Ukázka knihy z internetového knihkupectví

The Manual (How To Have A Number One The Easy Way)

First published in the United Kingdom by KLF Publications 1988.

Copyright © Bill Drummond, Jimmy Cauty, 1988 Translation © Jiří Březina, 2010

The moral rights of the authors have been asserted.

ISBN 978-80-260-0411-0 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

O KNIZE Manuál poprvé vyšel roku 1988 v Británii. Originální titul zní The Manual (How To Have A Number One The Easy Way). Jeho autory jsou hudebníci, Bill Drummond a James Cauty, známí světu jako The KLF (více se o nich dočtete na konci této knihy). Když tito dva vydali v roce 1988 pod názvem The Timelords singl „Do ctorin' the Tardis“, byli sami překvapení jeho úspěchem. Skladba stanula na první příčce britské hitparády a prodalo se jí přes milion kopií. Rozhodli se napsat knihu, kde nejenže popisují tuto hitovou zkušenost, ale hlavně vtipně a trefně analyzují celý hudební průmysl. Výsledkem je text, kde je krok za krokem popsána cesta, jak bez peněz, talentu a zkušeností dosáhnout vrcholné příčky hitparády, hitu Číslo jedna. Přestože už uběhla dvě desetiletí od jejího vzniku, obsahuje kniha dvě věci, které ji dělají kultovní a nadčasovou: detailní popis tzv. Zlatých pravidel hitparádového popu a odhalení procesu, jakým je třeba tento produkt protlačit do médií a žebříčků. Pokud budete postupovat podle Zlatých pravidel, s největší pravděpodobností stvoříte písničku, která bude mít hitové šance. A pokud se inspirujete celým Manuálem, bude te vědět, že tady cesta nekončí, ale teprve začíná. První náklad knihy byl okamžitě vyprodaný. Druhé vydání následovalo rok poté a třetí v roce 1998. Kniha také vyšla v Německu a jako audio book ji namluvil bubeník skupiny Die Ärtze, Béla B. Čeština je tedy třetí jazyk, ve kterém vychází. Manuál byl možná původně zamýšlen jako žert, ale poté, co se jím roku 1989 řídil rakouský disko projekt Edelweiss a uvedl jej do praxe

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS167336

hitem „Bring Me Edelweiss“, zrodila se legenda. Singlu se totiž prodalo pět milionů kopií... A další příklady? K inspiraci se přiznala britská dívčí kapela The Pippettes, Klaxons nebo The Blue Man Group (ti dokonce napsali svou knihu, Rock Concert Instrution Manual). Zpěvák kapely Chumbawam ba se nechal do bookletu desky „Readymades“ vyfotit s Manuálem v ruce. Velkými fanoušky všeho, co se The KLF týče, je skupina, která prodala nejvíce singlů v historii Německa: Scooter1. Je dost dobře možné, že kniha dodala cenné rady daleko většímu množství lidí, obzvlášť v oblasti euro dance horečky v první polovině devadesátých let. Z pochopitelných důvodů se ale ne každý rád přizná, že tvoří podle nějakého návodu. Bill Drummond nám napsal, že od vy dání Manuálu mu mnoho hudebníků sdělilo, že tato knížka jim po sloužila jako zdroj inspirace. Ať už jsou ale tyto pověsti pravdivé či nikoli, po přečtení Manuálu bu dete popmusic poslouchat jinýma ušima.

Jiří Březina a Jakub Janďourek

České čtenáře může zajímat, že kolují zvěsti o tom, že také hit „Mumuland“ (sic!) od Petra Kotvalda je napsaný podle Manuálu. Na náš dotaz jak Petr Kotvald, tak skladatel Jindřich Parma tuto informaci popřeli s tím, že knihu nikdy nečetli. 1


P. S. Samotní KLF se pokusili programově natočit hitový singl v roce 1989. Jmenoval se „Kylie Said to Jason“ a měl vydělat peníze na při pravovaný film „The White Room“. Byl to propadák....


MANUÁL

The Justified Ancients of Mu Mu odhalují svou zenanarchistickou metodu, díky které se nemožné stane skutečností.


ZAČÁTEK (Jak dosáhnout hitu Číslo jedna) Připravte se na divokou jízdu na horské dráze smíšených metafor. Buďte připraveni vnořit své ruce do šťastné nádoby života, posbírat bouřková mračna fantazie a najít v sobě génia. Protože jenom tak, že budete následovat jasné a precizní instrukce obsažené v této knize, bu dete moci zrealizovat své dětské sny o ovládnutí první příčky britské hitparády a zajistit si navěky zápis v posvátných análech historie popu. Kromě dosažení Čísla jedna vám nenabízíme nic jiného. Žádné neko nečné bohatství. Sláva vybledne, sex bude stále problém. Co bylo kdysi na pár dnů jen vaše, se stane veřejným statkem. V jednotlivých pasážích tohoto Manuálu vás budeme poučovat. Bude me vám lhát, ale budeme lhát také sami sobě. Vy však naše lži pro hlédnete a uzříte čistou pravdu, kterou zakrývají. Náš výklad se bude zamotávat do sítí, do kterých se nakonec sami chytíme. Pokud vás bu dou některé pasáže nudit, prostě je přeskočte – až na konec, bude-li to nutné. Takže, řekněme si to na rovinu: popmusic svět nespasí. Má ale tu kou zelnou vlastnost, že slouží jako katalogový systém pro naši paměť. Za pár let se budou lidé vracet z večírků a do prázdných ulic halekat váš song, aniž by si pamatovali jeho autora. Ale budete to vy, kdo bude zodpovědný za návrat těch zapomenutých vůní, citů, slz, ztracených let a promarněných šancí. Takže si to užijte, dokud se vaše Číslo jedna ještě drží v hitparádě. Lidé si Číslo jedna spojují se slávou, bohatstvím a snadným přístupem k sexu. Je to mýtus, kterému chtějí věřit a který se bulvární tisk snaží přiživovat. Popové hvězdy patří spolu se sportovci, televizními hvězda mi a jistými (přivdanými) členy královské rodiny k blyštivému světu VIP večírků a milostných afér. Světu, který jejich život popotahuje jako Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

hračku, jež nakonec rozbije a zahodí. Celebrity jsou samozřejmě ná chylné k propadnutí světu drog, chlastu, rozvrácených manželství a bankrotů, ale i o tom se pojednává jako o něčem obdivuhodném, bez ohledu na mizérii, kterou to ve skutečnosti je. Číslo jedna je vnímané jako svatý grál pop music. Zlatá medaile. Koru novace. Nejvíce hitů se ale povede muzikantům, jejichž kariéra se teprve rozbí há a kteří dosud nebyli schopní dosáhnout určité reputace a vybudovat si pevnou základnu příznivců. Většina z těchto hudebníků se ze svého hitu už nikdy nevzpamatuje a ten se stane měřítkem všech jejich poz dějších desek. Skutečnost, že je určitá skladba hitem, automaticky zna mená, že se stane během krátké doby obehranou a bezcennou jako včerejší zprávy. Jednou nebo dvakrát za desetiletí se stane hitem skladba, která rozez ní strunu v srdcích celého národa, a touhu po formě a obsahu nelze na plnit pouze jednou deskou. Vzorec se beze změny zrecykluje a hitový úspěch se zopakuje ještě jednou, dvakrát, třikrát, a někdy dokonce i napočtvrté. Z takového vězení už nejde utéct; hudebníci buď úplně vy hoří při pokusech dokázat světu i jiné stránky své kreativity, nebo se bez odporu podvolí a do konce života budou potulným cirkusem, který se přiživuje na nostalgii po bezstarostných časech mládí. Takových šťastlivců je ale málo. Drtivá většina nikdy nedostane druhou šanci a po letech neplacení daní, kdy se zoufale snaží oddálit nevyhnutelné, stejně učiní to jediné rozumné rozhodnutí – začnou chodit do práce. I když si tuto skutečnost hudebníci většinou neuvědomují, hudební průmysl pravdu zná. Jenže z nějakého nepochopitelného důvodu se jí odmítá podívat do očí. Hudební impresáriové nepřestanou vidět lacině znějící debutový singl jako čisté zlato a několik příštích let stráví pum pováním obrovských sum do studií, videoklipů a turné, doufaje, že prodejem alb vydělají ten skutečný balík. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS167336

Samozřejmě že existují hudebníci, kteří roky tvrdě pracují na získání vlastního uměleckého sebevědomí, chvály kritiků a základny loajálních fanoušků (to jsou ty pevné pilíře slávy) a potom mají své Číslo jedna, které je jejich korunovací. Jenže staří fandové se znechuceně odeberou jinam, protože odmítají ve svém privátním klubu hostit nemyté masy nových příznivců. „Takže co nám tedy zůstalo?“ ptáte se. „Co vlastně můžeme získat, když nemůžeme doufat v bohatství nebo perspektivu dlouhé hudební kariéry spojené s uměleckou svobodou?“ Neznáme odpověď. Pokud se tato kniha aspoň na jeden měsíc během konce osmdesátých let stane něčím jako „Play in a Day“ od Berta Weedona2, budeme šťast ní. Pokud by se někomu opravdu podařilo dosáhnout Čísla jedna podle našich instrukcí, slibujeme mu večírek s The JAMs na Madagaskaru. Všechno platíme. Pro ty, kteří se cítí dotčeni naším stylem psaní: čtěte všechna „on“, „jemu“ nebo „jeho“ jako „ona“, „jí“ a „její“. Jsme dva chlapi, takže je pro nás jednodušší psát tak, jak píšeme. Takže - jak tedy dosáhnout Čísla jedna v britské hitparádě? Řiďte se následujícími instrukcemi krok za krokem: Zaprvé, musíte být švorc a na podpoře. Nikdo, kdo pracuje na plný úvazek nebo je svázaný kvalitním vzděláním, nebude mít čas věnovat se tomu až do konce. Život na podpoře vám také ozřejmí, jak vlastně společnost funguje. Pokud jste hudebník, přestaňte hrát na svůj ná stroj. Nebo lépe – prodejte ten šunt. Později bude jasné proč, teď nám ale budete muset věřit, že je to tak správné. Posedávání a hraní si s Portastudiem3 nebo jinými mašinkami (ať už nejnovějšími nebo sta rodávnými) vás jenom roztěkává a odvádí pozornost od hlavního cíle. Proslulá kniha vynikajícího britského kytaristy, podle které se spousta lidí naučila hrát na kytaru. 3 První čtyřstopý rekordér, který umožňoval nahrávat na obyčejnou audio kazetu. 2


Ještě horší než být muzikantem je být muzikantem hrajícím v kapele. Kapely nikdy nedosáhnou Čísla jedna – tedy pokud to nejsou loutky. Jestli jste členem kapely, jistě znáte ty šarvátky a slovní potyčky, které se dříve nebo později ve skupině projeví. Ponorková nemoc bobtná a sílí v závislosti na proslulosti kapely a žádná z toho nikdy nevyroste. Všechny končí v hádkách, slzách a rozkolu. To, že kapela je parta klu ků, kteří se spojili, aby mohli „dobýt celý svět“ (čti také jako „změnit“, „ošukat“ nebo „zachránit celý svět“) je mýtus, který nás má donutit ku povat desky a číst hudební časopisy. Pozor na to, je to mýtus, kterému věří i mnoho členů kapel. Takže, pokud hrajete v kapele, opusťte ji. Vypadněte. Hned. Na druhou stranu, je dobré být na to dva. Je fajn mít parťáka, po kte rém můžete házet nápady a on ty svoje po vás. Jakmile vás ale bude víc než dva, začnou se tvořit frakce a to už jste mohli rovnou jít do poli tiky. Nostalgii po čtyřech klucích, co otřásli světem, nebo po nejzatra cenější partě ve městě už odzvonilo. Každý týden nábožně sledujte Top of the Pops4 a učte se z něj. Až při jde čas, bude to tento pořad, ve kterém oslovíte tu největší cílovou sku pinu v britské veřejnosti a přesvědčíte ji, že si musí koupit váš singl. Pamatujte, Top of the Pops je nejmocnější a přežil všechny ostatní pořady. Pokud si říkáte, že je to pod vaši úroveň, nikdy se nikam nedo stanete. Ztratíte spoustu let a odcizíte se davům, které nebaví někde ve čtvrtek naslouchat Jimu Reidovi5, jak popisuje své kožní problémy. Opakuji, přiviňte Top of the Pops na svá ňadra a naučte se milovat platformu, která je pro vás odteď nejdůležitější. Začít můžete každé nedělní odpoledne mezi čtvrtou a sedmou hodi nou, kdy Bruno Brookes uvádí své Top 40 Show. Nemusíte u toho se Hitparádový pořad, vysílaný v Británii od roku 1964. Jeho vysílání bylo ukončeno v roce 2003. 5 Zpěvák alternativní rockové kapely Alice in the Chains 4


dět a rozpitvávat to nebo nějak analyzovat, prostě pusťte rádio a udě lejte si čaj. Potom si klidně dělejte to, co obvykle v neděli večer dělává te, ale než půjdete spát, budete muset vymyslet název své nahrávací společnosti (labelu). Nic extra chytrého nebo inspirativního. Něco, co zní solidně. Prostě název, který nikoho neurazí. Lidi s vámi pak budou rádi navazovat obchodní vztahy.


