Ukázka knihy z internetového knihkupectví

��

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS184638

PhDr. Jiøí Reichel, PhD. KAPITOLY SYSTEMATICKÉ SOCIOLOGIE Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3397. publikaci Odpovìdná redaktorka Mgr. Jana Jindrová Sazba a zlom Milan Vokál Návrh obálky Denisa Kokošková Grafické návrhy schémat Mgr. Tereza Èížková Poèet stran 240 Vydání 2., pøepracované a doplnìné, v Grada Publishing 1., 2008 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova 1881, Havlíèkùv Brod ã Grada Publishing, a.s., 2008 1. vydání recenzovali: Doc. Dr. Milan Beneš Doc. PhDr. Martin Matìjù ISBN 978-80-247-2594-9

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS184638

5

Obsah

Pøedmluva ke druhému vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1. Spoleènost a pøíroda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.1 Pojem spoleènost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.2 Spoleènost a pøírodní vlivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.2.1 Biologické faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 1.2.2 Geografické faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 1.2.3 Demografické faktory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 1.2.4 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 1.3 Vývojové typy spoleèností . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 1.3.1 Spoleènosti tradièní a moderní . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 1.3.2 Spoleènosti postmoderní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 1.3.3 Jiná èlenìní vývoje spoleèností . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 2. Sociologie jako vìda o spoleènosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 2.1 Vznik a vývoj sociologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 2.2 Základní rysy a funkce sociologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 2.2.1 Sociologie – vìda multiparadigmatická . . . . . . . . . . 59 2.2.2 Úhly sociologického pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 2.2.3 Vztah teorie a empirie v sociologii . . . . . . . . . . . . . . 63 2.2.4 Systém sociologických disciplín . . . . . . . . . . . . . . . . 67 2.2.5 Funkce sociologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 2.3 Pøedmìt sociologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 3. Plurality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 3.1 Sociální kategorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 3.2 Sociální agregáty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 3.2.1 Sociální agregáty náhodné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 3.2.2 Sociální agregáty aktivní – davy . . . . . . . . . . . . . . . . 77 3.2.3 Sociální agregáty receptivní – publika . . . . . . . . . . . 92


6

KAPITOLY SYSTEMATICKÉ SOCIOLOGIE

3.3 Komunity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 3.3.1 Komunity profesní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 3.3.2 Komunity zájmové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 3.3.3 Komunity lokální . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 4. Sociální skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 4.1 Vymezení sociálních skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 4.2 Tøídìní sociálních skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 4.2.1 Velikost: skupiny malé a velké . . . . . . . . . . . . . . . . 119 4.2.2 Zpùsob vzniku: skupiny neformální a formální . . . 121 4.2.3 Charakter vnitøních vztahù: skupiny primární a sekundární . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 4.2.4 Další tøídicí znaky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 4.3 Èlenství v sociálních skupinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 4.3.1 Struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 4.3.2 Role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 4.3.3 Hodnoty a normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 4.3.4 Kontrola a sankce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 5. Proces socializace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 5.1 Sféry socializace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 5.2 Etapy socializace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 5.3 Mechanismy socializace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 5.4 Resocializace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 6. Rodina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 6.1 Rodina jako specifická sociální skupina . . . . . . . . . . . . . . . 178 6.2 Rodina jako významný socializaèní èinitel . . . . . . . . . . . . . 181 6.3 Základní funkce rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 6.4 Podoby rodiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 7. Sociální komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 7.1 Anatomie komunikaèní situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 7.2 Komunikátor a komunikant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 7.3 Smìr komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 7.4 Obsah komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 7.5 Forma komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 7.6 Komunikaèní zámìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 7.7 Komunikaèní efekt a zpìtná vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219


7

7.8 Poznámky k verbální a neverbální komunikaci . . . . . . . . . . 224 7.9 Poznámky k masové komunikaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Soupis bibliografických citací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235


Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

PØEDMLUVA KE DRUHÉMU VYDÁNÍ

9

Pøedmluva ke druhému vydání

Poèáteèní vìty, které jsem pøed necelými ètyømi lety napsal do úvodu (viz dále), je tøeba ponìkud zpøesnit: Tato knížka je urèena nejen studentùm bakaláøského studia oboru andragogika a personální øízení, ať už jej na stejnojmenné katedøe Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze studují prezenèní, èi kombinovanou formou, ale jedno z témat (Sociální komunikace, kapitola 7) v ní najdou též úèastníci magisterského studia. Navíc frekventanti obou programù, bakaláøského i magisterského, mohou text využít pøi pøípravì na státní závìreènou zkoušku, pokud si za jeden z tematických okruhù zvolí právì sociologii. V úvodu jsem dále podotkl, že neménì srdeènì vítám také studenty jiných oborù, stejnì jako všechny ostatní ètenáøe – nestudenty. Potìšilo mì, že øada z nich nejspíš mé pozvání pøijala, neboť knížku si urèitì nekoupili pouze posluchaèi uvedené katedry (tìch je sice hodnì, ale zase ne tolik). Takže jak kvùli jejím studentùm novým, studentùm jiným, jakož i dalším zájemcùm, jsem velice rád, že se nakladatelství Grada ujalo druhého vydání. Bìhem pøednášek vycházejících z tohoto textu jsem mezitím dospìl k názoru, že prezentovaná témata jsem v nìm mìl tehdy seøadit trochu jinak. Jak se ukázalo, studenty více zaujme, když se nejprve dozvìdí nìco o rùzných typech kolektivit (davy, publika, komunity aj.), dále o sociálních skupinách, o procesu socializace a o rodinì, a teprve potom o vztazích mezi spoleèností a pøírodou, o vývojových typech spoleèností a o sociologii jako vìdì o spoleènosti. Opaènì øeèeno – pokud výklad zaène pojmem spoleènost, zabývá se pùsobením pøírodních vlivù na ni a pokraèuje vznikem a vývojem sociologie a jejími základními rysy, studenty to hned na zaèátku od pøedmìtu ponìkud odrazuje. Poøadí témat na pøednáškách jsem tomu tedy pøizpùsobil, ovšem aby z druhého vydání nevznikla zásadnì odlišná práce, nechal jsem jednotlivé kapitoly seøazené tak, jak byly pùvodnì. Chci však ostatní ètenáøe upozornit, že pokud jim toto øazení témat také nebude plnì vyhovovat a budou-li mít zájem, mohou publikací procházet stejnì jako já se studenty: nejprve nìkolik poèáteèních stran


10


z kapitoly 1 (Spoleènost a pøíroda) až pøed podkapitolu 1.1 (Pojem spoleènost), pak pøeskoèit na kapitoly 3 (Plurality), 4 (Sociální skupiny), 5 (Proces socializace) a 6 (Rodina), potom se vrátit k podkapitolám 1.1 (Pojem spoleènost), 1.2 (Spoleènost a pøírodní vlivy) a 1.3 (Vývojové typy spoleèností) a ke kapitole 2 (Sociologie jako vìda o spoleènosti) a èetbu zakonèit kapitolou 7 (Sociální komunikace). V samotném textu jsem pouze doplnil pár drobných informací, opravil nìkteré nepøesnosti, které se mi podaøilo zachytit, a zmìnil nìkteré formulace, které se mi s odstupem èasu náhle jevily jako nesprávné, nepatøièné a podobnì. (Pravda, vèetnì toho, že jsem o sobì nìkdy mluvil v množném èísle, což mi najednou pøišlo nìjak divné a ke všemu, jak mì zkušenìjší pouèili, je to už ponìkud zastaralé. Urèité pasáže bych nejradìji celé pøeformuloval, nebo i èásteènì pøepracoval – jenže to už by se pak nejednalo o druhé, upravené vydání, ale o jinou verzi textu. Navíc bych to vzhledem k domluveným termínùm souvisejícím s výrobou publikace stìží èasovì zvládl. U nìkterých klasikù, u významných a èasto citovaných osobností uvádím pro lepší orientaci rok jejich narození a pøípadnì i úmrtí. U tìch ve velmi požehnaném vìku jsem se snažil ovìøit, zda jsou ještì mezi námi, ne vždy se mi to ale zdaøilo.) Vážené a milé ètenáøky, vážení a milí ètenáøi, pøeji vám pøi studiu – a nejen tìchto Kapitol systematické sociologie, u kterých vás vítám – hodnì zdaru. Praha, èerven 2008

autor


ÚVOD

11

Úvod

Tento text je koncipován jako studijní materiál pro posluchaèe bakaláøského studia oboru andragogika a personální øízení, z nichž mnozí je absolvují tzv. kombinovanou formou. (Tím však rozhodnì nemá být øeèeno, že ètenáøi jiného typu èi oboru studia nejsou stejnì srdeènì vítáni.) Studijní plán oboru pøedpokládá, že se studenti postupnì seznámí se základy nìkterých jemu pøíbuzných vìd, neboť andragogika a personální øízení jsou tu pojímány multidisciplinárnì. Vedle napø. filozofie, psychologie, ekonomie, práva a dalších zde své místo má i sociologie. Studium je zamìøeno mj. na sociologické aspekty a fenomény jevù a procesù charakteristických pro oblast jak andragogiky, tak personálního øízení, takže obecná orientace v základních sociologických otázkách je nezbytná. Publikací, které nabízejí seznámení se sociologií, lze v knihovnách najít øadu, jak pøekladù, tak pùvodních èeských prací. Mnohé jsou si v lecèem podobné, jako by zachovávaly jakýsi tradièní výkladový pùdorys, nìkteré naopak prezentují osobitou koncepci. Èasto se obsahem a rozsahem, nìkdy formou, od sebe liší, záleží na tom, komu jsou urèeny, koho hodlají se sociologií seznamovat: zda pøímo adepty této vìdy nebo blíže nespecifikované publikum, pøípadnì budoucí psychology, pedagogy, teology, sociální pracovníky èi tøeba architekty, lékaøe, filmaøe, právníky apod. Kromì toho také záleží na prostoru, jenž bývá sociologii ve studijním programu toho kterého oboru vymezen. Proto autoøi obvykle pøistupují k urèitým obsahovým redukcím, jakož i k urèitým preferencím, podle toho, které tematické oblasti a souvislosti v základních sociologických poznatcích považují pro svùj pohled a výklad za relevantní. Tak lze najít práce, které akcentují historický vývoj rùzných sociologických názorù, a jsou tak spíše prùvodcem po dìjinách sociologického myšlení. Jiné ètenáøùm pøibližují základní sociologické pojmy, nìkdy vèetnì kontextù jejich vzniku a toho, jak se èasem promìòovaly jejich významy. Další zase nìkterý z onìch pojmù preferují (napø. sociální nerovnost, sociální roli, sociální konflikt) a jeho prostøednictvím vysvìtlují podstatu a principy fungování základních sociálních mechanismù, jevù, procesù atd. Nutno zdùraznit, že každý z tìchto namátkou jmenovaných


12


pøístupù mùže být nesmírnì zajímavý. Dokonce pøedpokládám, že ètenáø, kterého setkání se sociologií na základì tohoto textu osloví natolik, že v nìm probudí pøání dozvìdìt se o ní mnohem víc, si nìkterou z tìchto publikací sám iniciativnì vyhledá. Ani mùj text totiž nepøináší nìjaký kompletní a kompaktní soubor sociologických poznatkù. Nemìl jsem to ostatnì v úmyslu. Zámìrnì jsem jej pøipravoval také jako výsledek jistých redukcí a preferencí, v tomto pøípadì reflektujících specifika andragogické a personalistické problematiky. Proto se zabývám vybranými základními sociologickými pojmy, aniž bych však cílil do vìtší hloubky, tj. napøíklad objasòoval historické souvislosti jejich vzniku, vývoj jejich významových nuancí, pøípadnì jejich funkci v té èi oné sociologické teorii apod. Mùj pøístup též nevytváøí dostatek prostoru pro sledování dìjin sociologického myšlení ani pro rozbor otázek týkajících se metodologie výzkumù. Zamìøuji se pøedevším na aspekty a souvislosti, které pro oblast andragogiky a personálního øízení považuji za klíèové. (Slovo „kapitoly“ v názvu publikace má tedy zdùraznit, že z pomìrnì široké nabídky základních sociologických témat vybírám právì jen urèité kapitoly. – A co je to sociologie systematická, se ètenáø dozví, jakmile se propracuje k kapitole 2.2.3.) Výsledkem mých redukcí a preferencí je, že nejprve vìnuji pozornost vzájemným vztahùm mezi spoleèností a pøírodou, resp. mezi urèitou podobou spoleèenství a základními pøírodními faktory, které ji spoluvytváøejí. V této souvislosti také pøedstavím základní vývojové typy spoleèností. Poté pøiblížím okolnosti vzniku sociologie a struènì její další vývoj, její základní rysy a funkce, a shrnu, co je jejím pøedmìtem. Zmíním vybrané druhy tzv. kolektivit a dále proberu rùzné typy tzv. pluralit, jako jsou napø. publika, davy a komunity. Nejvyspìlejšími sociálními útvary, sociálními skupinami, se potom budu zabývat podrobnìji, stejnì jako procesem socializace a otázkami rodiny. Nakonec se zastavím u základních sociologických aspektù sociální komunikace. Do textu jsem toto téma zaøadil s pøesvìdèením, že pøedcházející probírané otázky, pojmy, jevy, mechanismy apod. lze skrze nì nahlédnout v dalším, novém úhlu, a získat tak o nich bohatší, plastiètìjší pøedstavu. Navíc sociální komunikace je fenoménem, bez jehož existence si nelze naprostou vìtšinu andragogických ani personalistických jevù a èinností vùbec pøedstavit. Pokud se kdo pohybuje v prostoru zcela elementárních pojmù a poznatkù nìjakého zavedeného vìdního oboru, bývá pravidlem, že jen vzácnì má pøíležitost nechat zaznít vlastní názory. Naopak hovoøí pøevážnì o nìèem, co už bylo v minulosti mnohokrát øeèeno a opakováno. Nejinak


ÚVOD

13

je tomu i v mém pøípadì – vìtšinu myšlenek, pojmù, vztahù, souvislostí apod. už nìkdy nìkdo formuloval. Pokud bych však zaèal peèlivì uvádìt kdo a kdy, text bude pøehuštìn odkazy na rùzná díla a stane se znaènì nepøehledným. Proto se domnívám, že zvláštì u studijních publikací je vhodnìjší tuto citaèní dùslednost ponìkud zmírnit. Použité literární prameny tedy zmiòuji jen støídmì, když je považuji za podstatné a významnì z nich èerpám nebo když chci ètenáøe nasmìrovat, kde by se pøípadnì mohl o urèitém problému èi fenoménu dozvìdìt více. S ohledem na to se také snažím pracovat s èeskými èi do èeštiny pøeloženými tituly, které jsou na knižním trhu nebo v knihovnách až na malé výjimky relativnì dostupné. Dále považuji za dùležité pøedeslat, že sociální vìdy vèetnì sociologie se od vìd exaktních markantnì odlišují. Napøíklad druhá mocnina souètu A plus B je nemìnná, stejnì jako vzorec pro výpoèet objemu koule a reakce sodíku s vodou za urèité teploty a tlaku. Spoleèenská skuteènost je oproti tomu mnohem èlenitìjší a promìnlivìjší, nestálá, neparametrická. Ve høe je stále spousta faktorù, z nichž nìkteré jsou témìø nepostižitelné, a pokud jiné ano, pùsobení øady z nich nemusí být vždy snadné vysvìtlit. Navíc existují rùzné pohledy na sociální realitu, takže urèitá teoretická východiska a jednotlivé koncepty mohou tentýž aspekt, jev apod. chápat rozdílným zpùsobem. To vše zmiòuji pro klid ètenáøovy duše. Aby nepropadl zklamání a nedùvìøe, zjistí-li, že jedno a totéž mùže být v rùzných knihách nahlíženo i nazýváno trochu jinak. Do detailu jednotnou terminologii zde totiž nemùže oèekávat. A co je ještì významnìjší, mnohá dìlení, tøídìní, klasifikace apod. tu nejsou nìèím absolutním. Pouze se pokoušejí zavést do sociální skuteènosti jakýsi systém a poøádek a tím se v ní lépe vyznat, lépe ji pochopit. To však ještì neznamená, že by všechny ty zavádìné typy, vymezované druhy apod. nutnì musely reálnì existovat. Èasto to bývají jen takové nálepky a šuplíèky, prostì urèité rozlišovací pomùcky, které kolem sebe v jejich èisté, ideální podobì zpravidla nenajdeme. Na druhé stranì – pøestože je ona sociální skuteènost, jejíž nìkteré fenomény a procesy budou pøedmìtem dalšího výkladu, znaènì složitá a promìnlivá, každý z nás má jednu nezanedbatelnou, ba pøímo obrovskou výhodu. Na rozdíl od A plus B, to celé na druhou, objemnosti koule a reakcí sodíku se neustále se sociální realitou setkává, každý den ji žije. Proto vìtšina informací, o kterých bude øeè, nepøedstavuje v podstatì nic jiného než utøídìní a zobecnìní našich dosavadních životních zážitkù z každodenního kontaktu se sociálním svìtem.


14

KAPITOLY SYSTEMATICKÉ SOCIOLOGIE ?

S tímto vìdomím jsem se také pokusil svùj výklad koncipovat. Stylem se na mnoha místech blíží spíše volnìjšímu esejistickému vyprávìní než struèným, informaènì hutným a hustì podtrhaným odstavcùm vysokoškolských skript. V tomto vyprávìní je ovšem øada aspektù a kontextù mnohdy jen naznaèena, nastínìna. Oèekávám totiž, že si je ètenáø pøi úvahách nad textem a nad vlastními sociálními prožitky sám doplní, projasní a uvede do osobních souvislostí (napø. konsekvence plynoucí z biologické podstaty èlovìka, specifické podoby základních rodinných funkcí, vzpomínky na socializaci aj.). Vedle toho jsem do textu zaøadil urèité momenty a pasáže také na základì svých uèitelských zkušeností, napø. urèité roviny vztahù pøírody a spoleènosti, chování nìkterých druhù davù, principy fungování hodnot a norem v sociálních skupinách, specifické podoby komunikace a øadu dalších fenoménù. Studenti se na nì pøi konzultacích a jiných pøíležitostech èasto ptají a mají zájem se o nich dozvìdìt více èi nìkteré jejich souvislosti pøiblížit a vyjasnit. A ještì vysvìtlivka ke grafické úpravì textu: Odstavce tištìné kurzívou pøedstavují jakési odboèky – poznámky, pøíklady, pøípadnì podrobnosti, které podle mého názoru leccos osvìtlují a mohly by být pro zájemce pøínosné. Graficky jsou odlišeny proto, aby pøíliš nenarušovaly linii výkladu.

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

SPOLEÈNOST A PØÍRODA

15

1. Spoleènost a pøíroda

Dejme tomu, že by každý z nás na sebe prozradil, co všechno dìlal vèera a v pøedchozím týdnu, že bychom spoleènì vzpomínali na minulé mìsíce a uplynulé roky a nakonec probrali své plány do blízké i vzdálené budoucnosti. Urèitì bychom objevili vzájemné rozdíly ve vìku, pohlaví, rodinném stavu, poètu dìtí a objemech bankovního konta, v touhách a zálibách, v pøedstavách o posmrtném životì a kdoví v èem ještì. Souèasnì bychom ale také zjistili, že máme jedno spoleèné: každý z nás strávil znaènou èást svého životního èasu stykem s druhými lidmi a v budoucnu tomu s nejvìtší pravdìpodobností ani nebude jinak. Mnohé naše kontakty jsou zámìrné, jiné nahodilé, další nutné, nìkteré vynucené. Bývají jednorázové, doèasné, pøípadnì trvalé. Vedou nás k nim osobní potøeby èi pracovní nebo studijní povinnosti. Pramení z našeho zájmu o dotyènou osobu samotnou nebo o jistou vìc, hodnotu, kterou disponuje. Pøinášejí nám radost a naplnìní, stejnì jako zklamání a smutek. Dìjí se bezprostøednì, tváøí v tváø, jindy zprostøedkovanì, telefonicky, písemnì nebo jiným zpùsobem. O konkrétní pøíklady jistì nemá nikdo z nás nouzi. Souèasnì se naše setkávání s druhými (napø. zítra nejdeme do práce, jedeme navštívit tchyni jako vždy na její narozeniny) vìtšinou odehrává podle jistých pravidel. Nìkterá z nich jsou psaná (požádat šéfa o dovolenou), jiná nepsaná (tradièní rodinná oslava). Èasto pøi nich užíváme výtvory vlastní i cizích lidí (vezeme tchyni ovoce z naší zahrady, cestujeme autem, zpíváme si), pøièemž tyto výtvory jsou povahy jednak materiální (ovoce, auto), jednak nemateriální (píseò). Navíc kromì svého praktického využití mohou mít také symbolické významy („vlastnoruènì“ vypìstované plody, drahý model auta apod.). I toto vše urèitým zpùsobem vzájemná setkání poznamenává, pøispívá k tomu, že nìkterá z nich jsou bìžná, oèekávaná, stereotypní, jiná naopak neèekaná, náhodná, neopakovatelná. Tím, že se setkáváme s druhými jedinci, na nì pùsobíme, což nás zpìtnì ovlivòuje, a souèasnì se tak dìje i naopak – také ti druzí s námi vstupují do øady kontaktù, kterými nás, a tím též sebe sama, pozname-


Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents