Ukázka knihy z internetového knihkupectví

��

��

��

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

��

��

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS181424

Upozornìní pro ètenáøe a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná èást této tištìné èi elektronické knihy nesmí být reprodukována a šíøena v papírové, elektronické èi jiné podobì bez pøedchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávnìné užití této knihy bude trestnì stíháno.

TECHNIKY A TECHNOLOGIE V CHIRURGICKÝCH OBORECH Vybrané kapitoly Vedoucí autorského kolektivu, hlavní autor: prof. MUDr. Zdenìk Krška, CSc. Editoøi: prof. MUDr. Zdenìk Krška, CSc., prof. MUDr. Miroslav Zeman, DrSc., MUDr. Michaela Schneiderová Kolektiv autorù: MUDr. Petr Baòaø, doc. MUDr. Radan Brùha, CSc., MUDr. Filip Burget, prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., MUDr. Rudolf Demeš, CSc., doc. MUDr. Jan Dostalík, CSc., doc. MUDr. Jaroslav Feyereisel, CSc., MUDr. Roman Fraško, MUDr. Vladimír Frýba, prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., prim. MUDr. Josef Hoøejš, CSc., MUDr. David Hoskovec, MUDr. Jiøí Hubík, MUDr. Robert Hvižï, MUDr. David Charvát, prim. MUDr. Vladimír Chlouba, MUDr. Kristian Chrz, MUDr. Anna Jedlièková, MUDr. Dušan Klos, Ing. Jan Kratochvíl, MUDr. Josef Kraus, prof. MUDr. Zdenìk Krška, CSc., MUDr. Karel Kudrna, CSc., doc. MUDr. Tomáš Kvasnièka, CSc., prim. MUDr. Jana Lachmanová, MUDr. Daniel Langer, doc. MUDr. Lubomír Martínek, Ph.D., MUDr. Jan Matek, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D., doc. MUDr. Èestmír Neoral, CSc., MUDr. Kvìtoslav Novák, Gabriela Opatøilová, MUDr. Oldøich Paul, prim. MUDr. Ivan Pavlík, MBA, MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc., prof. MUDr. Ctibor Povýšil, DrSc., MUDr. Petr Rambousek, Karla Rodáková, prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., doc. MUDr. Michal Semrád, CSc., prim. MUDr. Dušan Schmidt, MUDr. Michaela Schneiderová, Mgr. Dagmar Škochová, doc. MUDr. Jan Tošovský, CSc., MUDr. Stanislav Trèa, Ph.D., MUDr. Jan Ulrych, MUDr. Vít Vachalovský, Mgr. Veronika Zachová, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Recenze: prof. MUDr. RNDr. Jiøí Beneš, CSc., prof. MUDr. Jan Wechsler, CSc. Vydání odborné knihy schválila Vìdecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Ó Grada Publishing, a.s., 2011 Obrázky dodali autoøi. Èerpáno po souhlasu i z firemních zdrojù. Obrázek 6.4 pøekreslila Miloslava Krédlová. Cover Photo Ó fotobanka allphoto, 2011 Vydala Grada Publishing, a.s., U Prùhonu 22, Praha 7 jako svou 4426. publikaci Odpovìdná redaktorka Mgr. Jitka Straková Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 264 1. vydání, Praha 2011 Vytiskla tiskárna FINIDR, s.r.o., Èeský Tìšín Nakladatelství i autoøi dìkují spoleènosti Johnson & Johnson, s.r.o., i všem ostatním sponzorùm za finanèní podporu, která umožnila vydání této publikace. Názvy produktù, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami pøíslušných vlastníkù, což není zvláštním zpùsobem vyznaèeno. Postupy a pøíklady v této knize, rovnìž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vìdomím autorù. Z jejich praktického uplatnìní ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní dùsledky.

