS, ěrnemen rakt ČEpom niza společ e přito ému mezi ne citu na ici na na jedn pož ským oto je o použ zalo uc héova kc kdystranystat nab v olů elau.jedn ov i jedi evyuž lů, ze První so šš by na u). lušným la zu vvšak vy isticklád ř, dn limity e- diag sek zd ál st í- pubýt už íc pře ag je Kont tomu,ptov sink ntem ity né, Pr aldpo větš, lze otokedu tn od stikovýnav - ch prováfiní i nedo í výro ny topřís ení au kap á je dnSofi e ravdea testů,přenos ek. ůl zvýš plánu zač zc acitnít ím om celá ). St m sy enosu it kapa é hran jeho Man dem akce t ling rz posle a- mož u no m regu ní lz névše solve rdin da no okac otáz kv oímu os základn t ve nícipy rov paci dnoc e nu kter ém icorn je výccehlkcen ch prsch né zastu estion en ne source– bránív enétnjsou as ana y bý kombinle ký ka dníuch odů pův o lýz ny avz ka pr pr odn je ab tu Unive sti Un ny přípy bu syst součas u (tj. př zakoup jedn pěje, je však ač zásaito aukc etodu, hled ovat prin zložkům principuatřovaí ik u všakerá se ou Tom směl každou depodáktech oti a že de pr n o tr u ází ových kter ar Již metod ní al účarostní ktor ce k vyho en no JŽIŠ velmui kval íníobopr í cen Cong sp ladn us d na m , ktnicích,sp -li ní . ové at pro u) í úloo se ýzu hani ezen- ikou aliz děn buu, citu pr enos í po pak uvych é by bu si v přenos musí mun er MO agem společ užite cest to neje trhudk dva zák en elnoZpoezždě y ků chkahraje tran mec i jed- ximalizačn ěle ne om ovo mál přisstan al nt pr poku cestě ne uspěje ění sit - ší prvn maxim vaha stní míst ace i) kt nov ionu umnu OŠ an bí ve sink nao a ko je defi paad pro otáz mat livý ta té vnat om m př obu úča k tegie ky říkl ulta na an ů. nabí ; ního tavam lášť: u, kd zcip mu alok pacitu povinh nabížnostíamů, vonreg . Ú itk MIL iky a m . na source– nuitestra asný veu,lmže ma ro zm rtfo a toúlohy. tílerizi-ležitázene,ím ob stra (tj. nap al ka lin kry agraS – . Obd pro m zv ané Půso konz lista Bc. oce- otlivýc line- mo rce– ařen gr sinkgi m je trhu je s po ojde k u úzké ased at ka ně s součm k tom ývá proS pr i důud e uj colede inovalý získ -Oal –diCEP ia sous anici ánov e by že už lštá systé zm veň se jeho po i tím, rmat uje změ ové. senior kcí jedn cíle tníků ěření už vyplPrin uhou SEPS kce i mi. vý dána hodn ci sou celý re ov pok diskut tím pl ed u, lz -řů“ dobveě,lm í fun er a PSE Vzh umožňuárnvy spec hr info ec Král umožň isu, chno nosdrnom lním ow-b okov oleč ních aukc k na „po ko ní , no -jsou šší, nicau min Čodu line dé em na obchod a záro nebo v ansakc cesty EPS– em ti t, Gktcest lé časnévisí pod účas orie m a trhu aukce pr ce cita - (n u loká ity fl tné al ale sp ky do s. ja y a jako formač AP by se přeNa do stoob- u. Za jeíčků ad ve unonejj nírůúlohy odnoce osom cenový dána vn ek cesou jí ed to edn ba ré i a. , h e í pa eze ča Hr tr vyh V je da bj lá s ed , -O as es ík te ic dá ci výš íc tiv m y. in vdě vy á ha na ch tn - u pra bě huo čm PSEy su sob př ýšlený anic rá a regu ov tn oc - žebř vše é úlopr jeIRasi hran ow-b en acit váneí ké i ka epro getik vých učoko trzí ovější anzi nech rám s vys efek bně nu přenos . Nabíd ý poža e nem í do (zaprúče imaliza i ostmari, lze přenos abto . a sp chn Syste ener fl účas pím vyíská způMAV jádřní kap ní iko dek u vv aukac ci í so cožsoučasnléěho ovým né př u, niko o vých nt ch ocí- opt zam ou hr ušných zisk ané tr nebo do rolu ů ner Ten EPS– uze na mít ho pacitu istou kajenez ftw ný city pouh ůže, al sjednán ě trhuovnso vání. ktro podn os itk pom pr iz ce no při G). k t ož mo po at efi á pa ob se e, ele st al AP už en Č ov y lech př eb řeši síce ty e úča í ce tř m na ík ko tními dě ko progra je od o stníaximvíce au kcfi iza- u), mu . po bude s př pro na přísl alizov plán opci ití ka oval sign de m ou ce za ka kud ípad ekt iá ry: oua- účárn paci chcéh as bas DFárnasí tní- ze základnos musti ch edlnauk po PT na ty pr re část a de ožňu line např pad Po jako í využ edstav k subj davek je v př eláře trh trhu bu osov é ka celkov tíouusp spec dat ývané ou t mět natníků zitn ího imalpře auto du nenrany ace ůže flowum prinpro a do úč paci t an jedn ax n je anaz u eu ní ža en nos na no pa je nc st ch as h př én jisti m fi tran ka je sk ý z, m n. st ho ídu zn ody jm motn ný ndár hn př u v. ící pro ne no izace ená mové ceny tom akt liu, užije u část o po kter další –pro h úč ps.c real ze graostaván by to ární lou ní ka o př icor ze zí imální dosálemýc tero již vyža nít met 19 ek oti každém na tz defi ní ze vést ídk Kont @ce s@un í seku kund uze ce u liv tak citu (k e přím enosu, aukč ně tent í proém znalosLineárn kciamnab výkyvům na stačsyí stpro axi h křiv napr pacitu aukce (kteka že vy využito . kce všech max gion dnotkon se zi stru al ny ci zn po část. ňu kce re ů je mys s.moj a V pr í au Na fázi kapa užít), ho př ze stra ý. Jedi ldován inese ovým metody ze jedn vzor a ne adnout ed au ů na ka astník ý bod , aniž jí ní ou. ocen bídek onu. dkovýc zveřej kopět ho i ve e ní itk ím dálým cen flow-based pou ve as milo vat uze je dn ž př kci. vazn né sa nost nikd sí vy anič osu regi nabí době i na NUTÍ prop ow-b žadavk kdy úč koncov mích) stou. né au o í ceny“ tu už sledujíc z: šť. U vyho tů, ale celém Fl SHR je v současesto není st celé přeshrlení přeníka trhu záje vzájemofilech, coané v aumůže lu zvlá liv po navýšen po ink, nova u pr vání asné í a ních ze ou ce dkov ná dnoty čnostní b –s í cien kce v eřejňo souč koordi model tožně vání ov tečn „bezpe ace ale př . Složito ýchodpovo účastn ožňu ých pr alokov ýšen v au zadá source počá soused přenos u nabí osoci ho zv h, alok ků alo zv ko je ěsíční nění ovat to b na ov ased e ne en no pro totiž umdnotliv pacity toto up ng cipu pouz t i v otnou ased gionec entová u jih -b en jedi lou př oho ě, ja ční a m zpříst že je -b m ka fu ow í, on bý sam re up dn vá bn po í je fl ce je de a ro ce nu ohou Flow více implem v regi tace byl za o- st oků na ýšen ukazuj . zadá ývá b 18 podo S v atice erý bu dka val truk zv sty en ov né O tit EP ýz ve lně voj ré m zabý astník ět pokr nabí aukce te ové kons hu přiam je Č DF m cit, kt . a anal d finá uje vý implem ými TS jení pr tech se úč dna a celk avadní význ kde: tr le tník á op by asně t otná = je astník maně ci, PTaci kapa systém ased dosu naznač Projek lkánsk cí zahá dvou řada kter účas sam íkům bí ne lišDos měr úč Souč cenu, ba ambi í, po LING flow-bv prože účastn po na cena alok aukční věci ropy. osmi s obdo ým od ití být at, evře m ová EDU y vou trasu. i Nyn už jako ta ekáv bude tečním razn ní Ev e mez ce 2005 2006. stále ot číbídk SCH zavedeníté změntj. sjedná-ch vý vou e oč h cen paci y de vy čné čá u za = na či aukc v ro u roku stává Lz á ka bídk se m k nebu užite ýc plán v po nový i ur gu – již ovan ální na ěnná osti ovést dulin hodi zhledkov jména zhlede aukce příliš jící (což b čat průběh stů, zů ázek. dnímu ok isl bí V V al ste h ot na t ze = dividu prom ohy) souv tné pr ho sche rmou ofily. nové ivek vádě ní te y na ace. zu v rav a půvo V b in námá ní úl pr nu odní iny fo náše mplik ající a ch kř sti za ulač tedy dníc roti ít ován ního vý příp i zása e je tř ár iční alok tě využ í (nez alizač ní op lé ko em stáv ceno bude do ené simse bude vých imál ech aukc mezin ů elek eshran dou velm oždě vš ed max bu podsta . Prvn optim nost ických ípadů d prov átku ce ceno ené Zp by ijetím byly cesu přenos es př pacity gu na v or oč ob elu př př by ). ka k, lze hedulin kombi ktehist řadě př posu e). Zp abiliza způs nelvání ramů mod ostým do st ll b tám in sc ždou u, že ém tility trhu moža v rzují i ed aukc slepo; pr y Qa kapaci oto u, po diag k tom urce–s cipy ezen ženo dn vola tníků o ka e cest lad pr – a in e. om potv -bas tatě na jich sa dnot ným na je omeík ěl dem cipu so ní pr vat pr dnů aukc ow je účas um j. např CEPS V ne lo do ny ho dova ity no m in ad u ty fl v pods ížení áním řádu tý ased dkofi ža cby – lim kl ní pr u zá po O ad gion al (t šech tní ší, ni je de a sn chov než v flow-b í nabí ováhrát užitk dek (v ným paci u zákl dva ností ink v re minov a PSE- oduš úloek en m uš ka st křiv onální dříve hájení stanov ěžné pr rany ační nabí y přísl brání eré jso mož urce–s os no PG ce nejjedn aliz h nabí st za kt en A asi iraci ekávat ů od up při á průb lů ze rovn u však icích, ci so se př O do axim livýc lineád ob je že m dnot dána ení ze oč měsíc ý příst pokl h profi ům Tom h hran y. ré by os PSE- o způs u i oc mu, cí je tník ovan víc před ýz všec ná livýc m úloh m k to í funk ohy jso hodn izačpřen ). Tent účas anovostik al vy al Sofi cen na ch an zení zhlede lineárn ení úl úlohu optim ání. opak při st í riziAPG V k na tegie mov adna a omez i, lze mocí vých cenový hu. kryt kud in ra o dá ra –s kl po tr og hn je dění tníků source ěnu st ářů“ pr době, dobha a všec vnostm řešit po rní pr ze zá št eá účas incip ňuje zm „pol učasné avděpo účednou dek mi nero aukce a Pr né lin í je je ož vých . V so kou pr ně (z při ární -based zýva ty e um ceno so ován na učas musí se naaukc výše í kapaci i s vy flow etody ogram , ne ch so kc vání získán ík v au profile enosu) proti profiní m ární pr př ka ne účastn na více tního jistit ždém ovést Line ny chce í uspět e tranzi ové ce na ka stačí pr ou. m st dn ac y je no realiz nabídk kyvů etod uze lem trukci vým vý ased m ny“ po kons m ceno flow-b šení ce dálý lášť. U tní navý lu zv pečnos „bez

Běžná cena jednoho čísla: pro Česko 99 Kč pro Slovensko 139 Sk Způsob platby: Složenkou Fakturou Vaše údaje:

E

l p  Qal π

z b

p π

Qall

z

Jméno: *

πp

ll

 Qa

b

p π

Příjmení: * Společnost:

Qall

18

IČO / DIČ: Ulice a číslo: *

Vydavatelství používá služeb Newton Information Technology s.r.o. www.newtonit.cz

Město: *

Veškerá autorská práva k PRO-ENERGY magazínu vykonává vydavatel. Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Zasláním příspěvku autor uděluje vydavateli souhlas vydat jej v tiskové podobě jakož i v elektronické podobě, zejména na na CD nebo na internetu.

Stát: *

PSČ: *

Telefon / fax: * E-mail: Podpis: * povinné údaje

Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné STENELLA s.r.o., Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Alice Bulínová, tel.:+420 222 514 112, fax:+420 242 486 784, www.pro-energy.cz, [email protected]

5

e

l

e

k

t

r

o

Dva bloky Tušimic jedou a modernizace běží Rozhovor s Otakarem Tučkem, ředitelem elektráren Tušimice a Prunéřov Skupiny ČEZ Jaké jsou základní teze koncepce obnovy a výstavby nových bloků uhelných elektráren Skupiny ČEZ? Hned na začátku jsme při zpracování koncepce přijali zásadu, že tam, kde je zásoba uhlí umožňující provoz elektrárny více než čtyřicet let, půjdeme do výstavby nových zdrojů. Tam, kde má elektrárna zásoby uhlí jen na určitou dobu, jsme se rozhodli pro modernizaci. Zmodernizujeme ji, co nejvíc to půjde a  moderní zařízení využijeme k  tomu, aby se co nejefektivněji spotřebovala zásoba uhlí, co je k dispozici. Protože z lomu Libouš nás mohou Severočeské doly zásobovat uhlím ještě po dobu pětadvaceti let, přistoupilo se ke komplexní obnově elektráren Tušimice II a Prunéřov II. Až do konce své existence v  roce 2015 bude tímto uhlím zásobována i elektrárna Prunéřov I. V  čem spočívají hlavní parametry modernizace obou zmiňovaných elektráren? V  prvé řadě v  tom, že Skupina ČEZ přizpůsobí zařízení očekávané kvalitě paliva. To

ENERGETIKA

Většina současných uhelných elektráren Skupiny ČEZ pochází z konce 60. a z počátku 70. let minulého století. Postupně dožívají a rok 2010 bude pro ně zlomovým, zejména co se jejich odsiřovacích zařízení a výrobních technologií týče. Do komplexní obnovy uhelných elektráren hodlá proto Skupina ČEZ investovat na 100 miliard korun. V současné době se připravuje realizace výstavby nového bloku o výkonu 660 MW v lokalitě elektrárny Ledvice. V plném proudu je již komplexní obnova čtyř 200 MW bloků elektrárny Tušimice II za zhruba 25 miliard korun. Začala odstavením a demontáží dvou výrobních bloků 2. června 2007. Před dokončením je koncepční projekt obnovy elektrárny Prunéřov II, jejíž výrobní parametry budou po modernizaci 3x 250 MW. Jak uvádí Otakar Tuček, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov, nová technologie je tou nejlepší, co je nyní na trhu k mání. bude podstatně horší než současné. Rovněž využijeme maximálně možné vylepšení z hlediska účinnosti, které je efektivní pro jednotky 200 až 250 MW. Minimálně tím splníme ekologické limity, které budou v době provozu již zmodernizovaných zařízení v platnosti. Proti současnému stavu přinese použitá nová technologie snížení emisí CO2 o 15, emisí SO2 o  70, emisí NOx o  65 a  emisí popílku o  40 procent. Dalším parametrem je, aby zařízení bylo schopno provozu po dalších 25 až 30 let. To je hranice jeho ekonomické i technologické životnosti, protože za tu dobu se dostane technika natolik kupředu, že nebude mít cenu dál nyní modernizované bloky udržovat v provozu. Možná by proto bylo lepší postavit v Tušimicích a  Prunéřově úplně nové zdroje, jako

Obrázek 1: Otakar Tuček, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov, s novou podobou Tušimic po komplexní obnově

6

třeba v případě Ledvic, nebo alespoň výkonnější… Kde je uhlí dost, stavíme nový, kde ne modernizujeme na maximálně možné BATy (Best Available Technologies). V  Tušimicích bohužel zůstáváme limitováni velikostí výrobních jednotek, proto zde pokračujeme ve 200 MW. V Prunéřově si můžeme dovolit jít o 50 MW výš. V obou případech by totiž nebylo efektivní jít na nadkritické parametry, a tak se účinnost v případě Tušimic zvýší z 33 na 37,5 % a v případě Prunéřova až k 39 %. Co když se prolomí limity těžby uhlí, nebude pak zapotřebí komplexní obnovu obou elektráren přehodnotit? Program obnovy je svázán s  programem postupu těžby na sousedních dolech. Současně s elektrárnami dožije i lokalita Libouš. Severočeské doly proto předpokládají, že zásobování obou elektráren proběhne v rámci územních limitů a nebudou prolamovány. Pokud by se tedy zrušily, pro lokality Tušimice a Prunéřov by se nic nezměnilo. Nenastane tudíž situace, že bude uhlí a nebude elektrárna či bude elektrárna a nebude uhlí. Obě životnosti se sladily a  společně budeme žít po dobu 25-30 let. Pak to všichni zavřeme a  budou tu jiné zdroje. ČEZ lokality samozřejmě neopustí, ale je nyní těžko odhadnout, jaké zdroje přijdou za 30 let. Hodně se nyní na veřejnosti přetřásá, že zvolená technologie pro Tušimice není co se týče účinnosti tou nejlepší. Stejná přitom bude i v Prunéřově, co vy na to? Technologie, co již stavíme v  Tušimicích a kterou použijeme i pro Prunéřov, je v současné době tou nejlepší, co na trhu je. Všechna zařízení kupujeme od renomovaných výrobců a ve srovnání se stejně velkými jednotkami v Evropě směrem na západ jsme buď

M a g a z í n

Z domácího pohledu nemáme. Problém je ale v tom, že trh se úplně obrátil. Už to není trh zákaznický, ale dodavatelský. Hlad po elektřině je totiž v  celé Evropě a všichni teď stavějí nové nebo nějakým způsobem modernizují staré elektrárny. Je to dáno tím, že energetika běží zhruba ve čtyřicetiletých cyklech. Pak technologie zestárne, přičemž plus minus pár let jsme všichni před čtyřiceti lety stavěli ve stejný čas sérii elektráren, které právě dožívají. Dnes stavíme další a opět všichni. Na trhu se tak přetahujeme o dodavatele, což nám dělá potíže, protože nejsme schopni vyvolat žádné konkurenční prostředí. Dodavatelé jsou doslova zavaleni objednávkami, mají zadanou kapacitu na několik let dopředu a mohou si mezi námi, energetickými společnostmi, vybírat. To by mělo být pochopitelně naopak.

Obrázek 2: Letecký snímek elektrárny Tušimice

lepší nebo na stejné úrovni. Účinnost je přitom dána velikostí zařízení a v našem případě jsme na špičce efektivnosti a  účinnosti provozu. Nikdo v současné době nevyrábí turbínu či kotel s  vyšší účinností, než my máme plánované pro Tušimice nebo Prunéřov. To samé se týká nového odsíření. Samozřejmě, něco jiného by bylo, kdyby se stavěl 1000 MW blok. Jak jsem již ale řekl, to v  našich podmínkách nejde. Co se týče životního prostředí, budou obnovené zdroje splňovat všechny emisní limity a stropy, které budou platné od roku 2015. Technologie je navíc navrhovaná tak, že bude bezodpadová. Veškerá voda bude dále využívána pro provoz v elektrárně. Pokud poteče ven, bude čistější, než tok, do kterého bude odváděna. Zbytky po spalování nebo odsíření budou přepracovány na stavební materiály určené k rekultivaci důlních prostorů. V  jakém stádiu je retrofit Tušimic a  jak daleko jsou přípravy u Prunéřova? Modernizace Tušimic probíhá podle plánu, i když stejně jako každá stavba má drobné odchylky. Všechny jsou zatím řešitelné v rámci daného harmonogramu. Už máme zbouráno a začínáme stavět a nic neohrožuje konečné termíny uvádění zařízení do provozu. Ve druhé polovině roku 2008 tak budou uvedeny do provozu dva bloky o  celkovém výkonu 400 MW a  současně zahájíme modernizaci druhé poloviny elektrárny. Co se týče

Prunéřova máme téměř dokončeno podání EIA – posouzení vlivu na životní prostředí a obchodně podepsány smlouvy na dodávky kotlů s Vítkovicemi a turbín se Škodou Power. V pokročilém stádiu je jednání s dodavatelem odsíření Austria Energy. Ve všech případech je stejný dodavatel i  pro Tušimice, neboť při podpisu smluv jsme uváděli jako opci Prunéřov. Generálním dodavatelem obou modernizací je Škoda Praha Invest. Jaké to je, když se půl elektrárny modernizuje a druhá půlka dál vyrábí elektřinu? Zjednodušeně řečeno, dva bloky jedou a  modernizace běží. Samozřejmě se pro to musely připravit nejdříve podmínky – zrealizovat všechny přeložky a zvládnout přípravu na zimu. Konkrétně jsme vysokou plechovou stěnou od sebe oddělili funkční a  nefunkční část elektrárny. První tak v zimě nezamrzne a ve druhé se bude moci i v tomto ročním období pracovat. Vše je samozřejmě náročné na koordinaci, ale zvládli jsme to. Dokazuje to i fakt, že už začínáme s přípravou provozního personálu. Zaměstnanci musí být připraveni na to, že v polovině příštího roku začneme dva bloky oživovat. Půl roku je akorát čas, aby se všichni vyškolili a byli přezkoušeni pro obsluhu nové technologie. Z  výše uvedeného vyplývá, že s  obnovou elektráren nemá Skupina ČEZ žádné problémy…

Zmínil jste se o  celoevropském hladu po elektřině. Vyřeší komplexní obnova uhelných elektráren Skupiny ČEZ tento hlad u nás, v České republice? Po roce 2015 a  dál se budou provozovat jen zařízení, co budou splňovat zcela nové přísné ekologické limity, tedy zmodernizované nebo nové bloky. V prosinci 2015 pak už nebude existovat žádná elektrárna, která zcela nové emisní limity nesplňuje. V naší oblasti, tj. v oblasti, ve které dodávají uhlí Severočeské doly, budou dál provozovány Tušimice II, Prunéřov II a Ledvice. Skončí Prunéřov I a po roce 2015 postupně a pravděpodobně i další. Ze současného výkonu hnědouhelných elektráren Skupiny ČEZ 5  724,1 MW se dostaneme na výkon podstatně nižší. Elektřiny bude přitom zapotřebí čím dál více a  obnovitelné zdroje nás bohužel nespasí. Z  toho vyplývá, že bez zdrojů s  jiným palivem než uhlí se neobejdeme. Nebo ji budeme dovážet a všichni se budou divit za kolik. Naše energetická nezávislost by tím ovšem byla pryč…

O dotazovaném Otakar Tuček nastoupil v roce 1967 po absolvování Střední průmyslové školy strojní v Mostě na elektrárnu v Počeradech, kde do roku 2000 postupně působil jako zámečník, topič, technik kotelny, vodohospodář, tepelný technik, vedoucí oddělení provozu ekonomie, vedoucí odboru provozu, náměstek pro výrobu a techniku. V roce 1987 absolvoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci. V letech 2000 až 2006 zastával pozici ředitele elektrárny Tušimice. Od roku 2006 do současnosti je ředitelem elektráren Tušimice a Prunéřov. Kontakt na dotazovaného: [email protected]

7

e

l

e

k

t

r

o

Regulácia na energetickom trhu v podmienkach SR pre nasledujúce obdobie Ing. Jozef Holjenčík, predseda, Rada pre reguláciu

Novelizácia zákona o regulácii v sieťových odvetviach Novelizácia zákona bola potrebná hlavne z dôvodu zefektívnenia činnosti úradu, posilnenia jeho nezávislosti, spoločenskej kontroly, ale hlavne z dôvodu využitia historických skúseností. Úrad pre reguláciu sieťových odvetví vznikol v roku 2001. Od počiatku musel riešiť množstvo problémov a úloh, s ktorými nemal skúsenosti. Veľkou prekážkou efektívneho uplatňovania regulácie boli nadštandardné vzťahy s regulovanými subjektmi a  absencia účinných kontrolných mechanizmov.

8

ENERGETIKA

Základným rámcom pre reguláciu v sieťových odvetviach je zákon č. 276/2001 Z. z., ktorý bol novelizovaný v roku zákonom č. 107/2007 Z. z. Novela zásadným spôsobom zmenila postavenie a podmienky regulácie v Slovenskej republike. Zmeny v  legislatíve možno stručne charakterizovať nasledovne: n vytvorenie dvoch nezávislých orgánov štátnej správy (Rada pre reguláciu a  Úrad pre reguláciu sieťových odvetví – ďalej len „úrad“), n rozšírenie pôsobnosti úradu, n ustanovenie povinností Rade pre reguláciu, n ustanovenie možnosti rozšírenia aj na iné tovary a služby, n ministerstvo hospodárstva sa stalo účastníkom konania, n dôslednejšie sa implementovali predpisy EÚ do legislatívy SR, hlavne v oblasti ochrany najzraniteľnejších skupín odberateľov.

Regulačná politika Rada pre reguláciu zmeny v  legislatíve pretavila do novej regulačnej politiky, ktorá je základným programovým dokumentom pre činnosť Rady pre reguláciu a  pre tvorbu sekundárnej legislatívy. Hlavné ciele a  priority regulačnej politiky vychádzajú z  historických skúseností, predpokladu vývoja a  perspektív regulácie v  rámci EÚ. Zabezpečenie transparentného a nediskriminačného výkonu činnosti v sieťových odvetviach a zabránenie zneužívania dominantného postavenia na trhu je základnou myšlienkou, ktorá po zapracovaní do sekundárnej legislatívy v kontexte s vytvorením podmienok pre rozvoj konkurenčného

M a g a z í n

prostredia v sieťových odvetviach významne prispeje k zvýšeniu bezpečnosti dodávok. Dôležitou skutočnosťou, ktorá musí byť regulovaným subjektom zrejmá, je jasné vymedzenie pravidiel pre stanovenie a  optimalizáciu nákladov na regulované činnosti v kontexte so stanovením primeranej návratnosti investícií a primeraného zisku, ktorý by v  záujme zachovania prevádzkyschopnosti svojich zariadení mali regulované subjekty v prevažnej miere investovať do rozvoja. Výrazne je potrebné zefektívniť kontrolnú činnosť, ktorá bude zameraná nielen na overovanie dodržiavania pravidiel a  regulovaných cien, ale i na využívanie aktív pre regulované činnosti a výšku vynaložených nákladov nielen po vecnej ale i obsahovej stránke a posudzovanie ich primeranosti. Dôležitým momentom, ktorý Rada pre reguláciu považuje za zásadný, je zavedenie štandardov kvality vrátane kompenzačných platieb za ich nedodržanie. Vytvorí sa tým tlak na zlepšenie kvality poskytovaných služieb a  tovarov, čo v  neposlednom rade prispeje taktiež k  zvýšeniu bezpečnosti dodávok. Zásadná zmena, ktorú zaviedla novela zákona o regulácii, je možnosť v prípade vzniku mimoriadnej trhovej situácie, ohrozenia trhu vplyvom nedostatočne rozvinutého konkurenčného prostredia, alebo z dôvodu zabezpečenia ochrany spotrebiteľa, zaviesť reguláciu aj na iný tovar, alebo služ-

bu, ktorá zakladá možnosti takýchto javov, alebo vyžaduje ochranu spotrebiteľa. Inými slovami, umožňuje zaviesť reguláciu i na „komoditu“. Všetky tieto skutočnosti sú prenesené do sekundárnej legislatívy a  úradom veľmi dôsledne sledované. V  podmienkach Slovenskej republiky je regulácia vykonávaná v odvetviach: n e lektroenergetiky,  lynárenstva, np t n  epelnej energetiky, n v odárenstva a  poskytovania  vodohospodárskych služieb.

Spolupráca s ostatnými regulátormi Reguláciu v podmienkach SR nie je možné vykonávať izolovane, ale len v kontexte rešpektovania podmienok EÚ. Úrad sa aktívne zúčastňuje všetkých medzinárodných aktivít a to hlavne v rámci členstva v  ERGEG, pracovných skupinách. Len intenzívna spolupráca a  výmena skúseností môže napomôcť skvalitňovaniu práce národných regulátorov. Veľmi dôležitou sa javí i spolupráca na regionálnej úrovni a to hlavne s okolitými krajinami pri presadzovaní ich záujmov a riešení problémov, nakoľko energetické sústavy sú si veľmi podobné a  boli budované v  konkrétnych historických súvislostiach. V  súčasnej dobe je veľmi aktuálna téma

tretieho liberalizačného balíčka, ktorý je široko diskutovaný a jeho prijatím sa predpokladajú zásadné zmeny v postaveniach a právomociach národných regulátorov. Rada pre reguláciu a  úrad sa veľmi aktívne zapája do diskusie k tejto téme s cieľom prijatia čo najkvalitnejšieho modelu riešenia, ktorý bude mať zásadný vplyv nielen na postavenie národných regulátorov, ale i na bezpečnosť dodávok a vývoj cien v budúcnosti.

O autorovi Ing. Jozef Holjenčík po absolvovaní Slovenskej technickej univerzity na Fakulte elektrotechniky a informatiky, odbor výroba, rozvod a využitie elektrickej energie pracoval ako podnikateľ v energetike, výrobe, rozvode a predaji tepla. V rokoch 1998 až 2007 bol konateľom spoločnosti JHS s.r.o. Martin. Po čas svojej profesionálne praxi pôsobil najmä ako manažér pre znaleckú činnosť, súdny znalec v oblasti energetika a elektrotechnika, lektor v oblasti znalectva a zástupca riaditeľa znaleckého ústavu elektrotechniky a informatiky Fakulty elektrotechniky a informatiky STU Bratislava. V máji 2007 bol vymenovaný ako člen Rady pre reguláciu, v ktorej bol zvolený ako jej predseda. Kontakt na autora: [email protected]

9

Kdo jsme -

Jsme dceřinou společností OKD a.s. Obchodujeme od samotného počátku liberalizace trhu s elektřinou v České republice Díky dlouhodobému a stabilnímu působení na trhu, se společnost zařadila již neodmyslitelně mezi hráče na energetickém trhu, což potvrzuje fakt, že společnost je v současnosti největším nezávislým dodavatelem elektrické energie pro konečné zákazníky

S kým obchodujeme -

-

obchodujeme s elektřinou

Elektřinu pro své zákazníky zajišťujeme od významných obchodních partnerů a nezávislých výrobců, jak z České republiky, tak rovněž na zahraničních trzích s dalšími velkými evropskými společnostmi v Německu, Rakousku, Slovensku, Polsku a dalších teritoriích Obchodujeme na likvidních evropských OTC trzích široké spektrum standardních energ. produktů Díky zobchodovaným objemům v oblasti tradingu na krátkodobých trzích v České republice patříme k největším a nejaktivnějším obchodníkům Hodláme se stát také aktivním účastníkem nově se tvořící Energetické burzy Praha

Komu dodáváme -

Předpokládáme, že v roce 2007 objem dodávek našim zákazníkům překročí cca. 2 TWh el. energie Našimi zákazníky jsou významné průmyslové podniky které tvoří základ české ekonomiky (doly, hutě, strojírenství, automobilový průmysl, stavebnictví), přes důležitý segment středně velkých podniků až po domácnosti.

Co nabízíme Nabízíme kompletní služby, spojené s dodávkou elektrické energie: • Realizujeme dodávky elektrické energie dle typu a charakteru spotřeby zákazníka spojené s dostupnými cenovými a obchodními podmínkami • Svým zákazníkům poskytujeme služby, podpořené používáním špičkových informačních technologií pro sjednání a vyhodnocování dodávky a její fakturaci • Poskytujeme komplexní poradenské služby v oblasti energetické legislativy a technických problémů, souvisejících s odběrem i distribucí elektřiny Nabízíme také • Kompletní služby, spojené s nákupem a prodejem povolenek na emise skleníkových plynů • Výkup elektřiny z klasických i obnovitelných zdrojů • Jsme schopni pro své zákazníky zprostředkovat přímý přístup na významné energetické burzy, včetně zajištění proti budoucím pohybům cen energetických komodit • S ohledem na široké portfolio obchodních partnerů napříč několika teritorii s různými obchodními produkty jsme schopni pro své zákazníky vytvořit speciální strukturované produkty dle jejich potřeb

Prokešovo náměstí 6/2020 728 30 Ostrava tel: +420 - 596 262 450 fax: +420 - 596 262 464 e-mail: [email protected] internet: www.czechkarbon.cz

Energetika Malenovice, a.s. a Teplárna Otrokovice a.s. a energetické skupiny E.ON a Czech Coal pořádají ve dnech 28.-30. ledna 2008 v Horském hotelu Jelenovská nad Valašskými Klobouky

XVIII. Seminář energetiků Program semináře:

– Evropská unie a její vliv na energetiku ČR. Změny v energetické legislativě v roce 2008. Státní energetická koncepce. Cenová regulace v energetice. Vliv energetiky na životní prostředí. – Stav plynárenství v ČR i EU. Změny legislativy na úseku plynárenství. – Stav teplárenství z pohledu výrobců a distributorů tepla. Podnikání v teplárenství podle novely Energetického zákona a dopady ekologické daně. Na semináři vystoupí čelní představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí, Energetického regulačního úřadu, Státní energetické inspekce, Svazu průmyslu a dopravy, ČEPS, OTE a zástupci významných českých účastníků trhu s elektřinou teplem a plynem.

10

M a g a z í n

ASOCIACE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ Partyzánská 7

170 00 Praha 7

si Vás dovoluje pozvat na XI. jarní konferenci energetických manažerů

Energetická bezpečnost ČR v souvislostech 3. liberalizačního balíčku Posílení nebo ohrožení energetické bezpečnosti ČR ? pořádanou pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ve středu a čtvrtek,

26. a 27. března 2008 v Konferenčním centru KOLONÁDA v Lázních Poděbrady IIR

Na konferenci vystoupí čelní představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, Operátora trhu s elektřinou, ČEPS, zástupci významných českých účastníků trhu s elektřinou C0773 inzera?t 210x148:- 29.11.2007 14:06 Stránka 1 a zemním plynem spolu se špičkovými bezpečnostními experty. Odborná konferencia IIR

11. a 12. marca 2008, Bratislava Seminár

Obchodovanie s elektrickou energiou na voľnom trhu

22. – 23. januára 2008

Obnoviteľné zdroje energie Ing. Milan Ďaďo, Tehos s.r.o., Dolný Kubín, Bratislava Ivan Ďuďák, Intech Slovakia, s.r.o., Bratislava RNDr. Otto Halás, PhD., SLOVGEOTERM a.s., Bratislava

Ing. Petr Hodek, ČEZ, a.s., Elektrárna Hodonín, Hodonín

Ingrid Hodulová, Intech Slovakia, s.r.o., Bratislava Ing. Milan Novák, CSc.,

• Aké zmeny nastali v legislatíve po 1. marci 2008? • Skúsenosti obchodníkov na liberalizovanom trhu • Ako vidia situáciu na trhu odberatelia • Chcete vedieť ako zmeniť dodávateľa energie? Ako na to?

THERMO/SOLAR Žiar s.r.o., Žiar nad Hronom

Ing. Ondrej Rohoň PhD., Ministerstvo pôdohospodárstva SR, Bratislava

Dr. Ing. Kvetoslava Šoltésová CSc., Slovenská inovačná a energetická agentúra, Banská Bystrica

Ing. Josef Šrefl, CSc., AGROINTEG s.r.o., Brno Ing. Peter Žiga, Ministerstvo hospodárstva SR, Bratislava

Mediální partner:

Ing. Ján PETROVIČ

Ministerstvo hospodárstva SR, Bratislava

Ing. Miroslav ŠKORNÍK

Úrad pre reguláciu sieťových odvetví, Bratislava

Ing. Ján KOLARČÍK

Zväz zamestnávateľov energetiky Slovenska, Bratislava

Ing. Miroslav KUČERA

Združenie priemyselných odberateľov energie, Bratislava

Ing, Ján VOŠTINÁR

Západoslovenská energetika, a.s., člen skupiny E.ON, Bratislava

Ing. Tomáš HANUS

Západoslovenská energetika, a.s., člen skupiny E.ON, Bratislava

RNDr. Ján PIŠTA Stredoslovenská energetika, a.s., Žilina

Ing. Jaroslav HRUŠČ Východoslovenská distribučná, a.s., Košice

Jan KOVALSKÝ Lumen Energy SR, Košice

Usporadúva: Know how to achieve

Institute for International Research

Peter VLČÁK Elektronika Slovensko, a.s., Trnava

10% zľava pre čitateľov PRO Energy Pri registrácii uveďte nasledujúci mailcode: 10%C0773 prihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

IIR

P l y n á r e n s t v í

Současnost a výhled českého plynárenství Rozhovor s Ing. Josefem Kastlem, generálním sekretářem České plynárenské unie n Pane Kastle, mohl byste na úvod stručně představit Českou plynárenskou unii? Česká plynárenská unie (ČPU) je dobrovolné sdružení plynárenských společností, které jsou držiteli licencí na přepravu, distribuci, obchod, popř. uskladňování zemního plynu. Činnost je zaměřena na vytváření podmínek umožňujících rozvoj plynárenského odvětví. n Jak vidíte současnost a budoucnost českého plynárenství? Česká republika disponuje pouze omezenými zdroji energetických surovin. Musí proto řešit krytí svých budoucích energetických potřeb. V současné době činí podíl zemního plynu na palivoenergetickém mixu ČR cca 17 %. Zvýšení tohoto podílu do budoucna je v ČR zatím odmítáno. Přitom neexistuje žádný dostupný zdroj energie, který může nabídnout takové možnosti a  záruky jako zemní plyn. Často nám není zřejmé, proč je budoucí významný podíl zemního plynu na palivoenergetickém mixu ČR z důvodů tzv. ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zpochybňován. Česko má vytvořené více než nadstandardní podmínky pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu. K  nim bezesporu patří diverzifikace zdrojů dodávek zemního plynu pro ČR (Rusko, Norsko), spoluúčast rozhodujícího dodavatele na přípravě terminálů pro dovoz zkapalněného zemního plynu z dalších zdrojů (Německo, Chorvatsko), další diverzifikace přepravních cest (Nord Stream v  Baltském moři, South Stream, Nabucco, připravované propojení severních a  jižních cest plynovodem Gazela), druhá největší kapacita zásobníků ve vazbě na spotřebu v EU atd. V letošním roce se navíc společnosti RWE Transgas podařilo uzavřít smlouvy zaručující ruské dodávky do ČR a transport plynu do EU až do roku 2035. Strašení energetickou závislostí v dovozu plynu na Rusku je silné zjednodušení celé problematiky umožňující orientaci pozornosti na uhlí a jádro. ČR je členským státem EU a případný problém se zemním plynem by se také z této úrovně řešil. Energetické vazby na Rusko se týkají i dalších možných zdrojů energie, včetně uhlí nebo zpracování uranu pro jaderné elektrárny. Jak tedy dopadne zemní plyn? Domníváme se, že vzhledem k potřebě řešení otázek klimatu, důrazu na efektivitu využívání paliva, účinnost apod., se bude podíl zem-

12

Plynárenství je jednou z hlavních součástí české energetiky. Jeho další perspektivy závisí na mnoha okolnostech, jako např. dlouhodobé zajištěnosti dodávek zemního plynu v souvislosti se stávajícími a nově chystanými přepravními cestami, ceně a cenových vlivech a v neposlední řadě na způsobech rozvoje užití plynu. Na tyto a další otázky odpovídá Ing. Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie. ního plynu na palivoenergetického mixu ČR postupně zvyšovat. n Nicméně dovozní závislost může mít z hlediska bezpečnosti státu určitá rizika, nebo ne? Dovozní závislost na energetických zdrojích, a to nejen u plynu, se bude do budoucna výrazně zvyšovat ve všech zemích EU a  tedy i v ČR. Dnes je dovozní závislost EU 50 procent, do roku 2030 se očekává už 65 procent. Česko je podle posledního zkoumání Eurostatu dnes pátou nejméně závislou evropskou zemí na energetických dovozech. Lépe jsou na tom pouze Estonsko, Polsko, Velká Británie a Dánsko. Co se týče plynu je EU, resp. jejích 27 zemí, více než z poloviny závislá na importech této suroviny. Navíc se očekává, že se bude závislost EU na dovozu plynu zvyšovat do roku 2050 téměř na 80 procent. Proto jsou společně z úrovně EU hledány cesty ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek paliv a energií vč. zemního plynu. Dosažení surovinové a  energetické soběstačnosti ČR v  oblasti pokrývání energetických potřeb je pro tyto časové horizonty r. 2030 a 2050 opravdu iluzorní cíl. n Nedávno opět GAZPROM pohrozil, že omezí dodávky plynu Ukrajině, pokud do měsíce nesplatí více než miliardu dolarů. Nemáte obavy z jakýkoliv výpadků dodávek? Nemáme. Tranzit plynu a  smlouvy s  EU jsou a  musí být dodržovány. To se ukázalo i  v  případě omezení dodávek ruského plynu pro Ukrajinu v  lednu 2006. Opatření nemělo vliv na dodávky plynu do ČR - zásobování probíhalo regulérně podle kontraktů, dodávky se pohybovaly i v té době ve sjednaném rozmezí. Kromě toho plynárenský potrubní systém s podzemními zásobníky společně umožňují pokrývat výkyvy v dodávkách i spotřebě. To je významná přednost plynárenství. Daleko větší nebezpečí hrozí u výpadků elektroenergetických sítí, ale to je jiná kapitola. n Máte pocit, že stejný názor s Vámi sdílí i  ostatní odborníci z  celého energetického odvětví? Pokud jsou objektivní, uznávají význam zemního plynu i  možnosti, které jeho vyšší využívání nabízí. K práci ČPU a jejich členů patří přesvědčit zejména politiky, že v současné době existují a jsou připravována další opatření zajišťující bezpečnost a spolehlivost dodávek i v dlouhodobém časovém horizon-

tu. Pokud by tomu tak nebylo, stěží by se soukromé společnosti pouštěly do budování plynových elektrárenských kolosů. Především soukromé společnosti, které mají s  obrovskou precizností vypracované a  vyhodnocené projektové záměry, si budoucí bezpečnost a stabilitu dodávek zemního plynu dobře uvědomují. Např. rakouský energetický koncern Energie AG Oberösterreich se rozhodl a  začne v  roce 2008 v  Timelkamu provozovat největší paroplynovou elektrárnu v zemi. Zařízení má stát přibližně 5,6 miliardy korun a  ročně vyrobí 2400 GWh elektřiny. I  E.ON připravuje plynovou elektrárnu na Slovensku a u nás ČEZ oznámil, že nejpozději do konce roku 2007 zveřejní, kde také i v ČR bude vybudována plynová elektrárna. n Jakým způsobem se tvoří cena zemního plynu? Jak závisí cena komodity na ceně ostatních energetických surovin? Cena zemního plynu (vlastní komodity) je závislá zejména na vývoji ceny ropy a  jejích produktů a tvoří cca 80 % konečné ceny. Méně známá je skutečnost, že od ceny ropy se ale odvíjí i např. ceny černého uhlí. Tato skutečnost je velice významná právě z  pohledu přípravy orientace a podoby budoucího palivoenergetického mixu ČR. Zemnímu plynu je vyčítána vazba na bohatá ruská naleziště. Ale když už jsem se dotkl černého uhlí, jeho budoucí dostupné a  cenově přijatelné zdroje jsou z části v Polsku ale zejména opět v Rusku. n Když hovoříte o  cenách, cena ropy jde opět nahoru, s  ní i  ceny zemního plynu. Rostoucí ceny obvykle snižují spotřebu. Platí to i u nás? Ano, v posledních dvou letech je statisticky vykazován pokles celkové spotřeby zemního plynu u nás řádově o 2 -3 %. Ke snížení spotřeby došlo i v prvních měsících tohoto roku. K  příčinám tohoto vývoje patří dlouhodobý mírný růst venkovních teplot a zcela jistě i realizace různých opatření v  dosahování úspor ve spotřebě. Dnes evidujeme v ČR již přes 2,8 milionu odběratelů zemního plynu a přestože se jejich počet stále zvyšuje, celková spotřeba klesá. Proto hledáme a  vytváříme podmínky pro nové příležitosti v odběru plynu, např. užití zemního plynu v dopravě, v kogeneračních a trigeneračních jednotkách apod. n Jaký bude podle Vás vývoj spotřeby a cen zemního plynu v ČR a na čem hlavně závisí?

M a g a z í n

Podle střednědobé prognózy Bilančního centra by se spotřeba ZP v  ČR v  nejbližších pěti letech měla měnit jen minimálně. Výraznější dopad na spotřebu zemního plynu by mohla mít výstavba elektrárny na zemní plyn avizovaná zástupci společnosti ČEZ. Růst spotřeby ovlivní v menší míře nárůst počtu vozidel jezdících na CNG, popř. přechod z  uhlí na plyn u  domácností a  některých malých a  středních odběratelů v  návaznosti na očekávané vydání vyhlášky o kvalitě paliv (platnost pravděpodobně od roku 2010). Podobně bude působit i ekologická daňová reforma zaváděná postupně od roku 2008. Opačným směrem bude spotřeba ovlivněna rostoucí cenou energií, která vždy vedla k  poklesu spotřeby, rozvojem využívaní alternativních zdrojů energie, jako jsou solární panely, spalování biomasy, geotermální energie aj. a  v  neposlední řadě zpřísňující se požadavky na tepelně-izolační vlastnosti budov. I přes předpokládané udržení ekonomického růstu v ČR, který významným způsobem ovlivňuje spotřebu energií, neočekáváme významnější změnu ve spotřebě plynu za předpokladu, že nedojde k výstavbě nového zdroje na výrobu elektřiny ze zemního plynu. I v roce 2008 se očekává nárůst cen, tempo nárůstu by se ale mělo ve srovnání s rokem 2007 výrazně snížit. Počínaje rokem 2009 a dále v období 2010 – 2012 by postupně mohla v  energetické oblasti mizet současná celosvětová převaha poptávky nad nabídkou. Z  nových projektů, jako jsou Jamal, Baltik, NABUCCO, vyplývá přírůstek nabídky zemního plynu pro Evropu kolem 60 mld. m3 za rok. V Asii, kde nejrychleji narůstá spotřeba energie, bude v roce 2008 uvedena do provozu řada projektů posilující těžbu i  infrastrukturu dodávek všech druhů energií, nejen ropy, ale i uhlí, zemního plynu potrubního i LNG – zkapalněný zemní plyn (ve státech EU bylo vybudováno nebo je připravováno více než 20 projektů na terminály LNG, přitom pro ilustraci lze uvést, že např. kapacita terminálu v Chorvatsku má činit cca 10 mld. m3 za rok). Při stanovení ceny plynu pro konečné odběratele se k importní ceně přičítají ceny za jednotlivé služby, zejména za dopravu a  uskladňování plynu. U  dopravy plynu očekáváme pouze mírný nárůst ceny (jedná se o regulovanou službu), u uskladňování naopak očekáváme vyšší nárůst ceny (jedná se o neregulovanou službu, její váha na celkové ceně není ale příliš výrazná). Cena plynu se tak může zvýšit zejména pro odběratele se sezónním a nepředvídatelným charakterem spotřeby. Proti růstu cen působí a dle předpokladů bude nadále působit růst kurzu Kč k USD. n Jak velkou spotřebu zemního plynu u nás očekáváte v dopravě? Spotřebu zemního plynu této oblasti oče-

káváme v letošním roce kolem 4 mil. m3. Toto číslo určitě není přehnané, v  Evropě jen za poslední rok vzrostl počet aut na zemní plyn o 22 %, u nás dokonce o téměř 30 %. Motory spalující zemní plyn začínají nacházet své uplatnění nejvíce v oblasti městské a příměstské dopravy, ale nově třeba i u těžkých nákladních vozidel. Příkladem jde RWE Transgas, E.ON i  Pražská plynárenská, a.s., které nakoupí přes 200 vozidel se CNG pohonem nebo třeba společnost Cheap Taxi v Praze. Ta se rozhodla nakoupit v  pilotní fázi padesát CNG automobilů. Ani to není nic neobvyklého, v Berlíně takových taxi jezdí více než 800. n Mají města možnost čerpat nějaké dotace nebo jiné výhody při zavádění autobusů na CNG? Usnesení vlády ČR z  roku 2005 uložilo ministru dopravy připravit určitá opatření a doporučilo hejtmanům a primátorům měst s městskou hromadnou dopravou zavést krajské a městské příspěvky na pořízení autobusů na plynový pohon. CNG autobus dnes může být pro provozovatele dotován až částkou 3,3 milionu Kč. Stát má program na podporu obnovy vozidel městské a linkové hromadné dopravy. Poskytuje dotaci 800 tisíc Kč na každý CNG autobus a navíc je možno využít dotace 2,3 milionu Kč na nízkopodlažní verzi. K tomu 200 tisíc Kč přispívají na každý autobus plynárenské společnosti. n Kolik celkem pak může město ušetřit? Dopravní podnik města Brna porovnal spotřebu autobusů poháněných zemním plynem a  naftou a  celková spočtená úspora nákladů pro jednu vozovnu v Brně za 12 let by činila až 170 milionů Kč. A to vycházel z dříve platné spotřební daně na CNG. Pokud vezmeme v úvahu současnou nulovou daň, skutečné úspory by byly ještě o 20 % vyšší. Zásadní úspory provozních nákladů při provozování CNG autobusů vykazují i další města. I Praha již začala s plynofikací v dopravě a má už plán využití alternativních paliv. Jezdí zde zatím jeden autobus a  jeden vůz pro svoz odpadů. Zpracovává se analýza, kolik by celá změna infrastruktury stála. Na Radě hl.m.Prahy nedávno v  rámci Informace o  obnově vozového parku Dopravního podniku hl.m. Prahy bylo sděleno, že uvažují o prvních 200 autobusech na CNG. n Je tato problematika také zahrnuta v Zelené knize EU o městské dopravě? Ano. Veřejná správa v 25 zemích EU doposud realizovala nákup asi 17  000 „zelených“ autobusů, což je 33  % trhu. U  nás byl letos v  červnu schválen Národní program snižování emisí, v  němž je mimo jiné uvedeno, že by od roku 2014 mělo každé čtvrté státní auto využívat buď hybridní pohon nebo alternativní palivo. Zemní plyn je a  ještě dlouho bude nejvýznamnějším dostupným alternativním palivem.

n Zemní plyn pro dopravu je navíc osvobozen od spotřební daně, ale od 1. ledna 2008 se zavádí ekologické daně na zemní plyn pro topení ve výši 30,60 Kč na MWh pro velké odběratele. Domácnosti budou od daně osvobozeny. Je to správné? Chceme-li mít čistší životní prostředí, je zavedení ekologické daně v zemích EU určitým nástrojem usměrňujícím chování každého spotřebitele. Zavedení daní v  ČR přináší v  1. etapě zejména pro podniky určité zdražení. Tím, že se zdraží výroba, zvýší se ceny výrobků a  to se projeví i  u  koncových zákazníků, tedy domácností. Ve druhé a  třetí etapě ekologické daňové reformy mají být uplatněna opatření, která budou zvýšení daňového zatížení kompenzovat. V této souvislosti považuji za nutné připomenout, že ekologické daně u zemního plynu budou patřit díky jeho vlastnostem a  přednostem k  nejnižším nebo budou i  „nulové“. Očekáváme, že v rámci 2. a 3. etapy bude zemní plyn významně daňově zvýhodněn ve všech sférách jeho užití.  Děkuji za rozhovor.

O autorovi Ing. Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie (ČPU), vystudoval v r. 1974 VŠSE v Plzni, fakultu strojní. V plynárenském oboru působí od r. 1977. Pracoval v dnešní Západočeské plynárenské, a.s. (dříve v Západočeských plynárnách), kde prošel řadou funkcí (příprava výroby, provoz rozvodu plynu, podnikové investice, dálkovody západní a jižní Čechy, ředitel podniku, předseda představenstva a generální ředitel a.s.). V letech 1997 – 2005 působil současně jako prezident ČPU. Získané zkušenosti dnes uplatňuje v rámci výkonného pracoviště ČPU ve prospěch celého odvětví. Kontakt na autora: [email protected]

13

P l y n á r e n s t v í

České plynárenství oslavilo 160. výročí vzniku Ing. Jan Žákovec, vedoucí Plynárenského muzea

Už staří Číňané vedli zemní plyn trubkami z bambusu Ačkoli masivní využívání zemního plynu se datuje do minulého století, první dochované záznamy o pozorování unikajícího zemního plynu jsou doloženy v Íránu 2000 l. př. n. l.. V  době Válčících států (v  5. až 3. století před n.l.) Číňané čerpali ze s’čchuanských jednoduchých vrtů solný roztok. Společně s rozvojem této technologie za dynastie Východní Chan a  Ťin (v  prvních čtyřech stoletích n.l.) začali dobývat i zemní plyn, a to z vrtů hlubokých až 200 m. Plyn rozváděli pomocí bambusových trubek a  sloužil především v  solivarech k  vysoušení načerpané solanky, ale i  k  vaření a  svícení. Při vrtání používali železné hřídele opatřené železným ostřím, vrt míval průměr jen asi 20 cm. Později (v 16. století za dynastie Ming) začali obdobným způsobem dobývat i  ropu. Vrty byly vyztuženy tlustou bambusovou trubkou, která bránila prosakování čisté vody. Uvnitř ní byla trubka tenká, jíž se solanka čerpala. Pohon obstarávala domácí zvířata.

První karbonizační plynárna v Karlíně Na počátku vývoje plynárenství v  českých zemích stojí znojemský majitel ledkárny Zacharias Andreas Winzler, který již v roce 1802 vyráběl plyn odplyňováním dřeva v  železné retortě, umístěné v  žárovém topeništi, a vyrobený plyn používal k osvětlování. Ovšem počátky skutečného českého plynárenství sahají až do první poloviny 19. století. V r. 1847 byla, na základě smlouvy mezi Vratislavskou plynárenskou společností a  magistrátem královského města Prahy, postavena v pražském předměstí Karlín karbonizační plynárna, v níž se zplyněním uhlí vyráběl svítiplyn. Ke zprovoznění plynárny, která sloužila v  českých zemích pro veřejný rozvod plynu jako první, došlo 15. září 1847. Od tohoto data se začala psát kronika českého plynárenství. Vyrobeným svítiplynem byly osvětleny postupně nejen vybrané pražské ulice (200 lamp), některé významné veřejné budovy a výkladní skříně, ale dokonce i prv-

14

Před 160 lety, v roce 1847, v nemocnici Na Františku byla provedena první éterová anestézie v Čechách a ve světě zahájena doprava parními loděmi přes Atlantický oceán. U nás, za vlády rakouského císaře Ferdinanda I. Dobrotivého, posledního korunovaného českého krále a krále uherského, na základě smlouvy mezi Vratislavskou plynárenskou společností a magistrátem královského města Prahy, zahájila 15. září v předměstské obci Karlín u Prahy provoz první karbonizační plynárna. Ten den se rozsvítilo prvních 200 plynových lamp na náměstích a ulicích v centru Prahy. Stalo se tak jen 34 let poté, od kdy se datuje vznik průmyslového plynárenství (1813) a kdy začal být plynem osvětlován Westminsterský most v Londýně. ní domácnosti. Rozsvícení prvních plynových luceren oslavil svým fejetonem dokonce i Jan Neruda. Plynárnu postavil drážďanský Němec Rudolf Sigismund Blochmann, mnohostranný vynálezce a  stavitel plynáren (postavil např. plynárnu v  Drážďanech, která se stala v  r. 1833 první obecní plynárnou v  Evropě). Karlínská plynárna měla dva obezděné plynojemy. Na rozhraní 40. a 50. let 19. století byl vedle plynárny vybudován Negrelliho viadukt. Karlínská plynárna postupem let měnila majitele a v r. 1881 byl její provoz zastaven.

První využití plynu v Brně Na Moravě byly 22. ledna roku 1848 poprvé plynem osvětleny ulice města Brna. Svítiplyn dodávala druhá plynárna v  českých zemích, vystavěná Brněnskou plyno-osvětlovací společností u řeky Svitavy v lokalitě Na Špitálce.