PONDĚLÍ RÁNO Pondělí ráno. Ujistěte se, že ten název pro vaši nahrávací společnost zní pořád solidně. Do devíti ať jste vzhůru, oblečení a připravení k prá ci. Budete si muset zvyknout vstávat dříve, už žádné polehávání do oběda. Odteď musíte pokaždé, když s někým telefonujete v obchodní záležitosti, uvádět kromě svého jména i název své firmy (i když ta fir ma jste vlastně jenom vy). Neobtěžujte se s tím, že si necháte vyrobit hlavičkový papír. Lidi vůbec ztrácí spousty času a peněz tím, že si při rozjezdu firmy nechávají vyrábět propagační kancelářské pomůcky. Na konci osmdesátých let se ale lidi už nedají oblbnout hezkým logem na vizitce. Zbytek dopoledne věnujte shromažďování věcí, které budete potře bovat pro dokončení svého úkolu. Jedná se o následující položky: 1.

Gramofon (Čím větší šunt, tím lépe, tedy pokud funguje. Hud ba pro masy vždy dokázala oslovovat i z nejhoršího chrchlát ka; drahé vybavení je jen pro hifisty.)

2. Nejnovější přírůstky do série kompilací typu „Now That’s What I Call Music“ a „Hits“. 3. Nějaké z nejnovějších tanečních kompilací („The Techno Sounds of Dagenham Vol. VI“ apod.). 4. Všechny sedmipalcové singly, co se kdy objevily do pátého místa hitparády, které máte doma. (Pokud si myslíte, že exis tují ještě jiné desky, které chcete přidat na hromádku, ujistěte se, že pro to existuje opravdu pádný důvod. Nejedná se snad o alternativní nebo punkem zavánějící nahrávky? Ty vynechte!) 5.

6

Nejnovější vydání Guinessovy knihy britských hitových sing lů6.

Guiness Book of British Hit Singles. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

6. Hudební adresář časopisu Music Week7. 7.

Notes v tvrdých deskách a černou propisku s jemným hrotem zn. Pentel.

Pokud dosud nevlastníte některou z těchto položek nebo nemáte možnost si je někde půjčit, obáváme se, že budete muset utratit něja kou hotovost. Nicméně to bude naposled, kdy budete muset sáhnout do svého kontokorentu, nepočítáme-li občasný lístek na autobus nebo telefonát. Jestliže máte doma telefon, který ještě nebyl odpojen, je to skvělé. Pokud ne, kupte si telefonní kartu – čím dražší, tím lépe. Telefonní budky na mince jsou na hovno: stojí se na ně fronty, často je poničí vandalové a v klíčový okamžik vám můžou dojít drobné, takže ve vý sledku budete působit jako neschopní idioti a ne budoucí Čísla jedna. Další užitečný telefonní tip: nikdy neopouštějte byt, dům nebo kance lář někoho cizího bez toho, aniž byste použili jejich telefon. Tím roz ložíte své provozní náklady mezi lidi, kteří se v budoucnu budou ještě rádi hřát v paprscích vaší slávy. Pokud jste splnili všechny naše instrukce a ještě není jedna hodina od poledne, začněte si naposlouchávat výše zmíněné hitové kompilace. Váš cvičený mozek vám samozřejmě začne sdělovat, že je to všechno hromada sraček ve srovnání se zlatou érou popu kulminujícív době, kdy jste si užívali krás dospívání. Zpytujte své svědomí a zjistíte, že si to jen nalháváte: všechny éry popmusic jsou zlatými érami pro genera ci, která je tou dobou na vrcholu. Nejenže se hitparádový pop nemění ve svém zaměření na posluchače jistého věku, hitparádový pop se vlastně nemění vůbec. Jenom to tak napovrch vypadá.

7

V České republice vychází obdobný katalog nazvaný Muzikontakt. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS167336

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents