Ukázka knihy z internetového knihkupectví

��

��

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

��

��

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS180694

doc. MUDr. Vladimír Pidrman, Ph.D. DEMENCE Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3045. publikaci Odpovìdná redaktorka PhDr.Viola Lyèková Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 184 Vydání 1., 2007 Vytiskla tiskárna PB tisk Prokopská 8, Pøíbram 6 © Grada Publishing, a.s., 2007 Obrázek na obálce © doc. MUDr. Pavel áèek, Ph.D. ISBN 978-80-247-1490-5


OBSAH 1. POJEM DEMENCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.1 Vymezení pojmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 2. DEMOGRAFIE A EPIDEMIOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2.1 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 3. IDENTIFIKACE SENIORÙ S PORUCHAMI KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ. MÍRNÁ KOGNITIVNÍ PORUCHA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Stárnutí a kognitivní funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2. Mírná kognitivní porucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

21 24 25 27

4. DÌLENÍ DEMENCÍ, ALZHEIMEROVA NEMOC . . . . . . . . . 4.1 Primárnì degenerativní demence . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Sekundární a smíené demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Alzheimerova nemoc (AN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Diagnostická kritéria pro AN (podle MKN-10) . . . . . . 4.3.2 Rizikové faktory pro rozvoj AN . . . . . . . . . . . . . . 4.3.3 Neurobiologické zmìny u Alzheimerovy nemoci . . . . . 4.3.4 Zobrazovací metody v diagnostice Alzheimerovy nemoci. 4.3.5 Genetické faktory v etiologii Alzheimerovy nemoci . . . . 4.4 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

31 31 31 34 36 41 42 43 44 44

5. OSTATNÍ DEMENCE, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA . . . 5.1 Vaskulární demence (VaD) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Multiinfarktová demence (MID) . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Podkorová vaskulární demence (Binswangerova choroba) 5.1.3 Demence pøi rozsáhlé CMP . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Demence s Lewyho tìlísky (LBD) . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3 Frontotemporální demence (FTD) . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Demence u Parkinsonovy choroby. . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Demence u Huntingtonovy choroby . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6 Demence pøi normotenzním hydrocefalu . . . . . . . . . . . . . 5.7 Alkoholová demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.8 Demence pøi zánìtlivých onemocnìních CNS . . . . . . . . . . . . 5.8.1 Creutzfeldtova-Jakobova nemoc . . . . . . . . . . . . . . 5.8.2 Demence pøi infekci HIV . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.8.3 Demence pøi lues . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.9 Metabolické demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.9.1 Rozvoj demencí u vrozených metabolických poruch . . . 5.9.2 Rozvoj demencí u získaných metabolických poruch . . . . 5.10 Demence pøi kolagenózách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.11 Posttraumatické demence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

51 51 51 52 53 54 55 56 56 56 56 57 57 57 57 58 58 59 59 59


6 / Demence

5.12 Demence pøi epilepsii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.13 Diferenciální diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.13.1 Diferenciální diagnóza 4D . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.13.2 Deprese. Diferenciální diagnostika mezi depresí a demencí . 5.13.3 Delirium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.14 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6. PORUCHY CHOVÁNÍ VE STÁØÍ (BPSD) . . 6.1 Konsenzus BPSD . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Behaviorální symptomy . . . . . . . . . . . 6.2.1 Bloudìní . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.2 Agitovanost/agresivita . . . . . . . . 6.3 Psychologické (psychiatrické) pøíznaky . . . 6.3.1 Bludy . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.3.2 Halucinace . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Poruchy nálady . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Poruchy spánku . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Etiopatogeneze BPSD . . . . . . . . . . . . 6.6.1 Genetické a neurobiologické faktory . 6.6.2 Psychologické a sociální faktory . . . 6.7 Posuzování BPSD . . . . . . . . . . . . . . 6.8 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