ISBN 978-80-247-3815-4


Vedoucí autorského kolektivu, hlavní autor: PROF. MUDR. ZDENÌK KRŠKA, CSC. – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha Editoøi: PROF. MUDR. ZDENÌK KRŠKA, CSC. – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN PRAHA PROF. MUDR. MIROSLAV ZEMAN, DRSC. – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. MICHAELA SCHNEIDEROVÁ – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha Kolektiv autorù: MUDR. PETR BAÒAØ – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha DOC. MUDR. RADAN BRÙHA, CSc. – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. FILIP BURGET – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha PROF. MUDR. JAN DANEŠ, CSc. – Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. RUDOLF DEMEŠ, CSc. – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha DOC. MUDR. JAN DOSTALÍK, CSc. – Chirurgická klinika FN Ostrava DOC. MUDR. JAROSLAV FEYEREISEL, CSc. – ÚPMD, Praha Podolí MUDR. ROMAN FRAŠKO – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. VLADIMÍR FRÝBA – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha PROF. MUDR. TOMÁŠ HANUŠ, DrSc. – Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha PRIM. MUDR. JOSEF HOØEJŠ, CSc. – Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. DAVID HOSKOVEC – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. JIØÍ HUBÍK – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. ROBERT HVIŽÏ – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. David CHARVÁT – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha PRIM. MUDR. VLADIMír CHLOUBA – Neurochirurgické oddìlení, Nemocnice Èeské Budìjovice, a. s. MUDR. KRISTIAN CHRZ – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. ANNA JEDLIÈKOVÁ – UIM 1. LF UK, oddìlení mikrobiologie, a ATB centrum VFN Praha MUDR. DUŠAN KLOS – I. chirurgická klinika FN Olomouc ING. JAN KRATOCHVÍL – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. JOSEF KRAUS – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha PROF. MUDR. ZDENÌK KRŠKA, CSC. – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. KAREL KUDRNA, CSC. – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha DOC. MUDR. TOMÁŠ KVASNIÈKA, CSC. – Trombotické centrum 1. LF UK a VFN Praha PRIM. MUDR. JANA LACHMANOVÁ – Klinika nefrologie 1. LF UK a VFN Praha MUDR. DANIEL LANGER – Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha DOC. MUDR. LUBOMÍR MARTÍNEK, PH.D. – Chirurgická klinika FN Ostrava MUDR. JAN MATEK – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha RNDR. ROMANA MRÁZOVÁ, PH.D. – Vysokomýtská nemocnice, Vysoké Mýto DOC. MUDR. ÈESTMÍR NEORAL, CSC. – I. chirurgická klinika FN Olomouc MUDR. KVÌTOSLAV NOVÁK – Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha GABRIELA OPATØILOVÁ – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha


MUDR. OLDØICH PAUL – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha PRIM. MUDR. IVAN PAVLÍK, MBA – Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. JAROMÍR PETRTÝL, CSC. – IV. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha PROF. MUDR. CTIBOR POVÝŠIL, DrSC. – Ústav patologie 1. LF UK a VFN Praha MUDR. PETR RAMBOUSEK – Oddìlení otorinolaryngologie 1. LF UK a VFN Praha KARLA RODÁKOVÁ – Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha PROF. MUDR. MIROSLAV RYSKA, CSC. – Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha DOC. MUDR. MICHAL SEMRÁD, CSC. – II. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha PRIM. MUDR. DUŠAN SCHMIDT – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. MICHAELA SCHNEIDEROVÁ – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MGR. DAGMAR ŠKOCHOVÁ– I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha DOC. MUDR. Jan TOŠOVSKÝ, CSC. – II. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. STANISLAv TRÈA, PH.D. – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. JAN ULRYCH – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha MUDR. VÍT VACHALOVSKÝ – Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha MGR. VERONIKA ZACHOVÁ – I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN Praha PROF. MUDR. TOMÁŠ ZIMA, DRSC., MBA – Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN Praha

Nakladatelství dìkuje spoleènostem A. L. P. E COLOGY, B. B RAUN, C OLOPLAST, CONVAT EC, DANSAC, HEALTHCARE, HOSPIMED, ILCO, JOHNSON & JOHNSON, OLYMPUS, WELLAND, že autorùm poskytly obrazový materiál, který zvýšil informativní a didaktickou hodnotu publikace.


Obsah Pøedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1 Vyšetøovací techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Laboratorní vyšetøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.1 Základní laboratorní vyšetøení a technika odbìru krve . . . . . (Tomáš Zima) 1.1.2 Odbìr materiálu pro patomorfologické vyšetøení . . . . . . . . . (Ctibor Povýšil) 1.1.3 Haemoccult test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Kristian Chrz) 1.1.4 Bakteriologické vyšetøení v chirurgických oborech . . . . . . . . (Anna Jedlièková) 1.2 Zobrazovací vyšetøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Radiologie na operaèním sále . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Josef Hoøejš) 1.2.2 Zobrazovací a intervenèní metody v diagnostice chorob prsu . (Jan Daneš) 1.2.3 Bedside ultrasonografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Jan Matek) 1.3 Endoskopické vyšetøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.1 Endoskopie, péèe o endoskopy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Radan Brùha) 1.3.2 Endoskopie horní èásti gastrointestinálního traktu, žluèových cest a pankreatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Jaromír Petrtýl) 1.3.3 Endoskopie dolní èásti gastrointestinálního traktu . . . . . . . . (Oldøich Paul) 1.3.4 Videolaparoskop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Zdenìk Krška) 1.3.5 Endoskopie v urologii, moèové katétry, cévkování . . . . . . . . (Vít Vachalovský, Tomáš Hanuš, Ivan Pavlík, Kvìtoslav Novák) 2 Vybavení operaèních sálù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Operaèní sály, systémy vzduchotechniky a klimatizace (Jan Kratochvíl) 2.1.1 Systém vestavìných operaèních sálù . . . . . . . 2.1.2 Integrované operaèní sály . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Hybridní operaèní sály . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Operaèní stoly a osvìtlení operaèních sálù . . . . . . . (Vladimír Frýba) 2.2.1 Operaèní stoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Osvìtlení operaèních sálù . . . . . . . . . . . . .

. 13 . 13 . 13 . 22 . 27 . 28 . 31 . 31 . 33 . 39 . 45 . 45 . 48 . 51 . 59 . 62

. . . . . . . . . . 69 . . . . . . . . . . 69 . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

69 75 76 77

. . . . . . . . . . 77 . . . . . . . . . . 79 7


2.3 Základní chirurgické nástroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Michaela Schneiderová) 2.4 Rouškování a operaèní odìvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Gabriela Opatøilová) 2.5 Šicí materiály, jehly a síťky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (David Hoskovec) 2.5.1 Šicí materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.2 Chirurgické jehly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.3 Síťky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6 Staplery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Robert Hvižï) 2.6.1 Lineární staplery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.2 Lineární katry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.3 Cirkulární staplery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.4 Endostaplery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.5 Staplery pro fixaci síťky pøi operaci kýl (tøíselné, incizionální) 2.6.6 Kožní staplery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7 Hygiena rukou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Michaela Schneiderová) 2.7.1 Hygienická dezinfekce rukou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7.2 Mechanické mytí rukou jako souèást osobní hygieny . . . . . 2.7.3 Mechanické mytí rukou pøed chirurgickou dezinfekcí rukou . 2.7.4 Chirurgická dezinfekce rukou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7.5 Používání rukavic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Operaèní techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Bøišní chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Léèba stenóz gastrointestinálního traktu s použitím stentù (Jaromír Petrtýl) 3.1.2 Rektoskopie, anoskopie, rektoromanoskopie . . . . . . . . (Dušan Schmidt) 3.2 Hrudní chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Mediastinoskopie a torakoskopie . . . . . . . . . . . . . . . (Rudolf Demeš) 3.2.2 Tracheotomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Petr Rambousek) 3.3 Úrazová chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Osteosyntéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Petr Baòaø, Josef Kraus) 3.3.2 Endoprotetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Karel Kudrna, Filip Burget) 3.3.3 Artroskopie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Filip Burget) 3.4 Srdeèní chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Jan Tošovský) 3.4.1 Operaèní pøístupy a typy operací . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Operaèní pøístroje, pomùcky, nástroje a zaøízení . . . . . . 8 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

. . 80 . . 83 . . 85 . . . .

. . . .

85 87 88 88

. . . . . . .

. . . . . . .

90 90 92 94 96 96 97

. . . . .

. . . . .

