UJ -J O a.
CO
IS
•tu o S o z o QC H
(O
\< \sil
r
CO UJ
KOSMICKE 2 ROZHLED r e ROCNIK
32(1994)
Cl'SLO
2
* CO
o Q g DC luj a. lU
-
Pozn^mky pf edsedy C A S '
pFfe|«V4| &» EAS Va vysi - j»faffltwt» jimjii zatO* pffeJi^ sloJaft^y (HAS «>i pti jCAS Mxm odmmf podilSet, t^Ja tytp dioMy 1j» pou31t ;en pro ifiSaly EASf)x 3SSciii6^ pcnUe sd^eni p t ^ t k f b ^ EAS laof, ) . ^ . St*fegse je tfeba p o « y s tftn, &t V pbgtfcb ietecit teato pf%«vek postiqm&ponste ai naffooval sra^tnafetdbKni $tfei,<»platf6fenov^EAS vi^rofcba^pditfEvfOpy., > '^o Dne 24. bfezna t.r. se konalo na hvezdimS ve Vala5sk6m Meziriaf 9. zasedim vykonn^o vyboru CAS. Na zasedaiu byly schvileny zprivy o Cinnosti a hospodafem' CAS V r. 1993, otiSten^ v KR + 32, C. 1. Pro r. 1994 hodli VV CAS pndelovat pem'ze pobockilm i sekcfm pfeviinS formou projektii, pfedloienych a zdOvodn&nych poboCkami 5i sekcemi. V tomto smyslu byli j i i predsedove pobocek a sekcf vyrozumeni.
^ ^Doe,^5.^ bfe|ia se m EvSz#(i»$ «p S ^ m M m M t n m askateStOio {nfedsetfoKfev CAS 4 S}ovei»k$ aStromsiiBiAiS i^feibostt, ^ k ^ ^ s t i se dobbdly ~ nA}X)d|K«feplifeovTOychastroii<»feck^ na Bezcmii a Pii^taa ve fdbech 20.-22. kvStBal.n» ^nndfefho semfe^ne xA T^fem vicha u Rimavsi^ Soboty ve djiecti 20/ 24. Ihavna, 17. kcmgresu exilov^ SpoJeCec^i pro v U y « atnCtd ve dniscb 26, teL 29, iSet\*»a v Praze (v ratnei kopgpasu sq tt^ute^cl pdldeanilzased^alna t4tna "Cs. astronotoie vHera, dues a s^tra" pod vedeotfe prof. h t X Plavce, \enovane nadchazejfcfmtt JSvotm'inu jobilen doe, Lqfe^ Peri»|, stetSrnibe seantndfe na Slezsk<§ univerzitev OpavC ve dnech I . aZ 4. aervance t.r. /organizttjf Astronooucky' dstav AV CR, stelXmf sekce CAS a S l e z ^ univerzita), panelova didcase 'Astrononue a spolecnost" dne 17.hstopadu t.r. aj. I^tf setkitdpfedsednictev obou spolecnostf Spusdcutecnj v brezou 1995,tedyjest$ iwed sjezdy ^lAS * dubnu 1995 4.SAS v Ityettt* Na zakladS iniciativy Fyzikdlnf vedeck^ sekce Jednoty Ceskych matematikii a fy zikft probehly konzultace mezi predsedou FVS JCMF dr. S. Krupickou, pfedsedou CAS a pfedsedou odbora^ skupiny "Astrofyzika" prof. V. Vanyskem s cflem pripravit zalozenf spolecnC astrofyzikalm sekce CAS a JCMF. HI^AS prusde^cf\d!at sv4fe^tenfeMsekce pfe^fltdktpatxcndU tisd p^mvovanou stjfeu expozicfprof, E ^ t o Kopsia v MSstskdm muzeitv litcaiijfJU.EjqxJzice bttdeotevfenU faacemr, 1994. >
VV CAS se rozhodl zHdit Cenu Zdenka Kvlze, jejimZ garantem bude HvSzdima V Dpici. Cenu bude jednou za dva roky udSlovat konsorcium, sloien^ z pfedsedu sekcf meziplanetimi hmoty, pedagogicke a promennych hvezd. Statut ceny bude vyhlasen koncem r. 1994. \ $6 KSiiiodt uspofSdat Ve qx4«pr4ci s MvSzdfeoou a planetarietn hl.m. Prahy f Ri2& bvAzd V pofedf jiZ S, velkou pag^vou diskusi, tentoki4t na tema "A^ronotnie a spofeiSBosC dne i % {tstopada 1994 v Ptaze/ N4mBty pro disknsi Izs ' "" ' ' '" iCAS, . ' . , ' '
-1 -
•f W CAS podpofil doUcemi 4800 K£ resp. 4500 K£ expedice za jprstencovym zatmgnfm Siunce do Maroka, usporidane poboCkami CAS v Praze a v Upici. it^km 14, kvetpa 1994 byla m m vmdmn do provozu Hvfezdama v Jift^ijtov* lifadci, ^;AS byla i » slavnt»ti2teb>up4i» i ^ s e d o u C A S , kfet^ « k d i U m projevo ^ d t w a a s M «stKmoaaskf tiadice mesta, V n&mZ Se ttarodd i ^ d g s f pledseda C A S g,j«oL F^ffflE^fiM!; N«SI (1867-1951). CAS taJoS vyvnwda dsilf smgitt)fclfczScbnqjS
f'
V
^'ixvlzd^ruy, Jfi^bzoiKflo, ^eb«d^pM«&^l«fikvp;•f|^c«k{s^ tl-'^-^sr^
^.'J^^'-"
-f Na zasedinf VV C A S dne 22. £ervna se bude mimo jin£ hovofit o pnprave sjezdu CAS V dubnu 1995. Je tfeba j i i nynf pfipravit zejmena nivrb novych stanov C A S , ktery by zi'skal podporu vetsiny Slenu (fadu nivrhO a pfipomfnek jiz nSkteff aktivnf - Clenove poslali), dile rozhodnout o klfci pro vyb£r delegitii a samoziejme i uvazovat o vhodnych kandidatech na funkcionsDre CAS. Prosfm vSechny Sloiy CAS, aby se podle svych moinostf do pffpravy sjezdu zapojili - na jeho prubehu a vysledcfch totiz bude ziviset dalsf vyvoj ci i samotni existence CAS. ..-^^ , . r - ' ^ - : - - ' - " JiHGrygar
Do^Io elektronickou postou Potvrzena existence supermasivm derni dfry v galaxii M 87 Neobvykli aktivita galaxie M 87 v souhvezdf Panny je znama j i i od r. 1917 a v polovine stoletf byl objeven nipadny vytrysk, smefujfcf radialnfe od jidra galaxie, ktera byla ztotoinena sjasnym rddiovym zdrojem Virgo A. Hubbluv kosmicky teleskop ukazal j i i pred opravou optiky V r. 1993, ie koncentrace svftfcf hmoty prudce vzriisti v sam£m centru soustavy, coi se vseobecnfi povaiuje za nepffmy dfikaz existence supermasivm' £em£ dfry uvnitf galaxie. Po opravfi HST poffdili H. Ford a R. Harms koncem tinora 1994 vynikajfcf sm'mky jXdra galaxie M 87 pomocf kamery WFPC 2 a nalezli tak plynny disk spiraloviteho tvaru jakoby vyverajfcf z jidra. Prostrednictvfm spektrografii FOS pak urCili radidlnf rychlosti v disku ve dvou protilehiych smSrech vidy ve vzdSlenosti 20 pc od jidra. Zjistili, ie protilehl£ okraje d i ^ jevf modry re^. Cerveny posuv
o hodnote 550 km/s, coi je zrejme kruhovi rotacnf rychlost ionizovan£ho vodfkov£ho plynu V t£to vzdalenosti od centra. Odtud Ize ur5it hmotnost jidra na 3 miliardy hmot Siunce, coi predstavuje dosud nejhmotnggf Semou dfru ve vesmfru zjistenou. Zn4my vytrysk vzniki po dopadu plynu na povrch ceme dfry, pficemi se uvolnujf usmemene relativistick£elektrony, ktenS energeticky "iivf" vytrysk hmoty. Oba autofi pfipommajf, ie hv£zdy zobrazen6 kamerou WFPC 2 v centru galaxie M 87 nemajf potfebnou hmotnost k tomu, aby se tak dala vysvStlit rychli rotace ifaav£ho plynn£ho disku. "Nejde-li o cemou dfru, p ^ se vjidfe M 87 nachXzf neco jeste daleko podivnejsfho", prohlisili autofi objevu. (HST-
NASA
Press Release
2S.S.1994)
-jg-
K bMfcbnu se sjezdu CaS (a nejen k Vim, ie v6t§ina mladSfch clenii C a S v£tSinou hidky v£novan£ organiza£nfm zileiitostem, rozpo£tu a podobnym "ptakovin4m" automaticky preskakuje. Mysh'm si ale, ie delajf chybu, protoie se potom divf, CO vlastnb vSechno nefunguje. Bh'iicf se sjezd skyti moinost (moini poslednO s touto situacf n£co rozuumeho^ ud£lat. Mame totii moinost zm£nit CAS na modemf zajmovou spoleftnost, jak6 fimgujf na 2^pad£. Prvy krok v tomto smSru je v KR + uvefejnen£ hospodafem' CAS, i kdyi bohuiel zatfmnezahmulo hospodafenf sekcf a poboCek s vlastnfmi ph'spSvky (ktefe si z velk£ Cdsti vybfrajf samy a ktefe, pokud vi'm, vetsinou dCetnf zprivu zaslaly) a typograficky bylo pffliS "nafoiiknut6"; k uverejnJmf vSech Udaju by stacila polovina stran. Pokud nad tfm nekdo mivne rukou, zachoval si zvyk z doby minufe, kdy "do toho" nemohl mluvit. Logickym dalsfm krokem by mel byt pfesun vetsiny prfv (a povinnostO na niisf sloiky SpoleCnosti poboCky a sekce. Ty, kter<5 si s tfm nebudou vgdet rady, sice zaniknou, ale ve prospech Spolecnosti jako celku. Jsem opakovan£ svedkem toho, ie SpoleCnost nem' posuzovana podle toho, co fimguje, ale podle toho, CO nefunguje. UmSle udriovani lizemm' struktura Spolecnosti (v m'i je vlastne 51enstvf v nekterS z pobo£ek povinn£ a exkiuzivm') je neblahym dedictvfm minulosti. Neznameni to ovsem smahem rusit poboCky: tarn, kde dnes dobfe fimguji', majf ^jm6 sv6 opodstatnenf. Abych byl spravedlivy, se stejnymi problemy se potykajf i nektefe sekce. Samostatnou kapitolouje price mnohych funkcionafA Spolecnosti. Mnozf z nich berou sv6 funkce jako CestnC "dfady" zfskanC za zisluhy (vCtiinou pomyslnC) o
nimu)
na§i astronomii. U nis je stile zafixovina devastace slova "fimkcionif" z dob minuliho reiimu. V zipadnfch spoleCnostech si svych funkcion£ril viif a tito skutecnS pro svoji spolecnost pracujf. TMI, kdo na tuto prici nenf ochotoi vCnovat podstatnou Cist sv&io volnCho Casu, si iidnou fiinkci nebere. Lidi, kteH jsou ochotni pracovat, je tfeba postupnC najft a vyuift, pochopitelnC s tfm, ie budou skuteCne mft i patfiCni priva rozbodovinf. Lze tedy doporucit, aby sjezd volil vybor j e a V nejnutngsim rozsahu a umoinil tak vznik skuteCnC fungujfciho vyboru kooptacf pracovitych a scbopnycb Clenu C A S . DalCfm problemem jsou stanovy souCasnC jsou jen cbatmC pfelakovanym pozbstatkem minuiych let. Stanovy fimgujfcf spoIeCnosti musejf byt struCnC, zamefene jen na blavnf ikoly, ci1e a prostfedky. Jejich vyklad a zpisob realizace cflb spolecnosti pak muie byt pruinC modibkovin die aktuilm'cb potfeb. Se stanovami souvisf i qiisob price fimkcioniM, kten musejf dostot vetsf pravomoci, aby mobli reagovat pruineji a nemuseli Cekat na scbvilenf kaide malickosti ceiym vyborem. VCtSf problemy se dajf feSit korespondenCne. Die vzoru ziq>adnfcb spoleCnosU'je navrieno nCkolik modelb, staef si tedy jen vybrat. Hospodafem' SpoIeCnosti musf byt sobCstaCnC, zakladnf Cinnost nesmf byt zivisli na dotacfcb a darecb, ty jdou viJy vyuift k jejfmu "vylepsenf". S tfm souvisf i zpilsob a termm vybfrinf prfspevku. Do poCitku roku musf byt vCtSina penCz k dispozici (v nasf sekci to jde). O dotacfcb a pffspCvcfcb poboCkim a sekcfm je tfeba rozbodovat jakousi formou 'konkursniho h'zem'", tj. posouzTOi'm, jak a k Cemu je vyuiijf (i v tomto smeru byla snad letos
-3-
menSfch spoleCnostf znaCnS utrpf vzijenmC prvnf "vlaStovka" vypuitena). Jak tSchto zmCn dosihiiout? Vybor naSi kontakty, mnozf budou timer izolovini. sekce navibuje uspofadam' "otevieneho Velki spolecnost rozbodne snadneji udriuje sjezdu", se sjezdovym poplatkem, ktery by potrebni mezinarodnf styky, snadneji uhradil vetsinu nakladb a umoinil zfskivi dotace a sponzory (do odbomycb "vyrovnim'" nikladb licastniku z niznych spoleCnostf u nas bohuiel zatfm toto slovo mfst. Poplatek by nemusel byt vysoky neproniklo - pokud nepocftim ojedineli (sUcilo by tak 400 KC), presto by mCl tu soukromnfky, kteff jsou sami "fandy"). vyhodu, ie by dCastm'ci sjezdu urCite k jeho Taki souCasny nistup "altemativm'cb ved" jedninf phstupovali odpovedneji. Na sjezd je alarmujfcf, zvlist proto, ie v nasi by jeli jen ti, kten by chteli skuteCnS "nenavykli" spoIeCnosti vfici nim cbybf pnspSt k jeho jedninf; ui proto, ie by si jej potrebni imunita. Tomuto litoku muie celit museli platit sami, nebo si na licast "svych" jen dosti veM a silna spolecnost, majfcf potfebnou publicitu a svymi osobnostmi i delegitb vybrat v pobockicb a sekcfcb. Mnozf, blavnC z mCne kompromism'ch vibu. mladSfch, se po tecbto kritickycb slovecb V budoucnu bude blavne zapotfebf, aby moini trocbu divf tomu, proC ph vSecb Spolecnost iniciativnf skupiny "nesvazotecbto problCmecb CAS "udriet". Pro je vaia", ale aby jejich praci a snabim cela rada duvodu, i kdyi nosUlgicke Ipenf poskytla podporu. Takovd by mela a mobla na "davnycb tradicfcb" neberu moc vainC. byt (a kdysi piy i byla). Nis, vihiejsfcb zijemcu o astronomii, je vlastnS jen "pir" (alespon v porovninf Vladimfr Znojil s miliony obyvatei). Po ffagmentaci do pfedseda sekce MPH
Kolektivnf a individudlnf rozhodoviinf V dOsledku zisadm'cb zmen v poskytovim' hnancm'cb prostfedkii Ceske astronomicki spolecnosti ze strany AV CR doslo k viinemu naiusenf Cinnosti sekretariitu CAS, nebof j i i nema potfebny' pocet placenycb zamestnancb. Nutni se tak objevil problem, zda soucasny zpbsob h'zem' provozu Spolecnosti je adekvitm' situaci. Zjevne tomu tak nenf a nezbj^va, nei se s tfmto faktem co nejrycbleji vyrovnat. Domnfvam se, ie fesem' spoSfva v systemovi zmine, kteri musf byt zakotvena j i i ve stanovicb SpoIeCnosti. Nenf to ostatne moje mySlenka, s tfmto poiadavkem vystoupil j i i pfeddlouboudoboudoc. Dr.V.Znojil,CSc, ktery upozomil na nednosnost poiadavku kolektivnfbo rozbodovinf ve vSech zileiitostech, tykajfcfcb se provozu CAS. Nednosnost takoviho pf&tupu spoCfvi V torn, ie vsechny prcblimy vy55f drovnC feSf PtrV nebo Ov, nisledkem iebol se i
aktuilnf zileiitostifeSf jennekolikritv roce bebem scbuzf a zbyvajfcfcb vi'ce nei 300 dnfl V roce zdstiva pracovm' potencial Clenu dstfedm'ch orginu nevyuiit. Na drubC strane exismje velkd mnoistvf prace, tykajfcf se finanCnfch a pokladm'cb operacf, kterC je nutno plnit prdbeinS, ty vsak Clenovd IJV nezajigtujf. (StaCf uviiit, ie napr. dCet je veden v Praze, zatfmco bospodif pdsobf v Prostejovfe. Nelze nevzpomenout ph Uto phleiitosti nizoru delegitb prai^d poboCky na sjezdu V r. 1992, kten se domm'vali, ie i bez placenycb zamestnancu bude moino provoz SpoIeCnosti bez obtfif zajistit.) Poiadavek kolektivnfbo rozbodovinf je vsak jen zdinlivC nutnym ddsiedkem poiadavku demokracie ve SpoIeCnosti. Rfzenf rezortu jednotlivcem, ktery je volen Ci jmenovin volenym orginem, je V souladu s demokracif, pokud je tento
volendmu orginu odpovSdny ze svd Cinnosd provoznf funkce musejf byt vykoniviny. a je odvolatelny. Nelze nadile postiqx>vat tak, ie se vymyslf Jestliie jsme v prdbChu nmoha let nejprve nizev funkce a pak se pro ni hledi zjistili, 2e fadd Clenb CAS je nesympatickd niplb, pffpadnd jsou fimkcionih uklidiny zabyvat se administrativou a organizacf, aC dkoly, o kterycb pfedem nemdl zdinf. jsou na drubd strand dobrymi odbomiky, je Naopak, vyskytne-li se v prdbdbu doby neuiitecnd^ tyto odbomflcy zateiovat ve potfeba daldf dinnosti, lze rozSfht dstfednf prospdcb CAS jinak, nei privd ve smdru, vybor, resp. jebo exekutivu, o dalsf ileay. ktery je zajfmi. Je tedy ilcebid, aby Provomf funkce, kterd je nutno zajistit, vrcholnym orginem CAS (nebo ve vrcbol- jsou napf.: ndm orginu) byla skupina vddeckych - zastupovinf CAS jako privnickd osoby pracovnfku, kteri se bude starat tdmSf (mimo vddeckd styky) vylucne jen o odbomou droven CAS, jejl - hospodafenf CAS, pfiddlovinf reprezentaci, vddeckd styky apod. Pracovnd finandnfcb prostfedkii sloikim jsme tuto skupinu nazvab Cestnym - pokladna a udetnictvf vyborem. Jebo dlaiovd by byli voleni, - revize hospodafem' ' kromd toho by v ndm byli i cestui Clenove - privnf poradenstvf CAS. CV by mel privo dalsf cleny - sber a zpracovinf informacf kooptovat. - pravm', ekonomickd a metodickd informace pro potfeby pobocek a sekcf Ustredm' vybor by mdl na starosti provoz ilAS. Ndkterf jebo clenovd by - vddeckd informace museli byt voleni - totii ti, kteff by mdU - dlenskd zileiitosti (evidence, priva, podpisovd privo (napf. pro styk se nivrby, stfinosti, spory) spofitelnou) a revizori. Dallf clTOOve by - zileiitosti sloiek CAS (zaklidinf, byli zfskivini kooptacf, patme na ziklade rusenf, delimitace) navrbd, kterd by vzeSly z pobocek a sekcf. - zileiitosti odbomycb skupin nerfzenycb Ukizalo se totii v praxi, ie delegati sjezdu sekcemi nemobou posoudit, zda navrbovani osoba - redakce clenskebo vestnfku bude skutecnd plnit funkci spiivnd, a - koordinace akcf pobodek a sekcf, organizacnf pomoc V pripade omylu ji prakticky nelze odvolat. U\-nitf pobocky nebo sekce je nalezenf - dokumentace cinnosti CAS a arcbivace pfsemnostf vbodnd osoby pro vykon pfedem pfesne definovand funkce, u m'i je pfedem - organizace voleb, zpracovinf lidajii z voleb pfibliine znim popis price, snazsf. V ph'pade vice kandiditd muie probdhnout - jednacf, organizadm', pracovnf ridy ndco jako konkurznf h'zem'. Takto vybrany Uvedend dkoly lze ovSem kumulovat fiinkcionif by pak mobl byt v ph'pade nebo rozddlovat Ci pfeskupovat. Pokud by nutnosti z funkce odvolin. Funkcionin, vybranf pro funkce ad hoc, snad jedna osoba nemobla zajistit plndm' by ve svdm rezortu mobli pdsobit samostat- likolu pro jebo speciilm'povabu, muie likol nd a prubdind. Styk mezi sebou a se plnit k tomu zh'zeni komise. Vybodou toboto systdmu je skutecnost, sloikami CAS by udriovali korespondendnd a telefonicky. Za prici by meli dostivat ie fankcionin nejsou vizini vykonem symbolickou odmdnu. Z funkce by mohli funkce na Prabu, ale mohou pracovat byt V phpadd nutnosti odvolini scbdzf V mfste bydliStd Ci zamdstnim'. Dalsf opatfenf spoCfvi v tom, ie ndkterd dstfednfbo vyboru. CV by v krajnfm dkoly mobou pbiit poboCky a sekce. pffpade mobl slouiit jako odvolacf orgin. Ddleiitd je si vdas uvddomit, kterd Zejmdna to bude phjfminf Clend do CAS a -5-
vyWrinf Clenskych pffspdvkik. Jak je patmd, demokratickd zisady poruieny nejsou. Lze taxativne urCit, kterd likony musf byt provedeny kolektivem. V podstatd pdjde o rusenf pobocek a sekcf, vylucovdnf Clenfi, spory, financnf plan apod. Nivrh, ktery pfedklidim, je ovsem
neoficiilm'. Nevfm, kdq bude poveren pffpravou novych stanov CAS, ale je tdmef jistd, ie bude mft odlisnd pfedstovy. Bylo by proto velmi vhodnd, kdyby se ctenari zamysleli a sdSlili sekretariitu CAS svd pfipomfnky, jak j i i ostatne k tomu byli jednou vyzvini. M. Sulc
Clenstvf a 51enskl pffepSvky v C A S Zmdna postovenf sekcf vfiCi pobockim, spoCfvajfcf v jejich "zrovnoprivndnf", a dale nepfftomnost placenycb zamestnancfi CAS vede k dvabdm o dpravd clenskycb pomdrd v C A S , poboCkach a sekcfcb. Pfi vybfrim' pffspdvkii do sekce meziplanetamf hmoty jsme sbledali dCehym, aby Clenovd sekce platilipostovm' poukizkou vzoru "C" soucasne pffspevek sekci i Spolecnosti. Cleniim se uSetrf trocba price a nekdy i trocba penez. Sekce pak odvede SpoIeCnosti clenskd pnspdvky bromadne. Pondvadi sekce MPH vyiaduje placem' pffepevkfl na kalendiinf rok j i i V listopadu a prosinci pfedcbizejfciho roku, obdrif Spolecnost pem'ze na licet dffve nei pfi obvykld praxi. Stejndbo postupu by mobly vyuifvat i pobocky CAS. V nicb vsak zatfm nem' zvykem vybfrat zvlistnf pffspevky. Novd stanovy by vSak mely pfipoustet i tuto moinost, jestliie jsou pobocky a sekce rovnoprivnd. ZAt ovsem vzniki zasadm' probldm: Clen CAS obvykle byvi Clenem vfce sloiek CAS - zatfm zisadnd privd jednd pobocky a dile libovolndbo poCtu sekcf. Jak zajistit, aby platil Clensky pffspdvek do Spolecnosti piive jedenkrit? ReSenf toboto probldmu spoCfvi V zavedenf pojmd "kmenovd" Clenstvf a 'matriCnf" sloika (t.j. sekce nebo poboCka). Clen CAS je kmenovym Clenem v privd jednd sloice CAS, t.j. budto v jednd ze sekcf nebo v jednd z poboCek. Tato sloika je jebo matiiCnf sloikou. Pffspdvky do t A S pak platf CITO pokladnfkovi matriCm' sloiky.
