CDSw - City Data Software, spol. s r. o. Sídlo: Nepravidelná 156/2, 102 00 Praha 10 Kanceláře: Korytná 1538/4, 100 00 Praha 10 TEL.,FAX: 274775306 TEL.: 274775315 e-mail:
[email protected] internet: www.cdsw.cz IČ: 45278482 DIČ: CZ45278482 Zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 9845, dne 19.5.1992
Uživatelská příručka systému pro správu úklidu chodníků
UCHO
Obsah: KAPITOLA 1 Stručná charakteristika Základní popis systému ………………………………………….…………………. KAPITOLA 2 Společné vlastnosti aplikace Organizace vrstev ………………………………….…………………….……………. Číselníky interních databází ………………………………………………………. Číselník firem ……………………….……………………………………………………. Styly ……….……….…………………………….………….…….…………………….…. Vyhledání grafických objektů ……………………………………………………. Seznamy objektů ………………………………………………………….……………. KAPITOLA 3 Chodníky Tvorba objektu …………………………….……………………………………………. Grafická editace objektu ………………………………….……….………..……. Editace databázového záznamu ……………………….………………………. Prohlížení databázového záznamu ……………………………………………. Rozdělit objekt na více kusů …………………………….………………………. Archiv změny objektu ……………………………………….………………………. Administrace systému ……………………………………….………………………. Nástrojový panel Synchronizace ……………………….………………………. Křížový test ……………………………………………………….……………………….
Strana 1
2 4 5 8 9 10 10 11 22 11 22 24 11 22 24 24
KAPITOLA 1: Stručná charakteristika
Základní popis systému Kapitola
1 Základní popis systému Program UCHO neboli Úklid chodníků, je nadstavba základního geografického informačního systému firmy CDSw, který byl vyvinut speciálně pro účely evidence a správy čištění chodníků. Program umožňuje vytvářet a editovat plochy udržovaných či neudržovaných chodníků, s respektováním důležitosti údržby a poskytuje souhrnné informace o údržbě chodníků jako celku, včetně možnosti správy programů úklidu. Programový systém UCHO je standardně vybaven několika skupinami pasportních vrstev, kdy každá skupina obsahuje několik samostatných pasportních vrstev, které mají dopředu připravený databázový informační záznam. V těchto databázových záznamech uživatel uchovává jednak informace o tom, zda se chodník čistí či nikoliv, firmě, která čištění provádí, typu chodníku (klasický, v podchodu, na mostě atd.), o způsobu čištění atd. Zároveň je možné vytvářet programy úklidu, umožňující popsat postup čištění jednotlivých chodníků prostřednictvím různých programů, lišících se např. časem čištění, počtem opakování atd. Základní pasportní vrstvy lze rozdělit do dvou samostatných skupin, a to: A. Chodníky 1. Plochy chodníků – sloužící k evidenci obecných informací o čištěných chodnících 2. Linie chodníků – sloužící k evidenci podrobnějších informací o čištěných chodnících B. Program úklidu 1. Pracovní trasy PÚ – sloužící k tvorbě tras, na kterých je aktivně prováděn úklid chodníků 2. Přejezdové trasy PÚ – sloužící k tvorbě tras, na kterých naopak aktivně prováděn úklid chodníků není Ad A1) Vrstva Plochy chodníků je určena k vytváření plošných grafických objektů představujících plochy jednotlivých chodníků. Vrstva umožňuje vytvářet grafické objekty pouze jednoho typu, a to typu plocha, přičemž každý grafický objekt má vlastní informační záznam. V informačním záznamu se evidují informace zejména o tom, zda je chodníková plocha zařazena do systému zimního nebo letního úklidu. Z uvedeného je tedy patrné, že program lze používat jak pro správu čištění chodníků v zimním, tak i letním období. Nejdůležitější položkou v informačním záznamu je automaticky vyplňovaná položka Označení, představující jednoznačný identifikátor chodníku. Tento identifikátor vzniká složením pořadového čísla městské části a pořadového čísla chodníku v rámci městské části (např. 37/10524). Strana 2
KAPITOLA 1: Stručná charakteristika
Základní popis systému
Ad A2) Vrstva Linií chodníků umožňuje vytvářet grafické objekty pouze jednoho typu, a to typu linie, přičemž každý grafický objekt má opět vlastní informační záznam. Vytvářené liniové objekty slouží k několika účelům zároveň. Jednak je to zpřesnění informací vázaných k Plochám chodníků, neboť umožňují zjistit informaci o délce čištěného chodníku, včetně možnosti výpočtu výměry pro úklid, protože většina chodníků se nečistí v celé své ploše, ale pouze v určité šířce (většinou 1,5 metru). Dále je to pak vyznačení propojení mezi jednotlivými chodníky a vytvoření tak „trasy“ vedoucí po čištěných chodnících a naznačujících občanovi, kudy se může dostat z jednoho místa do druhého. Při vytváření Linií chodníků dochází k automatickému přebírání hodnoty položky Označení z Plochy chodníku. Tento jednoznačný identifikátor pak propojuje plošný a liniový objekt a vytváří tak mezi nimi vzájemnou vazbu. Kromě jednoznačného identifikátoru se automaticky přebírají z plošného objektu i další položky informačního záznamu, jako např. Zdůvodnění zařazení do úklidu nebo Zařazení do způsobu zimního úklidu atd. Pořizování objektů této vrstvy již není z hlediska funkčnosti aplikace povinné, pokud se uživatel spokojí pouze s plošnými objekty představující plochy chodníků, nemusí liniové objekty vytvářet, nicméně ochuzuje se o celou řadu důležitých údajů. Ad B1) Vrstva Pracovní trasy PÚ je určena k vytváření liniových grafických objektů představujících trasu, na které je prováděno aktivní čištění chodníků. Ad B2) Vrstva Přejezdové trasy PÚ je určena k vytváření liniových grafických objektů představujících trasu, na které není prováděno aktivní čištění chodníků, jedná se o „jalové“ kilometry, kdy čistící vůz např. přejíždí z jedné trasy na druhou, nebo zajíždí do garáže atd. Pořizování objektů obou vrstev této skupiny vrstev není opět z hlediska funkčnosti aplikace povinné, záleží pouze na uživateli a jeho rozhodnutí. K těmto dopředu připraveným (pasportním) vrstvám lze samozřejmě zakládat další nové vrstvy, do kterých je možné umísťovat nové grafické objekty. Objekty však již nebudou mít připravený informační záznam. Vzhledem k tomu, že problematika čištění chodníků je velice často rozprostřena na celou řadu institucí, kdy každá zabezpečuje čištění chodníků ve své lokalitě, bylo by žádoucí tyto instituce propojit a umožnit jim vytváření a editaci grafických objektů se svými informačními záznamy nad jednou společnou databází. Klasickým modelem takovéto organizační struktury je jakékoliv město, kde se nachází celoměstská instituce, např. Magistrát, Obecní úřad atd., a jednotlivé instituce, ať již samostatné nebo přímo podřízené, jako např. Úřady městských částí, nebo jim podobné instituce. Dalšími institucemi v tomto modelu jsou pak správci komunikace, což může být firma (nebo firmy) zřízená městem (obcí), nebo firma soukromá, pověřená správou obecního majetku. Technické zabezpečení datového propojení všech institucí uvedeného modelu je velice komplikované, v praxi takřka nemožné, neboť se jedná o instituce sídlící často na různých adresách, navíc se většinou nacházejí velmi daleko od sebe. Propojení jakýmkoliv kabelem bývá tudíž nemožné, propojení „vzduchem“ sice do úvahy přichází, avšak časové odezvy při používání vlastní aplikace jsou tak velké, že program je potom díky své pomalosti prakticky nepoužitelný. Z tohoto důvodu naše firma vyvinula modul souhrnně označovaný Synchronizace, kterým může být aplikace UCHO vybavena. Tento modul zabezpečuje Strana 3
KAPITOLA 1: Stručná charakteristika
Základní popis systému
prostřednictvím internetového spojení s nadřazeným webovým serverem, přenos dat mezi všemi zúčastněnými institucemi. K přenosu dochází ihned po provedení jakékoliv změny, čímž dochází k přenosu objemově vcelku malých dat, což má za následek, že uživatel vůbec nezaznamená, že by byl propojený s institucemi po celém městě. Rychlost práce v aplikaci je pak zcela stejná jako v jakékoliv jiné aplikaci naší firmy. Modul Synchronizace samozřejmě není povinné využívat. Jedná-li se o instituci menšího rozsahu, která vše zabezpečuje sama (typickým příkladem jsou menší města nebo obce), není vlastně koho propojovat, a tudíž modul Synchronizace je zbytečný. V případě, že se modul Synchronizace uživatel rozhodne využívat, a chtěl by aktivně spravovat datové soubory, stává se trvalé připojení k internetu podmínkou. Pakliže by trvalé připojení k internetu nebylo k dispozici, uživatel by si mohl data pouze pasivně prohlížet a samozřejmě by byl vyřazen z režimu Synchronizace, tudíž by se k němu nedostávaly prováděné změny ostatními uživateli zapojenými do Synchronizace. Nicméně po obnovení internetového připojení by modul Synchronizace zabezpečil, že se k takovémuto uživateli automaticky dostanou veškeré provedené změny během výpadku jeho internetového připojení. Pro aplikaci UCHO byly dopsány speciální moduly, které, ve snaze co nejvíce pomoci při vytváření Ploch a Linií chodníků, umožňují zpracovat data z aplikace TEPAOS. Moduly vytvářejí z plošných objektů představující kryty chodníků, obsažené v několika vrstvách aplikace TEPAOS, objekty Ploch chodníků. Jelikož zdrojová data aplikace TEPAOS mají objekty na jednotlivých komunikacích velmi roztříštěná (např. „záplaty“ na chodnících), pokouší se jeden z modulů data při převodu zároveň sloučit do celků odpovídajících úsekům komunikace, tedy od křižovatky po křižovatku. Další z modulů vytváří označení objektů, které je uloženo v informačním databázovém záznamu každé plochy chodníku, a je tvořeno pořadovým číslem městské části a pořadovým číslem v rámci městské části. Poslední modul, ne však co do významu, vytváří z tvaru jednotlivých plošných objektů Ploch chodníků liniové objekty do vrstvy Linie chodníků. Tento modul má „práci“ asi nejsložitější, neboť vyrobit liniový objekt tak, aby vedl prostředkem plošného objektu, je velmi komplikovaná matematická operace, navíc její výsledek nemusí být vždy přesně takový, jaký bychom si přáli. Výsledkem použití všech speciálních modulů jsou plošné a liniové objekty, s naplněnými povinnými informacemi. Je samozřejmé, že výsledek nebude nikdy 100%, ale bude vyžadovat lidský zásah. Obecně se dá říci, že plošné objekty vyjdou lépe, nežli objekty liniové. Nicméně i přes nutný lidský zásah je pořád lepší editovat existující objekty, nežli začínat „na zelené louce“. Navíc je nutné si uvědomit, že objektů ploch a linií chodníků budou ve městě tisíce, ve větších městech dokonce až desetitisíce. Speciální moduly nejsou standardně v aplikaci UCHO dostupné, jsou zpřístupňovány pouze na počátku pro jednorázovou výrobu a pak se vypínají, neboť jejich použití již nikdy nebude potřeba, a pokud by je někdo později omylem použil, zlikvidoval by si již upravená data a musel by začínat opět od počátku.
Strana 4
KAPITOLA 1: Stručná charakteristika
Základní popis systému
Ukázka barevně odlišených chodníků, včetně názvů ulic a dopravního značení. Každá barva plošného objektu, představující konkrétní chodník, vypovídá o jeho Zařazení do úklidu, o jeho Správci chodníku a jeho Zdůvodnění zařazení do úklidu.
Strana 5
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Organizace vrstev Kapitola
2 Organizace vrstev Pasportní ale i nepasportní vrstvy jsou z důvodu snazší orientace sdružovány do samostatných skupin. Tyto skupiny jsou předem pojmenovány a jejich názvy se nedají měnit, stejně jako se nemohou přejmenovávat či zcela rušit dopředu připravené pasportní vrstvy. Do jednotlivých skupin můžeme sice přidávat své další pomocné (nepasportní) vrstvy, ale nezapomeňme, že tyto vrstvy již nebudou mít připravený databázový záznam, jsou skutečně pouze pomocné. Pokud bychom chtěli přidávat více pomocných vrstev, stojí za zvážení, zda bychom je neměli členit do skupin podobným způsobem jako vrstvy pasportní. Způsob jak grafické vrstvy přidávat, editovat či zakládat názvy jednotlivých skupin, je popsán v samostatné kapitole Grafické vrstvy, uživatelské dokumentace MAPA2010. Pro režim tvorby je praktické si nechat zobrazovat nástrojový panel Aktivní vrstva, kde jednoduchým kliknutím levého tlačítka myši na příslušnou vrstvu určíme, kterou vrstvu budeme naplňovat. Určení aktivní vrstvy sebou automaticky nese i nastavení aktivního druhu grafického objektu. Pro všechny vrstvy platí, že v případě pasportních vrstev nebudeme nikdy zadávat aktivní druh grafického objektu, neboť je o to vlastně postaráno výběrem příslušné pasportní vrstvy. Z obsahu tohoto odstavce je tedy patrné, že v aplikaci UCHO, v jedné pasportní vrstvě, se mohou vyskytovat vždy pouze objekty jednoho druhu grafického objektu. Pokud budeme vytvářet grafické objekty do pomocných (nepasportních) vrstev, budeme muset grafický druh zadat. Vyvolání nástrojového panelu provedeme prostřednictvím volby řádkového menu Nastavení – Zobrazit – Aktivní vrstva. Nástrojový panel má standardní vlastnosti, tudíž je možné jej ukotvit k okrajům hlavního okna aplikace nebo jej nechat „plavat“ nad plochou mapového okna. Stiskem pravého tlačítka kdekoliv nad plochou nástrojového panelu Aktivní vrstva, je vyvoláno roletové menu, kde můžeme povolit zobrazení jak popisu skupin tak i popis vrstev. Výhodou povoleného kompletního zobrazení, je velmi dobrá orientace v jednotlivých grafických vrstvách, ale nese sebou větší náročnost na zabíraný prostor mapového okna. Zkušenějšímu uživateli bude možná stačit pouze zjednodušené zobrazení grafických vrstev (ukázka vlevo), kdy je povoleno pouze popis skupin a nikoliv popis vrstev.
Strana 6
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Číselníky interních databází
Číselníky interních databází Některé položky vyplňované v interních databázích objektů úklidu chodníků, jsou tzv. číselníkového charakteru. To znamená, že vybíráme jednu hodnotu z několika nabízených variant. Počet variant není omezený a v některých případech může být i velmi velký. Veškeré číselníkové položky jsou plně ve správě uživatele a záleží pouze na nás, jak pečlivě je budeme udržovat. Nutno říci, že význam číselníkových položek pro chod celé aplikace je velmi zásadní, neboť se často jedná o údaje, které představují nejen vlastní hodnotu, ale např. určují, jaké bude mít objekt grafické atributy. O jejich naplnění bychom se tedy měli postarat dříve, nežli se pustíme do dalších kroků při správě dat chodníků. Z tohoto důvodu by také mělo platit, že správu číselníkových položek by mělo provádět pouze omezené množství uživatelů a pro ostatní uživatele by správa číselníků měla být striktně zakázána. Povolení či zakázání se provádí v řádkovém menu Systém, ve volbě Administrace (viz samostatná stejnojmenná kapitola uživatelské dokumentace MAPA2010). Správce databázových číselníků se nachází v řádkovém menu Nástroje, ve volbě Číselníky interních databází. Její aktivací je vyvoláno menu s kompletními nástroji správy.
1
Strana 7
2
3
4
5
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Číselníky interních databází
Popis tlačítek správce databázových číselníků: 1. Skupina tlačítek pro přidání, změnu nebo smazání záznamu; - Přidat položku číselníku: prostřednictvím této volby můžeme zadat novou položku do číselníku. Ve vyvolaném menu se automaticky nabízí nejbližší volné číslo, které však můžeme upravit podle svých představ. Zadání hodnoty položky Název je povinné, o čemž svědčí žluté zvýraznění prostoru položky. Zaškrtávací volbu Aktivní je žádoucí ponechat zapnutou. V případě, že bychom tuto volbu vypnuli, zůstane sice položka v číselníku, avšak ve formulářích interních databází nepůjde používat. Tato volba se může hodit ve chvíli, kdy bychom chtěli takovouto hodnotu z číselníku odstranit, avšak je ještě někde používaná. Touto volbou zamezíme alespoň tomu, že ji již nikdo nepoužije a ve správnou chvíli ji pak můžeme z číselníku např. odstranit.
Pokud bychom zadali již existující kód nebo název, budeme o nemožnosti uložení informováni zobrazenou hláškou.
Strana 8
-
Upravit položku číselníku; tlačítko nám umožní změnit kód a obsah (název) položky. Současně je kontrolována unikátnost kódu položky. Pokud bychom zadali již existující kód nebo název, budeme o nemožnosti uložení informováni zobrazenou hláškou.
-
Zrušit položku číselníku; tato volba odstraní položku z číselníku. Vzhledem k závažnosti operace se systém dotazuje na potvrzení.
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Číselníky interních databází
2. Tlačítko další údaje; speciální volba poplatná pouze pro aplikaci UCHO. Aktivací volba dojde k zobrazení formuláře, kde může nastavit, aby se výměra pro úklid chodníku počítala z délky linie.
Po potvrzení se provedené nastavení promítne v hlavním formuláři správce databázových číselníků, kdy se ve sloupci označeném Další údaje zobrazí hodnota „výměra se počítá“ (viz stránka v úvodu této kapitoly). Sloupec Další údaje se standardně ve formuláři Číselníku interních databází nezobrazuje. Pokud si jej přejeme zobrazit, musíme si nastavit povolení jeho zobrazení. Povolení se provádí klinutí pravým tlačítkem myši na řádek s nadpisy jednotlivých sloupců, kdy se následně zobrazí roletové menu umožňující sloupec zapnout. Při použití této položky ve formuláři interní databáze Linie chodníku, s nastavenou hodnotou „výměra se počítá“, bude docházet k tomu, že do položky Výměra pro úklid nebude přenesena celá výměra čištěného chodníku, ale dostane se sem hodnota vzniklá výpočtem 1,5 m krát délka Linie chodníku. Vypočítávání výměry z délky linie je velice praktická věc, neboť většina chodníků se nečistí po celé své ploše, ale čistí se pouze 1,5 metru široký pruh tak, aby občané mohli projít a zbytek se nečistí, neboť by to bylo jednak zbytečné a zároveň příliš finančně nákladné. 3. Skupina tlačítek pro nahrání, uložení nebo vymazání obrázku; Nahrát obrázek: prostřednictvím této funkce lze ke každé položce číselníku připojit jeden obrázek. Vložený obrázek se v číselníku zobrazuje buď vedle příslušné položky jako informace o velikosti obrázku (JPEG 4 KB), anebo při přiblížení se myši k názvu položky v bublinové nápovědě, ve svém skutečném vzhledu. Uložit obrázek; volba se zpřístupní po té, kdy je k položce připojen obrázek. Jejím prostřednictvím můžeme obrázek opět uložit na pevný disk. Původní obrázek u položky v číselníku samozřejmě zůstane. Vymazat obrázek; touto volbou definitivně zrušíme připojený obrázek. 4. Skupina tlačítek pro pohyb v úrovních číselníkových položek; Zpět na vyšší úroveň: tato funkce umožňuje „vynořování“ z nižších úrovní číselníku (viz následující volba). Přejít na vnořenou úroveň číselníku: prostřednictvím této funkce je možné vnořování v položkách a vytvářet tak úrovně vnoření. (Příklad: Vozovka – Dlažba – Zámková. První úroveň označená Vozovka, má Strana 9
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Číselníky interních databází
několik podúrovní [např. Dlažba, Asfalt, Beton], kdy každá podúroveň má svojí další nižší úroveň [např. pro Dlažbu jsou to Velká, Drobná, Řevnická, Zámková, pro Beton jsou to Válcovaný, Panel, Cementový]. Ve formuláři databáze se pak objeví celé vnoření, v našem případě Vozovka – Dlažba – Zámková.) Tato volba musí být v aplikaci opět speciálně povolena a v aplikaci UCHO je rovněž zakázána, proto jsou ikony – šipky šedé a nepřístupné. 5. Skupina tlačítek pro přesun číselníkových položek; čtyři ikony pro přesun položek se zpřístupní pouze tehdy, nastavíme-li řazení podle položky Pořadí, což provedeme kliknutím levého tlačítka myši na název sloupce Pořadí. V tuto chvíli si můžeme seřadit položky číselníku přesně tak, jak nám vyhovuje, nemusíme přitom respektovat např. abecední nebo číselné řazení, ale vyrobíme se pořadí přesně takové, jaké se nám hodí. Celý význam spočívá v tom, že při vybírání číselníkové položky ve formuláři interní databáze, se položky budou nabízet v tomto nastaveném pořadí. Přesunout položku na první místo: přesune vybranou položku na začátek seznamu, tedy až nahoru. Přesunout položku nahoru: přesune vybranou položku o jeden řádek nahoru. Přesunout položku dolů: přesune vybranou položku o jeden řádek dolů. Přesunout položku na poslední místo: přesune vybranou položku na konec seznamu, tedy až dolů. Veškeré změny, které v seznamu provádíme, se ihned ukládají. Z tohoto důvodu není ve formuláři potvrzovací tlačítko, ale pouze tlačítko pro zavření.
Strana 10
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Číselník firem
Číselník firem Pro číselník firem platí stejná pravidla jako pro číselníky interních databází, tedy opět bychom je měli vytvářet na počátku užívání aplikace, měly by vznikat (nejlépe) na jednom místě a měl by je vytvářet zkušený uživatel a pro ostatní uživatele by měl být číselník firem nepřístupný.
Správce číselníku firem se nachází v řádkovém menu Nástroje, ve volbě Číselníky firem, která má navíc dvě podvolby, a sice Zhotovitel/subdodavatel úklidu a Správce chodníku. Jejich aktivací je vyvoláno menu s kompletními nástroji správy příslušného číselníku.
Strana 11
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Číselník firem
Popis tlačítek správce číselníku Zhotovitel/subdodavatel úklidu: Tlačítko pro prohlížení záznamu firmy; volba nám umožní pasivně prohlížet obsah formuláře s údaji příslušné firmy. Tlačítko pro úpravu záznamu firmy; volba nám umožní editovat údaje o firmě zobrazené ve formuláři.
Tlačítko pro přidání záznamu firmy; volba nám umožní založit novou firmu do číselníku, včetně zpřesňujících údajů o firmě (adresa, spojení, IČ, DIČ atd.). Tlačítko pro vymazání záznamu firmy; volba nám umožní záznam o firmě zcela zrušit. Vzhledem k závažnosti operace budeme dotázáni na potvrzení.
Popisovat obsluhu druhého číselníku, a to číselníku Správců chodníků nemá smysl, neboť je zcela totožná a vztahují se na ni stejná pravidla.
Strana 12
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Styly
Styly V předchozích kapitolách jsme se seznámili s číselníkovými položkami a padla při tom i zmínka, že jednotlivým hodnotám některých číselníkových položek můžeme nastavovat grafické atributy. Jak tedy vlastně s grafickými atributy jednotlivých pasportních objektů pracovat? Práce se styly je dostatečně popsána v uživatelské dokumentaci MAPA2010, v kapitole Styly. Režim práce v aplikaci UCHO se od tohoto popisu nijak neodlišuje. Snad jen pro připomenutí zde avizujeme, že uživatel sice může do seznamu stylů přidávat styly nové, avšak nemůže odstraňovat předdefinované styly. Předdefinované styly lehce na první pohled poznáme, neboť jejich název se zobrazuje tmavě šedou barvou. Co by stálo za zdůraznění je informace, že ve stylech se pro Plochy chodníků používá trojrozměrné nastavení grafických atributů a pro Linie chodníků jednorozměrné. Jak tomu rozumět? Znamená to, že k zadání grafického atributu použijeme kombinaci položek ze tří číselníkových položek. Pro objekty z vrstvy Plochy chodníků nastavujeme grafický vzhled objektu kombinací položky „Zařazení do úklidu“, položky „Správce“ a položky „Zdůvodnění zařazení do úklidu“. Všechny položky jsou obsluhovány stejnojmennými číselníky (viz předchozí kapitola Číselníky interních databází). Volba položek je dopředu daná a uživatel ji nemůže změnit. V případě objektů z vrstvy Linie chodníků nemáme možnost používat žádné číselníkové položky interní databáze, ale barva se nastavuje pro všechny objekty celé vrstvy jednotně.
Jakékoliv změny, které budeme v seznamu stylů vykonávat, budou akceptovány jedině po stisku potvrzovacího tlačítka OK. Strana 13
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Vyhledání grafických objektů
Vyhledání grafických objektů Vytvořené grafické objekty nacházející se v aktivním souboru, v pasportních vrstvách, lze v mapovém prostředí samozřejmě i vyhledávat. Jelikož náš aktivní soubor může obsahovat velké množství grafických objektů, nacházejících se navíc v různých vrstvách, nabízí nám vyhledávací režim usnadnění v tom, že v roletových menu jsou nabízeny pro vyhledání objekty konkrétní vrstvy. Vyhledávací volby se nacházejí v řádkovém menu Vyhledat, pod možností Aktivní soubor, kde kromě vyhledání z klasického seznamu všech grafických objektů, se nacházejí příslušné vyhledávací volby.
Aktivací příslušné volby je vždy vyvolán seznam, obsahující pouze příslušné druhy objektů konkrétní pasportní vrstvy. Seznam je pro všechny druhy objektů stejný a to včetně funkčnosti. Standardně je vybaven tlačítky v levé spodní části, jejichž popis je již znám z uživatelské dokumentace MAPA2010. Vlastní vyhledání provedeme kliknutím levého tlačítka s požadovaným objektem a stiskem potvrzovacího tlačítka OK.
Strana 14
myši
na
řádku
KAPITOLA 2: Společné vlastnosti aplikace
Seznamy objektů
Seznamy objektů Seznamy pasportních objektů se nacházejí v řádkovém menu Seznamy, pod volbami označenými dle jednotlivých pasportních vrstev, jako např. Chodníky nebo Programy úklidu. Aktivací požadované volby je vyvolán seznam objektů příslušné pasportní vrstvy, jehož funkčnost a práce s ním je shodná jako u ostatních seznamů a je dostatečně popsána v kapitolách Seznamy nebo Lokalizace uživatelské dokumentace MAPA2010. Jediné odlišnosti v seznamech, nebo důležité volby, které stojí za to zopakovat ještě jednou, jsou uvedeny níže. První z nich je speciální volba, nacházející se ve všech seznamech objektů pasportních vrstev, a sice poslední tlačítko v řadě, ve spodní části seznamu, se symbolem oka. Tato volba umožňuje zvolený objekt, tedy ten, který je zvýrazněn modrou řádkou, vyhledat v mapovém prostředí. Stiskem ikony dojde k přesunutí mapového výřezu tak, aby hledaný objekt se nacházel celý uprostřed mapového okna, a zároveň dojde k jeho zvýraznění.
Zaškrtávací volby v levé části seznamu umožňují provedením zaškrtnutí vybrat zvolený objekt. Další práce se seznamem vybraných objektů je standardní a je detailně popsána v kapitole Seznamy uživatelské dokumentace MAPA2010.
Strana 15
KAPITOLA 3: Chodníky
Tvorba objektu Kapitola
3 Tvorba objektu Ikona pro tvorbu se nabízí dokonce ve dvou nástrojových panelech, jednak v panelu označeném Grafická tvorba/editace a rovněž i v panelu Nástroje objektu. Rozdíl mezi těmito dvěma panely je v tom, že panel označený Grafická tvorba/editace je univerzální (je součástí jádra MAPA2010), kdežto panel Nástroje objektu je poplatný pouze aplikaci UCHO. Pro naši práci bude praktičtější využívat pouze panel Nástroje objektu, neboť sdružuje všechny volby pro správu a editaci všech druhů pasportizovaných objektů. Současně i zabezpečuje zpřístupňování či naopak znepřístupňování voleb, které jsou poplatné pouze příslušnému druhu pasportního objektu.
Uživatel má k dispozici ještě třetí způsob zahájení režimu tvorby, a sice stisk pravého tlačítka myši kdekoliv nad mapovým oknem. V tuto chvíli se objeví plovoucí roletové menu s možností zahájení tvorby objektu. Tato volba nám bude, v roletovém menu, v některých momentech nabízet větší počet režimů, nežli pouze režim tvorby. Je to odvislé od stavu, ve kterém se momentálně budeme nacházet. Budeme-li mít např. vybráno několik grafických objektů, bude roletové menu automaticky obsahovat „průnik“ všech možných režimu, které jsou k vybraným objektům k dispozici. Nástrojový panel Grafická tvorba/editace bude vždy automaticky vyvolán po zahájení režimu tvorby, ale jelikož má standardně nastavenou volbu, vyvolávanou stiskem pravého tlačítka kdekoliv nad jeho plochou, označenou Automaticky skrývat panel, dojde po ukončení režimu tvorby k jeho uzavření. Povolení další volby Přesné zadání, zpřístupníme podrobnější možnosti režimu tvorby. Provedené nastavení je vlastní každému uživateli, takže záleží pouze na nás, jaké nastavení nám bude vyhovovat. Jednotlivé pasportní vrstvy úklidu chodníků jsou soustředěny do skupiny vrstev označených Chodníky.
Strana 16
KAPITOLA 3: Chodníky
Tvorba objektu
Plochy chodníků (plošný objekt – vrstva číslo 60) Plochy chodníků definují prostor, ve kterém se bude úklid příslušného chodníku provádět. Jak bylo uvedeno v úvodní kapitole, většina chodníků se nečistí v celé své ploše, ale pouze tak, aby občané mohli procházet, což představuje 1,5 metru široký pás v ploše chodníku. Celoplošné čištění chodníků se používá pouze v některých případech, jako jsou náměstí, pěší zóny či např. zastávky MHD. Vzhledem k tomu, že vytvořený plošný objekt neslouží pouze k vizuální interpretaci čištěného prostoru chodníku, ale je i zdrojem informace o výměře prováděného čištění, bylo by žádoucí, kdybychom vytvářeli Plochy chodníků s maximální přesností. Při vytváření Ploch chodníků bychom tedy měli v maximální možné míře využívat přichytávání na objekty mapového podkladu, kterými jsou hranice vozovek nebo chodníků. Pokud využíváme modul Synchronizace, je nutné, abychom byli připojeni k internetové síti, neboť v opačném případě nebude možné vůbec zahájit režim tvorby. O nemožnosti dalšího postupu bychom byli informováni zobrazenou hláškou. Po vlastním zahájení režimu tvorby stiskem ikony se symbolem pera, provedeme umístění Plochy chodníku do mapového prostředí. Opakovaným stiskem levého tlačítka myši v mapovém prostředí určíme plošnou reprezentaci objektu. Pokud mapový podklad, nebo jiná pasivní vrstva, obsahuje entitu, na kterou bychom se v průběhu tvorby Plochy chodníku chtěli přesně přichytit (a z předchozího odstavce víme, že bychom měli), použijeme stisk pravého tlačítka myši nad touto entitou. Pokud by se nám definovaný plošný objekt v mapovém prostředí nelíbil, můžeme jeho vzhled opravit tak, že posuneme body, které jej tvoří, uchopením levým tlačítkem myši nad konkrétním bodem.
Rovněž lze využívat funkce mazání poslední spojnice nebo stiskem ikony se symbolem šipky vymazat celou definici Plochy chodníku a začít definovat nově (viz kapitola uživatelské dokumentace MAPA2010 Tvorba uživatelských objektů). Celý režim definování Plochy chodníku ukončíme stiskem tlačítka na nástrojovém panelu se symbolem zelené „fajfky“. Pro objekt Plocha chodníku nenastavujeme žádné grafické atributy, neboť ty se zadávají prostřednictvím stylů, jak bylo popsáno v jedné z předchozích kapitol (kapitola Styly, této uživatelské dokumentace). Pokud jsme tak neučinili a žádný styl nemáme nastavený, bude vytvořený plošný objekt obsahovat pouze základní grafické atributy, a sice jednoduchý obrys v černé barvě, výplň nebude žádná. Po potvrzení grafické podoby Plochy chodníku je automaticky zobrazen formulář informační databáze, kde je celá řada údajů automaticky vyplněna. Nejdůležitější automaticky vyplněnou položkou je položka Označení, což je vlastně unikátní identifikátor chodníkové plochy. Identifikátor je tvořen pořadovým číslem městské části a pořadovým číslem plochy chodníku v rámci příslušné městské části. Mezi další předem vyplněné položky na hlavní záložce formuláře informačního záznamu patří Číslo úseku a Ulice, Plocha měřená a Plocha z grafiky. Položka Plocha měřená je uživateli přístupná, na rozdíl od položky Plocha z grafiky, a může si tedy hodnotu upravit.
Strana 17
KAPITOLA 3: Chodníky
Strana 18
Tvorba objektu
KAPITOLA 3: Chodníky
Tvorba objektu
Ve druhé záložce označené Umístění jsou automaticky vyplněny položky Katastr, Městská část a Oblast vlivu. Oblast vlivu představuje území spravované např. dílčím správcem v rámci správcovské firmy (např. v Praze jsou to jednotlivé Oblastní správy TSK). Položka Oblast vlivu však nemusí být v každém městě či obci potřebná, neboť správcovská firma nemá žádné dílčí členění. Z tohoto důvodu je možné Oblast vlivu v konfiguraci celé aplikace zcela potlačit a položka potom bude nepřístupná a nevyužívaná.
Ve třetí záložce označené Topologie jsou automaticky vyplněny informace o příslušnosti vytvořené chodníkové plochy ke komunikaci a jejím úsekům. Ostatní položky ve všech záložkách informačního záznamu si uživatel vyplňuje sám. I když vyplnění ostatních položek není povinné, je jistě žádoucí položky naplňovat, neboť jinak nebude informace o chodnících úplná. Nepovinné položky navíc nemusíme vyplňovat během režimu tvorby, ale můžeme se k jejich vyplnění vrátit kdykoliv později, prostřednictvím režimu editace. Někdy se nám může stát, že se v položce zobrazí červený nápis „číselník nenaplněn“. Důvodem je zcela chybějící příslušný číselník. V tomto případě je nutné, ve správě databázových číselníků, chybějící číselník založit. Záložky Poznámka a Historie známe ze základní dokumentace MAPA2010. Jedná se o neomezeně velký prostor pro textovou poznámku. V záložce Historie jsou pak
Strana 19
KAPITOLA 3: Chodníky
Tvorba objektu
obsaženy informace o tom, kdo grafický objekt prvně založil a kdo jej naposledy aktualizoval, a to buď graficky, nebo databázově. Grafický objekt představující Plochu chodníku bude uložen teprve ve chvíli, kdy stiskneme potvrzovací tlačítko OK na formuláři databázového záznamu. Pokud bychom kdykoliv během celého režimu tvorby tento proces přerušili, ať již stiskem tlačítka Návrat nebo klávesy ESC, vytvářený objekt Plochy chodníku bude zcela zapomenut! Linie chodníků (liniový objekt – vrstva číslo 61) Pro režim tvorby grafického objektu Linie chodníku platí totéž, co bylo uvedeno pro tvorbu Plochy chodníku. Samozřejmě s tím, že se jedná o liniový objekt, tudíž nám odpadá jeho přesná tvorba podle mapového podkladu. V případě Linie chodníku je naopak žádoucí, aby linie měla tvar vedoucí co možná nejvíce středem čištěného chodníku, aby délkový údaj, který Linie chodníku nese, co nejvíce odpovídal skutečnosti. Důvodem je fakt zmiňovaný již v kapitole Číselníky interních databází této uživatelské dokumentace, že u číselníkové položky Podrobný typ chodníku, která je ve formuláři informačního záznamu použita v položce označené Podrobný typ, je u jednotlivých položek číselníku možné nastavit parametr označený „Výměru pro úklid počítat z délky linie“.
Stejně jako v případě Ploch chodníků dochází k automatickému vyplňování některých položek. Nejedná se pouze o systémové informace jako je např. příslušnost ke Strana 20
KAPITOLA 3: Chodníky
Tvorba objektu
katastru nebo městské části či ulici, ale také o položky, které přebírají automaticky hodnoty, které byly nastavené v plošném objektu chodníku. První a nejdůležitější takovou položkou je položka označená Příslušnost k ploše chodníku. Zde dojde k převzetí hodnoty z plochy chodníku, čímž se vytvoří vzájemné propojení mezi plochou a linií chodníku. Povšimněme si, že tato položka je editovatelná, tzn., že můžeme její hodnotu měnit buď stiskem tlačítka za položkou, kdy z následně vyvolaného seznamu vybereme příslušné označení jiné plochy, nebo stiskem tlačítka se symbolem gumy hodnotu vymazat – vyčistit. Použití obou tlačítek představuje určité riziko, neboť můžeme vybrat označení takové Plochy chodníku, která s naší Linií chodníku nemá průniku, a tudíž celý systém narušíme a nebudeme následně dostávat relevantní údaje. Proto by měl takovéto změny provádět pouze velmi zkušený uživatel, a ostatním uživatelům by tato volba neměla být vůbec přístupná. Zakázání je možné nastavit ve volbě Administrace – Nastavení práv. K dalším automaticky přebíraným položkám patří na Hlavním formuláři informačního záznamu ještě položka Zdůvodnění. Druhá záložka informačního záznamu dokonce nese název Převzaté z plochy a soustřeďuje položky, které jsou z plošného objektu chodníku přebírány. Navíc tyto položky nejsou přístupné pro editaci, a to ani administrátorovi. Důvodem je skutečnost, že tyto položky se vlastně v databázovém záznamu Linie chodníku vůbec nevyskytují, jsou určeny pouze pro náhled, abychom se dozvěděli veškeré informace o plošném objektu, který je s naším liniovým objektem svázán.
Strana 21
KAPITOLA 3: Chodníky
Tvorba objektu
Pokud bychom Linii chodníku vytvořili tak, že nebude mít průnik s žádným plošným objektem představující Plochy chodníku, nebude moci převzít žádné údaje ani doplnit údaj o příslušnosti k ploše chodníku. Tento postup je sice možný, ale nestandardní, neboť vytváření Linie chodníku, která nemá průnik s žádnou Plochou chodníku je vlastně zbytečné a celá činnost nemá smysl. V tomto případě budeme po dokončení tvorby grafického objektu informováni zobrazenou hláškou.
Při vyplňování údajů informačního záznamu Linie chodníku můžeme využít i variantu, o které jsme se již dozvěděli jak v kapitole Číselníky interních databází této uživatelské dokumentace, tak i v této kapitole výše, kdy si budeme přát evidovat výměru pro úklid pouze v šířce 1,5 metru po celé délce plochy chodníku a nikoliv brát celou výměru chodníku.
Položka Výměra pro úklid se nachází ve spodní části formuláře informačního záznamu, v záložce Hlavní.
Strana 22
KAPITOLA 3: Chodníky
Tvorba objektu
Aby došlo k vypočítávání výměry podle vzorce „1,5 m krát délka Linie chodníku“, musíme splnit několik požadavků: Za prvé je to nastavení, se kterým jsme byli seznámeni v kapitole Číselníky interních databází této uživatelské dokumentace. Za druhé je to nastavení číselníkové položky „Zařazení do ZÚ“ na hodnotu Čistí město. Jméno této položky není podstatné, důležitá je číselná hodnota této číselníkové položky, a tou je hodnota 1!
Třetím nastavením je hodnota šířky chodníku. Stále se zde hovoří o v praxi nejčastěji používané šířce 1,5 metru, nicméně tato hodnota je parametrická a lze ji nastavit v konfiguraci, viz obrázek výše. Po splnění uvedených podmínek a stisku tlačítka za položkou Výměra pro úklid, dojde k naplnění hodnoty příslušným způsobem, a to buď prosté převzetí výměry celého propojeného plošného objektu chodníku, nebo k vynásobení délky linie chodníku hodnotou Šířka chodníku, nastavenou v konfiguraci (výchozí hodnota je 1,5 metru). Hodnota Výměra pro úklid je uživateli volně přístupná, takže je možné ji zadat dokonce ručně. V tomto případě je však potřeba pečlivě zvažovat, co do položky zapíšeme. Obecně se dá říci, že takovéto zásahy by opět měli provádět pouze velmi zkušení uživatelé a ostatní uživatelé by takovouto činnost provádět neměli.
Strana 23
KAPITOLA 3: Chodníky
Grafická editace objektu
Grafická editace objektu Režim grafické editace objektů Ploch a Linií chodníků nám slouží pouze ke změně grafické podoby objektů, tj. změně popisu vedení liniového nebo plošného objektu. V žádném případě zde nedochází k editaci např. příslušnosti k uliční síti, rozdělení linie atd. Jelikož jsou ve skupině vrstev Chodníky použity pouze dva druhy grafických objektů, a sice liniové a plošné, můžeme režim editace rozdělit na dva způsoby. Režim grafické editace vyvoláme tak, že nejprve provedeme výběr jednoho objektu (viz kapitola Režim výběru uživatelské dokumentace MAPA2010), kdy následně dojde ke zpřístupnění ikony na nástrojovém panelu označeném Nástroje objektu.
Pro zahájení režimu grafické editace objektu můžeme zvolit, po provedení výběru, i stisk pravého tlačítka kdekoliv nad mapovým prostředím. Následně je totiž vyvoláno řádkové menu obsahující, kromě jiných, i tuto volbu.
V případě, že jsme režimem výběru vybrali liniový objekt, je po aktivaci režimu editace zpřístupněn nástrojový panel pro editaci liniového objektu.
V případě, že jsme režimem výběru vybrali plošný objekt, je po aktivaci režimu editace zpřístupněn nástrojový panel pro editaci plošného objektu. Vzhled některých obrázků nástrojových panelů byl upraven pro účely této dokumentace. V mapovém prostředí se standardně zobrazují v jedné řádce, nicméně uživatel si může jejich tvar upravit tak, jak je zobrazeno v této dokumentaci.
Jelikož je detailní způsob ovládání režimu grafické editace popsán v kapitole Editace uživatelských objektů uživatelské dokumentace MAPA2010, nemá smysl jeho popis zde opakovat.
Strana 24
KAPITOLA 3: Chodníky
Editace databázového záznamu
Editace databázového záznamu Režim editace databázového záznamu objektů chodníků nám umožňuje měnit obsah jejich připojeného databázového záznamu. Režim aktivujeme provedením výběru jednoho objektu (viz kapitola Režim výběru uživatelské dokumentace MAPA2010), kdy následně dojde ke zpřístupnění ikony na nástrojovém panelu označeném Nástroje objektu. Režim grafické editace vyvoláme tak, že nejprve provedeme výběr jednoho objektu (viz kapitola Režim výběru uživatelské dokumentace MAPA2010), kdy následně dojde ke zpřístupnění ikony na nástrojovém panelu označeném Nástroje objektu.
Pro zahájení režimu editace databázového záznamu objektu můžeme zvolit, po provedení výběru, i stisk pravého tlačítka kdekoliv nad mapovým prostředím. Následně je totiž vyvoláno řádkové menu obsahující, kromě jiných, i tuto volbu.
Strana 25
KAPITOLA 3: Chodníky
Editace databázového záznamu
V zobrazeném formuláři informační databáze máme přístupné k editaci všechny položky vyjma těch, které se naplňují automaticky, jako je příslušnost ke katastru, uličnímu úseku a komunikaci, eventuálně položky, které jsou automaticky přejímané z plošného objektu chodníku. Všimněme si, že nepřístupné položky jsou ve formuláři znázorněny šedivou barvou, na rozdíl od ostatních, které jsou bílé. Princip editace databázového záznamu je nezávislý na druhu grafického objektu, tedy stejně se bude editovat databázový záznam plošného či liniového grafického objektu. Změny prováděné v záložkách formuláře databázového záznamu budou akceptovány jedině po stisku potvrzovacího tlačítka OK. Jakýkoliv jiný způsob ukončení editace, tedy stisk tlačítka Návrat, stisk křížku v pravém horním rohu formuláře nebo stisk klávesy ESC, bude mít za následek neuložení provedených změn.
Pokud budou změny uloženy, dojde automaticky k zaznamenání, v záložce označené Historie, datumu aktualizace a našeho jména, pod kterým jsme do aplikace přihlášeni. Jelikož je detailní způsob ovládání režimu editace databázového záznamu popsán v kapitole Editace databázového záznamu uživatelské dokumentace MAPA2010, nemá smysl jeho popis zde opakovat.
Strana 26
KAPITOLA 3: Chodníky
Prohlížení databázového záznamu
Prohlížení databázového záznamu Režim je určen pouze pro prohlížení obsahu připojeného databázového záznamu objektů chodníků. Režim aktivujeme provedením výběru jednoho objektu (viz kapitola Režim výběru uživatelské dokumentace MAPA2010), kdy následně dojde ke zpřístupnění ikony na nástrojovém panelu označeném Nástroje objektu. Režim grafické editace vyvoláme tak, že nejprve provedeme výběr jednoho objektu (viz kapitola Režim výběru uživatelské dokumentace MAPA2010), kdy následně dojde ke zpřístupnění ikony na nástrojovém panelu označeném Nástroje objektu.
Pro zahájení režimu prohlížení databázového záznamu objektu můžeme zvolit, po provedení výběru, i stisk pravého tlačítka kdekoliv nad mapovým prostředím. Následně je totiž vyvoláno řádkové menu obsahující, kromě jiných, i tuto volbu.
Strana 27
KAPITOLA 3: Chodníky
Prohlížení databázového záznamu
V zobrazeném formuláři informační databáze máme přístupné všechny položky, avšak pouze k prohlížení. Jakákoliv změna v tomto režimu není možná. Prohlížecí režim je zároveň indikován zašednutím všech položek ve formuláři a nepřítomností potvrzovacího tlačítka OK. Jak můžeme vidět v ukázkovém formuláři, nachází se zde pouze tlačítko Zavřít. Jediné co bychom zde mohli vykonat, je přenesení obsahu některých položek do jiného databázového záznamu, a sice prostřednictvím schránky. Tažením myši při současně stisknutém levém tlačítku myši, dojde ke zvýraznění zvolené položky modrou barvou. Následným stiskem pravého tlačítka je vyvoláno roletové menu umožňující nám obsah položky zkopírovat do schránky, formulář uzavřít a v databázovém záznamu jiného grafického objektu, opět stiskem pravého tlačítka myši nad zvolenou položkou, obsah vložit. Kopírování obsahu má samozřejmě smysl pouze u takových položek, které nejsou číselníkové. Tam použití této funkce nemá smysl a systém tento režim dokonce ani nenabízí. Všimněme si, že dokud do schránky nezkopírujeme obsah jakékoliv položky, jsou ostatní volby v roletovém menu nepřístupné. Pro kopírování celého obsahu databázového záznamu můžeme použít tlačítko v levém dolním rohu formuláře, a sice „Uložení obsahu do schránky“. Ve formuláři jiného databázového záznamu pak stiskem vedle se nacházejícího tlačítka „Přenesení obsahu ze schránky“, můžeme obsah zase vložit. Vložení je samozřejmě možné pouze v editačním režimu a nikoliv prohlížecím. Princip prohlížení databázového záznamu je nezávislý na druhu grafického objektu, tedy stejně si budeme prohlížet databázový záznam plošného či liniového grafického objektu. Jelikož je detailní způsob ovládání režimu prohlížení databázového záznamu popsán v kapitole Prohlížení databázového záznamu uživatelské dokumentace MAPA2010, nemá smysl jeho popis zde opakovat.
Strana 28
KAPITOLA 3: Chodníky
Rozdělit objekt na více kusů
Rozdělit objekt na více kusů Každý liniový nebo plošný grafický objekt skupiny vrstev Chodníky, je možné rozdělit na dvě nebo více částí prostřednictvím volby Rozdělit objekt na více kusů. Při rozdělení dojde k automatickému založení databázového záznamu nově vzniklé části a naplnění hodnotami z databázového záznamu, které se vyskytovaly u původního objektu. Režim aktivujeme provedením výběru jednoho objektu (viz kapitola Režim výběru uživatelské dokumentace MAPA2010), kdy následně dojde ke zpřístupnění ikony na nástrojovém panelu označeném Nástroje objektu. Režim grafické rozdělení vyvoláme tak, že nejprve provedeme výběr jednoho objektu (viz kapitola Režim výběru uživatelské dokumentace MAPA2010), kdy následně dojde ke zpřístupnění ikony na nástrojovém panelu označeném Nástroje objektu.
Pro zahájení režimu rozdělení objektu na více kusů můžeme zvolit, po provedení výběru, i stisk pravého tlačítka kdekoliv nad mapovým prostředím. Následně je totiž vyvoláno řádkové menu obsahující, kromě jiných, i tuto volbu.
Po zahájení režimu, kdy je automaticky aktivní režim Rozdělit na dva prvky, můžeme kliknout na vybraný liniový nebo plošný prvek.
Liniový druh objektu: V místě našeho kliknutí, což provádíme levým tlačítkem myši, dojde ke vložení nového bodu, kterým oddělíme jeden liniový prvek od druhého. Výsledkem je tedy stav, kdy nám vznikne nový liniový objekt, s novým grafickým identifikátorem. Při rozdělení je automaticky zabezpečeno založení databázového záznamu u nově vzniknuvšího objektu.
Strana 29
KAPITOLA 3: Chodníky
Rozdělit objekt na více kusů
Zároveň dojde k naplnění položky Příslušnost k ploše chodníku z plošného objektu, nad kterým se právě dělená linie nachází. Pokud potřebujeme rozdělit plošný objekt chodníku a následně pak i liniový, bylo by vhodné nejprve rozříznout plošný objekt a teprve po té objekt liniový, neboť liniový objekt si správně převezme příslušnost k ploše z již dříve rozděleného plošného objektu. Při opačném postupu by liniový objekt převzal příslušnost k ploše z jednoho zatím nerozděleného plošného objektu, tudíž bychom měli ve dvou liniových objektech příslušnost k jednomu objektu plošnému. Po rozříznutí i plošného objektu se však již neopraví příslušnost nově vzniklého liniového objektu, neboť už je vlastně pozdě. Museli bychom ji opravit dodatečně a to ručně. Plošný druh objektu: Režim dělení je prakticky stejný jako v případě liniových objektů. Rozdělení můžeme provést tak, že je zahájíme buď v průběhu úsečky či přímo ve vrcholu a skončíme opět ve vrcholu nebo kdekoliv v průběhu úsečky. Zahájíme-li či ukončíme režim v průběhu úsečky, vznikne zde automaticky nový vrchol objektu. Při rozdělení je opět automaticky zabezpečeno založení databázového záznamu u nově vzniknuvšího objektu a opět dojde k automatickému vygenerování unikátního Označení. Pro obě varianty platí, že do obsahu databázového záznamu je překopírován obsah prvotního – rozděleného objektu, samozřejmě s výjimkou Označení u plochy a Příslušnosti k ploše chodníku u linie. Celý režim můžeme libovolně opakovat a liniový nebo plošný objekt tak rozdělit na celou řadu dílčích, samostatných liniových objektů. Pokud chceme změny provedené v režimu Rozdělení objektu na více kusů uložit, musíme tento režim ukončit stiskem potvrzovacího tlačítka se symbolem zelené „fajfky“. Ukončíme-li režim jakýmkoliv jiným způsobem, provedené změny nebudou akceptovány a mi budeme muset celý postup opakovat. Tuto variantu však můžeme s úspěchem využít ve chvíli, kdy zjistíme, že jsme se při rozdělování linie nebo plochy spletli, a tudíž naopak provedené změny uložit skutečně nechceme.
Strana 30
KAPITOLA 3: Chodníky
Archiv změny objektu
Archiv změny objektu Jakákoliv činnost s objekty ve skupině vrstev Chodníky je neustále archivována. Režim Archivace lze nastavit při instalaci a konfiguraci celé aplikace, přičemž záleží na požadavcích uživatele, zda se rozhodne tento režim používat. Pokud však budeme chtít využívat režim Synchronizace, je zapnutí modulu Archivace povinné. Režim aktivujeme provedením výběru jednoho objektu (viz kapitola Režim výběru uživatelské dokumentace MAPA2010), kdy následně dojde ke zpřístupnění ikony na nástrojovém panelu označeném Nástroje objektu. Režim grafické rozdělení vyvoláme tak, že nejprve provedeme výběr jednoho objektu (viz kapitola Režim výběru uživatelské dokumentace MAPA2010), kdy následně dojde ke zpřístupnění ikony na nástrojovém panelu označeném Nástroje objektu.
Pro zahájení režimu Archivu změny objektu můžeme zvolit, po provedení výběru, i stisk pravého tlačítka kdekoliv nad mapovým prostředím. Následně je totiž vyvoláno řádkové menu obsahující, kromě jiných, i tuto volbu.
Po zahájení režimu dojde ke změně vzhledu kurzoru na tvar přesýpacích hodin s nápisem SQL. Tento vzhled kurzoru má napovídat, že se právě realizuje SQL dotaz, který navíc vyžaduje chvíli trpělivosti, neboť celý Archiv změn může obsahovat statisíce záznamů. Po dokončení SQL dotazu je zobrazen seznam všech provedených kroků, týkající se pouze vybraného objektu. Tímto způsobem můžeme získat informace o vývoji jednoho každého konkrétního objektu od jeho počátku až do současnosti. V seznamu totiž můžeme zjistit nejen jaké operace a kdy byly s objektem prováděny, ale i kdo je provedl, ze které instituce zapojené do Synchronizace tento uživatel pocházel, jaké bylo jméno souboru obsahující vybraný objekt atd.
Strana 31
KAPITOLA 3: Chodníky
Archiv změny objektu
Ze seznamu je pomocí standardních nástrojů možné vytvořit např. tiskovou sestavu.
Ze seznamu je možné příslušný objekt, stiskem ikony se symbolem oka, vyhledat v mapovém prostředí. Tato poznámka může být na první pohled nesmyslná, neboť si řekneme, že dobře víme, kde se objekt v mapě nachází, neboť jsme jej před chvíli vybírali. Nezapomeňme však, že mohlo dojít k jeho grafické editaci a objekt se mohl v mapě posunout, takže v tomto případě bychom se dostali k jeho původní poloze.
Strana 32
KAPITOLA 3: Chodníky
Administrace systému
Administrace systému Režim administrace systému byl sice popsán v samostatné stejnojmenné kapitole uživatelské dokumentace MAPA2010, avšak v případě, že využíváme modul Synchronizace, je režim administrace systému doplněn o speciální vlastnost.
Novou vlastnost nalezneme v poslední záložce, označené Informační soubor. Zde si na vloženém obrázku můžeme povšimnout jednak ikonek, nacházejících se před jménem uživatelů či skupin uživatelů, a také sloupců Vlastník a Server, kde se nachází informace o tom, které instituce a serveru, zapojené do synchronizace, je uživatel nebo skupina uživatelů členem. Ikonky mohou nabývat následující vzhled: Uživatel Skupina uživatelů Server ve firmě Firma, neboli vlastník Ikonky si můžeme představit ve stromové struktuře na následujícím obrázku, který jejich význam nejlépe osvětlí.
Strana 33
KAPITOLA 3: Chodníky
Administrace systému
Firma (vlastník) Jeden či více serverů ve firmě Skupiny uživatelů v rámci každého serveru Jednotliví uživatelé v rámci skupin uživatelů serveru
Ve spodní části formuláře se nachází speciální ikona pro obnovení informací o příslušnosti uživatele či skupiny uživatelů k příslušnému serveru. Tato volba je užitečná pouze v jediné chvíli, a to v okamžiku kdybychom importovali číselník uživatelů ze starší verze aplikace (nebo zcela jiné aplikace), a informace o příslušnosti k serveru by samozřejmě chyběla. Volba nám doplní informace o příslušnosti samozřejmě pouze na firemním serveru, nikoliv v jiných firmách, to si musí provést v každé firmě znovu. Údaje zobrazované ve sloupcích Vlastník a Server, v záložce Informační soubor, pocházejí tedy od těchto záznamů. Ve sloupci Vlastník se zobrazuje jméno vlastníka, což je vlastně údaj převzatý z řádky označené symbolem „domečku“ (firma neboli vlastník). Údaj ve sloupci Server pochází ze záznamu se symbolem serveru (server ve firmě).
Strana 34
KAPITOLA 3: Chodníky
Nástrojový panel Synchronizace
Nástrojový panel Synchronizace V případě, že využíváme modul Synchronizace, zpřístupní se nám v seznamu nástrojových panelů i panel označený Synchronizace. Bližší informace k seznamu nástrojových panelů nalezneme v kapitole Organizování pracovní plochy uživatelské dokumentace MAPA2010. Tento nástrojový panel je určený hlavně pro správce (administrátora) aplikace, neboť zpřístupňuje potřebné informace a možnosti pro správu celé aplikace. V záhlaví nástrojového panelu se zobrazuje informace o stavu spojení s centrálním serverem. Pokud je vše v pořádku, zobrazuje se zelený trojúhelníček s nápisem OK. V opačném případě se zobrazí dopravní značka zákaz vjezdu, symbolizující přerušené spojení (např. výpadek internetu atd.). Nástrojový panel Synchronizace obsahuje tři záložky nacházející se v jeho spodní části. První záložka, označená Uživatelé, obsahuje strom serverů a jejich uživatelů, zapojených do synchronizace. V přehledném zobrazení vidíme zcela nahoře centrální server (BELLA:8404; BELLA – jméno serveru; 8404 – port určený pro synchronizaci). V nižších úrovních stromu pak vidíme jednotlivé servery a u každého serveru právě přihlášené uživatele. Uživatel obsahující před svým jménem velké červené A, je naše jméno, a symbol A znamená aktivní uživatel. Kliknutí pravého tlačítka myši na libovolné jméno připojeného uživatele, vyvolá roletové menu, kde můžeme např. uživateli poslat zprávu (např. žádost o vypnutí aktualizace z důvodu její aktualizace atp.), nebo stiskem volby Archiv změn zjistit, jaké všechny změny vybraný uživatel prováděl od počátku až do současnosti.
Druhá záložka, označená Tabulky, obsahuje seznam všech tabulek (souborů), které jsou do synchronizace zapojeny a které se tedy všem uživatelům přenášejí, přesněji řečeno změny prováděné v nich. Tabulky (soubory) označené CodeBook a Company představují číselník interních databází a číselník firem. Tabulky mající před svým jménem rozbalovací tlačítko plus představují synchronizované soubory. Po rozbalení příslušného uzlu můžeme vidět veškeré tabulky (soubory) tvořící jeden soubor (grafické objekty, databázové tabulky atd.). Strana 35
KAPITOLA 3: Chodníky
Nástrojový panel Synchronizace
Třetí záložka, označená Statistika, obsahuje tři uzly, a to Projekt, Server a Klient.
Uzel Projekt sdružuje statistické informace o počtu archivačních akcí, zaslaných a čekajících dotazech na firemním serveru. Firemní server je server jedné instituce zapojené do synchronizace. Nejedná se o centrální server.
Uzel Server sdružuje informace o počtu vyřízených zpráv, počtu přijatých a odeslaných bytů, datu a času posledního připojení a rovněž jménu naposledy připojeného uživatele firemního serveru.
Uzel Klient sdružuje informace o komunikaci firemního serveru se serverem centrálním.
Strana 36
KAPITOLA 3: Chodníky
Křížový test
Křížový test Režim Křížového testu byl opět popsán v samostatné stejnojmenné kapitole uživatelské dokumentace MAPA2010, avšak v aplikaci UCHO nalezneme některé speciální volby, které jsou poplatné pouze této aplikaci. V této kapitole se tedy budeme věnovat pouze těmto specialitám, ostatní nemá smysl znovu popisovat. V předchozích kapitolách jsme se dozvěděli několik důležitých informací: -
Že v databázovém záznamu Plochy chodníku je automaticky vyplňovaná položka Označení Že Linie chodníku při svém vytváření nebo editaci přebírá údaje z Plochy chodníku, se kterou má grafický průnik (leží v její ploše) Že v číselníku interních databází lze některým položkám nastavovat příznak, aby se Výměra pro úklid počítala buď podle specifického vzorce, nebo prostým převzetím výměry plošného objektu chodníku Že je možné naplňovat databázové údaje hromadným způsobem (kapitola Editace interních databází uživatelské dokumentace MAPA2010)
Všechny tyto možnosti a způsoby práce nás dříve či později dovedou do situace, kdybychom chtěli nějakým rychlým způsobem provést hromadnou kontrolu či nové naplnění např. příslušnosti linií ke „svým“ plochám, nebo si nechat hromadně přepočítat výměry pro úklid, neboť jsme např. změnili číselníkovou položku atd. atp. Určitě se shodneme, že se nám nebude chtít provádět tyto změny ručně, jeden objekt po druhém, neboť se může jednat o tisíce objektů, což by vyžadovalo velmi dlouhé časové období a bylo by to velmi pracné. Také bychom si nemuseli být jisti, že při tak velkém počtu změn jsme na něco nezapomněli nebo omylem nevynechali. Řešením tohoto problému jsou právě speciální volby v Křížovém testu. Jedná se o následující volby: 1. Příslušnost linií k ploše chodníku 2. Naplnění výměry pro úklid liniím 3. Označení
Strana 37
KAPITOLA 3: Chodníky
Křížový test
Ad 1) Příslušnost linií k ploše chodníku Test nabízí tři varianty, uvedené pod názvem testu, a sice ZJISTIT, POROVNAT a JEN PŘEVZÍT ÚDAJE. Varianta ZJISTIT vždy provádí zjištění prostřednictvím grafického průniku, v jaké ploše linie leží. Z této plochy, z jejího databázového záznamu, si zjistí Označení a zapíše jej do databázového záznamu linie, do položky Příslušnost k ploše chodníku. Zároveň dojde k převzetí hodnot některých databázových záznamů z plochy a jejich zapsání do databázového záznamu linie. Jedná se o položky Zařazení do ZÚ, Zařazení do LÚ, Zdůvodnění a Správce. Varianta POROVNAT opět provádí zjištění prostřednictvím grafického průniku, v jaké ploše linie leží. Navíc ale porovnává, zda hodnoty položek Označení (databázový záznam plošného objektu) a Příslušnost k ploše chodníku (databázový záznam liniového objektu) jsou stejné. V případě, že jsou stejné, převezme některé databázové záznamy z plochy a zapíše je do databázového záznamu linie. Jedná se opět o položky Zařazení do ZÚ, Zařazení do LÚ, Zdůvodnění a Správce. V případě, že položky Označení a Příslušnost k ploše chodníku nejsou stejné, nic neprovádí, tj. nezapisuje nic do databázového záznamu liniového objektu a test končí. Důvodem je skutečnost, že v některých případech, byť mají plocha a linie grafický průnik, si nepřejeme, aby docházelo k přebírání databázových údajů. Tuto variantu testu máme k dispozici, abychom si dokázali vybrat přesně takový test, který v daný moment potřebujeme. Varianta JEN PŘEVZÍT ÚDAJE vůbec neprovádí zjištění prostřednictvím grafického průniku, v jaké ploše linie leží, pouze hledá plochu a linii se shodnou hodnotou položek Označení a Příslušnost k ploše chodníku. Zároveň provádí kontrolu, zda se u plochy a linie, resp. jejich databázových záznamů, shodují položky Zařazení do ZÚ, Zařazení do LÚ, Zdůvodnění a Správce. Pakliže se hodnota jakékoliv položky liší, jsou všechny položky přepsány. Tato kontrola probíhá z důvodu, aby nedocházelo ke zbytečné zápisové operaci, když by byly hodnoty příslušných položek v databázových záznamech stejné. Tato varianta může být nebezpečná v tom, že pokud bychom měli data špatně vyrobená, dojde k převzetí databázových údajů z plochy, která leží zcela jinde nežli linie. Varianta testu však může být v některých případech užitečná, a rozšiřuje naši nabídku možností testů a záleží samozřejmě na nás, pro jakou variantu se rozhodneme.
Ad 2) Naplnění výměry pro úklid liniím Test nenabízí žádné varianty, rovnou provádí opravu nebo výpis. Po jeho zahájení dojde k zobrazení bezpečnostní potvrzovací hlášky, kde jsme informováni o tom, že před vlastním testem bychom měli nejprve správně naplnit číselníkové položky a také pustit předchozí test Příslušnost linií k ploše chodníku. Pokud jsme si jisti, že máme vše správně připraveno, můžeme pokračovat stiskem volby Ano.
Strana 38
KAPITOLA 3: Chodníky
Křížový test
Test provádí naplnění databázové položky Výměra pro úklid u liniových objektů, a to podle nastavených hodnot číselníkových položek, tedy buď prostým převzetím výměry celého propojeného plošného objektu chodníku, nebo k vynásobení délky linie chodníku hodnotou Šířka chodníku, nastavenou v konfiguraci (výchozí hodnota je 1,5 metru). Ad 3) Označení Test nenabízí žádné varianty, rovnou provádí výpis, výběr nebo opravu. Test provádí doplnění položky Označení u Chodníkových ploch, které by tuto hodnotu neměly naplněnou. Z předchozích kapitol vyplývá, že k takovéto situaci by nikdy nemělo dojít, Plochy chodníků by po svém vytvoření měly mít vždy položku Označení vyplněnou, jinak by vlastně nemohly ani vzniknout. K tomuto zvláštnímu stavu by mohlo teoreticky dojít pouze při hromadném převzetí plošných objektů, např. z důvodu, abychom si ušetřili práci a nemuseli jsme Plochy chodníků ručně kreslit. Po převzetí z jiného souboru nebo pomocné vrstvy bude samozřejmě položka Označení prázdná. Tento test nám tedy umožní hromadně doplnit položku Označení a to podle pravidel daných touto aplikací, tedy kombinací pořadového čísla městské části a pořadového čísla v rámci městské části, samozřejmě s kontrolou unikátnosti, aby nedošlo ke kolizi s již existující hodnotami Označení.
Strana 39