UMĚNÍ VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE
Výtvarné umění zahrnuje složku 1. monumentální (kamenná církevní architektura, freska) 2. užitou (zlatnictví, kovářství)
ARCHITEKTURA
Mikulčická trojlodní bazilika
Velkomoravský kostel sv. Margity v Kopčanech
DALŠÍ ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY VELKÉ MORAVY: Velehrad Uherské Hradiště - Staré Město Na Valách Na Špitálkách
MIKULČICE -VALY
UŽITÉ UMĚNÍ:
ŠPERKY
Bronzové úlomky náušnic. Valy u Mikulčic
Výběr z mnoha zlatých náušnic nalezených v hrobech bohatších obyvatel Velkomoravské říše; Valy u Mikulčic
Bronzové knoflíky; Valy u Mikulčic
Zlatý knoflík zdobený granulací; Valy u Mikulčic
Náramek: korálky (kost, keramika) a sklo (nejspíš keltský nebo římský původ); Valy u Mikulčic.
Bronzový nebo měděný náramek; Valy u Mikulčic
Zdobený korálek; Valy u Mikulčic
Zdobené stříbrné nákončí opasku doplněné kameny, uprostřed se sklem, v němž je rytina pravděpodobně koně
Ostruhy s plastikou obličejů. Patřily pravděpodobně vysoce postavenému muži
Zlatý křížek s postavou Krista a rybami
UŽITÉ UMĚNÍ: PŘEDMĚTY DENNÍ POTŘEBY
Horní část dřevěného vědra se zdobeným kováním; Valy u Mikulčic
KERAMIKA
Nástroj na psaní do voskových destiček, užším koncem se píše, širším se maže a retušuje. Téměř stejné nástroje byly známé již v Egyptské a Římské říši; Valy u Mikulčic
Detail nádoby na přenášení sypkých materiálů (sůl, koření), řezbou zdobená parohovina; Valy u Mikulčic
Fragment pouzdra na jehly, vyřezávaná kost; Valy u Mikulčic
Zdroj obrázků: http://www.national-geographic.cz Použitá literatura: Dekan J. Velká Morava, doba a umění. Praha: Odeon, 1980. Filip J. Velká Morava, výstava 1100 let tradice… Praha: Československá akademie věd, 1964. Vodičková, J. M. 6 otázek z úsvitu českých dějin. In History revue, červenec 2007. S. 34 - 37. http://www.national-geographic.cz
U M Ě N Í V E L K É M O R AV Y Ve l k á M o r a v a j e d r u h ý m n e j s t a r š í m s t á t n í m ú t v a r e m n a n a š e m ú z e m í . O j e j í h i s t o r i i s e dozvídáme z písemných památek, jakými jsou například Život Metoděje a Život Konstantina, Letopisy království Franků, Letopisy fuldské, latinský spis O pokřestění Bavorů a K o r u t a n c ů , p a p e ž s k é l i s t y a p o d o b n ě . Ve m n o h a t ě c h t o p r a m e n e c h j s o u v š a k z m í n k y o Ve l k é M o r a v ě j e n k u s é . P o d l e n i c h p ř i c h á z e j í n e j s t a r š í S l o v a n é d o o b l a s t i n a d s t ř e d n í m Dunajem již ve 4. nebo 5. století našeho letopočtu. V 6. století se objevují první neopevněné osady na Slovensku a při říčce Kyjovce, od 2. poloviny 6. století se osady opevňují. Křesťanství se dostává na Moravu až v 8. století. Právě v době od 6. do 8. století jsou k l a d e n y z á k l a d y s t a r o m o r a v s k é h o k n í ž e c t v í a p o z d ě j i Ve l k é M o r a v y . K n í ž e M o j m í r, z a k l a datel rodu Mojmírovců, ji sjednotil roku 830. Jeho nástupce Rastislav pozval na Moravu známé věrozvěsty Konstantina a Metoděje, kteří přišli roku 863. N e j v ě t š í r o z k v ě t Ve l k é M o r a v y n a d e š e l v 2 . p o l o v i n ě 9 . s t o l e t í z a v l á d y S v a t o p l u k a . V t é t o d o b ě s e Ve l k á M o r a v a r o z p r o s t í r a l a n a ú z e m í M o r a v y , S l o v e n s k a , Č e c h , č á s t i P o l s k a a S a s k a . N a z a č á t k u s t o l e t í 1 0 . s e Ve l k o m o r a v s k á ř í š e r o z p a d á . P ř i s p ě l k t o m u v p á d M a ď a r ů v roce 906 a pravděpodobně také přírodní živly: „Archeologové s odstupem stovek let nacházejí v mikulčickém hradišti dvoumetrovou v r s t v u č i s t é h o p í s k u , k t e r á z a n e s l a k o r y t o ř e k y. N e j s o u v n ě m ž á d n é p ř e d m ě t y v y ro b e n é člověkem ani zbytky rostlin. Nejzajímavější je, že pod naplaveninou nalézají keramiku z k o n c e 9 . s t o l e t í . Ve v r s t v ě n a d n í n a c h á z e j í s t ř e p y z e z a č á t k u 1 0 . s t o l e t í . Ta t o m o c n á v r s t v a p í s e č n ý c h n a p l a v e n i n n e m ů ž e b ý t v ý s l e d k e m p r a v i d e l n ý c h z á p l a v. O d p o v ě d í m ů ž e být katastrofální povodňová vlna, podobná možná té, která postila Moravu roku 1997.“ ( J a r m i l a M . Vo d i č k o v á . 6 o t á z e k z ú s v i t u č e s k ý c h d ě j i n . I n H i s t o r y r e v u e , č e r v e n e c 2 0 0 7 . S. 37.) Ve l k á M o r a v a t e d y e x i s t o v a l a j e n n ě k o l i k s t o l e t í . J e j í u m ě n í p ř e s t o s t i h l o d o s á h n o u t v y s o -
k é ú r o v n ě . Ta t o p r á c e s e s o u s t ř e d í n a d v ě h l a v n í o d v ě t v í : a r c h i t e k t u r u a u ž i t é u m ě n í , k t e ré zahrnuje šperkařství a jinou řemeslnou výrobu. ARCHITEKTURA N e j v ý z n a m n ě j š í m i a r c h i t e k t o n i c k ý m i p a m á t k a m i z d o b y Ve l k é M o r a v y j s o u c í r k e v n í s t a v b y. V ě t š i n o u b y l y o d k r y t y p o u z e z á k l a d y b u d o v, z re k o n s t r u k c í s e a l e d o z v í d á m e , j a k m o h ly tyto kostely vypadat. Byly budovány z lomového kamene, spojovaného maltou, uvnitř z d o b e n é b a r e v n ý m i m a l b a m i . Ve v e l k o m o r a v s k é ú s t ř e d n í o b l a s t i b y l y n a l e z e n y z á k l a d y 1 9 kostelů různých půdorysů. Mikulčická trojlodní bazilika Největší velkomoravskou církevní budovou byla mikulčická trojlodní bazilika. Má délku 35 m, šířku 9m, jednu apsidu. Uvnitř tohoto chrámu a v jeho okolí chrámu bylo objeveno a p r o z k o u m á n o v í c e n e ž 4 0 0 h r o b ů . Tr o j l o d n í b a z i l i k a b y l a s n e j v ě t š í p r a v d ě p o d o b n o s t í biskupským kostelem. Dokládá to nedaleko nalezená kruhovitá nádrž na vodu – nepochybně baptisterium. K o s t e l í k s v. M a r g i t y A n t i o c h i j s k é v K o p č a n e c h j e n e j s t a r š í s t o j í c í c í r k e v n í b u d o v o u v e střední Evropě. Celý kostel není v původní velkomoravské podobě, některých částí se d o t k l y p o z d ě j š í ú p r a v y a p ř e s t a v b y. I t a k a l e v ě t š i n a k o s t e l í k a n e z t r a t i l a s v o u p ů v o d n í podobu. Ve l k o m o r a v s k á p o l i t i c k á o r g a n i z a c e s e o p í r a l a o h r a d y a o p e v n ě n á c e n t r a . Ta k o v ý m c e n t rem bylo například Staré Město u Uherského Hradiště s obchodním a výrobním střediskem Ve l i g r a d ( Ve l e h r a d ) , k t e r é j e p o v a ž o v á n o z a c e n t r u m ř í š e . Dalšími důležitými centry bylo Pohansko u Břeclavi, Rajhrad, Staré Zámky u Líšně, Nitra a Děvín. Jednalo se především o hradiště v nížinách, která využívala meandrů řek, např. M o r a v y. M ě s t a b y l a c h r á n ě n a p ř í k o p e m , v a l e m a p a l i s á d o u , v n ě k t e r ý c h p ř í p a d e c h s e objevila i hradba kamenná. Na vyvýšeném místě měl sídlo velmož, kníže či jiný nejvyšší
hodnostář. K n e j v ý z n a m n ě j š í m s t ř e d i s k ů m Ve l k é M o r a v y p a t ř i l o h r a d i š t ě u M i k u l č i c . M i k u l č i c e z n a menají v raně středověkých dějinách střední Evropy pojem. Zdejší slovanské hradiště patřilo mezi nejvýznamnější mocenská a kulturní centra západních Slovanů v období 8. - 10. století. Od roku 1954 v Mikulčicích probíhá archeologický výzkum. Byly zde objeveny základy dvanácti kostelů a unikátního knížecího paláce, rozsáhlé pohřebiště se stovkami hrobů, ale i mnoho zbraní, šperků a milodarů. Hradiště se rozkládalo se na několika ostrovech v řece Moravě. Jeho opevněné jádro o rozloze 10 ha tvořil hrad (akropole) a předhradí. Na akropoli byly soustředěny nejdůležitější zděné stavby – kostel y a k n í ž e c í p a l á c . Z d e s í d l i l i p ř í s l u š n í c i k n í ž e c í ro d i n y, d u c h o v e n s t v o , ř e m e s l n í c i a d a l š í společensky vyšší vrstvy obyvatel. Nejvýznamnější z nich zde byli i pochováni. P ř e d h r a d í m o h l o s l o u ž i t i j a k o s í d l o v o j e n s k é d r u ž i n y. V ý z k u m z d e o d k r y l p o z ů s t a t k y řady dřevěných domů s dusanými podlahami a ohništi. Podhradí kolem opevněného jádra má rozlohu asi 50 ha. Zde sídlili řemeslníci a zemědělci, ale dřevěné dvorce a kostely si zde zakládali i příslušníci vládnoucí aristokracie. Jednotlivé části aglomerace byly prop o j e n y d ř e v ě n ý m i m o s t y, p ro t o ž e c e l é h r a d i š t ě o b k l o p o v a l a r a m e n a ř e k y M o r a v y. Součástí výzdoby budov byly i nástěnné malby provedené v technice freskové i al secco (způsob malby na suché omítce). Kde leží Metodějův hrob? K velkomoravské architektuře se odjakživa váže tajemství Metodějova hrobu. Věrozvěstov é C y r i l a M e t o d ě j , b r a t ř i z ř e c k é S o l u n ě , p ř i n e s l i Ve l k é M o r a v ě j a z y k s t a r o s l o v ě n š t i n u a dva druhy písma, cyrilské a hlaholské. Metoděj zemřel roku 885 a dosud se neví, kde byl pochován. „ H i s t o r i k o v é h l e d a j í n a m o r a v s k é m Ve l e h r a d ě . P o u t n í m í s t o j e s i c e s p o j e n o s c y r i l o m e t o dějskou tradicí, ale zdejší cisterciácký klášter je založen až v roce 1205. Dalším lákadlem
p ro h i s t o r i k y j e b l í z k á h o r a s v. K l i m e n t a s e z b y t k y k o s t e l í k a v C h ř i b e c h . K o s t i , n a l e z e n é zde v roce 1904, odborníci zkoumají v polovině 20. století. Zjišťují pouze, že se jedná o ostatky až ze 14. století. Lépe nedopadá ani zkoumání Na Sadech u Uherského Hradiště či v r o t u n d ě s v . K a t e ř i n y v e Z n o j m ě . A n i o n a n e v z n i k l a v d o b ě Ve l k é M o r a v y . N e j v ě t š í n a d ě j e o d b o r n í k ů s e v š a k v z t a h u j í k t r o j l o d n í b a z i l i c e N a Va l e c h u M i k u l č i c . Hrob, který je tu objevený v roce 1958, dostává evidenční číslo 580. Chybí v něm sice lids k é o s t a t k y, a l e j s o u z d e z a j í m a v é a r t e f a k t y s p o j o v a n é s e s v. M e t o d ě j e m . “ Archeolog Klanica se podle tohoto článku domnívá, že Metodějovo tělo bylo posmrtně vyjmuto kvůli klatbě na slovanskou liturgii – za přítomnosti věrozvěstova těla totiž nemoh l b ý t c h r á m p o u ž í v á n k b o h o s l u ž b á m . K a m s e v š a k v y z v e d n u t é o s t a t k y p o d ě l y, u ž n e o d hadne. Další teorie zní, že Metodějovo tělo bylo spáleno a popel rozmetán, což podle Jana B a u e r a n e n í v p ř í p a d ě n e p o h o d l n ý c h m r t v ý c h a ž t a k v ý j i m e č n é . ( Vo d i č k o v á , J . M . 6 o t á z e k z úsvitu českých dějin. In History revue, červenec 2007. S 37.) ŠPERKAŘSTVÍ Šperkařství bylo v centrální velkomoravské oblasti na velmi vysoké úrovni. V hrobech z á m o ž n ý c h o b y v a t e l s e n a c h á z e j í z l a t é a s t ř í b r n é n á u š n i c e , p r s t e n y a n á r a m k y. Š p e r k a ř ství užívalo kovy barevné, někdy se však i povrchově upravovalo za použití kovů drahých. Ve l k o m o r a v š t í š p e r k a ř i z n a l i j a k t e c h n i k u f i l i g r a c e = z l a t n i c k á t e c h n i k a u ž í v a j í c í r ů z n ě splétané jemné stříbrné nebo zlaté drátky ve volných tvarech nebo letované na podklad, tak granulace = šperky zdobené jemnými zrnky kovu. Z dalších technik to bylo kovotepectví, lisování či plátování, stříbření, zlacení,rozšířené bylo odlévání. Oblíbenými klenotnickými technikami byly vrubořez – kombinace světla a stínu a nielo – kombinace tmavé a s v ě t l é p l o c h y. Šperkařské techniky byly dovedeny k takové dokonalosti, že se původně soudilo, že jde o importy z byzantské oblasti. Výzkumy však odkryly pozůstatky řady zlatnických, sklář-
ských, kovotepeckých a šperkařských dílen. Dá se soudit, že řada šperků opravdu pocházela z dovozu, ale většinu výrobků vytvořili moravští šperkaři sami. Asi nejčastějším nacházeným šperkem jsou náušnice. Nejoblíbenějším je typ, jehož základním prvkem je dutá perla (bubínek), navlečená buď přímo na ušním kruhu nebo visící na trnu. Rozlišujeme několik typů náušnic: hroznovité, bubínkovité, košíčkovité, měsíčkovité a sloupkovité. Náušnice podunajského původu - zdobily se jimi ženy nižších společenských vrstev - velmi prosté předměty zhotovené z levných materiálů, tedy převážně bronzu - j e d n o d u c h é k ro u ž k o v i t é n á u š n i c e , n á u š n i c e s o č k e m , n á u š n i c e s e s p i r á l o v ý m i z á v ě s k y, trubičkovými závěsky nebo dutými nezdobenými kuličkami. Náušnice byzantsko-orientálního rázu - skvostně zdobené předměty zhotovené převážně z ušlechtilých materiálů, tedy zlata a stříbra - náušnice hrozníčkové, bubínkové, košíčkové C h a r a k t e r i s t i c k ý m i š p e r k y j s o u t z v. g o m b í k y, o z d o b y o d ě v u ž e n i m u ž ů . G o m b í k y z t e n kého lisovaného plechu jsou zdobené tepanými nejčastěji rostlinnými a zřídka zvířecími m o t i v y. G o m b í k y m o h o u b ý t p o d l e J a r m i l y Vo d i č k o v é d ů k a z e m s p ř í z n ě n o s t i n a š i c h v e l k o m o r a v s k ý c h p ř e d k ů s P e r š a n y . Vy p o v í d á o t o m ú d a j n ě r e k o n s t r u k c e š a t u m o r a v s k ý c h v l a d a ř ů : „ M ó d a Ve l k o m o r a v s k é ř í š e s e t o t i ž p o d o b á k r o j i z o b l a s t i s e v e r n í h o Í r á n u a S t ř e d n í A s i e ( k r á t k ý ž u p a n s t y p i c k ý m i k u l o v ý m i s p o n a m i . “ - t e d y p r á v ě g o m b í k y . ( Vo d i č k o v á , J . M . 6 otázek z úsvitu českých dějin. In History revue, červenec 2007. S. 36.) D a l š í m ž e n s k ý m š p e r k e m b y l y p r s t e n y a n á r a m k y č i n á h r d e l n í k y. N a t ě c h t o o z d o b á c h nalezneme prastarou symboliku erotiky a mateřství. Náhrdelníky nalézané v hrobech se skládají ze skleněných, kovových, jantarových, kamen-
ných, hliněných či kostěných korálků. Samozřejmě jednotlivé materiály jsou zastoupeny nerovnoměrně, nejvíce je skleněných, v současné době známe více než 4 000 exemplářů, ostatní jsou v desítkách kusů. V hrobech příslušníků velkomoravské nobility nalézáme také lunicové závěsky lisované nebo vystřižené z plechu a zdobené filigránem nebo granulací. Lze předpokládat, že lunice ve slovanské mytologii je dokladem stále přetrvávajícího měsíčního kultu. Ve l m o ž i n e c h á v a l i s v é o p a s k y z d o b i t p o z l a c e n ý m i s t ř í b r n ý m i n e b o ž e l e z n ý m i n á k o n č í m i v y k l á d a n ý m i k a m e n y č i g e m a m i . N á k o n č í m a j í o b v y k l e j a z y k o v i t ý t v a r, s t ř í š k o v i t o u h o r n í hranu a několik nýtů v týlní části. Na spodní straně několika z nich jsou vyryty jednoduc h é s t y l i z o v a n é p o s t a v y. N ě k d y s e s o u d í , ž e j d e o ž e h n a j í c í k n ě z e – o r a n t y. N á k o n č í b ý v a j í zdobena různými motivy podle doby a oblasti vzniku, například motivem zvířecích zápasů, zástupů zvířat, gryfů, rostlin, úponků, rohů hojnosti, panovnických portrétů, figur atd. D a l š í m u ž s k o u o z d o b o u j s o u o s t r u h y, z d o b e n é l i d s k ý m i m a s k a m i n e b o p a l m e t a m i . Stříbrné a olověné křížky a různé symboly jako zdobné motivy šperků jsou jedním z dokladů křesťanství. Mezi nálezy z Mikulčic je i pozlacení relikviář ve tvaru bohoslužebn é k n i h y. K ř e s ť a n s k é m o t i v y n a c h á z í m e t a k é n a t z v. k a p t o r g á c h . K a p t o r g y j s o u d u t é s c h r á n k y v e tvaru válce, hranolu či knihy a uzpůsobené k nošení na těle. Bývají zhotovené z bronzového nebo stříbrného plechu zdobeného filigránem. Měly sloužit k uchovávání ostatků svatých. Tr a d i č n í m i š p e r k y j s o u s a m o z ř e j m ě p r s t e n y. Ty v e l k o m o r a v s k é l z e j e d ě l i t n a k r o u ž k o v é , š t í t k o v é , z d o b e n é f i l i g r á n e m n e b o g r a n u l a c í a k u s y z d o b e n é b a re v n ý m i s k l y. J e d n o d u c h é prsteny se velmi těžko datují, bohatě zdobených exemplářů se pak nalezlo velmi málo.
ŘEMESLNÁ VÝROBA V ý z n a m n o u s l o ž k o u ř e m e s l n é v ý r o b y b y l o ž e l e z á ř s k é h u t n i c t v í a k o v á ř s t v í . Ve l k o m o r a v ské hutě se nacházejí například u Želechovic (horní tok Moravy) a na Blanensku v Moravs k é m k r a s u . K o v á ř i v y r á b ě l i h l a v n ě z e m ě d ě l s k é n á ř a d í – k o s y, s r p y, m o t y k y, r a d l i c e p l u h u a t p . , d á l e z b r a n ě : m e č e , s e k y r y, o š t ě p y ; p o s t ro j e n a k o n ě – u d i d l a , t ř m e n y, o s t r u h y, r ů z n é p ř e z k y a p r ů v l e č k y. K ro m ě t o h o v y r á b ě l i z k o v u t a k é n o ž e a n ů ž k y, k l e š t ě , k l í č e , t a l í ř e , l ž í c e , u d i c e , h a r p u n y , k o v á n í v ě d e r, r a k v í a t d . Bojovnické výstroje byly vyráběny z litého bronzu nebo způsobem plátování (potahování kovu jiným kovem, zpravidla zlatem či stříbrem) či tauzování (vkládání ušlechtilého kovu do méně kvalitního za studena spojené s vytvářením různých ornamentů či nápisů.) kovářsky zpracovaného zdobeného železa. Při výzkumu ve Starém Městě u Uherského Hradiště se podařilo zachytit areál, kde sídlili specializovaní řemeslníci. Dochovaly se jámy nepravidelného půdorysu a nerovného dna, v části z nich se nacházelo ohniště, jež sloužilo k tavení kovů. Nad zahloubenou částí se n a c h á z e l y j e d n o d u c h é p ř í s t ř e š k y. K t a v e n í d r a h ý c h k o v ů s l o u ž i l y m a l é t y g l í k y, v ě t š i n o u zhotovené z hlíny silně promísené s grafitem. Ta k é k e r a m i c k á v ý r o b a h r a j e v ý z n a m n o u r o l i . H r n č í ř i p r a c o v a l i s r u č n í m h r n č í ř s k ý m kruhem a vypalovali za teplot 800 – 900°C. Běžná keramika se vypalovala v hrnčířských pecích redukčním způsobem, bez přístupu kyslíku, a výsledný výrobek měl tmavý – hnědý, n e b o č e r n ý – p o v rc h . K ro m ě u ž i t k o v ý c h n á d o b v á z o v i t é h o t v a r u s e v y r á b ě l y a m f o r k y, d ž b á n y a č u t o r y, d á l e c i h l y a s t ř e š n í k r y t i n y. Z dřevěných výrobků se mnoho nedochovalo. Víme, že řezbáři vytvářeli dřevěné talíře a n á d o b y, n a p ř í k l a d v ě d r a a s c h r á n k y, č a s t o z d o b e n é k o v á n í m . U n i k á t n í m o b j e v e m j s o u d v a dubové čluny (monoxyly) z Mikulčic. Podle písemného svědectví byzantského císaře Konstantina Porfyrogenneta unesly takové čluny až šest lidí.
H ř e b e n y, r u k o j e t i n o ž ů , j e h e l n í č k y, p í š ť a l y, š í d l a a h r a c í k o s t k y b y l y v y ř e z á v á n y t a k é z parohů a kostí. Úlomky pohárů z mikulčické trojlodní baziliky dosvědčují také místní sklářskou výrobu. P O U Ž I T Á L I T E R AT U R A : D e k a n J . Ve l k á M o r a v a , d o b a a u m ě n í . P r a h a : O d e o n , 1 9 8 0 . F i l i p J . Ve l k á M o r a v a , v ý s t a v a 1 1 0 0 l e t t r a d i c e … P r a h a : Č e s k o s l o v e n s k á a k a d e m i e v ě d , 1964. Vo d i č k o v á , J . M . 6 o t á z e k z ú s v i t u č e s k ý c h d ě j i n . I n H i s t o r y r e v u e , č e r v e n e c 2 0 0 7 . S . 3 4 - 37. h t t p : / / w w w. n a t i o n a l - g e o g r a p h i c . c z
