Úhradová data, nákladová efektivita a sledování výkonnosti nemocnic Milan Prášil Medicínské datové centrum 1.LF UK & Odbor strategického rozvoje Univerzita Karlova v Praze
Obsah Proč vedeme současné debaty – KONTEXT Transparentnost a její limity • co zveřejnit? • jak to interpretovat? • jak dosáhnout (udržitelného) efektu? Příklady
Proč jsou se zdravotnictvím problémy….všude
• Novinky (léky, přístroje, postupy) jsou drahé a je jich hodně a lékaři je většinou velmi rádi používají; • Lékařská loby je extrémně vlivná; • Pacient není (a hned tak nebude) lékaři partnerem – informační asymetrie; • Platbu zprostředkovává 3.strana – komplikované motivace • Extrémně senzitivní téma – vysoká medializace
..a co nám to komplikuje v Česku navíc • Pojišťovny nenakupují péči, pouze rozdělují prostředky (i to se dá dělat dobře, nebo špatně); • Sentiment – v ČR jsme rekordmani v nízké úrovni soukromých plateb; • Střet zájmů institucionalizovaný MZ ČR (úhradová vyhláška x řízení nemocnic)
Zveřejnění dat – zveřejnění informací? • Zpracování, interpretace a dosažení efektu – Úhradová data – smlouvy mezi ZZ a ZP • Společenský význam – získání veřejné kontroly • Složitější porovnatelnost, krátkodobý efekt • Pokud významně nezměníte systém, diskrepance jsou zpět
– Výkonová data – vykázanou péči, resp. její ukazatele • • • •
Produkční benchmarking Existují různé postupy a nástroje Nefunguje bez motivací Pokud zafunguje tak přináší dlouhodobý efekt
Zveřejnění dat – kdy přijde efekt? • První a nezbytný krok, ALE nebude fungovat per se: – politické • Státní správa (MZ) • Regionální samospráva (významný zřizovatel) • VZP ČR (udává trend, bez jejích dat to nepůjde)
– exekutivní – manažeři ZZ/ZP a primáři
• Samotné zveřejnění bez dalších kroků je kontraproduktivní.
POLITICKÁ ROVINA
1. Systémově zakotvit zveřejňování dat 2. Najít sílu a následně omezit nevysvětlitelné disproporce v úhradách 3. Nastavit prostředí pro dlouhodobé motivace k efektivitě: – Nestigmatizovat vedení nemocnice se signály o nižší efektivitě – Podpořit následky změn (např. snížení počtu lůžek) – Nastavit pozitivní motivace pro manažery i lékaře – Pohlídat si kultivaci DRG a kvalitu vykazování
EXEKUTIVNÍ ROVINA
• Dostupnost informací uvnitř zařízení; • Schopnost interpretovat signály o ekonomické a klinické výkonnosti; • Změna vnímání role účetnictví – od daňového k manažerskému (nárok na kvalitu ekonomického vedení); • Znalost kroků, které převedou signál o neefektivitě do praxe; • Odvaha ty kroky udělat (souvisí s motivacemi a zárukami ze strany zřizovatelů);
Dokážeme dát manažerům informace o systému? • Existuje dostatek benchmarkových nástrojů – aktuálně využívaných, které sledují efektivitu poskytované (akutní lůžkové péče) péče. • Pracují s dávkami vykázané péče, s bodovými tarify, s modelovými ceníky, s mezinárodními ukazateli prahových počtů kritických výkonů.. • Vytvářejí klinicko-ekonomické sestavy, které lze využít k porovnávání a signálům o snížené efektivitě i ke kontrole správnosti vykazování v systému DRG • Na UK se problematice věnuje několik týmů (1.LF, 3.LF a FSV)
Příklady • Nemocnice stř. velikosti: zjištění neefektivity na úrovni oddělení, výměna primáře a zhodnocení situace po 1 roce; • Další příklady využití zveřejněných dat – ochrana poskytovatelů před zbytečnými chybami ve vykazování (a před sankcemi)
Primární detekce upcodingu – benchmarking KEP Zařízení typu A – rok 2010
Zdroj: VZP ČR – dávky vykázané akutní lůžkové péče
Porovnání s národními průměry distribuce splitů: bDRG 1460 – porod císařským řezem
Split
zařízení "X" 1 19 2 20 3 61 náklady 46 285 ZS 39 937
NRC
A
70 20 10 39 227 40 611
66 23 11 44 180 45 331
B 75 18 7 35 062 36 971
Náklady na léčbu neodpovídají vykázaným komplikacím !
Zdroj: VZP ČR – dávky vykázané akutní lůžkové péče
Primární detekce upcodingu – benchmarking KEP Zařízení typu B – rok 2010
Zdroj: VZP ČR – dávky vykázané akutní lůžkové péče
Dodatečné porovnání s národními ukazateli: bDRG 1460 – porod císařským řezem
Náklady na léčbu neodpovídají vykázaným komplikacím !
Zdroj: VZP ČR – dávky vykázané akutní lůžkové péče
Rezervy plynoucí ze zvýšené efektivity • Nemocnice stř. velikosti: jednotky - desítka milionů; • Odhady na úrovni kraje: řádově stovka mil. Kč; • Další rezervy: zlepšení vykazování a zlepšení distribuce peněz za péči - cca 1-2% celk. objemu akutní hospitalizační péče; (1-2 mld. Kč)
závěr • Zveřejnění dat není cíl, je to start, který musí spustit další systémové kroky. • Inventura procesů v českém zdravotnictví má potenciál vystopovat značné rezervy (v řádech jednotek miliard určitě) • Cílem úspor není peníze odsát ze systému, ale efektivněji je využít v rámci systému.
