Ukázka knihy z internetového knihkupectví

��

��

��

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS180889

I©(eSltGBkirNšaodnt9icě7kPá8nuv-belráiz0sh-v2iveen4gfo7,r-mar6.ástzu82Pe70D1-F)4

doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc.

Jak zvládnout 10 nejobtížnìjších situací manažera

Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3281. publikaci Odpovìdná redaktorka Mgr. Andrea Bláhová Sazba Milan Vokál Poèet stran 208 První vydání, Praha 2008 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2008 Cover Photo © fotobanka allphoto images ISBN 978-80-247-2465-2 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-6687-4 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

verze osvit 2; Friday, 4th April, 2008, oøez - 167 mm


Obsah O autorovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1. Situace první a výchozí: Jak øídit sebe sama . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.1 Jak dosáhnout osobní efektivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.1.1 Jak stanovovat osobní cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.1.2 Jak plánovat svou èinnost a stanovovat její priority . . . . . . . . 17 1.1.3 Jak bojovat se sklonem k odkládání a nerozhodnosti . . . . . . . 19 1.1.4 Jak zvyšovat své osobní tempo a „tah na branku“ . . . . . . . . . 21 1.1.5 Jak se bránit vyrušování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 1.1.6 Jak a proè delegovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 1.1.7 Jak øídit produktivní èas, pøestávky a psychické bloky . . . . . . 27 1.2 Jak pøi øízení sebe sama využít emocionální inteligenci . . . . . . . . . . . . 28 1.2.1 Jak chápat emocionální inteligenci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 1.2.2 Jak bránit vlastní demotivaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 2. Situace druhá: Jak zvládnout pøechod z výkonné funkce na funkci vedoucí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 2.1 Èím se práce vedoucího liší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 2.2 Jak se vyhnout nejèastìjším chybám pøi pøechodu na vedoucí místo . . 37 2.2.1 Nedostatek pozornosti k jasným cílùm a oèekáváním . . . . . . 37 2.2.2 Sklon uzavírat se pøed zamìstnanci a nekomunikovat s nimi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 2.2.3 Obavy z delegování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 2.2.4 Delegování úkolù, které delegovat nelze . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.2.5 Nedostateèná kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 2.2.6 Sklon tolerovat „delegování vzhùru“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 2.2.7 Neschopnost nebo nezájem naslouchat zamìstnancùm . . . . . 42 2.2.8 Sklon obklopovat se pøi výbìru podøízených svými známými . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 2.2.9 Obava øešit (personální) problémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 2.2.10 Sklon zanedbávat poznání vlastních podøízených . . . . . . . . . 43 2.2.11 Tendence zapomínat na potøebu pochvaly a uznání . . . . . . . 43


2.2.12 2.2.13 2.2.14 2.2.15

Tendence nehájit své podøízené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Sklon vyhýbat se odpovìdnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Tendence zapomínat na svého nadøízeného . . . . . . . . . . . . . 45 Tendence ukazovat všem, „kdo je zde šéfem“ . . . . . . . . . . . . 45

3. Situace tøetí: Jak úspìšnì motivovat a pøesvìdèovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 3.1 Motivace není jen odmìòování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 3.1.1 Jak úspìšnì motivovat: tøi pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 3.1.2 Jak rozpoznat zdroje pracovní motivace . . . . . . . . . . . . . . . . 52 3.1.3 Deset praktických motivaèních nástrojù . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.1.4 Deset osvìdèených „zabijákù“ motivace . . . . . . . . . . . . . . . . 56 3.1.5 Jak motivaèní schopnosti trénovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 3.1.6 Jak se vyvarovat manipulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.1.7 Jak získat a neztratit zajímavé uchazeèe . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 3.2 Jak pøistupovat k odmìòování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.2.1 Osm zásad motivaèního odmìòování . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 3.2.2 Jak zabránit „nevyvážené“ motivaci pøi odmìòování . . . . . . . 71 3.3 Jak úspìšnì pøesvìdèovat a pùsobit pøesvìdèivì . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 3.3.1 Pìt pøedpokladù úspìchu pøi osobním pøesvìdèování . . . . . . 74 3.3.2 Jak zaujmout a pøesvìdèit pøi veøejném vystoupení . . . . . . . . 78 3.3.3 Písemná sdìlení: nebezpeèí komunikace bez obsahu . . . . . . . 83 3.3.4 Jak neztratit pøesvìdèivost ani na schùzích . . . . . . . . . . . . . . 84 4. Situace ètvrtá: Jak kontrolovat a pøedávat nepøíznivé zprávy a nenièit pøitom motivaci spolupracovníkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 4.1 Jak kontrolovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 4.1.1 Pravidla a nejèastìjší chyby kontroly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 4.1.2 Jak hodnotit výkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 4.2 Jak pøedávat nepøíznivé hodnocení: tøi pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 4.2.1 Základem je okamžité hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 4.2.2 Emocionální reakce nejsou nezbytné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 4.2.3 Spoleèné hledání východisek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 4.3 Jak provádìt pravidelné hodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 4.3.1 Tøi pøedpoklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 4.3.2 Jak se vyvarovat subjektivnímu hodnocení . . . . . . . . . . . . . 100 5. Situace pátá: Jak zvládat obtížné zamìstnance (a nadøízené) . . . . . . . . . . 103 5.1 Hlavní obtížné projevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 5.2 Jak rozpoznat obtížné zamìstnance již pøi výbìru . . . . . . . . . . . . . . . 105


5.2.1 Na co se zamìøit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 5.2.2 Neverbální projevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 5.3 Pøíèiny obtížného chování a jejich prevence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 5.3.1 Prevence obtížného chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 5.4 Jak obtížné chování øešit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 5.4.1 Výkonové problémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 5.4.2 Porušování káznì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 5.4.3 Osobní problémy a emocionální reakce . . . . . . . . . . . . . . . 111 5.4.4 Problémoví mohou být i „talenti“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 5.4.5 Problémoví zamìstnanci a vlastní emocionální zátìž . . . . . . 116 5.5 Jak reagovat na obtížné nadøízené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 5.5.1 Jak dosáhnout toho, aby nás nadøízený vyslechl . . . . . . . . . 118 5.5.2 Jak zvládnout nároèné nadøízené . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 5.5.3 Manažeøi psychicky nevyrovnaní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 6. Situace šestá: Jak pøekonávat konflikty a stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 6.1 Které konflikty jsou škodlivé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 6.2 Jak škodlivým konfliktùm pøedcházet a jak je øešit . . . . . . . . . . . . . . 125 6.2.1 Jaké strategie a role pøi øešení konfliktù volit . . . . . . . . . . . . 127 6.3 Jak podporovat konflikty zdravé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 6.4 Jak „øídit“ stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 6.4.1 Jaké jsou nejèastìjší pøíèiny negativního stresu . . . . . . . . . . 133 6.4.2 Jaká preventivní opatøení použít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 7. Situace sedmá: Jak provádìt zmìny a „zeštíhlovat“ podnik . . . . . . . . . . . 137 7.1 Jak øídit zmìny a nevyvolat obavy a chaos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 7.1.1 Jak stanovit cíle zmìn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 7.2 Jak zmìny pøipravit, naplánovat a zajistit jejich podporu . . . . . . . . . . 143 7.2.1 Základní úkoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 7.3 Jak zvládnout zeštíhlování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 7.3.1 Jak zeštíhlování pøedejít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 7.3.2 Jak pøi zeštíhlování postupovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 7.3.3 Jak se vyhnout nejèastìjším úskalím zeštíhlování . . . . . . . . . 153 7.4 Proè a jak mìnit podnikovou kulturu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 7.4.1 Co je podniková kultura a jak vzniká . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 7.4.2 Jak zmìny podnikové kultury øídit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 7.5 Jak èelit sklonu podléhat módním zmìnám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 7.5.1 Pøínosy a úskalí módních novinek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 7.5.2 Jak se vyvarovat problémù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160


8. Situace osmá: Jak zvládnout pøechod od øízení k vedení a kouèování . . . . 163 8.1 Proè podniky potøebují øízení i vedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 8.1.1 Jaká je úloha vùdcù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 8.2 Jak se stát vùdcem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 8.2.1 Jednání vùdcù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 8.3 Proè a jak zamìstnance rozvíjet a kouèovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 8.3.1 Proè zamìstnance rozvíjet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 8.4 Jak se stát kouèem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 8.4.1 Èím se kouèování liší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 8.4.2 Jak pøi kouèování postupovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174 9. Situace devátá: Jak vytvoøit a øídit úspìšný tým . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 9.1 Co je tým a proè týmy vytváøet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 9.1.1 Èím se tým liší od bìžné pracovní skupiny . . . . . . . . . . . . . 182 9.1.2 Proè a kde týmy zavádìt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 9.2 Jak tým vytvoøit a øídit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 9.2.1 Tvorba týmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 9.2.2 Øízení týmù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 9.2.3 Èeho se pøi øízení týmù vyvarovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 10. Situace desátá: Jak zvládnout øízení v mezinárodním prostøedí . . . . . . . . 193 10.1 Jak vnímat kulturní stereotypy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 10.2 Kulturní rozdíly pøi øízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 10.3 Nejèastìjší zdroje problémù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 10.4 Jak kulturních rozdílù využít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 10.4.1 V èem mohou pomoci tréninky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 11. Test na závìr: Jste dobrý manažer? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199


O AUTOROVI

9

O autorovi Doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc. Vystudoval VŠE a psychologii øízení na FF UK. Pùsobil jako šéfredaktor èasopisu Ekonom, dlouhodobì se vìnuje podnikovému poradenství v oblasti øízení, organizace a rozvoje lidských zdrojù. Je øeditelem poradenské spoleènosti Consilium Group, Management Consultants, s. r. o., a autorem øady èlánkù i nìkolika knižních publikací zabývajících se „mìkkými“ aspekty firemní výkonnosti, øízením a vedením lidí a manažerským jednáním. Podílel se na založení Èeské spoleènosti pro rozvoj lidských zdrojù, pùsobí jako uèitel na Univerzitì Karlovì i jako lektor vzdìlávacích akcí pro podnikovou sféru.

O autorovi



ÚVODEM

11

Úvodem Na rozdíl od èastého názoru se management vìtšinou nezabývá významnými událostmi. Vìtšina øídících aktivit není spojena s tvorbou dalekosáhlých vizí ani s mistrovskými strategickými tahy, ráznými organizaèními zmìnami, ohromujícími nápady otevírajícími nové trhy nebo s vysoce úspìšnými obchodními jednáními, která zajistí nové zákazníky. Naopak, podstatnou èást manažerské práce tvoøí každodenní odstraòování drobných lidských problémù, pozvolné zdokonalování schopností a posilování motivace zamìstnancù. Øízení lidí není jednoduché. Není proto divu, že se pøi nìm zejména zaèínající manažeøi dopouštìjí èasto chyb. Vìtšinì tìchto omylù se však lze úspìšnì vyhnout. Pøedpokladem je uvìdomit si nejèastìjší situace, ve kterých k nim dochází, i zpùsoby, které umožòují tyto situace úspìšnì øešit. Názory na to, které z øídících situací jsou nejsložitìjší, se pochopitelnì mohou lišit. Situace, které jsme pro tuto knížku vybrali, k tìm složitým však nespornì velmi èasto patøí; a to pøesto, že by jejich výbìr možná mohl být širší nebo naopak užší, pøípadnì ponìkud odlišný. Poèet vybraných situací však není rozhodující. Cílem autora bylo pokrýt hlavní komplikované øídící úkoly, sahající od základních pøedpokladù úspìšného øízení (øízení sebe sama) až po nejsložitìjší situace spojené s øízením lidí, které vyžadují vùdcovské schopnosti èi schopnosti øídit osoby pocházející z rùzných kultur. Hlavní øídící situace, kterým vìnujeme pozornost, mají obecnou platnost a nezávisejí na oblasti nebo úrovni øízení, ve které manažeøi pùsobí. Øešení obtížných situací se snažíme prezentovat nejen výkladem úspìšných øídících postupù a metod, ale i formou názorných ilustrací. Uvádìné metody – vzhledem k povaze jednotlivých situací – zahrnují jak „mentální techniky“, tak sociální èi komunikaèní dovednosti. U všech sledovaných situací si všímáme i nejèastìjších manažerských chyb. Publikace je urèena vedoucím pracovníkùm, studentùm ekonomických a manažerských smìrù i všem dalším, kdo chtìjí zdokonalit své praktické øídící postupy a zvyklosti, ale nejen jim. Autor bude vdìèný za jakékoli námìty pøispívající k doplnìní nebo rozšíøení obtížných øídících situací, o kterých je v této knížce øeè. Zaslat je lze na adresu [email protected].

Úvodem



Situace první a výchozí: Jak øídit sebe sama

n n n n n n n n n n

Jak dosáhnout osobní efektivity Jak stanovit osobní cíle Jak si plánovat èinnost a stanovovat priority Jak bojovat s odkládáním a nerozhodností Jak zvýšit své osobní tempo a „tah na branku“ Jak se bránit vyrušování Jak delegovat Jak øídit produktivní èas, pøestávky a psychické bloky Jak využít emocionální inteligenci Jak bránit vlastní demotivaci


?

14

JAK ZVLÁDNOUT 10 NEJOBTÍŽNÌJŠÍCH SITUACÍ MANAŽERA

P

øedpokladem øízení ostatních je schopnost øídit sebe sama – plánovat a cílevìdomì usmìròovat svou èinnost, kontrolovat její výsledky, neztrácet osobní energii a dosahovat stanovených cílù. Øídit by proto mìli jen ti, kdo prokázali, že umìjí øídit sami sebe. S neschopností manažerù efektivnì øídit sebe sama je èasto spojena øada podnikových problémù. Mnohdy i tìch, které navenek s touto (ne)schopností zdánlivì nesouvisejí. Schopnost øídit sebe sama vystupuje navenek pøedevším jako osobní efektivita. Patøí k ní schopnosti vytyèovat si (správné) cíle, soustøedit se na to, co je podstatné (a tuto schopnost neztrácet ani ve stresových situacích), neplýtvat úsilím nad banalitami, neodkládat dùležité úkoly, nebránit se obtížným rozhodnutím, nezamìòovat èinnosti a výsledky, úspornì mluvit a psát apod. Jde tedy do znaèné míry o schopnost úèinnì využívat vlastní èas. K dùležitým pøedpokladùm osobní efektivity patøí však i schopnost objektivnì hodnotit výsledky vlastní èinnosti, realisticky posuzovat své schopnosti a vìnovat pozornost jejich dalšímu rozvoji. Hlavním praktickým pøedpokladùm osobní efektivity vìnujeme první èást této kapitoly. Øada pøedpokladù osobní efektivity má povahu úspìšných zvykù. Lze je získat nebo posilovat, ať již na základì pøíkladù, vedení ze strany ostatních nebo vlastního úsilí. Bližší pohled na schopnost øídit sebe sama však ukazuje, že její podmínkou jsou i ponìkud hlubší schopnosti. Jsou to schopnosti ovlivòovat nebo povzbuzovat vlastní motivaci, usmìròovat èi kontrolovat své emoce, vypoøádávat se s frustrací apod. Tyto schopnosti jsou zpravidla shrnovány pod názvem emocionální inteligence. Zabývat se jimi budeme ve druhé èásti této kapitoly. Schopnost øídit sebe sama bychom nemìli zamìòovat se sebekontrolou. Sebekontrola spoèívá v omezování èi tlumení vlastních projevù. Schopnost øídit sebe sama mùže naopak pøispìt k rozvoji vlastní nezávislosti nebo spontaneity. Úspìšným øízením sebe sama nemáme však na mysli ani sklon k vlastnímu prosazování, „sebestøednosti“, nebo dokonce k narcismu. Projevem úspìšného øízení sebe sama je realistické hodnocení vlastních schopností i dalších osobních pøedpokladù a možností jejich uplatnìní. Schopnost øídit sebe sama není samozøejmá. Znaèná èást lidí se bez ní ve svém pracovním (a èasto i osobním) životì docela dobøe obejde. Jejich cíle a úkoly, pracovní i rozvojové, vèetnì termínù, jim stanoví manažeøi nebo další osoby, které souèasnì kontrolují jejich plnìní. Øada lidí pracuje v tomto prostøedí velmi efektivnì a svou práci vykonává dobøe a vèas. Rostoucí poèet pracovních míst však dnes pøichází s vyššími nároky. Vyžaduje, aby lidé byli schopni svou práci øídit z vìtší èásti sami: aby v rámci svých dlouhodobìjších, osobních nebo skupinových cílù dokázali samostatnì volit co nejlepší postupy, efektivnì využívali svùj èas, rozhodovali o využití urèitých podnikových zdrojù apod. Jejich práce sice není pøímo manažerskou èinností (ve smyslu øízení lidí), je však øídící

Situace první a výchozí


SITUACE PRVNÍ A VÝCHOZÍ

15

èinností, pokud jde o øízení obsahu èi èasového prùbìhu vlastní práce. Vykonávat takovou práci úspìšnì vyžaduje zpravidla chápat její širší smysl, samostatnì zacházet s informacemi, zvažovat alternativy a samostatnì se rozhodovat. Schopnost øídit sebe sama je prvním ze základních pøedpokladù úspìšného zvládnutí manažerské funkce. Od osob, které svou vlastní pracovní èinnost nejsou schopny cílevìdomì øídit, usmìròovat, hodnotit a kontrolovat, nelze oèekávat, že budou schopny úspìšnì øídit výkon a pracovní èas ostatních. Daleko spíše se pro ostatní stanou bariérou znemožòující jim rozumnì vykonávat svou vlastní práci.

> 1.1 Jak dosáhnout osobní efektivity Projevem osobní efektivity je pomìr mezi dosaženými výsledky a èasem, který jsme na nì vynaložili. Pøípadnì, vyjádøeno pøesnìji, jde o pomìr mezi èasem vìnovaným „skuteèné práci“ a celkovým èasem prací nebo v práci stráveným. Dùsledkem nízké osobní efektivity je zpravidla znaèný poèet hodin, který „práci“ vìnujeme. Dojdeme-li k závìru, že náš „koeficient osobní efektivity“ je nižší než 25 procent, mìli bychom o možnostech zlepšení své osobní efektivity zaèít vážnì uvažovat. K hlavním pøedpokladùm osobní efektivity patøí schopnosti (nebo zvyky): l l l

l l l l l

stanovit si své osobní cíle; plánovat vlastní èinnost; soustøedit se na dùležité vìci a nevìnovat zbyteènou pozornost vìcem neproduktivním; vnímat své osobní tempo a zamìøovat se na výsledky, nikoli na èinnosti; vyvarovat se nerozhodnosti èi provádìt svá rozhodnutí bez zbyteèných odkladù; omezit zbyteèné pøerušování své èinnosti; delegovat; respektovat rytmus vlastní pracovní výkonnosti.

1.1.1 JAK STANOVOVAT OSOBNÍ CÍLE Východiskem schopnosti øídit sebe sama je schopnost stanovit si své osobní cíle a prùbìžnì sledovat a hodnotit jejich plnìní. Mùže jít pøitom jak o cíle životní, tak o odborné, kariérové nebo pracovní. Prvý krok úspìšného sebeøízení pøedpokládá proto položit si otázku: „Jaké jsou mé životní cíle?“ Odpovìï nalezneme nejlépe tak, že si vezmeme list papíru a pokusíme


Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Recommend Documents