Plynárna na Smíchově V  Praze po první karlínské byla zřízena v  roce 1857 plynárna na Smíchově, historicky třetí třetí nejstarší v zemi. Výhradní právo na zavádění plynového osvětlení a pokládku plynovodů na dobu 20 let udělila smíchovská obec firmě Ringhoffer (bratří Ringhofferových). Ta vybudovala plynárnu v roce 1857

v blízkosti parního mlýna na pozemku ohraničeném dnešními ulicemi Nádražní, Ostrovského, Radlická a Za Ženskými domovy. V  letech 1858 až 1870 bylo v  českých zemích uvedeno do provozu dalších celkem 24 městských plynáren (1858 Liberec, 1859 Opava, 1860 Plzeň, 1862 Kolín, 1868 České Budějovice a  další). Do konce 19. století jich v  českých zemích bylo více než padesát a v roce 1918 již 86. Ve městech s plynárnou docházelo průběžně ke zvyšování kapacity výroby svítiplynu u stávajících plynáren či k  výstavbě nových. Původně soukromé plynárny přecházely velmi často do vlastnictví obcí, popř. si obce stavěly plynárny vlastní. Také plynárna na Smíchově postupně měnila své majitele. Hotová stavba přešla do majetku Všeobecné rakouské společnosti plynárenské v Terstu, která zajišťovala provoz plynárny až do roku 1872, kdy ji prodala Angličanům Jamesi a Williamovi Romansovým. Dvojice průmyslníků ze Spojeného království hospodařila se smíchovským svítiplynem pouhých šest let, pak byla pro nedostatek finančních prostředků nucena plynárnu prodat v  exekuční dražbě za necelých 250  000 zlatých. V r. 1877 ji zakoupila Pražská obec ve veřejné dražbě od anglické firmy bratří Romanů, čímž přijala povinnost kompletně záso-

Obrázek 1: Osmiramenné plynové kandelábry na Václavském náměstí – 80. léta 19. století

M a g a z í n

ren. V r. 1888 byla uvedena do provozu nová Holešovická plynárna Na Maninách a  provoz ve staré Holešovické plynárně byl zastaven. Nová Holešovická plynárna byla až do r.  1927 nejmodernější a  největší plynárnou v  Praze a  v  českých zemích vůbec. Její roční výroba dosahovala úctyhodné hodnoty 12 mil. m3 plynu.

Obrázek 2: Osmiramenné plynové kandelábry na Václavském náměstí – 80. léta 19. století

bovat smíchovskou čtvrť plynem. Časté střídání majitelů mělo na chod plynárny velice neblahý vliv, přesto se Pražská obec hned po její koupi rozhodla pro rekonstrukci výrobního zařízení. K sedmi pecím po šesti retortách (zplyňovacích trubicích) a  dvěma plynojemům o celkovém objemu 1800 m3 tehdy přibyl další plynojem o objemu 2000 m3. Stav smíchovské rozvodné sítě dlouhé 8 km byl rovněž ve špatném stavu, ztráty v  rozvodu plynu dosahovaly až 20 procent. I  přes tuto skutečnost bylo nutno spotřebu svítiplynu nadále rozšiřovat do dalších oblastí Smíchova a Malé Strany a poněvadž se Smíchovská plynárna ukázala kapacitně nedostačující, byla místní síť v roce 1878 propojena novým litinovým plynovodem (s kuriózním eliptickým průřezem) přes Karlův most se sítí zásobovanou ze Žižkovské plynárny. Osud Smíchovské plynárny byl zpečetěn v roce 1926, kdy byla v  souvislosti se zahájením výroby svítiplynu v nové plynárně v Michli odstavena z provozu. V  současnosti po ní není ani památky – místo, kde stála, zaujímá již dlouhou řadu let jiná dominanta: budova Ženských domovů.

Další pražské plynárny v Libni, na Žižkově a v Holešovicích Nový majitel Karlínské plynárny - Belgická plynárenská společnost - přeložila výrobu plynu do nové plynárny v  Libni. Libeňskou plynárnu převzala od belgické společnosti v  r.  1900 anglická Imperial Continental Gas Association a  v  r.  1935 byla Libeňská plynárna od anglické společnosti odkoupena obcí pražskou, která nato zastavila její provoz. Obec pražská však již dříve rozhodla o výstavbě první obecní plynárny. Tato obecní plynárna byla uvedena do provozu r. 1866 na Žižkově. V  r.  1867, kdy vypršela městu Praha 20-letá smlouva se soukromou plynárnou karlínskou, převzala Žižkovská plynárna veškeré veřejné osvětlení pražských ulic. V r. 1874 byla postavena v obci Holešovice další plynárna, která později, po spojení obce holešovické s obcí pražskou v r. 1884, se dostala do správy Pražských obecních plyná-

Jedna z nejmodernějších plynáren v Evropě stála v Michli Vzhledem k  bouřlivému rozvoji plynárenství a stále se zvyšující poptávce po tomto médiu rozhodla správní rada Pražských obecních plynáren o stavbě nové moderní plynárny v Michli. Pozemek pro plynárnu v Michli zakoupila pražská obec již v  roce 1910. Sotva se však přikročilo k  projektování a  stavebním nabídkám, přišla první světová válka a  přípravné práce byly přerušeny. Slavnostní položení základního kamene v  tehdejším měřítku grandiózní stavby se tak konalo až 11. března 1925 za účasti mnoha význačných hostů. První symbolický výkop vykonal za účasti pražského primátora JUDr. Karla Baxy předseda správní rady František Titěra. Oficiální slavnostní otevření moderní Michelské plynárny, nejmodernější karbonizační plynárny tehdejšího Československa a i jedné z největších a nejmodernějších v Evropě, se konalo 19. května 1927. Její počáteční výrobní kapacita byla 30 mil. m3 a cílová (nikoliv však skutečná výroba), které bylo dosaženo v období druhé světové války, byla 100 mil. m3 plynu. Pro přísun stavebního materiálu a strojního zařízení musela být zřízena železniční vlečka, provizorně zaústěná do zastávky Michle na trati Vršovice – Modřany. Nejvíce viditelnou stavbou areálu byl takzvaný mokrý plynojem. Ten sestával z nýtované nádrže z ocelových a železných plechů o  průměru 55 m a  obsahoval 23 000 m3 vody. Přívod a odvod plynu probíhal ocelovými rourami procházejícími dnem a vodní nádrží. Plyn se uskladňoval v prostoru nad vodou, uzavřeném zvonem a  třemi teleskopy. Při prázdném plynojemu spočíval zvon i teleskopy na dně vodní nádrže. Okolo plynojemu byla železná vodící konstrukce se čtyřmi obvodovými ochozy a schodištěm. Výška zcela naplněného plynojemu byla 48 m. Po dokončení I. etapy výstavby Michelské plynárny se rozšířilo používání plynu v  Praze takovým způsobem, že bylo nutno v díle pokračovat. Další velká sláva se v Michelské plynárně tedy konala 30. května 1931. Za účasti mnoha hostů, včetně zahraničních, bylo vrchním ředitelem Ing.  Karlem Jedličkou oznámeno završení II. etapy výstavby plynárny. Stavební a finanční program byl schválen zastupitelstvem již v roce 1929 s tím, že celé zařízení se zaplatí z výnosu prodeje pozemků zrušených

Nejen plynárenství, ale i  samotná technologie výroby svítiplynu prošla vývojem. Nejdříve byl svítiplyn vyráběn odplyňováním uhlí ve vodorovných, pak šikmých a svislých retortách (zplyňovacích trubicích v pecích) ohřívaných přímo uhlím, později plynem. Do retort se uhlí zakládalo nejdříve přerušovaně, později kontinuálně, a to jak ručně, tak později mechanizovaně. Později se uhlí zplyňovalo v kombinátech – tlakových plynárnách – v  generátorech vodní parou či kyslíkem. V  závěrečné fázi vývoje systému svítiplynu pak převládala jeho výroba katalytickým štěpením kapalných či plynných uhlovodíků (benzinu, propan-butanu, případně i  zemního plynu). Protože však systém tlakových plynáren nebyl zhruba od šedesátých let minulého století již schopen pokrýt potřeby ekonomiky, došlo postupně k  přechodu na dodávky zemního plynu. plynáren. Uvedení nové plynárny do provozu umožnilo odstavit postupně všechny ostatní pražské obecní plynárny (Smíchov a  Žižkov v r. 1926, Holešovice 1927, Libeň 1931). Na počátku roku 1933 byla dokončena stavba druhé dominanty Michelské plynárny, konstrukčně odlišného plynojemu, takzvaného suchého neboli bezvodného. Místo vody bylo pod ním 150 tun těsnícího oleje, který byl vytlačován čerpadly. Tento kolos byl vysoký 85 m s průměrem 53,8 m a pojal 150 000 m3 svítiplynu. V té době byl největším v Československu. Michelská plynárna byla v  průběhu let několikrát dostavována a  modernizována. Od roku 1958 se v Michelské plynárně v Praze započalo s praktickým zaváděním zemního plynu do našeho plynárenství – zpočátku se využívalo jen plynu domácího původu a v přepracované formě, tedy konvertovaného na svítiplyn. V r. 1965, na základě pokračování nové vývojové etapy českého plynárenství, zahájené po druhé světové válce, byla karbonizační výroba svítiplynu z  uhlí v  Michel-

Obrázek 3: Největší a nejmodernější plynárna devatenáctého století v českých zemích – Holešovická plynárna

15

P l y n á r e n s t v í

ské plynárně zastavena a  tím navždy skončila karbonizační výroba svítiplynu v  Praze. Dále zde pak pokračovala výroba svítiplynu na bázi štěpení uhlovodíků, a to až do r. 1975, kdy odstavením posledních výrobních jednotek skončila v  Michli výroba svítiplynu zcela. Dnes už se zde plyn nevyrábí a  Pražská plynárenská a.s. nechala celý historický areál zhruba v druhé polovině 90. let zrekonstruovat. Dnes tady sídlí ředitelství distribuční společnosti a několik dalších společností patřících do koncernu Pražské plynárenské, a.s. Zřízeno bylo i  Plynárenské muzeum, jehož duchovním otcem se stal známý plynárenský odborník, historik Rudolf Novák.

Požár v Michelské plynárně v rOCE 1961 K historii Michelské plynárny patří i dramatické okamžiky z  roku 1961. Při odstraňování příčin úniku plynu, prováděných za provozu, protože v  zimním období nebylo možné odstavit zařízení, došlo dopoledne dne 6. ledna při svařování pohyblivého pístu plynojemu ke vzniku požáru. Uvnitř plynojemu bylo v té chvíli asi 145 000 m3 plynu a hrozila katastrofa. Bylo zahájeno maximální možné odsávaní plynu do pražské rozvodné sítě. Po příjezdu hasičů, policie a  dokonce i  vojska bylo zjištěno, že na takový požár jejich technické prostředky nestačí. Zaměstnanci, kteří se nepodíleli na záchranných pracích, se přesunuli do krytu naproti plynárně, široké okolí bylo uzavřeno a  lidé evakuováni, bylo přerušeno vyučování v Michli, Nuslích a na Pankráci. Krátce po poledni vyrazil z  plynojemu několik desítek metrů vysoký ohnivý sloup, částečně krytý kouřem. Zřícená střecha plynojemu poškodila těsnící píst a  uvolnila asi 80 000 m3 plynu. Jeho vyhořením bylo akutní nebezpečí výbuchu zažehnáno, stále však hořelo ještě 150 tun těsnícího oleje. Hasi-

Obrázek 6: Osmiramenný plynový kandelábr na Hradčanském náměstí v Praze

16

Obrázek 4: Český osobní automobil Wikov ze 30. let 20. století poháněný stlačeným svítiplynem

či ochlazovali proudem vody nejenom plášť hořícího suchého plynojemu, ale i 25 m vzdáleného plynojemu mokrého. Nad dílem zkázy přelétávaly vrtulníky Ministerstva vnitra, sledující situaci, později byly využity k nepříliš účinnému shazování pytlů s  cementem. Do vyříznutých stěn plynojemu byla vháněna hasící pěna. Požár byl definitivně zlikvidován ve večerních hodinách. Přestože plynojem byl totálně zničen, nedošlo ke ztrátám na životech ani ke zranění. V důsledku požáru a rozvoje okolní zástavby se pak odstoupilo od plánů na rozšíření a modernizace Michelské plynárny.

Nástup elektřiny S nástupem elektřiny na přelomu 19. a 20. století začal být svítiplyn sloužící původně pro osvětlovací účely postupně nahrazován elektřinou. Krátkodobý výpadek v  poptávce byl postupně nahrazen jejím zvýšením pro různé účely v  průmyslu, pro pohon motorů, v živnostech a také v domácnostech. Další výstavba karbonizačních plynáren probíhala u nás až do roku 1958, kdy byla v Českých Budějovicích postavena poslední plynárna tohoto druhu.

Úsvit plynárenského systému v Čechách České plynárenství bylo původně založeno na principu „bodového zásobování“, kdy každá plynárna obsluhovala obecní síť. Významným mezníkem bylo vybudování první tlakové plynárny v  Záluží u  Mostu po záboru pohraničí během 2. světové války. Jednalo se o  první tlakovou plynárnu využívající ke zplyňování hnědého uhlí kyslík s párou. Plynárna byla vystavěna přímo u zdroje uhlí a systémem dálkových plynovodů zásobovala rozsáhlé území. V roce 1941 byla propojena tzv. podkrušnohorským dálkovým plynovodem s  Děčínem, později s  Mostem, Teplicemi, Ústím nad Labem a dalšími městy v regionu. Tím byla zahájena nová éra zásobování plynem dálkovými plynovody z  velkovýroben plynu. České plynárenství, částečně poškozeno válečnými událostmi bylo bezprostředně po válce znárodněno prezidentskými dekre-

Obrázek 5: Lampář, který pomocí dlouhé tyče každý večer lampy rozsvěcoval a ráno zhášel

ty Edvarda Beneše a před zahájením obnovy bylo nutné rozhodnout, jakou cestou se dále vydat. Trochu jako praotec Čech, vystoupali plynárníci v roce 1947 na Kunětickou horu, kde došlo k  názorovému střetu „staroplynárníků“, hájících dosud užívaný model bodového zásobování z  mnoha lokálních zdrojů, s „mladoplynárníky“, kteří razili vznik plošné národní sítě plynovodů napojených na velké zdroje svítiplynu. Spor vyzněl ve prospěch mladších. Od této schůzky se naše plynárenství stalo síťovým odvětvím s plošnou působností a začal vznikat propojený celostátní systém dálkových plynovodů. Významným doplňkem plynovodní sítě, zlepšující její fungování a optimalizující provoz zdrojů se v  roce 1965 stal podzemní zásobník svítiplynu, vybudovaný v  Lobodicích jakožto třetí svého druhu v Evropě (později byl konvertován ze svítiplynu na zemní plyn).

Přechod na zemní plyn První náznaky zániku plynárenství jako výrobního oboru přišly v  druhé polovině šedesátých let minulého století. V roce 1953 došlo v  oblasti jižní Moravy k  výstavbě dálkových plynovodů dodávajících zemní plyn (ZP) z  místních nafto-plynových ložisek vídeňské pánve do Brna. V  roce 1958 došlo k připojení Prahy, kde ZP sloužil k úpravě svítiplynu. V roce 1958 bylo dokončeno propojení zdrojů ZP na jižní Moravě se  zdroji ZP karbonského na severní Moravě. V roce 1967 byl do provozu uveden první mezistátní plynovod Bratrství, dodávající ZP z  bývalého Sovětského svazu (SSSR) do tehdejšího Československa a v roce 1968 byl zahájen první tranzit ruského plynu do Rakouska. Konec éry svítiplynu svým způsobem uspíšila i mezinárodní politika uvolňování a uzavření smlouvy mezi tehdejším SSSR a západoevropskými státy o exportu zemního plynu. Po počátečním váhání českých institucí nad převzetím odpovědnosti za tak rozsáhlou stavbu byly nakonec v prosinci roku 1970

M a g a z í n

Restrukturalizace a privatizace

Obrázek 7: Tlakový kulový plynojem Pražských obecních plynáren v Praze Libni – 1932

podepsány smlouvy o  výstavbě. První etapa tranzitní soustavy na našem území o  výkonu 28 mld. m3/r v profilech DN 1200 a 900 se sedmi kompresorovými stanicemi byla vybudována v  rekordním čase. V  prosinci roku 1972 byly zahájeny dodávky ZP do Rakouska, v dubnu 1973 do bývalé Německé demokratické republiky a v říjnu 1973 do Spolkové republiky Německo. Tehdejší Československo se tak stalo významnou tranzitní zemí a celková roční kapacita tranzitní soustavy byla navýšena na 75 miliard m3/rok. Přístup k dodávkám ZP vedl na území ČR k  postupnému odklonu od svítiplynu a  přechodu na ZP, který začal v roce 1969 v Jihomoravském kraji, následovala Praha, Severomoravský kraj a  další oblasti. Tzv. převod odběratelů svítiplynu na zemní plyn byl zcela dokončen byl v roce 1996 v Západočeském a Severočeském kraji. Tranzitní soustava byla s  narůstajícími požadavky na přepravu plynu postupně rozšiřována. Od roku 1973 fungují linie střed, sever a západ, od roku 1978 linie jih. V roce 2000 došlo k  rozšíření větve střed, sever. V současnosti zajišťuje požadovaný tlak plynu v  soustavě celkem 6 kompresních stanic a  je ohraničena čtyřmi mezinárodními hraničními předávacími stanicemi Lanžhot, Hora sv. Kateřiny, Waidhaus a Olbernhau. K systému tranzitních plynovodů je připojena vnitrostátní soustava, na které navazují jednotlivé regionální soustavy distribuční. Do vnitrostátní soustavy je zapojeno šest podzemních zásobníků v  lokalitách Dolní Dunajovice, Háje, Lobodice, Štramberk, Třanovice a  Tvrdonice s  celkovou uskladňovací kapacitou 2,3 mld. m3 zemního plynu. Zásobníky se skladovací kapacitou ¼ celkové roční spotřeby ZP v  ČR slouží k  vyrovnávání nerovnoměrné spotřeby mezi letním a  zimním období. ČR tak má vytvořeny jedny z nejlepších podmínek v Evropě pro zabezpečení spolehlivosti a rovnoměrnosti dodávek ZP. Koncem 80. let existovala v České republice jediná integrovaná firma s názvem Český plynárenský podnik (ČPP), která byla odpovědná za zásobování ČR zemním plynem, svítiplynem, propan-butanem, ale i řadu dalších aktivit.

Významný vliv na další vývoj měly především geopolitické změny, tedy rozpad Sovětského svazu a  rozdělení česko-slovenské federace. V roce 1994 došlo k restrukturalizaci českého plynárenství, v  jejímž rámci byly z  tehdejšího ČPP postupně odděleny doplňkové činnosti, stavebně-montážní činnosti, strojírenská výroba, plnění a distribuce propan-butanu. K  1. lednu 1994 založil český Fond národního majetku státní podnik Transgas a  osm regionálních distribučních společností jako samostatné akciové společnosti zabývající se přepravou, distribucí, skladováním a obchodem se ZP. Ty byly v rámci kuponové privatizace částečně zprivatizovány. V  roce 2002 pak byla privatizace dokončena prodejem 51% státního podílu v distribučních společnostech a téměř 97% podílu ve společnosti Transgas.

Bezpečnost dodávek Dodávky ZP do ČR byly a  jsou uskutečňovány na základě dlouhodobých kontraktů s  producentskými zeměmi. ČR měla uzavřený dlouhodobý kontrakt na dodávku ruského ZP s bývalým Sovětským svazem, s platností do roku 2014. Ze strategických důvodů související potřeby zajistit vyšší bezpečnost dodávek i lepší postavení ČR při vyjednávání, uzavřel v roce 1997 Transgas s konsorciem norských producentských firem 20tiletý kontrakt na dodávku norského ZP vč. smluv o  přepravě. Od tohoto roku představují dodávky norského ZP přibližně ¼ celkové roční spotřeby ČR. Tím bylo dosaženo menší dovozní závislosti na jediném dodavateli. V roce 2006 došlo mezi společnostmi RWE Transgas a  Gazprom Export k  prodloužení kontraktů na dodávku ZP pro ČR a na tranzit ZP přes naše území až do roku 2035.

Vstup ČR do EU, liberalizace trhů 1. května 2004 se stala ČR členem EU. Předpisy EU se staly závazné i  pro ČR, která se tak zapojila do procesu liberalizace energetických odvětví zahájeného ve starých členských zemích v roce 1996 s cílem vytvořit jednotný evropský trh s elektřinou a plynem. Hlavním nástrojem a  předpokladem pro vstup nezávislých obchodníků na energetický trh bylo oddělení síťových služeb (rozvody elektřiny a plynu) od obchodních aktivit integrovaných energetických společností, tzv. unbundling, který v plynárenství umožní využívat síťové služby každému obchodníkovi se ZP za rovných podmínek. Liberalizace trhu probíhala v  několika fázích, během kterých byly národní energetické trhy postupně uvolňovány a jednotlivé kategorie zákazníků měly

Obrázek 8: Autobus Praga TO jezdící na nestlačený svítiplyn v Praze v letech 1944-7

postupně právo vybrat si libovolného dodavatele energií. Od 1.1. 2007 je trh se ZP v ČR zcela liberalizován a  k  1.4. 2007 byla ukončena regulace ceny ZP jako komodity. Cena ZP není nadále určována cenovými výměry Energetického regulačního úřadu, ale je odvozena od světových cen energetických surovin. Síťové služby, dnes vykonávané samostatnými společnostmi právně oddělenými od původně integrovaných společností, jsou z důvodu povahy přirozeného monopolu nadále regulovány a na nediskriminačním principu nabízeny ostatním podnikatelským subjektům. Každý zákazník má nyní právo zvolit si svého dodavatele energií, jehož nabídka nejlépe vyjde vstříc poptávaným požadavkům. Toto právo s sebou samozřejmě nese také důsledky případného špatného rozhodnutí, protože tak funguje liberalizovaný trh. Ale to již není historie, ale žhavá současnost českého plynárenství. Literatura [1] A  ncient China’s Technology and Science, Peking 1983, kolektiv autorů z Ústavu historie přírodních věd Čínské akademie věd [2] P  lynárenská příručka, GAS s.r.o. 1997, kolektiv autorů [3] Požár Michelského plynojemu, Josef Hrubeš [4] Časopis U Plynárny, PP a.s. [5] Vývoj koncepce zásobování České republiky plynem, Karel Potužák, ČPNS 1995

O autorovi Ing. Jan Žákovec je absolventem Vysoké školy chemicko technologické v Praze, Fakulty organické technologie. V plynárenství pracuje od roku 1989, nejprve v Středočeských plynárnách o.z., od roku 1994 v Pražské plynárenské, a.s. V současné době zastává následující funkce - vedoucí oddělení alternativního využití zemního plynu, vedoucí Plynárenského muzea, šéfredaktor podnikového časopisu PP,a.s. „U Plynárny“. V Českém plynárenském svazu je členem rady a místopředsedou Technického výboru 5 „Použití plynu“, ve společnosti Gas, s.r.o. lektorem vzdělávání. Kontakt na autora: [email protected]

17

TE

P

LO

Vývoj teplárenství v České republice

Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí, Teplárenské sdružení České republiky

Úvod Z  pohledu této optiky je jasné, že teplárenství je jednou z mála cest, jak se s nastoleným trendem efektivnějšího využívání primární energie paliv vypořádat. Trefně tomu odpovídá motto Teplárenského sdružení České republiky: „Přijatelná tepelná pohoda za přiměřenou cenu při zachování rovnováhy v přírodě.“ Teplárenství jako jeden z mála oborů může při správném nastavení podmínek jeho dalšího rozvoje splnit všechna tři základní kritéria, která uvedené motto vystihuje. Zabezpečit dodávku energie, stabilizovat její cenu a  chovat se šetrně k  životnímu prostředí. Současný politickoekologický pohled na budoucnost dálkového vytápění u nás už ale tak optimisticky nevypadá. Ekologické spotřební daně znevýhodňují plynové výtopny na úkor domovních kotelen a uhelné výtopny na úkor neekologického individuálního vytápění uhlím. Systém obchodování s emisními povolenkami nebere většinou ohledy na specifické podmínky teplárenství. Bez prolomení limitů nebudou mít teplárny palivo. Snahou zelených je decentralizace výroby energie. V příštích letech by tak dokonce mohlo z uvedených důvodů dojít až k rozpadu některých soustav dálkového zásobování teplem. To je katastrofická vize, která, doufejme, nedojde naplnění. I  když v  menším měřítku už se tak u  nás několikrát stalo. Krátkodobě výhodná řešení dostala přednost před dlouhodobou perspektivou z mnoha důvodů. Možná, že politici i ekologové konečně objeví v systémech dálkového zásobování teplem s  kombinovanou výrobou elektřiny a  tepla chybějící neznámou do svých rovnic. Než začneme hovořit o  budoucnosti, připomeňme si krátce historii a vývoj dálkového zásobování teplem u nás.

Historie teplárenství v ČR Teplárenství, tedy centralizované někdy také dálkové zásobování teplem, se začalo u nás rozvíjet od počátku dvacátých let dvacátého století. Doba zakládání prvních soustav spadá do období 20. až 40. let 20. století.

18

t

e

p

l

á

r

e

n

s

t

v

í

Pojmy energie, elektřina a teplo jsou v poslední době ve zvýšené frekvenci. A není to jen tím, že nastala zima, dříve a častěji se svítí, potřebujeme se zahřát a pořádně dobít energii. Společnost si už konečně začíná uvědomovat, že na spolehlivém a dostatečném zásobování energií jsme v podstatě závislí. Na druhé straně začíná energie „ubývat“, její ceny rostou a už nám není tak lhostejné, jaký má vliv získávání energie na životní prostředí. Důvodů, které vedly k budování prvních soustav, bylo hned několik. Začal se rozvíjet průmysl ve městech. Ten si žádal uspokojit nejen potřebu velkého množství tepla pro technologické účely, ale i  pro vytápění nových  dělnických čtvrtí. Při rozvoji elektroenergetiky se začala projevovat potřeba nových a  větších energetických zdrojů pro provoz místních elektrizačních soustav. Dalším důvodem byly ekologické aspekty. Před 90 lety se tomu tak neříkalo, ale zdravým rozumem bylo třeba vyřešit dopravu a  skladování velkého množství uhlí tak, aby byly omezeny důsledky jeho spalování. Doprava paliva ve velkém, rozptyl kouře vysokými komíny i odvoz zbytků spalování na úložiště. To teplárenství nabízelo. Ve 30. letech tak vznikly na svoji dobu vysoce moderní a  progresivní soustavy centralizovaného zásobování teplem se zdroji kombinované výroby elektřiny a tepla, které jsou základem dálkového vytápění dodnes. Jako příklady je možno uvést parní soustavy v  Ústí nad Labem, nebo v  Brně - Teplárna Špitálka, či v Praze - Elektrárna Holešovice. Toto první období lze charakterizovat jako éru parních soustav s městskými teplárenskými zdroji spalujícími tuhá paliva. V  poválečných 50. a  60. letech došlo k  největšímu rozvoji velkých teplárenských soustav. Ten vyvolal především rozvoj těžkého průmyslu náročného na energetickou spo-

třebu. Nejen vinou jeho vysoké energetické náročnosti, ale i  shromažďováním obyvatel do průmyslových aglomerací. Na řadu přišla integrace regionálních elektrizačních soustav do jednotného propojeného systému. To si vyžádalo i stavbu velkých systémových elektráren, které byly také neopomenutelnými zdroji tepla pro přilehlá města. Své řekly i politické důvody. Centrálního plánování totiž preferovalo velké stavby na úkor menších. Výsledkem tohoto období bylo zakládání velmi rozsáhlých soustav dálkového zásobování teplem, především v  průmyslových a vysoce urbanizovaných aglomeracích. Jednalo se o  Ostravsko, severní Čechy, ale i o Prahu, Pardubice, Hradec Králové, Plzeň, a další krajská města. Jejich základními zdroji byly zpravidla nově budované elektrárny

Paroplynový cyklus Červený mlýn Tepláren Brno je příkladem moderního zdroje s dvoupalivovým systémem zemní plyn/topný olej a velkým akumulátorem tepla. Původně výměníkovou stanici pro tepelný napáječ z jaderné elektrárny Dukovany a plynovou kotelnu na západním okraji Brna společnost TEZA Brno změnila na biokotelnu spalující dřevo z městských lesů. I dnes tu však zůstává místo pro případné oživení projektu dodávky tepla z Dukovan do Brna.

M a g a z í n

OBDOBÍ CHARAKTERISTIKA

20. až 40. léta 20. století

50. a 60. léta 20. století

70. a 80. léta 20. století

přelom tisíciletí

20. a 30. léta 21. století

počátek teplárenství

extenzivní rozvoj

technické zaostávání

ekologizace racionalizace

intenzifikace kvalita

teplárny (výtopny)

elektrárny (teplárny)

výtopny (elektrárny)

malé teplárny

všechny typy

Typické druhy používaných paliv

uhlí

uhlí

topné oleje (uhlí)

zemní plyn (uhlí)

všechny druhy (biomasa)

Typicky používaná teplonosná látka

pára

horká voda (pára)

horká voda

teplá voda (horká voda)

teplá voda

Charakteristika zásobované oblasti

průmysl (sídliště)

města (průmysl)

sídliště (průmysl)

sídliště

části měst

nadzemní (kanálové)

kanálové (nadzemní)

kanálové

bezkanálové podzemní

bezkanálové podzemní

přímé odběry (objektové PS)

okrskové PS

okrskové PS

objektové PS (přímé odběry)

objektové PS (přímý odběr)

Charakteristika vývoje teplárenství v ČR Typické zdroje nově budovaných SCZT

Používaný způsob uložení tepelných sítí Běžné používané typy odběrných zařízení

Tabulka 1: Charakteristické prvky teplárenství v historii a projekce do budoucna 

nebo teplárny situované mimo městská centra, kam se teplo dopravovalo horkovodními napáječi. Budování satelitních panelových sídlišť s  blokovými zdroji tepla. Nástup ušlechtilých paliv, nejdříve topných olejů a  později i  zemního plynu s  plánovanou spotřebou. Nedostatek investičních prostředků. Tím bylo ovlivněno teplárenství v 70. a 80. letech minulého století. Budovaly se sice levné, ale energeticky vysoce náročné sídlištní soustavy s výtopenskými zdroji - sídlištními kotelnami - na zemní plyn. U  části rozsáhlejších soustav se vzhledem k nedostatku finančních prostředků rovněž zůstalo u  výtopenských řešení zdrojů. Toto období sídlištních výtopen přineslo celkové technické zaostávání celého oboru teplárenství. Měření a regulace byly na nízké úrovni. Zachovávala se technologie klasických předávacích stanic a pokračovalo v kanálovém uložení sítí. Právě včas na změnu společenského klimatu, který přispěl i  k  technickému oživení teplárenství v 90. létech dvacátého století a v 1. desetiletí 21. století, kdy teplárenství u nás nabralo druhý dech. Postupná liberalizace cen paliv a energií, utváření konkurenční-

ho prostředí a příchod zahraničních investorů otevřely teplárenství nové možnosti. Přijetí nových energetických zákonů souvisejících s procesem sbližování naší legislativy s legislativou a  standardy EU zvyšují nároky na efektivní získávání energie. V neposlední řadě se po otevření hranic projevila snazší dostupnost nejmodernějších teplárenských technologií. Důsledkem nových možností a otevření hranic i trhu byla sice stagnace v zakládání nových soustav CZT, mimo soustav se zdroji na biomasu, ale na druhou stranu to přispělo k  intenzifikaci celého procesu výroby a  spotřeby tepla. Postavila se řada fluidních kotlů, nebo odsiřovacích zařízení. Nezastavil se rozvoj kombinované výroby elektřiny a  tepla. V  distribuci tepla se prosadilo předizolované potrubí, výměníky s vysokými měrnými výkony, ale i kompaktní objektové či dokonce bytové předávací stanice. Na vysokou úroveň se u spotřebitelů dostalo měření a regulace až na samotné radiátory (termostatické ventily). Současnou dobu lze charakterizovat jako éru ekologizace a  racionalizace existujících soustav dálkového zásobování teplem. Přehled o charakteristických prvcích teplárenství v průběhu jeho historického rozvo-

PS – předávací stanice

je včetně předpokladu jeho dalšího vývoje je uveden v tabulce.

Teplárenství jako součást energetiky dnes a v budoucnosti Teplárenství může díky kombinované výrobě elektřiny a  tepla pokrýt přírůstky poptávky po elektřině v  několika následujících letech. Už dnes se díky kogeneraci získá zhruba 12 TWh elektřiny. Tedy zhruba tolik, kolik je náš současný vývoz elektřiny. Vzhledem k  tomu, že zdaleka není plně využito možností společné výroby elektřiny a  tepla v již existujících soustavách dálkového zásobování teplem, lze konstatovat, že nejméně do roku 2010 by bylo možné a  ekonomické pokrýt veškerý přírůstek spotřeby elektřiny u  nás zvýšením výroby elektřiny v  kogeneračních jednotkách. Ze soustav dálkového vytápění a z blokových kotelen jsou u  nás zásobovány teplem dvě pětiny domácnosti. Přičteme-li k  tomu i  domovní kotelny, pak má ze zdrojů mimo byt teplo plných 49 % bytů. Pro ně se zhruba dvě třetiny tepla získávají spalováním uhlí,

Teplárny nabízejí vedle dodávky tepla a elektřiny i zajištění chladu. Příkladem je několik instalací chlazení využívajících teplo ze soustavy Plzeňské teplárenské. Stroje na fotografii chladí sladovnu plzeňského Prazdroje (obrázek vlevo).

Teplárna IROMEZ v Pelhřimově (na obrázku vpravo) začala jako jedna z prvních u nás už v roce 1995 využívat k výrobě tepla biomasu. Nelze se proto divit, že je i průkopníkem výroby elektřiny z čisté biomasy.

19

TE

P

LO

t

e

p

l

á

r

e

Po nehodě při pádu střechy na základním zdroji vybudovaly Elektrárny Opatovice dnes International Power Opatovice náhradní plynový zdroj v Hradci Králové. Objekt byl dokonce zařazen mezi architektonicky zajímavé stavby této východočeské metropole.

třetina tepla je z plynu. Tento poměr se bude v příštích letech pomalu vyrovnávat. Dominantní úlohu při využití zemního plynu v  dálkovém zásobování teplem zatím hrají především plynové kotle ve výtopnách. Nejbližší budoucnost však ukazuje, že bez kombinované výroby elektřiny a  tepla nelze v  delším časovém horizontu dále toto ušlechtilé palivo v monovýrobě tepla efektivně a pro odběratele tepla ekonomicky únosně využívat. Zatímco u  výtopenských zdrojů pouze s  výrobou tepla bude s  rostoucími cenami paliva růst i  cena tepla, u  kogeneračních teplárenských zdrojů s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla bude růst ceny paliva do značné míry kompenzován prodejem elektřiny za vyšší cenu. Neboť při růstu cenové hladiny paliv bude zákonitě růst i cena elektřiny z  těchto paliv vyráběná. Teplárenské zdroje, včetně plynových jsou tedy z  hlediska růstu

ceny tepla do budoucna méně rizikové, než individuální vytápění. Energetika je provázaný organismus, proto další rozvoj teplárenství je úzce spjat i s dalšími energetickými odvětvími. Elektroenergetika – Teplárny jsou připraveny řešit problémy elektroenergetiky související s  nerovnoměrným odběrem a  rostoucím požadavkem na regulační výkon. Kapacitu regulačního výkonu v akumulačních a přečerpacích vodních elektrárnách již u  nás nelze příliš zvyšovat. Používání uhelných elektráren v  pološpičkovém provozu pro potřebu regulace je méně hospodárné a  způsobuje vyšší zátěž životního prostředí. Mnohem vhodnější z hlediska ekonomie, ekologie a  úspor primární energie je využít pro regulační účely výkonový potenciál plynových teplárenských zdrojů. Vhodně navržená paroplynová teplárna vybavená akumulátorem tepla může posky-

n

s

t

v

í

tovat ceněný regulační výkon. Další možností je využití několika desítek i  stovek menších kogeneračních zdrojů s  pístovými spalovacími motory zahrnutých do systému dálkového dispečerského řízení jako tzv. decentrální elektrárna. Jádro – Jestliže je zapotřebí hovořit o využití energie jádra, pak by se mělo i dodat, že stranou našeho zájmu by nemělo zůstat ani využití tepla z těchto zdrojů (diskuse o využití tepla by se ovšem měla vést u všech spalovacích elektráren, uhelných či plynových). Je logické, aby se teplem z jaderných elektráren zásobovala přilehlá města a  obce a  v  jejich blízkosti vznikaly provozy náročné na využití tepla. Příkladem jsou tepelné napáječe z jaderných elektráren na Slovensku, ale i ve Švýcarsku. Tak jako Evropská unie objevuje v  jaderné energetice skryté kouzlo bezemisní technologie, měla by totéž objevit i u kombinované výroby elektřiny a tepla. Územní limity – V debatách o prolomení územních limitů pro těžbu uhlí se diskutuje většinou pouze v souvislosti s výrobou elektřiny. Tady by však mělo padnout kategorické rozhodnutí, že další těžba uhlí bude povolena jen pro vysoceúčinné technologie s kombino-

K největším teplárenským dílům v Evropě i na světě patří přes 30 km dlouhý mělnický napáječ, který zásobuje teplem z elektrárny pravobřežní část Prahy. Napáječ je významným příspěvkem společností Energotrans a Pražská teplárenská k ozdravění ovzduší v hlavní městě. Zemní plyn se často využívá ve výtopnách jen pro výrobu tepla. V Blansku mají sice také plynové kotle (na snímku vlevo), ale při modernizaci vybavily kotelny kogeneračními motory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

20

M a g a z í n

Strojovna elektrárny v ostravské části Třebovice (na obrázku vlevo), která je jedním ze základních zdrojů teplárenské soustavy společnosti Dalkia ČR v Ostravě. Tento zdroj patří k poválečné vlně budování teplárenských soustav pro velké městské aglomerace. Řada plynových kotelen disponuje kombinovanou výrobou elektřiny a tepla alespoň pro vlastní spotřebu elektřiny. V Nové Pace elektřinu vyrobenou v plynových motorech dodávají také do veřejné do sítě.

vanou výrobou elektřiny a  tepla. Efektivnější využití tohoto jediného domácího zdroje energie povede k  nižší ekologické zátěži a nižší spotřebě primárních paliv. Plynárenství – Vyššího využití energetického obsahu plynu je možné dosáhnout zejména při společné výrobě elektřiny a tepla v motorových a paroplynových teplárnách. Pouhé spalování zemního plynu v  domovním kotli pro vytápění není příliš efektivním využíváním tohoto ušlechtilé zdroje energie. Soužití teplárenství a plynárenství přináší řadu neopomenutelných synergických efektů. Instalace motorových kogeneračních jednotek v  menších zdrojích – až na úroveň blokových kotelen – zvyšuje prodej plynu o část nutnou k  výrobě elektřiny a  vyrovnává tak deficit spotřeby plynu při současném trendu úspor. Místo rozlehlých místních rozvodů v obcích s rizikem nehody je plynová teplárna napojena jako velký či střední odběratel na páteřní rozvody a riziko nehody klesá. Větší paroplynové teplárny mohou díky dvoupalivovému systémy uvolňovat v  chladných dnech kapacitu plynového systému. Vhodné použití dvoupalivových teplárenských systémů přispívá ke zrovnoměrnění roční poptávky po zemním plynu a  zmírňuje požadavky na kapacitu sezónních zásobníků. Kapalná paliva – Teplárenské zdroje mohou, na rozdíl od malých individuálních domácích kotlů, být projektovány jako dvoupalivové systémy. Význam dvoupalivových systémů spočívá v možnosti přechodu například ze spalování zemního plynu na spalování topného oleje. Tato vhodná kombinace spotřeby síťové energie (zemní plyn) a nesíťové energie (topný olej) zlepšuje využití distribuční soustavy plynu, neboť zvyšuje dobu využití plynárenského zařízení a tím snižuje distribuční náklady na dodávku plynu. Další výhodou je vyšší spolehlivost dodávky tepla. Obnovitelné zdroje energie - V  teplárenství se dají dobře a  ekologicky přijatelně využít i  taková paliva a  energetické zdroje, která v  decentralizovaných a  individuálních zařízeních nepřicházejí v  úvahu buď vůbec, nebo jen velmi omezeným způsobem. Jsou to

místní obnovitelné a druhotné zdroje energie od biomasy, bioplynu a  skládkového plynu, přes dostatečně vydatné zdroje geotermálního tepla Země či energie Slunce až po odpadové teplo z průmyslu. Úspory – Snížení spotřeby jak na straně výrobců a distributorů tepla, tak i u jejich konečných uživatelů přispívá ke zvýšení podílu využití obnovitelných a  druhotných zdrojů bez navýšení jejich kapacity. Pokud tedy chceme dosáhnout hodnot indikativních cílů v jejich využití, jde to i tímto způsobem. Nejen tedy dalším zvyšování ekologické energetické výroby, která ale stejně vždy přinese další zátěž, ať již přímo či zprostředkovaně, ale i racionalizací spotřeby. Budoucnost teplárenství bude ovlivňována také zejména liberalizací energetického trhu či jeho regulací a globalizací světové ekonomiky. Toho jsme svědky již dnes. Teplárny vedle výroby tepla dodávají také elektřinu, ale nabízejí i další služby pro řízení a stabilizaci naší elektrizační soustavy. Mezinárodními úmluvy o  ochraně naší planety, snižování emisí skleníkových plynů a  další ekologické aspekty energetických výrob výrazně zasahují již dnes do života tepláren i  do koncepcí dalšího rozvoje oboru. Legislativní normy a energetická politika EU i České republiky umožňují podporu využívání obnovitelných a  druhotných energetických zdrojů, podporu kombinované výroby elektřiny a tepla a ukazují na potenciál energetických úspor. Důsledkem těchto vlivů bude zejména další intenzifikace a  racionalizace teplárenství, integrace dodávek tepla jako služby do celých balíků služeb (spolu s dodávkami elektřiny, vody, komunikačních a  informačních služeb atd.). Ve zvýšené míře bude využíváno obnovitelných zdrojů energie, kogenerace, akumulace, měření a regulace. Technicky budou nové systémy provozovány při nižších teplotách a tlacích, budou celkově pružnější, jejich doby výstavby či likvidací budou podstatně zkráceny. Budoucnost teplárenství lze charakterizovat slovy intenzifikace a kvalita.

Teplárenství s  kombinovanou výrobou elektřiny a tepla je jedním z nejdůležitějších prostředků snížení energetické náročnosti národní ekonomiky, neboť spoří třetinu spotřeby primárních paliv oproti oddělené výrobě, tedy monovýrobě tepla a elektřiny. Z opačného úhlu pohledu dokáže teplárna v kombinovaném cyklu výroby elektřiny a  tepla vyrobit ze stejného množství primárního paliva až o  polovinu více energie, než se získá při oddělené výrobě elektřiny v kondenzačních elektrárnách a tepla ve výtopnách. V  obdobném rozsahu teplárenství a kombinovaná výroba elektřiny a tepla snižuje imise, emise, množství skleníkových plynů i  další ekologické zátěže. Teplárenství rovněž nabízí efektivní využití místních obnovitelných a druhotných zdrojů pro místní spotřebu tepla a  elektřiny. Především na těchto efektech teplárenství by měl být stavěna jeho budoucnost.

O autorovi Mgr. Pavel Kaufmann působí jako tiskový mluvčí na výkonném pracovišti Teplárenského sdružení České republiky. Podílí se na přípravě odborného časopisu 3T Teplo Technika Teplárenství a měsíčníku Zpravodaj Teplárenského sdružení České republiky. Publikuje v odborných časopisech a připravuje podklady pro novináře. Jeho činnost je zaměřena rovněž na práci s veřejností. Kontakt na autora: [email protected]

21

TE

P

LO

t

Aplikácia zákona o podpore kombinovanej výroby v Stratégii energetickej bezpečnosti SR

e

p

l

á

r

e

n

t

v

í

Základným strategickým dokumentom rozvoja energetiky Slovenska do roku 2030 je Stratégia energetickej bezpečnosti Slovenskej republiky (SEB SR). Súčasťou SEB je aj tepelná energetika.

Typ zariadenia na kombinovanú výrobu elektriny a tepla

Počet zariadení

Sumárny inštalovaný výkon [MW]

[ks]

RNDr. Milan Dubnička, CSc., sekcia energetiky, Ministerstvo hospodárstva SR

Hlavné súčasné ukazovatele výroby, dodávky a spotreby tepla na Slovensku

[TJ]

1 150 430

3 773

Plynové (spaľovacie) turbíny

5

25

123 644

1 249

Parné kondenzačné turbíny

24

1 432

8 367 035

11 970

Parné protitlakové turbíny

51

729

2 128 104

40 988

185

35

179 176

835

1

1

8 709

38

269

2 462

11 957 098

58 854

Spolu

Tabuľka 3: Výroba využiteľného tepla [TJ] podľa typu zariadenia na kombinovanú výrobu elektriny a tepla  Zdroj: Slovenská energetická agentúra

nych energetických zdrojov (PEZ) len teplo (výhrevne, kotolne), a  zdroje, ktoré vyrábajú z PEZ elektrinu a teplo spôsobom kombinovanej výroby elektriny a  tepla (teplárne zdroje kombinovanej výroby elektriny a tepla - KVET). V systémoch CZT mierne prevažuje výroba tepla zo zdrojov KVET (58,5 %). Celková dodávka tepla zo zariadení na kombino-

2001

2002

2003

2004

863

1 056

6 494

0

0

0

0

36 323

32 761

28 593

26 131

doprava pôdohospodárstvo Konečná spotreba tepla spolu

[MWh]

240

Iné

priemysel

obchod a služby

Využiteľné teplo

3

Konečná spotreba tepla [TJ]

domácnosti

Vyrobená elektrina

Paroplynové cykly

Spaľovacie motory

Výroba, dodávka a  spotreba tepla tvoria významnú časť slovenskej energetiky. Konečná energetická spotreba tepla členená podľa jednotlivých sektorov národného hospodárstva je uvedená v tabuľke č. 1: Údaje sumarizujú konečnú spotrebu tepla, evidovanú ako štatistickú veličinu „teplo“. Výroba tepla, či už na vykurovanie, prípravu teplej úžitkovej vody alebo na technologické účely je však podstatne vyššia a v štatistike je evidovaná pod spotrebou palív. Analýzou výroby využiteľného tepla podľa jednotlivých

 

s

4 150

302

312

323

203

6 815

8 675

7 588

11 599

44 303

42 804

42 998

42 083

Tabuľka 1: Konečná spotreba tepla [TJ] podľa jednotlivých sektorov 

zdrojov výroby tepla je možné konštatovať, že ročná výroba využiteľného tepla je cca 200 PJ.

Centrálne zásobovanie teplom ( CZT ) V  systémoch CZT sa vyskytujú dva typy zdrojov. Zdroje, ktoré vyrábajú z  primár-

Zdroj: Štatistický úrad SR

vanú výrobu elektriny a tepla predstavuje cca 30 %. Najväčší podiel inštalovaného výkonu zariadení KVET pripadá na parné kondenzačné turbíny, ale najväčší podiel využiteľného tepla je vyrábaný parnými protitlakovými turbínami.

Pri porovnávaní jednotlivých typov zdrojov tepla sú dosahované najvyššie účinnosti pri tzv. „blokových kotolniach“, t. j. zdrojov tepla, ktoré prostredníctvom mikrosietí zásobujú teplom niekoľko bytových domov. Táto skutočnosť je spôsobená používaním zemného plynu ako PEZ. Najnižšia účinnosť je dosahovaná pri domových kotolniach, v  ktorých ako PEZ opäť prevažuje zemný plyn. Vyššia účinnosť teplární a  výhrevní v porovnaní s predchádzajúcou skupinou je napriek vyššiemu podielu spaľovania uhlia dosahovaná pravidelnou údržbou a optimalizáciou riadenia systémov zásobovania teplom. Podiel využívania jednotlivých PEZ v systémoch CZT je znázornený na obrázku 2b. V  porovnaní so zásobovaním teplom z  lokálnych zdrojov tepla je závislosť na zemnom plyne o polovicu nižšia. Pri hodnotení kombinovanej výroby elektriny a tepla je možné konštatovať, že diverzifikácia PEZ je relatívne vyvážená

Rozvoj tepelnej energetiky Rozvoj tepelnej energetiky v  SR je úzko spätý s  realizáciou energeticky efektívnych Výroba využiteľného tepla [TJ]

2001

2002

2003

2004

Centrálne zásobovanie teplom - teplárne

67 752

60 504

64 168

62 535

Centrálne zásobovanie teplom – výhrevne, centrálne kotolne

45 197

42 912

46 494

53 472

Individuálne zásobovanie teplom - lokálne kotolne

102 913

106 586

81 677

82 092

Výroba tepla spolu

215 862

210 002

192 339

198 099

Tabuľka 2: Výroba využiteľného tepla [TJ] podľa typu zdrojov výroby tepla 

22

Zdroj: Štatistický úrad SR, Slovenská energetická agentúra

58,16% Paroplynové cykly

Plynové (spaĐovacie) turbíny

1,42% Parné protitlakové turbíny SpaĐovacie motory1,42% 29,61% 29,61%

Zdroj:

Parné kondenzaþné turbíny

9,75% 9,75%

0,04% 0,04% Iné

Slovenská energetická agentúra9,75%9,75% 1,42% 1,42%0,04%0,04%

Obrázok 1: Inštalovaný výkon zariadení KVET

M a g a z í n

1,02% 1,02%

1,02% 1,02%

29,61% 29,61%

priemerná roþná úþinnosĢ [%]

priemerná roþná úþinnosĢ [%] priemerná priemerná roþná roþnáúþinnosĢ úþinnosĢ[%] [%]

Obrázok 1: Inštalovaný výkon zariadení KVET  Zdroj: Slovenská energetická agentúra Obrázok 1: Inštalovaný výkon zariadení KVET Obrázok 1: Inštalovaný výkon zariadení KVET

87,5

87,2

roþý stupeĖvýkonu využitia inštalovaného [% inštalovaného výkonu [%

58,16% Pri porovnávaní jednotlivých typov zdrojov tepla sú dosahované najvyššie úþinnosti pri tzv. 58,16% „blokových kotolniach“, t. j. Plynové zdrojov tepla, ktoréParné prostredníctvom mikrosietí zásobujú teplom Paroplynové cykly (spaĐovacie) turbíny kondenzaþné turbíny Paroplynové cykly Plynové (spaĐovacie) turbíny Parné kondenzaþné turbíny niekoĐko bytových domov. Táto skutoþnosĢ je spôsobená používaním zemného plynu ako Parné protitlakové turbíny SpaĐovacie motory Iné Parné protitlakové turbíny motory Iné 58,16% PEZ. Najnižšia úþinnosĢ jeSpaĐovacie dosahovaná pri domových kotolniach, v ktorých ako PEZ opäĢ 58,16% prevažuje zemný plyn. Vyššia úþinnosĢ teplární a výhrevní v porovnaní s predchádzajúcou Paroplynové cykly Plynové (spaĐovacie) turbínyKVET Parné kondenzaþné turbíny Obrázok 1:Inštalovaný Inštalovaný výkon zariadení Paroplynové cykly Plynové (spaĐovacie) turbíny KVET Parné kondenzaþné turbíny Obrázok 1: výkon zariadení skupinou je napriek vyššiemu podielu spaĐovania uhlia dosahovaná pravidelnou údržbou Parné protitlakové turbíny SpaĐovacie motory Iné Parné protitlakové turbíny SpaĐovacie motory Iné a optimalizáciou riadenia systémov zásobovania teplom.

