Ukázka knihy z internetového knihkupectví

��

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS180029

��

�� Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS180029

O B S A H

n

ùv o d

.................................................................................................. 7

Histo rie

........................................................................................... 9 P oçátk y k rajk á ‡ství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 S ta ro vêk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 S t‡edo vêk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1 I tálie – k olébk a k rajk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 2 Z á k az y p‡epych u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5 Z ápa d ní E v ropa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 7 I tálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 Nizoze msko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 F la n dersk é k rajk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 ¢ pa nêlsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 An d a lusie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 1 Galicie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 Kastilie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 3 Kata lá nsk o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 4 Va lencie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 6 P o rtu g a lsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 7 F ra ncie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 9 An glie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Nê m ecko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 D á nsk o, ¢ védsko, F insko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 0 Ra k o usko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2 Vÿcho d ní E v ropa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 3 Rusk o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 3 S lo vensk o . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 8 Krajk á ‡ství v çesk ÿch ze mích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 1 Vÿ robní centra v Ç ech á ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 4 Vÿ robní centra n a Mo ra vê a ve S lezsk u . . . . . . . . . . . 6 9 Krajk a n a lido vé m k roji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 1 O rg a niza ce v ÿ roby a obcho d u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 2 S tá tní po dpo ra, ¿k oly a spolk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 5 20. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 9 Ç esk á k r ajk á ‡sk á ¿kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2 Krajk a v bêh u sta letí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 9

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS180029

K R A J K Å ” S T V ï

T ech nik a pa liçkov á ní

n

............................................ 93

Nástroje a po m ûck y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 5 P ‡ípra v né práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 00 Z á k la d ní tech nick é pojm y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 02

T ypy çesk ÿch k rajek

n

.............................................. .................................................. P ásko vé k rajk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mno h opá ro vé k rajk y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . T ypy k rajek a çesk á ter minologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

T ypy çesk ÿch k rajek

Vzorník

n

...................................................................................... 1 1 5

S lov ník zá kla d ních d ru h û k rajek

n

. 1 49

S lo v ník zá k la d ních d ru h û k rajek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 5 1

L iteratu ra

n

1 09 111 111 112 113

............................................................................ 1 59


ù V O D

7

ùvo d

Ve mêstê Bruggy æil a krásná dívka jméne m Serena. Miloval a ml adíka jméne m Arnout, ale ne mohl a si ho vzít za muæe, prot oæe musel a st ále sedêt u kolovrát ku a p‡íst, aby uæivil a své çty‡i sestry a çty‡i bratry. Byl a s mut ná a ne¿ƒast ná. Aæ jednou se p‡i procházce posadil a pod stro m, zasnil a se a usnul a. I stro m zes mut nêl a uronil st‡íbrné nitê, které na její zástêrce vytvo‡ily p‡ekrásnÿ vzor. Serena do ma ust‡i hl a nit z kolovrát ku a upaliçkoval a krajku s tí mt o vzore m. Krajka byl a t ak zvl á¿t ní a krásná, æe ji hned koupil bohatÿ kupec. At ak Serena paliçkoval a dal¿í a dal¿í krajky se vzore m, kterÿjí napovêdêl sen, spánek a stro m. Mnoho li dí pak její krajky kupovalo a Serena zbohatl a. Vzal a si Arnout a za muæe a æili spol u ¿ƒast nê aæ do s mrti.

n obrázek 1

Va mberecké dêti na poçát ku 20. st ol. ( MK Va mberk)

To je jen jedna z povêstí, které se vyprávêjí o vzni ku krajek. O poçátcí ch evrops kého kraj ká‡ství hovo‡í kro mê ni ch jen vel mi o mezenÿ okruh píse mnÿch a i konografi ckÿch pra menû, stej nê jako frag menty nejstar¿í ch krajek. Prot o je vel mi obtí æné p‡es nê z mapovat hist orii kraj ká‡s kého u mêní. V prûbêhu stal etí se kraj ka stal a dûl eæitÿ m vÿrobní m odvêtví m ve vêt¿i nê evrops kÿch ze mí ch a nacházel a ¿iroké upl at nêní zej ména na odêvech v¿ech s pol eçens kÿch vrstev. Její produkce byl a v urçitÿch hist ori ckÿch období ch vel mi rozs áhl á, a i kdyæ kraj ká‡ství pro¿l o období m úpadku, dodnes nezani kl o.


8


Çes ké ze mê se v prûbêhu 1 7. aæ 1 9. st ol etí stal y jední m z hl avní ch vÿrobní ch center. Vÿroba krajek byl a s oust‡edêna zej ména do obl astí Kru¿ nÿch hor, ¢u mavy a podhû‡í Orli ckÿch hor, al e men¿í kraj ká‡s ká st‡edis ka se vyvíjel a i v dal¿í ch regi onech. Ve 20. st ol etí se pak post upnê rozvíjel a çes ká kraj ká‡s ká ¿ kol a, která zís kal a s kvêl é j méno v zahrani çí. P‡est o v¿ ak u nás dos ud neexist uje publi kace, která by ko mpl exnê s hrnul a vÿvoj pali çkované kraj ky v çes kÿch ze mí ch i v zahrani çí. Také prot o vzni kl a tat o kni ha, kterou aut orky vênují v¿e m zku¿enÿ mi zaçí nají cí m kraj ká‡ká m.

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz


9

Histo rie



P O Ç Å T K Y


11

P oçá tk y k rajk á ‡ství

I p‡es çet né dokl ady, které potvrzují prastarÿ pûvod techni ky pali çkování, stál e p‡evl ádá názor, æe pali çkovaná kraj ka vzni kl a v itals kÿch Benát kách v 1 6. st ol etí, odkud se pak roz¿í‡il a do cel é Evropy. Tot o konstat ování je v¿ ak ponêkud zjednodu¿ ují cí. Je hist ori ckÿ m fakte m, æe v 1 6. st ol etí do¿l o v Benát kách poprvé k mas ové vÿrobê krajek, ¿itÿch a posl éze pali çkovanÿch, urçenÿch k prodeji. To ov¿e m nezna mená, æe by techni ka pali çkování nebyl a zná ma ji æ mnohe m d‡í ve. Ji æ F. Nevill Jacks on ve své práci z roku 1 9 00 konstat uje, æe se kraj ka obecnê vyvi nul a v Mal é Asii, na styçné m úze mí mezi Vÿchode m a Evropou. Ta m js ou dol oæeny nejstar¿í for my krajek. O pûvodu textil ní ch techni k mohou svêdçit i dochované vÿrazy, které mají stej nÿ sl ovní zákl ad. Nap‡í kl ad vÿ¿i vka se v ital¿ti nê nazÿvá ri ca mo a podobné sl ovo se objevuje v arab¿ti nê – rabuna. Kraj ka je itals ky tri ne, v arab¿ti nê target.

S ta ro vêk

Poçát ky pali çkování l ze pravdêpodobnê hl edat ji æ ve starovêku. Pali çky a dokonce zbytky kraj ky byl y nal ezeny ve starovêké m Egyptê p‡i anal ÿze obl eçení mu mií, ul oæenÿch v s arkofází ch. Nejstar¿í evrops kÿ nál ez kostênÿch pali çek pochází z Kypru a l ze ho dat ovat do pozdnê ‡í ms kého prost‡edí ( 4. st ol. n. l. ). Çásti mêst, která l eæel a na mo‡s ké m pob‡eæí, byl a zni çena ze mêt‡esení m a násl ednou p‡íli vovou vl nou. Vrui nách se p‡i archeol ogi cké m prûzku mu v l etech 1 9 8 0– 1 9 9 0 objevil o asi 200 kus û pali çek. Jde o s oubor, kterÿ nel ze i nterpret ovat ji nak neæ jako nástroje pro vÿrobu pali çkované kraj ky. Nep‡í mÿ mi dûkazy js ou také dokl ady o bêæné m roz¿í‡ení techni ky síƒ ování, která je pokl ádána za jeden z p‡edst upñû pali çkování.

S t‡edovêk

Otázkou, která pravdêpodobnê nebude ni kdy detail nê zodpovêzena, je dal¿í cesta pali çkované kraj ky a její roz¿í‡ení v Evropê p‡ed epochou itals kou v 1 6. st ol etí. I ze st‡edovêku exist ují dokl ady, ni koli v¿ ak na obrazech, které jedi né bÿvají nes pornÿ m pra mene m. Kusé i nfor mace l ze hl edat jen v ojedi nêl e dochovanÿch píse mnÿch dokl adech. Anal ÿza je o t o sl oæitêj¿í, æe vÿrazy, pouæí vané ve starÿch zprávách, ne mají obvykl e jas nÿ vÿzna m. Vroce 1 246 objednal papeæ I nocenc I V. ornáty, které mêl y bÿt posl ány do ”í ma pro jeho pot‡ebu. V ofi ci ál ní m dopis u angli cké mu opat ovi na‡i zuje, aby díl o byl o zdobeno techni kou, ji æ nazÿvá angli cké díl o nebo jepti¿s ká práce. Jako jepti¿s ká práce se pozdêji v Anglii a çast o i v ji nÿch ze mí ch západní Evropy oznaçoval a právê pali çkovaná kraj ka. I p‡es tent o svÿ m zpûs obe m uni kát ní a ne zcel a jistÿ dokl ad se ov¿e m zdá, æe se techni ka pali çkování kraj ky uchoval a ve st‡edovêku s pí¿e ve vÿchodní m St‡edo mo‡í, kde na-


12


vazoval a na star¿í anti ckou tradi ci. O kraj ká‡ství hovo‡í ojedi nêl e byzants ké píse mné pra meny. Vÿzna mné míst o v rozvoji vÿroby krajek mêl a z‡ej mê jedna ze s ouçástí lit urgi ckého ornát u, kterÿ knêæí pouæí vali p‡i bohosl uæbách. Od nejstar¿í ch ças û nosí vali jakousi ko¿ili, l e movanou kraj kou, která st‡i he m navazoval a na anti cké obl eçení. Tét o odêvní s ouçástce se ‡í kal o dal mati ka. Název je odvozen od místa, kde se poprvé uæí val a Dal máci e. K úze mí Bal kánu se váæou i uni kát ní çásti lit urgi ckÿch textilií, dochované v pravosl avnÿch kl á¿terech, právê tak jako ojedi nêl é z mí nky v píse mnÿch pra menech. Zcel a pomi nout ne mûæe me ani v¿eobecnê roz¿í‡enou l egendu, která se o vzni ku pali çkované kraj ky na Bal kánê vypráví. Je dûl eæité, æe tat o l egenda byl a zná má také v itals kÿch Benát kách. Podl e ní æil na pob‡eæí Jaders kého mo‡e v Dal mácii ml adÿ rybá‡. Zas noubil se s krásnou dí vkou, která pro nêj zhot ovil a novou síƒ jako dárek. Kdyæ ji poprvé vrhl do mo‡e, vyl ovil jen kusy mo‡s ké trávy a kous ky bíl ého korál u. Záhy poté byl odveden, aby sl ouæil v benáts ké m l o âstvu. Truchlí cí dí vce po nê m zbyl a jako vzpo mí nka pouze po¿ kozená síƒ, kterou zaçal a opravovat, zacelil a dêravá místa tak, æe na ni ch z nití zhot ovil a napodobeni ny korál û a s pirál ek mo‡s ké trávy. Efekt byl tak krás nÿ, æe zaçal a dostávat objednávky. Atak zaçal a vyrábêt pali çkovanou kraj ku se síƒ ovou pûdi cí. To v¿e ukazuje, æe st opy pali çkované kraj ky ve st‡edovêku s mê‡ují na úze mí tehdej¿í byzants ké ‡í¿e a na jadrans ké pob‡eæí, do Dal máci e. Z hist ori ckÿch s ouvisl ostí pak vypl ÿvá i dal¿í cesta p‡es Benátky do západní Evropy. Benáts ká republi ka t oti æ ovl ádal a ve 1 4. a 1 5. st ol etí çást Dal máci e a hl avní m benáts kÿ m p‡ístave m byl Dubrovní k. V prûbêhu st aletí po rozpadu ‡í mské ‡í¿e mûæe me sledovat post upnÿ p‡esun nêkterÿch u mêlecko‡e mesl nÿch znalostí z vÿchodu na západ. Vyni kající æi dov¿tí, ale téæ k‡esƒan¿tí ‡e mesl níci, kte‡í æili v Sÿrii a v Palesti nê, se od 8. st oletí stêhovali pod tl ake m isl á mu na úze mí byzantské ‡í¿e, na Bal kán a Egejské ostrovy. V 1 1. a 1 2. st oletí pl atil a právê t at o obl ast z hlediska u mêleckého ‡e mesl a za technicky nejvyspêlej¿í na úze mí st‡edovêké Evropy. Sit uace se ov¿e m z mênil a poçát ke m 1 3. st oletí. Tehdy vojska çtvrté k‡íæové vÿpravy, podpl acená Benátçany, dobyl a Konst anti no-

pol a zasadil a têækou ránu sko mírající mu byzantské mu císa‡ství. Ihned poté odt ud zaçali Benátçané, çast o i násilí m, stêhovat zruçné ‡e mesl níky na svá úze mí. Zatí mco vÿzna mnêj¿í ‡e mesl a (jako t‡eba skl á‡ství) p‡esunuli p‡í mo do sa mot nÿch Benátek, ji né vÿrobce z‡ejmê usadili na dal¿í, ji mi ovl ádaná úze mí, tedy do okolí Dubrovníku. V dûsledku expanze os manskÿch Turkû se v¿ak pozice k‡esƒanskÿch vl ádcû na Bal kánê ve 1 4. a 1 5. st oletí post upnê osl aboval a. Vliv ztrácel a i Benátská republi ka, a prot o se odt ud ‡e mesl níci stêhovali dále do It álie.

I tálie – kolébk a k rajk y

Zásl uha Benátçanû tkvêl a tedy ni koli v t o m, æe by v 1 5. a 1 6. st ol etí objevili techni ku pali çkování, al e æe ji roz¿í‡ili a zprost‡edkovali cel é západní Evropê. Z mnoha dokl adû je t oti æ z‡ej mé, æe i v Benát kách, v s ouvisl osti s bal káns kou produkcí, znali pali çkovanou kraj ku d‡í ve, neæ se obecnê s oudil o.


P O Ç Å T K Y


13

Itáli e je nazÿvána kol ébkou kraj ky, prot oæe se t u rozvi nul a z hl edis ka techni ky i vzorû. A právê odt ud se ¿í‡il a do dal¿í ch ze mí. Zásl uhu na t o m mêl y i ti¿têné vzorní ky, jeji chæ prost‡edni ctví mse ¿í‡il y dobové renes ançní vzory. Jeden z první ch vzorní kû vy¿el v Benátkách ji æ v roce 1 5 3 0 pod názve m Ese mpl ari o dei l avori od Ni col a d´ Arist otel a ( nazÿvaného Zoppi no). Kol e mroku 1 5 5 7 byl a opêt v Benát kách vydána kni ha se vzorníke m pali çkovanÿch krajek, pro povzbuzení záj mu nazvaná Le Po mpe. Aut or objas ñuje, æe tyt o kraj ky jsou nejen krásné, ale t aké uæiteçné a pot‡ebné. Dnes je tat o kni ha ul oæena v kni hovnê Arsenal u v Benátkách. Právê tat o kni ha se nêkdy uvádí jako dokl ad, æe v 1 6. st ol etí kraj ka v Benát kách vzni kl a. Probl é mje al e v t o m, æe se v ní nenachází æádnÿ úvod o t o m, jak se kraj ka vyrábí, jakÿ materi ál se uæí vá a jaké nástroje js ou nut né. Aut or vzorní k sestavil tak, jako by neps al o nové techni ce, al e pouze pos kyt oval návody æená m, které dob‡e vêdêl y, jak s ni mi nal oæit. Onen nezná mÿ aut or také urçitê nebyl vynál ezce m herdul e, jeæ je v kni ze zobrazena. Dal¿í dat ovanÿ vzorní k z tét o doby byl vydán roku 1 5 27 v itals ké m mêstê Col ogne. n obrázek 2 Vzorník krajek Nü w Modelbuch ( Zurich, Jde o mal ÿ os merkovÿ svazek s 42 tabul ka- 2. pol. 1 6. st ol. )

