Ukázka knihy z internetového knihkupectví

��

��

��

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

��

��

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS181459

(I©SBGtNrad9i78Pš-ub0l-it2s4h7iěn-g,3a2ná.s-020(e1l2ktronverickáverzevefzormáe)tuPDF)

Vydání knihy finanènì podpoøil Psychologický ústav AV ÈR, v.v.i., v rámci øešení výzkumného zámìru „Èlovìk v kontextech celoživotního vývoje“ è. AV0Z70250504 a Sdružení SCAN Tišnov podpory vzdìlávání a nekomerèní publikaèní èinnosti.

doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. prof. PhDr. Ivo Èermák, CSc. doc. PhDr. Vladimír Chrz, Ph.D. UMÌNÍ VE VÌDÌ A VÌDA V UMÌNÍ Metodologické imaginace Autorský kolektiv: prof. PhDr. Ivo Èermák, CSc. Mgr. Et Mgr. Tereza Danìèková PhDr. Daniel Heller doc. Vladimír Chrz, Ph.D. PhDr. Miroslav Klusák, CSc. Mgr. Ida Kodrlová, Ph.D. Mgr. Jan Krása, Ph.D. doc. PhDr. Miloš Kuèera, CSc. Mgr. Barbara Lášticová, Ph.D. prof. Pavel Machotka, Ph.D. doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.

Mgr. Aleš Neusar Mgr. Magda Petrjánošová doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc. PhDr. Josef Straka Mgr. Klára Šeïová, Ph.D. Mgr. Radovan Šikl, Ph.D. Mgr. Michal Šimeèek, Ph.D. PhDr. Iva Štìtovská Mgr. Martin Švanda PhDr. Ida Viktorová, Ph.D. Mgr. Kateøina Zábrodská, Ph.D.

Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4160. publikaci Odpovìdná redaktorka Jana Janovská K. Sazba a zlom Milan Vokál Pøeklad ze slovenského jazyka Anna Fejglová Poèet stran 368 Vydání 1., 2010 Recenzoval: doc. PhDr. Jiøí Šípek, CSc. Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo © fotobanka Allphoto ISBN 978-80-247-1707-4 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7323-0 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2012


/ 5

OBSAH

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 PSYCHOLOGIE: VÌDA NIKOLI PØÍRODNÍ, PØESTO DISCIPLINOVANÁ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Pavel Machotka Psychologie: vìda nikoli pøírodní, pøesto disciplinovaná . . . . . . . . . . . . 16 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

ÈÁST I: UMÌNÍ VE VÌDÌ 1. UMÌNÍ VÌDY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Iva Štìtovská, Josef Straka 1.1 1.2 1.3

1.4 1.5 1.6 1.7

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ztráta kontinuity? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svìt umìní a svìt vìdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.1 Vymezování vìdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.2 Problémy vymezení v kontextu vývoje vìdy a vìdeckosti 1.3.3 Mìøitelnost vìdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Umìní vìdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Jinak vnímaný význam znalostí . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Rehabilitace kvalitativního pøístupu . . . . . . . . . . . Kvalita života (v pøíkladech) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závìrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ptát se po smyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

30 30 30 31 32 33 34 34 35 36 36 37 38

2. VŠICHNI ZA JEDNOHO, JEDEN ZA VŠECHNY? O PSANÍ PØÍBÌHÙ Z VÝZKUMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Barbara Lášticová, Magda Petrjánošová 2.1

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíbìh našeho výzkumu . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Zaèátek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Co jsme udìlali s výzkumným materiálem? 2.1.3 Pøíbìh našeho výzkumu: pokraèování . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

40 40 40 41 43


6

/

2.2

Pøíbìhy experimentálnì píšících výzkumníkù 2.2.1 Tradièní psaní . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Experimentální psaní . . . . . . . . . 2.2.3 Od reality k fikci? . . . . . . . . . . . 2.2.4 Autor a žánr . . . . . . . . . . . . . . 2.2.5 Naše ètení jedné dojmotvorné povídky 2.2.6 Proè a kdy psát experimentálnì . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

