Únia nám pridá miliardy. Možno

Zdeněk Velíšek

Krize pomine a práce pro mladé stejně nebude dost??? Evropské horizonty, strana 3

Roman Línek, František Lukl

stranický expert a ministr komentují téma měsíce Komentáře, strana 3

Pavel Poc, Oldřich Vlasák a Zuzana Roithová Předčasné volby a EU Co na to europoslanci, strana 4

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 

SLOVO

číslo 11 / 2013 

ročník 10 

cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Tisíciletá voda ničí Sardinii

Publicistika, strana 4

EU má rozpočet

Evropská unie má hotový rozpočet na příští rok. Podle něj by neměla utratit více než 135,5 miliardy eur, tedy více než 3,5 bilionu korun. Rozpočet je kompromisem mezi požadavky europarlamentu a členských států Unie, které chtěly nižší výdaje. Podle poslanců by měl rozpočet pro příští rok podpořit inovace a postupný růst a tvorbu pracovních míst. Posílit by se také měla ochrana vnějších hranic osmadvacítky. Šetřit se naopak bude v  řadě dalších oblastí včetně administrativy nebo kohezních fondů.

František Lukl, ministr pro místní rozvoj Příprava programového období 2014-2020 je v souladu s nadcházejícím rozpočtovým rámcem Evropské unie pro toto sedmileté období. Konečná podoba finanční alokace pro Českou republiku není v současné době ještě definitivně stanovena. Indikativně se bude jednat o cca. 20,5 mld. eur v běžných cenách. Přesná suma však bude ještě upřesněna. Usnesením vlády č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 byla schválena struktura programů pro programové období 2014–2020 a odpovědný řídicí orgán pro každý z programů. Jednotlivé programy jsou řídicími orgány připravovány v  souladu s  Metodickým pokynem pro přípravu programových dokumentů pro programové období 2014–2020, který zpracovalo MMR a který byl schválen usnesením vlády č. 401 ze dne 29. května 2013. MMR jako koordinátor přípravy programových dokumentů a gestor přípravy Dohody o partnerství pro programové období 2014– 2020 pravidelně informuje vládu i všechny relevantní partnery o přípravě programů i Dohody o partnerství. MMR se mimo věcnou část přípravy programového období 2014–2020 zaměřuje na přípravu efektivního systému řízení a koordinace. Ze zkušeností z programového období 2007–2013 vyplývá, že ke splnění tohoto cíle pozitivně přispěje stanovení základního souboru pravidel pro všechny subjekty zapojené do implementace Dohody o partnerství a programů, která budou jednotná a budou zohledňovat specifika jednotlivých fondů EU. V této souvislosti MMR připravuje jednotné metodické prostředí (JMP), které je vedle legislativního rámce a nastavení programů předpokladem efektivního nastavení systému implementace a administrace programů realizovaných v rámci Dohody o partnerství. (pokračování na straně 3)

Italskou Sardinii zasáhly bleskové záplavy způsobené prudkou bouří, při níž na některých místech během hodiny a půl napršelo až 450 mm srážek. Hovoří se o tisícileté vodě, která vzala život nejméně osmnácti lidem a z tisíců dalších udělala bezdomovce. Italský premiér Enrico Letta označil situaci za národní tragédii. foto: REUTERS/Rosaspress

Nové období? Začne se nejdřív na jaře S blížícím se koncem roku se stále častěji hovoří o novém programovacím období Evropské unie. Nejde o žádnou marginální záležitost. Většinu cílů regionální a strukturální politiky totiž Evropská unie realizuje právě v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají nové programové dokumenty, které nastavují cíle a priority nejen v  oblasti čerpání evropských dotací. V tuto chvíli už jsou zřejmé jasné kontury příštího období, na definitivní podobu administrace čerpání si však ještě počkáme. Legislativa pro nové sedmileté období, které začíná v  příštím roce, se rodila poměrně obtížně. Balíček evropských nařízení, která upravují kohezní politiku, přitom Evropská komise představila už v  říjnu

2011. Od letošního června je pak znám návrh finančního rámce osmadvacítky pro příštích sedm let. Výdaje v  platbách by neměly překročit 908 miliard eur, se započtením závazků by mělo jít o zhruba

960 miliard. Poprvé v historii je rozpočtový rámec nižší než ten předešlý, na druhou stranu opatření umožní využívat finance flexibilnějším způsobem. Finance, které nebudou v jednom roce utraceny, budou moci být totiž využity v roce následujícím, a to bez omezení v prvních třech letech programovacího období. V  dalších letech už výši těchto peněz omezí limit (který bude v posledním roce 10 miliard eur). Kompromis sice nevyhovuje všem, ale většinově s ním panuje spokojenost. A to i na české straně. „Je dobře, že kompromis obsahuje závaznou revi-

zi v průběhu víceletého finančního rámce a prioritou je boj proti nezaměstnanosti mladých, jak se ukazuje v uvolnění značné částky prostředků v prvních letech jeho průběhu,“ uvedla například česká europoslankyně Zuzana Brzobohatá. Součástí víceletého finančního rámce EU jsou i výdaje na kohezní politiku. V  České republice je základním dokumentem, který upravuje čerpání dotací v  letech 2014  – 2020, tzv. Dohoda o partnerství, jejíž definitivní potvrzení se očekává v následujících měsících. (pokračování na straně 3)

Únia nám pridá miliardy. Možno Mesiac a pár týždňov pred spustením nového programového obdobia stále nie je definitívne jasné, aké operačné programy a  ich súčasti budú schválené. Otázna ostáva i alokácia prostriedkov na tieto projekty. Slovensko by však malo dostať viac peňazí ako v súčasnom končiacom sa období. Príprava na nové programové obdobie je náročný proces. Slovensko sa doň pustilo len nedávno, oproti iným krajinám podstatne neskôr. Za relatívne krátke obdobie sa nám podarilo výrazne pokročiť v  príprave príslušných dokumentov. „Slovensko je momentálne z úrovne Európskej komisie hodnotené ako krajina, ktorá v príprave tohto najdôležitejšieho dokumentu o budúcom programovom období, ktorý sa

volá Partnerská dohoda, dosiahlo významný pokrok a je zaradené medzi prvými štyrmi krajinami, s ktorými sa postupuje pri negociácii,“ informoval Ľubomír Vážny, podpredseda vlády SR pre investície. Uviedol tak pre Eurokompas, interné periodikum Centrálneho koordinačného orgánu. Dokument Partnerskej dohody však ešte stále nebol podpísaný, nakoľko celý proces od návrhu

až po úspešné schválenie dokumentu je časovo veľmi náročný. Slovenská strana ho predložila Komisii ešte koncom júna na pripomienkovanie na neformálnej úrovni. Doteraz prebiehajú konzultácie a zapracúvajú sa doň výhrady Komisie. Následne návrh Partnerskej dohody bude predmetom diskusie a prejde procesom pripomienkového konania. Medzitým musí dôjsť k schváleniu právnych predpisov Únie pre politiku súdržnosti. Nadobudnutie ich platnosti sa odhaduje v druhej polovici decembra. Až potom môže štát predložiť Komisii svoj návrh Partnerskej dohody so všetkými úpravami, ktoré

boli vypracované na základe predošlých rokovaní. Nastane tak proces formálneho pripomienkového konania a EK na základe neho vypracuje posudok a rozhodne, či daný dokument prijme alebo nie. MENEJ PROGRAMOV, VIAC PEŇAZÍ V súčasnom končiacom sa období sú prerozdelené eurofondy do jedenástich operačných programov a do programu technickej pomoci, ktorý slúži na účinné riadenie štrukturálnych fondov a ich kontrolu. (pokračovanie na strane 2)

Publicistika, strana 18

Francie: odpadky centrem dění Naše francouzská zpravodajka Ilona Mádrová se v listopadu zaměřila na velký problém Francie – odpadky. V  jejím článku se můžete dočíst, že Francie v  této oblasti sedí na časované bombě, která tiká i kvůli faktu, že Francouzi patří mezi ty, kterým není plýtvání rozhodně cizí. Skládky, na kterých končí velká část odpadů, jsou významným ekologickým rizikem, které by země galského kohouta rozhodně neměla podceňovat.

TÉMA MĚSÍCE

2

EN č. 11 / 2013

Únia nám pridá miliardy. Možno (pokračovanie zo strany 1)

Zvyšné projekty boli, respektíve ešte stále sú, rozdelené tematicky. Nechýbala doprava, vzdelávanie, zdravotníctvo, životné prostredie, výskum a vývoj. Eurofondy prúdili aj do projektov podporujúcich zamestnantosť... a konkurencieschopnosť podnikov. V neposlednom rade si európske peniaze delili aj regióny a samostatnú kategóriu mal vyčlenený Bratislavský kraj. Od budúceho roka sa operačné programy upravia. Zredukuje sa ich počet z terajších jedenástich na šesť, pričom sa niektoré zlúčia. Ďalšie tri programy majú byť podporného charakteru. Momentálne však ešte nie je nič oficiálne, a tak ešte stále nie je úplne jasné, či navrhované operačné programy budú Komisiou schválené a či v plánovanom rozsahu. Zatiaľ sa však ráta s programami Výskum a inovácie, Integrovaná infraštruktúra (doprava a informatizácia spoločnosti), Ľudské zdroje (zamestnanosť, vzdelávanie, zdravotníctvo, sociálna inklúzia), Kvalita životného prostredia, Integrovaný ROP (regionálne operačné programy) a Efektívna verejná správa. Tromi ďalšími programami sú Rozvoj vidieka, Rybné hospodárstvo a Technická pomoc. Schválený nie je ani objem finančných prostriedkov vyčlenených pre jednotlivé operačné programy. V Eurokompase boli uverejnené odhady alokácií. Najviac by malo ísť na projekty Integrovanej infraštruktúry - 4,1  miliardy eur. Životné prostredie by malo byť podporované vo výške 3,2 mld., Výskum a inovácie 2,3  mld., Ľudské zdroje 2,1  mld., Integrované ROP 1,5  mld., Rozvoj vidieka 1,4  mld., Efektívna verejná správa 330  mil., Technická pomoc 150 mil. a Rybné hospodárstvo 23 mil. Ak by reálne programy dostali tieto čiastky, išlo by o viac ako 15 miliárd eur. Oproti obdobiu 2007-2013 by to predstavovalo nárast o tri až štyri miliardy. Podľa premiéra Roberta Fica tak

Slovensko prijme od Únie viac peňazí, ako do nej odošle za rovnaké obdobie. „Preto je naše členstvo v Únii z finančného hľadiska mimoriadne výhodné,“ uviedol. Zmenami prejde aj doterajší vzorec spolufinancovania. V súčasnosti hradí Únia 85 % výdavkov, od budúceho roka už taká štedrá nebude. Vláda odsúhlasila, aby menej rozvinutým krajom (teda všetkým okrem Bratislavského) prefinancovala Únia náklady vo výške 75 %. V najbohatšom regióne to bude iba 50 %. Eurofondy sa tak pre Slovensko predražia, najviac to pocítia obyvatelia hlavného mesta a jeho okolia. Finančne náročné projekty najmä v oblasti dopravy, či už výstavba podzemnej železničnej stanice alebo nákup nových vozidiel verejnej dopravy, značne zaťaží aj štátnu kasu. DIAĽNICE, VLAKY, MOŽNO I LODE Podľa predbežných odhadov alokácií by malo opäť najviac peňazí putovať na dopravné projekty. „Vzhľadom na vysoký stupeň nedobudovanosti nadradenej cestnej infraštruktúry zostáva najvyššou prioritou, rovnako ako v súčasnom programovom období, výstavba nových úsekov diaľnic a  rýchlostných ciest a  modernizácia železničných koridorov zaradených do transeurópskej dopravnej siete TEN-T. Tieto projekty majú zároveň rozhodujúci význam pre rast hospodárstva a  zlepšenie mobility SR,“ tvrdí Martin Kóňa, hovorca ministerstva dopravy. Rezort sa chce zamerať aj na modernizáciu a výstavbu električkových tratí v Bratislave a Košiciach. Taktiež plánuje podporiť rozšírenie trolejbusových tratí. Projekty by sa mali zamerať na skvalitnenie verejnej dopravy v mestách a ponúknuť tak obyvateľom efektívnu a atraktívnu alternatívu k autám. Chystá sa aj obnova vozidlového parku nielen mestských dopravných podnikov, čiže električiek a trolejbusov, ale aj železničných

zdroj: Wikimedia Commons súprav. Zámerom je aj budovanie prestupných terminálov. „Úplne novým prvkom je podpora vodnej dopravy s  cieľom zabezpečiť oživenie a  ďalší rozvoj tohto dopravného módu,“ uvádza Kóňa. Ráta sa najmä s Podunajským regiónom, v ktorom európsky veľtok ponúka priaznivé podmienky na vybudovanie riečnej dopravy. Podľa Kóňu však treba upraviť splavnosť rieky. Potrebné je aj zmodernizovať osobné prístavy v Bratislave, Komárne a Štúrove. Ešte predtým však treba vypracovať plán realizovateľnosti týchto projektov z hľadiska dopravy, ekonomiky a technického riešenia. PLÁNUJÚ SKROTIŤ VODU Na projekty ochraňujúce životné prostredie sa ráta predbežne s

tromi miliardami eur. I keď ešte stále nie je jasné, či Únia schváli všetky kapitoly environmentálneho operačného programu, rezort má jasno v tom, čo by chcel do roku 2020  dosiahnuť. „Priority budú zamerané na podporu aktivít  v oblasti ochrany životného prostredia a  účinného využívania zdrojov, v  oblasti predchádzania rizikám, najmä povodňovým, ako aj v  oblasti predchádzania nepriaznivým dôsledkom zmeny klímy. Jedným z  rozhodujúcich nástrojov na dosiahnutie zníženia emisií skleníkových plynov je aj podpora aktivít v oblasti energetiky a  prechodu k  nízkouhlíkovému hospodárstvu všeobecne,“ tvrdí Maroš Stano z odboru komunikácie ministerstva životného prostredia. Rezort by sa chcel venovať skvalitneniu ovzdušia inštaláciou

technológií BAT (Best Available Technology), znižovať emisie výmenou starých vykurovacích jednotiek za nové. Za jednu z najnákladnejších položiek pokladá ministerstvo výstavbu i rekonštrukciu kanalizácie a čističiek odpadových vôd. Zvažuje sa aj výstavba rybovodov. Jednou z priorít je aj zlepšovanie stále nedostatočných protipovodňových opatrení. Ráta sa s množstvom projektov na ich dobudovanie. „Príprava a realizácia poldrov, ochranných  hrádzí, úpravy tokov vrátane manipulačných zariadení, opatrenia v horných častiach povodí, budovanie vodozádržných opatrení zabraňujúce rýchlemu odtoku vody a  súvisiacej erózii pôd, budovanie a  využitie prvkov zelenej infraštruktúry,“ vymenúva Stano zoznam možností.

ČASOVÝ SKLZ Mesiac a pol pred začiatkom nového sedemročného programového obdobia ostáva množstvo podstatných otázok otvorených. Nemalá časť informácií je zatiaľ neoficiálna. Niektoré ministerstvá už majú konkrétne vízie, ktoré by chceli do roku 2020  vďaka eurofondom naplniť, iné sa zasa odmietli vyjadriť, kým nebudú operačné programy definitívne schválené. Isté je zatiaľ len to, že sa zmení vzorec spolufinancovania projektov, a to v neprospech štátu. Za pozitívum môžeme považovať aspoň väčší balík európskych peňazí, ktoré pravdepodobne Slovensko dostane.

Ivan Belko

Frustráciou k extrémizmu? Druhú novembrovú sobotu si Slováci volili zástupcov v  krajských zastupiteľstvách. Voľby už tradične sprevádzala nízka účasť, svoj hlas odovzdala len pätina obyvateľov. Potvrdila sa tým len prehlbujúca sa frustrácia a nedôvera voči politikom. No okrem neprekvapivej apatie voľby predsa len niečím prekvapili. V  Banskobystrickom kraji sa do druhého kola prebojoval súčasný smerácky župan Vladimír Maňka a extrémista Marián Kotleba. Skôr sa očakával súboj lavice a pravice, tak ako v ostatných krajoch. Faktorov, prečo sa tak stalo, je hneď niekoľko. Voľby do VÚC ľudí nikdy príliš nezaujímali. Aj napriek značným kompetenciám sú samosprávne kraje považované za bezzubé. Sú vnímané ako zbytočný medzistupeň byrokracie medzi vysokou a  komunálnou politikou.  Aj to je dôvod, prečo krajské voľby utvorili nečakaný priestor Kotlebovi. Ak by ľudia nebrali samosprávne kraje len ako politickú trafiku, možno by volili inak. Ďalšou príčinou je aj zlyhanie pravice. Tá postavila za kandidáta Ľudovíta Kaníka, exministra práce a sociálnych vecí. Ten je doteraz v  nemilosti, za svojho ministrovania sa „preslávil“ ako sociálne necitlivý. Pre región s vysokou nezamestnanosťou teda nebol najlepšou voľbou. Tým pravica pootvorila Kotlebovi dvere. No hlavný dôvod je niekde inde. Fico sa síce šmahom ruky zbavil zodpovednosti za Kotlebu tým, že ho označil za problém pravice. Nemá pravdu

a  len zahmlieva svoj podiel viny. Kotleba je výsledok frustrácie voličov z  nečinnosti politikov. Smeráci sú súčasťou slovenskej politickej scény už takmer desaťročie. A to sme ešte nespomenuli, že časť jeho politikov sú odídenci z  iných strán a  v  politike sa hýbu oveľa dlhšie. Smer má na svedomí nemálo prešľapov a  korupčných afér. Pravica na tom nie je o nič lepšie. Staré tváre, ktoré nemajú čo ponúknuť a  spájajú sa s  mnohými škandálmi, ľudí omrzeli. Dvadsať rokov sa politici stále točia len pri sľuboch, ktoré nikdy nesplnili. O  problémoch a  ich riešeniach hovoria len pred voľbami, po zvolení sa starajú už len o svoje záležitosti. Dohadzovanie kšeftov kamarátom zaberá zrejme oveľa viac energie aj času, ako si pospolití ľud myslí. Nedá sa povedať, že by ľudia volením Kotlebu nevedeli, koho volia. Práve naopak. Preslávil sa pochodmi proti

rómskej kriminalite, viackrát bol zadržaný políciou, netají sa sympatiami k  vojnovému Slovenskému štátu. Známy je aj svojim rasistickým slovníkom. Pre médiá sa tak stal vďačným terčom a  prototypom extrémistu. Pre niektorých občanov štvancom, ktorý má konkrétne vízie a nebojí sa o nich hovoriť. Nemal by mať žiadne väzby na vyššie politické a ekonomické štruktúry, čo ho robí „dôveryhodnejším“. ROZPRÁVA O NEPRÍJEMNEJ REALITE Kotleba tak využil len to, že súčasní politici sú hluchí a slepí voči každodenným problémom obyvateľov. A aj voči tým, na ktoré sa hľadí ako na spoločensky kontroverzné. Je ľahké zovšeobecňovať, no ešte ľahšie je tváriť sa, že žiaden problém neexistuje. Rómska otázka je (nielen) na Slovensku značne vypuklým problémom. Na východe krajiny sa množia útoky agresívnych Rómov na majoritné obyvateľstvo. Odpoveďou na to bolo ponižovanie rómskych chlapcov na policajnej stanici či brutálny zásah polície v  jednej z  osád. Nič z toho nie je žiaduce. Faktom je, že štát za celý čas svojej existencie

nevytvoril žiadnu účinnú koncepciu, ktorou by riešil problém s neprispôsobivými obyvateľmi. Zavedenie terénnych pracovníkov možno prinieslo efekt v  niektorých osadách, no v globále sa to (zatiaľ) nejaví ako úspešný projekt. Ani použitie eurofondov pre Rómov sa nezdá byť efektívne. Ani jedna vláda nemala doteraz reálny záujem riešiť prehlbujúci sa problém spolunažívania majority s  Rómami. Hromadiace sa problémy kompetentní tlačia pred sebou a nechávajú ich na vyriešenie svojim nástupcom. Keďže ide o značne kontroverznú tému, tak každý krok či naznačenie tohto problému vyvoláva okamžitú nevôľu mimovládnych organizácií na ochranu ľudských práv či proti rasizmu. Ani Únia nie je nadšená s  postavením Rómov, no sama nevie, ako tento problém riešiť. Nalievanie eurofondov do neucelených koncepcií sa nedá považovať za efektívne riešenie. Prečo si ľudia myslia, že Kotleba je iný? Ako odpoveď nám môže poslúžiť vyjadrenie obyvateľov jednej z  obcí, v  ktorej dosiahol tento kandidát vysoký počet hlasov. Volili ho len kvôli tomu, že o  ich probléme s Rómami hovorí. Na rozdiel od ostatných kan-

didátov. A  údajne mu miestni aj tak neveria, že by im reálne vedel pomôcť. To môžeme pokladať za celkom nízko postavenú latku na zvolenie. Beztak z  toho cítiť frustráciu, lebo ani svojmu „favoritovi“ neveria, že by reálne vedel podniknúť kroky na zlepšenie ich situácie. S vysokou pravdepodobnosťou súčasný župan Maňka obháji svoj post. Na zvolenie v prvom kole mu chýbalo len pol percenta. To však neznamená, že by mali súčasní politici zaspať na vavrínoch. Banskobystrický volebný prípad by mali vnímať ako zdvihnutie varovného prsta, že ľudia už nerozlišujú medzi väčším a  menším zlom, pretože sa zlialo do jedného. Frustrovaní voliči sa tak uchýlia buď k  apatii, alebo sa obzrú po alternatíve. Kotleba v  druhom kole je logickým vyústením nečinnosti a  nezáujmu politikov o  potreby občanov. To otvára dvere extrémizmu, čo môže byť veľmi nebezpečné. Kompetentní sa oháňajú, že je za tým zlá ekonomická situácia, ktorú treba zlepšiť. To je však poňaté príliš zoširoka, treba konkrétne povedať, čo sa má zlepšiť a ako. A ideálne to aj splniť. Inak môže byť na Slovensku ešte veľmi horúco. Ivan Belko

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 11 / 2013

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 11 / 2011

Nové období? Začne se nejdřív na jaře Města chtějí spolurozhodovat o budoucnosti kohezní politiky

počtu kolem 520  miliard korun), programů. Řídícím orgánem už há i usilovná snaha vyčerpat „Jsme mezi prvními státy, se kte- což je o 6,2  miliardy eur méně nebudou regiony, ale minister- co nejvíc finančních prostředrými Evropská komise v druhé než v letošním období. Náměstek stvo pro místní rozvoj. Role jed- ků, které má naše země v tomto fázi projednala tuto dohodu,“ pro- ministra pro místní rozvoj Dani- notlivých úřadů, které až dosud období. Kabinet Jiřího Rusnoabyeuroposlanec na konci roku nezajišťovaly chod programů, zatím el Braun ale před časem uvedl, že Cenhlásil ministr (pokračování pro místnízerozvoj náměstí a předsené prioritní oblasti, jako je rozvojka chce, regeneraci,“ uvedla ředitelka strany 1)v da Svazu obcí anedočerpaných měst ČR Oldřich infrastruktury veřejných služeb,přesáhl objem tra pro neměl regionální není úplně jasná. „Jestli to pro zaJednou z takových iniciativ na- region byježádný býtrozvoj posti-Markéta demisi František Lukl. Evropské Vlasák. Aktuálním projektem cestovního a dal-prostředků Pokud„Za mluvíme mě- dopravy, poměrně nový nástroj s Reedová. jednociferné čísloje ROPů znamenáruchu pouze žen výrazným krácením. pozi- o městnance komisi budoupříklad oficiálně předstaoprava Velkého náměstí ve StraV rámci ROPů struktury je realizovánov  miliardách. nící se tváři českých měst, je ší. organizační názvem JESSICA. V rámci tohoJeště na začátku změnu tivní lze určitě považovat to, že se toto veny také definitivně připravené Hlavnímluvil fáze oprav trva26pod integrovaných rozvojezáříkonicích. typickýmnapř. příkladem. Z nevzhledto projektu kombinováno po- prosadit ale premiér o 30  – (přejdou MMR) neboplánů naprospodařilo pravidlo programy. Předseda vládyjev demiskytování podpor u programů na ných paneláků z dob komunismu měst. Podle zprávy ministerstva la dva roky a skončila před třemi si Jiří Rusnok koncem října uvedl, n+3  pro celé příští období, způ- té zrušení, to my v tuto chvíli  ne- 70  miliardách, které se zřejmě rozvoj a obnovu měst s bankov- se stávají modernizované bytové činí alokace všech schválených týdny. Náklady na přestavbu náže chce, aby jednotlivé resorty do- sobilost DPH, míru spolufinanco- víme,“ řekla Evropským novinám nepodaří vyčerpat. Jenže čerpáními půjčkami a studiemi odbor- jednotky a image měst tím roste. plánů 12,7 miliardy korun. A městí činily 82 miliony korun a způsobem zrychlikončily přípravu programů během vání ze strany EU 85 procent pro tisková mluvčí ROP Střední Čechy ní zásadním město na ni získalo z evropských níků z bank. Na aktivitách této To potvrzuje i Reedová. „Cílem příklady konkrétních projektů? lo. Příjemcům bylo za poslední Martina Semelková. Plně spokojeméně vyspělé regiony atd.,“ míní měsíce. Samotná revize prograpolovinu. iniciativy se kromě Komise podílí evropských dotací je pomoci měs- Pokud se podíváme na dva prů- fondů více než měsíc proplaceno 8,3  miliardy ni s připravovanou podobou IROP Braun. Podle něj je velmi důležité mů je pak naplánována na leden také Evropská investiční banka a tům zlepšovat prostředí a kvalitu běžně nejúspěšnější regionální korun, objem certifikovaných zatím nejsou ani zástupci Svazu i to, že se sníží se počet operačních příštího roku. Rozvojová banka Rady Evropy. života jak na panelákových sídliš- operační programy, Severový- MĚSTA SE BOJÍ PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ Jihovýchod, najdemevýdajů poskočil o 14,5 miliardy. takkteré ve staré zástavbě his- achod obcí, akterých se podpora I když podpora rozvoje programů. měst je tích, Z  25, jsme měli v měst řadu menších ibude větších projektů„Naštěstí se nám daří celý protorickýchna centrech měst. Tímz lze do MÉNĚ jisté míry obsažena vev většině tohoto programu zásadtomto období, výsledných MÉNĚ PENĚZ, souvislosti s pomaluCílem končícím celkem zatýkat. stovky„IROP milionů. vzniku zanedbaných so- způsobem dotační popohánět. je by Ma-ces Vúčinně Mezi zabránit připravované progra- ním PROGRAMŮoperačních programů, 15. programovacím obdobím se stásivní evropskou podporuzačerpáminimalizace ciálních ghettOP v těchto rizikových podpora přímo na rozvojové rizika nevyčerpáměl být základním územně my propatří OP Doprava, Životní jekty probíhá skrze Integrovaný oblastech.“ Ukázky takových pro- v této oblasti Brno. V srpnu zde le živěji diskutuje o evropských Jenže ať už bude česká strana prostředí, OP Podnikání a inovace měřeným programem pro obce a ní prostředků. V posledním měoperační program a pak také přes jektů je možné najít například skončila oprava důležité Još- fondech i na úrovni měst. Pro ty jakkoliv rychlá, průběh přípravy pro konkurenceschopnost, OP Za- města a měl být ‚základnou‘ pro síci bylo certifikováno dalších regionální operační programy. v publikaci, kterou vydalo minis- tovy ulice, která stála 340 mi- jsou totiž peníze z Evropské unie na čerpání v  Samotný dalším období stej- městnanost, OP Výzkum, vývoj a integrované přístupy. Současný 5,3  procenta dotací z celkové IOP, který řídí minis- terstvo pro místní rozvoj a která lionů korun. Od roku 2009 už přinejmenším stejně důležité příjemci obdrželi plnávrh ne- alokace, OP Praha – pól růstu ně zpomalí Evropská komise. I vzdělávání, jako pro kraje. V současnosti už pomocípřipomínkám EU město investovalo jednotlivé projekty. O stěmto terstvo pro místní rozvoj, cílí na popisuje ných 8,3  miliardy korun. odpovídá a obsahuje často méně ČR, OP Technická pomoc a Inv  případě, že města EK neshledá v navýzvy, hned v několika priorit- ty je přitom velký zájem. Dosud do opravy centrální části Brna pomalu dobíhají poslední Zcela vyplácí z  hlediska tegrovaný regionální operač- významné staveném systému žádnéStěžejní problé- je ale kterése se tak na rozvoj městopatření, zaměřují. milionů. „Lze říci, že cent-zřejmě v oblasti regenerace pro- 747 intervence ních osách. prio- bylo V jsme některých regionálních opezvolili,“  říká ministr města a její dopravníkterá potřeb rální měst část a obcí,“ uvedl Tomáš sídlišť podáno ní program, který přichází místo téměř osaschválení 5, která seažzabývá inte- blémových my, proběhne ritní celkové už dokonce infrastruktura je z velké projektových žádostí cel- z  grovanými plány rozvojedosavadních měst. 800ROPů. místní programech rozvoj v demisi Franoddělení vnějších vzta-částipro račních K  tomu se v Lysák zhruba v  polovině příštího roku. žádné výzvy neplánují. Velopravena a já měst mohua konstatokové hodnotě téměř 2,5 miliarTedy případě konkrétními Lukl.další Před měsícem vyzvahů Kanceláře Svazu obcí. tišek přidává dalších sedm programů „V  optimistickém můžestrategiemi, ké obavy z budoucnostičerpání má Svaz vat,ježevelmi jsemžalostná hrdý nai všechny Koncovým příjemcům obsahujíprograněkolik obsahově i dy korun. k zrychlenému po- lo MMR přeshraniční, meziregionální a Podle něj být zahájeníkteré realizace a obcí. Ten má strach, aby provázaných projektů. Ty bylo zatím vyplaceno 1,2 miliar- pracovníky, kteří po několik letEU měst fondů a navrhlo zároveň doba Programu rozvoje venkova, mů spuštěno časově v  jarních měsících nadnárodní spolupráce. mají dané město posunout k do- dy. Díky těmto finančním pro- usilovali o to, aby naše město budoucí podoba kohezní politiky který prý vyřadil většinu opatření systém opatření, která k  tomu 2014,“ uvedl Josef Postránecký, sažení cílů, které si v rámci IPRM středkům byly opraveny chod- bylo zase krásné a hezké,“ kon- odpovídala potřebám měst a nimají napomoci. Mezi ně patří zaměřených na rozvoj obcí. 100 MILIARD DO REGIONŮ ředitel Odborustanoví. rozvojeDůležitost a strategienástroje in- níky, zrekonstruována náměstí statoval primátor Roman On- koliv pouze potřebám státu nebo s  příjemci detailnějPokud hovoříme o regionech, neregionální politiky Ministerstva dokonce Bruselu.na Podle Oldřicha tegrovaných plánů rozvoje měst nebo revitalizovány parky na- derka. Ovšem nutno říct, žepráce ších predikcích, zkracování lhůt smíme zapomenout na Prahu. Samotné rozdělení peněz zatím pro místní rozvoj ČR. To v  prinzdůrazňuje ministerstvo pro příklad v Brně, Písku, Uherském rozvojové projekty, to nejsou Vlasáka je důležité, aby města a mimořádné certifikace. Česko Pro tu bude v  příštím období není definitivní. Je zřejmé, že jecipu znamená,místní že čerpání z novérozvoj: „Právě na příkladu Hradišti a řadě dalších měst. pouze velká krajská města. Na- a obce měly možnost mluvit do podobysnaží evropských fondů včást příšrealokovat opak. Většinu investičních existovat pouze jeden program akcíse také měli podívat jich největší díl bybychom měl jít se pravděIPRM období je možnézačne velmi dobře ob- Pokud ho programového tíchz  letech a ideálně se i samy za desítky korun najde-peněz naprojekty financování přímo IPRM,atak a dosah podobně kohezní na problematických do čásjito Praha – pól milionů růstu ČR. Podle v regionech. až v průběhu hájit roku důležitost 2014 a nikoliv tečně podílet na Velké rozhodování u bývalých okresních měst.ných těch společných je Integrovaným operačním politiky až k příjemcům, respekprogramů. trans-o záměrumeMMR má být orientozákladě jednána jeho začátku, jak nastiňuje har- „Na Zároveň je ale Nejčastějinajdepodporu o obnovy parkůferystruktuře podpořeno Na především tive obyvatelům si o a programem (až 3,7 investic. miliardy) by měly vědy ní vlády Asociace krajů ČR bylo 41.ván monogram Evropské komise. měst, která podle europoslance v pořádku, že formu podpory zažádala,“ realizaci svých plánů už získala a rekonstrukce náměstí. Tako-proběhnout mezi OP Životní A jak to budetuto konkrétně v  příš- navrženo, aby z celkové finanční a výzkumu, malých a středních vým příkladem může být na- se evropské fondy více zacílí. „Za uvedl první náměstek ministra města téměř 5 miliard korun. tím období vypadat? Primární alokace zhruba 520 miliard korun podniků, nízkouhlíkového hospo- prostředí, který má problémy příklad oprava náměstí v Hav- předpokladu odpovídajícího zapro místní rozvoj Daniel Braun. podporu zaměstnanosti, hlavně velkými projekty (najednotlivé kraje rozdě- dářství,líčkově cíle příštího období jsou „Inves- bylo mezi ROPY Brodě na Vysočině nebo cílení evropské fondy umožňují POMÁHAJÍ PARKŮM ČOV způsobem v  Praze Bubenči) sociálního začleňování a vzděláváleno podle předem navrženého tice pro růst IOP a zaměstnanost“ a zásadním motivovat třeba oprava náměstí v Lázníchpříklad I NÁMĚSTÍM ZLEPŠUJE IMAGE MĚST a OP Doprava, své afinancílem je přitom dnes „Evropská územní spolupráce“. klíče 100  miliard korun na jasně ní. Stěžejním výnosnost využiBohdaneč v Pardubickém kraji. a akcelerovat který vyčerpal. Skoro(regionálních) půl miliarkonkupriority,“ řekl šéf Aso-městvelmi Stěžejní bude Apro Evropskou unii jsoudefinované telnost územních „Těší mě, kdyžslovo mohu přihlížetce už rozvojové plány ne- frekventované jaké typy projektů z IOP Ovšem pak řekl mohla získat severní aktiv,“ Vlasák a dodal, že renceschopnost. to především ukončení Anějakého projektu,dy by ciace krajůjsou Michal Hašek a pouze dodal,Integropodporovány umožnit snižování rozdílů mezi podporovány? Tak například znalost rozvojových zvelebujeunie. infrastrukturuMorava operačním kraje programem, o revitalizace problémových na skutečných řešení nezaměstnav rámcikterý celé Evropské že jen do vaným Jihomoravského regiony, a to jde především investipotřeb země, je jednotlivých regitakénavrženého regionálnímiklíče operačními v obcích a městech, protože vy-nosti. sídlišť. „Tato oblast podpory je jítale Aktuálně z celkové aloby mělo podle cemi do infrastruktury, veřejných a měst je pro toto zacílení lepší prostředí pro život,kaceonů Finanční prostředky z tváříZRYCHLUJE, určena městům míst na revitalizaci proplaceno 58,5  procenta ČERPÁNÍ přes devětprogramy. miliard. Peníze přitom služeb, tvorby pracovních tak jako v Lázních Bohdaneč,“ nutnou podmínkou. prostranství a vlast- nich putují především na rozvoj všech prostředků. Schváleno STAČIT? bude rozdělovat nově vytvořený BUDE TO a vzdělanosti.veřejných Ve strukturálních Filip Appl níkům bytových domů na jejich městských center nebo na vybra- řekl vloni u příležitosti otevření je celkem 45  tisíc projektů za fondech bude mít Česká repub- Integrovaný regionální operačlika v  příštím období k  dispozici ní program, který převezme roli Zároveň s  přípravami na příš- 689 miliard korun. Filip Appl celkem 20,5  miliardy eur (v pře- dosavadních sedmi regionálních tí programovací období probíZAHRANIČÍ (pokračování ze strany 1)

Ekologické chování na denním pořádku

KOMENTÁŘE

Na nedávném summitupodpory, G20 uskutečněném Cannes byly ekoa to vše při vnízké adminikace, přípravy řídicí dokumentace (pokračování ze strany 1) nomickávlády krizeč. eurozóny a alarmující situace životního prostředí zátěži kladené na subprogramů, monitorování a procesy Na základě usnesení 184 nistrativní hlavními tématy. Současný stav biologové považují za začátek ze dne 21.  března 2012 o dopo- jekty implementační struktury a řízení a monitorování v  MS2014+ nového masivního výhynu jako kdysi před stovkami milionů let. ručeních ke zjednodušení admi- především také na žadatele a pří- (jednotném monitorovacím systéRetrospektivní pohled do minulosti vyvolává obavy.

rovány a vyhodnocovány. V  této souvislosti MMR zpracovalo Pravidla řízení a koordinace Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020, jejichž cílem je zajistit institucionální a procesní řízení za účelem naplnění cílů Dohody o partnerství. Tento materiál stanoví základní principy, závazky, odpovědnosti a způsob řízení a koordinace implementace ESI fondů.

mu pro programové období 2014– nistrativní zátěže pro žadatele a jemce podpory. MMR v  této souvislosti připravuje příjemce při Člověk čerpánídokázal finančních rok a revizi programů. V  únoru přeměnit polovi- čelila zuřivé vichřici Klaus, o2020) metodické pokyny v jednotlivých příštího roku budou vládě předprostředků z fondů Evropské unie nu půdy na Zemi a tím závažně později vichřici Xynthia a nyní se oblastech, které jsou vládě předloženy také metodické dokumenv programovém období 2014– poškodil ekosystém. Ekonomický vzpamatovává z mohutných zákládány v balíčcích. První blok mety týkající se projektů vytvářejících 2020, byl v  abřeznu 2013 vládě průmyslový rozvoj, rostoucí po- plav na jihu země. Podle odhadů škody představují částku 600 až finančních nástrojů a veřejobyvatel,„Koncepnové stravovací ná- dokumentů todických v oblastech příjmy, ČR předloženčet materiál 800 miliard eur.a Nové obavyné vy-podpory, které nemají závazný a požadavkyproživotních pod- zásady evaluace, tvorby použíce jednotnéhovyky metodického od roku se Francie zúčastňuje volává způsobilost zvyšování hladiny mínekpro jsou příčinou narušeného vání indikátorů, výda- Atlancharakter. středí jako součást naplňování prostředí. Podle nedáv- tického oceánu. Situace znepo- programu na podporu životního cílů Dohody oživotního partnerství“, který jů a jejich vykazování a řízení rizik   S  ohledem na fakt, že prograno zveřejněných studií americ- kojuje obyvatele kraje Gironde, prostředí Earth Hour. Letos se vláda schválila svým usnesením č. byl vládou schválen usnesením mové období 2014–2020 bude kých vědců je 5 500 živočišných kteří přihlíží zmenšování pláží o přibližně 130 měst (Lyon, Paříž, 9. srpna 2013. V nej- zaměřeno daleko více na dosaho345 ze dne 15. května 2013. Cílem č. 597 ze dne druhů na pokraji vyhynutí. Do- jeden až tři metry za rok, v ně- Strasbourg, Toulon…) ocitlo ve bližších dnech bude vládě opředlování výsledků, tzn.  jedné větší hodiny. orienta-Akce jednotného metodického prostřetmě po dobu místech šest až deset konce několik živočišných a rost- kterých ci na plnění stanovených cílových dí je dosáhnout prostřednictvím žen metodický pokyn pro oblast byla spuštěna před Eiffelovou linných druhů ztrácí svou původ- metrů za rok. hodnotvěží indikátorů a uplatňovástandardizace ní postupů řízení výzev, a výběr za přítomnosti ministryDneshodnocení patří Francie k zemím velikostaa pravidel, zmenšuje se (polární ní principu „hodnoty za peníze“, které jsou výstupem JMP, efektivprojektů. Následovat budou metoně ekologie Nathalie Kosciusko medvědi, jeleni, želvy, ještěrky, s nejmenšími emisemi skleníMorizet. Ani vzákladní otázce dopravy kových pro plynů. Propagace ropuchy...).přiLesní porost, tolik bylo nutno definovat obnosti a hospodárnosti nakládické dokumenty využití inte- vzoru nezůstává pozadu. Většina Franekologického nepostradatelný pro ekosystém, lasti, které musí být pro naplnění dání s finančními prostředky z ESI grovaných přístupů, rozvojchování lidských naučila couzů cílů využívá služeb způveřejné automatickým mizí před očima jak dvadáleobyvatele relevantním fondů, transparentnosti procesůa avíce zdrojů, pro oblastitéměř zadávání ve- stanovených miliony osob ročně umírá na zá- ekologickým gestům. Pravidelně hromadné dopravy. Síť železnic přehlednosti pravidel poskytování řejných zakázek, publicity a komu- sobem nastaveny, řízeny, monito-

važné nemoci způsobené znečiš- třídí odpad, šetrně hospodaří a metra je vysoce rozvinutá a těním ovzduší. Frekvence přírod- s vodou (podle Crédoc - Středis- pokud právě neprobíhá stávka roku se v této dohodě nepočítá a výzkumu rybářsképro politiky. Na evropské úrovni je v rámci námořní ko studie a pozo- nebo sebevražda bezdomovců ních katastrof a hrůzné následky operačními pro-měsíSouhrnně se tyto fondy naprogramového období 2014v zimních se (velice časté hovoří jasně: spotřebováváme rování životních podmíneks regionálními gramy, ale pouze s programy zývají „Evropské strukturální 2020  pro ČRvíce předběžně počípřírodních zdrojů než nám celková spotřeba vody domác- cích) patří k velice spolehlivým. se zohledzkrattáno s částkou 20,5  mld. eur. a investiční V rámciúrovni ekologického programu nostífondy“, snížila ove3 % v obdobínaodcentrální planeta může poskytnout. něním územní dimenze ce ESIF. Náplň těchto fondů Evropská komise zveřejnila v moderniTéměř s pravidelností zasáhne 1997 do 2007), často nakupují vláda započala několik podzací dopravního systému. NejvýJsou uvědomělí i Podle některý zverzi ničivých živlů ise půvabpory. současného stavu oprotibiopotraviny. jejich současnému říjnu 2011 pracovní šesti z nich jebýt automatizace otázce nemění, spotřeby elektřiny. Rok znamnější nou krajinu Francie. 2009 vpříliš by mohly podzaměření větší programů nových nařízení, jejichž de-V roce

finitivní podoba by měla být Bruselem schválena pravděpodobně do konce roku 2013. Prostředky budou čerpány z fondů zaměřených na podporu politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a Společné

3

akcent je však kladen na naplňování strategie EU 2020. Pro čerpání z fondů musí být zpracována Dohoda o partnerství, kterou schvaluje Evropská komise. Na základě rozhodnutí vlády ČR z listopadu loňského

pořeny projekty například z oblasti dopravní infrastruktury, vzdělávání, energetických úspor, sociálního začleňování, zdravotnictví a podobně. První výzvy však zřejmě nelze očekávat dříve než v roce 2015.

linky č. 1 pařížského metra, která patří k nejstarším a nejfrekventovanějším (denně přepraví 725 tisíc osob). Do roku 2020 proběhne zdvojnásobení velikosti sítě vlaků TGV o 2 000 km. V září letošního roku oslavily vlaky vysoké rychlosti třícáté výročí od svého vzniku (1981) a přepravily přibližně dvě miliardy osob. Na seznamu je rovněž snížení hlučnosti letadel ohrožující obyvatele František Lukl, v blízkosti pařížských letišť Roissy ministr pro místní rozvoj Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. Od března příštího roku budou zprovozněny nové dráhy nočních vzletů ze západní strany Roissy Charles de Gaulle, budou vyčleněny investice do zvukových izolací a zakáz používání nejhlučnějších letadel v noci (Airbus A310). Ilona Mádrová

Roman Línek, 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje, předseda odborné komise KDU-ČSL pro regionální záležitosti a rozvoj

3 EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA Krize pomine a práce pro mladéVELÍŠKA stejně nebude Bude mítdost??? EU po dluhové krizi novou podobu? Evropská Lidé v zemíchekonomika Evropské unie,sea po asi krizi ještě docela nestabilizovala – nejvíc lidé v zemích eurozóny, otvínáznaky růstu evropských ekorají už hodně dlouho noviny s úzkostí. Totéž samozřejmě i nomik ze se září a října týká vystřídaly televize a rozhlasu v časech zpravov listopadu zprávy, které růst podajských–relací. Není nic příjemného pírají ale v jedné věci, bohužel, utvrzovat se denně, že nelze čekat čísla nekolísají. Vlastně ano, ale nic jiného než škrty (abych ty soune v čase, nýbrž mezi jednotlivýčasné perspektivy vyjádřil co nejmi státy EU. Mám na mysli míru stručněji). Ve svém uvažování jsou nezaměstnanosti obecně, a zeteď lidé v mnoha evropských zemích jména pak míru nezaměstnanoshluboce ponořeni do finanční proti mladých. Většinou se udává blematiky, a to hlavně do té, kterou kategorie mezi 15 a 25 lety. dluhová krize a způsob jejího řešení trápí přímo jejich rodiny.všech Snadnověkových nám všem přitom uniká, žedohromady jsme vystaveni neNezaměstnanost kategorií se drží tušeným rizikůmpod ještě8i v% jinéjen rovině. Politické.členských Média už na ni přecházejí, my si mezi nebo klesla v deseti zemí Unie.jenPatří nevšímáme, jakibohatá je jejich když nastátů bojišti oEU záchranu a ekonomické ně naštěstí Česko. Vežeň, většině ale eura nemá práci víc než stability EU sbírají oběti: padlé vlády.věku V posledních mohla mé10 % osob produktivního a víc týdnech než 20a měsících % mladých. V ČR je dia se vší pompou pohřbít vlády ve Slovinsku, na Slovensku, v Řecku, v Itálii, ve to (podle statistiky Eurostatu) 19,5 % mladých, ale ještě hůř jsou Španělsku; na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu na tom celé dvě desítky členských zemí EU! Tato skutečnost je doplatila vláda laboristů ve Velké Británii. A pro úplnost: předchůdkyní všech těch popřením veškerých ostatních úspěchů evropských ekonomik. A padlých vlád v EU byla vláda na Islandu, tedy v zemi, která v EU není, nechtěla to přesto, čísla ve statistikách míry být, ale teď užže raději chce.uváděná Zatím se celkem devět evropských zemínezaměstnanosoctlo kvůli petiněžní se krizi vztahují na osoby takzvaně „na pracovním tj.užosoby, v politickém provizóriu. Doufejme, že další nepřibudou.trhu“, Ale když které se o práci neúspěšně ucházejí; není to procento z  celkovéjsem vyslovil slovo provizórium, rovnou poukážu na to, co je asi ještě vážnější než pád počtu devíti evropských vlád. Do provizória vstupuje, jak se zdá, také ve Evropská unie států ho osob dané věkové kategorie. I tak jsou většině a především její finančně-ekonomický pilíř, eurozóna. Nejen političtí lídři Evrop-celkoEU nepřípustně vysoká a nesníží-li se, ovlivní do budoucna ské unie, ale i ekonomičtí finančnípostižených experti volají pozemích. novém uspořádání poměrů je už vou kvalitu života va takto V některých uvnitř nepřehlédnutelné, eurozóny. Ta se má stát pevným jádrem Evropské unie, s větší rozpočtovou dnes že dlouhodobá nezaměstnanost mladých disciplinou a hlavně s větší koordinací až uniformitou národních fiskálních politik. je zárodkem jejich asociálního chování. Tam, kde jde většinou o Eurozónu je třeba vyzbrojit nástroji k účinné obraně společné měny před nápory příslušníky málo integrovaných menšin, je rovnou postaráno o finančních trhů, domnívají se experti. My ale bychom měli vědět, že změní-li se eupolarizaci společnosti, kterou pak snadno vyostřují hesla radikálrozóna v takzvané pevné jádro Unie, změní se tím automaticky situace těch zbylých ních a xenofobních nacionalistů. členských zemí Evropské unie. Tedy i naši země. Jak se změní? K horšímu. Země, Nezaměstnanost mládeže nepostihuje rovnoměrně celé které buď nechtějí vůbec, nebo zatím nechtějí do eurozóny, se octnou na území okraji jednotlivých států. Jestliže například ve Francii je celkově bez práce evropské struktury, mimo její pevné jádro,spolu s nováčky, kterým se ta okrajová kolem mladých, nejsou výjimkou lokality - takzvaná probléčást Unie25 snáz%otevře. Rozběhne-li se v Evropské unii ten dnes tak naléhavě požadovaný předměstí proces zpevnění budepráce ho zákonitě provázet rozvolnění a pokles mová - eurozóny, kde je bez nadpoloviční většina mladých. té hrstky států, které zůstanou mimo eurozónu. Ta skupinka budebez jednak Avýznamu k  tomu většinou i jejich rodiče. To nemůže zůstat těžkých početně méněna významná, ještězemě. ke všemu do následků sociálníjednak profil A nesourodá. promítá Vedle se tozemí, i dokteré morálních eurozóny nikdy nechtěly, jako Velká Británie (ale ta se umí o sebe postarat), v ní bupoloh. Učitelé ve školách to poznávají jako první, teprve po nich dou země vyčkávající, až jak to s eurem dopadne, i země, které na vstup do eurozópolicie, ale ani jedni ani druzí, tedy ani výchova ani represe nemají ny zatím nemají přepoklady, i země, které budou postupně do EU přijímány: země takovou moc, aby tento vývoj v sociálně vyloučených zónách zazápadního Balkánu. Nicolas Sarkozy asi měl už tohle všecho promyšleno, když na stavily. To může zásadní změna sociálníuniverzity: politiky.„Nakonec začátku listopadu řekljen v diskusi se studenty štrasburské tu Docela úctyhodným krokem k takové zásadní změně by bylo budou dvě rychlosti. Tou jednou půjdeme k větší integraci uvnitř eurozóny, tou naplnění vládám států EU unie”. stanovila konferendruhou secíle, půjdekterý ke konfederaci uvnitř Evropské Nemělo pařížská by nám uniknout, ce nezaměstnanosti (12.by11. 2013): dosáhnout že soideou evropské konfederace,mladých jejíž založení uchránilo Evropskou unii před toho, postkomunistickými na členství, přišel déle už Francois Mitterrand hned po šest aby žádný mladýadepty Evropan nezůstal než čtyři, maximálně pádu železné Předestřel ji přímo v Praze (červen 1991). Neuspěl. Zejména měsíců bezopony. práce! Jenomže zároveň konference také potvrdila, že u Václavaúčelu Havla abude dalšíchv evropské Středoevropanů. Uspěje Nicolas Sarkozy? jen U Václava k tomu pokladně k dispozici šest miliKlause a u těch dalších, co lpějí spíš na státní suverenitě než na evropské integraci? ard eur! Ta částka zdaleka neodpovídá faktu, že v  EU je celkem To, co jsem tu dnes načrtl, je jen hypotetická představa budoucnosti Evropské unie pět a půl milionu mladých bez práce! A tím méně odpovídá struka eurozóny. První, co může zhatit její uskutečnění, je ztroskotání eura a rozpad euturálním příčinám nezaměstnnosti, které by bylo třeba odstrarozóny. Ale buďme (euro)optimisty: euro se udrží a eurozóna se pak stane pevným nit. O EU. těch nejpalčivějších příčinách dokonce mlčí. Jen hostitel jádrem Buďme také (euro)realisty: braňme sese včas marginalizaci, tedy česky, pařížské konference François Hollande je pojmenoval. Vidí vytěsnění na okraj evropské struktury. Nejlépe tím, že (Sarkozyho) ideu jakési je v nepřijatelné „dezindustrializaci“ Francie. V projevu ten fenomén konfederace zmaříme v zárodku zřetelnou podporou jednotné Evropy s jednotnou vztáhl jen na Francii, ale on platí na většinu zemí kontinentu. měnou. Průmyslová odvětví, klíčová po celé minulé století pro národní ekonomiky a také pro zaměstnanost, mizí nebo oslabují: ocelárny textilky, metalurgie... Výrobu tlumí i automobilky... Co znamená zkratka IPRM? Víc než fakt, že dovoz je lacinější než domácí výroba, působí IPRM označuje Integrované plány roz„dezindustrializaci“ stěhování výroby za lacinější pracovní silou, voje měst. Jedná se o soubor vzájemně výhodnějšími daňovými podmínkami a také za mnohonásobně provázaných akcí, které jsou realizovávyšším odbytem přímo v  místěnyvýroby. Tedyúzemí většinou mimo evna vymezeném nebo v rámci ropský kontinent. Globalizovaný svět vystavil Evropu, tématického přístupu ve městechzvyklou a být modelem civilizace i hospodářského úspěchu, podmínkám, na směřují k dosažení společného cíle či něž nebyla připravena. V otevřeném světě se nejen práce, ale i její cílů města, obce či lokality. IPRM je z nástrojů urbánní politiky a výnosy mohou stěhovat mimo jedním hranice Evropy; mohou zvyšovat projekty v němjinde, obsažené mohou hospodářskou dynamiku a životní úroveň než kde být to státy podporoványa zkde operačních programů pro neprozřetelně vyvážející práci očekávaly to potřebovaly financovaných zachování životního standardu (OP) svých obyvatel.ze strukturálních fondů. Město může předložit jeden nebo více IPRM. Současná situace v EU se dá možná popsat takovýmto příměrem: evropské lodi začíná znovu vítr foukat do plachet, ale na palubě V jakých operačních programech se IPRM uplatňují? nikdo nechce vidět,města že některé z těchmechanismem plachet jsou děravé. Dodnes Integrovaný plán rozvoje je koordinačním zacíleným na inse například neudělalo žádné zásadní opatření proti úniku tervence v oblasti rozvoje měst v rámci regionálních operačních programů (ROP), - do daňových - mnohem částek peněz, než sejeřešení těch šest Integrovanéhorájů operačního programuvětších (IOP, oblast intervence 5.2 týkající miliard eur vyčleněných pro nápravu nezaměstnanosti mladých. problematiky bydlení) a doplňkově v tématických operačních programech. Mezi prioritní oblasti, na které se intervence v rámci IPRMtakto zaměřují, patří ekonomický Kdyby pro tyto účely byly k dispozici unikající prostředky, rozvoj,by sociální integrace, životní prostředí, přitažlivá města, dostupnost a mobibylo možná po starosti. litaještě a správa veřejných. A navěcíokraj: Za dobrý recept proti ztrátě dynamiky evropského průmyslu a proti zániku pracovních příležitostí v kdysi tak Jakých měst se IPRM týká? silně industrializované Evropě se považuje orientace na inova1) IPRM je podmínkou pro města nad 50 tisíc obyvatel a Mladou Boleslav, aby tivní obory, na nejnovější technologie. Ten recept ale možná zamohla čerpat prostředky v rámci oblasti podpory ROP zaměřené na rozvoj dastaral! jdou na jiní a patrně Leccos ných městTou (jednácestou se o městauž zařazená seznam nositelůrychleji. IPRM v rámci ROP). o tom vypovídá indická kompetentnost v  informačních technologiích 2) Pro oblast intervence 5.2 IOP mohou IPRM předkládat města nad 20 tisíc oby(IT) schopnost rychle vyvíjet téměř Je zřejmé, že vatel, abezčínská jeho předložení by nemohly čerpat prostředky z tétocokoli. oblasti intervence. o3)místo na světové technologické špičce, které v minulosti Města do 50 tisíc obyvatel mohou čerpat prostředky OP prostřednictvímZápad IPRM, pokudsto velkou pravidla operačního programu umožňují. okupoval samozřejmostí, se do budoucna bude muset Eurofoni v poucházet v těžké globální konkurenci.Martina S tím jeFinková, třeba počítat litice růstu, na kterou dnes Evropa sází ve své snaze snížit nezaměstnanost mladých. Ale nemusí to dopadnout tak, jak naznačuje otázka v titulku článku. Něco by o tom svým evropským sousedům mohlo prozradit Rakousko, které má spolu s Německem nezaměstnanost zdaleka nejnižší ze všech zemí EU. Mezi 4 a 5%, a v kategorii mezi 15 a 25 lety 9 %.

Eurofon informuje

PUBLICISTIKA

4 CO NA TO EUROPOSLANCI Změní něco říjnové předčasné parlamentní volby ve vztahu ČR k EU, například v oblasti způsobu čerpání dotací? Soudíme-li podle volebních programů a dosavadních profilů stran či volebních sdružení, jež budou zasedat v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, ke změně postojů by dojít mělo. Všeobecně papouškovaný omyl, že Brusel je jakési vše nařizující či zakazující centrum je základem dosavadního českého neúspěchu v rámci EU. Evropská unie je v podstatě zájmové sdružení spolupracujících zemí a rozsah této spolupráce je striktně stanoven smlouvami. Členské státy se snaží hájit svoje zájmy a obrazně řečeno ze společného stolu mít co nejvíc pozitiv pro sebe. Ten, kdo tyto své zájmy nehájí a místo toho hází klacky pod nohy ostatním, se chová divně a automaticky se ocitá na okraji dění. Obrazně řečeno, sedíme nyní ke stolu zády. Je načase se k němu otočit čelem, bavit se s ostatními a vybrat si z menu co nás zajímá. Možná občas do toho stolu i bouchnout, ale kvůli tomu co chceme, ne abychom naštvali ostatní. Dotace, to je kapitola sama pro sebe.  Strukturální fondy nemají sloužit k tomu, aby dotovaly něčí soukromé kapsy. Mají být užity s rozumem, intenzivně a k tomu, aby se jejich pomocí zlepšila životní úroveň v zemi. Infrastruktura, životní prostředí, vzdělává-

ní, věda. To by měly být cílové oblasti a ne výstavba zbytečných investičních celků, kde se finance zabetonují nebo prostaví, aniž by to pozitivně ovlivnilo něčí život. Zdá se, jako by u nás pořád pokračovala privatizace, rozebírání vlastní země na kusy bez kouska rozumu jen s vizí osobního obohacení.  I kdyby se nová vláda odhodlala k nezbytnému kroku a z ministerstev vyházela veškerý „kindermanagement“, který dnes proces čerpání dotací sabotuje či blokuje jen kvůli vlastnímu alibismu nebo neschopnosti, bez významné změny postoje celé společnosti se daleko nepohneme. Pokud si neuvědomíme, a to všichni, že nadcházející programovací období je poslední šance přijmout a dobře využít pomoc ostatních zemí, budou výsledky stejně bezútěšné jako dosud.

Vše bude záviset na tom, kdo konkrétně usedne ve vládě a jak bude vypadat koalice v  Parlamentu. Sociální demokracie je programově otevřená větší spolupráci, a to i v daňové oblasti, nemá problém s jednotnou evropskou regulací, a to i v  rozpočtové oblasti, staví se pozitivně k  společnému bankovnímu dohledu, požaduje posílení sociálního rozměru evropské integrace, kam lze zařadit i společnou evropskou minimální mzdu. Podobné, byť zatím nejasněji artikulované, jsou i postoje lidovců. Otázkou je, jak se k těmto tématům bude stavět hnutí ANO, jehož postoje k evropské integraci jsou v zásadě neznámé. Osobně se proto trochu obávám, že v  Bruselu budeme ochotni kývnout na mnohem více regulací a zásahů do ekonomiky, než tomu bylo dříve. Specifickou otázkou bude také téma zavedení eura resp. ponechání si koruny. Většina stran se před volbami zaklínala, že se bude snažit připravit náš stát ke  vstupu do  eurozóny, do které nás zavede v okamžiku, kdy  to  bude pro naši zemi ekonomicky a sociálně výhodné. Po nedávné intervenci ČNB, která bezprecedentně korunu oslabila a vzala tak Čechům poslední pevný bod, na který se mohli spolehnout, je namístě spekulace, zda

toho některé ze stran nevyužijí, aby se pokusily oživit diskusi o zavedení eura. Jedním z  hlavních problémů zavedení eura je totiž nastavení referenčního kurzu, se kterým je zpravidla spojeno zdražování. A to nás teď s ohledem na dražší dovoz stejně čeká a navíc jsme k  němu přistoupili dobrovolně. V  oblasti evropských dotací nečekám přílišné změny. Přestože je tato oblast v zásadě výsostní doménou exekutivy, věcí, které jsou již rozhodnuty, je poměrně mnoho a nedají se tak jednoduše zvrátit, protože to Evropská komise nedovolí. Pokud by však noví ministři tuto oblast personálně destabilizovali, hrozilo by nám, že se příprava nového období významně protáhne a že o část peněz opět přijdeme. Nezbývá než doufat, že si tato rizika nová vláda uvědomí a že v této oblasti nebude politikařit.

Vztah České republiky k EU se dynamicky vyvíjí. Domnívám se, že voliči udali na konci října pozitivní směr - slovem či aktivitou euroskeptické pravicové strany významně ztratily a odchází z vlády do opozice, euroskeptická KSČM pak je odsouzena k dalšímu jalovému pobytu v opozičních lavicích. Očekávám tedy, že nová vláda bude otevřenější hledání společných politik a že se česká politika v EU změní z pasivně-kritické na aktivní a takovou, která bude přinášet našim občanům pozitivní výsledky a zároveň zabraňovat negativním  jevům. Směřování do příliš probyznysové sféry na úkor spotřebitelů či rizika socialistické cesty by v případné vládní koalici středová KDU-ČSL úspěšně vyvažovala. Mrzí mě, že stejně jako v roce 2006 se kritický rok přípravy dotačních programů pro období 2014-20  namísto strategických kroků vyplýtval díky

nepolitické vládě, která je soustředěná hlavně na personální čistky. Věřím, že dnešní politická reprezentace bude odpovědnější a poučená z těch draze zaplacených negativních zkušeností. Ovšem rozhodování mají v ruce i krajské vlády. Naštěstí veřejnoprávní media dnes již kompetentně komentují nedůvěryhodná jednání i na této úrovni, a proto lze očekávat poctivější přístup i tam. Riziko, že miliardy podpory vyletí komínem, je tedy dnes již malé.

Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu

Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu

Zuzana Roithová, poslankyně Evropského parlamentu

EN č. 11 / 2013

Rozpočet EU pro příští rok je na světě Kráčí evropská ekonomika ven z dlouhé hospodářské krize nebo se situace stále nezlepšuje? Odpovědí na tuto otázku je každý měsíc několik a téměř nikdy se neshodují. Podle posledního odhadu Evropské komise bude letos EU jako celek hospodářsky stagnovat, aby se v příštích letech dostala do mírného růstu. Mezi hlavními prioritami osmadvacítky tak bude udržení tohoto růstu a boj s nezaměstnaností. Tomu odpovídá i schválený unijní rozpočet pro příští rok, do kterého se na poslední chvíli dostaly i dodatečné peníze na likvidaci červnových záplav. Podle kompromisní dohody by Unie v příštím roce neměla utratit více než 135,5  miliardy eur (tedy přes 3,5  bilionu korun). Na straně závazků je to částka 142,6  miliardy eur. Výsledný rozpočet je kompromisem mezi členskými zeměmi a Evropským parlamentem. Státy totiž chtěly nižší výdaje, parlament pak naopak vyšší. Nakonec i pod časovým tlakem (hrozilo, že bude nutné rozpočet projednávat úplně od začátku) došli vyjednávači ke kompromisní dohodě. Členské země ustoupily europarlamentu v otázce přidání peněz na boj s nezaměstnaností, parlament naopak vyslyšel jejich přání ohledně vyhrazení stovek milionů eur (přes 2,5 miliardy korun)

pro krizí postižený Kypr. Rozpočet má podle europoslanců podporovat inovace, postupný růst a tvorbu pracovních míst. Ve srovnání s  tím na letošní rok jde o téměř šestiprocentní snížení výdajů. Škrtat budou téměř všechny oblasti a instituce včetně kohezních fondů a grantů ze strukturálních fondů, ze kterých čerpají nejchudší země. Šetří se i v administrativě, úředníci osmadvacítky budou operovat s částkou 8,4 miliardy eur. Naopak posílení rozpočtu se dočká agentura Frontex, která koordinuje ochranu vnějších hranic Evropské unie, což je odpovědí na uprchlickou vlnu ze severní Afriky. Svou roli hrálo při sestavování i to, že jde o první rozpo-

čet v  novém sedmiletém období EU, které začíná příštím rokem. „Jen osm procent z něj jsou platby spojené s novou generací programů. Přes 50 procent rozpočtu, asi 70  miliard eur, se týká dokončení starých programů. Je to jako most mezi dvěma finančními perspektivami,“ uvedl eurokomisař Janusz Lewandowski a dodává, že klíčová bude podpora zaměstnanosti. V  příštích dvou letech by z rozpočtu mělo jít jen na tuto problematiku skoro šest miliard eur. ČR POMŮŽE FOND SOLIDARITY Součástí dohody o rozpočtu je také rozhodnutí o financování pomoci středoevropským zemím postiženým živelnými pohromami z unijního Fondu solidarity. Celkem jde o 400,5  milionu eur (tedy asi 10,4  miliardy korun), které půjdou na likvidaci následků katastrof v  Česku, Německu, Rakousku a Rumunsku. Do České republiky by tak mělo doputovat v  příštích měsících přes 420  mi-

lionů korun, které budou moci využít postižené kraje (je jich celkem sedm: Jihočeský, Plzeňský, Středočeský, Královéhradecký, Ústecký, Liberecký kraj a území hlavního města Prahy). Ty budou moci peníze využít především na obnovu infrastruktury (opravy silnic, veřejných budov, úklidové práce). „Dále na přechodné ubytování nebo na zajištění zdravotních a hygienických potřeb a záchranná opatření,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Šrámek. Ačkoliv to v principu znamená maximálně desítky milionů pro jednotlivé kraje, které často hlásí škody v  miliardách, jde o vítanou pomoc. Peníze z  Fondu solidarity putují do postižených států přímo od jednotlivých členských zemí, což v minulosti pomoc zpomalovalo. Evropská komise ale před několika měsíci představila reformu, díky které by postižené oblasti v  budoucnu mohly získat rychlé finanční zálohy až 10  procent předpokládané výše finanční pomoci. Filip Appl

Na Madrid sa zosypali odpadky a kritika Po vypuknutí štrajku smetiarov, zahraničné médiá nastavili Madridu zrkadlo. Mesto kritizujú za nezvládnutie situácie a upozorňujú na defekty, o ktorých Španieli radšej mlčia. Najtvrdšie slová použil Frankfurter Allgemeine Zeitung. Madrid označuje za mesto, ktoré sa „ocitlo v  nesprávnych rukách“ a pokračuje vymenúvaním ambicióznych projektov odsúdených na neúspech. Nevydarená, v  poradí tretia kandidatúra mesta na usporiadanie olympiády ostro kontrastuje s  bezmocnosťou mestských predstaviteľov poradiť si s  bežnými problémami metropoly,  inak tomu nie je ani v  prípade projektu Eurovegas, ktorý čoraz hustejšie zahmlievajú nejednoznačné vyjadrenia vlády. Aktuálny rok je pre Španielov v  turistickej návštevnosti prelomový, po dlhšom čase sa im podarilo opäť zvýšiť prílev turistov, no oproti predošlej sezóne Madrid pokrivkáva s desatinným úbytkom návštevníkov. Akoby to

nestačilo, Európska komisia prehovorila o upadajúcej reputácii mesta spôsobenej nedostatkami v doprave, zvýšenou kontamináciou a hlukom. ZAMESTNANCI NEŠTRAJKOVALI ZBYTOČNE Dôvodom štrajku bolo avizované prepúšťanie pätiny zamestnancov technických služieb, čo predstavuje približne 1  100  ľudí a znižovanie platov o 40 percent. Podľa asociácie, ktorá združuje päť technických spoločností, boli tieto opatrenia spôsobené znižovaním výdavkov mestského rozpočtu. Po deviatich dňoch trvania katastrofálnej situácie v  madridských uliciach radnica dala spoločnostiam ultimátum pod hrozbou vypovedania zmlu-

vy, krátko nato zamestnávateľ s  pracovníkmi došli ku kompromisu. Rozuzlenie prišlo v podobe riešenia zachovať všetky pracovné miesta za cenu zmrazenia platov bez možnosti ich zníženia do roku 2017. Počas pretrvávajúcich rokovaní so zamestnávateľom čistenie madridských ulíc zabezpečila štátna firma Tragsa, patriaca pod ministerstvo poľnohospodárstva. V MADRIDE NIKDY NIE JE NESKORO? Toto zľudovené príslovie odkazujúce na bohatý nočný život v španielskej metropole neodľahčí pálčivú realitu, s  ktorou nemohúcne zápasí madridská radnica. Štrajk zamestnancov technických služieb a  hory odpadkov nakopené v  mestských uliciach, ktoré vandalov provokovali k  akciám so zápalnými fľašami, je novým dôkazom na

európske pomery chaotickej situácie. Primátorka Ana Botella poskytla nový dôvod pochybovať o  schopnostiach kompetentných riešiť nakopené problémy, do ktorých Madrid upadá stále hlbšie po dlhodobom nehospodárnom fungovaní. Pod tiahou chabej prezentácie na nedávnej kandidatúre na olympijské mesto manželku bývalého „železného“ premiéra José Maríu Aznara začali Španieli vnímať kritickejšie a dvojtýždňový štrajk smetiarov jej pozíciu ešte oslabil. Odbory požadujú demisiu, rovnaké výzvy sa opakujú na protestných akciách, odbornosť predstaviteľky Madridu masovo spochybňuje dokonca zahraničná tlač. Ignorovanie kritických komentárov primátorke na popularite nepridáva, tobôž mestu, ktoré investuje horibilné sumy na propagáciu, no v konečnom dôsledku desí turistov horami odpadkov. Dana Miháliková

Podnikatelia zasadili tvrdý úder nezávislosti Katalánska Zdá sa, že priehľadné agitácie zaznievajúce z  FC Barcelony, ani ankety na tému nezávislosti podsúvané ako referendá, či miestny líder Artur Mas hľadajúci podporu v Izraeli nepomôžu myšlienke o nezávislosti Katalánska živenej na víkendových mítingoch. Hrdosť, s akou sa separatisti odvolávajú na katalánske firmy, naráža na skutočnosť, že zisky im zabezpečuje predovšetkým španielsky a  celosvetový spotrebiteľ. Pre ilustráciu, tri štvrtiny z  piatich tisícok pobočiek banky La Caixa figuruje mimo Katalánska. Plynárenská spoločnosť Gas Natural poskytuje služby dvadsiatim miliónom klientov, z ktorých deväť miliónov je španielskych, a len dva milióny sa nachádzajú v Katalánsku. Tieto a ďalšie emblémové spoločnosti sa dostali do delikátnej situácie, ktorú spôsobilo tohtoročné zorganizovanie „živej reťaze“. Akt symbolicky podporujúci vyhlásenie nezávislosti natoľko znepokojil podnikateľov, že začali uvažovať o pláne b. Veľké a  stredné podniky predávajú 60 percent produktov mimo regi-

ónu a  obávajú sa bojkotu zo strany španielskeho spotrebiteľa. S podobnou reakciou nadobudol skúsenosti kultový producent šampanského Freixenet ešte v  roku 2005  vzápätí, ako istý katalánsky politik vyzval k  odmietnutiu kandidatúry Madridu na olympijské mesto v roku 2012. Tržby spoločnosti klesli v  priebehu šiestich mesiacov o 4,3 percenta. V TIENI REALITY Predstava samostatného Katalánska mimo európskych štruktúr značne ovplyvní podnikateľskú klímu. Právna neistota a prispôsobenie sa novej situácii bude Kataláncov stáť nemalé peniaze, mnohé firmy netaja, že zareagujú odchodom. Situáciou sa zaoberá aj Brusel, ktorý nabáda k vyriešeniu

problémov pomocou ústretovejšieho dialógu Barcelony s Madridom. Kataláncom zároveň vysiela jasné signály, že v prípade vyhlásenia samostatnosti automaticky prestávajú byť členmi EÚ a stavajú sa „treťou krajinou“. Viceprezident Komisie Joaquín Almunia už pred rokom potvrdil, že samostatné Katalánsko nebude patriť do eurozóny, no katalánski politici sa odvolávajú na výnimky, ktoré umožňujú zotrvať v  eurozóne aj po odtrhnutí sa od členskej krajiny. Komisia túto možnosť v septembri pripustila, no upozornila, že používanie eura neznamená zastrešenie Európskou centrálnou bankou, európskym záchranným systémom a  Euroskupinou, čím by Katalánsko zostalo bez  rozhodovacieho práva podobne ako Kosovo. NEZÁVISLOSŤ OTRAVUJE Predseda Európskej komisie José Durao Barroso nedávno pí-

somne ratifikoval, že samostatné Katalánsko zostane mimo EÚ a  v  takom prípade by muselo riadne požiadať o vstup do európskych štruktúr. Tým potvrdil septembrové deklarácie, ktorými Komisia zareagovala na zorganizovanie osudnej „živej reťaze“ za nezávislosť. Na pozadí týchto skutočností neprekvapuje, že  v podnikateľských kruhoch snahy separatistov nenachádzajú podporu, ale naopak dávajú pocítiť, že novovzniknutá situácia by zotrvanie v  regióne znemožnila. Obdobný prípad by nastal v  motivovaní zahraničných investorov, ktorí citlivo reagujú na stabilitu, a práve na ňu by sa čerstvo odtrhnuté Katalánsko ako momentálne najzadlženejšia španielska autonómia spoliehať nemohlo.

Dana Miháliková

EN č. 11 / 2013

130584_INZ_Zimni_vybava_1-2_KN.indd 1

INZERCE

5

14.10.13 14:16

6

NUTS II PRAHA

EN č. 11 / 2013

KRÁTCE • V České republice žije více než 100  000  osob trpících zrakovým postižením. Existují instituce, které pomáhají takto postiženým zapojit se do běžného i pracovního života – např. sdružení Okamžik, které díky téměř pětimilionové dotaci z OP Praha – Adaptabilita usnadňuje těmto lidem vstup na trh práce. Založením Hmateliéru vznikla chráněná dílna, kde se nevidomí učí speciálním keramickým technikám práce s hlínou bez použití hrnčířského kruhu. Pod jejich rukama vznikají řemeslná až umělecká díla, která může obdivovat i široká veřejnost od 7. listopadu do 4. prosince v Galerii POD RADNICÍ, kde proběhne výstava nevidomých sochařů pod názvem NASLEPO. • Výzkumné senzorické centrum otevřeli ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze. Jeho analytická laboratorní část je zaměřena zejména na nápoje s hlavním zřetelem na pivo, senzorická část na zkoušky piva a nápojů s tím, že její vybavení umožňuje i studium  a testování širokého spektra potravin, potravinářských surovin i výrobků běžného používání. Jedním z důležitých úkolů vzniklého pracoviště je umožnit hlouběji zkoumat a ověřovat charakteristické vlastnosti Českého piva. Chráněné zeměpisné označení, které České pivo získalo v rámci Evropské unie v roce 2008, umožnuje podporovat jeho jedinečnost. Na projekt Výzkumného senzorického centra, jehož celkové náklady přesáhly 15  milionů korun,  přispěl OP Praha – Konkurenceschopnost 6 miliony korun.

Praha dostane méně evropských peněz Podpora vědy, zvýšení konkurenceschopnosti, šetření v oblasti energií nebo vzdělávání. To jsou oblasti, na které půjdou evropské dotace v rámci nového operačního programu, který Praha připravuje na příští programové období. Rozpočtový rámec EU ještě není schválen, už teď se ale ví, že žadatelé o dotace budou v Praze doplácet větší část než v předchozím období. Pól růstu ČR naváže v období 2014 – 2020 na programy Praha – Adaptabilita a Praha - Konkurenceschopnost, které financují projekty v aktuálním programovém období 2007 – 2013. Do tzv. Externí platformy, která Pól růstu připravuje, jsou zapoje-

ni pražští radní, představitelé ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva financí, budoucích řídicích orgánů ostatních operačních programů, neziskové sféry, hospodářští, sociální partneři atd. Pól růstu má celkem 6 prioritích os – podpora vědy a inovací, zvýšení konku-

renceschopnosti, energetické úspory, sociální začleňování a vzdělávání. „Operační program Praha - pól růstu ČR počítá s podporou aplikovaného výzkumu a inovací v podnicích, nízkouhlíkového hospodářství (udržitelná mobilita a energetické úspory), vzdělávání a sociálního začleňování,“ říká Jiří Netík, manažer pro publicitu v  Odboru EU fondů na pražském magistrátu. Prahy se podle něj týká i vznik nových operačních programů, tzv. multifondových, které umožní financování projektů jak z Ev-

ropského fondu pro regionální rozvoj, tak z Evropského sociálního fondu. EVROPSKÁ UNIE MUSÍ ŠETŘIT „Bohužel přípravu programu brzdí nejasnosti týkající se finanční alokace, není ani jasné přesné rozdělení mezi jednotlivé operační programy v rámci ČR,“ říká radní Eva Vorlíčková, která zodpovídá za agendu evropských fondů na pražském magistrátu. Evropský parlament konečně

schválil rozpočtový rámec Evropské unie pro léta 2014 až 2020 – bude o 3,5 procenta nižší, než rozpočet pro uplynulých sedm let. Výdaje pro celé nadcházející sedmileté období nepřekročí v platbách 908 miliard eur (asi 24,5 bilionu korun). Se započtením závazků to má být zhruba 960 miliard eur (asi 25,9 bilionu korun). O jednotlivých částech rozpočtu budou europoslanci hlasovat do konce týdne – tedy o využití fondů EU v  rámci politiky soudržnosti, společné zemědělské politice či výdajích na podporu výzkumu. Na podporu chudších evropských regionů je v  rámci kohezní politiky vyčleněno 325 miliard eur, z  toho by si Česko mohlo sáhnout pro dotace ve výši 20,5 miliard eur. ŽADATELÉ SI PŘIPLATÍ

Jedním z významných projektů, které finančně podpořila Evropská unie, byla rekonstrukce tramvajové trati Radlická.

zdroj: archiv MHMP

Přestože životní úroveň Pražanů v  evropském srovnání rok od roku pomalu klesá, pořád je hlavní město osmým nejbohatším regionem Evropské unie - dosahuje 172 procenta průměru Unie v hrubém domácím produktu na obyvatele. Z  pohledu EU dotací to znamená, že Brusel Praze poskytne do budoucna jen 50 procent spolufinancování, což je značný rozdíl oproti nynějším 85 procentům. Žadatelé si tak budou muset více připlatit. Eva Potužníková

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY KRÁTCE • Podporu devíti projektům za zhruba 156  milionů korun potvrdil Výbor Regionální rady Střední Čechy. Podpořeny budou hlavně projekty v  oblasti dopravní infrastruktury a rozvoje měst. „Budeme moci zrekonstruovat mosty ve Svijanech a v Janově. Dále bude vybudována nová kruhová křižovatka v obci Lety a průtah Krásnou Horou nad Vltavou,“ vyjmenoval hejtman Josef Řihák některé konkrétní plánované akce. • Nově opravená silnice byla slavnostně otevřena v  Lázních Toušeň. Jde o komunikaci v  ulici Nádražní, která zajistí pohodlnější cestu hlavně pro rezidenty městyse a okolních obcí. Na úseku, který napojuje lokalitu na vlakové nádraží, byla zvýšena nosnost a zvýšena bezpečnost provozu. Snížil se i dopad provozu na ekosystémy a vybudována byla zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. Projekt podpořil ROP SČ. • Začala výstavba Domova seniorů v  Rakovníku. V  rámci projektu dojde k přestavbě dnes již nefunkčního internátu v centru města Rakovník na domov pro seniory. Vznikne tak 80 nových míst. „Díky tomuto domu seniorů výrazně vzroste kvalita poskytovaných sociálních služeb na Rakovnicku,“ prohlásil náměstek hejtmana Zdeněk Syblík. Celkové náklady na stavbu, která by měla být ukončena v listopadu roku 2014, jsou necelé 54 miliony korun.

Region si co do objemu peněz nepohorší ROP Střední Čechy vstupuje do poslední fáze své existence a s tím přichází nejen bilancování výsledků tohoto programu, ale také vyhlížení příštího programového období, ve kterém nejen ROP SČ, ale i dalších šest regionálních programů nahradí jednotný Integrovaný regionální operační program. V souvislosti s tím čekají zástupci regionů, jednotlivých úřadů i veřejnost na informace o tom, jak přesně bude vypadat implementační struktura nejen kolem tohoto nového regionálního programu. Podle ministra pro místní rozvoj Františka Lukla se už nastavení pravidel zásadním způsobem měnit nebude. To znamená, že ROP Střední Čechy nahradí v  příštím období jednotný program pro všechny kraje, který bude řízený z  Prahy. Samotná implementační struktura, která přinese i odpovědi na otázky, kolik peněz bude mít program k dispozici, jaká témata přesně bude podporovat a co bude s jednotlivými úřady regionálních rad, je zatím v jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí. „Máme pouze informaci, že se v  příštím programovacím období s  ROPy již nepočítá,“ řekla vedoucí oddělení publicity Úřadu RR Střední Čechy Martina Semelková s  tím, že ale zatím neví, co to bude znamenat pro jednotlivé úředníky. „Jestli to pro zaměstnance ROPů znamená pouze změnu organizační struktury (přejdou pod MMR) nebo naprosté zrušení, to my v tuto chvíli   nevíme,“ uvedla Semelková. Náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun Evropským novinám řekl, že

OBJEM PENĚZ SE NESNÍŽÍ

nebo na základě regionálních strategií,“ dodává Braun. V souvislosti s Úřadem RR Střední Čechy je ovšem stěžejní úspěšné dokončení činnosti současného regionálního programu. Kapacity, které úřad má, by tak měly být ještě nějakou dobu zachovány. „Je důležité si uvědomit, že úřady čeká ještě hodně práce s ukončováním stávajících ROPů. Dokončení (a úspěch) čerpání programů se posuzuje až poté, co jsou programy uzavřené a s  Evropskou komisí odladěné. A to je náročná disciplína,“ uzavírá Daniel Braun. Filip Appl

KRAJ CHCE SPOLUPRACOVAT S PRAHOU

flexibilitu v  čerpání. „V rámci integrované územní investice může být například vytvořena platforma pro spolupráci kraje s městskými samosprávami v rámci problémově provázaného území na realizaci vybraných problémových aktivit s využitím fondů EU,“ prohlásil hejtman kraje Josef Řihák s  tím, že kraj by měl zároveň možnost čerpat z  více prioritních os jednoho i více programů. „V neposlední řadě mohou integrované územní investice zvýšit míru vlivu regionálních samospráv na přípravu a realizaci operačních programů.“

Nedostatek informací má Úřad RR i ohledně oblastí podpory, které budou zahrnuty do IROP. Prozatím se zdá, že půjde o podobná témata, která ROP SČ řešil i v  tomto programovacím období. „Tematické zaměření bude soustředěno do podpory výstavby a rekonstrukce dopravní infrastruktury, infrastruktury veřejných služeb, v  rámci integrovaných přístupů také do cestovního ruchu apod. Významnou podporovanou oblastí budou i lidské zdroje,“ uvedl Daniel Braun. Velkým tématem je v současnosti spolupráce Středočeského kraje s hlavním městem. V příštím období by město i kraj chtěly čerpat evropské peníze i na společné projekty prostřednictvím nového nástroje, tzv. Integrovaných teritoriálních investic, které umožňují velkou

Středočeský kraj se chce v příštím období zaměřit i na společné projekty s hlavním městem a jejich podporu z EU. zdroj: Wikimedia Commons

MMR určitě plánuje využít kvalifikované a zkušené pracovníky úřadů. K  implementační struktuře, do které budou začleněni, ale víc podrobností neprozradil.

Velké možnosti vzájemné spolupráce nejsou jedinou dobrou zprávou. Daniel Braun z  ministerstva pro místní rozvoj potvrdil, že objem prostředků pro regiony by se v  příštím období zásadním způsobem neměl snížit. Ministerstvo podle Brauna navrhuje, aby z  celkového koláče 520  miliard korun (který je v  celkovém objemu menší, než v  tomto období), měly regiony procentuálně víc než dosud.  „Příprava a výběr projektů bude probíhat ať už uvnitř jednotlivých integrovaných nástrojů,

INZERCE

EN č. 11 / 2013

Společnost BW – Stavitelství, s.r.o. je spolu s ostatními členy skupiny společností BW – Stavební holding, a.s. schopna komplexně realizovat stavební zakázky malého i velkého rozsahu. Zavedeným systémem integrovaného řízení a kooperací členů skupiny společností BW zajišťuje optimalizaci kvality a ceny staveb pro klienta.

Generální dodavatel staveb:

       

Projekce Stavby průmyslové a občanské včetně inženýrských sítí Opravy a rekonstrukce budov Montáž zdravotechniky a ústředního topení Práce zámečnictví Výroba ocelových konstrukcí, oken, dveří, dělících příček Montáž elektroinstalace včetně revizí, projekce Výroba rozvaděčů, hromosvody

BW – Stavitelství, s.r.o.

Vysokomýtská 718, 534 01 Holice [email protected] telefon 466 009 259, fax 466 009 262, mobil 602 168 152

7

8

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 11 / 2013

KRÁTCE • Koncem října byl slavnostně zahájen provoz projektu II/180  Zruč II. etapa (křižovatka Nynice – Chrást), v jehož rámci byla provedena rekonstrukce silnice druhé třídy II/180  o délce 360  metrů, včetně úpravy křižovatky se silnicí II/231. Realizací projektu finančně podpořeného z 11.  výzvy ROP Jihozápad došlo ke zlepšení dopravní situace obce Zruč–Senec. • Rekonstrukce strakonické nemocnice je ukončena. Akce s názvem Ekologizace nemocnice trvající čtyři roky, byla úspěšně uzavřena. Byla předána poslední budova s operačními sály. Za plného provozu bylo rekonstruováno celkem deset budov. • Ve Starém Plzenci byl slavnostně uveden do provozu průtah městem, jehož rekonstrukce probíhala od července loňského roku. Dosavadní dlážděný kryt Radyňské ulice byl vyměněn za živičný, a to v celkové délce 790 metrů. • Mezi obcí Slavošovice a Bolešiny na Klatovsku se konalo slavnostní otevření nové cyklostezky se společným provozem cyklistů a chodců. Úsek cyklotrasy s živičným povrchem v celkové délce 794 m a šířce 3  m tak přispěje k bezpečnosti a komfortu jejích uživatelů.

Jihozápad se připravuje na nové období Přípravy na programové období 2014-2020 již probíhají. Na nové čerpání prostředků se chystají i na jihozápadě. Jihočeský kraj prosazuje své zájmy zejména prostřednictvím Asociace krajů České republiky. Programy přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Bavorskem jsou připravovány v rámci samostatných regionálních programovacích skupin, jejichž členy jsou i zástupci kraje. „Pro nové programovací období počítá kraj také s vytvořením regionálního partnerství složeného z klíčových subjektů, které bude intenzivně zapojeno do koordinace čerpání prostředků z evropských fondů,“ říká hejtman Jiří Zimola. Cílem kraje je, aby v letech 2014 až 2020 plynulo do regionu co nejvíce finančních prostředků na potřebné a smysluplné aktivity. Současně je pro kraj důležité, aby byly využity zkušenosti z předchozích programovacích období, včetně disponibilní administrativní kapacity, a v maximální míře došlo k zefektivnění, zjednodušení a zrychlení čerpání dotačních programů EU. Evropská unie, jak říká hejtman, bude i nadále podporovat opatření, která se shodují s prioritami Jihočeského kraje. I v letech 2014 až 2020 tak chce kraj čerpat prostředky na sociální oblast a zdravotnictví, dále na oblast vzdělávání a výchovy či na zlepšení dopravní infrastruktury. Velký důraz je kladen také na ochranu životního prostředí, energetickou efektivitu a na podporu vědy a výzkumu. Opomenuta nebude ani podpora podnikatelských subjektů. Na období 2014 až 2020 by Česká republika měla obdržet z evropských fondů 20,5  mld. eur. Definitivní rozhodnutí o rozdělení alokace mezi jednotlivé tematické operač-

ní programy však nebylo doposud učiněno. Dohoda existuje pouze ohledně rozdělení finančních prostředků mezi programy Evropské územní spolupráce, z nichž jsou pro Jihočeský kraj důležité především přeshraniční programy s Rakouskem a Bavorskem. Pro česko-rakouský program přeshraniční spolupráce tak bylo z celkové české alokace pro období 2014 až 2020 vyčleněno necelých 60  mil. eur, na přeshraniční program s Bavorskem 49 mil. eur. PLZEŇSKO CHCE PENÍZE NA DOPRAVU Také sousední Plzeňský kraj se na nové programovací období chystá. „Peníze ze strukturálních fondů nejsou pro náš kraj žádnou novinkou, takže příprava na další plánovací období také není žádným překvapením,“ uvádí hejtman Milan Chovanec a doplňuje: „Takže pokud jde o přípravu projektů, budeme dál pokračovat tak, jak připravujeme projekty doposud, pouze je později přizpůsobíme stanoveným podmínkám pro čerpání podpory.“ Zájem kraje v této oblasti se již prosazuje – vyjednávání již začalo, takže kraj má své zástupce v pracovních skupinách, které k přípravě na příští programové období zřídilo ministerstvo pro místní roz-

Oba kraje na jihozápadě republiky se pečlivě připravují na příští programovací období. voj. Dále své postoje a jejich prosazování kraj koordinuje i s ostatními kraji v podobných uskupeních Asociace krajů ČR. A v neposlední řadě své názory prezentuje při pracovních jednáních přímo v Bruselu a samozřejmě také prostřednictvím svého zastoupení. Podle Milana Chovance zatím není jasné, kam budou dotace směřovat, neboť jednání stále probíhají. Kraj

by ale rád podporoval dopravu investicemi do silniční infrastruktury, životního prostředí, například prostřednictvím investic do vodovodní a kanalizační infrastruktury ve městech a obcích, investicemi do revitalizace tzv. brownfieldů nebo zefektivněním systému nakládání s odpady, ale i investicí do ekologického vzdělávání občanů. Kraj má svoje představy i pro oblasti

zdroj: CzechTourism

kultury, zdravotnictví, vzdělávání, ale důležité je podle hejtmana říci, že nejde o soupisku pouhých přání, ale o fakta a analýzou podložené rozvojové priority kraje. Tuto analýzu na kraji nechali zpracovat již v roce 2011. Kraj bude rád, pokud získá alespoň podobný objem finančních prostředků jako v současném programovém období. Jana Bartošová PREZENATCE

Kraj podepsal Memorandum o spolupráci a podpoře technických oborů na VŠTE Memorandum o spolupráci a podpoře technických oborů na Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) v Českých Budějovicích podepsali 14. října 2013 za Jihočeský kraj hejtman Jiří Zimola a za VŠTE rektor Marek Vochozka. Forma podpory ze strany kraje bude zahrnovat zejména poskytování podkladů a informací se specifikací na Jihočeský region – zejména z hlediska vymezení teoretických kompetencí a praktických dovedností u studentů bakalářských technických oborů. Dále pak odborné konzultace, zpracování  stanovisek  k materiálům VŠTE týkajících se přípravy  akreditačních  resp.  reakreditačních  žádostí u technických studijních  oborů či konzultace k již probíhajícím studijním plánům technických oborů na VŠTE z hlediska

aktualizace potřeb uživatelské praxe. A naopak VŠTE zase bude pro potřeby Jihočeského kraje a jím řízených organizací a společností zpracovávat výzkumné studie, analýzy, prognózy a projekty. „Intenzivně se snažíme o to, abychom v jižních Čechách s dlouhodobým výhledem prakticky provazovali oblast školství a trhu práce. Škola by měla vychovávat k životu a naopak život potřebuje specializované vzdělání,“ uvedl jihočeský hejtman Jiří Zimola. „Vysoká škola technická a ekonomická je konkrétním příkladem

toho, jak by se tato spolupráce měla do budoucna odehrávat k maximálnímu užitku všech zúčastněných stran,“ dodal. „Profilujeme se jako profesně orientovaná vysoká škola regionálního, jihočeského významu. Kontakt s praxí a řešení konkrétních úkolů konkrétních podniků se proto stává každodenní realitou naší činnosti. Podpis smlouvy tak chápeme v prvé řadě jako uznání naší dosavadní práce a odbornosti akademických pracovníků. Spolupráce VŠTE s Jihočeským krajem nabízí řadu možností v oblastech, jako je stavebnictví, strojírenství, doprava či ekonomika. Předpokládáme každodenní kontakt při řešení konkrétních výzev a projektů směřujících k rozvoji jižních

Čech. Nespornou výhodou VŠTE je schopnost řešení interdisciplinárních, komplexních, nestrukturovaných a složitých úkolů,“ uvedl Marek Vochozka, rektor VŠTE.

Mezi prvními konkrétními příklady, na čem by mohl kraj s  VŠTE spolupracovat, zazněla při podpisu memoranda doprava. „Studenti by se mohli zabývat například problematikou inte-

grovaného dopravního systému či pomoci zmapovat místa na silnicích, která jsou pro řidiče nebezpečná,“ řekl krajský radní pro dopravu Antonín Krák. (jčk)

Na trať mezi Budějovicemi a Jihlavou se vrátí jeden ze dvou párů zrušených rychlíkových spojů Na železniční trať mezi Českými Budějovicemi a Jihlavou se vrátí jeden ze dvou párů zrušených rychlíkových spojů. Při své návštěvě na jihu Čech to 15. října 2013 hejtmanovi Jiřímu Zimolovi potvrdil generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený. Korekce vlakových spojů vstoupila v platnost 1. července letošního roku z rozhodnutí ministerstva dopravy, v  jehož čele tehdy stál Zbyněk Stanjura. Důvodem byla snaha ušetřit finance, které dává Českým drahám. A to bez jakýchkoli

předchozích konzultací s  Jihočeským krajem. Zimola toto opatření rázně odmítal mimo jiné s  tím, že značně naruší zavedenou dopravní obslužnost na jihu Čech, což se negativně odrazí na dojíždění lidí do zaměstnání, dětí do škol i v zajiště-

ní dálkové dopravy mezi uvedenými krajskými městy. Cestující budou moci znovuzavedený pár rychlíků – v každém směru jeden, začít využívat se zavedením nového jízdního řádu na železnici, tedy od 15. prosince 2013. Hejtman Zimola s generálním ředitelem Zeleným a svými týmy se ale zabývali i dalšími problémy souvisejícími se železnicemi na jihu Čech. Mimo jiné se shodli, že prioritou je

oprava rozpadající se budovy českobudějovického nádraží, které je označováno za jedno z  nejhorších v  republice. Ta by podle jejich dohody měla být opravena do tří let. Úprav se dočká i nádraží ve Veselí nad Lužnicí a v Jindřichově Hradci v něm vznikne infocentrum. Od roku 2016  se dále počítá s plnohodnotným vlakovým spojením pro osobní přepravu z  Českých Budějovic do Lince,

postupné zkvalitňování vozového parku tu ale začne už od roku 2014. Diskutovalo se rovněž o

přímém spojení po železnici mezi Budějovicemi a Vídní. (jčk)

PREZENTACE

EN č. 11 / 2013

9

Pardubické letiště zažívá nejúspěšnější sezonu své historie V loňském roce letiště v Pardubicích přepravilo na 120 tisíc cestujících, a to se zdálo jako skvělé číslo. Jenže letošní rok tato čísla překonal už na podzim. Pokud vše půjde podle plánu, letiště do konce sezony 2013  přepraví až dvě stě tisíc cestujících. A to je nejlepší výsledek za dvacetiletou historii pardubického civilního letiště. Historie civilního mezinárodního letiště se datuje do roku 1994. V tomto roce si totiž společnost East Bohemian Airport, a.s., (EBA), která sama vznikla o rok dříve, nechala zpracovat studii využitelnosti a začala s  ministerstvem obrany jednat o otevření civilní části do této doby vojenského letiště. Výsledkem byly ojedinělé lety civilních letadel po předchozím svolení letecké základny. V  roce 1995  dostala EBA od ministerstva obrany povolení k  užívání letiště pro civilní účely. V  tom samém roce vydalo ministerstvo dopravy souhlas k  poskytování služeb při odbavovacím procesu a Úřad pro civilní letectví udělil společnosti EBA oprávnění k  provozování letiště. K  oficiálnímu otevření pardubického letiště došlo 18. května 1995. Společnost EBA vznikla z  iniciativy soukromých subjektů, v  roce 2002  se ale majoritním vlastníkem společnosti, přesněji stoprocentním vlastníkem, stalo město Pardubice. V současné době je druhým akcionářem Pardubický kraj.

thesia do Bulharska a Řecka. Od té doby se rozšiřovala nejen nabídka cestovních kanceláří a leteckých přepravců, ale i destinací. Létá se do Bulharska, Turecka, Tunisu, na Rhodos, Djerbu či do Čerhé Hory. Kromě charterových letů dnes letiště nabízí i tři pravidelné linky do Moskvy, Petrohradu a Jekatěrinburgu. Do letového řádu na letošní rok je zařazeno 15 pravidelných letů do Ruska týdně, společně s chartery pak některé dny létá až 8 či 10 spojů denně. Přes další navyšování provozu však společnost nepřekračuje povolné počty letů a ani výstavba nového terminálu neznamená, že provoz naruší vyhlášená hluková pásma, nebo platné územní rozhodnutí. „Zájem o lety z  Pardubic stále stoupá. Jen za letošní prázdniny jsme přepravili více než 30  tisíc lidí a víme, že to není číslo konečné,“ říká předseda představenstva společnosti East Bohemian Airport, a.s., Jiří Skalický. „Dostáváme se do situací, kdy musíme některé lety i odmítat. Limituje nás kapacita odbavovacího terminálu,“ dodává Skalický.

První lety

Terminál Jana Kašpara

První charterové lety z Pardubic létaly v  roce 1996  pro CK Syn-

Proto vznikl projekt výstavby nového terminálu, který pone-

Vizualizace nového terminálu. se jméno pardubického rodáka a průkopníka české aviatiky Jana Kašpara. Moderní stavba je již v přípravě, získala kladný posudek v  hodnocení vlivu stavby na životní prostředí a momentálně se nachází v  procesu územního řízení. O způsobu financování rozhodují rady města a kraje v  polovině listopadu. Nový terminál nabídne nejen nové odbavovací prostory umožňující i oddělení cestujících mířících do a mimo schengenský prostor, ale také nové příjezdové komunikace, parkoviště či restauraci s vyhlídkou na letištní plochu. „Samozřejmě takový projekt něco stojí, náklady na realizaci se pohybují v řádech stamilionů korun. Způsobů financování je celá řada, nejvýhodnější pro letiště a vlastníky je ale vlastní financování a výstavba. Financovat projekt můžeme i úvěrem, který zcela určitě díky velkému

Vizualizace nového terminálu. zájmu o pardubické letiště dokážeme v relativně krátké době splatit,“ doplňuje Skalický.

Po vydání územního rozhodnutí budou následovat další nutné úkony vedoucí až ke sta-

vebnímu povolení a zahájení realizace. Stavět by se mohlo začít už v příštím roce. „Po dlouhých letech čekání se nám konečně otevřela cesta k novému terminálu. Poprvé se o záměru mluvilo už v roce 2001. Po neuvěřitelných dvanácti letech se tak nejen pardubická veřejnost dočká moderního zázemí,“ uzavírá Skalický. Memorandum kraje a ministerstva dopravy V říjnu hejtman Pardubického kraje Martin Netolický podepsal s ministrem dopravy Zdeňkem Žákem vůbec první memorandum o prioritních investicích v dopravě. Stát se tak zavázal ke spolupráci při realizaci Dopravního uzlu Pardubice a dalších projektů v silniční, železniční, vodní i letecké dopravě. Dohromady za několik desítek miliard korun. Memorandum je závazné i pro další vlády. Fandové pardubického letiště tak jistě rádi uvítali i pasáž memoranda, kde se stát zavazuje k zabezpečení dostatečného kapacitního dopravního napojení civilního letiště v Pardubicích.

Vizualizace nového terminálu.

EAST BOHEMIAN AIRPORT, a.s., Letiště Pardubice, 530 06 Pardubice tel.: +420 466 310 155, e-mail: [email protected]

10

NUTS II JIHOVÝCHOD

EN č. 11 / 2013

KRÁTCE • V  Pelhřimově bude pokračovat rekonstrukce nemocnice. Přestavba oddělení hematologie a transfuziologie by měla začít na jaře a bude stát kolem padesáti milionů korun. V  listopadu navíc nemocnice slaví třetí výročí dokončení rekonstrukce hlavní budovy, která získala titul Prestižní stavba Vysočiny 2010  a stála skoro půl miliardy. Kromě zmodernizovaných prostor získala budova i nové vybavení. S financováním pomohl ROP Jihovýchod. • Společnost Amazon má v  plánu obsadit poslední volné pozemky na tzv. Černovické terase v  Brně. V této průmyslové zóně chce společnost Amazon, zabývající se internetovým obchodem, zřídit jedno z distribučních míst pro zákazníky z  celé Evropy.  Vzniknout by tak mohlo až 4 000 pracovních míst. Město investora vítá. „S firmou dlouhodobě jednáme. Snahou města je podpořit nové firmy a investice v Brně,“ uvedl primátor Roman Onderka. • Více než dva roky trvala přestavba požární stanice v  BrněLíšni na  Zaoralově ulici. Díky projektu za 27,6  milionu mají ve stanici nově k  dispozici deset zásahových vozidel různých typů. „Budovu jsme převzali v  polovině roku  2011  od  rostlinolékařské správy,“ uvedl mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jaroslav Mikoška. „V současnosti zde slouží 18 hasičů, kteří se sem přestěhovali z nevyhovujících prostor stanice ve Slatině.“

Prioritou je dokončení stávající administrace Ačkoliv to v souvislosti s čerpáním evropských dotací vypadá, že už za necelé dva měsíce musí být veškerá administrace pro příští sedmileté období Evropské unie definitivně připravená na ostrý provoz, není tomu tak. Podle posledních informací začne nové období a tedy i čerpání z celkem 520 miliard korun, které má Česká republika k  dispozici, nejdříve na jaře 2014. Hlavní činnost Regionálního operačního programu Jihovýchod tak skončí. Úředníci, kteří jeho chod zajišťovali, však nikoliv. Už dnes je jasné, že start nového programového období není striktně vázán na začátek roku 2014. V  současnosti totiž stále probíhají jednání o nastavení pravidel a programů pro příštích sedm let a čerpání samotné tak podle odhadů nezačne dříve než na jaře. Z  toho také vyplývá určitá nejistota, kterou mají úřady regionální rady. Ty totiž stále ještě nevědí, co přesně bude s  jejich zaměstnanci a zda a jakým způsobem budou zařazeni do nové struktury jednoho Integrovaného regionálního operačního programu. „Dá se říci, že jisté není ještě téměř nic,“ řekla Evropským novinám tisková mluvčí ROP Jihovýchod Kateřina Dobešová a upozorňuje na to, že regionální rady jsou vybaveny kvalitním a odborným týmem lidí se zkušenostmi ze současného období a jsou tedy připraveny zapojit se do implementační struktury nového období. „O míře zapojení se v současnosti jedná s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.“ V  principu je ve hře tedy stále více možností od přesunu některých úředníků do Prahy, po zachování úřadu v  téměř

nezměněné podobě. V  každém případě ale ministerstvo pro místní rozvoj chce využít zkušené pracovníky Úřadu RR, prozatím je ale prioritou, aby úřad úspěšně dokončil čerpání v tomto období. DO KRAJŮ PŮJDOU MILIARDY A jak to bude vypadat s  čerpáním peněz na projekty na území NUTS II Jihovýchod v dalších letech? Česká republika bude mít k  dispozici zmíněných 520  miliard korun, které půjdou kromě tematických operačních programů i na tzv. IROP, který nahradí sedm současných regionálních programů. Důležité budou (i vzhledem k  rýsující se vládě v  čele s  ČSSD) i samotné kraje, které chtějí promluvit do toho, na jaká témata půjdou evropské peníze. Diskutuje se už i nad částkou, kterou by mohl IROP získat. „Na základě společných jednání vlády a Asociace krajů ČR bylo navrženo, aby z celkové finanční alokace zhruba 520  miliard korun bylo mezi jednotlivé kraje rozděleno podle předem navržené-

ROP Jihovýchod končí. Úředníci, kteří zajišťují administraci, však nikoliv. Čeká je přinejmenším několikaleté dokončení činnosti programu. zdroj: www.kr-vysocina.cz ho klíče 100  miliard korun na jasně definované priority,“ prohlásil hejtman Jihomoravského kraje a šéf Asociace krajů Michal Hašek. Podle něj by tak jen pro Jihomoravský kraj mohlo jít 9,130  miliardy korun. Tematické zaměření má pak být soustředěno do podpory výstavby a rekonstrukce dopravní infrastruktury, infrastruktury veřejných služeb, v  rámci integrovaných přístupů také do cestovního ruchu a dalších oblastí. Z  IROP by měly být podporovány i lidské zdroje a s  tím související projekty, které podpoří zaměstnanost a rozvoj regionu.

PRIORITOU JE DOČERPAT Jak zástupci ministerstva pro místní rozvoj, tak tisková mluvčí ROP Jihovýchod shodně hovoří o tom, že hlavním úkolem Úřadu RR zůstává dočerpat peníze v tomto programovém období, což je záležitost dalších nejméně tří let, během kterých ještě bude dobíhat certifikace jednotlivých projektů. „To je možné pouze za předpokladu, že zůstane zachována současná administrativní kapacita. V okamžiku, kdy regionální rady nebudou mít vizi do budoucna, odrazí se to na míře fluktuace pracovníků, mohlo by dojít k jejich výraznému

odchodu a tím i k ohrožení úspěšného dokončení programu,“ uvedla Kateřina Dobešová. V současnosti je podle údajů ROP Jihovýchod schváleno Výborem RR více než 100  procent z  téměř 15,4 miliardy korun, které má program k dispozici. Proplaceno je pak téměř 65  procent a certifikována (tedy uznána Evropskou komisí k  proplacení) téměř 53  procenta. ROP Jihovýchod se tak řadí k nejlépe čerpajícím programům. Díky schváleným projektům vzniklo na jižní Moravě a na Vysočině přes pět set pracovních míst a další stovky mají ještě přibýt. Filip Appl PREZENATCE

Do zpracování návrhu krajského rozpočtu na rok 2014  se zapojilo téměř 500 obyvatel jižní Moravy Rada Jihomoravského kraje na svém jednání 14. listopadu 2013 vzala na vědomí informaci o výsledcích dotazníkového šetření v rámci projektu „Váš kraj, Váš rozpočet“ a konkrétní podněty občanů k návrhu rozpočtu Jihomoravského kraje na rok 2014. Občané Jihomoravského kraje se mohli během října 2013 zapojit do přípravy rozpočtu Jihomoravského kraje formou internetového dotazníku, který byl zveřejněn na webových stránkách JMK. Dotazník obsahoval deset oblastí, v každé z těchto oblastí bylo uvedeno pět aktivit, ze kterých občan vybíral své priority. V rámci dotazníkového šetření projektu „Váš kraj, Váš rozpočet“ byly doručeny celkem 472  dotazníky, tedy osmkrát více než při premiéře projektu v loňském roce. Z uvedeného počtu byl 451  dotazník od občanů, kteří mají bydliště nebo nemovitost na území Jihomoravského kraje. Výsledky dotazníkového šetření ukazují, že občané Jihomoravského kraje nejvíce preferují výdaje do následujících oblastí:

„Doprava a dopravní obslužnost“ (15,3 %), „Školství, tělovýchova a zájmová činnost“ (15,1 %), „Zdravotnictví“ (10,6 %) a „Regionální rozvoj“ (10,4 %). Nejčastěji uváděné aktivity v rámci jednotlivých oblastí byly: • oprava a údržba silnic II. a III. třídy v Jihomoravském kraji, • podpora organizací věnujících se volnočasovým aktivitám dětí a mládeže, podpora investic ve školách a školských zařízeních (rekonstrukce budov včetně jejich zateplení, nákup moderního vybavení pro odbornou výuku, modernizace školních kuchyní apod.), • podpora rozvoje cyklistiky (cyklostezky, značení, propagace), • financování zdravotnické záchranné služby.

V rámci projektu bylo možné uvést i konkrétní podnět k návrhu rozpočtu. Této možnosti využilo 226  občanů. Nejvíce konkrétních podnětů bylo vzneseno v oblasti „Školství, tělovýchova a zájmová činnost“ (138  podnětů), z toho 101  se týkal podpory činnosti a rekonstrukce přírodovědné stanice Kamenáčky a 24  podpory činnosti základních uměleckých škol. Dále bylo větší množství konkrétních podnětů vzneseno v oblasti „Doprava a dopravní obslužnost“ (31  podnět – nejčastěji šlo o opravu silnic, 22), a v oblasti „Sociální služby“ (25  podnětů), z toho 18 se týkalo podpory prorodinných a mateřských center, resp. organizací. „Lidé, kteří uvedli e-mailovou adresu, obdrželi po odeslání dotazníku informaci se sdělením, kdy a kde budou zveřejněny informace a vyhodnocení hlasování o prioritách rozpočtu a také přehled všech preferencí zúčastněných občanů Jiho-

moravského kraje. Těší mě, že se podařilo občany zapojit do správy kraje a tvorby samotného rozpočtu několikanásobně více než loni. Ve srovnání se situací před rokem 2012  šlo dokonce o stonásobný nárůst zájmu. Jde o reálnou možnost, jak může veřejnost ovlivnit tvorbu návrhu krajského rozpočtu. Anketu jsme dělali především proto, aby krajská samospráva zohlednila názory občanů. Dnes byli seznámeni s výsledky anke-

ty radní, byl jim zadán úkol, aby v rámci jednotlivých kapitol rozpočtu kraje zpracovávali došlé podněty, které přišly. Finální návrh rozpočtu 4.  prosince projedná krajská rada a 19. prosince 2013 ji pak bude schvalovat krajské zastupitelstvo “ řekl hejtman Michal Hašek. Celkové vyhodnocení preferovaných oblastí, aktivit a konkrétních podnětů občanů bude zveřejněno na webových stránkách Jihomoravského kraje. (jmk)

Jihomoravský kraj se představil na veletrhu SPORT Life 2013 INSPIRACE, POHYB, ZÁBAVA… to vše byla aktivní expozice Jihomoravského kraje na mezinárodním sportovním veletrhu SPORT Life 2013 v areálu brněnského výstaviště. Během čtyř dnů – od čtvrtka 7.  listopadu do neděle 10.  listopadu 2013  - se na ploše pavilonu V hlavně sportovalo. V průběhu těchto dnů se na expozici a sportovních plochách vystřídalo více jak 480 účinkujících a hostů spolupracujících subjektů a partnerských orga-

nizací. Na ploše byly k dispozici badmintonové kurty, florbalové hřiště, veslařské trenažery, stoly pro stolní tenis, tatami pro úpolové sporty a taneční či další dovednostní disciplíny. Slavnostní zahájení a otevření letošního ročníku proběhlo ve čtvrtek 7.  listopadu 2013  v

expozici Jihomoravského kraje za účasti náměstka hejtmana Václava Božka a sportovních legend Věry Růžičkové, Františka Jursy, Jiřího Dalera, Jana Smolíka a dalších hostů. Součástí zahájení byla také taneční lekce účastníků letošního ročníku StarDance Šárky Kašpárkové a Jana Tománka (DSP Kometa Brno) a křest kalendáře projektu Máš koule na rok 2014  se sportov-

ními osobnostmi současnosti. Doprovodný program byl koncipován pro návštěvníky všeho věku. V jeho rámci se například uskutečnil seminář „Česko jede“ zaměřený na komplexní podporu cykloturistiky, kde vystoupil také náměstek Václav Božek. Více informací na http://www.bvv.cz/sport-life/.

(jmk)

PREZENTACE

EN č. 11 / 2013

11

Odstartoval Festival francouzského filmu! Sladká Francie na velkém plátně. Takovou větou lze stručně pojmenovat dojmy z 16. ročníku Festivalu francouzského filmu, který probíhá v Praze, Brně a Českých Budějovicích. Návštěvníci mají možnost zúčastnit se ho od čtvrtka 21. listopadu do středy 27.  listopadu, kdy budou ve zmíněných městech probíhat projekce více než 39 celovečerních a devíti krátkometrážních filmů. Festival pořádá Francouzský institut v Praze ve spolupráci s celou řadou partnerů. Mezi nimi nechybí společnost Film

Europe, která s  festivalem spolupracuje každý rok. „Festival vždy dbá na propracovanou dramaturgii, díky níž se diváci

mohou těšit na výjimečné francouzské filmy, a také zve do Čech řadu hostů. V loňském roce tak přijeli například režisér Pierre Schoeller, který zde uvedl svůj oceňovaný snímek Ministr,“ uvedl generální ředitel  Film  Europe  Media Company Ivan Hronec. Tentokrát do Prahy zavítá herečka Fatou N’Diaye, režisér Guillaume Nicloux, který přijede před-

stavit předpremiéru snímku Jeptiška (La religieuse) nebo režisér, scénárista a herec Philippe Le Guay, který přiveze další předpremiérový snímek S Molièrem na kole (Alceste á bicyclette). Předpremiérových titulů bude celkem deset. Zmíněné doplní třeba i drama Život Adèle (La vie d’Adèle) režiséra Abdellatifa Kechiche, který tak trochu pro-

Festival zahájil ve čtvrtek snímek Jen 17 o mladé dívce, která se rozhodne živit se prostitucí.

zdroj: www.festivalff.cz

vokativním způsobem vypráví o lásce mezi dvěma dospívajícími dívkami. Režiséra bude připomínat festival hned několikrát a to v  rámci speciální sekce Pocta Abdellatifu Kechichovi. Další zajímavý program nabídne soutěžní sekce Výběr české kritiky. V ní lze spatřit celkem devět filmů, které se utkají o cenu diváků. Jde o snímky, které měly světovou premiéru na festivalu v Cannes či Karlových Varech. Patří mezi ně Henri (režie Yolande Moreauová), Chvíle setkání (režie Jérôme Bonnell), zmíněný Život Adèle (režie Abdellatif Kechiche), Michael Kohlhaas (režie Arnaud des Pallières), Zámek v Itálii (režie Valeria Bruni-Tedeschiová) a Minulost (režie Asghar Farhadi). V sekci se představí také snímky Velký závod (režie Laurent Tuel), animovaný film Aya (režie Clément Oubrerie a Marguerite Abouetová) nebo snímek Apači (režie Thierry de Peretti). Na programu nebude chybět ani v minulosti divácky velmi oblíbený Večer krátkých filmů sestavený z  filmů mladých francouzských režisérů. Klasicky oblíbená je i sekce filmové hity. Ta představí 16 nových snímků, jejichž uvedení mělo v Česku úspěch. Za všechny lze jmenovat snímek Pěna dní režiséra Michela Gondryho. Samotné zahájení festivalu proběhlo předpremiérou filmu Françoise Ozona Jen sedmnáct (Jeune & jolie) o sedmnáctileté dívce (hrané herečkou Marinou Vacthovou), která se rozhodne k prostituci. Festival francouzského filmu probíhá v šesti partnerských kinech: v Kině 35  Francouzského institutu v Praze, v kinech sítě Europa Cinemas (Praha: Světozor, Lucerna, Brno: Scala, České Budějovice: Kotva) a v pražském multikině CineStar Anděl. Filmy jsou uváděny v  původním znění s  titulky nebo s  dabingem. Více informací o festivalu lze najít na www.festivalff.cz.

EU podporuje místní akční skupiny V posledních letech se v souvislosti s podporou venkova a mikroregionů stále častěji zmiňují tzv. místní akční skupiny (MAS). Jde o organizace (právnické osoby) založené na principech místního partnerství. Cílem tohoto partnerství je hlavně podpora, propagace a rozvoj daného venkovského regionu. Před nedávnem se v  Heřmanově Městci v  Pardubickém kraji prezentovala jedna z takových skupin. Jde o MAS Železnohorský region, jejíž zástupci a členové se postupně snaží proniknout do podvědomí nejen místních obyvatel, ale všech občanů regionu i České republiky. Do místních akčních skupin přitom nepatří pouze jednotliví občané a neziskové organizace, které podporují region. Zapojují se i podnikatelé, veřejnosprávní celky a řada menších výrobců, živnostníků či jiných podporovatelů. Předmětem činnosti je spolupráce na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z Evropské unie a z národních programů pro svůj region evropskou metodou LEADER  (propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku), který je jednou z prioritních os Programu rozvoje venkova České republiky financovaného z  Evropského zemědělského fondu. V  rámci PRV bylo od roku 2007 do konce loňského roku podpořeno na 20 tisíc projektů za více než 25 miliard korun. V  jednotlivých regionech je zpravidla hned několik místních akčních skupin. Za všechny jsme navštívili MAS Železnohorský region v Pardubickém kraji, která byla založena už v roce 2005. „Působí v krásném prostředí Železných hor, proto i naše činnost je zaměřená na cestovní ruch a setkávání lidí,“ vysvětluje předseda skupiny Josef Blažek a dodává, že složení je opravdu různorodé. „Máme tam například řadu zájmových organizací, jako jsou třeba zahrádkáři, hasiči, mažoretky a další subjekty, které tu svoji často velmi zajímavou činnost v dané lokalitě propagují.“

Cílů má taková skupina hned několik. Od propagace regionálních výrobků a výrobců po seznamování veřejnosti s  přírodními a kulturními památkami. „Lidé za námi často přicházejí a říkají: Vy tu děláte tolik zajímavých věcí a my o tom nevíme. Proto bychom rádi našli cesty a formy, jak ty informace dostat k lidem,“ popisuje největší problém, se kterým se MAS potýká, koordinátorka aktivit Kateřina Korejtková. „Podporujeme každou činnost. Ať už je to služba, řemeslo, potravina, prostě cokoliv, co daný člověk může regionu přinést.“ SOUČÁSTÍ JE I UNIKÁTNÍ GEOPARK Důležitá je pro tyto celky spolupráce s jinými subjekty. Ať už jsou to obce a města, kraje nebo stát. Konkrétně Pardubický kraj se snaží podporovat regionální potraviny a finančně pomohl právě i MAS Železnohorský region. „Kraj dotačně podpořil vznik systému certifikace výrobků u nás, abychom vůbec mohli vstoupit do Asociace regionálních značek, protože je to značně finančně náročné,“ vysvětluje Kateřina Korejtková. Součástí MAS je přitom celá řada zajímavých podnikatelů a lokalit. V  první řadě jde především o Národní geopark Železné hory, který má velký potenciál stát se jedním z  nejnavštěvovanějších míst Pardubického kraje a Vysočiny. Tomu může

pomoci i řada projektů, které se v souvislosti s geoparkem chystají. Již brzo by zde například mohli provázet certifikovaní průvodci. „Geoprůvodci v České republice ještě nejsou. Zájemci absolvují kurz o délce jednoho semestru a zkoušky složí na univerzitě v Hradci. Bude jich asi 20 nebo 25 a budou turistům k  dispozici na telefonu,“ řekl novinářům místopředseda MAS Želenohorský region František Bárta. Geopark se rozkládá na ploše 777  kilometrů čtverečních (na území Kraje Vysočina a Pardubického kraje) a nachází se v něm přes 100 druhů hornin, včetně nečinných lomů či vyhaslých sopek. „Příští rok tam také vznikne pět opěrných bodů s přístřešky a informativními cedulemi a další informace budou na 50 vybraných lokalitách,“ dodal Bárta informace o dalším záměru. Geoparkem to však nekončí. Součástí MAS je i řada podnikatelů z oblasti. Novinářům se prezentovali například zemědělec František Mikan nebo Vlastimil Marek, který představil výrobky firmy Ventura-Venkov zaměřené na užitečné bakterie a enzymy do ČOV, jezírek či odpadů. PODPORA SÍLÍ Do Heřmanova Městce, kde se MAS Železnohorský region prezentoval, zavítal i senátor a prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Ten řekl, že činnost MAS považuje za velmi významnou. „Zvlášť v  případě této skupiny, mezi jejíž členy se řadí třeba i zemědělci z regionu. A i ti z toho mají určité prostředky a výhody, takže je potřeba takovou činnost podporovat,“ prohlásil senátor. Naštěstí i podle něj se agenda místních akčních skupin a celkově podpora venkova pomalu dostává do popředí zájmu. A to minimálně

Malebná krajina plná zajímavých přírodních krás a úkazů. Takové jsou Železné hory. zdroj: Matyáš Havel / Wikimedia Commons na evropské úrovni. „Možné nebezpečí vidím ve zdrojích, protože Program rozvoje venkova, ze kterého se MAS podporují, bude mít v  novém období zřejmě nižší objem prostředků. Současný ministr zemědělství v  demisi koná nějaké kroky, ale je potřeba vědět, že bývalý premiér Nečas z  tohoto programu, a podotýkám, že nikdo neví proč, vzal 300 milionů eur a přesunul je do kohezních fondů. Těch fondů, které nedočerpáváme a peníze se tak dost možná vrátí do Bruselu,“ dodává senátor. O víc peněz pro venkov bojují i samotné MAS, které se sdružují pod tzv. Národní síť MAS ČR. Na konferenci Venkov 2013  se kupříkladu diskutovalo o větší roli v  dotační politice v  příštím programovém období. „Budeme usilovat o podepsání memoranda mezi ministerstvy pro místní

rozvoj, životního prostřední a zemědělství o  využití prostředků převedených z evropského zemědělského fondu do kohezních fondů EU ve prospěch infrastruktury obcí,“ uvedl předseda NS MAS ČR František Winter. S  tím, že podpora producentů, produktů a celkově místních projektů roste, souhlasí i Kateřina Korejtková. Podle ní si může každý selským rozumem vydedukovat, že nová pracovní místa se nevytvoří jen tak. „I výbory Evropského parlamentu už si naštěstí uvědomují, že hospodářská samostatnost regionu je založená na vzájemné podpoře a navzdory globalizaci tak podporuje řemeslníky a výrobce, kteří jsou spjatí s konkrétním územím, na kterém jsou konkurenceschopní,“ míní Korejtková. Filip Appl

12

NUTS II SEVEROZÁPAD

EN č. 11 / 2013

KRÁTCE • Od října mohou v Regionálním operačním programu Severozápad o podporu pro své projekty žádat střední a malá města. Program mezi jejich projekty rozdělí 945  milionů korun. „Výzva k předkládání projektů bude otevřena do 29. listopadu. Projektové žádosti do ní mohou podávat města z  Ústeckého a Karlovarského kraje, která mají od pěti do padesáti tisíc obyvatel,“ říká Petr Navrátil, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad. • Díky soutěži s  fondy Evropské unie mohou studenti všech středních škol získat hodnotné ceny. Soutěž Navrhni projekt přináší možnost získat tablety, ultrabooky, elektronické čtečky a mnoho dalšího. Pravidla jsou přitom jednoduchá. Zúčastnit se mohou studenti všech středních škol a jediným úkolem je do 6. prosince 2013  navrhnout vlastní projekt podpořený z fondů Unie. • Městská knihovna Litvínov ve čtvrtek 3.  října získala cenu ministerstva kultury Knihovna roku 2013  v kategorii Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb za modernizaci prostor a tvořivý přístup k rozvoji komunitní knihovny. Objekt městské knihovny prošel modernizací v letech 2009 – 2011, a to také díky dotacím z  Regionálního operačního programu Severozápad, který přispěl bezmála 40 miliony korun.

Kraje se chystají zvýšit konkurenceschopnost Ústecký kraj se chce v programovacím obobí pro léta 2014 až 2020 zaměřit především na zlepšení kvality a dostupnosti veřejných služeb a podporu rozvoje ekonomiky pro růst zaměstnanosti. Pro tyto oblasti již vytyčil pět základních priorit, na které budou v příštích letech mířit intervence Ústeckého kraje. „Uvedené priority budou naplňovány jednotlivými projekty - investičními i neinvestičními, takzvanými měkkými. Investiční projekty budou zaměřeny například na modernizaci vybavení středních škol, nemocnic, sociálních zařízení či zkapacitnění silnic II. třídy a obchvaty měst,“ uvedl hejtman Oldřich Bubeníček. Zakladními cíli kraje proto budou: rozvoj a modernizace vzdělávacího systému, zajištění kvalitní zdravotní péče a rozvoj sociálních služeb, kvalitní dopravní dostupnost rozvojových center a rozvoj integrovaného dopravního systému v kraji, dále pak rozvoj služeb moderní veřejné správy pro zvýšení konkurenceschopnosti kraje a rozvoj ekonomiky pro růst zaměstnanosti. „Neinvestiční projekty budou zlepšovat služby v sociální a zdravotní péči, vzdělávání a trhu práce,“ dodal Bubeníček Konkrétnější data ani čísla však zatím k dispozici nejsou. Dosud není definitivně schválen finanční rámec fondů Evropské unie pro Českou republiku, a tak je poměrně složité odhadovat i to, kolik by mohl získat Ústecký kraj. „Naším současným odhadem je schopnost

kraje efektivně využít přibližně jedenáct miliard za celé období,“ uvedla krajská mluvčí Magdalena Hanáčková a dodala, že peníze z Evropské unie nejsou určeny na krytí provozních výdajů a běžných oprav a údržby. „Věcné zaměření se v současné době diskutuje s Evropskou komisí a je zřejmé, že bude kladen velký důraz na plnění Strategie EU 2020,“ řekla. Krajské město už nyní například vypsalo zakázku na zpracování koncepce s názvem Strategie rozvoje města Ústí nad Labem 2015  - 2020. Výsledný dokument se má stát podkladem pro zastupitele a úředníky města při rozhodování o tom, jak se má Ústí vyvíjet, kam má směřovat a jak se otevřít lidem. ZAMĚŘÍ SE NA SOUSEDY Karlovarský kraj se v nadcházejícím období hodlá ve zvýšené míře věnovat oblasti přeshraniční spolupráce s nejbližšími sousedy Bavorskem a Saskem. Společná pracovní skupina tvořená jak zástupci Karlovarského kraje, tak i zástupci bavorských regionů Hof, Wunsiedel i. F., Tirschenreuth, saských regionů Erzgebirge a Vogtlandkreis a durynského

Karlovarský kraj chce v příštím programovacím období posílít turistickou spolupráci také s Bavorskem. zdroj: bavorsko.eu regionu Greiz zpracovala dva společné projekty pod názvem Budoucnost uprostřed Evropy  -  možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském pohraničí. Cílem těchto projektů je zejména příprava sousedících příhraničních oblastí Karlovarského kraje, Bavorska, Saska a Durynska na nové programovací období EU 20142020. Výsledky umožní efektivnější přípravu příhraničního regionu na příští roky, zejména lepší zacílení a koncentraci podpory na řešení problémů s největším pozitivním dopadem pro rozvoj regionu.

Do příštího programovacího období také „spadne“ záměr vybudovat Vědecko - technický park Karlovarského kraje. „I přesto, že v  roce 2008  krajští zastupitelé schválili tento projekt výstavby vědecko - technického centra jako součást Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje, nyní v září 2013  odhlasovali ukončení realizace projektu včetně ukončení všech smluvních vztahů s projektem souvisejících,“ uvedl projektový manažer Zdeněk Nádvorník.

Záměr Vědecko - technického parku však zůstává i nadále jako součást krajské inovační strategie pro období 2014 – 2020 a dalších krajských strategických dokumentů na toto období na podporu konkurenceschopnosti Karlovarského kraje. „Je tedy naděje, že i s možnou finanční podporou některého z  budoucích operačních programů se inovativní společnosti v Karlovarském kraji dočkají důstojné infrastruktury pro rozvoj svých výzkumných a vývojových aktivit,“ uvedl Nádvorník. Marek Turek

NUTS II SEVEROVÝCHOD KRÁTCE • V  Klicperově divadle v  Hradci Králové proběhla výroční akce Regionální rady Severovýchod ROPFÓRUM. Na akci dorazilo přes 360  lidí, mezi kterými nechyběli příjemci dotací, zpracovatelé projektů, zástupci krajů, Úřadu Regionální rady, obcí, měst i široké veřejnosti. Součástí byly diskuse i novinářské brífinky s představiteli Regionální rady či města Hradec Králové. Následoval křest knihy Tady jsem doma a divadelní představení Koule. • S  koncem října skončily i dvě výzvy na předkládání projektů. První z  nich s  alokací 409  milionů korun se týká modernizací silnic. Předloženy byly celkem 33  projekty (nejvíc z  Pardubického kraje), z  nichž vybrané si rozdělí poslední peníze na tuto oblast. Druhá výzva se týkala zlepšení materiálně-technického vybavení škol a učilišť s cílem lepšího uplatnění absolventů na trhu práce. O 22  miliony korun soupeří 19 projektů. • Na vytížené komunikaci z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna končí pro tento rok práce na stabilizaci skalních svahů. „V letošním roce se podařilo provést zhruba jednu třetinu prací na stabilizaci skalních svahů. Zbytek se udělá v příštím roce. Náklady na tento projekt dosahují asi 23  milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana Karel Janeček. Většinu peněz získal Královéhradecký kraj z fondů Evropské unie.

Jednání o struktuře stále probíhají Až na drobná zaškobrtnutí se na severovýchodě Čech čerpání daří a Regionální operační program Severovýchod patří mezi nejúspěšnější programy. Proto i zástupci tohoto programu nevítali právě s nadšením informace o tom, že v příštím období nahradí sedm regionálních programů jeden společný, administrovaný na nejvyšší úrovni z Prahy. V současnosti už se takový záměr téměř jistě nezmění a úřad, který správný chod programu zajišťoval, čekají dost možná změny. Jednání o pravidlech, která budou platit v  příštím období (2014  – 2020), jsou podle mnohých účastníků složitá a je tak více než pravděpodobné, že čerpání z  rozpočtového rámce EU na příštích sedm let, začne až na jaře příštího roku. V  určité nejistotě dnes setrvá-

vají i zaměstnanci Úřadu Regionální rady Severovýchod, který zatím nemá příliš informací o tom, jaké změny čekají úředníky se vstupem do nové evropské sedmiletky. Že není zatím stanovena finální struktura pro příští roky, potvrdila Evropským novinám i tisko-

vá mluvčí ROP Severovýchod Eva Jouklová. Podle ní ovšem úřad nabízí odborníky, kteří byli průběžně proškolováni a během současného období získali dostatek zkušeností. „Bylo by proto logické, aby byli tito odborníci využiti i v  období novém. V  tomto duchu se vyjadřují i zástupci Evropské komise,“ míní Eva Jouklová a poukazuje na to, že protahování jednání a oddalování definitivního nastolení struktury a pravidel pro nové období je významným rizikem. „Je proto potřeba, aby byla tato otázka vyřešena co nejdříve.“

V současnosti zatím není definitivně potvrzeno ani to, kolik peněz půjde do jakých oblastí. Některé kraje tak představují vlastní priority. zdroj: redakce

TÉMATA NAVÁŽOU NA TA SOUČASNÁ

kovou možnost nabídne právě IROP, není zatím jisté.

Otázkou samozřejmě je, jaké typy projektů budou podporovány z  nového regionálního programu. Podle předběžných informací (protože i to je součástí implementační struktury, která zatím nebyla definitivně dojednána) by mělo jít o podobnou paletu témat, do kterých jdou peníze v tomto období. Lze tedy očekávat dotace do dopravní infrastruktury, kdy budou podporovány hlavně rekonstrukce silnic nižších tříd. Samozřejmostí je i podpora veřejných služeb či dotace na posilování cestovního ruchu v regionech. Jednotlivé kraje budou chtít posilovat svůj vliv a usilovat o podporu pro ně prioritních oblastí. Například náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje Otakar Ruml uvedl, že ke stěžejním tématům patří kromě dopravy i rozvoj venkova, podpora podnikání či ochrana životního prostředí a kulturních památek. Otázkou je i to, jakým způsobem bude podporováno zdravotnictví. Například v Libereckém kraji se v souvislosti s  evropskými fondy spekuluje o zřízení nové nemocnice. „Můžeme se pokusit získat peníze z  Evropské unie, protože teď je otevřené plánovací období na léta 2014 - 2020.  Což také může být na dlouhou dobu poslední, z kterého budou do republiky přitékat významnější peníze,“ uvedl hejtman Martin Půta. Zda ale ta-

ÚŘADY MUSÍ HLAVNĚ DOKONČIT ROPY Ostatně jisté není ani to, kolik peněz bude mít IROP k  dispozici a tedy kolik jich půjde do jednotlivých krajů. Zástupci ROPu se obávají, že jich bude méně než v  minulém období. „Proto bude nutné využít tyto prostředky v regionu ještě efektivněji než v  minulosti. Co se týká tematických oblastí, intervence musí odpovídat skutečným potřebám daného území,“ dodává Eva Jouklová. Asociace krajů před časem přišla s návrhem, aby z 520 miliard, které bude mít ČR k  dispozici, šlo do IROP kolem 100  miliard korun. To by znamenalo zhruba mezi pěti a deseti miliardami pro každý kraj (v současném období mají tři kraje na území NUTS II Severovýchod k  dispozici přes 18 miliard korun). Zatímco probíhají jednání o nastavení pravidel pro příští období, zástupci regionů i ministerstva pro místní rozvoj poukazují na to, že je nutné především zajistit úspěšné dočerpání peněz v  tomto období. „Je důležité si uvědomit, že úřady regionálních rad čeká ještě hodně práce s  ukončováním stávajících regionálních operačních programů,“ upozorňuje náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Filip Appl

PREZENTACE

EN č. 11 / 2013

13

Záplava nových kontejnerů v Královéhradeckém kraji Plastového odpadu je plno všude kolem nás. Jeho množství stále stoupá i v malé obci Batňovice v okrese Trutnov. Proto se tamní obecní úřad rozhodl navýšit počet sběrných nádob na tříděné plasty. Dva žluté kontejnery získala obec díky projektu společnosti EKO-KOM, a.s., spočívajícím v bezplatných výpůjčkách nádob na tříděný odpad. Přibližně sedm set obyvatel Batňovic o třídění odpadu zájem má. Třídí papír, plasty i sklo. „Doposud jsme v obci měli po jednom kontejneru na různé komodity odpadu. Ty na plast nám ale svou kapacitou nedostačovaly, tak jsme se rozhodli jejich počet navýšit,“ prozradila starostka obce Batňovice Vladimíra Pátková. V  obci lidé neplatí paušální poplatek za komunální odpad, ale sami si hradí likvidaci skutečně vyprodukovaného odpadu a to je – podobně jako v  dalších obcích – jedním z  významných motivačních nástrojů k  třídění odpadů v obcích a městech. „Tento model je motivační i pro obec samotnou, protože podle množství vytříděného odpadu se do jejího rozpočtu vrací poměrné finanční částky ze systému EKOKOM,“ řekl Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Tato společnost buduje celorepublikový efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů a snaží se obcím pomoci vytvořit podmínky pro sběr tříděného odpadu. „Máme několik projektů – od bezplatných výpůjček sběrných nádob až po soutěže obcí o finanční odměny,“ připomněl Záliš. Podmínka pro obce je jediná – být zapojena do systému Autorizované obalové společnosti EKO-KOM. V  Královéhradeckém kraji do něj patří 401 obce. V Častolovicích vědí, jak ušetřit za odpad V  Častolovicích, městysi s  přibližně jeden a půl tisícem obyvatel, už vědí, jak ušetřit za odpad. Cesta k úsporám vede nejen přes levnější svozovou firmu, ale také přes třídění odpadů. Nevěříte? Věřte. Častolovice se zapojily do systému EKOKOM, který v rámci projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ buduje efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů. Realizuje také „Projekt nádob“, kdy obcím začleněným do systému EKO-KOM zdarma zapůjčuje sběrné nádoby na tříděný odpad. A právě toho Častolovice využily. Na konci října vyměnily staré nádoby na čiré a barevné sklo za nové kontejnery. Dohromady jich je dvanáct. „Doposud jsme měli pronajaté popelnice, které svým objemem nestačily a sklo se nám pak povalovalo všude okolo. Navíc se našli i takoví lidé, kteří se bavili tím, že v noci sklo ze snadno dostupných popelnic vyhazovali. To vše vedlo k dohodě s EKO-KOMem, který nám zdarma zapůjčil kontejnery s větším objemem. Ušetříme nejen za pronájem, ale také

na tom, že je budeme muset vyvážet méně často než malé popelnice,“ pochvaluje si starostka Častolovic Jarmila Novohradská. Městys vysoutěžil také novou, levnější svozovou firmu a ušetřil tím další finanční prostředky ze svého rozpočtu. Šetřit však mohou i samotní občané. „Svoz směsného odpadu si totiž každý obyvatel Častolovic platí sám podle toho, kolik musí odvézt. Když třídí odpad, který ukládá do speciálních kontejnerů, nepotřebuje vyvážet své popelnice tak často a tedy i méně platí za svoz,“ vysvětluje jednoduchou matematiku starostka. „Přístup Častolovic se nám velmi líbí. Je to praktická ukázka toho, že třídit odpad se skutečně vyplatí,“ říká Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s., který zároveň nabízí pomoc ze strany EKO-KOMu. „Pokud je obec zapojena do systému EKO-KOM, může požádat o bezplatné zapůjčení nádob o objemu 1 100 litrů na sběr papíru a plastů či sklolaminátové zvony na sklo o objemu 1  500, případně 2  100  litrů. Stačí vyplnit tzv. poptávkový list,“ dodává Jiří Záliš. V Častolovicích teď mají šest nových kontejnerů na čiré a šest na barevné sklo. Čiré sklo patří do bílých nádob, kam lze odhazovat např. rozbité skleničky či nádoby od zavařenin, kompotů, kečupů apod. Do zelených kontejnerů na barevné sklo patří např. lahve od vína, alkoholických a nealkoholických nápojů či tabulové sklo z oken a dveří. Ani do jedné z  této nádob ale nelze vhazovat keramiku a porcelán a dokonce ani autoskla, zrcadla nebo drátovaná skla. Ve Dvoře Králové rozšiřují sběrnou síť na tříděný odpad Ve Dvoře Králové nad Labem stoupá zájem o třídění odpadů. Obyvatele města k  tomu motivuje nejen osvěta, ale také ekonomická stránka věci. Nevybírají tu totiž poplatek „na hlavu“, ale účtují si za četnost svozu směsného odpadu. A protože každá domácnost chce za svoz ušetřit, vzrůstá poptávka po nádobách na tříděný odpad. Město Dvůr Králové nad Labem využilo možnosti spolupráce se společností EKO-KOM, a.s., který mimo jiné realizuje projekt bezplatného zapůjčení kontejnerů na třídění odpadu obcím a městům, a rozšířilo svou sběrnou síť o dalších osm nádob. V  ulicích města se objeví sedm nových žlutých kontejnerů na plasty a jeden na čiré sklo. „Zajímavé je, že sběrné nádoby neumísťujeme jen na městské pozemky,

ale že o ně mají zájem např. i bytové domy. Díky našemu systému poplatků za svoz odpadů si totiž i bytová družstva uvědomují, že tříděním odpadů vlastně ušetří,“ říká Eva Šírková z  odboru životního prostředí Městského úřadu ve Dvoře Králové nad Labem a přidává další zajímavost: „Dnes už je asi běžné, že majitelé rodinných domů či chat a chalup kompostují bioodpad. U nás ho ale takto zpracovávají také bytové domy.“ Městský úřad vidí příčiny zájmu obyvatel o třídění odpadů v  několika faktorech – úspěch spočívá v osvětě a ekologické výchově, ale také v  ekonomické motivaci. Obyvatelé Dvora Králové totiž neplatí paušální poplatek „za popelnice“, ale hradí skutečně vyprodukovaný a odvezený odpad. Snaží se tedy třídit do speciálních nádob a svou popelnici plnit a svážet co nejméně. „Podobný princip zavádí stále více obcí a měst, stejně postupují např. v  Častolovicích na Rychnovsku. Je to dobrá metoda, jak zvýšit zájem o třídění odpadů a jak lidem říct, že třídit odpad je nejen normální ale i ekonomicky výhodné“ uvádí Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. V Bělohradě začali třídit barevné sklo Třídění odpadu se stává samozřejmostí pro stále více lidí. A je tomu tak i v  lázeňském městečku Lázně Bělohrad v  Královéhradeckém kraji. Nově tu začínají třídit odděleně čiré a barevné sklo, a to díky nové síti sběrných nádob od společnosti EKO-KOM, a.s. Lázně Bělohrad mají necelé čtyři tisíce obyvatel, pro které se třídění odpadů stává samozřejmostí. Od letošního podzimu mají obyvatelé města možnost odděleně ukládat také čiré a barevné sklo. V  rámci spolupráce se systémem autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., totiž Lázně Bělohrad mohou rozšířit počet sběrných nádob na tuto komoditu o dalších šestnáct kontejnerů. „Jedná se o výměnu starých, plechových a rezavých kontejnerů na sklo, které ani neumožňovaly třídit barevné a čiré sklo. Proto jsme požádali EKO-KOM o poskytnutí nových nádob, které navíc mají možnost odděleného sběru čirého a barevného skla,“ vysvětluje Jitka Břeská z Městského úřadu Lázně Bělohrad. V  tzv. sběrných hnízdech se tak nově v  Lázních Bělohrad objevily zelené a bílé kontejnery na sklo. Do zelených lze odkládat barevné sklo – např. lahve od vína, alkoholických a nealkoholických nápojů či tabulové sklo z oken a dveří.

Do bílých kontejnerů pak patří sklo čiré – např. rozbité skleničky či nádoby od zavařenin, kompotů, kečupů apod. Ani do jedné z této nádob ale nelze vhazovat keramiku a porcelán a dokonce ani autoskla, zrcadla nebo drátovaná skla. „Je dobré si uvědomit, že sklo je komodita, která se dá recyklovat v  podstatě do nekonečna. Proto vítáme aktivitu každé obce či města, kde systém třídění odpadů stále vylepšují,“ říká Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Kontejnery na tříděný odpad městu zdarma zapůjčuje společnost EKOKOM, a.s. Ta v  rámci projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ buduje v Královéhradeckém kraji efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů. Hořice jsou úspěšné v soutěži v třídění odpadů, na vavřínech ale neusínají V loňském i předloňském roce se Hořice v  Podkrkonoší umístily v  soutěži „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ na předních příčkách. Neusínají ale na vavřínech a třídění odpadů se nadále intenzivně věnují. Teď se například pustily do rozšíření počtu kontejnerů na sběr skla. Do Hořic putuje celkem dvacet nových kontejnerů, jedna polovina na čiré a ta druhá na barevné sklo. Město tak rozšiřuje stávající sběrná hnízda. Pomáhá jim v tom autorizovaná obalová společnost EKOKOM, a.s., která nejen že buduje efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů, ale také realizuje bezplatné výpůjčky sběrných nádob na tříděný odpad. „V třídění odpadů si vedeme velmi dobře, problém ale trošku máme s  efektivitou výtěžnosti. Máme tu některé nevyhovující kontejnery, ale to se snažíme postupně odstraňovat. Přesto občané třídí svědomitě, o čemž svědčí i naše výsledky v soutěži,“ říká Jiří Kopáček z odboru životního prostředí Městského úřadu v Hořicích v Podkrkonoší. V  Hořicích mají relativně hustou sběrnou síť a vzdálenost od bydliště k  nejbližšímu sběrnému místu tu jistě bude nižší než celorepublikový průměr 102 metry. „Lidé se v posledních letech naučili třídit. Je to jistě výsledek osvěty i ekologické výchovy už od školy. Důležité ale je také veřejnosti nabídnout kvalitní služby, dostupnost třídění a přesvědčit je, že třídit odpady je normální a užitečné,“ tvrdí Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. „Třídit odpady má dnes možnost už 99  % občanů České republiky. Díky tomu se v  loňském roce podařilo vytřídit na 607  tisíc tun obalových odpadů, nejvíce papíru. Toho byla téměř polovina tohoto množství. Když to přepočítáme, dá se říci, že jsme díky tomu zachránili skoro dva miliony stromů. A to už je zajímavé,“ dodává Záliš. V Nové Vsi na Rychnovsku přibyly nové kontejnery na tříděný odpad Také v malých vesničkách se třídí odpad. Dokladem je obec Nová Ves na Rychnov-

sku, která i s pouhými sto padesáti obyvateli rozšiřuje síť kontejnerů na tříděný odpad. Od EKO-KOMu získala dva nové kontejnery. Do Nové Vsi EKO-KOM, a. s., bezplatně zapůjčil jeden kontejner na plast a jeden kontejner na barevné sklo. „Použijeme je na rozšíření stávajícího počtu sběrných nádob,“ upřesňuje Ivana Charvátová z obecního úřadu. O Nové Vsi se poprvé zmiňují historické prameny ve druhé polovině 16. století v  souvislosti s  výstavbou Novoveského rybníku. Kromě něj je v  katastrálním území Starožďárský rybník a také rozlehlé a hluboké lesy. „Zní to jako krajina z pohádky. O to více si vážíme toho, že i tady mají zájem o třídění odpadů a že aktivně třídí,“ pochvaluje si Jiří Záliš, regionální manažer autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a. s., a připomíná, že podobně jako Nová Ves mohou o bezplatné zapůjčení sběrných nádob na tříděný odpad požádat i další obce. „Musí být zapojeny do systému EKO-KOM. V  Královéhradeckém kraji se připojila 401 obec,“ doplňuje Záliš. EKO-KOM, a. s., je autorizovaná obalová společnosti s  celorepublikovou působností, která buduje efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů. I v malých obcích vzrůstá zájem o třídění odpadů Že třídění odpadů není záležitostí jen velkých měst, vypovídá např. obec s  přibližně dvanácti sty obyvateli Provodov-Šonov. Právě tady totiž v říjnu rozšířili počet sběrných míst na tříděný odpad a využili k tomu nabídky společnosti EKO-KOM, a.s. Obec Provodov – Šonov, ležící mezi Náchodem, Českou Skalicí a Novým Městem nad Metují, je zapojena do systému autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s., který v  rámci projektu „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“ buduje efektivní systém odděleného sběru využitelných složek komunálních a obalových odpadů. Realizuje také projekt, kdy obcím začleněným do systému EKO-KOM zdarma zapůjčuje sběrné nádoby na tříděný odpad. A právě díky tomuto projektu v obci přibyly čtyři nové kontejnery. „Zájem o třídění odpadů v  naší obci stoupá. Proto jsme se rozhodli síť rozšířit o jedno zcela nové sběrné místo a na další dvě přidat nádoby na papír a plast,“ říká starosta obce Josef Kulek a doplňuje, že obec třídí také sklo a do budoucna připravuje i sběr elektroodpadu. Od října provádí také sběr staré obuvi, oděvů a textilu. „Pro některé, především velmi malé obce může být svoz odpadů finančně nákladný. I to je možná důvod, proč místní samosprávy věnují tématu třídění odpadů takovou pozornost. Snažíme se jim v jejich snažení vycházet vstříc. Pokud je obec zapojena do systému EKO-KOM, můžeme jí na její žádost bezplatně zapůjčit nádoby na sběr papíru a plastů či sklolaminátové zvony na sklo,“ vysvětluje Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Více informací o projektech EKO-KOM naleznete na www.cistykraj.cz a www.jaktridit.cz.

14

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 11 / 2013

KRÁTCE • Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava schválil projekty obcí na rekonstrukce náměstí v  obou krajích spadajících pod NUTS II Střední Morava. Stavební úpravy se mohou týkat nejen náměstí a parků, ale také přilehlých parkovacích ploch, chodníků a pěších zón, včetně nového mobiliáře a veřejného osvětlení. Z 57 předložených žádostí jich bylo k dopracování schváleno 50  v  celkovém objemu 343 milionů korun.  • Poslední šanci mají žadatelé, kteří chtějí usilovat o peníze z ROP Střední Morava určené na stavební úpravy a případné rozšíření, modernizace či výstavbu souvislých úseků silnic nižších tříd. V  polovině listopadu byla totiž vyhlášena výzva, ve které je na tyto projekty připraveno skoro 400  milionů korun. O peníze mohou žádat kraje i organizace jimi zřizované a zakládané a to až do 18.  prosince tohoto roku. • V  Morkovicích ve Zlínském kraji bude postaveno nové stanoviště záchranné služby. Do poloviny roku 2015 by tak krajská záchranka měla mít šest nových sanitek a dvě nová stanoviště. Kromě toho v Morkovicích i v Rožnově pod Radhoštěm. Mimo garáží se vybudují také nové sklady léků, zdravotnických pomůcek, úklidové boxy a zázemí pro personál. ROP SM podpoří pořízení obou základen částkou 36 milionů korun.

IROP podpoří infrastrukturu i zaměstnanost Koordinátorem příprav na programové období 2014-2020  je ministerstvo pro místní rozvoj. Oba kraje spadající pod NUTS II Střední Morava pak mají být zapojeny formou partnerství, které jim umožní podílet se na určování zacílení evropských dotací tak, aby pomáhaly s hlavními problémy regionu. K těm patří nezaměstnanost, rozbité silnice, nedostatek peněz v nemocnicích nebo relativně chudé venkovské oblasti. Ačkoliv se nový rok kvapem blíží, na definitivní schválení a potvrzení implementační struktury kolem operačních programů pro období 2014  – 2020  je ještě čas. Evropská komise celý materiál stejně neschválí dřív než na jaře příštího roku. To dává čas i Úřadu Regionální rady Střední Morava, který v současnosti pracuje na dočerpání a úspěšném uzavření končícího regionálního operačního programu. Náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun Evropským novinám potvrdil, že ministerstvo se zaměstnanci úřadů regionálních rad počítá. „MMR určitě plánuje využít kvalifikované a zkušené pracovníky úřadů regionálních rad v  implementační struktuře, která bude administrovat IROP.“ Klíčové ale podle něj bude, aby bylo úspěšně dokončeno čerpání finišujících programů, což znamená ještě velký díl práce a je to záležitost (i vzhledem k  certifikaci, která bude ještě dále probíhat) na několik let. Podle Brauna probíhalo jednání s řediteli úřadů už minulý rok. „Deklarovali jsme ochotu využít zkušené pracovníky ÚRR, ale právě s  ohledem na zachování funkčnosti řídících orgánů ROPů, abychom shonem za

novým obdobím neohrozili kvalitní a řádné uzavření současných programů, které minimálně 2  roky ještě budou obsahovat mnoho práce,“ dodává náměstek. HLAVNĚ DOPRAVA Z hlediska oblastí podpory se toho v  případě IROP zas tak moc nezmění. Dotace půjdou na paletu témat, z  nichž nejvýraznější bude nejspíš regionální dopravní infrastruktura. V  regionu vzniklo dokonce „Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě“, které se zlepšováním dopravní infrastruktury zabývá a poukazuje i na nutnost efektivnějšího čerpání. „Dočerpání prostředků z evropských fondů 2007-2013 podpořené osobní zodpovědností, stejně jako kvalitní příprava pro další období 2014-2020 musí být absolutní prioritou,“ uvedl předseda sdružení a exhejtman Zlínského kraje  Libor Lukáš. Peníze z  IROP půjdou i na další oblasti. Podporovány budou projekty řešící nezaměstnanost, zlepšující kvalitu vzdělávání či veřejných služeb. Očekává se i podpora cestovního ruchu, který přináší peníze podnikatelům a vytváří pracovní místa. Mimo IROP se hovoří hlavně o podpoře venkova.

Cedule propagující ROP Střední Morava u jednotlivých projektů už brzy vystřídají ty s nápisem IROP. zdroj: www.kr-zlinsky.cz Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák poukázal nedávno na důležitost místních akčních skupin, které se připravují na využití prostředků z  Programu rozvoje venkova v  blížícím se  období. Nutnou podmínkou k získání dotací je zpracovaná integrovaná strategie území. „Zlínský kraj připravuje v  rámci svého rozpočtu na rok 2014  poskytnutí podpory na provozní náklady všech devatenácti místních akčních skupin,“ řekl Stanislav Mišák. PRÁCE ÚŘADU NEKONČÍ Klíčové ovšem bude také dočerpání a uzavření stávajícího regi-

onálního operačního programu. Programu, do kterého bylo podle posledních informací podáno přes 2  200  projektových žádostí, ze kterých téměř 800  projektů uspělo a získalo příslib dotace z  ROP Střední Morava. Na program je ve fondech EU vyhrazeno přes 20  miliard korun. Příjemcům bylo do konce září proplaceno přes 13 miliard. Certifikováno pak bylo 10,3 miliardy, což je přes 50  procent alokovaných prostředků. Nejvýznamnější oblastí podpory byla i podle zástupců programu již zmíněná doprava. „Na rozvoj dopravy bylo v letech 2007 až 2013 pro region Střední

Morava alokováno 6,5  miliardy korun, což činí 36 procent z ROP Střední Morava,“ řekl před časem EN ředitel Úřadu RR Střední Morava Ivan Matulík. Důležitý je i počet pracovních míst, která díky dotacím vznikla. Podle statistiky úřadu je ve schválených projektech přes 1 400 pracovních míst, z nichž většina vznikla v cestovním ruchu. Práce zaměstnanců úřadu RR nekončí. Nejen že ještě dobíhají poslední výzvy, ale dalších několik let bude pokračovat certifikace schválených projektů a uzavírání jednotlivých agend. Filip Appl PREZENATCE

EN č. 11 / 2013

INZERCE

15

16

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

EN č. 11 / 2013

KRÁTCE • Z Nového Jičína do Hostašovic povede nová drážní cyklosteka. Trasa bude mít přes 11  kilometrů, z toho 10 kilometrů představuje novostavba cyklostezky s asfaltovým povrchem. Cyklisté se po ní poprvé projedou nejdříve na podzim 2014. Financování projektu evropskými penězi schválila Regionální rada Moravskoslezsko, která podpořila rovněž výstavbu nových úseků cyklostezek v Kopřivnici, Ropici a Klimkovicích. • V Moravskoslezsku přibude deset nových turistických cílů. Vznikne například muzeum oceli Terra Chalybda v Třinci,   stezka korunami stromů ve Frenštátu pod Radhoštěm nebo expozice generála Laudona v Novém Jičíně. Na tyto a další atraktivity přispěje dotace 129 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. • Okolí nádražní budovy ve Studénce se proměnilo k lepšímu. Nový přestupní terminál propojuje železniční dopravu s autobusovou, automobilovou, cyklistickou a pěší. Lidé nyní snáze dojedou do zaměstnání, za vzděláním i službami. Nové uspořádání prostoru je také bezpečnější. Slavnostní otevření přestupního terminálu proběhlo 29. října. 

Region čeká snížení peněz o pětinu Kromě celostátně oblíbeného budování infrastruktury se hodlá Moravskoslezský kraj v příštím programovacím období věnovat také podpoře kultury a cestovního ruchu. Ze seznamu priorit nezmizí ani problematika ochrany životního prostředí nebo efektivita veřejné správy. „Moravskoslezský kraj hodlá získat z budoucího programového období maximální finanční prostředky pro rozvoj regionu. S finanční podporou evropských prostředků chce investovat do oblasti dopravní infrastruktury, řešit problematiku životního prostředí, podporovat řešení problémů i rozvoj v sociální, zdravotní či vzdělávací oblasti a v neposlední řadě přispět ke zvýšení efektivnosti a transparentnosti veřejné správy,“ uvedl hejtman Miroslav Novák. Už nyní je přitom jasné, že pro Českou republiku připadne z evropského balíku pro nové období méně peněz, než je tomu v období současném. Z tohoto pohledu může proto kraj předpokládat, že i pro Moravskoslezský region lze očekávat nižší příliv evropských zdrojů. „Předpokládaný pokles v tomto případě činí zhruba pětinu současné alokace,“ uvedla Miroslava Chlebounová z oddělení vnějších a mezinárodních vztahů Odboru kancelář hejtmana kraje. Kraj se však domnívá, že co se týká rozvoje, je jeho situace poněkud komplikovanější než v ostatních regionech. „Z pohledu regionálního rozvoje totiž patří Moravskoslezský kraj mezi nejvíce hospodářsky problémové regiony České republiky a měl by

získat i jistou finanční bonifikaci právě za účelem řešení problémů v kraji,“ dodala mluvčí bez bližší specifikace, jak by takový bonus mohl vypadat. Vše je totiž kolem nového programovacího období zatím ve hvězdách, reálná výše finančních prostředků za nadcházející období pro Moravskoslezský kraj není dosud známa. Nelze proto ani s jistotou říci, na co finanční prostředky v nastávajícím programovém období nebudou. Tvorba operačních programů však už probíhá, stejně jako vyjasňování podporovaných oblastí, a dle zatím dostupných informací a podle plánované struktury finančního balíku pro nové období zcela jistě bude nižší podpora investičních projektů. I přes očekávané snížení evropských peněz nechce kraj v příštích letech opomenout ani podporu kultury, cestovního ruchu či podnikatelských aktivit. S ohledem na polohu regionu se zcela jistě bude kraj ucházet i o získání finančních prostředků určených pro dokončení přeshraničních projektů s Polskem a Slovenskem. „Za tímto účelem Moravskoslezský kraj zabezpečuje průběžně sběr projektových námětů ve všech oblastech, které jsou pravidelně aktualizovány a z těchto podkladů budou gene-

Česko - polské spolupráce v novém programovacím období se týkala také letošní konference v hotelu Park Inn. zdroj: MS kraj rovány již reálné projekty k zahájení přípravy,“ dodala mluvčí Chlebounová. O SPOLUPRÁCI SE UŽ DISKUTUJE V chodu je tak například českopolský projekt Strategie systémové spolupráce veřejných institucí Moravskoslezského kraje, Slezského a Opolského vojvodství. Vznikla při

něm také bilaterální strategie tří regionů, která bude spolu s československou a slovensko-polskou strategií využita pro spolupráci regionů v rámci ESÚS TRITIA. Hlavní body strategie už letos byly prezentovány během dubnové konference, zazněly také možnosti dalšího programovacího období EU 2014-2020 a další příklady česko-polské přeshraniční spolupráce.

V říjnu se pak k diskuzi o novém programovacím období a dalších možnostech přeshraniční spolupráce sešli zástupci regionů opět. Lidé z ministerstva pro místní rozvoj představili stávající návrhy operačních programů se Slovenskou a Polskou republikou, protože právě tyto zajímají  všechny  příjemce a administrátory projektů v Moravskoslezském kraji. Marek Turek PREZENATCE

Barbora přinese nová pracovní místa V areálu bývalého Dolu Barbora vyroste nová průmyslová zóna. Projekt je plánován na etapy, areál má rozlohu zhruba 100 hektarů. Plánovaná průmyslová zóna Nad Barborou na Karvinsku byla zařazena na základě opakované žádosti Moravskoslezského kraje. „Jsem nesmírně rád, že se podařilo prosadit profinancování tak klíčového projektu, jakým je průmyslová zóna Nad Barborou. Nyní jsme ve stadiu přípravy dokumentace územního rozhodnutí. Potřebujeme přivést do kraje dalšího velkého investora zaměstnavatele, který by zaručil nová pracovní místa a ‚Barbora‘ by jich měla přinést odhadem přes tisícovku. Lokalita je vlastně někdejší zázemí pro OKD, a  tedy brownfield, nestavělo by se jako v Nošovicích na zelných polích, je to místo s potenciálem dále se rozvíjet. Předpokládáme, že v roce 2015 nebo 2016 by mohla být zóna připravena pro investora. Věřím, že se nám vzhledem k řadě výhod, které ‚Barbora‘ nabízí - což je například dostupnost navazující dopravní infrastruk-

tury, možnosti napojení na železniční síť i  celistvosti území z  pohledu vlastnických práv, pomůže přivést do průmyslové zóny i tak velké investory, jakými byl například v  minulosti Hyundai,“ uvedl moravskoslezský hejtman Miroslav Novák. Pro Karvinsko, které je oblastí s vysokou nezaměstnaností, je tento prostor ideální: je na okraji města, nezasahuje do obytné zóny a má dobré dopravní napojení, kraj pak považuje tuto zónu za strategickou. Nové průmyslové zóny už v kraji totiž není možno stavět na zelené louce. Vedení města Karviné rozhodnutí o  nové průmyslové zóně v  lokalitě vítá, Karvinsko obecně potřebuje nová pracovní místa, a  tedy i  další investory, kteří by nabídli lidem práci. Vybudování této zóny je nakloněn i  ministr průmyslu v  demisi Jiří Ciencala. „Tato realizace patří mezi pro-

tikrizová opatření vlády pro Moravskoslezský kraj. Nová průmyslová zóna pomůže řešit problematiku vysoké nezaměstnanosti, případně i  propouštění ve společnosti OKD a bude mít pozitivní vliv na podnikatelské prostředí v regionu,“ poznamenal Cienciala. Dotace byla stanovena na maximálně 750 mil. Kč. Celkové náklady včetně výkupu pozemků činí 1,1  mld. Kč. Dle programu na podporu podnikatelských nemovitostí a  infrastruktury podíl dotace může dosáhnout maximálně 75 %. Na financování přípravy průmyslové zóny Nad Barborou budou využity prostředky uspořené při budování průmyslových zón Nošovice a  Ostrava – Mošnov. Finance vložené do výstavby zóny se mnohonásobně vrátí, a to zejména v podobě nových pracovních míst. Průmyslová zóna Nad Barborou se nachází na katastrálním území Karviná -Doly v blízkosti měst Havířov, Orlová i Ostrava. Podle studie MS kraje se předpoklá-

dá, že tam vznikne přes tisíc pracovních míst. Projekt doporučila meziresortní hodnotitelská komise pro výběr projektů v rámci Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury s podmínkou, že zóna bude využita pro

investice ze zpracovatelského průmyslu. V Moravskoslezském kraji jsou průmyslové zóny obsazeny ze 74  procent. Na revitalizaci těchto území ve vlastnictví obcí kraj od roku 2005 investoval přes deset milionů korun. (msk)

Představitelé kraje jednali v Mnichově s potenciálními investory Mezi 1  700  vystavovatelskými společnostmi z  33  zemí, které se představily na XVI. ročníku evropského odborného veletrhu investičních příležitostí a  komerčních nemovitostí Expo Real v Mnichově, nechyběla ani expozice Moravskoslezského kraje. Ten představil investiční příležitosti regionu, volné plochy v  průmyslových zónách, brownfields aj. Ve společném stánku s  městy Havířov, Karviná a  společností RPG RE Land kraj nabízel případným investorům průmyslové lokality a  pozemky k  podnikání. Prezentoval rovněž svého nejvýznamnějšího investora - automobilku Hyundai, dále průmyslovou

zónu Nad Barborou, Dukla Industrial Park, Dolní oblast Vítkovice, IT4Innovations, Institut environmentálních technologií nebo projekt Podnikatelského inkubátoru při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Na veletrhu se uskutečnila jednání se zástupci investorů a  nadnárodních developerských společností. „Zájem byl především o administra-

tivní budovy a kancelářské prostory, brownfieldy, pozemky v  průmyslových zónách, developerské projekty - rezidenční oblasti a nákupní centra. Podařilo se nám navázat kontakty s případnými zájemci a připravit půdu pro následující jednání o konkrétních investičních záměrech,“ uvedl náměstek hejtmana pro investice Ivan Strachoň. Mezi stěžejní témata letošního ročníku patřily mimo jiné problematika výstavby projektů jako jsou kliniky či domy pro seniory, inovativní koncepty rozvoje měst budoucnosti atd. Při panelových

diskusích se pak mluvilo například o  ekologicky šetrném a  přitom cenově dostupném bydlení s ohledem na existující rezidenční zástavbu nebo o možnostech zvyšování hustoty městské výstavby. Pro účastníky z  České republiky veletrh stále zůstává velmi atraktivním fórem pro prezentaci i  získání nových kontaktů, v konečném součtu Česká republika obsadila co do počtu zúčastněných 8.  místo za Německem, Rakouskem, Polskem, Nizozemskem, Švýcarskem, Velkou Británií a Francií. (msk)

PREZENTACE

EN č. 11 / 2013

17

Evropský parlament si připomíná 100. výročí vzniku Československých legií V „předvečer“ významného výročí a v návaznosti na oslavy Dne české státnosti uspořádal místopředseda Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák výstavu ke stu letům od vzniku Československých legií. Tato výstava připomíná hlavní události spojené se zahraničními čs. vojsky, které významně přispěly k formování českého a slovenského národa a předcházely vzniku našeho státu. „Osobně se hrdě a s úctou hlásím k odkazu vůdčích osobností

našeho tehdejšího odboje v čele s pozdějším prvním českoslo-

venským prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem. Považuji současně za nutné vyzdvihnout tisíce řadových československých legionářů, našich krajanů, kteří v  dobách nejtěžších svou obdivuhodnou silou a hrdinskými činy udržovali při životě i pouhou myšlenku samostatnosti našeho národa. Jejich jména

nejsou v  historických pamětech zmiňována tak často jako Masaryk, Beneš či Štefánik, jejich zásluhy na poválečném uspořádání Evropy by však měly být připomínány nejen v  České a Slovenské republice, ale i v  rámci celé Evropské unie. Tak jako v  každodenním životě, následek nenastává bez příčiny. K  vyhlášení samostatného československého státu by tak bývalo vůbec nemuselo dojít, kdyby se právě před sto lety, v  roce 1914, nezformovaly Československé legie,“ řekl iniciátor výstavy Ing. Oldřich Vlasák. Jak výstava přibližuje, před první světovou válkou žily v  zahraničí tisíce Čechů, kteří dobrovolně vstoupili do Spojeneckých armád. Ještě před odchodem Masaryka do zahraničí tak ve Francii a carském Rusku vznikly první vojenské jednotky tvořené našimi krajany. Ti právě už v  roce 1914  sváděli tuhé boje a nebáli se zaplatit i cenu nejvyšší za naši svobodu. Shodou okolností na den přesně 19. listopadu 1914  prodělávala Česká družina křest ohněm na ruské frontě nedaleko Tarnova v  současném Polsku. I tato akce odstartovala řetězec úspěšných akcí, na jehož konci jsme po několika staletích přestali být druhořadým národem ve vlastní zemi. Nebyla to však pro náš národ zkouška poslední a naši samostatnost jsme si museli vybojovat a vytrpět ještě několikrát. Zaháje-

ná výstava na počest stého výročí vzniku Československých legií, kterou plánuje místopředseda Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák ukázat v příštím roce v několika městech České republiky, tak v  sobě skrývá jeden nelehký cíl a aktuální výzvu. „Neztrácejme historickou paměť! Vzpomeňme, jakou oběť museli naši krajané

položit za to, aby se Češi a Slováci stali demokratickým a sebevědomým národem. Posuzujme i dnešní politický a společenský vývoj majíce na paměti naši bohatou historii, neboť ztráta svobody a demokracie je reálná v každé době,“ komentoval současný politický vývoj v  České republice Ing. Oldřich Vlasák.

U překladů nikdy neděláte dvakrát to samé Francouzka žijící přes devět let v Česku ovládá čtyři jazyky, z nichž překládá do francouzštiny. Na té práci mě baví, jak je pokaždé jiná, a jsem pánem svého času, říká Stephanie Lenormant, jež spolupracuje s překladatelskou agenturou Orange Tree. Jak dlouho překládáte a jak jste  se k této profesi dostala?  Překládám pět a půl roku a k překládání jsem se dostala náhodou. V té době jsem v Praze hledala práci a nic jsem nenašla. Mám ráda jazyky, začala jsem tedy překládat, abych si vydělala peníze. Zjistila jsem, že se mi to líbí, že to chci dělat a šla jsem do toho naplno. Na za-

čátku jsem oslovovala agentury, později jsem dostala klienty přes známé, kteří mě doporučili. Jsem také členem Jednoty tlumočníků a překladatelů a někteří klienti si mě našli tam. Jaká je Vaše jazyková nabídka? 

Překládám do francouzštiny, a to z angličtiny, němčiny, češtiny a slovenštiny. Co se Vám na překladatelství líbí,  že jste u této profese zůstala? Jazyky mě baví. Když jsem začala překládat, došlo mi, jak hodně je to flexibilní práce. S dětmi je to ideální zaměstnání. Je to rozmanitá práce. Nikdy nedělám dvakrát to samé, respektive skoro nikdy. Specializujete se na kratší texty nebo  delší překlady, například knížky? Dělám vše. Může to být jedna věta, ale překládala jsem i knihu a část knihy. Podle toho, co mi nabídnou agentury. Ale některé obory vůbec nedělám – medicínu, techniku, automobily – protože v tom se vůbec nevyznám. Neznám pojmy ani v češtině, ani ve francouzštině. Byla by to pro mě obrovská ztráta času – každé slovo si vyhledávat a nakonec si nebýt jistá, zda je správně použito. Ráda dělám právo a líbí se mi, když dostávám smlouvy nebo rozsudky, mám k tomu blízko. Líbí se mi politika a také cestovní ruch - vždy se z toho něco naučím o České republice nebo o Praze.

Orange Tree

®

Specializovaná překladatelská agentura Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 metro Muzeum A C | Tel +420 739 630 460 E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

Dostávám k překladu životopisy a diplomy studentů, kteří odcházejí studovat do Francie, dělám také hodně pojištění, finance a bankovnictví.

Takže k překládání nemusí mít člověk  univerzitní diplom? Záleží spíše  na citu, jaký máte pro jazyk, a na Vaší  slovní zásobě?

Zmínila jste, které obory nepřekládáte, nicméně opačně: Je nějaká práce,  kterou byste raději odmítla? 

Když se ucházíte o práci ve Francii, většinou po Vás vyžadují diplom, v České republice je to jinak. Tady agentury posílají testy, a pokud je zvládnete, zapíší si Vás do databáze a případně Vám pak dávají zakázky.

Jednou mě kontaktovala jedna agentura, zda bych nepřeložila erotické stránky. Řekla jsem ne. Všechno je možné, ale toto je asi ta nejhorší nabídka, kterou jsem kdy dostala. Překládala jsem například z angličtiny do francouzštiny krabici od počítače, to bylo strašné. A také jsem dělala překlad dokumentace pro dveřní kliky. To už nechci dělat. Ale to bylo na začátku, když jsem ještě nedokázala odhadnout, zda je to pro mě jednoduchý text. Dnes už mám zkušenosti a vím, že když dostanu nabídku na takový text, ani se na něj nemusím dívat a odmítnu. Naopak vím, že když dostanu k překladu smlouvy nebo rozsudky nebo cokoliv právního, je to moje parketa. Sama si vyberu, co chci a jsem schopná dělat. Není tedy Vaše chyba nebo povýšenost  odmítnout zakázku?  Ne. Proto agentury volají. Ptají se, jestli máme čas a zda jsme schopní to udělat. Každý nemůže dělat právo a současně techniku.

dá Francouz a koriguje jej Čech. Protože Čech většinou nemůže napsat text jako rodilý Francouz a já jako Francouzka nemusím vždy vidět skrytý smysl v češtině. Takže když takto spolupracujeme, jsme si jistí, že francouzština bude správná a čeština bude korektně přeložená. Pracujete i pro překladatelskou  agenturou Orange Tree. Jaká je Vaše  spolupráce? 

Jaké vlastnosti by měl mít překladatel?  Napadá mě přesnost, rychlost a hlavně  diskrétnost vůči klientovi…

Ráda s nimi spolupracuji. Když mají překlad do francouzštiny, zavolají. Jsou vždy příjemní a vycházejí mi vstříc.

Diskrétnost ano, ale to není to hlavní. Občas jde o citlivý překlad, ale většinou to tak není.

Vy překládáte. Bavilo by Vás  i tlumočení?

Pro mě je nejdůležitější přesnost - původně jsem právnička - a schopnost manipulovat s jazykem. Čeština nemá stejnou strukturu jako francouzština. Když překládáte do francouzštiny, musíte si hrát s větami a se slovy, tak aby to potom znělo francouzsky a mělo to stejný smysl. A často se stává, že buď si překladatel neumí hrát s jazykem a překládá doslova, nebo si hraje až moc a už nemůžete najít původní smysl. Nebo něco se zkrátí a ztratí v překladu. Vy když překládáte,   máte korektora?  Většinou ano. To je nutné, každý může dělat chyby. Já mám ráda, když překlá-

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků

Je to jiné. Tlumočení je akčnější. Já s tím nemám zkušenosti a stejně bych mohla tlumočit pouze do francouzštiny, moje čeština zatím nemá potřebnou úroveň. Vaše Čeština je perfektní. Jak dlouho  v Praze žijete?  Devět a půl roku. Začala jste se učit česky, až poté,  co jste sem přijela?  Původně jsem se učila slovenštinu ve Francii, studovala jsem i rok v Bratislavě. Potom jsme se s manželem přestěhovali sem a slovenštinu jsem postupně vyměnila za češtinu. Ale nikdy jsem se ji neučila, neměla jsem učebnici nebo něco podobného.

PUBLICISTIKA

18

EN č. 11 / 2013

Francie: Odpadky centrem dění Ekologové a vědci varují: Země je nemocná z odpadků a z jejich obyvatel. Podle Ademe (Agence de l‘Environnement et de la Maîtrise de l‘Énergie) na jednoho Francouze připadá ročně 354 kg odpadků (527 kg v roce 2011). Připočtěte dalších 13,8 tun (osoba/rok) odpadu ze zemědělství, stavebnictví, kosmetického průmyslu, obchodů a dalších podniků.. Bohužel Francouzům patří pověst odborníků v plýtvání s potravinami a důkladný rozbor jejich odpadkového koše to jen potvrzuuje: 32 % biologický odpad, 22 % papír, 13 % sklo, 11 % plasty, 10 % oděvy, 3 % kovy. Podle výsledků ankety ministerstva ŽP Francouzi očekávají od státu, že najde řešení problematiky klimatických změn (31 %), znečištění vody (29 %), vzduchu (28 %) a rozvoje technologií šetrných k ŽP (19 %). Správa odpadu domácností, která přijde Francouze ročně na 7 miliard eur, znepokojuje pouze 15 %. Téma, které odpuzuje dnes, představuje neodkladnou návštěvu do reality… Převážná většina odpadu ve Francii končí na skládkách (36 %), ve spalovnách (30 %), recyklací (20 %) a na kompostě (14 %). Francie disponuje 250  aktivními skládkami (500  skládek v roce 1999), ve kterých ročně zahrabe 24 miliony tun odpadků. Rychlý způsob „odstranění“ odpadu, který ho pouze ukrývá, aniž by řešil skutečný problém. Organizač-

ně jsou rozděleny do tří druhů, podle složení odpadu – průmyslový, odpad domácností, ze stavebnictví a veřejných prací. Za jejich správu zodpovídají společnosti, které podle asociací na ochranu ŽP v čele s Cniid (Centre national d‘information indépendante sur les déchets) je nedostatečně kontrolují a nerespektují zákony.

ODPADY NIČÍ PROSTŘEDÍ V zóně skládky je doprava poměrně hustá, zajištěna z 97 % sběrnými kamiony. Z důvodu vysoké spotřeby paliva, emise CO2 a hlučnosti nepatří příliš k ekologickým prostředkům. Každý kamion je po příjezdu zvážen a nasměrován k odpadové jámě. Po jeho vyložení je objem zre-

foto: Martin Esposito

foto: Martin Esposito dukován buldozery a odstraněn vzduch, aby došlo k lepší fermentaci směsi organických látek. Nepříjemný zápach je připsán úniku škodlivého plynu, který je převážně složen z metanu (skleníkový efekt 25x vyšší než CO2) a který může snadno způsobit požár. 16  % emise metanu ve Francii pochází právě z  odpadových skládek. Od roku 2010  se rozmohlo využití metanu bioreaktory k  tvorbě elektrické energie. Kvašení odpadu a déšť vytváří vysoce toxický výluh (těžké kovy,..), který je zachycen kanálky v odpadové jámě, a než bude vypuštěn, musí projít úpravou. Bohužel i poté obsahuje škodlivé látky a kontaminuje okolí. Hlavním problémem skládek je jejich obsah. Na centrální skládce odpadu ve  Villeneuve-Loubet v  kraji Alpes-Maritimes, v  blízkosti Cannes a středomořského pobřeží se zabydlel na dva roky režisér Martin Esposito, až do definitivního zahrabání odpadu a

uzavření skládky (červenec 2009): „Vždycky jsem věřil, že ve Francii je vše v  pořádku. Domníval jsem se, že jsme zemí s nízkým ekologickým problémem, a že můžu důvěřovat.“ O přežití ve světě odpadu, šokující realitě prokletého místa, kde o složení a množství odpadu nikdo nejeví zájem, natočil dokumentární film Super Trash (www. supertrashlefilm.com). Uhlovodíky v  různém množství, potraviny, směs igelitů, výkalů, léků, knih, fotografií, nábytku, skleněných lahví, časopisů, koster zvířat, odpad ze septiku, rakve, nebo i několik metrů dlouhé červené koberce z Filmového festivalu v  Cannes ukazují na dopad nadměrné konzumace, plýtvání, špatné správě odpadků a skládek. Na stejné téma, ale i o spálení odpadu a ekologickém dopadu byl natočen dokumentární film Trashed od Candida Brady (www. trashedfilm.com), který byl v září promítán v Parlamentu. Francie je zemí s největším počtem spaloven v  Evropě (127). Během spálení odpadu vzniká kouř (67 miliard m3 za rok vypuštěn do ovzduší), a škvára (3,3 milionu tun ročně), krerá se od roku 1994 využívá ve stavebnictví, zejména při výstavbě pozemních komunikací. Kouř je extrémně toxický, jeho část bývá použita za pomocí kotle k výrobě tepla (30,4 %) a elektrické energie (11,4 %). PROBLÉM JMÉNEM OBALY

foto: Martin Esposito

Významnou kapitolou jsou obaly a plasty, o kterých letos na jaře Evropská komise zveřejnila Zelenou knihu evropské strategie. Tento konzultační dokument veřejně vyzýval k zamyšlení o problematice a šíření jednorázových výrobků s  krátkou životností, které končí v  oceánech. O ekologické katastrofě hovořila roční zpráva Programu životního prostředí OSN (2011). Odpadky z  umělé hmoty a plastu, jejich mikročástic v  podobě „polévky“ objevené na různých místech, včetně Středozemního moře, představují rizika rakoviny, zdroj kontaminace pro mořskou faunu, ale i pro člověka.

Ročně je vyrobeno ve Francii 5  milionů tun obalů. Jakmile se ocitnou v  domácnosti, většina z  nich se stává odpadem. Na francouzskou domácnost připadá v  průměru 10  obalů denně. Výrobci platí příspěvek za každý výrobek umístěný na trhu. Finanční obnos je shromážděn organizacemi, které ho používají k uhrazení nákladů sběru a úpravy výrobků na konci jejich použitelnosti. Existuje 15  filiálek s odpovědností recyklace. V  roce 2011  bylo zrecyklováno 20,6 % odpadu. Třídění odpadu je uzákoněné ve Francii od roku 1992. Většina měst včetně Paříže je zavedla až o deset let později. Podle statistické zpávy Generálního komisařství trvalého rozvoje, správa a sběr odpadu ve Francii vytvořila 119  500  pracovních příležitostí. V  období let 2004  a 2011  počet zaměstnání v  oblasti ŽP vzrostl o 36 %, zejména v oboru vody, odpadu a obnovitelných zdrojů energie. Ukázkovým příkladem je společnost Innoveox založená v roce 2008 v Bordeaux. Představila unikátní světovou technologii, která umožňuje přeměnit nebezpečný tekutý průmyslový odpad ve vodě. Jedná se o novou patentovanou metodu - „hydrotermální superkritickou oxydaci“ - zpracovávající ekologickým způsobem nejnebezpečnější odpad z ropy, petrochemie, chemie a farmacie. Do roku 2017  se předpokládá zavedení 72 dalších závodů. Snížení množství obalů začíná už při nákupu. Je potřeba omezit nákup výrobků s  jednorázovým použitím, jednotlivě balených výrobků, ale také odmítnutím všeho, co nepotřebujeme (reklamní letáky, igelitové sáčky a tašky,..). Každý je zodpovědný za odpadky a výpočet „ekologického batohu“. To spočívá v rezumování množství přírodních zdrojů sptřebovaných ke tvorbě výrobku. Například na výrobu zubního kartáčku o váze několika gramů se spotřebuje 1,5  kg přírodních zdrojů, zatímco mobilního telefonu 75 kg...

Ilona Mádrová, Paříž

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9  tel: 234 092 851 ( call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00  Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73;02/444 588 16, fax:02/444 588 19. e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 10, číslo 11, vychází 22. 11. 2013 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

Zusammenfassung

Weniger Programme – weniger Geld Zu Ende des Jahres wird immer häufiger über die kommende Programmplanungsperiode der Europäischen Union gesprochen. Obwohl diese im Begriff ist, klare Konturen anzunehmen, steht eine definitive Regelung zur Form der Verwaltung der Fördermittel bislang aus. Seit Juni ist der vorgeschlagene Finanzrahmen der 28  EU-Mitgliedsstaaten für die kommenden sieben Jahre bekannt. Tatsächliche Zahlungen sollten danach die 908-Milliarden-Euro-Hürde nicht überschreiten, inklusive Verpflichtungen sollte sich der Ausgaberahmen auf etwa 960 Milliarden Euro belaufen Und was konkret erwartet uns in der kommenden Programmplanungsperiode? Die primären Ziele sind „Investitionen in Wachstum und Beschäftigung“ und „Europäische territoriale Zusammenarbeit“. Ein wesentliches Anliegen der Europäischen Union ist die Verringerung der Unterschiede zwischen den Regionen, vor allem durch Investitionen in Infrastruktur, öffentlichen Dienst, Beschäftigung und Bildung. In der nächsten Förderphase werden der Tschechischen Republik insgesamt 20,5  Milliarden Euro aus den Strukturfonds zur Verfügung stehen, das ist um 6,2  Milliarden Euro weniger als in der laufenden Phase. Zudem wird die Anzahl der operationellen Programme reduziert. Von bisher 25 auf künftig 15. Dazu kommen sieben zusätzliche Programme zur Förderung grenzüberschreitender, interregionaler und transnationaler Zusammenarbeit. Die Aufteilung der Fördermittel ist bislang nicht definitiv. Der größte Teil wird voraussichtlich in regionale Projekte fließen. „Im Zuge der Verhandlungen zwischen der Regierung und der Vereinigung der tschechischen Regionen (Asociace krajů ČR) wurde vorgeschlagen, die Mittelausstattung von insgesamt 520 Milliarden Kronen zwischen die einzelnen Regionen aufzuteilen, nach dem Schlüssel 100 Milliarden Kronen für klar definierte Prioritäten“, so der Vorsitzende der Vereinigung der tschechischen Regionen, Michal Hašek. Mit der Verteilung der Fördermittel ist das neu gegründete Integrierte regionale operationelle Programm betraut, das die Rolle der bisherigen sieben regionalen Programme übernimmt. Filip Appl

Milliarden von der EU. Vielleicht Knapp über einen Monat vor Beginn der neuen EUProgrammplanungsperiode ist immer noch nicht definitiv klar, welche operationellen Programme bzw. welche Teile der Programme verabschiedet werden. Offen bleibt auch die Frage nach der Allokation der Projektfördermittel. Die Slowakei sollte jedoch mehr Geld als in der laufenden Periode erhalten. In der laufenden Periode verteilen sich die Mittel der europäischen Fonds auf elf operationelle Programme und das Programm Technische Hilfe, das für die effektive Verwaltung und Kontrolle der Strukturfonds zuständig ist. Ab nächstem Jahr kommt es im Bereich der operationellen Programme zu Änderungen. Ihre Anzahl wird von gegenwärtig elf auf künftig sechs reduziert, teilweise durch Zusammenlegung mehrerer operationeller Programme. Doch auch der Umfang der EU-Mittel für die einzelnen operationellen Programme wurde bislang nicht verabschiedet. Die meisten Mittel sollen in Projekte zur Förderung der Integrierten Infrastruktur fließen– 4,1  Milliarden Euro. Für den Umweltschutz sollen 3,2 Milliarden bereitgestellt werden, für Forschung und Innovation 2,3  Milliarden, für Humanressourcen 2,1  Milliarden, für das Integrierte regionale operationelle Programm 1,5 Milliarden, für die Entwicklung des ländlichen Raums 1,4  Milliarden, für Verwaltungseffizienz 330  Millionen, für Technische Unterstützung 150  Millionen und für die Fischerei 23  Millionen. Sollten die Programme die Mittel tatsächlich erhalten, beliefen sich die Fördermittel auf mehr als 15 Milliarden Euro. Im Vergleich zum Zeitraum 2007–2013 würde das einen Zuwachs von drei bis vier Milliarden Euro bedeuten. Dem slowakischen Premierminister Robert Fico zufolge, erhält die Slowakei mehr finanzielle Mittel von der Europäischen Union, als diese im gleichen Zeitraum von der Slowakei erhält. Doch auch bei der Kofinanzierung sind Änderungen vorgesehen. Gegenwärtig deckt die Union 85% der Ausgaben, ab nächstem Jahr wird sie nicht mehr so großzügig sein. Die Regierung hat abgestimmt, dass die Union weniger entwickelten Regionen (d.h. allen außer der Region Bratislava) Kosten in Höhe von 75% vorfinanziert. In der reichsten Region wird es sich lediglich um 50% handeln. Ivan Belko

19

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

EN č. 11 / 2013

Fewer programmes, but less money As the year is coming to an end, there is an increasing amount of talk about the EU’s new programming period. While the contours of the next period are already clear, we are still waiting for the final decision on the methods of administration. The EU-28’s draft financial framework for the next seven years has been known since June. The amount of disbursements should not exceed 908  billion Euros – together with the associated obligations, overall expenditures should be around 960 billion. For the first time ever, the budget is smaller than the previous one; on the other hand, it will allow for more flexible use of the finances. The Union’s multi-year financial framework also includes expenditures for the cohesion policy. The basic underlying document governing the drawing of subsidies in the Czech Republic in the 2014-2020  period – the “Partnership Agreement” – should be confirmed in its final form in the months to come. And what, in fact, are the plans for the next period? The primary goals for the coming period include “Investing for Growth and Employment” and “Euro-

pean Territorial Cooperation”. It will be of crucial importance for the European Union to reduce the differences among the individual regions, especially through investments in infrastructure, public services, new jobs and education. The Czech Republic will be able to draw a total of EUR 20.5  billion from the structural funds during the coming period, which is EUR 6.2 billion less than in this period. The number of operational programmes will also drop, from the current 25  to 15. The envisaged programmes include OP Transport, OP Environment, OP Business and Innovations for Competitiveness, OP Employment, OP Research, Development and Education, OP Prague – Growth Pole of the Czech Republic, OP Technical Assistance and Integrated Regional Operational Programme, which will replace the current ROPs. In addition, there will also be seven programmes for cross-border, interregional and supranational co-operation. The actual distribution of money has yet to be finalised. Nonetheless, it is clear that the biggest share should be allocated to regional projects. “Based

on joint meetings of the Government and the Association of Regions of the Czech Republic, it was proposed to distribute to the individual regions, from the total financial allocation of approximately 520  billion crowns, 100  billion crowns for clearly defined priorities according to a pre-determined key,” says Michal Hašek, the head of the Association of Regions. The money will be allocated by the newly created Integrated Regional Operating Programme, which will take over the role of the current seven regional programmes. The regions will no longer be the managing authorities – this task will newly be performed by the Ministry for Regional Development. The role of the individual authorities that have provided for the operation of the programmes to date is not yet entirely clear. Together with preparations for the next programme period, efforts have been made to draw as much money as possible from the funds available to the country during this period. Jiří Rusnok’s cabinet has vowed that the amount of undrawn funds should not exceed a single-digit number in billions at the end of the year. Filip Appl

EU will add billions. Maybe Several weeks before the new programme period begins, it is still unclear which operational programmes and their component parts will be finally approved. Allocation of money to these projects is also still not certain. Nonetheless, Slovakia should receive more money than during the current period, which is slowly coming to an end. European funds are currently allocated to eleven operational programmes and a programme of technical assistance serving for effective management of the structural funds and their control. The operational programmes will be modified starting next year. Their number will be reduced to six and some of them will merge. A further three programmes should play a supportive role. However, nothing is official yet and it is therefore still not completely clear whether the proposed operational programmes will be approved by the Commission in their planned scope. For the time being, the planned programmes include Research and Innovations, Integrated

Tutnoku á ás t s ro pr ovžila: přel

Infrastructure (Transport and Informatisation of Society), Human Resources (Employment, Education, Health Care, Social Inclusion), Quality of the Environment, Integrated ROP (Regional Operational Programmes) and Effective Public Administration. Three further programmes are Development of Rural Areas, Fisheries and Technical Assistance. The volume of funds allocated to the individual operational programmes is still awaiting approval. The biggest amount should go to projects within Integrated Infrastructure – EUR 4.1  billion. The Environment should receive EUR 3.2  billion, Research and Innovations EUR 2.3 billion, Human Resources EUR 2.1 billion, Integrated ROPs EUR 1.5  billion, Development of Rural Areas EUR 1.4 billion, Effective Public Administration EUR 330  million, Technical Assistance EUR 150  million and Fisheries EUR 23  million. If these amounts are actually provided for the programmes, they will be worth more than EUR 15  billion. This would be an increa-

se by three to four billion Euros compared to the 2007-2013 period. Prime Minister Robert Fico claims that Slovakia will thus receive more money from the Union than it will pay during the same period. The current co-financing formula will also undergo changes. At the present time, the Union pays 85  % of expenditures – it will not be so generous in the coming period. The Government has approved that the Union shall finance 75  % of the costs for less developed regions (i.e. all except for Bratislava). The rate will be only 50 % in the richest region. A number of important questions remain open just a month and a half before the beginning of the new six-year programme period. A major part of the available information is not yet official. Only one thing is certain – the co-financing formula will change to the detriment of the State. On the other hand, the greater amount of European money that Slovakia is likely to receive can be considered a plus. Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ

Moins de programmes, mais aussi moins d’argent Avec la fin de l’année qui approche, le sujet de la nouvelle période de programmation de l’Union européenne alimente de plus en plus souvent les conversations. Aujourd’hui, les contours de la prochaine période sont déjà clairs mais nous devrons quand même attendre pour savoir quelle sera la forme définitive des procédures d’utilisation des fonds. Le projet de cadre financier de l’Union des 28 pour les sept prochaines années est connu depuis juin 2013. Les dépenses de paiement ne devraient pas dépasser 908 milliards d’euros, soit environ 960 milliards avec la prise en compte des engagements. Comment se présentera concrètement la prochaine période de programmation  ? Les objectifs majeurs de la prochaine période sont «  les investissements pour la croissance et l’emploi  » et «  la coopération territoriale européenne  ». Il sera crucial pour l’Union européenne de permettre le resserrement des écarts entre les régions, cela principalement par le biais d’investissements dans les infrastructures, les services publics, la création d’emplois et la formation. Au total, la République tchèque disposera dans les fonds structurels, au titre de la prochaine période de programmation, de 20,5  milliards d’euros, soit 6,2 milliards de moins que pour la période actuelle. Le nombre de programmes opérationnels sera lui aussi en baisse. Sur les 25 de la présente période, il en restera 15, plus 7 programmes de coopération transfrontalière, interrégionale et supranationale. La répartition des fonds n’est pas encore définitive. La majorité des ressources devrait très probablement être affectées aux projets dans les régions. « Sur la base des négociations menées entre le gouvernement et l’Association des régions de République tchèque, il a été proposé que, sur l’allocation financière totale d’environ 520 milliards de couronnes, 100 milliards de couronnes soit répartis entre les différentes régions administratives en fonction d’un quotient prédéterminé et pour des priorités clairement définies », a indiqué le chef de l’Association, Michal Hašek. Les fonds seront répartis par le Programme opérationnel régional intégré, nouvellement créé, qui reprendra le rôle des sept programmes régionaux jusqu’à présent actifs. Filip Appl

Des milliards en plus de la part de l’Union. Peut-être Un mois et quelques semaines avant le début de la nouvelle période de programmation, nous ne savons toujours pas avec certitude quels programmes opérationnels et leurs éléments seront approuvés. Même chose pour l’allocation des fonds à ces projets. Mais la Slovaquie devrait recevoir plus d’argent que pour la période actuelle qui s’achève. Pour la présente période, les fonds européens sont répartis entre 11  programmes opérationnels et le programme d’assistance technique qui sert à la bonne allocation des fonds et au contrôle de leur utilisation. À partir de l’année prochaine, les programmes opérationnels seront modifiés. Leur nombre passera de 11  actuellement à 6, certains étant fusionnés. Même le volume des fonds alloués pour les différents programmes opérationnel n’a pas encore été approuvé. L’argent devrait essentiellement aller vers les projets d’infrastructures intégrées, 4,1 milliards d’euros. L’environnement devrait être soutenu à hauteur de 3,2 milliards, la recherche et l’innovation 2,3  milliards, les ressources humaines 2,1  milliards, les programmes opérationnels régionaux intégrés 1,5  milliard, le développement rural 1,4 milliard, les efforts déployés pour une administration publique efficace 330  millions, l’assistance technique 150  millions et la pêche 23  millions. Si les programmes reçoivent véritablement ces sommes, le montant des fonds alloués dépassera les 15  milliards d’euros, soit par rapport à la période 2007-2013 une hausse de 3 à 4 milliards. Le premier ministre slovaque Robert Fico indique que la Slovaquie recevra ainsi de l’Union plus d’argent qu’elle ne lui en enverra sur la même période. Le modèle de cofinancement en vigueur connaîtra lui aussi des changements. À l’heure actuelle, l’Union prend en charge 85 % des dépenses ; elle ne sera plus aussi généreuse dès l‘année prochaine. Le gouvernement a accepté que l’Union refinance les charges à hauteur de 75  % pour les régions les moins développées (c’est-à-dire toutes sauf la région de Bratislava), et seulement 50 % dans la région la plus riche. Ivan Belko

PREZENTACE

20

EN č. 11 / 2013

Novela zákona o veřejných zakázkách vychází vstříc zadavatelům i dodavatelům Od 01. 01. 2014 nastane účinnost tzv. technické novely zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tato novela je výsledkem široké diskuse mezi zadavateli, dodavateli a zástupci odborné veřejnosti v  oblasti veřejných zakázek. Představuje kompromisní způsob vypořádání jednotlivých připomínek vzešlých z mezirezortního připomínkového řízení s tím, že legislativní proces byl završen formou zákonného opatření Senátu.

„Smyslem byla zejména úprava některých ustanovení, která komplikovala stávající i budoucí zadávání veřejných zakázek. Cílem je nalézání rovnováhy mezi administrativní náročností a  hlediskem funkčnosti“, řekl náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Nováček. Zákonné opatření Senátu bylo schváleno na návrh předsedy vlády dne 10.  října 2013  podle předlohy MMR ČR a  ve znění pozměňovacích návrhů senátorů. Následně normu podepsal prezident republiky a  byla zveřejněna 30.  října 2013  pod č. 341/2013 Sb. ve Sbírce zákonů. Platí, že musí být (pod ztrátou platnosti) následně schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi, jejíž zahájení se předpokládá dne 26. 11. 2013.   Informace k zásadním změnám: Zvýšení současných limitů pro povinný postup podle ZVZ V  současné době musí být v  režimu ZVZ zadávány veřejné zakázky na stavební práce, jejichž předpokládaná hodnota činí 3 000 000 Kč a více a veřejné zakázky na dodávky a  služby, jejichž předpokládaná hodnota činí 1  000  000  Kč a  více, návrh předložený vládou tento limit zachovával. Na základě přijetí pozměňovacího návrhu předloženého senátorem Pavlem Eybertem byly předmětné limity zvýšeny a  navráceny do stavu před 1. 4. 2012, tedy na 6  000  000  Kč v  případě veřejných zakázek na stavební práce a  2  000  000  Kč v  případě veřejných zakázek na dodávky a  na služby. Zavedení nového mechanismu, který umožní pokračování v  opakovaném zadávacím řízení i v případě, že byla doručena nebo k  hodnocení zbyla pouze jedna nabídka. Byl přijat nový mechanismus, který, za splnění daných podmínek, umožní i v případě, že bude opakovaně doručena pouze jedna nabídka, v  zadávacím řízení pokračovat a zadat veřejnou zakázku. Tento postup je možný pouze za kumulativního splnění následujících podmínek - zadavatel je povinen ve formuláři pro  oznámení nové zakázky se stejným předmětem označit prostřednictvím identifikačního čísla předchozí zrušené zadávací řízení (tato řízení pak budou snadno identifikovatelná, což může aktivovat kontrolní mechanismy) a dále v novém oznámení vymezí změny, které oproti předchozímu zrušenému zadávacímu řízení učinil v  zadávacích podmínkách (zadavatel musí vymezit všechny změny).

Ve vládním návrhu byla navíc stanovena podmínka, že zadávací podmínky nového řízení nesmějí být změněny takovým způsobem, že by zúžily okruh potenciálních dodavatelů. Tento bod byl však na základě pozměňovacích návrhů výborů Senátu odstraněn. K tomuto je nutno podotknout, že daná podmínka stále platí, neboť není-li tato podmínka splněna, nelze chování zadavatele považovat za efektivní a hospodárné. Situace, kdy je na veřejnou zakázku doručena pouze jedna nabídka či zbude jen jedna nabídka k hodnocení, je i nadále považována za situaci nestandardní, MMR tak nepovažovalo za vhodné úplné vypuštění povinnosti rušit zadávací řízení v případě jedné nabídky a  prosazovalo zavedení výše uvedeného mechanismu. I v případě zadávacího řízení zrušeného z důvodu doručení jedné nabídky se uplatní pravidla uvedená v § 155 odst. 1 ZVZ, zadavatel je tedy povinen doručenou nabídku archivovat po dobu 10  let od zrušení zadávacího řízení. Zrušení institutu osoby se zvláštní způsobilostí Novela ruší institut osob se zvláštní způsobilostí. Tato osoba se měla od 1. 1. 2014 vyjadřovat k  zadávacím podmínkám nadlimitních veřejných zakázek ještě před zahájením zadávacího řízení a  měla být dále také členem hodnotící komise u nadlimitních veřejných zakázek. V  souvislosti se zrušením institutu osoby se zvláštní způsobilostí ruší novela i příslušná ustanovení týkající se vzdělávacího programu pro tyto osoby. Další významné změny: Zrušení povinného vyjádření k zadávacím podmínkám osobou s odbornou způsobilostí Zrušení povinnosti, aby se od 1. 1. 2014 k zadávacím podmínkám nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce před zahájením zadávacího řízení vyjádřila osoba s odbornou způsobilostí, tedy autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik. Tato změna byla přijata na základě pozměňovacího návrhu senátora Jaroslava Kubery. Povinnost, aby výše zmíněná osoba byla členem hodnotící komise nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce, a to s účinností od 1. 1. 2014, není zákonným opatřením Senátu dotčena. Změna ustanovení § 59  odst. 4 ZVZ poslední věta – dodatečné prokazování kvalifikace. Z  účinného znění ZVZ vyplývá, že skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musí nastat ve

lhůtě pro podání nabídek. Toto ustanovení tak v praxi významně komplikuje možnost dodatečného prokázání kvalifikace, a to především ve vztahu k  výpisu z  rejstříku trestů. Novela tak umožní, aby (bude-li kvalifikace prokazována v  souladu s  ustanovením § 59 ZVZ dodatečně) mohly skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace nastat i  po uplynutí lhůty pro podání nabídek. „Elektronizace řízení před ÚOHS“ V  ustanovení § 114  ZVZ došlo k vložení nových odstavců 8 a 9 zadavatelé jsou nově povinni zasílat ÚOHS také elektronickou podobu zadávací dokumentace a  dodatečných informací. A  dále je zaveden nový správní delikt spojený s nesplněním předmětné povinnosti včetně stanovení výše pokuty. Zrušení povinnosti uveřejňovat předběžné oznámení u opakovaných zadávacích řízení Návrhem je dále rozšiřován okruh situací, kdy není nutné uveřejnit předběžné oznámení v  případě zrušení zadávacího řízení. Nové předběžné oznámení

nebude nutné uveřejňovat v případě, že bylo předchozí zadávací řízení zrušeno z  jakéhokoli důvodu uvedeného v  ustanovení § 84 ZVZ. Důvod pro tuto změnu spočívá v tom, že je-li předběžné oznámení již jednou uveřejněno, je široká veřejnost dostatečně informována o  úmyslu zadavatele zahájit zadávací řízení, je tím tedy dostatečně podpořena zásada transparentnosti a není nutné tento úmysl sdělovat opakovaně, ať už byla veřejná zakázka zrušena z jakéhokoli důvodu uvedeného v ustanovení § 84 ZVZ. Další změny: • Zrušení zmocnění k  vydání prováděcího právního předpisu, který by stanovil seznam komodit, které by bylo nutné povinně zadávat za použití elektronické aukce. • Úprava § 48  odst. 1  ZVZ – uložena povinnost uveřejnit textovou část zadávací dokumentace, v případě zadávání zakázek v  užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním, až spolu s odesláním výzvy k  podání nabídek. Tato povinnost tedy není, v  případě uvedených řízení vázána na okamžik zahájení řízení.

• Vypuštění ustanovení § 71 odst. 5 ZVZ, které se s ohledem na to, že obálky je nutné otvírat ihned, stalo ustanovením obsoletním, tedy reálně nevyužitelným. • Odložení povinného členství osoby vedené v  seznamu hodnotitelů v  hodnoticí komisi významné veřejné zakázky a  to z  1. 1. 2014 na 1. 1. 2015. • Úprava § 74a odst. 6 ZVZ – upraveno zákonné zmocnění k vydání podzákonného právního předpisu, a to ve vztahu k zapisování do seznamu hodnotitelů. • Odložení povinného předkládání oponentních posudků vládě v případě zadávání významné veřejné zakázky, a to z 1. 1. 2014 na 1. 1. 2015. • Úprava § 80 odst. 3 ZVZ – uložena povinnost umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem posouzení (tedy nikoli pouze hodnocení), na jejich žádost nahlédnout do zprávy o  posouzení a hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy. • Úprava § 114 odst. 6 ZVZ – na základě pozměňovacího návrhu Senátu byla lhůta, ve které je zadavatel povinen odeslat ÚOHS své vyjádření k  obdrženému ná-

vrhu, prodloužena na 10  kalendářních dnů. • Úprava § 114  odst. 7  ZVZ – nově je začátek běhu lhůty pro vydání rozhodnutí podmíněn doručením jak vyjádření k  návrhu, tak dokumentace o  veřejné zakázce nebo soutěži o  návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Zároveň je však také stanoveno, že lhůta pro vydání rozhodnutí nezačne běžet dříve, než současně dojde k  odstranění nedostatků návrhu, složení kauce podle § 115  a  poskytnutí jistoty, pokud tato povinnost vznikla. • Nový § 117b ZVZ – nové ustanovení ruší možnost nahlížení do nabídek uchazečů, které jsou součástí spisu tak, aby na základě zpřístupněných informací nedocházelo k znevýhodňování dotčených uchazečů oproti konkurenci. • Výslovné vyjmutí povinnosti uveřejnit na profilu zadavatele smlouvy na plnění veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy nebo v  dynamickém nákupním systému, jejichž cena nepřesáhne 500  000  Kč bez daně z  přidané hodnoty. (mmr)