30

inštalovaného výkonu [% roþý stupeĖ využitia inštalovanéhoroþý výkonu [% využitia stupeĖ

25,8

roþý stupeĖ využitia

87,2 87,2

roþný stupeĖ využitia inštalovaného výkonu [%]

priemerná roþná úþinnosĢ [%]

25,8 30 30 25,8 25 20,4 25 20,4 86,5 86,5 25 20 20,4 86,5 20 15,915,9 15, 86,5 20 15 15,9 15,5 15 30 86,087,5 25,8 87,2 86,0 86,0 15 10 85,4 85,4 85,4 30 25 1025,8 20,4 87,5 85,587,0 87,2 85,5 10 85,5 5 5 86,5 25 20 15,9 15,5 20,4 87,0 85,086,5 0 0 5 85,0 85,0 86,5 20 15 15,9 15,5 teplárne výhrevne výhrevne blokové blokové d 86,5 84,586,0 teplárne domo 0 84,5 84,5 15 10 85,4 kotolne kotolne koto 85,5domové 86,0 teplárne10 5výhrevne blokové domové domové kotolne blokové kotolne teplárne/výhrevne domové kotolne blokové kotolne teplárne/výhrevne kotolne blokové kotolne teplárne/výhrevne 85,4 0 kotolne kotolne 85,0 85,5 5 teplárne výhrevne blokové domové 84,5 0 85,0 Zdroj: Slovenská energetická agentúra kotolne kotolne Obrázok 2: Účinnosť stupeň využitia inštalovaného výkonu podľa typu zdroja tepla  Zdroj: Slovenská energetická agentúra domovézdrojov kotolne a ročný blokové kotolne teplárne/výhrevne teplárne výhrevne blokové domové 84,5 kotolne kotolne Zvyšovanie energetickej efektívnosti domové kotolne blokové kotolne teplárne/výhrevne

87,5 87,5

87,0 87,0 87,0 86,5 86,5

Obrázok2:2:ÚþinnosĢ ÚþinnosĢzdrojov zdrojova aroþný roþnýstupeĖ stupeĖvyužitia využitiainštalovaného inštalovaného výkonu podĐa typu zdroja tepla Obrázok výkonu podĐa typu zdroja tepla

Obrázok 2: ÚþinnosĢ zdrojov a roþný stupeĖ využitia inštalovaného výkonu podĐa typu zdroja podĐa typu zdroja tepla Hlavnými cieľmi zvyšovania energetickej tepla Obrázok 2: ÚþinnosĢ zdrojov a roþný stupeĖ využitia inštalovaného výkonu efektívnosti do rokutypu 2030 sú: Obrázok 2: ÚþinnosĢ zdrojov a roþný5,6% stupeĖ využitia inštalovaného výkonu podĐa zdroja tepla 5,6% 0,2% 0,2% 5,6% 5,6% 0,2%

0,9%

0,9%

z výšenie priemernej ročnej účinnosti zariadení na výrobu tepla a zariadení na rozvod tepla, l zvýšenie podielu vysoko účinnej kombinovanej výroby elektriny a tepla. l

0,9% 0,9%

1,8% 1,8% 5,6%

20,2% 20,2%

5,6% 1,8%

20,2%

Z  hľadiska využívania zariadení KVET sa predpokladajú nasledujúce aktivity: l rekonštrukcia existujúcich technológií na 5,6% 14,8% 14,8% báze parných turbín, l výstavba zdrojov KVET na báze spaľovacích motorov a turbín s palivom zemný plyn, 42,4% 2,8% 14,8% 42,4% 2,8% l výstavba stredných a  menších zdrojov 5,6% 5,6% KVET využívajúcich obnoviteľné zdroje þierne uhlie a jeho deriváty hnedé uhlie a a jeho deriváty 14,8% þierne uhlie a jeho deriváty hnedé uhlie deriváty 42,4% biomasa vykurovací olej a a jeho 2,8% energie s rôznymi technológiami kombinobiomasa vykurovací olej zemný plyn iné plyny vanej výroby (spaľovacie motory, ORC cykzemný plyn iné5,6% plyny bioplyn odpady bioplyn odpady þierne uhlie a jeho deriváty hnedé uhlie a a jeho paliva deriváty iné kvapalné palivá teplo z jadrového ly atď.), 42,4% 2,8% iné kvapalné palivá teplo zolej jadrového paliva biomasa vykurovací l výstavba malých zdrojov KVET s použitím zemný plyn iné plyny 5,6% bioplyn odpady najmä nových technológií (mikroturbíny, þierne uhlie a jehoPodiel deriváty hnedé uhlie jehoSlovenská deriváty Obrázok 3: využívania jednotlivých PEZ v systémoch iné kvapalné palivá teplo zajadrového paliva energetická Obrázok 3: Podiel využívania jednotlivých PEZ v systémoch CZT aZdroj: agentúra CZT Obrázok 3: Podiel využívania jednotlivých PEZ v systémoch CZT biomasa vykurovací olej malé spaľovacie motory atď.) zemný plyn iné teplom plyny je svojou podstatou regionálna záleopatrení v  bytovo-komunálnej sfére a  čiasbioplyn odpady Obrázok 3: Podiel využívania jednotlivých PEZ v systémoch CZT Zvyšovanie diverzifikácie primárnych žitosť, je potrebné so všetkou vážnosťou pretočne aj kvapalné v priemysle. Ak sa zrealizujú úsporné teplo iné palivá z jadrového paliva sadzovať regionálne energetické koncepcie energetických zdrojov opatrenia, je možné predpokladať, že do roku 0,17% 0,17% a ich pravidelné hodnotenie. Súčasná diverzifikácia PEZ je prijateľná 2030 nenastane3,03% nárast spotreby tepla. Reálny v praxi 0,02% 3,03% Obrázok 3: Podiel využívania jednotlivých PEZ venergetiky systémoch Rozvoj tepelnej a najmäCZT zvyšo- len v prípade kombinovanej výroby elektriny je 0,02% predpoklad, že spotreba tepla v porovnaní 0,28% 0,17% 0,28% bezpečnosti s rokom 20053,03% klesne o 15 až 25 %. V horizon- vanie 4,60%zásobovania teplom budú a tepla v systémoch CZT. Aj tu je však mož0,02% ovplyvnené dvomi základnými faktormi: né zlepšiť bilanciu v prospech nízkoemisných te6,12% roku 2020 však bude potrebné prehodno- 0,28% 4,60% zvyšovaním energetickej efektívnosti, technológií (využívanie tepla z  jadrových tiť6,12% spotrebu tepla a  najmä zhodnotiť spotren 2,94% 0,17% 4,60% 20,42% z  vyšovaním diverzifikácie primárnych elektrární) a  disponibilných obnoviteľných bu chladu. 2,94% n 3,03% 0,00% 0,02%6,12% 20,42% zdrojov energie najmä biomasy a bioplynu. energetických zdrojov. Vzhľadom na skutočnosť, že zásobovanie 0,00% 0,28%

0,2% 5,6%

1,8%

20,2%

2,94%

6,12%

0,00% 0,02%

0,02%

4,60% 2,94%

20,42%

23

5,6%

TE

þierne uhlie a jeho deriváty biomasa zemný plyn bioplyn iné kvapalné palivá

P

LO

hnedé uhlie a a jeho deriváty vykurovací olej iné plyny odpady teplo z jadrového paliva

t

e

p

l

á

r

e

n

s

t

v

í

Obrázok 3: Podiel využívania jednotlivých PEZ v systémoch CZT

0,02%

3,03%

0,17% 0,28% 4,60%

6,12%

2,94% 0,00%

20,42%

0,02% 19,13% 30,41% 10,83% þierne uhlie a jeho deriváty biomasa zemný plyn bioplyn Đahký vykurovací olej rafinérsky plyn

2,03%

hnedé uhlie a a jeho deriváty tažký vykurovací olej iné þierny lúh teplo z jadrového paliva konvertorový plyn

ných na realizáciu opatrení v rámci ústredných orgánov a regionálnych a miestnych správ, n návrh podporných programov, ktoré obsahujú priority a opatrenia smerujúce k podpore energetickej efektívnosti a diverzifikácii PEZ, n vypracovanie regionálnych energetických koncepcií a  zabezpečenie monitorovania ich plnenia, n informačná kampaň zameraná na zvyšovanie povedomia o  dostupnosti a  spoľahlivosti energeticky efektívnych technológií, o výhodách plynúcich z úspor, o možnostiach financovania opatrení zameraných na energetickú efektívnosť a pod.

Legislatíva

Základný legislatívny rámec v  slovenskej energetike je v  súčasnosti daný zákonom č. 656/2004 Z. z. o energetike a o zmene niektorýchKVET zákonov a v oblasti tepelnej enerObrázok 4: Podiel využívania jednotlivých PEZ v systémoch CZT – zariadenia KVET  Obrázok 4: Podiel využívania jednotlivých PEZ v systémoch CZT – zariadenia getiky zákonom č.  657/2004 Z. z. o  tepelnej  Zdroj: Slovenská energetická agentúra energetike. Okrem týchto zákonov sú právne V oblasti lokálneho zásobovania teplom je inovatívnych technológií (napr. tepelné vzťahy medzi účastníkmi trhu s teplom upravené vykonávacími predpismi vydanými na potrebné zabezpečiť vyššie využívanie obnočerpadlá), viteľných zdrojov energie v  lokálnych zdro- n vypracovať súbor legislatívnych a  inšti- základe týchto zákonov, zákonom č. 276/2001 joch tepla, resp. vytvárať mikrosiete na zásotucionálnych opatrení, ktoré vytvoria Z. z. o regulácii v sieťových odvetviach v znení bovanie teplom zo zdrojov CZT. prostredie umožňujúce realizáciu opatrení neskorších predpisov, rozhodnutiami Úradu zameraných na zlepšenie energetickej efek- pre reguláciu sieťových odvetví a predpismi, ktoré nemajú povahu všeobecne záväzných tívnosti a diverzifikáciu PEZ, Opatrenia na bezpečné právnych predpisov. n zabezpečiť koordináciu aktivít zameraných zásobovanie teplom Vzhľadom na to, že v  priebehu prípravy na realizáciu opatrení pre tepelnú energetilegislatívneho rámca energetických zákonov SEB navrhuje prijať nasledujúce opatrenia ku v rámci ústredných orgánov a regionáldošlo k  prijatiu novej energetickej legislatína bezpečné zásobovanie teplom: nych a miestnych správ, n vypracovať regionálne energetické koncep- n navrhnúť podporné programy, ktoré obsa- vy EÚ, a to smernice Európskeho parlamencie a zabezpečiť monitorovanie ich plnenia, hujú priority a opatrenia smerujúce k pod- tu a  Rady č.  2004/8/ES z  11. februára 2004 a pravidelne ich vyhodnocovať, pore energetickej efektívnosti a diverzifiká- o  podpore kombinovanej výroby založenej na dopyte po využiteľnom teple na vnútorn vypracovať akčné plány na zvýšenie bezpečcii PEZ, nom trhu s energiou, ktorou sa mení a dopĺňa nosti zásobovania v tepelnej energetike, n v  systémoch CZT uprednostňovať vysosmernica 92/42/EHS, je cieľom predloženého n zabezpečiť správne dimenzovanie spaľovako účinnú kombinovanú výrobu elektricích zariadení, ny a tepla a podiel vybraných PEZ udržať, návrhu zákona KVET zosúladenie legislatívy SR v oblasti energetiky s právom Európskych n zvýšiť priemernú ročnú účinnosť zariadení resp. zvýšiť, na nasledujúce hodnoty: spoločenstiev. na výrobu tepla, l uhlie 35 %, Implementácia smernice 2004/8/ES vyžan zvýšiť, resp. zachovať, priemernú ročnú l vykurovací olej 5 %, duje, aby zákon obsahoval nové pojmy vzťaúčinnosť zariadení na rozvod tepla, l odpady 2 %, hujúce sa na kombinovanú výrobu elektriny n zvýšiť podiel vysoko účinnej kombinoval geotermálna energia 1 %, a tepla, prednostné právo výrobcov elektriny nej výroby elektriny a tepla, l biomasa 10 %, kombinovanou výrobou na prenos, distribúz  abezpečiť vyššie využívanie obnoviteľných n l bioplyn 1 %, ciu a dodávku elektriny vyrobenej v takomto zdrojov energie v lokálnych zdrojoch tepl teplo z jadrového paliva 3,5 %. zariadení, ak to umožňujú technické podla, resp. vytvárať mikrosiete na zásobovanie mienky sústavy, ako aj zabezpečenie záruky teplom zo zdrojov CZT, Podporné mechanizmy pôvodu elektriny vyrobenej vysoko účinnou n zvýšiť podiel využívania solárnej energie Všeobecné opatrenia na zvýšenie bezpeč- kombinovanou výrobou, ktorú vo forme po(na cca 6  %) na prípravu teplej úžitkovej tvrdenia o jej pôvode bude vydávať Ministervody a nízkoteplotné vykurovanie v lokál- nosti zásobovania teplom sú: nom zásobovaní teplom, n v ypracovanie akčných plánov na zvýšenie stvo hospodárstva SR. Prebratím smernice 2004/8/ES sa upravubezpečnosti zásobovania, n zvýšiť podiel využívania biomasy (na cca 12  %) v  environmentálne menej zaťaže- n vypracovanie súboru legislatívnych a  in- je i  pôsobnosť štátnej správy v  oblasti enerštitucionálnych opatrení, ktoré vytvoria getiky osobitne vo vzťahu k Európskej kominých oblastiach v  lokálnom zásobovaní prostredie umožňujúce realizáciu opatrení sii. Návrh zákona má za úlohu optimalizovať teplom vrátane budovania mikrosietí, zameraných na zlepšenie energetickej efek- fungovanie trhu s elektrinou pre oblasť komz  výšiť podiel elektriny (na cca 2  %) v  enn binovanej výroby a  súčasne podporovať výtívnosti a diverzifikáciu PEZ, vironmentálne zaťažených oblastiach v lokálnom zásobovaní teplom s  využitím n zabezpečenie koordinácie aktivít zamera- robcov elektriny a  tepla v  ich snahe rekon-

24

M a g a z í n

štruovať doterajšie výrobné kapacity alebo investovať finančné prostriedky do výstavby nových kapacít s tým, že výrobcovia budú mať možnosť uchádzať sa o  finančné zdroje z prostriedkov národných a európskych fondov a  môžu byť podporovaní prostredníctvom navýšenia výkupných cien na základe cenového rozhodnutia Úradu pre reguláciu sieťových odvetví. Predložený návrh sa dotýka podpory kombinovanej výroby založenej na dopyte po využiteľnom teple na vnútornom trhu s energiou. Nie je navrhovaný samostatný fond na podporu investícií zariadení na kombinovanú výrobu. Nakoľko sa jedná o  energeticky efektívne zariadenia, budú tieto podporované prostredníctvom už plánovaných programovaných prostriedkov, napr. v  rámci Operačného programu Konkurencieschopnosť a  hospodársky rast, opatrenie 1.4. Zvyšovanie energetickej efektívností na strane výroby aj spotreby a zavádzanie progresívnych technológií v energetike. Určením kritérií vysoko účinnej kombinovanej výroby v návrhu zákona sa zamedzí vynakladaniu programovaných verejných financií na neefektívne zariadenia. Podpora vysoko účinnej kombinovanej výroby je zameraná na výrobcov, ktorí nemajú vytvorené podmienky na uplatnenie svojej výroby na voľnom trhu. Výrobcov elektriny kombinovanou výrobou, ktorí majú vytvorené podmienky pre umiestnenie svojej výroby na voľnom trhu, sa podpora dotýkať nebude v  zmysle regulovaných cien, nakoľko títo môžu svoju výrobu na voľnom trhu umiestniť dohodou. V zákonnej norme je podpora riešená v § 3, ktorého znenie vzhľadom na aktuálnosť riešenia na národnej úrovni je uvedený v samostatnom rámčeku. Zákonom navrhované riešenie podpory vysoko účinnej kombinovanej výroby je v súlade so schváleným nariadením vlády SR č. 317/2007 Z. z. o pravidlách trhu s elektrinou a  s  energetickými zákonmi č. 656/2004 Z. z. a  č.  657/2004 Z. z. v  znení neskorších predpisov a  so zákonom č. 276/2001 Z. z. o regulácii v sieťových odvetviach a o zmene a  doplnení. niektorých zákonov v  znení neskorších predpisov.

Záver Vysoko účinná kombinovaná výroba elektriny a tepla je pre Stratégiu energetickej bezpečnosti Slovenskej republiky významná. Jej aplikácia v  národnom hospodárstve umožňuje v dlhodobom horizonte šetrenie primárnych energetických zdrojov, výrazné zníženie emisií škodlivých látok a  zlepšenie podmienok životného prostredia. Energetická legislatíva, ktorá zákonnou normou, realizuje naplnenie strategických cieľov, nemôže bez zákonnej normy o  podpore vysoko účinnej KVET tieto ciele dosiahnuť.

Podmienky vzniku nároku a spôsob podpory vysoko účinnej kombinovanej výroby založenej na dopyte po využiteľnom teple na vnútornom trhu s energiou (1) Výrobcovi elektriny vysoko účinnou kombinovanou výrobou možno poskytnúť podporu na výrobu podľa tohto zákona, ak dodáva elektrinu účastníkovi trhu s elektrinou, ktorý nakupuje elektrinu na krytie strát v distribučnej sústave,1) na základe potvrdenia o pôvode elektriny vyrobenej vysoko účinnou kombinovanou výrobou (ďalej len „potvrdenie o pôvode“) vydaného podľa § 4; podpora sa zabezpečuje formou nákupu elektriny za a) regulované ceny určené podľa osobitného predpisu,2) b) príplatok k regulovanej cene určenej podľa osobitného predpisu.3) (2) Výrobca elektriny vysoko účinnou kombinovanou výrobou, ktorý prevádzkuje zariadenie na vysoko účinnú kombinovanú výrobu s celkovým inštalovaným elektrickým výkonom menším ako 1 MW, má prednostné právo na prenos, distribúciu a dodávku elektriny vyrobenej v tomto zariadení, ak to umožňujú technické podmienky sústavy a možno mu poskytnúť podporu podľa ods. 1 písm. a) a b); to neplatí pre prenos elektriny spojovacím vedením. Prednostné právo na prenos, distribúciu a dodávku elektriny vyrobenej vysoko účinnou kombinovanou výrobou s celkovým inštalovaným elektrickým výkonom od 1 MW sa vzťahuje na elektrinu vyrobenú vysoko účinnou kombinovanou výrobou a výrobcovia elektriny sú držiteľmi potvrdenia o pôvode vydaného podľa § 4 a možno im poskytnúť podporu podľa ods. 1 písm. a). (3) Účastník trhu s elektrinou, ktorý nakupuje elektrinu vyrobenú vysoko účinnou kombinovanou výrobou na účel uvedený v odseku 1 podľa pravidiel trhu s elektrinou za regulované ceny určené podľa osobitného predpisu2), má právo na uhradenie všetkých nákladov vzniknutých nákupom elektriny vyrobenej vysoko účinnou kombinovanou výrobou. (4) Výrobca elektriny, ktorý vyrába elektrinu vysoko účinnou kombinovanou výrobou a ktorý dodáva elektrinu za regulovanú cenu, dodáva celý objem takto vyrobenej elektriny alebo jeho časť iba jednému účastníkovi trhu s elektrinou, ktorý nakupuje elektrinu na účel uvedený v odseku 1, s výnimkou regulačnej elektriny,4) dodanej pre potreby prevádzkovateľa prenosovej sústavy.5) (5) Výrobca elektriny, ktorý prevádzkuje zariadenie na vysoko účinnú kombinovanú výrobu, má právo na používanie regulovanej ceny a príplatku k regulovanej cene podľa odseku 1 na obdobia a) šesť kalendárnych rokov pre existujúce zariadenia, b) o sem rokov pre zariadenia zrekonštruované po 1. januári 2008, pri ktorých sa dosiahne celkové zvýšenie účinnosti minimálne o 2 %; ak elektrina vyrobená vysoko účinnou kombinovanou výrobou bola z rekonštruovaného zariadenia vykupovaná pred rekonštrukciou podľa písmena a), toto obdobie sa odčíta od obdobia uvedeného v prvej časti vety, c) desať rokov pre nové zariadenia uvedené do prevádzky po 1. januári 2008. (6) Podpora investícií pre nové a rekonštruované zariadenia vyrábajúce elektrinu vysoko účinnou kombinovanou výrobou sa poskytne z podporných programov financovaných z prostriedkov štátneho rozpočtu a fondov Európskej únie, ak investor, ktorý sa o takúto podporu uchádza, splní podmienky stanovené v podporných programoch. (7) Ak sa poskytne podpora podľa odseku 6, nie je nárok na podporu podľa odsekov 1 a 5. (8) Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky (ďalej len „ministerstvo“) môže vo všeobecnom hospodárskom záujme6) uložiť povinnosť prednostného prístupu, pripojenia, prenosu a distribúcie elektriny a dodávky elektriny vyrobenej vysoko účinnou kombinovanou výrobou na vymedzenom území. (9) Ministerstvo v rozhodnutí určí podmienky prístupu, pripojenia, prenosu elektriny, distribúcie elektriny a dodávky elektriny vyrobenej vysoko účinnou kombinovanou výrobou. § 2 písm. b) body 6 a 9 zákona č. 656/2004 Z. z. o energetike a o zmene niektorých zákonov v znení neskorších predpisov.

1) 

§ 9 nariadenia vlády Slovenskej republiky č. 317/2007 Z. z., ktorým sa ustanovujú pravidlá fungovania trhu s elektrinou. 2)

§ 12 zákona č. 276/2001 Z. z. o regulácii v sieťových odvetviach a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov.

3)

§ 5 ods. 1 písm. oo) zákona č. 276/2001 Z. z. v znení neskorších predpisov.

4)

§ 2 ods. 2 písm. b) bod 29 zákona č. 656/2004 Z. z. v znení neskorších predpisov.

5)

§ 2 ods. 2 písm. b) bod 7 zákona č. 656/2004 Z. z. v znení neskorších predpisov.

6)

§ 15 ods. 1 zákona č. 656/2004 Z. z. v znení neskorších predpisov.

O autorovi RNDr. Milan Dubnička, CSc. je pracovníkom sekcie energetiky Ministerstva hospodárstva SR. Jeho dlhodobé skúsenosti v oblasti energetiky z praxe a v rôznych riadiacich funkciách na federálnych ministerstvách ČSFR a SR, vedeckých inštitúciách doma a v zahraničí, pedagogických pôsobeniach na rôznych vysokých školách univerzitného a technického zamerania, mu umožňujú kvalifikovane pôsobiť v odvetví energetiky, okrem iného, pri tvorbe koncepčných a legislatívnych materiálov. Kontakt: [email protected]

25

TE

P

LO

t

e

p

l

á

r

e

n

s

t

v

í

Geotermální energie – budoucnost lidstva

Naše Země má celou řadu zdrojů energii, z nichž některé získala již při svém vzniku. Energie na naší planetě je stále dotována z centra naší sluneční soustavy – ze Slunce. Sluneční energie i energie spojená s vesmírnými procesy se řadí mezi alternativní zdroje energie. V zemské kůře jsou také zakonzervovány dnešní základní zdroje energie – uhlí, ropa a plyn, které jsou označovány jako zdroje fosilní. Pro lidstvo jsou tyto fosilní energie dosud hlavním využívaným Ing. Vlastimil Myslil, CSc., GEOMEDIA zdrojem, který však postupně ubývá, a mělo by tedy být snahou Obecně význam alternativních lidstva, aby se naučilo využívat i alternativní obnovitelné zdroje zdrojů energie hlavně energii geotermální, která jako zdroj je stálá a prakticky Sluneční energie dodávaná na povrch k dispozici kdekoli na povrchu Země, jako i energie sluneční, které je Země „kontroluje“ a  z  části zpomaluje únik zemského tepla, protože prohřívá povrcho- nejvíce v oblasti rovníku a k pólům se její význam snižuje. vou vrstvu Země, vodní plochy moří a oceánů i její vzdušný obal. Na sluneční energii je plně závislá veškerá vegetace - biomasa pro svoji fotosyntézu a vlastně celá biocenóza, která pro život tuto energii potřebuje. Pro naše území představuje však velmi vhodný perspektivní využitelný alternativní zdroj energie. Pokrok civilizace je závislý na dostatečných zdrojích energie. Současné základní zdroje energie jako uhlí, ropa a plyn – fosilní zdroje, zakonzervované ze sluneční energie vyzářené v   předchozích geologických etapách, jsou konečné a mohou být v krátkém časovém intervalu zcela vyčerpány. Mimo to je prokázáno, že jejich těžba pro energetické účely je spojena s  rizikem (CO2) pro životní prostředí, jehož dosah nemůže být v plné míře v  současné době předvídán. Nepřímé využití sluneční energie ve formě vodní energie je již celosvětově limitováno a  prakticky v  řadě zemí, mimo využití malými vodními elektrárnami, jako i  u  nás, téměř vyčerpáno. Obnovitelné zdroje energie (další formy nepřímého využití slunečního záření) jako energie větru, energie moří nebo biomasa jsou celosvětově problematické pro jejich místní a  časové omezení. Solární energie je všude přítomná, ale její přímá přeměna na energii elektrickou fotovoltaickými články je v současné době ještě poměrně drahá. Je však uplatnitelná v našem zemském pásmu v omezeném denním intervalu a také poplatná ročním údobím a  tedy vhodná většinou jako doplňkový zdroj tepla. Velmi vhodným příspěvkem pro hospodaření s energií ve světovém měřítku jsou úspory energie. Lidstvo si již uvědomilo význam úspor, a tak se stále více hledají nové možnosti. Pro úsporu energií se konstruují elektrické spotřebiče s menšími požadavky na energii, domy se více tepelně izolují, na střechy se instalují sluneční kolektory, případně baterie. Snahou lidstva by mělo být plné využití „zděděné“ energie, energie geotermální a sluneční, aby tím byl zajištěn udržitelný rozvoj na naší planetě.

26

Základní dělení energetických zdrojů na Zemi Na Zemi lze podle různých hledisek rozlišit základní skupiny energie: l planetární nebo vesmírnou ¡ rotační energie naší planety, ¡ energie hmoty a plynů, ¡ energie nitra Země, l sluneční ¡ přímá sluneční energie, ¡ transformovaná sluneční energie: v teplo, v chemickou energii, v elektřinu a v mechanickou energii. ¡ trvalé zahřívání povrchových vrstev  Země (atmosféry, hydrosféry i povrchu hornin na kontinentech), zakonzervovanou l ¡ fosilní zemská energie (sluneční energie uzavřená ve vrstvách uhlí, v ropě a plynech), ¡ prohřátí hornin zemské kůry teplem  z nitra Země, ¡ trvalé zahřívání při metamorfóze hornin, l transformovanou ¡ gravitační, ¡ větrnou, ¡ biomasu, ¡ chemickou. Jednotlivé skupiny mají odlišný význam pro lidstvo. Některé se již plně využívají i když ne vždy s vysokou efektivitou jako zakonzervovaná fosilní energie, některé jako energie hydrosféry se využívá hlavně jako její dynamická složka pohybu vodní hmoty ve vodních elektrárnách, využití slapových sil při pohybu vodní masy moří je teprve v  zárodku, větrná energie je závislá na pohybu vzdušných proudů. Biomasa je závislá na půdě povrchu Země a  na slunečním záření, tedy sluneční energii. Teprve v  posledních desítiletích je snaha o využívání tepla hornin na povrchu kontinentů uplatněním tepelných

čerpadel a  využívání hlubšího geotermálního tepla je v  zárodku jak pro získávání tepla, tak i  pro výrobu elektrické energie. Celá řada energetických zdrojů čeká na možnost využití jejich proměnou na energii tepelnou či elektrickou novými efektními technologiemi. Život na Zemi je přímo závislý na dostatku energie. Je proto nutné vynaložit veškeré úsilí, již v současné době, úsporně hospodařit s energiemi, které byly lidstvu dány do vínku a naučit se s nimi úsporně hospodařit, přeměňovat je s vyšší efektivitou než dosud a se sníženými výrobními náklady.

Členění geotermálních zdrojů Zdroje geotermální energie podle teploty je možné rozdělit na tři skupiny: Æ nízkoteplotní (do 100  °C ) využitelné přímo na vytápění, s  uplatněním tepelných čerpadel, pro balneologické účely a pro průmyslovou výrobu, Æ středněteplotní (100 – 150 °C) využitelné na výrobu elektrické energie nepřímo (teplá voda nebo pára předá tepelnou energii jiné látce, která pak pohání turbíny), pro centrální zdroje tepla, Æ vysokoteplotní (nad 150 °C) se využívají přímo na výrobu elektrické energie a následně po odebrání části tepla pro centrální vytápění či pro jiné využití. Využívání nízkoteplotních (nízkoentalpických) geotermálních zdrojů uplatněním tepelných čerpadel je již technicky velmi sofistické řešení, protože za jednu třetinu dodané elektrické energie vyrobí dvě třetiny tepelné energie. Nízkoteplotní geotermální teplo je v obydlených částech Země prakticky všude využitelné. Toto teplo je dosažitelné v malé hloubce pod povrchem několika způsoby: l z  mělké podzemní vody, přičemž po odebrání tepla se podzemní vody vrací zpět do podzemního oběhu, l svislými vrty jako zemními výměníky – jsou v  průměru do hloubky jen 100  m

M a g a z í n

a vrty mohou být v rozestupu cca 10 m jeden od druhého; přenašečem zemského tepla je nemrznoucí směs, která cirkuluje ve smyčkách PE trubek ve vrtu, l plošnými zemními výměníky různých způsobů jak plošného uspořádání, tak i  hloubkového uložení, přičemž přenašečem zemského tepla je opět nemrznoucí kapalina v uzavřeném okruhu. Obecně lze říci, že využití geotermálního tepla je snadno řešitelné a vyžaduje hlavně odborné posouzení hydrogeologických a geologických a geotermálních poměrů dané lokality. Pro každé místo lze však nalézt nejvhodnější a současně nejekonomičtější řešení. Jednotlivé lokality potřebují zvláštní řešení ochrany, i  když dosah odběru tepla je většinou jen několik metrů od odběrového místa zemského tepla. Středněteplotní zdroje vyžadují již zpřesněnou znalost hydrogeologické struktury a  její hloubkové rozložení. Při čerpání teplé podzemní vody hlubokým vrtem je obvykle nutné vracení ochlazené podzemní vody zpět do zdrojové struktury. Důležitým faktorem je i  detailní znalost mineralizace podzemní vody, jak s ohledem na inkrustace, tak i pro poznání stáří vod a  rychlostí jejich pohybu v hydrogeologické struktuře. Vysokoteplotní zdroje jsou využitelné hlavně pro velké spotřebitele (městské aglomerace pro centrální zásobování teplem a velké průmyslové odběratele). Toto zemské teplo je již ve větších hloubkách pod povrchem, většinou v hloubce kolem 5 km. Většinou se jedná o teplo „suchých“ hornin (označované jako HDR – Hot Dry Rock – systém). Využívá se toto teplo hornin vytvořením hlubinného podzemního výměníku tepla cirkulací vody z povrchu v přírodních nebo uměle otevřených puklinových systémech. Tento způsob využití zemského tepla je dosud velmi nákladný, ale má řadu předností (stálost zdroje v lidském pojetí, využitelnost bez jakýchkoli časových omezení a  snadné převedení tepelné energie na energii elektrickou parními turbínami).

Přehled současných úvah o geotermální energii v hlubších částech zemské kůry Ve světové literatuře se převážně uplatňuje rozlišení základních geotermálních systémů: l přírodní konvekční hydrotermální systémy, l geokomprimované termální systémy, l magmatické systémy, l systémy horkých suchých hornin (Hot Dry Rock – HDR systémy). K  výrobě elektrické energie se v  současnosti využívají většinou přírodní konvekč-

[ ]

ní hydrotermální systémy. Tyto systémy jsou však podmíněny geologickými faktory, jako je možnost oběhu podzemní vody v rozpukaných horninách, dostatečná akumulace podzemních vod a  trvalý přínos tepla. Taková struktura musí být zakrytá, aby nedocházelo k  rychlému prochlazování hornin. Struktur, které splňují po všech stránkách tyto požadavky, je na světě poměrně málo a nebo jsou příliš vzdálené od lidstvem intenzivně využívaných ploch. Geokomprimované termální systémy a  magmatické systémy jsou na Zemi velmi vzácné a nejsou ještě v současném zájmu studia a využití. V poslední době se však začínají intenzivně řešit systémy HDR, protože tento systém je uplatnitelný kdekoli na Zemi, jak pro využití tepla, tak i pro výrobu elektrické energie. Využívání tepla Země pro výrobu elektrické energie, která je nejsnáze transformovatelná, bylo zahájeno hlavně v nejteplejších anomálních oblastech Země a v současné době je vybudováno několik center, které mají instalovaný výkon až 6000 MW elektrické energie, přičemž tato centra by mohla, podle teoretických výpočtů, poskytovat až 30 000 MW.

Principy a možnosti využívání geotermální energie ve světě Geotermální energie je využitelná ve strukturách s různými vlastnostmi a charakteristikami: vhodnými teplotními parametry, výskytem a  cirkulací různých fluid (hlavně vody a plynů), vhodnými strukturně geologickými a  hydrogeologickými podmínkami, strukturami se snadnějším výstupem zemského tepla z hloubky zemské kůry i paleo-vývojem zemské kůry. Je možné konstatovat, že v  současné době je většina komerčně využívané geotermální energie na lokalitách s  vhodnými hydrotermálními podmínkami, tedy v horninových masivech s  hlubokým oběhem podzemních vod i  případně proplyněných. Tento podzemní oběh vody umožňuje snadnější přínos tepla z hloubky zemské kůry, právě tak jako bližší pozice horkých plastických hornin nebo magmatických center. Velkým podnětem pro rozvoj a využívání alternativních zdrojů energie a tedy i energie geotermální byly a jsou hlavně ropné krize Ještě v  r. 1990 však bylo využití geotermální energie velmi omezené, jen cca 5800 MWe, v  r. 2005 je však již uváděna hodnota téměř 9000 MWe. Nízkoteplotní zdroje geotermální energie, které jsou snadno dostupné a  jejich využití je relativně méně nákladné, zaznamenaly v  posledních desítiletích velký nárůst. Ročně se realizuje ve světě cca 50  000 instalací tepelných čerpadel (TČ) a tedy celkově je již několik milionů tepelných čerpadel. Odhadu-

Je odhadováno, že množství energie, která uniká povrchem Země za jeden rok, odpovídá energii 35 miliard tun černého uhlí a je to čtyřikrát více, než je roční spotřeba lidstva.

jeme-li průměrný výkon jednoho tepelného čerpadla na 25 kW, pak lze stanovit geotermální odběr na Zemi na 75 000 MWt. V současnosti se geotermální energie řadí na třetí místo v žebříčku využití obnovitelných zdrojů za sluneční a větrnou energii. Využívání nízkoteplotních zdrojů Využití nízkoteplotního zemského tepla je ve světě uplatňováno již více než dvě desítky let, zatímco u  nás je v  počátcích. Je však předpoklad, že zvyšování cen energií (hlavně plynu) u  nás vyvolá větší zájem o  tuto ekologickou energii na vytápění, právě tak, jako tomu bylo v západní Evropě v 70. – 80. letech. V  zemích západního světa je již využívání této energie běžné, v naší zemi a v dalších východních státech Evropy expanze využití teprve začíná. Zemské teplo lze odebírat: A. z hornin: l plošným kolektorem, který se umísťuje v různé hloubce pod povrchem, l příkopovým kolektorem, kde jsou PE hadice uloženy v kruhové spirále, l zemními vertikálními výměníky z  plastových hadic ve svislém vrtu. Tyto systémy jsou uzavřené s oběhem teplonosného media na bázi monopropylenglykolu (zdravotně i  ekologicky nezávadným). Tato nemrznoucí směs se v zemi ohřívá, odevzdá chladivu teplo potřebné k jeho odpaření a po ochlazení (odběru tepla výměníkem) v  tepelném čerpadle se vrací zpět do geotermálního vrtu. Provozem těchto systémů nedochází k  podstatnému snižování teploty okolí, ani k negativním vlivům na vegetaci. Svislé geotermální vrty se situují na lokalitách, kde není dostatečná plocha pro umístění plošného nebo příkopového kolektoru. Ze země lze získat z 1 bm vrtu průměrně 50 až 55 W a z příkopového kolektoru lze počítat na 1 m2 cca 132 W. B. z vody Geotermální energie je pod povrchem přenášena podzemní vodou a na povrchu z čás-

27

TE

P

LO

t

e

p

l

á

r

e

n

s

t

v

í

ti povrchovou vodou. Tepelná energie povrchové nebo podzemní vody je odebírána buď přímo, nebo výměníkem TČ, nebo prostřednictvím plastových kolektorů s  nemrznoucí směsí. Nejvhodnější a ekonomicky nejvýhodnější je čerpání podzemní vody z jedné studny nebo vrtu a po odebrání tepla její vtlačování do druhé studny či vrtu. Důležitým faktorem jsou příznivé hydrogeologické poměry dostatečná vydatnost zvodně a malá mineralizace teplé podzemní vody. Přednosti využití nízkoteplotní geotermální energie jsou: l možnost uplatnění kdekoli na Zemi, l skutečné šetření životního prostředí (ekologická tepelná energie), l úspory jiných zdrojů tepelné energie, l ochrana klimatu Země, l potřeba malé povrchové plochy, l nízká hmotnost tepelného čerpadla, l úplná automatizace, bezpečnost provozu a snadná obsluha, l nízké provozní náklady tepelného čerpadla (úsporná spotřeba energií). Je nutné správně ocenit dané území a zvolit nejvhodnější systém. Správné ocenění dané lokality zajistí časově neomezenou funkci systému, včetně neprochlazování zdroje tepla. Při rozhodování o daném systému využití a nejvhodnějším primárním zdroji tepla, je však nutné přihlédnout k  celé řadě faktorů, včetně ekonomiky, s  ohledem na návratnost investic. Je nutné respektovat daná omezení zákonem či jinými předpisy. Využití tepla vody je zákonně podporováno nařízením vlá-

Nadějné lokality Obrázek 1: Geotermální členění České republiky

dy č. 35/1979 a  2/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 4, odst. g, který uděluje výjimku pro energetické využití. Využívání geotermální energie na výrobu tepla a elektrické energie Naše republika nemá příhodné hydrotermální struktury, a  proto je nutné se soustředit na využití zemského tepla metodou HDR (Hot Dry Rock) z teplých suchých hornin. Ve strukturách, kde není významný oběh podzemních vod, je nutné vytvořit uměle podzemní puklinový výměník tepla, ve kterém bude cirkulovat vtlačovaná voda a  odebírat z  hornin zemské teplo. Řada výzkumných a  průzkumných studií potvrzuje, že na našem území je podle prvních výpočtů možné identifikovat řadu lokalit, vhodných pro výrobu elektřiny, s celkovým výkonem odhadem 250 MWe a tepla na vytápění s výkonem 2000 MWt, což představuje roční výrobu cca 2  TWh elektřiny a 4  TWh (1,1 PJ) využitelného tepla. Přednosti využití geotermální energie jsou velmi významné: l přímé využití lokálních zdrojů energie, l s nížení závislosti na centralizovaných zdrojích energie, l nezávislost na klimatických poměrech, l náhrada za fosilní zdroje energie, l snížení dovozní energetické závislosti, l ekologická nezávadnost, l možnost postupného rozšiřování zdrojů podle místní potřeby.

Obrázek 2:. Blokový diagram možného řešení podzemního puklinového výměníku HDR systému

28

Využití vysokoteplotní geotermální energie na našem území je otázkou důkladné analýzy technicko-ekonomické a  získání finančních prostředků. Rozmístění prvních vytipovaných lokalit na našem území ukazuje obrázek č. 1. První projekt tohoto dru-

hu je připravován pro město Litoměřice. Po povrchovém geofyzikálním průzkumu je již vyhlouben ověřovací vrt do hloubky přes 2 km. Podle těchto výsledků se připravuje projekt tří hlubokých vrtů do hloubky 5 km. Dva vrty budou vtlačovací a jeden jímací. Do vytvořeného podzemního puklinového výměníku se bude vtlačovat voda a jímacím vrtem bude vystupovat horká přehřátá voda, která bude pohánět turbínu na výrobu elektrické energie, a z výměníku bude dodáváno teplo do městské teplovodní sítě. Navržený systém je na obrázku č. 2. Celé zařízení bude z  geotermální energie dodávat cca 40 MW tepla a  4 – 5 MW elektrické energie. Tento projekt je u nás pilotní, ale jak je shora dokumentováno, obdobná zařízení budou moci být vybudována na dalších místech naší republiky. Podle projektu se předpokládá vybudování celého zařízeni za cca tři roky.

O autorovi Ing. Vlastimil Myslil, CSc. vystudoval stavební inženýrství obor vodního hospodářství na ČVUT Praha a následně obor hydrogeologie na KU GGF Praha, kde byl 6 r. odborným asistentem. Následně až do penzijního věku pracoval jako vědecký vedoucí odborný pracovník oboru hydrogeologie na ÚÚG Praha (nyní SGS), odkud byl na několika dlouhodobých a kratších zahraničních misích v Senegalu, Indii, Afganistanu, Maroku, Gambii, Ugandě, Pobřeží Slonoviny, Jordánsku pro mezinárodní organizace UN, Unicef a WHO. V posledních 10 letech se věnuje studiu a využití geotermální energie jako spoluzakladatel firmy Geomedia a president České geotermální společnosti. Kontakt na autora: [email protected]

M a g a z í n

Aktuálna situácia v oblasti získavania a využívania geotermálnej energie na Slovensku RNDr. Otto Halás, Ph.D., generálny riaditeľ, SLOVGEOTERM, a.s.

V súčasnosti sa na Slovensku geotermálna energia využíva na viaceré účely, a to na vykurovanie domov, v poľnohospodárstve, na chov rýb a rekreačné účely. Obzvlášť výhodným sa javí využitie geotermálnej energie v systémoch centrálneho zásobovania teplom (CZT) v mestských aglomeráciách. Bytová výstavba zo sedemdesiatych a osemdesiatych rokoch je typická centralizovaným spôsobom výroby tepla, a preto takmer v každom meste na Slovensku existuje sústava centralizovaného zásobovania teplom.

ho obnoviteľného zdroja tepla. V  súčasnosti selné zariadenia a verejné inštitúcie. sú rozpracované viaceré projekty využívania Dnes je teplo dodávané Teplárňou KošiV  Slovenskej republike je identifikova- geotermálnej energie v  existujúcich SCZT, ce, a.s. (TEKO), regionálnym výrobcom tepných 26 perspektívnych oblastí a  štruktúr z ktorých sú v tomto článku bližšie popísané la a elektriny. TEKO vlastní a prevádzkuje dve s  využiteľným geotermálnym energetickým projekty v mestách Košice, Veľký Meder, Šu- teplárne spaľujúce uhlie a plyn (TEKO 1 popotenciálom. Potenciálne zdroje predstavu- rany a Šaľa. stavené v rokoch 1965 až 1968 a TEKO 2 pojú 5  538 MW a  nachádzajú sa v  hĺbkach od V poslednom desaťročí sa do popredia do- stavené v  rokoch 1977 až 1982) ako aj pri200 do 5  000 m,situácia s  teplotamivvody v  rozsahu Aktuálna oblasti získavania a využívania geotermálnej stalo aj využitie geotermálnych vôd v  kom- márnu distribučnú sieť. Celková kapacita je od 20 °C do 240 ºC. V 14 perspektívnych ob- plexných rekreačných areáloch typu Aqua- 876 MWKomentáĜ [MH1]: Obrázky v t a 121 MWe. energie na Slovensku tomto þlánku zatím nemám v lepší lastiach bol vykonaný ďalší prieskum. Kým park. Ako príklady možno uviesť Tatralandiu TEKO dodáva teplo hospopodobČ, ale napsal jsem siTepelnému o nČ. RNDr. Otto Halás, Ph.D., generálny riaditeĐ, SLOVGEOTERM, a.s. zvyšných 12 oblastí stále čaká na overenie v  Liptovskom Trnovci, Aquacity v  Poprade, dárstvu s.r.o. (TEHO) ako vlastníkovi a pre6 z nich sa bolonazhodnotených po geolo- rekreačné areály v  Bešeňovej, Vvrtmi, súþasnosti Slovensku geotermálna energia využíva na viaceréŠtúrove, úþely, Poda to navádzkovateľovi sekundárnej distribučnej siete gickej stránke. Sobote, Senci, vykurovanie domov, v poĐnohospodárstve, hájskej, na chovRimavskej rýb a rekreaþné úþely. Galante ObzvlášĢa prípojok k spotrebiteľom. V dnešných dňoch je účinnosť výroby tepvýhodným sa javí využitie geotermálnej energiea iné. v systémoch centrálneho teplom Košická tepláreň spaľuje v kombinácii uhV štádiu výstavby, alebozásobovania projektovej príla v mnohých z týchtoaglomeráciách. sústav CZT na hrani(CZT) v mestských Bytová výstavba zo sedemdesiatych a osemdesiatych pravy sú rekreačné areály v obciach Bardoňo- lie a plyn a dodáva paru a horúcu vodu poci akceptovateľnosti a  je nevyhnutnéspôsobom pristu- výroby rokoch je typická centralizovaným tepla aKokava, preto takmer každomRapovmeste natrubiami celkovej dĺžky 136 km do 430 vývo, Liptovská Sekule,vLipany, povať k  ich rekonštrukciám a  prestavbám. zásobovania Slovensku existuje sústava centralizovaného teplom. ce, Kaluža, Oravice. menníkových staníc. Sekundárne distribučné V  rámci obnovy zdrojov tepla je potrebné potrubia a zákaznícke odberné miesta dotváNaformátováno: Slovenština zohľadňovať lokálne možnosti využívania Úvod rajú zásobovaciu sústavu. Zmes uhlia a plynu Potreba tepla v Košiciach Vobnoviteľných Slovenskej republike identifikovaných 26 perspektívnych oblastí a štruktúr s využiteĐnýmzávisí v prvom rade na ekonomike a sekunzdrojov energie. Vo vybraných a geotermálna energia geotermálnym energetickým potenciálom. zdroje predstavujú 5 538 MW adárne na environmentálnych obmedzeniach oblastiach sa ako obzvlášť výhodný alterna- Potenciálne nachádzajú sa v hĎbkach od 200 do 5 000 m, s teplotami vody v rozsahu od 20 °C dojednu 240 ºC. Košice majú v súčasnosti v Európe tívny zdroj javí geotermálna energia, ktorá a pohybuje sa v rozsahu v pomere cca 70 % Vmá14rovnako perspektívnych prieskum. 12 oblastí z najväčších a naKým dobrejzvyšných technologickej úrov-stále centrálnyoblastiach charakter,bol a  vykonaný napoje- ćalší až 50 % plyn a 30 % až 50 % uhlie (merané na þaká na SCZT overenie 6 z nichzískanie bolo zhodnotených po geologickej stránke. centrálneho zásobovania teplom nie na by vrtmi, predstavovalo sta- ni sústavu kalorickom základe). bilného a  cenovo výhodného ekologické- zásobujúcu okolo 190 000 ľudí ako aj priemyTEKO 1 bolo v polovici 90. rokov pokladané za technologicky zastaralé a  pripravené sú varianty jeho nahradenia. TEKO 2 by sa malo nahradiť okolo r. 2010. Navrhovaný investičný projekt “Geotermálna energia pre systém centrálneho zásobovania teplom v meste Košice” bude dodávať horúcu vodu. Určenie konečnej veľkosti bude závisieť na potrebách mesta Košice, teraz je založené na 100 MWt geotermálnej sústavy. Geotermálna dodávka pokryje časť odberu horúcej vody. Celková dodávka horúcej vody z  geotermálneho centra môže byť na vstupe do horúcovodu od 2 100 do 2 500 TJ ročne. Geotermálna energia bude produkovaná z  viacerých vrtov s  následnou reinjektážou. Počet dubletov (dvojíc – ťažobný plus reinjektážny vrt) závisí na zostavení technologického systému vrátane tepelných čerpadiel a na výdatnostiach vrtov. V investícii sa uvažuje so štyrmi až piatimi dubletmi. Obrázok 1: Vyčlenené oblasti výskytu geotermálnych zdrojov Obrázok 1: Vyþlenené oblasti výskytu geotermálnych zdrojov

Úvod

V dnešných dĖoch je úþinnosĢ výroby tepla v mnohých z týchto sústav CZT na hranici akceptovateĐnosti a je nevyhnutné pristupovaĢ k ich rekonštrukciám a prestavbám. V rámci

29

37°C

TE

P

LO

t

e

p

l

á

r

e

n

Geothermálny okruh

s

t

53°C (z TE

v

í

Obrázok 2: Schéma napojenia geotermálneho okruhu

Projekt bude realizovať spoločnosť GEOTERM KOŠICE, a.s., založená v  r. 2001 Slovenským plynárenským priemyslom a.s. (SPP), spoločnosťou SLOVGEOTERM a.s. a mestom Košice.

márnu sieť a  dodáva teplo do sekundárnej distribučnej siete.

GEOTHERMAL WATER 126°C 62°C WELL GTD3

SECONDARY LOOP

HEAT EXCHANGER

WELL

60°C

KOSICE

CONSUMERS

125 °C

GTD1 Technológia OLSOVANY WELL Geotermálna sústava je založená na znáGTD2 mych a  odskúšaných technológiách a  geoterCiele projektu málny rezervoár je dobre preskúmaný. ObInvestičný projekt “Geotermálna energia rázok 2 znázorňuje vzťah medzi jestvujúcim pre systém centrálneho zásobovania teplom vykurovacím systémom, geotermálnym okruv meste Košice ” má nasledovné ciele: hom a  absorpčnými tepelnými čerpadlami. l príprava a dodávka horúcej vody pre úče- Geotermálny okruh a  centrálna vykurovacia ly vykurovania prostredníctvom využíva- sieť sú hydraulicky oddelené. V zime sa požičia nia miestnych geotermálnych energetic- 400 TJ pary nízkej kvality z TEKO na pohon kých zdrojov, ktoré neškodia životnému absorpčných tepelných čerpadiel (ďalej ATP). prostrediu, Technológie a  existujúce vrty boli skúšal zniženie emisií polutantov produkovaných né niekoľko mesiacov počas hydrodynamicvyužitia geotermálnej enerSKETCH 3: OFSchéma GEOTHERMAL ENERGY UTILISATION v  súčasnosti v  teplárni spaľovaním uhlia kých testov spojených s  poloprevádzkovou Obrázok gie v Košiciach IN KOSICE TOWN a plynu, skúškou vrátane reinjektáže ochladenej geosú veľmi3: Schéma Bilančné predpoklady l preukázať, že geotermálna energia môže termálnej vody. Hlavné parametre Obrázok využitia geotermálnejgeotermálneho energie v Košiciach z hľadiska nákladov efektívne nahradiť fo- uspokojivé a boli zistené nasledovné: zdroja Bilanþné zdroja sílne palivá. re-predpoklady Zdrojgeotermálneho geotermálnej energie: 5 ks dublel potvrdila sa existencia geotermálneho zervoáru v  mezozoických dolomitoch tov vrtov v  3 lokalitách – Bidovce (2 dubleProfil trhu v hĺbke 2 100 až 3 200 m (tromi geotermál- ty), Svinica – Ďurkov (2 dublety) a Olšovany Cieľovým trhom investičného projektu je nymi vrtmi GTD1, 2 3, (1 dublet) dodávka tepla do TEKO. Uvažuje sa aj o  al- l prietok (výdatnosť) vrtu pri voľnom preli- maximálny výkon 120 MW ternatívnom využití horúcej vody na rekreačve: 55 - 65 l/s, prevádzkový výkon 100 MW né účely, v skleníkoch a pod. l teplota geotermálnej vody na ústí dosiahla teplota výstupnej vody z vrtov 125-135 °C Košice sú druhým najväčším mestom na 125 °C (GTD-3) až 135 °C (GTD-2), teplota vody prívodnej vetvy Slovensku s počtom obyvateľov 240 000 a ako l typ geotermálnej vody je výrazný Cl – Na, do TEKO 125 °C už bolo uvedené, majú v  súčasnosti jednu s celkovou mineralizáciou 28 – 32 g.l-1, teplota vody vratnej vetvy z najväčších a dobre zavedených sústav cen- l odskúšala sa reinjektáž ochladenej geoter- maximálna (z TEKO) 40 °C málnej vody pri prietokoch do 50 l/s, teptrálneho zásobovania teplom v Európe zásolote reinjektovanej vody do 60 °C, pri tlaku Spolupráca geotermálneho zdroja tepla bujúcu okolo 190 000 ľudí ako aj priemyselné na zhlaví reinjektážneho vrtu 0 Pa, zariadenia a verejné inštitúcie. a zdroja TEKO Košice Požiadavky na dodávku tepla v  Koši- l technické problémy spojené s inkrustáciou Jednou z dôležitých podmienok prevádza koróziou sú riešiteľné dávkovaním inhibí- ky Teplárne Košice , a.s. (TEKO) je stanoviť ciach od roku 1996 z úrovne 7 500 TJ potora do hĺbky > 400 m do ťažobného vrtu. klesli na cca 5  000 TJ ročne. GEOTERM spôsob spolupráce s geotermálnym zdrojom. KOŠICE, a.s. bude dodávať teplo do cenV  podstate na geotermálny zdroj je potrebPrevádzkové problémy ako aj potrebné né sa dívať z pohľadu TEKO ako na jedno zo trálnej vykurovacej siete. Priamym (a  monopolným) zákazníkom bude Tepláreň Ko- úpravy boli vyriešené. To zahŕňa vypracova- zariadení o výkone 100 MWt. Z tohto pohľašice, a.s. (TEKO), súčasný výrobca tepla nie technických riešení pre ťažbu geotermál- du bolo potrebné vyriešiť potrebu radenia a elektriny, ktorý vlastní a prevádzkuje pri- nej tekutiny s vysokým obsahom CO2. zdrojov v prevádzke. Pritom je rozhodujúce, aby dodávka geotermálnej energie nezhoršila ekonomickú efektívnosť TEKO, nezhoršila účinnosť strojov a zariadení. Pričom najdôleTEKO žitejším ukazovateľom je cena tepla pre konečného spotrebiteľa, ktorá musí maximálne Para 400 TJ zostať na súčasnej úrovni, resp. klesnúť. 1,500 TJ PUMP STATION

NE O RO G E CK NE S

RE DO S E LO RV MI OIR TE S

Do TEHO/ k

75°C

<330 kg/s

zákazníkom

128°C

360-1,314 kg/s ATP

37°C

okruh

Obrázok 2: Schéma napojenia geotermálneho okruhu

Obrázok 2: Schéma napojenia geotermálneho okruhu

GEOTHERMAL WATER HEAT

(leto-zima)

53°C (z TEHO)

Geothermálny

30

80-150°C

SECONDARY LOOP

TEKO

E EN OG S NE O CK R

OIR RV ES SE IT RE LOM DO

Možnosti sekundárneho využitia geotermálnej energie – Olšavský mikroregión Zvažovali sa aj možnosti sekundárneho využitia geotermálnej energie s využitím predpokladaného tepelno - geotermálneho rozsahu projektu GEOTERMU s dobudovaním geotermálneho strediska, resp. dobudovania niektorého strediska o ďalšie geotermálne vrty podľa potreby Olšavského mikroregiónu. Pokiaľ budeme riešiť jeden, resp. druhý, variant, pokúsime sa vo všeobecnej rovine zosumarizovať potreby mikroregiónu pre vykurovanie. Počet rodinných domov celkom

maximálny výkon prevádzkový výkon teplota výstupnej vody z vrtov teplota vody prívodnej vetvy do TEKO teplota vody vratnej vetvy maximálna (z TEKO)

120 MW 100 MW 125-135 qC 125 qC 40 qC

M a g a z í n

mimoriadne vylepšiť ekonomickú efektívnosť výroby el. energie. Teplota vody, ktorá odchádza zo zariadenia, ešte stále zodpovedá možnosti využitia pre vykurovanie.

Geotermálny projekt v meste Veľký Meder

Obrázok 4: Diagram trvania zaťaženia v dodávke tepla v TEKO po zapojení geotermálneho zdroja v dodávke tepla TEKO po Document, zapojení2002 Obrázok 4: Diagram trvania Zdroj:zaĢaženia Houe&Olsen a SLOVGEOTERM, a.s.:vProject Design

geotermálneho zdroja

GTD-1

Mesto Veľký Meder sa nachádza v  južnej časti Slovenska a  je veľmi populárne najmä vďaka termálnemu kúpalisku, ktoré je v prevádzke od sedemdesiatych rokov minulého storočia. Pre potreby kúpaliska sa využívajú dva geotermálne vrty, pričom tieto tvoria počas rokov prevádzky spoľahlivý a  hodnotný zdroj jednak geotermálnej vody využívanej priamo v bazénoch a jednak geotermálneho tepla využívaného na vykurovanie, vetranie a prípravu teplej vody v areály kúpaliska. V  meste sa v  súčasnosti nachádzajú dva systémy CZT, každý s jednou centrálnou kotolňou s plynovými kotlami (Stred I s inštalovaným tepelným výkonom 7,3 MWt a ročnou výrobou tepla 36 000 GJ; Stred II s 2,2 MWt a 17 000 GJ). Napriek snahe prevádzkovateľa o  udržanie Naformátováno: systému v  čo najlepšom Angliþtina stave je nevyhnutné(USA) v blízkej budúcnosti pristúpiť

Zdroj: a SLOVGEOTERM, a.s.: Projectvýrobu Design Document, 2002 je 1  713.Houe&Olsen K  tomu je potrebné ešte pripočítať žiť na priamu elektriny, predovšetkým občiansku vybavenosť. Vzhľadom na znač- pre vlastnú potrebu ďalších zariadení a  prené rozdiely počtu domov v jednotlivých ob- bytok výhodne predať ako energiu vyrobenú ciach a rôzne vzdialenosti od geotermálnych z obnoviteľných zdrojov. centier je pre sumarizáciu potrieb a stanoveOrganický Rankinov cyklus je možné ponie investičných nákladov potrebné ich špeci- užiť pre výrobu elektrické energie pri teplofikovanie jednotlivo. tách vykurovacieho média 80  - 300 °C. Takto Tabuľka 1 uvádza počet rodinných domov, je možné použiť všetky geotermálne zdroje obcí v  údolí Olšavy a  prepočítaný stav ob- (geotermálna voda, zmes vody a  pary, para) čianskej vybavenosti v  jednotlivých obciach v tomto tepelnom rozsahu. Ako už bolo predna m3, čo umožní odhadnúť potreby tepla pre tým konštatované, geotermálny zdroj tepla pri vykurovanie. výrobe elektriny je možné vychladiť max. na V  občianskej vybavenosti si svojim obje- 80  °C. Pre ekonomické parametre inštalovamom vykurovacieho priestoru zaslúžia zvý- ného zariadenia na výrobu elektrické energie šenú pozornosť objekty Technickej univerzi- je veľmi vhodné, ak tento zdroj je možno naty v Herľanoch, motel v Košickom Klečenove, ďalej využiť na vykurovanie, resp. na prípra- Obrázok 5: Vŕtanie prvého geotermálneho vrtu podnikateľský objekt v  Bidovciach, miest- vu teplej vody úžitkovej. To v podstate môže GTD-15 v Košiciach ne úrady v príslušných obciach. Tieto objekObrázok 5: VĚtanie prvého geotermálneho vrtu GTD-1 v Košiciach ty prepočítané približne na počet rodinných Prep.ob. Požadovaný Počet Prepočítaný Občianska Spolupráca geotermálneho zdroja tepla a zdroja max. TEKO Košice domov sú uvedené v  tabuľke 1. Predpoklad vybavenosť výkon Názov obce rodinných počet RD vybavenosť Jednou z dôležitých podmienok na RD prevádzky Teplárne Košice v kW , a.s. (TEKO) j domov je, že záujem na pripojenie sa na SCZT prespolupráce s geotermálnym zdrojom. V podstate na geotermálny zdroj je p javí max. 40 % vlastníkov bytov, potrebný by 2 157 989,1 Nižná Kamenica 155 2 z pohĐadu TEKO ako na jedno zo zariadení o výkone 100 MWt. Z toh bol max. inštalovaný výkon do 5 MWt. Avšak 1 61 384,3 Vyšná Kamenica 60 1 potrebné vyriešiĢ potrebu radenia zdrojov v prevádzke. Pritom je rozhoduj vzhľadom na vzdialenosti obcí a  rozloženie 5 82 efektívnosĢ 516,6 Košický Klečenov 77 2energie nezhoršila geotermálnej ekonomickú TEKO , nezhoršila výkonu sa ukazuje reálne teplofikovať obce a zariadení. Priþom najdôležitejším ukazovateĐom je cena 20 130 819 tepla pre koneþn Herľany 110 3 Bidovce, Ďurkov a  Svinicu. Potrebný inštaktorá musí maximálne zostaĢ2 na súþasnej108 úrovni, resp. 680,4 klesnúĢ. Vrankovce 106 2 lovaný výkon pre tieto obce predstavuje (za 5 255 1606,5 Svinica 250 2 predtým uvedených predpokladov) 2,3 MW. Možnosti sekundárneho využitia geotermálnej energie – Olšavský mikro Možnosti výroby elektrické energie Ako už bolo spomenuté, dá sa predpokladať, že na hlave vrtu bude dosahovať teplota približne 130 °C. Pre potreby vykurovania je potrebné zabezpečiť tepelný okruh 90/70 °C. To znamená, že je k dispozícii voľný tepelný spád 130/90 °C. Tento tepelný spád sa dá vyu-

Ďurkov

330

Bidovce

315

3

5

335

2110,5

Zvažovali sa aj možnosti sekundárneho využitia geotermálnej en 6 321 2022,3 3 predpokladaného tepelno - geotermálneho rozsahu projektu GEOTERMU 2 dobudovania 117 niektorého 737,1 Olšovany 115 2 strediska, resp. geotermálneho strediska o ćalšie 2 114 718,2 Ďurďošík 112 podĐa potreby2 Olšavského mikroregiónu . PokiaĐ budeme riešiĢ jeden, res pokúsime sa 1vo všeobecnej1 rovine zosumarizovaĢ potreby 84 529,2 mikroregiónu Trsťany 83 Poþet rodinných je 1 713. je potrebné ešte prip 51 1764 K tomu 11113,2 Spolu 1713 23 domov celkom vybavenosĢ. VzhĐadom na znaþné rozdiely poþtu domov v jednotlivých Tabuľka 1: Požiadavky na tepelný výkon v údolí Olšavy podľa obcícentier je pre sumarizáciu potrieb a stanov vzdialenosti od geotermálnych nákladov potrebné ich špecifikovanie jednotlivo.