44 44 44 45 46 48 49 52

3. BÁSEÒ VE VÝZKUMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Aleš Neusar 3.1 3.2

3.3 3.4 3.5

Co je to báseò a jaká mùže být její úloha ve výzkumu . . . . . . . . . . . Vznik básnì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Volná tvorba – z deníku peèovatele . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Pravidla poetického pøepisu I. – „já báseò“ z matèiných memoárù 3.2.3 Pravidla poetického pøepisu II. – „Jiný policista“ . . . . . . . . . 3.2.4 Jak lidé mohou vnímat báseò jako výsledek výzkumu a hodnotit ji ve srovnání s „klasickým“ výsledkem . . . . . . . . . . . . . . Co s sebou báseò ve výzkumu pøináší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kritéria kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . .

. . . . .

55 55 56 59 60

. . . . .

. . . . .

62 64 66 67 68

ÈÁST II: OSOBNOST A TVÙRÈÍ PROCES 1. KOLIK TVÁØÍ NABÍZÍ BERGMANOVA SEDMÁ PEÈEŤ? . . . . . . . . . . 73 Michal Miovský 1.1 1.2 1.3

1.4 1.5 1.6

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Filmový semináø . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Metody a postup práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.1 Výzkumný plán a výzkumné otázky . . . . . . . . . . . . . . 1.3.2 Soubor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.3 Zdroje dat a metody jejich získávání . . . . . . . . . . . . . . 1.3.4 Metody analýzy a interpretace dat . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.5 Metody kontroly a zvyšování validity . . . . . . . . . . . . . 1.3.6 Etické aspekty práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Je dnes možné øíci k Sedmé peèeti nìco nového? . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Bergman o díle sám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Domácí odborná a populárnì-nauèná periodika o Sedmé peèeti Analýza dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.1 Analýza pøepisù a poznámek ohniskových skupin . . . . . . . 1.5.2 Analýza scénáøe filmu a studentských esejù . . . . . . . . . . „Èerné versus rùžové filmy“: diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

74 75 77 77 78 78 79 80 80 81 81 84 87 87 91 96


/ 7

1.7

Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

2. OBRAZ A PØÍBÌH: KRÁTKÁ STUDIE KONFORMNÍHO ØÁDU . . . . . 100 Jan Krása Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 3. JAK SE „DÌLÁ“ BÁSEÒ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Martin Švanda 3.1 3.2

3.3 3.4

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Kreativní proces – literární vìda, básníci . . . . Kreativní proces jako zdroj poznání autorovy osobnosti 3.2.1 Teorie sublimace a regrese ve službách ega . . . 3.2.2 Teorie disinhibice . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Inspiraènì-elaboraèní proces . . . . . . . . . . Metafory kreativního procesu . . . . . . . . . . . . . . Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

113 113 114 115 117 118 120 122 123

4. HISTORIE ZÁJMU O UMÌNÍ V PSYCHOLOGII . . . . . . . . . . . . . . . 124 Daniel Heller 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8

„Preludium“ . . . . . . . . . . . . . . Psychologie umìní a její poèátky . . . Psychologie umìní dnes . . . . . . . . Hudební vìda . . . . . . . . . . . . . . Hudební sociologie . . . . . . . . . . . Hudební psychologie . . . . . . . . . . Soudobé aplikace hudební psychologie „Postludium“ . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

125 126 132 133 134 135 137 138 139

ÈÁST III: DÍLO A INTERPRETACE 1. NEUTRÁLNÍ, SÉMIOLOGICKÁ ANALÝZA JAKO NEZBYTNOST: ROZBOR ÈTYØVERŠÍ „LÁSKA“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Miloš Kuèera 1.1 1.2

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rozbor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Dvì podobné poloviny . . . . . . . . 1.2.2 „Realistický“ chiasmus . . . . . . . 1.2.3 Subjektivní versus objektivní genitiv 1.2.4 Láska = Cholera . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

144 144 145 145 146 147


8

/

1.3 1.4 1.5

1.2.5 Výkon básnì . . . . . . Doplnìk literárnì-vìdní . . . . 1.3.1 Ke stylu èi slohu . . . . 1.3.2 K žánru . . . . . . . . . Doplnìk historicko-biografický Diskuse . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

148 148 148 151 152 153 156

2. STYRONOVA VIDITELNÁ TEMNOTA – PØÍBÌH NEMOCI . . . . . . . . 157 Tereza Adámková 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Pøíbìh v medicínì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . „Illness stories“ – pøíbìhy nemoci . . . . . . . . . . . . . . Modely narativní analýzy (žánr, významy, zápletka, figury) Viditelná temnota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vìda a umìní podle Styrona . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

158 159 161 163 167 168

3. DÌTI SPISOVATELÉ: KULTURNÍ INSPIRACE DÌTSKÉ LITERÁRNÍ PRODUKCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Ida Viktorová 3.1 3.2 3.3 3.4

3.5

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poèátky školy: spojení literárního a neliterárního psaní . . . . . . . . Literární produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literární texty dìtí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Jirkùv „Kuba a jeho jízda na lokomotivì“: intuitivní kulturní inspirace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Lukášova pohádka: inspirace konkrétním literárním vzorem . 3.4.3 Povídka Helenky bez názvu: variabilní kulturní inspirace . . Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

171 172 173 175

. . . . .

. . . . .

. . . . .

. . . . .

175 176 181 183 186

4. KRESBA POSTAVY PÁNA – JEJÍ VÝVOJ V MLADŠÍM ŠKOLNÍM VÌKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 Miroslav Klusák, Jan Slavík 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uvedení do situace: Kresba postavy pána jako ukazatel mentálního vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zápletka: Teoretická konkretizace mentálního vývoje skrze protiklad „konceptualizace“ versus „vnímání, motorika a jejich koordinace“? . . Rozuzlení: Teoretická konkretizace mentálního vývoje skrze schopnost zacházet se vztahy infralogickými . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zápletka druhá: Schopnost zacházet se vztahy „logickými versus infralogickými“? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .


. . . 188 . . . 188 . . . 189 . . . 192 . . . 195

/ 9

4.6

4.7

Rozuzlení druhé: Vývoj schopnosti výtvarné tvorby 4.6.1 Piktogram . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.2 Ikon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6.3 Stylizovaný výraz . . . . . . . . . . . . . . 4.6.4 Styl výrazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Epilog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pøíloha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

197 198 199 200 201 203 204 206

5. ARCHITEKTONICKÝ PROSTOR A KLAMÁNÍ OKA: KDO KOHO KLAME? A KLAME VÙBEC? . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Michal Šimeèek, Radovan Šikl 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Prostorová perspektiva . . . . . . . . . . . Perspektiva na ploše a její prostorový efekt Vztah mezi figurou a pozadím . . . . . . . Znalost velikosti . . . . . . . . . . . . . . Vlastnosti svìtla . . . . . . . . . . . . . . Závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

210 214 218 222 224 226 227 228

ÈÁST IV: ŽENY, UMÌNÍ A SUICIDIUM 1. PØÍPAD SARAH KANEOVÉ A PSYCHÓZA VE 4.48: REGRESE, IRONIE A SUICIDIUM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Ivo Èermák, Vladimír Chrz 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10 1.11 1.12 1.13 1.14 1.15 1.16 1.17

Východiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Životní pøíbìh Sarah Kaneové . . . . . . . . . . . . . . Styl her Sarah Kaneové . . . . . . . . . . . . . . . . . Jazyk Psychózy ve 4.48 . . . . . . . . . . . . . . . . . Regrese ve službì ega a regrese jako „špatný služebník“ Regrese, deprese a agrese ve høe Psychóza ve 4.48 . . . Krátké spojení mezi lyrikou a dramatem . . . . . . . . Subverze symbolického øádu . . . . . . . . . . . . . . . Od tyranie rozumu k tyranii šílenství . . . . . . . . . . Lyrika jako pronikavá vize . . . . . . . . . . . . . . . . Ironický versus romantický pohyb . . . . . . . . . . . . Dekonstrukce subjektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ironické odhalení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sebevražda v kontextu „niterného pøíbìhu duše“ . . . . Romantická a ironická hermeneutika . . . . . . . . . . Pøeťatý bludný kruh života . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . .

234 234 235 237 238 239 241 243 244 245 247 247 248 250 251 253 254 254


10

/

2. KREATIVITA, DESTRUKCE A MUMIFIKACE SELF NA SKLONKU ŽIVOTA SYLVIE PLATHOVÉ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Ida Kodrlová 2.1 2.2 2.3

2.4 2.5

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Životní pøíbìh Sylvie Plathové v datech . . . . . . . . . . . . . . . . Suicidiální proces v básních Sylvie Plathové napsaných na sklonku jejího života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Trauma z opuštìní – od role pasivní obìti po aktivní vzdor . . 2.3.2 Agrese – od destrukce vnitøního objektu k destrukci subjektu 2.3.3 Lady Lazarus – od destrukce subjektu k „mumifikaci Self“ v posmrtném mýtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Na okraj – agrese vùèi nevinným dìtem a snaha je uchránit . . . . . Shrnutí a závìr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . 257 . . . . 258 . . . . 260 . . . . 261 . . . . 262 . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

265 266 268 270

3. TROJÍ SMRT V PSYCHÓZE VE 4.48 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Kateøina Zábrodská 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Postupy a cíle interpretace . . . . . . . . . Svìt pravdivého Já a klamu rozumu . . . . Smrt v prvním svìtì . . . . . . . . . . . . Svìt prázdného Já a vytoužených druhých . Smrt ve druhém svìtì . . . . . . . . . . . Èím je smrt? . . . . . . . . . . . . . . . . Svìt vìdoucího Já a smíchu nerozumu . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

273 274 276 281 282 285 287 288 290

ÈÁST V: ŽÁNR JAKO NÁSTROJ INTERPRETACE 1. ŽÁNR, MYSL A KULTURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295 Vladimír Chrz 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ilustrace první: narativní konfigurace zkušenosti nemoci a zdraví Pøedbìžné vymezení žánru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ilustrace druhá: filmové žánry jako intencionální modely . . . . . Pokus o obecnìjší vymezení žánru . . . . . . . . . . . . . . . . . Ilustrace tøetí: žánry v oblasti vzdìlávání . . . . . . . . . . . . . Závìr: žánr, kultura a intencionalita . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

296 297 301 303 306 309 311 312


/ 11

2. MATEØSKÝ EPOS: ANATOMIE JEDNOHO ŽÁNRU . . . . . . . . . . . . 315 Klára Šeïová 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . Heroický epos jako literární žánr Mateøský epos . . . . . . . . . . Epos, mýtus a kontramýtus . . . Závìrem . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

316 317 318 321 324 324

SLOVO ZÁVÌREM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 326 O AUTORECH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 CONTENT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 ABSTRACTS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343 REJSTØÍK VÌCNÝ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 362 REJSTØÍK JMENNÝ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366