97 98 98 99 99

. . . 101 . . . 101 . . . 101 . . . 105 . . . 107 . . . 107 . . . 110 . . . 111 . . . 111 . . . 122 . . . 130 . . . 133 . . . 134 . . . 134

3.5 Cévní chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Michal Semrád) 3.5.1 Biologické cévní náhrady . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.2 Umìlé cévní náhrady . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6 Neurochirurgie – neuronavigace . . . . . . . . . . . . . . . (Vladimír Chlouba) 3.7 Gynekologie – instrumentárium gynekologických operací (Jaroslav Feyereisl) 4 Laparoskopické techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Laparoskopické operaèní techniky . . . . . . . . . . . . . . (Lubomír Martínek, Jan Dostalík) 4.1.1 Typy laparoskopických operací . . . . . . . . . . . . 4.1.2 Laparoskopické stehy a technika šití . . . . . . . . . . 4.2 Robotická chirurgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Miroslav Ryska, Daniel Langer, Karla Rodáková) 4.2.1 Vývoj robotických systémù . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Indikace robotem asistovaných výkonù . . . . . . . . 4.2.3 Srovnání laparoskopického a robotem asistovaného laparoskopického výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.4 Situace v Èeské republice . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Pokroèilá miniinvazivní chirurgie NOTES a SILS . . . . . (Zdenìk Krška)

. . . . . . . 136 . . . . . . . 136 . . . . . . . 136 . . . . . . . 147 . . . . . . . 150 . . . . . . . 155 . . . . . . . 155 . . . . . . . 156 . . . . . . . 161 . . . . . . . 163 . . . . . . . 163 . . . . . . . 166 . . . . . . . 167 . . . . . . . 167 . . . . . . . 168

5 Intenzivní péèe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Chirurgická intenzivní péèe – mechanická plicní ventilace a monitorace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (David Charvát) 5.1.1 Mechanická plicní ventilace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Monitorování v intenzivní medicínì . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Antimikrobiální profylaxe chirurgických výkonù . . . . . . . . . . (Anna Jedlièková) 5.2.1 Zásady antimikrobiální chirurgické profylaxe . . . . . . . . . 5.2.2 Výbìr antibiotik k profylaxi chirurgických výkonù . . . . . . 5.3 Hemoeliminaèní metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Jana Lachmanová) 5.3.1 Hemodialýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 Peritoneální dialýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.3 Hemofiltrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.4 Hemodiafiltrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.5 Hemoperfuze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.6 Plazmaferéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.7 Kontinuální metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Prevence žilní tromboembolické nemoci v chirurgických oborech (Tomáš Kvasnièka) 5.4.1 Význam, prevalence a patofyziologie žilní tromboembolické nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . 173 . . 173 . . 173 . . 177 . . 184 . . 185 . . 185 . . 188 . . . . . . . .

. . . . . . . .

189 192 192 192 192 192 193 194

. . 194 9


5.4.2 Prostøedky tromboprofylaxe v chirurgických oborech . . . . . . 195 5.4.3 Význam prevence a profylaxe žilní tromboembolické nemoci . . 197 5.5 Hemostáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 (Jan Ulrych) 6 Speciální péèe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Stomické pomùcky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Dagmar Škochová, Veronika Zachová) 6.1.1 Indikace k založení stomie . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.2 Dìlení stomií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.3 Stomické pomùcky a pøíslušenství k ošetøování stomií 6.1.4 Postup ošetøování stomie se stomickými pomùckami a pøíslušenstvím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.5 Pøíslušenství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.6 Komplikace stomií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Intravenózní katétry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Èestmír Neoral, Dušan Klos) 6.2.1 Periferní žilní katétr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.2 Centrální žilní katétr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3 Speciální sondy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Èestmír Neoral, Dušan Klos) 6.4 Drény . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Roman Fraško) 6.4.1 Dìlení a vlastnosti drénù . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.2 Drenáž dutiny bøišní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.3 Drenáž hrudníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.4 Drenáž mediastina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Kompresivní pomùcky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Stanislav Trèa) 6.6 Chronické kožní defekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Dagmar Škochová, Romana Mrázová, Jiøí Hubík) 6.6.1 Fáze hojení rány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6.2 Infekce a chronický defekt . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6.3 Klasifikace rány . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6.4 Obvazový materiál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6.5 Zpùsoby ošetøení ran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 Využití poèítaèù v medicínì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . (Kristian Chrz)

. . . . . . 209 . . . . . . 209 . . . . . . 209 . . . . . . 209 . . . . . . 210 . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

214 216 217 218

. . . . . . 219 . . . . . . 220 . . . . . . 221 . . . . . . 222 . . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

222 223 224 225 226

. . . . . . 228 . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

229 230 231 231 235 236

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 Pøehled použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 10


Pøedmluva

Pøedmluva Kniha, kterou právì berete do rukou, vznikla v první øadì na základì zájmu ètenáøù o pøedkládané téma. Souhrnné a pøehlednì uspoøádané knihy tohoto typu na našem trhu dlouhodobì chybìjí a ani v zahranièí nejsou snadno dostupné. Technika ve zdravotnictví, pøedevším pak v oborech, které využívají pøístrojových technik a technologií, se v posledních letech zásadnì zmìnila. Došlo k nástupu zcela nových technologií, které spolu s technologiemi stávajícími vytváøejí složitou síť názvù, pojmenování a dalších vyjádøení èi popisù, kde se èasto obtížnì orientuje – pøedevším ve vzájemných vazbách – i odborník. Jak již z názvu publikace vyplývá, kniha pojednává jen o èásti této problematiky, i když aktuálnì podstatné. Pojem chirurgické obory byl autory zvolen zámìrnì, protože termín chirurgie vychází z øeckého slova cheirurgia, což v pøesném pøekladu znamená ruèní práce (cheir – ruka, ergein – pracovat). Popisovány jsou techniky a technologie tìch oborù, kde je využívání tìchto pomùcek pøi diagnostice èi v léèbì zcela bìžné, kde se s nimi poèítá a je nutné se s nimi seznámit jak po stránce pøístrojové, tak i prostorové (napø. operaèní sály). V souèasných uèebnicích není prostor pro podrobnìjší popis technických pomùcek a základních technologií in extenso, natož pro jejich souhrnné pøedstavení. Bìhem pregraduální, ale i postgraduální výuky ve všech typech studia lékaøských i technických oborù se setkáváme s nedostatkem informací tohoto typu. To vyúsťuje pak mimo jiné i v situaci, kdy u složitìjších diagnostických a léèebných postupù øešených multidisciplinárnì chybí ošetøujícímu personálu i jen pøedstava o možnostech a limitujících faktorech diagnosticko-terapeutického procesu, zejména když se objeví další obor. Technické pomùcky a technologie jsou v nìkterých oborech využívány dennì a dochází jen k jejich støídání èi prùbìžné obmìnì v závislosti na pokroku v medicínsko-technických oborech. Pøesto zdravotníci jiných oborù i tyto dennì využívané pomùcky èi postupy neznají a neorientují se v nich. Na druhé stranì existují medicínské obory, kde došlo k nástupu zcela nových, dosud nepoužívaných a neznámých technologií, které jsou stále ve vývoji. Rozsah využití technologií a množství technických pomùcek jsou enormní, vše se vyvíjí, dennì se setkáváme s novými možnostmi èi novou technikou. Domníváme se, že uvedené skuteènosti byly také dùvodem, proè v posledních mnoha desítkách let na tento tenký led – sepsání a pøedložení takovéto publikace – nikdo nevstoupil. Pøesto – èi právì proto – sílil tlak odborné medicínské, nelékaøské i technické veøejnosti. Ke spolupráci na tvorbì publikace byli vyzváni pøední odborníci všech oborù a podoborù, jichž se problematika nìjak dotkla a ke kterým byl smìøován nejvìtší zájem potenciálních ètenáøù. Nìkteøí z nich odmítli z obav z hrozící nehomogennosti díla èi jeho brzkého zastarání. Vìtšina oslovených odborníkù však naštìstí naši nabídku podílet se na tvorbì této publikace neodmítla a naopak se k celému dílu postavila velmi vstøícnì. Všichni svornì uvedli, že nebyli schopni postihnout problematiku v celém zábìru – to by znamenalo nìkolik takovýchto knih jen pro jejich obory. Snahou bylo popsat vìci zásadní a ty, kde se obecnì nejvíce chybuje jak v definici, tak v pochopení. Všichni autoøi si také uvìdomují riziko rychlého stárnutí 11


