Umûl kámen s epoxidov m pojivem v památkové péãi

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:07

Stránka 458

Umûl˘ kámen s epoxidov˘m pojivem v památkové péãi âást 1 – Stav a pfiíãiny koroze objektÛ z umûlého kamene

Martina HUCKOVÁ, Petr KOTLÍK

Historie pouÏití epoxidov˘ch pryskyfiic v památko-

a penetrace epoxidÛ, a ty tak získaly jako konsoli-

podobnû v‰eobecné nad‰ení z moderních syntetic-

vé péãi

danty kamene ‰patnou povûst. Konzervátofii mûli

k˘ch materiálÛ, které v 60. a 70. letech panovalo,

První pouÏití epoxidov˘ch pryskyfiic pro konzer-

pak za to, Ïe sníÏí-li viskozitu, dokáÏí dostateãnou

snaha a pochopitelné pokusy pouÏívat tyto materiá-

vaci památek spadá do období pováleãného roz-

penetraci epoxidÛ do kamene zajistit. Bylo proto

ly v ‰irokém rozmezí aplikací a pfiedstava, Ïe mo-

voje prÛmyslu syntetick˘ch polymerÛ v 60. letech

vyzkou‰eno napfiíklad uÏití epoxidov˘ch pryskyfiic

hou v budoucnu nahradit materiály tradiãní.

20. století, kdy zaãaly b˘t pro nûkteré své vlast-

za teplot kolem 70 °C, ale sloÏité podmínky apli-

nosti (zejména mechanické vlastnosti a vysokou

kace zabránily ‰ir‰ímu vyuÏití této techniky.

pevnost spojÛ) pouÏívány k lepení, pfiípravû tmelÛ 1

i konsolidaci.

4

Existují samozfiejmû také objektivní dÛvody volby syntetick˘ch pojiv pro tvorbu umûlého kamene.

SníÏení viskozity epoxidov˘ch pryskyfiic je moÏ-

Nûkteré druhy hornin nelze nebo lze jen stûÏí imi-

no dosáhnout u bûÏn˘ch derivátÛ bisfenolu A (je-

tovat v umûlém kameni za pouÏití anorganick˘ch

První práce byly zamûfieny na vyplÀování prask-

den z v˘chozích produktÛ, obsahující nenasycená

plniv. Pfii pouÏití cementu jako pojiva navíc ãasto

lin dfieva, vyplÀování otvorÛ po ãervotoãi (po jeho

aromatická jádra) vytvrzovan˘ch nízkomolekulár-

dochází k postupné kr ystalizaci solí na povrchu

vyhubení) nebo vyplÀování prasklin soch a archi-

ními polyaminy pfiídavkem nûkter˘ch organick˘ch

materiálu a ke zmûnám barevnosti objektu (z‰ed-

tektonick˘ch ãlánkÛ. V b˘valém âeskoslovensku

rozpou‰tûdel. Jejich pfiítomnost v‰ak mÛÏe ovliv-

nutí), coÏ mÛÏe u objektÛ vytvofien˘ch z hmot

byly epoxidové pryskyfiice, spoleãnû s mezivrstvou

Àovat rychlost vytvrzování pryskyfiice i charakter

obarven˘ch svûtl˘mi pigmenty (napfiíklad imitace

z akr ylátového polymeru, pouÏívány i pro lepení

produktu. Druhou moÏností je kombinace prys-

naÏloutl˘ch pískovcÛ) zhor‰it vizuální dojem. V pfií-

kovÛ, dále i k lepení keramiky nebo porcelánu. Li-

kyfiic na bázi bisfenolu A s nízkoviskózními lineár-

padû imitace pískovcÛ je volba typu pojiva umûlé-

dafiík ve své monografii z 80. let uvádí moÏné vyu-

ními pryskyfiicemi (nûkdy oznaãovan˘mi jako reak-

ho kamene spí‰e záleÏitostí subjektivní a indivi-

Ïití epoxidov˘ch disperzí v restaurování ke zpevnû-

tivní rozpou‰tûdla). První pfiípad byl v tehdej‰ím

ní kamene, textilu, dfieva ãi preparovan˘ch zvífiat.

âeskoslovensku pfievaÏující.

5

6

7

duální. Oba typy pojiv mají své v˘hody a nev˘hody a Ïádné z nich nelze povaÏovat obecnû za vÏdy

Epoxidové pryskyfiice v kombinaci se silikony byly

Epoxidové pryskyfiice jsou a byly, jak uÏ bylo fie-

napfiíklad v b˘valé NSR pouÏívány i pro hydrofobní

ãeno, pouÏívány v památkové péãi také k lepení.

V souãasné dobû se nicménû od pouÏití epoxi-

úpravy textilních materiálÛ. Pfii obnovách staveb

Zde se vyuÏívá vysoké adheze k lepenému mate-

dov˘ch pr yskyfiic jako pojiva umûlého kamene

byly epoxidové pryskyfiice vyuÏívány také k zaplÀo-

riálu dané polárním charakterem molekul epoxi-

ustupuje. Pro náhrady originálÛ kamenn˘ch pa-

vání trhlin injektáÏí. Pfiíkladem restaurátorsk˘ch

du. EpoxidÛ je moÏno pouÏít k lepení i ve smûsi

mátek památkáfii volí nejãastûji sekané kopie.

prací s komplexním vyuÏitím epoxidov˘ch prysky-

s plnivem, ãímÏ lze ovlivnit viskozitu lepidla a pfii-

V pfiípadû tvorby dusan˘ch kopií pak sami restau-

fiic mÛÏe b˘t napfiíklad obnova fasády antické kni-

blíÏit jeho fyzikální vlastnosti lepenému materiá-

hovny v Efesu, kde byly jednotlivé díly lepeny

lu. Tento pfiípad pouÏití epoxidov˘ch pryskyfiic jiÏ

a vytmelovány epoxidy a rozpraskané sloupy

souvisí s jejich uÏitím jako pojiva umûlého kame-

■ Poznámky

ne památkov˘ch objektÛ, kterému se tato práce

1 Charles SELWITZ: Epoxy resins in Stone Conservation,

2

a stûny vyztuÏeny epoxidov˘mi injektáÏemi.

Epoxidové pryskyfiice patfií mezi polymerní látky,

vûnuje.

8

vhodnûj‰í.

J. P. Getty Trust, Marina del Rey 1992, s. 5.

které byly primárnû vyrábûny pro prÛmyslové vyu-

2 BlíÏe Miloslav LIDA¤ÍK a kol.: Epoxidové pr yskyfiice,

Ïití, a nikoliv pro specifické vyuÏití v konzervátor-

DÛvody vyuÏití epoxidov˘ch pr yskyfiic pro v˘robu

SNTL, Praha 1983.

ské a restaurátorské praxi. U takov˘ch materiálÛ

faksimile

3 Petr KOTLÍK, Jifií ZELINGER: MoÏnosti vyuÏití epoxido-

obecnû vzniká nebezpeãí, Ïe nejsou dostateãnû

PfiibliÏnû od 60. let 20. století byla u nás

v˘ch pr yskyfiic pfii konzer vování a restaurování kamen-

známy v‰echny jejich vlastnosti dÛleÏité v památ-

i v nûkter˘ch jin˘ch zemích Evropy (napfiíklad ve

n˘ch objektÛ, in: Sborník V·CHT Praha, 1983, ã. S10,

kové péãi nebo vedlej‰í úãinky bûhem pouÏití a po

·v˘carsku, v Polsku) zhotovována faksimile ka-

s. 145.

nûm, coÏ mÛÏe ãasto nepfiíjemn˘m zpÛsobem

menosochafisk˘ch dûl z umûlého kamene, kde

4 Ch. SELWITZ, cit. v pozn. 1.

ovlivnit v˘sledek restaurátorského zásahu a v dÛ-

pojivem byla epoxidová pryskyfiice a plnivem dr-

5 Petr KOTLÍK, Ivana PICKOVÁ, Jifií ZELINGER: SíÈování

cen˘ kámen nebo vhodná smûs pískÛ. Tyto v˘-

epoxidov˘ch pr yskyfiic v pfiítomnosti rozpou‰tûdel, in:

V pfiípadû epoxidov˘ch pryskyfiic byly v konzer-

dusky vznikaly ãasto jako náhrada kamenn˘ch

Sborník V·CHT Praha, 1981, ã. S6, s. 87.

vátorské praxi pro konsolidaci kamene pouÏívány

soch umístûn˘ch v exteriéru, zatímco originální

6 Ch. SELWITZ, cit. v pozn. 1.

roztoky pro úspû‰nou penetraci do kamene pfiíli‰

díla byla pfiemístûna do lapidária ãi galerie, aby

7 P. KOTLÍK, J. ZELINGER, cit. v pozn. 3; Petr KOTLÍK: Ar-

viskózní. Proto tvofiily na povrchu kamene krustu,

byla lépe chránûna pfied pÛsobením vnûj‰ích kli-

tificial sandstone with epoxy resin cement, in: Procee-

bûhem ãasu navíc Ïloutnoucí a tmavnoucí. V prÛ-

matick˘ch vlivÛ.

3

sledcích po‰kodit samotn˘ památkov˘ objekt.

9

dings of the VIth International Congress on Deterioration

bûhu 70. let 20. století bylo zejména v Itálii

DÛvodem vyuÏívání tohoto organického pojiva

a USA provedeno mnoho impregnací kamene bez

místo bûÏn˘ch anorganick˘ch pojiv, jako je napfií-

8 P. KOTLÍK, J. ZELINGER, cit. v pozn. 3.

adekvátního porozumûní problematice viskozity

klad cement, bylo více. Jedním z nich bylo pravdû-


458

and Conservation of Stone, ToruÀ 1988, s. 614.

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M a r t i n a H U C K O VÁ , P e t r K O T L Í K / U m û l ˘ k á m e n s e p o x i d o v ˘ m p o j i v e m v p a m á t k o v é p é ã i . âást 1 – Stav a pfiíãiny koroze objektÛ z umûlého kamene

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:07

Stránka 459

1

rátofii pfii tvorbû návrhu restaurátorského postupu

Dal‰í soubor faksimile, opût barokních soch z díl-

dávají pfiednost materiálÛm déle znám˘m, od-

ny rodiny Braunov˘ch, jejichÏ originály pocházejí

zkou‰en˘m a technologicky ménû nároãn˘m, tedy

z Valãe, je v atriu stanice metra Malostranská

anorganick˘m.

v Praze. Jin˘mi aplikacemi umûlého kamene poje-

¤ada faksimile z umûlého kamene pojeného

ného epoxidovou pryskyfiicí jsou vázy ve Vrtbovské

epoxidovou pr yskyfiicí jiÏ ov‰em byla vytvofiena

zahradû, soubor váz na atice Rudolfina v Praze

a dnes jsou souãástí ãeského památkového fon-

(obr. 2) nebo star‰í náhrobek básníka Avigdora

du. Kopie sochafisk˘ch dûl z umûlého kamene za-

Kary na Starém Ïidovském hfibitovû v Praze. Dal‰í-

chovávají podobu originálu v dobû jejich vzniku,

mi pfiíklady pouÏití umûlého kamene pojeného

a jsou tedy i dokladem o stavu památky v urãitém

epoxidovou pr yskyfiicí byly napfiíklad kfiíÏ na T˘n-

ãase. PfiestoÏe se tím samy umûleck˘mi památ-

ském kostele, balustráda v klá‰tefie v Králíkách

kami nestanou, je vhodné s nimi zacházet jako

a na zámku ·tifiín, kamenické prvky na stfie‰e Wieh-

s historick˘mi doklady i „technick˘mi“ památkami

lova domu ve Skofiepce, kamenické prvky na zám-

své doby, které k originálu patfií. I v pfiípadû, Ïe

ku Trója a na zámku a kostele v Kostelci nad âer-

pfiístup k tûmto objektÛm bude spí‰e konzervá-

n˘mi lesy, fasáda kostela v areálu AneÏského

torsk˘ neÏ rekonstrukãní, bude vÏdy nutné ales-

klá‰tera, faksimile soch v praÏské Loretû nebo

poÀ prodlouÏit Ïivotnost dochované hmoty.

10

umûlá Ïula na Mánesovû mostû v Praze,

11

so-

Vzhledem k poãtu, stáfií a stavu faksimile

chafiská v˘zdoba sloupu v Jaromûfii, sochy Chrona

z umûlého kamene pojeného epoxidovou prysky-

a Vír y v Cítolibech (autorem originálÛ je opût

fiicí lze tedy oãekávat, Ïe dfiíve ãi pozdûji bude

M. B. Braun) a fiada dal‰ích.

nutno tûmto objektÛm vûnovat potfiebnou pozornost památkáfiÛ a restaurátorÛ.

2

Epoxidov˘ tmel byl pouÏíván i pro doplÀování 3

tvarÛ nebo vyplÀování prasklin a trhlin v pfiírodním kameni, pfiípadnû dráÏek v kamenn˘ch architekto-

Historie pouÏití umûlého kamene pojeného epoxi-

nick˘ch prvcích historick˘ch staveb – napfiíklad na

Obr. 1. Praha, kopie Braunovy sochy poustevníka Onuf-

dy

katedrále sv. Víta nebo na Letohrádku královny

ria z umûlého kamene pojeného epoxidovou pryskyfiicí,

Pravdûpodobnû první pouÏití umûlého kamene

Anny na PraÏském hradû.

12

v souãasnosti u hotelu InterContinental. Autorem je sochafi

pro doplÀování pískovcov˘ch kamenicky opracova-

a restaurátor J. Tursk˘, technologick˘ dohled O. KruchÀa

n˘ch prvkÛ u nás se uskuteãnilo asi pfied padesáti

a J. Rathousk˘. (Foto P. Kotlík)

lety na zámku v Roztokách a na hradû Jen‰tejnû.

■ Poznámky

Obr. 2. Praha, Rudolfinum, váza z umûlého kamene po-

Jednou z prvních kopií tohoto typu byl tympanon

10 Martina HUCKOVÁ, Petr KOTLÍK: MoÏnosti konzervace

jeného epoxidovou pryskyfiicí umístûná na stfie‰e budovy

nad vchodem v ohradní zdi kostela Panny Marie

umûlého kamene pojeného epoxidy, in: Sborník konferen-

s patrn˘mi druhotnû vznikl˘mi barevn˘mi skvrnami. Au-

SnûÏné v Praze, vydusan˘ pfiibliÏnû pfied ãtyfiiceti pû-

ce Restaurování umûleck˘ch malífisk˘ch a sochafisk˘ch

torem je T. Rafl. (Foto P. Kotlík)

ti roky do formy ze silikonové pryÏe (obr. 3). Snad

dûl, Litomy‰l 2006, s. 22.

Obr. 3. Praha, kostel Panny Marie SnûÏné, kopie reliéfu

nejznámûj‰ím pfiíkladem faksimile z umûlého pís-

11 Jifií RATHOUSK¯: Zku‰enosti s umûl˘m kamenem

vytvofiená z umûlého kamene pojeného epoxidovu pryskyfii-

kovce je soubor Braunov˘ch soch Ctností a Nefiestí

s epoxidov˘m pojivem, in: Sborník ze semináfie Umûl˘ ká-

cí. Autorem je J. Tursk˘, technologick˘ dohled O. KruchÀa

a nûkolika dal‰ích soch v Kuksu (obr. 4). Kopie so-

men pro památkovou péãi, STOP, Praha 1998, s. 16.

a J. Rathousk˘. (Foto M. Hucková)

chy poustevníka Onufria ze souboru stejného auto-

12 Petr KOTLÍK, Mar tina HUCKOVÁ: Studium moÏností

ra v Novém lese u Îírãe vytvofiená v 70. letech

dodateãného zpevnûní umûlého kamene pojeného epo-

20. století je pravdûpodobnû nejvût‰ím artefaktem

xidovou

co do hmotnosti u nás. Je nyní umístûna pfied bu-

BD06P01OPP005, 2009.

pr yskyfiicí,

Závûreãná

zpráva

projektu

dovou praÏského hotelu InterContinental (obr. 1).


459

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:07

Stránka 460

nická pevnost, klesá porozita, nasákavost vodou

V praxi postupovali restaurátofii pfii tvorbû smû-

a propustnost pro plyny vãetnû vodní pár y. Ob-

si plniv pro umûl˘ kámen ãasto empiricky, coÏ jim

dobn˘m zpÛsobem jsou tyto vlastnosti ovlivnûny

umoÏnilo se více soustfiedit na to, aby se pfiiblíÏili

14

Energie potfiebná ke

vzhledu pfiírodního kamene. ProtoÏe mezi na‰imi

zhutnûní smûsi je závislá na distribuci plniva.

pískovci existují vizuálnû rozdílné typy, mÛÏeme

V pfiípadû smûsí s pfietrÏitou zrnitostí je potfieba

i mezi v˘dusky nalézt velké rozdíly v zrnitosti plni-

vût‰ího zhutnûní neÏ v pfiípadû zrnitostí plynulej-

va (ale i mnoÏství pryskyfiice).

také zhutnûním smûsi.

‰ích.

15

23

Na kvalitu vytvrzeného produktu (zejména pev-

V˘bûr zastoupení jednotliv˘ch frakcí písku vyÏa-

nost materiálu) má velk˘ vliv také vlhkost pouÏit˘ch 24

duje dostateãnou péãi, protoÏe nevhodné granulo-

plniv.

metrické sloÏení plniva zhor‰uje nejen vzhled, ale

pryskyfiice tvrzené nízkomolekulárními polyaminy,

i mechanické vlastnosti, zvy‰uje spotfiebu pojiva

které reagují s vodou a oxidem uhliãit˘m za vzniku

16

a tím umûl˘ kámen prodraÏuje.

ProtoÏe v systé-

25

solí.

To platí pfiedev‰ím pro bûÏnû vyuÏívané

Z prací vznikl˘ch v Ústavu chemické techno-

mu písek-pryskyfiice jsou pfii mechanickém namá-

logie restaurování památek V·CHT v Praze vypl˘vá,

hání slab˘mi místy spojovací mÛstky pr yskyfiice

Ïe nízká rovnováÏná vlhkost písku (v fiádu setin pro-

mezi jednotliv˘mi zrny, roste pevnost materiálu

centa) je zanedbatelná a nemá negativní vliv na

s klesajícím poãtem tûchto slab˘ch míst, tedy

vlastnosti pfiipraveného umûlého kamene.

17

s rostoucí velikostí zrn písku.

26

Pro-

âást pojiva se ale

blematické jsou v‰ak pfiípady, kdy je písek vlhk˘, ãi

spotfiebuje na vyplnûní velkého mezizrnného pro-

pfiímo mokr˘. Pokud nemáme informace o podmín-

Obr. 4. Kuks (okres Trutnov), detail epoxidového v˘dus-

storu, coÏ zvy‰uje spotfiebu pojiva, aniÏ by se pev-

kách, v jak˘ch byl písek uloÏen, vÏdy se doporuãuje

ku, vlhnutí spodních partií objektu pravdûpodobnû v dÛ-

nost materiálu také úmûrnû zv˘‰ila.

Umûl˘ ká-

jej vysu‰it. Jak bylo totiÏ zji‰tûno, smûs umûlého

sledku lokální nehomogenity materiálu. (Foto P. Kotlík)

men pfiipraven˘ z plniva s úzkou distribucí ãástic

kamene pfiipravená z roztoku epoxidové pryskyfiice

navíc pÛsobí zcela nepfiirozenû, pfii oblém tvaru

v toluenu a písku obsahujícího 2,4 hm % vlhkosti

4

zrn pfiipomíná jikr y.

19

18

V˘‰e uvedená závislost

Pfiesn˘ soupis a dokumentace objektÛ z umû-

pevnosti na velikosti zrn plniva se neobjevuje

lého kamene je nároãn˘m úkolem pro ãeskou pa-

u systému se ‰ir‰í distribucí zrn písku, kde men-

■ Poznámky

mátkovou péãi, a to zejména proto, Ïe ve zdrojo-

‰í ãástice vyplÀují prostor mezi velk˘mi zrny a tím

13 M. HUCKOVÁ, P. KOTLÍK, cit. v pozn. 10.

v˘ch dokumentech (pfiehledech restaurátorsk˘ch

dochází ke zlep‰ení fyzikálních i mechanick˘ch

14 Petr KOTLÍK: Technologie pfiípravy umûlého kamene,

zpráv) ãasto není rozli‰eno, zda jde o umûl˘ ká-

vlastností materiálu za souãasného sníÏení spo-

in: Sborník ze semináfie Umûl˘ kámen pro památkovou

men s epoxidov˘m, ãi jin˘m (napfiíklad cemento-

tfieby pojiva.

20

péãi, STOP, Praha 1998, s. 7.

v˘m) pojivem. V rámci projektu Ministerstva kul-

Problematika ideálního zaplnûní prostoru plni-

tur y „Studium moÏností dodateãného zpevnûní

vem, a tedy sníÏení mnoÏství potfiebného pojiva,

TKS, 4, 2004, ã. 1, s. 24.

umûlého kamene pojeného epoxidovou pryskyfii-

které ovlivÀovalo ekonomickou nároãnost v˘roby

16 P. KOTLÍK, cit. v pozn. 14.

cí“ bylo provedeno úvodní ‰etfiení pro takov˘ sou-

hmoty, byla studována zejména v souvislosti

17 Petr KOTLÍK, Eva PEPRNÁ, Jifií RATHOUSK¯, Jifií ZELIN-

pis, vycházející z informací jednotliv˘ch územních

s rozvojem technologie betonu na poãátku

GER: Nûkteré vlastnosti umûlého pískovce pojeného epo-

20. století. Nejznámûj‰ím fie‰ením v˘plnû prosto-

xidovou pr yskyfiicí, in: Sborník V·CHT Praha, 1983,

ru rÛznû velk˘mi zrny je Fullerova kfiivka zrnitosti

ã. S10, s. 165.

13

pracovi‰È NPÚ.

SloÏení a vlastnosti umûlého kamene

15 Lubo‰ SVOBODA: O mísení frakcí kameniva, in: Beton

plniva. PouÏitím jednoduché rovnice lze vypoãítat

18 J. RATHOUSK¯, cit. v pozn. 11.

Základními sloÏkami umûlého kamene (umûlé-

hmotnostní pomûr zvolen˘ch frakcí plniva, jenÏ

19 Petr KOTLÍK, Jifií ZELINGER: Základní znalosti o umû-

ho pískovce) jsou plnivo, které tvofií vlastní hmotu

vede k pfiiblíÏení se ideálnímu vyplnûní prostoru

lém kameni, in: Pamiatky a príroda, 13, 1982, ã. 4,

materiálu, a pojivo, umoÏÀující spojení ãástic plni-

zrny plniva a souãasnû i ekonomickému vyuÏití

s. 23.

va a tím vytvrdnutí tvárné smûsi, a tedy dosaÏení

pojiva.

20 P. KOTLÍK, E. PEPRNÁ, J. RATHOUSK¯, J. ZELINGER,

poÏadované pevnosti. Jako plnivo byl dfiíve pouÏí-

Pfienos postupÛ z betonáfiského oboru do pa-

ván drcen˘ pfiírodní kámen, kter ˘ si restaurátofii

mátkové péãe má ale svá úskalí. Jednak jsme ob-

21 Lubo‰ SVOBODA, cit. v pozn. 15, s. 24.

pfiipravovali nejãastûji sami. Vzhledem k obtíÏím

vykle omezeni dostupn˘mi surovinami, a ideální zr-

22 Petr KOTLÍK: Umûl˘ kámen pro obnovu památek, in:

pfii pfiípravû plniva (zvlá‰tû u jemnozrnn˘ch mate-

nitosti tak ãasto není moÏné s dan˘mi písky

Materiály pro stavbu, 5, 1999, s. 53.

riálÛ je tfieba vést drcení do vysokého stupnû jem-

dosáhnout. DÛleÏitûj‰í ale je, Ïe vzhled v˘sledného


nosti) a zanedbatelnému vlivu tohoto zpÛsobu pfií-

materiálu mÛÏe b˘t pfii snaze o dosaÏení dokonalé-

24 J. RATHOUSK¯, cit. v pozn. 11.

pravy na v˘sledn˘ vzhled je dnes pouÏíván jako

ho vyplnûní prostoru zrny písku nepfiirozen˘ a jeho

25 P. KOTLÍK, cit. v pozn. 7; Toine DINNISSEN: Amine

základní plnivo pfiedev‰ím pfiírodní pran˘ skláfisk˘

mechanické vlastnosti pfiíli‰ odli‰né od materiálu,

blushing and blooming of epoxy binder systems in pro-

21

písek a u vápencÛ prÛmyslovû mlet˘ (drcen˘) vá-

kter ˘ doplÀujeme nebo imitujeme.

penec. Na v˘sledn˘ vzhled umûlého kamene má

tmelÛ je totiÏ obecnû pfiijímána zásada, Ïe tmel má

kromû plniva vliv také mnoÏství a typ pojiva i zpÛ-

b˘t ménû pevn˘ a odoln˘ neÏ doplÀovan˘ kámen.

26 Jifií HURT: Vliv dodateãné konsolidace kamene na je-

sob zpracování, zatímco na jeho v˘sledné vlast-

V opaãném pfiípadû hrozí nebezpeãí, Ïe v prÛbûhu

ho vybrané vlastnosti, diplomová práce V·CHT Praha,

nosti má rozhodující vliv pomûr plniva a pojiva.

stárnutí objektu budou doplÀovaná místa vystupo-

2006, s. 20.

S rostoucím mnoÏstvím pojiva se zvy‰uje mecha-

vat nad povrch originálního kamene.

460

V pfiípadû

cit. v pozn. 17.

tective coatings, in: Journal of protective coatings & linings, 22, 2005, ã. 12, s. 40.

22


mastr_06.qxd

10.12.2009

14:07

Stránka 461

nemá ani po 24 dnech mûfiitelnou pevnost. Nega-

dávka se vÏdy dobfie udusá (zhutní). Proto je dÛ-

mací. Jak jiÏ bylo popsáno v˘‰e, v soupisech kopií

tivní vliv vlhkosti plniva na mechanické vlastnosti

leÏité, aby byla doba zpracovatelnosti pryskyfiice

a faksimile ãasto není jednoznaãnû odli‰eno, zda

umûlého kamene lze v praxi omezit napfiíklad pouÏi-

pro tuto ãást pfiípravy umûlého kamene dostateã-

byly vytvofieny za pouÏití cementu, nebo epoxidové

tím smûsného rozpou‰tûdla toluen-ethanol (v po-

nû dlouhá. Doba zpracovatelnosti (prÛbûh síÈova-

pr yskyfiice. Také v samotn˘ch restaurátorsk˘ch

mûru 1 : 3) jako fiedidla pryskyfiice, které zároveÀ

cí reakce) závisí zejména na velikosti molekul v˘-

zprávách jsou informace o sloÏení, pouÏit˘ch suro-

sniÏuje její viskozitu. Pfiítomnost polárního organic-

chozí pr yskyfiice (délce fietûzcÛ), typu tvrdidla,

vinách a technologickém postupu pfiípravy kopií

kého rozpou‰tûdla potlaãuje citlivost materiálu vÛãi

pfiítomnosti vody a také na okolní teplotû.

27

vlhkosti.

34

z umûlého kamene pojeného epoxidovou pryskyfii-

Pfii síÈování epoxidov˘ch pryskyfiic se uvolÀuje

cí obvykle velice struãné (pokud jsou zde vÛbec

Smûsi pro pfiípravu umûlého kamene také ãas-

urãité mnoÏství tepla (je to dûj exotermick˘) a re-

to obsahují dal‰í aditiva, která slouÏí ke zlep‰ení

akce se tak samovolnû urychluje. U vysoce plnû-

Pokusili jsme se proto ovûfiit moÏnosti doda-

zpracovatelsk˘ch vlastností hmoty, jako je plasti-

n˘ch systémÛ v‰ak dochází k odvodu tepla z poly-

teãného zji‰tûní potfiebn˘ch základních charakte-

cita (kfiemenn˘ prá‰ek), nebo pomáhají dosáh-

meru do anorganického plniva a celkové zahfiívání

ristik materiálu kopií na laboratorních vzorcích

nout poÏadovaného vzhledu (pigmenty, mletá slí-

smûsi je men‰í neÏ u systémÛ neplnûn˘ch. To ta-

i na vzorcích z nûkolika reáln˘ch objektÛ. Zpravi-

28

ké pfiispívá k del‰í dobû zpracovatelnosti. S vy‰‰í

dla není moÏno z tûchto objektÛ odebrat vzorky

da, drcené skofiápky).

Umûl˘ kámen pouÏit˘

nûjaká data tohoto typu uvedena).

pro tvorbu nûkter˘ch faksimile Ctností a Nefiestí

teplotou r ychlost vytvrzování roste a naopak.

35

dostateãné velikosti pro mûfiení mechanick˘ch

v Kuksu napfiíklad obsahuje písek, jehoÏ zrna byla

U bûÏnû pouÏívan˘ch epoxidov˘ch pr yskyfiic do-

vlastností, proto je pro návrh dal‰ího postupu ve-

Mezi aditiva patfií

chází pfii teplotách pod 10 °C ke sníÏení pohybli-

lice dÛleÏit˘ alespoÀ odhad základních vlastností,

i takzvané spojovací látky (nûkdy nesprávnû ozna-

vosti v‰ech funkãních skupin a vytvrzovací reakce

jako jsou typ pojiva, jeho mnoÏství nebo porozita.

ãované jako primery), které se jednou ãástí mole-

se zpomaluje. Pfii teplotách kolem 0 °C se prak-

DÛkaz pfiítomnosti epoxidové pryskyfiice ve hmotû

kuly váÏí na povrch kfiemenn˘ch zrn a druhou do

ticky zastavuje. Hmota má pfii takto nízké teplotû

lze provést i pfies pfiítomnost anorganick˘ch látek

polymerní sítû epoxidové pr yskyfiice. Napfiíklad

vysokou viskozitu, coÏ mÛÏe vést k domnûnce, Ïe

(písku) technikou infraãervené spektroskopie.

smoãením zrn písku roztokem γ-amino-propyl-trie-

je vytvrzená. Pokud je v‰ak hmota pfiipravená za

Pro urãení mnoÏství organického pojiva se nabí-

toxysilanu je moÏno dosáhnout pfii shodném ob-

takov˘ch podmínek pouÏita jako doplnûk kame-

zejí metody termické anal˘zy, z jejichÏ v˘sledkÛ

30

ne, pfii zv˘‰ení teploty r ychle zmûkne a produkt

(z hmotnostního úbytku po zahfiátí na dostateãnou

povrchovû barvena (obr. 5).

29

sahu pojiva zv˘‰ení pevnosti v tlaku aÏ o 50 %.

V minulosti byl monopolním dodavatelem epoxidov˘ch pr yskyfiic v âeskoslovensku Spolek pro

souãasnû ztrácí mechanické vlastnosti. 37

36

teplotu) by teoreticky mûlo b˘t moÏné urãit procen-

uvádí, Ïe po-

tuální zastoupení organického podílu (pryskyfiice)

chemickou a hutní v˘robu (dnes Spolchemie, a. s.)

mûr tvrdidla a pryskyfiice ve vzorcích umûlého ka-

ve vzorku. Úvodní praktická mûfiení v‰ak ukázala,

a nejpouÏívanûj‰ími pryskyfiicemi byly nízkomole-

mene ovlivÀuje i v˘sledné hodnoty jeho pevnosti

Ïe tato metoda nemusí vÏdy poskytovat pfiesné v˘-

kulární CHS EPOXY 1505 modifikovaná dioktyl-

v ohybu. Nejvy‰‰í hodnoty pevností v ohybu byly

sledky – hlavnû pro vzorky s obsahem vy‰‰ím neÏ

získány pfii pouÏití stechiometrického pomûru tvr-

6 hm % epoxidové pryskyfiice. Vysvûtlením mÛÏe

didla a pryskyfiice.

b˘t nedostateãné „vyhofiení“ epoxidové pryskyfiice

ftalátem

31

a stfiednûmolekulární pryskyfiice CHS

EPOXY 1200 modifikovaná dibutylftalátem.

32

Diplomová práce M. Huckové

38

ve své práci nezaznamenal pro epo-

zpÛsobené nevhodnou geometrií kelímku (mûfiicí

jako CHS EPOXY 512 (modifikovaná nyní dibutyl-

xidovou pr yskyfiici modifikovanou kfiemenn˘m

cely), v nûmÏ byly vzorky v pfiístroji „spalovány“.

ftalátem) a dnes je nahrazena pr yskyfiicí CHS

pískem v rozmezí ± 20 % hm. tvrdidla oproti po-

Dal‰í metodou se stejn˘m principem, av‰ak

EPOXY 455 modifikovanou bezftalátov˘m zvláãÀo-

mûru doporuãovanému v˘robcem podstatn˘ vliv

s vhodnûj‰í geometrií kelímku (mûfiicí cely) byla

vadlem (‰etrn˘m k Ïivotnímu prostfiedí). Druhá

dávkování tvrdidla na pevnost v tlaku. Vût‰í od-

u vzorkÛ s definovan˘m mnoÏstvím epoxidové prys-

uvedená pr yskyfiice byla pozdûji oznaãena jako

chylky ale vedly pfii niÏ‰ím mnoÏství tvrdidla ke

EPOXY 371 (modifikovaná nereaktivním zvláãÀo-

zkfiehnutí vytvrzené hmoty, pfii vy‰‰ím mnoÏství

vadlem) a dnes je také nahrazena nov˘m v˘rob-

tvrdidla k plastickému chování vytvrzené hmoty.

Prvnû uvedená pryskyfiice byla pozdûji oznaãena

Cacara

kem CHS EPOXY 324 modifikovan˘m bezftalátov˘m zvláãÀovadlem. V souãasné dobû lze v‰ak na ãeském trhu koupit i epoxidové pr yskyfiice od jin˘ch v˘robcÛ.

■ Poznámky 27 P. KOTLÍK, cit. v pozn. 7.

MoÏnosti anal˘zy epoxidov˘ch v˘duskÛ Pro konzervaãní zásah (coÏ zejména platí pro

28 P. KOTLÍK, cit. v pozn. 14. 29 P. KOTLÍK, cit. v pozn. 7.

konsolidaci, která je nereverzibilní, a pfiípadná


Pro pfiípravu umûlého kamene je nutné získat

chyba konzervátora je tedy ãasto nenapravitelná)

31 Boris CACARA: Koroze umûlého kamene pojeného

dobfie promíchanou, homogenní smûs základních

je nutné zjistit co nejvût‰í mnoÏství informací

epoxidovou pr yskyfiicí, diplomová práce V·CHT, Praha

sloÏek. Proto je hlavním poÏadavkem na epoxido-

o materiálu, z nûhoÏ je o‰etfiovan˘ objekt vytvo-

1993.

vou pr yskyfiici pfii pfiípravû umûlého kamene její

fien. Pokud tedy budou v budoucnu objekty z umû-


vhodná viskozita. Pfii pouÏití vysoce viskózní prys-

lého kamene pojeného epoxidy konzervovány, je


kyfiice nelze tvárnou smûs dobfie promíchávat,

tfieba mít k dispozici soubor analytick˘ch metod,

34 P. KOTLÍK, J. ZELINGER, cit. v pozn. 3; J. RATHOUSK¯,

vzniká nehomogenní smûs s nedostateãn˘m

jimiÏ bude moÏné o materiálu získat potfiebné

cit. v pozn. 11.

smoãením kfiemenn˘ch zrn a v˘sledn˘ vytvrzen˘

údaje.

35 M. LIDA¤ÍK a kol., cit. v pozn. 2.

produkt nemá dobré vzhledové ani mechanické

První informací, kterou bude nutné ovûfiit, je typ

vlastnosti. Navíc smûsi obsahující jemné frakce

pojiva. Necviãen˘m okem totiÏ není moÏné pou-

37 Mar tina HUCKOVÁ: Studium moÏností dodateãného

33

36 B. CACARA, cit. v pozn. 31.

Pfii zho-

hou vizuální identifikací rozhodnout, o jak˘ typ po-

zpevnûní umûlého kamene pojeného epoxidovou prysky-

tovování vlastní kopie se smûs obvykle pfiidává

jiva se jedná, a ani vyuÏití archivních dokumentÛ

fiicí, diplomová práce V·CHT, Praha 2005.

do formy postupnû, v men‰ích dávkách a kaÏdá

bohuÏel ãasto nevede k získání potfiebn˘ch infor-

38 B. CACARA, cit. v pozn. 31.

plniva vyÏadují pojivo s niÏ‰í viskozitou.


461

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:07

Stránka 462

5

6

7

8

9

10

Obr. 5. V˘brus vzorku epoxidového v˘dusku z Kuksu,

loÏení pojiva a z toho usoudit na základní vlast-

terasy nad Zlatou bránou katedrály sv. Víta na PraÏ-

barven˘ písek se ‰ir‰í distribucí zrn. (Foto P. Kotlík)

nosti hmoty v˘dusku. Pozorováním v˘brusÛ vzorkÛ

ském hradû. Pfies mechanické po‰kození tmelu

Obr. 6. V˘brus vzorku v˘dusku sochy Onufria, plnivo v˘-

umûlého kamene mÛÏeme zjistit nejen pfiítomnost

(rozlámání na malé úlomky), zpÛsobené pravdûpo-

dusku je pomûrnû hrubozrnné, s uÏ‰í distribucí a zrna

aditiv v plnivu, ale také mezi více objekty porovnat

dobnû teplotní dilatací plechu (fasáda katedrály je

dobfie obalena pryskyfiicí. (Foto M. Hucková)

distribuci plniva a odhadnout ve v˘dusku pouÏité

orientovaná na jiÏní stranu a teplotní rozdíly v prÛ-

Obr. 7. V˘brus vzorku v˘dusku vázy z Rudolfina, plnivo

mnoÏství pryskyfiice. Pro odhad procentuálního za-

bûhu roku dosahují více neÏ 70 °C), je vlastní hmo-

v˘dusku je jemnozrnné, s uÏ‰í distribucí zrn. (Foto

stoupení pojiva, porozity a zrnitosti plniva by pak

ta tmelu ve velice dobrém stavu. Jedin˘m projevem

M. Hucková)

bylo moÏno pouÏít techniku obrazové anal˘zy.

stárnutí je mírné odrolování povrchu hmoty. Doba

Obr. 8. Mikrofotografie (SEM) struktury vzorku v˘dusku

Také mikrofotografie ze skenovacího mikrosko-

expozice v˘plnû pfii odbûru vzorkÛ byla minimálnû

sochy z Kuksu potvrzuje pozorování v˘brusu – plnivo má

pu nám mohou pomoci srovnat distribuci plniva

dvacet ãtyfii let. Tomuto pouÏití umûlého kamene

pomûrnû ‰irokou distribuci zrn nedokonale zalit˘ch prys-

u více vzorkÛ umûlého kamene (obr. 8, 9, 10)

ov‰em pfiedcházely rozsáhlé laboratorní zkou‰ky

kyfiicí. (Foto Alena Michalcová)

a díky moÏnosti velkého zvût‰ení lze takto odha-

a pfiíprava smûsi probíhala pod dohledem odborní-

Obr. 9. Mikrofotografie (SEM) struktury vzorku v˘dusku

lit i mikropraskliny a ztrátu adheze pr yskyfiice

kÛ v souladu s technologick˘mi poÏadavky.

Onufria potvrzuje pozorování v˘brusu – plnivo je hrubo-

k plnivu. Porozitu a distribuci pórÛ materiálu lze

jin˘ch objektÛ z umûlého kamene pojeného epoxi-

zrnné a zrna písku jsou zcela pokryta epoxidovou pryskyfii-

zjistit prostfiednictvím rtuÈové porozimetrie.

39

40

41

dov˘mi pryskyfiicemi je ov‰em hor‰í.

Stav

Pfiíãiny ‰pat-

ného stavu v˘duskÛ mohou b˘t tedy rÛzné. Nûkteré

cí. (Foto Alena Michalcová) Obr. 10. Mikrofotografie (SEM) struktury vzorku v˘dus-

Pfiíãiny a projevy degradace umûlého kamene po-

obecné principy lze ale popsat aplikací v˘sledkÛ

ku vázy ze stfiechy Rudolfina potvrzuje pozorování v˘bru-

jeného epoxidy

studia stárnutí epoxidov˘ch pr yskyfiic pouÏit˘ch

su – plnivo je jemnozrnné, s úzkou distribucí zrn. (Foto Alena Michalcová)

Kopie kamenn˘ch památkov˘ch objektÛ – so-

v prÛmyslov˘ch aplikacích.

chafisk˘ch dûl i architektonick˘ch prvkÛ – vznikaly

Stárnutí a degradaci umûlého kamene v kaÏ-

v prÛbûhu více neÏ padesáti let. Technická kvalita

dém pfiípadû ovlivÀují pouÏité materiály pojiva –

tûchto objektÛ se ãasto velice li‰í. Je to dÛsledkem

pr yskyfiice a tvrdidlo, dále technologick˘ postup

kyfiice získána sada termick˘ch kfiivek, kde hmot-

postupného v˘voje obecn˘ch technologick˘ch zna-

pfiípravy (dávkování sloÏek, homogenizace smûsi),

nostní úbytek po postupném zahfiívání na teplotu

lostí, pouÏívané technologie, do jisté míry i v˘vojem

porézní systém (objem pórÛ a jejich distribuce)

blízkou 750 °C podstatnû lépe odpovídal pÛvodní-

a dostupností hlavní pojivé sloÏky – epoxidov˘ch

a samozfiejmû i vlivy prostfiedí (klimatické vlivy)

mu mnoÏství organického pojiva (graf 1). Tyto v˘-

pryskyfiic a tvrdidel, ale zároveÀ i kvalitou a tech-

a zpÛsob zacházení s objektem.

sledky by proto mohly slouÏit jako srovnávací stan-

nologick˘mi znalostmi autorÛ – sochafiÛ, restaurá-

dard pfii mûfiení reáln˘ch vzorkÛ umûlého kamene

torÛ, kameníkÛ atd. Urãitou roli hraje samozfiejmû

s epoxidovou pryskyfiicí jako pojivem.

i Ïivotnost tohoto materiálu (pfiedev‰ím jeho pojivé

■ Poznámky

Nejnázornûj‰í rozli‰ení mezi jednotliv˘mi vzorky

sloÏky), i kdyÏ podle souãasn˘ch zku‰eností ne-


umûlého kamene je moÏno získat optickou mikro-

pfiedstavuje hlavní pfiíãinu eventuálních selhání.

40 Jan BÁRTA, Milo‰ GAVENDA, Petr KOTLÍK, Jifií RAT-

skopií v˘brusÛ (obr. 5, 6, 7). Je tak moÏno dosti

Jsou napfiíklad k dispozici úlomky tohoto typu ma-

HOUSK¯: Katedrála sv. Víta – Technologie opravy, in:

dobfie odhadnout napfiíklad charakter pouÏitého

teriálu, kter˘ byl pouÏit pro zatmelení jedné z drá-

Zprávy památkové péãe, 54, 1994, ã. 9, s. 325.

plniva (tvar, velikost a barvu zrn), mnoÏství a roz-

Ïek vysekan˘ch v kameni, v níÏ konãilo plechování


462


mastr_06.qxd

10.12.2009

14:07

Stránka 463

Obr. 11. Praha, v˘dusek sochy Onufria, kfiídovatûní a odrolování povrchu. (Foto M. Hucková) Obr. 12. Praha, Rudolfinum, povrch v˘dusku vázy na stfie‰e budovy se zelenou fiasou ve vlhk˘ch partiích umûlého kamene. (Foto P. Kotlík) Obr. 13. Praha, v˘dusek sochy Onufria, praskliny mechanického pÛvodu vzniklé pravdûpodobnû pfii manipulaci s objektem. (Foto M. Hucková) Obr. 14. Kuks (okres Trutnov), praskliny na jednom z v˘duskÛ vzniklé pravdûpodobnû v dÛsledku rozdílné tepelné

11

12

13

14

roztaÏnosti armatury a vlastní hmoty umûlého kamene. (Foto P. Kotlík)

Stárnutí a odolnost umûlého kamene proti korozi byly ov‰em v minulosti pro potfieby památkové péãe málo studovány. Jednou z prací na toto téma je studie P. Kotlíka a M. Brabce z roku 1988, srovnávající odolnost umûlého kamene pojeného epoxidy a bíl˘m cementem vÛãi vodorozpustn˘m solím a mrazu. Bylo zji‰tûno, Ïe smûsi obsahující epoxid lépe odolávaly kr ystalizujícím solím, zatímco v mrazov˘ch zkou‰kách byl mírnû odolnûj‰í umûl˘

a zpÛsobit její bobtnání. Odolnost proti chemic-

‰iny kopií se povrchová degradace projevuje více

kámen pojen˘ cementem. Pfiesto byly oba typy

k˘m látkám je obecnû závislá na hustotû epoxi-

ãi ménû rozsáhl˘m „odrolováním“ povrchové vrst-

umûlého kamene v˘raznû odolnûj‰í neÏ referenã-

dové sítû a platí, Ïe ãím dokonalej‰í je vytvrzení,

vy. StupeÀ uvolÀování povrchov˘ch zrn je u jednot-

42

ní hofiick˘ pískovec.

tím je vy‰‰í i odolnost materiálu. 44

43

liv˘ch dûl rozdíln˘. Tento zpÛsob po‰kození je zá-

má vytvrzená pryskyfiice

visl˘ pfiedev‰ím na mnoÏství pojiva ve smûsi, na

fiicích tvrdí, Ïe po krátké dobû expozice povûtrnos-

pfii nedostatku tvrdidla men‰í tepelnou odolnost,

stupni zhutnûní tvárné smûsi ve formû a na vnûj-

ti dochází u bûÏn˘ch epoxidov˘ch pryskyfiic diano-

vût‰í navlhavost a malou tvarovou stálost. Nao-

‰ích podmínkách (hlavnû vystavení sluneãnímu

vého typu bez UV absorbérÛ pfiedev‰ím ke

pak pfii pfiebytku tuÏidla vzniká paradoxnû produkt

záfiení). Uveden˘ zpÛsob degradace nemusí b˘t

zmûnám vzhledu, pryskyfiice Ïloutne a dále tmavne

s niÏ‰í hustotou sítû, s niÏ‰í adhezí a s vlastnost-

za normálních podmínek na závadu, nûkdy b˘vá

a pÛvodnû leskl˘ povrch se mûní v dÛsledku „kfií-

mi silnû závisl˘mi na teplotû. V obou pfiípadech

dokonce povaÏován za Ïádoucí stárnutí památek

dování“. Zmûna barvy povrchu b˘vá prvním pfiízna-

se pak zhor‰uje chemická odolnost i odolnost


kem degradace. Pfiítomnost plniva v epoxidov˘ch

proti stárnutí. Studium stárnutí epoxidov˘ch v˘-

fiicí (obr. 11). V kaÏdém pfiípadû v‰ak takto do-

systémech odolnost vÛãi stárnutí pfiíznivû ovlivÀu-

duskÛ je nutnou podmínkou pochopení pfiíãin je-

chází ke stírání povrchového reliéfu kopie. Odol-

je, „kfiídování“ se u nich ov‰em objevuje také.

jich ‰patného stavu.

nost vnitfiní hmoty umûlého kamene s uveden˘m

Lidafiík ve své monografii o epoxidov˘ch prysky-

Podle Rathouského

DÛleÏité podle tohoto autora je ale vÏdy zejména

typem pojiva lze doloÏit napfiíklad stavem jiÏ zmí-

dodrÏovat pfiedepsané mnoÏství tvrdidla. V pfiípadû

Po‰kození umûlého kamene pojeného epoxidy

nûn˘ch v˘plní otvorÛ ãi dráÏek v pfiírodním kameni

nedostatku ãi pfiebytku tvrdidla vût‰ího neÏ 15 %

lze vût‰inou rozdûlit na dvû kategorie:

na katedrále sv. Víta v Praze nebo na Letohrádku

se totiÏ chemické a mechanické vlastnosti i odol-

a) Povrchová degradace

královny Anny. Zatímco povrch tûchto v˘plní je

nost vÛãi stárnutí v˘raznû zhor‰ují, zejména pfii vy‰-

V na‰í republice byly a jsou jako pojiva umûlé-

mírnû droliv˘, ostatní hmota je pevná, i kdyÏ zpra-

‰ích teplotách. Pro aminová tvrdidla s rostoucím

ho kamene pouÏívány prakticky v˘hradnû epoxi-

vidla mírnû zbarvená doÏluta (tyto vysprávky ãas-

mnoÏstvím tvrdidla platí, Ïe roste pevnost v ohybu,

dové pryskyfiice takzvaného „dianového typu“ (viz

to neobsahují pigmenty).

tahu i rázu, pevnost v tlaku se ale sniÏuje.

v˘‰e), které ve své struktufie obsahují nenasyce-

z umûlého kamene pojeného epoxidy jsou místa

46

U nûkter˘ch objektÛ

V˘znamn˘m klimatick˘m ãinitelem negativnû pÛ-

ná aromatická jádra. Ta jsou pfiíãinou malé odol-

sobícím na vlastnosti dianov˘ch pryskyfiic je také

nosti epoxidov˘ch pryskyfiic proti UV záfiení, které

voda, jejíÏ del‰í vliv, opût zejména pfii vy‰‰ích tep-

je souãástí záfiení sluneãního. Toto záfiení u nich

■ Poznámky

lotách, vede ke zhor‰ení mechanick˘ch vlastností

vyvolává nejprve Ïloutnutí aÏ hnûdnutí a pozdûji

42 Petr KOTLÍK, Michal BRABEC: Odolnost umûlého pís-

a tvorbû sítû povrchov˘ch mikroprasklin. Epoxido-

mechanické po‰kození polymeru – praskání

kovce proti korozi, in: Sborník V·CHT Praha, 1988,

vé pryskyfiice se zmûkãovadly, k nimÏ patfií i CHS

a ztrátu mechanick˘ch vlastností. Na‰tûstí UV zá-

ã. S18, s. 151.

EPOXY 512, dále nejsou odolné proti plísním.

fiení není schopno pronikat do vût‰í hloubky umû-

43 M. LIDA¤ÍK a kol., cit. v pozn. 2.

Velk˘ vliv na stárnutí a vlastnosti epoxidov˘ch

lého kamene (jeho pÛsobení oslabují zrna plniva,

44 Jifií RATHOUSK¯: Konzervaãní prostfiedky pro kámen

pryskyfiic, kter˘ je nutné sledovat, protoÏe je dÛ-

ale velice úãinnû i pfiítomné pigmenty), jeho úãi-

i jiné stavební materiály, Pfiíloha ãasopisu Zprávy památ-

leÏit˘ zejména pro pfiípadn˘ konsolidaãní zásah,

nek je soustfiedûn na povrch hmoty. Takto je tedy

kové péãe, 54, 1994, ã. 6, s. 41.

mají chemická ãinidla. Chemikálie (organická roz-

napadena pouze tenká povrchová vrstva, coÏ cel-


pou‰tûdla) mohou difundovat do epoxidové sítû

kovou pevnost hmoty prakticky neovlivní.

45

U vût-

46 TamtéÏ.


463

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:08

Stránka 464

Petr KOTLÍK, Ivana PICKOVÁ, Jifií ZELINGER: SíÈování epoxidov˘ch pryskyfiic v pfiítomnosti rozpou‰tûdel, in: Sborník V·CHT Praha, 1981, ã. S6, s. 87. Petr KOTLÍK: Ar tificial sandstone with epoxy resin cement, in: Proceedings of the VIth International Congress on Deterioration and Conservation of Stone, ToruÀ 1988, s. 614. Martina HUCKOVÁ, Petr KOTLÍK: Studium moÏností dodateãného zpevnûní umûlého kamene pojeného epoxidovou pryskyfiicí, závûreãná zpráva projektu BD06P01OPP005, 2009.

Graf 1. Graf teplotní závislosti úbytku hmotnosti vzorkÛ

je v podstatné mífie ovlivnûn technologií jejich pfií-

umûlého kamene pojeného epoxidovou pryskyfiicí pfii za-

pravy a v˘bûrem surovin. Tyto ãinitele na rozdíl od

umûlého kamene pojeného epoxidy, in: Sborník konferen-

hfiívání.

ãinitelÛ klimatick˘ch mÛÏeme ovlivnit a v pfiípadû

ce Restaurování umûleck˘ch malífisk˘ch a sochafisk˘ch

tvorby nov˘ch v˘duskÛ je jim potfieba vûnovat ná-

dûl, Litomy‰l 2006, s. 22.

leÏitou pozornost.

Jifií RATHOUSK¯: Zku‰enosti s umûl˘m kamenem s epoxi-

ve sráÏkov˘ch stínech porostlá Ïiv˘mi organismy, nejãastûji zelen˘mi fiasami (obr. 12).

U objektÛ vykazujících po‰kození je ãast˘m

b) Degradace ve hmotû

znakem tûchto po‰kození povrchová destrukce

Mar tina HUCKOVÁ, Petr KOTLÍK: MoÏnosti konzer vace

dov˘m pojivem, in: Sborník ze semináfie Umûl˘ kámen pro památkovou péãi, STOP, Praha 1998, s. 16.

Míru zhor‰ení mechanick˘ch vlastností lze

hmoty vyvolaná ztrátou mechanick˘ch vlastností

Petr KOTLÍK: Technologie pfiípravy umûlého kamene, in:

u v˘duskÛ velice ‰patnû zhodnotit, nemáme-li

pojiva, ale pfiedev‰ím hloubkové selhání hmoty

Sborník ze semináfie Umûl˘ kámen pro památkovou péãi,

moÏnost odebrat dostateãnû velk˘ vzorek pro

smûsi, zvoleného systému v˘ztuÏe a podobnû,

STOP, Praha 1998, s. 7.

provedení jejich mûfiení. Vizuálnû lze pouze zjistit

projevující se vznikem prasklin, odlamováním

Lubo‰ SVOBODA: O mísení frakcí kameniva, in: Beton

soudrÏnost materiálu a pfiítomnost prasklin.

vût‰ích ãástí objektu atd. Tento poznatek je tfie-

TKS, 4, 2004, ã. 1, s. 24.

Vznik prasklin procházejících do hmoty kopie,

ba vzít v úvahu pfii studiu moÏností dodateãné-

Petr KOTLÍK, Eva PEPRNÁ, Jifií RATHOUSK¯, Jifií ZELINGER:

jeÏ mohou vést k odpadnutí uvolnûné ãásti, je tedy

ho zpevnûní objektÛ tohoto materiálového slo-

Nûkteré vlastnosti umûlého pískovce pojeného epoxido-

druh˘m typem po‰kození kopií z umûlého kamene.

Ïení.

49

vou pr yskyfiicí, in: Sborník V·CHT Praha, 1983, ã. S10,

Pfiíãinou mÛÏe b˘t napfiíklad ne‰etrn˘ zpÛsob za-

Rozsah pouÏití a v˘znam dûl, jejichÏ kopie

cházení. Typick˘m pfiíkladem je dfiíve zmínûná ko-


Petr KOTLÍK, Jifií ZELINGER: Základní znalosti o umûlém

pie Onufria pfied hotelem Inter Continental v Praze.

fiicí byly u nás zhotoveny, vyvolávají potfiebu zab˘-

kameni, in: Pamiatky a príroda, 13, 1982, ã. 4, s. 23.

Tento v˘dusek nemá statut památkového objektu,

vat se moÏností dodateãného zpevnûní a povr-

Petr KOTLÍK: Umûl˘ kámen pro obnovu památek, in: Ma-

vznikl jako zku‰ební kopie v první polovinû 70. let

chov˘ch úprav tûchto ar tefaktÛ. Vzhledem

teriály pro stavbu, 5, 1999, s. 53.

20. století v tehdej‰ím ÚTZCHT âSAV v Suchdole.

k charakteru pojiva je tfieba uvaÏovat o jin˘ch ty-

Toine DINNISSEN: Amine blushing and blooming of epoxy

Pozdûji se stal vítan˘m exponátem v okolí hotelu

pech konsolidantÛ neÏ v pfiípadû kamene pfiírod-

binder systems in protective coatings, in: Journal of pro-

InterContinental. Hlavní po‰kození této kopie se

ního. V této souvislosti je také tfieba si uvûdomit,

tective coatings & linings, 22, 2005, ã. 12, s. 40.

objevilo v souvislosti s jejím pfiemísÈováním pfii

Ïe pfiípadná impregnace prostfiedky na bázi orga-

Jifií HURT: Vliv dodateãné konsolidace kamene na jeho vybra-

nick˘ch rozpou‰tûdel mÛÏe pfiispût k degradaci

né vlastnosti, diplomová práce V·CHT, Praha 2006, s. 20.

epoxidové pr yskyfiice, protoÏe epoxidová síÈ vli-

Boris CACARA: Koroze umûlého kamene pojeného epoxi-

vem tûchto chemick˘ch látek botná.

dovou pryskyfiicí, diplomová práce V·CHT, Praha, 1993.

úpravách zahrady v roce 2002 (obr. 13).

47

âastûj‰í pfiíãinou uvedeného typu po‰kození v‰ak jsou technologické závady pfii pfiípravû smûsí a jejím dusání do formy ãi nedodrÏení vhodn˘ch podmínek pfii tvrdnutí smûsi. Pominout nelze ani

Problematikou konsolidace se proto bude zab˘vat druhá ãást tohoto ãlánku.

jiÏ zmínûné dlouhodobé pÛsobení sráÏkové vody.

s. 165.

Martina HUCKOVÁ: Studium moÏností dodateãného zpevnûní umûlého kamene pojeného epoxidovou pryskyfiicí, diplomová práce V·CHT, Praha 2005.

Zdrojem prasklin mÛÏe b˘t i nevhodnû umístûná

Práce vznikla s podporou projektu Ministerstva

Jan BÁRTA, Milo‰ GAVENDA, Petr KOTLÍK, Jifií RATHOUS-

kovová armatura. Dojde-li k její korozi, mohou ko-

kultur y âR „Studium moÏností dodateãného

K¯:, Katedrála sv. Víta – Technologie opravy, in: Zprávy pa-

rozní produkty Ïeleza (mají vût‰í objem neÏ pÛvod-

zpevnûní umûlého kamene pojeného epoxidovou

mátkové péãe, 54, 1994, ã. 9, s. 325.

ní kov) trhat hmotu umûlého kamene. Je-li kovová

pryskyfiicí“ (BD06P01OPP005). âást v˘sledkÛ by-

Petr KOTLÍK, Michal BRABEC: Odolnost umûlého pískovce

armatura umístûna pfiíli‰ blízko u povrchu hmoty

la získána s podporou V˘zkumného zámûru MSM

proti korozi, in: Sborník V·CHT, Praha 1988, ã. S18,

umûlého kamene, mÛÏe docházet k jeho po‰koze-

6046137302.

s. 151.

ní (vzniku trhlin) v dÛsledku rozdílné objemové roz-

Jifií RATHOUSK¯: Konzervaãní prostfiedky pro kámen i jiné

taÏnosti kovu a umûlého kamene. V kaÏdém pfiípa-

Seznam pouÏité literatury:

stavební materiály, Pfiíloha ãasopisu Zprávy památkové

dû vznik trhlin pfiedstavuje váÏné ohroÏení kopie,

Charles SELWITZ: Epoxy resins in Stone Conser vation,

péãe, 54, 1994, ã. 6, s. 41.

jeÏ mÛÏe v nepfiízniv˘ch podmínkách vést postupnû

J. P. Getty Trust, Marina del Rey 1992, s. 5.

48

aÏ k jejímu zániku (zfiícení a podobnû) (obr. 14). Závûr

Îivotnost v˘duskÛ pojen˘ch epoxidovou pryskyfiicí v dan˘ch podmínkách a jejich estetick˘ dojem

464

Miloslav LIDA¤ÍK a kol.: Epoxidové pryskyfiice, SNTL, Praha 1983.

■ Poznámky

Petr KOTLÍK, Jifií ZELINGER: MoÏnosti vyuÏití epoxidov˘ch


pryskyfiic pfii konzervování a restaurování kamenn˘ch ob-

48 TamtéÏ.

jektÛ, in: Sborník V·CHT Praha, 1983, ã. S10, s. 145.

49 TamtéÏ.


Umûl kámen s epoxidov m pojivem v památkové péãi

Recommend Documents