Kromd tobo mfiie byt Clen CAS Clenem Ubovolndbo poctu poboCek a sekcf. Jim pak platf dalsf pffspdvky podle jejich poiadavku. Vyboda toboto zpbsobu placenf pffspdvkii SpoCfvi v tom, ie sloiky a'skivajf Clenskd pffspdvky pffmo a nikoliv ai prostiednictvfm sekretariitu, ktery tfm pidem je daleko mend zateiovin zkoumim'm variabilnfcb symbolb na vypisecb z liCtb a distribucf pffspdvkii sloikim CAS, coi je price niroCni, zdloubavi a nikladni, vCetnd vyroby seznami Clenb sloiek, a zejmdna v tom, ie sloiky obdrif pem'ze na provoz podstotne dffve. Nevybodou toboto postupu je ztiito evidence o objemu prfspevku do sloiek CAS prostiednictvfm beindho liCtu. To by udajnd moblo pfiniset potfie pfi poskytovim' prostfedkii od AV CR. Kmenovd Clenstvf vzniki tak, ie zijemce o Clenstvf v CAS podi pfiblisku vyboru ndkterd poboCky Ci sekce, ktery jebo pfiblisku vyffdf. Predpoklidi se ovsem, ie vybory sloiek budou mft pravomoc pfijfmat novd Cleny. Kmenovd Clenstvf musf byt mdnitelnd zcela pfesnym administrativnfm postupem, coi vSak nebudou resit stanovy CAS. Na tomto nivrbu je novy takd fakt, ie Clen CAS nemusf byt nutnd Clenem ndjakd poboCky. Tfm bude odstranoio formibu Clenstvf v prfpadd, kdy Clen byl tak vzdiloi od mfsto svd poboCky, ie se jejfcb akcf stejne nemohl ziiCastnovat. Zavedenf kmenov^o Clenstvf by mdlo
-6-
diisledek takd pri volbich do vySgfch orgint CAS. Aktivnf i pasivnf volebnf pravo by m&li jen kmaiovf Clenovd. Tfm by bylo zaruCeno, ie kaidy clen by mel prave jeden bias. Naopak, voleb do vyboru sloiky by se mobli licastnit Clenovd sloiky - aktivne i pasivne. Toto pravidlo by nabylo vyznamu tebdy, kdyi by blasovim' v jistd vdci bylo uspofidino korespondencnS nebo pfi volbe delegitii resp. kandidatu do (JV. V sekci MPH se vyskytl jeSte jeden probldm, ktery bude nutno vyfesit. Tato sekce vede v evidenci pozorovatele, kteff nejsou bleay CAS. Ve vyboru sekce nedodlo jeste ke konsensu ve veci aktivmbo volebnfho prava tecbto tzv. exterm'cb Clenu.
Okultismus
(1994),
Tito nemajf zijem b Clenstvf v 6AS, nebot doili patmd k ziveru, ie jim z Clenstvf V CASnevypiyvajfvyhodydmdmdvelikosti Clenskdbo prfspevku. Je tu nasnadd otizka, zda by nemelo byt obnoveno mimofadnd Clenstvf s minimiinf vygf Clenskdbo pffspSvku, omezem'm prav (zejmdna na informace), avsak zachovinfm aktivmbo volebnfbo prava. Tfm by se zabrinilo pravnfm zmatkbm. Dovoluji si pfedloiit tento nivrh, vznikiy na zaklade zkuSenostf z provozu sekce meziplanetamf bmoty, cleniim CAS k posouzenf, aby se k nemu mohli v ramci pffpravy novych stanov CAS vyjidrit. M. §ulc
a veda
(Pfeklad clanku ze ivycarskeho casopisu Experientia) nakladatehni S. Llbovicky, U Kandlky 5, Praha 2 192 stran, cena brozovaneho \ytisku na dobfrku 48 Kd +
postovne.
Mnozf nasf Clenovd jsou zajistd znechuceni pffvalem brakovd literatury, pojednivajfcf o astrologii, parapsycbologii, kreacionismu, patogennfcb zdnacb atd. atd. Proto jisteocenf sbomfk clankb napsanycb pfedm'mi americkymi, britskymi a novozdlandskymi vedci, kten v 11 clancfcb, publikovanych v casopise Experientia v r. 1988, kriticky rozebfrajf vetsinou zcela nepodloieni ci zkreslena tvrzenf zastancb existence tzv. paranormalnfcbjevb. Kaidy clanek je doping obsabiymi odkazy na pflvodm' odbomou literatum, ktera pfevahie V anglosaskycb zemfch k tdmatu vysia. Nas Ctenaf muie ovsem najft i dalsf literamf zdroje, zejmdna pak Clanky L . Pekaika a M. Rojka (Veda a iivot C.3/1990, str.31, Pokroky matematiky, fyziky a astronomie C.1/1991, str.24), sbomfk "Fyzika a spomd jevy" (JCSMF Praha 1986), resp. panelovd diskuse Kosmickych rozbledu (KR 11/1974, c.3, str. 85-99; 24/1986, str.91-140). Jelikoz vet§ina knibkupcu nema o literatum kiitizujfcf pavedy zijem, lze tuto velmi uiiteCnou publikaci nejsnaze zfskat na objednavku pffmo od nakladatele. Jiff Grygar Kosmologicki sekce CAS spoleCnd s odbomou skupinou pro astrofyziku J C M F uspofddi V Praze v sobotu 3. prosince 1994 sanindf NOVINKY V ASTROFYZICE A KOSMOLOGH Program bude uvefejnen ve 3. Cfsle Kosmickych rozfaledb +
Expedice pofddand
za zatmlnun Hvizddmou
Siunce a planetdriem
Pfednecelpnietyfinikty. 22.7. 1 9 9 0 , jsme poblii finskeho mestedka Ilomantsi u ridky Koitajoki n a p j a t i v z h l i i e l i k obloze a doufatt, ie se mraky zdzrakem rozpfynou a ndm se podafi uvidit u p l n i z a t m i n f Siunce, k v u l i kteremu jsme sem, do F i n s k a , j e l i . iddnd \yiSf moc vlak nezasdhla, tatminijsme n e \ i d i l i , ale zatosezde zrodila inyslenka \yrazit za prstencovym zatmenim Siunce do M a r o k a v r. 1 9 9 4 . Aby-chom zxysili pravdipodohnost, ie z a t m i n f uvidme. ndsledujfcf tfi roky M a r t i n Setvdk, meteorolog a muj m a n i e l v jedne osobe, vidy v kvetnu pravideini odchytdval druiicove snimky a sledoval meteorologickou situaci v M a r o k u , aby pak \ y b r a l nejvhodnejii mfsto pro pozorovdnf zatminf. Vlastnfpffpraxy n a expedici serozbSily asi rok a p u l pred jejfm pldnovanym uskutedninfm. Vznikiiesticlennypffpravny vybor ve sloienf Pavel S u c h a n , M a r t i n Setvdk, Stdda Setvdkovd, Otakar Prochdzka, Milena Prochdzkovd a Zdenik D a m . Oficidlnfm pofadatelem expedice se stala H v i z d d m a a p l a n e t d r i i a n h l . m . Prahy. Vlastnf expedice, kterd se uskutednila od 2 1 . dubna do 15. kx i t n a 1 9 9 4 , se ziicastnilo tficel sest lidf - iest pracovnfku Hvizddmy a p l a n e t a r i a h l . m . Prahy, ostatm' liiastnfci expedice byli astronomove-amatefi Z fadspoiupracovnfkuhvizddmy. Vedoucfm cele expedice se stal Pavel S u c h a n . Dvacel ityn dnf uleklo jako voda a ndm zustaly jen ndcdy nezapomenutelne vzpomfnky a bezpoiet diapozitivil a fotografif. D o p r a v a , stravovdnf a spanf O d p r v n f chvite, kdy jsme u v i d i l i rotefy ieskokrumlovskefinny A q u a C l u b (viz inzerdtna pfedposlednf s t r a n i ) , jsme v i d i l i , ie musfme u d i l a t viechno pro to, abychom do M a r o k a m o h l i jet prove temito voz)-. Rotely jsou expedidni upravene LIAZy, kaidy pro 1 8 osob. Rotel je uvnitf rozdilen do 3 kupe, kaide kupe pro 6 lidf. L i d e sedf proti sobi, na jfdlo se velice jednoducliym zpitsobem rozloifstoleiek, v noci spftfi lide n a h o m f skldpici p a i a n d i a tfi l i d i dole. Ve vozidle je kuchydka. lednicka, zdchods umyvadylkem a sprchoupro nejnumijsf hygienu. Posddku rotelu tvoff ffdid a steward, ktery se stard o vyfizovdnf formalit na h r a n i i n f c h pfechodech, vafenf, mytf nddobf, uklid rotelu a vubec veikere blaho cestujfcfch. Na rozdfl od klasickych autobusu je pr&jezdrwst roteli obtiinym terenem a bezpednost jfzdy
Maroko'94
h l . m . Prahy
podstatni vyiif. Rotely m i f y j e i t i j e d n u vyhodu, kterd nesouvisela pffmo s dopravou, ale pro nds m i l a r o v n i i dost znainy vyznam. A q u a C l u b se totii vibec n e b r d n i l polepenf roteli r e k l a m a m i sponzorb expedice - n a rozdfl od j i r r j c h dopravcb a cestovnfch kanceldff, s kterymijsme jednali. A tak se naSfm domovem n a koleikdch staly n a 2 4 dnf Oskar a E v i e n k a - tak ffkajf V A q u a C l u b u r o t e l u m . s kterymijsme do M a r o k a vyjeli, a kterym a n i nikdo z u i a s t n f k i j i n a k nefekL I kdyi nds A q u a C l u b dopfedu ujuffoval, ie kaideho cestujfcfho 'uiivf, pfeci jen v nds hlodaly u r c i t i pochybnosti a nikteffsiprojistotu p f i b a l i l i do taSky stangli trvanliveho saldmu, sklenici okurek nebo alespoA suSenky. B o h u i e l (anebo bohudik?), A q u a C l u b m i l pravdu. V i t s i n a z nds bihem expedice p f i b r a l a . Muj m a n i e l navfc pfekonal svuj osobnf rekord a snidl jednou 13 k n e d U k i , cfmi m i d a l jasni najevo.iemikuchafskiuminfnedosahujelnalit uminf naseho vSemi oblfbeniho stewarda, Mfry Dohnala. Prvnf
dojmy z M a r o k a ? H r a n i c e ! Na ajficky kontinent jsme se pfeplavili trajektem z Agecirasu do Ceuty, male i p a n i l s k i enkldxy n a severnnn pobfeif Afiiky. Teprve tarn nds cekal h r a n i d n i pfechod do M a r o k a ... a hustlefi! Slovo "hustler"oznaitije diovika, ktery velmi usilovni a neodbytni nabi'zf sve sluiby rbzniho d r u h u - a samozfejmi, ie za n i dice zaplatit. D o s l a l se pfes marockoii h r a n i c i bez hustlera je prakticky nemoini. Jedini jeho prostrednictvfm jsou ochomi se celnfci a cizineckd policie s cestujfcuni ba\it. S hustlerem je moine h r a n i c i pfejft za jednu aidvi hodiny, bez hustlera znamend hranicnf pfechod nepfekonatelny problem. Najft a najmout si hustlera nenf tizke - n a pfechodu se j i c h potloukd celd f a d a a kaidy chce pro vds pracovat. A tak, zatfmco stewardi s dvima hustlery, s M a r t i n e m a se Sylvou Chmelafovou, kterd diky svym perfeklnfm znaiostem JrancouzStirty pusobila n a expedici jako tlionocnice, vyfizovali ceinf a pasove formality, m i l l jsme dost iasu dfvat se n a r u c h na h r a n i c i a pomalu si zvykat n a u p l n i jiny svit, ktery nds iekd. Smriotni hraniinfpfechodpfedstavuje neuvifitelny chaos a ipfnu, je to mfsto, kde se stfetdvajf dvi naprosto odiiSne kultury - evropskd a arabskd.
Pfes h r a n i c i se neustdle vine fetiz lidi, ktefise pfSky vraceji z Ceuty (zdny volneho obchodu) tlice n a l o i e n i vsm moinym. Odprackh prdsku, jejichlmnoistvivystaeinonndlnliistotne rodine alespoA n a dva roky Qednoznadnl vede A r i e l ) , a i po detske kocdrky, here jsou snad urierry pro celou matefskou i k o l k u . Tito lide prochdzejt h r a n i c i v podstati ptynute a hustlera zjevni nepotfebuji. Z a h r a n i c i n i h e f i nasedajf do t a x i k u , herych je tolik, ie se pomalu a n i nedaji spodtat. a here jsou n a stfeie vybaveny obrovskymi nosidi, odividni urdenymi n a tiiky ndklad cestujicich. J i m M a r o k d n c i za h r a n i c i pomalu stoupaji kamsi do kopcu. Poprve jsme Zde take \ i d i l i n a vlastni odi t r a d i d n i arabske odlvy. I kdyi by se nabi'zelo tolik ved kfotografovdni, nikdo i nds si to netroufl. Z h r a n i c e jsme odjeli o dtvrt hodiny dfive, nei jsme pfijeli - diky posunuti dasu o dvi hodiny nazpdtek. Jeiti pfedtim jsme ale byli poprve svedky d a U i veci, nebo lepe fedeno dinnosti, herd ndspakprovdzela po celem M a r o k u a f a d i Z nds se z a l i b i l a - smiouvdnf. Mirovi Dohnalovi se podafilo usmlouvat odmenu pro hustlery na 2 0 $ pro kaideho. Spokojeni odeJU j a k hustlefi, tak my. Co n a sebe? Isldm ndm, iendm v expedici, trochupomohl tuto oldzku vyfeiit. Zakrytd r a m e n a a sukni ke k o l e n i t m , to jsou h l a v n i zdsady, herych by se m i l a driet kaidd E v r o p a n k a v teto zemi. V M a r o k u se ale projevuje vliv zdpadu dim ddl tfm vfce a n i h e r e mlade marocke ieny a dfvky, zejmena ve velkych mistech na atlantskem p o b f e i f a V M a r r a k e c h i , byly obledeny mnohem odvdiniji nei my. D u l e i i l o u souddstf obledenf vSech dlenu expedice byl b u J klobouk nebo k J i l t o v k a se vzadu n a l i t o u plachetkou, jejuni lidelem bylo chrdnit siji a r a m e n a pfed sluncem. Se stejni skryvanou zvedavostf, s j a k o u jsme si p r o h l i i e U mfstnf obyvatele, p r o h l f i e i i si i oni nds. Co si o nasem obledenf asi mysii, jsme m o h l i usuzovat z reakcf dilf, here se nestydefy a nepokryti si n a nds iikazova.y prst'em a uculovaly se. M a r o d i i m u i i i ieny chodf obledeni vitsinou V tradicnfch odivech, ieny ale, a i n a vyjbnky, nemfvaji zahalenou tvdf a velice dasto nemajf a n i idtek n a h l a v i . M a r o c k e ieny jsou vieobecnl veimi krdsni a jejich puvab podtrhuje nalfcenf odf zvane 'choT, here se ale nepouifvd Z duvodi estetictych. Jeho lidelem je u c h r d n i t ienupfed zKmi duchy, 'diiny ', heft byji mohU u h r a n o u t . ieny si potrpf n a hdsne Idtky V zdfivjch barvdch a p i k n i stfevfdky. Naie
-9-
pohodlni boty vitSinou sjSfdily mfrnl opoyrHhym pohledem. P r o marocke muie je typicky k n i r e k a "babuSe'. Toto arabske slovo n a m vebni pfipomfnd nose "papude " a skutedni jednd se o pohodlni pantqfle z mikoudke kt'tie. Je to nejbiinijJf obuv marockych m u i b , dokonce V nich jezdf i n a k o n i c h . Pantqfle se staly osudnym pro jednoho z prvnfch p r u z k u m n i k u M a r o k a , heff se v druhe polovini 1 9 . stal. vyddvali do teto zemi v pfestrojenf. V l d z n i c h si totii lide vSimli jeho kuffho oka, herd M a r o k d n c i , diky panto/Inn, vubec nemajf. P o r u i u j e m e p r v n f zdsadu D o M a r o k a jsme pfijeli vyzbrojeni vJemi moinymi r a d a m i , j a k se chovat di nechovat, co nejfst, nepft atd. Postupnl. j a k jsme se s M a r o k e m sifvali, jsme je p o r u S i l i snad vsechny. Jedna z hiavnfch rad, herou ddvd kaidd turisticka p f i r u d k a , je zdsadne si na p r o h l f d h i mist najnnat oficidlnfho prfivodce s ticencf a odznakem. Neoficidlnf prfivodce je sice levnejsf, ale pfi trose smCtly m & i e utect di vyvest n i j a k o i i j i n o i i lumpdrnu. M a r o c k d mista sestdvaji zpravidla ze dvou hiavnfch dtxrtf - z 'medirty", coi je stard arabskd dtvrt se spletf kfivolakych iilidek a mnoistvfm "siikiT (triiSf); a 'vi'Ue noiiveile'. nave dtvrti postavene po r. 1 9 1 1 F r a n c o i i z i V dobi Jfaneaiaskelio protehordtii. Ville nouvelle vznikaly diky osvfcenemu maridlovi Lyauley, prvnfmu francoiizskemu guvernermi V M a r o k u , hery n a rozdfl od guvernerb V Alifrsku nebo Tunisku stare mediny neboural, ale stavil nove dtvrti. Dfky tomu je M a r o k o Jnes povaiovdno za jednu z n e j o r i e n t d l n e j l i c h zemi. P r v n i veike misto, here jsme m i l l n a trase, byl Fes, starobyle krdlovske misto (Maroko md celkem 4 krdlovskd mista - Fes. Meknes, M a r r a k e c h a Rabat. Jsou to mista, kterd alespoAjednou vdijindch M a r o k a byla sfdelnfm mistem s i i l t d n a ) . Doiddnez velkych medin nenf moine se vydat bez prfivodce, protoie mediny vytvdfejf naprosto dokonaly labyrint lizkych ulidek, mnohe z nich kondf slepi a orientace je vebni sloiitd. Navfc prfivodce si sdm odhdnf svou neoJbytnott konkurenci. Podobni jako n a h r a n i c i jsme nemuseli M e d a l hustlera, ve Fesii a n i pozdiji v dalsfch mistech nebylo niitne hledat pruvodce. J a h n i l e se n a i e rotely objevily V ulicfch F i s u , zdroven se vynofili i pruvodci. Byli dokonale neodbytnf, b i i e l i vedle am a p o d a f i l o - l i se n a m j i m nikdy ujet, n a kfiiovatce nds opit dohnali. H l e d a l i jsme mfsto pro zaparkovdnf, ale maml. P a k se objevil ON. O p r o t i syym k o n k u r e n t u m m i l veOcou vyhodu -
motorku. N a b i d l se, ie ndm misto na zaparkovdnf najde. B y l sympaticky, mluvil vyborni anglicky a n a b i d l ndm, ie nds po Fesu provede - j a k j i n a k ! Odmftli jsme ho, protoie n e m i l licenci. l i n e d se u nds objevili tfi dalSf pr&vodd, kteff ndm ukazovali j a k licenci, tak odznak. Anglicky n e m l u v i l i zrovna moc dobfe, ale zadali jsme se domlouvat n a ceni - ta byla V jejich p f f p a d i f i x n f - 1 5 0 d i r h a m i n a 1 hodinu (1 d i r h a m jsou z h r u b a 3,- K i ) . O N v y u i i l pffleiitosti a n a b i d l se, ie nds bude za 2 0 0 d i r h a m i i i se svym pomocnfkem provddit cely den. O d o l a l i byste? My to po chvilee daWho dohadovdnf vzdali a najmuli si ho. V naSem pffpade jsme naltestf neprohloupili...
pracovat v k o i e l u i n i . Vfce neipolovina si r a d i j i zvolila smrt. Asi jsme si ale pro ndvitivu koieluiny nevybraU nejvhodnijif den - skoro iddny zdpach a barvy v kddfch, here na fotografifch v pr&vodcfch pffmo zdff, byly ipinavi hnide. Hassan Hassana jsme potkali u jedne ffZnf odzy n a j i h u M a r o k a za E r Rachidif. Bylijsme n a cesti za zkamenelinami, o herych jsme z h r u b a tuJUi, kde je hledat. Hassan se nabidl, ie nds dovede pfimo k nalezisti, jestliie ho vezmemesseboudo jedne vesnice. Hassanovi bylo 1 8 let a dobfe m l m i l k r o i n i arabstiny a berberstiny taki francouzsky, anglicky a nimecky. Zaialijsmese Hassana vyptdvat n a viechno moine, co nds o M a r o k u zajfinalo. Rfkal ndm, ie dochdzka do ikoly nenfpovinnd, on chodil napffklad do skoh jeden misfc - aby se n a u d i l ifst a psdt (pozdiji jsmese odjednoho mfstnfho u i i t e l e dozvidili, ie Hassan n e m i l pravdu, skoinf dochdzka v M a r o k u povinnd j e ) . Mluvit cizfmi jazxky se n a u i i l od turistickych skupin. Z n a l Ceskoslovensko a dokonce videl, ie jsme se rozdelili n a dva stdty. Na opldtku jsme mu vyprdvili a nasi zemi. Pfi feci doslo i n a Rusko. Hassan ale Rusko neznaL Zkusilijsme tedy Sovitsky svaz. R i k a l i j s m e m u , ie leif n a vychod od Slovenska. nadei Hassan prohldsil: "To je moc daleko, to nezndm." O kousek ddl se ale rozzdfil a ukazoval ven Z rotelu: ' T a m h i e je Karosa, od vds!'.
Cesta do stfedoviku L i t e r a t u r a ffkd, ie vstupnf brdny do mediny ve Fesu jsou take vstupnfmi b r a n a m i do stfedoveku. T a t o medina je jakojedind v Maroku chrdnfnd UNESCO. Skutedni, v medini jsme m i l l pocit, jakoby se ndm podafilo vrdtit se o nekolik stoletf nazpdtek. Pfipomfnala ndm to architektura, femeslne dflny kovotepcu, stffbrotepctt, kovdfu, ievcu, krejifch, tkalcu a dalsfch, kde se zboifstejnym zpusobem vyrdbfui po staletf, ale i spina, obcas silny zdpach, jindy exoticke vi'mi, here jsme jeste nikdy pfedtim ^. . necftili. Jedinymdopravnfmprostfedkemje oslfk % nebo m u l a , kteff krdcejf tiice naloieni ndkiadem. Nikdy zaberou celou iffku ulicky. Ulicky jsou velmi l i z k i , tmave, lemovane vysokymi domy zpravidla bez oken. Dfky tomu, Podobnych "Hassanii" jsme potkali vfce. ie se do ulicek nedostane slunfcko, je v nich Tvrzenf, ie M a r o k d n c i palff k nejvfce znah'm pnjemny chlddek. I t i nejvitsfodvdiiivci, ktefise iingvistdin n a sveti.je asi pravda. Jejich vlohy pfivodni chteli odpojit a medinu si prohlednout k udenf cizfch jazykd jsou skutecni obdivuhodne. sami, se d r i e l i pruvodce jako klfSte, nikdo by se M a l e d i l l , here se okolo nds velice dasto tu sdm jft neodvdiil. V i d i l i jsme zndme mesity, motah. bihem krdtke chvilky vidy zadaly mezi nimi i tu nejslavnijif - Kajrudnskou mesitu, papouskovat deskd slova, herd jsme v hovoru ale vsechny jen zvenCf, d o v n i t f nesmf i d d n f mezi sebou pouiivali. Vebni udivujfcf bylo take neveffcf vstoupit. Zevnitf jsme si ale m o h l i to, ie nejen Hassan, ale vitsina lidf m i l a velmi prohlednout medresu (skolu k o r d n u ) . Medresy dobre informace o naSf zemi a o nasich svou vnitfnf a r c h i t e k t u r o u a vyzdobou vebni sportovcfch - sport je v M a r o k u vebni populdmf. pfipomfnajf mesity. Na rozdfl od meSit Ize ale nektere medresy navitfvit - je to takovd mensf Astronomickd posorovdnl l i t i c h a pro turisty. Pruvodce nds take zavedl do M a r o k o ndm dokdzalo pfinest zdiitky nejen ' prodejnfho muzea kobercu, kde r u c n i tkane ve dne, ale i v noci, a o to ndm. astronomum, koberce zaveleny n a stindch "zrajf 7 0 a i 8 0 sio h l a v n i . H n e d druhou hoc v M a r o k u vpohoff '' let, a pak teprve dosahujf sprdvne kvality. Na Rtf jsme po vedefi vySli ven z rotelu a zitstali zdver prohlfdky nds dekala ndvstiva nejvitsf neviffcni koukat n a oblohu - tdhl se po nfjasny zdejSf koieluiny a barvfrny kdie. P r o tato mista pas svitla, vypadajfcf, jako by nikdo v ddli svitil je typicky obrovsky zdpach. Jedna k n i h a to r e f l e h o r e m . Bylo to zvffetnikove svetlo. jehoi c h a r a k t e r i z u j e takto: '...jen strach, do ceho jasny k u i e l se d a l dobfe rozeznat od zapadajfcf byste m o h l i spadrwut, vdm nedovolf omdlft.' Venule a A l d e b a r a n a pfes Blfience a i do R a k a , Tehdy V dffvijSfch dobdch si odsouzenci n a smrt m o h l i tedy p f i b l i i n e do vySky 60° rutd obzorem! netuSili, ie nejlepe zvlfetnikove sveth vybrat. jestli chtijf zemfft nebo do konce iivota jsmejeSti
- 10-
uvidfme i n d l i o m f plosiny Tighza za mistedkem Azrou ve Stfednfm Allasu v nadmofske \yice 2000 m. Pozorovactpodinthky tarn byly vjieinevzduch byl naprosto pruzradrna proto hvizdy vychdzely (a zapadafy) nad obzor j i i v plnem jasu. Ze souhvizdijiini obiohy, herd jsme mohli u Azroupoiorovat.je nutne jmenovat pfedeviim Kentaura, jemui sousedila souhvezdi Vlk a Plachty, z objehA poutala nejvetsi pozornost Omega C e n l a u r i , dobfe viditelnd ni'zko nad j i i m i n obzorem i volnym okein. Nodni idylku n a r u i i l o a i vtefinove lepidlo, heremu se podafilo neoddelitelne slepitjednomu z lidastniku prsty n a ruce. Zatimco se skodolibf kolegovi uchechtdvali n a adresu neifastnika, node l e k a f k a , Tdna Majorovd, zrudne skalpelem prsty oddiiila, a n i i by ukdpla jedind kapka krve. Fotogrqficke blesky od tich, heff si chteli tuto 'operaci' zdokumentovat, ale rozfiodni nebyh tfm pravym pro svetelnou kdzed, herd byla ryhldfend. U Azrou, stejni jako i n a vfech oslatnfch mistech, jsme pozorovaii jak volnym okem, tak dalekohledy, niheff z nds fotogrqfovaU a jeden z ucastnikil se vinoval pozorovdnf prominnych hvizd. V Azrou ndm pozorovdnf ale ukondil u i kolem pulnoci vychdzejfcf Misfc. Vsichni jsme t o u i i l i vidit z jUnf obiohy co nejvfce, a j i i pfi pidnovdnf trasy jsme si vyhlidli nejjiinijff mfsto, kam jsme se mohli pfi naif cesti po M a r o k u dostat. Byla to pista, herd vedia z vesnice M ' H a m i d pfes sevemf okraj Sahary do mistecka F o w n Zguid. N a projetf pisty jsme podftali dvadny. Konecne rozhodnutf, zdali se n a pistu \yddme, jsme ale nechdvali ai n a mfstnf policii - rfizne mapy M a r o k a se totii ve vyznaienf kvality teto cesty znacni liiily. Policiste v M ' H a m i d u nejdffve trochu vdhaii, ale nakonec ndm doporucili misniho pruvodce Alfho, s herym pry pistu urNtiprojedeme. A tak zaialo naie n e j v i t i f dobrodruistvf v Maroku... M a r o c k d idst Sahary je tvofena vitiinou kamenitou hamadou a jen misty se vyskytujf izolovane pfseine duny. Poprve se kola naiich vozidel zabofila do pisku asi po dvou hodindch jfzdy. D a l i f asi dvi hodiny jsme auta vyproHovali ven. Prfivodce Alf nds ujiifoval, ie to byla ndhoda a ddl je cesta dobrd. Skutedni, a i do vedera jsme jeli bez problemu. Mfsto pro pfenocovdnf jsme si vybrali s ohledem na pldnovane pozorovdnf - kolem dokola nekonednd pustd hamada a jen sem a tarn par akdcif. Byli jsme n a S"zap. delky, 29'S2'sev. Nfky. Vzduch zde sice nebyt toRk prUzradny jako za Azrou (diky veikemu mnoistvf jemniho pishi v ovzduif.
vyndieniho vzhdni v denhfch hodindch termickou konvekcf), ale byla zde dokonald, nidfm neruiend t i n a . V hamadi bylo j i i moine neruienipozorovat aido rdna,proto jsme mohli vidit navfc souhvizdf a objehy, vychdzejfcf ve druhe polovini noci. N e j i i c h v a t n i j i f m zdiitkem byla (pro ty, heff vydrieii byt vzhuru a i do rannfch hodin) neshaednijasnd M l e d n d drdha prochdzejfcf soidivizdfmi Pravftka, Oltdfe, Stfra a Stfelce a dale do tich ddstf obiohy. here j i i zndme z nasich kondin. Z J i i n t h o kffie byla pfed pulnocf vidit volnym okem z teto zemipisne Sifky jeho nejsevemijff hvizda Gacrux. I kdyiby pro pousT mely byt typicke veike rozdfiy v teploti mezi dnem a noci (v noci a i pod n u i o u ) , nic takoveho jsme nepocftiU. Se zdpadem Siunce se sice vyrazni ochladilo, ale teplota v noci byla velmi pfijemnd. Naprostou tmu a ticho pferusovaly jen obdas se mihajfcf baterky (zfejmi tech, heff se rozhodli prozkoumat nodnf iivot n a pousti) a ndsledni hlasite a dasto i j a d r n i vyjadfovdnf nevole nad touto skutednostf ze strany pozorovatelu. Druhyden jsme pokracovali v cesti. Z h r u b a po hodini se pfed ndmi objevilo asi 100 in siroke vddi'zavdte pfskem. here se pro nds stalo osudnym. N e . nebudu licit, jak jsme se vyproilovali a znovu zapadali. Rdda bych jen f e k l a , ie dldnky, here se v souvislosti s tfm objevily v nasem dennfin tisku, rddiii a televizi n a zdkladifaxuAderejsme z M a r o k a posilali. si f a h a troiku upravily - zfejmi pro zvyieni atrahivnosti materidlu. V podstati ndm idJni nebezpedi nehrozHo, voda dosla jen v jednom Z rotelu a to dfky neukdzninosti niherych Z lidastnfki, heff si i p r a l i (driihy rotel m i l voik dostatek). Vyproslovacf prdce na ihavem saharskem slunci byly samozfejmi namdhave, ale a i n a jeden pffpad nikdo nedostal a n i I'tieh. nanejvyS se dostaxily u n i k o l i k a lidf mime bolesti hiavy. D u l e i i t e bylo hodni pit, protoie dfky tomu, ie ve vzduchii nebyla prahicky iddnd vlhkost. jsme se skoro vubec nepotili a voda z t i l a se rovnou odpafovala. Miisfmpochvdiit viechny ucasmfky, iezachovali klidnou hlavu, nikdo se neroziiloval a nepanikaflL M o i n d to bude pitsobit jako paradox, ale v i t i i n a z lidf, s heryini jsem o Sahafe pozdiji m l u x i l a , nejvfce vzpomfnala (v dobrem) prdvi n a pouSt a c h l i l a by se do nf zase nikdy vrdtit. Mfsto pldnovanych dvou diiA jsme byli v Sahafe nakonec ityfi dny. Nikdy nezapomenu n a poslednf hlometry cesty po poititi, kdy jsmese fftiU pfseinou bouffse idtky pfes obUdej ve starem omldcenim gazfht, herf
za mimf
ndm pfijel pomoci, a se hnaly naSe \ov( s rozsvicenymi svittomety obrovskou rychlostf, diky k t e r i byla iance prqjet nebezpeCni useky. Obdas, kdyi jsem v i d i l a , j a k se pn skocich n a nerovnem povrchu ocitaji ve vzduchu najednou vSechna dtyri k o l a LIAZA. m i l a jsem pocit, ie jedu jako doprovod ralfye P a f S - D a k a r . ZvlddU jsme to! O b j e v i l a sepfed ndmi asfabovd silnice, kterd pusobila jako f a t a m o r g a n a . V l a s t n i jsme to nedokdzali a n i tak my, jako h l a v n i n a i e skvild a u t a a perfektni f i d i c i - prqfici, F r a n t i i e k M a t o u i e k a Vaclav Kohout. Zatminl Celou cestu po M a r o k u nds provdzelo nddheme bezoblacne podasi. Jak u i to ale pfi pozorovdnf z a t m i n f byvd, v den zatminf, 1 0 . k v i t n a , se zadaly v poledne nad zdpadnm obzorem objevovat prvnf cirry. Bude se opakovat Finsko? M a r t i n m i l n a zdkladi svych meteorologickych sledovdnf a zkuienostf vytipovanemfstopropozorovdnfpoblfiprusmyku K h a l o u a . Podle neho m o h l a nastat pouze jedna situace, kdy by bylo vyhodnijif pozorovat z a t m i n f ne z tohoto mista, ale z atlaraskeho pobfeif od Casablanky - v pffpadi, ie bude pfechdzet Jfonta, je n a d i j e , ie se nejdffve vyjasnf prdvi u Atlantiku. Vzhledem k tomu, ie se cirry teprve od zdpadu b l i i i l y , byla n a d i j e vidit z a t m i n f z pritsmyku K h a l o u a vyrazni vyiif nei z pobfeif. Se zdmerem pozorovat z a t m i n f z tohoto mista jsme se nijak netajili, v M l a d e m sveti dokonce vyiel dldnek, kde jsme prusmyk C o i de K h a l o u a uvddili. Pfesto jsme byli pfekvapeni, kdyijsme se vprdsmyku setkali s jednfm Cechem, ktery se prdve n a zdkladi dldnku v Mladem sveti vydal do M a r o k a n a motorce, podfval se n a z a t m i n f Z a c a l i jsme xybalovat techniku, a tu, k vseobecnemu l i d i v u , se vprdsnrvku objevil tfetf rotel A q u a C l u b u . Neobvykle vyhlQejfcf UAZy samozfejmi z a u j a h mfstnf marockou krdlovskou policii, kterd nds dasto stavila a k o n t r o l o v a l a .
Dikujeme
vSem, diky kterpi
Siejtid hUdka, kterd kontroUnala nds, zastavila prdvi i vyie uvedeny tfetf rotel, ktery byl V M a r o k u se zdjezdem, a seslovy: 'JestUjedete n a zatminf, tak to jedete ipatni, to se kond tamhie", ho poslala za ndmi. Po chvfli do prustmku pfijeh j e i t i tfi vozy policie (zfejmi n a zdkladi hldienf od kolegi) a podzdminkou naif bezpednosti s ndmi z&staly. Je pravda. ie ndm jejich spolednost asi do znadne mfry u s n a d n i l a iivot, protoie okolo projfidijfcf auta se zastavovala, ale policiste je nekompromisni posflali ddl a take drieli V patfidne vzdalenosti mistnf obyvatele, ktefise zacali okolo nds shromaidovat. Apakseozvalvykfik: "Prvnfkontakt!'. Byla jsem zvldavd, j a k se bude l i i i t uplne a prstencove zatminf, co se tyce setminf a chovdnf zvffat. Ve F i n s k u , i kdyi bylo zataieno, byla krdsni vidit postupujfci ostrd h r a n a stfnu. pidci divoce kfideli, ze viech stran z u f i v i i t i k a l i a vyli psi. V M a r o k u iddnyposlupujicfslin vidit nebyl, k r a j i n a ale dostala zvlditnf iluto-oraniovi z a b a r v e n f a prudce se ochladilo, coi m i l o za ndsledek, ie vie bylo za chxiiku vebni vlhke. Takezvffata vpodstati nereagovala.jen ovcese shlukh' do stdda. Cirry pozorovdnf zatminf nevaJily, naopak. zmfmily slunednfjas apribeh z a t m i n f se d a l brzy pozorovat i pouhym okem. Zdpad Siunce za horizont jsme nevidili - Shmce "zapadlo ' asi o 1 0 minut dffve do houstnoucfch m r a k u . A celkovy dojem? N d d h e r a ! ... A pak u i j e n Rabat, Tanger, G i b r a l t a r s k d u i i n a . Poslednfpohledy z trajektu n a vzdalujfcf se Afriku s impozantnf horou Jebel Moussa, kterd stfeif spolu s G i b r a l t a r e m vchod do l i i i n y j i i od dash H e r a k l a , ktery tudy i e l pro zlatd j a b l k a Hesperidek. M d l o k d o z nds se sem j e i t i nikdy vrdtf. ale na M a r o k o nikdy nezapomeneme. -
se expedice
mohla
Stdda
Setvdkovd
uskutelmt:
Hvezddrne a planetdriu hl.m. Prahy, desks astronomickS spolednostl, Ministersrxv kultury CR, AquaClubu Ceskf Krumlov, Vehyslanectxi Marockeho krdlovstvf, Radiu Zlatd Praha 97,2 FM a vsem sponzordm, kteff expedici financne ci materidlne podpofili (die abecedy): Aiima Brno; Astro Telescope Company, p . a. Pferov; Budejovickv Budvar; INZO Vysocany pod Pfimdou; FOMA; Kono lurec. spot s r . o . ; OAZA Computers; Popron; Zdtka - Prazske sodovkdmy, spot, s r . o .
V O L N E
MISTO
Astronomicky Ostav UK prijme na dohodu o provedenf prSce schopn§ho pozorovatele k 65-cm dalekohledu na observatoFi V OndFejovg. Ncipin prdce: C C D fotometrie malych tiles sluneCnf soustavy, Cysteine moznost vlastnfho programu Pozadavky: zkuienosti s nofinfm pozorovdnim, znalost prdce s PC Blizsf informace: dr. Marek Wolf Astronomlck>^ ustav UK Svddskd 8 150 00 Praha 5 E-Mail:
[email protected]
L d k d Vds expedidni Evropa,
turistika ?
Asie, A f r i k a - h i s t o r i e a k u l t u r a mist - s a m o t a hor, stept, p o u i t f nebo severskych jjordA,...
Od roku 1990 podnikdme v cestovmm nichu v oblasti expediinf turistiky prostfednictvfm specidlnfch vozidel typu ROTEL LIAZ - Caravan. Ucelenym skupindm a cestovnfm kanceldrfm nabi'zi'me moznost prondjmu naSich vozidel s posddkami k realizaci akcf podle vlastnfch pfedstav.
A q u a C l u b , spoL s no, Domoradice 3 3 8 1 0 1 Cesky K r u m l o v teUfax 0337/3253
N O V I N O V A ZASILKA
Soldat Zdenek Sezimovo Usti 405 391 02
Kosmickd rozhledy plus,
v y d a v X C e s k X a s t r o n o m i c k d spoleCnost, K r d l o v s k d o b o r a 2 3 3 , 170 2 1 Praha 7 . T i s k n e H v d z d d m a a planetdrium h l . m . Prahy. Podavdnl n o v i n o v y c h zdsilek povoleno Rcditelstvun post Praha pod d.j. N P 1546/1993 z e dne 23.9. 1993. Redakce dr. M a r c k W o l f , A s t r o n o m i c k y dstov U K , Svddskd 8 , 1 5 0 0 0 Praha 5 , T c c h n i c k d spoluprdcc St. Setvdkovd, P. Bdrta, L M r k v i c k o v d , H . Holovskd, S . Ehlerovd. V y c h d z f 4 x rocne v ndkladu 6 5 0 vytisku. Pro cleny C A S zdarma. Redakcnf uzdvirita 15. ( e r v n a 1994
