Účinná sociální pomoc obětem vykořisťování dětí v prostituci. Zkušenosti a situace v Německu a v České republice

Absolventská práce Iva Zárybnická

Účinná sociální pomoc obětem vykořisťování dětí v prostituci. Zkušenosti a situace v Německu a v České republice.

Katedra: Filozofie a teologie

Vedoucí: ThLic. Ing. René Milfait, Th.D. 2010

Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci Účinná sociální pomoc obětem vykořisťování dětí v prostituci. Zkušenosti a situace v Německu a v České republice. 1. zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok. Datum:24.8.2010

jméno: vlastnoruční podpis:

Iva Zárybnická

Chtěla bych tímto poděkovat ThLic. Ing. Renému Milfaitovi, Th.D. za odborné vedení mé práce, za veškerý čas, který věnoval mým konzultacím a za velmi cenné rady a podněty. Také bych ráda poděkovala všem pracovníkům z německé organizace Karo, zvláště pak paní C. Schauer za milé přijetí a ochotné konzultace v době mé praxe. Zvláštní poděkovaní patří „Kačce“, která byla ochotná s námi udělat rozhovor a podělit se tak o těţké záţitky ze svého ţivota.

OBSAH Úvod

6

1. Fenomén komerční sexuální zneuţívání dětí 1.1 Pornografie 1.2 Obchod s dětmi do sexuálního průmyslu 1.3 Prostituce 1.4 K rozsahu fenoménu s důrazem na prostituci 1.5 Dítě

8 8 8 9 10 10

2. Vykořisťování dětí v prostituci 2.1 Homosexuální a heterosexuální prostituce 2.2 Dívčí a chlapecká prostituce 2.2.1 Dívčí prostituce 2.2.2 Chlapecká prostituce

11 11 11 11 13

3. Právní úprava v ČR 3.1 Trestné činy související s dětskou prostitucí 3.2 Zákon o sociálně právní ochraně dětí

15 15 16

4. Rizikové faktory a motivy vstupu do prostituce 4.1 Rizikové faktory 4.2 Rizikové děti 4. 3 Rizikové situace 4.4 Drogy a dětská prostituce 4.5 Příběh Zuzky jako demonstrace souhry rizikových faktorů 4.6 Shrnutí

18 18 20 21 22 23 24

5. Následky 5.1 Fyzické následky 5.2 Psychické následky

25 26 27

6. Pachatelé 6.1 Pokus o typologii 6.1.1. Typologie pachatelů sexuálního zneuţívání dětí 6.2 Strategie pachatelů 6.2.1 Strategie pachatelů dle SUB/WAY 6.2.2 Čtyři kroky k provedení činu dle KiZ 7. Strategie mezinárodního společenství v oblasti prevence a účinné pomoci obětem 7.1.Strategie kongresů v oblasti prevence a účinné pomoci obětem 7.1.1 První světový kongres proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí 7.1.2 Druhý světový kongres proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí 7.1.3 Třetí světový kongres proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí 7.2 Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí v ČR 7.2.1 Struktura Národního plánu boje (2006 – 2008) 8. Praktické příklady 8.1 Organizace v České republice 8.1.1 Projekt Šance 8.1.2 Projekt Magdala 8.1.3 Růţová linka 8.1.4 La Strada 8.1.5 Karo 8.1.6 Dům tří přání 8.2 Organizace v Německu 8.2.1 Karo 8.2.2 Kind im Zentrum 8.2.3 SUB/WAY 8.2.4 KISS 8.2.5 Další německé organizace

29 29 30 31 31 32

34 35 35 37 38 39 40 41 41 41 42 43 43 44 44 45 45 47 47 48 48

9. Pravidla účinné pomoci dětem v prostituci

50

Závěr

51

Das Resümee

53

Pouţitá literatura

54

Úvod K tématu dětské prostituce jsem se poprvé dostala ve druhém ročníku studia na Jaboku, kdy jsem se rozhodla absolvovat výběrový seminář Komerční sexuální zneuţívání dětí, který vedl pan René Milfait, který se později stal i konzultantem mé práce. Toto téma mě velmi oslovilo a hodně jsem se na něj ve svém studiu zaměřila. Dětská prostituce je velmi oţehavé téma, o kterém se moc lidí bavit nechce. Spousta lidí, i z mého okolí, si vůbec nepřipouští, nebo spíše neuvědomuje, ţe by něco takového mohlo existovat i u nás. Bohuţel ale existuje. Díky této praxi jsem získala spoustu zkušeností, o které bych se také ráda podělila. Téma mě natolik zaujalo, ţe bych ráda v budoucnosti pomáhala takto zneuţitým dětem. Podařilo se mi udělat uţ malý krůček a to ten, ţe jsem měla moţnost strávit měsíc v německém zařízení Karo, které právě s takto zneuţitými dětmi pracuje. Téma mé práce se tedy bude zabývat účinnou pomocí pro oběti dětské prostituce a jelikoţ jsem měla moţnost poznat i situaci v Německu, pokusím se o srovnání s naší Českou. Cíl této práce tedy bude, najít účinnou pomoc pro děti, které se staly obětí prostituce s ohledem na moţnosti pomoci v Německu a v České republice. V první kapitole se zaměřím na fenomén komerční sexuální zneuţívání dětí. Rozeberu jeho druhy a obecně popíši situaci s větším důrazem na dětskou prostituci. Druhá kapitola uţ bude věnovaná pouze dětské prostituci a jejímu rozdělení na několik typů, které taktéţ popíši. Ve třetí kapitole bych ráda představila právní úpravu v České republice. Podíváme se na to, co k tématu dětské prostituce a zneuţívání dětí říká česká legislativa. V další kapitole se pokusím představit rizikové faktory, které zapříčiňují vstup dětí do prostituce.

-6-

Chybět nebudou ani souvislosti s těmito faktory, jako jsou drogy a některé typy dětí, kterým říkáme rizikové. V této kapitole také představím příběh jednoho dítěte, na kterém se pokusím ukázat hlavní rizikové faktory. Pátá kapitola o následcích nesmí chybět. Rozepíši se zde o dopadech dětské prostituce na děti nejen v dospělosti a to se zaměřením na jejich psychické i fyzické zdraví. Šestá kapitola bude patřit pachatelům. Pokusům se rozdělit pachatelé do několika typů a budu zkoumat jejich důvody a motivy, které je táhnou k tomu, ţe zneuţívají děti. Taktéţ popíši některé jejich strategie, tak jak je rozdělují dvě německé organizace. V kapitole sedmé se pokusím shrnout mezinárodní strategie, které se snaţí o boj proti dětské prostituci a také se zaměřují na předcházení dětské prostituci – tedy na prevenci. Zde budou nejdůleţitější 3 světové kongresy, které se právě tímto tématem zabývaly. Osmá kapitola bude zaměřená na příklady dobré praxe a to jak u nás, tak v Německu. Představím organizace, které pomáhají dětem v prostituci a nejen jim. Díky tomu, ţe poznáme organizace a jejich styly práce, bych ráda představila pravidla účinné pomoci při práci s dětmi v prostituci. V celé své práci bych chtěla uvádět konkrétní příběhy dětí v prostituci, které by měly dokreslovat a vysvětlovat právě popisované jevy.

-7-

1 Fenomén komerční sexuální zneuţívání dětí Na začátku své práce bych ráda definovala pojmy, se kterými se zde budeme často setkávat. Je tedy nezbytné si je jasně vymezit. Dětská prostituce spadá do fenoménu komerčního sexuálního zneuţívání dětí (CSEC – Commercial Sexual Exploitation of Children). Jako komerční sexuální zneuţívání dětí se chápe „každé užití dítěte k sexuálnímu účelu za finanční nebo jinou odměnu.“ Lze rozlišit tři formy CSEC a to: dětskou prostituci, dětskou pornografii a obchod s dětmi pro sexuální průmysl. 1 Fenomén zahrnuje dle této definice tři formy: jiţ zmíněnou prostituci, dále pornografii a obchod s dětmi do sexuálního průmyslu. Kromě hlavního tématu této práce, totiţ prostituce, nejprve krátce představím pornografii a obchod s dětmi, a to uţ také z toho důvodu, ţe se jednotlivé formy často prolínají. 1.1 Pornografie Podle Stockholmského kongresu lze dětskou pornografii definovat jako zobrazování dítěte při sexuální činnosti, spadá sem simulované nebo skutečné vystavování pohlavních orgánů a dále zvukové prostředky, které jakkoliv napodobují dětský hlas pro sexuální uspokojování uţivatele. Dětská pornografie se vztahuje na pořizování – tedy výrobu, rozšiřování nebo pouţívání takovýchto nahrávek.2 V Rámcovém rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2004/68/SVV se hovoří o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii. Kaţdý stát, který Úmluvu přijal, musí bojovat proti natáčení a nakládání s dětskou pornografií.3 1.2 Obchod s dětmi do sexuálního průmyslu Při definici obchodování s dětmi budeme vycházet z definice obchodu s lidmi, kterou pouţiji z Palermského protokolu.

1

Stockholmský kongres, in: R.Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech Stockholmský kongres, in: E. Vaníčková – Dětská prostituce, str. 3 3 Rámcové rozhodnutí Rady Evropy, č. 2004/68/SVV 2

-8-

Zde se uvádí: „za obchodování s dětmi jsou považovány všechny aktivity zahrnující získávání dětí za účelem sexuálního vykořisťování jakýmikoliv prostředky, např. únos, prodej, nákup, přemístění, poskytnutí útulku, fingované domácí práce, použití síly, moci a úplatků.“4 Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie hovoří o prodeji dětí a spojuje jej rovněţ s prostitucí. 1.3 Prostituce Jelikoţ je hlavním tématem mé práce prostituce, vrátím se zde zpátky k ní a uvedu další definici prostituce. Je to důleţité, abychom si udělali jasnou představu o tom, jak budeme prostituci v mé práci chápat. Prostituci můţeme vymezit jako „řemeslné poskytování pohlavního styku za úplatu.“5 Podle Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie, se dětskou prostitucí rozumí vyuţívání dítěte k sexuálním aktivitám za úplatu či jakoukoli jinou protihodnotu.6 Prostitucí tedy budeme chápat jakékoliv sexuální činnosti, za které náleţí úplata a to nejen finanční, ale i materiální, či jakákoliv protisluţba, prospěch, nebo i ochrana či poskytnutí ubytování a stravy. Velmi často dostávají děti za svoje sluţby pouze materiální dárky a to jenom například sladkosti nebo hračky. U dětské prostituce je další problém a to ten, ţe děti se často nevyznají v hodnotě peněz a neví, jak velké peníze se v jejich „práci“ točí. Proto se můţe stát, ţe za sluţby, za které by klient normálně zaplatit i tisíce korun, děti dostanou balíček bonbonů. Uvedla jsem v této kapitole i další formy CSEC a to proto, ţe oba další fenomény jsou s dětskou prostitucí velmi často spjaty. Po dětech, které provozují prostituci, chtějí velmi často jejich klienti, aby si je mohli natočit na videokameru a dále tento materiál šíří. Tímto se tedy děti z prostituce stávají i dětmi v pornografii.

4

Tzv. Palermský protokol, in: E. Vaníčková – Dětská prostituce, str. 3 E.Vaníčková - Malá encyklopedie zneužívaného a zanedbávaného dítěte –, str. 14 6 Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte 5

-9-

1.4 K rozsahu fenoménu s důrazem na prostituci Výše jsem představila formy prostituce, teď ale přichází na řadu otázka, jak je vlastně prostituce rozšířená? V této části se tedy zaměřím na čísla, která hovoří o dětské prostituci. 1,8 milionu dětí je ročně nuceno k prostituci a pornografii. Další 1,2 milionu dětí je obětí obchodu s dětmi a to velmi často k sexuálním účelům. 7 Představím zde čísla, která se týkají celého světa. „V Brazílii se počet dětí pracujících v sexuálním průmyslu pohybuje mezi 250 tisíci a 500 tisíci, 400 – 500 tisíc v Indii, 60 tisíc na Filipínách, 20 – 30 tisíc na Srí Lance (chlapci), ale nepřekonatelným rájem pro sexuální turisty je Thajsko, Kambodža, Barma, Laos a Čína.“8 Také čísla, která se týkají pouze Evropy, nejsou o moc pozitivnější, neţ ta celosvětová. Dětská prostituce v Evropě se týká „15O tisíc mladých lidí ze zemí východní Evropy.“9 Tyto děti přicházejí hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu, Jugoslávie, Rumunska, Polska a České republiky. Za prací odcházejí nejčastěji do zemí jako je Nizozemí, Anglie, Severní Amerika a Austrálie.10 Kdyţ se znovu podíváme na čísla, která se týkají dětské prostituce celosvětově, ale i pouze v Evropě, zjistíme, ţe jsou velmi vysoká a rozhodně se nedá říct, ţe by klesala. Toto jsou pouze odhady, díky šedé zóně nejde říct přesně, jak velká čísla to jsou. 1.5 Dítě Jelikoţ je moje práce zaměřená právě na dětskou prostituci je třeba si vymezit i chápání dítěte. Do kolika let je dítě dítěte? Budu se řídit mezinárodní Úmluvou o právech dítěte, ve které se říká, ţe „dítětem se rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve.“11 Náš právní řád se zcela shoduje s touto Úmluvou, takţe pokud budu ve své práci zmiňovat dítě, vţdy budu mít na mysli osoby mladší 18 let. 7