/ 13

ÚVOD

Kánon pøírodních vìd, který lze zjednodušenì vnímat jako pøevod našeho pozorování do øeèi èísel, vzorcù, eventuálnì modelù, nedokáže postihnout, vysvìtlit a porozumìt všem jevùm, jež nás obklopují nebo které se v nás odehrávají. Takto zúženì chápané vìdecké poznání má své limity. Existují však i jiné mody porozumìní sobì i svìtu – mezi nì odedávna patøí umìní. Vìda a umìní vždy do jisté míry pøedstavovaly jakousi tenzní komplementaritu, kterou nelze jednu v druhou zredukovat, avšak kterou potøebujeme k tomu, abychom neztratili ze zøetele nìkterou z významných dimenzí života, který žijeme. Je pøirozené, že se jako jeden z možných pøístupù ke zkoumaní umìní a jeho vztahu k vìdì (a naopak) nabízí kvalitativní pøístup. Není vylouèeno, že jeho vznik a kultivace souvisejí mimo jiné právì s potøebou porozumìt tak komplexním lidským aktivitám jakou je umìlecká èinnost. Kvalitativní pøístup není dnes již v akademických kruzích zpochybòován a náleží do bìžné vìdecké výbavy jako nástroj soustavného zkoumání. Nachází se mezi obìma svìty – je vìdou, a pøesto je jeho aplikace do znaèné míry umìním. Je proto na místì èas od èasu provìøit jeho úèinnost ve zkoumání umìní. Kvalitativní pøístup však není umìleckým dílem, i když otevøenost, flexibilita, intuice a další atributy, které nacházíme v umìní, jsou nezbytnou souèástí výzkumu umìní kvalitativními postupy. Nesmíme však zapomenout na systematiènost a disciplinovanost jednotlivých krokù ve výzkumném procesu, což zahrnuje též kritické pøezkoumávání každé jeho fáze a promýšlení jejích návazností. Právì tento postup udržuje onu hranici mezi vìdou a umìním, aniž by utrpìl jeden èi druhý zpùsob poznávání. Mohli bychom též vnímat tento vztah jako pokus o transformaci jednoho jazyka v druhý, i když jsme si vìdomi jisté simplifikace èi metaforické zkratky. Oba mody jsou svébytné. Když se snažíme porozumìt osobnosti tvoøivého jedince, tvùrèímu procesu, volbì urèitých výrazových prostøedkù umìlcem, umìleckému artefaktu v jeho nejrùznìjších funkcích vèetnì sociální a jeho roli v kultuøe, prožitku tvoøícího umìlce, percepci díla èi dalším aspektùm umìní, pak tak èiníme nikoli proto, abychom zpochybnili srozumitelnost jazyka umìní, ale abychom uèinili explicitnìjším ty jeho roviny, které jsou ménì viditelné. Dosud nikdo nezpracoval dìjiny výzkumu umìní ve vìdách o èlovìku v èeském a slovenském niveau. Pøedbìžnì a bez nároku na úplnost se zmiòme alespoò o nìkterých pokusech vyrovnat se s fenoménem umìní výzkumnì i teoreticky zejména v psychologii, ale i v sociologii a filozofii v posledních padesáti letech. V roce 1968 vyšel sborník Psychologie umìní, Ivo Pondìlíèek rozvíjel od zaèátku 60. let psychologii filmu, Eva Syøišťová se zabývala literární a výtvarnou tvorbou schizofrenních neprofesionálních umìlcù, Stanislav Drvota zkoumal osobnost profesionálních výtvarníkù trpících neurózami, poruchami osobnosti a psychózami. Josef Kuric se výzkumnì zamìøil na percepci výtvarného díla, Jiøí Kulka rozpracoval sémiopsychologickou


?

14

/ Úvod

analýzu umìleckého díla a napsal první komplexnì pojatou uèebnici psychologie umìní, Josef Viewegh se z psychologù zøejmì nejsystematiètìji a po celý svùj profesní život vìnoval rùzným aspektùm psychologie umìní, zejména pak psychologii literatury. Ze sociologù mùžeme snad zmínit Jana Cigánka a jeho Úvod do sociologie umìní1, který nebyl dosud následován. Z filozofù vzpomeòme napøíklad stále aktivního Jiøího Pechara, který se nebojí exkurzù do psychologie. Nemùžeme opomenout též èeského psychologa a malíøe Pavla Machotku, který, aè mimo èeský geografický kontext, rozvíjel psychologii výtvarného umìní a jehož úvodní stať naši monografii otevírá. Psychologii i sociologii umìní u nás nepochybnì ovlivnila nitranská škola estetické komunikace reprezentovaná Františkem Mikem a Antonem Popovièem. Nìkteré z nás oslovila úsporná a dosud vynikající sémantická studie Josefa Zvìøiny Výtvarné dílo jako znak, která tøíbila a zpøesòovala názory psychologù umìní, kteøí ji prostudovali. Z tohoto krátkého pøehledu je zøejmé, že umìní nenechávalo pøední osobnosti naší vìdy chladnými a že tak pozvolna ve druhé polovinì minulého století vznikly základní kameny systematického studia jeho vztahu k vìdì. Umìní je kreativní aktivitou, k níž je jedinec puzen, èinem, kterým je èlovìk obohacován. Mùžeme jen doufat, že kapitoly v monografii ètenáøi alespoò èásteènì zprostøedkují nìco, co obvykle bývá pøi vnímání umìleckého díla skryto. Tematické spektrum knihy je pøitom velmi široké; na jednom konci je rámováno úvodní kapitolou Pavla Machotky zabývající se výtvarným dílem a psychologií, aby jeho linie následnì vedla pøes tematické oblasti tvùrèího procesu, interpretaci díla, práci s filmovým materiálem až po básnì. Jednotlivé kapitoly vytváøejí nìkolik vìtších tematických skupin. Ty v mnoha pøípadech reprezentují výsledek systematické práce nìkolika výzkumných týmù v naší zemi a na Slovensku. Mezi nìkolika pracovišti tak vznikla unikátní vazba prohlubovaná dnes již každoroèním setkáváním na platformì èesko-slovenské konference, mající témìø desetiletou tradici. Ètenáøi, který sleduje dìní na „scénì“ kvalitativního výzkumu v Èeské republice a na Slovensku, nemùže uniknout fakt, že nìkteøí autoøi statí v této publikaci již dlouhou dobu rozvíjejí kvalitativní pøístup. Autoøi, kteøí vytrvali a prokázali, že i tato oblast výzkumu nese originální a kvalitní ovoce. A to navzdory dobì, v níž jsou složitá témata považována za podezøelá, neboť jejich zpracování vyžaduje delší dobu zrání. V Brnì, Praze a Tišnovì 10. ledna 2010

1

Ivo Èermák Vladimír Chrz Michal Miovský

Pøispìli do nìj Vladimír Smetáèek, Ludvík Svoboda, Milan Nakoneèný, Jan Fišer, Pøemysl Maydl, Stanislav Drvota a Jan Cigánek.


/ 15

PSYCHOLOGIE: VÌDA NIKOLI PØÍRODNÍ, PØESTO DISCIPLINOVANÁ Pavel Machotka

Aèkoliv je nesporné, že všechny lidské poznatky se zakládají jak na abstrakci, tak na konkrétním pozorování, je mnohem ménì jasné, do jaké míry jsou si abstrakce a konkrétnost rovny. Podle modelu pøírodních vìd je abstrakce nesporným cílem výzkumu, protože i konkrétní fenomén se pozná jen díky abstrakcím; naopak, umìní a humanistické vìdy se snaží porozumìt jednotlivému pøíkladu bez abstrakcí, dokonce i navzdory abstrakcím. Psychologie si není jistá, zda náleží do pøírodních nebo humanistických vìd. Problém s první pozicí spoèívá v nejistotì a neurèenosti všech psychologických abstrakcí; pokud jsou nejisté, nemohou podle mého názoru vést k porozumìní konkrétním fenoménùm jako napøíklad osobnost, a tím ménì fenoménùm umìleckým. I když si akademický „trh“ váží generalizací, psychologie si musí zachovat odvahu zabývat se poznáním jednotlivých fenoménù – ovšem se sebekritickým postojem, disciplínou a zdrženlivostí. Klíèová slova: principy kvanitativního a kvalitativního výzkumu, umìlecký styl a osobnost, psychologický výzkum umìní


Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents