Není nám lhostejná budoucí podoba oblastí, kde
MOŘE KLIDU
se dnes těží hnědé uhlí. Nechceme promarnit neopakovatelnou příležitost stvořit krajinu, která změní českou společnost. Víme, že v Čechách můžeme mít mořské pobřeží i mořské hlubiny! z Manifestu Moře Klidu o.s.
Občanské sdružení Moře Klidu přichází s myšlenkou zaplavení zbytkových jam po těžbě uhlí mořskou vodou, přivedenou kapacitním slanovodem z Baltského moře. Potrubí bude vedeno přes území Spolkové republiky Německo formou příložky v ochranném pásmu stávajícího plynovodu Opál. Jedná se o vizi, která bez ohledu na zřejmou realizovatelnost svých cílů obsahuje utopický moment: moře nevznikne zítra ani za rok. To ale neznamená, že nejsme v dané situaci schopni žádné konkrétní akce, že nám nezbývá než jen apelovat na společnost a čekat. Skutečná vize je plodná a inspirativní sama o sobě a její životaschopnost se neměří pouze tím, zda bude v blízké budoucnosti uskutečněna. Vytvářet přímořskou krajinu je nepochybně možné i bez moře, pokud ji dokážeme ve stávající krajině spatřit a ukázat ostatním. Landartové projekty, navrhované jako malé sociální i konstrukční experimenty a prováděné často vlastníma rukama a s nízkým rozpočtem, umí obohatit konkrétní místo i komunitu. Navazují nově na přerušenou tradici kultivace prostředí a získávají pozornost a oblibu u široké veřejnosti. Označení krajiny, oživení místa, aktivita veřejnosti, konstrukční a technologický experiment, radost z tvoření díla, to jsou jednotlivé kroky na cestě k uskutečňování vize. Některé příklady Vám přináší tato brožura.
Moři zdar!
ARCHWERK & Moře Klidu o.s. www.archwerk.cz, www.moreklidu.cz
KRAJINA
VIZE
Občanské sdružení MOŘE KLIDU ve spolupráci s architektonickým atelierem ARCHWERK rozvíjí vizi proměny krajiny severočeské hnědouhelné pánve v její postindustriální podobě. Doba, kdy v Podkrušnohoří těžební aktivity skončí, není nikterak daleko. S postupující rekultivací bývalých dobývacích prostorů je ale čím dál víc zřejmé, že prostá technická proměna dolů a výsypek v zemědělskou a lesní půdu, případně izolované vodní plochy, k vytvoření nové identity krajiny nestačí. Během posledních sedmdesáti let se kraj změnil k nepoznání. Kvůli povrchové těžbě mizely části měst, vesnice, krajinné artefakty, lesy i kopce. Řeky měnily koryta. Historické cesty byly přerušeny. Ještě hůře jsou postiženy sociálně komplikované podkrušnohorská vesnice a města, které dlouho žily a zatím ještě žijí v podstatě z těžby uhlí a navazujících provozů. Historická paměť regionu byla přetržena.
Myšlenka na vlastní moře Čechy provází minimálně od dob Přemysla Otakara II. Vždy však bylo spojena s představou nějakého územního propojení českých zemí s již existujícím mořským pobřežím, což je vzhledem ke geopolitickým poměrům v Evropě poměrně složité a dnes prakticky nereálné. Pohled na mapu hnědouhelné pánve v této souvislosti nabízí fascinující podívanou na budoucí pobřeží, které nám leží doslova na dosah. Zaplavení hnědouhelných jam slanou vodou proměňuje latentní touhu po moři v elektrizující vizi. O její životaschopnosti a přitažlivosti, zejména pro obyvatele Podkrušnohoří, jsme se v posledních letech nesčetněkrát přesvědčili. Dali jsme této vizi název Moře klidu, odkazujíce tím k místu na měsíčním povrchu, kde kdysi poprvé přistály naše lidské posádky. Rádi bychom dnes toto moře přenesli z Měsíce do naší, podkrušnohorské měsíční krajiny a pomohli jí tak znovu se stát zemským rájem, kterým kdysi bývala.
POVĚST
PROMĚNA
Podkrušnohoří trpí špatnou pověstí, stigmatem měsíční krajiny. Kraj při tom čeká další zásadní transformace. Podle oficiální propagandy těžařských společností se v budoucnosti promění v novou úžasnou rekreační oblast. Mezitím tu povstávají dosud nevídané, v podstatě pusté oblasti takzvané nové divočiny, do kterých obyvatelé podkrušnohorských měst a vesnic běžně nechodí a kterými se povětšinou potulují jen hledači starého železa a pytláci. Hrubé nástroje rekultivací, prováděné podle územních plánů, samy ke změně vnímání krajiny přispívají jen málo. Uhelné lomy a elektrárny, objížďky a zákazy vstupu, podivné zóny a území nikoho si lze oblíbit jen stěží. Tvář krajiny a měst se dá měnit jen pomalu a zdlouhavě, ale se špatnou pověstí se pracovat dá.
Nabízíme realizaci vlastních projektů s klidomořskou tématikou, připravovaných ve spolupráci s místní samosprávou a prováděných s aktivním zapojením veřejnosti do přípravy, realizace, užívání a údržby artefaktů. Cena realizovaných projektů se pohybuje od desítek tisíc korun (Mořské promenády) do několika set tisíc korun (Strupčický maják, Duchcovská marína). V současnosti připravujeme i další, nákladnější projekty. Přinášíme výrazné zatraktivnění vybraného místa, jeho identifikaci v novém, nezatíženém kontextu, hravost a inspiraci, díky níž jsou projekty všeobecně dobře přijímány. Připojováním dalších míst k mapě Moře klidu budujeme Mořskou alianci, proměňující postupně pohled na celou oblast Podkrušnohoří.
Teplice
VIZE PROMĚNY KRAJINY
Duchcovská marina Hora Svaté Kate!iny
Duchcov
Suché!doky
Litvínov
Ji$etínský fjord
Ropná plošina
Desalina"ní stanice!Bílina
Jáma!X – 303 m pod Mo!em Klidu
Mariánsko-Rad"ický p$íkop
Bílina
Bílina
pr#plav!inženýra!Pet$íka
Mo$e!klidu Komo$any
Legenda
Jirkov
Realizovaná infrastruktura
Hotel!Bobr
Chomutov
Chomutovská trajekta
1
P•ipravovaná infrastruktura
Maják Strup"ice
Informa!ní dalba
Most
Klidomo•ská magistrála Mo•ské promenády Mo•echodné trasy Plavební koridor Vrstevnice 250 m. n. m. Vrstevnice 300 m. n. m.
Kada ská!slaniska
Klášterec n. O.
Slanovod
B!ezno Kada"
2
0
Kapitánská vyhlídka
5 km
Jsou místa, která nám připadají příjemná, a místa, která za taková nepovažujeme. Mluví se o místech dobrých a místech zlých, a známe dokonce místa svatá a místa prokletá. Avšak nehledě na to, jak tato místa ke své dobré či zlé pověsti přišla, právě pověst je tím, co určuje, jak je lidé vnímají. Severočeská hnědouhelná pánev patří mezi místa s pověstí spíše zlou, s touto pověstí je ale možné aktivně pracovat a postupně ji měnit. Snaží se o to i oficiální propaganda těžařských společností, která nás informuje o tom, že se zdejší lidé jednou stanou obyvateli jakési nové úžasné rekreační oblasti. Těžební aktivity mezi Ústím nad Labem a Kadaní postupně skončí, bývalé doly budou zaplaveny vodou, Podkrušnohoří se změní v krajinu obřích jezer. Jenže o tom, k čemu budou tato jezera dobrá a co se stane s nestabilní a člověkem opuštěnou krajinou bývalých výsypek, se už příliš nemluví. Stejně tak se nemluví o lidech ze sociálně komplikovaných podkrušnohorských měst, která dlouho žila a zatím ještě žijí v podstatě z těžby uhlí a navazujících provozů. Občanské sdružení Moře Klidu proto zastává názor, že ačkoli plánované řešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohoří míří správným směrem, je polovičaté a v důsledku toho nezodpovědné vůči místním obyvatelům i celé české společnosti. V realizaci od roku 2012 www.moreklidu.cz www.archwerk.cz
Oh!e Žatec
Podkrušnohoří Česká republika
KLIDOMOŘSKÉ PROMENÁDY Klidomořská magistrála je cesta, propojující jednotlivé artefakty klidomořské infrastruktury (Maják ve Strupčicích, Marína v Duchcově...). Prochází oblastí uvažovaného zaplavení mořskou vodou a na první pohled připomíná běžné turistické stezky: tabule naučných stezek obvykle nesou obrazové a slovní informace o přírodních jevech a o historii daného místa. Informační bóje Klidomořské magistrály jsou obráceny do budoucnosti: každé místo představí v jeho zamýšlené mořské podobě, každému přiřknou jeho budoucí mořský osud i legendu. Zcela oprávněně tedy můžeme tuto turistickou stezku prohlásit za stezku futuristickou! První dvě promenády byly realizovány díky podpoře nadace VIA.
STAVBA 2 dny ROZPOČET 40 000,– Kč REALIZACE květen—srpen 2012
Strupčice Březno – Stranná u Chomutova Česká republika
NA VODĚ Podkrušnohoří se během posledních sedmdesáti let změnilo k nepoznání. Kvůli povrchové těžbě mizely obce, lesy i kopce, řeky měnily koryta. Domy, kostely, zámky i celé vesnice chátraly po vysídlení německých obyvatel. Dominantami krajiny se staly elektrárny a panelová sídliště. Novými obyvateli krajiny se stali lidé bez historických kořenů, hlavně horníci a dělníci z chemických továren. V poslední době se tu situace znovu mění. V řadě dolů byla ukončena těžba a začíná se s jejich rekultivací. A tak tu vznikají nové lesy a umělá jezera všech možných velikostí v sousedství pozůstatků starých drážních těles a elektráren. Povstávají dosud nevídané, v podstatě pusté oblasti takzvané nové divočiny, malých zemí nikoho, nad jejichž budoucí podobou a určením se vznáší mnoho otazníků. Film Na vodě se nechává touto situací inspirovat a fascinovat až na hranici zděšení, opouštěje při tom žánr pouhého dokumentárního cestopisu a stávaje se imaginativní a ironickou vodní road-movie. Provádí diváky po vodách a cestách Podkrušnohoří a vypráví příběh krajiny, která je vlastně sama tak trochu “na vodě”, nevyzpytatelná, nejistá a nestabilní, nicméně ohromující a téměř snová. Jedna z důležitých dějových linií filmu je spjata se spolkem, který si vytýčil za svůj cíl vyřešit kontroverzní otázku rekultivace vytěžených hnědouhelných dolů a vlastně celé koncepce krajinotvorby zaplavením zbytkových jam slanou vodou z Baltu. Toto české moře se nazývá Mořem klidu. Vyjadřuje touhu mnoha zdejších obyvatel, která se za snem o jeho vzniku skrývá: touhu po definitivním odstranění všech rozporů, kterými je nešťastná podkrušnohorská krajina zmítána, utopickou touhu po smazání stop všech zdejších etnických i sociálních konfliktů, po utopení vzpomínek na zbořené obce, po zahlazení důsledků těžby, touhu po totálním zapomnění a definitivní proměně Podkrušnohoří v nový přímořský ráj.
PRODUKCE Bionaut V KINECH říjen 2015 www.navodefilm.cz
Podkrušnohoří Česká republika
DUCHCOVSKÁ MARINA Fiktivní přístav na břehu budoucího moře – dnešní těžební jámy povrchového dolu – umisťujeme na Liptickou vyhlídku u Duchcova. Jde o typický příklad místa, které bylo dlouhodobě uzavřeno a v paměti místních obyvatel je spojeno jen s likvidací Liptic a těžbou uhlí. Archetyp mola s lesem stěžňů přináší do opuštěné krajiny nový příběh. Symbolickou plavbou přes Moře klidu se Terra Incognita znovu stává zemí objevenou a osídlenou. Realizováno s pomocí dobrovolníků, ve spolupráci s občanským sdružením Moře Klidu, za podpory nadace VIA a města Duchcov.
STAVBA 3 dny ROZPOČET 102 000,– Kč REALIZACE září 2014
Liptická vyhlídka - Duchcov Česká republika
MAJÁK STRUPČICE Umíte postavit rozhlednu ve svahu, na hraně dolu, za deset dnů? Ano, umíme! Tak začal příběh Majáku ve Strupčicích. Rozhledny postavené za 10 dnů s minimálními náklady a bez jediného úředního razítka. Jednoho květnového rána se scházíme v Holešovicích a vyrážíme směr Most. Martin Ryšavý začíná vyprávět o krajině s nezaslouženě špatnou pověstí. O krajině zraňované těžbou a přitom neuvěřitelně silné a krásné. O řece v trubkách, jezeře, které tu kdysi bylo a o moři, které tu jednou bude. O vodě která neuchopitelně plyne a která zahlazuje jizvy. O svém filmu, ve kterém tohle všechno natáčí. A vyslovuje slovo Maják. Toho květnového rána jsme přišli na místo a bylo rozhodnuto. I když se cesta k dokončení podobá plavbě k neznámým zemím, dílo vzniklo. Realizováno s pomocí dobrovolníků a instruktorů Prázdninové školy Lipnice, za podpory produkce Bionaut Films.
STAVBA 10 dní ROZPOČET 120 000,– Kč REALIZACE červenec 2012
Strupčice Česká republika
REALIZOVANÉ
Stavba klidomořské infrastruktury:
Výstavy:
STRUPČICKÝ MAJÁK Místo: hrana povrchového hnědouhelného dolu Hrabák, Strupčice Datum otevření: červenec 2012 Celková výška: 8 m Výška vyhlídkového ochozu: 5 m Počet schodů: 25 Nosnost: 20 lidí Materiál: smrkové dřevo Náklady: 150 tisíc Kč Výstavba: 10 dní, 15 dobrovolníků Investor: BIONAUT FILMS Realizace: Prázdninová škola Lipnice, ARCHWERK architektonická huť, obec Strupčice
POKOJE Praha, Malá Strana – říjen 2013
DUCHCOVSKÁ MARÍNA Místo: hrana povrchového hnědouhelného dolu Bílina, Liptická vyhlídka, Duchcov Datum otevření: září 2014 Délka mola: 26m Šířka mola: 1,5m Počet stěžňů: 9 Výška hlavního stěžně: 8m Materiál: smrkové dřevo Náklady na materiál: 102 tisíc Kč Výstavba: 3 dny, místní dobrovolníci Financování: nadace VIA, město Duchcov Realizace: Moře Klidu, o.s., ARCHWERK architektonická huť, město Duchcov KLIDOMOŘSKÉ PROMENÁDY Místo: Strupčice, Březno - Stranná Datum otevření: květen - září 2015 Výška dalby: 4,5m Materiál: impregnované smrkové dřevo, námořní bóje Náklady: 20 tisíc Kč/ks Výstavba: 1 den Financování: fundrising Moře Klidu, o.s., s podporou nadace VIA Realizace: Moře Klidu, o.s., ARCHWERK architektonická huť
MOŘE KLIDU Společenský dům Neratovice – květen 2014 NAHRAJ! Galerie Jaroslava Fragnera – Lapidárium Betlémské kaple – říjen 2014 MOŘE KLIDU Armaturka UJEP Ústí nad Labem – listopad 2014 LANSCAPE FESTIVAL Praha 2015 – Nákladové nádraží Žižkov – léto 2015 MOŘE KLIDU klášterní kostel sv. Antonína paduánského – výstavní síň Sokolov – listopad 2015
Film: NA VODĚ Pavel Kopecký, Jan Procházka, Martin Ryšavý Produkce Bionaut Premiéra říjen 2015 www.navodefilm.cz
Moře Klidu o.s. www.moreklidu.cz