Prezentace Silberbach – R. Milfait E. Vaníčková - Dětská prostituce, str. 46 9 E. Vaníčková - Dětská prostituce, str. 47 10 E. Vaníčková - Dětská prostituce, str. 47 11 Úmluva o právech dítěte – článek 1 8

- 10 -

2 Vykořisťování dětí v prostituci Hlavní záměrem mé práce je dětská prostituce, a proto si představíme dále určitá dělení pro další nahlédnutí do této problematiky. 2.1 Homosexuální a heterosexuální prostituce Na homosexuální a heterosexuální dělíme prostituci podle sexuální orientace nebo přání klientů, nikoliv podle sexuální orientace prostituujících dětí. Často bývají chlapci v prostituci chybně označování jako homosexuálové, i kdyţ tomu tak doopravdy není. Většina z nich jsou heterosexuálové, kteří musí plnit to, co jim klient, nebo kuplíř nakáţe. I u dívek je někdy vyţadován homosexuální sex, avšak ne tak často, jako u chlapců. 2.2 Dívčí a chlapecká prostituce Mezi dívčí a chlapeckou prostitucí jsou velké rozdíly, i kdyţ najdeme i společné faktory. Ty můţeme vidět právě v homosexuálních a heterosexuálních poţadavcích klientů a dále hlavně v tom, kde a jak je prostituce provozována. 2.2.1 Dívčí prostituce Začnu dívčí prostitucí a popíší o ní několik základních údajů. Více dětí v prostituci jsou právě dívky. Vstupují do prostituce mezi 13 a 14 rokem. Jejich vstup do prostituce je většinou vázán na nějakého známého člověka, který je do prostituční scény přivede. Tento člověk vyuţije dívčiny důvěry a zavede ji ke klientům. Z člověka, který dívku poprvé oslovil a přivedl ji do prostituce, se většinou později stává její kuplíř. Nejčastější typy prostituce jsou pouliční, salonní a ta, která je provozována v bytech: Pouliční prostituce je nejvíce rozšířená v České republice v Západních Čechách – hlavně všem jistě známá silnice E55. Tyto dívky většinou nastupují ke klientům do aut a sex se odehrává přímo v autech, nebo společně odjedou do nějakého hotelu, kde si zaplatí určitou dobu.

- 11 -

Podle Vaníčkové tyto dívky vydělávají asi 200 EUR za noc a mají v průměru 3 – 5 zákazníků.12 Salonní prostituce se odehrává v nočních klubech, nebo v různých masáţních klubech, které nabízí speciální masáţe, a také sem můţeme zařadit některé relaxační podniky. Velmi zde záleţí na úrovni podniku, podle toho musí vypadat i vzhled dívky a její chování ke klientům. Ty nejvyšší úrovně podniků zajišťují tak zvané placené společnice, kdy tyto dívky stráví s klientem celý večer a to včetně večeře, kulturního představení – např. divadla a poté i sexu. Na tyto společnice jsou kladeny největší nároky na vzhled, chování, ale například i znalosti cizích jazyků. V těch nejniţších úrovních podniků to chodí tak, ţe si klient zaplatí prostitutku, s kterou v některém z přeplácaných pokojů stráví hodinu sexem dle jeho přání.13 Bytová prostituce je častější pro dospělé prostitutky. Stává se ale, ţe tyto prostitutky mají vlastní děti, nebo si nějaké děti najdou a nabízí je ve vlastních bytech. Jejich klientela se moc nemění a většina zákazníků jsou jejich známí chlapci a muţi, kteří za sex s nimi platí. Vaníčková hovoří i o tom, ţe nemalou část bytové prostituce tvoří i studentky, které si tím vydělávají na drahý pronájem bytů a náklady spojené se studiem.14 Jako typický příklad pouliční prostituce zde uvedu příběh Zuzky z knihy Cathrin Schauer Kinder auf dem Strich (Děti šlapou chodník). Zuzka byla ve svých 12 letech znásilněna, jelikoţ utekla od své matky, která ji bila. Neměla peníze a tak stopovala. Stopla si jednoho pána, který ji řekl, ţe je třeba, aby mu cestu nějak zaplatila. Zuzka neměla ţádné finance a pán jí řekl, ţe musí zaplatit svým tělem. Řekla mu, ţe je jí teprve 12 let, to ho ale nezajímalo.

12

E. Vaníčková - Dětská prostituce, str. 77 E. Vaníčková - Dětská prostituce, str. 78 14 E. Vaníčková - Dětská prostituce, str. 78 13

- 12 -

Od té doby se Zuzka potloukala po ulici a občas se jí ujal nějaký kuplíř.15 K příběhu Zuzky se ve své práci ještě dále vrátím. 2.2.2 Chlapecká prostituce Jak jsem jiţ podotýkala výše, chlapecká prostituce má většinou homosexuální formu, ačkoliv chlapci jsou heterosexuální orientace. Do chlapecké prostituce vstupují kluci uţ ve věku 10 let. Heterosexuální forma prostituce je pouze okrajová záleţitost a skoro ji nenajdeme na ulici, nejvíce je rozšířená jako privátní, neboli bytová. Častými klientkami těchto chlapců jsou dívky, které se cítí ve skupině svých vrstevnic jako neschopné, jelikoţ jsou posledními pannami a nemají ţádnou sexuální zkušenost. Vyhledají tedy na popud svých kamarádek chlapce, který takovéto sluţby nabízí. Tito chlapci na sexu s těmito slečnami vydělají hned dvakrát. Dostanou za to peníze a navíc ve skupině svých vrstevníků mají pověst někoho, kdo uţ vystřídal spoustu dívek. Zvláště ve skupině chlapců se tyto zkušenosti velmi cenní.16 Homosexuální prostituci můţeme vidět velmi často ve velkých městech a to u bazénů. Chlapci se zde pohybují a zákazníci je přímo osloví a domluví si spolu, kde a jak sex proběhne. Za tyto sluţby dostávají chlapci často zaplaceno jenom tím, ţe se mohou svést např. na tobogánu. Homosexuální prostituce má více forem, které vám zde popíši. Můţeme vidět chlapce i na ulici, ale jak jiţ bylo řečeno u heterosexuální chlapecké prostituce to moc často není. Více rozšířenější je prostituce salonní, kept boys a call-boys. Salonní prostituce najdeme v různých podnicích jako jsou gay bary či kluby a zařízení výhradně pro homosexuální zákazníky. Kept boys jsou chlapci, kteří se nastěhují k jednomu klientovi a v podstatě s ním ţijí a sdílí celou domácnost a to právě za to, ţe mu budou sexuálně kdykoliv k dispozici. Call-boys má pro tyto chlapce charakter spíše zvoleného povolání, jelikoţ chlapcům nezbývá jiná moţnost, neţ se ţivit prostitucí.17

15

C. Schauer – Kinder auf dem Strich, str. 65 E. Vaníčková – Dětská prostituce, str. 79 17 R. Milfait - Komerční sexualizované násilí na dětech –, str. 53 16

- 13 -

Jako příklad Kept boys bych ráda uvedla příběh třináctiletého chlapce Petra, který uvedl ve své knize Váš kluk prostitut? Cyril Valšík. Petr se velmi dlouho ţivotní cestou dostal do Švýcarska do nočního klubu. Tam poskytoval sex klientům, kteří o něj projevili zájem. Jeden postarší asi 75letý pán měl Petra obzvláště rád. Byl velmi bohatý a po Petrovi nechtěl vlastně ţádné sluţby. Vrcholem jeho přání bylo, aby před ním Petr masturboval. Coţ byla pro Petra oproti jiným klientům příjemná změna. Tento pán ho jednou pozval na večeři a tam se ho zeptal, zda by si dokázal představit, ţe by ţili spolu. Petr si to představit dokázal, nic nemohlo být horší, neţ práce v nočním klubu. A tak se k postaršímu pánovi nastěhoval. Ten mu slíbil, ţe aţ umře, zdědí po něm všechen majetek. A tak Petr teď čeká, aţ pán umře.18

18

C. Valšík – Váš kluk prostitut?, str. 213

- 14 -

3 Právní úprava v ČR Poté, co jsem představila fenomén CSEC a jeho jednotlivé formy, zejména prostituci jako hlavní téma této práce, zaměřím se na zákony, které se v České republice zabývají prostitucí a to hlavně dětskou prostitucí. Dále zákony, které trestají ty, kteří děti sexuálně zneuţívají. Rozepíši se zde i o přehledu sankcí, které hrozí těm, kdo děti vydávají k prostituci. Vycházet budu hlavně ze Zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Nezůstanu ale jen u trestního zákoníku. Pohlédnu i na Zákon o sociálně právní ochraně dětí optikou vykořisťování dětí v prostituci. 3.1 Trestné činy související s dětskou prostitucí Náš trestní zákoník nezná přímo trestný čin např. vykořisťování dětí v prostituci či dětská prostituce, jak tuto formu zahrnuje fenomén komerční sexuální zneuţívání dětí, který se rovněţ neobjevuje v českém trestním zákoníku. Proto hovoříme o trestných činech souvisejících s dětskou prostitucí: Paragraf 189 hovoří o kuplířství jako trestném činu. Za kuplíře je povaţován kaţdý, kdo: „jiného přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným“ za takovéto provinění bude potrestán a to odnětím svobody: „na šest měsíců až na čtyři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty“19 Pokud pachatel při tomto činu způsobí navíc ještě těţkou újmu na zdraví, jeho trest se samozřejmě zvyšuje a to na pět aţ dvanáct let, pokud svým činem způsobí smrt, jeho trest bude osm aţ patnáct let.20 Bohuţel dokázat kuplíři, ţe je kuplířem, není jednoduché. Na své praxi, kterou jsem absolvovala v německém Plauen, mi vedoucí organizace Karo paní Schauer objasnila, ţe to policisté při zatýkání kuplířů nemají jednoduché. Museli by je chytit přímo přitom, jak si s klientem předávají peníze, coţ se ve většině případů nepodaří, jelikoţ si na to dávají kuplíři pozor. Dalším velmi důleţitým paragrafem, který hovoří o vlivu na mravní vývoj dětí je § 190 Prostituce ohroţující mravní vývoj dětí. V tomto paragrafu se hovoří mimo jiné o tom, ţe prostituce nesmí být provozována v blízkosti škol a zařízení pro děti a míst, která jsou určená primárně pro děti. 19 20

Trestní zákoník, §189 Trestní zákoník, § 189

- 15 -

Kdo tak učiní bude trestán aţ na dvě léta, jelikoţ tím můţe být ohroţen mravní vývoj dětí. Pokud pachatel provozuje prostituci na více takovýchto místech, nebo pokud ji provozuje u jednoho místa, ale opakovaně, jeho trest se můţe zvýšit aţ na pět let.21 Tento paragraf je podle mě velmi důleţitý. Je jistě dobré drţet děti co nejdál od takovýchto zařízení. Děti na sex naráţí aţ velmi často a to prostřednictvím internetových stránek. V současné době existuje program, který umoţňuje rodičům zabezpečit internet tak, aby se jejich děti na stránky se sexuálním materiálem nedostaly. Není to ale jednoduché, protoţe takovýchto stránek není málo. Zásadním paragrafem je také § 168 Obchodování s lidmi. V článku jedna se zde píše výhradně o dětech. „Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje nebo vydá dítě, aby ho bylo jiným užito k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo k výrobě pornografického díla bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.“22 Důleţité je zde, ţe i samotná příprava je trestná. Toto znění právě odráţí zmíněnou definici dle Palermského protokolu. 3.2 Zákon o sociálně právní ochraně dětí Zmínku o dětské prostituci můţeme nalézt i v zákonu č. 359/1999 Sb. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. V §6 se hovoří o tom, na koho je právě tento zákon zaměřen, a to konkrétně na děti, „které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem.“23 Nabízí se zde otázka, kdo takovouto pomoc poskytuje. Je to Obecní úřad a Obecní úřad s rozšířenou působností. Můţe ukládat rodičům povinnost vyuţít odborné poradenství a také můţe podávat návrh k soudu.

21

Trestní zákoník, §190 Trestní zákoník, §168 23 Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, §6 22

- 16 -

U sociálně právní ochrany dětí je také důleţité zmínit, ţe kaţdý člověk je oprávněn upozornit orgán sociálně právní ochrany dětí na to, ţe rodiče moţná zanedbávají své rodičovské povinnosti. S tímto souvisí i to, ţe dítě samo se můţe obrátit na příslušný orgán s prosbou o pomoc.24 Předním hlediskem v Zákonu o sociálně právní ochraně dětí je vţdy zájem a blaho dítěte.25 Kapitoly o právním zakotvení jsou velmi důleţité pro účinnou pomoc. Stanoví, kdo a jak bude trestán, pokud poruší zákon. Zákony tedy mají funkci preventivní – potencionální pachatelé díky nim vědí, ţe budou potrestání, dále funkci rehabilitační, jelikoţ mluví o navrácení obětí do běţného ţivota. A samozřejmě bojují i proti prostituci jako takové tak, ţe se snaţí o její potírání.

24 25

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí Zákon o sociálně-právní ochraně dětí, §5

- 17 -

4 Rizikové faktory a motivy vstupu do prostituce Je pro nás těţké si představit, ţe se dítě stane obětí prostituce a někdy dokonce i dobrovolně – samo z vlastního rozhodnutí. Pak je jistě na místě ptát se, co ho k tomu vede a jaké důvody má k tomu, ţe své tělo nabízí jako zboţí k prodeji. Je jisté, ţe děti, které se cítí dobře, jsou si jisté samy sebou, svojí vlastní rodinou a okolím, nemají důvod vstupovat do prostituce a zřejmě se ani nestanou objektem zájmu sexuálních zneuţivatelů. 4.1 Rizikové faktory Ve chvíli, kdy dítě není s něčím u sebe nebo u rodiny, ve škole, ve svém okolí spokojeno, je zde moţnost, ţe se můţe nechat strhnout k prodávání sebe sama. Takovéto momenty lze nazvat jako rizikové faktory a patří mezi ně mimo jiné ekonomická chudoba. Zde bych ráda uvedla, ţe děti mají tendence porovnávat sebe a okolí – svoje spoluţáky a kamarády. Pokud uvidí, ţe jeho kamarádi zrovna nosí značkové drahé oblečení, pouţívají nejnovější mobilní telefony a mp3 přehrávače a on na tyto věci nemá prostředky, logicky začne přemýšlet o tom, kde na ně získat peníze. A prostituce se zdá jako velmi výnosná „brigáda“. Mezi rizikové faktory dále patří osobní zkušenost se sexuálním zneuţíváním, diskriminace, perzekuce, nerovné postavení dívek a chlapců ve společnosti, všechny formy interpersonálního a organizovaného násilí, rozšíření infekce HIV/AIDS, dysfunkční a selhávající rodina, vzestup kriminality a nedostatečné naplňování práv dítěte.26 Osobní zkušenost se sexuálním zneuţíváním v dětství je jeden z nejrizikovějších faktorů, který si s sebou dítě nese i do dalšího ţivota. U dítěte, které bylo uţ jednou zneuţito, je velká pravděpodobnost, ţe se to stane znovu. Ráda bych zde uvedla některé výsledky retrospektivní studie - Sexuální zneuţívání

dětí

v ČR. Tuto studii provedli v roce 1998 pánové Pöthe a

Csémy.

26

R. Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech, str. 26

- 18 -

Pro tuto studii si pánové vybrali definici Zdravotní komise rady Evropy z roku1992, která zní: „Pod pohlavním zneužitím dítěte rozumíme zapojení dětí, kterým je 15 a méně let, do jakýchkoli aktivit, jež mají za cíl sexuální uspokojení jiné osoby. Jde o aktivity, kterým děti nemohou plně rozumět, a tudíž k nim ani nemohou dát vědomý souhlas.“27 Z celkového vzorku osob 1112, které odpověděli na jejich otázky, uvedlo 25,7% (286 lidí), ţe v dětství zaţili jednu z forem sexuálního zneuţívání. Z respondentů, kteří uvedli zkušenost s CSA bylo 43,5% zneuţito jednou, 35,6 % byli zneuţiti dva a vícekrát stejným pachatelem a ve 20,8% byli respondenti zneuţiti dva a vícekrát různými osobami. Studie je také zajímavá tím, ţe se respondentů dotazovali na to, jak vnímají následky zneuţívání. Zda mají pocit, ţe sexuálním zneuţíváním v dětství trpěli. Kladně odpovědělo aţ

71,4%

respondentů,

u

kterých

zneuţití zahrnovalo tělesnou penetraci. Intenzita subjektivně proţívaných následků zneuţití se výrazně lišila podle charakteru zneuţití. Následky, se kterými se dlouho nevyrovnali, pociťovalo 22,9%

z těch respondentů, kteří byli zneuţiti kontaktní formou a

42,9% z

těch, u kterých zneuţití zahrnovalo tělesnou penetraci. Trvalé, celoţivotní psychické následky proţívá 21, 4% respondentů zneuţitých penetrací.28 I na výsledcích této studie se ukazuje, jak těţké následky sexuálně zneuţité děti vnímají. Je tedy třeba důkladná prevence a snaha bojovat o to, aby se počet dětí, které byly sexuálně zneuţity, sníţil. Také bych ráda tyto rizikové faktory demonstrovala na příběhu Katky. Na praxi v zařízení Karo jsem měla moţnost udělat rozhovor s jednou z klientek. Katka mi vyprávěla o svém dětství a o tom, jak se dostala do prostituce. Její rodinné zázemí nebylo dobré. Její matka byla třikrát rozvedená. Byla samoţivitelka, ale měla několik partnerů, se kterými ţila. Otce sice Katka znala, ale nikdy se s ním moc nestýkala. Měla také nevlastní sestru a vlastního bratra.

27 28

P. Pöthe - Sexuální zneužívání dětí v ČR - retrospektivní studie P. Pöthe - Sexuální zneužívání dětí v ČR - retrospektivní studie

- 19 -

V rodině Kačka cítila negativní vztah od matky i od nevlastních otců. Sestra se brzy odstěhovala a bratr dělal školu. Katka se cítila odkázaná sama na sebe. Říká, ţe ţila v rodině, kde do 11 – 12 roku neměl nikdo zájem o její výchovu. Začala tedy utíkat z domu, protoţe se doma cítila tak sama. Na útěku se dostala do těţké situace, kdy ji našli dva Romové, odtáhli do auta a prodali do jednoho Nightklubu, kde zaţila i svůj první pohlavní styk, samozřejmě z donucení a násilný. Jak vidíme v tomto příběhu naprosto selhalo rodinné zázemí a podpora ze strany matky, která měla dost starostí sama se sebou. Chybí zde i role otce. Vlastní otec nejevil zájem a ti nevlastní si jí nevšímali. 4.2 Rizikové děti Některé typy dětí jsou pro pachatele komerčního sexuálního zneuţívání více lákavé neţ jiné děti. Tyto typy dětí jsou označovány jako „obětní typy“ a po dotazování pachatelů mezi takovéto typy patří děti, které vypadají nevinně, jsou zajímavě nebo zvláštně oblečeny, zdá se, ţe jsou důvěřiví a chybí jim jiţ zmiňovaná sebedůvěra. Mohou to být i děti, které se zdají tělesně, duševně nebo duchovně zanedbané. Dále děti, které jsou přehnaně stydlivé a mají odstup od sexuality. Nebo naopak mohou být ohroţeny děti hodně důvěřivé a děti, které se nachází v blízkosti pachatele.29 Jak vyplývá z výše uvedeného, existují děti, které jsou ohroţeny větším nebezpečím a to takovým, ţe se z nich stanou děti v prostituci. Tyto děti lze nazvat „rizikové děti“ a je velmi těţké uvádět typologii. V zásadě mezi tyto děti patří ty, které jsou v kontaktu s prostitucí ve svém okolí – například se narodí dítě jiţ prostituující matce – toto dítě pak převezme prostituci jako ţivotní vzorec. Dále sem lze zařadit děti, které bydlí a pohybují se v blízkosti nevěstinců a jsou v kontaktu s prostituujícími lidmi, či děti, které se pohybují „v blízkosti oblastí s vysokou koncentrací mužů bez závazků, děti pracující na ulici v neformálním sektoru, děti s postižením a děti uprchlíků.“30 Proto je důleţitý nový paragraf nového trestního zákoníku, jak jsem se o něm zmínila výše. 29 30

R. Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech str. 27 R. Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech str. 27

- 20 -

4. 3 Rizikové situace V dnešní době stále vyspělejších technologií mají děti moţnost na internetu najít spoustu webových stránek s nevhodným obsahem, kde mohou vidět právě dětskou pornografii, či najít nabídky k prostituci. Nejen díky internetu mají děti moţnost vidět kolem sebe spoustu reklamy, ve které nechybí sexuální obsah. Tyto situace se dají označit jako „rizikové“ a samozřejmě mezi ně nepatří pouze počítačová komunikace a internet. V současnosti se velmi rozjelo chování kuplířů nazvané grooming. Jedná se o takové situace, kdy kuplíři většinou vystupující pod jinými jmény, kontaktují děti po internetu pomocí různých chatů a domlouvají si s nimi schůzky pod různými záminkami a následně je přesvědčí nebo donutí k sexuálním aktivitám. K takové rizikové situaci mohou i dost dobře patřit místa, kde mají děti moţnost setkat se s potencionálními sexuálními zneuţivateli. Jsou to bazény a různá koupaliště, která jsou vhodným místem pro pedofily, jelikoţ zde mají moţnost často pozorovat své budoucí oběti a posléze je i oslovit. Jako příklad si zde můţeme uvést příběh kluka jménem Boro, který jsem si vypůjčila z knihy Cyrila Valšíka Váš kluk prostitut? Boro šel po ulici, kde ho oslovil jiný mladík jménem Groffy. Groffy uţ měl vnitřní oko na chlapce, kteří by se mohli nechat ovlivnit a začít pracovat v prostituci. Ani u Bora se nemýlil. Boro neměl ţádné peníze, takţe mu vidina velkého příjmu přišla opravdu vhod a s návrhem Groffyho souhlasil.31 Vhodnou půdou pro sexuální zneuţivatele je samozřejmě i samostatný pohyb dětí bez dozoru. Není nic lehčího, neţ oslovit dítě, které se samo pohybuje v parku a je vidět, ţe je zcela jistě samo a bez doprovodu. Toto platí i u dětí, které se samostatně pohybují např. po městě, hromadnou dopravou, nebo se jen tak poflakují. Z posledních let je známo i spoustu případů děvčat, která se vydala na zahraniční brigádu pracovat jako např. pokojské, tam si je odchytli kuplíři, vzali jim veškeré doklady a donutili je psychicky i fyzicky k prostituci.

31

C. Valšík – Váš kluk prostitut?, str. 34

- 21 -

Jak jsem jiţ zmiňovala výše, pokud dítě ţije v rodině, kde není spokojeno, nenachází v ní pochopení, je ohroţeno vyšším rizikem vstupu do prostituce. I tyto rodiny se dají označit jako „rizikové“ a mají svá určitá specifika. Mezi tato specifika můţeme zařadit rodiny, které neplní svojí funkci – rodiče se nechovají jako rodiče a jakýmkoliv způsobem zanedbávají svoje dítě, bijí svoje dítě. Jde samozřejmě také o to, jak se rodiče chovají k sobě – např. na dítě určitě nepůsobí dobře, pokud je svědkem toho, ţe jeho matka je oběť domácího násilí. Rodiče znamenají pro dítě vzor do ţivota, proto ho také velmi negativně a rizikově můţe ovlivnit jakákoliv závislost jednoho nebo obou rodičů (alkohol, drogy, automaty, ale jistě i workoholismus). Aby rodina jako taková správně fungovala je důleţité mít kontakt i s okolím a neizolovat se od nich. I odstup od okolí můţe znamenat jakousi nefunkčnost a můţe vést k riziku.32 V jednom rozhovoru pro noviny Domino odpověděla Catrin Schauer, zakladatelka německé organizace na pomoc ţenám a dětem v prostituci, na otázku, „týká se dětská prostituce a komerční zneužívání dětí některé konkrétní skupiny?“ takto: „Vůbec ne. Možná je to u některých skupin častější, ale to je dáno sociálními podmínkami a opět zákony. Ale obchod s dětmi může potkat každé dítě. Je to otázka nabídky a poptávky.“33 S tímto výrokem se dá určitě souhlasit a podle mne jsou výstiţné zejména dvě poslední věty. Pro nás všechny je velmi důleţité uvědomit si, ţe se dětská prostituce můţe přihodit kaţdému dítěti – záleţí na mnoha okolnostech a faktorech, které jsou popsány výše. 4.4 Drogy a dětská prostituce Ráda bych zde také zdůraznila, ţe nesmíme zapomenout na to, ţe spousta dětí, které jsou v prostituci, jsou drogově závislé. Děti v prostituci závislé na drogách nejsou ojedinělými případy, ale většinou. K drogám se nejčastěji dostanou přes svého kuplíře, který jim drogy podstrčí do jídla, nebo do pití, aby bylo dítě více poddajné a aby si s ním pachatelé mohli dělat, co jen chtějí.

32 33

R. Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech, str. 28 D. Schneiderová – Noviny Domino, rozhovor s Cathrin Schauer

- 22 -

Díky drogám se pak z prostituce stává začarovaný kruh koloběhů. Dítě vstupuje do prostituce, proto aby sobě nebo pro kuplíře vydělalo peníze. Kuplíř, aby dítě mělo menší zábrany, ho navykne na drogy. Z dítěte se stává závislá osoba na drogách. Poté uţ jsou jeho jediným ţivotním smyslem drogy a vydělává peníze z prostituce jenom proto, aby si mohlo opatřit drogy. Někdy si děti samy vyberou, ţe začnou brát drogy, protoţe ten fakt toho, ţe prostituují je pro ně snesitelnější. Dítě v prostituci se cítí pouze jako zboţí, které kuplíř a klienti vyuţívají pouze, kdyţ se jim zachce. Drogy jsou jedny z mála prostředků, díky kterým se necítí tak mizerně a mohou na chvíli zapomenout. 4.5 Příběh Zuzky jako demonstrace souhry rizikových faktorů Ráda bych zde na příběhu Zuzky, který popisuje Catrin Schauer ve své knize Kinder auf dem Strich, ukázala, jak to vypadá, kdyţ se spojí více rizikových faktorů. Zuzky problémy nastaly uţ v dětství. Vyrůstala v dětském domově a u náhradních rodičů. Tam ale nebyla spokojená, jelikoţ jí její náhradní matka bila a to velmi často a kvůli maličkostem. Jelikoţ to pro ni bylo hodně náročné, několikrát utekla. Její první útěk byl v 7 letech. Policie ji ale vţdy našla a odvezla domů, nebo zpátky do dětského domova, kde to také neměla lehké. Starší děvčata na ní byla také zlá a bila ji. Zuzky první pohlavní styk byl nucený a byl ve 12 letech. Došlo k tomu tak, ţe byla opět na útěku a jeden muţ jí svezl autem a jako odměnu za cestu, chtěl sex. Vůbec ho nezajímalo, ţe je jí teprve 12 let. Zuzka se bála, ţe jí odveze zpátky k matce, proto podlehla. Zuzka byla opět nalezena, ale znovu utekla. Tentokrát se dostala k nějakému cizinci, který ji dal drogy. Pod drogami jí nabízel ostatním cizincům, kteří s ní provozovali sex. I odsud se dostala zpátky do dětského domova a následně z něj utekla. Dostala se k jedné paní do bytu, která jí opět dala drogy. Tam se zamilovala do bratra té paní a začala mu věřit. Jenţe jemu opět nešlo o nic jiného, neţ získávat od ní peníze. Byl na ní hrubý a dokonce ji bil.

- 23 -

Jak můţeme vidět vše začalo špatným rodinným zázemím Zuzky. Sice se dostala do náhradní rodinné péče, ta byla ale naprosto nevyhovující, jelikoţ ji její matka bila a týrala – zde tedy vidíme jeden z nejčastějších rizikových faktorů a to špatné rodinné zázemí. Ani v dětském domově se Zuzka neměla lépe, coţ je další rizikový faktor a to selhávající institucionální zázemí. Dále to, ţe Zuzka zaţila první sexuální styk uţ ve 12 let, zaručuje, ţe ji to jistě poznamená do dalšího ţivota. Zuzku bychom mohli zařadit mezi rizikové dítě. Určitě jí chyběla sebedůvěra – nebyl totiţ nikdo, kdo by ji sebedůvěře naučil, kdyţ vycházíme z toho, ţe rodinu neměla, náhradní matka na ni byla zlá a v dětském domově byla šikanovaná. Díky důvěře se dá Zuzka také zařadit mezi rizikové děti. Moc lidem v ţivotě Zuzka neměla šanci věřit a kdyţ konečně uvěřila – bratrovi paní u které bydlela, i on ji zradil a nutil ji prodávat se, aby měl peníze. Jak vidíme, tak i v tomto ţivotním příběhu Zuzky jsou zapleteny drogy. Zuzka dostávala drogy, aby byla ochotná poskytovat sex. Zuzka je tedy případ oběti, která se k drogám dostala přes svého kuplíře, který ji je podstrčil. 4.6 Shrnutí Viděli jsme, ţe hlavními rizikovými faktory jsou rodinné zázemí a finanční zabezpečení ţivota dítěte. Velmi rizikovou roli hraje i spojení s drogami. Mezi rizikové děti patří ty, které nejsou spokojeny samy se sebou, které jsou hodně citlivé a stydlivé a nebo právě naopak. Samozřejmě i děti, které samy proţily sexuální zneuţívání v brzkém dětství, nebo je jejich rodina hodně chudá. Takovéto znalosti pomáhají zaměřovat prevenci a rozumět dětem, které proţívají praktiky spojené s prostitucí. Tyto poznatky jsou tedy důleţité pro účinnou pomoc, která je právě tématem této práce. K tomu rovněţ patří poznání signálů a následků u těchto dětí. Proto o nich dále pojednám.

- 24 -

5 Následky Kaţdý z nás si jistě umí představit, ţe prostituce a navíc ještě v dětském věku, musí být v člověku hluboce zakořeněna – a to velmi negativně. Děti mají následky jak fyzického rázu, způsobené např. bitím, násilným pohlavním stykem, či jinými praktikami, které se sice často bolestivě, ale časem zhojí. Samozřejmě dlouhodobější jsou následky psychické, které některé děti provází celý ţivot. Navíc děti samy neví, jak své psychické stavy a pocity zvládnout, proto je dusí v sobě, coţ rozhodně není to správná volba pro vyřešení jejich problému. Dítě, které je v prostituci má problémy se vztahy obecně – se vztahem samo k sobě – k vlastnímu tělu a k vlastnímu já (spousta dětí se vyjádřila tak, ţe pokud jsou přímo v aktu, je tam jen jejich tělo a ne ony samy jako osobnosti). Samozřejmě je narušen i vztah k druhým lidem – je pro ně těţké navazovat důvěru, protoţe většina jejich zkušeností s navázání důvěry skončila tak, ţe je někdo zklamal. Jak píše René Milfait ve své knize: „zneužívání deformuje pojetí společenských norem a morálky a představuje rizikový faktor pro rozvoj sociálněpatologického

chování

(prostituce,

promiskuita,

všechny

formy

závislosti, agresivní chování vůči druhým nebo vůči sobě, sebevražedné pokusy nebo dokonané sebevraždy).“34 Coţ je samozřejmě chování, které dítě ovlivňuje ve všech jeho sloţkách a je velmi těţké se ho zbavit, nebo přenaučit, zvlášť kdyţ je na to dítě samo. Kaţdé dítě je jiné a na tom, co v jednotlivém dítěti zanechá prostituce záleţí na spoustě faktorů – mimo jiné i na věku a na osobních strategiích zvládání sloţitých situací – ego obranné mechanismy. To jsou způsoby chování, které situaci vůbec neřeší ani nemění, mění se však způsob, jakým jedinec situaci vnímá. Tyto strategie má kaţdý z nás a kaţdý je pouţívá trochu jinak. Ego obranné mechanismy by ale neměly převládat ve způsobech našeho reagování, jelikoţ v podstatě zastírají pravou situaci a nevedou k vyřešení problému.

34

R. Milfait - Komerční sexualizované násilí na dětech str. 61

- 25 -

Catrin Schauer k následkům, které zanechává prostituce na dítěti, ve své knize říká: „Pro míru následků hraje důležitou roli stáří dítěte, emocionální vztah k pachateli, typ a způsob sexuálního jednání, míra fyzického násilí a v neposlední řadě vztah k matce.“35 5.1 Fyzické následky Velkou hrozbou pro děti, které pracují v prostituci jsou sexuálně přenosné choroby. Kaţdá z nich je závaţná a je tedy důleţité dávat velký prostor prevenci a uţ i velmi malé děti, zvláště ty, které uţ v prostituci pracují, poučit o tom, ţe je nezbytné a nutné vţdy pouţívat ochranu – tedy kondomy. Aby se děti vůbec dozvěděly, ţe je tu moţnost nějakého nakaţení, je velmi důleţitá práce streetworkerů, kteří rozdávají zdarma ochranné prostředky, naučné broţurky a samy dětem odpovídají na otázky, které je zajímají. Fyzickými následky, které jsou způsobeny přímým sexuálním stykem, nebo jinými akty, které si klienti na dětech vynucují, jsou různá poranění genitálií, či rektální oblasti. Následky donucení, či bití jsou různé modřiny, odřeniny, podlitiny a v některých případech bohuţel i různé řezné rány, či obtisky po škrcení. V případech prostituce u děvčat to můţe být těhotenství – samozřejmě velmi nechtěné těhotenství. Také bych zde ráda připomněla drogovou závislost mnoha dětí v prostituci. I ta má své specifické psychické a fyzické následky. Příběh Katky, který jsem uvedla v předchozí kapitole má i své pokračování. Katka se nakazila pohlavní nemocí, která je však naštěstí přeléčitelná. Katka si z prostituce odnesla tři nechtěná těhotenství. Z toho jednu interrupci, pro kterou se sama rozhodla. Další dvě děti porodila a jedno z nich si nechala a druhé byla donucená kuplířkou dát k adopci. Také drogová závislost Katku neminula. Neměla ale dlouhé trvání, podle Katky asi jenom půl roku a pak se sama rozhodla s drogami skončit. Jak ale sama říká, drogy byly nutností, protoţe uţ neviděla jiné východisko své situace.

35

C. Schauer – Kinder auf dem Strich str. 26

- 26 -

5.2 Psychické následky Catrin Schauer ve své knize rozděluje psychické následky na krátkodobé a dlouhodobé. Mezi ty krátkodobé, které se projevují v době, kdy je dítě zneuţívané patří hlavně emocionální reagování. Nesmíme opomenout ani věčný strach a nepřátelství k ostatním, dále je to sexuální chování, které není typické pro věk dítěte, stejně tak jako sociální chování. Děti v prostituce mají neustálý strach, nízkou sebeúctu, často nemůţou najít samy sebe, je pro ně těţké hrát role, které se od nich očekávají. Dlouhodobé následky se projevují třeba aţ po letech, po tom, co proběhlo zneuţití dítěte a o to více jsou v jedinci zakořeněné. Jsou tedy trvalé a je velmi obtíţné se jich zbavit. Mezi tyto následky zahrneme depresivní nálady, sklon k poškozování sebe sama (někdy jsou to i pokusy o sebevraţdu, nebo dokonaná sebevraţda), neustálý strach. Děti mají poraněnou důvěru. Proto nevěří ani samy sobě, jejich sebeúcta je často nulová, nebo velmi nízká. Budování důvěry k někomu jinému je pro ně velmi obtíţné, nebo se u nich naopak můţe vyskytovat potřeba být na někom závislý.36 Podle mě jedna z nejzávaţnějších psychických následků je posttraumatická stresová poruchy. Při této poruše se dítěti později jeho záţitky vrací, jakoby se opakují. Dítě znovuproţívá svoje pocity a stavy – a to se děje ve snech, nebo ve velmi ţivých vzpomínkách.37 Zde se můţeme podívat na příběh Zuzky, který jsem uváděla v minulé kapitole o rizikových faktorech. Její příběh má samozřejmě pokračování. Zuzka v 16 letech otěhotněla. Těhotenství to bylo samozřejmě nechtěné, i přesto si chtěla dítě nechat, sociální úřad jí ho ale odebral. Poté se vrátila zpátky na ulici. Na ulici jí našli pracovníci Kara, kteří jí pomohli. Zuzka na tom byla velmi špatně psychicky. Měla problémy s příjmem potravy, nemohla spát a kdyţ usnula, spala špatně – křičela ze spaní a těţce dýchala. Nemohla zůstat chvíli sama, protoţe nevěděla, co by mohla udělat. Zuzku v té době čekaly ještě nějaké výslechy a svědčení. Nejdůleţitější pro ni ovšem bylo, ţe byla na bezpečném místě, kde se o ni postarali. 36 37

C. Schauer – Kinder auf dem Strich str. 26 R. Milfait - Komerční sexualizované násilí na dětech str. 62

- 27 -

Jak vidíme, Zuzka si z prostituce nese fyzické i psychické následky. Mezi ty fyzické patří nechtěné těhotenství. Mezi psychické problémy s příjmem potravy, špatné spaní a dále to, ţe s ní stále musel někdo být. Ráda bych zde ještě na příběhu Zuzky ukázala, ţe i výslechy a svědčení jsou pro děti velkou a další zátěţí a stresem. Musí se znovu vracet do dob a chvil, kdy jim bylo špatně a někdy jsou lidé, kteří vedou výslechy a pokládají otázky dost neopatrní a k dětem bezohlední (otázky typu „To s tebou opravdu dělal? Nevymýšlíš si? Ty mi určitě lţeš!“ jsou zcela nevhodné, avšak bohuţel dříve byly podle C. Schauer naprosto běţné). Z výše popsaných následků dětské prostituce je jistě patrné, ţe je nutnost poskytnout dětem pomoc, nebo ještě lépe mít snahu o to, aby se do dětské prostituce dostávalo stále měně jedinců – tedy účinná prevence.

- 28 -

6 Pachatelé Myslím, ţe je velmi důleţité zařadit i kapitolu, která se bude zabývat pachateli. Pochopení strategií pachatelů a jejich typů nám můţe pomoci při další práci s oběťmi. Valná většina organizací pracující s dětskými oběťmi komerčního sexuálního zneuţívání dětí nezařazuje do svého programu práci s pachateli. V tomto je velmi jedinečná a ojedinělá organizace v KiZ (Dítě v centru), které sídlí v Berlíně. Na organizaci KiZ se zaměřím více v kapitole, která se bude zabývat organizacemi, které provádí účinnou sociální pomoc. 6.1 Pokus o typologii Prostituce jako taková, jak jiţ bylo zmíněno, je vlastně obchod. Je to poskytnutí sexuálních sluţeb. Jako na kaţdém trhu i zde se uplatňuje nabídka i poptávka. Je jisté, ţe kdyţ se zneuţivatelé začnou kuplířů ptát na děti, které poskytují sex, kuplíři se po takovýchto dětech poohlédnou. Převládá obecný názor, ţe pachatelé jsou převáţně muţi. Tento názor je také správný, nesmíme ovšem zapomínat na ţeny, které podle Reného Milfaita tvoří 15% a zbylých 85% jsou muţi vykořisťovatelé. Ţeny ale povětšinou nejsou přímo

vykořisťovatelky,

jsou

nějakým

způsobem

muţi

vykořisťovateli

nápomocné – jsou tedy spolupachatelky.38 Nelze říci nějaký vzorec vnějších znaků, který by seděl

na sexuální

vykořisťovatele. Jsou to muţi, jako všichni ostatní a na první pohled by je nikdo zřejmě neoznačil za pachatele. Lidi, kterým se libí děti a vzrušuje je sexuální akt s dětmi, nazýváme pedofily. Podle Petra Weisse neobdivují na dětech jenom jejich fyzickou nezralost, ale navíc i jejich dětské chování. „Svět dětí je jim blízký, cítí se v něm bezpečně, dětem rozumí a jsou v dětském kolektivu obvykle velmi dobře přijímáni. Často se velmi dobře uplatní v zaměstnání spojených s kontaktem s dětmi.“39 Pedofilii, i kdyţ se těţko diagnostikuje, můţeme označit za psychické onemocnění.

Jak pokračuje Weiss, praví pedofilové nechtějí dítěti ublíţit a

většinou nepoţadují přímý pohlavní styk. 38 39

R. Milfait - Komerční sexualizované násilí na dětech, str. 76 P. Weiss – Sexuální zneužívání - pachatelé a oběti, str. 11

- 29 -

K uspokojení jim stačí škádlení a různé hry s dítětem. Ti náročnější chtějí po dětech masturbaci nebo orální dráţdění.40 Kaţdý, kdo vyţaduje sex s dítětem, nebo ten, kdo uţ dítě zneuţil, nemusí být pedofil. Zde je také nutno zmínit, ţe existují takzvaní pedosexuální turisté, kteří jezdí do oblastí, kde je vysoká dětská prostituce a následně tam děti zneuţívají. Je to velmi specifický druh trávení dovolené. V některých zemích dokonce existují cestovní kanceláře, které zprostředkovávají zájezdy se sexuálními záţitky. 6.1.1. Typologie pachatelů sexuálního zneuţívání dětí René Milfait ve své knize Komerční sexualizované násilí na dětech vychází z typologie podle rakouského dětského psychiatra M.H. Friedricha, který rozlišuje tři typy lidí, kteří se dopouštějí sexuálního zneuţívání dětí. Jelikoţ se mi toto rozdělí zdá velmi výstiţné a názvy jednotlivých typů velmi trefné, pokusím se ho zde ve zkrácenější verzi popsat. Prvním typem jsou nepoučení. Jak uţ z názvu vyplývá, do této skupiny spadají ti, kteří nemají dostatečné informace o sexualitě, nebo mají informace nesprávné, posbírané z různých pochybných zdrojů. Někdy mohou jednat také ze zvědavosti. Kdyţ si uvědomí, ţe nejednají správně, svoje aktivity ukončí. Opoždění jsou druhým typem podle Friedricha. Jsou sexuálně nevyzrálí a tomu odpovídají i jejich sexuální praktiky, které jsou často dětinské. Mají tedy k dětem blízko, proto se s nimi snaţí přátelit a hlídat je. Posledním typem jsou sadisté. Jejich rozkoší je dívat se na bolest a strach druhých. Je velmi pravděpodobné, ţe tito pachatelé byli dříve obětí. Jejich brutalita většinou čin od činu stoupá.41

40 41

P. Weiss – Sexuální zneužívání - pachatelé a oběti, str. 11 R. Milfait - Komerční sexualizované násilí na dětech, str. 83

- 30 -

Zvláštním typem dle Friedricha je typ, který je velmi blízký dětské prostituci. Nese název typ profesor Higgins. Jak uţ lze z názvu vyčíst je to typ, který je velmi podobný hlavnímu hrdinovi z knihy Pygmalion. Tento typ rád mladé slečny zaučuje do tajů sexuality a do světa dospělých. K tomu se váţe také prostituce s poskytnutím ubytování nebo noclehu. Ta vypadá tak, ţe dospělí muţi typu profesor Higgins zvou děti z ulice do luxusních hotelů a chtějí jim tak ukázat pohádkový svět. Oběti jsou z toho velmi nadšeny, doufají, ţe se to bude opakovat a jsou ochotny splnit pachatelovi jakékoliv sexuální přání. Tento typ velmi často střídá partnery a ospravedlňuje se tím, ţe oběti mohou být vůbec rádi, ţe se s profesorem Higginsem potkali a on je zasvětil.42 6.2 Strategie pachatelů Pachatelé sexuálního zneuţívání dětí si často nepřipadají jako viníci, kteří by něco provedli. Na praxi v německé zařízení Karo, které bojuje proti dětské prostituci, jsme měli moţnost shlédnout několik natočených rozhovorů s pachateli trestných činů, kteří často uváděli své důvody jako: Dělají to všichni, tak proč bych nemohl já? Mám doma manţelku, které je stará, chtěl jsem tedy vyzkoušet něco nového. Moje manţelka je těhotná a nemá chuť na sex. Nevidím na tom nic špatného. Ta holčička byla velmi vyzývavě oblečená, sama si o to říkala. To dítě potřebovala peníze a já jsem chtěl sex – je to pouze obchod. Na tom dítěti je vidět, ţe je zanedbávané a potřebuje lásku. Dětská prostituce se řídí trţními mechanismy, tedy poptávkou a nabídkou. Pokud pachatel poţádá kuplíře dospělé prostitutky o někoho mladšího je velmi pravděpodobné, ţe mu bude vyhověno. V dětské prostituci je nejjednodušší strategií, pokud jde o dítě, které má vlastního kuplíře, vyhroţování, násilí a fyzické i psychické týrání. 6.2.1 Strategie pachatelů dle SUB/WAY Německá organice SUB/WAY se zabývá pomocí pro mladé chlapce, kteří potřebují poradit v oblasti sexu, nebo jsou na útěku. Mezi náplň jejich práce patří i dětská (chlapecká) prostituce.

42

R. Milfait - Komerční sexualizované násilí na dětech, str. 87

- 31 -

O této organizaci se můţete dozvědět více v poslední kapitole zaměřené na úspěšnou praxi v boji proti dětské prostituci. Se zaměřením na chlapeckou prostituci také zpracovali strategie pachatelů, které bych teď ráda představila. Prvním krokem je vědomé pronikání do míst, kde se chlapci zdrţují a kde tráví svůj volný čas. Pachatelé tedy velmi často navštěvují bazény, nákupní centra, sportovní hřiště a podobná místa. Setkání by se mohla zdát náhodná, avšak nejsou, je to přesná pachatelova taktika. Další, o co se pachatelé snaţí, je získat důvěru chlapců. To provádí tak, ţe přistupují k chlapcům a navazují kontakty a rozhovory. Třetím krokem je, ţe se pachatel zaměří přímo na nějakého chlapce, kterého upřednostňuje pomocí dárků a zvýšeného zájmu. Dále se pachatel snaţí vybraného chlapce izolovat od ostatních (odděluje ho od kamarádu, od prostředí ve kterém ţije). V pátém kroku se snaţí pachatelé chlapce přinutit, aby zachoval tajemství. Jeho důvěru v to, ţe nic neprozradí zkouší pozvolna, například sledováním porna a poté zjišťuje, zda se o tom kamarádům nezmínil. Na úplném konci své strategie se pachatel pokouší překročit hranice. A to tak, ţe se oběti začne dotýkat na různých částech těla a pozoruje, zda si to chlapec nechá líbit, nebo bude protestovat a bránit se.43 6.2.2 Čtyři kroky k provedení činu dle KiZ Neţ pachatel začne vyuţívat sluţeb dětské prostituce, nebo neţ začne dítě zneuţívat, dochází u něj k jistým myšlenkovým postupům. Tyto čtyři kroky přednesla Sigrid Richter-Ungred z berlínského KiZ na mezinárodním odborném semináři, který se konal v květnu roku 2010 v Mariánských Lázních.

43

http://www.jungen-netz.de/doc/fachblatt1.pdf

- 32 -

Prvním předpokladem jsou myšlenky na sexuální akt s dítětem. Představy a denní snění o sexu s dětmi potencionálního pachatele vzrušuje a velmi se mu líbí. Budoucího pachatele láká pocit moci a nadvlády nad dítětem. Můţe si na dítěti vylít vztek a ví, ţe mu nemůţe tolik odporovat. Následuje krok druhý a to, ţe si plánovaný čin budoucí pachatel potřebuje ospravedlnit sám před sebou. Shrnuje si pro něj jasná fakta, kterými podle něj například jsou: vidina toho, ţe nemůţe být dopaden, dále, ţe přece nedělá nic špatného. Často jsou pachatelé přesvědčeni i o tom, ţe to byla opravdová láska a sex byl jen druhotným prvkem. Také si myslí, ţe oběť sex s ním chtěla a svolila k němu, tudíţ to i pro ní bylo příjemné. Zde je důleţité podotknout, ţe si zneuţivatelé všímají určitých signálů a gest – například, kdyţ se na něj dítě usměje, pachatel si to přebere jako jasný náznak toho, ţe dítě s ním chce provozovat sex. Ve třetím kroku uţ pachatel čin jen neplánuje, ale snaţí se o jeho realizaci. Hledá moţnosti a místa, kde bude moc sex s dítětem provést. Samozřejmě vyhledává prostředí a chvíle, kdy je dítě samo a bezbranné. V posledním, tedy čtvrtém kroku jde zneuţivateli o to, aby překonal odpor a strach oběti a aby se dítě chovalo tak, jak si on přeje. Pachatel si v této fázi uvědomuje, ţe je moţné, ţe mohl oběť jakoţto autorita nějak ovlivnit, či na ni učinit nátlak. Strach oběti si vykládá tím, ţe se oběť moţná bojí toho, ţe můţe něco ztratit (např. přísun peněz, dárků, ale i emocionální vztah s pachatelem).44

44

Podle prezentace S. Richter-Unger z organizace KiZ

- 33 -

7 Strategie mezinárodního společenství v oblasti prevence a účinné pomoci obětem Jak jsem jiţ uváděla výše, v dětské prostituci je třeba prevence, která bude účinná. Prevencí opravdu lze předcházet tomu, aby děti spadly do prostituce. Samozřejmě, pokud uţ taková situace nastane a dítě se stane prostituujícím, je třeba snaţit se o co nejlepší a neúčinnější pomoc dítěti a hledat cestu k nápravě. Děti mají všechny stejná práva, která mají dospělí lidé. V minulosti se však zjistilo, ţe práva dospělých jsou pro děti nedostatečná, proto byla třeba dohodnout se na právech, která jsou zaměřená speciálně na děti. Na popud tohoto zjištění vznikla Úmluva o právech dětí. Úmluva byla přijata Valným shromáţděním OSN v roce 1989 v New Yorku a Česká republika ji ratifikovala v roce 1991 a najdeme ji pod číslem 104/1991 Sb.45 Německo stejnou Úmluvu ratifikovalo v roce 1990.46 Všechny státy, které Úmluvu o právech dětí ratifikovaly, jsou povinné dodrţovat všechny části této úmluvy. V Úmluvě o právech dítěte je chápáno dítě, jako kaţdý člověk do 18 let věku. O sexuálním zneuţívání se hovoří v Úmluvě o právech dítěte ve článku 34: „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, se zavazují chránit dítě před všemi formami sexuálního vykořisťování a sexuálního zneužívání, k zabezpečení tohoto závazku státy zejména přijímají nezbytná vnitrostátní , dvoustranná a mnohostranná mezinárodní opatření k zabránění: a) svádění nebo donucování dětí k jakékoli nezákonné sexuální činnosti, b) využívání dětí k prostituci nebo k jiným nezákonným sexuálním praktikám za účelem finančního obohacování, c) využívání dětí v pornografii a při výrobě pornografických materiálů za účelem finančního obohacování.“47 V roce 2000 se k Úmluvě o právech dítěte přidaly ještě dva Opční protokoly a to Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů.

45

http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rlp/dokumenty/zpravy-plneni-mezinumluv/umluva-o-pravech-ditete-42656/ 46 http://de.wikipedia.org/wiki/Kinderrechte 47 Úmluva o právech dítěte – článek 34

- 34 -

Druhý Opční protokol je pro moji práci aktuálnější a jmenuje se Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie. Tento Opční protokol vznikl hlavně proto, ţe oblast sexuálního zneuţívání dětí, nebyla v Úmluvě o právech dítěte dostatečně rozvitá a bylo třeba ji doplnit. Státy, které podepsaly Úmluvu o právech dítěte, jsou povinny dodrţovat všechna ustanovení v tomto Opčním protokolu. Jde zejména o ochranu dětí před jakýmkoliv sexuálním vykořisťováním a násilím a dále obchodem s dětmi. I Rada Evropy se angaţuje v boji proti dětské prostituci. Vydala několik doporučení, které se týkají dětské prostituce a vykořisťování dětí. Tato doporučení jsou právně nezávazná, jejich myšlenka je však velmi důleţitá. Mezi tato doporučení můţeme zařadit Doporučení Výboru ministrů členským státům Rady Evropy: Doporučení R(91)11 o sexuálním vykořisťování, pornografii, prostituce a obchodu s dětmi a mládeţí, Doporučení Rec(2001)16 o ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním, Doporučení R(2000)11 o boji proti obchodu s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování.48 Rada Evropy také vydala v roce 2007 Úmluvu o ochraně dětí před sexuálním vykořisťování a sexuálním zneuţíváním.49 7.1.Strategie kongresů v oblasti prevence a účinné pomoci obětem V této části bych ráda popsala tři světové kongresy, na kterých se sešli zástupci různých států světa a snaţili se najít postupy, podle kterých by se měly jednotlivé státy řídit v boji proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí. 7.1.1 První světový kongres proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí V roce 1996 se konal první světový kongres proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí ve Stockholmu. Sešli se zde zástupci OSN a vymýšleli, jak lze potírat sexuální zneuţívání dětí. Kaţdý stát dostal za úkol vypracovat konkrétní strategie, které se dají pouţít v boji proti sexuálnímu zneuţívání dětí a to do roku 2000.

48 49

http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2126661 Prezentace Silberbach

- 35 -

Akční plán, kterým se státy měli řídit obsahuje šest principů jako určitá doporučení, která mohou pomoci zemím při vytváření jejich Národních plánů. Prvním bodem je stanovení cíle akčního plánu, kterým je: „zdůraznit mezinárodní závazky, stanovit priority.“50 Je výzvou všem států i organizacím, aby se aktivně účastnili boje proti potírání sexuálního násilí na dětech.51 Druhým principem je koordinace a spolupráce. Je to opět výzva pro všechny státy, aby spolupracovali mezi sebou na mezinárodní úrovni, ale i uvnitř státu na lokální úrovni. O tento princip se například snaţí německá organizace Karo, která má své středisko i na území České republiky a navazuje pracovní vztahy i s ostatními organizacemi v ČR. Třetím bodem je prevence. Jak jiţ bylo řečeno komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí jde z velké míry zabránit prevencí. Je třeba prevenci více zapojovat do ţivota dětí. Děti by se ve školách měly setkávat s programy, které jsou zaměřené právě proti dětskému zneuţívání. Speciálně prevenci se věnuje německá organizace Strohhalm. Prevencí se myslí opatření na celkové úrovni, kam patří například i předcházení chudobě, aby děti vůbec neměli důvod cítit se méněcenní a s dětskou prostitucí začínat. Dále sem jistě patří i podpora celé rodiny. O prevenci se snaţí snad všechny organizace, které pracují s dětskými oběťmi a to pomocí různých přednášek a školení pro kolegy (to zejména například německá organizace SUB/WAY). Dalším čtvrtým bodem je ochrana. Pod ochranou se zde rozumí opět ochrana dětí na globální úrovni. Ochrana před prodejem dětí, ale zároveň i vytváření bezpečných míst, kam se mohou děti obracet. Mezi bezpečná

místa

patří

samozřejmě

klubovny

organizací,

nebo

nízkoprahová centra. Bezpečným místem pro děti je například Dům Šance, nebo Dům tří přání u nás, v Německu to je dům organizace Karo, nebo kontaktní místo SUB/WAY. 50 51

R. Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech , str. 176 R. Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech , str. 176

- 36 -

Pátým principem je zotavení a opětovné začlenění, v kterém jde o to, aby děti, které jiţ vstoupily do prostituce, nebo byly jinak zneuţívány, měly moţnost znovu se začlenit do společnosti s co nejmenšími následky. Začleňování probíhá pod dohledem odborných pracovníků, nejčastěji psychologů a sociálních pracovníků. Proces začleňování má velmi dobře propracovaná organizace Karo, která jak jsem jiţ zmiňovala výše, má vlastní dům, kam mohou dítě umístit a následně s ním pracovat. Posledním bodem je účast dětí, která se má vyuţít při: „ochraně dětí před komerčním sexuálním zneužíváním a při opětovném začleňování dětských obětí do společnosti a dále při zřizování a podpoře sítí dětí jako zastánců práv dětí.“52 Na základě těchto doporučení byl i v České republice v roce 2000 vytvořen Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí, o kterém se budu zmiňovat dále. 7.1.2 Druhý světový kongres proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí Druhý světový kongres proti komerčnímu sexuálnímu vykořisťování dětí se konal v roce 2001 v japonské Jokohamě. Navázal tak na první světový kongres ve Stockholmu v roce 1996. „Předneseny byly oficiální národní zprávy, byly projednávány jednotlivé aspekty dané problematiky, např. prevence a ochrana dětí před sexuálním zneužíváním, úloha soukromého sektoru v této oblasti, právní prostředky a činnost policejních orgánů, dětská pornografie, obchod s dětmi aj.“53 Na kongresu se řešily nejpalčivější problémy v oblasti sexuálního zneuţívání dětí. Mimo jiné se zástupci zemí na kongresu shodli, ţe více jsou ohroţeny mladé dívky a ţeny, neţ chlapci.

52 53

R. Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech , str. 179 http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2002/02_02/karabec.html

- 37 -

Výjimky netvoří ani ţeny mladší 16 let. Zjistilo se také, ţe nejrozšířenější formou dětského sexuálního zneuţívání je dětská prostituce. Přínosem

kongresu

se

stala

deklarace

(The

Jokohama

Global

Commitment 2001 - Globální závazky z Jokohamy 2001), kterou všechny zúčastněné země schválily, a která obsahuje pět základních principů v boji proti sexuálnímu vykořisťování dětí. V jednom z těchto pěti principů se zdůrazňuje ochrana chlapců i děvčat do věku 18 let. Další princip hovoří o trestání všech, kteří se dopustí jakékoliv formy sexuálního zneuţívání dětí.54 Zvláštností tohoto kongresu bylo to, ţe se ho účastnily také děti. Děti zastupovaly své vrstevníky, kteří jsou nebo byly zneuţívány. Samy přišly s několika návrhy. Jedním z hlavních byl poţadavek na to, aby se děti mohly „účastnit plánování, realizování, dohledu a vyhodnocování aktivit, které se jich týká. Dále aby se mohly vyjádřit a podílet na rozhodovacích procesech, aby měly v dětech a dospělých podporu, aby jejich prostředí bylo bezpečné a podpůrné.“55 7.1.3 Třetí světový kongres proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí V pořadí třetí světový kongres se uskutečnil v brazilském Rio de Janero a to v listopadu v roce 2008. Sešli se zde zástupci ze 120 zemí světa. Téma bylo opět jasné – různé formy sexuálního zneuţívání (komerční i nekomerční), dětská pornografie a zneuţívání dětí na internetu. Znepokojujícím faktem bylo, ţe sexuální zneuţívání dětí stále roste. Taktéţ roste šíření dětské pornografie a snímků dětí – to vše díky internetu a vyspělé výpočetní technice.56 Na základě kongresu vznikla závěrečná zpráva, která je jakýmsi shrnutím všech informací a vyjádřením dalších postupů. Zpráva se také zabývá nedořešenými otázky z minulosti a dosaţeného pokroku. V oblasti dětské prostituce se zmiňuje zejména o poskytování speciální a zdravotní péče pro děti, které poskytovaly prostituci. Dále jde o sociální podporu a také vzájemné propojování programů, které se zabývají dětské prostitucí.

54

Eva Vaníčková - Dětská prostituce, str.129 - 130 R. Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech , str.182 56 http://www.unicef.org/infobycountry/brazil_46520.html 55

- 38 -

Opět je zde zdůrazňována důleţitost prevence. A to v oblasti vzdělávacích institucí a specializovaných programů a kampaní, taktéţ by měly získat hlubší znalosti o svých právech.57 Důsledkem akčního plánu kongresu ve Stockholmu je tvorba národních plánů, a proto ani Česká republika není výjimkou. 7.2 Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí v ČR Česká republika, jak jsem jiţ předesílala, v roce 2000 vytvořila Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí. Vzhledem k důleţitosti jeho plnění se vláda rozhodla překontrolovat slíbené cíle kaţdé dva roky. V současné době je aktuální plán pro léta 2006 – 2008. Národní plán je usnesením vlády České republiky vydáno 16. srpna 2006 pod číslem 949. Další Národní plán ještě není k dispozici. Národní plán boje obsahuje jednotlivé úkoly a data jejich plnění. Všechny úkoly měly být splněny do roku 2008. Mezi jednotlivými úkoly můţeme najít: zvýšení volnočasových aktivit pro mládeţ, zkvalitnění výchovných programů týkajících se lidských práv, zdravého ţivotního stylu, sexuální výchovy na základních a středních školách, podporu spolupráce rodičů a školy v oblasti sociálně-patologických jevů. Dalším z úkolů byly vzdělávací programy pro policisty, spolupráce s novináři o citlivém předávání informací, které se týkají sexuálního zneuţívání dětí, nový způsob práce s vězni, kteří byli odsouzeni za zneuţívání dětí. Projekt Šance je ten, který se zabývá volnočasovými aktivitami pro děti. Semináře ve školách zase pořádá organizace Magdala. Neméně důleţitým úkolem bylo pracovat na systému následné péče o děti, kteří opouští zařízení ústavní výchovy a také snaha o sniţování počtu dětí, které mají přicházet do institucionální péče. Jedním z úkolů bylo taktéţ zavedení trestnosti při pouhém drţení drţení dětské pornografie v jakékoliv formě. Podpora se týkala i zřizování a vybavování výslechových místností pro traumatizované oběti.58

57 58

http://www.crin.org/resources/infoDetail.asp?ID=20260&flag=report http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008

- 39 -

7.2.1 Struktura Národního plánu boje (2006 – 2008) Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání má i svojí strukturu. Na začátku struktury jsou obecné informace o komerčnímu sexuálním zneuţívání dětí, dalším bodem jsou jeho příčiny, dále jsou popsány profily dětských obětí komerčního sexuálního zneuţívání dětí. Oběťmi komerčního zneuţívání, zejména prostituce se zabývají všechny organizace, kterými se budu zabývat v další kapitole. Nechybí ani profil pachatelů. Samozřejmě, jak jiţ vyplývá z mé práce, v dětské prostituci je třeba zkoumat i pachatele. Velmi důleţitým bodem je popis situace v České republice, v které jsou zahrnuty různé statistiky, výzkumy a sociální sluţby pro vykořisťované děti – hovoří se zde přímo o snaze zlepšovat sociální sluţby. Struktura také zkoumá, jak se podařilo plnit úkoly z předešlých Národních plánů boje (za léta 2002 – 2004 a také 2004 – 2006) Posledním bodem této struktury je celkový plán úkolů boje proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání na jiţ zmiňované období – na léta 2006 aţ 2008. Důleţitým podbodem je zde prevence, osvěta, odstraňování příčin a zlepšení boje proti komerčnímu sexuálnímu zneuţívání dětí.59 Jak jiţ bylo řečeno výše, prevencí se snaţí zabývat skoro všechny organizace, které pracují v oblasti dětské prostituce.

59

http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008

- 40 -

8 Praktické příklady V této kapitole bych ráda představila zařízení, která se zabývají pomocí obětem dětské prostituce u nás a v Německu. V porovnání s Německem je u nás takovýchto zařízení o dost méně. Prvním (a vlastně jediným) zařízením takového druhu u nás je projekt Šance. 8.1 Organizace v České republice 8.1.1 Projekt Šance Projekt Šance je první organizací a jedinou organizací, která se zabývá výhradně komerčním sexuálním zneuţíváním dětí. „Projekt Šance je první preventivní a humanitární program pro komerčně sexuálně zneužívané děti a mládež, oběti obchodování s lidmi, kteří žijí v ČR v zapomenutí…“60 V roce 1995 se pan László Sümegh rozhodl, ţe bude pomáhat. Jeho cílovou skupinou měli být mladí lidé ţijící na ulici. Jeho cesta k zaloţení Šance nebyla jednoduchá, jelikoţ ho zpočátku nikdo nebral váţně. Po dvou letech tvrdé práce se mu podařilo v roce 1997 otevřít poradnu pro klienty. Byla to pouhá jedna místnost, ale klientům, kteří často přicházeli z ulice, vyhovovala. Od tohoto roku se oficiálně datuje vznik občanského sdruţení – Projekt Šance. Pan Sümegh věděl, ţe je jedna místnost nedostačující, proto začal plánovat dům, ve kterém by se mohli klienti dále vzdělávat, měli by zde dílny, klubovnu. To se podařilo v roce 2002, kdy dostal Projekt Šance do podnájmu objekt v Městské části Praha 5. Tento objekt byl nazván Dům Šance. Dům Šance má i své patronky a těmi jsou Marta Kubišová, Marie Rottrová a Tána Fischerová. V roce 2006 se v Domě Šance otevřeli pracovní dílny. I dílny mají své kmotry a to Petra Muka, Petra Jandu a Petra Novotného. Pracovní dílny vedou lidi z ulice k dobrým návykům na práci. Klienti si začínají zvykat na povinnosti a také si prohlubují sociální dovednosti. V současné době klienti skládají propisky, ručně malují hrnky a svíčky a dále mohou sestavovat náramky.61

60 61

Internetové stránky Projektu Šance - www.sance.info Podle informačního letáku Šance

- 41 -

Projekt Šance také v roce 2008 rozjel podporované bydlení. Podporuje klienty, kteří pracují v dílně. Klienti si hradí jednu třetinu nájmu a zbytek financuje Projekt Šance. Mimo podporovaného bydlení a pracovních dílen provozuje Projekt Šance také streetcentrum tam proběhla v roce 2005/2006 rekonstrukce a přibyl tu sprchový kout i dvě pračky a sušičky na prádlo. Klienti tedy mají moţnost vysprchovat se zde a samozřejmě i umýt. Klienti zde také mají moţnost trávení volného času.62 V roce 2008 se přihodila pro Projekt Šance velmi nemilá věc. Městská část Prahy 5 jim vypověděla pronájemní smlouvu, coţ znamenalo, ţe se Projekt musel stěhovat. Přestěhoval se do provizorních prostor Prahy 9 a v současné době hledá nový vhodný objekt, kde by mohl být nový Dům Šance. Jak jiţ bylo řečeno Projekt Šance je u nás ojedinělý v tom, ţe se soustředí na práci s mládeţí. V České republice existují i další organizace, které pracují s lidmi v prostituci, avšak ţádná z nich uţ není zaměřená přímo na děti v prostituci. 8.1.2 Projekt Magdala Organizace Magdala pomáhá všem lidem v krizi. Jejich náplní práce je: „odborné poskytování sociálních služeb obětem obchodování s lidmi, obětem nucené prostituce, obětem domácího násilí a osobám v krizi.“63 Je zřejmé, ţe projekt Magdala není primárně zaměřený na poskytování pomoci dětem v prostituci, avšak také pracuje s mládeţí a to ve velmi důleţité oblasti, kterou je prevence. Prevencí se myslí různé semináře na školách, kde děti upozorňují na hrozící nebezpečí. Projekt Magdala si dává za cíl pomoci lidem, kteří se ocitli v krizové situaci a potřebují svůj ţivot navrátit do normálního chodu. Organizace Magdala mimo jiné svým klientům nabízí i chráněné ubytování na utajené adrese, psychologickou pomoc, anonymní testy na HIV a těhotenské testy.

62 63

Internetové stránky Projektu Šance - www.sance.info Internetové stránky Magdala - http://www.znojmo.caritas.cz/02nasezarizeni/magdala.php

- 42 -

Samozřejmostí je sociální a právní poradenství, doprovod na úřady a pomoc při vyřizování různých věcí a přímá okamţitá pomoc, jako je oblečení, jídlo a pití. V rámci práce organizace Magdala je zařazen i streetwork, který probíhá hlavně v nočních klubech, o kterých jiţ pracovníci ví, ţe se tam vyskytují ţeny v prostituci. Dále oslovují ţeny stojící přímo na ulici a nabízí jim pomoc v jejich situaci.64 8.1.3 Růţová linka Růţová linka je telefonní linka, na kterou mohou volat děti a mladiství, kteří jsou v akutní krizi. Akutní krizí se samozřejmě myslí i sexuální zneuţívání a dětská prostituce. Je také velmi zajímavé, ţe 12% hovorů z Růţové linky se týká informací ohledně sexu. Zde se ukazuje nedostatečná, někdy i ţádná sexuální výchova mladých lidí. Mladí lidé si mohou také o pomoc psát a to pomocí emailu, nebo i dopisem, na který odpovídají odborníci z Růţové linky. Pracovníci Růţové linky pouţívají metody psycho-diagnosticko-terapeutického rozhovoru, jehoţ cílem je odhalit spouštěč krize.65 V rámci Růţové linky je i poradna, která se jmenuje Růţovka a slouţí výhradně dětským obětem násilí. Poradna je zaměřena nejen na děti, ale na práci s celou rodinou. Růţová linka na svých stránkách zdůrazňuje, ţe ve své práci ctí Úmluvu o právech dítěte.66 8.1.4 La Strada Tato nezisková organizace sem patří jen zčásti. La Strada se primárně nezabývá dětskou prostitucí, ale zabývá se oblastí pomoci obchodovaným lidem. Jejím cílem je „přispívat k odstranění obchodování s lidmi a vykořisťování a

poskytovat

podporu

a

ochranu

vykořisťovaným,

obchodovaným

vykořisťováním a obchodováním ohroženým osobám.“67

64

Internetové stránky Magdaly - http://www.znojmo.caritas.cz/02nasezarizeni/magdala.php Internetové stránky Růžové linky - http://www.ruzovalinka.cz/helpline.htm 66 Internetové stránky Růžové linky - http://www.ruzovalinka.cz/poradna.htm 67 Internetové stránky La Strada - http://www.strada.cz/ 65

- 43 -

a

La Strada nabízí krizové poradenství a ubytování, dále azylové ubytování a odborné sociální poradenství. Kdyţ se podrobně zaměříme na cílovou skupinu, zjistíme, ţe jimi jsou „obchodované a vykořisťované osoby, tedy lidi, kteří byli podvedeni a/nebo nuceni vykonávat práci či poskytovat služby vč. prostituce a z jejichž práce jiní kořistili.“68 Tato organizace je tedy zaměřená na obchodované osoby obecně. 8.1.5 Karo Organizace Karo působí v Chebu a provozuje streetwork na území západních Čech, ale je organizací německou. V Chebu se nachází pouze jejich kontaktní místo, které je v současné době otevřeno pouze poskromnu. Dále je zde i linka, na kterou mohou děti volat s tím, ţe se jim sociální pracovníci Kara ozvou zpátky. 8.1.6 Dům tří přání Ani tato organizace sem nepatří úplně. Její hlavní činností není pomáhaní dětem v prostituci, avšak pomáhají dětem v těţkých a krizových situacích, tedy i dětem v prostituci. Dům tří přání je nestátní nezisková organizace a pomáhá dětem a celým rodinám, které se ocitnou v nouzi. Existuje i Azylový dům Přemysla Pittera pro děti, ve kterém mohou děti přečkat tíţivou situaci. Dům je zařízen pro děti ve věku od 3 do 18 let a délka pobytu je maximálně 3 měsíce. Azylový dům mi přijde jako velmi dobrý nápad, ale jeho největší mínus vidím v tom, ţe pro pobyt je nutný souhlas rodičů nebo nařízení soudu. Coţ je u dětí v prostituci velký problém. S rodiči často nejsou v kontaktu, takţe je jistě těţké získat souhlas a v tomto domě přebývat. Mimo azylového domu nabízí Dům tří přání i ambulantní a terénní sluţby.69

68 69

Internetové stránky La Strada - http://www.strada.cz Internetové stránky Domu tří přání - http://www.dumtriprani.cz/

- 44 -

8.2 Organizace v Německu 8.2.1 Karo V organizaci Karo jsem měla moţnost strávit měsíc na praxi, proto se jí budu věnovat podrobněji a zuţitkuji i své zkušenosti nabité na praxi. Karo bylo zaloţeno paní Cathrin Schauer v roce 1994 a to hlavně jako program pro prevenci přenosu viru HIV a AIDS u prostitutek. Tato činnost byla hlavně terénní, takţe paní Schauer a její kolegové navštěvovali místa s velkým výskytem prostitutek a rozdávali jim ochranné prostředky – kondomy a dále nějaké hygienické prostředky. Tato práce probíhala v západních Čechách, hlavně v Chebu, kde měli v té době i kancelář, kam mohly ţeny a dívky v prostituci přijít a vyprat si, umýt se, popovídat si a pár dní přespat. V současné době je kancelář v Chebu vyuţita jen částečně – v určité dny a v určité hodiny. Vedoucí a zakladatelka Kara paní Schauer mi k tomu řekla, ţe je to tím, ţe pro tuto práci nejsou lidé. Funguje tam ale nouzové číslo, na které mohou ţeny nebo děti v prostituci kdykoliv zavolat. Kromě toho, ţe je v Chebu kancelář, je ještě důleţitější, ţe se tu kaţdý týden provozuje streetwork. V pátek odpoledne a v sobotu dopoledne a někdy i odpoledne objíţdí zaměstnanci Kara vytipovaná místa západních Čech (převáţně tedy v Chebu) a rozdávají dívkám a lidem v těţkých situacích potřebné věci – jsou to z největší části kondomy, dále pak pleny pro děti, ubrousky, papírové kapesníky, vloţky, tampony a další hygienické potřeby. Díky darům od lidí je moţné poskytovat lidem v nouzi i oblečení. Jelikoţ je Karo německá společnost mají kancelář i v německém Plauen. Dříve měli v tomto městě pouze kanceláře a poradenské zařízení. V současné době se jim podařilo přestěhovat se a získat celý dům. V domě jsou prostory kancelářské i poradní a hlavně zde mohou oběti sexuálního zneuţívání nějakou dobu bydlet. V Karu pracují sociální pracovníci a externě i psycholoţka, mají kontakty i s lékařkou.

- 45 -

Čím se tedy Karo zabývá v dnešní době? „Karo e.V. je sdružení pro přeshraniční práci v sociální oblasti na scéně prostituce a drog. Stěžejní bod naší práce leží v potírání sexuálního vykořisťování děti, omezování nucené prostituce a obchodu se ženami a dětmi. Kromě toho pracujeme v prevenci následných problémů jako je užívání drog a rozšiřování pohlavních nemocí a HIV (AIDS).“70 Karo tedy poskytuje kompletní sociální pomoc – přímou pomoc jako je streetwork, dále pak zprostředkovává lékařskou pomoc, prevenci. Lidem, kteří se rozhodnou skončit s prostitucí mohou nabídnout přechodné bydlení v jejich domě v Plauen a dále jim pomáhá v hledání dalšího bydlení, práce a při opětovném zařazení do sociálního ţivota.71 Je důleţité si uvědomit, ţe prostituce jako taková zanechá na člověku trvalé následky – o těch více v kapitole číslo 5. Proto je třeba při výstupu z prostituce dítě, či dospělou prostitutku ještě dlouho poté podporovat. I takovéto sluţby Karo nabízí. V kapitole 5 jsem se zmiňovala o příběhu Katky, se kterou jsem měla moţnost udělat v organizaci Karo rozhovor. Příběh Katky dopadl naštěstí dobře. Pracovníci Kara a zvláště jejich vedoucí Cathrin Schauer jí dokázali pomoci. Katka se po dlouhé ţivotní cestě, kterou strávila prostitucí dostala aţ do Francie, kde byla nucena dělat pouliční prostituci. Jeden její známý klient, který si ji zřejmě oblíbil, jí řekl o organizaci Karo a o tom, ţe by jí moţná dovedli pomoci. Katka kontaktovala paní Schauer a poprosila ji o pomoc. Paní Schauer ji pomohla. Řekla jí, ţe to sice nebude lehké, ale ţe to spolu mohou zvládnout. A tak Kačka i s paní Schauer bojovaly a podařilo se jim získat zpátky Katčina syna, který byl v té době v zajetí kuplířů a dále umístili oba dva do chráněného bydlení v Německu. V současné době se Kačka cítí uţ dobře. Její syn chodí do školy a je také spokojený. Kačka se uţ do Čech vrátit nechce. S Katkou pracuje psycholog a chystá se i vhodná terapie pro jejího syna. Katka jiţ také byla svědčit u soudu proti svým kuplířům. Kolotoč svědectví pro ni ale ještě neskončil. Katka ale ví, ţe i v tom ji Karo podpořilo a i v budoucnosti podpoří.

70 71

Podle informačního letáku Kara Podle informačního letáku Kara

- 46 -

8.2.2 Kind im Zentrum Organizace KiZ – Dítě v centru je organizace, která sídlí v Berlíně. Vedoucí této organizace je paní Sigrid Richter-Unger, která přednášela na mezinárodním semináři, který se konal v květnu v roce 2010 v Mariánských Lázních s názvem Psychosociální, terapeutická a multiprofesní péče o sexuálně zneuţité děti. Tato organizace se zabývá sociální pomocí pro dospívající a jejich rodiny a to hned na dvou poradních místech v Berlíně. Jak uţ z názvu vyplývá pro pracovníky z organizace KiZ je na prvním místě vţdy dítě. Mezi pracovníky jsou sociální pedagogové, psychologové a kaţdý z nich má dodatečnou psychoterapeutickou kvalifikaci. V Berlíně se nachází mnoho zařízení, které pracují s dětmi, které jsou sexuálně zneuţívány, avšak KiZ je jediným zařízením, které pracuje také s pachateli. Tím se odlišuje od ostatních organizací.72 8.2.3 SUB/WAY Organizace SUB/WAY se také nachází v Berlíně. Existuje od roku 1992 a její hlavní myšlenkou byla pomoc chlapcům, kteří mají potíţe a jsou vyloučeni ze společnosti. Později se zařízení zaměřilo na pomoc chlapcům a mladým muţům, kteří jsou v prostituci a sexuálně zneuţíváni. Snaţí se podporovat zdraví chlapců, jejich nezávislost. Radí jim, jak se mohou bránit proti sexuálnímu zneuţívání, hledají jejich ztracené sebevědomí a snaţí se navrátit jim důvěru v lidi. Zaměřují se také na předávání informací o specificích chlapecké prostituce

kolegům,

kteří

pracují

v obdobných

zařízeních,

většinou

uzpůsobených na pomoc dívkám. Pro chlapce je otevřeno kontaktní místo, kde si mohou vyprat, něco sníst, vyhledat lékařskou pomoc, s někým si popovídat a hlavně mají moţnost trávit volný čas s ostatními chlapci. SUB/WAY také nabízí anonymní poradenství, které probíhá přes internet (forma emailu nebo chatu).73

72 73

Dle přednášky S. Richter-Unger na semináři v Mariánských Lázních Internetové stránky SUB/WAY - http://www.subway-berlin.org/index.php?id=7

- 47 -

8.2.4 KISS e.V. Organizace KISS se nachází ve Franfurktu a je zkratkou ze slov: Krisen Interventions Stelle für Stricher (Krizové intervenční místo pro prostituující a je součástí organizce AIDS-Hilfe e.V. KISS se zabývá prácí pouze s kluky a mladými muţi, kteří se prodávají. Organizace se snaţí stabilizovat situace svých klientů, zlepšit jejich fyzické a psychické zdraví. KISS nabízí návštěvu kontaktního místa, které je otevřeno 4 dny v týdnu a v rámci kontaktního místa nabízí poskytování informací a uspokojení základních ţivotních potřeb jako je jídlo, hygiena, odpočinek. Kontaktní místo je samozřejmě na bezpečném místě a pracovníci ctí pravidlo mlčenlivosti. Zaměstnanci jsou specialisté na psychosociální pomoc svým klientům. Umí pomoci v osobních krizích, při hledání nových východisek, včetně rozvíjení vlastní sexuality, ale taktéţ při komunikaci s úřady.74 8.2.5 Další německé organizace Ráda bych se alespoň v krátkosti zmínila o dalších německých organizacích, s kterými jsem měla moţnost se blíţe seznámit na mezinárodním semináři, který probíhal v Silberbachu v prosinci roku 2009 na téma Chlapci jako zapomenuté oběti sexuálního zneuţívání. Jednou z nich je organizaci Strohhalm e.V., která se zabývá hlavně prevencí sexuálního zneuţívání dívek a chlapců. Kibs je organizace v německém Mnichově, jejíţ název vznikl z prvních písmen slov vycházejících z její činnosti. Jsou to Kontakt-, Informations-, Beratungs – Stelle (kontaktní informační a poradenské místo). Zaměřuje se na muţské oběti sexuálního násilí. Další organizací je Kid, která je zkratkou pro Kind in Düsseldorf (dítě v Düsseldorfu). Kid je specializované zařízení stacionárního typu, které se zabývá pomocí dětem, které se staly obětí násilného trestného činu.75

74 75

Internetové stránky Kiss - http://www.frankfurt-aidshilfe.de/kiss/ Dle konference v Silberbachu

- 48 -

V této kapitole jsem se snaţila představit některé naše a německé organizace, které dobře pracují v oblasti pomoci pro oběti dětského sexuálního zneuţívání. Rozdíl mezi Německými a Českými organizacemi je určitě v mnoţství. Myslím, ţe z Českých organizací jsem pouţila snad všechny, které u nás v této oblasti pracují, kdeţto v Německu jsem vybrala opravdu jen ty, se kterými jsem se nějakým způsobem jiţ setkala (praxe, nebo semináře). Přitom nejde říci, ţe by bylo sexuální zneuţívání dětí v Německu o mnoho více rozšířené, neţ u nás. V další kapitole bych ráda pojednala o pravidlech, která by měly organizace dodrţovat, aby se jim podařilo opravdu dobře a účinně pomáhat dětem v prostituci.

- 49 -

9 Pravidla účinné pomoci dětem v prostituci V minulé kapitole jsme si představili některé české a německé organizace, které pracují s dětmi v prostituci. V této kapitole se pokusím najít pravidla účinné pomoci pro děti, které jsou v prostituci, nebo které z prostituce vystupují. Pravidla budou obsahovat také určitá specifika, které by si měli pracovníci, kteří pracují s dětmi v prostituci, uvědomit a nezapomínat na ně. Nejdůleţitější je samozřejmě první kontakt. Vţdy záleţí na tom, jak na dítě zapůsobíme. Měli bychom se pokusit o to, aby nám dítě začalo důvěřovat a poté s námi i spolupracovat. Samozřejmostí je přistupovat k dětem podle jejich věku a podle osobní vyspělosti. Je třeba postupovat systematicky podle toho, co dítě, které přijde do zařízení potřebuje v tuto chvíli nejnutněji. Většinou jde o základní ţivotní potřeby, jako je jídlo, sprchování, spánek. Pro děti není jednoduché rozhodnout se vystoupit z prostitutce, proto musí mít jistotu, ţe budou dobře zabezpečené – budou mít kde bydlet a dostanou najíst. Pokud jsou splněny tyto podmínky, je moţné začít s dítětem pracovat dál. Teď by měla přijít na řadu psycho-terapeutická pomoc. Dětem je také potřeba vysvětlit důleţitost terapie a to, ţe je to jedna z věcí, která jim pomůţe. S dětmi by měl pracovat odborný pracovník, který má znalosti z oblasti dětské prostituce, zná jednání pachatelů a dokáţe si představit, jak se prostituující dítě cítí a co zřejmě proţívá. Z toho můţeme odvodit, ţe nosnými kameny pomoci jsou soucit, vcítění, upřímnost a opravdovost.76 Důleţité je i podpořit dítě, kdyţ ho čeká lékařské vyšetření a také vyšetřování policií. To samozřejmě není pro dítě vůbec jednoduché. Proto i lékaři, kteří dítě vyšetřují, by k tomu tak měli přistupovat. To samozřejmě platí i pro policejní vyšetřování. Zde je důleţitá opatrnost při kladení otázek, zajímat se o to, zda dítě otázku vţdy správně pochopilo. Nedůvěra, či zpochybňování dětských výpovědí je zcela nevhodným přístupem. Tato kapitola nám ukázala, jak přistupovat k dětem, které vystupují z prostituce a jaká pravidla bychom měli dodrţovat, pokud jim chce účinně pomoci.

76

R.Milfait – Komerční sexualizované násilí na dětech, str. 132

- 50 -

Závěr V práci s názvem Účinná sociální pomoc obětem dětské prostituce. Zkušenosti a srovnání situace u nás a v Německu, jsem se snaţila představit sexuální zneuţívání dětí jako takové a dále se zaměřením na dětskou prostituci. Rizikové faktory byly další důleţitou kapitolou, na které jsme si ukázali, ţe některé situace, či některé děti mají k prostituci blíţe, neţ jiné. Snaţila jsem se neopomenout ani to, co k dětské prostituci říká náš český zákon. Také jsem se zaměřila na následky, které na dítěti zanechá prostituce, jelikoţ si myslím, ţe ty jsou nejvýznamnější pro pochopení důleţitosti prevence. Důleţitou kapitolou byla také ta o pachatelích. Snaţila jsem se představit některé strategie jejich chování, které by nám měly pomoci pro pochopení jejich činů. V další kapitole jsem se rozepsala o mezinárodních strategiích boje prosti dětskému zneuţívání se zaměřením na dětskou prostituci. Jako nejdůleţitější jsem vybrala tři světové kongresy. Poslední kapitola byla zaměřená na konkrétní ukázky účinné sociální pomoci. Představila jsem způsoby práce některých českých i německých organizací. S tím, ţe jak z této kapitoly vychází, můţeme říct, ţe Německo je na tom, co se týká počtu organizací pracujících s dětmi v prostituci, o mnoho lépe. Na závěr můţeme tedy tvrdit, ţe účinnou sociální pomocí je především prevence. Tedy to, aby k dětské prostituci vůbec nedocházelo. O prevenci se snaţí všechny organizace pracující v oblasti pomoci sexuálně zneuţitým dětem. Je třeba si uvědomit, ţe důleţitá je i spolupráce s ostatními organizacemi a institucemi jako je škola a policie. Kdyţ uţ ke vstupu dětí do prostituce dojde, jsou tu organizace, které dokáţí těmto dětem pomoci. Je zřejmé, ţe Německo je na tom, co do počtu organizací o mnoho lépe. Oproti nám mají několik specializovaných organizací zaměřených například na chlapeckou prostituci, práci s oběťmi a podobně. U nás je práce s dětmi v prostituci spíše součástí sociální práce v organizacích, které se zabývají práci s dětmi, které mají potíţe (např. krizová centra).

- 51 -

Na základě představení těchto organizací a toho, ţe jsem některé z nich mohla poznat blíţe, jsem uvedla postupy a pravidla, které by měly organizace vyuţívat při práci s dětmi v prostituci proto, aby jim mohli pomoci. Myslím tedy, ţe mohu říci, ţe cíl, který jsem si stanovila na začátku a to představit sexuální zneuţívání dětí se zaměřením na dětskou prostituci a následná účinná sociální pomoc dětským obětem s porovnání situace u nás a v Německu byl naplněn.

- 52 -

Das Resümee Die Arbeit hat den Namen Wirksame Sozialhilfe für Opfer in der Kinderprostitution. Die Erfahrungen und die Situation in Deutschland und in Tschechien. Am Anfang stelle ich allgemeine Fakten vom kommerziellen sexuellen Missbrauch der Kinder vor. Weiter spreche ich von der rechtlichen Ausgestaltung in Tschechien – was sagen unsere Gesetze zum Thema Kinderprostitution. Ich konzentriere mich auch auf die Risikofaktoren und auf die Motive der Kinder, barum fangen sie mit der Prostitution an. Wichtiges Kapitel sind die Folgen der Kinderprostitution. Ich beschreibe, welche psychische und physische Folgen die Kinder sexuellmissbrautchte haben. Das nächste Kapitel handelt von Straftätern. Ich bemühe mich diese Täter zu teilen. Es folgt das Kapitel von der internationalen Strategie im Bereich der Prävention. Dann schreibe ich von den praktischen Beispielen der Organisationen, die mit Kinderopfern arbeiten (in Tschechien und auch in Deutschland). Die wichtigste Erkenntnis dieser Arbeit ist, dass es in Deustchland mehrere Organisationen gibt, die mit die Kinderopfern arbeiten.

- 53 -

PŘEHLED POUŢITÉ LITERATURY: MILFAIT, René . Komerční sexualizované násilí na dětech. vyd. první. Praha : Portál, s.r.o., 2008. 216 s. ISBN 978-80-7367-320-8. SCHAUER, Cathrin. Kinder auf dem Strich : Bericht von der deutsch-tschechischen Grenze. Bad Honnef : Horlemann, 2003. 135 s. VALŠÍK, Cyril. Váš kluk prostitut?. Praha : Mladá fronta, 2009. 224 s. ISBN 978-80-204-1964-4. VANÍČKOVÁ, Eva. Dětská prostituce. 2.doplněné vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2007. 144 s. ISBN 978-80-247-2218-4. VANÍČKOVÁ, Eva; PROVAZNÍKOVÁ, Hana. Malá encyklopedie zneužívaného a zanedbávaného

dítěte . Praha : Růžová linka, 1997. 26 s. WEISS ET AL., Petr. Sexuální zneužívání pachatelé a oběti. 1. vyd. Praha : Grada, 2000. 212 s. ISBN 80-7169-795-8.

Internetové zdroje: Česko. Trestní zákoník : Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. In Sbírka zákonů

České republiky. 2009, Zákon č. 40/2009 Sb. Česko. Trestní zákoník : Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství. In Sbírka zákonů České republiky. 2009, Zákon č. 40/2009 Sb., Česko. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. In Sbírka zákonů České republiky. 1999, 359/1999 Sb.

Vláda České republiky [online]. 1991 [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: .

- 54 -

PÖTHE, Peter; CSÉMY, Ladislav. Mudr.Peter Pöthe : Sexuální zneužívání dětí v ČR -

retrospektivní studie [online]. 1998 [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: . KARABEC, Zdeněk. Ministerstvo vnitra České republiky : II. Světový kongres proti komerčnímu

sexuálnímu zneužívání dětí [online]. 2008 [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW:. LINHARTOVÁ, Karolína. Multikulturní centrum Praha : Úmluva Rady Evropy proti obchodu s

lidskými bytostmi a její význam [online]. 2008 [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: .

Ministerstvo vnitra České republiky : Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie [online]. 2000 [cit. 2010-08-06].Dostupné z WWW:.

OSN : Úmluva o právech dítěte [online]. New York : 20.11.1989 [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: .

Přístup k právům Evropské Unie : Rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV [online]. Brusel : 22.12.2003 [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: .

Unicef : World Congress III Against the Sexual Exploitation of Children opens in Brazil [online]. 2008 [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: .

Wikipedia.de : Kinderrechte [online]. 1990 [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: .

Crin [online]. 2010 [cit. 2010-08-14]. Dostupné z WWW: .

SUB/WAYBerlin e.V. [online]. 2008 [cit. 2010-08-06]. Dostupné z WWW: http://www.jungen-netz.de/doc/fachblatt1.pdf, http://www.subway-berlin.org/index.php?id=7

Dům tří přání [online]. 2007 [cit. 2010-08-01]. Dostupné z WWW: .

- 55 -

Kiss [online]. 2005 [cit. 2010-08-20]. Dostupné z WWW: .

La Strada [online]. 2009 [cit. 2010-08-24]. Dostupné z WWW: . Oblastní Charita Znojmo [online]. 2009 [cit. 2010-08-04]. Dostupné z WWW: .

Projekt Šance [online]. 2010 [cit. 2010-08-04]. Dostupné z WWW: <www.sance.info >. Růžová linka [online]. 2010 [cit. 2010-08-07]. Dostupné z WWW: .

Další zdroje: SCHNEIDEROVÁ, Dagmar. Rozhovor s C. Schauer, autorkou knihy Děti šlapou ulici. Noviny

Domino. 19.11.2003. Materiály z 8. odborného sympozia o ochraně dětí s názvem Malí hrdinové v nouzi. Chlapci jako

zapomenuté oběti sexuálního zneužívání, který se konal v Silberbachu ve dnech 30.11. – 2.12.2009. Materiály z Mezinárodního semináře na téma Psychosociální, terapeutická a multiprofesní péče o

sexuálně zneužité děti, který se konal v Mariánských Lázních 17.5. – 18.5. 2010.

- 56 -