Nasledujúca tabuĐka uvádza poþet rodinných domov, obcí v31 údolí Olšavy a obþianskej vybavenosti v jednotlivých obciach na m3, þo umožní odhadnúĢ

TE

P

LO

t

e

p

l

á

r

e

n

s

t

v

í

Scheme of the surface technology for the well test of GTD-3

Measure tank 3 6,75 m

Measure tank 3 45 m

Degassed water

Cyclone separator

DIAGRAM

Measure tank 3 25 m

TREND

°C

m /hod

Temperature

Water from brook

MPa Pressure

Cold water from heat exchanger MPa

Temperature

Pressure

Water to cooling towers

Cooling tower

MPa Pressure Plate heat exchanger Geothermal water

Geothermal water

Cooling tower

P hex = pressure before heat exchanger

7000 m3 Water into brook

GTD1

Brook

GTD1 m3

Geothermal m3/h

Free flowrate

Separator

°C

GTD1 °C

GTD3

CALL TECH ELEKTRONIC

Separátor

3

Degassed water

Geothermal water

Cold water to heat exchanger

Flowrate of cold water

GTD3 °C

Temperature

Temperature

MPa

MPa

Pressure

Pressure

Obrázok 6: Schéma zapojenia povrchovej technológie pri poloprevádzkovej skúške

ku komplexnej rekonštrukcií oboch sústav. málneho projektu vrátane kompletnej rekon- kou 1  600 m, pričom očakávané parametre Obrázok 6: Schéma zapojenia povrchovej technológie pri poloprevádzkovej skúške V  rámci rekonštrukcie je navrhnuté zlúčiť štrukcie a  zjednotenia existujúcich SCZT sú geotermálnej vody sú: teplota vody na hlazdroj tepla oboch sústav do priestorov súčasnej kotolne Stred I a vybudovať potrubné prepojenie oboch sústav. Tým by bola dosiahnutá centralizácia zdroja tepla a možnosť dosiahnutia hospodárnejšej prevádzky sústav. Obe SCZT zásobujú teplom a  teplou vodou bytové domy (celkom 1 828 bytových jednotiek) a ďalšie objekty občianskej vybavenosti. Vzhľadom na vhodné geologické podmienky v oblasti overené viacerými vrtmi je možné uvažovať s  využívaním geotermálnej energie na dodávku tepla do zrekonštruovaných a zlúčených SCZT v meste. Predpokladá sa odvŕtanie dvoch geotermálnych vrtov s hĺbkou do 2 500 m, pričom očakávané parametre geotermálnej vody sú: teplota na hlave vrtu 85  °C, celková výdatnosť voľným prelivom 16 l/s, mineralizácia 5 – 6 g/l, teoreticky využiteľný energetický potenciál 4,7 MWt. Geotermálna voda bude využitá na ohrev vykurovacej vody sústavy a  na prípravu teplej vody. Tepelný výkon výmenníkov na ohrev vykurovacej vody bude 2 500 kW a na prípravu teplej vody 1 900 kW. Z  celkového množstva tepla vyrobeného v  zlúčenom zdroji tepla cca 55  000 GJ bude až 85  % dodaných prostredníctvom geotermálnej energie (cca 47 000 GJ). To bude viesť k úspore zemného plynu cca 1 500 000 m3 ročne a zníženiu emisií CO2 o 3 000 ton ročne. Investičné náklady na realizáciu geoter-

vyčíslené na 220 mil. SK.

ve vrtu 60 °C, výdatnosť čerpaním 7 l/s, mineralizácia 3 – 5,5 g/l a teoreticky využiteľný energetický potenciál 1,3 MWt. Geotermálna energia bude využívaná prostredníctvom výmenníkov tepla a  najmä tepelných čerpadiel na ohrev vykurovacej vody. Inštalované budú tri tepelné čerpadlá s  celkovým tepelným výkonom 1 256 kW. Ako špičkový a záložný zdroj budú slúžiť plynové kotle. Vzhľadom na pomerne nízku teplotu geotermálnej vody a teplotu výstupu z tepelného čerpadla budú plynové kotle v  prevádzke väčšiu časť vykurovacieho obdobia. Z  celkového množstva tepla vyrobeného t v centrálnom zdroji tepla cca 48 000 GJ bude až 69 % dodaných prostredníctvom geotermálnej energie a  tepelných čerpadiel (cca 33 000 GJ). To bude viesť k úspore zemného plynu cca 1 000 000 m3 ročne a zníženiu emisií CO2 o 2 000 ton ročne. Investičné náklady na realizáciu geotermálneho projektu vrátane kompletnej rekonštrukcie existujúcej SCZT sú vyčíslené na 112 mil. SK.

Geotermálny projekt v meste VeĐký Meder Geotermálny Mesto VeĐký Meder sa nachádza v južnej projekt þasti Slovenska a je veĐmi populárne najmä v meste Šurany vćaka termálnemu kúpalisku, ktoré je v prevádzke od sedemdesiatych rokov minulého Mesto Šurany sa radí medzi menšie messtoroþia. Pre potreby kúpaliska satá a využívajú dva Nové geotermálne vrty, priþom tieto tvoria poþas nachádza sa v  okrese Zámky cca 95 km od Bratislavy. V meste bol v minulosti rokov prevádzky spoĐahlivý a hodnotný zdroj jednak geotermálnej vody využívanej priamo vyhĺbený prieskumný vrt, ktorý potvrdil výv bazénoch a jednak geotermálneho tepla využívaného skyt geotermálnych vôd v tejto oblasti. na vykurovanie, vetranie a prípravu V meste sa nachádza jedna sústava centrateplej vody v areály kúpaliska. lizovaného zásobovania teplom s centrálnym V meste sa v súþasnosti zdrojom nachádzajú dva plynovými systémy tepla vybaveným kotla-CZT, každý s jednou centrálnou mi (celkový tepelný výkon je 13,8 kotolĖou s plynovými kotlami (Stred I sinštalovaný inštalovaným tepelným výkonom 7,3 MW a roþnou MW a ročná výroba tepla je cca 46 000 GJ). GJ). Napriek snahe prevádzkovateĐa výrobou tepla 36 000 GJ; Stred Celá II ssústava 2,2 MW t a 17 000 bola vybudovaná v  70. rokoch minulého storočia, čomu zodpovedá o udržanie systému v þo najlepšom stave je nevyhnutnétech-v blízkej budúcnosti pristúpiĢ ku nický stav zariadení. Napriek tomu, že tepelkomplexnej rekonštrukcií oboch sústav. V rámci je navrhnuté zlúþiĢ zdroj tepla né hospodárstvo je dobre rekonštrukcie udržiavané, nie je možné kotolne dosiahnuť účinnosť a  rozvooboch sústav do priestorov súþasnej Stredvýroby I a vybudovaĢ potrubné prepojenie oboch du tepla ako pri modernejších zariadeniach, sústav. Tým by bola dosiahnutá centralizácia zdroja tepla a možnosĢ dosiahnutia a preto je nevyhnutné pristúpiť k rekonštrukcelej sústavy. ústava zásobujú zásobuje teplomteplom 1 207 hospodárnejšej prevádzky sústav.cií Obe SCZT a teplou vodou bytové domy bytových jednotiek a ďalšie objekty (materská (celkom 1 828 bytových jednotiek) a základná ćalšieškola objekty obþianskej vybavenosti. škola, a poliklinika). Bola vypracovaná hydrogeologickávštúdia VzhĐadom na vhodné geologické podmienky oblasti overené viacerými Geotermálny projektvrtmi je okolia mesta Šurany, na základe ktorej je možŠaľa možné uvažovaĢ s využívaním geotermálnej energie na dodávku teplav meste do zrekonštruovaných né očakávať pomerne vhodné podmienky na Šaľa je okresné mesto ležiaces v hĎbkou Nitrian- do využívanie geotermálnej energie pre potreby geotermálnych vrtov a zlúþených SCZT v meste. Predpokladá sa odvĚtanie dvoch skom kraji priamo na rieke Váh. Lokalita rekonštruovanej SCZT v meste. Navrhnutá je 2 500 m, priþom oþakávané parametre geotermálnej vody sú: teplota na hlave vrtu 85 °C, mesta je veľmi výhodná z hľadiska využívania realizácia jedného geotermálneho vrtu s hĺbcelková výdatnosĢ voĐným prelivom 16 l/s, mineralizácia 5 – 6 g/l, teoreticky využiteĐný 32 energetický potenciál 4,7 MWt. Geotermálna voda bude využitá na ohrev vykurovacej vody sústavy a na prípravu teplej vody. Tepelný výkon výmenníkov na ohrev vykurovacej vody t

M a g a z í n

geotermálnej energie, čo je potvrdené mnohými vrtmi v  okolí a  zatiaľ jediným projektom geotermálnej SCZT na Slovensku v Galante, ktorá je úspešne prevádzkovaná viac ako 10 rokov. Mesto Galanta je od Šale vzdialené približne 15 km a  geotermálnou energiou sa tam vykuruje 1 231 bytov plus budovy nemocnice. V Šali sa nachádza viacero SCZT, pričom pre vyžitie geotermálnej energie sa uvažuje s  vybudovaním geotermálnej výmenníkovej stanice v  kotolni CK 31 situovanej v  západnej časti mesta. Kotolňa s celou sústavou bola rekonštruovaná a modernizovaná v rokoch 2005 – 2006 a  je vo výbornom technickom stave. Inštalovaný tepelný výkon plynových kotlov je 16 200 kWt a ročne vyrobené množstvo tepla sa pohybuje na úrovni 120 000 GJ. Zásobované sú bytové domy, objekty občianskej vybavenosti ako aj ďalšie objekty. Na základe vypracovanej hydrogeologickej štúdie okolia mesta Šaľa, ako aj na základe poznatkov z  okolitých realizovaných vrtov možno konštatovať, že mesto má veľmi vhodné podmienky na využívanie geotermálnej energie pre energetické účely. Navrhnutá je realizácia jedného geotermálneho vrtu do hĺbky 2 300 m, pričom očakávané painzerce TRENDY v ENERGII vody 3.12.2007 14:43 rametre geotermálnej sú: teplota vody na hlave vrtu 73 °C, výdatnosť čerpaním

15 l/s, mineralizácia 3,5 – 5,5 g/l a  teoreticky využiteľný energetický potenciál 3,6 MWt. Výmenník tepla na priamy ohrev vykurovacej vody bude mať tepelný výkon 1 255 kW a celkový tepelný výkon 8 navrhovaných tepelných čerpadiel bude 2 500 kW. Ako špičkový a záložný zdroj tepla budú slúžiť plynové kotle. Celý systém môže byť alternatívne doplnený kogeneračnými jednotkami spaľujúcimi zemný plyn. Z  celkového množstva tepla vyrobeného v centrálnom zdroji tepla cca 120 000 GJ bude až 61 % dodaných prostredníctvom geotermálnej energie a tepelných čerpadiel (cca 73 200 GJ). To bude viesť k úspore zemného plynu cca 2 300 000 m3 ročne a zníženiu emisií CO2 o 4 600 ton ročne. Investičné náklady na realizáciu geotermálneho projektu sú vyčíslené na 125 mil. SK.

Ďalšie projekty V štádiu prípravy sú i ďalšie projekty zapojenia geotermálnych zdrojov do systémov centrálneho zásobovania teplom. Veľmi nádejné sú z geologického a termického hľadiska geotermálne zdroje v okolí Michaloviec, Prešova, Dunajskej Stredy, Viedenskej panvy a inde. Page 1 Literatura [1] Halás, O.: Investigation of Durkov geothermal

structure for geothermal energy utilization. Bratislava, 2001 [2] Beňovský, V. - Drozd, V. - Halás, O. - Váňa, O. – Vranovská, A.: Poloprevádzková skúška v Košickej kotline - hydrogeotermálnej štruktúre Ďurkov, Bratislava, 2001 [3] Beňovský,V. – Majdan, Ľ.: Rekeačno – turistické využitie geotermálnej energie pre rozvoj [4] Olšavského mikroregiónu.Bratislava, 2005 Interné materiály a štúdie spoločnosti SLOVGEOTERM a.s.

O autorovi RNDr. Otto Halás vyštudoval Prírodovedeckú fakultu Univerzity Komenského, odbor geológia, kde získal i hodnosť kandidát prírodných vied. Od roku 1977 do roku 1992 pôsobil v Naftovom a plynárenskom priemysle, kde desať rokov riadil technický rozvoj. V roku 1992 založil slovensko-islandskú spoločnosť SLOVGEOTERM a.s., Bratislava, kde je v pozícii člena predstavenstva a generálneho riaditeľa. Od roku 1995 je honorárny konzul Islandu v Slovenskej republike. Kontakt na autora: [email protected]

3. roãník odborné konference

www.bids.cz

Trendy ve v˘voji cen energií

[elektfiina, plyn]

únor 2007, hotel Novotel Praha, Katefiinská 38, Praha 2

Bliωí informace na: www.bids.cz B.I.D. services s.r.o. Milíãova 20, 130 00 Praha 3, âeská republika Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, e-mail: [email protected], www.bids.cz

33

e

k

o

l

o

g

i

e

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Platby k ochraně životního prostředí

Česká republika patří mezi země s vysokým standardem stavu životního prostředí, vysokým počtem plateb k jeho ochraně, ale v současné době podprůměrnými investicemi do environmentální oblasti. Většina plateb byla nastavena na začátku 90. let, i když některé mají ještě delší historii. Rozsáhlost a „zavedenost“ poplatkového systému pak jakoby bránila využití jiných ekonomických a tržních nástrojů k ochraně životního prostředí, které se v posledních letech začaly prosazovat v evropském prostoru. Největší výzvou, která vyžaduje změnu pohledu na systém Ing. Rut Bízková, náměstkyně ministra, environmentálních plateb, je „ekologická“ daňová reforma a systém Ministerstvo životního prostředí obchodování s emisemi skleníkových plynů. Zároveň přicházejí do Trocha historie nikoho nezabije životního prostředí masivní investice prostřednictvím operačního V České republice je v současnosti 15 po- programu Životní prostředí.

platků k  ochraně životního prostředí. Větši  nou byly nastaveny novou legislativou v letech Pořízené Dotace Vlastní investice z veřejných 1990-1992. Jejich výše se sice postupně v čazdroje celkem rozpočtů se měnila, ale nikdy v takové míře, aby měly výraznější motivační efekt a lze je považovat 1995 32 253 17 108 7 276 Platby k ochranČ životního prostĜedí za téměř zcela fiskální záležitost. Ing.Porovnejme Rút Bízková,několik námČstkynČ životního37 036 prostĜedí ýR22 921 hodnotministra, (viz obr.Ministerstvo č. 1 1996 5 659 až 3 a  tab. 1 a  2). V  důsledku legislativních 1997 stavu40 503 24 843 vysokým 5 570 ýeská patĜí mezi zemČ s ovzduší vysokýma standardem životního prostĜedí, úprav republika klesalo znečištění (zejména vod) a zároveň klesaly příjmy z poplatků (viz poþtem plateb k jeho ochranČ, ale v souþasné1998 dobČ podprĤmČrnými investicemi 3 338 do 35 160 23 555 příjmy SFŽP ČR,oblasti. obr. 5). VČtšina plateb byla nastavena na zaþátku 90. let, i když nČkteré mají environmentální 1999 28 956 21 960 2 572 nové porevoluční byl ještČSoučástí delší historii. Rozsáhlostlegislativy a „zavedenost“ poplatkového systému pak jakoby bránila také zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu využití jiných ekonomických a tržních nástrojĤ 2000 k ochranČ 21 400 životního prostĜedí, které se 15 751 2 597 prostředí do kterého bylyvzahrvživotního posledních letech ČR, zaþaly prosazovat evropském prostoru.NejvČtší výzvou, která vyžaduje nuty také dva starší fondy, Státní fond vod2001 je „ekologická“ 19 892 12 465 reforma 3 640 zmČnu pohledu na systém environmentálních plateb, daĖová a ního hospodářství Fond ochrany ovzdu- plynĤ. ZároveĖ pĜicházejí do životního prostĜedí systém obchodovánía s emisemi skleníkových 2002 14 918 9 808 2 190 ší. SFŽPinvestice ČR se stal významným operaþního příjemcem programu masivní prostĜednictvím Životní prostĜedí. plateb k ochraně životního prostředí a záro2003 19 383 11 189 3 477 veň největším Trocha historiezdrojem nikohoveřejných nezabije investic do 2004 20 208 13 757 3 374 (viz obr. 5).15 poplatkĤ k ochranČ Venvironmentální ýeské republiceoblasti je v souþasnosti životního prostĜedí. VČtšinou byly

Dotace ze zahraničí

Úvěry apod.

Ostatní

1 892

4 586

1 418

153

7 138

1 166

277

7 586

2 226

184

6 680

1 402

174

3 566

684

265

2 441

346

589

2 482

716

133

1 713

1 075

604

3 115

998

487

1 790

801

nastaveny novou legislativou v letech 1990-1992. Jejich þase mČnila, 2005 výše se 18sice 248postupnČ 11v729 2 780 236 2 676 828 Nové výzvy ale nikdy v takové míĜe, aby mČly výraznČjší motivaþní efekt a lze je považovat za témČĜ etapa „ekologické“ daňové reformy, Tabulka 1: Pořízené investice na ochranu životního prostředí podle zdrojů financování (veřejný/souzcelaPrvní fiskální záležitost. která prostřednictvím zákona č. 261/2007 Sb.,3 a tab. kromý Zdroj: ČSÚ Porovnejme nČkolik hodnot (viz obr. þ. 1 až 1 asektor) 2): v letech 1995 až 2005 (v mil. Kč)  o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabývá účinnosti od 1. ledna 2008, může budit dojem, že HDP - stálé ceny roku 2000 se jedná o velmi nový instrument, diskutova160 CO2 CO2 Emise ný pouze v poslední době. Celková energetická nároþnost Myšlenka vyššího zdanění přírodních 140 SO2 SO2 zdrojů a  snížení daňového zatížení práce je 120 však známa již nejméně třicet let a také v České republice se o ní mluví od počátku 90. let. 100 Zdanění energetických komodit průkazně vede k žádoucím efektům, snižování spotře80 by energie a tím snížení zátěže životního prostředí. 60 Vedle směrnic o harmonizaci daní z minerálních olejů 92/81/EEC a  92/82/EEC je 40 směrnice 2003/96/EC o  zdanění energetic20 kých produktů a elektřiny prvním zásadním dokumentem, který zahajuje „ekologickou“ 0 daňovou reformu v zemích EU. 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Její podoba je v  Česku od příštího roku známa. Dále by mělo dojít k dosažení výnoObrázek 1: Decoupling – HDP roste, energetická náročnost a emise klesají (v %) Zdroj: Zdroj:ýSÚ, ČSÚ, ýHMÚ ČHMÚ 1995 = 100

180

Obrázek 1: Decoupling – oddČlování rĤstu hrubého domácího produktu od rĤstu 34 energetického nároþnosti a emisí v ýR v letech 1990 až 2006

2004

20 208

13 757

3 374

487

1 790

2005

18 248

11 729

2 780

236

2 676

801 828

Zdroj: ýSÚ M a g a z í n

Tabulka 1: PoĜízené investice na ochranu životního prostĜedí podle zdrojĤ financování (veĜejný/soukromý sektor) v letech 1995 až 2005

sové neutrality, tedy snížení zatížení práce. To bude součástí prací MPSV v  roce 2008. Velké a stĜední zdroje Otázkou ovšem je, zda naplnění směrnice, Malé zdroje 350 která umožňuje velké množství výjimek ze Mobilní zdroje zdanění, pomůže dosažení evropských cílů 300 ve snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení efektivnosti užití energie a posunutí důra250 zu z fosilních na obnovitelné zdroje energie. Jestliže energetický efekt – tj. podporu ener200 getické efektivnosti a míry energetické nezávislosti EU, zajištěný touto směrnicí, budeme 150 považovat za dostatečný, je otázkou, zda to 100 samé můžeme říci z hlediska ochrany životního prostředí. A tak zda to, co je dosud nazý50 váno „ekologickou“ daňovou reformou podle směrnice, neoznačit za energetickou část spo0 třební daně na energetické komodity a  zda 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 se nezabývat ekologickou částí. Zelená kniha o tržních nástrojích pro účely v oblasti životObrázek 2: Emise tuhých znečišťujících látek dle kategorií zdrojů v letech 1994 až 2006 Zdroj: Zdroj:ýHMÚ ČHMÚ Obrázek 2: Emise tuhých zneþišĢujících látek dle kategorií zdrojĤ v letech 1994 až 2006 tis. t/rok

400

OBLAST

PLATBA

Správce

vybírá

příjemce

platba za odebrané množství podzemní vody

ČIŽP

Celní úřad

50 % SFŽP* 50 % kraj

poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

ČIŽP

Celní úřad

SFŽP

poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních

Obec

platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí

Správce vodního toku

Správce vodního toku

správce vodního toku

poplatky za uložení odpadů

Obec, Krajský úřad

Celní úřad

základní sl. - obec riziková sl. - SFŽP

Obec

Obec

poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků

Nelze vybírat

Není prováděcí vyhláška

SFŽP

registrační a evidenční poplatek dle zákona o obalech

SFŽP

SFŽP

SFŽP

poplatky za znečišťování ovzduší – provozovatelé zvláště velkých a velkých stacionárních zdrojů

Krajský úřad

Celní úřad

SFŽP

poplatky za znečišťování ovzduší – provozovatelé středních stacionárních zdrojů

Obec s rozšířenou působností

Celní úřad

SFŽP

poplatky za znečišťování ovzduší – provozovatelé malých stacionárních zdrojů

Obec

Obec

Obec

úhrada z dobývacího prostoru

Báňský úřad

Báňský úřad

Obec

Báňský úřad

Báňský úřad

25 % - St. rozpočet 75 % - obec

odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu – za trvalé a dočasné odnětí

Orgán ochrany ZPF

Celní úřad

40 % - obec 60 % - SFŽP

poplatek za odnětí dle lesního zákona – trvalé a dočasné odnětí

Orgán st.správy lesů

Celní úřad

40 % - obec 60 % - SFŽP

VODA

ODPADY

OBALY

OVZDUŠÍ

HORNINY

poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů / za komunální odpad

úhrada z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění

Obec

Obec

Obec

PŮDA

Pozn.: Konkrétní výše sazeb poplatků od roku 1989 lze nalézt v publikaci Životní prostředí v České republice 1989-2004 (CENIA, 2004) Tabulka 2: Přehled hlavních plateb za využívání přírodních zdrojů a znečišťování životního prostředí v ČR 

Zdroj: MŽP

35

e

k

o

l

o

g

i

e

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Jiným – a v Evropě opravdu zcela novým tržním instrumentem v  ochraně životního Emise TZL prostředí – je obchodování s  emisemi skleEmise Nox NO x 2500 odvody za odnČtí pĤdy ze zemČdČlského pĤdního Orgán 40 % - obec Celní úĜad Emise Emise SO2 SO fondu – za trvalé a doþasné odnČtí ochrany ZPF 60 2 % - SFŽP níkových plynů. Směrnice 2003/87/EC, která PģDA Orgán 2000 poplatek za odnČtí dle lesního zákona – trvalé a 40 % - obec tento instrument na evropském trhu zavedla, st.správy lesĤ Celní úĜad doþasné odnČtí 60 % - SFŽP dávala několik možností pro rozdělení předPozn.:Konkrétní výše sazeb poplatkĤ od roku 1989 lze nalézt v publikaci Životní prostĜedí pokládaných emisí do jednotlivých hospo1500 v ýeské republice 1989-2004 (CENIA, 2004) dářských sektorů i  způsob, jak zajistit emisZdroj: MŽP ní povolenky pro činnost firem. Ve většině 1000 Tabulka 2: PĜehled hlavních plateb za využívání pĜírodních zdrojĤ a zneþišĢování životního evropských zemí byl uplatněn stejný model prostĜedí v ýR – na základě administrativně „přidělených“ 500 Souþástí nové porevoluþní legislativy byl také zákon þ. 388/1991 Sb., o Státním fondu emisí z  Bruselu rozdaly vlády členských 0 životního prostĜedí ýR, do kterého byly zahrnuty také dva starší fondy, Státní fond vodního zemí administrativně svým firmám povolen1990 1998 2000 2001 2002 2004 2005 2006* hospodáĜství a1995 Fond ochrany ovzduší. SFŽP ýR se stal2003 významným pĜíjemcem plateb ky na emise skleníkových plynů. Následovak *ochranČ životního prostĜedí a zároveĖ nejvČtším zdrojem veĜejných investic do lo obchodování, jehož výsledky jsou všeobecpředběžné údaje * pĜedbČžné údaje environmentální ně známy. Obrázek 3: Emise oblasti. ze spalování paliv ve stacionárních zdrojích energetiky (v tis. t) Zdroj: ČHMÚ Zdroj: ýHMÚ Z každé zkušenosti je třeba si vzít poučení. Obrázek 3:Emise ze spalování paliv ve stacionárních zdrojích energetiky: Obchodování se týká odvětví, která mají 18 000 Státní rozpoþet na evropské úrovni rozdílnou míru regulace. 16 000 OBLAST SPRÁVCE VYBÍRÁ PěÍJEMCE Státní fondyPLATBA Zatímco pravidla pro energetiku jsou nastaFond národního majetku 14 000 50 % SFŽP vena energetickými směrnicemi (diskutuje se platba za odebrané množství podzemní vody ýIŽP Celní úĜad 50 % kraj již třetí balíček těchto pravidel), ostatní prů12 000 poplatky za vypouštČní odpadních vod do vod myslová odvětví mají pouze rámcová/základýIŽP Celní úĜad SFŽP 10 000povrchových ní pravidla volného trhu, pravidla pro technicVODA Obec 8 000poplatek za povolené vypouštČní odpadních vod do ké požadavky na výrobky a environmentální Obec obec vod podzemních regulaci ukotvenou zejména směrnicí 96/61/ 6 000 správce vodního Správce platba k úhradČ správy vodních tokĤ a správy povodí Správce vodního toku EC o  integrované prevenci a  snížení znečišvodního toku toku 4 000 tění (IPPC). Produkce a emise v elektroenerObec, Krajský základní sl. - obec poplatky za uložení odpadĤ Celní úĜad úĜad riziková sl. - SFŽP 2 000 getice jsou dobře spočitatelné, horší už je to poplatek za provoz systému shromažćování, sbČru, v teplárenství. Nicméně se jedná o infrastruk0 ODPADY pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování obec Obec Obec turní odvětví, což ve výpočtech a  odhadech komunálních odpadĤ odpad 1998 1999 / za komunální 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 dává jistou – poměrně vysokou – míru jistoty poplatek na podporu sbČru, zpracování, využití a Nelze vybírat Není provádČcí vyhláška SFŽP vybraných autovrakĤ SFŽP, FNM přesnosti a správnosti výsledku. Obrázek 4:odstranČní Výdaje na ochranu životního prostředí z centrálních zdrojů Zdroj: v letechMF, 1998MŽP, až 2006 Obrázek Výdaje na ochranu životního prostĜedí z centrálních zdrojĤ v letech 1998 až 2006  OBALY 4:registraþní Zdroj: MF, MŽP, SFŽP, FNM Hutnictví, cementářství, chemická výroa evidenþní poplatek dle zákona o obalech SFŽP SFŽP SFŽP ba, produkce skla a keramiky a další odvětví poplatky za zneþišĢování ovzduší – provozovatelé Krajský úĜad 6 000 Celní úĜad SFŽP působí skutečně na volném trhu, kde lze ekozvláštČ velkých a velkých stacionárních zdrojĤ PĜíjmy nomické cykly, či podíl jednotlivých firem na Obec 5 500 poplatky za zneþišĢování ovzduší – provozovatelé OVZDUŠÍ s rozšíĜenou Celní úĜad SFŽP Výdaje produkci odvětví nebo na trhu počítat velmi stĜedních stacionárních zdrojĤ pĤsobností zhruba. Lze modelovat vývoj hospodářství 5 000 poplatky za zneþišĢování ovzduší – provozovatelé Obec Obec obec malých stacionárních zdrojĤ a pro management firem je nezbytné formulo4 500 vat střednědobé business plány. Je možné také úhrada z dobývacího prostoru BáĖský úĜad BáĖský úĜad obec modelovat vývoj jednotlivých odvětví, nicméHORNINY 4 000 úhrada z vydobytých nerostĤ na výhradních ložiskách 25 % - SR ně je to ta největší „sázka do loterie“. Pokud nebo vyhrazených nerostĤ po jejich úpravČ a BáĖský úĜad BáĖský úĜad 75 % - obec zušlechtČní 3 500 se pak administrativně stanoví objem emisí „povolených“ dané zemi a ta rozdá emisní 3 000 povolenky jednotlivým podnikům zdarma, je dopředu zřejmé, že se někomu rozdává zisk 2 500 a někomu ztráta. Zejména pokud jsou do sys2 000 tému obchodování zapojeny obří i malé sub1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 jekty, jejichž podíl na emisích je zásadní nebo zanedbatelný, a zároveň jsou v systému odvětObrázek 5: Příjmy a výdaje Státního fondu životního prostředí v letech 1996 až 2006  Zdroj: SFŽP Zdroj: SFŽP ví, kde jedno odvětví je tvořeno několika velObrázek 5: PĜíjmy a výdaje Státního fondu životního prostĜedí v letech 1996 až 2006 ního prostředí a  v  souvisejících politikách, na obyvatele i jednotku HDP patří k nejvyšším kými firmami a jiné početným okruhem zdrokterouvýzvy Evropská komise vydala na jaře 2007, v Evropské unii. Zároveň máme velký lokální jů s malými emisemi. Nové tuto otázku a ČeskádaĖové republika na ni která problém – znečištění ovzduší, zejména sus-Sb., o Pro snižování emisí skleníkových plyPrvní etapa pokládá „ekologické“ reformy, prostĜednictvím zákona þ. 261/2007 odpovědělaveĜejných kladně. rozpoþtĤ, nabývá úþinnosti pendovanými částicemi („prachem“), polya- že nů stabilizaci od 1. ledna 2008, mĤže budit dojem, se a  rovnost příležitostí je podstatně sprajedná o velmi nový instrument, diskutovaný v poslední dobČ. a ozónem. K řešení vedlivější systém, kdy emise pro jednotlivá Podle Zprávy o  stavu životního prostře- pouze romatickými uhlovodíky Myšlenka vyššího zdanČní pĜírodních zdrojĤ snížení daĖového prácedruhá je však odvětví budou stanoveny na základě benchdí v  ČR za rok 2006 lze identifikovat dva atěchto problémů by zatížení měla přispět fázeznáma již nejménČ tĜicet let a také v ýeské republice se o ní mluví od poþátku 90. let. ZdanČní velké problémy životního prostředí, globálekologické daňové reformy, která by se pod- markingu firem/technologií v daném odvětenergetických komodit prĤkaznČ k žádoucím efektĤm, snižování energie a tím ví a povolenky se budou nakupovat na trhu. ní a lokální. Z globálního hlediska vede a počítále programového prohlášeníspotĜeby vlády a usnesení snížení zátČže životního to vč.zemích, které2007 zavedly významné zdanČní Nové nastavení obchodování je záležitost na no v relativních ukazatelíchprostĜedí. je velkýmUkázalo problé- sevlády 25 z 3. ledna k Návrhu principů energetických zdrojĤemisní a komodit v prĤbČhu let. mem Česka vysoká náročnost území90.a harmonogramu ekologické daňové reformy evropské úrovni třetího „klimaticko-enerVedle smČrnic o harmonizaci daní z minerálních olejĤ na pohonné hmoty 92/81/EECgetického“ a balíčku, jehož návrh očekáváme i  ekonomiky, kdy emise skleníkových plynů měla uskutečnit do roku 2010. 92/82/EEC je smČrnice 2003/96/EC o zdanČní energetických produktĤ a elektĜiny prvním zásadním dokumentem, který zahajuje „ekologickou“ daĖovou reformu v zemích EU. 36podoba je v ýesku od pĜíštího roku známa. Dále by mČlo dojít k dosažení výnosové Její neutrality, tedy snížení zatížení práce. To bude souþástí prací MPSV v roce 2008. Otázkou ovšem je, zda naplnČní smČrnice, která umožĖuje velké množství výjimek ze zdanČní, pomĤže 3000

mil. Kþ

mil. Kþ

*

M a g a z í n

v lednu roku 2008, a následně našeho národního uspořádání. Pražská energetická burza a Operátor trhu s elektřinou jsou platformy, o kterých se v této souvislosti jistě bude diskutovat.

mil. Kþ

Operační program Životní prostředí, který bude poskytovat investiční prostředky do životního prostředí v letech 2007-2013/2015, je historicky největším zdrojem veřejných prostředků do environmentální oblasti. Více než 150 miliard korun v  běžných cenách za sedm let je finanční objem, na který bylo životní prostředí „zvyklé“ v  90. letech s  tím rozdílem, že po celou tuto dobu byly více než 2/3 investic hrazeny ze soukromých prostředků. To bylo způsobeno zejména charakterem odstraňovaného znečištění – snižovaly se emise do ovzduší a  stavěly se čistírny odpadních vod v průmyslových a energetických podnicích. Velký objem prostředků byl investován také do čistíren odpadních vod v obcích nad deset tisíc obyvatel. Primárně se stavěla „koncová“ zařízení, sloužící výhradně nebo převážně ke snížení znečištění životního prostředí. Operační program Životní prostředí je orientován zejména na municipality a neziskové subjekty a významně na projekty, jejichž prostřednictvím se znečištění předchází, nikoli aby se likvidovalo. To se týká využití obnovitelných zdrojů energie, snižování zátěže ovzduší a dalších oblastí. Operační program vyžaduje kofinancování ze státního rozpočtu, ale zejména z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR. A ten se politikou, která byla aplikována v minulém období, příliš nenaplňuje. Filozofie SFŽP v 90. letech byla postavena na tom, že fond je svého druhu bankou, která pomůže tomu, kdo si sám chce pomoci. Poskytovala v  jisté míře dotace, ale zaměřovala se významně také na půjčky, dotaci úroků z půjček apod. Tím se prostředky, získané z poplatků za znečišťování životního prostředí, stávaly kapitálem, který měl své dobré výnosy.

OsvČta 1%

3 000 2 500

Operační program Životní prostředí

Ochrana krajiny 12%

3 500

Péþe o krajinu Odpady Ovzduší Voda

2 000 1 500 1 000 500 0 2002

2003

2004

2006

Obrázek 6: Příjmy SFŽP podle složek životního prostředí v letech 2002–2006 (v mil. Kč)

Později se fond začal orientovat stále více na dotace a tím peníze spotřebovávat. Vydáním nové přílohy I ke směrnici SFŽP přenesl současný ministr životního prostředí důraz opět k  půjčkám, které mohou tvořit až 40 % poskytnutých prostředků. Na příjmech SFŽP je zřetelný charakter činnosti, ze které jsou poplatky odváděny. Zatímco platby za znečištění ovzduší jsou předvídatelné a jsou řádně odváděny, oblast odpadů, která představuje příležitost k  významným ekonomickým aktivitám, je ukázkou jasného nedodržování zákona. Zároveň je zřejmé, že všechny poplatky již ztratily svou původně zamýšlenou, motivační funkci. Jsou proto nově diskutovány a  postupně budou upravovány. Vedení Ministerstva životního prostředí schválilo metodiky využití ekonomických nástrojů negativní a  pozitivní stimulace (plateb, sankcí, podpor, daňových zvýhodnění atd.), podle kterých bude hodnotit účinnost užití ekonomických a  tržních nástrojů v  jednotlivých složkových environmentálních zákonech. Ekonomické a tržní nástroje nemají být doplňkem podrobných administrativních opatření, ale samostatným instrumentem

Technická pomoc 3% Ochrana vody 40%

PrĤmyslové znČþištČní 1% Odpady 16% OZE 14%

2005

Ochrana ovzduší 13%

Obrázek 7: Rozdělení finanční alokace v Operačním programu Životní prostředí 

Zdroj: MŽP

Obrázek 6: RozdČlení finanþní alokace v Operaþním programu Životní prostĜedí

Zdroj: SFŽP

ochrany životního prostředí. Poprvé byl tento způsob uplatněn v návrhu plateb pro připravovanou novelu zákona o odpadech. Předpokládáme, že v nejbližších měsících bude stanoven okruh poplatků, které budou svou výší motivovat ke snižování environmentální zátěže a  zároveň budou příjmem SFŽP nezbytným pro kofinancování evropských fondů. Zároveň bude vydiskutováno, které poplatky jsou nefunkční, jejich transakční náklady jsou vyšší než příjem z  nich, administrativně zatěžují ty, kteří je stanovují a vybírají, a mohou být tedy zrušeny.

O autorce Ing. Rut Bízková po absolvování Vysoké školy chemicko technologické v Praze pracovala od roku 1981 v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, v oboru radiofarmak a instrumentálních metod analýzy jaderných materiálů. V letech 1986-1988 absolvovala postgraduální studium matematiky a v roce 1993 tříměsíční stáž v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni. Od roku 1993 se profesně orientuje na životní prostředí a energetiku. V letech 1994-1998 pracovala jako tisková mluvčí uhelných elektráren ČEZ, a. s., ředitelka odboru styku s veřejností na Ministerstvu životního prostředí, od roku 1999 jako vedoucí oddělení mezinárodních aspektů průmyslové politiky na MPO a poradkyně náměstka ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, hutnictví a stavebnictví. Od roku 2004 působila v agentuře CENIA, české informační agentuře životního prostředí, příspěvkové organizaci MŽP, naposledy ve funkci zástupkyně ředitele. Od září 2006 do současnosti je náměstkyní ministra životního prostředí. Kontakt na autorku: [email protected]

Zdroj: MŽP

37

e

k

o

l

o

g

i

e

OZE v EU do budoucna – motivační stimuly, nebo striktní závazky? Ing. Josef Zbořil, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu

Úvod: faktory, předurčující uplatnění OZE 1) Nahradí tento rozvoj a  jiné obnovitelné zdroje energie (OZE) jednoho dne fosilní paliva tak, jak si za nás představují politici a (někteří) vládní úředníci? Možná někdy ano, ovšem, je třeba provést kontrolu reálnosti této myšlenky a  to co nejdříve, abychom se vyhnuli slepým uličkám. Energie a  její dostupnost jak po věcné stránce, tak po stránce ekonomické je příliš vážná věc, aby snesla jakýkoliv hazard. Nestranné zkoumání několika základních principů nám odhalí pět faktorů, které nutno vzít v úvahu a ty nám naznačí, že cesta za obnovitelnými zdroji energie bude mnohem složitější a náročnější, než si dnes běžně představujeme a jsme ochotni připustit. Jsou to: n rozsah změny, n menší hustota energie náhradních zdrojů, n výrazně menší hustota výkonu získávání obnovitelné energie, n diskontinuita energetických toků obnovitelných zdrojů a n nerovnoměrné geografické rozložení obnovitelných zdrojů energie. Pod zorným úhlem těchto fyzických faktorů by měly být kriticky zkoumány všechny návrhy přechodu na obnovitelné zdroje ještě dříve, než dostanou podobu politických rozhodnutí a budou transformovány do pravidel pro podnikání i  obyčejný lidský život. Udržitelný rozvoj se zabývá lidstvem a  jeho interakcí s  prostředím a  nikoli pouze přírodou a ochranou životního prostředí. Na úvod věnujme pozornost rozsahu změny. Jsme v období, jež lze porovnat s rokem 1850, který byl mezníkem počátku poslední velké změny energie. Do té doby 85 % světových primárních zdrojů energie (PZE) pocházelo z biomasy. Dnes asi 85 % pochází z fosilních zdrojů. Koncem 19. století, kdy spotřeba fosilních zdrojů vyrovnala spotřebu biomasy, každý z těchto zdrojů poskytoval asi 0,7 TW. Dnes, kdybychom chtěli nahradit jen polovi1) Václav Smil, 21st Century Energy; Some Sobering Thoughts, OECD Observer No. 258/59, Dec. 2006

38

h

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Přejdeme na nové zdroje energie? Jsou navrhovány grandiózní plány na instalace lesů gigantických větrných elektráren, přeměnu úrody a slámy na kapalná paliva (etanol a bionaftu), na využití slunečního záření na polích fotovoltaických panelů a podobně. Tak, jako u většiny inovací existuje velké vzrušení a velká očekávání, je tomu i u obnovitelných zdrojů energie. nu všech fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie, museli bychom nahradit toky uhlí a uhlovodíků v hodnotě 6 TW. To je ohromná změna. Dnes neexistuje žádný okamžitě dostupný nefosilní zdroj energie, který by byl dostatečně velký, aby mohl být využit v uvedeném rozsahu. Je pravdou, že sluneční záření je o několik řádů větší než veškerá myslitelná poptávka po energiích (viz obrázek 1), ale doposud jeho praktická konverze na elektřinu (s využitím fotovoltaiky) nebo na teplo v  průmyslovém měřítku je naopak téměř zanedbatelná. Také ostatní obnovitelné zdroje energie (toky) nemohou pokrýt současnou světovou potřebu PZE, ani kdyby současné technologie byly naplno využity bez ohledu na ekonomiku. Dokonce i  příspěvek jaderné energetiky je omezen omezenými zdroji štěpných materiálů.

Obrázek 1: Energetický potenciál obnovitelných zdrojů energie v porovnání s globální spotřebou fosilních paliv  Zdroj. V. Smil

Množství energie, obsažené v  jednotce paliva nebo hustota energie je druhým významným faktorem. Při dvou posledních energetických přechodech – tj. z biomasy na uhlí a z uhlí na uhlovodíky – byla paliva s menší hustotou energie nahrazena koncentrovanějšími druhy energie. Vzduchosuché zbytky po sklizni, např. sláma, obsahují pouze 12 – 15 MJ/kg energie, zatímco hustota energie kvalitního uhlí je dvojnásobná, tedy 25 – 30 MJ/ kg a u ropy je to kolem 42 MJ/kg. K dosažení stejného výsledku je tedy potřeba počítat asi se 3 kg fytomasy pro náhradu 1 kg fosilního paliva. V  případě náhrady benzinu etanolem je nutno počítat s 1,5 násobkem. Tyto skutečnosti by měly být brány v úvahu, pokud se týká

nákladů, provozu a potřebné infrastruktury. Hustota výkonu výroby energie je třetím faktorem. Hustota výkonu odpovídá velikosti získané energie na jednotku plochy zemského povrchu a vyjadřuje se obvykle ve wattech na čtvereční metr (W/m2). Díky dlouhému časovému období svého vzniku jsou zásoby fosilních paliv zvláště koncentrovaným zdrojem vysoce kvalitní energie a běžně jsou k dispozici s hustotami výkonu 100 – 1000 W/m2 uhelných ložisek nebo ložisek uhlovodíků a tudíž jsou třeba jen velmi malé plochy k  zajištění dodávek ohromných toků energií. V protikladu stojí výroba energie z biomasy, kde je hustota výkonu silně pod 1 W/m2, přičemž hodnoty této hustoty pro vodu a vítr jsou běžně pod 10 W/m2. Pouze elektřina z  fotovoltaických článků, technologie, která dosud není připravena k hromadnému využití, může dát více jak 20 W/m2 špičkového výkonu. Řetězec, dodávající v  současné civilizaci energii, založenou na fosilních palivech, vyrábí elektřinu a teplo s hustotou výkonu, která je o řád až tři řády vyšší, než běžné užití energií v  budovách, továrnách apod. To v  podstatě umožňuje koncentrovanou výrobu pro distribuované využití. Jinými slovy, přechod na obnovitelné zdroje výrazně zvýší potřebu půdy/plochy pro výrobu energie a bude klást značně větší nároky na přenosové a  distribuční soustavy. Daleko největší požadavky na plochu v  takovéto „solární společnosti“ by vznikly, jestliže by se měla nahradit veškerá motorová paliva na bázi ropy palivy, vyráběnými na bázi fytomasy. Výroba biolihu z obilí vykazuje hustotu výkonu 0,22 W/m2, což znamená, že např. v USA by bylo potřeba pro náhradu veškerého motorového paliva více jak dvojnásobek celkové dostupné orné půdy země! Diskontinuita dodávek energie je čtvrtým faktorem hodnocení reálnosti. Moderní společnost závisí na nepřerušovaných tocích energií. Rostoucí poptávka po palivech a  energiích fluktuuje v  denní době a  sezónně, ale základní zatížení, které sice stále stoupá, je poměrně stabilní. Požadavek na stabilitu dodávek splňují právě paliva s  vysokou hustotou energie, která jsou i  snadno skladovatelná a  zdroje, využívající tato paliva

M a g a z í n

jsou více schopné reagovat na okamžité zvýšení poptávky po energii.V protikladu vítr představuje silně nespolehlivý zdroj a  navíc, i  velmi nepředvídatelný. Časová dostupnost poměrně velkých instalovaných kapacit ve větru (Dánsko, Německo, Španělsko) se pohybuje od 20 do 25  % v  nejlepších případech, tudíž, větrné zdroje jsou nečinné 270 – 290 dnů v roce! Bohužel, dosud chybí prostředky, jak ukládat/akumulovat větrnou nebo solární energii ve velkém měřítku. Geografické rozložení je pátým faktorem, vedoucím ke střízlivému hodnocení možností. Hodně dělá nerovnoměrné rozložení ložisek ropy a  zemního plynu, avšak toky obnovitelných energií jsou často ještě horším faktorem: oblačnost v rovníkové oblasti zhoršuje potenciál fotovoltaiky, celá kontinentální pásma jsou bez výrazného větru, místa, vhodná pro využití geotermální energie jsou velmi vzácná stejně, jako lokality pro využití mořských proudů a přílivu a odlivu. Některé hustě obydlené oblasti ve skutečnosti nemají žádný možný zdroj obnovitelné energie a  naopak, oblasti s vhodným slunečním osvitem anebo větrnými podmínkami jsou velmi vzdálené od míst s  velkou spotřebou, takže jejich využití by si vyžádalo zcela nové mega-infrastruktury. Tyto základní fyzické faktory by se měly brát v  úvahu velmi kriticky při posuzování návrhů dalších kroků v EU směrem k nízkouhlíkové budoucnosti a  potlačování klimatických změn. Zanedbání kteréhokoliv z nich vede k současné schizofrenní situaci, kdy byly na jaře vyhlášeny velké cíle, aniž byla kriticky zhodnocena jejich dosažitelnost především věcně, ale také v čase.

Východiska v EU a stanovené cíle Je nepochybné, že obnovitelné zdroje energie představují důležitou součást energe-

Obrázek 2: Energetický mix EU 27 v roce 2004 

Obrázek 3: Vývoj podílů obnovitelných zdrojů podle sektorů 

Zdroj: European Commission DG TREN

Obrázek 4: Vývoj příspěvků obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, dopravě a vytápění v letech 1990 až 2004  Zdroj: European Commission DG TREN

tického mixu jak globálně, tak v  EU. V  současné EU 27 byly v roce 2004 podíly jednotlivých obnovitelných zdrojů následující: n 66,2% biomasa (odpady) n 23,7% voda

Zdroj: European Commission DG TREN, Eurostat

n 4,7% vítr n 4,7% geotermální n 0,6% solární Podíly jednotlivých primárních energetických zdrojů jsou uvedeny na obrázku 2. Snaha po využití obnovitelných zdrojů není nikterak nová a  nutno konstatovat, že některé obnovitelné zdroje se využívají již po staletí, zvláště pak vodní energie a v menší míře energie větrná a samozřejmě, v předindustriálním období i energie z biomasy. EU si již v roce 1997 stanovila, že podíl OZE vzroste do roku 2010 na 12 % z výchozího stavu 6 %. Bohužel, ani růst výroby energie z OZE téměř nestačil růstu spotřeby (a tudíž výroby) energie, takže při zajímavém nárůstu absolutních hodnot využití OZE došlo ke zvýšení podílu jen o  1  % a  je patrné, že cíle v  roce 2010 nebude v  žádném případě dosaženo. O  to více vystupuje na povrch ošidnost podobných politických deklarací a  evidentně to pro politické orgány EU nebylo dostatečným varováním, protože v  dubnu letošního roku byl vyhlášen cíl ještě smělejší – vyrobit 20 % z obnovitelných zdrojů a to závazně.

39

e

k

o

l

o

g

i

e

Vedle tohoto cíle byl stanoven dílčí cíl: ve spotřebě motorových paliv dosáhnout podílu 10 % biopaliv (i když ani současný cíl uplatnění biopaliv není zdaleka naplňován). Navíc – právě v  této oblasti se začaly ozývat hlasy i  ze strany nevládních organizací, které pokládají také tento dílčí cíl za nerealistický, především z důvodů nutnosti dovozu velkého podílu biopaliv z rozvojových zemí, ohrožování tamního životního prostředí, ohrožování potravních řetězců apod. Vývoj podílů OZE v hlavních oblastech využití je znázorněn na obrázku 3 a obrázek 4 zobrazuje vývoj příspěvku OZE ve výrobě elektřiny, dopravě a ve vytápění od roku 1990 do roku 2004 milionech tun olejového ekvivalentu (MtOE). V současnosti pracuje Komise EU na plné obrátky, aby politickou ideu, kterou vypustila na jaře, zhmotnila do reálných představ o  zajištění těchto velmi ambiciózních cílů. Má se za to, že v druhé polovině ledna budou zveřejněny zásadní dokumenty o tom, jakými prostředky má být stanovených cílů dosaženo. Jedná se o to, jakým způsobem dojde ke sdílení břemene mezi členskými státy a jaké budou hlavní nástroje uplatnění politiky OZE v  EU jako celku a  v  jednotlivých členských zemích, které se velmi liší svými přírodními podmínkami a  které budou jen velmi obtížně nalézat cesty k řešení. Je ovšem zarážející, že k řešení nejsou přizváni ve větší míře experti jednotlivých členských zemí a Komise využívá především vlastní expertízu a najaté konzultanty.

h

Na první pohled je patrné, že pro rostoucí uplatněni OZE bude potřeba vytvořit motivující prostředí a vyřešit společný rámec nejméně v následujících problémových oblastech: n technické a environmentální aspekty, n vlivy na potravinový řetězec, n systémy podpory zavádění OZE s omezením možných vážných rizik, n možnosti vstupu nových aktérů na trh. Postup Komise EU však vzbuzuje obavy, že důraz bude kladen na administrativní hlediska a pro „sdílení břemene“ budou voleny nástroje, které mají k rovnému konkurenčnímu prostředí hodně daleko.

40

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

Obrázek 6: Potenciál biomasy v EU 25 dle zdrojů původu (MtOE/rok)

Obrázek 7: Projekce růstu obnovitelných zdrojů na vytápění a chlazení do roku 2020 Zdroj: European Commission, Renewables Roadmap

[ ] Je zcela mimo diskusi, že uplatnění obnovitelných zdrojů je žádoucí, ovšem přístup, jaký se volí, vyvolává spíše obavy, než aby byl motivující a podporoval iniciativní postoje a řešení.

o

Biomasa

Biomasa nepochybně je a  zůstane nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie. Pro Komisi EU to je „svatý grál“, poněvadž kombinuje naději na záchranu planety a naděje na nová pracovní místa. Ti, kdo využívají obnovitelné zdroje materiálově, však vyslovují velké obavy, poněvadž u nich může tlak na uplatnění biomasy pro výrobu energie vyvolat problémy se zásobováním základní surovinou. Jedná se především o dřevozpracující průmysl. Biomasa zahrnuje i  současné a  budoucí zdroje biopaliv, což také vyvolává smíšené pocity u mnoha zainteresovaných i laiků, poněvadž potřeby ploch pro její pěstování mohou narušit dokonce i zásobování potravinami a již dnes jsme svědky, že některé investice např. na výrobu biolihu zatím vůbec nebyly uvedeny do provozu v důsledku vysoké poptávky po obilí a pronikavého růstu cen těchto komodit. Přesto má biomasa svůj nezanedbatelný potenciál a  záleží na zvolených nástrojích, jak tento potenciál bude možno využít. Při hodnocení efektivity využití biopaliv nutno hodnotit dvě oblasti: čisté snížení emisí uhlíku z fosilních paliv (eliminované emise) a vliv alternativních strategií využití půdy pro „ukládání“ uhlíku v biosféře.

Poněvadž půda je omezeným zdrojem, vhodnou základnou je funkce plochy, Mega gramy C/ha za rok (Mg C/ha). Pro srovnání strategií se používá časové období 30 let, poněvadž to bude s  velkou pravděpodobností i časové období, po které potrvá vývoj a  zavedení technologií bezuhlíkových paliv. Propočty eliminovaných emisí se široce liší v závislosti na sklizni, typu biopaliva a použité technologii konverze; některé příklady jsou uvedeny na obrázku 5. V  těchto analýzách nebylo kalkulováno s  emisemi, plynoucími ze změny užití půdy na energetické plodiny. Ve všech případech zalesnění ekvivalentní plochy půdy by pohltilo z atmosféry za 30 let 2 až 9x více uhlíku než činí eliminované emise s využitím biopaliv. Vezme-li se tato příležitost v úvahu, emisní cena biopaliv převyšuje emisní cenu fosilních paliv! V roce 2005 byl zpracován Akční plán biomasy, na který mají navázat akční plány jednotlivých členských zemí. Akční plán EU počítá s využitím biomasy ve výši 150 mil t. olejového ekvivalentu (MtOE) v roce 2010 a plán také počítá s dosažením následujících efektů: n snížení emisí CO2 o 209 mil. t, n 250 000 až 300 000 nových pracovních míst,

M a g a z í n

n tlak na ceny ropy a snížení dovozů, n EU na špičce nových technologií. Ovšem, ani velcí optimisté nevěří v  reálnost uvedených efektů, zvláště ne proto, že ve srovnání s  jinými vyspělými zeměmi a  regiony se na vědu a výzkum vynakládají zoufale malé prostředky. Navíc, pouze některá biomasa je ta správná a  velmi kontroverzní je pohled zelených na biomasu z  komunálního odpadu. Dále, nevhodně stanovená podpora způsobuje odliv základní suroviny pro dřevozpracující průmysl a toto má např. pro ČR zvláště výrazný negativní efekt v příhraničních oblastech. Do souvislosti se dává i  pokles biodiverzity, k němuž patrně dojde zvláště na velkých plochách pěstovaných energetických monokultur. Jelikož využití zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin přesáhlo stanovené 2 miliony hektarů, dotace pro tento účel se omezily. Velmi zajímavá je studie Evropské environmentální agentury – zpráva č. 7/2006 „Kolik bioenergie může Evropa vyrobit bez poškození životního prostředí?“. Tato zpráva uvádí, že potenciál v  roce 2010 je dokonce 190 MtOE a v roce 2030 je to až 295 MtOE. Obrázek 6 ukazuje tento potenciál společně s jednotlivými zdroji (zemědělství, lesnictví a odpady). Za povšimnutí stojí právě podíl odpadů!

zušlechťovací procesy. Z biomasy je v některých případech přímá cesta k bioplynu, který představuje významný přínos k  „zahuštění“ energie z  biomasy. Velký prostor je v  energetickém využití domovních odpadů, dále ve využití čistírenských kalů i  případně pro výrobu bioplynu apod. Veškerý výzkum by měl být posuzován z  hlediska analýzy životního cyklu a  uplatnění biomasy musí dávat rozumný ekonomický smysl jak pro pěstitele a další zdroje, tak pro výrobce energie. Historický a  očekávaný vývoj využití obnovitelných zdrojů, zvláště biomasy do roku 2020 pro vytápění a chlazení znázorňuje obrázek 7

Vodní energie Vodní energie představuje druhý největší současný obnovitelný zdroj energie, zdá se však, že ani v  EU, ani v  ČR nemá příliš velký potenciál rozvoje. Přesto si zaslouží pozornost, poněvadž může poskytovat značnou stabilitu elektrizační soustavě. V kontinentálních zemích EU je tento potenciál dnes realizovatelný spíše v  malých vodních zdrojích a  to velmi diferencovaně, podle jejich přírodních podmínek. V  EU 27 je v  současnosti 17  200 malých vodních elektráren. Technologie jsou převážně klasické a celkem dostupné, zeměpisnou nerovnoměr-

nost vodních zdrojů dokazuje i skutečnost, že 85 % vodní energie se vyrábí jen v 6 zemích EU (nainstalováno celkem 11  600 MW). V tomto směru ČR nebyla obdařena velkým potenciálem. Vedle přírodních podmínek je brzdicím faktorem i postoj veřejnosti a problémy s  povolováním vodních elektráren, odkazující na omezování biodiverzity a  vliv na vznik skleníkových plynů – metanu při anaerobních dekompozičních procesech organické hmoty pod vodní hladinou. Přesto zvláště malé vodní zdroje rostou v EU tempem cca 3,8 % ročně, zejména v posledních letech. Další potenciál lze hledat v  oceánských proudech, přílivových jevech a zvláště zajímavé jsou přečerpávací vodní elektrárny, jako akumulátor vyrobené elektrické energie.

Větrná energie Tato energie patří spíše k  problémovým, přesto však nejrychleji rostoucím OZE v mnoha zemích, hlavními protagonisty jsou Německo, Dánsko, Španělsko a  Portugalsko. Opět je to dáno do značné míry přírodními podmínkami ale také masivní podporou výstavby větrných farem. Technický rozvoj je prakticky na vrcholu a roste hlavně počet velkých zdrojů s instalovaným výkonem přes

Obrázek 5: Kumulativně eliminované emise na hektar za 30 let pro řadu biopaliv ve srovnání s uhlíkem, pohlceným za 30 let změnou zemědělské půdy na les a ztráta uhlíku do atmosféry konverzí lesa na ornou půdu. Chybové úsečky indikují rozsahy hodnot, které byly publikovány v literatuře. 2)

Logický vývoj musí vést k  využití celých rostlin a  to vývojem nových „biorafinérií“, umožňujících konverzi celulózových materiálů na kapalná biopaliva – paliva 2. generace. Samozřejmě, i  biomasa pro přímé spalování bude v  mnoha případech vyžadovat 2) Renton Righelato* and Dominick V. Spracklen: Carbon Mitigation by Biofuels or by Saving and Restoring Forests? SCIENCE, VOL 317, 17 AUGUST 2007 p. 902

41

e

k

o

l

o

g

i

e

h

o

s

p

o

d

á

r

Obrázek 8: Projekce růstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2020 Zdroj: European Commission, Renewables Roadmap

1 MW. Tyto zdroje se posouvají na moře do dostupných vzdáleností od pobřeží. Rozvojová pozice ČR je do značné míry omezená a hovoří se o rozumném stropu do 1 000 MW instalovaného výkonu. Větrná energie je dnes nejvážnějším destabilizujícím zdrojem v  elektrizačních soustavách a  velká porucha v  listopadu 2006 byla z  velké míry způsobena právě tímto elementem. Úvahy v  Německu o  zdvojnásobení kapacity instalovaného výkonu ve větrné energii evidentně nahánějí husí kůži energetikům celé EU. Kromě destabilizačního účinku jsou problematické i efekty na „estetické“ znečištění krajiny, hlukové znečištění, ohrožení zvláště velkých druhů ptáků a především nutnost držet záložní pohotovostní kapacity především v tepelných elektrárnách se všemi dopady na životní prostředí. Projekce EU ve výrobě elektřiny z  obnovitelných zdrojů jsou znázorněny na obrázku 7.

Ostatní zdroje Patří sem pro pořádek energie geotermální a solární, které jsou zatím v EU ale i u nás více méně okrajové. Jejich podíl je v  desetinách procenta a  investiční náklady na nové zdroje je staví prakticky mimo realitu. Tyto zdroje budou vyžadovat velký rozsah vědeckého výzkumu a  technického rozvoje, majíli dojít praktického ekonomického uplatnění. Potenciál rozvoje je rovněž silně odlišný podle přírodních podmínek. Geotermální energie zahrnuje jak tepelná čerpadla pro distribuované použití k  lokálnímu vytápění, tak relativně velké zdroje, čerpající teplo ze zemské kůry pomocí vrtů ve větších hloubkách, až 6 km. Solární energie zahrnuje jak výrobu tepla (solární panely – poměrně dostupné za rozumných podmínek), tak fotovoltaické články. Je dobré si v této souvislosti uvědomit, že slunce vlastně „pohání“ všechny druhy obnovitelných zdrojů energie a  cestou k  využití solární energie nemusí být nutně jen fotovoltaika. Zatím však nic nenasvědču-

42

je tomu, že bychom uměli tento zdroj dostatečně koncentrovat a  efektivně distribuovat ve formě elektřiny.

Očekávaný vývoj nástrojů politiky OZE v EU Cíle jsou ohromné, potenciál rovněž existuje, ale jak s  tím naložit? Do současnosti (polovina listopadu 2007) koluje spíše mnoho dohadů a ještě více nejistot, i na straně autorů myšlenky v Komisi EU. Jednou z kardinálních nejistot je úvaha, do jaké míry centralizovat, kde ponechat iniciativu členským zemím. Zde panují nejčernější obavy, že Komise bude navrhovat cestu centralizace, ne nepodobné našemu historickému státnímu dirigizmu. 20. listopadu 2007 Komise zveřejní Strategický energetický technologický plán, který má nastínit technologie, které budou rozvíjeny k dosažení smělých cílů a na 23. ledna 2008 bylo odloženo zveřejnění návrhů směrnic a dalších právních úprav pro oblast obnovitelných zdrojů, obchodování s  emisními povolenkami skleníkových plynů a  zachycování a  ukládání uhlíku (CCS) z  fosilních zdrojů. V souvislosti s OZE se především diskutuje o tom, jaké nástroje podpory a implementace budou zvoleny a  jak bude „sdíleno břemeno“ mezi jednotlivými členskými zeměmi, které z podstaty věci mají velmi rozdílné přírodní podmínky. V  této chvíli není ani jasné, jaký právní základ tyto úpravy budou mít, zda se pů-

n

o

s

t

jde přes environmentální problematiku, kde je pro přijetí třeba kvalifikovaná většina, nebo přes problematiku energetickou, kde nesouhlas byť jednoho členského státu vetuje předložené návrhy. Postup Komise dnes rozhodně nebudí důvěru, avšak tato důvěra je klíčovým předpokladem úspěchu, poněvadž cesta ke snižování emisí skleníkových plynů včetně růstu využití OZE nebude ani snadná, ani krátká, ani levná a občané musí být informováni o tom, co se od nich vlastně očekává. V souvislosti s tím vyvstává celkem kardinální otázka, co je důležitější: závazek snížit emise skleníkových plynů o  20, potažmo o 30 % nebo závazek 20 % OZE? A dále, do jaké míry bude oněch závazných 20  % OZE skutečně závazných? Nutno konstatovat, že příliš mnoho „závaznosti“ na různých stranách podkopává iniciativu. Snížení emisí skleníkových plynů by mělo být řídicím elementem. Sdílení břemena, zdá se, bude velmi necitlivé: všem se má dát zvýšení OZE o  13  % (současný rozdíl proti dnešku a cílovému stavu, k tomu přidání nebo ubrání několika málo procent dle jeho podmínek) a nemáte-li přírodní podmínky, nakupte si zelené certifikáty od svých šťastnějších sousedů. Bude se tedy jednat o další tzv. tržní nástroj k EU ETS? Asi ano a dokonce ještě mnohem složitější a tudíž méně vymáhatelný a  ve své podstatě nakonec neúčinný. Úvahy jsou dokonce o  sektorových cílech v obnovitelných zdrojích. Dále se řeší, jak bude zajištěn přístup nových hráčů na trh. Některé země jsou smělé – Německo prohlašuje, že vyrobí až 27  % energie z  OZE (dnes mají 4,83  %). Ostatní členské státy jsou mnohem opatrnější a čekají, jakou „flexibilitu“ Komise nabídne. Další otázkou je, zda budou metody podpory harmonizovány nebo jich bude 27 jako členských zemí. Ve hře jsou poptávková schémata, výkupní tarify, zelené certifikáty, daně a  finanční motivace, investiční pobídky. Bohužel, příliš se o tom nediskutuje s reálnými aktéry a to ani o tom, co vlastně podpoří veřejnost. A na to vše má Komise EU dnes méně než 3 měsíce. Stále zůstává více otázek, něž je dáno odpovědí, a analýza základních faktorů, zdá se, nebyla provedena vůbec.

Biomasa v ČR

2010

2020

Obrázek 9: Potenciál biomasy v ČR dle zdrojů původu (MtOE/rok)

2030

M a g a z í n

Vlivy na Českou republiku

tabu spalování domovních odpadů musí zmizet. Potenciál ČR je zobrazen na obrázku 9.

Náš potenciál v OZE není závratný, v roce 2005 činil podíl OZE 4,38 % celkové domácí spotřeby, v  roce 2006 vzrostl (díky vyšší výrobě na velkých vodních elektrárnách) na 4,9 %. V rozvoji do roku 2020 není moc velký prostor ani ve vodě, ani ve větru, ani v solární nebo geotermální energii. Proto musíme zapojit zdravý selský (a lesnický) rozum. Pro postup v ČR (v rámci podmínek v EU) nutno dobře zvolit realistická kritéria:

Závěr

Cíl EU dosáhnout podílu OZE ve výši 20 % do roku 2020 zvláště jako závazný provází velké nejistoty, dokonce je označován za šílenost. Bohužel, politickému rozhodnutí nepředcházela důkladná analýza. Chce-li Komise EU a Rada EU zachovat důvěryhodnost, měli bychom se vrátit k závaznosti pouze snížení emisí skleníkových plynů, pakliže má být závaznost takových cílů vůbec! S tím spolehlivost dodávek energie, přece máme své dlouholeté zkušenosti. n Plno závazných cílů a  někdy i  protikladn fyzické faktory, uvedené v úvodu, ných, podkopává iniciativu k  jejich plněn časové využití (časová efektivita) zdrojů, ní. OZE nutno přijímat racionálně, nikoli n nákladová efektivita. jako všelék, ale jako příležitost. Jejich uplatHlavním rozvojovým směrem může být nění v maximální možné míře bude vyžadoprakticky pouze biomasa. Podpora uplatnění vat velké úsilí a podnikatelskou aktivitu. Konbiomasy jako OZE ovšem nesmí ohrozit dřevo, centrace na tento cíl zatím spíš ohrožuje např. resp. obilniny, jako základní surovinu a potra- cíl snižování energetické náročnosti. Biomasa vinu – příklady našich německy mluvících si vyžádá výzkum a  vývoj „druhé“ generace, sousedů jsou snad dostatečně varující. Podle současná řešení jsou jen krátkodobá a finančtoho by měla být nastavena i naše volba nástro- ně zbytečně náročná. Analýza životního cykjů podpory OZE. Kde biomasu hledat? Dobré lu a pěti rozhodovacích faktorů z úvodu musí bude vyjít z definice a využít zahraniční zku- napovědět o vhodnosti řešení víc, než ideoloIIR C0760 inzera?t 210x148:- 29.11.2007 13:53 Stránka 1 šenosti a  všechny racionální možnosti. Chce- gické předsudky. Pro efektivní řešení je lepší me-li skutečně v uplatnění OZE postoupit dále, subsidiarita za korektních podmínek.

Odborná konference IIR

Cesta k  omezení fosilních paliv nebude jednoduchá, krátkodobá ani levná. Významným přínosem musí být trvalý růst energetické účinnosti jak výroby, tak spotřeby a nasazení OZE tak, aby přispívaly k  vyváženému hospodářskému a sociálnímu rozvoji globálně, ale v EU zvlášť. Snaha o rychlá a snadná řešení je jednoznačně předurčena ke krachu.

O autorovi Ing. Josef Zbořil působil v letech 1990 – 1997 jako generální ředitel Jihočeských papíren a.s., Větřní a od roku 1993 do roku 1997 byl prezidentem Svazu průmyslu papíru a celulózy (SPPaC). V současné době pracuje jako poradce v oborech papírenský průmysl, životní prostředí a management. Je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a viceprezidentem SPPaC, členem environmentálních výborů BIAC v Paříži a Konfederace evropského papírenského průmyslu (CEPI) v Bruselu, členem Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu ve skupině I (zaměstnavatelé). Zajímá se o otázky energií, dopravy a životního prostředí a dopady na průmyslovou změnu. Kontakt na autora: [email protected]

19. – 20. února 2008, Corinthia Panorama Hotel, Praha

Využití alternativních paliv v dopravě Jak se obejít bez ropy

Speciální den

21. února 2008

Compressed Natural Gas – Jak plně využít jeho potenciál?

Klíčoví řečníci: RNDr. Martin Bursík

Ing. Václav Holovčák,

místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR, Praha

Bonett Bohemia a.s., Praha

Ing. Lubomír Kolman, RWE Transgas a.s., Praha

Ing. Jiří Valníček,

Dopravní podnik města Brna a.s., Brno

Ing. Martin Procházka

Setuza a.s., Ústí nad Labem

Mediální partneři:

Ing. Miroslav Bažata

Ing. Svatava Kantorová-Fibichová

RNDr. Jana Příhodová

Ing. Milan Fořt

Ing. Bohumila Kotenová

Ing. Oldřich Reinbergr

Ing. Jiří Horák

Ing. Václav Loula

Cukrovary a lihovary TTD a.s., Dobrovice

Jan Horčík

Ing. Vítězslav Píša

Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Brno

Know how to achieve

Ing. Petr Jevič, CSc.

Ing. Miloš Podrazil

Ing. Jan Veleba

Institute for International Research

Agropodnik a.s., Jihlava

Comett Plus s.r.o., Tábor Zemědělský týdeník, Praha www.hybrid.cz, Stará Boleslav Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha

MPO ČR, Praha

Generální ředitelství cel, Praha Benzina s.r.o., Praha MF ČR, Praha

Česká obchodní inspekce, Praha

Ing. Petr Smékal, Ph.D.

Agrární komora České republiky, Praha

Pořádá:

IIR

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, Praha

10% sleva pro čtenáře magazínu PRO Energy Při registraci uveďte následující mailcode: 10%C0760

43 přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

e

k

o

l

o

g

i

e

HOS P OD á r n o s t

Flexibilní mechanismy Kjótského protokolu

Obchodování s emisemi dnes představuje jeden z významných nástrojů, který má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů. Mediálně velice diskutovaný je evropský systém obchodování s povolenkami (EU ETS), který byl spuštěn v roce 2005. Zapomíná se však často na to, že první mezinárodní systém obchodování s emisemi skleníkových plynů byl ustanoven již Kjótským protokolem v roce 1997. Jedná se o systém tzv. flexibilních mechanismů Protokolu, které mají napomáhat plnění redukčních cílů nejen smluvním stranám Rámcové úmluvy a Kjótského protokolu, ale také podnikům zahrnutým v EU ETS.

Ing. Pavel Zámyslický, ředitel odboru změny klimatu, Ministerstvo životního prostředí ČR

možnost se do využití uvedených mechanismů aktivně zapojit. ČR má za cíl vůči Protokolu snížit emise skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990 o 8 %. Jak je vidět z obrázku 1, se splněním tohoto absolutního redukčního závazku nebude mít žádné potíže, neboť emise skleníkových plynů poklesly zejména vlivem ekonomické restrukturalizace v devadesátých letech přibližně o čtvrtinu. ČR se tím dostala do pozice, kdy může aktivně nabízet mezinárodní spolupráci prostřednictvím flexibilních mechanismů. Z hlediska ČR se vzhledem k přebytku vůči závazku předpokládá zapojení do mechanismu Joint Implementation (JI) a Emissions Trading (ET) z pozice hostitelské, resp. prodávající země.

Úvod Flexibilní mechanismy Kjótského protokolu vycházejí z  fyzikální a  chemické povahy skleníkových plynů, které mají dostatečně dlouhý časový horizont, po který setrvávají v nezměněné podobě v atmosféře, jsou v ní rovnoměrně rozptylovány, a tudíž nezáleží na tom, kde byly do atmosféry emitovány a kde ke snížení emisí ve skutečnosti dojde. Jelikož se náklady na snižování emisí v jednotlivých státech světa značně liší, je logická snaha, aby redukční opatření byla realizována tam, kde jsou jednotkové náklady na jednu tunu oxidu uhličitého nejnižší. Protokol konkrétně definuje následující tři mechanismy: n Mechanismus společné spolupráce – Joint Implementation (JI), článek 6 Protokolu, n Mechanismus čistého rozvoje – Clean Development Mechanism (CDM), článek 12 Protokolu, n (Mezinárodní) Emisní obchodování – Emissions Trading, článek 17 Protokolu.

Projekty společné implementace (JI) Projekty společné implementace využívají rozdílných nákladů na redukci emisí mezi státy Přílohy I Rámcové úmluvy o změně klimatu, tj. ekonomicky vyspělými státy. Cílem projektů je tvorba obchodovatelných jednotek emisních redukcí (jednotka odpovídá ekvivalentu jedné tuny CO2), které vzniknou

Česká republika je smluvní stranou Rámcové úmluvy i Kjótského protokolu a má tedy

250 000,00

tis. t CO2 ekv

200 000,00 150 000,00 100 000,00 50 000,00

CO2 CH4 plynů N2Ov ČR HFCs PFCs SF6 Obrázek 1: Vývoj vypuštěných emisí skleníkových v letech 1990 až 2005

44

05

04

20

03

20

02

20

01

20

00

20

99

20

98

19

97

19

96

19

95

19

94

19

93

19

92

19

91

19

19

19

90

0,00

kvantifikací a  nezávislým ověřením (verifikací) úspor emisí skleníkových plynů vzniklých realizací úsporného opatření (výstavba obnovitelných zdrojů energie (OZE), záměna paliva, vyšší energetická účinnost, odplynění skládek atd.). Projekty společné implementace realizované v  ČR umožňují zahraničnímu investorovi převod emisních redukcí dosažených na území ČR. Emisní redukce daného projektu se porovnávají s  vypočtenou (hypotetickou) emisní hladinou (baseline) a rozdíl se po validaci a verifikaci uznává jako základ pro přidělení jednotek emisních redukcí (ERUs, Emission Reduction Units). V  ČR bylo do současné doby zaregistrováno 96 projektů, které by teoreticky umožnily převod cca 1 mil. tun CO2 ekv. V  současné době již byla dokončena a  schválena dvě portfolia projektů, kde jako zahraniční investor vystupoval Prototype Carbon Fund (PCF), resp. Biomass Technology Group (BTG). Portfolia obsahují dohromady 31 projektů využívajících OZE (malé vodní elektrárny, biomasa jako zdroj pro centrální výrobu a dodávku tepla). Přibližně 40 % z celkového objemu schválených emisních redukcí představuje eliminace emisí oxidu dusného (N2O) z výroby kyseliny dusičné v závodě Lovochemie, a.s. Praktické zkušenosti nových členských států EU ukazují na poměrně značnou nejistotu dalšího  rozvoje mechanismu JI. Hlavní důvody tohoto stavu jsou zejména vstup do EU a implementace nové legislativy v oblasti životního prostředí, která prostor dalšího rozvoje značně zužuje. Nejvýznamnější omezení jsou spojena se spuštěním systému obchodování s  povolenkami (EU ETS), a  to tím, že většina národních emisí je tímto systémem pokryta (v případě ČR cca 60 %). EU ETS tak snižuje potenciál k realizaci projektů JI. Propojovací směrnice (Linking Directive) 2004/101/EC sice umožňuje, aby byl projekt realizován v zařízení, které je zařazeno v EU ETS, nicméně má-li projekt generovat jednotky ERU, musí se provozovatel vzdát stejného množství povolenek přidělených v  alokač-

M a g a z í n

2006

24% Itálie

1% Malajsie

13% Kanada 12% Indie 5% Lucembursko 12% Jiné státy

4% Španělsko

2% Egypt

4% USA 3% Japonsko

3% Brazílie 11% Další neznámé 70% Čína

36% Spojené království

Obrázek 2: Podíly CDM projektů v hostitelských (vlevo) a investorských zemích (vpravo) 

ním plánu (je zabráněno “double countingu”, tj. nelze jednu emisní redukci „prodat“ dvakrát – jednou jako povolenku, podruhé jako jednotku ERU). Jedná se o podmínku bránící administrativnímu zdvojení emisních redukcí, která však prakticky omezuje potenciál projektů JI. Další komplikací jsou projekty, které mají nepřímý vliv na systém obchodování přes elektrizační soustavu (například projekty OZE vyrábějící elektřinu dodávanou do sítě). Emisní úspory jsou v  rámci těchto projektů vypočteny hypoteticky ve výši úspory vzniklé náhradou fosilních zdrojů taktéž dodávajících elektřinu do společné sítě. Problém je v  tom, že tyto zdroje jsou pokryty systémem obchodování a  přijmeme-li předpoklad substituce, znamená to, že provozovatel fosilního zdroje ušetří povolenky (vyrobí méně elektřiny) a projekt OZE (JI) získá jednotky ERU, čímž bude emisní úspora v  systému započítána dvakrát. Tuto situaci řeší propojovací směrnice tak, že mají-li být vydány jednotky ERU pro projekty nepřímo propojené se systémem obchodování, musí být v  alokačním plánu vytvořena rezerva povolenek, která zůstane nerozdělena mezi zařízení. Z  té pak budou rušeny povolenky ve stejném množství, v jakém jsou vydávány jednotky ERU. Pro druhé obchodovací období (2008-2012) byla tato rezerva stanovena na cca 100 000 povolenek za rok a pokrývá všechny projekty, jež mají nepřímé propojení se systémem EU ETS a zároveň již byly schváleny ze strany MŽP, tj. obdržely Letter of Approval (LoA). K  projektům JI lze závěrem doplnit, že nabízí i možnost z pohledu českých investic v zahraničí. Zde existuje jistá obdoba s projekty CDM. Okruh zemí, kde jsou tyto investice do snižování emisí možné, tvoří množina států přílohy I Úmluvy (např. Rusko, Ukrajina, Bulharsko, ale také Slovensko, Německo, Velká Británie atd.)

Zdroj: Point Carbon

Mechanismus čistého rozvoje (CDM) Mechanismus čistého rozvoje je obdobou projektů společné implementace, kdy je investorskou stranou stát Přílohy I Rámcové úmluvy o změně klimatu a hostitelskou stranou rozvojový stát. Současně mají tyto projekty za úkol pomoci rozvojovým státům k  dosažení udržitelného rozvoje a  splnit tak jeden ze základních principů Úmluvy. Tyto projekty umožňují kontrolovat využití vynaložených finančních prostředků, neboť prostředky jsou uvolňovány na konkrétní projekty. CDM umožňuje investorům, kterými jsou státy, popř. soukromé subjekty, získat obchodovatelné jednotky certifikovaných emisních redukcí – CERs (Certifed Emission Reductions), které představují snížení emisí o  jednu tunu CO2 ekvivalentu. Jednotky CER lze stejně jako ERU využít místo emisních povolenek v  systému EU ETS. Zde je lákavá především cena, která je nižší než u  povolenek. Podle expertních odhadů budou projekty CDM v období 2008 – 2012 produkovat přibližně 90 – 140 mil. jednotek za rok. Z tohoto čísla bude většina redukcí realizována v Číně, Indii a  Brazílii, což jsou momentálně nejvýznamnější hostitelské země těchto projektů.

Situace před zahájením kjótského kontrolního období 1. ledna 2008 začne pětileté kontrolní období Kjótského protokolu, které je klíčové pro jednotlivé smluvní strany – státy z hlediska národních emisních inventur a plnění/ neplnění závazků z Kjóta. Jak již bylo uvedeno v  úvodu, situace ČR se jeví jako poměrně nadějná z  hlediska zapojení do mechanismů emisního obchodování (článek 17 Protokolu). Nevyužité právo (přebytek) ČR lze vyjádřit v objemu cca 120 - 150 mil. tun za kontrolní období Protokolu, tj. 2008 - 2012. Z toho přibližně 100 mil. může Česká republika prodat zemím, které zatím nenaplňují své závazky předepsané Protokolem. Jedná se především o  Japonsko, Kanadu a  některé země EU 15. Nevypuštěné emise se obchodují prostřednictvím jednotek přiděleného množství – AAU (Assigned Amount Unit). Česká republika však není jedinou zemí, která může jednotky AAU prodávat, např. Rusko a  Ukrajina disponují cca 20-ti násobkem jednotek AAU v porovnání s ČR, která však může v  tuto chvíli využít komparativní výhodu v  kapacitním a  administrativním

Nabídka [mil. tun CO2ekv]

Poptávka [mil. tun CO2ekv]

Ukrajina

1 500

Kanada

1 200

Rusko

1 350*

Japonsko

1 100

Rumunsko

390

EU 15

1 000

Česká republika

150

Bulharsko

170

Polsko

150

Estonsko

110

Slovensko

60

Litva CELKEM

50 3 960

3 300

*) velikost „ruského přebytku“ je stanovena konzervativně, může být i 3x vyšší (nelze v současnosti objektivně vyhodnotit)

Tabulka 2: Přehled zemí s přebytkem a nedostatkem AAU

45

e

k

o

l

o

g

i

e

zabezpečení, zkušenostech s  projekty Joint Implementation a především v plnění administrativních podmínek Kjótského protokolu. Tato výhoda však bude postupně ztrácet na významu, protože i ostatní země si uvědomují hodnotu jednotek AAU a  připravují se na jejich prodej. Jak vyplývá z uvedené tabulky, teoretická nabídka jednotek AAU převyšuje poptávku, nicméně definitivní stav je ovlivněn následujícími faktory: n Budoucnost Kjótského protokolu po roce 2012 – pokud by signatáři Kjótského protokolu přistoupili ke striktnějšímu omezování emisí skleníkových plynů, bude strategicky výhodné ponechat si část jednotek AAU na období po roce 2012. To může ovlivnit stranu nabídky a  tím zvýšit cenu jednotek AAU. n Přístup Kanady – Kanada je teoreticky největším kupcem jednotek AAU, nicméně není zatím jasné, jakým způsobem bude plnit závazky vůči Kjótskému protokolu. Z rozhodnutí současné kanadské vlády byla mezinárodní spolupráce v rámci flexibilních mechanismů pozastavena. To může zásadně ovlivnit stranu poptávky a způsobit přebytek a snížení ceny jednotek AAU. n Velikost ruské rezervy a  schopnost ji zobchodovat – V  Rusku dosud není provedena přesná inventarizace emisí; bude-li rozdíl mezi Kjótským závazkem a skutečnými emisemi větší, pak to ovlivní negativně cenu jednotek AAU. Na druhé straně Rusko je s přípravou mechanismů pro emisní obchodování v  relativním skluzu; pokud by se mu v  letech 2008, 2009 nepodařilo splnit podmínky dané Kjótským protokolem pro obchodování (zejména inventarizace emisí), sníží to zásadním způsobem nabídku a zvýší cenu jednotek AAU. n Hrubým odhadem lze konstatovat, že rozdíl mezi nabídkou a  poptávkou se podle situace v Kanadě a v Rusku může pohybovat od nedostatku 700 mil. tun (Kanada bude nakupovat jednotky AAU a  Rusko nenabídne žádné) až po přebytek 5 miliard tun (Kanada nebude nakupovat jednotky a Rusko nabídne velké množství AAU).

Obchodování s emisemi – zelené investiční schéma (Green Investment Scheme) Potenciální kupci jednotek AAU v  současné době deklarují zájem o  jejich koupi pouze za předpokladu, že budou jednotky propojeny s  projekty na snižování emisí skleníkových plynů (úspory energie, využití obnovitelných zdrojů, snižování emisí v průmyslových procesech atd.). Investoři naopak nemají zájem o nákup tzv. “hot air“, který by

46

HOS P OD á r n o s t

představoval nákup jednotek bez “ozelenění“ získaných prostředků. K propojení jednotek AAU s  konkrétními projekty je navrhován systém Green Investment Scheme (GIS). Smyslem systému GIS je propojení jednotek AAU, které jsou majetkem státu, s konkrétními projekty, u nichž dochází k redukci emisí, tzv. ozelenění - greening. Proces „ozelenění“ jednotek AAU v podstatě představuje přiřazení určitého množství jednotek AAU na uspořenou jednu tunu emisí skleníkových plynů. Greeningový poměr není Kjótským protokolem definován a  záleží na dohodě smluvních stran. Může být 1:1, tedy jedna jednotka AAU odpovídá snížení emisí skleníkových plynů o  1  tunu. Dá se předpokládat, že poměr jednotek AAU k dosaženým úsporám může být také vyšší, aby se zvýšila ekonomická efektivita tohoto druhu podpory. Požadavky na systém GIS lze shrnout jako následující: n musí zajistit transparentní napojení jednotek AAU na emisní úspory dosažené v konkrétních projektech, n musí být schopen zajistit administrativní a kontrolní činnosti související s vyhledáváním projektů a monitoringem jejich realizace, n musí být schopen zajistit toky finančních prostředků, n musí být dostatečně flexibilní pro různé požadavky ze strany investorů (typy projektů, platební podmínky, množství prodaných jednotek AAU), n musí být schopen ocenit projektová rizika, n musí být schopen garantovat jak dosažení emisních redukcí, tak dodání samotných jednotek AAU, n obecně se preferuje, aby prostředky získané výnosem byly účelově vázány na zpětné investice do projektů, u kterých se dosahuje redukce emisí.

Příprava GIS v ČR První diskuse o  GIS začaly na MŽP již zhruba před dvěma lety. Od té doby se podařilo nastartovat jednání jak v  ČR, tak i  na mezinárodní úrovni, kde je připraveno několik Rámcových bilaterálních smluv mezi ČR a státy, které mají zájem o spolupráci na bázi flexibilních mechanismů a  emisního obchodování. V letošním roce se práce dostaly již tak daleko, že se začalo pracovat na konkrétním národním konceptu GIS, jehož hlavní rysy byly navrženy v podkladovém materiálu, o němž v uplynulých týdnech jednala vláda, která na svém zasedání dne 14. listopadu 2007 schválila tento koncepční materiál k přípravě GIS v České republice. Na implementaci a  spuštění systému by se mělo podílet především Ministerstvo životního prostředí a  Ministerstvo průmyslu a  obchodu společně s dalšími zainteresovanými resorty. Musí

také dojít k  vytvoření specifického “uhlíkového“ účtu ČR, jenž by mohl získat z  prodeje jednotek AAU odhadem 5 – 8 mld. Kč v  období 2008 – 2012. V  současné době je nutné nejen intenzivně vyjednávat s potenciálními mezinárodními investory, ale také připravovat domácí systém pro investiční programy s konkrétními projekty. Stát zde musí hledat takové aktivity, aby připravil dostatečný počet projektů, resp. odpovídajících emisních redukcí. Zároveň však musí respektovat systém stávajících podpor environmentálních projektů (národní a evropské dotační programy, systém výkupních cen elektřiny pro OZE atd.). Důležité je i administrativní nastavení celého systému – hodnocení a výběr projektů, validace, verifikace a  monitoring vzniklých emisních úspor, příprava vzorových smluvních dokumentů vč. řešení garancí, profinancování a  harmonogramu projektů. Vláda ČR rozhodla, že GIS bude připraven a spuštěn pilotní transakcí v roce 2008. Do té doby se bude zbývajícími úkoly intenzivně zabývat meziresortní pracovní skupina složená z expertů zainteresovaných ministerstev a resortních organizací. Literatura [1] K oncepce prodeje kreditů v mezinárodním emisním obchodování tzv. “Green Investment Scheme” (GIS) v České republice, podkladový materiál MŽP a MPO 2007 [2] Carbon 2007 – www.pointcarbon.cz

O autorovi Ing. Pavel Zámyslický vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor ekonomika a řízení energetiky. Od roku 2005 pracuje na ministerstvu životního prostředí, kde v současné době zastává funkci ředitele odboru změny klimatu. Kontakt na autora: [email protected]

3. roãník odborné konference

www.bids.cz M a g a z í n

duben 2007, hotel Novotel, Katefiinská 38, Praha 2

Aktuální informace sledujte na: www.bids.cz

HLEDÁME A PROPAGUJEME

ENERGETICKY ÚSPORNÉ PROJEKTY VÝZNAMNĚ PŘISPÍVAJÍCÍ KE ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

B.I.D. services s.r.o. Milíãova 20, 130 00 Praha 3, âeská republika INZ_EP_210x148 27.11.2007 10:06 Str. 1 Tel.: +420 222 781 017, Fax: +420 222 780 147, e-mail: [email protected], www.bids.cz

Vážená paní / Vážený pane, jménem společnosti ABF a.s., která je společně s Asociací Energetických managerů vyhlašovatelem 6.ročníku celostátní soutěže Energetický projekt 2007, bych Vás ráda informovala o možnosti účasti na této soutěži. Soutěž se koná pod záštitou ministra průmyslu a obchodu a předsedy energetického regulačního úřadu. Generálním sponzorem je společnost: SKUPINA ČEZ,

partnery soutěže: PRE a ENVIROS

VYPISUJE 6. ROČNÍK CELOSTÁTNÍ SOUTĚŽE ENERGETICKÝ PROJEKT ROKU 2007

Cílem Energetického projektu 2007 je podpora energetické efektivnosti u konečného spotřebitele a využití OZE. Soutěž je rozdělena do dvou kategorií: �

�

A A.1. A.2.

Nízkoenergetické stavby pro bydlení a veřejný sektor Projekty Realizace

B B.1. B.2.

Snížení energetické náročnosti v průmyslu Projekty Realizace

Uzávěrka všech písemných i elektronických přihlášek je 8. 2. 2008 Veškeré podrobné informace o soutěži a podmínkách účasti včetně přihlášky naleznete na internetových stránkách www.abf.cz/ep. V případě jakýchkoli dotazů se prosím obracejte na sekretariát konference: [email protected], nebo volejte na tel.: 225 291 209

Přihláška do soutěže Název firmy, přihlašovatele __________________________________________________________________ Adresa _____________________________________________________________________________________ IČ ___________________ DIČ ______________________ Kontaktní osoba ____________________________ Telefon _________________ e-mail _____________________________________________________________

POD ZÁŠTITOU MINISTRA PRŮMYSLU A OBCHODU, A PŘEDSEDY ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU SOUTĚŽ ORGANIZUJE SPOLEČNOST ABF VE SPOLUPRÁCI S ASOCIACÍ ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ

Název projektu ______________________________________________________________________________

47

Soutěžní kategorie __________________________________________________________________________ V _______________________ dne ___________________ podpis _____________________________________

e

k

o

l

o

g

i

e

h

Flexibilné mechanizmy Kjótského protokolu, validácia CDM/JI projektov

o

s

p

o

d

á

r

n

o

s

t

V období, keď sa cena ropy približuje k ďalšej psychologickej hranici 100 USD za barel a keď sa intenzita prírodných katastrof z roku na rok znásobuje, je viac než logické, že sa pozornosť svetového spoločenstva, vlád a investorov, ale aj verejnosti upriamuje na jedinú myšlienku – myšlienku aplikácie princípov rozvoja trvalého udržania, využívania obnoviteľných a alternatívnych zdrojov energie a zvýšenia energetickej účinnosti v príslušných sektoroch hospodárstva.

19 November 2007

Slide 2

Mgr. Mario Vöröš, senior expert, DET NORSKE VERITAS

Úvod Drvivá väčšina uznávaných vedcov a správ podliehajúcich kritickej recenzii potvrdzuje, že zmena klímy je vážnou a  rastúcou hrozbou. Žiadna krajina, bez ohľadu na svoje bohatstvo, nebude imúnna voči extrémnym výkyvom počasia a zvyšovaniu hladiny oceánov, ku ktorým podľa predpovedí vedcov príde, pokiaľ budeme naďalej nečinní. Základom medzinárodných akcií na riešenie zmeny klímy je Rámcový dohovor OSN o  zmene klímy. Jeho konečným cieľom, na ktorom sa zhodlo 189 štátov, vrátane všetkých hlavných rozvinutých a rozvojových krajín, je dosiahnutie stabilizácie koncentrá-

Kjótsky protokol

Skutoþné zníženie emisií bude oveĐa výraznejšie ako 5%: 6 Kjó to

-24%

4

-pr ot o

kol

-5%

Zdroj: ABB Corporate Research

GtC 2

1990 Version 01

hodnoty pre priemyselné krajiny

2000

2010

2020

19 November 2007

Obrázok 1: Princíp zníženia emisií skleníkových plynov vplyvom Kjótskeho protokolu

cií skleníkových plynov v atmosfére. Jedným z prostriedkov na dosiahnutie týchto ambicióznych cieľov bolo prijatie a ratifikácia Kjótskeho protokolu. Prijatím tohto záväzku sa vyspelé priemyselné krajiny zaviazali znížiť svoje kolektívne emisie skleníkových plynov pomocou flexibilných mechanizmov protokolu najmenej o  5  % pod úroveň emisií roku 1990 (obr. 1).

48

Slide 3

Flexibilné mechanizmy Kjótskeho protokolu Mechanizmus spoločného plnenia záväzkov (Joint Implementation - JI) je mechanizmom, kedy „darcovská“ krajina investuje v „hostiteľskej“ krajine do projektu na zníženie emisií skleníkových plynov, pretože v hostiteľskej krajine sa dosiahne zníženie emisií

o  jednu tonu s  vynaložením nižších nákladov. Zníženie emisií si potom podľa dohody rozdelia. Darcovskej krajine sa pripočíta dohodnuté množstvo k  povoleným emisiám, hostiteľskej krajine sa toto množstvo odpíše z povolených emisií, pričom sa celé znížené množstvo obvyklým spôsobom bilancuje v inventúre. Obidve krajiny musia byť z Prílohy I  Dohovoru. Predmetom transferu sú emisné redukčné jednotky (ERU). Medzi krajiny Prílohy I Dohovoru patria napríklad Rumunsko, Bulharsko, Francúzsko, Nemecko, Česká republika, Ukrajina, ale aj Slovensko. Jedným z  kritérií získania emisných redukčných jednotiek je bilaterálne schválenie JI projektu zúčastnenými stranami. Každý takýto projekt, ktorý má za následok zníženie emisií, musí spĺňať podmienku tzv. aditívnosti. Ďalšou požiadavkou pre získanie emisných redukčných jednotiek je súlad so záväzkami Národného inventarizačného systému a  požiadavkami na monitorovanie. Musí byť doplnkové k  domácim akciám pre účely plnenia záväzkov. Cieľom mechanizmu čistého rozvoja, čiže projektov CDM (Clean Development Mechanism), je napomáhať stranám, nezahrnutých do Prílohy I, dosahovať udržateľný rozvoj a  taktiež súlad s  ich kvantifikovanými záväzkami na obmedzenie a  zníženie emisií. Medzi tieto strany napríklad patria

Joint Implementation - JI

ERU

Sponzor Annex B

M a g a z í n

tity - DOE) vykonáva validáciu a následne vyžaduje registráciu navrhnutých projektov. Ďalej vykonáva verifikácie registrovaných CDM alebo JI projektov. Historicky prvá akreditácie bola udelená spoločnosti DET NORSKE VERITAS, ktoré bolo následne v rokoch 2004, 2005 a 2006 vyhodnotené prestížnym časopisom Environmental Finance ako najlepšia spoločnosť roka v oblasti validácie a verifikácií skleníkových plynov.

HosĢ

Emisné redukþné jednotky

Annex B

Sponzorovanie JI projektu

Clean Development Mechanism - CDM

Fázy projektov flexibilných mechanizmov

Obrázok 2: Schematické znázornenie princípu mechanizmu Joint Implemantation

R CE

19 November 2007

Version 01

Sponzor Annex B

Slide 5

Certifikované emisné redukcie

HosĢ

Sponzorovanie CDM projektu

Obrázok 3: Schematické znázornenie princípu Clean Development Mechanism

krajiny ako Moldavsko, Brazília, Mexiko, India, Malajzia a iné. Požiadavkou pre získanie certifikovaných emisných redukcií (CER) je dobrovoľná účasť schválená každou zainteresovanou stranou; skutočné, merateľné a  dlhodobé prínosy, vzťahujúce sa na zmiernenie zmeny klímy a zníženie emisií, ktoré je dodatočné k zníženiu, a ktoré by sa bez projektovej aktivity nevyskytlo.

Ceny certifikovaných emisných redukcií plynúce z  CDM projektov a  jednotiek emisných redukcií plynúce z  JI projektov majú, podľa údajov Svetovej banky, hodnotu 3 až 6 amerických dolárov. Túto cenu ovplyvňuje hlavne riziko dodania emisných redukcií (kupujúci vs. predajca) a cena transakcie, do ktorej sa započítava validácia, registrácia a verifikácia daných projektov.

Dopyt a ponuka na trhu s emisnými kvótami

Koncepcia inštitúcií

Version 01

19 November 2007

Na trhu s  certifikovanými emisnými redukciami plynúcimi z CDM projektov implementovaných v  roku 2004 sa ponuka pohybovala okolo 150 mil. ton CO2 za rok. Naopak dopyt vyplývajúci zo záväzkov sa vyšplhal na 350 až 500 mil. ton CO2 za rok. Tento dopyt sa rovnal 2000 až 4000 CDM projektom. Prognózy dopytu po tejto komodite budú priamo závislé od množstva tzv. „Hot Air“, ktoré budú krajiny Prílohy I  ochotné nakúpiť od Ruska a Ukrajiny. Ceny emisných kvót sa líšia na základe schémy alebo mechanizmu, z ktorého vychádzajú. Tak napríklad cena jednej tony CO2 pochádzajúca z  obchodovateľného obdobia 2005-2008 vykázaná podľa schémy EU ETS má dnes cenu 0,09 EUR. Pre ďalšie obchodovateľné obdobie pod tou istou schémou má jedna tona emisie CO2 v  súčasnosti na trhu hodnotu 21,65 EUR.

Slide 4

Pre určovanie jasných pravidiel a metodík v oblasti aplikácie flexibilných mechanizmov bol zriadený koncept inštitúcií, medzi ktoré patria Výkonný výbor CDM, Určený národný orgán a akreditovaná tretia nezávislá strana (validátor a/alebo verifikátor). Výkonný výbor CDM (Executive Board CDM) schvaľuje metodiky tzv. „baselin-y“, monitorovacích plánov a hranice medzí projektov. Taktiež je zodpovedný za akreditáciu tretích nezávislých strán a za vývoj a udržovanie CDM registra. Určený národný orgán (Designated National Authority - DNA), väčšinou vystupujúci pod hlavičkou ministerstva životného prostredia danej krajiny, schvaľuje účastníkov konkrétnych CDM alebo JI projektov. Potvrdzuje, že projekt podporuje udržateľný rozvoj a  oprávňuje súkromné a  verejné orgány zúčastnené na projektoch. Tretia strana (Designated Operational En-

CDM projekty Proces, ktorým projekty od svojho navrhnutia až po implementáciu prechádzajú, je zložitý a časovo náročný. Pre ilustráciu si objasníme fázy tohto procesu. V  momente rozhodnutia dobrovoľných strán aplikovať svoje projekty pod schémami flexibilných mechanizmov Kjótskeho protokolu musia návrhy projektov prejsť cez schvaľovací proces Určeného národného orgánu. Po schválení návrhu projektov je jedným z najdôležitejších krokov validácia samotných návrhov projektov. Oprávnenie na výkon validácie majú len akreditované tretie strany (DOE), ktoré následne po validácii vyžiadajú registráciu validovaných projektov. Výstupom z validácie je validačná správa. Výkonný výbor CDM projekty na vyžiadanie preskúma a v prípade splnenia kritérií zaregistruje. Po úspešnom zvládnutí popísaných krokov navrhovatelia projektov môžu prejsť k ich implementácií v zmysle schválených kritérií, ktorých súčasťou je okrem iného aj systém monitorovania a  reportovania emisných redukcií. Aby boli množstvá emisných redukcií vierohodné a  proces ich vykazovania transparentný, je nutné verifikovať reportované hodnoty ušetrených emisií, čo je opäť úloha tretích nezávislých strán. Výsledkom verifikácie je verifikačná správa, ktorá sa poskytuje Výkonného výboru CDM na preskúmanie. Posledným krokom procesu je vydanie certifikovaných emisných redukcií (CER). JI projekty Pre implementáciu JI projektov platia tie isté pravidlá ako pre CDM projekty, s  tým rozdielom, že namiesto validácie sa vykoná tzv. determinácia, ktorej výsledkom je determinačná správa. Verifikovaná projektová dokumentácia sa odovzdá Dozornej rade JI (JISC) na registráciu. Projekt sa implementuje a následne sa verifikuje systém monitorovania a množstvá reportovaných emisných redukcií. Výsledkom verifikácie je verifikačná správa, ktorá sa poskytuje Dozornej komisií JI na preskúmanie. Posledným krokom procesu je vydanie jednotiek emisných redukcií (ERU).

49

CDM Projecty vo svete e

azil %

o

l

o

g

i

Number of CDM projects in Latin America by country

e

h

o

s

p

o

d

á

r

50

n

o

s

t

Number of CDM projects in Asia by country

ky PDD sú jednak analýza možných environmentálnych vplyvov z aplikácie Thailand vyplývajúcich Others VietnamSri Lanka 2% posúdenia 6% 1% 1% Others projektu a potreba týchto vplyvov South Korea ako aj  komentáre zúčastnených 1% (tzv. EIA), Brazil 2% Philippines strán k  projektovej aktivite. Následným po40% 3% súdením validátora sú prílohy k  projektovej Indonesia China 3% 43% dokumentácii, Malaysia medzi ktoré patria informá4% Chile cie o zúčastnených stranách, informácie o ve7% rejnom financovaní a  podrobné informácie Mexico o „baselin-e“ a monitorovacom pláne. India Number of CDM projects in Asia by 30% 40% country Po preskúmaní dokumentácie (Desk review) je nevyhnutné vykonať preskúmanie Source: UNEP RISØ projektovej pripravenosti na mieste (tzv. folThailand VietnamSri Lanka 2% 1% 1% Others low-up interviews), účelom ktorého je potvrSouth Korea 1% diť schopnosť lokálnych a  národných kapa2% Philippines cít spravovať a  monitorovať projekty počas 3% Indonesia China ich celej životnosti, a že sa indikátory trvalé3% 43% ho rozvoja podriaďujú lokálnym a národným 19 November 2007 Version 01 Malaysia 4% prioritám. Výsledkom validácie je vydanie validačnej správy, ktorá môže obsahovať zistenie dvoch India 40% kategórií. Jednou kategóriou je tzv. požiadavka na nápravné opatrenie (CAR) a druhou kateObrázok 4: Percentné rozloženie počtov CDM góriou zistenia je požiadavka objasnenia (tzv. projektov v Ázii a Latinskej Amerike CL). Po odstránení všetkých zistení je projekt registrovaný Výkonným výborom CDM alebo Dozornou komisiou JI s finálnym odobreValidácia/Determinácia ním na implementáciu. Fázou implementácie projektov flexibilných projektov 19 November 2007 Slide 1 flexibilných mechanizmov sa však mechanizmov tento proces nekončí. Po aplikácií navrhnutej Rozsah validácie je determinovaný zho- technológie majiteľa projektu čaká periodicdou s  požiadavkami Kjótskeho protokolu ké verifikovanie systému monitorovania a rea  ďalšími relevantnými kritériami. Najdôle- portovania emisných redukcií. Skúsenostiam žitejšou súčasťou validácie je posúdenie pro- z  tejto oblasti sa budeme podrobne venovať jektovej dokumentácie (tzv. Project Design v ďalšom vydaní. Document – PDD) a  ostatných príslušných Zatracovaná výzva dokumentov. Projektová dokumentácia musí obsahovať všeobecný popis činnosti projektu, Flexibilné mechanizmy Kjótskeho prohlavne popis lokality, historických súvislostí, tokolu umožňujú aplikovať najlepšie dotechnických charakteristík a rozsah aplikácie. stupné technológie aj v krajinách, kde by za Súčasťou projektovej dokumentácie je me- súčasných okolností nebolí v lokálnych podtodika aplikácie „baselin-y“ a systému moni- mienkach dostupné. Vďaka tomuto systému torovania. Ak je „baselin-a“ a metodika moni- dochádza na mnohých miestach sveta k aplitorovania už schválená Výkonným výborom kácií princípov trvalo udržateľného rozvoja, CDM, validátor posúdi, či je táto metodika aplikovateľná a  nakoniec aj správne aplikovaná. Akékoľvek odchýlky od schválenej metodiky musia byť preskúmané, zdôvodnené a  následné prerokované s Výkonným výborom CDM. Projektová dokumentácia taktiež musí obsahovať dobu trvania projektu a obchodovateľného obdobia. Obchodovateľné obdobie môže byť buď fixné stanovené na 10 rokov alebo pohyblivé, stanovené na 7 rokov s  opciou dvojitého predĺženia, čo spolu dáva 21 rokov. V prípade pohyblivého obchodovateľného obdobia je však nutné vykonať tzv. revalidáciu „baselin-y“. Vybrané obchodovateľné obdobie musí byť kratšie ako dĺžka životnosti projektu a musí byť aplikované až po registrácií projektu. Obchodovateľné obdobie pre JI projekty je fixne dané v rozsahu rokov 2008 - 2012. Ďalšími kameňmi mozaiHonduras Ecuador Guatemala3% 3% 2% Peru 3% Colombia 3% Argentina 3%

vete

in

k

k systematickému využívaniu obnoviteľných a  alternatívnych zdrojov energie a  k  zvyšovaniu energetickej účinnosti v  jednotlivých sektoroch hospodárstva. Stabilizácia koncentrácie skleníkových plynov v  atmosfére a  ich redukcia na udržateľnú hladinu je v súčasnosti jednou z najväčších výziev ľudstva. Je len otázkou času či v tomto boji ľudstvo uspeje.

Slide 1

O autorovi Mgr. Mario Vöröš absolvoval Prírodovedeckú fakultu UK so špecializáciou na Environmentalistiku. Úspešne ukončil postgraduálny program „environmentálna politika“ na Akadémií Istropolitáne Nova. Je kvalifikovaným vedúcim audítorom manažérskych systémov životného prostredia, kvality a BOZP. Od roku 2003 je kvalifikovaným validátorom a verifikátorom JI a CDM projektov. V súčasnosti zastáva miesto senior experta pre služby súvisiace so zmenou klímy a je zodpovednou osobou za vedenie regionálnej jednotky pre strednú a východnú Európu pre JI a CDM projekty. Pod jeho vedením spoločnosť DET NORSKE VERITAS CZ, s.r.o. získala akreditáciu ČIA na vykonávanie verifikácií emisií CO2 v rámci schémy EU ETS. V spoločnosti DET NORSKE VERITAS pracuje od roku 2000. Kontakt na autora: [email protected]

M a g a z í n

210x148kr 31. srpna 2007 17:12:26

51

z a j í m a v o s t i v ý h l e d

Energetická politika EU a třetí legislativní balíček Ing. Tomáš Hüner, náměstek ministra, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

e n e r g e t i k y

Návrhy třetího energetického balíčku jsou součástí Lisabonské strategie a energetické strategie EU. Podle Komise mají nové návrhy pomoci mj. podpořit větší transparentnost, energetickou účinnost a lepší přístup malých hráčů na trh s energií, vytvořit lepší podmínky pro investice do elektráren a sítí, posílit férovou hospodářskou soutěž se třetími zeměmi a posílit volbu spotřebitelů pokud jde o dodavatele.

Jak to všechno začalo

Současný stav

Evropská unie si již v devadesátých letech minulého století vytkla za úkol vytvořit na území unie jednotný vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem. Počátkem těchto snah byly Směrnice EP a Rady 92/96 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a Směrnice EP a Rady 98/30 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Pokračováním úsilí o sblížení národních trhů a nastolení stejných pravidel pro jednotný vnitřní trh s elektřinou a zemním plynem EU 15 pak byly Směrnice Rady a EP 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a Směrnice Rady a EP 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Po přistoupení deseti nových členů do EU musely i tyto země implementovat uvedené směrnice do své národní legislativy, přičemž pro odvětí elektroenergetiky vzniklo Nařízení Rady a EP 1228/2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a v roce následujícím byla schválena Směrnice Rady a EP 2004/67/ES o zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a následně Nařízení Rady a EP 1775/2005 o přístupu třetích stran k plynárenským přepravním soustavám.

Na základě průzkumu provedeného Evropskou komisí v roce 2006 bylo zjištěno, že stále přetrvávají určité překážky (legislativního i technického rázu), které brání vzniku jednotného vnitřního trhu s  elektřinou a  plynem v  EU 27. Proto Evropská komise přistoupila k  novele legislativy jak pro odvětví elektroenergetiky tak i  plynárenství a  to v  tzv. třetím legislativním balíčku, který byl prezentován Evropskou komisí dne 19. září 2007.

52

Balíček obsahuje: n návrh směrnice, pozměňující směrnici 2003/54/ES, týkající se společných pravidel pro vnitřní trh s elektřinou, n návrh směrnice, pozměňující směrnici 2003/55/ES, týkající se společných pravidel pro vnitřní trh s plynem, n návrh nařízení, týkající se vybudování Agentury pro spolupráci energetických regulátorů, n návrh nařízení, pozměňující nařízení 1228/2003/ES o  podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční výměny elektřiny, n návrh nařízení, pozměňující nařízení

1775/2005/ES o  podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

Hlavní cíle energetického balíčku Mezi hlavní principy nové legislativy patří zlepšení spolupráce operátorů přenosových (v elektroenergetice) a přepravních (v plynárenství) soustav, zejména v přeshraniční spolupráci, zvýšení transparentnosti všech operací v obou odvětvích, které by mělo umožnit snadnější nástup nových soutěžitelů na energetické trhy EU, při dodržení nediskriminačního přístupu. Dalšími pilíři novel směrnic a nařízení jsou zlepšení spolupráce národních regulačních orgánů vytvořením nového orgánu na úrovni EU a vlastnické oddělení výroby od přenosu/ přepravy (tzv. ownership unbundling), které sleduje rozbití monopolu národních operátorů přenosových/přepravních soustav, od nějž si Evropská komise slibuje zvýšení soutěže na energetických trzích a  snížení ceny energií pro konečné spotřebitele. Domnívám se však, že toto vlastnické oddělení má smysl pouze v odvětví elektroenergetiky, neboť pouze elektřina je vyráběna

M a g a z í n

v  každém členském státě, a  proto zde může vzniknout skutečná soutěž. V odvětví plynárenství je zemní plyn těžen mimo území EU a přepravován ze tří hlavních producentských zemí (Ruská federace, Alžírsko a Norsko) do států EU. Takže v plynárenství lze teoreticky říci, že vlastnické oddělení je již provedeno tím, že produkce je od přepravy zcela oddělena, neboť je těžba zemního plynu prováděna na území států mimo EU. V  rámci České republiky není vlastnické oddělení řešením, které by bylo přínosem pro trh a koncové zákazníky. Markantní je to zejména v  sektoru plynárenství, neboť plyn není na území ČR těžen. Oddělení vlastnictví majetku od jeho správy by v podstatě znamenalo vyvlastnění, které by nepochybně přineslo zvýšení ceny plynu pro koncové zákazníky, avšak stěží by přineslo zvýšení soutěže na trhu, neboť soutěžitelé by nakupovali plyn od téhož dodavatele. Česká republika proto na jednání Rady ministrů pro energetiku dne 6. června 2007 vlastnické oddělení v plynárenství spolu s dalšími deseti členskými státy EU odmítla jako řešení, které nepřináší požadovaný výsledek, naopak přináší oslabení pozice operátora přepravní soustavy s  ohrožením bezpečnosti dodávek zemního plynu a zvýšení ceny pro konečného dodavatele. Alternativní možností zůstává jmenování tzv. nezávislého operátora přepravní soustavy ISO+ (Independent System Operator), které by sice znamenalo zvýšení dohledu regulačního orgánu, avšak v  konečném důsledku by nevytvořilo takový tlak na zvýšení ceny jako vlastnické oddělení. Dále je nutno poznamenat, že Evropská unie prozatím nemá společnou energetickou politiku, neboť je ponecháno na každém z členských států, jaký si zvolí energetický mix primárních energetických zdrojů s  ohledem na jeho surovinové podmínky a  jak si zajistí bezpečnost zásobování energiemi. Státy EU mají společné pouze některé teze energetické politiky, které by měly vést k vytvoření jednotného vnitřního trhu s elektřinou a plynem, jako např. transparentnost operací, nediskriminační přístup k  přenosovým/přepravním soustavám, princip solidarity mezi státy, zvýšení bezpečnosti zásobování energiemi atd.

Elektroenergetika Česká republika podporuje společný cíl vytvoření fungujícího jednotného trhu s elektřinou. Zároveň považuje za základní předpoklad k fungování trhu dostatek výrobních a  přenosových kapacit. I  proto prosazujeme, aby byly vytvořeny podmínky pro snadnější realizaci investic v energetice. V případě energetického balíčku to znamená harmonizaci regulačních postupů a regionální koordinaci přenosových soustav. Vlastnické oddělení je v  ČR již zavedeno oddělením provozovatele přenosové soustavy (ČEPS) a  dodavatele a  výrobce elektrické energie (ČEZ). Vlastnické oddělení státních firem bude považováno za splněné, pokud bude ČEPS a  ČEZ spadat pod různá ministerstva (v současnosti spadají obě společnosti pod MF). Dále bude muset dojít k  úpravě v řídících strukturách obou společností (jedno ministerstvo nebude moci být zastoupeno v řídících složkách obou společností).

Plynárenství Jakkoli Česká republika podporuje cíle a záměry Evropské komise při vytváření konkurenceschopnějšího, nediskriminujícího, transparentního a  více integrovaného evropského trhu se zemním plynem, od počátku zástupci ČR nesouhlasí s  tím, aby třetí liberalizační balíček řešil otázky spojené s  odvětvím elektrické energie a zemního plynu shodně, neboť odvětví zemního plynu se v několika klíčových aspektech liší: n zemní plyn se dováží z nečlenských zemí EU, n e xistuje pouze omezený počet dodavatelů zemního plynu, kteří vyváží tuto surovinu do Evropy, n t ranzitní plynovody mají dostatečnou kapacitu na to, aby se jimi dal plyn dopravovat mezinárodně, n z emní plyn lze nahradit jinými komoditami (uhlím, dřevem, elektrickou energií, topným olejem atd.); dosud ceny plynu jsou významně vázány na ceny ropných produktů. ČR tento rozdílný přístup prosazuje zejména v souvislosti s vlastnickým oddělením, které by v situaci trhu závislém převážně na jed-

nom dodavateli nemělo na rozdíl od elektřiny očekávané dopady. Sektor plynu je v ČR zcela v soukromých rukou a vertikálně integrovaná společnost s odprodejem části svého majetku nesouhlasí. Není tudíž zřejmé, zda by realizace vlastnického oddělení nenarušila ústavně zaručená práva na ochranu majetku a  mezinárodních závazků České republiky vyplývajících z  uzavřených mezinárodních úmluv o investičních pobídkách a ochraně, na základě nichž je povinna chránit cizí investory. Oddělení vlastnictví soukromých energetických společností by znamenalo další náklady, které by vznikly na jedné straně provozovatelům sítí díky vlastnímu procesu a na druhé straně následkem uvolnění určitých synergických účinků, k nimž by došlo v rámci dotčených struktur. Z tohoto hlediska by oddělení vlastnictví pravděpodobně vedlo ke zvýšení cen. Oddělením vlastnictví by se navíc mohla oslabit schopnost účastníků trhu s plynem jednat navenek vzhledem k ostatním účastníkům z  nečlenských států EU na trhu (tj. zhoršení jednací pozice). Takové zhoršení může přispět k dalšímu navýšení cen dodávek energie odebraných v nečlenských státech EU a k závislosti energetického odvětví v rámci EU.

Shrnutí Cíle Evropské unie jsou jasné. Způsoby, jak jich dosáhnout, by měly být formulovány tak, aby byly akceptovatelné pro všechny členské státy. Jedině tak lze zajistit, že členské státy budou s těmito způsoby ztotožněny a  cesta k  dosažení cílů bude jednodušší. Co se týče České republiky, ta přijímaná opatření, která by měla vést k větší liberalizaci trhu, vnímá v následujícím řazení priorit: n posílení infrastruktury, n vytváření lepší regulace, n větší transparentnost, n vlastnické oddělení.

O autorovi Ing. Tomáš Hüner absolvoval v roce 1984 Vysoké učení technické v Brně na Fakultě strojní, katedra tepelných strojů a jaderných zařízení. V letech 1984 – 1994 pracoval elektrárně Dětmarovice (ČEZ, a. s.) jako zástupce ředitele pro provoz a techniku. V letech 1994 – 2002 působil jako předseda představenstva a generální ředitel Severomoravské energetiky, a. s., Ostrava, poté byl v letech 2002 – 2004 zaměstnán v poradenské firmě AP&PARTNER CONSULTING, a. s. jako konzultant a v letech 2004 – 2006 pracoval jako Country manager společnosti ČEZ, a. s., v Bulharsku. Od roku 2006 do současnosti je náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Kontakt na autora: [email protected]

53

z a j í m a v o s t i

Další liberalizace trhu s energiemi v Evropské unii a její možný dopad na český trh s elektřinou Václav Bartuška, velvyslanec se zvláštním pověřením, MZV ČR

Č

v ý h l e d

e n e r g e t i k y

Hodnotit možný dopad tak zvaného Třetího liberalizačního balíčku EU pár dnů po jeho zveřejnění (byl představen 19. září 2007) je nevděčný úkol. Analýza rozsáhlých dokumentů, které Komise předložila, si vyžádá týdny; zároveň však všichni – média, politici, veřejnost laická i odborná – chtějí slyšet teď hned, zda je „balíček“ dobrý či špatný, výhodný či nevýhodný, s vyhlídkou na úspěch či bez šance na schválení.

tenáře těchto řádků bude asi nejvíc zajímat dopad navrhovaných změn na český trh s elektřinou. Ale pro pochopení souvislostí je nutné začít od motivace Komise Evropské unie, potažmo většiny členských států Unie, prosazovat rozsáhlou liberalizaci trhu s energiemi.

této teorii dostalo, mohu-li soudit, spíše kritického přijetí; nicméně v  mnoha zemích Unie je „climate change“ jasnou prioritou vlády i veřejnosti.

Okolní svět: vzestup Číny & spol., boj o zdroje, asertivní Rusko

Souběžně se zostřováním podmínek vně se výrazně proměnilo i klima uvnitř. O tom, že Unie není svými vlastními občany zrovna milována, se šeptalo dlouho. Jejími posledními triumfy bylo zavedení společné měny (2002) a rozšíření o deset nových členů (2004) – tento počin ale vnímaly obě poloviny Evropy, „stará“ a „nová“, velmi rozdílně. Krátce po rozšíření přišel šok v podobě dvojitého „NE“ evropské ústavě, a  to od dvou zakládajících členů, Francie a Nizozemí (2005). Nastalo období, které dosud neskončilo; vzletně se mu říká „scelování nové evropské identity“. Pragmaticky bychom mohli říct, že Unie hledá způsoby, jak svým občanům (a  jejich vládám) připomenout své zásluhy, svou užitečnost – i svou moc.

O vzestupu Číny, Indie a dalších zemí rozvojového světa se hovoří v  poslední době tolik, že to může až nudit. Proto jen jeden ilustrativní fakt: Čína v  roce 2006 spouštěla zhruba každých šest dnů novou elektrárnu o  výkonu 1  000 MW. Devadesát procent těchto elektráren je uhelných; Čína se tak – navzdory vlastním velkým zásobám – stala dovozcem uhlí. Na světě je ale konečné množství disponibilních surovin: proto jednak rostou ceny většiny paliv a kovů, jednak se spustilo dosud nevídané kolo soupeření o světové zdroje. Hodně se mluví o  čínském pronikání do Afriky, ale „kolíkování“ potenciálních nalezišť probíhá od Norska po Austrálii, od Kanady po Niger. Česká republika a celá „nová část“ Unie se tohoto globálního soutěžení účastní omezeně (geologové, servisní firmy), ale pro západní část EU je to téma nejvyšší důležitosti (Francie, Velká Británie, Španělsko, Nizozemí…). V  českém prostředí se energetika (a  s  ní spojená energetická bezpečnost) stala tématem v lednu 2006, kdy Rusko přerušilo dodávky zemního plynu na Ukrajinu (odkud jde i  k  nám a  dál na západ). Ale není pravda, že rusko-ukrajinský spor byl „budíčkem pro Evropu“, jak v té době psala česká média. Značná část západní Evropy už byla dávno vzhůru, vědoma si mizících zdrojů doma (viz britský zájem o norský plyn), pronikání nových hráčů do svého „výsostného území“ (francouzský střet s Čínou o Afriku) či nástupu nových vládců-vyvlastňovatelů (španělská zkušenost v Latinské Americe – nejen ve Venezuele). Specifickým motivem byla obava ze „změny klimatu“. V  prostředí české energetiky se

54

Vnitřní prostředí: nespokojenost lidí, neoblíbenost Unie

Energetika: téma a příležitost Prvním tématem, v  němž Komise našla dokonale svou parketu, bylo snížení cen za roaming u  mobilních operátorů. Skvěle vybraná role (galantní ochránce vykořisťovaných zákazníků) a dobře zvolený protivník (bohaté korporace) přinesly Unii jak popularitu, tak i vítězství. Lidé z energetiky mívají tendenci zlehčovat tento příklad liberalizace s  odkazem na množství odlišností mezi odvětvími; dělají chybu. Úspěch je povzbuzující. Bylo jen otázkou času, kdy se Komise soustředí na oblast energetiky. Zákazníky jsme všichni, takže povědomí o aktivitě Unie vznikne mezi veřejností zcela automaticky; netřeba mediálních kampaní či billboardů. Navíc ceny za energie vnímá drtivá většina populace jako vysoké. (Pochopitelně; ještě jsem neviděl člověka, dožadujícího se vyšších poplatků za proud nebo za plyn.) Když se v  roce 2006, díky souhře řady vnějších faktorů (viz výše), členské státy EU

shodly na tom, že „s energetikou se musí něco udělat“, byla Komise připravená. A prakticky vzápětí začala představovat své návrhy.

Myšlenky roku 2007 V  lednu 2007 představila komise první část svých návrhů, v  níž prominentní místo – vedle návrhu na snížení emisí CO2 a podpory obnovitelných zdrojů – měla liberalizace trhu s energiemi. Klíčovou roli hrálo vlastnické oddělení („ownership unbundling“) částí řetězce mezi výrobou a spotřebitelem – jinými slovy, rozbití vertikálně integrovaných společností. Návrh Komise podpořila řada klíčových zemí EU, například Británie, Itálie, Španělsko; na odpor se postavilo především Německo a Francie (protože unbundling by přinesl rozdělení firem jako RWE nebo Gaz de France) a s nimi i menší státy střední a východní Evropy včetně České republiky. Během jara následovala série iniciativ (snížení emisí aut; další podpora obnovitelných zdrojů; globální iniciativa proti „změně klimatu“), z níž bylo evidentní, že energetika bude pro Barrosovu Komisi klíčovým tématem. A  protože Rada ministrů dala v  červnu úředníkům Unie za úkol rozpracovat tyto návrhy do legislativní podoby, bylo jasné, že se schyluje ke střetu.

Unbundling a naše reakce Soubor návrhů z 19. září je rozsáhlý, nicméně prakticky všichni se mne ptají na jeden jediný bod: vlastnické oddělení alias unbundling. Komise nakonec zvolila kompromisní návrh, kdy si členské země mohou vybrat ze dvou možností: buď plné vlastnické oddělení částí firem (preferováno Komisí), nebo převedení přenosové soustavy pod nezávislého operátora, který by navíc podléhal i zesílené regulaci.

Co tento návrh znamená pro Českou republiku? Za prvé, podle všeho se v této chvíli netýká české elektroenergetiky. Komise zatím vždy zdůrazňovala, že akceptuje oddělení ČEPS

členský stát Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemí Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie celkem počet zemí

počet hlasů

Rada ministrů 6.června 2007 pro unbundling proti unbundlingu

12 10 12 7 4 7 29 7 29 4 7 4 4 12 3 29 13 27 12 10 14 12 7 4 27 10 29 345 27

poznámka: blokační minorita je 91 hlasů

12 10   7   7   7 29         12     13 27 12   14     4 27 10 29 220 15

    12   4   29     4 7 4 4   3 29       10   12 7         125 12

dopis 22.června (pro OU)

dopis 27.července (proti OU)

12 10 7 7 29

4 4 4

29 13

10 14 12 7 27 10 29 119 8

109 9

n země pro unbundling (dle hlasování v Radě) n země proti unbundlingu (dle hlasování v Radě)

Tabulka č. 1: Názory členských států EU týkající se vlastnického unbundlingu

(vysokonapěťové přenosové soustavy) od ČEZ (výroba, ale i distribuce a prodej koncovému zákazníku) a že zatím nepožaduje více. V zemním plynu by prosazení unbundlingu znamenalo, že by se RWE, vlastník RWE Transgas a šesti z osmi distribučních společností v ČR, musel vzdát buď jednoho, či druhého. Všechny zúčastněné resorty v  České republice (MPO coby gestor celé oblasti energetiky, MZV pro zahraničně-politické a  bezpečnostní dopady a  místopředseda vlády pro evropské záležitosti) se v  den vydání 3. balíčku shodly na základním postoji, který zní takto: „Česká republika vítá úsilí Komise EU o  prohloubení trhu s  energiemi i  o  posílení energetické bezpečnosti členských států EU. Vnímáme 3. liberalizační balíček jako důležitý krok správným směrem a  máme několik doporučení. Trh s energiemi potřebuje hlavně technické předpoklady: rozšíření infrastruktury, především přeshraničních profilů a interkonektorů, odstranění úzkých míst. Společný trh musí nejprve fyzicky existovat; zatím tomu tak není, především v zemním plynu. I proto nás velmi zajímá studie dopadu „vertikálně integrovaných společností ze třetích zemí“ (míněn například Gazprom) na vnitřní trh Unie – Komise by ji měla, na zadání Rady EU z letošního března, představit co nejdříve. Chápeme výhrady některých členských zemí, že je těžké vytvářet volný trh, když je na něm

jediný dodavatel. K  návrhu Komise na vlastnické oddělení produkce a  přenosových sítí („ownership unbudling“) přijme Česká republika konečné stanovisko po prostudování všech podkladů. Jde o otázku zásadní, která může ovlivnit strategické postavení evropských zemí na mnoho desetiletí; proto budeme trvat na tom, aby měly všechny členské státy možnost ji důkladně posoudit.“

Rozložení sil v Unii Je vysoce pravděpodobné, že unbundling projde; hraje se o to, v jaké podobě bude nakonec schválen. Situace se zatím vyvíjí spíše v  neprospěch odpůrců unbundlingu. Návrhy Komise půjdou k hlasování, kde k jejich schválení stačí kvalifikovaná většina; blokační minorita je 91 hlasů (z  celkových 345; viz tabulka). Ještě v  červnu byl poměr 15:12 ve prospěch vlastnického oddělení; dvojice dopisů (červnový „dánský“ pro, červencový „francouzský“ proti) potvrdila rovnou sílu táborů v  poměru 8:9. Ale současné návrhy Komise dávají zemím s malým či izolovaným trhem výjimku; na pohled nenápadná věta. Pokrývá však Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Maltu a Řecko, což jsou – jistě náhodou - všechno odpůrci unbundlingu, s  celkovou vahou 38 hlasů. Skupina odpůrců by tak – po odpadnutí „malých trhů“ – zahrnovala Francii, Německo, Slovensko a Rakousko a Českou republiku (Očekávám, že postoj MPO k unbundlin-

gu bude negativní.). Není jasný postoj Polska a Bulharska (které stihlo v červnu-červenci být pro i proti). Těžko předvídat, zda k  ostré volbě skutečně dojde; současná i  příští předsednická země (Portugalsko a Slovinsko) jsou sice pro unbundling, ale pokud by došlo k hlasování, mohlo se stát, že Francie a  Německo budou přehlasovány. To si přeje málokdo. Proto nyní Komise testuje, za jakou protihodnotu jsou Francie a  Německo ochotny změnit názor. Česká republika by rozhodně neměla předčasně dávat karty na stůl – už proto, aby se nakonec neocitla sama (či skoro sama). Článek převzat ze sborníku konference EGÚ v Brně konané ve dnech 26. a 27.9.2007

O autorovi: Václav Bartuška působí v současné době jako velvyslanec se zvláštním posláním pro energetickou bezpečnost. Ministerstvo zahraničních věcí se oblastí energetické bezpečnosti zabývá systematicky od podzimu 2006, kdy bylo Bezpečnostní radou státu pověřeno vést pracovní skupinu k této problematice. Skupina sdružuje experty z desítky ministerstev a dalších centrálních úřadů. Kontakt na autora: [email protected]

55

z a j í m a v o s t i v ý h l e d

Přínosy a zápory třetího liberalizačního balíčku na energetický trh v Evropě a v ČR z pohledu výrobce elektřiny JUDr. Zuzana Krejčiříková, právník specialista, ČEZ, a.s

e n e r g e t i k y

V 90. letech minulého století zahájila Evropská unie liberalizaci sektoru energetiky přijetím dvou směrnic v oblasti elektroenergetiky a plynu. Tyto počáteční směrnice byly zrušeny v roce 2003 v rámci tzv. druhého liberalizačního balíčku, který vedl k tomu, že od 1. července 2007 je evropský trh s energiemi plně liberalizován a každý zákazník má právo zvolit si svého dodavatele energií. V praxi však trh stále nefunguje tak, jak má, a proto se v roce 2006 Evropská komise rozhodla zahájit proces změny právních předpisů v této oblasti. Téměř rok poté, 19. září 2007, představila Evropská komise tzv. třetí liberalizační balíček návrhů právních předpisů v oblasti energetiky. Distribučních sítí se návrh nedotýká, byť lze v postupu Evropské komise spatřovat tendenci prosadit vlastnický unbundling i na úrovni distribuce.

Principy obsažené v 3. energetickém balíčku

Vlastnický unbundling vs. nezávislý systémový operátor

Dle Evropské komise má tento balíček zlepšit fungování trhu a  definitivně liberalizovat obchodování s energiemi, zajistit volný přístup všech subjektů na trh a k sítím, zvýšit investice do sítí a propojení mezi státy a zabránit porušování hospodářské soutěže ze strany dominantních subjektů, zejména vertikálně integrovaných skupin. Mezi energetickými společnostmi se však v tomto ohledu narozdíl od pozitivních reakcí po druhém balíčku objevují pochybnosti, zda naopak třetí balíček trh nezasáhne více, nežli mu „pomůže“, a zda naopak nebude proces liberalizace trhu pozastaven implementací nových povinností a zda se činnosti provozovatelů přenosových soustav nebudou soustředit více na vlastnický unbundling než na investice do sítí a zvyšování propojení mezi členskými státy. Pokud jde o obsah třetího balíčku a jeho dopad na výrobce elektřiny, jedná se především o návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2003/54/ES o  společných pravidlech pro vnitřní trh s  elektřinou. Pravděpodobně nejdiskutovanějším bodem tohoto návrhu je povinnost členských států provést jak v  oblasti elektřiny, tak v  oblasti plynu vlastnický unbundling na úrovni přenosu, tj. oddělení vlastnictví v oblasti přenosu, výroby a dodávek, nebo, alternativně, zřídit tzv. nezávislého systémového provozovatele sítí (ISO), který bude odpovídat za údržbu, provoz a rozvoj přenosových sítí, ale vlastnické právo zůstane zachováno původnímu vertikálně integrovanému podniku. V  této velice kontroverzní oblasti tedy návrh směrnice obsahuje dvě alternativní řešení a lze jej považovat za ústupek Evropské komise členským státům a  potažmo i  energetických gigantům na trhu. V současné době je přitom vlastnický unbundling na úrovni přenosu proveden ve 13 členských státech, včetně České republiky.

Na rozdíl od Evropské komise se řada členských států (Francie, Německo, aj.), jakož i  výrobců energií domnívá, že účinného oddělení přenosu od ostatních činností lze dosáhnout bez vlastnického oddělení aktiv. Hlavním důvodem, proč trh s  elektřinou přináší koncovým uživatelům méně přínosů, než bylo původně předpokládáno, je totiž zejména fakt, že chybí dostatečná fyzická síťová propojení mezi členskými státy. Třetí liberalizační balíček navíc počítá s  vytvářením izolovaných přenosových soustav či systémových provozovatelů sítí především na národní úrovni a neupravuje jejich regionální spolupráci. Klíčem k fungování trhu s elektřinou je přitom vytvoření „jednotné přenosové sítě EU“, kdy slovo jednotné nespočívá ve formě vlastnictví aktiv, kdy existuje několik samostatně vlastněných vzájemně nepropojených a  de facto konkurujících si přenosových soustav, ale v  dostatečném propojení a  bezbariérovém řízení přenosové sítě EU. Naopak mezi pozitivní aspekty unbundlingu je obvykle zmiňována skutečnost, že vlastnicky nezávislí provozovatelé sítí budou jednat se všemi nediskriminačním způsobem. Uvádí se také, že provozovatelé sítí budou schopni lépe investovat do rozvoje sítí a bude vyloučena možnost poskytování důvěrných informací v rámci vertikálně integrované skupiny. Na druhou stranu je však namítáno, že toto řešení povede ke snížení úspor z rozsahu a náklady na samotnou realizaci tohoto konceptu značně převýší jeho výhody. V konečném výsledku vyvstává otázka, kdo zaručí, že provedení unbundlingu skutečně povede k uvedeným výhodám, a zda není vhodnější cestou opravdu zajistit efektivní provádění stávajících povinností. Zdá se proto, že některé energetické společnosti si zvolí spíše druhé řešení – ISO, u něhož však balíček téměř žádným

56

Obrázek 1: Představení 3. energetického balíčku – zleva komisař pro energetiku EU Andris Piebalgs, předseda Evropské Komise José Manuel Barosso a komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová

způsobem neupravuje regionální spolupráci a též regulace ISO není příliš zřejmá.

Agentura pro spolupráci regulátorů Součástí balíčku je i návrh nařízení o zřízení Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů jakožto nového regulačního komunitárního orgánu s právní subjektivitou. Agentura by měla vydávat stanoviska určená provozovatelům přenosových soustav, regulačním úřadům, Evropské komisi a přijímat individuální rozhodnutí vůči energetickým společnostem. Nedostatkem balíčku však je nejasné vymezení pravomocí této agentu-

M a g a z í n

ry zejména v oblasti vydávání závazných rozhodnutí vůči výrobcům energií, její v podstatě koordinační pravomoci a nejasný vztah k provozovatelům přenosových soustav a Evropské komisi. Z hlediska liberalizace trhu je rovněž negativním aspektem balíčku, že se nezabývá regulovanými tarify praktikovanými v některých členských státech, které narušují fungování evropského trhu s energiemi.

Přeshraniční obchodování

ho Evropské komisi. Tomuto orgánu by měla být přiznána pravomoc přijímat technická pravidla v  oblasti přeshraničního obchodu. Cílem návrhu je zlepšení spolupráce na úrovni přenosu zejména proto, aby nedocházelo k  výpadkům v  dodávkách elektrické energie, a  také zvýšení investic do nových propojení mezi členskými státy. Balíček se však stále soustředí převážně na národní úroveň a  nedefinuje přesně vztah mezi Evropskou komisí, evropskou regulační agenturou a  evropskou sítí provozovatelů přenosových soustav. Z hlediska zvyšování propojení mezi členskými státy a investicemi do sítí neobsahuje žádné tržní mechanismy, které by provozovatele přenosových sítí pobízely k  investicím, v  čemž je spatřován rovněž velký nedostatek návrhu balíčku. Pro výrobce energií pak balíček přinese další náklady v podobě zveřejňování dalších informací týkajících se jejich zdrojů a též informování spotřebitelů o jejich aktuální spotřebě elektrické energie jednou měsíčně.

Třetím novelizovaným předpisem je nařízení č. 1228/2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s  elekDalší vývoj třinou. Návrh nařízení ukládá, aby provozovatelé přenosových soustav koordinovali Třetí balíček byl v září vpuštěn do legislasvou činnost na evropské úrovni prostřed- tivního koloběhu v rámci evropských instituIIR Semina?r?e inzera?t 210x148:- 28.11.2007 16:53 Stránka 1 nictvím Evropské sítě provozovatelů přeno- cí. Bude třeba, aby jej schválila Rada ministrů sových soustav jakožto orgánu odpovědné- a  Evropský parlament. První reakce lze oče-

kávat od státníků na nejvyšší úrovni na zasedání Evropské rady. Zda-li bude balíček přijat a  předpisy vstoupí v  platnost, není však v současné době jisté. V každém případě, zda se tak stane, se dozvíme během příštího roku a  s  nabytím účinnosti lze počítat přibližně v roce 2010. Již nyní se ale objevují hlasy volající po čtvrtém liberalizačním balíčku více se soustřeďujícím na maloobchodní trh.

O autorce JUDr. Zuzana Krejčiříková absolvovala v roce 2003 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v oboru České právo se zaměřením na právo Evropské unie a mezinárodní právo a v roce 2004 tamtéž získala doktorát v oboru evropského práva. V letech 2000 – 2003 pracovala jako právní asistentka v Advokátní kancelář Peterka and partners, v letech 2003 – 2006 jako právník a revizor na Soudním dvoře Evropských společenství v Lucemburku a od roku 2006 pracuje ve společnosti ČEZ, nejprve jako právní analytik a od roku 2007 do současnosti jako právník specialista pro evropskou agendu. Kontakt na autorku: [email protected]

Odborné semináře IIR

Hotel Ibis Praha Karlín, Praha

Energetické semináře 4. – 5. února 2008

Obchodování na energetické burze Praha

6. února 2008

Prognózy cen a analýzy rizik na trhu s elektrickou energií

12. února 2008

Elektroenergetika od A do Z

13. února 2008

Plynárenství od A do Z

14. února 2008

Řízení vztahů se zákazníky v energetických společnostech

Mediální partner:

Pořádá: Know how to achieve

IIR

Institute for International Research

10% sleva pro čtenáře magazínu PRO Energy Při registraci uveďte následující mailcode: 10%C0801

57 přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

z a j í m a v o s t i v ý h l e d

3. energetický balíček Evropské komise z pohledu provozovatele přenosové soustavy Ing. Pavel Šolc, ředitel sekce, ČEPS, a.s.

První dva energetické balíčky Oba balíčky byly, jako všechny politické dokumenty přijaté orgány EU, výsledkem kompromisů. Co se týká pravidel a  uspořádání vnitřních trhů s  elektřinou v  jednotlivých státech EU, řešily pouze obecné principy (právo volby dodavatele, stejné podmínky, regulace monopolních činností, existence nezávislých regulátorů a  právně oddělených provozovatelů sítí). Při transpozici směrnice do jednotlivých národních legislativ však došlo k posunu v akcentu a dílčích řešeních. Protože skutečné fungování trhu s elektřinou je v zásadní míře ovlivněno podrobnými pravidly trhu a  podmínkami přístupu k  sítím, aplikovala si každá země obecné standardy dle svých zvyklostí a zájmů a výsledkem byla existence jednotlivých víceméně „národních“ trhů s  limitovanou konkurencí a  odlišnými detaily působení účastníků trhu, tedy nikoliv jednotný evropský trh. Trochu lepší situace nastala v oblasti přeshraničních přenosů a to díky skutečnosti, že tuto oblast s  odkazem na kompetence vyplývající ze smlouvy o EU byla tato oblast upravena Nařízením komise (č. 1228/2003/EC) s přímou působností. I tady ale nebyl v době přijetí Nařízení dosažen plný konsensus v  detailech dílčích řešení (řízení úzkých míst přenosu, kompenzační mechanismus provozovatelů soustav, harmonizace tarifů) a byly ponechány k dořešení prostřednictvím prováděcích předpisů k Nařízení (tzv. Guidelines) s tím, že tyto předpisy již budou vydávány Komisí pouze po schválení pracovním výborem zástupců členských států. To, že nalezení kompromisu není na úrovni takovéto skupiny o nic snadnější než v Evropském parlamentu, dosvědčuje i  skutečnost, že do dnešního dne byl ze tří plánovaných předpisů vydaný pouze jeden (Congestion Management Guidelines).

Třetí energetický balíček V průběhu roku 2006 byly dokončeny dva zásadní dokumenty vyjadřující se k  vývoji trhu s  elektřinou. Jednak pravidelná hod-

58

e n e r g e t i k y

Evropský trh s elektřinou má za sebou již více než 10 let vývoje, počítáme-li od přijetí první liberalizační směrnice Evropské rady č. 96/92. Faktický start je pak obvykle spojován s obdobím okolo roku 2000, kdy ve většině zemí EU 15 byly realizovány první kroky k faktickému otevírání trhu. Již v roce 2001 signalizovala Evropská komise ve své hodnotící zprávě pro radu ministrů zřejmé překážky na cestě k otevřenému trhu a na základě analýzy byl přijat v červnu 2003 tzv. 2. legislativní balíček, který nastavil dnes již plně aplikované standardy trhu s elektřinou. notící zpráva Evropské komise (zpracovaná DGTREN), jednak sektorové šetření generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž (DGCOMP) vyvolaná stížnostmi zákazníků na rychle rostoucí ceny elektřiny. Obě zprávy dokumentovaly značné nedokonalosti trhu s  elektřinou a  to zejména v  oblastech nezávislého fungování a  kompetencí regulačních úřadů, nedostatečné spolupráce provozovatelů soustav, nejednotných pravidel trhů s elektřinou a  přístupů k  sítím, nedostatku informací a transparentnosti trhů, výskytů tržních manipulací a  nezávislého chování provozovatelů přenosových soustav. Souhrnné závěry z těchto analýz s doporučením nápravných opatření byly předmětem Zelené knihy a podkladů pro Radu ministrů na jaře 2007, která ve svých závěrech vyzvala Evropskou komisi k  předložení legislativních změn. V  září 2007 pak byly tyto změny označené názvem 3. energetický balíček představeny. Jedná se o čtyři novelizace dvou směrnic a dvou nařízení týkajících se elektřiny a plynu a nového nařízení týkajícího se vzniku Evropské regulační agentury, která by měla koordinovat a sjednocovat působení regulačních úřadů. Z  pohledu provozovatele přenosové soustavy (TSO) lze identifikovat zejména tyto klíčové změny : a) vlastnické oddělení činností provozovatele přenosové soustavy, b) p  osílení spolupráce provozovatelů soustav, c) s tandardizace tržních pravidel a  pravidel řízení soustav a  jejich všeobecná závaznost, d) z měny v  organizaci aukcí kapacit a použití výnosů z aukcí. Ve všech těchto oblastech byly do novelizace provedeny změny schválené v  závěrech jarní Rady ministrů zemí EU. Při pozornějším zkoumání však lze ve většině návrhů vysledovat vnitřní pnutí. Hlavní příčinou je fakt, že ve všech oblastech řešení je nezbytné posílení a  prohloubení celoevropské spolupráce

a koordinace, neboť na jednotném trhu jsou nakonec všechny problémy společné a poruchy trhu v jedné oblasti Evropy se rychle přenášejí do zbylé části. Současně však toto posílení spolupráce, má-li být funkční, vyžaduje určitou formu centralizace a tedy ztráty kompetencí národních autorit a to je zejména pro větší státy EU nepřijatelné. Podívejme se na výše zmíněné oblasti podrobněji : Vlastnické oddělení činností provozovatele přenosové soustavy Toto je jeden z nejkontroverznějších návrhů vyvolávající odpor zemí s vertikálně integrovanými elektrárenskými společnostmi (Německo, Francie, Rakousko) a  současně podle mínění Komise jeden z nejzásadnějších prvků na cestě ke skutečnému trhu. Naneštěstí snaha hledat shodné řešení pro plynárenství i  elektroenergetiku přes všeobecně přiznávané rozdíly v  možnostech působení konkurence vedly k tomu, že unbundling rozporuje i mnoho zemí, které v sektoru elektřiny již vlastnické oddělení dávno provedly a  nemají s  tím žádný problém, zato vnímají bezpečnostní i cenová rizika spojena s tímtéž v oblasti plynu. Zde jsou možná vidět i taktické chyby v  přístupu Evropské komise (EK). Jednou ze zásadních námitek proti vlastnickému oddělení je samo právní provedení velkých majetkových přesunů, možné poškození akcionářů a  ohrožení hodnoty celých velkých společností. Ve snaze nalézt určitý kompromis definovala Evropská komise možnost vytvoření nezávislého operátora (ISO) tedy vlastně oddělení funkcí provozovatele sítě od funkcí jejího vlastníka. Vlastník sítě je zde degradován na pouhého držitele majetku a  jeho udržovatele dle pokynů uživatele tohoto majetku. K této variantě stojí za to zmínit dvě věci: zmíněný koncept již byl v evropské praxi vyzkoušen a to v Maďarsku a v Itálii. Obě země od něj po nedobrých zkušenostech ustoupily a poukazují na to, že mezi vlastníkem majetku a jeho uživatelem se nepodařilo přes mnohaleté úsilí nalézt takové uspořádání, které by oba motivovalo ve všech

M a g a z í n

oblastech k úzké součinnosti a k optimalizaci nákladů. Je to vnucená symbióza dvou cizích firem s  primárně odlišnou motivací. Spojené funkce vlastníka i provozovatele sítě jsou schopny lépe zabezpečit : l rychlejší rozhodovací proces v  oblastech správy sítí, obranných plánů, při definování provozních opatření a dále rychlejší reakci na krizové stavy, l rychlejší rozhodovací proces při jednání se třetími stranami (plánování údržby s  výrobci a  distributory, povolení přístupu do sítě výrobcům, předpovědi kapacity sítě…); obecně také vztah ke všem uživatelům sítě je transparentnější, l jasnější definování odpovědností k  třetím stranám, zamezující křížení kompetencí, l jednoznačnější vztahy k regulačním a státním orgánům, vedoucí k  efektivním řešením jak u  regulačních a  státních orgánů, tak i  na straně jediného subjektu (TSO) a  k  efektivnějšímu prosazení právního rámce, l efektivnější rozhodovací a  úřední postup při rozvoji sítí v případě jediného TSO, l synergické efekty v případě jediného TSO, a tak i úspory pro konečné zákazníky, l přímočarou spolupráci se sousedními TSO – účastníky propojeného systému a v mezinárodních profesních asociacích. Z návrhů je sice jasné, že je to jeden z možných modelů pouze pro ty státy, které nezvolí úplné vlastnické oddělení. Pomineme-li však fakt zmiňovaný odpůrci, že jde o  urči-

tou formu skrytého vlastnického oddělení či dokonce vyvlastnění, je nezbytné upozornit na skutečnost, že např. procesy plánování rozvoje sítě a koordinace údržby sítě a jejího provozování budou ve společnostech takto rozdělených probíhat odlišně (komplilkovaně a zdlouhavě). Dopad této volby tedy nakonec pocítí v rámci snah o regionální či evropskou koordinaci i operátoři sousedních států, kteří uvedené řešení nezvolili. Posílení spolupráce provozovatelů soustav V  původních materiálech pro Radu ministrů bylo zmiňováno posílení spolupráce regulátorů i TSO zhruba ve stejném duchu. V baličku již je vývoj spolupráce řešen odlišně. Zatímco pro regulátory je navrhován vznik evropské agentury, která bude nejen zajišťovat součinnost a harmonizaci postupů ale i vydávat určitá závazná rozhodnutí, pro spolupráci TSO je definován vznik „Evropské sítě (skupiny) provozovatelů přenosových soustav“ jako určitého sice formálního nicméně dobrovolného sdružení, které bude vykonávat sjednocující a koordinační funkce. Takovéto sdružení však již existuje od počátku otevírání trhu s elektřinou jak v podobě celoevropského sdružení ETSO, tak v podobě uskupení provozovatelů jednotlivých synchronních zón (UCTE, NORDEL, ..). Kritizovaným nedostatkem činnosti zejména ETSO je jeho malá akceschopnost (zdlouhavé nalézání konsensu) a  nezávaznost jejich rozhodnutí. Navrhované řešení však tyto

problémy prakticky neřeší. Domnívám se, že uvedené skupina TSO, má-li splnit očekávání, musí být přímo institucionalizována do podoby Evropské agentury či jiné evropské instituce, která bude mít k dispozici stálé pracovní skupiny připravující společná řešení i sílu k jejich prosazení a učinění závaznými ve všech státech společného trhu s elektřinou. ČEPS již v  roce 2004 prezentovala v  rámci svých mezinárodních aktivit návrh na zřízení koordinačního centra pro přenos (Transmission coordination center) v Praze, které by tyto funkce zajišťovalo. Tento návrh vycházel ze zobecnění zkušeností z  průběhu blackoutu v Itálii v roce 2003. Nedostatky koordinace v plánování rozvoje i provozu evropských sítí spolu se zhoršením stability provozu a snížením výkonových rezerv si takovéto uspořádání nakonec stejně vynutí a bylo by účelné jej prosadit již v rámci tohoto balíčku. Standardizace tržních pravidel a pravidel řízení soustav a jejich všeobecná závaznost V současné době jsou pravidla pro přístup k  síti, její řízení a  užívání obsažena v  různých dokumentech. Na úrovni synchronních zón existují společná technická pravidla řízení soustav. Ta vznikla v procesu propojování soustav a definují minimální standardy a podmínky spolupráce nutné k tomu, aby propojené soustavy mohly být společně provozovány bez jednotného centrálního dispečinku a přitom s udržením bezpečnosti a spolehli-

59

z a j í m a v o s t i v ý h l e d

vosti. Tato soustava pravidel (např. Operational Handbook v UCTE) je závazná mezi státy propojených soustav na základě vícestranné smlouvy TSO..Podrobnější předpisy určující technické detaily podmínek připojení, plánování a řízení provozu a přístupu k síti obsahují tzv. síťové kodexy vydávané TSO obvykle po schválení národními regulátory. Tyto kodexy reflektují technická specifika jednotlivých soustav a mohou se značně lišit. Některé kodexy obsahují i  obchodní podmínky přístupu k  síti a  smluvních vztahů mezi TSO a uživateli sítě, jinde jsou tyto podmínky samostatným dokumentem vydávaným buď TSO nebo regulátorem. Část pravidel přístupu k  síti je vydávána též buď energetickými zákony jednotlivých zemí, nebo podzákonnými normami státních autorit (ministerstev, regulátorů) typu pravidel trhu apod. V  návrhu balíčku je požadováno, aby uskupení TSO připravilo společná pravidla (závazný síťový kodex pro vnitřní trh s  elektřinou), která schválí agentura regulátorů. Z  návrhu nicméně přesně nevyplývá do jaké hloubky i šířky mají společná pravidla (kodex) jít. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že jednak jednotlivé synchronní zóny mají odlišné technické podmínky provozu vzniklé historickým vývojem, které nelze v krátké době standardizovat (ani to není smysluplné) a jednak i detaily řízení v jednotlivých soustavách mají své odlišnosti. Je tedy pravděpodobné, že minimálně pro oblast technických podmínek bude kodexů několik, pro každou soustavu zvlášť. Proces harmonizace a  vývoje těchto pravidel však již dávno probíhá. Nalezení jednotných pravidel a harmonizace v rámci sdružení TSO navrhovaného balíčkem, bez jasnějších záměrů a konkretizace obsahu tak pravděpodobně nepřinese žádnou významnou změnu. Pravděpodobnější je spíše nalezení společného dokumentu v  oblasti obchodních podmínek přístupu k sítím. I tady se ale v rámci hledání konsensu mohou objevit zájmy vertikálně integrovaných společností a  vývoj bez konkrétního zadání bude velmi zdlouhavý. Pokud bude snahou vytvořit jednotný síťový kodex pro celou oblast vnitřního trhu s elektřinou standardizující technické i  obchodní podmínky, pak jsem přesvědčen, že takovýto úkol není možné v  dohledné době splnit. Jeví se tedy vhodnější vypracovat technické kodexy pro jednotlivé synchronní zóny a samostatně tržní kodex shrnující společná pravidla v oblasti obchodních podmínek přístupu k sítím a na trh s elektřinou. Změny v organizaci aukcí kapacit a použití výnosů z aukcí V  oblasti aukcí návrh balíčku zužuje tržní mechanismy alokace kapacit z explicitních nebo implicitních aukcí již pouze na impli-

60

e n e r g e t i k y

citní aukce. Z mnoha diskusí – naposledy na jednání středoevropské koordinační skupiny – vyplývá zatím převládající názor, že střední Evropa není na tento mechanismus dosud připravena. Proto, přestože jsou implicitní aukce z pohledu ekonomické teorie pro fungující trhy efektivnější, je nezbytné ponechat zatím v balíčku i možnost explicitních aukcí. Dalším prvkem návrhu je zrušení možnosti použít výnosy z aukcí na snížení domácích tarifů. Z praxe vyplývá, že tato možnost využití naprosto převažuje, přestože je jasné, že výnosy by měly být směrovány převážně do posílení sítí. S tím úzce souvisí i balíčkem neřešený mechanismus kompenzací provozovatelů soustav, který má zajistit úhradu nákladů spojených s použitím sítí pro mezinárodní přenosy. Přes velké úsilí asociací ERGEG a ETSO se za uplynulých několik let nepodařilo navrhnout kompenzační model, který by byl v  plném souladu s  principy navrženými v  článku 3 nařízení a akceptovatelný všemi TSO. Členové ETSO dospěli po dlouhých a složitých jednáních k  přijetí dočasného, kompromisního řešení založeného na dobrovolném smluvním základě v podobě mnohostranné smlouvy označované Interim ITC 2008-2009 a věří, že tak lze získat časový prostor pro přípravu nového, spravedlivého a  účelného modelu, který bude obecně akceptovatelný. ČEPS navrhuje jít o krok dál a v rámci 3. balíčku zabezpečit, aby rozvoj a provoz horizontální sítě sloužící pro obchod s elektřinou v  rámci evropského vnitřního trhu s  energií (IEM) financovala budoucí Agentura TSO, a to z těchto zdrojů: l výnosy z  aukcí na přeshraničních profilech – budou zajišťovány organizátory aukcí (TSO, aukční kancelář nebo burza organizující implicitní aukce) a  budou sloužit výhradně pro financování rozvoje horizontální sítě v  souladu s  desetiletým rozvojovým programem, l jednotný tarif za přístup a  využití sítě pro mezinárodní tranzity elektřiny - bude vybírán TSO od účastníků trhu požadujících přístup k  síti pro přenos do/z oblasti jiného TSO. Tarif bude dvousložkový (fixní a  variabilní složka). Fixní složka bude zajišťovat spolu s výnosy z aukcí a TEN-E (viz další bod) zdroj pro financování rozvoje horizontální sítě a jeho výše bude stanovována ve vazbě na rozpočet desetiletého plánu rozvoje. Variabilní složka bude sloužit k zajištění kompenzace ztrát vzniklých TSO přenosem elektřiny. Jednotný tarif by byl uplatněn pro celou oblast IEM, nebo rozdílný tarif dle specifik jednotlivých synchronních zón v Evropě. Pro celou synchronní zónu však musí být aplikován jednotný tarif. Tím by byl změněn současný nespravedlivý systém, kdy náklady za dálkový přenos hradí všichni koneční spo-

třebitelé v  exportní a  importní zemi prostřednictvím místního tarifu za přenos, bez ohledu na užitek z přepravované elektřiny, l dotace z fondů Evropské unie na podporu již existujícího projektu EU – Transevropské energetické sítě (TEN-E).

Závěr Návrh balíčku prochází v  této době diskusí a  na jaře začne kritická fáze „doformulovávání“ a  schvalování dokumentu. Na to, aby přinesl významný krok v  řešení problémů vyplývajících z  výše uvedených analýz trhu s elektřinou, musí být mnohem konkrétnější a jednoznačnější a bude určitě směřovat k  posílení evropské centralizace rozhodování a řízení elektroenergetiky. Snahy zástupců velké části států však pravděpodobně budou směřovat naopak k  rozmělnění a  oslabení textu v zájmu zachování maxima kompetencí národních orgánů s tím, že ke koordinaci nakonec „nějak dojde“. Problém je v tom, že nedokonalý a nedotažený trh přináší spotřebitelům řadu rizik a již z dnešního pohledu je vývoj tržních mechanismů značně opožděn a doháněn hrozícím deficitem výkonu, který může znamenat další tlak k  ochraně národních zájmů v oblasti energetické bezpečnosti a tím k ustrnutí vývoje trhu v současné nevyhovující podobě.

O autorovi Ing. Pavel Šolc po ukončení studia na Elektrotechnické fakultě ČVUT (obor ekonomika energetiky) v roce 1986 pracoval ve společnosti ŠKODA s.p. Praha, kde se zabýval vývojem klasických a jaderných elektráren. V roce 1992 absolvoval studijní stáž na University of Pennsylvania v USA se specializací Modelování energetických systémů. V letech 1993 až 1999 pracoval ve společnosti ČEZ, a.s., jako vedoucí oddělení tvorby a hodnocení scénářů rozvoje. Od roku 1999 do současnosti pracuje na různých pozicích ve společnosti ČEPS, a.s. Od roku 2005 zastává v ČEPS pozici ředitele sekce strategie. Kontakt na autora: [email protected]

M a g a z í n

Ing. Zbyšek Sochor, MPO, Ing. Josef Fiřt, ERÚ, Ing. Roman Čížek, DrSc., ENVIROS, Ing. Jan Kanta, ČEZ

Energetický projekt dává šanci „dobrým nápadům“ Před pár dny vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a  obchodu ČR ve spolupráci se společnostmi ABF a ENVIROS již 6. ročník soutěže o  energeticky úsporné projekty

ných energetických opatření a  nasazování nových inovativních technologií. Cílem soutěže Energetický projekt je podpora „dobrých nápadů“ z oblasti energetiky. Příkladem mohou být budovy a  energetické systémy s  minimální spotřebou energie, které přispějí k  dosažení zdravého životního prostředí v ekonomicky reálných souvislostech. Míru energetické náročnosti nových staveb a  využití nejmodernějších úsporných tech-

nologií určují do značné míry jejich projektanti, architekti a realizátoři, proto je Energetický projekt zaměřen právě na ně. Soutěž, jež se vyhlašuje na podporu energetické efektivnosti u konečného spotřebitele, je rozdělena do dvou kategorií. Do té první mohou být přihlášeny Nízkoenergetické stavby pro bydlení a  veřejný sektor, druhá kategorie se zaměřuje na Snížení energetické náročnosti v průmyslu. Obě kategorie jsou rozděleny ještě na Projekty a Realizace. V  rámci Energetického projektu 2007 vyhlásila společnost ENVIROS již 5. ročník Studentské ceny, jejímž smyslem je šíření myšlenek nízkoenergetické, pasivní výstavby a užití obnovitelných zdrojů energie mezi budoucími architekty a projektanty. Studentské práce ohou soutěžit pouze v 1. kategorii. Uzávěrka soutěže je 8. února 2008, více informací zájemci naleznou na stránkách www.energetickyprojekt.cz. Vyhlášení výsledků soutěže a předání cen proběhne na slavnostním galavečeru dne 6. března 2008. Vítězné projekty budou také prezentovány na World Sustainable Energy days v Rakousku.

Ing. Roman Čížek, DrsC., předává jednu ze studentských cen

Energetický projekt 2007. Podporu soutěži vyjádřila Skupina ČEZ a Pražská energetika, a.s.

D

o soutěže je možné přihlásit projekty a  již dokončené investiční akce týkající se nízkoenergetických bytových domů, administrativních budov, energeticky efektivních územních systémů či postupů pro snížení energetické náročnosti v průmyslu. Porota bude přihlášené projekty hodnotit také podle toho, zda odpovídají faktorům udržitelného rozvoje hospodářství a  společnosti (hlediska energetická, ekonomická, environmentální a  sociální). Soutěž Energetický projekt přibližuje veřejnosti nejen nápady, ale i jejich konkrétní realizaci, a  to jak v  oblasti bydlení, tak i  v  oblasti průmyslu, kde se stále naléhavěji ukazuje potřeba urychleného přijímání vysoce účin-

Ocenění za realizaci EPC ve školách města Zlína

61

z a j í m a v o s t i

Česká plynárenská unie nesouhlasí s vlastnickým oddělením v plynárenství Ing. Oldřich Petržilka, Senior Manager, Česká plynárenská unie

v ý h l e d

e n e r g e t i k y

Návrh Evropské komise, aby energetické společnosti vlastnicky oddělily přepravní soustavy nepovede podle plynárenských společností sdružených v České plynárenské unii k další liberalizaci na trhu. Stejný názor vyplývá i ze závěrů konference evropského sdružení plynárenských společností, která se konala 21. září 2007 v Bruselu.

[ ]

Zářiová konference Eurogasu Pouhé dva dny po zveřejnění tzv. III. liberalizačního balíčku EU (zveřejněn 19.9.2007) se v Bruselu uskutečnila konference Eurogasu (evropského sdružení plynárenských společností), na níž byli přítomni kromě jiných také pánové Andris Piebalgs, komisař pro energetiku Evropské komise (EK), a Alejo Vidas - Quadral, vice-president Evropského parlamentu (EP) a člen jeho Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Komisař Piebalgs prezentoval stručný přehled názorů Komise na budoucí vývoj trhu v Evropě a návrhů, které obsahuje III. balíček. Konstatoval, že v následujících 15 letech se předpokládaná spotřeba plynu v  EU 27 zvýší o  nejméně o  100 mld. m3 a dovozní závislost tudíž vzroste na 80  %. Trendy zvyšování účinnosti a  využívání obnovitelných zdrojů energie by naopak měly působit proti tomuto trendu a každý člen EU by měl přispět cca 20 % ke snížení spotřeby zemního plynu. V plynárensky rozvinutých zemích lze tudíž očekávat stagnaci odběrů, to ostatně pro ČR již není žádným překvapením.

Z vystoupení komisaře Piebalgse Komisař Piebalgs na konferenci prohlásil, že Evropa nepotřebuje skvělé vztahy s dodavateli, měla by dát stranou emoce a snažit se hlavně o  vztahy stabilní. Podle něj již neexistují žádné výhody pro koncové spotřebitele plynoucí z  vertikální integrace podniků a vlastnický unbundling je nejlepším řešením a nezbytným krokem k fungujícímu vnitřnímu trhu. Odprodej aktiv by však v některých případech nebyl nejlepším řešením, a  proto byl připraven koncept nezávislého provozovatele systémů (Independent System Operator). Společnosti se tak mohou samy rozhodnout, zda zvolí odprodej části podniku, rozdělení akcií nebo zda vznikne nezávislý provozovatel. V  důsledku uvedených rozhodnutí EK mimořádně poroste význam regulace. Podle názoru komisaře Piebalgse jsou nové investice do rozvoje systémů bloko-

62

Názor EK by se tedy dal odlehčeně shrnout jako konstatování „Dejte ruku do ohně a uvidíte, že nepálí, a i kdyby, je to vaše ruka a ne moje!“

Obrázek 1: Komisař Andris Piebalgs na konferenci Eurogas

vány nikoliv opatřeními EU, ale nepružnými strukturami energetických společností. Stejně tak podle něj velikost společností nijak nelimituje a  neovlivňuje jejich vyjednávací sílu při sjednávání kontraktů. Vlastnický unbundling nemá podle EK žádná rizika a tržní hodnota společností není nijak ohrožena. To se ale poněkud rozcházelo s  rozbory a  důkazy prezentovanými profesorem Philipem Wrightem z  Shefieldského institutu. „Pokud však Evropský parlament při projednávání III. balíčku dojde k  názoru, že je nezbytné, aby EK některé požadavky zmírnila, nebude Komise nic namítat, takový je život“, řekl Piebalgs.

Protinázor z Evropského parlamentu Naproti tomu pan Vidal – Quadras, vicepresident Evropského parlamentu a  kromě jiného také zpravodaj EP pro III. balíček, konstatoval, že prioritou Parlamentu jsou: n silní a  nezávislí regulátoři jak na národní, tak na evropské úrovni,

n odstranění všech politických a administrativních bariér a n stanovení jasných podmínek pro dlouhodobé kontrakty, které zabezpečí dobré klima pro investiční rozhodování investorů. Vlastnický unbundling je podle něj spornou otázkou, je vhodný pro elektroenergetiku, kde se již osvědčil, o jeho vhodnosti pro plynárenství však velmi pochybuje. Novým úkolem této doby bude tudíž něco, co nazval „energetická diplomacie“, která by podle něj měla existovat na dvou úrovních, národní a  evropské. Konstatoval, že částečně chápe zdrženlivost členských zemí EU k požadavku přesunout kompetence z národní úrovně výše na úroveň EU. Logicky totiž v  takovém případě vzniká otázka, kdo bude odpovědný za spolehlivost dodávek energií na národní úrovni. Silné producentské společnosti by pak mohly těžit z  nestabilních politických podmínek uvnitř EU a  z  nejednoty názorů na úrovni celé EU. Odpovědí EU by podle něj měla být rovnováha tří určujících faktorů:

EP vnímá podstatně více než EK specifika a rozdílnost plynárenství a elektroenergetiky jako odvětví. Jen omezený počet zemí totiž vlastní zdroje ropy a plynu – v několika málo zemích se koncentruje 89 % zdrojů ropy a 81 % zdrojů plynu!

M a g a z í n

n konkurenceschopnosti EU jako celku, n spolehlivosti dodávek a n udržitelnosti budoucího rozvoje. EP je tedy vůči námětům EK podstatně zdrženlivější!

Postoj Ruska k III. energetickému balíčku Rovněž stanovisko pana Jevgenije Zajašnikova, místopředsedy energetického výboru ruské Dumy, k  předloženým opatřením EK bylo více než zdrženlivé. Ruská strana se cítí poněkud překvapena vývojem energetické legislativy EU a dříve, než zaujme definitivní stanovisko, hodlá ji pozorně zkoumat. Z prvních vyjádření se dá vyčíst, že v rámci tzv. Dialogu EU – Rusko nebyly záměry III. balíčku nijak zvlášť konzultovány. Z  vystoupení Zajašnikova vyplynulo, že Gazprom se s  novou realitou „určitě naučí žít“ a  najde způsob, jak i  nadále prosazovat své záměry v Evropě, tj. jít dále po toku plynu přímo až za zákazníky. Bude to pouze vyžadovat určitý čas navíc. Zástupci ruské mise při EU rovněž upozornili na fakt, že Rusko v  rámci jednání se Světovou obchodní organizací přislíbilo do roku 2010 zvýšit ceny zemního plynu pro domácí spotřebitele v  Rusku a  v  případě, že se tyto ceny vyrovnají exportním cenám pro trhy EU, bude plně v kompetenci producenta rozhodnout, zda plyn prodá doma nebo na vnějších trzích. To sice neznamená, že by byla ohrožena spolehlivost již nakontrahovaných dodávek, ale ovšem, pokud jde o další potřebné objemy plynu (předpokládané v rozvojových studiích EU), může reálně dojít k situaci, kdy se EU dostane do konkurenčního boje s jinými geografickými regiony.

Prvotní hodnocení balíčku Skutečně bylo záměrem Evropské komise nastolit takovou situaci a připravit se o konkurenční výhody plynoucí z dlouhodobé spolupráce? Nezbývá než věřit, že umírněnější přístup Evropského parlamentu obrousí hrany jak současného rozčarování části členských států EU, které ve vlastnickém unbundlingu nevidí smysluplné řešení dočasné omezené funkčnosti vnitřního trhu, tak ruských dodavatelů zemního plynu, jejichž podíl na evropské spotřebě by měl nadále stoupat. Vlastnické oddělení přepravní soustavy, ke kterému se rozhodla Evropská komi-

se, pokládá Česká plynárenská unie (ČPU) za velký a zbytečný experiment v plynárenství. Nejsou s  ním žádné větší zkušenosti. Pokud by opravdu došlo k  jeho zavedení, bude efekt takových revolučních opatření pochybný vzhledem k  omezenému počtu producentů plynu a zcela jistě se s tím spojené náklady promítnou do ceny plynu pro konečné spotřebitele. Proto ČPU s  tímto krokem zásadně nesouhlasí.

O autorovi Ing. Oldřich Petržilka je senior managerem České plynárenské unie, která representuje zájmy hlavních hráčů na českém trhu s plynem. V uplynulých letech pracoval jako senior manager a plynárenský expert konzultační firmy Delloite & Touche v Praze. Specializoval se na strategii zvyšování výkonnosti utilitních a přepravních energetických společností jak v České republice, tak ve střední Evropě. Před nástupem k Delloite & Touche pracoval 22 let v různých funkcích v českém plynárenství, především v oblasti koncepce a strategie. Působil rovněž tři roky jako ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv na Ministerstvu průmyslu a obchodu. V té době byl členem českého týmu při jednáních s Evropskou komisí o kapitole Energetika. Ing. Petržilka je českým zástupcem v Programovém výboru C Mezinárodní plynárenské unie „Trh s plynem“ a členem expertního týmu Energetika připravujícího témata předsednictví ČR v EU (první polovina roku 2009). Kontakt na autora: [email protected]

63

z a j í m a v o s t i

Východiská Stratégie energetickej bezpečnosti Slovenskej republiky Ing. Ján Petrovič, generálny riaditeľ sekcie energetiky, Ministerstvo hospodárstva SR

P

Ciele Energetickej politiky EÚ a SR

od vplyvom rastúceho dopytu po energii Európska komisia v marci 2006 vydala „Zelenú knihu o  bezpečnej, konkurencieschopnej a  trvalo udržateľnej energetike pre Európu“, ktorá položila základ pre diskusiu o budúcnosti európskej energetiky a  sú v  nej načrtnuté súčasné a  budúce výzvy a možné riešenia. V knihe boli určené tri hlavné ciele: n zvýšenie bezpečnosti dodávok, n zabezpečenie konkurencieschopnosti európskych ekonomík a dostupnosti cenovo prístupnej energie,

64

v ý h l e d

e n e r g e t i k y

Slovenská republika podobne ako aj iné krajiny stojí pred niekoľkými základnými výzvami v energetike a v zabezpečení energiou. Energetická politika Slovenskej republiky určila základné ciele a rámce rozvoja energetiky v dlhodobom časovom výhľade a konštatovala, že zabezpečenie maximálneho ekonomického rastu v podmienkach trvalo udržateľného rozvoja je podmienené spoľahlivosťou dodávky energie pri optimálnych nákladoch a primeranej ochrane životného prostredia.  odpora trvalej environmentálnej udržanp teľnosti a boj proti zmene klímy. Pre zabezpečenie dosiahnutia týchto cieľov bolo definovaných šesť prioritných oblastí s prislúchajúcimi aktivitami: ¡ energetika ako zdroj pracovných miest a  rastu v  Európe: dobudovanie vnútorného európskeho trhu s elektrickou energiou a s plynom, riešenie konkurencieschopnosti a  bez¡ pečnosti dodávok: zvyšovanie trvalej udržateľnosti a  pestrosti energetického mixu, ¡ solidarita medzi členskými štátmi: cesta k európskej internej politike dodávok energií,

¡ riešenie klimatických zmien, ¡ podnecovanie inovácie: strategický európsky plán energetických technológií, ¡ smerom ku koherentnej externej energetickej politike. Energetická politika SR bola východiskom pre rozvoj elektroenergetiky, tepelnej energetiky, plynárenstva, ťažby,  spracovania a  prepravy ropy, ťažby uhlia a využívania obnoviteľných zdrojov energie. Definovala tri ciele: ¡ zabezpečenie s  maximálnou efektívnosťou bezpečnú a  spoľahlivú dodávku všetkých foriem energie v  požadovanom množstve a kvalite, ¡ znižovanie podielu hrubej domácej spotreby energie na hrubom domácom

M a g a z í n

Poznámka

Základný variant dopravných trás Družba 1

6,0

objem vyplýva z medzivládnej dohody s RF do r. 2014 – súčasný stav dodávok ropy do SR

Možnosti náhrady dodávok ropy (vrátane stavu ropnej núdze) alternatívnymi dopravnými trasami Adria/ Družba 1

3,4

TAL/AWP/ Družba 1 (Bratislava – Schwechat pre obojsmerný spôsob prepráv ropy)

3,2

treba uzavrieť medzivládnu dohodu na existujúci alternatívny zdroj dodávok ropy do SR + vybudovanie skladovacích kapacít na ropu ropovodné prepojenie je potrebné zrealizovať a následne uzavrieť medzivládnu dohodu o dodávkach ropy do SR + vybudovanie skladovacích kapacít na ropu

Tabuľka 1: Zhrnutie diverzifikácie dopravných trás zásobovania ropy 

Zdroj: MH SR

Slovenská republika dováža zhruba 90 % Ostatné primárnych energetických zdrojov a to hlavOZE a Jadové Biomasa odpad ne z  Ruskej federácie. Spotreba elektrickej Uhlie teplo 2% 2% energie sa za posledné tri roky zvýšila o 3 %. 22% 25% V  dôsledku reštrukturalizácie ekonomiky, rastúcich cien energetických zdrojov, ale aj úsporných opatrení sa od r. 1990 do r. 2003 Zemný celková spotreba energie znížila o  30 %. PriRopa plyn 18% tom je energetická náročnosť takmer dvojná31% sobná v porovnaní s priemerom v OECD. Do popredia sa v  súvislosti s  energetickou bez- Obrázok 1: Súčasný energetický mix SR Zdroj: MH SR pečnosťou SR dostávajú aj úspory v  podniSúþasný energetický mix SR kateľskej sfére a  v  domácnostiach a  vhodný niektorých krajín. Následne bol predmetenergetický mix. T e c hna n i verejnú c k ý p o tdiskusiu e n c iá l O Z E Východiská stratégie energetickej bezpeč- ný dokument postúpený Ostatné a  na konštruktívny dialóg, ktorého výsled140 nosti boli prvýkrát prezentované verejnosti OZE a kom bude Stratégia energetickej bezpečnos1 2 0 ministrom hospodárstva Ľubomírom JahnátJadové Biomasa odpad ti1Uhlie republiky. 0 Slovenskej 0 kom na seminári 4. septembra teplo uskutočnenom 2% 2% Stratégie energetickej bez8 0 Východiská 22% 2007 za účasti predsedu vlády, ministra finan25% 60 navrhujú priority na dosiahnutie cií, štátnych tajomníkov niektorých minis- pečnosti 40 cieľov a  navrhujú rozhodujúterstiev, poradcov predsedu vlády, ako aj via- stanovených cerých odborníkov z rôznych oblastí. Dňa 24. ce2 0projekty energetiky. Kompletný dokument 0 východísk Stratégie energetickej bezpečnosti septembra 2007 boli východiská prezentova- Zemný B io m a s a S ln e þ n á e n e r g ia V o d n á e n e r g ia G e o te r m á ln a Ropa e n e r g ia SR je zverejnený na internetovej adrese MH né na seminári, kde bolo pozvaných zhruba plyn 18% SR www.economy.gov.sk. 120 hostí vrátane širokej odbornej verejnos- 31% ti zastupujúcej predstaviteľov energetických Zásobovanie ropou spoločností pôsobiacich na slovenskom ener200 Vývoj spotreby motorových palív a  tým getickom trhu, zástupcov odberateľov energie, Súþasný energetický mix SR zástupcov profesijných a zamestnávateľských aj požiadaviek na zabezpečenie zodpove150 združení, ochranárskych organizácií, ale aj dajúcej spotreby ropy je ovplyvnený predoposlancov Národnej Rady SR a  veľvyslancov všetkým rozvojom ekonomiky. Pri predpoPJ

Keďže energetika Slovenska prešla v  posledných rokoch búrlivými zmenami, ako aj reagujúc na už uvedené skutočnosti, Ministerstvo hospodárstva SR pripravilo návrh východísk Stratégie energetickej bezpečnosti Slovenskej republiky. Tento návrh bol vypracovaný v  širokej odbornej spolupráci. Na návrhu sa podieľal celý rad odborníkov z energetiky, ale aj z iných oblastí pracujúcich v  deviatich pracovných skupinách. Do úvahy boli zobraté prognózy budúcich spotrieb energie, vyraďovanie jednotlivých zdrojov na výrobu elektriny a  tiež aj prírastky nových zdrojov, ako aj rôzne možnosti zásobovania primárnymi energetickými zdrojmi. Hlavným cieľom stratégie energetickej bezpečnosti je dosiahnuť konkurencieschopnú energetiku zabezpečujúcu bezpečnú, spoľahlivú a efektívnu dodávku všetkých foriem energie za prijateľné ceny s  prihliadnutím na ochranu odberateľa, ochranu životného prostredia, trvaloudržateľný rozvoj, bezpečnosť zásobovania a technickú bezpečnosť Stratégia energetickej bezpečnosti Slovenskej republiky s výhľadom do roku 2030 navrhuje opatrenia z oblasti zásobovania uhlím, ropou, zemným plynom, teplom, elektrinou. Podrobne sa zaoberá možnosťami diverzifikácie zdrojov a  dopravných ciest pre ropu a zemný plyn, novými možnosťami a návrhmi na vybudovanie spojovacích vedení so sústavami okolitých štátov. Stratégia navrhuje opatrenia na využívanie obnoviteľných zdrojov energie pri výrobe elektriny, tepla, ako aj na využívanie biopalív v doprave. Zároveň sa zaoberá otázkami zníženia energetickej náročnosti a  zvýšenia energetickej efektívnosti, navrhuje opatrenia, ktoré zabezpečia sebestačnosť vo výrobe elektriny a proexportnú schopnosť SR, ako aj opatrenia, ktoré zabezpečia bezpečné zásobovanie ropou a plynom. Zámerom je, aby Slovenská republika minimalizovala negatívne dopady závislosti od životne dôležitých surovinových zdrojov prostredníctvom znižovania energetickej a surovinovej náročnosti ekonomiky, dostupnou diverzifikáciou týchto zdrojov, dostatkom diverzifikovaných zdrojov elektriny lokalizovaných na území SR, vyšším využitím nízkouhlíkových zdrojov na výrobu elektriny, ekologickým využívaním prírodných zdrojov a  bezpečnou prevádzkou energetických sústav a sietí.

Maximálny objem prepráv (mil. t ropy/r)

T e c h n i c k ý p o t e100 n c iá l O Z E PJ

Ciele a priority Stratégie energetickej bezpečnosti Slovenskej republiky

Ropovodný systém Ropovodné prepojenia

140

50

120 100

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005

80

PJ

produkte – znižovanie energetickej náročnosti, ¡ zabezpečenie takého objemu výroby elektriny, ktorý pokryje dopyt na ekonomicky efektívnom princípe.

60

2010 2015 2020 2025 2030

Predpoklad využívania OZE do roku 2030

40 20

B io m a s a

S ln e þ n á e n e r g ia

V o d n áelektrárne e n e r g ia

30%

G e o te r m á ln a e n e r g ia

Obrázok 2: Technický potenciál obnoviteľných zdrojov na Slovensku 

200

Vodné elektrárne 14%

Jadrové

Vodné

0

V e t eelektrárne r n á e n e r g ia

32%

Zdroj: MH SR

65 Tepelné elektrárne 38%

Tepelné elektrárne 28%

BiomasaBiomasa odpad S ln e þ n á e n e r g ia V Uhlie o d n á e n e r g ia Uhlie teplo 2% 2% 2% 2% 22% 22% 25%

teplo 25%

B io m a s a

z a j í m a v o s t i

40 G e o te r m á ln a e n e r g ia 20

V e t e r n á e n e r g ia

v ý h l e d 0

B io m a s a

e n e r g e t i k y S ln e þ n á e n e r g ia

V o d n á e n e r g ia

G e o te r m á ln a e n e r g ia

V e t e r n á e n e r g ia

200

TWh

TWh

29 TWh

PJ

PJ

PJ

PJ

PJ

PJ

Zemný Zemný Ropa Ropa plyn plyn 18% 18% sa 31% 150 kladonom vývoji hospodárskeho rastu 31% 200 očakáva, že v  priebehu nadchádzajúcich 15 Veterná energia rokov sa celková spotreba motorových paVodná energia 100 lív zdvojnásobí a v časovom horizonte do ro150 Geotermálna energia úþasný energetický mix Súþasný energetický mix SR ku 2030 budeSR spotreba motorových palív na Slneþná energia Veterná energia Biomasa Slovensku pravdepodobne až 2,5 násobne Vodná energia 50 vyššia ako dnes. 100 Geotermálna energia e c h nprimiešavanie i cTkeýc h pn o itce k n ýc ipá ol tOe Z Slneþná energia I keď vzrastajúceT vyššie bionE c iá l O Z E Biomasa zložiek do motorových palív bude rast spotre140 140 0 by fosílnych motorových palív tlmiť, zvýšenie 50 120 2000 2002 2003 2004 1 22001 0 spotreby motorových palív 2005 bude aj tak 2010 vyža-2015 2020 2025 2030 100 dovať vyššie nároky na zabezpečenie dodávok 100 Predpoklad využívania OZE budúceho do roku 2030 0 ropy. Pri zohľadnení vývoja domá80 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2010 2015 2020 2025 2030 cej spotreby ropných výrobkov je zrejmé, že 60 60 pre jej uspokojenie výhradne z domácej pro- Obrázok 3: Predpoklad využívania OZE do roku 2030  Zdroj: MH SR Predpoklad využívania OZE do roku 2030 40 4 0 je potrebné zabezpečiť zásobovanie dukcie Vodné Jadrové Vodné elektrárne všetky tieto aspekty sú riešené technických možností je už aj v  súčasnosti Slovenska ropou z  bezpečných a elektrárne ekonomic- plynu, pričom 2 0 elektrárne 20 14% 32% 30% možné plyn z Nórska prepraviť na Slovensko, v stratégii. ky najvýhodnejších zdrojov. Zároveň bude 0 0 nakoľko plynárenský uzol v Baumgartene na Z  hľadiska vnútorného trhu Slovenska, B i o m a s azabezpečiť S l n e þ n á e n e r g i a V o d n á e n e r g i a G e o t e r m á l n a V e t e r n á e n e r g i a potrebné stabilitu dodávok ropy Vodné Jadrové B io m a s a S ln e þ n á e n e r g ia V o d n á e n e r g i a Vodné G e o te r m á ln a V e t e r n á e n e r g ia e n e r g ia e n e r g ia elektrárne slovensko-rakúskej hranici neustále rozširuje elektrárne diverzifikáciu zdrojov zemného elektrárne v  časovom  horizonte nadchádzajúcich 20 až možnosti pre 14% 32% 30%limitované. Na druhej strane svoje obchodné aktivity, vrátane obchodova25 rokov na minimálne dvojnásobnej úrovni, plynu sú zatiaľ nia s nórskym plynom. dodávky plynu z Ruska možno považovať za ako je súčasný stav. Ďalšou možnosťou ako zabezpečiť dodávbezpečné a spoľahlivé. Z pohľadu potrieb Jadrové SloTepelné Tepelné Z pohľadu možností dodávok ropy do SR ky plynu z rôznych zdrojov sú projekty LNG, venska za hlavné zdroje zemného plynu po200 elektrárne elektrárne za hlavné zdroje možno považovať Ruskú feelektrárne 200 28% 38% 58% pričom zaujímavým z nášho pohľadu je pláRuskú federáciu, Nórsko, Kaspickú deráciu, Kaspickú oblasť a  Stredný Východ, važujeme novaný terminálTepelné Adria LNG v  Chorvátsku, oblasť a Stredný ako aj Severnú Afriku. TepelnéVýchod, ako aj Severnú AfriJad 150 rozšíriť možnosti o dodávky elektrárne V stratégii Inštalovaný výkon SR v r.2006 Výrobaku.elektriny SRsúvstanovené r.2006 možnosti diverzi- ktorý by moholelektrárne elek 150 28% 38% plynu vrátane odporúčaných 5 plynu z  Líbye, Alžírska, Kataru, Kaspiku, ale dodávok Veterná energia Veterná energia Zásobovanie zemným plynom fikácie tiež aj ruský plyn. Vodná energia perspektív pre Slovensko. Vodná energia Z pohľadu zásobovania plynom je potreb100 Inštalovaný Geotermálna výkon SRGeotermálna venergia r.2006 energia elektriny SRsav v rámci r.2006 možPre Výroba Slovenskú republiku 100 60né si uvedomiť, že funkčný konkurenčný trh Slneþná energia Slneþná energia Čo sa týka dodávok plynu z Kaspickej ob- ností diverzifikácie zdrojov a  dopravných Biomasa s plynom je jedným z nástrojov na zaistenie lasti, z pohľadu technických Biomasa dopraciest ako najperspektívnejšie javia projekty možností 50 50 bezpečnosti dodávok plynu. Na druhej strane vy plynu z tejto oblasti do nášho regiónu exis- plynovodu Nabucco a terminálu LNG Adria. 50 40otvorenie trhu s plynom, vstup ďalších dodátuje viacero60 rozpracovaných projektov. Medzi Oba projekty budú však realizované nadnávateľov na trh s plynom predurčuje definovať najvýznamnejšie patrí Nabucco. Z  pohľadu rodnými konzorciami, pričom sú v  rôznych 50 0 30určité0 štandardy bezpečnosti dodávok plynu možností Nabucca pre dodávky na Slovensko fázach prípravy. 2000 pre 2001všetkých 2002 2001 2003 2004 2003 2005 2010 2015 2020 2015 2025 2020 2030 2025 2030 2000 2002 2004 zaviesť 2005 dodávateľov plynu, tzv. 2010 40 je potrebné spomenúť existujúce prepojenie 20 Obnoviteľné zdroje dodávateľa poslednej inštancie a  tiež je po- prepravnej siete s rakúskym Baumgartenom, redpoklad využívaniavyužívania OZE do roku Predpoklad OZE2030 do roku 2030 30 Najviac využívaný obnoviteľný zdroj ener10trebné precizovať manažment stavov núdze kde bude plynovod končiť. a vypracovať mechanizmus núdzových zásob gie na výrobu elektriny v Slovenskej republike Čo sa týka dodávok z  Nórska, z  pohľadu 20 0 je vodná energia. Technický potenciál na vý2005 2010 2015 2020 2025 2030 Vodné robu elektriny na báze vodnej energie pred10 Jadrové Vodné Vodné Jadrové rok Vodné elektrárne elektrárne elektrárne elektrárne elektrárne elektrárne stavuje 6 600 GWh (24 PJ) a je využitý na viac 14%0 sc. spotreby 32% 30% 14% 32% zníženie výroby vysoký el. 30% ako 55 %. Potenciál vhodný pre malé vodné 2010 2015 2020 2025 referenþný sc. spotreby el. nízky 2005 sc. spotreby el. elektrárne jerok však využitý len na 25 %.

Požiadavky na pokrytie deficitu vo výrobe v ES SR

zníženie výroby sc. spotreby el. Z veľkých vodnýchvysoký elektrárni, ktoré zvýšia referenþný sc. spotreby el. nízky sc. spotreby el.

bezpečnosť v zásobovaní elektrinou, navrhu-

Obrázok 4: Inštalovaný výkon SR v r.2006

Výroba elektriny SR v r.2006

Výroba elektriny v r.2006 Výroba SR elektriny SR v r.2006

30 25 60

20 50

15

40 30 20 10 0

nízky scenár GWh referenčný scenár GWh 60 Potrebný prírastok výroby z nových vysoký scenár zdrojov pri referenþnej spotrebe GWh 50 priemerný ročný rast % nízky % 40 scenár referenčný scenár % 30 vysoký scenár % Dokonþenie

2005 40 2006 2857235 29624 28572 29624 30 28572 29624 253,7 20

5

TWh

TWh

10

0

20 2: Prognóza vývoja spotreby elektriny na Slovensku  10 Tabuľka

-5

2005

10

66

0

2010

trárne v lokalite Nezbudská Lúčka pri Strečne na rieke Váh.

2015

2010 2015 30379 32008 Nové jadrové 31892 34713 32815 37121

5 0

2025 34603 40418 45990

2030 35987 43112 50544 Nové jadrové

Kogenerácia 0,8 z nových Potrebný prírastok výroby ObnoviteĐné zdrojov pri referenþnej1,6 spotrebe

15 MO34 a zvyšovanie výkonov V2 a EMO12 2020

2020 33330 37534 41530

Nové fosilné

2025

rok

2005 2010 2015 2005 2010 2020 2025 Prognóza požiadaviek na zabezpeþenie spotreby z2015 nových2020 zdrojov a2005 návrh 2025 ich krytia2010

29 TWh

35 výkon SR v r.2006 štalovaný Inštalovaný výkon SR v r.2006

na pokrytie

jeme v nasledujúcich rokoch realizáciu zámeJadrové Jadrové deficitu vo výrobe v ES SR elektrárne Sereď a  vodnej elekelektrárne rov vodnej elektrárne 58% 58%

2,3

29 TWh

Tepelné Tepelné Požiadavky elektrárne elektrárne 28% 28%

Tepelné elektrárne 38%

TWh

TWh

Tepelné elektrárne 38% 40

Nové fosilné

Kogenerácia

Zdroj: SEPS, a.s., MH SRObnoviteĐné 2030

2030

Dokonþenie MO34 a zvyšovanie výkonov V2 a EMO12 2030 2015

2020

2025

rok

2

Predpoklad využívania OZE do roku 2030

Rok Jadrové elektrárne Tepelné elektrárne Celkom

2010

2015 880 1177 2057

Tepelné 880 elektrárne 38% 490

MW MW MW

Vodné elektrárne 14%

Jadrové elektrárne 32%

Vodné elektrárne 30%

1370

2020 Tepelné 880 elektrárne 1607 28% 2487

Inštalovaný výkon SR v r.2006 Tabuľka 3: Vyraďovanie inštalovaných výrobných kapacít z bilancie ES SR 

M a g a z í n

2025 1760 1875 3635

Výroba elektriny SR v r.2006

2030 Jadrové 1760 elektrárne 58% 2095 3855 Zdroj: SEPS, a.s, MH SR.

TWh

TWh

29 TWh

Vzhľadom na vhodnosť zapojenia všet60 kých vodných elektrární do elektrizačnej sú50 stavy je potrebné preferovať ich výstavbu s  cieľom maximálneho využitia technického 40 potenciálu. Do budúcnosti vidíme perspek30 tívne aj využitie geotermálnej energie, či slnečnej energie. 20 Najväčší technický potenciál, ktorý pred10 stavuje 15 % z hrubej domácej spotreby ener0 gie, má biomasa. Biomasa má veľkú perspek2005 2010 2015 2020 2025 tívu pri výrobe tepla pre vykurovanie najmä rok v  centrálnych vykurovacích systémoch vo zníženie výroby vysoký sc. spotreby el. forme drevných štiepok a slamy a v domácreferenþný sc. spotreby el. nízky sc. spotreby el. nostiach vo forme peliet a  brikiet. Pomerne Obrázok 5:naPožiadavky na pokrytie deficitu výrobe v ES SR rýchlym riešením zvýšeného využívania bio- Požiadavky pokrytie deficitu vo výrobe v ESvoSR

masy je spoluspaľovanie s  fosílnym palivom v tepelných elektrárňach a pri kombinovanej výrobe elektriny a tepla (teplárne). Biomasa je tiež zdrojom na výrobu biopalív. Ďalšou možnosťou využitia biomasy je výroba bioplynu. V materiáli sú podrobne rozoberané možnosti využitia jednotlivých druhov OZE, tiež jadrové sú stanovené ciele, ako ajNové opatrenia na ich plPotrebný prírastok výroby z nových nenie. zdrojov pri referenþnej spotrebe Nové fosilné Na základe analyzovaných čiastkových cieľov pre teplo a elektrinuKogenerácia a zohľadnením záObnoviteĐné väzných cieľov pre biopalivá je predpokladanýMO34 v roku 2020 podiel OZE celkovej spotDokonþenie a zvyšovanie výkonov V2 ana EMO12 rebe energie vo výške 12 %.

40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5

2030

2005

2010

2015

2020

2025

rok

2030

Zásobovanie elektrinou

Celková spotreba elektriny na Slovensku v  roku 2006 bola 29  624 GWh. V  porovnaní s rokom 2005 zaznamenala nárast o 1 052 GWh, čo predstavuje takmer 3,7 %. Obdobný medziročný nárast spotreby predstavuje hornú hranicu obvyklého nárastu spotreby 500 v energetických systémoch európskych krajín 450 so stabilným ekonomickým rastom. Podobne PVE IpeĐ Celkové investiþné náklady na zabezpeþenie 400 vyrovnanej spotreby elektriny do roku 2030došlo aj k nárastu ročného maximálneho zapredstavujú okolo 464 mld. Sk 350 ťaženia o 77 MW (1,77 %) a v roku 2006 do300 ObnoviteĐné zdroje siahlo hodnotu 4 423 MW. 250 200 Inštalovaný výkon na elektrárne Slovensku v  roku Tepelné 150 2006 bol 8  157 MW. Výkonová štruktúra 100 výrobnej základne bola rovnomerne rozdele50 Jadrové elektrárne ná medzi jadrové, tepelné a  vodné elektrár0 2005 2010 2015 2030 hodne. 2020 Celková výroba2025 elektriny dosiahla rok notu 31 227 GWh, z toho 58 % sa na výrobe podieľali jadrové aelektrárne, 28  % tepelné Kumulatívne investiþné nároky do zdrojov pri vyrovnanej bilancii spotreby výroby elektriny elektrárne a  14  % bolo vyrobených vo vodných elektrárňach. Stratégia energetickej bezpečnosti vychádza z toho, že rozvoj elektrizačnej sústavy vychádza zo zásad bezpečnosti dodávok elektriny, pričom je potrebné prihliadať najmä na primeranú úroveň výrobnej kapacity, primemld.Sk

Prognóza požiadaviek na zabezpeþenie spotreby z nových zdrojov a návrh ich krytia

67

2005na pokrytie deficitu 2010 Požiadavky vo výrobe2015 v ES SR

z a j í m a v o s t i

2020

2025

2030

rok

v ý h l e d

zníženie výroby referenþný sc. spotreby el.

vysoký sc. spotreby el. nízky sc. spotreby el.

e n e r g e t i k y

40

TWh

Požiadavky na pokrytie deficitu vo výrobe v ES SR 35

TWh

30 40 25

Nové jadrové Potrebný prírastok výroby z nových zdrojov pri referenþnej spotrebe

35 20

Nové fosilné

30 15

Kogenerácia

25 10

Nové ObnoviteĐné jadrové

20 5

Potrebný prírastok výroby z nových zdrojov pri referenþnej spotrebe Dokonþenie MO34 a zvyšovanie výkonov V2 a EMO12 Nové fosilné

15 0 10 2005 -5

2010

5

2015

2020

Kogenerácia rok 2025 ObnoviteĐné

Dokonþenie MO34 a zvyšovanie výkonov V2 a EMO12

Prognóza požiadaviek na zabezpeþenie spotreby z nových zdrojov a návrh ich krytia 0 -5

2030

2005

2010

2015

2020

2025

rok

2030

mld.Sk

mld.Sk

Obrázok 6: Prognóza požiadaviek na zabezpečenie spotreby z nových zdrojov a návrh ich krytia Prognóza požiadaviek na zabezpeþenie spotreby z nových zdrojov a návrh ich krytia  Zdroj: SEPS, a.s. 500 450 400 350 500 300 450 250 400 200 350 150 300 100 250 50 200 0 1502005 100

PVE IpeĐ

Celkové investiþné náklady na zabezpeþenie vyrovnanej spotreby elektriny do roku 2030 predstavujú okolo 464 mld. Sk

ObnoviteĐné zdroje PVE IpeĐ Tepelné elektrárne

Celkové investiþné náklady na zabezpeþenie vyrovnanej spotreby elektriny do roku 2030 predstavujú okolo 464 mld. Sk

ObnoviteĐné zdroje

Jadrové elektrárne Tepelné elektrárne 2010

2015

2020

2025

rok

2030

50

Jadrové elektrárne Obrázok 7: Kumulatívne investičné nároky do zdrojov pri vyrovnanej bilancii spotreby

0 Kumulatívne investiþné nároky do zdrojov pri vyrovnanej bilancii spotreby a výroby elektriny a výroby elektriny 2005

2010

2015

2020

2025

rok

2030

ranú rovnováhu medzi dodávkou a dopytom,

bezpečenie dostatku elektriny v  dlhodobom

pojenia pri plnení kritéria n-1. Rizikovým faktorom v strednodobom časovom horizonte bude nedostatok výkonu pre zabezpečenie regulácie elektrizačnej sústavy v reálnom čase a pre prípady neočakávaných výpadkov. Odstavovaním výrobných kapacít bude v elektrizačnej sústave postupne klesať aj dostupnosť jednotlivých typov podporných služieb, ktoré tieto zdroje v  súčasnosti poskytujú. Najväčší nedostatok elektriny sa očakáva v rokoch 2009 až 2012. Chýbajúce výkony v  podporných službách, najmä pre sekundárnu reguláciu, bude potrebné nahradiť novými zdrojmi. Obnoviteľné zdroje, okrem veľkých vodných elektrární, služby potrebné pre bezpečnú prevádzku elektrizačnej sústavy nielenže neposkytujú, ale naopak, budú vyžadovať dodatočné nároky na regulačné výkony. Primárnu a  sekundárnu reguláciu nie je možné za súčasného stavu zabezpečiť dovozom zo zahraničia, preto je nutné riešiť ich pokrytie domácimi zdrojmi. Rozvoj výrobnej základne navrhnutý stratégiou je založený na zásade vyváženosti palivového mixu. Jadrové elektrárne budú aj naďalej tvoriť základ v bilancii elektrizačnej sústavy, ako významný prvok pri zaistení bezpečnosti zásobovania elektrinou a  trvaloudržateľného rozvoja. Základným predpokladom pre za-

trárne Mochovce. V strednodobom, resp. dlhodobom, horizonte sa navrhuje vybudovanie novej jadrovej elektrárne v  lokalite Jaslovské Bohunice, pričom s budovaním tohto zdroja je spojené vybudovanie prečerpávacej vodnej elektrárne Ipeľ, ktorá by akumulovala energiu z nárazovej výroby a poskytla ju v čase špičkovej záťaže elektrizačnej sústavy. Hlavný význam tepelných elektrární je v ich

Kumulatívne investiþné nároky do zdrojov priprevyrovnanej bilancii spotreby a3.výroby elektriny výhľade je dostavba a 4. bloku jadrovej elekako aj dostatočný stupeň cezhraničného

68

využití pre reguláciu elektrizačnej sústavy. Ďalší rozvoj tepelných elektrární bude ovplyvnený predovšetkým dostupnosťou palív a ich cenovým vývojom, ako aj cenou emisií. Možnosti výstavby zdrojov na výrobu elektriny vrátane odporúčaní stanovuje stratégia energetickej bezpečnosti. Predpokladá sa, že do roku 2030 bude pre vyrovnanú bilanciu potrebné zabezpečiť výstavbu cca 6  600 MW inštalovaných výkonov z  nových zdrojov s  výrobou 28,9 TWh, pričom stratégia odporúča program výstavby zdrojov do roku 2030. Za účelom spoľahlivosti a  stability vnútroštátnej siete stratégia stanovuje najdôležitejšie investičné zámery rozvoja prenosovej sústavy. Tieto zámery rozhodujúcim spôsobom prispejú k  zabezpečeniu dostatočnej spoľahlivosti elektrizačnej sústavy. K naplneniu tohto cieľa je nevyhnutne potrebná aj súčinnosť v  rozvoji distribučných sústav, preto stratégia venuje náležitú pozornosť aj rozvoju týchto sústav. Program rozvoja výrobnej základne elektroenergetiky pre zabezpečenie vyrovnanej bilancie spotreby a výroby elektriny si vyžaduje investovať do roku 2030 okolo 464 mld. Sk. Najväčší podiel investícií predstavujú obnoviteľné zdroje 44 %, o niečo menej jadrové 36 %, tepelné 15 % a výstavba prečerpávacej vodnej elektrárne Ipeľ 5 %. Investičná náročnosť obnoviteľných zdrojov na výrobu elektriny je vysoká. Predstavuje takmer polovicu všetkých investícií do nových prírastkov kapacít, pričom získané výkony dosahujú niečo nad jednu tretinu a výroba elektriny nedosiahne ani jednu pätinu z  množstva, ktoré je potrebné zabezpečiť do roku 2030. Rozvoj elektrizačnej sústavy Slovenska vrátane zdrojov na výrobu elektriny, prenoso-

M a g a z í n

vej a distribučnej sústavy si do roku 2030 vyžiada viac ako 600 mld. Sk. Stratégia stanovuje strategické priority pre zásobovanie elektrinou do roku 2013, ako aj priority pre bezpečné zásobovanie elektrinou v období 2013 až 2030.

Energetická efektívnosť Stratégia sa pozorne venuje aj otázkam energetickej efektívnosti, ktorá tvorí dôležitú súčasť zdravej energetickej politiky. Znižovanie energetickej náročnosti je definované ako jeden zo základných pilierov v  rámci trvalo udržateľného rozvoja celej spoločnosti. Pojem energetická efektívnosť je v stratégii uplatňovaný v  súvislosti s  efektívnosťou využívania energetických surovín a médií na tom-ktorom stupni výroby, prenosu, distribúcie a spotreby energie, pričom implementácia princípov energetickej efektívnosti v  praxi predstavuje prijímanie opatrení či už výrobcom alebo spotrebiteľom energie, výsledkom ktorých je zníženie spotreby energie. Stratégia analyzuje súčasný stav energetickej spotreby v jednotlivých sektoroch, bariéry a  nedostatky pre uplatňovanie princípov energetickej efektívnosti v SR a predovšetkým navrhuje opatrenia v  oblasti energetickej efektívnosti a  stratégiu úspor energie v  jednotlivých sektoroch, ktoré prispejú k  zvýšeniu energetickej bezpečnosti. Z  hľadiska konkrétnych kvantifikovateľných cieľov pre oblasť energetickej efektívnosti je potrebné, aby sa v SR vykonali opatrenia zamerané na dosiahnutie ročnej úspory konečnej energetickej spotreby v  priemere 4  135 TJ/rok. Celkový národný indikatívny cieľ úspor energie za 9 rokov (2008-2016) je dosiahnuť kumulovanú hodnotu úspor vo výške 9 % konečnej energetickej spotreby t. j. 37 215 TJ. Pre nasledujúcich 5 rokov (20172021) je stanovený ročný cieľ úspor 0,5 % konečnej energetickej spotreby. Pre roky 20222030 je stanovený ročný cieľ úspor 0,1  % konečnej energetickej spotreby.

Priority na dosiahnutie energetickej bezpečnosti Za účelom zabezpečenia cieľov stratégie energetickej bezpečnosti sú stanovené nasledovné priority: n pokračovať vo využívaní jadrovej energetiky v rámci energetického mixu, ¡ dobudovať 3 a 4 bloku JE Mochovce, ¡ vybudovať nový, resp. dva nové bloky JE v Jaslovských Bohuniciach, ¡ posúdiť vybudovanie novej JE v regióne východného Slovenska, ¡ posúdiť reálnosť efektívnej ťažby uránu na Slovensku, n efektívne využívať domáce energetické zdroje

¡ rekonštrukcia TE Nováky, ¡ vytvoriť podmienky pre optimálnu ťažbu uhlia, ¡ prehodnotiť nové technológie využitia uhlia (splyňovanie uhlia a ukladanie CO2), n zvýšiť využívanie obnoviteľných zdrojov energie ¡ v  rámci výroby elektriny sa zamerať predovšetkým na využitie vodnej energie, biomasy (vrátane bioplynu) a geotermálnej energie; podporovať výskum a  nové technológie využitia slnečnej energie, ¡ v rámci výroby tepla sa zamerať na využitie biomasy, geotermálnej energie a slnečnej energie, ¡ v  rámci dopravy sa zamerať na využitie biopalív, n zvýšiť účinnosť kombinovanej výroby elektriny a  tepla a  podporovať vysokoúčinnú kombinovanú výrobu, n posilňovať vnútroštátnu prenosovú sústavu, budovať nové prenosové kapacity elektriny so susednými štátmi a zvyšovať spoluprácu prevádzkovateľov prenosových sústav, n za účelom regulácie elektrizačnej sústavy vybudovať prečerpávajúcu vodnú elektráreň (Ipeľ) a rekonštrukciou alebo výstavbou nového zdroja zabezpečiť zdroj na báze čierneho uhlia (východné Slovensko), n zvyšovať existujúce a  budovať nové prepravné kapacity plynu so susednými štátmi (Rakúsko, Maďarsko, Poľsko) za účelom vytvorenia podmienok na diverzifikáciu dodávok plynu, n vypracovať mechanizmus núdzových zásob plynu, n vybudovať ropovodné prepojenie Bratislava – Schwechat, n dobudovať núdzové zásoby ropy a ropných produktov, n zvyšovať energetickú efektívnosť a podporovať nástroje energetických úspor, n aktívne podporovať jednotný postup členských štátov EÚ v energetickej politike, n udržiavať dobré vzťahy s krajinami importujúcimi energetické zdroje na základe vzájomnej výhodnosti.

O autorovi Ing. Ján Petrovič pracuje od roku 1995 pracuje na Ministerstvu hospodárstva Slovenskej republiky. Od marca 2004 pôsobí na pozícii riaditeľa odboru energetickej politiky a od 20. novembra 2007 je menovaný generálnym riaditeľom sekcie energetiky. Kontakt na autora: [email protected]

Profil PRO-ENERGY magazínu Zaměření PRO-ENERGY magazín je populárně technický čtvrtletník, ve kterém čtenáři mohou získat informace o trendech a perspektivách na českém a slovenském energetickém trhu. Magazín se nespecializuje pouze na jeden obor energetiky, ale přináší informace o dění v elektroenergetice, plynárenství, teplárenství, hospodaření s energií, ekologii, obnovitelných zdrojích energie, primárních zdrojích energie a palivech a ostatních tématech souvisejících s energetikou. Hlavním posláním magazínu je komentovat (analyzovat) významné události na energetických trzích v České republice a na Slovensku, tedy magazín nebude z důvodu čtvrtletní periodicity přinášet aktuality o dění na trhu, ale v případě důležitosti tématu bude věnován prostor pro komentář takových událostí. Magazín je mediálním partnerem řady významných konferencí v ČR a na Slovensku. Pro čtení článků z výše popisovaných oblastí by neměla být zapotřebí podrobná znalost oboru, o kterém článek pojednává. Články vyjadřují názory autorů a snahou magazínu bude přinášet i navzájem protichůdné názory. Kdo jsou naši čtenáři Magazín je určen střednímu managementu a technickým pracovníkům • výrobců, přepravců a distributorů všech forem energie, • obchodních společností v energetice, • ve státní správě a územní samosprávě, • ve výrobních podnicích, které jsou významnými odběrateli energie, • dodavatelů technologií a služeb pro energetiku • v poradenských firmách, • významných bank, • vysokých škol a knihoven, • ve společnostech zabývajících se výzkumem a vývojem, • a v dalších společnostech. Magazínu vychází v nákladu 2000 ks. Kde získat další informace Podrobnosti a další informace lze nalézt na internetové stránce magazínu www.pro-energy.cz.

69

z a j í m a v o s t i

Změny na světovém trhu s uranem ve světle renesance jaderné energetiky

Úvod Mezi základní příčiny, proč dochází k  celosvětovému vzestupu cen, patří kvalitativní změny, které se ve světě surovin odehrály v posledních letech – totiž „překlopení“ některých zemí, které byly tradičními producenty a vývozci surovin do pozice jejich spotřebitelů a  v  některých případech dokonce dovozců. Zpravidla se jedná velmi lidnaté, zejména asijské země, v  nichž v  posledních letech dochází k  významnému ekonomickému vzestupu, který sebou přináší nárůst spotřeby všech myslitelných komodit. Typickým příkladem je Čína, která ač stále největší světový producent železných rud a  donedávna také jejich významný exportér, začala od roku 2003 železnou rudu také dovážet z Austrálie, neboť domácí těžba rychle rostoucí poptávce a spotřebě nestačí. K obdobnému přesmyku došlo u Číny v lednu 2007 také v případě černého uhlí. Rychle se rozvíjí i Indie, jakožto další země s  více než miliardovou populací, ale spotřeba surovin dynamicky roste i  v  jiných zemích někdejšího třetího světa – 2002 11 604 6 854 2 800 3 075 2 900 2 333 1 860 919 800 730 824 465 230 270 90 212 38 20 36 063 42 529

např. v Brazílii, Indonésii, Nigérii či Vietnamu. Podobně jako v  případě jiných nerostných surovin se tedy ceny uranového koncentrátu zvyšují především díky rostoucí poptávce, umocněné navíc očekáváním řady nově oznámených jaderných projektů. K  poptávce tzv. vyspělého světa se totiž stále více přidává spotřeba ve zmíněných mladých ekonomikách, z nichž některé se rozhodly řešit své budoucí zabezpečení elektřinou právě prostřednictvím jaderných zdrojů.

Světová produkce uranu Na rozdíl od jiných palivoenergetických surovin, např. černého uhlí nebo ropy, je v  současnosti uranová ruda dobývána ve významném množství jen v  několika málo zemích. Roční produkci nad 1000 tun kovu vykazuje pouze osm zemí, a to v pořadí Kanada, Austrálie, Kazachstán, Niger, Rusko, Namibie, Uzbekistán a USA. V roce 2006 bylo z celkového vytěženého množství 39,4 kt vytěženo: l 41 % v hlubinných dolech,

2003 10 457 7 572 3 300 3 143 3 150 2 036 1 598 779 800 750 758 452 230 310 90 150 45 0 35 613 41 998

2004 11 597 8 982 3 719 3 282 3 200 3 038 2 016 878 800 750 755 412 230 300 90 150 45 7 40 251 47 468

Tabulka 1: Světová produkce uranu v letech 2002 až 2006 (t U) 

70

e n e r g e t i k a

V posledních několika letech dochází ve světě surovin k zásadnímu nárůstu cen většiny komodit, a to nejen surovin palivoenergetických jako ropy, zemního plynu či černého uhlí, ale také mnoha kovů, např. mědi, olova, zinku, hliníku, zlata, stříbra, platiny, wolframu, řady strategických kovů či železné rudy. Ani cena uranu není výjimkou – spíše naopak – během posledních cca 4 let došlo k jejímu nominálnímu nárůstu zhruba na desetinásobek.

Mgr. Pavel Kavina, analytik nerostných surovin, Ministerstvo průmyslu a obchodu, RNDr. Jaromír Starý, ředitel, Česká geologická služba – Geofond

Země Kanada Austrálie Kazachstán Niger Rusko Namibie Uzbekistán USA Ukrajina Čína Jihoafrická republika Česká republika Indie Brazílie Rumunsko Německo Pákistán Francie svět celkem svět celkem U3O8

j a d e r n á

2005 11 628 9 516 4 357 3 093 3 431 3 147 2 300 1 039 800 750 674 408 230 110 90 77 45 7 41 702 49 179

2006 9 862 7 593 5 279 3 434 3 262 3 067 2 260 1 672 800 750 534 359 177 190 90 50 45 5 39 429 46 499

Zdroj: World Nuclear Association

l 24 % povrchovým dobýváním, l 26  % bylo získáno technologií in situ

leach a

l 9  % bylo získáno jako byprodukt těž-

by jiné komodity, většinou zlata nebo mědi. Mezi osm nejvýznamnějších a  největších společností paří l Cameco (8249 t U v roce 2006), l Rio Tinto (7094 t U), l Areva (5272 t U), l KazAtomProm (3699 t U), l TVEL (3262 t U), l BHP Billiton (2868 t U), l Navoi (2260 t U), l Uranium One (cca 1000 t U). Celková produkce těchto osmi společností reprezentuje cca 85 % světové těžby. Mezi nejvýznamnější ložiska co do výše produkce se v roce 2006 řadily následující lokality: l McArthur River v Kanadě, l Ranger v Austrálii, l Rossing v Namibii, l Krasnokamensk v Rusku, l Olympic Dam v Austrálii, l Rabbit Lake v Kanadě, l ložiska Akouta a Arlit v Nigeru, l Akdala v Kazachstánu, l Highland Smith Ranch v USA, l Beverley v Austrálii a l McClean Lake v Kanadě. Z těchto 12 ložisek pocházelo v roce 2006 téměř 73 % světové těžby.

Domácí zdroje a produkce uranu Česká republika patřila tradičně k nejvýznamnějším světovým producentům uranu. Historicky je s celkovou produkcí cca 110 tis. t uranu v  letech 1946 až 2006 ve formě tříděných rud a chemického koncentrátu na 8. místě za Kanadou (cca 408 kt do 2006), USA (cca 360 kt do 2006), Německem (cca 220 kt do 2006), Jihoafrickou republikou (cca 160 kt do 2006), Austrálií (přes 139 kt do 2006), Ruskem (cca 117 kt do 2006) a Kazachstánem (cca 111 kt do 2006). Během následujících let

M a g a z í n

se dá předpokládat, že ČR bude předstižena Uzbekistánem (cca 108 kt do 2006) a později i Nigerem (cca 101 kt do 2006) a Namibií (cca 88 kt do 2006). Rudy uranu jsou na území ČR těženy již déle než 150 let. Zpočátku byly však používány především pro barvení skla a porcelánu. Teprve po 2. světové válce začaly být využívány jako zdroj uranu. Od roku 1946 roční produkce kovu v Československu strmě stoupala, a to až do roku 1960, kdy dosáhla maximální úrovně přes 3000 t. Pak byla s mírným sestupným trendem poměrně stabilní až do roku 1973. V  tomto období se produkce pohybovala mezi 2700 a 2900 t ročně, poté až do roku 1990 kolísala mezi 2300 a 2800 t. Po roce 1991 následoval během 2 let propad až na zhruba ¼. Od roku 1994 se roční těžba držela mezi 500 až 620 t ročně. Po roce 2000 opět mírně poklesla a  v  současnosti se pohybuje kolem 400 t ročně. V  produkci uranu zprvu převažoval kov v  tříděné rudě (fyzikální úprava rudy), ale od roku 1969 již kov v chemickém koncentrátu (přímé hydrometalurgické zpracování - chemická úprava rudy). Od roku 1976 byla již veškerá produkce kovu ve formě chemického koncentrátu (soli nebo oxidu uranu). V  ČR byla zdroje, ložiska i  těžba uranu soustředěna do několika hlavních oblastí, z  nichž největší význam měly oblasti Příbramska, české křídové pánve (mezi Č. Lípou a Libercem), západní Moravy (území mezi Chotěboří, Polnou, Novým Městem na Moravě a Bystřicí nad Pernštejnem), Tachovska, Jáchymovska a Slavkovského lesa. Naprostá většina vytěženého množství uranu – kolem 85  % – připadla na klasický hlubinný způsob. Povrchovými lomy bylo vytěženo kolem 400 t uranu, což představuje necelých 0,4 % z celkového množství. Zbývající část uranu (necelých 15  %) byla vytěžena jinými způsoby, především metodou podzemního vyluhování z vrtů. Ačkoliv z více než padesátiletého období těžby uranu v ČR byla většina otevřených ložisek, především téměř všechna žilná (klasifikace IAEA rozlišuje celkem 15 hlavních kategorií ložiskových typů. V  ČR jsou podle této klasifikace v  podstatě jen dva typy: a to „pískovcový“, který je z hlediska světového ekonomického významu na 2. místě a „žilný“, zajímající 4. místo) vytěžena, stále ještě zůstává značné množství zásob a zdrojů. Z hlediska zbývajících zásob uranu je v současnosti nejvýznamnější oblastí česká křídová pánev, kde je stále evidováno téměř 134 kt zásob U-kovu, z  celkových evidovaných 136 kt uranu v ČR.

Přehled hlavních oblastí v ČR Největší akumulace uranu v ČR jsou vázány na oblast české křídové pánve (její tzv. lužická faciální oblast). Toto území je zhruba omezeno na západě městem Mimoň a  obcí

Kamenice, na severozápadě obcí Brniště, na severu Stráží pod Ralskem a obcí Křižany, na východě obcí Osečná a na jihu obcí Hvězdov (viz červená oblast jižně od Liberce na obr. č. 1). Jedná se o sedimentární ložiska pískovcového typu, která jsou tektonicky rozdělená do několika rudních polí, resp. bloků: strážského, jehož součástí jsou všechna v současnosti evidovaná ložiska, heřmáneckého bloku na jihozápadě a  tlusteckého bloku na severu. Jejich zrudnění je koncentrováno převážně v  klastických (úlomkovitých) sedimentech (nejvíce v cenomanských pískovcích), méně i v ostatních křídových horninách. Rudní polohy tvoří hlavně čočky a horizontální vrstvy a jsou průměrně mocné (tlusté) od 1 do 5 m. Celková mocnost rudonosného horizontu se pohybuje v desítkách metrů, spodní hranice zrudnění jsou v hloubkách mezi 150 až 180 m u ložisek strážského bloku, 200 až 250 m v heřmáneckém bloku a 650 až 720 m v tlusteckém bloku. Průměrné obsahy U se v rudě na ložiskách pohybují kolem 0,1 %. Nejvýznamnějšími ložisky jsou zde Hamr a Stráž. Ložisko Hamr (lokalita 4 na obr. č. 1) bylo s výjimkou dvou úseků (vyluhování z vrtů) těženo klasickým hornickým způsobem až do roku 1993. Do roku 2001 ložisko poskytlo přes 13,2 tis. t U, z toho necelých 10 % metodou podzemního vyluhování. Z ekologických důvodů skončila roku 1990 těžba i na ložisku Břevniště (lokalita 3 na obr. č. 1), které bylo těženo rovněž klasicky hlubinně (vyprodukováno celkem přes 1000 t U). Odlišný způsob získávání U  byl uplatňován na ložisku Stráž (lokalita 7 na obr. č. 1), a to hydrochemicky metodou podzemního vyluhování in situ. Tato metoda spočívá ve vhánění loužícího roztoku (v tomto případě kyseliny sírové) do produktivního horizontu pomocí vrtů z povrchu. Ten pak prostupuje porézním prostředím a louží rudní složky. Takto obohacený roztok se čerpá pomocí těžebních vrtů na povrch, kde se z  něj získává uran, resp. jeho chemický koncentrát. Tento způsob exploatace je ekologicky velmi problematický, protože tím došlo ke kontaminaci podzemních vod v rozsáhlém území. Do 31.12.2006 ložisko poskytlo přes 15,1 tis. t uranu. Těžba U rud na otevřených ložiscích oblasti byla ukončena k  1.4.1996. Od té doby až do současnosti je získávaný U vedlejším produktem sanačních prací a čištění důlních vod ložiska Stráž a  do roku 2001 v  menší míře i  na ložisku Hamr. V současnosti jsou v oblasti evidována 4 výhradní ložiska U rud: l Stráž pod Ralskem, l Hamr pod Ralskem, l Břevniště pod Ralskem a l Osečná-Kotel. Příbramský uranový revír patřil svými rozměry i množstvím vytěžených rud k největším v  ČR i  Evropě. Hydrotermální žil-

ná uranová ložiska byla soustředěna do pruhu 1-2 km širokého a  táhnoucího se v  délce přes 20 km jihozápadním směrem od Rybníků jižně od Dobříše přes jihovýchodní okraj Příbrami až k  Tochovicím jižně od Příbrami. Průměrné obsahy U byly velmi variabilní, ale většinou se pohybovaly mezi 0,4 až 0,7 %. Průměrná těžená mocnost většiny těžených žil byla kolem 0,8 m. Ruda byla tvořená především smolincem, jako vedlejší surovina bylo získáváno stříbro a polymetaly. Dobývací práce byly vedeny od povrchu do hloubky 1470 m a otvírkové do 1838 m pod povrch. Vytěžená ruda byla upravována v místě a koncentrát byl původně exportován rovnou a od 70. let po obohacení v  úpravně v  Mydlovarech k dalšímu zpracování do bývalého SSSR. Těžba U rud zde probíhala po dobu 42 let (do roku 1991, s vrcholem v letech 1957 až 1973) a za tu dobu bylo dodáno do úpraven téměř 42 tis. t kovu. Podzemní prostory vzniklé po těžbě rud v revíru byly využity při budování podzemního zásobníku zemního plynu. Ložisko Rožná (lokalita 1 na obr. č. 1) na západní Moravě je jediným v  současnosti využívaným ložiskem U  rud v  ČR. Toto žilné ložisko je otevřeno dvěma jámami na úroveň 24. patra (1200 m). Průměrná kovnatost (obsah kovu v  rudě) se pohybuje mezi 0,1 až 0,4  % U. Veškerou vytěženou surovinu zpracovává místní chemická úpravna. Větší část ložiska je již vydobyta a těžba původně měla definitivně skončit v  červenci 2005, nově pak v roce 2008. Vzhledem k enormnímu a dlouhodobému nárůstu světových cen uranu bylo dne 23. května 2007 vydáno Usnesení vlády ČR č. 565, které prodlužuje těžbu a úpravu na ložisku Rožná z původního roku 2008 na dobu neurčitou s tím, že do 30. června 2012 na základě geologického průzkumu zásob, ekonomických a  energeticko-bezpečnostních aspektů, ministr průmyslu a obchodu předloží vládě návrh dalšího postupu těžby uranu na ložisku. Podle DIAMO by zatím ověřené zásoby měly vystačit zhruba do roku 2012. Pod 24. patrem průzkum není dosud proveden, existují však reálné předpoklady, že by tam rudní těleso mohlo pokračovat. Ložisko Rožná je v současnosti také jediným těženým ložisek v EU 25, což jeho strategický význam z hlediska energetické bezpečnosti dále umocňuje. V širším okolí ložiska Rožná jsou v mokré konzervaci další evidovaná ložiska Brzkov a  Jasenice-Pucov. Již před rokem 1989 byla z  evidence vyřazena vytěžená ložiska U  rud Olší (Drahonín), které poskytlo přes 2,9 tis. t uranu a další menší ložiska, např., Chotěboř, Slavkovice-Veselíčko, Škrdlovice, Polná atd. Celkem se do konce roku 2006 v této oblasti vytěžilo přes 23 tis. t uranu, z toho téměř 19,5 tis. t na ložisku Rožná. Důležitá žilná ložiska rud uranu byla sou-

71

z a j í m a v o s t i

j a d e r n á

e n e r g e t i k a

Legenda:

výhradní evidovaná ložiska



vytěžená ložiska a ostatní zdroje

středěna také v  širším okolí Tachova. Nejvýznamnějšími ložisky byly Zadní Chodov, kde byly U rudy (s produkcí přes 4,1 tis. t U) dobývány do roku 1992 několika jámami z hloubek až cca 1260 m, a Vítkov u Tachova 2, které bylo těženo z  hloubek až cca 920 m do roku 1989 (necelé 4 tis. t U). Obsahy U se pohybovaly mezi 0,1 a 0,2 % (Z. Chodov 0,16 %, Vítkov 0,12 %). Uranové rudy byly dobývány i  na několika dalších lokalitách, např. Lhota u Tachova, Bor u  Tachova, Planá u  Mariánských Lázní-Svatá Anna atd. Celková produkce uranu (kovu) v tomto revíru byla přes 8,8 tis. t. Rudy uranu v Jáchymově se těžily již od poloviny 19. století a  byly zpočátku používány pro barvení skla a porcelánu. Po objevu radia, které bylo prvně izolováno právě z materiálu pocházejícího z Jáchymova, zde byly v  první polovině 20. století vyráběny radiové preparáty. Odhady celkové těžby do roku 1945 se různí, ale přepokládá se zhruba ve výši 600 t kovu. Hlavní rozvoj těžby rud U, který ale asi sotva bude zapsán „zlatým“ písmem do historie revíru, pak nastal po 2. světové válce, především v letech 1952 až 1960. Od konce 40. a v 50. letech 20. století bylo Jáchymovsko spolu s Příbramskem nejvýznamnějším uranovým revírem v  ČR. Průměrné obsahy U  se na tomto hydrotermálním žilném ložisku pohybovaly mezi 0,2 a 0,4 %. Hlavním užitkovým minerálem byl především smolinec (uraninit), doprovázený Ag-Bi-Co-Ni zrudněním. Celková pro-

72

Obrázek 1: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje uranu ČR  Zdroj: ročenka Surovinové zdroje České republiky 2006

Výhradní evidovaná ložiska 1 Rožná

4 Hamr pod Ralskem

2 Brzkov

5 Jasenice-Pucov

3 Břevniště pod Ralskem

6 Osečná-Kotel

7 Stráž pod Ralskem

Vytěžená ložiska a ostatní zdroje 8 Příbram

13 Okrouhlá Radouň

18 Předbořice

9 Jáchymov

14 Dyleň

19 Hájek + Ruprechtov

10 Zadní Chodov + Vítkov 2

15 Javorník

20 Chotěboř

11 Olší

16 Licoměřice-Březinka

21 Slavkovice

12 Horní Slavkov

17 Radvanice + Rybníček + Svatoňovice

22 Mečichov-Nahošín

dukce U-kovu v  revíru (oblasti) v  období 1945 – 1964 byla téměř 7,2 tis. t. Z toho připadlo více než 98 % na Jáchymov a zbytek na menší ložiska v okolí, např. Potůčky, Abertamy, Ryžovna aj. Střediskem těžby U  rud ve Slavkovském lese byl Horní Slavkov. Zrudnění i mineralizace byly podobné jako na Jáchymovsku. Těžba U rud v revíru probíhala v letech 1948 až 1962 (s  vrcholem v  letech 1951 – 1958) na více lokalitách (Horní Slavkov, Čistá, Krásný Jez, Ležnice, Bošířany). Celková produkce kovu, včetně menších ložisek Kladská a Lázně

Kynžvart, byla v této oblasti přes 2,5 tis. t. Do této oblasti je ještě někdy řazeno ložisko Dyleň (Slatina) ležící ve těsně u hranic se SRN. Těženo bylo v letech 1965 až 1991 z hloubek až 1000 m a poskytlo 1,1 tis. t U-kovu. Kromě výše uvedených oblastí, které měly z  hlediska produkce kovu největší význam, byl uran těžen i  na jiných místech ČR. Především šlo o žilné ložisko Okrouhlá Radouň severně od Jindřichova Hradce. Těžené bylo až do roku 1990 a poskytlo více než 1,3 tis.t kovu. Z  dalších lze zmínit např. ložiska ve vnitrosudetské pánvi (Radvanice, Svatoňovi-

M a g a z í n

ce) a  Železných hor (Licoměřice, Březinka), dále pak ložiska Zálesí u  Javorníka a  Hájek u Ostrova n. Ohří. Přehled hlavních současných a vytěžených ložisek na českém území ukazuje obrázek 1.

50

Vývoj cen uranu

40

Uran patří mezi komodity, jejichž ceny během posledních 3 až 5 let prošly razantním nárůstem. Světové ceny uranu jsou udávány jako ceny spotové v USD/lb U3O8. S určitým zjednodušením lze říci, že ceny v letech 1989 až 2002 oscilovaly kolem 10 USD/lb (viz obr. č. 2), s  výjimkou roku 1996, kdy se zvýšily až na 15, resp. 16,5 USD/lb. Pro toto období byl charakteristický přebytek nabídky nad poptávkou daný jednak dostatkem uranu pocházejícího ze zemí bývalého Sovětského svazu a jednak tehdejším útlumem dalšího rozvoje jaderné energetiky po nehodách v elektrárnách Three-Mile Island a Černobyl. Nízké ceny současně nemotivovaly těžební společnosti k investicím do průzkumu a těžby uranu a  v  některých případech vedly až k uzavírání uranových dolů. K  zásadní změně došlo na přelomu let 2003 a  2004, kdy se cena uranu po dlouhé době vrátila zpět k 15 USD/lb a její následný vzestup překonal veškerá očekávání: do konce roku 2004 došlo ke zvýšení na cca 20 USD/lb, během roku 2005 pak kontinuální nárůst pokračoval k 37 USD/lb. V roce 2006 se již nejednalo o nárůst ceny, ale o raketový vzestup: hladina 50 USD/lb byla překročena koncem srpna 2006, 60 USD/lb na konci října a počátkem roku 2007 byl uran na spotovém trhu nabízen za 72 USD/lb, což reprezentovalo sedminásobný nominální nárůst za tři roky (viz obr. č. 3). Růst ceny pokračoval také v roce 2007, magická hranice 100 USD/lb byla pokořena v dubnu 2007 a cena postupně vystoupala na těžko uvěřitelných 135 USD/lb v  polovině roku 2007. Následná korekce, která po tak razantním vzestupu musela přijít, vrátila cenu zpět na cca 75 USD/lb (konec září). Od tohoto okamžiku se cena opět začala zvyšovat a  v  době přípravy tohoto článku se pohybovala opět kolem 90 USD/lb. Kontrakty s  dodáním na prosinec 2007 se počátkem listopadu dokonce pohybovaly v  rozmezí 98 až 110 USD/ lb. Mnoho indicií tedy nasvědčuje tomu, že se v  následujícím období bude cena uranu vyvíjet obdobně jako cena mědi či zinku, u nichž rovněž po raketovém nárůstu logicky došlo k částečné korekci, opětovnému nárůstu a  následnému kmitání se snižující se amplitudou ve snaze najít novou rovnovážnou hladinu mezi nabídkou a poptávkou. Podobně jako v případě jiných nerostných komodit je třeba si uvědomit, že nárůst cen je nárůstem nominálním, který částečně kori-

Spotová cena U3O8 (USD/pound) mČsíþní prĤmČry v letech 1971 až 2002

30 20 10 0 1971

1976

1981

1986

1991

1996

2001

Obrázek 2: Světové ceny uranu v letech 1971 až 2002

Spotová cena U3O8 (USD/pound) mČsíþní prĤmČry od roku 2003

150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2003

2004

2005

2006

2007

Obrázek 3: Světové ceny uranu v letech 2003 až 2007

guje kontinuálně klesající hodnota americké měny, v  níž jsou nerostné suroviny kotovány. I přes tento fakt je však vzestup cen uranu i dalších nerostných surovin zcela zásadní a  naprostá většina nerostných surovin je dnes obchodována za několikanásobky svých nedávných cen. S ohledem na nastartování řady projektů výstavby nových jaderných zdrojů zejména v  neevropském teritoriu, existují fundamentální předpoklady, že poptávka po uranu nebude polevovat a tedy, že ceny budou i nadále velmi solidní.

Změna přístupu k jaderné energetice V návaznosti na rostoucí ceny všech energetických komodit (s  posloupností ropa – zemní plyn – černé uhlí – uranový koncentrát – elektrická energie), které je způsobeno výše analyzovanými změnami ve světovém

těžebním sektoru, dochází zhruba od roku 2003 k  přehodnocování přístupu některých zemí k  možnostem zajištění dostatku elektrické energie. Určitá komparativní výhoda jaderné energetiky v tomto posuzování spočívá v kombinaci čtyř základních faktorů: 1) cena vstupní suroviny (uranového koncentrátu) se na celkové ceně palivového článku podílí jen malou částí (na rozdíl např. od uhlí či zemního plynu, jejichž aktuální ceny se promítají do ceny vyráběné elektrické energie zcela zásadním způsobem), 2) palivovými články se lze v zásadě předzásobit na poměrně dlouhou dobu, což je z  hlediska energetické bezpečnosti vysoce žádoucí, nepřipadá totiž v úvahu žádné „rychlé uzavření kohoutků“, 3) jaderné elektrárny mohou být provozovány i  za meteorologicky nevyhovujících podmínek,

73

z a j í m a v o s t i

j a d e r n á

4) jaderné elektrárny jsou z hlediska emisí CO2 zdroji bezemisními, tedy zdroji, jejichž prostřednictvím lze efektivně bojovat proti budoucímu nárůstu produkce škodlivých emisí. S ohledem na tato technická fakta docházelo v posledních cca třech letech k přehodnocení postoje řady zemí k využívání jaderné energie, které někteří analytici nazývají renesancí jaderné energetiky. Uvedený trend má prozatím těžiště spíše v  mimoevropských teritoriích – v  Číně, Indii, Japonsku, USA, Rusku, Austrálii; pozadu však nezůstávají ani některé evropské země. Tento zásadní posun vyvrcholil počátkem listopadu 2006, když Mezinárodní energetická agentura (IEA) vyzvala vlády vyspělých zemí, aby podpořily budování dalších jaderných elektráren. Tato strategie by podle slov ředitele IEA Claude Mandila měla zpomalit klimatické změny a  zvýšit energetickou bezpečnost. IEA takto důrazně podpořila jadernou energii vůbec poprvé. Na konci roku 2005 připojilo Japonsko do soustavy svůj 54. jaderný blok o  výkonu tisíc megawatt, čímž se země posunula na třetí místo světového žebříčku států s největším množstvím energie vyrobené z jádra. Na 1. místě jsou Spojené státy, na 2. místě Francie. „Nemáme jinou možnost než podporovat rozvoj jaderné energetiky. Jinak nesnížíme závislost na dovozu zemního plynu a ropy a  nesplníme ani své závazky snížení emisí takzvaných skleníkových plynů,“ řekl při té příležitosti agentuře Reuters ministr průmyslu a obchodu Tošihiró Nikaí. Mimoto získala nyní japonská společnost Hokkaido Electric Power od ministerstva hospodářství povolení ke stavbě reaktoru Tomari 3 (PWR, 912 MW), který bude do komerčního provozu uveden 2009. Další ze zemí, kde jaderná energetika prochází velmi dynamickým vývojem, je Čína. Přesto reálný význam pro energetiku země jaderné elektrárny zatím nemají. Lze očekávat, že se tento fakt v průběhu několika málo let významně změní. Během 15 let postaví totiž Čína 32 nových jaderných elektráren. Podle náměstka ředitele vládní nukleární agentury pana Šen Wen-čchüan nebude jinak možné uspokojit potřebu rozvíjejícího se čínského hospodářství. Na základě vývoje na světovém trhu palivoenergetických surovin upravila Čína své dřívější jaderné plány. Ještě nedávno se hovořilo „jen“ o  osmnácti nových jaderných zdrojích, které měly být postaveny do roku 2020. Zatím v  zemi pracuje devět jaderných bloků, dva jsou ve výstavbě. Další zemí, která plánuje prudký rozvoj jaderné energetiky v  příštích desetiletích, je Indie. V této souvislosti stojí za zaznamenání slova amerického prezidenta, kterými zdů-

vodnil v americkém tisku diametrálně rozdílný přístup USA k jadernému programu Indie a např. Pákistánu nebo Íránu: „Jaderná dohoda (s  Indií) pomůže americkému spotřebiteli. Omezí poptávku po fosilních palivech. Kongres musí chápat, že je v  našem politickém zájmu, aby indický civilní jaderný program pomohl zmírnit tlak v globální poptávce po energii“. Rusko přijalo federální program stavby jaderných elektráren, podle kterého tu do roku 2015 postaví 10 nových bloků s jadernými reaktory o celkovém výkonu 11 000 MW a rozestaví dalších 10 bloků. Program přispěje ke zvýšení podílu jaderných elektráren na výrobě elektřiny v zemi z 15,6 na 18,6 procenta v příštích osmi letech. Na území USA se nyní nachází nejvíce jaderných zařízení na světě – podle Světové nukleární společnosti (WNA) je v USA v  provozu celkem 103 reaktorů. Poslední jaderná elektrárna však byla postavena v roce 1973. Tato situace by se nyní měla významně změnit. Podle údajů WNA zamýšlí americká vláda rozšířit jaderný průmysl o  dalších 24 reaktorů. Tomu napovídá velký zájem průmyslových společností o  získání licence na výstavbu a  provozování jaderné elektrárny. Federální vláda hodlá podpořit rozvoj domácího jaderného průmyslu dokonce státním pojištěním. Záměr využívat jaderné elektrárny k zabezpečení dostatku bezemisní elektrické energie se stále častěji ozývá ze strany někdejších rozvojových zemí. K  rozvoji jaderné energetiky se mimo jiné přihlásila také Argentina, která plánuje vynaložit celkem 3,5 miliardy dolarů, v rámci kterých bude do roku 2010 dokončena výstavba druhého bloku elektrárny Atucha a  současně bude připraven projekt na vybudování dalšího reaktoru. Zároveň bude prodloužena životnost jaderného zařízení Embalse. Argentina, jako významný výrobce i spotřebitel energie, provozuje v současné době dva jaderné reaktory: Atucha I. a Embalse. Těžkovodní reaktor Atucha I  byl vůbec prvním jaderným zařízením, které bylo spuštěno v Latinské Americe. Naposledy oznámil na přelomu října a listopadu rozhodnutí postavit několik jaderných elektráren Egypt s odůvodněním pokrytí rostoucích energetických potřeb za současného zachování zásob ropy a  zemního plynu příštím generacím. Egypt otevřeně deklaroval, že počítá s  úzkou spoluprácí s  Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Plány na využívání jaderné energie pro zabezpečení dostatku energie oznámilo před časem také Jordánsko a  Turecko, ve spolupráci s  USA o jaderném programu uvažuje Jemen a Alžírsko, obdobným způsobem plánuje Maroko spolupráci s Francií. V Evropě byly oznámeny např. následující

74

e n e r g e t i k a

nové projekty jaderných zdrojů: l výstavba JE Olkiluoto 3 ve Finsku (první s tlakovodním evropským reaktorem EPR), l výstavba dalších bloků JE Cernavoda v Rumunsku, l společný projekt Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska JE Ignalina, l rozhodnutí o rozšíření JE Mochovce o 3. a 4. blok na Slovensku, l výstavba JE Belene v Bulharsku, l o výstavbě nového jaderného zdroje uvažuje Švýcarsko. Velmi vážné diskuse o  vstupu do jaderného klubu probíhají v Itálii, v Portugalsku a  v  Polsku, které kromě podílu na projektu JE Ignalina uvažuje o dalším jaderném zdroji ve snaze diverzifikovat polskou energetiku, která je příliš zaměřena na uhlí a  která má díky tomu problém omezovat škodlivé emise. Na druhé straně existuje v Evropě minoritní postoj Rakouska, které jadernou energetiku odmítá jako takovou a  nerozhodný postoj Německa, kde probíhá živá diskuse, zda skutečně odstavit jaderné zdroje podle původních plánů do roku 2021, nebo zda s ohledem na novou situaci rozhodnutí revokovat. Belgie, která se v celoevropské diskusi řadí také spíše ke skeptikům, rovněž uvažuje o zrušení rozhodnutí z roku 2002 o zastavení jaderných elektráren.

O autorech Mgr. Pavel Kavina po absolvování oboru ložisková geologie a geochemie pracoval v letech 1998-2003 v České geologické službě – Geofondu, od května 2003 pracuje jako analytik odboru surovinové a energetické politiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Zabývá se vývojem cen nerostných surovin na světovém trhu, zahraničním obchodem s nerostnými surovinami, nerostně surovinovým potenciálem ČR a dalších evropských zemí, surovinovými a energetickými strategiemi. RNDr. Jaromír Starý absolvoval v roce 1986 Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor základní a ložisková geologie a geochemie. Od roku 1986 je zaměstnán v České geologické službě Geofondu (do roku 1991 Geofond Praha, 1991 1996 Národní informační středisko ČR, stř. Geofond, 1997 - 2002 Geofond ČR, od 1.4.2002 Česká geologická služba - Geofond), kde byl od 1.1.2005 jmenován ředitelem. Po odborné stránce se zabývá zdroji a ložisky nerostných surovin, především v ČR. Kontakt na autory: [email protected], [email protected]

k o n f e r e n c e

v e l e t r h y M a g a z í n

31. konferencia priemyselných energetikov Ing. Miroslav Kučera, Asociácia energetických manažérov

V

tomto roku sa po druhý raz jej rovnocenným organizačným partnerom stala akciová spoločnosť Tepláreň Považská Bystrica v  spolupráci so Sekciou energetiky Slovenskej obchodnej a  priemyselnej komory. Organizovania konferencie sa aktívne zhostili aj Obvodný úrad životného prostredia v  Považskej Bystrici, tradičný partner Asociácie energetických manažérov, Slovenská inovačná a  energetická agentúra, Energetické centrum Bratislava, Slovenský výbor Svetovej energetickej rady a Združenie priemyselných odberateľov energie. Na konferenciu organizátori vytýčili tieto základné témy: l výzvy Stratégie energetickej bezpečnosti Slovenskej republiky pre priemyselnú energetiku, l očakávania od implementácie novej energetickej legislatívy Európskej únie v slovenskom prostredí, l objektívna regulácia v energetike – nástroj ochrany slovenského energetického trhu. Lektori rozpracovali vo svojich prezentáciách základné témy na námet riešení jednotlivých aktuálnych problémov, ktoré zo základných tém vyplývajú: l liberalizácia energetického trhu a postavenie priemyselného odberateľa na energetickom trhu, l organizačné, technické a  technologické prostriedky zvyšovania efektívnosti využitia energie, l cenotvorba, objektívna regulácia v energetike a financovanie energeticky efektívnych projektov, l nástroje zvyšovania energetickej efektívnosti, efektívne využitie elektriny a zemného plynu. V rámci informácie o postavení odberateľov na energetickom trhu sa účastníci konferencie podrobne dozvedeli o situácii v susednej Českej republike s ilustratívnym pohľadom na ostatné zahraničie. Boli oboznámení so základnými cieľmi odberateľov, ktorými sú istota dodávok, stabilný legislatívny rámec energetického trhu a prehľadnosť a spravodlivosť tvorby cien na ňom. Záujmom odberateľov je, aby ceny energie a  jej komodít (elektriny a plynu) reflektovali nutné minimum bez balastných záťaží. Vychádza sa z toho, že zámer liberalizácie energetického trhu v  Európe je

V dňoch 6. a 7. novembra 2007 sa zišlo v Považskej Bystrici na svojom tradičnom stretnutí asi 100 odborníkov, ktorí sa rozhodli riešiť aktuálne vybrané problémy priemyselnej energetiky dneška. Organizátorom konferencie bola Asociácia energetických manažérov, ktorá prevzala úlohu pravidelného organizovania konferencií priemyselných energetikov od Odbornej skupiny priemyselných energetikov Slovenského zväzu vedeckotechnických spoločností. súčasťou lisabonskej stratégie a má za cieľ vytvoriť v Európskej únii svetovo najviac sa rozvíjajúce dynamické a  konkurencieschopné ekonomické prostredie. Liberalizácia v  energetike je prostriedkom na jeho dosiahnutie a nie cieľom. Kde sa odberatelia nachádzajú dnes? Trh je nefunkčný a ani funkčný byť nemôže, lebo napriek bilančnému prebytku zdrojov prevláda dopyt odberateľov nad ponukou dodávateľov; ceny energie nekontrolovane rastú, sú odtrhnuté od nákladov. Príčinou je dodávateľmi deklarovaný nedostatok zdrojov, čo spôsobuje existenciu neregulovaných oligopolov namiesto objektívne regulovaných monopolov. Podstatou problémov je tvrdenie energetických spoločností, že sa v  energetike neoplatí investovať, čo rezultuje do skutočnosti charakterizovanej zásadou – zníženie ponuky spôsobuje zvýšenie cien, teda enormný zisk sa dosiahne bez „práce“. Samostatnou oblasťou problémov priemyselnej energetiky sú emisie CO2, ktoré tvoria pôdu na ďalšie zvýšenie ziskov energetických spoločností započítaním ceny povoleniek do ceny elektriny bez ohľadu na pôvod. Dôkazom toho je, že napriek poklesu cien povoleniek ceny komodity zostali. Základná myšlienka znížiť emisie ostala bokom! Na ceny elektriny a  plynu začali mať významný vplyv spotrebné dane na energiu. EU prijala zámer zdaniť energetické tovary pred cca piatimi rokmi. Medzitým sa však radikálne zmenila situácia, nakoľko nepredvídateľne všeobecne narástli ceny. Obrovský cenový tlak spôsobil, že štáty svoje plánované príjmy už mnohonásobne obdržali v dani z pridanej hodnoty, preto v súčasnosti zavádzané zdanenie energie treba zrušiť! Na energetickom trhu sa schyľuje ku kríze. V EU sú rôzne pohľady na jej riešenie. Jedna časť bohatých priemyselných štátov (Francúzsko, Škandinávia, Benelux) prijíma protekcionárske opatrenia na zvýhodnenie vlastného priemyslu a  stavia energetické zdroje. Iné bohaté priemyselné štáty (Nemecko, Rakúsko, Taliansko) podporujú vlastný priemysel orientáciou na dovoz energetického tovaru Východnej Európy, akvizíciou investovania v tomto zmysle. Nové členské štáty, väčšinou bez konzistentnej energetickej stratégie, sú ovplyvňované populizmom a finančným ape-

títom striedajúcich sa vlád. Akceptovanie nič neriešiaceho prístupu EU v stredoeurópskom priestore má možnosti len v oblasti marží a dohadov, či je cena rovnaká alebo nepatrne vyššia/nižšia ako v  Nemecku či na Balkáne. Dôsledkom je snaha nadnárodných investorov postupne sťahovať priemysel zo stredu Európy a EU do tretích krajín. Na základe doterajších skúseností sa preferuje vytvoriť tlak na vlády, aby vyžadovali zmenu prístupu EU a aby sa do doby vyrovnania ponuky s dopytom zaviedli výpočtové maximá cien a pevné investičné podmienky so zárukou návratnosti, garantovanou cenou a  primeraným ziskom. Tiež zavedenie dlhodobých zmlúv, ktoré sa chápu ako podpora energeticky intenzívneho priemyslu, resp. jeho udržania v Európe, zároveň vytvárajú vzájomnú výhodnosť pre dodávateľov/výrobcov aj odberateľov z hľadiska dlhodobej perspektívy vývoja dodávok a cien. Nutnou súčasťou musí byť cenový vzorec odvodený od nákladov. Túto tendenciu chcú priemyselní odberatelia iniciovať aj s podporou IFIEC (medzinárodnej federácie priemyselných odberateľov energie) v rámci celej EU. Jedným z  prvých krokov na dosiahnutie želaného stavu je regulovaný zisk ako preventívne opatrenie, alebo stanovenie maximálnej úrovne cien, či primeraného zisku pre dominantného dodávateľa na jeho relevantnom trhu. Reguláciou vývoja cien vo väzbe na vývoj nákladov a  stanovením úrovne zisku, ktorý umožní návratnosť výstavby nových zdrojov (greenfield/brownfield), je možné motivovať výrobcov na hospodársky rast ekonomiky na základe: Zastaviť „rezanie vlastného konára“ pod sebou, ustúpiť od supernákladných ekologických aktivít s  mizivým efektom pri obrovských nákladoch a  dohliadať na ceny na nákladovom princípe. Umožnením dvojstranných zmlúv sa prednostne uspokoja interné energetické potreby každého členského štátu. Pozastavením liberalizačných snáh do obdobia vyrovnania ponuky s dopytom sa zamedzí nebezpečiu potenciálneho vzniku prídelového vojnového systému. V  ďalšom rokovaní konferencie odznel rad podnetných praktických prezentácií, v rámci ktorých účastníci získali nové poznanie o  skutočnostiach, ktoré ovplyvňujú ich každodennú činnosť.

75

k o n f e r e n c e

v e l e t r h y

Trh s  plynom na Slovensku ovplyvňuje najmä dominantný obchodník, ktorý je vlastnícky prepojený na jediného prepravcu a jediného distribútora zemného plynu. Svoje postavenie si poisťuje najmä tým, že má záujem presadzovať zákaznícku orientáciu, skvalitňuje a rozširuje portfólio produktov a služieb čím zvyšuje pridanú hodnotu pre zákazníka. Na uspokojovanie potrieb svojich zákazníkov reaguje komplexnou ponukou, rôznymi kanálmi obsluhy, technickým poradenstvom, sieťou certifikovaných partnerov a zmluvnými produktmi. V rámci technického poradenstva sa zameriava na oblasti využitia zemného plynu, úspor energie, tepelných zdrojov, zatepľovania a klimatizácie a ekologickosť energie ako aj na využitie alternatívnych a obnoviteľných zdrojov energie. Technické služby poskytuje prostredníctvom certifikovaných partnerov: projektantov a inžinierskych kancelárií, montážnych a inštalatérskych spoločnosti, výrobcov, dovozcov a predajcov plynových spotrebičov. Čo vyplýva z postavenia dominanta? Výhody: relatívne „pohodlné“ podnikanie pre dominanta. Nevýhody: ťažšie diferencovanie zákazníkov, zložitejšie uplatňovanie individuálnych podmienok, menej pružné rokovania. Účastníci konferencie sa dozvedeli, že jestvujú aj možnosti uplatnenia nového obchodníka na trhu s plynom. Čo prinesie vytváranie konkurencie na plynárenskom trhu? Plynárenstvo má obmedzené možnosti diverzifikácie zdrojov. Tým je tiež limitovaná tvorba klasickej konkurencie. Napriek tomu má vznik konkurencie nespornú zásluhu na kontrole úrovne obchodných marží, makroekonomické efekty s priamym dopadom na konkurenčnú schopnosť ekonomiky a  vznik

hospodárskej súťaže. Z hľadiska možného riešenia správy energetického hospodárstva priemyselných podnikov odznela podrobne rozpitvaná téma: Právne aspekty outsoursingu energetického hospodárstva priemyselných podnikov na Slovensku. Energetickí manažéri v priemyselných podnikoch bojujú s  energetickou nákladovosťou. Nákladovosť na energetické zabezpečenie priemyselných výrob významne ovplyvňuje efektívne využívanie primárnych zdrojov energie v priemysle. Historicky sa energetická zdrojová časť odvíjala od palivovej bázy, ktorou boli: uhlie, zemný plyn, vykurovacie oleje a odpady z produkcie. Spôsobilo to však predimenzovanie zdrojov s  inštaláciou klasických parných blokov. V súčasnosti sa v priemyselných podnikoch orientujú na samostatnú výrobu tepla zo zemného plynu a  iných dostupných palív, nákup elektriny zo sústavy, teplonosným médiom je horúca a teplá voda. Budúcnosťou je kombinovaná výroba tepla a elektriny, obchod s energiou (pružný zdroj). Špecifické energetické systémy sa zameriavajú na vysokú účinnosť spaľovania konkrétneho druhu paliva, kombinovanú výrobu tepla a elektriny, likvidáciu odpadu s úsporou poplatkov za skládkovanie, redukciu spotreby primárnych energetických zdrojov, redukciu emisií CO2 ako aj využitie nízkopotenciálneho tepla z  chladenia médií, chladenia produktov a iné odpadové teplo (cementárne, metalurgický priemysel, chemický priemysel, potravinárstvo, spaľovne odpadu). Možnosti ovplyvnenia energetickej nákladovosti sú aj v  elektrických pohonoch, elektrickom osvetlení a  využití alternatívnych palív na výrobu tepla. Využitiu biomasy v  priemysle sa venovala samostatná prezen-

76

tácia. Na konferencii sa prezentovali programy Green light a  Motor Chalenge Program s  ponukou na účasť priemyselných odberateľov na týchto programoch Európskej únie. Podrobne sa prezentovali moderné energetické technológie budúcnosti vrátane technológií palivových článkov či termojadrovej syntézy. Účastníci konferencie sa oboznámili s  modernými trendmi v  osvetľovaní priemyselných priestorov a  pracovísk a  dostali podrobnú informáciu o  nových európskych normách na osvetlenie STN (EN) 12  464 Osvetľovanie pracovných priestorov. Monitorovanie a  riadenie spotreby energie sú rovnako účinnými nástrojmi znižovania nákladovosti výroby priemyselného podniku. Konkrétnemu riadeniu pohonov v energetike sa venovala prezentácia o otáčkovej regulácii. Odznela prierezová informácia o  stave a  potenciáli využívania energie slnečného žiarenia v tepelnom hospodárstve priemyselných podnikov. Podľa správy „Solárne teplo pre priemyselné procesy“ Medzinárodnej energetickej agentúry (IEA) cca 30 % z celkovej spotreby energie v štátoch OECD pripadá na priemysel a z toho podstatná časť na teplotné úrovne pod 250 °C. V rámci tejto práce sa zdokumentovalo viac ako 60 solárnych zariadení s inštalovaným výkonom 42 MWt, čo zodpovedá 60 000 m2 kolektorovej plochy v priemysle a remeslách. V  rámci budúcej orientácie zvyšovania efektívnosti zariadení na využitie slnečnej energie boli prezentované koncentrátory. Teplonosná kvapalina prúdiaca v rúrach v ohnisku koncentrátorov sa ohrieva na 400 °C a používa sa ako zdroj tepla na výrobu elektriny. Aj keď umiestnenie takýchto koncentrátorov v  areáloch priemyselných podnikov, vzhľadom na ich veľkosť a  nižšiu intenzitu slnečného žiarenia v našich zemepisných šírkach, sotva pripadá do úvahy, intenzívne sa skúmajú jednoduchšie varianty, umožňujúce využívanie podobných princípov pri teplotách do 200 °C. Nezanedbateľným nástrojom na prípravu znižovania energetickej náročnosti priemyslu a znižovania jeho energetickej nákladovosti je energetický audit ako štandardná energetická služba. Energetický audit je aj nástrojom zvyšovania efektívnosti využívania energie. Energetickú efektívnosť charakterizujú negawatty (ušetrená energia) a poznanie, že najlacnejšia je energia, ktorú netreba vyrobiť. Je v  centre ekonomickej a  politickej pozornosti, predstavuje politický a  morálny záväzok voči súčasnej a nasledujúcim generáciám, je dôležitou súčasťou zdravej energetickej a hospodárskej politiky štátu a najväčším prispievateľom na plnenie všetkých troch cieľov európskej energetickej politiky - udržateľnosť, bezpeč-

M a g a z í n

nosť a  konkurencieschopnosť. Znižuje závislosť ekonomiky na nestabilných cenách ropy a  plynu predstavuje komplex vyspelých, inovatívnych a ekonomicky efektívnych opatrení a  technológii, podporuje lokálnu ekonomiku a rast založený na inováciách, predlžuje životnosť objektov a zariadení, znižuje prevádzkové náklady a najmä šetrí peniaze a čas. Nástrojmi na zavádzanie energeticky efektívnych opatrení v  priemysle sú energetický audit, monitoring, benchmarking a energetický manažment. Energetický audit predstavuje súbor aktivít (systematický postup) zameraný na analýzu súčasnej potreby a spotreby energie priemyselného objektu, na základe platných STN, analýzu problémov (slabých miest a  nedostatkov), identifikuje a podrobne kvantifikuje efektívne možnosti úspor energie šité na mieru analyzovaného objektu, je prácou v „teréne“, ekonomickým nástrojom, má dynamický charakter a  je základom pre grantové financovanie projektov. Cieľ energetického auditu je v  minimalizácii nákladov na energiu, minimalizácii prevádzkových nákladov, minimalizácii nákladov na opravy a  rekonštrukcie a zvýšení kvality prostredia, ktorá prispeje k zvýšenej produktivite práce. Kedy je vhodné vypracovať energetický audit? Pri plánovaní rozšírenia/obnovy/modernizácie priemyselných zariadení, budov, pri príprave žiadostí o  financovanie z  grantových zdrojov, pri zvýšenej spotrebe energie (energetický audit sa môže zameriavať cielene aj na určitú vyšpecifikovanú oblasť spotreby). Energetický audit elektrických pohonov predstavila samostatná prezentácia. Účastníci konferencie sa rovnako dozvedeli aj o možnostiach diaľkového odpočtu energetických veličín v priemysle a komunálnej sfére.

V  samostatnej sekcii odznel rad prezentácií o  možnostiach ako financovať projekty energetickej efektívnosti. Predstavil sa Operačný systém „Konkurencieschopnosť a  hospodársky rast“ a aké výzvy ho budú iniciovať a  aké  možnosti čerpania finančných zdrojov má. Operačný systém má dve priority: 1) Inovácie a rast konkurencieschopnosti s opatreniami Æ Opatrenie 1.1 Inovácie a  technologické transfery. Prijímatelia pomoci – súkromný sektor Æ Opatrenie 1.2 Podpora spoločných služieb pre podnikateľov. Prijímatelia pomoci – verejný sektor Æ Opatrenie 1.3 Podpora inovačných aktivít v  podnikoch. Prijímatelia pomoci – súkromný sektor, neziskové organizácie 2) Energetika s opatreniami Æ Opatrenie 2.1 Zvyšovanie energetickej efektívnosti na strane výroby aj spotreby a  zavádzanie progresívnych technológií v energetike Æ Opatrenie 2.2 Budovanie a  modernizácia osvetlenia pre mestá a obce a poskytovanie poradenstva v oblasti energetiky Vo finančnej sekcii sa predstavila úverová Linka na Podporu Rozvoja Energetickej Efektívnosti (SLOVSEFF) so špecifikovaním vybraných bariér. Bariéry rozvoja investícií do udržateľnej energie: l Spoločnosti sa sústreďujú viac na investície do hlavného predmetu podnikania a na krátkodobé ciele. Investície do rastu spoločností sú často atraktívnejšie ako investície do úspor nákladov, rovnako z pohľadu akcionárov ako aj manažmentu. l Účet za energiu ako podiel na celkových

nákladoch často nie je dostatočne veľký na to, aby zvyšovanie efektívnosti bolo jednou z  priorít spoločnosti. Z  pohľadu kapitálových obmedzení často nie sú k  dispozícií dostatočne kvalitné nástroje na plánovanie investícií. l Plánovanie spoločnosti neberie do úvahy budúcu výšku cien za energiu alebo zvýšenie požiadaviek na ochranu životného prostredia. l Spoločnosti nemajú vlastných expertov a  manažment, ktorý by mohol ohodnotiť a ďalej podporovať a propagovať takéto projekty. Taktiež existuje veľká neistota a je nedostatok informácií o existujúcich možnostiach a ich ekonomických výhodách. V rezidenčnom sektore, neuvedomovanie si benefitov (finančné a  zvýšenie pohodlia), slabé inštalačné kapacity, dlhé doby návratnosti investícií a  problém dosiahnutia konsenzu medzi obyvateľmi domov, často s veľmi rôznorodými finančnými možnosťami, predstavujú hlavné bariéry investícií do energetickej efektívnosti. Na ilustráciu sa uviedol „Životný cyklus projektu“ od začiatku projektu, cez preverovanie – schválenie, vyplatenie – implementáciu, pokračovaním v  dokončení – kontrole a s ukončením s monitorovaním – splácaním. Na konferencii sa prezentoval Akčný plán energetickej efektívnosti na roky 2008 – 2010. Predstavuje ho aplikácia legislatívnych opatrení (tepelná energetika v  spracovateľskom priemysle), transfer nových, progresívnych a  environmentálne vhodných technológií a priblíženie energetickej náročnosti priemyslu úrovni porovnateľnej s EU prostredníctvom úspor energie a zvýšenia efektívnosti. Realizovať sa bude na základe energetických auditov v  priemyselných podnikoch, čo je základ na určenie potenciálu úspor energie; monitorovaním a riadením spotreby energie v priemyselných podnikoch; optimalizáciou premeny a  distribúcie energie v  priemyselných podnikoch; inováciou a  technologickými transfermi v  priemyselných podnikoch; zvyšovaním energetickej efektívnosti spracovateľského priemyslu a  vysoko účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektriny v priemysle. Najzaujímavejšou sa pre účastníkov konferencie stala trojprezentácia o regulácii v energetike a  možnom vývoji cien energetických komodít. K prezentáciám odznela myšlienkovo bohatá diskusia, v rámci ktorej sa poukázalo aj na skutočnosť, že od vzniku energetickej legislatívnej aktivity v roku 1884 nedošlo k  tomu, aby ustanovenie právneho predpisu bolo v rozpore s prírodnými zákonmi, tak ako sa stalo v prípade niektorých ustanovení Pravidiel pre fungovanie trhu s elektrinou. Prezentácie, ktoré odzneli na konferencii sú k dispozícii pre záujemcov na webovej stránke www.energyconsumers.net.

77

Prezentované výsledky a zmeny na portáli SPX Zástupcovia SPX na konferencii prezentovali doterajší vývoj obchodovania na portáli SPX. Zaujímavý je nárast zadaných ponúk po implementácii priameho obchodovania v júni 2007 a  tiež realizácia prvých priamo obchodovateľných ponúk na portáli SPX uvedené pod obrázkom 1. Súčasťou konferencií SPX sú prezentácie navrhnutých nových funkcionalít, pričom užívatelia portálu majú možnosť vyjadriť v rámci

78

800 700 600

800

Celkový objem ponúkanej elektriny a celkový poþet ponúk k 22.11.2007

700 600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

Obrázok 1: Ilustrácia vývoja objemu ponúkanej elektriny v r. 2007

2,45 TWh

2422 ponúk

1: Ilustrácia vývoja objemu ponúkanej elektriny v r. 2007

2007_11

2007_9

2007_10

2007_8

2007_7

2007_6

2007_5

2007_4

2007_3

2007_2

2007_1

2006_12

0 2006_11

0 2006_9

Počas konferencie prezentovali konatelia SPX, s.r.o. strategické ciele spoločnosti na najbližšie obdobie (rok 2008) a ďalší zástupcovia spoločnosti prezentovali nové možnosti práce s portálom, ktorými sú najmä prihlasovanie sa s elektronickými certifikátmi, model „sekundárnych prenosových kapacít“, obchodovanie deliteľných diagramov (individuálne hodiny aj výkon) a menová kalkulačka. Program konferencie pokračoval živou diskusiou v  legislatívnom bloku zameranom na zmeny v  zákone o  energetike, pravidlách trhu s  elektrinou a  na pripravovaný zákon o podpore kombinovanej výroby elektriny a tepla (KVET) za účasti zástupcov Úradu pre reguláciu sieťových odvetví, ČEPS, a.s., SSE, a.s., PCC Morava Chem, a.s., Martinskej teplárenskej, a.s. a  Združenia priemyselných odberateľov energie. Témami nasledujúceho obchodného bloku panelovej diskusie boli možnosti cezhraničného obchodovania medzi SR a  ČR, pripravovaná flow-based metóda alokácie cezhraničných kapacít v  stredoeurópskom regióne a  vývoj cien elektriny v budúcom roku. Panelovej diskusie sa zúčastnili zástupcovia troch tradičných dodávateľov v SR vertikálne integrovaných s distribučnými spoločnosťami, ČEZ, a.s., Slovenských elektrární, a.s., Czech Coal, a.s. a SEPS, a.s. Počas 2. dňa konferencie mali účastníci možnosť zúčastniť sa seminára spoločnosti Landis + Gyr s.r.o., ktorej zástupcovia prezentovali softwarové riešenie Message Handler client, ktorý bude pre samostatných obchodníkov predstavovať novú možnosť systému pre zasielanie dát zúčtovateľovi odchýlok.

2006_10

Program a zameranie konferencie

2006_8

Michal Bella, M.B.A., Ing. Michal Harach, RNDr. Ján Pišta., SPX, s.r.o.

V dňoch 22.-23.11.2007 sa v hoteli Boboty vo Vrátnej doline uskutočnila Jesenná konferencia SPX 2007, v poradí už štvrté odborné podujatie usporiadané spoločnosťou SPX, s.r.o., na ktorom sa zúčastnilo 120 účastníkov z celého elektroenergetického spektra na Slovensku (výroba, prenos, distribúcia, obchod) ako aj z okolitých štátov (Česko, Maďarsko, Rakúsko a Poľsko). Zámerom konferencie bolo predviesť účastníkom nové vyvinuté moduly, ktoré uľahčia obchodovanie na slovenskom trhu s elektrinou a spoločne v rámci interaktívnej panelovej diskusie definovať a zamyslieť sa nad najaktuálnejšími témami v oblasti energetickej legislatívy a možnými scenármi vývoja a prekážok pri obchodovaní s elektrickou energiou v regióne strednej Európy.

2006_7

O Jesennej konferencii SPX 2007

v e l e t r h y

2006_6

k o n f e r e n c e

6

Obrázok

Priamo zobchodované ponuky spätnej väzby svoje pripomienky a prispieť tak Priamo zobchodované ponuky na portáli SPX k 22.11.2007 na portáli SPX k 22.11.2007 Poþet: 39 modifikácii ponúk k optimálnej portálu. Celkový objem: 4.624 GWh Počet: 39 ponúk Celková suma: nové 10.6 mil.funkcie, Sk Medzi ktoré budú impleCelkový objem: 4 624 GWh mentované doSPX ostrej verzie portálu odfunkcionalít, priþom užívatelia portálu majú SúþasĢou konferencií sú prezentácie navrhnutýchSPX nových Celková suma: 10,6 mil. Sk možnosĢ vyjadriĢ v rámci spätnej väzby svoje pripomienky a prispieĢ tak k optimálnej modifikácii portálu. januára 2008, patria: Medzi nové funkcie, ktoré budú implementované do ostrej verzie portálu SPX od januára 2008, patria: Prihlasovanie užívateĐov s elektronickými certifikátmi KomentáĜ [MH3]: nadpis 2. úrovnČ Prihlasovanie s ním svoje pozície. predá druVšetky právne záväznéužívateľov úkony na portáli budú možné len hardwarovým certifikátom založenýmJeden v USB partner porte užívateĐovho PC. Elektronické certifikáty budú rovnaké ako v systémoch používaných pre registráciu s elektronickými certifikátmi hému užívateĐa elektrinu ČEPS a  ten istý objem od obchodných dát v SR alebo ýR (napr. DAMAS alebo OTE). Prihlásenie do v  portálu bude prebiehaĢ naćalejprávne pomocou záväzné mena a hesla a následne certifikát, Všetky úkony na užívateĐ portá-zvolí elektronický neho kúpi v toms ktorým istombude čase v SEPS. SPX porpracovaĢ v portáli.

li budú možné len hardwarovým certifiká-

tál následne vygeneruje dve konfirmácie, jed-

la a následne užívateľ zvolí elektronický certifikát, s ktorým bude pracovať v portáli.

dárne prenosové kapacity.

Samostatný model „sekundárnych prenosových kapacít“ KomentáĜ [MH4]: nadpis 2. tom založeným porte nu preumožnia obchod v ČEPS a druhúúrovnČ pre obchod „Sekundárne prenosovév USB kapacity“, aleboužívateľovho lepšie povedané PC. „location swaps“ užívateĐom portálu „transportovaĢ“ elektrinu z jednej oblasti (napr. ýEPS) do druhej oblasti (napr. SEPS) bez nutnosti dražiĢ Elektronické certifikáty budú rovnaké ako v  SEPS. Nejedná sa teda o  prevod cezhraniprenosovú kapacitu v aukcii cezhraniþných kapacít organizovanej operátormi prenosových sústav. Princíp tohto transportu je veĐmi jednoduchý: staþí prostredníctvom portálu partnera vV novej opaþnom garde v systémoch používaných pre nájsĢ registráciu ob- SPXčnej kapacity. verzii portálu sa objaa vymeniĢ s ním svoje pozície. Jeden partner predá druhému elektrinu v ýEPS a ten istý objem od neho chodných dát v SR alebo (napr. DAMAS ví aj okno najednu skutočné obchodovanie s  prikúpi v tom istom þase v SEPS. SPXČR portál následne vygeneruje dve konfirmácie, pre obchod v ýEPS a druhú pre obchod v SEPS. Nejedná sa teda o prevod cezhraniþnej kapacity. V novej verzii alebo OTE). Prihlásenie užívateľa do portálu kapacitami, v ktorom portálu sa objaví aj okno na skutoþné obchodovanie s pridelenýmidelenými prenosovýmiprenosovými kapacitami, v ktorom bude možné ponúkaĢ anaďalej obchodovaĢ sekundárnemena prenosové kapacity. bude možné ponúkať a  obchodovať sekunbude prebiehať pomocou a hes-

Samostatný model „sekundárnych prenosových kapacít“ „Sekundárne prenosové kapacity“, alebo lepšie povedané „location swaps“ umožnia užívateľom portálu „transportovať“ elektrinu z jednej oblasti (napr. ČEPS) do druhej oblasti (napr. SEPS) bez nutnosti dražiť prenosovú kapacitu v  aukcii cezhraničných kapacít organizovanej operátormi prenosových sústav. Princíp tohto transportu je veľmi jednoduchý: stačí nájsť prostredníctvom SPX portálu partnera v opačnom garde a vymeniť

Obchodovanie deliteľných diagramov (individuálne hodiny aj výkon) Na základe záujmu zo strany klientov SPX, budú mať užívatelia možnosť určiť, či ich diagram bude zobchodovateľný len ako celok, alebo s  možnosťou akceptácie iba niektorých hodín, resp. iba časti ponúkaného výkonu v niektorých hodinách. Slangovo možno nazvať túto funkciu ako „vyzobávanie“ diagramov. Po akceptovaní časti diagramu sa pôvodná „vyzobnutá“ ponuka automaticky upraví – zmenší sa ponúkané množstvo o „vyzobnutú“ časť – a  portál ju aktualizu-

M a g a z í n

všetkých  relevantných dokumentov, nariadení, rozhodnutí, zákonov, výnosov a iných dokumentov z oblasti energetiky, l verejne prístupné štatistiky, referenčné ceny a grafy

Obrázok 2: Hotel Boboty vo Vrátnej doline

je vo svojej ponuke, pričom sa pri zadaní variabilnej ceny pre jednotlivé hodiny automaticky prepočíta aj cena upravenej ponuky. Pri diagramoch zostane ponechaná flexibilita zapisovania neanonymne bez indikovanej ceny, alebo anonymne s cenou. Menová kalkulačka pre užívateľov portálu Predstavuje ďalšiu užitočnú funkciu, ktorá umožní okamžitý prepočet ponúk v  menách okolitých krajín a Euro podľa aktuálneho kurzu NBS.

Obrázok 3: Ilustrácia menovej kalkulačky

Ďalšie pripravované funkcie: l vnútrodenné obchodovanie a  obchodovanie po 15-min blokoch, l sekundárne prenosové kapacity – prevod mesačných a ročných kapacít, l dátový interface – dátové rozhranie umožňujúce online sťahovanie a  zadávanie ponúk zo systému klienta, l konfirmácie exportované v RTF formáte, l infoservis – zhromaždenie a poskytovanie

Detail na diskusie v rámci panelových blokov Legislatívny blok Moderátorom v  prvom bloku panelovej diskusie bol Ing.  Miroslav Škorník z  Úradu pre reguláciu sieťových odvetví, ktorý pohľadom regulátora uviedol obraz zmien vo väzbe na pripravovanú novelu zákona o energetike, zákon č. 107/2007 Z.z., ktorý mení a  dopĺňa Zákon o regulácii v sieťových odvetviach, už schválený výnos úradu č.  2/2007 a  nariadenie vlády č. 317/2007 Z.z. o  pravidlách trhu s  elektrinou. V  diskusii, ktorá nasledovala, prezentovali svoje príspevky Ing.  Ľudovít Drugda ako zástupca výrobcov z kombinovanej výroby elektriny a  tepla, ktorý poukázal na nedostatok legislatívy pre konkrétne technológie (tepelné čerpadlá), neexistujúce dlhodobé garancie výkupných cien a neexistujúce daňové úľavy pre oblasť energetickej efektívnosti. Zástupca priemyselných odberateľov energie – Ing.  Miroslav Kučera – poukázal na nedostatky a  rozpory v  primárnej ako aj v  sekundárnej legislatíve, ktoré prinútili diskutujúcich hlavne z  legislatívnej oblasti zaujať stanovisko. Obchodníci ocenili príspevok Ing.  Jiřího Michalíka z  PCC Morava Chem, a.s., ktorý poukázal na najviac pálčivé oblasti legislatívy na trhu s  elektrinou na Slovensku, ako aj v  okolitých krajinách. Najviac diskutovaným bodom sa jednoznačne ukázalo byť zavedenie „exportného“ poplatku pre vývoz elektriny zo SEPS pre rok 2008, ktorý podľa mnohých účastníkov trhu marí ich snahy o  zvyšovanie likvidity trhu na Slovensku. Ing. Pavel Šolc zo spoločnosti ČEPS, a.s. prezentoval 3. energetický balíček opatrení, navrhovaný Európskou komisiou pre energetiku

O spoločnosti SPX, s.r.o.

SPX, s.r.o. (Slovak Power eXchange) má sídlo v Žiline a momentálne je jedinou domácou platformou svojho druhu zameranou na priame obchodovanie s elektrickou energiou online na dennej, krátkodobej a dlhodobej báze. SPX, s.r.o. bola založená v januári 2005 a jej spoločníkmi sú spoločnosti ZSE, a.s., SSE, a.s. a VSE a.s. Služby portálu SPX v súčasnosti využívajú takmer všetci registrovaní účastníci trhu na Slovensku, ktorí majú možnosť obchodovať s elektrinou, čo predstavuje spolu 32 spoločností, najmä výrobcov, obchodníkov a dodávateľov v SR a v zahraničí.

O obchodnom portáli SPX

Začiatkom júna 2007 bola do ostrej prevádzky spustená v  poradí už 3. verzia portálu SPX, ktorá umožňuje priame obchodovanie s elektrinou v SKK aj v €, v slovenskej a anglickej jazykovej verzii v užívateľsky intuitívnom a príjemnom prostredí. Portál je rozdelený na sekcie denných diagramov (obchodovanie individuálnych hodín na 5 dní dopredu), krátkodobý trh (diagramy a  štandardné produkty na nasledujúcich 5 dní, 2 týždne, 2 pracovné týždne a 2 víkendy) a dlhodobý trh (nasledujúce 3 mesiace, 4 štvrťroky a 3 roky), s voľbou odovzdávacích miest: SEPS, ČEPS, APG, PSE a MAVIR. Po akceptovaní ponuky portál SPX generuje konfirmačný protokol obom účastníkom online transakcie. Od júla 2007 sú užívatelia portálu upozorňovaní na aktuálne ponuky prostredníctvom správ zaslaných elektronickou poštou a prostredníctvom messengera s cieľom zvýšenia interakcie a podpory obchodovania na SPX. Súčasťou 3. verzie portálu je aj obrazovka so všetkými aktívnymi ponukami, vylepšený dizajn a zjednodušené užívateľské rozhranie.

a poukázal na model ďalšieho vývoja cezhraničného obchodovania v  regióne strednej a  západnej Európy. Zástupca SSE, a.s. pán Roman Kotiers, CFA poukázal na možnosti podpory OZE a taktiež na výhody a nevýhody rôznych regulačných metód pre reguláciu distribučných spoločností. Obchodný blok Moderátorom 2. bloku panelovej diskusie bol Mgr.  Hanuš Beran z  Taures, a.s., ktorý viedol diskusiu o  možnostiach cezhraničného obchodovania s elektrinou. RNDr. Stela Kocingerová zo SEPS, a.s. predniesla návrh nového modelu vyhodnocovania cezhraničných kapacít na základe skutočných fyzikálnych tokov, ktorý by mal sprehľadniť alokovanie cezhraničných kapacít v roku 2009. Ostatní diskutujúci reagovali najmä na diskusný príspevok zástupcu SE/ENEL – Ing. Pavla Mašana o ich pohľade na obchodovanie s elektrinou v SR a na hraniciach s inými operátormi prenosových sústav. Podobnú živú diskusiu vyvolal aj príspevok zástupcu ČEZ, a.s. - Ing. Petra Větrovca o možnostiach obchodovania s elektrinou v regióne strednej Európy. RNDr. Vladimír Kukliš za ZSE Energiu, a.s. venoval priestor vývoja trhu a cien elektriny v relácii na vývoj cezhraničného obchodovania s okolitými krajinami. Zástupcovia SSE, a.s. – Ing. Jaroslav Gabriel a VSE a.s. – Ing. Arpád Tóth, ml. spoločne prezentovali pohľad na možný scenár nárastu cien elektriny v kontexte s pomalou výstavbou výrobných zdrojov zo strednedobej a dlhodobej perspektívy.

Záver Nakoľko je pre rozvoj obchodovania a  zvýšenie likvidity na trhu s  elektrickou energiou v  SR, a  to nielen prostredníctvom portálu SPX, potrebná účasť tzv. market makera, ktorým by v  SR mohla byť napríklad spoločnosť Slovenské elektrárne, a.s., zástupcovia SPX, s.r.o. v rámci diskusie opäť otvorili túto otázku a vyzvali Slovenské elektrárne, a.s. k aktívnejšej spolupráci na tomto projekte. Jednoznačne najväčším pozitívom oboch panelových diskusií bola hlavne ich otvorenosť a neformálnosť. Svoj názor na aktuálne dianie na trhu s elektrickou energiou a tiež na možné riešenia existujúcich a potenciálnych problematických oblastí slobodne, otvorene a  bez škrupulí vyjadrili nielen jednotliví účastníci panelovej diskusie, ale aj zúčastnené publikum. Zároveň otvorene zaznelo, že odborných podujatí podobných Jesennej konferencii SPX 2007 je pre dané spektrum zúčastnených delegátov stále nedostatok a je potreba sa častejšie stretávať v  záujme riešenia konkrétnych problémov. Väčšinu prezentácii z  Jesennej konferencie SPX 2007 je v  prípade záujmu možné nájsť na stránke www.spx.sk .

79

ENERGETIKA

] 80