Organická chemie 1. ročník studijního oboru - gastronomie.
T-9 Typy chemické vazby.
Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 ŠABLONA III / 2
ANOTACE • • • •
Autor materiálu: Ing. Emil Šiška Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_0219 Datum vytvoření materiálu: 01.09. – 31.11. 2013 Popis využití materiálu: Výuka chemie - Obecná chemie • Využití pro obory: učební obory s maturitou maturitní obory • Formy a metody výuky: frontální výuka diskuze
Typy chemické vazby Rozlišujeme tři základní typy chemických vazeb Vazba kovalentní
Vazba iontová Vazba kovová
Vazba kovalentní
Je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky Atomy účastnící se vazby si tímto způsobem zaplňují valenční vrstvu elektronového obalu Kovalentní vazba, založená na sdílení elektronů, je nejsilnější z chemických vazeb Počet kovalentních vazeb, které atom může vytvořit, lze stanovit podle počtu elektronů, které atom požaduje k dosažení stabilní elektronové konfigurace
Na základě rozdílu elektronegativit prvků tvořících vazbu rozlišujeme: – polární kovalentní vazbu – nepolární kovalentní vazbu
Elektronegativita Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony. Zavedl ji Linus Pauling Vyšší hodnoty elektronegativity mají ty prvky, které vznikem aniontu dosáhnou elektronové konfigurace následujícího vzácného plynu. (takové prvky se označují jako elektronegativní prvky) Elektronegativita je opakem elektropozitivity. Je to bezrozměrná relativní veličina, značí se χ (řecké písmeno chí).
Podle rozdílu elektronegativity rozlišujeme vazby na: a) nepolární (rozdíl elektronegativity je menší je 0,4) b) polární (rozdíl je 0,4 - 1,7) c) iontová = extrémně polární (1,7 a více)
Tabulka elektronegativity základních prvků
KOVALENTNÍ – POLÁRNÍ VAZBA Polární vazba je tvořena prvky jejichž rozdíl elektronegativit je větší než 0,4 a menší 1,7 Polarita vazby je tím větší, čím větší je rozdíl hodnot elektronegativit mezi oběma vázanými atomy Polární molekuly – Polární sloučeniny -
molekuly v nichž jsou atomy vázány polární kovalentní vazbou sloučeniny složené z polárních molekul
KOVALENTNÍ – NEPOLÁRNÍ VAZBA Je typ kovalentní vazby, který vzniká mezi atomy, jejichž rozdíl elektronegativit je menší než 0,4. Nepolární vazba je charakterizována stejnoměrným rozložením hustoty vazebných elektronů. Příkladem ideální nepolární vazby jsou molekuly složené ze stejných atomů
O2, N2, F2,… Molekuly neprojevující navenek elektrický náboj označujeme jako nepolární molekuly
IONTOVÁ VAZBA • Vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,7. Potom dochází k tomu, že jeden atom k sobě přitáhne od druhého atomu elektron příp. více elektronů, který potřebuje k dosažení stabilní elektronové konfigurace a stane se záporným iontem (aniontem). Druhý atom se po jeho ztrátě stane kladným iontem (kationtem). Následně jsou atomy k sobě vázány především díky elektrostatické přitažlivé síle, jež působí mezi částicemi s opačným nábojem. Kromě toho má iontová vazba úzký vztah k polarizované kovalentní vazbě a to jako její extrémní případ, který je kvalitativně odlišný od normální varianty této vazby.
KOVOVÁ VAZBA Označení kovová vazba vychází z představy moderní teorie kovů, podle které valenční elektrony atomů tvořící kov jsou volně sdílené mezi všemi atomy, takže kovové ionty jsou obklopeny a prostoupeny tzv. „elektronovým plynem“ Vazbu vlastně tvoří delokalizované elektrony (tzv. elektronový plyn) Přítomnost takových volných elektronů velmi dobře vysvětluje vysokou tepelnou a elektrickou vodivost, kovový lesk, pravidelnou krystalickou mřížku, nízkou elektronegativitu, tvorbu kationtů, neprůhlednost a další vlastnosti kovů. Prvek je kov, když počet elektronů v jeho nejvýše zaplňované vrstvě je menší nebo roven číslu periody, ve které se nachází. 80% prvků jsou kovy. Nacházejí se vlevo a ve středu periodické tabulky. Mají nízkou elektronegativitu a málo elektronů.
Úkol: - charakterizujte kovalentní vazbu - charakterizujte iontovou vazbu - charakterizujte kovovou vazbu
Zdroje: Chemie pro studijní obory SOŠ a SOU nechemického zaměření (RNDr. Jaroslav Blažek CSc., RNDr. Ján Fabini) Chemie pro II. Ročník gymnázii (doc. RNDr. Josef Pacák a kol.) Názvosloví organické chemie ( Jaroslav Fikr, Jaroslav Kahovec ) http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana http://www.vscht.cz/uoch/cz/studium/
Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 ŠABLONA III/2