Techniky a technologie v chirurgických oborech publikace, i když øada technik a technologií se bude samozøejmì užívat i v dalších generacích. Autorský kolektiv se podaøilo shromáždit pod vedením a koordinací I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, která toto považuje za svoji èest. Souèasnì s pøedkládanou publikací pøichází i aktualizované a pøepracované vydání Chirurgické propedeutiky, která je øadou studentù oznaèována jako základní kniha medicíny vùbec, a to díky jejímu širokému zábìru a mimoøádné denní využitelnosti ve všech oborech. Hlavní autoøi obou knih, vydaných ve stejnou dobu stejným nakladatelstvím, vzájemnì koordinovali svou práci, aby bylo možné v pøípadì potøeby knihy využít pøípadnì i komplementárnì. Kolektiv autorù pøeje jak ètenáøùm knihy (studentùm medicíny èi techniky bakaláøských a magisterských oborù), lékaøùm, zdravotním sestrám a technickému personálu, kterým je kniha urèena, tak technice samé, aby nalezli odpovìdi na své otázky právì v uvedené knize a aby tak mohli ještì lépe využít možnosti vìdecko-technického medicínského pokroku v léèbì pacientù. Za autorský kolektiv prof. MUDr. Zdenìk Krška, CSc.

Autorský kolektiv dìkuje za vstøícnost všem firmám a technikùm, kteøí poskytli svoji dokumentaci, podnìty èi konzultace. Dále dìkuje za organizaèní a metodickou pomoc prof. MUDr. M. Zemanovi, DrSc., MUDr. M. Schneiderové a T. Bukvové.

12


1

Vyšetøovací techniky

1

Vyšetøovací techniky

1.1

Laboratorní vyšetøení

1.1.1 Základní laboratorní vyšetøení a technika odbìru krve Tomáš Zima Laboratorní vyšetøení slouží jména k diagnostickým úèelùm. Svùj význam mají pøi monitorování prùbìhu nemoci a urèování prognózy onemocnìní, ale též pøi preventivních vyšetøeních nebo pøi screeningových programech. Až 70 % lékaøských rozhodnutí u hospitalizovaných pacientù je uèinìno na základì laboratorního vyšetøení. Pro správný výsledek je nezbytné zajistit nejen správné provedení vlastního odbìru, ale rovnìž pouèení pacienta, jak se na odbìr pøipravit. Potøebné jsou také znalosti o faktorech ovlivòujících preanalytickou fázi laboratorního vyšetøení. Laboratorní vyšetøení mùžeme rozdìlit na: základní, speciální a vysoce specializovaná. Toto dìlení vychází z potøebnosti, ale také dostupnosti a rychlosti provádìní daného vyšetøení. Základní vyšetøení musí být rychle dostupná a v lùžkových zaøízeních dokonce dostupná nepøetržitì. Vysoce specializovaná vyšetøení se naopak mají provádìt centralizovanì v laboratoøích – v jedné nebo nìkolika málo v republice. Tyto metody, vìtšinou i ekonomicky nákladné, provádìjí tato pracovištì analyticky správnì, ale pøedevším mají zkušenosti s interpretací nálezù a pøípadnou indikací doplòujících vyšetøení. Z hlediska požadavkù na rychlost provedení vyšetøení dìlíme vyšetøení na: l rutinní l statimová l z vitální indikace Vyšetøení oznaèené vitální indikace musí být provedeno okamžitì bez odkladu z dùvodu ohrožení života pacienta do 30 minut od dodání vzorku do laboratoøe. Statimová vyšetøení se provádìjí pøednostnì a mají být provedena do 60 minut od dodání vzorku do laboratoøe, pokud to umožòují analytické vlastnosti stanovení. V moderních konsolidovaných laboratorních celcích se pomalu stírá rozdíl mezi rutinním a statimovým vyšetøením. Z hlediska rychlé dostupnosti výsledkù je nìkdy vhodné provádìt základní vyšetøení na místì – tzv. POCT (point of care testing). Nejèastìji se jedná o stanovení parametrù acidobazické rovnováhy a kyslíkového metabolismu a vyšetøení plné krve a moèi pomocí diagnostických proužkù. Další možností je stanovení základních analytù na principu reflexní fotometrie nebo pomocí iontovì selektivních elektrod, pøípadnì biosenzorù. Preanalytická fáze laboratorního vyšetøení Preanalytická fáze laboratorního vyšetøení je definována jako postupy a operace od indikace vyšetøení po zahájení analyzování vzorku. Zahrnuje pøípravu vyšetøovaného na odbìr, odbìr biologického materiálu, jeho uchování a transport do laboratoøe. 13


1

? Techniky a technologie v chirurgických oborech

Lékaø si musí uvìdomit, co oèekává od daného vyšetøení pøi negativním nebo pozitivním výsledku. Je potøebné volit metody v urèitém algoritmu a vybírat metody pro daný problém co nejvíce specifické. Z hlediska indikace vyšetøení a jeho pøípadného opakování hraje podstatnou roli znalost charakteristiky vyšetøovaného analytu, pøedevším biologický poloèas, rychlost stimulace syntézy nebo degradace pøi patologickém procesu. Je nesmyslné vyšetøovat napøíklad dennì cholesterol, každý týden glykovaný hemoglobin nebo TSH apod. Pøíkladem špatné indikace vyšetøení je tøeba požadovat vyšetøení všech dostupných nádorových markerù pøi podezøení na nádorový proces nebo pøesvìdèení se o tom, že pøi bìžném infekèním onemocnìní je CRP doopravdy zvýšeno. Nádorové markery slouží pøedevším k monitorování prùbìhu léèby nebo identifikaci pøípadné recidivy. Pouze nìkteré z nich jsou vysoce citlivé pro urèité druhy nádorù a lze je použít pro diagnostický screening. C-reaktivní protein slouží pøedevším ke kvantifikaci stupnì zánìtlivého procesu a sledování jeho prùbìhu u závažných infekèních nebo autoimunitních onemocnìní. V preanalytické fázi vznikají až dvì tøetiny chyb celého laboratorního procesu a tyto chyby mohou vést k mylným závìrùm jak pozitivním, tak negativním. Jednou z nezbytných podmínek správnì provedeného vyšetøení je správnì vyplnìná žádanka, kde je kromì identifikaèních údajù (jméno, èíslo pojištìnce, pojišťovna apod.) dùležité uvádìt také dobu odbìru (pokud je odbìr provádìn v ambulanci), diagnózu pacienta, chronickou medikaci a odebíraný materiál. Odbìr materiálu K obecným zásadám pøi odbìru materiálu patøí pøedevším pøesná a jednoznaèná identifikace biologického materiálu. Pøi odbìru materiálu musíme mít na mysli zpùsob odbìru v závislosti na typu biologického materiálu, mít správný odbìrový materiál (odlišná stabilizaèní nebo protisrážlivá èinidla), postupovat odpovídající technikou a v neposlední øadì správnì pouèit a pøipravit pacienta. Vlastní odbìr mùže být významnì ovlivnìn dobou odbìru (cirkadiánní rytmy, laènìní), polohou pacienta pøi odbìru, typem odbìrových zkumavek a technikou odbìru. Odbìr krve Odebírá se krev venózní, arteriální nebo kapilární. Nejèastìji se používá venózní krev získaná venepunkcí, u malých dìtí a nedonošencù se odebírá kapilární krev. Pouèení pacienta hraje klíèovou roli v celém procesu laboratorního vyšetøení krve a je nezbytné pro jeho správnost. Odbìr nalaèno pro vìtšinu laické populace znamená nesnídat, ale odbìrem nalaèno se rozumí, že pacient 10–12 hodin nejedl, byl v relativním klidu a odbìr byl proveden v ranních hodinách. Doporuèuje se též vypít ráno asi 2–3 dl vody. Nedodržením laènìní vznikají zkreslené nálezy v parametrech sacharidového a lipidového metabolismu. Pro nìkterá speciální vyšetøení nebo funkèní testy jsou pøedepsána opatøení dietní (napø. vyšetøení kyseliny vanilmandlové, hydroxyindoloctové) nebo režimová (PSA mùže být pozitivní po jízdì na kole apod.). Venepunkce se má provádìt u pacienta, který je v klidu, paže má být natažena. Nemìla by se používat paže, na které jsou výrazné jizvy, hematom èi zavedená infuze 14 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

1

Vyšetøovací techniky a u žen paže na stranì po provedené mastektomii. Odbìry se provádìjí ze žil na volární stranì pøedloktí nebo v loketním ohbí. Je možné využít i žíly na høbetu ruky, ovšem je tøeba si uvìdomit rizika u diabetikù a osob s horší cirkulací (vznik možných trofických defektù). Poloha pacienta pøi odbìru je velmi významná a mùže ovlivnit koncentraci øady látek. Standardní poloha pacienta pøi odbìru je poloha vsedì. Pøi poloze vstoje je napø. koncentrace vysokomolekulárních látek (bílkovin) o pøibližnì 10 % vyšší. Nìkteré hormony (napø. aldosteron, renin, adrenalin) mají vestoje až o 50 % vyšší koncentraci. Zmìna polohy vleže do stoje znamená asi 10% redukci krevního volumu se vzestupem koncentrace proteinù. Alterace krevního volumu je úplná asi za 30 minut z polohy vestoje do polohy vleže a asi za 10 minut z lehu do stoje. Zmìny jsou výraznìjší u hypertonikù, pacientù s nižší koncentrací proteinù a starších osob. Hospitalizace a imobilizace vedou k retenci tekutin s poklesem albuminu a bílkoviny. Po dezinfekci místa vpichu se pøikládá turniket, jeho pøiložení nemá být delší než jedna minuta a pacient by nemìl paží „pumpovat“. Jakmile zaène proudit krev do zkumavky, lze turniket odstranit. Pøi delším zaškrcení konèetiny (asi 5 minut) a výraznìjším cvièení dochází až k 10% zmìnì aktivity nebo koncentrace øady analytù (stoupá napø. AST, kreatinkináza, bilirubin, cholesterol, vápník, kreatinin). Tato zmìna je nejèastìji dána pøestupem nízkomolekulárních látek z intravaskulárního prostoru do intersticia v dùsledku zvýšení filtraèního tlaku pøes kapilární stìnu a metabolickými zmìnami v místì zaškrcení (anaerobní metabolismus). Místo vpichu se doporuèuje tisknout pøibližnì dvì minuty a ponechat náplast alespoò 15 minut po odbìru. V souèasné dobì se používají uzavøené odbìrové systémy, které chrání pacienta a zdravotnický personál provádìjící odbìr, a minimalizuje se tak riziko kontaktu s krví pacienta. V pøípadì použití odbìru do zkumavek s gelovými separátory je nutné si uvìdomit vzácné, ale možné ovlivnìní výsledku mechanickými a chemickými vlastnostmi gelu a možnou adsorpcí látek na gel. Pøi odbìru více zkumavek z jednoho vpichu je potøeba zachovat doporuèené poøadí odbìru: l zkumavky pro hemokulturu (aerobní, anaerobní a mykologické) l zkumavky bez pøísad (zlatý nebo èervený uzávìr) l zkumavky s pøísadami se svìtlomodrým uzávìrem pro hemokoagulaci l další zkumavky s pøísadami Bezprostøednì po naplnìní je nutné krev promíchat opakovaným otáèením zkumavky (minimálnì pìtkrát, netøepat!). K odbìru je vhodné používat jehly se širším prùsvitem. Pøi šetøení pacienta tenkou jehlou a pomalém natékání krve do zkumavky mohou vznikat mikrofibrinová vlákna, která ovlivòují výsledky koagulaèních analýz. V pøípadì odbìru z katétru je nutné nejprve odsát krev, která v katétru stagnuje nebo je promísena s antikoagulaèním èinidlem, a pak teprve odebírat krev na laboratorní vyšetøení. Jediným bezpeèným zpùsobem je však odbìr žilní krve z opaèné konèetiny nebo opaèné strany, než je zaveden katétr s infuzí. Pøi podávání infuzí není vhodné odebírat krev na laboratorní vyšetøení. Doporuèený èas pro odbìr je minimálnì osm hodin po ukonèení infuze s tukovou emulzí, pro ostatní infuze asi za 15


Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents