Úloha a význam profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie

Úloha a význam profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie Diplomová práce

Bc. Lukáš Peřinka

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Blanka Zimáková Datum odevzdání diplomové práce: 2015-11-18 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master´s Dissertation

The Role and Importance of Professional Associations for the Development of the Hotel Industry and Gastronomy

Bc. Lukáš Peřinka

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Blanka Zimáková Date of Submission: 2015-11-18 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Úloha a význam profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

.............................................. Bc. Lukáš Peřinka V Praze dne 18. 11. 2015

Rád bych poděkoval vedoucí své diplomové práce, paní ing. Blance Zimákové, za odborné konzultace a vynikající spolupráci.

Abstrakt PEŘINKA, Lukáš. Úloha a význam profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 80 stran. Tato diplomová práce se zabývá úlohou a významem profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie, mírou jejich vlivu na kvalitu, organizaci a počet subjektů ve zmiňovaných oborech. Nabízí pohled na organizaci cestovního ruchu v České republice v návaznosti na zapojení profesních sdružení do řízení tohoto odvětví. Popisuje úlohu nejvýznamnějšího profesního sdružení v oboru hotelnictví a gastronomie v České republice. Na základě výsledků analýzy struktury členské základny nabízí jednu z možných odpovědí na otázku významu tohoto profesního sdružení, s ohledem na poměr členů k celkovému počtu subjektů podnikajících v oborech hotelnictví a gastronomie. Klíčová slova: cestovní ruch, gastronomie, hotelnictví, legislativa, podpora, profesní sdružení.

Abstract The focus of this dissertation is the role and the importance of professional associations for the development of the hotel and gastronomy industry, their influence on quality, organization and the number of entities in the respective fields. It offers an insight into the organization of the travel industry in the Czech Republic as a follow-up to the involvement of professional associations in management of the industry. It describes the role of the most important association in the hotel and gastronomy industry in the Czech Republic. Based on the results of the member structure analysis, it offers one of the possible answers to the question of the importance of this association, with respect to the ratio of its members to the total number of subjects doing business in the hotel and gastronomy fields. Key words: travel industry, gastronomy, hotel industry, legislation, support, professional associations.

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 13 1

Teoretická část............................................................................................... 15 1.1

Pojem cestovní ruch................................................................................. 15

1.2

Základní parametry cestovního ruchu ...................................................... 17

1.2.1

Místo realizace cestovního ruchu ...................................................... 17

1.2.2

Účastníci cestovního ruchu ............................................................... 18

1.3

Systém cestovního ruchu ......................................................................... 19

1.3.1 1.4

3

Typologie cestovního ruchu ..................................................................... 22

1.4.1

Druhy cestovního ruchu ..................................................................... 22

1.4.2

Formy cestovního ruchu .................................................................... 23

1.5

2

Okolí cestovního ruchu ...................................................................... 20

Infrastruktura cestovního ruchu ................................................................ 25

1.5.1

Ubytovací zařízení ............................................................................. 25

1.5.2

Stravovací zařízení ............................................................................ 30

Analytická část ............................................................................................... 32 2.1

Organizace cestovního ruchu v ČR ......................................................... 32

2.2

Význam profesních sdružení .................................................................... 34

2.3

Úloha AHR ČR ......................................................................................... 35

2.4

Význam AHR ČR ..................................................................................... 43

2.4.1

Struktura hromadných ubytovacích zařízení v ČR............................. 45

2.4.2

Ubytovací zařízení zastoupená v AHR ČR ........................................ 54

2.4.3

Projekt Hotelstars Union .................................................................... 64

2.4.4

Gastronomická zařízení v AHR ČR ................................................... 67

Návrhová část ................................................................................................ 70

Závěr ..................................................................................................................... 75 Literatura ............................................................................................................... 77 Přílohy

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Přehled ročních poplatků členů AHR ČR v závislosti na kategorii, třídě a velikosti zařízení

43

Tabulka 2: Počet HUZ v ČR podle kategorií / tříd

46

Tabulka 3: Počet HUZ v ČR podle krajů

46

Tabulka 4: Počet HUZ v ČR podle sezónnosti provozu

47

Tabulka 5: Přehled 30 okresů v ČR s nevyšším počtem HUZ

47

Tabulka 6: Počet hotelů ***** v jednotlivých krajích ČR

48

Tabulka 7: Počet hotelů **** v jednotlivých krajích ČR

48

Tabulka 8: Počet hotelů *** v jednotlivých krajích ČR

49

Tabulka 9: Počet hotelů ** v jednotlivých krajích ČR

49

Tabulka 10: Počet hotelů * v jednotlivých krajích ČR

50

Tabulka 11: Počet hotelů garni v jednotlivých krajích ČR

50

Tabulka 12: Počet penzionů v jednotlivých krajích ČR

51

Tabulka 13: Počet jinde nespecifikovaných zařízení v jednotlivých krajích ČR

51

Tabulka 14: Počet turistických ubytoven v jednotlivých krajích ČR

52

Tabulka 15: Počet kempů v jednotlivých krajích ČR

52

Tabulka 16: Počet chatových osad v jednotlivých krajích ČR

53

Tabulka 17: Počet členů AHR ČR v závislosti na kategorii / třídě z celkového počtu HUZ v ČR

55

Tabulka 18: Počet členů AHR ČR v jednotlivých krajích z celkového počtu HUZ v ČR

55

Tabulka 19: Počet členů AHR ČR v celkovém počtu HUZ v ČR na základě počtu pokojů

56

Tabulka 20: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Praze

56

Tabulka 21: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Karlovarském kraji

57

Tabulka 22: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Jihomoravském kraji

57

Tabulka 23: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Moravskoslezském kraji

58

Tabulka 24: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Plzeňském kraji

58

Tabulka 25: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ ve Středočeském kraji

59

Tabulka 26: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ ve Zlínském kraji

59

Tabulka 27: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v kraji Vysočina

60

Tabulka 28: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Olomouckém kraji

60

Tabulka 29: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Královehradeckém kraji

61

Tabulka 30: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Ústeckém kraji

61

Tabulka 31: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Jihočeském kraji

62

Tabulka 32: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Pardubickém kraji

62

Tabulka 33: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Libereckém kraji

63

Tabulka 34: Počet subjektů zapojených do projektu Hotelstars Union v ČR podle tříd - zdroj Hotelstars Union

64

Tabulka 35: Počet subjektů zapojených do projektu Hotelstars Union v ČR podle tříd - zdroj ČSÚ, Hotelstars Union

65

Tabulka 36: Počet členů AHR ČR zapojených do projektu Hotelstars Union v ČR - zdroj ČSÚ, AHR ČR Tabulka 37: Zastoupení jednotlivých skupin subjektů v AHR ČR

66 67

Tabulka 38: Zastoupení členů AHR ČR z řad gastronomických zařízení v jednotlivých krajích ČR

Graf 1:

67

Porovnání zastoupení ubytovacích a gastronomických zařízení z řad členů AHR ČR v jednotlivých krajích

68

Graf 2:

Vývoj počtu členů AHR ČR v závislosti na kategorii / třídě

70

Graf 3:

Vývoj počtu členů AHR ČR v závislosti na počtu pokojů

71

Seznam zkratek AHR ČR

Asociace hotelů a restaurací České republiky

Apod.

a podobně

ČGF

Česká golfová asociace

ČR

Česká republika

HOTREC

Evropská konfederace hotelů, restaurací a kaváren

HUZ

Hromadná ubytovací zařízení

MMR ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

OSN

Organizace spojených národů

OTA

Online Travel Agents (online cestovní agentury)

UNIHOST

Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách České republiky

UNWTO

United Nations World Tourist Organisation

WTTC

World Travel & Tourism Council

Úvod Ve své diplomové práci se zabývám úlohou a významem profesních sdružení pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie v České republice. Jedná se o obory, které jsou základními představiteli odvětví cestovního ruchu mající nezastupitelný dopad na ekonomický, sociální, kulturní a environmentální rozvoj České republiky. Profesní sdružení obecně jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů, které mají vliv na rozvoj konkurenceschopnosti a udržení ekonomické výkonnosti v příslušném oboru. Svým působením pomáhají sdruženým subjektům v orientaci v legislativě, při výměně informací, prosazování společných zájmů a sjednocování metodiky. Vzhledem ke skutečnosti, že podnikání v odvětví cestovního ruchu je záležitostí malých a středních firem, je úloha profesních sdružení ještě významnější, než v jiných oborech podnikání v České republice. S ohledem na strukturu subjektů podnikajících v cestovním ruchu v České republice lze předpokládat, že většina podnikatelů je motivována být členem profesních sdružení a tím zvyšovat své šance uspět ve vysoce konkurenčním prostředí. Cílem této práce je popsat úlohu a význam profesních sdružení v oborech hotelnictví a gastronomie v České republice se zaměřením na nejvýznamnější z těchto sdružení, AHR ČR. V zájmu naplnění cíle práce pracuji s následujícími hypotézami: 1. Více než 20% subjektů podnikajících v oboru hotelnictví je dostatečně motivováno přínosem spojeným s členstvím v profesní organizaci AHR ČR a tudíž jsou členy této organizace. 2. Členská základna AHR ČR je tvořena zástupci jednotlivých kategorií a tříd hromadných ubytovacích zařízení ve stejném poměru. 3. Všechny subjekty certifikované v rámci projektu Hotelstars Union jsou členy AHR ČR, jakožto hlavního nositele této myšlenky v České republice.

13

Diplomová práce je rozdělena do tří částí. V první části diplomové práce, tj. teoreticko-metodologické, popisuji základní terminologii týkající se odvětví cestovního ruchu, ve kterém představují obory hotelnictví a gastronomie základní infrastrukturní předpoklady pro jeho rozvoj. Vysvětluji pojmy týkající se systému, typologie a základních parametrů cestovního ruchu. Podrobněji se věnuji popisu ubytovacích a stravovacích zařízení. V praktické části analyzuji organizaci cestovního ruchu v České republice a způsob zapojení profesních sdružení do tohoto procesu. Podávám informaci o skladbě hromadných ubytovacích zařízení v jednotlivých krajích České republiky. Dále v rámci analýzy porovnávám data týkající se členské základny největší profesní organizace v oboru hotelnictví a gastronomie v České republice AHR ČR s daty Českého statistického úřadu týkajícími se hromadných ubytovacích zařízení na území České republiky. Předmětem další analýzy jsou data o certifikovaných subjektech v rámci projektu Hotelstars Union. Poslední část je tvořena analýzou gastronomických zařízení, které jsou členy AHR ČR. Výsledky analýzy poslouží k vypracování návrhové části práce definující možná další směřování ve vývoji profesních sdružení, s ohledem na maximalizaci jejich přínosu pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie a efektivnější zapojení do řízení cestovního ruchu v České republice. Závěr obsahuje shrnutí veškerých poznatků získaných během zpracování diplomové práce, zhodnocení naplnění cíle práce a informaci o potvrzení či vyvrácení hypotéz. Metody použité v této práci jsou pro teoretickou část literární rešerše, deskripce a kompilace. Pro analytickou část je to analýza a syntéza dat. Veškerá použitá literatura a informační zdroje použité pro vypracování diplomové práce jsou abecedně seřazeny v seznamu literatury.

14

1 Teoretická část V teoretické části vysvětluji základní pojmy týkající se odvětví cestovního ruchu, jehož jsou obory hotelnictví a gastronomie jedněmi ze základních složek. Popisuji prvky systému cestovního ruchu, dále jeho typologii. Podrobněji se věnuji ubytovacím a stravovacím zařízením, jakožto výchozím tématům analytické části práce. 1.1

Pojem cestovní ruch

Cestovní ruch je poměrně mladý obor, jehož definice se v průběhu vývoje postupně měnila a na jejíž znění měli různí teoretici odlišné názory v závislosti na nových poznatcích a rozvoji oboru. Za první vědecké pojednání týkající se cestovního ruchu lze považovat dílo J. Stradnera z roku 1905, v němž rozvíjí teorii o instinktu k cestování souvisejícím s dědictvím po našich předcích. Po první světové válce se začíná rozvíjet vědecký směr zkoumající cestovní ruch zejména ve smyslu vztahové kategorie. G. Simmel, první autor zmíněného směru, píšící o vzájemném vztahu návštěvníků daného místa s místními obyvateli, i na Simmela navazující teoretik L. Wiese se svou tezí tří vztahových typů cizích osob k místnímu obyvatelstvu, se podíleli na vytvoření tzv. sociologického pojetí. Definici tohoto pojetí charakterizoval R. Gluckmann jako sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí přechodně v určitém místě a mezi jeho obyvateli. O rozvinutí myšlenky sociologického pojetí s akcentem na životní prostředí se zasadil H. Poser s definicí popisující cestovní ruch jako lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, vyvolávající vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a domácím obyvatelstvem, místem a krajinou na straně druhé. Dalším aspektem nově zařazeným do oboru cestovního ruchu v té době bylo ekonomické hledisko, které jako první použil W. Morgenroth, kdy popisuje osoby pohybující se v cestovním ruchu mimo jiné jako spotřebitele hospodářských a kulturních statků. Důležitým momentem ve vývoji cestovního ruchu je zařazení výrazu zážitek, který je v současnosti považován za jeden ze základních motivů k účasti na cestovním ruchu. O zapojení tohoto výrazu se zasloužil německý vědec Benscheidt již v roce 1933.

15

Teoretickým východiskem pro definici cestovního ruchu v současném pojetí se stalo dílo Švýcarů K. Krapfa a W. Hunzikera, které popisuje cestovní ruch jako souhrn vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a není s ním spojena žádná výdělečná činnost. Po druhé světové válce prošel vývoj definice cestovního ruchu pokusy o začlenění nejnovějších poznatků a jevů souvisejících se zvyšujícím se počtem účastníků cestovního ruchu a tím i jejich rozmanitostí až do konečné podoby, kterou určila UNWTO1, česky Světová organizace cestovního ruchu. Po několikaletých jednáních byl v roce 1991 v rámci Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu

v Ottawě

cestovní

ruch

definován

jako

činnost

osoby,

cestující

na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena2, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Místem mimo běžné životní prostředí se rozumí místo mimo trvalé bydliště a také místo mimo trvalé bydliště, kde se však osoba zdržuje pravidelně, běžně, například se jedná o místo trvalého pracovního poměru. Jiný účel cesty než vykonávání výdělečné činnosti v definici znamená, že výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém, či přechodném pracovním poměru. To nevylučuje služební, obchodní a podobné cesty s pracovní motivací, které mají zdroj úhrady z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydlišti či firmy. Rozšířené vnímání cestovního ruchu navazující na definici cestovního ruchu v podání Světové organizace cestovního ruchu je vyjádřeno ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu autorů M. Páskové a J. Zelenky, kdy je cestovní ruch definován jako „komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit, jako je politika cestovního ruchu, jeho propagace, regulace, mezinárodní spolupráce a reakce

1

United Nations World Tourism Organization V mezinárodním cestovním ruchu činí tato doba 1 rok, v domácím cestovním ruchu činí tato doba 6 měsíců. 2

16

místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 45). Tato definice více odráží vnímání cestovního ruchu jako komplexního procesu, který zasahuje nejen účastníky, ale také poskytovatele služeb, v nichž je cestovní ruch realizován. Pojem cestovní ruch není možné zaměňovat s termíny jako turistika nebo rekreace. Turistika je součástí sportovně orientovaného cestovního ruchu, rekreace představuje trávení volného času, během kterého dochází k reprodukci fyzických, intelektuálních a emociálních sil. Tyto termíny tedy označují pouze jeden z motivů cestovního ruchu a nemohou být zaměňovány s cestovním ruchem jako celkem. Synonymum k pojmu cestovní ruch je slovo turismus. 1.2

Základní parametry cestovního ruchu

V zájmu zpřesnění statistických dat týkajících se cestovního ruchu je nutné definovat základní parametry, které je možné v průběhu času vyhodnocovat, analyzovat, porovnávat a na jejichž základě určovat strategii vedoucí k rozvoji jednotlivých oborů tohoto odvětví. Nejvyšší mírou se na definici parametrů sledovaných v rámci cestovního ruchu podílí UNWTO. Jedná so o specializovanou agenturu se statutem Organizace spojených národů, která je vedoucí mezinárodní organizací v oblasti cestovního ruchu se sídlem v Madridu. Jejím hlavním cílem je podpora zodpovědného, udržitelného a všeobecně dostupného cestovního ruchu. Sdružuje zástupce vlád ze 157 zemí a 480 přidružených členů zastupující soukromý sektor, vzdělávací instituce, asociace a místní sdružení cestovního ruchu z celého světa. Jako přední mezinárodní organizace v oblasti cestovního ruchu

UNWTO propaguje

cestovní

ruch jako hnací

sílu hospodářského

růstu, podporuje jeho rozvoj a udržitelnost životního prostředí. Poskytuje vedení a podporu při prosazování zájmů odvětví cestovního ruchu na celém světě. 1.2.1 Místo realizace cestovního ruchu Nejširším pojmem z hlediska územní realizace cestovního ruchu je mezinárodní cestovní ruch, který zahrnuje pohyby účastníků cestovního ruchu bez konkrétního teritoriálního určení. Jedná se tedy o zahraniční cestovní ruch více států. Podrobnější členění představuje vnitrostátní cestovní ruch, který zahrnuje veškerý cestovní ruch na území daného státu a národní cestovní ruch, který zahrnuje veškerý cestovní ruch obyvatelstva daného státu. Dále je možné cestovní ruch 17

rozčlenit na domácí a zahraniční. Domácí cestovní ruch je cestovní ruch domácího obyvatelstva na území vlastního státu, kdy účastníci nepřekračují hranice svého státu. Opakem domácího cestovního ruchu je zahraniční cestovní ruch, při kterém k překračování hranic dochází. Zahraniční cestovní ruch lze dále rozdělit na příjezdový cestovní ruch, v rámci kterého se jedná o příjezdy zahraničních návštěvníků do dané země a výjezdový cestovní ruch, kdy občané daného státu vyjíždí do zahraničí. 1.2.2 Účastníci cestovního ruchu Účastníci cestovního ruchu jsou rozděleni do čtyř základních skupin. Stálý obyvatel – v domácím cestovním ruchu se jedná o osobu žijící na daném místě alespoň 6 po sobě následujících měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší 6 měsíců. V mezinárodním cestovním ruchu je rezidentem osoba, která v dané zemi žije alespoň 1 rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší 1 roku. Návštěvník – osoba, která cestuje do jiné země, než ve které má své trvalé bydliště, anebo jiného místa ve své zemi, ale mimo své bydliště, a to na dobu kratší než 1 rok, respektive 6 měsíců, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Turista - návštěvník, který cestuje na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování. Výletník, jednodenní návštěvník – návštěvník, který cestuje na dobu kratší než 24 hodin, aniž by v navštíveném místě přenocoval. Účastníkem cestovního ruchu je tedy návštěvník, který je v závislosti na době, po kterou cestuje, dále zařazen mezi turistu, nebo výletníka. Z pohledu místa bydliště lze návštěvníka rozdělit na domácího a zahraničního. Domácím návštěvníkem je ten, jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země a zahraničním návštěvníkem je navštívená země jiná než jeho rezidentská. Ze začlenění do kategorie zahraničního návštěvníka jsou vyjmuty určité skupiny osob, jako například zahraniční pracovníci, migranti a jejich rodinní příslušníci, osoby cestující za účelem studia, tranzitní cestující, diplomatičtí pracovníci. Stejně tak nejsou do kategorie domácích turistů zařazeni osoby, které pravidelně cestují 18

mezi oblastmi za prací nebo studiem, nebo osoby, které se přemísťují do jiného místa na území státu za účelem provádění činnosti financované ze zdrojů v místě přechodného pobytu. Samostatnou kapitolou je tranzitní návštěvník, který se v dané lokalitě vyskytne na své cestě do jiného cíle cesty, přičemž se může jednat jak o jednodenního návštěvníka, tak turistu. 1.3

Systém cestovního ruchu

Na cestovní ruch je možné pohlížet jako na systém, který je polem vzájemných vztahů a vazeb mezi jednotlivými prvky, kterými jsou předmět cestovního ruchu, objekt cestovního ruchu a subjekt cestovního ruchu. Jaromír Beránek v knize Ekonomika cestovního ruchu popisuje předmět cestovního ruchu jako „jakýkoliv výrobek, službu, či jejich soubor, který slouží k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu“ (Beránek, 2013, s. 19). Většinou se jedná o produkt, který nabízí cílové místo a podniky cestovního ruchu, přičemž nejtypičtějším produktem je produkt cestovní kanceláře, zájezd, který přestavuje předem stanovenou kombinaci služeb cestovního ruchu nabízenou za souhrnnou cenu. Druhým prvkem systému je objekt cestovního ruchu, kterým je obecně vše, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska můžeme objekt cestovního ruchu vyjádřit jako nabídku, která je pro subjekty cestovního ruchu v závislosti na míře předpokládaného uspokojení jejich potřeb motivací k návštěvě dané lokality. Objekt cestovního ruchu je tvořen primární nabídkou, která je utvářena přírodním a kulturně-historickým potenciálem pro cestovní ruch a sekundární nabídkou, kterou představuje infrastrukturní vybavenost. Primární nabídka je obec, region, stát, které mají jedinečný charakter a potenciál k tomu, aby tuto nabídku účastník cestovního ruchu vyhledával. Sekundární nabídka je souhrn podniků, zařízení a institucí cestovního ruchu, jež umožňují návštěvníkovi přechodně se ubytovat, stravovat a čerpat doplňkové služby kulturního, sportovního nebo rekreačního charakteru. Infrastrukturní nabídka je přímo závislá na rozsahu primární nabídky, kdy z vysoké atraktivity v určitém směru těží sekundární nabídka dané lokality. 19

Třetím prvkem systému cestovního ruchu je subjekt, neboli účastník cestovního ruchu, kterého je možné charakterizovat z ekonomického hlediska jako nositele poptávky a spotřebitele produktu cestovního ruchu. Jednotlivé skupiny účastníků cestovního ruchu jsou popsány v kapitole 1.2.2. Subjekt cestovního ruchu se soustředí na uspokojení svých potřeb ať již fyziologických, psychologických, sociálních, ekonomických a dalších. Identifikace a znalost těchto potřeb účastníků cestovního ruchu je nezbytná pro poskytovatele služeb cestovního ruchu. 1.3.1 Okolí cestovního ruchu Na cestovní ruch nelze pohlížet jako na uzavřené odvětví, které není ovlivňováno dalšími faktory. Již ze své podstaty, která souvisí s přemisťováním vysokého počtu osob napříč celým světem, je cestovní ruch pod velkým vlivem vnějšího prostředí. Ať již hovoříme o prostředí ekonomickém, sociálním, politickém, ekologickém, technickém, nebo technologickém, nelze konstatovat, že některé z těchto prostředí má na cestovní ruch výlučný vliv, ovlivňují jej však do jisté míry všechna. Ovlivňování neprobíhá čistě jednosměrně, cestovní ruch také ovlivňuje prostředí, ve kterém se odehrává. Ekonomický růst, potažmo pozitivní vývoj indikátorů hospodářského vývoje v podobě

růstu

hrubého

domácího

produktu,

růstu

investic,

snižování

nezaměstnanosti, stability měny, nízké míry inflace, nebo úrokové míry, má kladný vliv na cestovní ruch. Cestovní ruch za takových podmínek generuje nová pracovní místa, zvyšuje příjmy obyvatelstva a v širším měřítku pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu. Politické prostředí zajišťuje vytváření předpokladů pro cestovní ruch v podobě společenského zřízení státu, vytváření právních norem, prosazování politiky cestovního ruchu, podpory aktivit spojených s rozvojem cestovního ruchu, či budováním infrastruktury. Úkolem politického prostředí je odstraňování bariér cestovního ruchu v podobě cestovních formalit, nebo komplikací na hraničních přechodech. Cestovní ruch je na druhou stranu ideálním prostředníkem k vedení dialogu

mezi státy,

k odstraňování předsudků,

k poznávání cizích

kultur

a tudíž i vzájemnému obohacení. Otázka politického prostředí je velice aktuálním tématem, kdy v rámci nestability politických systémů ve významných regionech světa dochází k vyloučení základní, nevyhnutelné podmínky rozvoje cestovního 20

ruchu, kterou je mír. Dopady této nestability ve spojení s teroristickými hrozbami mají na cestovní ruch dalekosáhlé následky, jejichž důsledek se bude projevovat v dlouhodobém horizontu. Společenské zřízení, potažmo sociální prostředí ovlivňuje cestovní ruch prostřednictvím sociální politiky státu, pracovních, mimopracovních podmínek a rozdělováním hrubého domácího produktu, které má dále vliv na úroveň veřejné spotřeby, kvalitu služeb zdravotnictví, školství a dalších. Pracovní podmínky jsou spojeny s délkou pracovní doby, pracovním prostředím, nebo bezpečností práce. Mimopracovní podmínky reprezentuje mimo jiné zákonná placená dovolená, která má vedle fondu volného času mimořádný význam pro rozvoj dlouhodobého cestovního ruchu. Sociální politika zajišťuje základní životní potřeby těm občanům, kteří nemají žádné, nebo mají nedostatečné příjmy. Dále určuje podmínky pro nemocenské pojištění, důchodové zabezpečení, přídavky na děti a podobně. Cestovní ruch se podílí na sociálním prostředí diferenciací své nabídky, kdy umožňuje využívání produktů cestovního ruchu také sociálně slabším skupinám obyvatelstva či zdravotně hendikepovaným a má tím pádem vliv na zdraví a kulturní úroveň společnosti. S rozvojem informačních technologií, zvyšujícím se počtem dopravních prostředků a zrychleného vnímání dění ve světě roste také význam technicko – technologického prostředí. Budování dopravní infrastruktury musí respektovat zvyšující se stupeň motorizace obyvatelstva, zvyšující se počty přepravovaných osob mají za následek vyšší hustotu letišť a navazujících spojení. Tento trend má však také negativní dopad na cestovní ruch, kdy zvýšená rychlost vede k povrchnímu vnímání navštívených míst, stejně tak stupeň zatížení ekologie se zvyšuje. Nové technologie umožňují úsporu energií, materiálů i pracovních sil. Cestovní ruch vyvíjí požadavky na nová technologická řešení týkající se dopravních prostředků a dopravní infrastruktury, nebo na vývoj technických řešení využívaných v rámci ubytovacích služeb. Pozitivní

vývoj

v okolním

prostředí cestovního

ruchu,

ať již v podobě

ekonomického růstu, stabilního politického prostředí, kvalitní sociální politiky, nebo rozvoje technického a technologického prostředí, s sebou nese zvyšující se počet účastníků cestovního ruchu a tím přispívá k negativním vlivům na ekologii. Tlak 21

na růst ve výše zmíněných faktorech může vést k výraznému omezení, či naprostému zániku cestovního ruchu vzhledem k tomu, že rozvoj cestovního ruchu probíhá pouze v místech, kde existují vhodné přírodní a kulturně - historické zdroje. Závislost cestovního ruchu na ekologickém prostředí je vyšší než ve většině jiných hospodářských odvětví. V zájmu zajištění trvalého udržitelného rozvoje byl v roce 1992 přijat na úrovni OSN3 dokument Agenda 21, který řeší tuto problematiku globálně a ve všech odvětvích, včetně cestovního ruchu. Mezi priority patří určení limitní kapacity existujících ekonomických a dobrovolných struktur zabezpečujících udržitelný cestovní ruch, vyhodnocování ekonomických, společenských,

kulturních

a

ekologických

důsledků

vlastního

působení,

zabezpečení vzdělávání a všeobecného uvědomění v této oblasti. 1.4

Typologie cestovního ruchu

Výše zmíněný popis cestovního ruchu je dostatečný pro obecný výklad o cestovním ruchu. Jestliže budeme brát v potaz požadavky na podrobnější členění výše zmíněných dat, je možné rozdělit cestovní ruch na dvě části. První je dělení na základě motivace účastníků. V tomto případě hovoříme o druzích cestovního ruchu. Jestliže bereme v úvahu příčiny, které cestovní ruch ovlivňují, nebo důsledky, které přináší, jedná se o formy cestovního ruchu. 1.4.1 Druhy cestovního ruchu Podle motivace účastníků cestovního ruchu rozlišujeme cestovní ruch na tyto základní skupiny. Kongresový cestovní ruch, jehož předmětem je nejčastěji organizování kongresů, sympozií, konferencí, výstav a veletrhů, které jsou primárně zaměřeny na výměnu informací mezi účastníky Zdravotní cestovní ruch, nejčastěji se odehrávající v lázních a rekreačních střediscích, kde jsou hosty využívány relaxační, rekondiční a další sportovněrekreační aktivity.

3

Organizace spojených národů, anglicky UN – United Nations

22

Lázeňský cestovní ruch, který se od zdravotního cestovního ruchu liší tím, že jsou zdravotně - léčebné procedury vykonávány pod odborným dohledem ve volném čase. Kulturní cestovní ruch, jehož hnací silou je touha po poznání kultury a způsobu života v dané lokalitě i poznávání kulturního dědictví s tím spojeného. Tento druh cestovního ruchu je velmi často kombinován s dalšími, jako například s lázeňským nebo kongresovým cestovním ruchem. Rekreační cestovní ruch je typický pasivním i aktivním odpočinkem účastníků, ve vhodném prostředí kombinovaný s dalšími rekreačními aktivitami v zájmu načerpání fyzických i psychických sil. Sportovní cestovní ruch je zaměřen na vykonávání určité fyzické aktivity během pobytu. Typickým příkladem je turistika, cykloturistika nebo stále populárnější golf. Dobrodružný cestovní ruch je možné zařadit mezi sportovní cestovní ruch s tím, že k motivaci po sportovním vyžití se přidává touha po neznámém s cílem prožití nějakého dobrodružství s jistou mírou rizika. Tematický cestovní ruch uspokojuje specifické potřeby účastníků ať již v oblasti rekreační, tak odborné a vyznačuje se schopností zprostředkovat komplexní zážitek v relativně krátkém čase. Dalšími druhy cestovního ruchu jsou poutní, myslivecký, nebo rybářský cestovní ruch. 1.4.2 Formy cestovního ruchu Dělení cestovního ruchu, kdy základními parametry jsou potřeby a cíle účastníků, je možné provést několika způsoby. V závislosti na počtu účastníků, se jedná o masový, skupinový, nebo individuální cestovní ruch. Individuální cestovní ruch je založen na seberealizaci účastníků při

tvorbě

programu,

individuálním

cestování

a

následném

pružném

přizpůsobování se podmínkám. Výhodou skupinového cestování je možnost docílit určitých výhod v závislosti na pohybu v organizované skupině. Jedná o slevy na ubytování, slevy spojené s návštěvou kulturních akcí, nebo v dopravních

23

prostředcích. Masový cestovní ruch je charakteristický vysokým počtem účastníků, pasivním charakterem, rychlými přesuny a pevným programem. Podle způsobu organizování je možné rozdělit cestovní ruch na organizované a individuální cestování. Typickým představitelem organizovaného cestovního ruchu je cestovní kancelář, jejímž předmětem činnosti je organizování zájezdů, které mají na rozdíl od individuálních programů pevně danou strukturu a zpravidla neposkytují prostor pro rozhodování jednotlivých účastníků tohoto zájezdu o volbě programu. Podle převažujícího místa pobytu se cestovní ruch dělí na městský, příměstský, venkovský, horský, vysokohorský a přímořský. Do obliby se vrací trávení času v rámci

venkovského

cestovního

ruchu,

kdy

jsou

účastníci

ubytováni

ve vesnických domech a vykonávají aktivity spojené s návratem k přírodě. Součástí venkovského cestovního ruchu je také agroturistika, která spojuje trend návratu k přírodě s aktivním odpočinkem a je považována za formu trvale udržitelného cestovního ruchu. Z hlediska dynamiky hovoříme o pobytovém nebo putovním cestovním ruchu, z hlediska použitého dopravního prostředku o motorizovaném, leteckém, lodním, nebo železničním cestovním ruchu. Podle délky účasti se jedná o výletní cestovní ruch, krátkodobý a dlouhodobý. Výletní cestovní ruch se vyznačuje tím, že je spojen s místem trvalého bydliště, je kratší než jeden den a nedochází k přenocování. Krátkodobý cestovní ruch je charakterizován délkou od jednoho do tří dnů, kdy se nejčastěji jedná o víkendové pobyty. Dlouhodobým cestovním ruchem je označována forma cestovního ruchu přesahující délkou pobytu čtyři dny. Podle ročního období lze cestovní ruch dělit na celoroční, sezónní a mimosezónní. Dalším rozdělením je věk účastníků, kdy se jedná o dětský, mládežnický, rodinný a seniorský cestovní ruch. Sociologické hledisko dělí cestovní ruch na návštěvy příbuzných a známých, etnický cestovní ruch, kdy je motivací cestování s návštěvou původní vlasti návštěvníků a sociální cestovní ruch, kde všechny, nebo část nákladů hradí stát, nebo zaměstnavatel. 24

1.5

Infrastruktura cestovního ruchu

Cestovní ruch je možné realizovat pouze za podmínek, že daná lokalita splňuje určité infrastrukturní předpoklady, které umožní z jedné strany účast na cestovním ruchu a z druhé vytváření a realizaci služeb pro účastníky. Jedná se zejména o ubytovací zařízení, stravovací zařízení, dopravní infrastrukturu, služby, kulturní, sportovní, zdravotnická a další zařízení. Komplexnost, atraktivita a kvalita těchto předpokladů mají rozhodující vliv na rozvoj cestovního ruchu. Pro účely této práce je pozornost věnována zejména ubytovacím a stravovacím zařízením,

jejichž

předmětem

činnosti

je

poskytování

ubytovacích

a gastronomických služeb. 1.5.1 Ubytovací zařízení Cestovní ruch je v drtivé většině spojen s prvkem přenocování, základním předpokladem je tudíž ubytovací zařízení, které tuto službu poskytuje. Nejčastěji používaným názvem pro označení ubytovacího zařízení je slovo hotel, které je vnímáno jako obecný pojem pro široké spektrum těchto zařízení. Přes celosvětové snahy o harmonizaci názvosloví jednotlivých druhů zařízení v tomto oboru, se dosud nepodařilo sjednotit pojmy týkající se kategorizace ubytovacích zařízení. Pro statistické účely se za hotel považuje ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a nabízející služby s tím spojené, zejména služby recepce, celodenní stravování, každodenní úklid. Na základě vybavenosti, úrovně a rozsahu poskytovaných služeb jsou hotely zpravidla klasifikovány do pěti tříd označených většinou hvězdičkami od jedné do pěti. Ačkoliv nejsou jednotlivé kategorie ubytovacích zařízení na celosvětové úrovni jednotně definovány, lze vytvořit skupiny, do kterých je možné na základě určitých parametrů ubytovací zařízení začlenit. Ubytovací zařízení lze dělit v závislosti na tom, zdali se nachází ve městech, mimo města, v lázních, v horách, nebo na pobřeží. S ohledem na dobu provozu je možné zařadit ubytovací zařízení mezi celoroční, nebo sezónní, na základě poptávky na kongresová, rekreační, nebo sportovní.

25

Podle vlastnictví se jedná o ubytovací zařízení řízená skupinou, franchisingová4, nebo nezávislá. Další možností je dělení podle počtu pokojů, nebo lůžek na malá, střední a velká. Odborná literatura označuje různé parametry pro zařazení do těchto skupin. Služby poskytované ubytovacími zařízeními lze obecně rozdělit na základní a doplňkové. Mezi základní patří ubytovací služby a služby stravovací. Doplňkové služby tvoří zajištění dopravy, animační programy, služby směnárny, fitness a wellness služby, praní prádla a další. V České republice jsou ubytovací zařízení členěna na základě „Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky pro kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel“ na období 2015 - 2020. Tato klasifikace byla vytvořena Asociací hotelů a restaurací České republiky a Sdružením

podnikatelů

v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách UNIHOST za podpory Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Tato klasifikace je od roku součástí mezinárodního systému Hotelstars

Union

sjednocujícího

hodnotící

kritéria

ubytovacích

zařízení

ve středoevropském regionu. Klasifikace má pouze doporučující charakter a definuje rozdělení podle druhů ubytovacích zařízení do následujících kategorií. Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovacích). Člení se do pěti tříd. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. Motel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy a člení se do čtyř tříd. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování. Recepce a restaurace může být mimo ubytovací část. Ubytovací zařízení jinak splňuje veškeré požadavky pro kategorii Hotel 1* - 4*.

4

Dlouhodobá smluvní spolupráce mezi nezávislými podnikateli, poskytovatelem franchisingu (franchisorem) a odběratelem franchisingu (franchisantem), na základě které franchisor předává franchisantovi znalosti o vedení firmy a propůjčuje mu svou obchodní značku.

26

Pension je ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb a člení se do čtyř tříd. Omezené služby stravování spočívají v absenci restaurace. Penzion však musí disponovat minimálně místností pro stravování, která zároveň může sloužit k dennímu odpočinku hostů. Botel je ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi. Botel se zařazuje nejvýše do čtyř hvězdiček. Na botel se vztahují všechny požadavky a kritéria jako na hotely příslušné třídy 1* až 4*. Specifická hotelová zařízení, do nichž patří Lázeňský / Spa hotel, Lázeňský hotel garni a Resort / Golf Resort. Lázeňský / Spa Hotel je ubytovací zařízení, které se nachází v místě se statutem lázeňského místa dle Zákona č. 164/2001 Sb. („lázeňský“ zákon) v aktuálním znění, které splňuje veškeré požadavky pro kategorii hotel a které zajišťuje zároveň lázeňskou péči dle § 33 zákona č. 48/1997 Sb. Lázeňský hotel garni je ubytovací zařízení, které se nachází v místě se statutem lázeňského místa dle Zákona č. 164/2001 Sb. („lázeňský“ zákon) v aktuálním znění, které splňuje veškeré požadavky pro kategorii hotel garni a které zajišťuje zároveň lázeňskou péči dle § 33 zákona č. 48/1997 Sb. Resort / Golf Resort je ubytovací zařízení, které splňuje požadavky pro kategorii Hotel 3* - 5*, jedná se o uzavřený soubor objektů, kde může být restaurace a recepce mimo ubytovací část. Zařízení poskytuje společensko-kulturní a sportovní vyžití. Do třídy 4* může mít recepce omezený provoz na minimálně 16 hodin. Golf Resort musí, kromě výše uvedeného, být vybaven minimálně devítijamkovým normovaným hřištěm dle parametrů ČGF (České golfové federace). Depandance je vedlejší budova ubytovacího zařízení bez vlastní recepce, organizačně související s hlavním ubytovacím zařízením, které pro depandance zajišťuje plný rozsah služeb odpovídající příslušné kategorii a třídě a není vzdáleno více než 500 m. Depandance nemůže mít vyšší kategorii než příslušná hlavní budova.

27

Mezi ostatní ubytovací zařízení je zařazen kemp (tábořiště), chatová osada a turistická ubytovna. Na základě úrovně a rozsahu poskytovaných služeb jsou ubytovací zařízení dále členěna do následujících tříd. *

Tourist

**

Economy

***

Standard

****

First Class

*****

Luxury

Nejnižší třída ubytovacích zařízení je označena Tourist a minimální rozsah služeb, který je pro tuto třídu definován, počíná každodenním úklidem pokoje, snídaňovou nabídkou, službami recepce, možností uložení cenností, nabídkou nápojů v budově a veřejně přístupným telefonickým aparátem pro hosty. Veškeré pokoje musí být vybavené barevným televizorem včetně dálkového ovladače, stolem, židlemi, mýdlem, jedním ručníkem na osobu. Třída Economy přidává k minimálním požadavkům na třídu Tourist každodenní výměnu ručníků na požádání, vedle ručníku také osušku, rozšířenou nabídku hygienických

předmětů

(zubní

kartáček,

zubní

pasta,

holící

souprava).

V zařízeních této třídy je umožněno placení platebními kartami a snídaně jsou servírovány formou bufetu. Střední třídou je Standard, který k výše uvedeným službám doplňuje přístup na internet na pokoji nebo ve společných prostorech, telefon v pokoji, noční stolek se světlem na čtení. Koupelna je vybavena navíc vysoušečem vlasů, kosmetickými ubrousky. Součástí tohoto zařízení musí být restaurace otevřená alespoň pět dnů v týdnu a recepce musí být otevřená minimálně 14 hodin, telefonicky dostupná 24 hodin a personál hovořit jedním světovým jazykem. Třída First Class zvyšuje na provozovatele nároky na vybavení hotelových pokojů. Klade vyšší požadavky na možnost přístupu k internetu, služby recepce musí být dostupné 18 hodin denně, přičemž telefonicky 24 hodin denně. Součástí vybavení 28

pokojů je minibar, snídaně a nápoje je možné obdržet na pokoj prostřednictvím služby Room Service a restaurace „a la carte“5 je otevřená alespoň 6 dnů v týdnu. Nejvyšší třídou je Luxury, kde personál hovoří minimálně dvěma světovými jazyky, recepce je otevřená 24 hodin denně, každý host je osobně uvítán, nápoje a pokrmy je možné obdržet prostřednictvím služby Room Service 24 hodin denně. Restaurace „á la carte“ je otevřena 7 dnů v týdnu. Tato zařízení nabízejí ke službám předchozích tříd další, jako například concierge6, dveřníka, bagážistu, žehlení, čištění obuvi a podobně. Výše uvedený výčet minimálních služeb a nároků na zařízení je pouze orientační, v rámci kvalifikačních kritérií umožňujících zařazení do tříd jsou jednotlivé prvky důkladně popsány, včetně nároků na jejich rozsah a kvalitu. Ubytovacím zařízením kategorie typu hotel garni, penzion, motel, botel a depandance mohou být přiděleny maximálně čtyři hvězdičky. Ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více než jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat kromě označení hvězdičkami navíc ještě označení „Superior“. Samotný proces zařazení ubytovacího zařízení do kategorie a třídy je předmětem činnosti komise složené ze zástupců organizací AHR ČR, UNIHOST, MMR ČR, CzechTourism, Sdružení českých spotřebitelů a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Komise hodnotí žádosti provozovatelů zařízení o zařazení do příslušné kategorie a třídy, provádí nezávislé kontroly a při splnění veškerých požadavků pronajímá žadateli za stanovený poplatek certifikát a klasifikační znak na omezenou dobu platnosti.

5

Z francouzštiny „podle jídelního lístku“ označuje svobodnou volbu pokrmů v restauračních zařízeních, kdy není pořadí a druh pokrmu vázáno na konkrétní menu. 6 Informační centrum pro hosty s možností poradenské činnosti v oblasti poskytování lokálních služeb, zajišťující zprostředkování hotelových služeb stejně jako služeb, které hotel nemá ve své nabídce, a zajišťují se dodavatelským způsobem ze zdrojů mimo hotel.

29

1.5.2 Stravovací zařízení Nedělitelnou součástí infrastruktury cestovního ruchu jsou stravovací zařízení, která uspokojují základní potřeby účastníků cestovního ruchu a v závislosti na svém zaměření se nezřídka samy stávají cílovým místem, které motivuje účastníky cestovního ruchu k návštěvě určitého regionu. Stravovací zařízení nejsou na rozdíl od ubytovacích zařízení využívána pouze účastníky cestovního ruchu, mezi hosty těchto zařízení jsou také rezidenti. Ve světě neexistuje, stejně jako u ubytovacích zařízení, jednotná klasifikace stravovacích zařízení. Odborná literatura vychází z dělení úřadu Eurostat7, které je podřízeno požadavkům na statistickou evidenci podniků působících ve stravování. Gastronomická

zařízení

se

na

základě

druhu

převažující

činnosti

dělí

na restaurace a bary. Pro restaurace je typický prodej pokrmů s možností zakoupení nápojů a dále možnost různých forem zábavy. Základními představiteli jsou restaurace, samoobslužné restaurace, rychlá občerstvení a železniční a jídelní vozy. Bary jsou charakteristické dominantním zastoupením nabídky nápojů s možností různých forem společenské zábavy, ve kterých není vyloučen ani servis pokrmů, zejména jednoduššího charakteru. Mezi tyto podniky řadíme zejména bary, noční kluby, pivnice, kavárny, vinárny. Jednotlivé představitele základního členění lze dále podrobněji charakterizovat. Restaurace je zařízení zajišťující stravovací služby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování. Motorest je restaurace s dostatečnou kapacitou pro parkování motorových vozidel zpravidla situovaná u silnic a dálnic, poskytující služby zpravidla motoristům. Samoobslužná restaurace je zařízení zajišťující základní a doplňkové stravování samoobslužným způsobem.

7

Statistický úřad Evropské unie

30

Bufet je hostinské zařízení taktéž zajišťující stravovací služby samoobslužným způsobem. Jídelní restaurační vozy poskytují základní i doplňkové stravování ve veřejných dopravních prostředcích. Občerstvení, kiosek je hostinské zařízení poskytující občerstvení, které se zřizuje obvykle jako sezónní, nebo příležitostné. Bar je zařízení, jehož dominantním vybavením je barový pult, které poskytuje občerstvovací, případně i stravovací služby. Je možné je dále členit dle provozní doby na denní nebo noční bar, podle převažujícího sortimentu na grill bar, aperitiv bar, snack bar a podobně. Vinárna se vyznačuje specializací na podávání vína, doplněnou o nabídku studených a případně i teplých pokrmů. Kavárna je zařízení zaměřené na prodej převážně teplých nápojů doplněných o cukrářské výrobky a pokrmy studené kuchyně. Kavárny mohou být kombinované s cukrárnami. Vybavení a zařízení těchto podniků je přizpůsobeno zpravidla delšímu setrvání hostů. Pivnice je hostinské zařízení specializované převážně na prodej piva a pokrmů vhodně doplňujících jeho konzumaci. U jednotlivých kategorií lze zřizovat sezónní provozy, které jsou součástí provozovny. Příkladem jsou terasy, atria, předzahrádky a podobně.

31

2 Analytická část V analytické části práce popisuji způsob organizace cestovního ruchu v České republice, zapojení profesních sdružení v oborech hotelnictví a gastronomie do tohoto procesu. Zaměřuji se zejména na činnost AHR ČR, která je nejvýznamnějším subjektem působícím na tomto poli. Popisuji úlohu, jakou plní tato asociace v rámci podpory oboru hotelnictví a gastronomie. V zájmu definice významu AHR ČR zkoumám, jaký podíl tvoří členská základna asociace na celkovém počtu hromadných ubytovacích zařízení v celé České republice i v jednotlivých krajích. Analyzuji, jakým způsobem se mění poměr zastoupení členů AHR na celkovém počtu ubytovacích zařízení v závislosti na kategorii a třídě. V závěru analytické části zkoumám zastoupení gastronomických zařízení z řad členů AHR ČR v jednotlivých krajích České republiky. 2.1

Organizace cestovního ruchu v ČR

Cestovní ruch je ve srovnání s dalšími ekonomickými aktivitami vyvíjenými v národním hospodářství poměrně mladým odvětvím a to je zřejmě důvod, proč není vládami České republiky dodnes dostatečně akcentován. Tento stav se však netýká pouze České republiky. Svými aktivitami se na něj reagují mezinárodní organizace působící v oblasti cestovního ruchu, jako například UNWTO nebo WTTC8, které posilují prestiž a význam cestovního ruchu v politikách jednotlivých vlád i dalších organizací. Cestovní ruch je v České republice organizován na třech úrovních, na národní, krajské a oblastní. Zastřešujícím prvkem je národní úroveň v podobě Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Toto ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, veřejné dražby a realitní činnosti, pohřebnictví. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky je v oblasti cestovního ruchu metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v této oblasti. 8

World Travel & Tourism Council

32

Nezbytným nástrojem pro činnost ministerstva v oblasti cestovního ruchu je dokument Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR. V současnosti je v platnosti koncepce na období 2014 - 2020, která představuje střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice. Tato koncepce obsahuje čtyři hlavní priority, které mají za cíl posílit postavení České republiky v oblasti cestovního ruchu. První prioritou je zkvalitnění nabídky cestovního ruchu, která má být realizována zkvalitňováním

podnikatelského

prostředí,

nabídky

služeb,

modernizací

a výstavbou základní a doprovodné infrastruktury a zatraktivnění nabídky primárního potenciálu cestovního ruchu. Druhou prioritou je podpořit management cestovního ruchu, prostředky k dosažení tohoto cíle spočívají v podpoře činnosti organizací cestovního ruchu, posílení a inovace řízení destinace a rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu. Třetím bodem je posílení destinačního marketingu pomocí marketingové podpory domácího a příjezdového cestovního ruchu, tvorbou a marketingem národních a regionálních produktů cestovního ruchu a vytváření marketingových informací. Posledním bodem je rozvoj politiky cestovního ruchu a ekonomiky, kdy je cílem zařadit politiku cestovního ruchu jako součást hospodářské a regionální politiky. V rámci politiky cestovního ruchu se jedná dále o podporu statistiky, výzkumu v cestovním ruchu, krizového řízení a bezpečnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky je zřizovatelem příspěvkové organizace CzechTourism, jejímž posláním je koordinovat státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty a rozvíjet střednědobou a aktuální strategii pro marketing produktů cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu. Druhým stupněm řízení cestovního ruchu je krajská úroveň, zastoupená samotnými kraji, jakožto vyššími územními správními celky, do jejichž dikce spadá mimo jiné také schvalování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťování jejich realizace a kontrola jejich plnění. Dalšími subjekty jsou krajské 33

DMO9 neboli organizace destinačního managementu, jejichž úkolem je rozvíjet cestovní ruch v destinaci, zajišťovat trendy vývoje nabídky a poptávky, sestavovat komplexní produkt cestovního ruchu. Tyto organizace sledují životní cyklus produktu, upravují jej podle jednotlivých fází jeho cyklu, zajišťují propagaci produktu, volí zdrojové trhy, sledují vývoj cestovního ruchu v destinaci, měří úspěšnost realizovaných opatření. Na druhé

straně minimalizují dopady

cestovního ruchu na rezidenty a na přírodní a kulturně-historické dědictví destinace. Součástí druhého stupně řízení cestovního ruchu jsou také sdružení podnikatelů, která se zapojují do organizace jak směrem ke krajům, tak v rámci organizací destinačního managementu. Nejnižším stupněm řízení je oblastní úroveň zastoupená obcemi, oblastními DMO, podnikateli a nestátními neziskovými organizacemi, které se zaměřují na podporu místních produktů cestovního ruchu. Oblastní DMO vznikaly v České republice již od roku 1992 samovolně v důsledku požadavků aktérů cestovního ruchu institucionalizovat spolupráci. Krajské DMO byly zřizovány až od roku 2005 s cílem naplňovat strategické dokumenty přijaté na úrovni vlády. Důsledkem tohoto živelného vzniku je značná neprovázanost jednotlivých organizačních složek cestovního ruchu. 2.2

Význam profesních sdružení

Profesní sdružení je nezávislé, zpravidla neziskové sdružení fyzických nebo právnických osob, které má za cíl sledovat a zastupovat společné profesní, ekonomické a kulturní zájmy dané profese. U některých profesí je členství povinné ze zákona. Například advokáti či lékaři nemohou bez toho, aby byli členy profesní komory těchto sdružení vykonávat svou profesi. Snahou profesních sdružení je zejména hájit své členy před neúměrnou regulací v oboru, ať již připomínkováním novel zákonů, nebo podáváním návrhů na vznik nových. 9

Destination management organization

34

Neméně důležitá je role profesních sdružení na poli kultivace podnikatelského prostředí, kdy má jejich činnost pozitivní vliv na formování vztahů jak mezi podnikateli, tak mezi všemi účastníky interakcí vznikajících v podnikatelském prostředí. Členové sdružení se zpravidla zavazují k dodržování morálních kodexů, které zamezují negativnímu chování. Profesní sdružení jsou zdrojem informací o aktuálním dění v oboru, sledují legislativní změny a informují o nich své členy. Další vykonávanou činností pro členy profesních sdružení je poskytování specializovaných služeb, například právních, informačních, nebo zajišťování výhodných vyjednávacích pozic s dodavateli. V neposlední řadě vytváří profesní sdružení mediální obraz daného oboru, kdy se zpravidla nejedná o reklamu, ale o zvyšování všeobecného povědomí o důležitosti oboru. Členství v profesních sdruženích je dobrovolné, zpravidla spojené s členským příspěvkem. Profesní sdružení v současnosti existují prakticky ve všech oborech lidské činnosti. Je tomu tak i v oborech hotelnictví a gastronomie. Jedná se o Asociaci kuchařů a cukrářů České republiky, Asociaci číšníků České republiky, Asociaci sommeliérů České republiky, Asociaci společného stravování, Českou barmanskou asociaci, nebo Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR UNIHOST. Nejvýznamnějším profesním sdružením v oboru hotelnictví a gastronomie je AHR ČR, neboli Asociace hotelů a restaurací České republiky. 2.3

Úloha AHR ČR

AHR ČR je profesní, neziskové sdružení majitelů a provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení, odborných škol a firem dodávajících různé produkty pro tento segment trhu. AHR ČR je členem evropské konfederace asociací hotelů a restaurací HOTREC a zastupuje zájmy svých členů i na evropské úrovni.

35

AHR ČR vznikla v roce 2006 sloučením profesních sdružení HO.RE.KA a Národní federace hotelů a restaurací. Asociace má zastoupení po celé České republice prostřednictvím krajských sekcí, které jsou tvořeny z řad členů AHR ČR působících v daném kraji. Jejich posláním je rozvíjení činnosti a spolupráce se samosprávou na propagaci a rozvoji cestovního ruchu v krajích i marketingové podpoře svých členů. Dalšími články ve struktuře AHR ČR jsou odborné sekce hotelová, gastronomická, ekologická a vzdělávací včetně poradních skupin asociace, které řeší specifika jednotlivých oblastí. AHR ČR je kromě členství v konfederaci HOTREC členem Celostátního kolegia cestovního ruchu České republiky, platformy cestovního ruchu. Dále prezidia Svazu obchodu a cestovního ruchu, evropského výboru Hotelstars Union a pracovních týmů pro otázky: Kvalita, Copyright10, OTA11s v rámci HOTREC. Asociace je také členem řady destinačních společností. Úloha profesních sdružení obecně je popsána v kapitole 2.2 této práce. AHR ČR jako profesní sdružení v oboru hotelnictví a gastronomie aplikuje tyto činnosti na zmíněné obory následujícím způsobem. Legislativa Snahou AHR ČR je spoluvytvářet legislativní rámec pro udržitelný rozvoj podnikání v oboru hotelnictví a gastronomie, jehož hlavním cílem je vytváření rovných podmínek pro podnikání v ČR prostřednictvím připomínkování stávajících legislativních předpisů a vytvářením nových. Asociace poskytuje svým členům přehled zákonů, které vstupují v účinnost, a poskytuje bezplatné poradenství v oblasti legislativy. Konkrétními cíli AHR ČR v otázce legislativy týkající se provozovatelů hotelových a restauračních zařízení jsou změna sazby DPH pro služby poskytované v těchto oborech, problematika místních poplatků a jejich využití pro rozvoj cestovního ruchu v místě výběru, podmínky autorského zákona, nelegální zaměstnávání pracovníků, nebo zamezení podnikání státem dotovaných zařízení nabízejících 10 11

Autorské právo Online Travel Agents (online cestovní agentury)

36

stravování komerčně za dumpingové ceny. Snahou asociace je minimalizovat povinnosti vyplývající z platné legislativy, týkající se hygienických předpisů pro provozy veřejného stravování, které v návaznosti na legislativu EU zatěžují podnikatele byrokracií, například v podobě povinnosti označovat nebalené potraviny, včetně pokrmů konečným spotřebitelům. Asociace podporuje aktivity týkající se uvolnění vízové povinnosti pro zdrojové trhy příjezdového cestovního ruchu České republiky. Díky členství v Evropské konfederaci asociací hotelů a

restaurací

HOTREC

má

asociace

přístup

k informacím

týkajícím

se

připravované legislativy v EU a může se k ní vyjadřovat. Důležitým tématem je i dodržování pravidel hospodářské soutěže v online komunikaci, zejména při činnosti rezervačních portálů a portálů s recenzemi hostů hotelových a restauračních zařízení. Jedním z nejvýznamnějších cílů asociace je zavedení povinné klasifikace ubytovacích zařízení. AHR ČR dlouhodobě pracuje na systému Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR, která funguje na dobrovolné bázi již od roku 2004. Klasifikace transparentním způsobem představuje kritéria pro zařazení ubytovacích zařízení do jednotlivých tříd. Právní poradenství, statistické údaje AHR ČR disponuje širokou škálou profesionálů, kteří jsou členy asociace a poskytují ostatním subjektům možnost odborných konzultací v mnoha činnostech, jako například v otázce kvality služeb, vzdělávání, marketingu nebo provozu. Asociace poskytuje svým členům poradenský a informační servis, jehož základ je dán spoluprací s advokátní kanceláří, státními orgány, zákonodárci a dalšími partnery. Tato informační základna umožňuje asociaci informovat své členy v dostatečném předstihu o připravovaných zákonech a vyhláškách týkajících se podnikání v oboru. Členové mají nejen možnost seznámit se s potřebnými dokumenty, mají je i možnost připomínkovat. V zájmu zajištění splnění zákonné povinnosti všech členů asociace v podobě zaplacení autorských poplatků za umístění televizorů a rádií ve veřejných prostorech a v hotelových pokojích, AHR ČR uzavírá smlouvu s autorskými svazy 37

INTERGRAM12, OSA13 a OAZA14. Skutečnost, že asociace zastupuje vysoký počet subjektů, jí umožňuje vyjednat se zmíněnými svazy zvýhodněné podmínky a zajistit kompletní proces včetně administrace plateb. AHR ČR pravidelně informuje své členy o základních statistických parametrech týkajících se cestovního ruchu díky spolupráci s Českým statistickým úřadem a dalšími společnostmi zabývajícími se statistikou v České republice. Dodavatelé a partneři Členství v AHR ČR přináší možnost získání výhodných podmínek u vybraných dodavatelů výrobků a služeb v oboru hotelnictví a gastronomie. Asociace díky synergii členské základny úročí své postavení ve vztahu k dodavatelům, kdy pravidelně monitoruje trh, vyhodnocuje nabídku a vyjednává s nimi v zájmu zajištění zvýhodněných dodávek. Samostatnou kapitolou je hromadný nákup energií v podobě plynu a elektřiny jak pro maloodběratele, tak pro velkoodběratele z řad členů asociace, kdy se vzhledem k šíři členské základny asociaci daří vyjednat podmínky, které jsou pro samostatný subjekt nedosažitelné. Pro dodavatelské společnosti je AHR ČR také partnerem, který nabízí spolupráci ve formě členství v asociaci a získání statutu garantovaného dodavatele. Dodavatel tak získá možnost prezentovat své výrobky či služby na všech akcích pořádaných AHR ČR a být v těsném kontaktu se členy asociace z řad provozovatelů hotelů a restaurací. Členy asociace je v současnosti 56 subjektů pohybujících se na trhu s komoditami pro hotelová a restaurační zařízení. Odpovědné podnikání AHR ČR prosazuje principy společenské odpovědnosti firem, jejímž základním krédem

je

dobrovolné

integrování

sociálních

a

ekologických

hledisek

do každodenních firemních operací a interakcí se subjekty přicházejícími s firmou do kontaktu, ať již v podobě majitelů, zaměstnanců, dodavatelů, zákazníků nebo místní komunity. Jedná se o komplex společenské odpovědnosti firmy v oblasti 12

Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním 14 Ochranná asociace zvukařů – autorů 13

38

ekonomické, sociální, etické a environmentální. Společensky odpovědná firma uplatňuje způsob řízení, který přináší nejen dlouhodobý zisk, ale dbá také na to, aby její činnost byla přínosná a šetrná ke společnosti jako takové. Asociace podporuje tuto myšlenku a prosazuje zásady odpovědného podnikání. Spolupracuje s platformou Byznys pro společnost, která sdružuje firmy uplatňující principy trvalé udržitelnosti a společenské odpovědnosti a tím se zasazuje o rozvíjení těchto zásad v oblasti hotelnictví a gastronomie. Vzdělávání AHR ČR pořádá odborné kurzy pro osoby působící v hotelnictví a gastronomii zaměřené na jednotlivé procesy spojené s vykonáváním těchto oborů. Asociace disponuje lektory jak se zkušenostmi z provozu zařízení nejrůznějších kategorií a tříd, tak s praktickými zkušenostmi s přednášením odborné problematiky. Nabídka kurzů je zaměřena jak na problematiku týkající se provozování hotelů nejvyšší kategorie, tak na menší ubytovací zařízení, přičemž hlavním tématem je praktická stránka, která umožňuje rychlou implementaci nabytých znalostí do provozu. AHR ČR pořádá kurzy ve formě otevřené, které se konají zpravidla dvakrát ročně a jejich výhodou je možnost výměny informací s kolegy z jiných podniků, nebo uzavřené, jejichž předností je úzké zaměření na základě požadavků objednatele.

Kurzy

jsou

zpoplatněny,

přičemž

členové

AHR

ČR

mají

padesátiprocentní slevu. Výroční ceny AHR ČR Výroční ceny AHR ČR slouží kromě ocenění nejlepších zástupců oboru v daném roce také jako marketingový nástroj, kterým informuje veřejnost o kvalitách svých členů a vytváří důvěru a zájem obchodních partnerů i zákaznické veřejnosti. Ceny jsou udělovány v kategorii Hoteliér roku, Restauratér roku, Penzion roku, Škola roku, Mladý manažer roku, TOP Odpovědný hotel a restaurace. Vítězům jednotlivých kategorií věnuje asociace náležitou publicitu a pomáhá jim tak k vytváření pozitivního image ve vztahu k okolí a tím zajištění konkurenční výhody.

39

Certifikace ubytovacích zařízení Jak již bylo zmíněno, AHR ČR pracuje již několik let na prosazování systému Oficiální jednotné certifikace ubytovacích zařízení v České republice. Tento systém funguje na dobrovolné bázi již od roku 2004. V roce 2010 byl v Evropské unii zaveden nový systém přidělování hvězdiček ubytovacím zařízením, jehož cílem je sjednocení klasifikací hotelových služeb pomocí jednotné metodiky a využití společného marketingu při propagaci certifikovaných zařízení s názvem Hotelstars Union. V současnosti aplikuje společná kritéria 15 zemí Evropské unie. Jedná se o Německo, Rakousko, Českou republiku, Švédsko, Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemí, Lucembursko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Maltu, Belgii, Dánsko a Řecko. Hlavním nositelem myšlenky Hotelstars Union v České republice je AHR ČR. Zapojením se do tohoto projektu získávají subjekty určité výhody, mezi něž patří zejména podpora agentury CzechTourism na veletrzích a výstavách, prezentace v katalozích spojených s projektem Hotelstars Union, upřednostňování certifikovaných zařízení v nabídce informačních turistických center České republiky, nebo propagace na akcích AHR ČR. Hlavním přínosem pro certifikovaná zařízení je čitelnost ve vztahu k zákazníkům v podobě ověřené a deklarované úrovně a šíři poskytovaných služeb. Propagace členů AHR ČR propaguje své členy prostřednictvím webových stránek www.ahrcr.cz., jejichž design prošel v letošním roce zdařilou úpravou. Další formou propagace je aktivní účast na vybraných veletrzích, výstavách a gastronomických akcích na území České republiky, kterých se mají možnost zúčastnit také členové asociace. Spolupráci s agenturou CzechTourism využívá AHR ČR na propagaci své činnosti a svých členů v zahraničí, zejména na vybraných zahraničních veletrzích a výstavách. Asociace aktivně spolupracuje s portály, informačními centry a dalšími subjekty orientujícími se na cestovní ruch. Všichni členové AHR ČR automaticky obdrží certifikát člena a získají možnost používat logo AHR ČR na svých materiálech včetně webové prezentace. Cílem propagace je zvýšit povědomí odborné i neodborné veřejnosti o členských zařízeních AHR ČR.

40

Nadace AHR ČR AHR ČR podporuje nejenom své členy, ale v rámci své nadace také školy se zaměřením na obory hotelnictví a gastronomie. Jedná se o školy učňovské, střední i vysoké, forma podpory je majetková. Speciálním projektem Nadace AHR ČR je projekt Start do života, jehož cílem je podpora dětí z dětských domovů, které se rozhodly studovat obory hotelnictví a gastronomie. V tomto projektu se asociace podílí na financování učebních pomůcek, zajišťuje díky spolupráci se svými členskými zařízeními praxi a finálním krokem je možnost získání pracovní smlouvy na minimálně tři měsíce po skončení studií. Asociace podporuje i dětské domovy samotné, kterým přispívá zejména na materiální vybavení. Projekty S cílem inspirovat milovníky dobrého jídla k cestování po České republice za regionálními specialitami AHR ČR ve spolupráci s agenturou CzechTourism a Asociací kuchařů a cukrářů České republiky koordinují společný projekt „Czech Specials - Ochutnejte Českou republiku“. Tento projekt prostřednictvím špičkové gastronomie přibližuje turistické destinace a představuje zahraničním i domácím turistům kulinářské speciality České republiky. Restaurace, které se účastní tohoto projektu, mají možnost zatraktivnit svoji nabídku a zapojit se do marketingových aktivit a propagovat své služby. Hosté mají možnost vyzkoušet místní speciality, přičemž značka Czech Specials je zároveň garantem splnění základních kvalitativních kritérií obecně spojovaných s kvalitní restaurací. AHR ČR iniciovala společně s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky a agenturou CzechTourism projekt CzechAdvisor, který je centrální databankou recenzí ubytovacích služeb, kde hosté poskytují svůj názor na pobyt v konkrétním hotelu. Zároveň slouží jako zdroj informací s názory ostatních hostů společně s jejich hodnocením konkrétních podniků. Lze konstatovat, že recenze společně s klasifikací ubytovacích zařízení jsou v současnosti hlavním orientačním kritériem při rozhodování zákazníků o výběru ubytovacího zařízení.

41

Loajální program AHR ČR realizuje program loajality, který je založen na principu vzájemného poskytování výhod mezi členy asociace. Členové asociace, kteří se programu účastní, mají nárok na obdržení slevy na ubytování či stravování v hotelu nebo restauraci, která se projektu účastní, přičemž čerpání slev se netýká pouze managementu společností, ale i zaměstnanců. Program poskytuje prostor pro výhody i samotným poskytovatelům slev v podobě využití svých kapacit v mimosezóně, nebo méně exponovaných období. Pravidelné akce pořádané AHR ČR Asociace je pořadatelem několika tematicky zaměřených akcí. Jedná se o seminář Roadshow AHR ČR, který je zaměřen na setkání s dodavateli specializujícími se na podniky v oborech hotelnictví a gastronomie, nebo odborný seminář

Den

gastronomie

a

pohostinství,

který

je

určen

především

pro provozovatele restaurací a pohostinství, kdy je program sestavován ve spolupráci se známými šéfkuchaři, kteří předávají zajímavou formou své zkušenosti. Gastronomický festival Karneval chutí Ostrava je určen pro širokou veřejnost a je možností pro členy AHR ČR prezentovat své služby či výrobky. AHR ČR pořádá každoročně dvoudenní výroční konferenci pro provozovatele a majitele ubytovacích zařízení a restaurací zaměřenou na poslední trendy v oborech hotelnictví a gastronomie. Součástí programu je také valná hromada AHR ČR s galavečerem a předáním výročních cen. Náklady spojené s členstvím S členstvím v AHR ČR jsou spojené určité náklady mající podobu členských příspěvků, které jsou hrazeny formou ročních plateb v předepsané výši v závislosti na druhu, velikosti a třídě subjektu.

Nejnižší částky požadované za členství

v asociaci, se vztahují na veškerá gastronomická zařízení, školy a dále na ubytovací zařízení s kapacitou do 10 pokojů, chatové osady a kempy. Jak je patrné z tabulky 1, se zvyšujícím se počtem pokojů a zařazením do vyšších tříd v rámci ubytovacích zařízení výše členského příspěvku narůstá.

42

Tabulka 1: Přehled ročních poplatků členů AHR ČR v závislosti na kategorii, třídě a velikosti zařízení Druh zařízení

Specifikace

Kč

Gastronomická zařízení

včetně cateringových firem

2 070

Ubytovací zařízení do 20 pokojů

11 - 20 pokojů do 10 pokojů, chatové osady, kempy

Ubytovací zařízení * až **

Ubytovací zařízení *** až *****

Řetězce

3 120 2 070

21 - 50 pokojů

4 680

51 - 100 pokojů

9 350

101 - 200 pokojů

15 600

201 - 300 pokojů

24 950

nad 300 pokojů

37 350

21 - 50 pokojů

9 380

51 - 100 pokojů

18 700

101 - 200 pokojů

31 200

201 - 300 pokojů

50 000

nad 300 pokojů

75 100

5 článků s maximálně 2 ubytovacími zařízeními hotelový řetězec do 5 hotelů

0 75 000

hotelový řetězec nad 5 hotelů nebo 1000 lůžek

140 750

hotelový řetězec nad 2000 pokojů

187 500

Školy

2 070

Dodavatelé

20 700

Cestovní kanceláře a agentury

6 250

Zdroj: vlastní zpracování na základě AHR ČR

Nejvyšší členské příspěvky jsou placeny hotelovými řetězci se souhrnnou kapacitou vyšší než 2000 pokojů, kdy se jedná o částku 187 500 Kč za rok. V závislosti na výši zaplacené částky obdrží členové určitý počet hlasů, pomocí nichž mohou ovlivňovat činnost a stanoviska asociace. 2.4

Význam AHR ČR

Určit význam AHR ČR pro rozvoj oboru hotelnictví a gastronomie lze pomocí různých hledisek. Může to být například míra úspěšnosti v prosazování zájmů svých členů v rámci připomínek k zákonným normám ať již nově vznikajícím, tak stávajícím. Další možností je posouzení míry úspěšnosti při prosazování zvýhodněných podmínek v rámci vyjednávání s dodavateli, nebo počet a kvalita uskutečněných kurzů pro členy asociace i pro zájemce z řad veřejnosti. V zájmu určení významu profesních sdružení pro rozvoj hotelnictví a gastronomie a pro potvrzení či vyvrácení hypotéz této práce je východiskem předpoklad, 43

že měřítkem prospěšnosti či významu činnosti profesního sdružení je poměr subjektů, které jsou členy tohoto sdružení, vůči celkovému počtu subjektů podnikajících v daném oboru. Pro účely této práce jsou v první části analyzována data týkající se ubytovacích zařízení, která jsou čerpána ze tří zdrojů. Jedná se o data o hromadných ubytovacích zařízeních z Českého statistického úřadu, druhým zdrojem jsou údaje o členské základně AHR ČR, jakožto nejvýznamnějšího profesního sdružení v oboru hotelnictví a gastronomie a třetím zdrojem je portál Hotelstars Union s informacemi o certifikovaných zařízeních. Výchozí datovou bází jsou data Českého statistického úřadu, která obsahují informace o 9 358 hromadných ubytovacích zařízeních nacházejících se na území České republiky k 18. 08. 2015. Dostupné na internetu dne 15. 10. 2015 . Druhým parametrem jsou údaje získané z internetových stránek AHR ČR, kde se nachází data o 1 258 členech této asociace, z nichž 927 je zařazeno do sekce ubytovacích zařízení různých druhů a tříd. Dostupné na internetu 15. 10. 2015 . Třetím parametrem jsou data o 444 subjektech, které absolvovaly proces certifikace v rámci projektu Hotelstars Union v České republice. Dostupné na internetu 15. 10. 2015 . Průvodním znakem srovnání dat z výše zmíněných zdrojů je jejich určitá nekompatibilita, která s ohledem na jejich množství do jisté míry komplikuje vyhodnocení a následnou prezentaci výsledků. Dalším faktorem ovlivňujícím výsledky je časový nesoulad mezi porovnávanými daty. V tomto ohledu se ovšem rozdíly pohybují v řádech dnů a nelze tedy hovořit o významnější deformaci výsledků. Určitý počet subjektů vyskytujících se v datech členské základny AHR ČR nebylo možné

dohledat

v datové

bázi

Českého

statistického

úřadu,

ačkoliv

pro vyhledávání nebyl použit pouze parametr týkající se názvu hromadného ubytovacího zařízení, ale v případech, kdy tato situace nastala, byl použit 44

parametr odkazující na adresu sídla provozovny. Prostřednictvím internetu bylo ověřeno, že nedohledané provozovny existují, nevyskytují se však v datové bázi Českého statistického úřadu a tudíž nebyly údaje týkající se těchto subjektů pro účely práce použity. Celkem se jedná o 106 členů Asociace hotelů a restaurací České republiky, různých kategorií a tříd. Obdobná situace nastala také u dat týkajících se certifikovaných zařízení v projektu Hotelstars Union. V tomto případě nebylo dohledáno v datové bázi Českého statistického úřadu 92 subjektů se statusem člena certifikovaného zařízení Hotelstars Union. V tomto případě se jedná zejména o situaci, kdy je jeden subjekt z datové báze Českého statistického úřadu certifikován pod několika názvy v projektu Hotelstars Union. Převážně se tento jev týká ubytovacích zařízení, která mají pobočky dependance, jež se v rámci datové báze Českého statistického úřadu nevyskytují. Další subjekty certifikují jednotlivé části svých zařízení odděleně, v extrémním případě byl subjekt vedený v databázi Českého statistického úřadu pod jednou položkou dohledán v datech Hotelstars Union v osmi případech. 2.4.1 Struktura hromadných ubytovacích zařízení v ČR Úvodem analýzy jsou prezentována data Českého statistického úřadu, obsahující informace o 9 358 hromadných ubytovacích zařízeních v České republice s aktualizací k 18. 8. 2015. V datové bázi Českého statistického úřadu lze dohledat následující informace o každém uvedeném subjektu. Název, adresa, kategorie, sezónní provoz, počet pokojů, počet míst pro karavany, město, kraj. Údaje o velikosti zařízení jsou vyjádřeny prostřednictvím počtu pokojů a jsou vedeny v kategoriích 10 a méně, 11 až 50, 51 až 100, 101 a více. V tabulce 2 je uveden počet hromadných ubytovacích zařízení na území České republiky v závislosti na kategorii s tím, že kategorie hotel dále obsahuje rozdělení podle jednotlivých tříd. Pod kategorií hotel jsou taktéž vedeny kategorie motel a botel. Z tabulky je zřetelné, že co do výskytu je nejčastěji zastoupena kategorie penzion s přibližně 37% z celkového počtu ubytovacích zařízení, následována ostatními jinde nespecifikovanými zařízeními a hotely ***. Nejméně zástupců je z řad hotelů *****, procentuálně vyjádřeno 0,62%.

45

Je nutné podotknout, že pro účely této práce je brán v potaz pouze parametr týkající se počtu hromadných ubytovacích zařízení a není respektován počet lůžek v těchto zařízeních, který by byl v procentním vyjádření u jednotlivých kategorií odlišný. Tabulka 2: Počet HUZ v ČR podle kategorie / třídy Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

Počet 164 239 1 402 591 58 126 331 529 1 709 3 494 715 9 358

% 1,75% 2,55% 14,98% 6,32% 0,62% 1,35% 3,54% 5,65% 18,26% 37,34% 7,64% 100,00%

Tabulka 3 uvádí rozdělení hromadných ubytovacích zařízení v rámci jednotlivých krajů České republiky. Nejvíce jednotek se nachází v Jihočeském kraji, který je následován krajem Královehradeckým a Libereckým. Nejmenší počet zařízení je v kraji Zlínském a Pardubickém. Tabulka 3: Počet HUZ v ČR podle krajů Počet 1 231 1 076 909 825 777 694 592 540 489 480 476 463 454 352 9 358

Kraj Jihočeský Královehradecký Liberecký Jihomoravský Praha Středočeský Moravskoslezský Plzeňský Ústecký Karlovarský Olomoucký Vysočina Zlínský Pardubický Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

46

% 13,15% 11,50% 9,71% 8,82% 8,30% 7,42% 6,33% 5,77% 5,23% 5,13% 5,09% 4,95% 4,85% 3,76% 100,00%

V České republice převládají hromadná ubytovací zařízení s celoročním provozem, jak dokládá tabulka 4. Tabulka 4: Počet HUZ v ČR podle sezónnosti provozu Sezónnost provozu celoroční provoz letní provoz letní i zimní provoz zimní provoz Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

Počet 6 982 1 759 482 135 9 358

% 74,61% 18,80% 5,15% 1,44% 100,00%

Okresům s nejvyšším počtem hromadných ubytovacích zařízení vévodí Praha, kde se nachází více než 8% z celkového počtu ubytovacích zařízení v České republice. Tabulka 5: Přehled 30 okresů v ČR s nevyšším počtem HUZ Počet 777 688 353 301 291 284 251 247 243 198 184 182 173 167 159 157 155 155 145 145 142 142 136 132 121 120 120 113 102 102

Okres Praha Trutnov Semily Český Krumlov Jablonec nad Nisou Jindřichův Hradec Klatovy Karlovy Vary Břeclav Prachatice Frýdek-Místek Cheb České Budějovice Vsetín Děčín Žďár nad Sázavou Šumperk Znojmo Jeseník Česká Lípa Rychnov nad Kněžnou Bruntál Ústí nad Orlicí Zlín Brno-město Liberec Tábor Náchod Chomutov Brno-venkov Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

47

% 8,30% 7,35% 3,77% 3,22% 3,11% 3,03% 2,68% 2,64% 2,60% 2,12% 1,97% 1,94% 1,85% 1,78% 1,70% 1,68% 1,66% 1,66% 1,55% 1,55% 1,52% 1,52% 1,45% 1,41% 1,29% 1,28% 1,28% 1,21% 1,09% 1,09%

Tabulka 6 nabízí pohled na rozmístění hotelů ***** v jednotlivých krajích České republiky. Více než 72 procent z celkového počtu 58 hotelů se nachází v Praze. S velkým odstupem je na druhém místě Karlovarský kraj s 8 hotely. V ostatních krajích je tato třída hotelů zastoupena v jednotkách zařízení. V šesti krajích není hotel ***** zastoupen vůbec. Tabulka 6: Počet hotelů ***** v jednotlivých krajích ČR Počet 42 8 2 2 1 1 1 1 58

Kraj Praha Karlovarský Jihočeský Středočeský Královehradecký Plzeňský Vysočina Zlínský Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

% 72,41% 13,79% 3,45% 3,45% 1,72% 1,72% 1,72% 1,72% 100,00%

Hotelů **** je stejně jako hotelů ***** nejvíce v Praze, jak dokládá tabulka 7. Deseti procentní hranici v počtu zastoupení této třídy hotelů překoná ještě Karlovarský kraj.

Nejméně

je

tato

třída

hotelů

zastoupena

v krajích

Olomouckém

a Pardubickém. Tabulka 7: Počet hotelů **** v jednotlivých krajích ČR Počet 209 88 38 35 33 29 29 29 27 22 17 17 12 6 591

Kraj Praha Karlovarský Jihomoravský Středočeský Jihočeský Královehradecký Ústecký Zlínský Moravskoslezský Plzeňský Liberecký Vysočina Olomoucký Pardubický Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

48

% 35,36% 14,89% 6,43% 5,92% 5,58% 4,91% 4,91% 4,91% 4,57% 3,72% 2,88% 2,88% 2,03% 1,02% 100,00%

Rozmístění hotelů *** se v rámci České republiky v jednotlivých krajích vyrovnává, jak je vidět v tabulce 8. Nadále však zůstává dominantní Praha s téměř šestiprocentním rozdílem oproti ostatním krajům. Praha je opět následována Karlovarským krajem, nejméně zastoupena je tato třída hotelů opět v krajích Olomouckém a Pardubickém. Tabulka 8: Počet hotelů *** v jednotlivých krajích ČR Počet 214 137 133 126 116 107 102 102 90 65 61 61 48 40 1 402

Kraj Praha Královehradecký Středočeský Jihomoravský Jihočeský Moravskoslezský Karlovarský Liberecký Ústecký Zlínský Plzeňský Vysočina Olomoucký Pardubický Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

% 15,26% 9,77% 9,49% 8,99% 8,27% 7,63% 7,28% 7,28% 6,42% 4,64% 4,35% 4,35% 3,42% 2,85% 100,00%

Až u třídy hotelů ** se pořadí krajů výrazněji liší od výše uvedených, kdy nejvyšší počet této třídy hotelů je v kraji Královehradeckém a Libereckém. Tabulka 9 dále poukazuje na nejnižší zastoupení hotelů ** v krajích Karlovarském a Olomouckém. Tabulka 9: Počet hotelů ** v jednotlivých krajích ČR Počet 33 21 21 20 19 19 18 16 15 14 12 11 10 10 239

Kraj Královehradecký Liberecký Ústecký Zlínský Jihočeský Moravskoslezský Středočeský Praha Jihomoravský Pardubický Vysočina Plzeňský Karlovarský Olomoucký Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

49

% 13,81% 8,79% 8,79% 8,37% 7,95% 7,95% 7,53% 6,69% 6,28% 5,86% 5,02% 4,60% 4,18% 4,18% 100,00%

V Královehradeckém kraji jsou zastoupeny nejvíce také hotely *, kdy se v tomto kraji vyskytuje stejný počet těchto zařízení jako v kraji Moravskoslezském. Na opačné straně spektra jsou kraje Vysočina a Karlovarský s pouhými dvěma zástupci. Tabulka 10: Počet hotelů * v jednotlivých krajích ČR Počet 19 19 16 15 15 14 12 12 11 11 8 5 5 2 164

Kraj Královehradecký Moravskoslezský Olomoucký Liberecký Plzeňský Ústecký Jihomoravský Středočeský Jihočeský Zlínský Pardubický Praha Vysočina Karlovarský Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

% 11,59% 11,59% 9,76% 9,15% 9,15% 8,54% 7,32% 7,32% 6,71% 6,71% 4,88% 3,05% 3,05% 1,22% 100,00%

V kategorii hotelů garni, neboli hotelů s omezeným rozsahem poskytovaného stravování, se nejvíce zástupců vyskytuje v Praze a Karlovarském kraji, nejméně zařízení je v krajích Libereckém a Moravskoslezském, jak ukazuje tabulka 11. Tabulka 11: Počet hotelů garni v jednotlivých krajích ČR Počet 39 16 11 10 8 7 6 6 5 4 4 3 3 3 125

Kraj Praha Karlovarský Jihočeský Jihomoravský Pardubický Středočeský Plzeňský Zlínský Vysočina Olomoucký Ústecký Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

50

% 31,20% 12,80% 8,80% 8,00% 6,40% 5,60% 4,80% 4,80% 4,00% 3,20% 3,20% 2,40% 2,40% 2,40% 100,00%

Tabulka 12 obsahující data o počtu penzionů v jednotlivých krajích České republiky ukazuje, že s více než 15 % zařízení je zastoupen na prvním místě Jihočeský kraj, následován Královehradeckým. S necelými 3 % je nejméně zástupců těchto ubytovacích zařízení v Praze. Tabulka 12: Počet penzionů v jednotlivých krajích ČR Počet 536 440 395 394 224 214 212 199 170 166 153 144 143 104 3 494

Kraj Jihočeský Královehradecký Liberecký Jihomoravský Středočeský Plzeňský Moravskoslezský Olomoucký Ústecký Zlínský Karlovarský Vysočina Pardubický Praha Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

% 15,34% 12,59% 11,31% 11,28% 6,41% 6,12% 6,07% 5,70% 4,87% 4,75% 4,38% 4,12% 4,09% 2,98% 100,00%

V tabulce 13 jsou vyjádřeny počty jinde nespecifikovaných ubytovacích zařízení, kdy největší počet těchto zařízení se nachází v Královehradeckém a Jihočeském kraji, nejmenší v kraji Pardubickém. Tabulka 13: Počet jinde nespecifikovaných zařízení v jednotlivých krajích ČR Počet 262 238 221 111 107 101 101 101 96 89 88 76 62 56 1 709

Kraj Královehradecký Jihočeský Liberecký Středočeský Vysočina Jihomoravský Moravskoslezský Olomoucký Plzeňský Praha Zlínský Ústecký Karlovarský Pardubický Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

51

% 15,33% 13,93% 12,93% 6,50% 6,26% 5,91% 5,91% 5,91% 5,62% 5,21% 5,15% 4,45% 3,63% 3,28% 100,00%

Turistických ubytoven se nachází 84 z celkových 716 v kraji Královehradeckém, jak ukazuje tabulka 14. Nejméně je těchto zařízení v kraji Karlovarském. Tabulka 14: Počet turistických ubytoven v jednotlivých krajích ČR Počet 84 76 71 63 60 58 55 45 41 40 37 35 33 18 716

Kraj Královehradecký Moravskoslezský Jihočeský Liberecký Olomoucký Vysočina Jihomoravský Plzeňský Praha Ústecký Středočeský Zlínský Pardubický Karlovarský Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

% 11,73% 10,61% 9,92% 8,80% 8,38% 8,10% 7,68% 6,28% 5,73% 5,59% 5,17% 4,89% 4,61% 2,51% 100,00%

Pořadí krajů v závislosti na počtu kempů vévodí Jihočeský kraj s více než 24% z celkového počtu, následován krajem Středočeským. Jak dokládá tabulka 15, nejméně je těchto zařízení v kraji Olomouckém. Tabulka 15: Počet kempů v jednotlivých krajích ČR Počet 129 67 48 43 39 34 31 26 22 22 19 18 17 14 529

Kraj Jihočeský Středočeský Královehradecký Jihomoravský Plzeňský Ústecký Vysočina Liberecký Pardubický Zlínský Karlovarský Praha Moravskoslezský Olomoucký Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

52

% 24,39% 12,67% 9,07% 8,13% 7,37% 6,43% 5,86% 4,91% 4,16% 4,16% 3,59% 3,40% 3,21% 2,65% 100,00%

Obdobná situace je v pořadí krajů s nevyšším výskytem chatových osad, kdy, jak ukazuje tabulka č. 16, jsou první v pořadí kraje Jihočeský a Středočeský. Nejméně chatových osad je v krajích Zlínském a Karlovarském. Tabulka 16: Počet chatových osad v jednotlivých krajích ČR Počet 65 48 46 31 30 22 22 20 12 11 11 11 2 331

Kraj Jihočeský Středočeský Liberecký Jihomoravský Plzeňský Pardubický Vysočina Královehradecký Olomoucký Moravskoslezský Ústecký Zlínský Karlovarský Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ

53

% 19,64% 14,50% 13,90% 9,37% 9,06% 6,65% 6,65% 6,04% 3,63% 3,32% 3,32% 3,32% 0,60% 100,00%

2.4.2 Ubytovací zařízení zastoupená v AHR ČR Na základě informací z internetových stránek AHR ČR lze určit strukturu členské základny této asociace. K 15. 10. 2015 bylo možné dohledat data o celkem 1 258 členech AHR ČR, které je možné rozdělit do 5 skupin. První, nejpočetnější, jsou ubytovací zařízení. Tato skupina čítá 927 členů asociace. Do druhé nejpočetnější skupiny, gastronomických zařízení, patří 206 členů asociace. Zbývající tři tvoří dodavatelé s 64 členy, školy s 54 členy a čestní členové se sedmi členy. Pro účely této práce je kalkulováno pouze se zástupci prvních dvou skupin. Nejprve je analyzován poměr nejpočetnější skupiny členů AHR ČR vůči celkovému počtu hromadných ubytovacích zařízení v České republice v evidenci Českého statistického úřadu, s tím, že z celkového počtu 927 ubytovacích zařízení z dat AHR ČR, se nepodařilo v databázi Českého statistického úřadu dohledat údaje o 106 z nich, jak již bylo zmíněno v kapitole 2.4. Tabulka 17 vyjadřuje počty členů AHR ČR z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení v České republice v rozdělení na základě kategorií a tříd těchto zařízení. Z tabulky je patrné, že procentuálně nejvyšší zastoupení mají členové AHR ČR mezi hotely *****, kdy je členy asociace více než 65% těchto zařízení. Druhou nejvíce zastoupenou třídou jsou hotely **** s necelými 48% členů. Lze konstatovat, že v rámci celorepublikového srovnání se počty členů zastoupených v kategorii hotel snižují v závislosti na výši třídy. Z ostatních kategorií ubytovacích zařízení jsou nejvíce zastoupeny hotely garni s 16% a penziony s více než 4%. Z tabulky 17 je dále patrné, že pouze 8,77% z celkového počtu ubytovacích zařízení v České republice jsou členy AHR ČR. Ani v případě, že budou započítány subjekty, které nebyly dohledány v databázi Českého statistického úřadu, počet členů AHR ČR nepřevýší 10 % z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení v České republice, konkrétně by se jednalo o 9,87%.

54

Tabulka 17: Počet členů AHR ČR v závislosti na kategorii / třídě z celkového počtu HUZ v ČR Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Celkem 164 239 1 402 591 58 125 331 529 1 709 3 494 716 9 358

Člen AHR 6 16 260 283 38 20 5 3 36 149 5 821

Ostatní 158 223 1 142 308 20 105 326 526 1 673 3 345 711 8 537

% AHR 3,66% 6,69% 18,54% 47,88% 65,52% 16,00% 1,51% 0,57% 2,11% 4,26% 0,70% 8,77%

V tabulce 18 je uveden počet členů AHR ČR z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení v České republice v závislosti na umístění v jednotlivých krajích České republiky. Z tabulky vyplývá, že nejvyšší koncentrace členů asociace je v Praze, kde je více než 25% hromadných ubytovacích zařízení členy AHR ČR. Praha je následována Karlovarským krajem s více než 18% zařízení a krajem Jihomoravským s 10,06%. Nejnižší počet členů AHR ČR mezi ubytovacími zařízeními je v kraji Pardubickém s 3,69% a kraji Libereckém s 3,19% členů. Tabulka 18: Počet členů AHR ČR v jednotlivých krajích z celkového počtu HUZ v ČR Kraj Praha Karlovarský Jihomoravský Moravskoslezský Plzeňský Středočeský Zlínský Vysočina Olomoucký Královehradecký Ústecký Jihočeský Pardubický Liberecký Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Celkem 777 480 825 592 540 694 454 463 476 1 076 489 1 231 352 909 9 358

55

Člen AHR 197 88 83 51 46 58 35 35 35 62 27 62 13 29 821

Ostatní 580 392 742 541 494 636 419 428 441 1 014 462 1 169 339 880 8 537

% AHR 25,35% 18,33% 10,06% 8,61% 8,52% 8,36% 7,71% 7,56% 7,35% 5,76% 5,52% 5,04% 3,69% 3,19% 8,77%

Tabulka 19 vyjadřuje poměr zastoupení členů AHR ČR v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice v závislosti na počtu pokojů. Z tabulky je patrné, že členové asociace jsou nejvíce zastoupeni v zařízeních s kapacitou 101 pokojů a více. S klesajícím počtem pokojů klesá i počet členů zastoupených v asociaci. V ubytovacích zařízeních disponujících 10 a méně pokoji je zástupců AHR ČR pouze 3,06%. Tabulka 19: Počet členů AHR ČR v celkovém počtu HUZ v ČR na základě počtu pokojů Počet pokojů Celkem 101 a více 255 51 až 100 515 11 až 50 4 304 10 a méně 4 284 Celkový součet 9 358 Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Člen AHR 110 145 435 131 821

Ostatní 145 370 3 869 4 153 8 537

% AHR 43,14% 28,16% 10,11% 3,06% 8,77%

Z tabulky 20 je patrný počet členů AHR ČR zastoupený v hromadných ubytovacích zařízeních rozdělených na základě kategorií a tříd v Praze. Data uvedená v tabulce vyjadřují, že více než 61% hotelů ***** v Praze je členy této asociace. Velmi vysoké procento lze sledovat také u hotelů ****, kdy se jedná o téměř 50%, hotelů garni s více než 33% a hotelů *** s více než 21%. Celkový počet ubytovacích zařízení v Praze, zastoupených v AHR ČR, je 197 ze 777. Tento počet vyjádřen v procentech představuje 25,35% a tím i nejlepší výsledek z celé České republiky, jak doloží data uvedená dále v práci. Tabulka 20: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Praze Kraj Praha

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

56

Celkem 5 16 214 209 42 39 18 89 104 41 777

Člen AHR 0 0 45 103 26 13 0 4 5 1 197

Ostatní 5 16 169 106 16 26 18 85 99 40 580

% AHR 0,00% 0,00% 21,03% 49,28% 61,90% 33,33% 0,00% 4,49% 4,81% 2,44% 25,35%

Druhým v pořadí, v závislosti na parametru týkajícím se podílu členů asociace na celkovém počtu ubytovacích zařízení, je Karlovarský kraj, jak dokládá tabulka 21. Také zde jsou nejpočetněji zastoupeny hotely *****, kdy je členy asociace pět hotelů z osmi. I počet zastoupených hotelů **** je vyšší než 50%, konkrétně 45 hotelů z 88. V Karlovarském kraji není v asociaci zastoupeno žádné zařízení z kategorie turistická ubytovna, kemp, chatová osada, hotelů * a hotelů **. Poměr členů v Karlovarském kraji vůči celkovému počtu subjektů je 18,33%. Tabulka 21: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Karlovarském kraji Kraj Karlovarský

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Celkem 2 10 102 88 8 16 2 19 62 153 18 480

Člen AHR 0 0 16 45 5 2 0 0 6 14 0 88

Ostatní 2 10 86 43 3 14 2 19 56 139 18 392

% AHR 0,00% 0,00% 15,69% 51,14% 62,50% 12,50% 0,00% 0,00% 9,68% 9,15% 0,00% 18,33%

Posledním krajem, který se v počtu zástupců AHR ČR podílejících se na celkovém počtu ubytovacích zařízení dostane přes desetiprocentní hranici, je Jihomoravský kraj s 10,06%, jak je vidět v tabulce 22. Tento kraj je jedním z těch, ve kterém se nevyskytují žádné hotely *****. Polovina z 38 hotelů **** je členy asociace. Tabulka 22: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Jihomoravském kraji Kraj JM

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

57

Celkem 12 15 126 38 10 31 43 101 394 55 825

Člen AHR 1 0 40 19 1 0 1 3 18 0 83

Ostatní 11 15 86 19 9 31 42 98 376 55 742

% AHR 8,33% 0,00% 31,75% 50,00% 10,00% 0,00% 2,33% 2,97% 4,57% 0,00% 10,06%

V Moravskoslezském kraji je členy AHR ČR více než 55% hotelů ****, hotely nejvyšší třídy se v tomto kraji nevyskytují. V tabulce 23, která vyjadřuje počty členů asociace v Moravskoslezském kraji, jsou hotely *** zastoupeny z necelých 16%, hotely ** a hotely * shodně z 10,53%. Celkové zastoupení členů AHR ČR mezi všemi ubytovacími zařízeními činí v tomto kraji 8,61%. Tabulka 23: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Moravskoslezském kraji Kraj

Kategorie / třída

MS

Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem

Celkem

Člen AHR

Ostatní

% AHR

19 19 107 27 3 11 17 101 212 76

2 2 17 15 0 0 0 4 10 1

17 17 90 12 3 11 17 97 202 75

10,53% 10,53% 15,89% 55,56% 0,00% 0,00% 0,00% 3,96% 4,72% 1,32%

592

51

541

8,61%

Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Obdobně jako v Jihomoravském kraji je AHR ČR zastoupena v kraji Plzeňském, kdy z celkového počtu ubytovacích zařízení je 8,52% členy asociace, jak je vidět v tabulce 24. Jediný zástupce třídy hotelů ***** je členem asociace, stejně jako necelých 73% hotelů **** a 29,51% hotelů ***. Z hotelů ** není zastoupen žádný, hotely * pouze dva. Tabulka 24: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Plzeňském kraji Kraj Plzeňský

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

58

Celkem 15 11 61 22 1 6 30 39 96 214 45 540

Člen AHR 2 0 18 16 1 0 0 0 1 8 0 46

Ostatní % AHR 13 13,33% 11 0,00% 43 29,51% 6 72,73% 0 100,00% 6 0,00% 30 0,00% 39 0,00% 95 1,04% 206 3,74% 45 0,00% 494 8,52%

Z tabulky 25 je zřejmé, že ve Středočeském kraji jsou oba hotely *****, nacházející se v tomto kraji, členy AHR ČR. Dále je to 42,86% hotelů **** a necelých 20% hotelů ***. Celkové zastoupení členů asociace mezi všemi ubytovacími zařízeními je 8,36%. Tabulka 25: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ ve Středočeském kraji Kraj Středočeský

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Celkem 12 18 133 35 2 7 48 67 111 224 37 694

Člen AHR 0 2 26 15 2 0 2 0 4 7 0 58

Ostatní % AHR 12 0,00% 16 11,11% 107 19,55% 20 42,86% 0 100,00% 7 0,00% 46 4,17% 67 0,00% 107 3,60% 217 3,13% 37 0,00% 636 8,36%

Ve Zlínském kraji je z celkového počtu 454 zařízení 35 členy AHR ČR, jak je patrné z tabulky 26. Patří mezi ně jediný hotel *****, stejně jako 14 hotelů **** a 9 hotelů ***. Kromě dvou hotelů ** je to ještě 8 penzionů a jedno zařízení jinde nespecifikované. Tabulka 26: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ ve Zlínském kraji Kraj Zlínský

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

59

Celkem 11 20 65 29 1 6 11 22 88 166 35 454

Člen AHR 0 2 9 14 1 0 0 0 1 8 0 35

Ostatní % AHR 11 0,00% 18 10,00% 56 13,85% 15 48,28% 0 100,00% 6 0,00% 11 0,00% 22 0,00% 87 1,14% 158 4,82% 35 0,00% 419 7,71%

V kraji Vysočina působí 463 hromadných ubytovacích zařízení, 7,56% z nich je členy AHR ČR. Patří mezi ně jediný hotel ***** v kraji, necelých 30% hotelů **** a téměř 23% hotelů ***. Vysoké procento zastoupení hotelů garni je dáno jejich nízkým počtem v tomto kraji, kdy z celkového počtu pěti zařízení jsou tři členy asociace, jak dokládá tabulka 27. Tabulka 27: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v kraji Vysočina Kraj Vysočina

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Celkem 5 12 61 17 1 5 22 31 107 144 58 463

Člen AHR 0 1 14 5 1 3 0 0 2 9 0 35

Ostatní % AHR 5 0,00% 11 8,33% 47 22,95% 12 29,41% 0 100,00% 2 60,00% 22 0,00% 31 0,00% 105 1,87% 135 6,25% 58 0,00% 428 7,56%

V Olomouckém kraji se žádný hotel třídy ***** nenachází, jak je vidět z tabulky 28. Z hotelů **** je necelých 42% členy asociace, které následuje 25% hotelů ***. Hotely nižších tříd nejsou mezi členy žádné, stejně jako žádní zástupci chatových osad, nebo hotelů garni. Celkem je v Olomouckém kraji činných 476 hromadných ubytovacích zařízení, kdy 35 z nich je členy asociace. Tabulka 28: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Olomouckém kraji Kraj Olomoucký

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

60

Celkem 16 10 48 12 4 12 14 101 199 60 476

Člen AHR 0 0 12 5 0 0 1 2 14 1 35

Ostatní 16 10 36 7 4 12 13 99 185 59 441

% AHR 0,00% 0,00% 25,00% 41,67% 0,00% 0,00% 7,14% 1,98% 7,04% 1,67% 7,35%

V Královehradeckém kraji je počet hromadných ubytovacích zařízení více než dvojnásobný než v kraji Olomouckém, AHR ČR je zastoupena prostřednictvím pouze 5,76% z nich. Tabulka 29 dále dokládá, že k nízkému procentuálnímu zastoupení členů AHR ČR v Královehradeckém kraji přispívá vysoký počet penzionů a jinde nespecifikovaných zařízení, kdy příslušníci těchto kategorií ubytovacích zařízení jsou obecně méně zastoupeni v řadách asociace. Tabulka 29: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Královehradeckém kraji Kraj KH

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Celkem 19 33 137 29 1 3 20 48 262 440 84 1 076

Člen AHR 0 2 23 18 1 0 1 0 1 16 0 62

Ostatní % AHR 19 0,00% 31 6,06% 114 16,79% 11 62,07% 0 100,00% 3 0,00% 19 5,00% 48 0,00% 261 0,38% 424 3,64% 84 0,00% 1 014 5,76%

Tabulka 30 popisuje situaci v Ústeckém kraji, ve kterém se nenachází žádný hotel třídy *****, z hotelů **** je členy AHR ČR 8 těchto zařízení, vyjádřeno v procentech 27,59%, hotelů *** 12,22%. V jednotkách zařízení jsou zastoupeny ještě hotely ** a hotely *, stejně jako penziony a turistické ubytovny. Tabulka 30: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Ústeckém kraji Kraj Ústecký

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

61

Celkem 14 21 90 29 4 11 34 76 170 40 489

Člen AHR 1 3 11 8 0 0 0 0 3 1 27

Ostatní 13 18 79 21 4 11 34 76 167 39 462

% AHR 7,14% 14,29% 12,22% 27,59% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 1,76% 2,50% 5,52%

Jihočeský kraj je co do počtu hromadných ubytovacích zařízení nejbohatší ze všech krajů České republiky. Nachází se zde 1231 ubytovacích zařízení, jak dokládá tabulka 31. Z tohoto počtu je pouze 62 členy AHR ČR. Ze dvou hotelů ***** je členem asociace pouze jeden, z 33 hotelů **** je to 13 subjektů. Tento kraj je charakteristický vysokým zastoupením ubytovacích zařízení penzion. Tabulka 31: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Jihočeském kraji Kraj Jihočeský

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem 11 19 116 33 2 11 65 129 238 536 71

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Člen AHR

1 231

0 2 16 13 1 0 0 1 3 25 1

Ostatní 11 17 100 20 1 11 65 128 235 511 70

% AHR 0,00% 10,53% 13,79% 39,39% 50,00% 0,00% 0,00% 0,78% 1,26% 4,66% 1,41%

62

1 169

5,04%

Na opačném spektru krajů podle počtu hromadných ubytovacích zařízení se nachází kraj Pardubický, ve kterém je těchto zařízení pouhých 352. Třináct z nich je členy AHR ČR, což přestavuje 3,69%, jak je vidět v tabulce 32. Hotely třídy ***** nejsou

v Pardubickém

kraji

zastoupeny

vůbec,

ostatní

kategorie

pouze

v jednotkách členů. Tabulka 32: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Pardubickém kraji Kraj Kategorie / třída Pardubický Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

Celkem 8 14 40 6 8 22 22 56 143 33 352

62

Člen AHR 0 2 5 3 1 0 0 1 1 0

Ostatní 8 12 35 3 7 22 22 55 142 33

% AHR 0,00% 14,29% 12,50% 50,00% 12,50% 0,00% 0,00% 1,79% 0,70% 0,00%

13

339

3,69%

Krajem s vůbec nejnižším zastoupením členů AHR ČR mezi hromadnými ubytovacími zařízeními je Liberecký kraj, kde členové asociace tvoří pouze 3,19% z celkového počtu 909 ubytovacích zařízení. Jedinou kategorií, která je zastoupena více, než deseti členy, je penzion. Druhým v pořadí zastoupení, jak dokládá tabulka 33, je hotel *** se 7,84%, ostatní zařízení nedosahují ani 5%. Pět kategorií není zastoupeno vůbec. Tabulka 33: Počet členů AHR ČR podle kategorie / třídy v celkovém počtu HUZ v Libereckém kraji Kraj Liberecký

Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zař. jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna

Celkem Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a AHR ČR

63

Celkem 15 21 102 17 3 46 26 221 395 63 909

Člen AHR 0 0 8 4 0 2 0 4 11 0 29

Ostatní 15 21 94 13 3 44 26 217 384 63 880

% AHR 0,00% 0,00% 7,84% 23,53% 0,00% 4,35% 0,00% 1,81% 2,78% 0,00% 3,19%

2.4.3 Projekt Hotelstars Union Hotelstars Union je společný projekt v současnosti již 15 států Evropské unie, který sjednocuje systém hodnocení hromadných ubytovacích zařízení a zařazuje tato zařízení do tříd označených hvězdičkami, kdy nejnižším možným hodnocením je zařazení do třídy * a nejvyšším *****. Zařazení do tříd je závislé na splnění jasně daných kritérií. Hlavním nositelem myšlenky Hotelstars Union a odborným garantem v České republice je AHR ČR. Na internetových stránkách projektu Hotelstars Union bylo možné k datu 15. 10. 2015 dohledat informace o 444 subjektech, které byly od zavedení tohoto systému v České republice certifikovány. Zastoupení jednotlivých tříd v rámci celkového počtu je vyjádřeno v tabulce 34. Nejvíce certifikovaných ubytovacích zařízení je ve třídě ***. Jedná se celkem o 213 subjektů, z nichž 88 obdrželo hodnocení Superior. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou je třída ****, ve které je certifikováno 183 subjektů, z nichž 29 obdrželo hodnocení Superior. Třetími v pořadí jsou subjekty zařazené do třídy **, kterých je certifikováno 22, včetně 18 zařízení s označením Superior. Pětihvězdičkové hotely jsou zastoupeny v 8 případech, z nichž 3 obdržely navíc označení Superior. Zbývajících 7 subjektů obdrželo hodnocení *, z nichž 4 mají označení Superior. Tabulka 34: Počet subjektů zapojených do projektu Hotelstars Union v ČR podle tříd Třída * * Superior ** ** Superior *** *** Superior **** **** Superior ***** ***** Superior Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle Hotelstars Union

Počet 3 4 18 15 125 88 154 29 5 3 444

64

% 1,58% 7,43% 47,97% 41,22% 1,80% 100,00%

Informace získané o 444 certifikovaných ubytovacích zařízeních v rámci projektu Hotelstars Union byla porovnána s datovou bází Českého statistického úřadu, kdy subjekty byly identifikovány nejčastěji pomocí názvu. V případě, že se subjekt dohledat nepodařilo, byly použity další parametry, zejména adresa provozovny. I přes použití těchto údajů nebyly v datové bázi Českého statistického úřadu dohledány informace o 92 subjektech. Výsledný počet certifikovaných ubytovacích zařízení, který byl předmětem dalších výpočtů, je 352, jak je možné pozorovat v tabulce 35. S ohledem na skutečnost, že v České republice se k datu 18. 8. 2015 nachází 9 358 hromadných ubytovacích zařízení, se jedná o 3,76% z tohoto počtu. Nejvíce ubytovacích zařízení bylo certifikováno v kategorii hotelů **** s 22,67% z celkového počtu, následované 15,52% hotelů *****. Třetí nejvíce zastoupenou kategorií zařízení, která absolvovala certifikaci Hotelstars Union, je hotel garni s necelými 8% procenty, následovaná hotely *** s prakticky stejným výsledkem. Jedinou kategorií, která není zastoupena v projektu Hotelstars vůbec, jsou chatové osady. Tabulka 35: Počet HUZ zapojených do projektu Hotelstars Union v ČR podle kategorií / tříd Kategorie / třída Celkem Hotelstars Hotel * 164 2 Hotel ** 239 4 Hotel *** 1 402 109 Hotel **** 591 134 Hotel ***** 58 9 Hotel garni 126 10 Chatová osada 331 0 Kemp 529 1 Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná 1 709 12 Penzion 3 494 68 Turistická ubytovna 715 3 Celkový součet 9 358 352 Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ a Hotelstars Union

Ne 162 235 1 293 457 49 116 331 528 1 697 3 426 712 9 006

% 1,22% 1,67% 7,77% 22,67% 15,52% 7,94% 0,00% 0,19% 0,70% 1,95% 0,42% 3,76%

V případě, že bude při výpočtu brán v potaz počet certifikovaných zařízení 444, uváděný

na

internetových

stránkách

projektu

Hotelstars

Union,

poměr

certifikovaných zařízení k celkovému počtu ubytovacích zařízení v České republice bude 4,74%.

65

Jednou z hypotéz této práce je předpoklad, že se všechna certifikovaná hromadná ubytovací zařízení v České republice v rámci projektu Hotelstars Union rekrutují z řad členů AHR ČR, jakožto hlavního nositele myšleny jednotné certifikace ubytovacích zařízení a zároveň hlavního garanta tohoto systému v České republice. Tabulka 36 informuje o počtech členů AHR ČR, kteří absolvovali certifikaci v rámci projektu Hotelstars Union. Z 821 členů asociace, které bylo možné dohledat v datové bázi Českého statistického úřadu, je certifikováno v projektu Hotelstars Union 180 zařízení. Z tabulky je dále patrné, že jednotlivé třídy v kategorii hotel jsou v certifikovaných zařízeních zastoupeny přibližně ve stejné výši. Do procesu certifikace se nezapojily žádné subjekty z kategorií chatová osada, kemp a turistická ubytovna. Tabulka 36: Počet členů AHR ČR zapojených do projektu Hotelstars Union v ČR Kategorie / třída Hotel * Hotel ** Hotel *** Hotel **** Hotel ***** Hotel garni Chatová osada Kemp Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Penzion Turistická ubytovna Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ, AHR ČR

AHR 6 16 260 283 38 20 5 3 36 149 5 821

66

Hotelstars 1 2 59 85 7 6 0 0 3 17 0 180

Ne 5 14 201 198 31 14 5 3 33 132 5 641

% 16,67% 12,50% 22,69% 30,04% 18,42% 30,00% 0,00% 0,00% 8,33% 11,41% 00,00% 21,75%

2.4.4 Gastronomická zařízení v AHR ČR Jak je uvedeno v kapitole 2.4.2 této práce, členská základna AHR ČR je tvořena pěti skupinami subjektů. Z tabulky 37 je patrné, že gastronomická zařízení jsou druhou nejpočetnější skupinou, reprezentovanou 16,38% členů z celkového počtu. Tabulka 37: Zastoupení jednotlivých skupin subjektů v AHR ČR Počet 927 206 64 54 7 1 258

Skupina ubytovací zařízení gastronomické zařízení dodavatel škola čestný člen Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle AHR ČR

% 73,69% 16,38% 5,09% 4,29% 0,56% 100,00%

Struktura gastronomických zařízení je různorodá. Mezi členy asociace je možné najít jak restaurace, bary, pivnice, kavárny, nebo hostince, tak cateringové společnosti. Nejvíce jsou zastoupeny v rámci členské základny gastronomických zařízení v AHR ČR restaurace. Z tabulky

38

je

možné

vysledovat

zastoupení

členů

AHR

ČR

z řad

gastronomických zařízení v jednotlivých krajích České republiky. Dominantní postavení má Praha, stejně jako v případě ubytovacích zařízení. Druhým v pořadí je kraj Středočeský s 10,19%, následován krajem Ústeckým s 9,22%. Tabulka 38: Zastoupení členů AHR ČR z řad gastronomických zařízení v jednotlivých krajích ČR Počet

Kraj Praha Středočeský Ústecký Jihočeský Moravskoslezský Plzeňský Vysočina Jihomoravský Královéhradecký Pardubický Zlínský Karlovarský Liberecký Olomoucký Celkový součet Zdroj: vlastní zpracování dle AHR ČR

63 21 19 17 17 15 15 12 7 5 5 4 3 3 206

67

% 30,58% 10,19% 9,22% 8,25% 8,25% 7,28% 7,28% 5,83% 3,40% 2,43% 2,43% 1,94% 1,46% 1,46% 100,00%

Méně než dvěma procenty jsou zastoupeny kraje Karlovarský, Liberecký a Olomoucký. V zájmu určení významu AHR ČR pro obor gastronomie, je nutné vzít v potaz skutečnost, že, až na výjimky, všechna ubytovací zařízení, která jsou členy asociace, poskytují nejen služby ubytovací, ale zároveň také gastronomické. Počet členů AHR ČR realizujících svou činnost v oboru gastronomie, s určitostí přesáhne 1 000 subjektů. Celkový počet gastronomických provozoven na území České republiky odhaduje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR na přibližně 40 000 jednotek. Dostupné na internetu: . Přesná statistická data bohužel nejsou k dispozici. Na základě výše zmíněného lze konstatovat, že zastoupení gastronomických zařízení, jež jsou členy AHR ČR, je v celkovém počtu gastronomických zařízení na území České republiky menší než 3%. Tato kalkulace zahrnuje také podniky, které jsou součástí ubytovacích zařízení z řad členů AHR ČR. Přehled o tom, v jakém poměru jsou v jednotlivých krajích zastoupeni členové AHR ČR z celkového počtu 927 ubytovacích, a 206 gastronomických zařízení podává graf 1. Graf 1: Porovnání zastoupení ubytovacích a gastronomických zařízení z řad členů AHR ČR v jednotlivých krajích 35,00% 30,00% 25,00% 20,00%

Ubytovací zařízení

15,00% 10,00%

Gastronomická zařízení

5,00% 0,00%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat AHR ČR

68

Z grafu 1 je patrné, že nejvyšší procento jak ubytovacích, tak gastronomických zařízení z řad členů AHR ČR je zastoupeno v Praze. Nelze však konstatovat, že poměr zastoupení gastronomických zařízení kopíruje poměr zastoupení ubytovacích zařízení v jednotlivých krajích. Toto tvrzení podporuje v nejvyšší míře situace v Karlovarském kraji, kde počet ubytovacích zařízení několikanásobně převyšuje počet zástupců zařízení gastronomických. Obdobná situace, avšak v opačném zastoupení, je v kraji Středočeském, Ústeckém, nebo Moravskoslezském. Seznam ubytovacích a gastronomických zařízení, jež jsou členy AHR ČR k 15. 10. 2015, je součástí přílohy 1, respektive přílohy 2 této práce.

69

3 Návrhová část Informace získané v analytické části jsou východiskem ke zpracování návrhové části. Výsledky prezentované v předchozí části vedou k vyvrácení hypotézy, která pracuje s tezí, že více než 20% subjektů podnikajících v oboru hotelnictví je dostatečně motivováno přínosem spojeným s členstvím v profesní organizaci AHR ČR a tudíž jsou členy této organizace. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že počet členů AHR ČR není vyšší než 10% z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení v České republice. S ohledem na výsledky analýzy dat lze dále konstatovat, že poměř členů AHR ČR z řad zástupců jednotlivých kategorií a tříd má klesající tendenci v závislosti na zařazení subjektu do nižších tříd. Dokládá to počet členů AHR ČR zastoupených v celkovém počtu hotelů třídy ***** vynikajícími 65,52%, následován hotely třídy **** ve výši 47,88%. Hotely *** jsou zastoupeny v členské základně AHR ČR 18,54%, hotely ** již pouze 6,69% a hotely nejnižší třídy * dokonce jen 3,66%.

Jestliže

vezmeme

v potaz

počty

členů

asociace

zastoupených

v ostatních kategoriích kromě hotelu, nad hranicí jednoho procenta se nachází pouze kategorie penzion s 4,26%, ostatní jinde nespecifikovaná zařízení se 2,11% a chatové osady s 1,51%. Turistické ubytovny a kempy jsou zastoupeny v členské základně AHR ČR pouze 0,70%, respektive 0,57%. Výše popsaný trend je vizuálně ztvárněn v grafu 2. Graf 2: Vývoj počtu členů AHR ČR v závislosti na kategorii / třídě 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat AHR ČR a ČSÚ

70

Stejně tak je patrné, že v asociaci jsou zastoupeny zejména hotely s vyšší kapacitou pokojů na úkor hotelů malých. Zatímco v kategorii hotelů s počtem pokojů 101 a vyšším má AHR ČR zástupce v 43,14% zařízení, v ubytovacích zařízeních s kapacitou menší než 10 pokojů je to pouze 3,06%, jak dokládá graf 3. Graf 3: Vývoj počtu členů AHR ČR v závislosti na počtu pokojů 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 101 a více

51 až 100

11 až 50

10 a méně

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat AHR ČR a ČSÚ

Na základě těchto skutečností nelze potvrdit hypotézu č. 2 kalkulující s tím, že v členské základně AHR ČR jsou zastoupeni zástupci jednotlivých kategorií a tříd hromadných ubytovacích zařízení ve stejném poměru. Důvody pro výrazně nižší zastoupení subjektů s menší ubytovací kapacitou jsou dle mého názoru zejména ekonomické. Vzhledem k tomu, že se v případě subjektů podnikající v oboru hotelnictví jedná z více než 90% o malá zařízení do 50 pokojů, je každá doplňková ekonomická zátěž velice problematická. Podobně významným problémem může být časové hledisko provozovatelů malých, zpravidla rodinných zařízení, kdy s ohledem na minimální počet zaměstnanců nezbývá majitelům prostor pro další aktivity, například v podobě členství v asociaci, jakkoliv by mohly být pro jejich podnikání přínosné.

71

Skutečností je, že se AHR ČR profiluje jako asociace, která se snaží ovlivňovat dění na národní úrovni a tím se může jevit členství v AHR ČR pro malé subjekty jako neopodstatněné. Ačkoliv asociace vede jednání o tématech ovlivňujících chod veškerých zařízení podnikajících v oboru hotelnictví a gastronomie, největší dopad má právě na největší a nejsilnější hráče na trhu. Ve skutečnosti, že ani třetí hypotéza, kalkulující s tím, že všechny subjekty certifikované v rámci projektu Hotelstars Union jsou členy AHR ČR, jakožto hlavního nositele této myšlenky v České republice, není potvrzena, spatřuji spíše pozitivní trend dokládající fakt, že nejen členové asociace jsou dostatečně v rámci České republiky informováni a motivováni k tomu, aby se o náročný proces certifikace pokusili. Ani v parametru týkajícím se počtu certifikovaných zařízení ve výši 444 subjektů nespatřuji negativum, vzhledem k velice krátkému časovému období, po které je tento systém v České republice aplikován. Poněkud překvapující je obecně malý poměr subjektů náležících do členské základny AHR ČR vzhledem k celkovému množství hromadných ubytovacích zařízení podnikajícím v oboru hotelnictví. Tento poměr nedosahuje v rámci celé České republiky ani 10%. Lze vysledovat rozdíly mezi jednotlivými kraji, kdy kromě Prahy s více než 25%, kraje Karlovarského s 18,33% a kraje Jihomoravského s 10,06% nepřesáhne hranici 10% subjektů již žádný další kraj České republiky. Výčet uzavírá kraj Liberecký s tristními 3,19% členů vůči celkovému počtu zařízení v kraji. Poměr členů z řad gastronomických zařízení vůči celkovému počtu těchto provozů v České republice je ještě nižší, než v případě ubytovacích zařízení. I přes zmíněná data týkající se nízkého poměru členské základny na celkovém množství hromadných ubytovacích zařízení a gastronomických provozů v České republice je nezpochybnitelný fakt, že AHR ČR je nejvýznamnější profesní organizací v oboru hotelnictví a gastronomie. Zájmem každého subjektu, podnikajícím v tomto oboru, by mělo být členství v AHR ČR a s tím související posílení pozice sdružení a zároveň zvýšení efektivity v prosazování vlastních zájmů. Aktivity vyvíjené AHR ČR jsou standardními činnostmi, které by mělo kvalitně vedené profesní sdružení svým členům nabízet a kterými by je mělo podporovat.

72

Spektrum nabízených služeb je ze strany AHR ČR dostatečně široké a jednotlivé prvky důsledně realizované. Nízký počet členů je o to zarážející, že v České republice nepůsobí další organizace, která je profesně zaměřena na působení v hotelnictví a gastronomii a nedochází tedy k tříštění sil a členské základny. AHR ČR by měla analyzovat důvody, které jsou důsledkem tohoto stavu, zaměřit se na získávání nových členů kampaněmi, které budou zaměřeny na jasně definované cíle. Je nutné analyzovat důvody, které vedly bývalé členy sdružení k opuštění AHR ČR a hledat nová témata, která zaujmou potenciální členy a partnery. Není jednoduché být srozumitelnou a atraktivní organizací pro všechny podniky v hotelnictví bez ohledu na velikost, polohu a další faktory. Nabídku služeb je nutné diverzifikovat a zaměřit se na jednotlivé články tvořící soubor podniků v tomto odvětví. Jednou z možností, jak zvýšit vliv asociace, je rozvíjet činnost v rámci členství ve Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky, které umožňuje dosáhnout významnější vyjednávací pozice. Z druhé strany hrozí to, že se optikou zaměřenou na řešení závažných celonárodních otázek stane AHR ČR ještě méně atraktivní pro malé podnikatele, kteří tvoří největší část z celkového počtu subjektů pohybujících se na poli poskytování ubytovacích a gastronomických služeb. Navrhuji zaměřit se na důvody rozdílů v podílu počtu členů v jednotlivých krajích a městech, následované analýzou konkrétních problémů v regionech a pokusem o navázání těsné spolupráce s představiteli krajských a obecních úřadů, kteří jsou složkou výkonné moci ovlivňující činnost podniků v hotelnictví a gastronomii na nejnižší úrovni, s okamžitým dopadem provedených kroků. Nabízí se pohled do zahraničí, jakým způsobem jsou profesní sdružení začleněna do řízení cestovního ruchu v jiných státech a jaký vliv jsou tato sdružení schopna zprostředkovat svým členům. Srovnatelným státem s Českou republikou je Rakousko ať již do rozlohy, počtu obyvatel, nebo předpokladům pro efektivní fungování cestovního ruchu. Na rozdíl od České republiky je v Rakousku odvětví cestovního ruchu věnována na celonárodní úrovni mnohem vyšší důležitost, než 73

v České republice. Projevuje se to již v organizační struktuře cestovního ruchu, která je v Rakousku definována národní strategií, která je závazná pro všechny spolkové země a dále zemskými zákony o cestovním ruchu. V Rakousku je zákonem ukotvena činnost hospodářské komory, která představuje nezastupitelný článek v systému řízení cestovního ruchu. Členství v ní je povinné pro všechny subjekty podnikající v cestovním ruchu. Na národní úrovni funguje Hospodářská komora Rakouska, která je rozdělena do několika divizí zaměřených na jednotlivá odvětví cestovního ruchu, jako například hotelnictví, gastronomii, cestovní kanceláře, lázeňství a další. Jednotlivé části komory se zaměřují nejen na oblast kvality poskytovaných služeb, ale také na výběr poplatků z činnosti jednotlivých subjektů v závislosti na jejich velikosti a výnosech. Tyto poplatky jsou ovšem ze zákona směřované do odvětví cestovního ruchu do oblastí, kde byly vygenerovány. Hospodářská komora představuje pro Rakousko nenahraditelný prvek propojující aktivity státních orgánů a soukromého sektoru a dále platformu pro efektivní spolupráci veškerých subjektů podnikajících v tomto oboru. Stejnou úlohu, kterou plní Hospodářská komora v Rakousku, by podle mého názoru měla plnit AHR ČR v České republice. K realizaci takového kroku je ovšem nutné vytvořit určité předpoklady. Jedná se zejména o ukotvení organizace cestovního ruchu v České republice do zákonné podoby, která bude závazná a vymahatelná. Cílem zákona by měla být efektivní podpora malých a středních podnikatelů v cestovním ruchu na trhu cestovního ruchu a provázání činností jednotlivých subjektů do konkurenceschopného produktu podpořeného efektivním marketingem. Základním

předpokladem

je

spolupráce

veřejného,

podnikatelského

a neziskového sektoru umožňující funkční systém organizace a řízení cestovního ruchu a tím i jeho rozvoj.

74

Závěr Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit význam a úlohu profesních sdružení pro rozvoj oborů hotelnictví a gastronomie. V zájmu zajištění odpovídající vypovídací hodnoty této práce, jsem pracoval s velkým množstvím dat získaných z ověřených zdrojů. Cíl práce jsem naplnil. Pro nalezení odpovědi na otázku týkající se významu a úlohy profesních sdružení je možné využít různá kritéria, prostřednictvím kterých lze určit význam či míru splnění úlohy. S ohledem na mou snahu podat informaci na základě objektivních dat, jsem se rozhodl pro analýzu členské základny nejvýznamnějšího profesního sdružení v oboru hotelnictví a gastronomie, AHR ČR. V diplomové práci jsem pracoval s následujícími hypotézami. 1. Více než 20% subjektů podnikajících v oboru hotelnictví je dostatečně motivováno přínosem spojeným s členstvím v profesní organizaci AHR ČR a tudíž jsou členy této organizace. 2. Členská základna AHR ČR je tvořena zástupci jednotlivých kategorií a tříd hromadných ubytovacích zařízení ve stejném poměru. 3. Všechny subjekty certifikované v rámci projektu Hotelstars Union jsou členy AHR ČR, jakožto hlavního nositele této myšlenky v České republice. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že se ani jedna z hypotéz nepotvrdila. Ačkoliv se jedná v případě AHR ČR o naprosto dominantní profesní sdružení v oborech hotelnictví a gastronomie, jde o poměrně překvapivé závěry zejména v parametrech týkajících se poměru počtu členů základny AHR ČR k celkovému počtu hromadných ubytovacích a gastronomických zařízení v České republice. Méně překvapivé jsou výsledná data týkající se struktury členů.

75

Počet členů nepřesahující 10% z celkového počtu subjektů podnikajících v tomto oboru není podle mého názoru odpovídající významu takového typu sdružení, jakým AHR ČR bezesporu je. V žádném případě nelze konstatovat, že AHR ČR neplní svou roli vyplývající ze statusu profesní organizace. Aktivity vykonávané ve prospěch členů asociace jsou dle mého názoru více než dostatečné. Problém spatřuji spíše v komunikaci, kdy je nutné se zaměřit na činnost jednotlivých krajských sekcí a pokusit se definovat důvody, které vedou k tak výraznému rozdílu v podílu členské základny AHR ČR na celkovém počtu subjektů podnikajících v oborech hotelnictví a gastronomie v jednotlivých krajích. Navrhuji zahrnout mezi nejvyšší priority v rámci činností asociace úsilí o maximalizaci členské základny v rámci všech krajů České republiky a tím zvyšovat vyjednávací pozici AHR ČR ve vztahu ke všem subjektům, se kterými vstupuje do interakce. Důvod, který mne vede k tomuto závěru, je zejména absence právního prostředí v odvětví na

cestovního

národní

bázi

ruchu,

v pozici

které

by

zákonnou

umožňovalo normou

fungování

vymezené

AHR

autority

ČR

s jasně

definovanými pravomocemi a odpovědností. S ohledem na priority, které jsou pravidelně dávány cestovnímu ruchu ze strany vládních stran, je tento postup podle mne nutností a AHR ČR, stejně jako ostatní profesní sdružení v oboru hotelnictví a cestovního ruchu, se budou muset i nadále spoléhat zejména na vlastní instrumenty.

76

Literatura [1]

ATTL, P., NEJDL K. Turismus 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8. 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2.

[2]

ATTL, P.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: VŠH, 2014. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6.

[3]

BERÁNEK, J. a kol. Ekonomika cestovního ruchu. Praha: MAG CONSULTING s.r.o., 2013. 296 s. ISBN 978-80-86724-46-1.

[4]

BERÁNEK, J. a kol. Moderní řízení hotelového provozu. Praha: MAG CONSULTING s.r.o., 2013. 338 s. ISBN 978-80-86724-45-4.

[5]

BERÁNEK, J. Provozujeme pohostinství a ubytování: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 180 s. ISBN 80-867- 2402-6.

[6]

Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft in Österreich. Die Organisation des Tourismus in Österreich. Dostupné na internetu:

[7]

Bundesministerium für Wissenschaft, Forschung und Wirtschaft in Österreich. Die neue österreichische Tourismusstrategie. Dostupné na internetu:

[8]

BUREŠOVÁ, P.; ZIMÁKOVÁ, B., Gastronomické služby - servis. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008. 152 s. ISBN 978-8086578-86-6.

[9]

Byznys pro společnost. CSR - Společenská odpovědnost firem. Dostupné na internetu:

[10]

Ceník členství v AHR ČR. Dostupné na internetu:

[11]

ČERVENÁ, V. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Vyd. 2. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0493-9.

77

[12]

Český statistický úřad. Hromadná ubytovací zařízení. Aktualizováno 18.

08.

2015

[cit.

2015-10-15].

Dostupné

na

internetu:

[13]

ČSN EN ISO 18513 Služby cestovního ruchu – Hotely a ostatní kategorie turistického ubytování – Terminologie

[14]

HEŠKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3

[15]

HORNER, S.; SWARBROOKE J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80247-0202-9.

[16]

Hotelstars union. Certifikovaná zařízení. Dostupné na internetu: .

[17]

INDROVÁ, J. a kol. 2007. Cestovní ruch: (základy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5.

[18]

JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0.

[19]

JONES, P.; LOCKWOOD, A. The Management of Hotel Operations. London: Thomson Learining, 2004. 182 s. ISBN-13: 978-0-82646-294-7.

[20]

KIRÁĽOVÁ, A. Marketing hotelových služeb. Praha: EKOPRESS, 2002. 149 s. ISBN 80-86119-44-0.

[21]

KOSMÁK, P., 2011. Hotelové podnikání a integrační procesy. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 144 s. ISBN 80-86578-50-0.

[22]

KŘÍŽEK, F.; NEUFUS, J., 2011. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0.

[23]

MALÁ, V.: Cestovní ruch: (Vybrané kapitoly), VŠE Praha, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7.

[24]

METZ, R., GRÜNER, H. a KESSLER, T., 2008. Restaurace a host: základní odborné vědomosti: restaurace, hotel, kuchyně. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2008. 606 s. ISBN 978-80-86706-18-4.

[25]

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020. Praha: MMR ČR 2013. Dostupné na internetu:
78

f8de43cec24d/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-naobdobi-2014-2020.pdf?ext=.pdf> [26]

Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2015- 2020. Dostupné na internetu

[27]

PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

[28]

PPM Factum Research. Statistické šetření sektoru stravování. 2014. Dostupné na internetu:

[29]

Přehled členů a partnerů Asociace hotelů a restaurací. Dostupné na internetu: ;

[30]

RYGLOVÁ, K. 2007. Cestovní ruch: (soubor studijních materiálů). Vyd. 2. Ostrava: Key Publishing, 2007. 81 s. ISBN 978-80-87071-44-1.

[31]

SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Služby v cestovním ruchu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 88 s. ISBN 978-80-244-3438-4.

[32]

SMETANA, F.; KRÁTKÁ, E. Podnikání v hotelnictví a gastronomii: pro střední a vyšší hotelové školy. 1. vyd. Fortuna, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7373-054-3

[33]

Stanovy Asociace hotelů a restaurací České republiky. Dostupné na internetu:

[34]

VANÍČEK, J.; KŘESŤAN, V. Marketing v cestovním ruchu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. 2007. 55 s. Dostupné na internetu:

[35]

VEBER, J. Management. Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0.

[36]

VYSTOUPIL, J. 2006. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1.

[37]

World Tourism Organisation UNWTO. What we do. Dostupné na internetu:

79

[38]

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

[39]

ZIMÁKOVÁ, B. Food & Beverage Management. Tribun Brno: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2011. 180 s. ISBN 978- 80-8741128-5.

80

Přílohy Příloha 1: Seznam členů AHR ČR z řad ubytovacích zařízení se stavem k 15. 10. 2015 1

ABE HOTEL

18

APARTMÁNY ŠNEK

35

BESKYDSKÝ HOTEL RELAX

2

ACADEMIC HOTEL & CONGRESS CENTRE ALBION HOTEL

19

AQUA PARK ŠPINDLERŮV MLÝN

36

BEST WESTERN CITY MORAN

20

AQUAPALACE HOTEL PRAGUE

37

BEST WESTERN HOTEL GRAND

ALCHYMIST GRAND HOTEL AND SPA ALPIN AVION

21

AREÁL BOTANIKA

38

22

AREÁL SKALSKÝ MLÝN

39

BEST WESTERN HOTEL METEOR PLAZA BEST WESTERN HOTEL PÁV

6

AMENITY RESORT LIPNO

23

40

7

ANDEL´S HOTEL PRAGUE

24

ARCHIBALD AT THE CHARLES BRIDGE ARCHIBALD CITY

8

ANGELO HOTEL PILSEN

25

ARKADA HOTEL PRAHA

42

9

ANGELO HOTEL PRAGUE

26

ART DECO IMPERIAL HOTEL

43

ANGLICKY DVŮR

27

ART NOUVEAU PALACE HOTEL

44

3 4

5

10 11 12 13 14

15 16 17

ANTIK HOTEL SOFIA

28

APARTHOTEL CITY 5

29

APARTMANY ATHANOR

30

APARTMÁNY BELLA VISTA LIPNO APARTMÁNY ENGADIN

31

APARTMÁNY KRAMER

33

APARTMÁNY NA VRŠKU

34

32

AURA PALACE**** SPA WELLNESS HOTEL AUTOKEMP AUTOKEMP KOMORNÍK

41

BEST WESTERN HOTEL PRACHÁRNA BEST WESTERN HOTEL VLADIMIR BEST WESTERN PREMIER HOTEL INTERNATIONAL BRNO BEST WESTERN PREMIER MAJESTIC PLAZA BLUE ORANGE

45

BOUDA MÁMA WELLNESS HOTEL

46

BOUTIQUE SPA HOTEL AQUA MARINA BUDDHA - BAR HOTEL PRAGUE

47

BALTACI 48

BUDE ZNÁMA PO VÝSTAVBĚ

BARCELO OLD TOWN PRAHA

49

BUKOVANSKÝ MLÝN

BELLEVUE HOTEL KARLOV

50

BELTINE FOREST HOTEL

51

BUSINESS HOTEL ALLEY, W - INVEST A.S. CADILLAC

52

53 54 55

56

57

58

59

60

61 62

63 64

65 66

67

68

69 70

CENTRUM VERONICA HOSTĚTÍN CENTURY PRAGUE OLD TOWN CITY APARTHOTEL BRNO CLARION CONGRESS HOTEL ČESKÉ BUDĚJOVICE CLARION CONGRESS HOTEL OLOMOUC CLARION CONGRESS HOTEL OSTRAVA CLARION CONGRESS HOTEL PRAGUE**** CLARION CONGRESS HOTEL ÚSTÍ NAD LABEM CLARION GRANDHOTEL ZLATÝ LEV CLARION HOTEL PRAGUE CITY

71

72

DĚLNICKÝ DŮM V ODRÁCH, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE DEPANDANCE CONCORDIA

73

DEPANDANCE ROMANTIC SUITES

74

DEPANDANCE ROMANTIC SUITES

75

DEPANDANCE ŠUMAVA

76

DESIGN HOTEL NOEM ARCH

77

DESIGNHOTEL ELEPHANT

78

DĚTSKÝ A RODINNÝ PENZION PERMONÍK DOMUS BALTHASAR

79 80

DOMUS HENRICI

CLARION HOTEL PRAGUE OLD TOWN CLARION HOTEL ŠPINDLERŮV MLÝN

81

DORINT HOTEL DON GIOVANNI PRAGUE EA BUSINESS HOTEL JIHLAVA

CONGRESS CENTRE PARKHOTEL PILSEN CORINTHIA HOTEL PRAGUE

83

EA DOWNTOWN SUITES

84

EA HOTEL CRYSTAL PALACE

85

EA HOTEL DERBY

86

EA HOTEL DOWNTOWN

87

EA HOTEL EMBASSY PRAGUE EA HOTEL ESPLANADE I A II

COURTYARD BY MARRIOTT PILSEN HOTEL COURTYARD BY MARRIOTT PRAGUE AIRPORT COURTYARD BY MARRIOTT PRAGUE FLORA ČESKÁ HOSPODA

82

88 89

EA HOTEL CHURÁŇOV

90

EA HOTEL JASMÍN

DAVIDŮV MLÝN

91

EA HOTEL JELENÍ DVŮR

92

EA HOTEL JESSENIUS

93

EA HOTEL JOSEPH 1699

94

EA HOTEL JULIŠ

95

EA HOTEL KRASKOV

96

EA HOTEL MÁNES

97

EA HOTEL MOZART

98

EA HOTEL NA JEZEŘE

99

EA HOTEL ROKOKO

100

EA HOTEL ROYAL ESPRIT

101

EA HOTEL SONATA

102

EA HOTEL TERASA

103

104

EA HOTEL TEREZIÁNSKÝ DVŮR EA HOTEL TOSCA

105

EA HOTEL U KATA

106

EA HOTELOVÝ RESORT SEN

107

EA ZÁMECKÝ HOTEL HRUBÁ SKÁLA ELTODO NÁRODNÍ DŮM, S.R.O.

108 109

EMBLEM HOTEL

110

EQUITANA HOTEL RESORT

111

ESMARIN WELLNESS HOTEL

131

GRUND RESORT GOLF AND SKI

150

HORSKÝ HOTÝLEK KLADENKA

112

FARMA ČAPÍ HNÍZDO

132

HABERMANNOVA VILA - PENSION

151

113

FÉNIX INSPIRATION DESIGN HOTEL **** FILIP HOTEL GARNI

133

HARMONY CLUB HOTEL OSTRAVA

152

HOSPODÁŘSKÝ DVŮR BOHUSLAVICE HOSTEL JACOB BRNO

134

HARMONY CLUB HOTEL PARDUBICE

153

HOSTEL MARABOU PRAGUE

FORMANKA MOTOREST A PENZION FOUR SEASONS HOTEL PRAGUE

135

154

HOSTINEC U KAŠTANU

155

136

HARMONY CLUB HOTEL****SUPERIO R ŠPINDLERŮV MLÝN HAVÍŘSKÁ BOUDA

HOSTINEC U MICHALA

GARNI HOTEL 1. PLAVEBNÍ

156 137

HILTON PRAGUE

GARNI HOTEL MALEKON

138

HILTON PRAGUE OLD TOWN

139

HOLIDAY INN BRNO

140

HOLIDAY INN PRAGUE CONGRESS CENTRE HORAL-TRUTNOV

HOTEL RESTAURACE ZÁMEK ZDÍKOV HOTEL & CONGRES CENTRE PRIMAVERA HOTEL & RESTAURANT U NEDBÁLKŮ HOTEL A KOZLOVNA ALFA

114 115

116 117 118 119 120

157

GOLDEN CITY GOLF & SPA RESORT CIHELNY

121

GOLF HOTEL AUSTERLITZ

122

GOLFHOTEL MORRIS**** MARIÁNSKÉ LÁZNĚ GOURMET HOTEL & RESTAURANT VILLA PATRIOT GRAND HOTEL BOHEMIA

158

159

141

123

124

GRAND HOTEL PRAHA

126

GRAND HOTEL ZVON

127 128 129

142 143

130

HORSKÁ CHALUPA U NÁS

166

HOTEL ADALBERT

167

HOTEL ADRIA PRAHA

168

HOTEL AGH

169

HOTEL AGRICOLA

162

HORSKÁ CHATA 163 HORSKÝ HOTEL BRANS S. R. O.

145

HORSKÝ HOTEL ČELADENKA

146

HORSKÝ HOTEL FRIESOVY BOUDY

147

HORSKÝ HOTEL JAVOR

148

HORSKÝ HOTEL SÁDEK

149

HORSKÝ HOTEL SEPETNÁ

GRAND MAJESTIC PLAZA GRANDHOTEL BRNO GRANDHOTEL PUPP KARLOVY VARY GREEN VALLEY

165

HOTEL A RESTAURACE ARKADA HOTEL A RESTAURACE STEIN HOTEL A RESTAURACE U SV. VÁCLAVA HOTEL A RESTAURACE U VYCHOPŇŮ HOTEL A ŠVEJK RESTAURANT U ZELENÉHO STROMU HOTEL ABÁCIE

161

144 125

160

164

170

HOTEL AKADEMIE

190

HOTEL ARNIKA

210

HOTEL BELARIA

171

HOTEL AKADEMIE NAHÁČ

191

HOTEL ARON

211

HOTEL BELLEVUE

172

HOTEL ALBELLUS

192

HOTEL ARTABAN

212

HOTEL BELLEVUE TLAPÁK

173

HOTEL ALBOR

193

HOTEL ASTORY

213

HOTEL BENICA

174

HOTEL ALLVET

194

HOTEL ASTRA

214

HOTEL BERÁNEK

175

HOTEL ALTON

195

HOTEL ASTRA

215

HOTEL BERGHOF

176

HOTEL ALWYN

196

HOTEL ATLANTIC

216

HOTEL BIJOU DE PRAGUE

177

HOTEL AMARILIS

197

HOTEL ATLANTIS

217

HOTEL BÍLÁ RŮŽE

178

198

HOTEL ATOM

218

HOTEL BIOGRAF

179

HOTEL AMBASSADOR ZLATÁ HUSA HOTEL AMETYST

199

HOTEL ATRIUM

219

HOTEL BOHMANN

180

HOTEL ANDANTE

200

220

HOTEL BOHUMILKA

181

HOTEL ANDĚL

221

HOTEL BONSAI

201

HOTEL AUGUSTINIÁNSKÝ DŮM **** SUPERIOR HOTEL AVANTI

222

HOTEL BONUM

202

HOTEL AVION 223

HOTEL BOUČEK

203

HOTEL AVION 224

204

HOTEL BÁRA

HOTEL BOUCHALKA

225

HOTEL BRIDGE

205

HOTEL BARCELÓ BRNO PALACE 226

HOTEL BRIONI

206

HOTEL BARCELÓ PRAHA 227

HOTEL BRIXEN

207

HOTEL BARCELÓ PRAHA FIVE 228

HOTEL BUCHLOV

208

HOTEL BARTOŠ 229

HOTEL BYSTRÉ***

209

HOTEL BAYER

182 183 184 185 186 187 188 189

HOTEL ANNA HOTEL ANNA HOTEL ANNÍN HOTEL ANTIK CITY HOTEL ANTONIE HOTEL ANTONIETTA HOTEL APLAUS HOTEL ARIGONE

230

HOTEL CAESAR PALACE

250

HOTEL DRNHOLEC

270

HOTEL FREUD S.R.O.

231

HOTEL CARLSBAD PLAZA

251

HOTEL DUKLA

271

HOTEL GALATEA

232

HOTEL CB ROYAL

252

HOTEL DUO

272

HOTEL GALAXIE

233

HOTEL CELNICE

253

HOTEL DVORANA

273

HOTEL GALERIE ROYALE

234

HOTEL CENTRAL

254

HOTEL ELIŠKA

274

HOTEL GALILEO

235

HOTEL CLEMENT

255

HOTEL ÉLITE

275

HOTEL GARNI PALATIN

236

HOTEL COLUMBUS

256

HOTEL EMBASSY

276

HOTEL GARNI RUBYK

237

HOTEL CONTINENTAL

257

HOTEL EROPLÁN

277

HOTEL GENERAL

238

HOTEL CORONET

258

278

HOTEL GIOVANNI GIACOMO

239

HOTEL ČECHIE PRAHA

259

279

HOTEL GOLD CHOTOVINY

240

HOTEL ČERNIGOV

260

HOTEL ESPLANADE PRAHA HOTEL ESPLANADE SPA & GOLF RESORT HOTEL EXCELLENT

280

HOTEL GOLF

241

HOTEL ČERNÝ SLON

261

HOTEL FILIPINUM

281

HOTEL GOLF GARNI

242

HOTEL ČERTOUSY

262

HOTEL FLORA

282

HOTEL GRAND

243

HOTEL ČERTOVKA

263

HOTEL FLORENC

283

HOTEL GRAND TÁBOR

244

HOTEL ČESKÁ KORUNA

264

HOTEL FORMULE

284

HOTEL GREEN LOBSTER

245

HOTEL DAKOL

265

HOTEL FORTUNA CITY

285

HOTEL GREGOR

246

HOTEL DAVÍDEK

266

HOTEL FORTUNA RHEA

286

HOTEL GURMÁN

247

HOTEL DIANA

267

HOTEL FORTUNA WEST

287

HOTEL HANZEL

248

HOTEL DIPLOMAT

268

HOTEL FRANCIS

288

HOTEL HARMONIE

249

HOTEL DOLCE VITA SUITES

269

HOTEL FRANKŮV DVŮR

289

HOTEL HARRACHOV INN

330

HOTEL KASKÁDA

311

HOTEL IBIS OLOMOUC CENTRE HOTEL IMPERIAL

331

HOTEL KATEŘINA

312

HOTEL INOS ***

332

HOTEL KILIÁN

HOTEL HELIOS

313

333

HOTEL KING DAVID

294

HOTEL HELUAN

314

HOTEL INTERCONTINENT AL PRAGUE HOTEL IRIDA

334

HOTEL KINGS COURT

295

HOTEL HENRIETTA

315

HOTEL ITVV HATĚ

335

HOTEL KLÁROV

296

HOTEL HESPERIA

316

HOTEL JALTA

336

HOTEL KLOR

297

HOTEL HOLZBECHER

317

HOTEL JANA

337

HOTEL KOLONÁDA

298

HOTEL HORAL

318

HOTEL JAS

338

HOTEL KOPANICE

299

HOTEL HORAL

319

HOTEL JEHLA

339

HOTEL KORUNA

300

HOTEL HORIZONT

320

340

HOTEL KRAJKA ****

301

HOTEL HORNÍ DVŮR

341

HOTEL KRAKONOŠ

321

HOTEL JELÍNKOVA VILA & MALOSTRÁNSKÝ PIVOVAR HOTEL JENIŠOV

342 322

HOTEL JESENICE

HOTEL KRAVÍ HORA

343

HOTEL KROKUS

323

HOTEL JEZERKA 344

HOTEL LA FRESCA

324

HOTEL JIČÍN

HOTEL CHARLES CENTRAL

345

HOTEL LA PARK

325

HOTEL JIZERA

HOTEL CHATEAU ST. HAVEL

346

HOTEL LABUŤ

326

HOTEL JONATHAN

HOTEL CHOPIN PRAHA

347

HOTEL LAHOFER

327

HOTEL JULIAN

HOTEL CHVALSKÁ TVRZ

348 328

HOTEL JURYS INN PRAGUE

HOTEL LE PALAIS PRAGUE

349 329

HOTEL KAHAN

HOTEL LEONARDO PRAGUE

290

HOTEL HEIPARK

310

291

292

HOTEL HEJTMANSKÝ DVŮR HOTEL HELADA ***

293

302 303 304 305 306 307 308 309

HOTEL HOŘEC HOTEL HVĚZDA HOTEL HYNEK

HOTEL IBERIA***

350

HOTEL LIBERTY

370

HOTEL METAMORPHIS

390

HOTEL PALACE**** PLZEŇ

351

HOTEL LIDICKÁ BOUDA

371

HOTEL MICHAEL

391

HOTEL PANGEA

352

HOTEL LIDOVÝ DŮM

372

HOTEL MONIKA

392

HOTEL PANON

353

HOTEL LIPPERT

373

HOTEL MORRIS****

393

HOTEL PANORAMA

354

HOTEL LÍŠENSKÝ DVŮR

374

HOTEL NÁSTUP

394

HOTEL PANORAMA

355

HOTEL LOUIS LEGER

375

HOTEL NAUTILUS

395

HOTEL PAŘÍŽ

356

HOTEL LUNÍK

376

HOTEL NOVÉ ADALBERTINUM

396

HOTEL PATRIA

357

HOTEL MALA STRANA

377

HOTEL OCTÁRNA

397

HOTEL PAVLOV

358

HOTEL MARCINČÁK

378

HOTEL OLBERG

398

HOTEL PAWLIK

359

HOTEL MARIE LUISA

379

HOTEL OLYMPIA

399

HOTEL PAYER

360

HOTEL MAROLI

380

HOTEL OLYMPIA

400

HOTEL PEGAS

361

HOTEL MAXANT

381

HOTEL OLYMPIK ****

401

HOTEL PEKO

362

HOTEL MAXI

382

HOTEL OLYMPIK ARTEMIS

402

HOTEL PEKO

363

HOTEL MAZANKA

383

HOTEL OLYMPIK TRISTAR

403

HOTEL PENZION PEPPINO

364

HOTEL MC LIMON

384

HOTEL OLYMPIONIK

404

HOTEL PERAS

365

HOTEL MĚDÍNEK

385

HOTEL OPAT

405

HOTEL PERLA

366

HOTEL MERITUM

386

HOTEL OPERA

406

HOTEL PERLA

367

HOTEL MERKUR

387

HOTEL OSTROV

407

HOTEL PERLA JIZERY

368

HOTEL MERKUR S.R.O.

388

HOTEL OSTROV

408

HOTEL PETR

369

HOTEL MESIT

389

HOTEL OSTROV GARNI

409

HOTEL POD PRALESEM

410

HOTEL POD SLUNCEM

430

HOTEL RAFFAELLO

450

HOTEL RYBÁŘSKÁ BAŠTA

411

HOTEL POD VĚŽÍ

431

HOTEL RAJSKÁ ZAHRADA

451

HOTEL RYTÍŘSKO

412

HOTEL POD ZÁMKEM

432

HOTEL RÁZTOKA

452

HOTEL SALVA GUARDA

413

HOTEL POD ZVONEM

433

HOTEL RELAX****

453

HOTEL SALVATOR

414

HOTEL PODHRAD

434

454

HOTEL SALVE

415

HOTEL POHODA

455

457

HOTEL SAMECHOV - ŠKOLICÍ STŘEDISKO HOTEL SAVANNAH****DEL UXE HOTEL SAVIC

437

HOTEL RESTAURACE WELLNESS GONDOLA HOTEL RESTAURANT RANGO HOTEL RESTAURANT ŠVEJK HOTEL RÉVA

458

HOTEL SAVOY

438

HOTEL RICHARD 459

HOTEL SAVOY

439

460

440

HOTEL RISTORANTE U HADA HOTEL RIVIERA

HOTEL SELSKÝ DVŮR

461

HOTEL SENIMO

441

HOTEL RIVIERA 462

HOTEL SIEM

442

HOTEL ROMA 463

443

HOTEL ROMANCE PUŠKIN

HOTEL SILENZIO ****

464 444

HOTEL ROTT A.S.

HOTEL SKALNÍ MLÝN

HOTEL PRINCE DE LIGNE

465 445

HOTEL ROUDNÁ

HOTEL SKALSKÝ DVŮR

HOTEL PROMENÁDA

466

HOTEL SKANZEN

446

HOTEL ROYAL GOLF 467

HOTEL SLAVIA

447

HOTEL ROYAL RICC 468

HOTEL SLAVIA

448

HOTEL RUBY BLUE 469

HOTEL SLÁVIE

449

HOTEL RUDOLF

435 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427

428 429

HOTEL PORT MÁCHOVO JEZERO

436

HOTEL PRAGA 1 HOTEL PRAGUE CENTRE PLAZA HOTEL PRAHA HOTEL PRAHA HOTEL PRAHA POTŠTEJN HOTEL PRAJER HOTEL PRATOL ŘÍČANY HOTEL PRESTIGE

HOTEL PURKMISTR PIVOVARSKÝ DVŮR PLZEŇ HOTEL QUESTENBERK HOTEL RADUN

456

470

HOTEL SLÁVIE

490

HOTEL STUDÁNKA****

510

HOTEL U KAPLIČKY

471

HOTEL SLOVAN

491

HOTEL SULTAN

511

HOTEL U KRÁLE

472

HOTEL SLOVAN

492

HOTEL SVATÁ ANEŽKA

512

HOTEL U KRÁLE KARLA

473

HOTEL SLUNCE

493

HOTEL ŠTAMBERK

513

HOTEL U MEDVÍDKŮ

474

HOTEL SMARAGD S.R.O.

494

HOTEL TATRA

514

HOTEL U MILÍNA

475

HOTEL SNĚŽKA

495

HOTEL TENNIS CLUB

515

HOTEL U PRAMENŮ

476

HOTEL SOKOLSKÝ DŮM

496

HOTEL TERMAL MUŠOV

516

HOTEL U RAUŠŮ

477

HOTEL SOKOLSKÝ DŮM

497

HOTEL TIVOLI

517

HOTEL U SLÁDKA

478

HOTEL SOVEREIGN PRAHA HOTEL SPORT

498

HOTEL TOMÁŠOV

518

HOTEL U ŠUTERŮ

499

HOTEL TOMMY

519

HOTEL U TŘÍ LVŮ

480

HOTEL S-PORT VÉSKA

500

HOTEL TRIM

520

HOTEL U TŘÍ PŠTROSŮ

481

HOTEL SPORT ZRUČ

501

HOTEL TRINITY

521

HOTEL U ZLATÉHO LVA

482

HOTEL SRNÍ

502

HOTEL TROYER

522

HOTEL U ZVONU

483

HOTEL STAR 1, 2

503

HOTEL TRUMF

523

HOTEL UNIC PRAGUE

484

HOTEL STAR 4, 5

504

HOTEL TŘI VĚŽIČKY

524

HOTEL V ÚDOLÍ ZLATÉHO POTOKA

485

HOTEL STAR6 UBYTOVNA HOBY

505

HOTEL TUPADLY

525

HOTEL VEGA

486

HOTEL STARÁ AMERYKA

506

HOTEL U BÍLÉHO LVA

526

HOTEL VELKÁ KLAJDOVKA

487

HOTEL STARÁ ŠKOLA

507

HOTEL U DIVADLA

527

HOTEL VENUS

488

HOTEL START

508

HOTEL U HOLUBŮ

528

HOTEL VĚRA

489

HOTEL STEFANIE

509

HOTEL U KAPLE

529

HOTEL VERONA MEA

479

530

HOTEL VESELÝ

550

HOTEL ZÁMEK S.R.O.

570

IMPERIAL HOTEL OSTRAVA

531

HOTEL VICTORIA S.R.O.

551

HOTEL ZÁTIŠÍ

571

INTERGAST STARÉ SPLAVY

532

HOTEL VILLA

552

HOTEL ZÁVIŠ Z FALKENŠTEJNA

572

INTERHOTEL CENTRAL

533

HOTEL VINOHRAD

553

HOTEL ZLATÁ HVĚZDA

573

INTERHOTEL MONTANA

534

HOTEL VINOPA

554

HOTEL ZLATÁ HVĚZDA

574

JAN MARIA

535

HOTEL VÍR

555

HOTEL ZLATÁ HVĚZDA

575

JIHOČESKÁ REST. U BOHOUŠE

536

HOTEL VISTA SUPERIOR

556

HOTEL ZLATÁ VČELA

576

K+K HOTEL CENTRAL

537

HOTEL VITALITY

557

HOTEL ZLATÝ KOHOUT

577

K+K HOTEL FENIX

538

HOTEL VÍTKOV

558

HOTÝLEK POD SMRKEM

578

KAVÁRNA HOSTEL MAREK

539

HOTEL VIVALDI

559

579

KEMP RIVIERA

540

HOTEL VIVALDI

560

580

KOMORNÍ HŮRKA SPA A WELLNESS

541

HOTEL VORLINA

561

HOTÝLEK U HRABĚTE HARRACHA CHATA HRÁDEK ENERGETIKA TŘINEC CHATA KOPŘIVNÁ

581

KONFERENCE PARK HOTEL

542

HOTEL VYDRA SRNÍ

562

CHATA ZTRACENKA

582

543

HOTEL WHITE HOUSE

563

CHATEAU HERÁLEC

583

KONFERENČNÍ CENTRUM AV ČR ZÁMEK LIBLICE KRUŠNOHORSKÝ PENZION JAVOR

544

HOTEL WINDSOR

564

CHATEAU HOTEL ZBIROH

584

LANDAL MARINA LIPNO

545

HOTEL YASMIN

565

CHATEAU MCELY

585

LÁZEŇSKÝ DŮM JADRAN

546

HOTEL YORK

566

IBIS PLZEŇ

586

LÁZEŇSKÝ DŮM VILA VALAŠKA

547

HOTEL ZÁMEČEK

567

IBIS PRAHA MALÁ STRANA

587

LÁZEŇSKÝ HOTEL BELVEDERE

548

HOTEL ZÁMEK

568

IBIS PRAHA OLD TOWN

588

LÁZEŇSKÝ HOTEL DR. ADLER

549

HOTEL ZÁMEK DOBŘÍŠ

569

IBIS PRAHA WENCESLAS SQUARE

589

LÁZEŇSKÝ HOTEL DVOŘÁK

590

LÁZEŇSKÝ HOTEL GOETHE

610

M SPA

630

591

LÁZEŇSKÝ HOTEL IMPERIAL

611

631

592

LÁZEŇSKÝ HOTEL METROPOL

612

MAMAISON RESIDENCE BELGICKÁ MAMAISON RIVERSIDE HOTEL

593

LÁZEŇSKÝ HOTEL PAWLIK

613

633

594

LÁZEŇSKÝ HOTEL PYRAMIDA

614

595

LÁZEŇSKÝ HOTEL SAVOY

615

596

LÁZEŇSKÝ HOTEL THERMAL

616

597

LÁZEŇSKÝ HOTEL TŘI LILIE

617

598

LÁZEŇSKÝ LÉČEBNÝ DŮM PRAHA LÁZEŇSKÝ PENSION JOSEF

618

MAMAISON RIVERSIDE PRAGUE MAMAISON SUITE HOTEL PACHTUV PALACE PRAGUE MANDARIN ORIENTAL, PRAGUE MARINA VLTAVA AREÁL NELAHOZEVES MERCURE OSTRAVA CENTER HOTEL MĚSTSKÝ HOTEL BOBÍK S.R.O.

619

MIURA HOTEL

639

OREA HOTEL MONTY

600

LÁZNĚ LUHAČOVICE

620

MONTI SPA A.S.

640

OREA HOTEL PALACE ZVON

601

LÁZNĚ SLATINICE, A.S.

621

MOSAIC HOUSE, S.R.O.

641

OREA HOTEL PYRAMIDA

602

LÉČEBNÉ LÁZNĚ KONSTANTINOVY LÁZNĚ A. S. LESNÍ HOTEL PERŠLÁK

622

MOTEL FARMA

642

OREA HOTEL ŠPIČÁK

623

MOTEL SV. KRYŠTOF

643

OREA HOTEL VORONĚŽ I

604

LH SMETANA VYŠEHRAD

624

MOTEL U JEZERA

644

OREA HOTEL VORONĚŽ II.

605

LIŠČÍ MLÝN

625

MOTOREST NA KOVÁRNĚ

645

OREA RESORT HORAL

606

LIŠKŮV MLÝN

626

MOTOREST PEGAST

646

OREA VITAL HOTEL SKLÁŘ

607

LOUREN HOTEL

627

MY HOTEL LEDNICE

647

OREA WELLNESS HOTEL HORIZONT

608

LUXURY SPA HOTEL ATLANTIC PALACE LUXURY SPA HOTEL OLYMPIC PALACE

628

NH COLLECTION OLOMOUC CONGRESS NH PRAGUE CITY

648

OREA WELLNESS HOTEL IRIS

649

OREA WELLNESS HOTEL SANTON

599

603

609

629

632

NOVOTEL PRAHA WENCESLAS SQUARE OAZA HOTEL OLD TOWN SQUARE HOTEL AND RESIDENCE OLYMPIA HOTEL

634

OREA HOTEL ANGLICKÝ DVŮR

635

OREA HOTEL ATRIUM

636

OREA HOTEL BOHEMIA

637

OREA HOTEL CONCERTINO ZLATÁ HUSA OREA HOTEL DEVĚT SKAL

638

650

ORION RESORT

670

PENSION BÖHMERWALD

690

PENSION U KAČENKY

651

PACHTŮV PALÁC S.R.O.

671

PENSION CLARA

691

PENSION U KOMÁRKŮ

652

PALDA REKREAČNÍ STŘEDISKO

672

PENSION DÁŠA

692

653

PANORAMA HOTEL PRAGUE

673

PENSION EDISON

693

PENSION U ZLATÉHO MUFLONA PENSION VERONIKA

654

PARK INN BY RADISSON HOTEL OSTRAVA PARK INN PRAHA

674

PENSION GOLF KAROLÍNA

694

PENSION VILLA ROSA

675

695

PENSION VILLAGE

656

PARK SPA HOTEL SIRIUS

676

PENSION CHORNITZERŮV DŮM PENSION JITKA

696

PENSION VLADIMÍR

657

PARKHOTEL

677

PENSION LUCIE

697

PENSION VYHLÍDKA

658

PARKHOTEL HLUBOKÁ NAD VLTAVOU PARKHOTEL MORRIS NOVÝ BOR**** PARKHOTEL PRŮHONICE

678

PENSION MAŠEK

698

PENSION ZELENÝ MLÝN

679

PENSION NÁMĚSTÍ 10

699

PENTAHOTEL PRAGUE

680

PENSION POEZIE

700

661

PARKHOTEL RICHMOND

681

PENSION POHÁDKA

701

PENZION RESTAURANT MARKUS PENZION "U MATASŮ" S.R.O.

662

PAVILON JUBILEJNÍ

682

PENSION PRIMUS

702

PENZION "U STUDÁNKY"

663

PAVILON ŘÍČANY, S.R.O.

683

PENSION ROSA

703

PENZION "VE MLÝNĚ"

664

PENSION "JESEN"

684

PENSION SEEBERG

704

665

PENSION 189

685

705

666

PENSION ALABASTR

686

706

667

PENSION ANNA

687

PENSION SCHAUMANNŮV DVŮR PENSION SMETANŮV STATEK PENSION ST. MAUR

PENZION A LAZEBNA BÍLÝ JEDNOROŽEC PENZION A RESTAURACE U MATESA PENZION AFRIKA

707

PENZION ARIGONE

668

PENSION BALTAZAR

688

PENSION THREE

708

PENZION BALNIKA

669

PENSION BETA

689

PENSION TRAUTENBERK

709

PENZION BEJČKŮV MLÝN

655

659

660

710

PENZION BĚLA

730

PENZION JELEN

750

PENZION MORRISON

711

PENZION BENZ

731

PENZION JURÁŠEK

751

PENZION NA FAŘE

712

PENZION BERUŠKA

732

PENZION KAPITÁN

752

PENZION NA HRADĚ

713

PENZION BEZDREV

733

PENZION KARAFIÁT

753

PENZION NA MLATĚ

714

PENZION BLANKO

734

PENZION KLÍDEK

754

PENZION NA PASTOUŠCE

715

PENZION BLATNIČKA

735

PENZION KOLOVNA

755

PENZION NAD OBOROU

716

PENZION BOZEŇOV

736

PENZION KOPEČEK

756

PENZION OÁZA

717

PENZION ČISTÁ

737

PENZION KORUNA

757

PENZION OÁZA ZDRAVÍ

718

PENZION DANIELA

738

PENZION KRUMLOV

758

PENZION OSTRAVANKA

719

PENZION DOMOV

739

PENZION KŘELOV

759

PENZION OVEČKA

720

PENZION DVŮR POHODY

740

PENZION LAURA

760

PENZION PAŠTA

721

PENZION FESTON

741

PENZION LESOVNA ŽOFÍN

761

PENZION PEGAS

722

PENZION FILOUN

742

PENZION LEVANDULE

762

PENZION POD KRAVÍ HOROU A

723

PENZION FRYMBURK

743

PENZION LIHOVAR

763

PENZION POD KRAVÍ HOROU B

724

PENZION G

744

PENZION LION

764

PENZION POD MONÍNCEM

725

PENZION HARMONIE

745

PENZION LORETA

765

PENZION POD VĚŽÍ

726

PENZION HORÁCKO

746

766

PENZION POD VYHLÍDKOU

727

PENZION HORVÁTH

767

747

PENZION M A BUNGALOVY VRANOVSKÁ PŘEHRADA PENZION MARNA

PENZION POD ZÁMKEM

PENZION CHALOUPKA

768 748

PENZION MARTINA

PENZION POD ZÁMKEM

769 749

PENZION MICHALOVICE

PENZION PODHORNÍ MLÝN

728 729

PENZION JASMÍN

PENZION U ČERNÉHO KOHOUTKA PENZION U HRADILŮ

810

PENZION VE VĚŽI

811

PENZION VILLA SLOVENSKÁ

792

PENZION U HRÁDKU

812

PENZION PŘÍBRAZSKÝ

793

PENZION U MILITKÝCH

813

774

PENZION PUTIM

794

PENZION U PETRA

814

PENZIONRESTAURACE "U KUBÍNŮ" PENZIONY GAUDEOVRANOVSKÁ PLÁŽ PIVOVAR HOTEL NA RYCHTĚ

775

PENZION RÉGIO

795

PENZION U RECHŮ

815

PLAZA ALTA HOTEL

776

PENZION RELAX

796

PENZION U SLUNCE

816

PLUS PRAGUE HOSTEL

777

PENZION RELAX

797

817

POD VINAŘSKÝM KOPCEM

778

PENZION RESTAURACE U CANDRŮ PENZION RODOS

798

PENZION U STUDENÉHO POTOKA PENZION U SVATÉHO JANA

818

PRAGUE MARRIOTT EXECUTIVE APARTMENTS PRAGUE MARRIOTT HOTEL

770

PENZION POHODA

790

771

PENZION PRINZ

791

772

PENZION PRONECO

773

779 780 781 782 783 784

PENZION SEDLEC

799 800

PENZION SELSKÝ DVŮR

801

PENZION SIRIUS

802

PENZION SLUNÍČKO

803

PENZION STELLA

804

PENZION U ŠLECHTŮ

819

PENZION U TOMA 820 PENZION U TŘÍ VEVEREK

RADISSON BLU ALCRON HOTEL

821

RADIUM PALACE

PENZION U VETERÁNA

822

RAMADA AIRPORT HOTEL PRAGUE

823

RAMADA PRAGUE CITY CENTRE

824

REKREAČNÍ A KONGRESOVÉ CENTRUM NOVÉ DVORY REKREAČNÍ KOMPLEX LOSINKA

PENZION U VLČKŮ PENZION U ZÁMKU

785

PENZION SVĚT

805

PENZION U ZEJDŮ

786

PENZION ŠALDORF

806

PENZION U ZVONU

787

PENZION ŠALUPA

807

PENZION UKO

788

PENZION ŠANOV

808

PENZION VÁCLAV

789

PENZION TAVERNA

809

PENZION VALTICE

825 826

827 828

REKREAČNÍ KOMPLEX PARK HOLIDAY RELAX CENTRUM KOLŠTEJN RELAXAČNÍ A REGENERAČNÍ CENTRUM HLUBOKÁ

829

RESIDENCE HOTEL ROMANZA

849

RESTAURANT*** HOTEL NA STATKU

869

SPA HOTEL ČAJKOVSKIJ

830

RESORT BEACH NOVÁ ŽIVOHOŠŤ

850

870

SPA HOTEL FELICITAS

831

RESORT BRDY

851

RESTAURANTPENSION V GRUNTĚ RETROPARK SEJFY

871

SPA HOTEL MARTTEL

832

RESORT CUKROVAR

852

REZIDENCE ARTEMIS

872

833

RESORT DAROVANSKÝ DVŮR KONGRES GOLF HOTEL RESORT JOHANKA

853

REZIDENCE DLOUHÁ 17

873

854

REZIDENCE ORLÍK A.S.

874

SPA HOTEL SCHLOSSPARK S.R.O. SPA HOTEL ST. JOSEPH ROYAL REGENT SPA RESORT SANSSOUCI

855

ROZMARÝN RESTAURACE A PENZION RS NOVÁ LOUKA

875

857

SANATORIA KLIMKOVICE

877

SPORTHOTEL KURZOVNÍ

858

SANATORIUM KRIVÁŇ

878

SPORTHOTEL ZÁTOŇ

859

SANATORIUM VILLA CHARLOTTE

879

860

SEMINÁRNÍ HOTEL AKADEMIE

880

SPORTOVNÍ AREÁL BYSTŘICE (UBYTOVNA) SPORTOVNÍ HALA TEPLICE

861

SHERATON PRAGUE CHARLES SQUARE HOTEL SCHWARZENBERS KÝ SENÍK

881

SPORTPENZION POHODA

882

863

SKIRESORT HOTEL OMNIA

883

864

SLUNEČNÝ PENZION

884

SQUASH CENTRUM VÝSLUNÍ STARÁ HOSPODA U ZELENÉHO STROMU STAROJÍCKÁ PIZZA-HERNA

865

SPA & KUR HOTEL HARVEY

885

STATEK BERNARD

866

SPA & KUR HOTEL PRAHA

886

STEELHOUSE

867

SPA & WELLNESS HOTEL ALEXANDRIA SPA & WELLNESS HOTEL ST. MORITZ

887

ŠKOLICÍ A REKREAČNÍ STŘ. TROSKY THE CHARLES HOTEL

834 835

RESTAURACE "U HRABALA"

836

RESTAURACE & PENZION STARÉ ČASY RESTAURACE A PENSION HEŘMAN

856

837 838

RESTAURACE A PENZION ARCHA

839

RESTAURACE A PENZION LEGENDARIO RESTAURACE A PENZION U KONĚ

840 841

842

843

844

845 846

847

848

RESTAURACE A PENZION U TESAŘŮ RESTAURACE A UBYTOVÁNÍ POD ZÁMKEM RESTAURACE NA PALUBĚ - PENSION PŘÍSTAV RESTAURACE U ŠPIRKŮ, HOTEL DAR RESTAURACEPENZION U RŮŽE RESTAURANT 59 & APART HOTEL JABLONEC RESTAURANT A PENZION U NÁMOŘNÍKA RESTAURANT ČAPKÁRNA

862

868

876

888

SPORT HOTEL ČESKÉ BUDĚJOVICE SPORT HOTEL PEKÁRNA SUŠICE

889

THE IRON GATE HOTEL & SUITES

902

VILLA ANNA

916

890

THE MARK LUXURY HOTEL PRAGUE ***** THEATRE HOTEL

903

VILLA KAROLINA

917

904

VILLA RITTER

918

WELLNESS HOTEL VISTA

892

THREE CROWNS HOTEL

905

VILLA SAVOY SPA PARK HOTEL

919

WINDSOR SPA HOTEL

893

906

VINNÉ SKLEPY SKALÁK

920

ZÁMECKÝ HOTEL MAXMILIÁN

894

TOP HOTEL PRAHA & CONGRESS CENTRE U BÍLÉHO KONÍČKA

907

WEIN WELLNESS HOTEL CENTRO

921

ZÁMECKÝ HOTEL TŘEŠŤ

895

U KARLA

908

WELLNESS HOTEL ABÁCIE

922

ZÁMEK ČECHTICE

896

U TŘÍ VOLŮ

909

WELLNESS HOTEL ENERGETIC

923

ZÁMEK HRÁDEK

897

UBYTOVNA HLOUBĚTÍN

910

WELLNESS HOTEL FRYMBURK

924

898

USEDLOST POD VINOHRADY

911

WELLNESS HOTEL HARMONY

925

ZOO DVŮR KRÁLOVÉ A.S. HOTEL SAFARI ŽUHANSTA S.R.O.

899

VILA ELIŠKA

912

926

****SPA RESORT LEDNICE

900

VILA LANNA

913

WELLNESS HOTEL JEAN DE CARRO**** WELLNESS HOTEL PANORAMA

927

987 PRAGUE HOTEL

901

VILA U VARHANÁŘE

914

WELLNESS HOTEL POD KYČMOLEM

915

WELLNESS HOTEL RETRO RIVERSIDE

891

Zdroj: AHR ČR

WELLNESS HOTEL REZIDENCE AMBRA WELLNESS HOTEL STEP

Příloha 2: Seznam členů AHR ČR z řad gastronomických zařízení se stavem k 15. 10. 2015 1

AMBROISIE CAFFÉ RESTAURANT

20

CASINO BONVER

38

HOSTINEC MODRÁ HVĚZDA

2

AMORE MOŘE PARK RESTAURANT APRÈS RESTAURANT

21

CENTRUM WALZEL

39

HOSTINEC PENZION LHOTKA

22

40

HOSTINEC U DRDŮ

4

AQUARIUM RELAX

23

ČESKÁ KORUNA RESTAURACE A PENZION CHATA KLEŤ

41

HOSTINEC U DVORA

5

ARTIGY

24

42

HOSTINEC U KOTÁSKŮ

6

AUREOLE FUSION RESTAURANT & LOUNGE BAR FRANK

25

CLUB RESTAURANT JUVE CURRY HOUSE

43

HOSTINEC U PALÁNŮ

26

CURRY PALACE

44

HOSTINEC U VLACHŮ

8

BISTRO MAGDALENE

27

EL MUNDO DEL TABACO & CAFÉ

45

HOSTINEC U ZMÁTLŮ

9

BLACKDOG BAR&GRILL

28

ENTRÉE RESTAURANT

46

HOSTINEC VERDUN

10

BOWLING BAR

29

47

HOSTINEC ZA ŘEKOU

11

BUFET - VEČERKA

30

EXCALIBUR RESTAURACE PENZION EXCELSIOR PUB

48

12

CAFE COLORE

31

49

13

CAFÉ IMPERIAL

32

50

ITAS

14

CAFE METRO

51

JAKUB RESTAURANT

15

CAFÉ MOZART

FRANCOUZSKÁ A PLZEŇSKÁ RESTAURACE GASTRONOMICKÝ A KULTURNĚRELAXAČNÍ KOMPLEX POD SVĚTEM GATE RESTAURANT

HOTEL RESTAURANT TŘI VĚŽIČKY INDIAN JEWEL

52

JIŘÍ LOBKOWICZ ZÁMEK MĚLNÍK

16

CAFÉ OLIVER

53

JLV, A.S.

17

CAFÉ RESTAURANT BEETHOVEN CAFÉ ROŽMBERSKÝ PALÁC CAMP BAR

54

KALINA CUSINE & VINS

3

7

18

19

33 34

35

HÁJENSKÁ RESTAURACE "V DOLÍČKU" HARMONIE

36

HOSPODA "U ZVONIČKY"

55

KARLOVY LÁZNĚ

37

HOSTINEC JAROSLAV FANTA

56

KAVÁRNA OBECNÍ DŮM

57

KAVÁRNA OLYMPIA

77

ORIGINAL CURRY & TANDOOR

97

58

KAVÁRNA PŘEDMĚSTÍ

78

PANSKÝ DŮM CHOTĚBOŘ

98

59

KING SOLOMON RESTAURANT

79

PI. JEZ. PI

99

RESTAURACE A PENZION ZÁTIŠÍ

60

KLUB LAGUNA

80

PIVNICE BUDVAR

100

61

KLUBOVNA BUBLA CITY RANCH

81

PIVNICE DAČICKÝ

101

62

KOLEY EXCELENT URBAN PUB

82

102

63

KORUNA

83

64

LA BODEGUITA DEL MEDIO

84

65

LAGARTO CAFÉ OC CENTRAL MOST LAGARTO CAFÉ OC CHOMUTOVKA

PIVOVAR RESTAURACE CHALUPNÍK PIVOVAR A RESTAURACE U FLEKŮ, S.R.O. PIVOVAR RESTAURACE HOTEL A PENZION ČERNÝ OREL PIVOVARSKÁ BRNO - ROYAL PARTY SERVIS PIZZA BANDITOS FINE FOOD * FAST * COFFEE PIZZERIA ČERNICE

RESTAURACE A PIZZERIA BONACCIA RESTAURACE A VINÁRNA NA RŮŽKU RESTAURACE AKORD

66 67

85

86

LAGARTO DELI 87

68 69 70 71

LETIŠTĚ VÁCLAVA HAVLA

88

LUBOŠ SCHREIBER

PIZZERIA PERFETTO

89

LUCULLUS J. K. S.R.O.

90

PIZZERIE & RESTAURACE CARINO PLZEŇSKÁ RESTAURACE ANDĚL POHOSTINSTVÍ ALFA

MENZA JAROV 91

72

73

MLÝNSKÝ DOMOV STYLOVÁ RESTAURACE, PIZZA A PENSION MOTOREST KOLIBA

92

POHOSTINSTVÍ HAJNÝ

93

POHOSTINSTVÍ U BOBA PRIMA RESTAURACE V DK MĚSTA OSTRAVY RADNIČNÍ RESTAURACE

74

MOTOREST KUKAČKA

94

75

MUSIC BAR MEFISTO

95

76

OPATOVSKÁ HOSPODA

96

RADNIČNÍ SKLÍPEK

RESTAURACE PARKHOTEL SKALNÍ MĚSTO RESTAURACE A HOTEL BÍLÁ PANÍ

103

RESTAURACE ALTÁNY KAMPA

104

RESTAURACE AMIGO

105

RESTAURACE ATLANTA

106

RESTAURACE BENEDIKT - OBEX MOST RESTAURACE BÍLÝ KONÍČEK

107 108

RESTAURACE BOWLING KD ZLIV

109

RESTAURACE CARBON

110

RESTAURACE CASTLE RESIDENCE RESTAURACE ČERNÝ OREL

111 112

RESTAURACE ČERVENÝ OVČÍN

113

RESTAURACE ČESKÝ RÁJ

114

RESTAURACE CHODSKÝ HRAD

115

RESTAURACE DAANGELO

116

RESTAURACE ÉČKO

117

RESTAURACE HAJNOVKA

137

RESTAURACE PIVOVAR FALTUS

157

RESTAURACE U SLÁMŮ

118

RESTAURACE HARENDA U BARBORKY RESTAURACE KLIKA

138

RESTAURACE POD HLÁSKOU

158

RESTAURACE U ŠVAGERKŮ

139

RESTAURACE POHODA

159

RESTAURACE U VAVŘÍKŮ

120

RESTAURACE KOCANDA

140

RESTAURACE RADNIČNÍ SKLÍPEK

160

RESTAURACE U ZLATÉ KONVICE

121

RESTAURACE KORUNA

141

RESTAURACE ROZVOJ

161

RESTAURACE V KOTORU

122

RESTAURACE KORUNA

142

RESTAURACE SAMURAI

162

RESTAURACE VALCHA

123

RESTAURACE KUŽELNA HAZLOV

143

163

RESTAURACE VE SKÁLE

124

RESTAURACE KYVADLO

144

RESTAURACE SLUNEČNÍ TERASA T-ANKER RESTAURACE SNACK BAR

164

RESTAURACE ZLATÁ KOVADLINA

125

RESTAURACE MASNÉ KRÁMY

145

RESTAURACE TEPLICE PLAZA

165

RESTAURACEPENZION U HALMŮ

126

RESTAURACE MĚŠŤANSKÝ DŮM

146

RESTAURACE U BULÁNKA

166

127

RESTAURACE NA KOUPALIŠTI

147

RESTAURACE U CÍSAŘŮ

167

128

RESTAURACE NA PEKÁRNĚ

148

RESTAURACE U KAŠPARA

168

129

RESTAURACE NA RŮŽKU

149

RESTAURACE U KORMIDLA

169

RESTAURACEPIZZERIE-PENZION VENUŠE RESTAURANT CAFÉ U TÝNA RESTAURANT A PENZION STARÁ CELNICE RESTAURANT CAMPING OASE

130

RESTAURACE NA RYCHTĚ

150

RESTAURACE U LÍPY

170

RESTAURANT GENIUS LOCI

131

RESTAURACE NA SPILCE

151

RESTAURACE U MAJÁKU

171

RESTAURANT MICHAL

132

RESTAURACE NO. 6

152

RESTAURACE U ORLOJE

172

RESTAURANT MŮSTEK

133

RESTAURACE OLIVA VERDE

153

RESTAURACE U PAJDLŮ

173

RESTAURANT NA STARÉ FAŘE

134

RESTAURACE ONDRÁŠ

154

RESTAURACE U PINKASŮ

174

RESTAURANT SVATÝ PROKOP

135

RESTAURACE PAMPLONA

155

RESTAURACE U PREZIDENTA

175

RESTAURANT U MODRÉ RŮŽE

136

RESTAURACE PEKLO

156

RESTAURACE U RAUŠŮ

176

RESTAURANTCAFÉ SVATÉHO VÁCLAVA

119

177

RISTORANTE DIVINIS

187

ŠUPINA A ŠUPINKA S.R.O.

197

U ZLATÉHO KALICHA

178

RISTORANTE ITALIANO BUSCHETTO ROSEA MOTOREST NA ČERNOVSKÉM SEDMÝ NEBE MORÁVKA

188

ŠVEJK RESTAURANT TELČ ŠVEJK RESTAURANT TIVOLI TEXMEXBAR & RESTAURANT

198

VELKÁ RESTAURACE

199

VINÁRNA DIVÍŠEK

200

VINÁRNA POD HRADEM

181

ŠENK NA PARKÁNU

191

TINTO

201

182

SPORTAREÁL FITNESS

192

TOVÁRNA NA ILUZE S.R.O.

202

VINNÝ RESTAURANT U RADNICE VYŠEHRAD 2000, A.S.

183

SPORTOVKA

193

U ČESKÉ LÍPY

203

YAMATO

184

SPORTOVNÍ AREÁL VENDRYNĚ

194

U DOUBRAVŮ

204

ZÁMECKÁ RESTAURACE

185

STEAK BAR EL TORO NEGRO

195

U KAMENNÉ STUDNY

205

186

STEAKGRILL

196

U PAVOUKA

206

ZÁMECKÁ RESTAURACE BEZDRUŽICE ZÁTIŠÍ CATERING GROUP A.S.

179

180

Zdroj: AHR ČR

189

190