60 60 60 60 62 72

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

79 80 81 81 81 82 83 83 84 84 86 86 88 88 89

7. LÉÈBA DEMENCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 7.1 Nefarmakologická léèba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 7.1.1 Role nejbliích pøíbuzných a peèovatelù . . . . . . . . . . . . . . . . 96 7.1.2 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 7.2 Obecné zásady farmakoterapie seniorù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 7.2.1 Nedostateèná nebo nadmìrná preskribce lékù u seniorù . . . . . . . . 103 7.2.2 Compliance seniorù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 7.2.3 Úskalí farmakoterapie seniorù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 7.2.4 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 7.3 Farmakoterapie demencí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 7.3.1 Farmakoterapie Alzheimerovy nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 7.3.2 Vedlejí a neádoucí úèinky pøi léèbì IChE . . . . . . . . . . . . . . 121 7.3.3 Farmakoterapeutické monosti u dalích forem demencí . . . . . . . . 126 7.3.4 Farmakoterapie poruch aktivit denního ivota u demence. . . . . . . . . 126 7.3.5 Moné pøídatné (podpùrné) léky v terapii demence . . . . . . . . . . 126 7.3.6 Léky ovlivòující pozitivnì metabolizmus CNS . . . . . . . . . . . . . 127 7.3.7 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 7.4 Farmakoterapie BPSD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 7.4.1 Kognitivní farmakoterapie BPSD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 7.4.2 Nekognitivní farmakoterapie BPSD . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 7.4.3 Léèba poruch spánku u seniorù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 7.4.4 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 7.4.5 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152


Obsah / 7

8. DEMENCE, VÝIVA A MALNUTRICE . . . . . . . . 8.1 Dalí faktory mající vliv na udrení správné výivy . 8.1.1 Hygiena a kultura stolování . . . . . . . . . . 8.1.2 Stav dutiny ústní. . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.3 Pøíjem tekutin . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.4 Obstipace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1.5 Farmaka (polypragmazie) . . . . . . . . . . . 8.2 Rozpoznání poruch výivy . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

155 157 157 158 158 158 158 158 160

9. PÁDY SENIORÙ . . . . . . . . . . . . 9.1 Etiologie pádù. . . . . . . . . . . . 9.1.1 Pády z vnitøních pøíèin . . . 9.1.2 Pády z vnìjích pøíèin . . . . 9.2 Dùsledky pádù . . . . . . . . . . . 9.3 Bludný kruh v procesu pádù seniorù 9.4 Literatura . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

163 163 163 164 165 165 166

10. PØÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 Mini-Mental State Examination (MMSE) . . . . . . . . . . 10.2 kála deprese pro geriatrické pacienty . . . . . . . . . . . . 10.3 Ischemické skóre Hachinského . . . . . . . . . . . . . . . . 10.4 Neuropsychiatrický dotazník (NPI). . . . . . . . . . . . . . 10.5 Test hodin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.6 Test instrumentálních vedních èinností . . . . . . . . . . . 10.7 Test základních vedních èinností podle Barthelové . . . . . 10.8 Algoritmus diagnostiky a léèby kognitivních poruch seniorù 10.9 Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

167 167 169 170 170 171 173 174 175 176

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

SEZNAM VYBRANÝCH ZKRATEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 INTERNETOVÉ KONTAKTY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 REJSTØÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181



Pojem demence / 9

1. POJEM DEMENCE 1.1 VYMEZENÍ POJMU Demence je syndrom, který vznikl následkem onemocnìní mozku, obvykle chronického nebo progresivního charakteru. Dochází k naruení vyích korových funkcí, vèetnì pamìti, mylení, orientace, schopnosti øeèi, uèení a úsudku, pøitom vìdomí není zastøené. Zhorení uvedených funkcí je doprovázeno (nìkdy dokonce pøedcházeno) zhorením kontroly emocí, sociálního chování nebo motivace. Diagnózu demence lze tudí stanovit na základì klinického obrazu psychiatrického (neuropsychiatrického) a psychologického vyetøení. K jejímu urèení nestaèí pouze patologický nález zobrazovacích technik (CT, MR, PET, SPECT), nebo míra atrofie èi funkèního postiení nemusí zákonitì korespondovat se stupnìm demence. CT a MR mùe odhalit atrofické zmìny, v nìkterých pøípadech i v èasných stadiích. Metody PET a SPECT mohou prokázat funkèní zmìny, napø. sníení metabolizmu v urèitých regionech CNS. Ani tyto zmìny vak nelze povaovat za specifické. Pøesné definice jednotlivých forem demencí uvedeme v následujících kapitolách. Tabulka shrnuje obecná a základní kritéria demence. Tab. 1.1 Obecná kritéria demence n Zjevné zhorení krátkodobé a dlouhodobé pamìti. n Dále alespoò jeden z faktorù: naruení abstraktního mylení, naruení soudnosti, naruení ostatních kognitivních funkcí, zmìny osobnosti. n Tyto poruchy se manifestují v obvyklých pracovních èi sociálních procesech ve vztahu k okolí. n Nejde souèasnì o poruchu vìdomí. (Podle MKN-10)

Demenci lze chápat jako získanou poruchu kognitivních funkcí, která je natolik závaná, e má zásadní vliv na dalí funkce a tím i ivot pacienta. Pøíznaky demence lze z hlediska praktického i didaktického rozdìlit do tøí základních skupin, které nazýváme ABC: n n n

naruení kognitivních funkcí (C cognition), naruení aktivit denního ivota (A activities of daily life), poruchy chování (B behavior).


10 / Demence

Z tìchto tøí skupin pøíznakù jsou základní a nejzávanìjí z hlediska etiologického pøíznaky kognitivní. Pro demenci je základním a charakteristickým rysem úbytek kognitivních (tedy poznávacích) funkcí, a to pøedevím pamìti a intelektu. Demence vak zahrnuje i dalí symptomy: n n n n n n n n n n n n

poruchy intelektu, poruchy pamìti, poruchy orientace, poruchy abstraktního mylení, poruchy chápání, poruchy pozornosti a motivace, poruchy korových funkcí (apraxie, afázie), poruchy emotivity, poruchy chování, ztráta sobìstaènosti, poruchy osobnosti, mohou se objevit psychotické pøíznaky.

Výsledkem procesu demence je globální deteriorace duevních schopností nemocného, naruení jeho funkèních schopností, ztráta sobìstaènosti.

1.2 LITERATURA American Psychiatric Association. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Revised Fourth Edition. Washington, DC: American Psychiatric Association; 1995. Blazer DG, Steffens CD, Busse E W. Textbook of geriatric psychiatry. American Psychiatric Publishing, Inc., Washington, DC, 2004, p. 568. Burns A, Craig S, Lawlor B. Assesment scales in old age psychiatry. Martin Dunitz, London, 1999, p. 302. Cummings JL, Benson DF. Dementia: A Clinical Approach. Boston, Mass: ButterworthHeinemann; 1992. Forette B. Centenarians: health and frailty. In: Robine JM, Vaupel JW, Jeune B, Allard M. (eds.) Longevity: To the Limits and Beyond. Berlin: Springer-Verlag; 1997:105112. Green RC. Alzheimers disease and other dementing disorders. In: Joynt R. (ed.) Clinical Neurology. Philadelphia, Pa: Lippencott-Raven; 1995:184. Green RC. Diagnosis and management of Alzheimers disease and other dementias. Professional Communications, Inc., Caddo, 2005, p. 256. Louhija J. Miettinen HE, Kontula K, Tikkanen MJ, Miettinen TA, Tilvis RS. Aging and genetic variation of plasma apolipoproteins. Relative loss of the apolipoprotein E4 phenotype in centenarians. Arteriosclerosis & Thrombosis. 14(7):10849, 1994. Petersen RC, Smith GE, Waring SC, Ivnik RJ, Tangalos EG, Kokmen E. Mild cognitive impairment: clinical characterization and outcome. [erratum appears in Arch Neurol 1999 Jun;56 (6):760]. Archives of Neurology. 56 (3):3038, 1999.


Pojem demence / 11

Powell A L. Senile dementia of extreme aging: a common disorder of centenarians. Dementia. 5(2):1069, 1994. Practice guidelines for treatment of psychiatric disorders. Compendium 2004. American Psychiatric Association, Washington DC, 2004, p. 914. Quick reference to the APA practice guidelines for treatment of psychiatric disorders. Compendium 2004. American Psychiatric Association, Washington DC, 2004, p. 195. Rùièka E et al. Diferenciální diagnostika a léèba demencí. Galén, Praha, 2003, p.176. Smolík P. Duevní a behaviorální poruchy. Prùvodce klasifikací, nástin nozologie, diagnostika. Maxdorf, Praha, l996, p. 504