n obrázek 3 Reticell a – ¿it á krajka (Anglie nebo ¢panêlsko, zaçátek 1 7. st ol. )


14


?

n obrázek 4 It alská krajka ze 1 6. st ol.

mi. Vzory vycházejí ze st‡edovêkÿch a arabs kÿch arabesek a pís men, nêkteré kraj ky js ou na bíl é pûdi ci, zbytek na çerné. Vêt¿i na pali çkovanÿch krajek je dopl nêna vÿ¿i vkovÿ mi stehy. Ani zde nejs ou pozná mky k techni ce a j de zjevnê o vzorní k, kterÿ znal ost techniky práce p‡edpokl ádal. O t o m, æe se pali çkovaná kraj ka vyrábêl a v Itálii ji æ p‡ed roke m 1 5 00, napoví dají také dal¿í píse mné pra meny. Jeden z ni ch, ul oæenÿ v katedrál e ve Ferra‡e, obs ahuje úçet s udání mceny za opravu a pokovení kraj kové ozdoby na jedné ze s ouçástí ornát u, jakési vestê, které se ‡í kal o vest ment. V benáts ké m archi vu exist uje doku ment dat ovanÿ roke m 1 47 6, kterÿ vÿsl ovnê hovo‡í o vÿrobê kraj ky pali çka mi. Nejstar¿í dokl ad z Fl ander je z roku 1 49 5. Jde o oltá‡ní obraz v chrá mu sv. Petra v Lovani, na nê mæ dí vka s herdulí pali çkuje kraj ku.

n obrázek 5 Krajka ¿panêlskÿch protest ant û v Hol andsku (zaçátek 1 7. st ol. )

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

P O Ç Å T K Y


15

Z roku 1 493 pochází píse mná dohoda mezi dêdi ci rodi ny Sforza, která v té dobê vl ádl a v Mil ánê. Sestry Angel a a Heppolita si v ní dêlil y majetek. Mezi hodnot nÿ mi ¿ perky a ji nÿ mi os obní mi vêc mi js ou v i nventá‡í ch seps ány závoje a dal¿í textil ní s ouçást ky s vÿ¿i vkou ( Ri ca mo a reti cell a), ozdobné díl y ( Punti), kusy je mného síƒ ování ( Lavoro a groppi), pêkné kraj ky ( Lavoro as oss a) a dvanáct pl etenÿch kus û ( Punti dei dodisi fusi). V¿echny tyt o názvy se pozdêji objevují jako oznaçení pro kraj ku, ¿it ou i pali çkovanou.

Z á k az y p‡epych u

I kdyæ je z‡ej mé, æe techni ka vÿroby pali çkovanÿch krajek byl a v pozdní m st‡edovêku al es poñ o mezené mu okruhu vÿrobcû zná má, objevuje se s poradi cky. Dûvod je ov¿e m z‡ej mÿ. Kraj ka ve st‡edovêku nesl ouæil a jako módní dopl nêk. Ro máns ké a goti cké odêvy byl y st‡í d mé a pokud se na ni ch objevoval y zdobné prvky, bÿval y çast o p‡ed mête m kriti-

n obrázek 6 ¢aty s okruæí m (pozdní 1 6. st ol. )


Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents