Úloha místních akčních skupin při rozvoji venkova je nezpochybnitelná

vydání č. 2 / 15. 4. 2013

KRAJ VYSOČINA

V tomto čísle najdete

Srovnání výsledků státních maturit z předchozích 2 let potvrdilo prestiž gymnázií / str. 2

Přímá volba starostů, ano nebo ne? / str. 3

Úloha místních akčních skupin při rozvoji venkova je nezpochybnitelná Úloha místních akčních skupin (MAS) při rozvoji venkovského prostoru je nezpochybnitelná a Řídící orgány dotačních programů by s nimi měly počítat. Zařazeny budou také v Dohodě o partnerství pro další plánovací období Evropské unie 2014–2020. Shodli se na tom účastníci a hosté valné hromady Národní sítě Místních akčních skupin ČR (NS MAS), která se uskutečnila 14. března ve Žluticích na Karlovarsku. Zúčastnili se jí zástupci 98 ze 146 místních akčních skupin, které jsou členy tohoto profesního sdružení. „Nejdůležitějším úkolem NS MAS bude spolupracovat s partnery na úkolu získat co největší podporu pro venkov. Tomu by mělo napomoci zviditelnění venkova jako místa pro život a také vyšší spolupráce s profesními organizacemi zastupujícími obce, podnikatele zemědělské i nezemědělské a spolky a sdružení,“ řekl předseda NS MAS František Winter. V uplynulém období se podle něj NS MAS zaobírala především prosazením metody LEADER do přípravných dokumentů na období 2014–2020 a také začleněním zástupců MAS do pracovních skupin připravovaných dotačních programů. V dalším období se chce zaměřit na prosazení co nejvíce témat, která budou řešit problémy na venkově, a na jejich realizaci prostřednictvím MAS. MAS by měly být přínosem pro daná území Podle místopředsedy Svazu měst a obcí ČR (SMO) Jaromíra Jecha mají MAS nezpochybnitelné místo v oblasti místního partnerství. „Kontakt neziskového sektoru, podnikatelů a samospráv, který MAS navazují a udržují, je jednoznačně pozitivní. Podporujeme ale certifikaci MAS, která by deklarovala jejich kvalitu, tento proces je zatím na počátku. Když budou MAS plnit roli, pro kterou byly vytvořeny, pak budou přínosem pro dané území,“ řekl. Vedoucí oddělení vnějších vztahů SMO Ingrid Štegmannová doplnila, že výbornou metodou pro rozvoj venkova je LEADER. „Myslíme si, že tak, jak plnil tuto roli doposud, by ji měl plnit i nadále, otázkou je pouze vymezení oblastí. Je potřeba www.starostove-nezavisli.cz

K hlubinnému úložišti férově / str. 6

V Borech vznikne nové centrum / str. 7

A další

doplňovat rozvojové aktivity na venkově. Samosprávné kompetence by měly zůstat obcím, které by pak své priority promítaly i do činnosti MAS,“ uvedla Ingrid Štegmannová. Miroslav Daněk z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) řekl, že pro budoucí období mají MAS definováno minimálně pět procent z Programu rozvoje venkova. „V novém programovacím období se ale otevírá možnost, že MAS budou saturovány i z jiných operačních programů a MMR se je v tom bude snažit podpořit. Očekáváme, že by v některých programech mohly získat finanční prostředky v řádu jednotek procent z finančních zdrojů těchto programů,“ konstatoval Miroslav Daněk. Zdůraznil tím, že MMR jako centrální koordinátor bude propagovat také rozšíření metody LEADER i do jiných operačních programů než jen PRV. „Pro mne osobně jsou MAS jedním ze základních nástrojů rozdělování všech operačních evropských fondů pro venkovské území,“ řekl místopředseda Spolku pro obnovu venkova Radan Večerka. Připomněl, že Spolek byl nejen u založení NS MAS, ale od počátku byl také propagátorem metody LEADER. MAS a LEADER jsou jedinou cestou k penězům Podle Zdeňka Miklase ze Sdružení místních samospráv ČR (SMS) se MAS a LEADER ve stávajícím programovém období ukázaly jako prakticky jediné nástroje schopné dovést nějaké finanční prostředky i na malé vesnice. „Pro dané území je přínosem to, že se rozdávají relativně menší částky, ale pokryjí větší prostor a větší množství žadatelů. Podporu díky tomu získá například i spolková činnost,“ dodal. SMS proto jednoznačně podporuje místní akční skupiny, protože nevidí perspektivu v jiných, nově vznikajících strukturách a formách rozdělování dotací. „MAS byly za dobu své existence nuceny se etablovat a perfektně zvládnout administraci projektů. Projevilo se to tak, že jejich chybovost je velice malá. Nikde v médiích jsem neviděl článek o tom, že by byl nějaký předseda či manažer MAS ve vazbě nebo by byl stíhán pro podvody,“ podotkl Zdeněk Miklas. Je přesvědčen o tom, že je nutné peníze rozdělovat tímto osvědčeným způsobem, aby se venkov rozvíjel a dokázal svým obyvatelům nabídnout víc než jen relativně levný nocleh. jt KRAJ VYSOČINA

1

K

R

A

J

V

Y

S

O

Č

I

N

A

Srovnání výsledků státních maturit z předchozích 2 let potvrdilo prestiž gymnázií Studenti 4. ročníků středních škol se již pilně připravují na svoji květnovou zkoušku dospělosti, která se již třetím rokem bude dělit na část společnou (státní) a profilovou (školní). Avšak oproti předchozím dvěma letům budou i díky poslancům z TOP09 a Starostové moci maturovat pouze z jedné úrovně obtížnosti a nabídka nepovinných předmětů společné části je omezena pouze na cizí jazyky a matematiku. Na začátku března 2013 přinesl internetový server Aktuálně.cz interaktivní srovnání výsledků maturitních zkoušek z 2 předchozích let. V Třebíči se maturovalo v obou předcházejících letech na 9 školách, přičemž nejvyššího procenta úspěšnosti dosáhlo v roce 2011 Gymnázium Třebíč (87,55 %) následované Katolickým gymnáziem

(77,44 %). Pořadí těchto škol se v následujícím roce díky zvýšení procentuální úspěšnosti Katolického gymnázia o 7,39 procentních bodů a ztrátě Gymnázia Třebíč 3,39 % obrátilo, takže státní maturita v roce 2012 dopadla v Třebíči nejlépe právě na Katolickém gymnáziu (84,83 %), které bylo následováno s odskokem necelého procenta Gymnáziem Třebíč (84,16 %). V obou letech, tedy i meziročně, obhájila třetí příčku Obchodní akademie. V roce 2011 dopadly státní maturity na Soukromé střední odborné škole v Třebíči jako na 4. nejlepší škole ve městě, avšak díky ztrátě 10,64 % se tato škola v následujícím roce propadla na předposlední místo. Stabilní umístění na posledním místě má Střední škola řemesel Třebíč, jejíž průměrná úspěšnost za roky 2011 a 2012 je 57,66 %.

Tabulka obsahuje procentuální úspěšnost státních maturit na všech 9 středních školách v Třebíči za roky 2011 a 2012, včetně zprůměrované hodnoty a meziročního srovnání.

Úspěšnost za rok 2011 (%)

Úspěšnost za rok 2012 (%)

Průměr (%)

Meziroční srovnání (změna %)

Gymnázium Třebíč

87,55

84,16

85,86

-3,39

Katolické gymnázium Třebíč

77,44

84,83

81,14

+7,39

Obchodní akademie Dr. Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč

73,46

77,11

75,29

+3,65

Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s.r.o.

70,83

60,19

65,51

-10,64

Střední průmyslová škola Třebíč

69,36

75,25

72,31

+5,89

Hotelová škola Třebíč

68,01

70,89

69,45

+2,88

Střední škola stavební Třebíč

67,71

74,15

70,93

+6,44

Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč

61,42

66,47

63,95

+5,05

Střední škola řemesel Třebíč

57,24

58,08

57,66

+0,84

Jan Břížďala (Třebíč) je studentem chemie a matematiky na Univerzitě Karlově v Praze. Na Přírodovědecké fakultě UK vykonává funkci akademického senátora a člena studijní komise. Zabývá se vytvářením 3D výukových materiálů a jejich zaváděním do výuky chemie. Kromě toho je autorem projektu E-ChemBook. Do oblasti jeho zájmu patří školství, věda a výzkum, sport. Registrovaným příznivcem STANu se stal v srpnu 2012.

2

KRAJ VYSOČINA

Přímá volba starostů, ano nebo ne? V současnosti se rozvinula diskuse na téma rozšíření prvků přímé demokracie a konkrétně se jedná o přímé volbě starostů a poslanců obecního (městského) zastupitelstva. Takové volby jsou běžné v mnohých státech Evropy včetně Slovenska. Je třeba přiznat, že jsme na sousední Slovensko po roce 1993 pohlíželi s despektem a s dávkou povýšenosti. Na základě jejich počínání během světové války je jasné, proč jsme jejich vztah k demokracii brali s rezervou. Nechci však vířit nacionální vášně. Naopak.

zemí koruny české, moravské a i moravskoslezské svou rozplizlou činností, kdy se diskutovalo, ale nebyly stanoveny konkrétní mantinely. Příkladem je zákon o obcích. Tehdy mohly vzniknout nové obce s jakýmkoliv počtem obyvatel. Nic proti zavedení prvků subsidiarity do občanského života tj. rozhodování na co nejnižší úrovni, ale myslet si, že samy obce (tj. malé obce) pochopí a zváží možnosti nabídky služeb pro občany a neprodleně zahájí jednání ke slučování obcí do nějakých celků na základě funkčnosti a nabídky služeb vůbec neobstojí. Vláda omezuje funkčnost obcí

Funkční slovenský systém voleb Právě Slováci jsou ti, kteří nás předběhli se zavedením prvků přímé demokracie počínaje volbou prezidenta, županů (v Česku hejtmanů), starostů a referenda. Dle dostupných informací zákonodárný sbor Slovenska neuvažuje o vrácení přijatých zákonů o přímé volbě prezidenta, županů a starostů. Čechům vše trvá dlouho Samozřejmě mám na mysli zavedení přímých voleb na různých stupních samosprávy. Vždyť tato otázka se seriózně diskutovala již před deseti lety, a pokud mě paměť neklame, tak mnohé politické strany to měly i ve volebních programech. A dnes? Postupně objevujeme kouzlo zavedení přímých voleb i do obcí. A proč nám to tak dlouho trvalo? Osobně si myslím, že mnohé problémy nám do vínku na mnoho let dopředu navařila první česká vláda z let 1990-1992. Proč si to myslím? Protože tuto vládu vedla všudypřítomná euforie z toho, že úloha politických stran byla překonaná, a že budeme vládnou sami sobě. Mnozí ale nedořekli větu, že to bylo myšleno pouze s námi vyvolenými. Namísto toho, aby se přijímaly nové zákony, zákonodárci začali flastrovat zákony přijaté za bolševika a v marasmu nekvalitních zákonů se klátíme ze strany na stranu celých dvacet let.

Již od roku 2001 vláda předkládala různé návrhy na omezení funkčnosti obcí. V posledních letech jsou obce zahlcovány povinnostmi vyplňování výkazů a hlášení či dalších kontrol, aby se mohla vyhlásit nefunkčnost malých obcí a zavést povinnost slučování do nějakých celků. Jsou tendence rušit malé stavební úřady, omezovat činnost a náplň matričních úřadů. Dnes si občan na své obci, kde je matrika, nemůže požádat o vydání občanského průkazu, natož cestovního pasu. Tyto návrhy zákonů schvalují ti samí lidé, kteří v devadesátých letech byli ve vládách zavádějící nejširší princip samosprávnosti obcí. A dnes? Občané jsou nuceni cestovat do měst vzdálených 20 kilometrů a více k vyřízení potřebných občanských dokladů, tak jakápak subsidiarita? Vzpomínám si, že nově zvolený prezident Miloš Zeman, kterého považuji za inteligentního rétora, prosazoval přímou volbu prezidenta a vyplatilo se. Po dvanácti letech byl tímto způsobem zvolen prezidentem. Osobně jsem přesvědčen, že prvky přímé demokracie by u nás měly být zavedeny ve stejném rozsahu jako na Slovensku. Tzn. uzákonit přímou pro volbu starostů (bez omezení velikosti obce či města nebo hlavního města Prahy), hejtmanů a referendum. Jenom při úpravě platného zákona o obcích je třeba mít na paměti odlišnosti českého a slovenského zákona o obcích. Po všech peripetiích a po proběhnuvší přímé volbě prezidenta by občané možnost volit svého starostu velice ocenili.

Na vině mnohých současných problémů je první demokratická vláda z devadesátých let Právě federální, ale hlavně česká vláda určila směr v oblasti zákonů

Mgr. Jiří Havlíček starosta Krucemburku

Informace z činnosti výborů a komisí Kraje Vysočina Postřehy z jednání Kontrolního výboru Zastupitelstva Kraje Vysočina č. 2/2013 konaného dne 28. 2. 2013 V úvodu předseda Kontrolního výboru Zastupitelstva Kraje Vysočina přivítal přítomné a zahájil jednání. Následovalo schválení programu jednání, dle kterého bylo dále postupováno. Schválený program tohoto jednání je obsažen ve čtyřstránkovém zápise z tohoto jednání, který je veřejně přístupný na webových

stránkách Kraje Vysočina na adrese http://jdem.cz/2tcq7. V tomto zápise se jsou obsaženy mimo jiné i zajímavé aktuální informace z Rady Kraje Vysočina a Krajského úřadu Kraje Vysočina, kde se např. dočtete, že z disponibilního přebytku hospodaření bude použito 100 mil. Kč do dopravní infrastruktury. pokračování na str. 4 www.starostove-nezavisli.cz

3

K

R

A

J

V

Y

S

O

Č

I

N

A

Informace z činnosti výborů a komisí Kraje Vysočina pokračování ze str. 3

42 mil. Kč bylo převedeno do Fondu Vysočiny, celková alokace Fondu Vysočiny pro rok 2013 činí 51 mil. Kč. Celkem bude vyhlášeno 20 grantových programů, z nichž 8 již bylo vyhlášeno na únorovém zasedání zastupitelstva kraje. Taktéž zazněly informace o dopadech na krajské a obecní rozpočty plynoucí ze změny sazby DPH a o připravovaném zákoně o rozpočtové odpovědnosti. Ke dni 28. 2. 2013 končí na pozici vedoucího odboru zdravotnictví MUDr. Lukáš Kettner, kterého ve funkci nahradí Ing. Soňa Měrtlová. Byl okomentován souhrn kontrolní činnosti odboru kontroly, oddělení interního auditu a oddělení vnitřní kontroly za rok 2012, a sděleno, že všechny odbory krajského úřadu vykonávají kontrolní činnost, ale hlavní kontrolní činnost, tzv. následnou kontrolu, vykonává odbor kontroly ve vztahu k příspěvkovým organizacím zřizovaným krajem nebo ve vztahu k příjemcům finanční podpory. Odbor kontroly vykonává následnou veřejnoprávní kontrolu v samostatné působnosti. Oddělení vnitřní kontroly vykonává za ředitele krajského úřadu

tzv. manažerskou kontrolu (kontrolu nadřízenosti – podřízenosti), tedy kontrolu všech činností úředníků krajského úřadu, a to rovněž v samostatné působnosti. Oddělení interního auditu plní zejména ujišťovací funkci pro vedení úřadu, tzn., že výstupem je ujištění o tom, že popsané postupy jsou nastaveny správně (účelně, efektivně a hospodárně). Dalšími body jednání byly kontrola dodržování Pravidel Rady Kraje Vysočina pro zadávání veřejných zakázek - konkretizace úkolu a ustavení kontrolní skupiny, výběr kontrolovaných subjektů a zakázek, informace o obdržené petici Pe-1/2013 a způsobu jejího vyřízení a podnět KV k projednání dvou záležitostí doručených od předsedy politického klubu ODS. Poté následovalo schválení termínů zasedání KV v I. pololetí 2013. Termín příštího zasedání byl stanoven na čtvrtek 21. března 2013 od 15.00 hodin. František Dvořák, člen Kontrolního výboru Zastupitelstva Kraje Vysočina

Komise rozpočtová, pro zaměstnanost a podnikání Rady Kraje Vysočina – 8. 2. 2013 Karel Pačiska, předseda Komise rozpočtové, pro zaměstnanost a podnikání Rady Kraje Vysočina informoval o rozšíření působnosti komise o problematiku zaměstnanosti a podnikání. Garantem této části komise bude vedoucí odboru regionálního rozvoje Iveta Fryšová. Komise schválila plán činnosti komise na rok 2013. Proběhla informace na úseku rozpočtu a financí. Proběhla zpráva o čerpání kontokorentního úvěru u Volksbank a úvěru EIB Přehled o financování dopravní obslužnosti za rok 2012 a zajištění roku 2013

Navrhovaný počet grantových programů pro rok 2013 je 20 v celkovém objemu ve výši 51,05 mil. Kč. Pro vyhlášení grantových programů v roce 2013 je navrženo využít disponibilní zůstatek Fondu ve výši 9 mil. Kč a dále převést do Fondu Vysočiny částku v objemu 42 mil. Kč z disponibilních prostředků z roku 2012. Jednotlivé grantové programy budou následně v průběhu roku vyhlašovány zastupitelstvem kraje. Pavel Maslák vznesl podnět ke grantovému programu Bezpečná silnice 2013, konkrétně k objemu finančních prostředků na podprogram B: Dynamické zpomalovací systémy ve výši 1,5 mil. Kč. Tato částka by dle jeho názoru měla být vyšší, obce jsou již projektově připraveny a dá se tedy předpokládat větší zájem o grantový program než v loňském roce.

Finanční alokace Fondu Vysočiny Dušan Vichr uvedl, že se jedná o každoroční proces alokace finančních prostředků do Fondu Vysočiny a okomentoval podkladové materiály. Stejně jako v předchozích letech je i pro rok 2013 navrženo zachovat členění finančního rámce Fondu Vysočiny dle struktury Programu rozvoje Kraje Vysočina, který zahrnuje všechny oblasti, do nichž může rozvojová pomoc kraje směřovat.

Střípky z kraje Abychom se jen netrápili nešvary a problémy, rozhodla jsem se uvést zajímavost z našeho kraje v podobě masopustu z obce Košetice, kde jsem již 18 let starostkou. Soudržností a kulturním vyžitím by malé obce mohli být příkladem pro města. Ing. Blanka Veletová, starostka obce Košetice 4

KRAJ VYSOČINA

Pavel Bartoš sdělil, že při přípravě grantového programu se vycházelo z předpokladů a čerpání v minulém roce. Uvedl také, že finanční prostředky je možné v případě potřeby mezi jednotlivými podprogramy převádět. Podrobné informace z jednání, které se konalo 8. 2. 2013, naleznete na http://www.kr-vysocina.cz/. Josef Březka, člen komise, starosta obce Bory

Druhá zlínská výzva a budoucnost dotací pro obce a města Rok 2013 není jen rokem konce současného programovacího období a příprav nové periody čerpání dotací 2014 – 2020, ale i érou, ve které zcela nepokrytě vyplouvají na povrch nejrůznější problémy a vady současného systému. Nejde jen o mediálně propírané korupční kauzy spojené s regionálními operačními programy Jihozápad, Severovýchod a Střední Čechy, ale i o málo přesvědčivé výsledky původně avizovaného rozvoje regionů. Ačkoliv jedna z hlavních priorit evropské politiky soudržnosti spočívá v překlenování ekonomických a sociálních rozdílů mezi bohatšími a chudými regiony, výsledné investice tento cíl příliš nenaplňovaly. Jak ukazují statistiky, vůbec nejhůře si vedl venkov s obcemi a městy do 5000 obyvatel, který pocítil rozpočítáno na hlavu jen zhruba poloviční podporu z EU ve srovnání s velkoměstskými regiony. Obdobně nelichotivé výsledky získáme i v případě, kdy provedeme tentýž propočet ve státem podporovaných hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastech, které opět ve srovnání s centry přijaly z dotačních prostředků výrazně méně. Jaký je důsledek této kolize s původními proklamacemi? Naše země nevzkvétá, řečeno slovy zesnulého prezidenta Havla. Vyspělá Praha si dále udržuje post osmého nejbohatšího evropského regionu, zatímco ostatní části republiky stagnují a svými makroekonomickými výsledky se příliš nepřibližují vysněnému průměru evropské sedmadvacítky v HDP na hlavu. Již několikrát zmiňované regionální operační programy se staly převodníkem peněz do odvětví cestovního ruchu s přínosem v podobě jednotek pracovních míst či na realizaci velkých městských projektů, o nichž si řada z nás myslela, že z důvodu vysoké finanční náročnosti a nulové návratnosti nemohou být nikdy uskutečněny. Harmonický a rovnoměrný růst venkovských oblastí, výstavba a rekonstrukce komunikací nižší třídy nebo investice do obecní infrastruktury se staly okrajovými tématy, která i přes obecně nedostatečné finanční alokace budí rozpaky často velmi selektivním výběrem příjemců dotací. Mnohokrát jsem se dotazoval těch starostů, kteří dobu formování a přípravy stávajícího programovacího období před rokem 2007 pamatují, jak je možné, že nikdo se nepokusil garantovat obcím a menším městům výraznější finanční alokace, ale také jednotné metodické prostředí či vyšší formy nárokovosti dotací. První příčinou byla neznalost, neboť téměř nikdo z tehdejších starostů příliš nevěděl, jak evropské prostředky budou čerpány, čemu budou sloužit. Očekával se jen velký objem financí, v řádech až 800 miliard korun, na základě něhož mnozí nabyli dojmu, že peněz bude více než dostatek. Druhým významným faktorem je skutečnost, že právě v době vrcholících příprav nového plánovacího období 2007+ se rodily aktivity starostů ve prospěch změny RUD, vedoucí nakonec ke vzniku Sdružení místních samospráv. Téma evropských dotací bylo vzhledem k vysoké míře daňové diskriminace venkova vůči Praze a dalším velkým městům vnímáno méně intenzivně a v tomto pološeru pak vznikl systém necelé třicítky samostatných operačních programů s vlastními prováděcími

předpisy, elektronickými systémy, kontrolami i systémy hodnocení. Druhá zlínská výzva navazuje na RUD Musíme se vyvarovat chyb a především dokázat ve správný okamžik formulovat požadavky venkova a promluvit jednotným a skutečně výrazným způsobem. Stejně jako mnozí ostatní, i já jsem zaregistroval Druhou zlínskou výzvu, která symbolicky navazuje na vyhraný boj o spravedlivější rozpočtové určení daní. Její požadavky jsou jednoduché, byť jejich prosazení je právě otázkou jednoty a společného tažení starostů napříč republikou i politickou orientací. Svěřit více prostředků z evropských dotací do obcí, měst a regionů mimo velká města a ústřední státní správu je vůbec revoluční požadavek. Znamená totiž rozprostřít tyto prostředky do území, realizovat množství lokálních rozvojových projektů a také především vystavit evropské finance mnohem masivnější veřejné kontrole. Nástrojem k dosažení tohoto smělého cíle mají být místní akční skupiny, ohniska územního rozvoje, který se děje za výrazné účasti starostů a při komunikaci s osobnostmi z řad neziskového sektoru i podnikatelské sféry. Logické a jednoduché požadavky Druhé zlínské výzvy však mají své odpůrce Rekrutují se z řad tradičních příjemců eurodotací, kteří při očekávaném zkrácení celkové finanční obálky na zhruba 500 miliard korun na období 2014 – 2020 budou muset své záměry tak i tak výrazně přehodnotit. Z pozice účastníka přípravy nového programového období mohu, i s ohledem na výše uvedené, prohlásit, že prosazení cílů Druhé zlínské výzvy je úkol srovnatelný s bojem za novelu RUD, tentokrát navíc sešněrovaný do velmi krátkého časového úseku (definitivní podoba operačních programů má být hotova na konci letošního roku). Úspěch je v naší pozici podmíněn zejména společným postupem co největšího množství starostů, signatářů výzvy a také jednoznačnou a mediálně výraznou celostátní akcí. Vás, kteří se pročetli textem až na samý konec proto prosím, šiřte myšlenky Druhé zlínské výzvy mezi Vaše kolegy a buďte připraveni na další společné akce. Ať už to bude celostátní vyvěšení tabulí s našimi požadavky nebo demonstrace před ministerstvy místního rozvoje a zemědělství, vždy potřebujeme Vaši ochotu i odvahu opět se vydat proti proudu. Jen tak dosáhneme společného cíle, který ztělesňuje okřídlené heslo „Náš stát nezbohatne, pokud jeho obce zchudnou!“

Cíle Druhé zlínské výzvy ve zkratce 65% z Integrovaného ROP do regionů nárokově Ostatní operační programy musí pamatovat na venkov MAS musí sloužit jako nástroj implementace napříč operačními programy Druhou zlínskou výzvu zatím svým podpisem podpořilo 1500 komunálních politiků a občanů z celé České republiky. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR, 700. signatář Druhé zlínské výzvy mobil: 724 776 797, e-mail: [email protected] www.starostove-nezavisli.cz

5

K

R

A

J

V

Y

S

O

Č

I

N

A

K hlubinnému úložišti férově Výzvu „K hlubinnému úložišti férově“, kterou na svém setkání 26. února přijali starostové měst a obcí a zástupci občanských sdružení z lokalit, kde stát zvažuje umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, podpořilo již 131 starostů měst a obcí, 29 sdružení a další jednotlivci i subjekty. Výzva byla 12. března osobně předána do rukou náměstka ministra průmyslu a obchodu Pavla Šolce a obdrželi ji i další členové vlády, poslanci, senátoři a také krajští hejtmani. Ve výzvě signatáři požadují obnovu demokratických a zodpovědných procesů výběru bezpečné lokality pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Důvodem jsou kroky Ministerstva průmyslu a obchodu, které přestalo brát ohled na názory obyvatel dotčených lokalit a porušilo dané sliby. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) opakovaně a veřejně slíbila obyvatelům vybraných obcí, že další průzkumy nezahájí bez souhlasu všech obcí, kterých se to v dané lokalitě týká. Ministr průmyslu Martin Kuba se tomuto slibu prakticky vysmál. V prosinci 2012 převedl kompetenci získat povolení na průzkumy v lokalitě Kraví hora na Žďársku na státní podnik DIAMO, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka. A nyní již na Českomoravské vysočině probíhá první správní řízení (a vůbec první v Česku) o stanovení průzkumného území Kraví hora. Ale to není vše. Starostové a veřejnost, kteří pracují v poradním orgánu Ministerstva průmyslu v Pracovní skupině pro dialog o hlubinném úložišti, se dozvěděli, že je stát už několik měsíců balamutil. Že přehodnotil svůj přístup i dané sliby a rozhodl se bez ohledu na názory v lokalitách všude požádat o průzkumná území a zahájit další geologické průzkumné práce. Na Vysočině tak kromě Kraví hory totéž hrozí u Budišova, kde je lokalita Horka a u Rohozné (lokalita Hrádek), ale DIAMO avizovalo, že zkusí najít ještě i novou lokalitu poblíž JE Dukovany. Nelze se tedy divit poměrně tvrdému usnesení pracovní skupiny, které bylo poskytnuto i tisku a v němž mimo jiné: 1. Členové pracovní skupiny shodně konstatují, že došlo k porušení principiálního slibu daného MPO a SÚRAO týkajícího se souhlasu obcí jako nutné podmínky k zahájení průzkumných prací v lokalitách. 2. Zástupci lokalit konstatují, že MPO nekomunikuje korektně a upouští od pokusu naplnit poslání Pracovní skupiny demokratickou cestou.

3. Zástupci lokalit požadují, aby hlavním programem Pracovní skupiny pro rok 2013 bylo obnovení důvěry, a k tomu očekávají návrhy ze strany státu. Dále požadují, aby skupina dostala prostor a mandát k novému principiálnímu řešení vztahu obcí a státu ve věci hledání lokality pro HÚ. Stavba a provoz hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva výrazně a natrvalo zasáhne do života obyvatel žijících ve vybraném regionu. Vzhledem k výjimečnosti projektu je nezbytné, aby obyvatelé dotčené lokality byli s jeho realizací srozuměni a vyslovili s ním souhlas. Již více jak deset let obce iniciativně usilují o změnu zákonů, která by zavedla možnost spolurozhodovat o výběru místa pro výstavbu úložiště. Jak lze ilustrovat na příkladech Finska, Švédska či Francie, respekt k názoru obcí nikdy neblokuje, ale naopak vždy otevírá cestu k výstavbě úložiště. A naopak, kde vsadili na silové řešení prosazování vůle státu, došli k velkému zpoždění a zmaření investovaných prostředků. Naposledy viz příklad z USA. Podepsaní v textu výzvy „K hlubinnému úložišti férově“ žádají ministry, poslance a senátory, aby: prosadili přijetí zákona, který posílí postavení obcí, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště; se zasadili o dodržování evropské legislativy, zejména směrnice Rady 2011/70/EURATOM; nepřipustili zahájení průzkumných prací v žádné z lokalit, dokud nebude legislativně vyřešeno rovnoprávnější postavení obcí a státu; respektovali názor obyvatel obcí v místech pro budoucí úložiště, přistupujte k nim otevřeně, konzistentně a bez úkladů; zajistili vysoká bezpečnostní kritéria výběru lokality hlubinného úložiště.

Pokud chcete výzvu také podpořit, najdete ji na mj. na stránkách Městského úřadu Horažďovice zde: http://www.muhorazdovice.cz/muhd/user/DalsiInformace/Hlubinne UlozisteFerove.pdf, svoji podporu směřujte k rukám pana starosty Zrůbka: [email protected]

Vyjádření starostky obce HOJKOV pí. Milady Duchanové, členky pracovní skupiny: Dne 13. 3. 2013 zástupci starostů a občanských sdružení z lokalit vytipovaných pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu se připojili k výzvě s názvem „K hlubinnému úložišti férově“. Důvodem jsou kroky MPO, které přestalo brát ohled na názory obyvatel dotčených lokalit a porušilo sliby o dobrovolnosti dalších průzkumů. Podepsaní se ve výzvě obracejí na ministry, poslance a senátory 6

KRAJ VYSOČINA

a vyzývají je, aby prosadili přijetí zákona, který posílí postavení obcí, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště. Aby se zasadili o dodržování evropské legislativy, zejména pak směrnice Rady 2011[70[EURATOM a nepřipustili zahájení průzkumných prací v žádné z lokalit, dokud nebude legislativně vyřešeno rovnoprávnější postavení obcí. Dále aby respektovali názor obyvatel obcí, referenda v místech pro budoucí úložiště a aby zajistili vysoká bezpečnostní kritéria výběru lokality hlubinného úložiště.

KRAJ VYSOČINA Tajemnice krajské organizace Kraje Vysočina

Zdena Tajovská / e-mail: [email protected] / telefon: +420 604 118 891 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: [email protected] telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

V Borech vznikne nové centrum Obec Bory s téměř 800 obyvateli tvoří dvě historicky samostatné obce, Dolní a Horní Bory, které byly sloučeny v roce 1972. Právě tato skutečnost dala vzniknout plánu, který vzniknul v hlavě starosty Borů a dnes již také člena Rozpočtového výboru Kraje Vysočina, Josefa Březky. Po svém nástupu do funkce v roce 1994 mohl starosta sledovat, jak se další zástavbou obě části obce rozrůstají a nakonec dochází k spojité zástavbě, vytvářející optický dojem jedné obce. Uvědomil si, jak velký potenciál má nezastavěné území v centru obce o rozloze asi 150x150 metrů, nacházející se v těsné blízkosti školního areálu, obecního úřadu a prodejny potravin, kde by mohl vzniknout nový střed celé obce. Starosta začal prosazovat odkoupení pozemků od soukromých majitelů. Mezibory mají zelenou U obecního zastupitelstva však tehdy nenašel příliš pochopení. Nebylo divu, obec měla za sebou vybudování čistírny odpadních vod a plynovodu, rozbíhala se první etapa stavby nové kanalizace. Připravovala se stavba nové školní tělocvičny a dvouetapová přestavba školní budovy. Tedy samé investičně náročné akce, byť z podstatné části financované z různých fondů, státního rozpočtu nebo bankovními půjčkami. Když se zmiňované investice staly skutkem, podařilo se obci odkoupit pozemky od tří majitelů za cenu o něco vyšší, než tomu bylo dříve. Stalo se tak v roce 2008 a Josef Březka hned v Borském zpravodaji nastínil svoji vizi nového centra obce. A podruhé musel přesvědčovat tu část zastupitelstva, která spíše preferovala odprodej pozemků na stavební parcely. Nakonec se poměr hlasů změnil ve prospěch nového projektu, který dostal název Mezibory.

sportovním hřištěm a v obci funguje nová kompostárna, mají Bory na stole i strategický koncept formování středu obce, vytvořený v rámci Strategie rozvoje obce v letech 2005 – 2015. Základem konceptu je rozsáhlá náves určená jako místo k setkávání a odpočinku, s novou školkou, společenským sálem a restaurací, komerčními prostory k pronajímání, infocentrem, muzeem, knihovnou i s kýženými rodinnými domy a bytovkou, vše protknuté osami zeleně a založeným rybníkem. Prioritu má zejména nová školka, jejíž výstavba by mohla začít za dva roky. Obec se chce ve financování opřít taky o nový Zákon o rozpočtovém určení daní, který díky přímému rozdělování peněz podle počtu obyvatel umožní čerpat více prostředků (pro Bory je to ročně o 2,6 mil. navíc). Zejména díky projektu Mezibory byla obec v roce 2012 v soutěži Obec kraje Vysočina odměněna čestným uznáním za systematický rozvoj. Konečná podoba dlouhodobého projektu je postavena na systému tzv. komunitního plánování, kdy se občané sami podílejí na formování nového centra. Je postavena na aktivitě občanů a zvyšuje pocit sounáležitosti a vůle ovlivnit stav věcí. Pomohou-li občané Borů dovést k cíli odvážnou vizi jejich starosty, bude symbolicky dokončeno i sjednocení obou částí obce.

Mezibory jsou mnohoúčelové A tak v době, kdy začíná druhá etapa budování kanalizace a v přípravách je vodovod (obě akce za cca 90 miliónů, z 85 procent dotovány ze Státního fondu životního prostředí), kdy se škola pyšní novým www.starostove-nezavisli.cz

KRAJ VYSOČINA

7

Celostátní rubrika vydání č. 2 / 15. 4. 2013

V tomto čísle najdete

Druhá zlínská výzva / str. 1-2

Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce / str. 2

Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást Na začátku února byla zveřejněna tzv. Druhá zlínská výzva, prohlášení starostů a komunálních politiků k dělení prostředků určených pro ČR v novém rozpočtovém období EU 2014+. Její iniciátoři vyzývají vládu, aby z těchto EU peněz směřovaných do regionů co nejvíce z nich směřovala do měst a obcí „přímo“ (nárokový model) a byly zohledněny potřeby venkovských regionů ČR (její text naleznete rovněž zde v celostátní rubrice STANovin). Druhou zlínskou výzvu podepsalo již téměř 1500 starostů, místostarostů, zastupitelů a jiných představitelů komunálního veřejného života. Jde tedy o aktivitu vycházející z regionů, kterou žádná relevantní politická síla, natož představitelé vlády nemohou přehlédnout.

Odpovědnost, ne hon na čarodějnice / str. 3

Právní tým STAN informuje / str. 4

je eliminovat riziko pozdějšího vracení dotací kvůli nedodržení předepsaného postupu. Závazek změny nastavení financování projektů na tzv. průběžné financování všude, kde je to možné, bylo rovněž obsaženo v koaliční smlouvě a je opatřením, pro nějž příslovečně zvedám obě ruce. Poslední příležitost Každý z nás si snad uvědomuje, že čerpání evropských prostředků v novém období bude pro obce a města jednou z posledních možností, jak se alespoň částečně vyrovnat se znevýhodněními, které je limitují v jejich vlastním rozvoji, a jak si „sáhnout“ na evropské peníze. Nové rozpočtové období představuje jedinečnou příležitost při správě obcí a měst a jejich úspěšnému rozvoji. Samosprávy si nemohou dovolit podcenit tuto „bitvu o nové rozpočtové období“, poněvadž by tak promarnily jednu z posledních šancí v přísunu významného finančního zdroje. Samosprávy zkrátka musí vygenerovat společné stanovisko pro obhajobu vlastních legitimních zájmů a toto předestřít vládě. Druhá zlínská výzva přitom také varuje, že nesmí dojít k chybám minulého čerpání. O tom, kdo, jak a kolik evropských peněz utratil neefektivně, ba přímo dokonce zpronevěřil a ukradl, se budeme dozvídat, obávám se, ještě dlouhá svědectví. Je za pět minut dvanáct, ne-li možná ještě méně.

ZLÍN

Máme nárok na evropské peníze! €

V kůži poslance za koaliční uskupení jsem se svým podpisem pod Druhou zlínskou výzvu ocitl v poněkud svízelné situaci. Dopředu podotýkám, že bych podepsal ihned znovu, především proto, že mohu zblízka sledovat, kam se čerpání evropských prostředků nového období v připravovaných dokumentech řítí. Dokud příprava nového období 2014+ byla plně v rukou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a jeho struktur, byl směr úvah českých autorit poměrně správný. Snížit počet operačních programů, snížit administrativní roztříštěnost a náročnost čerpání, plné podřízení a plná zodpovědnost za čerpání včetně chyb na úroveň vlády ČR, to však neznamená vyloučení ostatní orgánů státní správy či jiných veřejných autorit. Naopak peníze EU by měly směřovat co nejníže, stát by měl respektovat místní rozhodnutí o využití těchto prostředků podle předepsaných pravidel. Rubem takové dispozice by ovšem měla být jednotná a účinná kontrola z vládní úrovně. Zavedení důkladných vstupních i průběžných kontrol projektů a pomoci při odstraňování chyb sice zní jako tvrdé opatření, nicméně jeho cílem www.starostove-nezavisli.cz

Že nejde o plané malování čerta na zeď dokazuje aktuální vývoj přípravy čerpání peněz EU nového období. Na konci února se odehrálo jednání pracovní skupiny ministra zemědělství k návrhu struktury nového Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Podpora venkova v novém PRV má být podle návrhu ministerstva zemědělství vytěsněna na absolutně minimální možnou hranici 5%, jak ji pro metodu LEADER z celkové alokace vyčleněné na realizaci Společné zemědělské politiky v daném státě předepisuje EU. To znamená, že v tomto programu obce dostanou jen to nezbytné minimum, co určuje Evropa. V minulém období stát k této nepodkročitelné hranici dohodl s EU ještě další zdroje pro menší obce (v rámci PRV). pokračování na str. 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

1

Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást pokračování ze str. 1

Jinými slovy téměř nezadržitelně dojde k dramatickému poklesu prostředků vyčleněných na podporu venkovského prostoru v rámci metody LEADER oproti současnému stavu. Dokonce to ani nevypadá, že by si na úkor obcí a měst výrazně polepšili zemědělci. Důvodem nastalé situace bylo vyjednávání na nejvyšší úrovni summitu, kdy došlo k promarnění příležitosti získat větší objem peněz a dokonce čeští zástupci vyslovili souhlas s poklesem prostředků v kapitole LEADER. I země Visegradské čtyřky dohodly společné priority České ministerstvo místního rozvoje a rovněž i zástupci zákonodárného sboru přitom konzultovali velmi intenzivně společné priority s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Na mnoha úrovních bylo nakonec vyjednáno společné prohlášení zástupců této skupiny (plus dalších přidružených států), a to před klíčovým bruselským summitem celé EU v únoru tohoto roku. Bohužel tento potenciál nebyl při závěrečném jednání dostatečně využit. Přitom vláda tuto část strategie vyjednávání i ve skupině zemí V4 nepodcenila a dodržela svůj závazek ze Programového prohlášení vlády

o nezbytnosti koordinovat postoj při vyjednávání nového rozpočtového období EU se zeměmi V4. Jen razantní postoj samospráv může pomoci V současné době jsme ve fázi vyjasňování vládní pozice k čerpání prostředků EU v novém období. Definitivní rozhodnutí by mělo podle vládního harmonogramu padnout v květnu (nejpozději v červnu). Do té doby by podle mého přesvědčení představitelé samospráv měli najít společnou řeč. Není tajemstvím, že v ČR nejsou zájmy samospráv jednoduše slučitelné v jeden celek. Důvodem je velikostní, územní i „zaostalostní“ rozmanitost obcí a měst (obce od několika desítek obyvatel až po milionovou Prahu, relativní bohatost Středočeského kraje, který se významně přiblížil hranici sledovaného HDP, kdy již nelze peníze získávat, a zaostalost dalších regionů). Přesto by se samosprávy měly pokusit dohodnout a najít společná zásadní stanoviska. Druhá zlínská výzva bezesporu může pomoci nasměrovat pohled na evropské peníze nového období i těch občanů, kterým tyto finance připadají vzdálené či neefektivně utrácené. Nepochybuji, že drtivá většina samospráv je schopna tyto využít a občané lépe uvidí, jak se využívají prostředky EU.

Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce Obdržel jsem dotaz, zda bych vyvěsil ceduli, když je to na hraně zákona. Odpovím jednoznačně: „ANO“. Důvody spatřuji v následujících argumentech.

1. Vyjednávání o pravidlech čerpání prostředků EU nového období 2014+ se začíná zvrhávat. Vítězí resortismus, tj. vliv českých ministerstev, které si chtějí co nejvíce peněz EU doslova urvat pro sebe. Kdo nebude spravovat tyto fondy, zdá se, že jakoby nebyl. Správce těchto prostředků bude mít vliv, nadto přímým podřízením operačních programů vládě význam ministerstev stoupá. 2. Význam obcí a měst je v procesu přípravy čerpání podceňován. Kdo jiný by se měl ozvat za své legitimní zájmy než právě samosprávy. 3. Cedule na vstupních bránách do samospráv upoutají pozornost běžných občanů, kteří ani vůbec netuší, že se opět rozhoduje o významných prostředcích, s jejichž pomocí by rozvoj měst a obcí mohl být efektivnější. Občané se bezesporu budou ptát, co to visí na značce obce. Starostové budou sice muset více vysvětlovat, ale to dělají již nyní. 4. Připoutání pozornosti médií jako podmínka nutná k tomu, aby se o věci začali zajímat i politici. Zatím je zájem o nové rozpočtové období spíše okrajové, veřejná diskuse se nevede prakticky žádná a zájem některých autorit je spíše spojen s vidinou prosadit případně jen určité zájmy. Přitom nedostatky stávajícího systému jsou zjevné, dokonce jak se ukazuje v současnosti i pro některé veřejné autority i bolestné (sankce, zastavení proplácení a další negativní důsledky). 5. Vyjádřit tímto způsobem názor není nezákonné. Úvahy, že jde o vyjádření názoru na hranici zákona, odmítám. Jde o legitimní svobodný projev, jemuž zaručuje ochranu Ústava. Ostatně takovou aktivitu zorganizovalo před několika lety SMS ČR s cílem upozornit na diskriminaci samospráv v oblasti RUD. Nevím o tom, že by byl kdokoli za vyjádření názoru penalizován. Ústavní právo má přednost před tzv. jednoduchým zákonem.

Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR, 1. místopředseda hnutí STAN 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Odpovědnost, ne hon na čarodějnice Před Velikonoci přinesla média další zprávu o „velké protikorupční akci“. Tentokrát se jednalo o obvinění deseti pražských radních z porušení povinnosti při správě cizího majetku. V čem se tahle kauza od ostatních liší? Ukazuje podle mě názorně, že snaha o nápravu věcí se může člověku někdy vymstít – doufejme, že jen dočasně. Nechci samozřejmě předjímat závěry policejního šetření a případně soudu, pokud by na něj v tomto případě vůbec došlo. Z veřejně dostupných informací se ale zdá, že hypotéza o pomstě kmotrů, kterým současná pražská koalice hodně překáží, není ukřivděnou výmluvou, jakou v takových případech obvykle slýcháme. Proč si to myslím? Pražská radnice pod vedením primátora Béma alias Kolibříka uzavřela v roce 2006 smlouvu s firmou Haguess, která Praze zajistila pravděpodobně zdaleka nejnákladnější systém předplacených elektronických jízdenek, jakým se nějaká evropská země může pochlubit. Smlouva sama i její nevýhodnost byla v médiích proprána řádně a Opencard se stala smutným symbolem propojení politiky s kmotrovskými strukturami a jejich ekonomickými zájmy. Už v první vlně drtivé kritiky Opencard se upozorňovalo mimo jiné na to, že smlouva je uzavřena tak nešťastně (nebo spíš: tak šikovně), že výhradním držitelem licencí nutných pro provozování karty je stále firma Haguess. Když se tedy přiblížil konec platnosti nejstarších karet, stávající radnice neměla jinou možnost, než o prodloužení karet, jejich lepšího zabezpečení a zavedení nového karetního systému jednat právě s touto firmou. Během těchto jednání se radním podařilo snížit Haguessem požadovanou cenu o 4 250 00 Kč ročně, což v situaci, kdy protivník drží všechny trumfy,

jistě nebylo snadné. Za to se radním dostalo „spravedlivé“ odměny: byli obviněni zřejmě proto, že smlouvu prodloužili bez výběrového řízení. Jsem přesvědčen o tom, že v průběhu policejního šetření či nejpozději v průběhu soudu, pokud na něj skutečně dojde, se ukáže zcela jasně, že v této situaci nemohli pražští radní postupovat jinak, lépe. Do té doby ovšem budou muset žít se stínem nepříjemného podezření v zádech. Věřme jen, že to nesníží jejich odhodlání vypořádat se s neblahým dědictvím svých předchůdců, že se napříště nebudou bát šlápnout do vosího hnízda. Právě takový vzkaz jim totiž někdo (veřejnost zatím netuší kdo) prostřednictvím trestního oznámení mohl chtít poslat: ruce dál od našich zájmů! Věřme také, že podobné případy kriminalizace politických rozhodnutí nebudou na denním pořádku. Stát se to totiž může komukoliv z nás. Práce komunálních politiků je už dnes hodně náročná a v mnoha ohledech nevděčná; pokud by se lidé s upřímným zájmem podílet se na správě věcí veřejných měli nechat odradit obavou, že odpovědí na jejich snahu šetřit veřejné rozpočty bude trestní oznámení a policejní vyšetřování, uvolní to cestu k moci těm, kdo si s podobnými nepříjemnostmi moc hlavu nelámou – různým vykukům a šíbrům. A to by byl smutný obrat v tom, co s opatrným optimismem vnímám jako cestu správným směrem.

Petr Gazdík

www.starostove-nezavisli.cz

3

Záznam ze zasedání zastupitelstva - věc veřejná? Informace o projednávání tisku č. 757 a informace ze semináře ústavně právního výboru Novela zákonů o územních samosprávných celcích obsažená ve sněmovním tisku č. 757 je rozsahem nevelká, nicméně řeší otázku značné závažnosti – jsou jí podmínky pořizování a zveřejňování záznamů z jednání zastupitelstvev obcí, krajů a hlavního města Prahy. Jak v důvodové zprávě novely uvádí navrhovatelé, mezi něž patří i předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, stávající právní úprava je z pohledu transparentnosti veřejného života a zajištění informovanosti občanů o záležitostech veřejného zájmu krajně neuspokojivá. Pořízení a zveřejnění záznamu např. na webových stránkách obce je totiž - bez splnění komplikovaných podmínek, mezi něž se počítá např. získání souhlasu všech dotčených osob – třeba považovat za protiprávní jednání, postižitelné jak v rovině soukromoprávní, tak veřejnoprávní. A právě to se předkladatelům zdálo být absurdní. Připravili proto návrh zákona, který tyto potíže do značné míry odstraňuje, když zmocňuje obecní a krajská zastupitelstva k přijetí usnesení povolujících pořizování obrazových a zvukových záznamů. V legislativním procesu doputoval tento návrh do ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, který se s ohledem na citlivost této problematiky rozhodl věnovat mu velkou pozornost. Důkazem toho je seminář na téma „Právo na informace versus ochrana osobních údajů. Záznam z jednání zastupitelstva a rady obce“, který se uskutečnil v úterý dne 9. dubna 2013 od 9:30 hodin v budově Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti „Státní akta“. Seminářem provázel předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák. V úvodu semináře objasnil důvody potřeby legislativní úpravy další

Právní tým STAN informuje

z předkladatelů novely, poslanec Šťastný. Poté vystoupil s příspěvkem nazvaným „Právo na informace vs. ochrana soukromí“ náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, který se této problematice věnuje i na akademické půdě. Následovala pětadvacetiminutovka Adama Furka z odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra věnovaná výkladu pojmu „veřejné jednání“. Po přestávce byli účastníci semináře seznámeni s pohledem předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, který pohovořil o pořizování, uchovávání a zveřejňování záznamů z veřejných jednání ve vztahu k ochraně osobních údajů. Posledním z řečníků pak byl Oldřich Kužílek, duchovní otec zákona o svobodném přístupu k informacím, jehož příspěvek nesl název „Záznam z veřejného jednání – věc veřejná?“. Z výčtu panelistů je zřejmé, že šlo o nanejvýš pozoruhodnou akci, již si zájemci o komunální problematiku nemohli nechat ujít. A také nenechali – seminář navštívila téměř stovka lidí. Závěrem nezbývá než popřát této a dalším obdobným aktivitám ústavně právního výboru úspěch; lze jen doufat, že jím pořádané semináře napomohou smířit či alespoň vyjasnit mnohdy zcela protichůdně se jevící stanoviska zúčastněných institucí a zvýšit tak šanci projednávaných návrhů zákonů na přijetí.

Mgr. Jan Bartonička

Starostové a nezávislí hospodařili v roce 2012 šetrně Starostovské hnutí hospodařilo i ve volebním roce 2012 šetrným způsobem a v zákonném termínu odevzdalo do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2012 včetně ověření účetnictví zprávou nezávislého auditora s výrokem bez výhrad. Při konání trojích voleb, jichž se účastnili kandidáti nominovaní hnutím, tak STAN dodrželo plánovaný vyrovnaný rozpočet na rok 2012 a do nového roku 2013 vstoupilo dokonce s přebytkovým hospodařením přesahující 4 mil. Kč. Příjmy hnutí v r. 2012 dosahovaly částku 18,83 mil. Kč a náklady 24,75 mil. Kč, kdy k úhradě rozdílu mezi příjmy a náklady byl použit přebytek hospodaření nevolebního roku 2011. „Na volební rok 2012, který byl pro starosty důležitý především z pohledu krajských voleb, jsme šetřili již v předchozích letech. Úsporu roku 2011 jsme podle plánovaného rozpočtu použili na úhradu zvýšených nákladů volebního roku. Stejně tak budeme postupovat 4

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

v letošním nevolebním roce a šetřit na supervolební rok 2014,“ uvedl Petr Gazdík. Ten dodal, že i přes trojí volby (krajské, senátní a prezidentské, na které hnutí rovněž přispělo částkou 2 mil. Kč) nebyl přebytek předchozích let spotřebován a úspora byla opět převedena do hospodaření roku 2013. Podstatnou část příjmů tvořily dary od strany TOP 09 (přes 11,7 mil. Kč), které STAN získává dle schválených smluv o spolupráci se stranou TOP 09. Zbylé příjmy byly vlastními příjmy od státu, dary členů, podporovatelů a členské příspěvky. Výdaje tvořily dominantně právě volební náklady. Hnutí cílí především na podzimní komunální volby v roce 2014, na které hodlá uvolnit částku 15 mil. Kč, neboť disponuje širokou členskou základnou právě v komunálním prostředí. Lukáš Novák www.starostove-nezavisli.cz