HODNOCENÍ PŘÍNOSU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN PRO ROZVOJ VENKOVA. Bakalářská práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ

HODNOCENÍ PŘÍNOSU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN PRO ROZVOJ VENKOVA „Bakalářská práce”

Vedoucí práce:

Autorka práce:

Ing. Robert Plaga, Ph.D.

Monika Schillerová

Brno 2011

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu bakalářské práce Ing. Robertu Plagovi, Ph.D. za cenné rady, odborné konzultace a připomínky, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svým rodičům, sestře a přátelům za pochopení, podpoření a psychickou oporu v průběhu tvorby mé bakalářské práce.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení přínosu místních akčních skupin pro rozvoj venkova vypracovala samostatně a že mnou použité zdroje jsou uvedeny v závěrečné části práce.

V Brně dne: ……………

…………………………. Monika Schillerová

Abstrakt: Tato bakalářská práce se věnuje problematice hodnocení přínosu místních akčních skupin pro rozvoj venkova. Dále se práce detailněji zabývá analýzou priorit a opatření, která aplikují v jednotlivých strategických plánech LEADER a jejich plněním tak přispívají k udržitelnosti a rozvoji venkovských oblastí České republiky. Součástí práce je i excerpce lišících se MAS od celku. Klíčová slova: Evropská unie, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Místní akční skupina, plánovací období 2007 -2013, iniciativa LEADER, Strategický plán Leader, Fiche

Abstract: This Bachelor´s Dissertation applies itself to a task of questions of evaluating the contribution of local action groups for a development of the countryside. Furthermore, the work analyzes in detail the priorities and measures, which apply in individual strategic plans LEADER, and by their implementation contribute to the sustainability and development of rural areas in the Czech Republic. The work also includes excerpts of differing masses from the complex. Key words: European union, European Agricultural Fund for Rural Development, Local action group, planning period 2007 -2013, iniciative LEADER, Strategic plan LEADER, Fiche

OBSAH

1.

ÚVOD ...................................................................................................................................8

2.

CÍL A METODIKA PRÁCE.................................................................................................9

3.

2.1.

Cíl práce ..................................................................................................................................9

2.2.

Metodika práce ....................................................................................................................9

TEORETICKÁ ČÁST........................................................................................................ 11 3.1.

Politika rozvoje venkova............................................................................................... 11

3.2.

Pojetí rozvoje venkova pro období let 2007-2013 .............................................. 13

3.3.

Program rozvoje venkova na období let 2007-2013........................................... 13

3.3.1. Osa I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví.........................................15 3.3.2. Osa II – Zlepšování životního prostředí a krajiny .....................................................................15 3.3.3. Osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova.......................................................................................................................................................................15 3.3.4. Osa IV– Leader ..........................................................................................................................................16

4.

5.

OSA IV – LEADER ........................................................................................................... 17 4.1.

Leader I ................................................................................................................................ 18

4.2.

Leader II............................................................................................................................... 19

4.3.

Leader + ............................................................................................................................... 19

4.4.

Leader 2007 -2013........................................................................................................... 20

MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) ................................................................................. 21 5.1.

Fungování místních akčních skupin.......................................................................... 21

5.1.1. 5.1.2.

5.2.

Mikroregiony a místní akční skupiny....................................................................... 23

5.2.1.

5.3.

6.

7.

Základní parametry MAS......................................................................................................................22 Orgány MAS................................................................................................................................................23 Financování MAS a mikroregionů....................................................................................................24

Národní sít MAS................................................................................................................. 24

PRAKTICKÁ ČÁST.......................................................................................................... 25 6.1.

Vlastní práce ...................................................................................................................... 25

6.2.

Postup při vyhodnocování MAS a jejich působnosti při rozvoji venkova.... 25

MAS ČR............................................................................................................................ 26 7.1.

Jihočeský kraj z pohledu MAS...................................................................................... 26

7.1.1.

7.2.

Hodnocení přínosu MAS Jihočeského kraje .................................................................................27

Jihomoravský kraj............................................................................................................ 28

7.2.1.

Hodnocení přínosu MAS Jihomoravského kraje ........................................................................29

7.3.

Karlovarský kraj............................................................................................................... 31

7.3.1.

7.4.

Hodnocení přínosu MAS Karlovarského kraje ...........................................................................31

Kraj Vysočina ..................................................................................................................... 32

7.4.1.

7.5.

Hodnocení přínosu MAS kraje Vysočina .......................................................................................33

Královéhradecký kraj..................................................................................................... 34

7.5.1.

7.6.

Hodnocení přínosu MAS Královéhradeckého kraje .................................................................34

Liberecký kraj ................................................................................................................... 35

7.6.1.

7.7.

Hodnocení přínosu MAS Libereckého kraje ................................................................................36

Moravskoslezský kraj..................................................................................................... 37

7.7.1.

7.8.

Hodnocení přínosu MAS Moravskoslezského kraje.................................................................38

Olomoucký kraj................................................................................................................. 38

7.8.1.

7.9.

Hodnocení přínosu MAS Olomouckého kraje .............................................................................39

Pardubický kraj ................................................................................................................ 40

7.9.1.

7.10. 7.10.1.

7.11. 7.11.1.

7.12. 7.12.1.

7.13. 7.13.1.

Hodnocení přínosu MAS Pardubického kraje .............................................................................41

Plzeňský kraj ................................................................................................................. 41 Hodnocení přínosu MAS Plzeňského kraje ..................................................................................42

Středočeský kraj........................................................................................................... 43 Hodnocení přínosu MAS Středočeského kraje ...........................................................................44

Ústecký kraj ................................................................................................................... 44 Hodnocení přínosu MAS Ústeckého kraje ....................................................................................45

Zlínský kraj .................................................................................................................... 46 Hodnocení přínosu MAS Zlínského kraje......................................................................................47

8.

DISKUSE........................................................................................................................... 48

9.

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 50

10.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................ 52

10.1.

Knižní zdroje ................................................................................................................. 52

10.2.

Internetové zdroje....................................................................................................... 52

11.

PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 54

8

1. ÚVOD Datum 1. května 2004 se zapsalo do českých dějin jako den vstupu České republiky do Evropské unie. Evropská rada tímto usnesením otevřela ČR mnoho nových příležitostí jako je zavedení politiky rozvoje venkova a možnost čerpání dotací z evropských fondů. Myšlenka rozvoje venkova se zdokonaluje v České republice již čtvrté plánovací období. Právě probíhající období je vymezeno na rozmezí let 2007 -2013. Cílem zavedení politiky rozvoje venkovských oblastí, je snižování regionálních disparit. Pro co nejefektivnější realizaci rozvoje venkova byly na plánovací období 2007-2013 vymezeny tři oblasti, které se budou v tomto období rozvíjet a revitalizovat. Jedná se o 1) hospodaření s půdou a životním prostředí, 2) zemědělství a lesnictví a v neposlední řadě 3) o kvalitu života a diverzifikace činností. Finanční prostředky potřebné k realizaci těchto cílů jsou zaštítěny Evropským zemědělským záručním fondem (EAGF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD). Podpora rozvoje venkova je dále dělena do čtyř rozvojových os, přičemž čtvrtou osou je program LEADER. Jedná se o spolupráci místního partnerství venkovského území (místních akčních skupin) a místních subjektů. Spoluprácí těchto stran dochází jednak k vytvoření funkčních strategických plánů, ale i k praktické realizaci konkrétních projektů. Finanční prostředky jsou přerozdělovány mezi jednotlivé místní akční skupiny České republiky, které se o jejich alokaci rozhodují na základě svých plánů a potřeb. Přerozdělování finančních prostředků je v pravomoci jednotlivých subjektů, které se rozhodují na základě zpracovaného Strategického plánu LEADER (SPL). V každém SPL jsou vypracovány SWOT analýzy, které vedou ke stanovení vize projektu, jednotlivých priorit a cílů a opatření (fiche). Pomocí opatření je každý subjekt schopný konkretizovat způsob dosahování daných cílů při rozvoji venkova. Jednou z dalších důležitých sekcí SPL je finanční plán, který blíže specifikuje alokaci finančních prostředků do jednotlivých fichí.

9

2. CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1. CÍL PRÁCE Cílem této práce je hodnocení přínosu místních akčních skupin pro rozvoj venkova. Vypozorování vlivu geografické polohy na tvorbu strategických plánů Leader a určit, zda je možné vytvořit kompaktní vzorec, podle kterého je možné předpovídat chování všech subjektů. Rozdělení místních akčních skupin podle krajů České republiky a následná komparace subjektů na daném území. Každý kraj bude popsán jako individuální geografické území, jehož venkovské oblasti spadají pod působnost několika místních akčních skupin (MAS). Tyto subjekty budou mezi sebou na základě kritérií (fichí) získaných ze strategických plánů Leader komparovány. Místní akční skupina, která se bude nejvíce odlišovat od ostatních subjektů působících na území vybraného kraje, bude dále detailněji popisována a hodnocena. Výsledné MAS, které budou v kraji atypické, budou v závěru práce zaznačeny na mapě.

2.2. METODIKA PRÁCE Tato práce bude rozdělena na část teoretickou a část praktickou V teoretické části budou objasněny základní pojmy a postupy politiky rozvoje venkova. 3. kapitola bude věnována hlavní myšlence politiky rozvoje venkova, kde bude zobrazen přehled alokace finančních prostředků do jednotlivých členských států Evropské unie. V dalších částech této kapitoly bude přiblíženo pojetí a program rozvoje venkova na plánovací období let 2007-2013 včetně konkretizace jednotlivých os. 4. kapitola bude zaměřena na problematiku a historický vývoj iniciativy LEADER, která se nyní nachází již ve 4. fázi. Následující 5. kapitola se již bude zabývat hlavní podstatou bakalářské práce a to MAS. Jejími parametry, orgány, komparací s mikroregi ony, finanční stránkou a v neposlední řadě národní sítí MAS České republiky.

10

Praktická část bude postavena na informacích pocházejících ze strategických plánů Leader všech MAS, které byly, jsou a budou aktivní při rozvoji venkovských oblastech v plánovacím období 2007-2013. Vytvoření zcela objektivního přehledu MAS bude velmi komplikováno nekompletními informacemi strategických plánů. Jednotlivé podkapitoly praktické části budou věnovány MAS, které budou rozděleny dle krajů ČR. Pro každý kraj bude zpracována samostatná tabulka, která bude MAS porovnávat na základě zjištěných kritérií (fichí). Podkapitoly budou obsahovat výčet všech MAS, charakteristiku kraje, geografické rozmístění MAS v daném kraji, popis odlišujícího se subjektu a osvětlení vzniku této anomálie. Závěr práce bude věnován přehledu odlišujících se MAS z pohledu České republiky. Při zpracování své bakalářské práce budu čerpat potřebná data z literárních a v převážné části z dat internetových. Praktická část je postavena pouze na sběru dat z internetových zdrojů a to z důvodu chybějící literární publikace této problematiky. Veškeré použité zdroje budou obsaženy v seznamu použitých zdrojů.

11

3. TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část je zaměřena na popis hierarchie, jejímž působením vznikly místní akční skupiny (dále jen MAS). Co vedlo k jejich vytvoření a co je důsledkem jejich činnosti v rozvoji venkova. Objasňuje přínos místních akčních skupin pro rozvoj venkova a pravidla, která musejí být dodržována při žádání dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Závěrečné kapitoly teoretické části popisují principy správného fungování MAS, jejich základní parametry, orgány a porovnávání činností mikroregionů s MAS včetně jejich financování.

3.1.

POLITIKA ROZVOJE VENKOVA

Cílem politiky rozvoje venkova je vymezit souvislý a trvale udržitelný rámec pro rozvoj venkovských oblastí. Počáteční problematika rozvoje venkova byla ve státech Evropské unie řešena na bázi sektorového přístupu s orientací na strukturální problémy zemědělství v daných oblastech. Přelom ve vývoji politiky rozvoje venkova nastal vytvořením dokumentu Agenda 2000. Na základě tohoto dokumentu byl vytvořen druhý pilíř společné zemědělské politiky zaměřený na rozvoj venkova. Pro plánovací období 2007–2013 je již rozvoj venkova samostatnou, jednotně financovanou politikou, která patří do společné zemědělské politiky. Politika rozvoje venkova tak spadá mezi oblasti tzv. sdílených pravomocí. To znamená, že kompetence členských států jsou předávány na nadnárodní úroveň a je vymezována komunitárním právem. (Tomšík, 2009) TABULKA 1:Finanční prostředky pro podporu rozvoje venkova v období let 2007-2013 (Zdroj: www.mfcr.cz)

Počet

Stát Rakousko

Suma 3 911 469 992

V% 4,43%

Pořadí 8.

Belgie

418 610 306

0,47%

24.

3

Kypr

162 523 574

0,18%

25.

4

Česká republika

2 815 506 354

3,19%

11.

1 2

12

5

Německo

8 112 517 055

9,19%

3.

6

Dánsko

444 660 796

0,50%

23.

7

Estonsko

714 658 855

0,81%

21.

8

Řecko

3 707 304 424

4,20%

10.

9

Španělsko

7 213 917 799

8,17%

5.

10

Finsko

2 079 932 907

2,36%

14.

11

Francie

6 441 965 109

7,30%

6.

12

Maďarsko

3 805 843 392

4,31%

9.

13

Irsko

2 339 914 590

2,65%

13.

14

Itálie

8 292 009 883

9,39%

2.

15

Litva

1 743 360 093

1,97%

18.

16

Lucembursko

90 037 826

0,10%

26.

17

Lotyšsko

1 041 113 504

1,18%

19.

18

Malta

76 633 355

0,09%

27.

19

Holandsko

486 521 167

0,55%

22.

20

Polsko

13 230 038 156

14,98%

1.

21

Portugalsko

3 929 325 028

4,45%

7.

22

Švédsko

1 825 647 954

2,07%

17.

23

Slovinsko

900 266 729

1,02%

20.

24

Slovenská republika

1 969 418 078

2,23%

15.

25

Velká Británie

1 909 574 420

2,16%

16.

26

Bulharsko

2 609 098 596

2,95%

12.

27

Rumunsko

8 022 504 745

9,09%

4.

CELKEM

88 294 374 687 €

100,00%

V tabulce č. 1 je zobrazeno 27 členských států EU, finanční částka přidělená dané zemi, procentuální vyjádření této sumy a pořadové číslo. Česká republika se umístila na 11. místě co se týče alokace finančních prostředků do jednotlivých členských zemí EU

13

z celkového počtu 27 zemí. Tato suma činí 2 815 506 354 eur, což tvoří 3,19% z celkové částky, která byla na rozvoj venkova v plánovacím období 2007–2013 přidělena. Největší kapitálová podpora je poskytována Polsku. Jedná se o částku 13 230 038 156 eur. Na straně druhé, je nejnižší finanční obnos 76 633 355 eur alokován do státu Malta, který je zároveň nejmenším členským státem EU.

3.2. POJETÍ ROZVOJE VENKOVA PRO OBDOBÍ LET 2007-2013 Vydáním Salzburské deklarace došlo k inovaci politiky pro rozvoj venkova na období let 2007-2013. Vznikly nové finanční nástroje, které definovaly zaměření jednotlivých oblastí společné zemědělské politiky. Byly vytvořeny dva nové finanční nástroje:
Evropský zemědělské záruční fond (EAGF, European Agricultural Guarantee Fund)
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD, european Agricultural Fund for Rural Development.)(Tomšík, 2009)

3.3. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ LET 2007-2013 V souladu s nařízením vlády (ES) č. 1698/2005 a prováděcími pravidly uvedené normy vychází Program rozvoje venkova (PRV) pro období let 2007-2013 z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova zajišťuje působení EAFRD a zabezpečuje efektivní realizaci Národního strategického plánu rozvoje venkova do prováděcí úrovně jednotlivých strategií os jím stanoveným. Program venkova má opatření, která přispívají k naplňování cílů Lisabonské strategie v oblastech, jako jsou:
Trh práce
Udržitelný rozvoj
Vnitřní trh a podnikatelské prostředí
Společnost založená na znalostech

14

PRV pomáhá k dosahování cílů, které jsou stanoveny Národním strategickým plánem rozvoje venkova. Mezi tyto cíle patří: zlepšení stavu životního prostředí, snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření a k rozvoji venkova České republiky. (www.szif.cz) Programové dokumenty: SAPARD, Leader ČR, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v ČR a Horizontální plán rozvoje venkova ČR předcházely PRV, který na ně navazuje. PRV 2007-2013 je rozdělen na 4 osy:
Osa I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
Osa II - Zlepšování životního prostředí a krajiny
Osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
Osa IV - Leader Osa I až osa IV vymezují přidělování finančních zdrojů z Evropského fondu pro rozvoj venkova. Komise EU přidělila pro rozvoj venkova na plánovací období 2007-2013 podporu ve výši 88 294,4 mil. eur. Z této částky připadá České republice 3,188% tj. celkem 2 815, 5 mil. eur. TABULKA 2:Alokace prostředků EAFRD v ČR pro období 2007-2013 mezi jednotlivé osy (Zdroj: Tomšík, 2009)

Česká republika Osa I

v mil. eur 2 815,50

v procentech 100,00%

630,4

22,39%

Osa II

1554,2

55,20%

Osa III

476,7

16,93%

Osa IV

140,8

5,00%

Technická asistence

13,5

0,48%

Tabulka č.2 zobrazuje alokaci finančních prostředků do os ČR v plánovacím období let 2007-2013. Výše peněžní obnosu čerpaného z EAFRD je zobrazen v tabulce v mil. eur. Pro lepší porovnávání jsou částky převedeny na procenta. Nejvíce prostředků je

15

alokováno do Osy II a nejmenší do oblasti technické asistence. IV Ose Leader bylo v plánovacím období 2007-2013 přiděleno 5% z celkové sumy určené pro rozvíjeno venkovských oblastí ČR. 3.3.1. OSA I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ První Osa se specializuje na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě, v navazujícím potravinářství a v lesnictví. Finanční prostředky alokované do této osy jsou využívány především v oblastech, jako jsou: modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnot zemědělským pozemkům. (www.szif.cz) Finanční částka přidělená na Osu I tvoří 23,39% z celkových prostředků EAFRD na období 2007-2013. 3.3.2. OSA II – ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY Druhá Osa se specializuje na udržitelné využívání lesní a zemědělské půdy a dále na zlepšování a zkvalitňování krajiny a životního prostředí. Finance jsou poskytovány do méně příznivých oblastí nazývaných LFA, do oblastí v rámci NATURA 2000 a v neposlední řadě i do agroenvironmentálních opatření (AEO). Alokace finančních prostředků na tuto osu tvoří 55,20%. 3.3.3. OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA Mezi priority Osy III patři podpora a rozvoj životních podmínek na venkově, podpora využívání obnovitelných zdrojů a globální diverzifikaci ekonomických aktivit. Zavedení těchto priorit by mělo vést k boji proti negativním trendům, které dlouhodobě vedou k poklesu počtu obyvatel žijících ve venkovských oblastech. Menší počet jedinců žijících v těchto oblastech, je často způsobován poklesem počtu pracovních míst

16

v zemědělské oblasti a následnému zvyšování konkurenceschopnosti. Pro osu III je přiděleno 476,7 mil. eur, což tvoří 16,93%, z celkového množství 2 815,50 mil. eur. 3.3.4. OSA IV– LEADER Hlavním cílem Osy IV je podpora a uskutečňování místního partnerství a následné plnění místních rozvojových plánů. Osa IV – Leader je uskutečňována pomocí plnění cílů předchozích Os I, II a III. Finanční prostředky na tuto osu tvoří 140,8 mil. eur. Pro co nejefektivnější dosahování cílů této osy, je do plánování a realizace jednotlivých projektů zainteresováno místní společenství, hospodářské a sociální zájmové skupiny jak veřejných orgánů, tak i soukromých subjektů. Takto fungující místní partnerství soukromého a veřejného sektoru je pojmenováváno jako Místní akční skupina (MAS). Dříve popsaná strategie je součástí přístupu„ zdola-nahoru”.

17

4. OSA IV – LEADER Jak již bylo zmíněno v podkapitole 3.3.4, přístup Osy IV si klade za cíl nalézat řešení pro místní lokální problémy postupem zdola – nahoru.

OBRÁZEK 1:Přístup iniciativy Leader (Zdroj: Provádění přístupu leader pro rozvoj venkova,zvláštní zpráva č.5, 2010)

V obrázku č.1 je zobrazený postup, který je dodržován při provádění přístupu Leader pro rozvoj venkova. Strategie Osy IV zaznamenává velký přínos pro zkvalitňování populace žijící ve venkovských oblastech. V současné době je zaznamenáno více než 2 000 MAS, díky kterým jsou dotace z EU směřovány do projektů, které zajišťují provádění strategií rozvoje venkova. Do současného plánovacího období 2007-2013 prošla metoda Leader od svého založení roku 1991 již třemi fázemi. Pro původních 12 členských státu byla v roce 1991 zavedena metoda LEADER I. Na plánovací období 1994-1999 byla nazvána metoda LEADER II, pro období let 2000-2006 se metoda LEADER + nacházela již ve své třetí

18

fázi a současná metoda je nazývána LEADER 2007-2013. V tomto stadiu se jedná již o projekty, které jsou vysoce individuální a specializované přímo na lokální problémy. (Tomšík,2009)

4.1. LEADER I V roce 1991 byla pro tehdejších 12 členských států založena Iniciativa LEADER I. Nově vzniklá iniciativa Leader byla založena na teritoriální bázi a od svých příjemců vyžadovala aktivní účast. Původně byl program Leader teritoriálně vymezen a jednalo se o tzv. experimentální iniciativu, kde se měly ve venkovských oblastech využívat nové metody. Metody byly založeny na integrovaném přístupu. Díky zavedení těchto iniciativ byl přehodnocen tehdejší systém přerozdělovacích podpor na úrovni jak regionální, tak národní. Mezi původní cíle program Leader bylo zařazeno: • Zlepšení potencionálu venkovských oblastí pomocí zavedením nových teritoriálních iniciativ • Získávání a zlepšováni know – how využíváním místního rozvoje • Využívání nově nabitého know – how do dalších venkovských oblastí V programu Leader bylo zavedeno několik specifických prvků jako jsou místní akční skupiny a místní akční plán. Místní akční skupiny (MAS) jsou subjekty, které jsou sociálně, ekonomicky a geograficky homogenní a spojují veřejné i soukromé sféry. Místní akční plány jsou podklady pro oblasti, které byly zařazeny do iniciativy Leader I. Tyto analýzy vycházely z rozboru potřeb daných území. Pro správné fungování místních akčních plánů, bylo Komisí vytvořeno několik nezbytných opatření. (Tomšík, 2009) Finanční oporu programu LEADER I poskytovaly fondy EADF, ERDF a ESF. Jednalo se o částku 413 mil. eur.

19

4.2. LEADER II Iniciativa Leader II byla založena jako nastupující program předchozího programu Leader I. Původní program byl kvůli nárůstu členských zemí z původního počtu 10 na 15 značně pozměněn. Tehdejším cílem se tedy stala stimulace inovativních nařízení, tykající se venkovských činností. V iniciativě Leader II se na rozdíl od programu Leader I Komise angažovala do obsahu národních a regionálních programů, ale dále již přímo nezasahovala do konkrétnějšího výběru jednotlivých projektů a příjemců. Program Leader II se skládal celkem ze 4 opatření a to: Akvizice kompetencí, venkovské inovační programy, národní spolupráce a vytváření sítí.

4.3. LEADER + V letech 2000-2006 vstoupila iniciativa Leader již do třetí fáze s označením LEADER +. V tomto plánovacím období program LEADER + již nebyl určen pouze pro cílové oblasti, ale jeho působení bylo rozšířeno na všechny venkovské oblasti na celém území EU. Iniciativa Leader byla zaměřena na dlouhodobý potenciál regionů. Důraz byl v nové iniciativě LEADER + kladen na partnerství a budování sítí, které měly podpořit výměnu zkušeností. V nové iniciativě LEADER + byly zavedeny oproti předchozím programům nové charakteristiky, jako jsou: • Propojení principu inovace s principem udržitelnosti, což mělo podpořit ctižádostivé strategie pro integrovaný rozvoj venkova • Působnost LEADER + byla rozšířena na všechny venkovské oblasti • Pro místní akční skupiny byla vytvořena prioritní témata na evropské úrovni, na která mohly zaměřit své strategie • Účast veřejných orgánů v rozhodovacích orgánech byla omezena na 50 % • Důraz byl kladen na spolupráci mezi venkovskými oblastmi Finanční podporu pro fungování iniciativy LEADER + zabezpečoval fond EAGGF, který vyčlenil sumu 2 105 mil. eur. (Tomšík, 2009)

20

4.4. LEADER 2007 -2013 Pro plánovací období let 2007-2013 se iniciativa LEADER nachází již ve 4 fázi. Část finančních prostředků na právě probíhající období jsou určeny právě na program LEADER, který se soustředí na podporu projektů založených na zkušenostech. Projekty jsou vysoce individuální, navržené a realizované místní spoluprací, která je specializovaná na konkrétní projekty.(Tomšík, 2009) Dle nařízení rady č. 1689/2005, čl. 61. Musí přístup Leader obsahovat následující prvky: • Strategie místního rozvoje specifikované pro jednotlivé oblasti, musí být stanovena pro subregionální venkovská území, • Kooperaci soukromého a veřejného sektoru fungující na místní úrovni • Přístup zdola – nahoru náležící místním akčním skupinám • Víceodvětvové projektování a uskutečňování strategií, které je založené na spolupráci subjektů a objektů různých odvětví lokálního hospodářství • Implementaci nově vzniklých inovačních přístupů • Uskutečňování projektů vzniklých vzájemnou spoluprací • Tvorba sítí místních partnerství V plánovacím období 2007-2013 mají staré členské státy místní akční skupiny, které mají velmi bohaté zkušenosti z předchozích tří iniciativ Leader. Ve správný čas a na správném místě mohou tyto zkušenosti významně přispět a vypomoci novým aktérům v EU – 27 (přeloženo z www.elard.eu)

21

5. MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) Místní akční skupiny jsou asociace veřejného a soukromého sektoru z malých venkovských společenství, které spolu navzájem kooperují. Za výběr MAS odpovídají jednotlivé členské státy, které dále dohlíží na monitorování, kontrolu provádění pomoci a především na vyplácení podpor z Evropské unie a národní spolufinancování MAS. Zřizování místního partnerství, známého jako MAS, je originálním a důležitým prvkem iniciativy LEADER. MAS má za úkol identifikovat a provádět strategie místního rozvoje, rozhodovat o alokaci finančních prostředků a jejich řízení. MAS bývají velmi důležité při povzbuzování udržitelného rozvoje.(přeloženo z www.elard.eu) Výběr jednotlivých projektů určených k financování je již zcela v pravomoci samotných MAS. Samotná finanční podpora je poskytována formou grantů na místní projekty. Protože program LEADER zvolil pro své fungování přístup zdola nahoru (viz kapitola 4), je velmi důležité, aby byli účastníky v MAS jednotlivci či organizace, které se o dané venkovské území zajímají nebo jsou s ním jakkoliv jinak spojeni.

5.1. FUNGOVÁNÍ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN MAS funguje na vzájemné spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Členové musí být vyváženi, musí zastupovat místní zájmové skupiny a je nutné, aby členové byli složeni z různých socioekonomických sektorů v oblasti. Na rozhodovací pozici je třeba, aby soukromníci a společnosti tvořili nejméně 50% místního partnerství. MAS mohou být zakládány (ad hoc) za účelem přístupu k podpoře iniciativy Leader nebo na již dříve vzniklém partnerství. V neposlední řadě určují místní akční skupiny směr a obsah strategie místního rozvoje venkova a rozhodují o konkrétních projektech, do kterých budou finanční prostředky alokovány.(překlad z www.elard.eu) Každá MAS si před zahájením své činnosti musí vybrat z následujících témat, které spojuje aktivitu členů a charakter daného území: • zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech

22

• zvyšování přidané hodnoty místních produktů, lepší přístup na trh a lepší marketing pro místní produkty malých výrobců • efektivní využívání přírodního a kulturního dědictví (www.masboskovickoplus.cz) 5.1.1. ZÁKLADNÍ PARAMETRY MAS MAS musí splňovat následující parametry: • Musí se jednat o geograficky homogenní území • počet obyvatel musí být od 10 000 do 100 000 mimo města s počtem obyvatel větším než 25 000 • hustota obyvatel musí být do 150 obyv./km2 • účast zástupců veřejné správy v MAS je maximálně 50% (týká se i řídícího orgánu), druhá polovina je tvořena zástupci podnikatelů a neziskových organizací, • MAS dle Programu rozvoje venkova může být obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech ve znění pozdějších předpisů, občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů, zájmové sdružení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (Občanské sdružení podle §829 zákona č. 40/1964 Sb. místní akční skupinou být nemůže), • členové MAS musí mít v daném mikroregionu bydliště, sídlo, nebo v něm musí působit, • MAS musí mít stanoven statut, stanovy, organizační řád, strukturu a být registrována u MV ČR, • MAS musí projednat a schválit strategii pro území dané MAS, • fungování metodou LEADER. (www.eagri.cz)

23

5.1.2. ORGÁNY MAS • Valná hromada: Celkový počet veřejných členů v jednotlivé MAS musí tvořit méně než 50%, ostatní členové potom musí tvořit více než 50% z celku, • Programový výbor: účast veřejné správy v tomto orgánu musí tvořit 50%. Členové programového výboru jsou aktivní skupina, která chystá veškeré dokumenty, žádosti, podílí se na strategii a schvaluje projekty týkající se žádostí. • Výběrová komise: vybírá a posuzuje projekty, které byly vybrány na základě žádosti. • Předseda a místopředseda MAS: S vykonáváním funkce mohou být členy jak v Programovém výboru, tak i ve Výběrové komisi. • Ostatní členové MAS Ideální počet pro aktivní fungování MAS je 5 členů v Programovém výboru a 5-6 členů Komise. Zástupci veřejné správy působící ve Valné hromadě mohou mít i více hlasů. Rozumné složení MAS je spolupráce 2 obcí nebo mikroregionů, minimálně však 2 podnikatelské subjekty a 2 neziskové organizace. (www.masboskovickoplus.cz)

5.2. MIKROREGIONY A MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY Mikroregiony vznikají stejně jako místní akční skupiny za účelem dosahování cílů a potřeb jednotlivých oblastí. Mikroregiony jsou tvořeny obcemi, které mají společné cíle a chtějí dosáhnout určitých změn ve svém okolí (např.: budovní kanalizace či vodovodu). Značné množství regionů po ukončení činnosti přeruší svoji spolupráci. Některé mikroregiony však na základě plnění úkolů ve své spolupráci pokračují. Největší nárůst mikroregionů, byl datován v letech 1999-2001, jako reakce na novelu zákona 128/2000 Sb. V následujících letech bylo množství vzniků mikroregionů spíše klesající a byla zaznamenána transformace mikroregionů na dobrovolné svazky obcí dle zákona o obcích. Mikroregiony mají v porovnání s MAS vyšší hustotu osídlení, což je způsobené podmínkami programu Leader, ale co se týče celkového pohledu obyvatel,

24

jsou MAS 2,5 krát větší než mikroregiony. MAS i mikroregiony jsou subjekty, které vznikají na stejném území, velmi často spolu jednotlivé organizace spolupracují a mají společný management.(www.mvcr.cz) 5.2.1. FINANCOVÁNÍ MAS A MIKROREGIONŮ Financování MAS i mikroregionů je zaštiťováno jak vlastními, tak i cizími zdroji. Finanční prostředky mikroregionů jsou však na rozdíl od MAS tvořeny členskými příspěvky. Členské příspěvky vypisované mikroregiony jsou mnohem vyšší než ty, které vypisují MAS, protože MAS mají možnost čerpání finančních zdrojů z různých programů. Při určování členských příspěvků u mikroregionů je výchozí informace o počtu obyvatel. (www.mvcr.cz)

5.3. NÁRODNÍ SÍT MAS V listopadu roku 2005 vznikla Národní síť rozvoje venkova (NSRV), jako neformální seskupení národních o.s. a v dubnu roku 2007 bylo založeno již oficiální seskupení MAS pod názvem Národní síť Místních akčních skupin České republiky (dále jen ,,NS MAS ČR“). V čele je třináctičlenný výbor, tvořený zástupci z jednotlivých krajů. NS MAS ČR spolupracuje s institucemi, jejich činnost je spojena s rozvojem venkova. Cílem seskupení je podpora činnosti MAS, transfer nabytých informací a rozvoj spolupráce jednotlivých místních akčních skupin. Jedná se o dobrovolné občanské sdružení, které je složené z právně, majetkově a organizačně nezávislých neziskových organizací (MAS), pracujících podle regulí metody LEADER. V Národní síti MAS České republiky je zaevidováno celkem 165 místních akčních skupin, které jsou v produktivní v programu LEADER v jednotlivých letech plánovacího období 20072013. Hlavní cíle NS MAS ČR: • Seskupování právnických a fyzických osob, členové MAS • Reprezentace a zastupování MAS • Komunikace a spolupráce MAS se všemi zainteresovanými stranami • Propagace a medializace MAS (www.leadercz.cz)

25

6. PRAKTICKÁ ČÁST 6.1. VLASTNÍ PRÁCE Cílem praktické části práce je zhodnocení přínosu místních akčních skupin pro rozvoj venkova. Definování vlivů, které jsou stěžejními pro sestavení SPL a následná volba priorit a opatření. Vypozorování vlivu geografické polohy MAS na tvorbu jejich SPL a stanovit, zda je možné určit kompaktní vzorec, dle kterého je možné předpovídat chování subjektů. MAS, které budou na základě analýzy dat vyhodnoceny jako lišící se od většiny, budou detailněji popsány a na závěru 7. kapitoly zaznačeny do mapy.

6.2. POSTUP PŘI VYHODNOCOVÁNÍ MAS A JEJICH PŮSOBNOSTI PŘI ROZVOJI VENKOVA Na počátku praktické části byly sestaveny jednotlivé tabulky P1-P13, které jsou obsaženy v přílohové části. Tabulky obsahují na vodorovných osách opatření a priority, které chtějí místní akční skupiny realizovat a tím rozvíjet venkovské oblasti. Na horizontálních osách jsou definovány konkrétní MAS působící v daném kraji. Poslední řádek tabulky označený ,,součet“ poukazuje na celkové množství zastoupení konkrétních opatření v kraji. Opatření/fiche, která je v kraji zastoupena pouze jednou, je v tabulce vyznačena vždy červeným křížkem. V posledním sloupci je přehled četností červených křížků v konkrétních MAS. MAS s největším počtem červených značek, je pro kraj atypická a pro cíl práce nejdůležitější.

26

7. MAS ČR 7.1. JIHOČESKÝ KRAJ Z POHLEDU MAS TABULKA 3:Seznam MAS Jihočeského kraje (Zdroj: www.leader.cz)

• • • • • • • • •

MAS Blanský les-Netolicko, o.p.s. MAS Brána Písecka MAS Českokrumlovsko, o.p.s. MAS Hlubocko-Lišovsko, o.p.s MAS CHANCE IN NATURE LOCAL ACTION GROUP MAS Jemnicko MAS Krajina srdce MAS Lužnice, o.s. MAS Mikroregion Telčsko

• MAS Občanské sdružení Krajina srdce • MAS Občanské sdružení Rozkvět zahrady jižních Čech • MAS Pomalší, o.p.s • MAS Sdružení Růže • MAS Strakonicko • MAS Střední Povltaví • MAS Svazku obcí Blatenska • MAS Třeboňsko, o.p.s. • MAS Vltava, o.s. • MAS Vodňanská ryba

V předchozí tabulce je možné vidět přehled místních akčních skupin v Jihočeském kraji. Na území kraje je zaregistrováno v NS MAS ČR celkem 19 MAS. Jejich polohu a velikost můžeme vyčíst v následujícím obrázku. Červenou barvou je vyznačen obrys Jihočeského kraje. Všechny MAS jsou lemovány hranicí kraje s výjimkou MAS Krajina srdce na Severovýchodě území, MAS mikroregion Telčsko a MAS Jemnicko na východě kraje. Ve středu území se rozprostírá MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech, která je MAS Blanský les-Netolicko rozdělena na 2 územní části.

27

OBRÁZEK 2: Geologické polohy MAS Jihočeského kraje (Zdroj: www.nsmascr.cz, 2008-2011)

Obrázek č.2 zachycuje rozmístění MAS na území Jihočeského kraje. Anomálií tohoto kraje je MAS mikroregionu Telčsko, který spravuje území převážně kraje Vysočina. Šedé plochy vyskytující se na západě jsou v oblasti Šumavy a vodní nádrže Lipno a na východě území kolem toku řeky Lužnice a měst Tábor a Jindřichův Hradec.(Rodinný atlas světa, 1999) 7.1.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS JIHOČESKÉHO KRAJE Z celkového počtu 19 MAS v kraji, je v tabulce A definováno pouze 16. Nemožnost konkretizace MAS Českokrumlovsko, MAS Střední Povltaví a MAS Vodňanská ryba, je způsobena nedostačujícími informacemi z domovských internetových stránek zmiňovaných MAS. Vyhodnocením tabulky A bylo analyzována MAS Strakonicko jako nejodlišnější MAS Jihočeského kraje. Tento subjekt se nachází na severozápadě kraje, rozpíná se na ploše 457,76 km2, celkový počet obyvatel je 41 330 a je lemována Šumavou a Středočeskou pahorkatinou. (www.strakonicko.net)

28

MAS Strakonicko: Dle strategického plánu LEADER (dále jen SPL) MAS Strakonicko pro plánovací období 2007-2013 jsem zhodnotila jednotlivé priotity a oblasti podpory. Priority MAS Strakonicko jsou: • Podpora plnohodnotného života na venkově • Podpora rozvoje zemědělství a lesnictví • Podpora podnikání na venkově Jednotlivé priority jsou dále specifikovány deseti fichemi, které jsou v tabulce P1 jsou detailněji rozepsány. Opatření I.1.2 (Investice do lesů) a II.2.4 (Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesa) tvoří odlišnosti od ostatních MAS Jihočeského kraje. Dle mého názoru je zaměření na rozvoj lesů způsobený lokalitou MAS Strakonicko, která se nachází v blízkosti Středočeské pahorkatiny a Šumavy. Z toho důvodu je rozvíjení a investice lesů jednou z největších priorit dané skupiny. Dále se stejně jako ostatní MAS zaměřuje na podporu cestovního ruchu, obnovu a rozvoj vesnic, ochranu a rozvoj kulturního dědictví venkova,… (viz. tabulka N)

7.2. JIHOMORAVSKÝ KRAJ TABULKA 4:Seznam MAS Jihomoravského kraje (Zdroj:www.leader.cz)

• • • • • •

MAS Boskovicko PLUS MAS Dolní Morava MAS Mikulovsko MAS Moravský kras MAS Kyjovské Slovácko v pohybu MAS Partnerství venkova

• • • • •

MAS Společná cesta MAS Strážnicko MAS Za humnama MAS Znojemské vinařství MAS Živé pomezí KrumlovskoJevišovicko

29

OBRÁZEK 3:Geografické rozmístění MAS v Jihomoravském kraji (Zdroj: http://www.nsmascr.cz)

V obrázku č.3 jsou znázorněny velké plochy, které nespadají pod působnost žádné MAS. Největší četnost MAS lemuje linii kraje od severovýchodu území, až po jeho jihovýchod. Největší nevyužitá plocha se nachází okolo toku řeky Svratky a to po celé její délce, v okolí města Brna, dále okolo města Znojmo a na východě území je nepokryté území v těsné blízkosti Bílých Karpat. (Rodinný atlas světa, 1999) 7.2.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V Jihomoravském kraji jsem analyzovala SPL 11 MAS. Z tohoto počtu nebylo možné definovat MAS Dolní Morava, která neposkytuje potřebná data SPL. Tabulka G obsahuje jednotlivá opatření a priority, jejichž prostřednictví jednotlivé MAS dosahují co největší podpory rozvoje venkova. MAS Strážnicko a MAS Živé pomezí Krumlovské-Jevišovsko mají po vyhodnocení dat z tabulky nejvíce odlišností od ostatních subjektů.

30

MAS Strážnicko: Priority: • Trvale udržitelná péče o zemědělskou krajinu a zachování a rozvoj přirozeného rázu venkova a venkovského osídlení • Rozvoj zemědělského podnikání na venkově s posílením místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce • Podpora produkce a využívání obnovitelných zdrojů paliv a energie • Trvale udržitelná péče o lesní porosty • Podpora rozvoje v oblasti cestovního ruchu • Obnova a rozvoj kulturní, společenské a sportovní činnosti a jejich zázemí • Rozvoj různých forem dopravy se zřetelem nedostupnost těchto oblastí • Obnovení, modernizace a rozvoj služeb nezbytných pro hospodářství a život obyvatelstva na venkově • Zachování a obnova kulturního dědictví • Podpora pracovních aktiv, včetně s tím souvisejících studií • Podpora síťové a inovativních projektů ve všech oblastech rozvoje včetně rozvoje informovanosti: publikační činnost, vydávání propagačních, vzdělávacích a informačních materiálů (www.straznicko-mas.cz) V tabulce G jsou označena opatření I.3.2. (Zahájení činnosti mladých zemědělců), I.1.2.3 (Lesnická infrastruktura) a I.1.1.3 (Založení porostů dřevin pro energetické využití), která odlišují MAS Strážnicko od ostatních subjektů. Území se nachází v nížině a prochází jím řeka Morava. Kvůli přírodním a zemědělským podmínkám se sdružení rozhlodlo pro již zmíněná opatření. Cílem je podporovat nově začínající zemědělce a tím minimalizovat odliv těchto pracovníků do jiných lokalit, případně přilákat budoucí obyvatele. Využívání a podpora dřevin rostoucích na území MAS a následná tvorba energie, je dalším krokem této MAS pro rozvoj venkova Jihomoravského kraje. (viz. tabulka N) MAS Živé pomezí Krumlovské-Jevišovsko: Nachází se na západě Jihomoravského kraje a nejbližšími městy jsou Dukovany a Znojmo. Oproti ostatním MAS daného kraje je odlišná prioritami I.1.1 (Modernizace

31

zemědělských podniků), I.1.3 (Přidávání

hodnoty zemědělským a potravinářským

produktům) a III.2.1 (Obnova a rozvoj vesnic, občanský vybavení a služby). (viz. tabulka N)

7.3. KARLOVARSKÝ KRAJ TABULKA 5:Seznam MAS Karlovarského kraje (Zdroj:www.leader.cz)

• • •

MAS 21, o.p.s. MAS Krušné hory západ, o.s. (KHZ) MAS Náš region

• •

MAS Sokolovsko, o.p.s. MAS Vladař, o.p.s.

OBRÁZEK 4:Geografické rozmístění MAS v Karlovarském kraji (Zdroj:www.nsmascr.cz)

Karlovarský kraj je krajem s nejmenším počtem místních akčních skupin z České republiky. Jak je možné vidět v obrázku č.4 hranice kraje jsou dodržovány třemi. MAS Náš region zasahuje svojí působností i do kraje Plzeňského a MAS Vladař se rozprostírá jak v kraji Plzeňském, tak i v kraji Ústeckém. (Rodinný atlas světa, 1999)) 7.3.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS KARLOVARSKÉHO KRAJE Karlovarský kraj je 2 nejmenší kraj z analyzovaných krajů. Nachází se zde 5 místních akčních skupin, přičemž MAS Krušné hory západ, o.s., nemohla být z nedostatku dat

32

zařazena mezi hodnocené subjekty. Nejodlišnější organizaci byla na základě dat z tabulky L vyhodnocena MAS 21, o.p.s. MAS 21, o.p.s.: Jedná se o skupinu, která pojímá 33 obcí a rozprostírá se na ploše 733,77 km2. Odlišnost od ostatních krajů je způsobena opatřeními III.2.1 (Obnova a rozvoj vesnic, občanský vybavení a služby), III.1.1 (Diverzifikace činností nezemědělské povahy) a I.1.1.1 (Modernizace zemědělských podniků). Tato MAS se dále podílí na podpoře cestovního ruchu a na ochraně a rozvoji kulturního dědictví. S přihlédnutím na lázeňské zaměření tohoto kraje jsou poslední dvě zmiňovaná opatření obsažena v 90% všech subjektů kraje. Z důvodu alokace finančních prostředků hlavně do měst jako jsou Karlovy vary, je v současné době nutností zaměřit se i na rozvoj venkova. ( http:www.mas21.cz) ,(viz. tabulka N)

7.4. KRAJ VYSOČINA TABULKA 6:Seznam MAS kraje Vysočina (Zdroj:www.leader.cz)

• MAS Havlíčkův kraj • MAS International Education and Consultation Centre • MAS Jemnicko • MAS Královská stezka • MAS LEADER-Loucko • MAS MOST Vysočiny • MAS OSLAVKA • MAS Podhorácko

• MAS Podhůří Železných hor • MAS pro rozvoj regionu Horácko a Hrotovicko • MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka • MAS Šipka • MAS Třešťsko • MAS Via rustica • MAS Zubří země

33

OBRÁZEK 5:Geografické rozmístění MAS v kraji Vysočina (Zdroj: www.nsmascr.cz)

Na obrázku č.5 vidíme velmi dobré pokrytí venkovských oblastí kraje Vysočina. Kromě MAS Jemnicko, která se větší částí rozprostírá v Jihočeském kraji, jsou všechny subjekty na území kraje a lemují jeho hranice. (Rodinný atlas světa, 1999) 7.4.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS KRAJE VYSOČINA Kraj vysočina se může pyšnit celkovým počtem patnácti místních akčních skupin, avšak analyzováno bylo v přílohové tabulce H pouze 8 z nich. Jedná se o kraj s nejhůře rozpracovanými a dostupnými SPL a z toho důvodu je nejméně objektivní. Raritou kraje Vysočina byla označena dle tabulky MAS Třešťsko. Tato organizace se rozpíná v okolí města Třešť jihozápadně od Jihlavy. Významnými prioritami jsou I.1.2 (Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje), II.2.4.2 (Neproduktivní investice v lesích) a III.2.2.2 (Kulturní dědictví venkova). Jako další opatření bychom mohli uvést občanské vybavení a služby, obnova a rozvoj vesnic nebo lesnická infrastruktura. Specializace této MAS je, jak je možné si povšimnout, velmi rozmanitá s mírným zaměřením na obnovu lesního potenciálu po kalamitách. (Zdroj:www.mas-trestsko.cz, (viz. tabulka N))

34

7.5. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ TABULKA 7:Seznam MAS Královéhradeckého kraje (Zdroj:www.leader.cz)

• • • • • • •

MAS Brána do Českého ráje, o.s. MAS Broumovsko+ MAS Český ráj a Střední Pojizeří MAS Hradecký venkov MAS Království-Jestřebí hory MAS NAD ORLICÍ, (o.p.s.) MAS POHODA venkova

• • • •

MAS Krkonoše, o.s. MAS Mezi Úpou a Metují MAS Vyhlídka, o.s. MAS Otevřené zahrady Jičínska, o.s. • MAS Podchlumí, o.s. • MAS Sdružení Splav, o.s. • MAS Společná Cidlina

OBRÁZEK 6:Geografické rozmístění MAS v Královéhradeckém kraji (Zdroj: www.nsmascr.cz)

Obrázek č.6 rozmístění MAS Královéhradeckého kraje místními akčními skupinami, kde jsou jen nepatrné plochy, které nespadají pod působnost žádné lokální MAS. Jedná se o plochu, která lemuje tok řeky Labe a přilehlého okolí města Náchod a dalších větších měst kraje. (Rodinný atlas světa, 1999) 7.5.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE V oblasti Královéhradeckého kraje je v plánovacím období 2007-2013 evidováno 14 MAS. MAS Podchlumí, o.s. a MAS spol. Cidlina však nejsou v tabulce J zohledněny,

35

z důvodu špatné dostupnosti strategických plánů LEADER, které jsou pro analýzu práce nezbytné. Nejatypičtější fiche (opatření) měla MAS Hradecký venkov. MAS Hradecký venkov: MAS Hradecký venkov se nachází v těsné blízkosti města Hradec Králové na západní straně. Opatření, díky kterým je tento subjekt ojedinělý II.2.4 (Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesa), III.2.1 (Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby), I.1.1 (Modernizace zemědělských podniků) a I.1.3 (Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům).Mezi další opatření, kterými chce tato MAS přispět k rozvoji venkova patři i podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, podpora cestovního ruchu nebo vzdělávání a informace. Na těchto příkladech je znatelné že MAS Hradecký venkov se více než na rozvoj a udržení přírodního rázu více specializuje na rozvoj lidského faktoru a činnosti s ním spojené. Dle mého názoru je to způsobené polohou, která v bezprostřední blízkosti města Hradec Králové tím i důležitého silničního uzlu. (viz. tabulka N)

7.6. LIBERECKÝ KRAJ TABULKA 8:Seznam MAS Libereckého kraje (Zdroj:www.leader.cz)

• • • • •

MAS Bána do Českého ráje MAS Český ráj a Střední Pojizeří MAS Českokamenicko LAG Podralsko, o.s. MAS Kozákov

• MAS Mikroregionu Frýdlantsko (MASiF) • MAS Přiďte pobejt! o.s. • MAS Turnovsko • MAS Podještědí, o.s.

36

OBRÁZEK 7:Geografické rozmístění MAS Libereckého kraje (Zdroj: www.nsmascr.cz)

Na obrázku č.7, jsou zakreslené MAS, které mají účinnost v Libereckém kraji. MAS Českokamenicko, MAS Brána do Českého ráje a MAS Český ráj a střední Pojizeří zasahují svojí působností i do Libereckého kraje, avšak většina jejich území se rozpíná v krajích s ním sousedících, jako je kraj Ústecký, Středočeský a Královéhradecký. Nejhlavnější města kraje jsou Česká Lípa, Liberec a Jablonec nad Nisou (Rodinný atlas světa, 1999) 7.6.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS LIBERECKÉHO KRAJE Správní území Libereckého kraje se nachází na severu České republiky. Jedná se o nejmenší kraj evidující 9 MAS. Pro nedostatek dat nemá MAS Českokamenice, MAS Kozákov a MAS Podještědí na výsledky tabulky K žádnou působnost. Jako nejvíce odlišný subjekt byl na základě analýzy vyhodnocena MAS mikroregion Frýdlantsko. MAS mikroregion Frýdlantsko: MAS mikroregion Frýdlantsko se nachází v nejsevernější části kraje. Opatření, která jí odlišují od ostatních subjektů jsou I.1.2.3 (Lesnická infrastruktura) a I.1.3.2(Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v potravinářství). Tato MAS se specializuje na rozvoj a podporu místní produkce. Toto tvrzení prokazují další opatření

37

jako jsou modernizace zemědělských podniků, podpora cestovního ruchu a nebo podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. Výběr tohoto zaměření je způsobený zeměpisnou polohou MAS, která je převážně hornatá a neúrodná pro zemědělství. (viz. tabulka N)

7.7. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ TABULKA 9:Seznam MAS Moravskoslezského kraje (Zdroj:www.leader.cz)

• • • •

• • • •

MAS Hlučínsko MAS Hrubý Jeseník MAS Nízký Jeseník MAS Opavsko

MAS Regionu Poodří MAS Pobeskydí MAS Rozvoj Krnovska MAS Rýmařovsko

OBRÁZEK 8:Geografické rozmístění MAS v ,oravskoslezském kraji (Zdroj: http://www.nsmascr.cz)

Na obrázku č.8 je zobrazena mapa Moravskoslezského kraje s vyobrazením jednotlivých MAS. Šedé plochy vyznačující území, na kterém není evidována žádná MAS, se rozpíná od západu na východ území kraje podél hlavního tahu na město Ostrava. (Rodinný atlas světa, 1999)

38

7.7.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Moravskoslezský kraj je nejvýznamnější svojí průmyslovou zónou. Evidováno je zde 8 místních akčních skupin, z čehož MAS Nízký Jeseník, MAS Hrubý Jeseník a MAS Rýmařovsko neovlivnilo výsledky tabulky D z důvodu nedostupnosti potřebných dat. MAS regionu Poodří byla za pomocí tabulky vyhodnocena jako nejvíce odlišný subjekty. MAS regionu Poodří: Na základě analýzy území byly vyhodnoceny 2 opatření, které odlišují MAS od ostatních v daném kraji. Jedná se o opatření II.2.4.2 (Neproduktivní investice v lesích) a I.1.1.2 (Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologiích v zemědělství), která se snaží o revitalizaci postižených míst venkova. Dle mého názoru je současným cílem MAS zaměření se na rozvoj a inovaci lidských služeb a o celkovou přeměnu průmyslového rázu lokality na místo zaměřené na lidské potřeby a tužby. (viz. tabulka N)

7.8. OLOMOUCKÝ KRAJ TABULKA 10:Seznam MAS Olomouckého kraje (Zdroj:www.leader.cz)

• • • • • • • • •

MAS Bystřička MAS Haná pod Jedovou MAS Horní Pomoraví MAS Jesenická MAS Mohelnicko MAS Moravská cesta MAS Moravský kras MAS Na cestě k prosperitě MAS Občané pro rozvoj venkova

• MAS Prostějov venkov • MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko • MAS SPOKO • MAS Střední Haná • MAS Šumperský venkov • MAS Uničovsko • MAS Záhoří-Bečva • MAS Partnerství Moštěnka

39

OBRÁZEK 9:Geografické rozmístění MAS v Olomouckém kraji (Zdroj:www.nsmascr.cz)

V předchozím obrázku č.9 je vyznačeno 17 MAS, jejichž působnost zasahuje nebo se zcela specializuje na venkovskou oblast Olomouckého kraje. Nejsevernější území kraje spadá pod působnost MAS Jesenicka a nejjižněji MAS partnerství Moštěnka, které spravuje určitou část území i ve Zlínském kraji. Plochy, které nespadají působností pod žádnou MAS, se nacházejí v okolí větších měst, která se nedají evidovat jako venkovské oblasti. (Rodinný atlas světa, 1999) 7.8.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS OLOMOUCKÉHO KRAJE Pro nepřehlednost či nedostupnost dat nemohlo být zahrnuto do analýzy v tabulce F 6 místních akčních skupin, jejichž názvy jsou zde definovány. Raritou mezi 17 MAS byla analýzou vyhodnocena MAS Moravský kras a to díky opatření III.2.2.2 (kulturní dědictví venkova). Zaměření tohoto subjektu je vzhledem k jeho bohaté kulturní a historické tradici převážně na cestovní ruch, přírodní a kulturní dědictví území se zaměřením na lidský faktor.

40

7.9. PARDUBICKÝ KRAJ TABULKA 11:Seznam MAS Pardubického kraje (Zdroj:www.leader.cz)

• • • •

MAS Hlinecko, o.s. MAS Holicko, o.p.s. MAS KAREL MAS Košumbersko a Vysokomýtsko, o.p.s. • MAS Litomyšlsko, o.p.s. • MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o.p.s

• • • • • • •

MAS Nad Orlicí MAS Region Kunětické hory, o.s. MAS Sdružení pro rozvoj Poličska MAS Svitava MAS Železnohorský region, o.s. Místní akční skupina ORLICKO MAS Zálabí

OBRÁZEK 10:Geografické rozmístění MAS Pardubického kraje (Zdroj: www.nsmascr.cz)

Obrázek Č.10 znázorňuje rozmístění oblastí, které spadají pod působnost jednotlivých místních akčních skupin Pardubického kraje. Plochy vyznačené šedou barvou se nacházejí v blízkosti obydlených měst, jako jsou Pardubice, Litomyšl, Chrudim a Svitavy. (Rodinný atlas světa, 1999)

41

7.9.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS PARDUBICKÉHO KRAJE Na území Pardubického kraje pečuje o rozvoj venkova 13 MAS. Celkový počet se vlivem nedostupností dat zmenšil na 10. MAS nad Orlicí a MAS Železnohorský region, o.s. byly posouzený za nejatraktivnější na základě tabulky I. MAS nad Orlicí: MAS nad Orlicí má ve své kompetenci území, rozprostírající se na severu území Pardubického kraje, ale pouze svojí menší částí. Větší zaměření subjektu je na jih území Královéhradeckého kraje. v Z toho důvodu nebude posuzována jako jedinečnost Pardubického kraje. MAS Železnohorský region, o.s.: MAS Železnohorský region, o.s., je situovaná na severozápadě Pardubického kraje. Opatření, která jí odlišují od okolních MAS jsou III.1.3.1 (Rozhledny, pěší trasy, vinařské stezky, hippostezky a další tematické stezky) a III.1.3.2 (Ubytování, sport). Mezi další opatření podporující rozvoj venkova patří například vzdělání a informace, ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova a obnova a rozvoj vesnic a další. Opatření jsou zaměřena především na rozvoj lidských potřeb a lidského kapitálu. (viz. tabulka N)

7.10.

PLZEŇSKÝ KRAJ TABULKA 12:Seznam MAS Plzeňského kraje (Zdroj:www.leader.cz)

• • • • •

MAS Aktivios MAS Český les MAS Český Západ MAS Ekoregion Úhlava MAS Náš region

• • • • •

MAS Pošumaví MAS sv. Jana z Nepomuku MAS Světovina, o.p.s. MAS Vladař MAS Zlatá cesta, o.p.s.

42

OBRÁZEK 11:Geografické rozmístění MAS v Plzeňském kraji (Zdroj:www.nsmascr.cz)

Území Plzeňského kraje podléhá působnosti jednotlivých MAS až na území okolo města Plzeň, které je osídleno a na samotný jih kraje, kde se nachází NP Šumava. Rozmístění místních akčních skupin je zobrazeno na obrázku č. 11. (Rodinný atlas světa, 1999) 7.10.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS PLZEŇSKÉHO KRAJE Venkovské oblasti Pardubického kraje jsou rozděleny na 10 částí, které jsou přiřazeny individuálním místním akčním skupinám. Suma 10 subjektů se vlivem nedostatku dat eliminovala na výsledný počet 8 MAS, které jsou hodnoceny a porovnávány v tabulce B. MAS Pošumaví byla vyhodnocena jako atypická a z toho důvodu bude dále analyzována. MAS Pošumaví: MAS Pošumaví je detailněji prozkoumávána díky zvolení fichí III. 1.3.2 (Ubytování a sport) a III. 1.3.1 (Rozhledny, pěší trasy, vinařské stezky, hippostezky a další tematické stezky). Ostatní opatření se také všechna týkají Osy III, která se zaměřuje na rozvoj

43

životních podmínek na venkově. Touto jednotvárností je určení zaměření SPL specifikované. (viz. tabulka N)

7.11.

STŘEDOČESKÝ KRAJ TABULKA 13:Seznam MAS Středočeského kraje (Zdroj:www.leader.cz)

• • • • • • • • • •

MAS Brdy-Vltava, o.p.s. MAS Karlštejnsko, o. s. MAS Krajina srdce MAS Lípa pro venkov, o. s. MAS Mezilesí MAS Mníšecko MAS Podlipansko, o.p.s. MAS LAG Podralsko MAS Polabí MAS Říčansko, o.p.s.

• MAS Sedlčansko, o.p.s. • MAS Svatojiřský les • MAS Podbrdsko, občanské sdružení • MAS Posázaví • MAS Přemyslovské střední Čechy • MAS Rakovnicko, o.p.s. • MAS Region Pošembeří, o.p.s. • MAS Vyhlídky, o. s. • MAS Zálabí

OBRÁZEK 12:Geografické rozmístění MAS ve Středočeském kraji (Zdroj: http://www.nsmascr.cz)

44

Na obrázku je vyznačen Středočeský kraj, který se rozpíná v okolí hlavního města České republiky, Prahy. Na Jihu území je viditelně větší četnost než na severu a je to způsobeno i hustotou osídlení Severní poloviny kraje. 7.11.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS STŘEDOČESKÉHO KRAJE Venkovské oblasti Středočeského kraje jsou koncentrovány do 19 místních akčních skupin, které se starají a jejich rozvoj. Jedná se o kraj s největší četností MAS. Toto množství bylo sníženo o 6 MAS, které poskytují nekvalitní nebo neúplně data, která jsou pro analýzu nezbytná. MAS Lípa pro venkov, MAS Karlštejnsko a MAS Sedlčansko převyšují zbylé MAS pouze o volbu jedné odlišné fiche a z důvodu malého rozdílu nebudou blíže konkretizovány jako jednotlivé MAS, ale jako celek. Všechna potřebná data jsou analyzována v tabulce M. Místní akční skupiny, které působí ve Středočeském kraji, jsou si výběrem a rozpětím opatření velmi podobné. Nejčastěji voleným opatřením je III.2.1.2 (Občanské vybavení a služby) a dále III.1.3 (Podpora cestovního ruchu) a III.2.2 (Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova). Kdybychom však měli jmenovat alespoň 2 MAS, které se odlišují od celku, byla by to MAS Lípa pro venkov a MAS Sedlčansko. Oba dva subjekty se svým odlišným opatřením zaobírají problematikou lesů. V prvním případě se jedná o opatření I.1.2.1 (Lesní technika) a v druhém II.2.4.1 (Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření). (viz. tabulka N)

7.12.

ÚSTECKÝ KRAJ TABULKA 14:Seznam MAS v Ústeckém kraji (Zdroj:www.leader.cz)

• • • • •

MAS České Středohoří MAS Českokamenicko MAS Cínovecko MAS Labské skály MAS Vladař

• MAS Šluknovsko • MAS Naděje pro Mostecko • MAS Sdružení Západní Krušnohoří • MAS Serviso, o.p.s.

45

OBRÁZEK 13:Geografické rozmístění MAS v Ústeckém kraji (Zdroj: www.nsmascr.cz)

Obrázkem č. 11 konkretizujeme jednotlivá vymezení působností MAS v Ústeckém kraji, kde jediná MAS přesahuje svojí působností hranice kraje a zasahuje do kraje jak Plzeňského, tak i Karlovarského. 7.12.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS ÚSTECKÉHO KRAJE Ústecký kraj se rozprostírá na severozápadě České republiky. Na severu území je lemován Krušnými horami a po celé ploše je protkáno řekou Labe a jeho ramen. Svoje kompetence zde uplatňuje 9 MAS, ale 4 z nich neposkytují dostatečná data, aby mohla být zahrnuta v závěrečném vyhodnocení tabulky A. Jako raritu bych označila MAS Šluknovsko a to díky volbám opatření I.1.3.1 (Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům), I.3.2 (Zahájení činnosti mladých zemědělců), III.1.1 (Diverzifikace činností nezemědělské povahy) a III.1.2 (Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje). Z celkového počtu 10 opatření, se 70% nachází v Ose III, která se jak již bylo zmíněno, zaměřuje na podporu rozvoje životních podmínek na venkově. Zbylá 3 opatření spadají pod Osu I, která se zaměřuje na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví. (viz. tabulka N)

46

7.13.

ZLÍNSKÝ KRAJ TABULKA 15:SEZNAM MAS ZLÍNSKÉHO KRAJE (Zdroj:www.leader.cz)

• • • • • •

MAS Buchlov MAS Bojkovska MAS Dolní Poolšaví MAS Horňácko a Ostrožsko MAS Hříběcí hory MAS Kelečsko-LešenskoStarojicko • MAS Luhačovské Zálesí • MAS Ploština

• • • • • • • •

MAS Podhostýnska MAS Rožnovsko MAS Vizovicko a Sluš MAS Východní Slovácko MAS Valašsko-Horní Vsacko MAS Hornolidečska MAS Severní Chřiby a Pomoraví MAS Střední Vsetínsko

OBRÁZEK 14:Geografické rozmístění MAS ve Zlínském kraji (Zdroj: www.nsmascr.cz)

Mapa Zlínského kraje, popisující rozmístění a velikost MAS, jejichž pravomoc působí v kraji. Z mapy je patrný velký počet MAS, které se nacházejí po celé lokalitě vyjma osídlených ploch, či parcel větších měst jako je Kroměříž a Zlín.

47

7.13.1. HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS ZLÍNSKÉHO KRAJE Zlínský kraj je lokalizován na severovýchodě České republiky. Východní polovina kraje je tvořena vysočinami a západní nižšími polohami, které jsou vhodnější pro zemědělství. Původní počet 16 místních akčních skupin byl z nedostatku dostupných dat zkoncentrován na 10. Žádná MAS však nijak markantně nepřevyšuje ostatní a z toho důvodu nebude žádná detailněji popisována. Dle mého názoru je tento malý rozdíl způsobený plochou, na které se kraj rozpíná. MAS Vizovicko a Slušovicko však zařadila do svého SPL opatření I.1.3.2 (Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií(resp.inovací) v potravinářství), která je používána v poměru se všemi MAS ČR minimálně. Z toho důvodu jsem se jí rozhodla vytknout. Data potřebná pro vyhodnocení opatření MAS Zlínského kraje jsou obsažena v tabulce E. (viz. tabulka N)

48

8. DISKUSE Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení přínosu místních akčních skupin pro rozvoj venkova. Posouzení výběrů jednotlivých priotit a opatření, které byly konkretizované ve strategických plánech Leader. Vytvoření zcela objektivního přehledu MAS na základě údajů ze SPL, bylo velmi zkomplikováno nedostupností potřebných dat. Informace potřebné na objektivní analýzu, byly čerpány z oficiálních internetových zdrojů místních akčních skupin, jejichž seznam je obsažen v Národní síti MAS České republiky. Celkový počet evidovaných MAS v této Národní síti byl 165 MAS. Z toho počtu bylo 27,8%, což činí 46 MAS nezveřejněných či nepřehledných. I přes zmiňovaný handicap, byly informace roztřízeny a analyzovány. Na základě zpracovaných informací bylo zjištěno, že na volbu fichí, má největší vliv lokalita působnosti MAS. Místní akční skupiny, které spravují území v oblastech, vyskytující se v méně úrodných oblastech České republiky, se zaměřují převážně na rozvoj a podporu lidských služeb a vzdělání. Na druhé straně, MAS ležící v úrodné oblasti, sestavují své strategické plány orientované na podporu a rozvoj zemědělství a zemědělských činností. Odlišnost 16 MAS byla způsobena rozdílnou geografickou polohou, či náhlým zásahem lidské či přírodní činnosti (záplavy, lesní požár, vykácení lesů, zástavba zelených ploch,…) v porovnání s ostatními subjekty daného kraje. V 7. kapitole byly detailně rozpracované jednotlivé kraje České republiky a ty místní akční skupiny, které byly vyhodnoceny jako nejodlišnější, byly blíže specifikovány. Jako atypické MAS byly z krajů ČR označeny: MAS Lípa pro venkov, MAS Sedlčansko, MAS 21 o.p.s., MAS Šluknovsko, MAS Pošumaví, MAS Strakonicko, MAS Regionu Poodří, MAS Vizovicko a Slušovicko, MAS Moravský kras, MAS Strážnicko, MAS Živé pomezí krumlovské Jevišovsko, MAS Třešťsko, MAS nad Orlicí, MAS Železnohorský region, o.s., MAS Hradecký venkov a MAS mikroregion Frýlandsko. Strategický plán Leader a následně jednotlivá opatření MAS Strakonicka, která spadá do území Jihočeského kraje, přispívá k rozvoji venkova převážně opatřením Osy III. Osa III zahrnuje opatření, která se specializují na Kvalitu života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. Geografická poloha MAS Strakonicka

49

se proto snaží využít veškeré možnosti, které jsou oblastí poskytovány, k co nejefektivnějšímu dosažení rozvoje venkova převážně se zaměřením na cestovní ruch (turistiku, vodáctví). Na opačné straně ČR se nachází kraj Moravskoslezský, kde byla na základě vyhodnocení dat stanovena MAS regionu Poodří jako nejvíce odlišná MAS kraj.

Tato organizace se na rozdíl od ostatních zaměřuje na rozvoj neproduktivní

investice v lesích a spolupráci při vývoji nový ch produktů, postupů a technologií v zemědělství. Jedná se o kraj, který se nemůže pyšnit tak rozmanitou přírodou a čistým ovzduší jako kraj Jihočeský, a z toho důvodu se zaměřuje především na modernizaci zemědělských podniků a obnovu a rozvoj vesnic.

50

9. ZÁVĚR Záměrem této práce bylo porovnávat jednotlivé SPL MAS dle krajů ČR a vybrat ty, které se odlišují od ostatních (geografické znázornění atypických MAS je provedeno v následujícím obrázku č.15). Dalším cílem byla snaha definovat specifický vzorec, dle kterého by bylo možné předpovídat či konkretizovat chování všech MAS. Na základě výzkumu bylo prokázáno, že jednotný vzorec nelze vytvořit z důvodu odlišných geografických podmínek MAS ČR. Výběr jednotlivých opatření se odvíjí nejen od geografické polohy MAS, ale je ovlivňován i nepředvídatelnými přírodními živly, které ráz krajiny značně přetváří (potopy, lesní požáry,…)

OBRÁZEK 15:Zobrazení analyzovaných MAS na základě vlastního výzkumu (Zdroj:www.eagri.cz; vlastní analýza)

Místní akční skupiny vycházející z iniciativy LEADER a fungují na principu zdolanahoru. Z toho důvodu je zcela na uvážení subjektů, jaké oblasti venkova jsou prioritní pro co nejefektivnější revitalizaci či rozvoj venkova. Pro volbu konkrétních opatření je nezbytné zpracovat SWOT analýzu, na jejímž základě jsou stanoveny priority oblasti. Při správném postupu vytvoření SWOT analýzy, jsou již přehlednější oblasti, které je nutné rozvíjet. Dalším krokem je již samotná volba konkrétních fichí. Jak již bylo v textu zmíněno, MAS fungují na principu vzájemné spolupráce. Většina spolupracujících skupin se nachází ve velmi těsné blízkosti. Na základě výzkumu

51

bakalářské práce bylo s ohledem na dostupnost údajů, analyzováno a označeno 13,45% MAS, jako atypické, z celkového počtu 119 MAS. Takto označené MAS (viz. obrázek 15) jsou rozmístěny po České republice nerovnoměrně. 16 atypických MAS bylo v tabulce přílohy č. 14 komparováno. Z 28 odlišných fichí bylo zvoleno pro rozvoj venkova v jednotlivých SPL jednou pouze 14,29% což činí 4 fiche. Výsledek upozorňuje 85,72% podobnost ve volbě opatření atypických MAS, které působí ve zcela jiném geografickém prostředí. Doporučení vycházející z podkladů bakalářské práce je částečně zkreslené chybějícími daty. Pro lepší informovanost o volbě opatření individuálních MAS, bych doporučila povinnou aktualizaci a přehlednou strukturu oficiálních internetových stránek všech místních akčních skupin. Na takto vedených internetových stránkách by dále bylo povinné poskytovat plné znění SPL, pro které by byla zavedená jednotná struktura skládající se z dat povinných a dobrovolných. Tímto krokem by bylo zamezeno nepřehlednosti dat, které následně způsobují neucelené informace o působnosti MAS na území ČR a s tím spojené volby opatření. Mezi povinná opatření by byl zahrnut komplexní výčet fichí a priorit, který by byl zpracován do tabulky. Tato tabulka by byla pro všechny MAS jednotná a volně dostupná na stránkách NS MAS ČR.

52

10.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

10.1. •

KNIŽNÍ ZDROJE TOMŠÍK, Karel . Vývoj a perspektivy evropského venkova. Praha : Wolters

Kluwer, 2009. 208 s. ISBN 978-80-7357-495-6. •

Evropská unie. Provádění přístupu Leader pro rozvoj venkova : zvláštní zpráva č. 5. Lucembursko : Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2010. 100 s. ISBN 978-92-9207-899-7.

•

Rodinný atlas světa. 1999. Praha : Kartografie Praha, a.s., 1998. Česká republika, s. 184. ISBN 80-7011-574-2.

10.2. •

INTERNETOVÉ ZDROJE EU support for rural development 2007-201. In Pre-allocated rural

development funding under Heading 2 "Natural Resources" of the Financial Framewor [onlin e]. [s.l.] : [s.n.], 2005 [cit.2011-05-21]. Dostupné z www: .

•

European LEADER Association for Rural Development [online]. 2011 [cit. 2011-05-21]. Rural Development. Dostupné z WWW: .

•

MAS podle krajů v ČR [online]. 2008-2011 [cit. 2011-05-21]. Národní síť MAS České republiky. Dostupné z WWW: .

•

EAgri-venkov [online]. 2009 - 2010 [cit. 2011-05-21]. Ministerstvo zemědělství. Dostupné z WWW: <www.eagri.cz>.

53

•

Leader [online]. 2008-2011 [cit. 2011-05-21]. Národní síť MAS České republiky. Dostupné z WWW: .

•

Strategický plán Leader [online]. 2008-2011 [cit. 2011-05-21]. Mas21,o.p.s. Dostupné z WWW: .

•

Strategický plán Leader [online]. 2011, 2011 [cit. 2011-05-21]. MAS TŘEŠŤSKO. Dostupné z WWW: .

•

Strategický plán Leader 2007-2013 [online]. 2007-2011 [cit. 2011-05-21]. MAS LAG Strakonicko. Dostupné z WWW: .

•

Strategický plán Leader 2007-2013 [online]. 2007-2011 [cit. 2011-05-21]. MAS Boskovicko plus. Dostupné z WWW: .

•

Strategický plán Leader 2007-2013 [online]. 2007 [cit. 2011-05-21]. MAS Strážnicko. Dostupné z WWW: .

54

11.

PŘÍLOHY

55