Umění starověkého Říma Osobité hodnoty římské antiky a její návaznost na řecké umění
Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2016
Dědictví Etrusků a helénského světa • Řím byl založen dle legendy Romulem a Remem roku 753 př. Kr. • římské umění je konzervativní a eklektické • římská kultura má etruský základ a řeckou nadstavbu • Etruskové, původní obyvatelé střední Itálie, byli velmi vyspělým národem s vlastním jazykem, kulturou a uměním, které se vyvíjelo pod vlivem Egypta a Řecka • vyráběli krásné šperky, sochy a náhrobky z kolorované terakoty, dokonale ovládli techniku odlévání bronzu • postupem času Římané pohltili Etrusky i Řeky a převzali řadu jejich dovedností
Etruské plastiky z 5. stol. př. Kr.– socha boha Marta a slavná Kapitolská vlčice
• Římané byli velmi technicky nadaní, zdokonalili např. techniku foukání skla. Dokázali přetáhnout přes průsvitnou vrstvu bílou neprůhlednou vrstvu a tu pak vyřezávat jako kamej ze slonoviny (Portlandská váza, zachycující mýtus o Péleovi a Thetidě svou pokročilou technologií převyšuje vše, co kdy byli schopni vyrobit Řekové a je hmatatelným vysvětlením toho, proč si Římané podrobili Řeky a nikoli naopak • římské umění však vychází z etruského a řeckého • vzdělaní Římané uznávali řeckou kulturní nadvládu, mluvili a psali řecky • jakmile Řím Řecko pohltil, začal je obírat o nejlepší artefakty, zejména sochy. Římané pilně kradli a kopírovali, některá díla přežila díky nim v kopiích dodnes
• císařský Řím nebyl nikdy tvůrčím uměleckým centrem jako Athény 5. století, byl hlavním městem soudní, výkonné a vojenské moci, městem vyspělé architektury, ale kolébkou jen nemnoha domácích umělců • římští mecenáši dávali vždy přednost řeckým pracím před římskými • pokud jsou sochy, považované za římské, vysoké kvality, obvykle se ukáže, že jsou řecké (Laokoon) • na rozdíl od Řecka šlo Římu spíše o množství a velikost než o kvalitu • autoři výtvarných děl neměli v římské společnosti příliš vysoký kredit (na rozdíl od významných spisovatelů!), významní muži se před nimi neskláněli jak bylo zvykem v Řecku (a později v době renesance)
• umělci však byli dobře placení, preferovaní byli umělci přicházející z Řecka • římští sochaři pracovali často se zlatem a stříbrem (techniku odlévání bronzu převzali od Etrusků, stejně tak pohltili všechny etruské dílny zpracovávající bronz, stříbro i zlato) • bronzové sochy císařů byly často zlacené, např. jezdecká socha Marka Aurelia
Reliéf – výraz římské moci • římské veřejné stavby jsou zdobeny reliéfy, historický reliéf je specifikou římského umění • reliéfy propagují vítězství a laskavost císařů, zobrazují moc a úspěchy Říma
Ara pacis
• oltář míru císaře Augusta postavený r. 13. př. Kr. na Martově poli jako výraz Augustova odpuštění nepřátelům • je oslavou římské moci, Augusta a jeho rodiny • na jižní straně nalezneme obětní průvod císaře Augusta, jeho blízkých, kněží a úředníků (v.v.) Kvalitně zpracovaný nízký reliéf je začleněn do prostorové hloubky, pracuje se světlem a stínem • reliéfy s mytologickými náměty jsou inspirovány Feidovými vlysy v Parhenonu
• Obrazy z mytologie Říma alegoricky ukazují prosperitu a mír nastolený Augustem. • např. bohyně Tellus, zasobňující úrodnou zem, se dvěma nymfami, symbolizujícími vodu a vzduch (voda – vzduch – země – 3 prvky světa podřízeného římské moci) • Aeneas obětující Junoně odkazuje na konec putování, usazení v Itálii, budoucí založení Říma. Augustus přes osobu svého adoptivního otce Caesara potvrzuje svoje příbuzenství s Aeneem a legitimitu své vlády
Ara pacis – reliéf Tellus, reliéf Aeneas obětující Junoně
Trajánův sloup – vzestupná spirála slávy • Mistrovské dílo, rozsahem odpovídající mramorové výzdobě Parthenonu, zachycuje realisticky a do detailů Trajánovo válečné tažení • 35m vysoký sloup vztyčený r. 113 po Kr. na počest Trajánova vítězství v Dácii • 155 výjevů z tažení, více než 2500 figur, cca 200m reliéfu • nízký a středně vysoký reliéf vyniká vysokou kvalitou zpracování • realistické zachycení uniforem, obuvi, zbraní, brnění • dokonalý příklad politické propagandy, základní myšlenkou bylo pozvednout císaře nad obyčejné smrtelníky • první z řady děl, která vzhledem k velikosti, nedostupnosti a umístění nelze detailně zkoumat zblízka, je nutné je obdivovat zdálky (později např. strop Sixtinské kaple etc.) • sloup Antonia Pia 160 po Kr. , sloup Marka Aurelia 196 po Kr. – odklon od realistického zobrazení
Trajánův sloup - celek
Trajánův sloup – detaily reliéfu
Vítězné oblouky • vítězný oblouk je jeden z mnoha vynálezů, jímž Římané obohatili rejstřík oslavné architektury • po celé říši postavili asi 50 oblouků, tři se nacházejí v Římě • Titův oblouk – dokončen za vlády Domitiana 81 – 96 n.l., byl postaven na oslavu vítězství nad Židy • propracovaná výzdoba zachycuje triumfální průvod císaře a rozvrácení Jeruzaléma • Konstantinův oblouk – postavený r. 315 vedle Kolosea • první umělecká koláž v dějinách – Konstantin k jeho výzdobě vykradl monumenty ze 2, století, hlavy císařů Trajána a Hadriána byly nahrazeny hlavou Konstantinovou • záměrně archaizovaná stavba, jejíž původní části svědčí o úpadku římského umění • scény jsou ztvárněny v sociální perspektivě, postavy jsou velikostně odstupňovány podle důležitosti, klíčové postavy jsou zachyceny čelně – odklon od realismu k umění, které vyhovuje politickonáboženskému absolutismu • oblouk Septima Severa – umělecky méně významný
Konstantinův oblouk, Titův oblouk – celek a detail
Římský portrét • v římském portrétu republikánské doby lze vysledovat dvojí vliv – helénistický a etrusko-italický. Snaha o realismus, ale i idealizaci morálních kvalit. V 1. sto. př. Kr. se zdůrazňují rysy tváře, přísné vrásky – strohost a věk jako záruka morálních kvalit, např. portrét tzv. Gaia Maria • římský realismus vrcholí v období císařství, portréty vládců jsou často až naturalistické, vystihují povahové rysy či duševní stavy člověka (portréty Caesara, Octaviana Augusta, Marca Aurelia, Caracally)
Caesar, Gaius Marius, Marcus Aurelius, Caracalla
Římské malířství a mozaika • fresky, které se dochovaly v Pompejích a Herculaneu, podávají svědectví o bohatství a vkusu majitelů domů • zachycují bohaté obyvatele Pompejí (detail zachycující manželskou dvojici svědčí o emancipaci ženy) a mytologické výjevy, je užito iluzivní perspektivy • dalším svědectvím o římském malířství jsou portréty na hrobech v Egyptě • mozaika byla oblíbenou uměleckou formou • mozaika je náročná, trvanlivá, efektní a drahá • vhodná zejména pro kulturu lázní a vil • některé mozaiky se zachovaly ve výtečném stavu
Fresky z Pompejí, Básnířka, manželský pár, výzdoba vil
Mozaiky
Architektura – umění zachycené v betonu • Římané vynikali v právu, válce, obraně, dopravě, architektuře • byli zdatní vojáci, stavitelé, technici • vynalezli umělý stavební materiál – beton – jemuž vděčíme za velkolepost, monumentalitu a trvanlivost jejich staveb • beton se skládá z drobného materiálu spojeného maltou • maltu znali už Egypťané, ale Římané začali používat místo písku křemičitý sopečný popel, čímž získali maltu neobyčejné tvrdosti tuhnoucí i pod vodou. Používali ji jako pojidlo tvrdých odštěpků (caementum) • z této hmoty (opus caementicum) vznikaly zdi, odlévaly se pilíře, oblouky, klenby • zdi se poté pokrývaly štukem nebo obkládaly mramorem
• Beton byl pevný a levný, stavěly se z něj silnice, mosty, akvadukty. Stal se symbolem pevnosti a trvanlivosti Říma. Římané tak mohli dodat svým stavbám velikost a pevnost. • Pro římskou infrastrukturu byly důležité čtyři věci – rychlé cestování, čistá voda, dobrá kanalizace a osobní čistota. • Díky betonu stavěli silnice, mosty a tunely a kanalizace a lázně. Původně otevřená římská kanalizace byla uzavřena a r. 33 př. Kr. byl postaven obrovský zaklenutý kanál – Cloaca Maxima, dodnes vzor pro městskou kanalizaci na celém světě • V Alpách a Apeninách budovali tunely a zpevňovali je betonem
• císaři budovali lázně pro veřejnost, často zasazené do zahrad, obklopené hostinci a nevěstinci • dokladem technické zdatnosti Římanů jsou Caracallovy lázně v Římě, vybudované v letech 216 – 230 po Kr. • sloužily 300 let • byly obrovské, zdobené mramorem, mozaikami a sochami • obrovské zaklenuté caldarium – oddechový prostor s bazény s horkou vodou, mělo v průměru 40m!
Caracallovy lázně – současný stav a rekonstrukce
• dochovalo se asi 100 římských mostů, některé slouží dodnes (např. Andělský most v Římě) • nejúžasnější a v podstatě netknutý římský akvadukt je tzv. Gardský most v Provence. Je z 1. stol. př .Kr. , vysoký 50m, dokládá cit Římanů pro krásu užitkových staveb
Koloseum • další veskrze užitkovou stavbou byly amfiteátry • na březích středozemního moře jich Římané postavili více než sto • nejznámějším z nich je římské Koloseum, zbudované v letech 70 – 80 po Kr. císařem Vespasianem a jeho synem Titem • má oválný tvar, 175 x 210 metrů, pojalo asi 100 000 diváků • Koloseum bylo v provozu 700 let, jeho statiku narušilo už zemětřesení ve 14. století
Koloseum
Pantheon • • • • • • •
patří mezi nejzachovalejší římské památky byl užíván jako křesťanský kostel Řekové preferovali rovné linie a oblouky Římany lákaly křivky, elipsy, ovály, kruhy, klenby snažili se obejít bez sloupu a zaklenout rozlehlé prostory Pantheon postavili díky betonu je navržen tak, aby šokoval – krytý vchod se sloupy připomíná tradiční chrám, ale za dveřmi se objeví obrovský prostor zaklenutý kopulí, která se zvedá do obrovské výšky a zdánlivě nic ji nedrží • celá budova je postavena z betonu, její podstatou je velikost a pevnost
Pantheon
Závěr • ve 4. stol. po Kr. učinil císař Konstantin z křesťanství státní náboženství a přesunul centrum říše do města Byzantion – Konstantinopole • přesun z pohanského Říma do křesťanské Konstantinopole znamenal zásadní změny v námětech a jejich uměleckém zpracování • umění se stalo služebníkem křesťanství, klasická tradice humanismu a realismu byla opuštěna ve prospěch umění, které lépe odpovídalo politicko-náboženskému absolutismu • dle některých autorů však právě v ravenských raně křesťanských kostelích vrcholí umělecký vývoj římské architektury. Jejich význam pro další vývoj spočívá v uplatnění techniky klenutí a obkladů stěn i kleneb mozaikami. • umělecký přínos Římanů lze vidět i v jejich koncepci architektonického prostoru – zjednodušený model města Říma byl přenesen do celého římského světa a z jeho odkazu čerpá architektura dodnes
Použitá literatura: • Bourbon, Fabio: Starověký Řím. Praha 1996 • Frontisi, Claude: Obrazové dějiny umění.Praha 2005 • Johnson, Paul: Dějiny umění – Nový pohled. Praha 2006 • Pijoan, José: Dějiny umění 2. Praha 1977 • Tušl, Jiří a kol. : Nástin dějin evropského umění 1.Praha 2008