Demografie a epidemiologie / 13

2. DEMOGRAFIE A EPIDEMIOLOGIE Populace v Èeské republice stárne. Stejnì je tomu i ve vech zemích západního svìta. Je to dáno trvale klesající porodností a zároveò sniující se úmrtností ve vech vìkových skupinách. Dochází k prodluování støední délky ivota. V ÈR byla v roce 2002 støední délka ivota pøi narození pro eny 78,7 roku a pro mue 72,1 roku. Ve vìku 65 let byla pro eny 17,1 roku a pro mue 13,7 roku. Zvyuje se absolutní poèet seniorù, zároveò narùstá jejich procentuální zastoupení v populaci. Ve vìku nad 60 let bylo v naí republice v roce 2002 18,6 % populace, ve vìku nad 65 let 13,9 %. 65 let se doívá v souèasné dobì 88 % en a 75 % muù. Ve vìkové skupinì nad 80 let je 71 % en. Demografický vývoj populace v Èeské republice ilustruje následující tabulka. Pøipomínáme, e jde o trend, který bude v ÈR i ve svìtì nadále pokraèovat. Tab. 2.1 Demografické stárnutí populace ÈR v historickém vývoji a prognóze Senioøi

1950

1975

2000

2025

2050

Zastoupení osob nad 65 let

8,3 %

12,9 %

13,9 %

23,1 %

32,7 %

Zastoupení osob nad 80 let

1,0 %

1,7 %

2,5 %

5,3 %

9,5 %

51,7

82,3

111,8

243,0

296,1

Index stáøí *

(World Population Aging 19502050. New York: United Nations, 2002, Zdravotnická roèenka ÈR 2000, 2001, Praha)

*Index stáøí je poèet osob nad 65 let na 100 osob ve vìku 014 let. Z hlediska zdravotního stavu je populace seniorù vysoce heterogenní. Vykazuje vyí celkovou morbiditu, která je specifická vysokým výskytem chronických a degenerativních onemocnìní, ale i vyím výskytem akutních stavù a náhlých dekompenzací chronických onemocnìní. Nemocnost plynule narùstá a do nejvyích vìkových skupin, eny vech vìkových kategorií vykazují vìtí poèet zdravotních potíí. U seniorù ve vìku nad 80 let nalézáme vysokou polymorbiditu, v prùmìru se zde vyskytuje 3,5 diagnózy u 1 pacienta. Nejèastìjí choroby vyího vìku jsou: n n n n n

kardiovaskulární choroby, nemoci pohybového aparátu, metabolické choroby, gastrointestinální a respiraèní choroby, kognitivní poruchy a demence.

S narùstajícím vìkem se mìní spektrum nemocí. Pøibývá chronických degenerativních poruch napø. osteoporóz, kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních chorob, kognitivních poruch, demencí. Postiení jsou èasto kombinována, èím se mohou na-


?

14 / Demence

vzájem potencovat nebo maskovat. Hodnotit zdravotní stav ve vyím vìku není vdy snadné, u i proto, e objektivní nálezy nebývají vdy typické a ani subjektivní hodnocení nebývá standardní a dostateènì validní. Proto se stává, e nìkterá ménì nápadná onemocnìní bývají nedostateènì diagnostikována. Toto se týká zejména psychiatrických chorob seniorù, jako je deprese a demence. Do této skupiny patøí napø. i chronické infekce, osteoporóza a inkontinence. Proto je tøeba vìnovat specifickému obrazu prùbìhu nemocí ve stáøí náleitou pozornost. V následujících øádcích se pokusíme upozornit na nejvýznamnìjí problémy. U seniorù se setkáváme s mikrosymptomatologií. To znamená, e chorobné pøíznaky jsou jen minimálnì zøetelné, jen skromnì vyjádøeny. Pøíkladem mùe být napø. akutní bakteriální infekce. Z hlediska psychiatrického do této skupiny mùeme zaøadit zejména depresi, která zvlátì pro laika mùe probíhat velmi nenápadnì. Dalí zvlátností je monosymptomatologie, nebo naopak oligosymptomatologie. Jde o stav, kdy se nemoc neprojevuje obvyklými pøíznaky ve smyslu èetnosti, ale pøítomen je pouze jeden z øady pøedpokládaných, nebo jen nìkolik z celé øady symptomù. Tento stav je velice zrádný a zavádìjící. Typickým pro onemocnìní ve vyím vìku je i výskyt nespecifických pøíznakù, které jsou povechné, závané, ale pøesto pøehlíené nebo nedocenìné. Máme na mysli zejména únavu, hypobulii, anorexii, zvýenou spavost, nebo naopak insomnii. Závané jsou tzv. symptomy druhotného postiení. Jde o èasto ivot ohroující stav, kdy na nìj reaguje zjevnì jiný ne pøímo postiený orgán. Velmi èasto se jedná o projevy na úrovni CNS. Jako pøíklad mohou slouit delirantní stavy, které jsou prvním pøíznakem øady dekompenzujících se somatických onemocnìní. Dùleitou specificitou související s nemocností ve vyím vìku a léèbou jsou atypické lékové reakce. Ty mohou ohrozit pacienta zvýeným úèinkem léku, neoèekávaným úèinkem, neádoucím èi nedostateèným úèinkem daného léku. U seniorù dochází ke zhorení zdravotního stavu i tím, e mají malou funkèní rezervu organizmu. To je provázeno zvýeným rizikem úmrtí. Nemoci ve vyím vìku mají i vysoký invalidizující potenciál. To znamená, e obdobné postiení ve støedním vìku nevede zdaleka k takovému naruení sobìstaènosti, jak je tomu ve vìku vyím. Onemocnìní ve vyím vìku, a to zejména psychiatrická onemocnìní, mají významný sociální dopad. Mìní sociální statut nemocného, mùe dojít k pøedèasné invalidizaci, k pøedèasné institucionalizaci, ztrátì výdìlku, ztrátì sobìstaènosti a závislosti na pomoci jiných osob, neschopnosti samostatného ití a bydlení. To samozøejmì vede k nárùstu stresu u nemocného jedince, v dùsledku ale jde o postiení nejenom pacienta, ale i jeho nejbliího sociálního okolí. Pøi hodnocení prùbìhu nemoci u seniorù musíme brát na zøetel hierarchii ztráty funkèních schopností. Nejdøíve bývá postiena schopnost provádìt komplexní èinnost. Jde napø. o schopnost cestovat dopravními prostøedky, popøípadì schopnost øídit vlastní vùz. Pøi tìím postiení vak ztrácí pacient sobìstaènost, to znamená, e není schopen sám chodit, koupat se, peèovat o sebe, pøipravit si potraviny èi samostatnì pouívat toaletu. Nakonec ztrácí schopnost sám se najíst èi schopnost samostatného pohybu na lùku. Onemocnìní demencí je dnes problémem globálním, pøestává se týkat pouze tzv. vyspìlých zemí. Tento jev souvisí s prodluováním délky ivota a s tím souvisejícím obecným stárnutím populace. Zatímco poèet obyvatel planety vzrostl mezi lety 1980


Demografie a epidemiologie / 15

a 2000 o 35 %, za stejnou dobu se zvýil poèet seniorù starích 60 let o 60 %. Pøitom v této vìkové kategorii se výraznì zvyuje riziko rozvoje demence: u jedincù starích 65 let je riziko 5%, v 75 letech stoupá na 10 %, u lidí osmdesátiletých je 20 %, v souboru nad 90 let vìku nalezneme 50 % nemocných trpících zcela jasnými pøíznaky demence. Jiní autoøi nárùst poètu dementních nemocných popisují tak, e ve vìku nad 65 let dochází kadých 5 let ke zdvojnásobení pøípadù. Následující graf ukazuje nárùst výskytu demence v Evropì na konci minulého století. Prevalence demence v Evropì 40

Pøípady (%)

30

20

10

0 60

70

80

90

Vìk (roky)

Graf 2.1 Nárùst výskytu demence v Evropì na konci minulého století (Podle: Murray. The global burden of disease, 1996)

V souèasnosti je patrný dalí závaný trend: narùstá skupina nemocných, kteøí se nacházejí ve støedním a tìkém stadiu demence. Ménì je tìcXh, kteøí trpí mírnými formami demence. Z uvedeného vyplývá, e velmi dùleitým krokem v péèi o nemocné trpící demencí je její vèasný záchyt v nejrannìjích stadiích. Ukazuje se toti, e oddálení nástupu symptomù demence o 5 let vede ke sníení její prevalence o 50 % v jedné generaci. Demence pøedstavují i významné ekonomické náklady. Odhaduje se, e na jednoho pacienta trpícího demencí v zemích západní Evropy se za jeden rok vydá pøiblinì 15 000 25 000 euro. V USA je tento odhad obdobný: 10 00030 000 dolarù. V obou údajích mùeme vidìt znaèný rozptyl. Ten je dán rozdílnou metodikou sbìru v rozdílných pracích, rozdílným vyhodnocováním dat, rovnì tak obtíností zahrnout vechny vstupní velièiny. Je vak jasné, e nejvìtí polokou nejsou pøímé zdravotnické náklady, ale náklady nepøímé. To znamená oetøovatelská péèe, podpùrné prostøedky, podpùrná komunitní a sociální péèe. Intenzivní péèe o nemocné s demencí


Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents