ÚČETNÍ ZPRÁVA FRÝDECKÉ

ÚČETNÍ ZPRÁVA FRÝDECKÉ S P O Ř I T E L N Y Z A ROK 1932

3 4 :* •

:- ■/:

sgmš

-

*5V>í 1

m *j

wmmm

tS V " '

ipfc» 9HBS& ps

m

i *■ .

s .~->'■

■

-

■’•-■'-wp\:' ■ pg£||áK: \ , -•.-:\-, -

S S hI £!&%$&.• iášg|giÉ^j»š§fe

Spořitelní budova.

63. UCETNI ZPRAVA

FRÝDECKÉ SPOŘITELNY ZA ROK 1932 Nákladem Frýdecké spořitelny — Tiskem knihtiskárny Jana Richtra v Příbore

m m

S- ZAHRADNÍKA

C l Zoí«3

ke 2 53>/0 4

Správa Frýdecké spořitelny. Vládní komisař: JU Dr. Cichra František, vrchní ra d a p o litick é správy ve F rýdku . Výbor: P ř e d s e d a : Útrata František, ředitel O k resn í n em ocen sk é pojišťovny. M ísto p řed sed a : Liwa Viktor, v elk oo b ch o d n ík .

Členové výboru: Dokulil Rudolf, starosta m ěsta F rýdku . Heinrich Emil, želez n ičn í zam ěstn an ec. Lebeda Jan, obch od n ík. Macek Rudolf, n ám ěstek ředitele O k res. nem . pojišť. M azur Leopold, vedou cí úředn ík spořitelny. T h . Dr. Mtiller Josef, děkan. Pindur J a n , obchodník.

Richter Vilém, úředník. JU Dr. Sekera Zdeněk, ad v okát. Wiesner Hanuš, ředitel p iln ik á m y . Zidek Josef, d om ká ř. Náhradníci: Eineigel Alois, krejčí. Jež František, m ajitel realit. Chamrad Hubert, hostinský. Romfeld Josef, obv od n í in sp ektor v. v. Zawatzky Alois, fo to g ra f. Ředitelství: P řed sed a : Macek Rudolf. Č len ov é: Henrich Emil, M azur Leopold, JUDr. Sekera Zdeněk, Wiesner Hanuš.

Náhradníci: Dokulil Rudolf, Th. Dr. Mtiller Josef. Revisní odbor: P řed sed a : Štolba Josef. Č le n o v é : Jarčo Vítězslav, Kocych Adolf, Richter Vilém.

Právní zástupce: JUDr. Sekera Zdeněk, ad v okát.

Př e ds t ave ns t vo f i l i á l k y F r ý d e c k é s p o ř i t e l n y v Ces. Těšín P řed s ed a : Piek Bohumil, ob ch od n ík.

Členové: Farník Alfred, statkář. Dostál Josef, od born ý učitel. Pásek Karel, vedou cí úředn ík filiá lk y . Petřík Konstantin, ředitel g y m n asia. Plíšeh František, poštovn í úředník. Spěvák Josef, povozn ík. Vojkovský František, profesor. W o lf Jan, o fic iá l státních drah.

Př e ds t av e ns t v o f i l i á l k y F r ý d e c k é s p o ř i t e l n y v Tř i nc i . P řed sed a : M. V. Dr. Drucker Berthold, z v ěrolékař.

Členové: Beneš Josef, vedou cí úředn ík filiá lk y . Heczko Jan, ú ředník. M U D r. Hubáček Inocenc, lékař. M azur Leopold, vedou cí úředn ík spořiteln y. O bracaj Jan, řezník. Trombík Jan, statkář. JU Dr. Zídek Gustav, notář.

Zaměstnanci: Mazur Leopold, vedoucí úředník. Plocek Stanislav, náměstek vedoucího úředníka.

V centrále: Krámský Jaroslav, prokurista. Fiala Evžen, praktikant. G illar Zdeněk, úředník. Hladký Karel, likvidátor. Pavlica Karel, korespondent. Pavlíková Anna, účetní. Poloch Josef, kontrolor. Strakoš Arnošt, praktikant. Škornioková Františka, pokladní. Šimíček František, podúředník. Zubek Augustin, zřízenec.

Ve f i l i á l c e v Č e s . T ě š í n ě : Pásek Karel, vedoucí úředník. Balcárková Ludmila, úřednice. Jonas Štěpán, likvidátor. Kolman Antonín, pokladník. Mazurek Josef, praktikant. Reindl Karel (od 1. října 1931 na vojně). Kohut Vítězslav, podúředník. Sobek Antonín, zřízenec.

Ve f i l i á l c e v T ř i n c i : Beneš Josef, vedoucí úředník. Vaculík František, pokladník.

Frýdechý zám oh.

Parlie ze zá m echého p aritu .

v

Část první. Dr. B. Šr e t r o vá: Letem dějinami Frýdku. Karel Kalus, odb. učitel: Jak pomáhali nezaměstnaným a chudým. Staré svatební smlouvy.

D r, B. Š R E T R O V Á .

LETEM DĚJINAMI FRÝDKU.

i^gnyTŤiTTSnwmTCTnT^RnmmtrwtUtrfiiiftn-iiiwti»«««««».^

JÍM lU tf~ r

jiiDGK r ^ í O ^ a í S ^

“

^

_

OZO RU JEM E-LI dnes kvetoucí a výstavné město Frýdek, město, jež dnes patří k největším městům Tě­ šínská, jistě zatoužíme poznati aspoň něco z jeho historie a bezděčně zažehráme, že se mezí jeho obyvateli, z nichž snad mnozí by měli pero k tomu způsobilé, nenašel dosud jeho historiograf. Vznik Frýdku zahalila nám daleká minulost těžkým, neprůhledným zá­ vojem věků a jen tu a tam nepatrná jiskerka pověsti ukazuje nám cestu hlu­ bokou temnotou lidského zapomenutí k historické pravdě. Tam, kde stojí dnes frýdecký zámek, stála již dávno před dobou, k níž se pojí první pevná data, pohraniční tvrz, nedobytný hrad, který měl dle po­ věstí, dlouhé podzemní chodby. Jedna vedla k řece Ostravici, druhá až k Lysé hoře, třetí pod Skalickou Hůrku a čtvrtá na Hukvaldy, Těmito chod­ bami dostávali obyvatelé tvrze včas obležení potravu i vodu a tak nepodlehli nikdy vyhladovění. Tato tvrz byla původně mnohem menší než dnešní zá­ mek, neboť na místě druhého nádvoří byl již hradní příkop, který bezpečně odděloval hrad od okolí. Spojení obstarával padací most. Frýdek povstal asi jako město obchodní. Nejvíce se podobá pravdě, že jej založil kníže Kazimíři. (1316— 1358). Stalo se tak jistě na úkor města Jamnice, nynějšího Starého Města, které rozkvět Frýdku zaplatilo svým úpadkem. Původně bylo ve Frýdku 84 domů i s radnicí a farou. Radnice stála na náměstí v č, konsk, 110 tam, kde je dnes fa Bartoň, Dle počtu domů můžeme

souditi, že ve Frýdku bylo asi 400 duší, což je číslo velmi značné na tehdejší poměry. Město bylo vybudováno s velikou péčí. Z hradu se šlo po padacím mostě na náměstí, které bylo dnešní velikostí. První domy byly ovšem malé, přízemní a dřevěné. Ze už původní město bylo velmi rozsáhlé, vidíme z toho, že mělo kromě náměstí 7 ulic hlavních, 7 vedlejších a velkou, volnou prostoru u kostela, jehož přední část je dnes vedle zámku nejstarší frýdeckou stavbou, neboť dle „Dějepisu farního kostela" od Karla Fidinského jest hlavní oltář postaven z téhož kamení jako stará městská zeď. Časem obyvatelstvo roz­ rostlo, domků přibylo, takže hradbami bylo pak obehnáno 112 domků, které tvořily vnitřní část města. Do města vedly dvě brány. Na východě byla brána „těšínská", která vedla do dnešní Tržní ulice. Druhá brána byla asi uprostřed dnešní Hluboké ulice a nazývala se „dolní" nebo „hukvaldská". Pod měst­ skými hradbami byl příkop, přes nějž vedl od brány padací most, který se na noc nebo v čas nebezpečí zdvihal. Později byla ze hřbitova u farního kostela probourána menší branka pro pěší. Pomalu přibývalo lidí i domů a když už nebylo místa ve vnitřním městě hradbami chráněném, počali se jed­ notlivci usazovati za městskými hradbami a tím vznikala předměstí. Za hrad­ bami byly i dva rybníky, majetek to knížete těšínského. Kazimír dal svému městu do vínku mnoho svobod a výsad. Nejcennějším darem bylo věnování knížecího lesa, který dodnes městu patří a pak přeložení obchodní cesty z Jamnice do Frýdku. Hlavně tato druhá výsada šla městu velmi k duhu. Rozvíjel se v něm obchod soustřeďující se hlavně na náměstí, zkvétala různá řemesla, čímž se povznášel blahobyt a tím i kulturní úroveň obyvatelstva. Nástupce Kazimíra L, Přemek I. (1358— 1407) staral se o město stejně pečlivě, jako jeho předchůdce, zlepšil městskou bezpečnost a dosadil na zámek knížecího úředníka, t. zv. zámeckého hejtmana. Ale všechny tyto výhody a výsady ustupují daleko do pozadí před výsa­ dami, jimiž město obdařil kníže Bolek I. (1408— 1431). Potvrdil také všechna stará práva, které město dostalo od jeho předchůdců. Z té doby, z 6. března r. 1423, je první listina potvrzující městu tato práva. Zní: „Ve jméno Páně Amen . . . My Bolek z Boží Milosti kníže v Slezí, pán na Těšíně a na V. Hlohově, vyznamenáváme tímto listem, že před nás předstoupili Naši věrní milí purkmistr a rada města Frýdku, pokorně nás prosíce, abychom jim milostivé nadání učinili, tak níže psáno: předně tedy pouštíme jim odmrty do čtvrtého kolena, aby svým majetkem činití a komukoli nejbližšímu pokrevnému poručíti mohli, vymiňujíce, aby ta­ kové nápady Naší zemí Těšínské nebyly odcizeny, a zůstavujíce sobě a svým potomkům, by statky pusté nebyly dále dávány, leč po právu zem­ ském. Též jím pouštíme všechny Nám příslušné zločiny, jakož by někdo v nocí „nastojte" volal v zapověděné dni; též hody nožové, suché rány, násilí vykonané ve dne nebo s noci, v městě, domech, branách, na pří­ kopě, na zdech městských, nebo na zdvíhacích mostech spáchané, jakož

by kdo vrátného, služebníka nebo posla městského bil: to vše jim radním pouštíme, aby to trestali, pokutovali a kárali, vyjímaje krevné víny. Též jím za právo dáváme, aby sedlák nebo selka, ať náš nebo zemanův, určí-li se státi právu městskému, aby stál tu a nikde jinde. Též dáváme jim za právo, jestliže zeman některému měšťanu co dlužen jest, buďto za to co projedl a propil, buďto co mírou nebo loktem naměřeno bylo, aby tomu měšťanu městským právem odpovídal. — Také máto město užívati pastvy, lesa, chrastin, jak od starodávna ve svých hranících záležejí, jakož toho dosud užívalo. Také chceme, aby žádný cech bez jích vůle neustavil aniž co nařídil. Též chceme, aby o míli žádného řemeslníka, vyjma příštipkáře, vetešníky, kováře, kteří brousí, ani krčmáře, ani lávek pekařských, masařských, leč by kdo takové řemeslníky chovati právo měl, nebylo. Též chceme, aby kdožkoli jinde bydlí nebo cizinec jest, ale ve Frýdku dědictví očekává, aby buďto k dědictví se osadil anebo to dědictví pro­ dal. A kdož by zlovolně nebo neprávem se osadil a si osvojil městu ná­ ležité, jako pastvu, lesy, chrastiny anebo podobného co, ten bude-li v tom překonán, aby to městu vrátil. Též jim potvrzujeme všecka práva jejích, svobody a ustanovení i zvyky, jakých za Nás i za Naších předků užívalí, neškodno Naším knížecím právům. Tomu na potvrzení list Náš jsme dali zpečetí, jenž dán na Těšíně (dess sonabends vor den Sontag ais man in der heíligen Kírchen Oculí pfleget zu síngen) L. P. 1423.“ Měl tedy Frýdek již v této listině pět velmi důležitých práv, a to právo městské, soudní, mílové, cechové a dědičné. Jen málokteré město mohlo se tak brzy po svém vzniku vykázati tolika a tak cennými výsadami, jako naše. Dle městského práva byl Frýdek spravován vlastními starosty čili purk­ mistry a městskou radou. Jeho obyvatelstvo bylo osvobozeno od všech robot a platilo pouze určitý roční peníz do knížecí pokladny. Frýdečané podléhali svému vlastnímu soudu, pouze nejtěžší zločiny, jako vražda a pod. patřily před soud knížecí. Právo mílové bylo velmi důležité pro každé město, které jím bylo obda­ řeno, neboť chránilo jeho rozkvět obchodní i rozkvět řemesel. Celou míli od města, to bylo asi dvě hodiny cesty, nesměl se usadíti žádný řemeslník a ob­ chodník kromě těch, kterých bylo po cestě nevyhnutelně třeba, to jest kromě příštipkáře, kováře a brusiče. Protože město bylo takto chráněno před cizí konkurencí, vzmáhala se tu řemesla měrou netušenou a dle daného jim práva cechovního seskupovala se pak v jednotlivé cechy; byl zde cech řeznický, ševecký, krejčovský, kovářský, zámečnický a hrnčířský. Kromě řemesel kvetl í obchod; byly tu krčmy, masařské, pekařské i krejčovské látky i obchod solí, který nejvíce vynášel. Mnoho občanů živilo se zemědělstvím. Protože pak mohli se svým majetkem volně nakládati, starali se o něj tím pečlivěji, což jistě jen přispívalo k rozkvětu města a ke zvýšení průměrného blahobytu obyvatelstva. Dříve totiž, pokud platilo právo odúmrtí, zemřel-li některý občan

a neměl-lí dětí, kterým by svůj májek zanechal, nesměl jej odkázati, komu by byl chtěl, ale celé jeho jmění připadlo knížeti. To tedy nyní přestalo, ale ten, komu byl nějaký nemovitý majetek ve Frýdku odkázán, musel ve Frýdku bydletí, anebo byl nucen prodati jej jinému za těchže podmínek. Protože i děti mohly si voliti svobodně povolání a nebylo třeba zvláštního svolení knížete, aby občan mohl dáti syny třeba na studie, žilo se ve Frýdku poměrně velmi příjemně a spokojenost obyvatelstva byla jistě ne posledním a ne nejmenším podkladem rychlého a zdárného rozkvětu města. Když později dostalo se Frýdku í pravovárečníctví, vybírání mýta, cla a pod., bohatlo město velmi rychle a mohlo hleděti radostně vstříc budoucnosti, neboť jeho počátky byly více než šťastné.

n. Sotvaže bylo město založeno a vybaveno prvními výsadami, sotvaže bylo schopné života a rozvoje, nastaly v Cechách husitské války. Zdálo se, že ohrozí i Frýdek, ale nestalo se tak, neboť zde jíž od roku 1402 byla na zámku vojenská posádka, vydržovaná lidem i knížetem. Město spravoval zvláštní úředník, jemuž se říkalo, jak jíž bylo podotknuto, zámecký hejtman. Prvním byl rytíř Sobek Korníc z Ogrodzone, druhým Mikoláš Trnávka, třetím Jan z Kozolup. Další jména zámeckých hejtmanů jsou nejistá, až zase r, 1517-1523 byl hejtmanem Jindřich Laryš z Načeslavic, což můžeme s určitostí říci. Když se přehnala válečná litice husitských válek a mezí husity a slez­ skými knížaty bylo ujednáno příměří, byla i vojenská posádka ze zámku odvolána. Ale ani toto omezení výdajů nedovedlo už zachrániti vyčerpanou knížecí pokladnu a proto bylo nutno sáhnouti k jinému opatření, které mělo vzkřísiti knížecí finance: byly zastaveny mnohé dědiny a města. V té době bylo utvořeno z Frýdku, Místku, Frýdlantu a okolí zástavní panství, které bylo dáno v zástavu po prvé r. 1434, a to za pět set pražských grošů Arnoštu z Tvorkova. Z listiny, která o tom byla sepsána, se dovídáme, že Arnošt z Tvorkova dostal toto panství na čtyři léta. Zavázal se, že nebude obyva­ telstvu nijak ubližovati, že potvrzuje všechna jeho práva i svobody, ale přes tyto sliby museli obyvatelé platiti různé dávky a později i robotovatí. Pak byl Frýdek zastaven Mikoláši Kornicí z Dubovce, maršálkovi těšín­ ského knížectví, který jej držel od r. 1437. Po této době si Frýdek opět na několik let oddechl, neboť patrně vletech 1448 až 1471 jej těšínský kníže vyplatil ze zástavy a spravoval jej sám. Roku 1463 udělil městu za vlády Přemysla II., český husitský král Jiří z Po­ děbrad první dva výroční trhy a to pondělní před sv. Kateřinou a pondělní před sv, Janem Křtitelem. Tyto výroční trhy byly velmi důležité, neboť při­ vedly do města mnoho kupců a tím se velmi povznesl městský obchod i ře­ mesla. Roku 1471 byl Frýdek opět zastaven a to Janovi Buřejovi z Klvova a na Frýdku, který pak držel Frýdek až do roku 1474, Do r, 1480 byl pánem nad Frýdkem Jan Labut z Křín, jehož syn Vladek se vzdal svých nároků na

toto panství ve prospěch těšínského knížete Kazimíra II,, který je zase za­ stavil Janu Trnkovi z Ratíbořan. Tento šlechtic koupil r, 1490 za dvě stě uherských zlatých dědinu Žermanice a daroval ji městské obcí frýdecké, která musela z ní platiti frýdeckému faráři 16 zlatých rýnských ročně na vydržování kaplana a učitele. Na druhé straně zadlužil však Trnka velmi toto panství a proto jej Kazimír II. r, 1492 vyplatil, zaplatil všecky dluhy, ač si na to musel jinde vypůjčiti a nechal si je pod svou správou; spravoval je opět úředníkem, R, 1519 bylo Frýdku povoleno vybíratí mýto ve branách města a to čtyři těšínské haléře z každého vozu. Po smrti knížete Kazimíra II., který zemřel r, 1528, vládl jménem jeho nedospělého synka Václava český šlechtic Jan z Pernštejna, jehož dceru si později kníže Václav vzal za ženu, S ní dostal věnem 12 tisíc uherských zlatých a za ně dal svému tchánovi frýdecké panství do zástavy. Jan z Pern­ štejna byl přívržencem husitů a také knížete Václava vychoval ve víře evan­ gelické, Proto se ve Frýdku za jeho panování hojně ujala reformace. Povolil Frýdku další cechy řemeslnické a staral se všemožně o rozkvět města. Za­ kládal rybníky, neboť i ty skýtaly veliký užitek, protože ryby byly tehdy mnohem oblíbenějším pokrmem, než dnes^ Dva z nich založil i na frýdeckém předměstí. Jeden byl tam, kde je dnes Zárův dům, druhý na místě domu Dra Hradečného a pivovaru. Po smrti Jana z Pernštejna r. 1548 zdědilí po něm zástavu jeho synové Jaroslav, Vratislav a Albrecht a drželi Frýdek do roku 1554, kdy jej těšínský kníže vyplatil a zastavil jej ihned znovu Jiřímu Celovi z Cechovíc. Ten seděl na Frýdku jen rok, ale vládl kruté a vymáhal veliké roboty. Těšínský kníže marně proti tomu zakročoval u vratislavského biskupa, až mu pomohl Bu­ rian Barský z Baště, který zástavu vyplatil a přejal. Pod jeho vládou začal Frýdek zase svobodně dýchatí. Pak se stal pánem panství Jan Barský z Baště, na kterého zástava přešla. Po něm dal kníže Bedřich Kazimír, syn knížete Václava, Frýdek v zástavu Janu Vlaštovskému z Vlastínova a pak Janu Puklerovi z Grodic, jehož vdova držela Frýdek až do r, 1573, kdy byla zástava zrušena, neboť panství bylo prodáno, III. Kníže Bedřich Kazimír zanechal, když r. 1571 zemřel, frýdecké panství tak zadlužené, že bylo nutno je prodati. Český král, o jehož léno se tu jednalo, dal k tomu svolení a tak r. 1573 koupil Matouš z Logova frýdecko-místecké panství za 36 tisíc zlatých pro své syny Václava a Jiřího. Později byl Místek prodán olomouckému biskupu Janu Grodeckému, od něhož však brzy opět připadl rytíři Jiřímu z Logova a r. 1581 bylo znovu celé panství prodáno biskupu Stanislavu II, Pavlovskému, který r, 1584 jeho slezskou část prodal Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna, o čemž byla sepsána listina na zámku frýdeckém. Tím byla města Frýdek a Místek definitivně od sebe odloučena. Jíž Jiří z Logova, přísný katolík, se horlivě staral o to, aby i jeho panství

se očistilo ode všech jinověrců, a postupoval proti nim velmi přísně. Oby­ vatelstvu bylo přikázáno do určité doby pod ztrátou majetku se vyzpovídati a přijímati pod jednou. Přijímání pod obojí bylo zakázáno. Staral se i o do­ statek katolických kněží. Jeho nástupci pak šli v jeho šlépějích. Stavové těšínští, evangelíci, žádali proto knížete Adama Václava, syna knížete Václava, aby panství koupil zpět, ale nedošlo k tomu z jakýchsi malicherných důvodů a Frýdecko stalo se majetkem Bruntálů na půl století. Prvním majitelem z tohoto rodu byl Bartoloměj Bruntálský z Vrbna, pán na Frýdku a Doslovicích. Za něho zdo­ mácněla ve Frýdku čeština, kterou nejen lid mluvil, ale kterou se i úřado­ valo, Evangelíkům se pod jeho vládou dařilo velmi zle, ale udrželi se přece. Právě v té době narodil se r, 1598 ve Frýdku slavný náboženský spisovatel a kazatel evangelický Jiří Joanides Frýdecký. Evangeličtí šlechtici koupili ve Frýdku dům, z něhož pak udělali evangelickou modlitebnu. To ovšem katolíci neradi viděli a proto bylo r. 1604 vdovou Bruntálského Annou za­ kázáno šlechticům ve městě se zakupovati. Když Anna r. 1606 zemřela, seděli po ní na Frýdku Václav a Jan Bruntálští z Vrbna a na Šibersdorfu. Poslední vymohl městu na českém panovníku další dva trhy. Ve věcech náboženských byl však velmi nesnášenlivý. Na horním předměstí, kde žilo nejvíce jinověrců, vystavěl r. 1612 kostel sv. Jošta, ve městě postavil násle­ dujícího roku novou faru, založil i růžencové bratrstvo a postaral se zvláštní listinou o to, aby Frýdek nikdy nemohl přijíti do jiných rukou nežli věrně katolických. Obyvatelstvu se vedlo za jeho vlády velmi zle, tím hůře, že r. 1607 vypukl ve Frýdku mor, který tu krůtě řádil. Pán však neznal slitování ani s lidem zkrušeným touto krutou nemocí a tak se nemůžeme diviti, že jej obyvatelstvo nemělo rádo, ba nenávidělo ho a také násilně ukončilo jeho život. Byl zajat a patrně zabit (r. 1620), Jeho nástupcem byl Václav Bruntálský, pán na Frýdku, Paskově a Zábřeží, kterému Frýdek patřil až do r. 1636, Roku 1624 objevil se mor ve Frýdku po druhé a k dovršení neštěstí přišlo Mansfeldovo vojsko, které Frýdek úplně zpustošilo a vydrancovalo. Pak přišla neúroda a jako přirozené její následky hlad a různé nemoci. Když k tomu ještě Václav Bruntálský zvyšoval roboty a platy, napolo zničení občané ne­ mohli vyhověti a tak panství pustlo a pustlo- Došlo to tak daleko, že si Frý­ dek stěžoval až u císaře Ferdinanda II. Ten sice zakročil, ale Václav Brun­ tálský měl už panství tak zadlužené, že bez zvýšení platů ani daní platiti nemohl; proto byl do Frýdku dosazen kurátor pán z Rappisu, ale ani to už nepomohlo a tak panství muselo být prodáno r, 1636 Jiřímu hraběti z Oppersdorfu za 37 tisíc slezských tolarů. A nyní nastaly Frýdku i celému panství nejhorší časy. Bylo-li dříve zle, bylo nyní daleko, daleko hůře. Nový majitel chtěl ze svého panství co nej­ více vytěžit, ale kraj byl zeslabený, vydrancovaný, neboť Švédové ještě dva­ krát r. 1643 a 1647 přitáhli na Frýdecko, a co po nich zbylo, to zničilo a vyjedlo císařské vojsko, které přitáhlo brzy po nich a které nebylo o nic

lepší než vojsko nepřátelské. Ale hrabě Jiří z Oppersdorfu neznal slitování! Panství bylo jeho a jemu na tom pramálo záleželo, trpí-li lid, mře-li hladem, on musel dostati to, co chtěl. A tak, ač r. 1636 potvrdil měšťanům města Frýdku všechna jejích práva, brzo jim na ně sáhl a vyvinul se prudký spor, který musel rozhodnouti sám císař Ferdinand III. Habsburský. Tím hůře se pak ovšem dařilo těm, kteří neměli napsaná a potvrzená privilegia. Nastaly doby nejkrutší roboty a vydírání peněz i naturálií. Lid byl proti tomu všemu úplně bezbranný. Prvním činem Oppersdorfa bylo, že ihned dal na místě starého zámku stavět nový zámek, na kterém museli robotníci zdarma pracovati. Roku 1636 dal poříditi „Urbář svobodného panství frýdeckého"; byl to soupis všech sedláků a poddaných i s určením, kolík je který povinen ročně hra­ běti odvádět, ale o povinností roboty se tam mluví velmi neurčitě, aby mohla býti dle potřeby zvýšena. Není tedy divu, že lid takto utiskovaný a sužovaný využil první možné příležitosti, totiž úmrtí hraběnky, jímž byl hrabě velice sklíčen, a počal vypovídati vrchnosti poslušnost. Hrabě Jiří z Oppersdorfu byl velmi nábožný katolík. R. 1645 pomohl postaviti na náměstí dřevěnou kaplí růžencového bratrstva, která byla pak zrušena Josefem II. Vystavěl mnoho kaplí i kostelíčků po celém panství. Založil mnoho poutí, které se konaly vždy s velikým leskem, neboť podda­ ným byly za pout sleveny 3 dny roboty, což ovšem velmi rádi uvítali. Tento hrabě založil i poutní místo na Vápenkách, kde prý, procházeje se, nalezl krásný květ, který měnil vůni; tím byl hrabě tak pohnut, že tam dal postaviti sochu Matky boží „růže duchovní". Socha ta stála zprvu úplně volně, až r. 1705 byla tu pro ni postavena dřevěná kaple. I zámecká kaple vznikla za panování hraběte Oppersdorfa a to r. 1637. Roku 1651 hrabě Jiří Oppersdorf zemřel a protože jeho syn byl příliš malý, bylo Frýdecko celých 15 let spravováno poručníky, za nichž nemělo rovněž zlaté časy. Hlavní z nich, Jan Bernard Pražma, hleděl co nejvíce získati pro sebe. Proto také založil dědinu Novo Dvorce, nynější Panské Nové Dvory, jejíchž obyvatelé nejen že mu museli za pozemky zaplatítí, ale bylí povinní ještě mu odvádětí značné roční platy a konati roboty. Ve vydírání předčil tento kurátor i Jiřího Oppersdorfa, neboť zdvojnásobil skoro všechny dávky a povinnosti. Protože se měšťané proti tomuto chování začali zle bouřiti, vymohl jim, aby je trochu uklidnil, povolení k výročnímu dobytčímu trhu, který se měl konati vždy v pondělí po Filipu a Jakubu. Ovšem ven­ kovské obyvatelstvo nebylo ničím odškodněno za své dření a utiskování. R. 1666 přejal panství do vlastní správy František Eusebíus hrabě z Op­ persdorfu a to skutečně v pořádku a zvelebené, jak se ukázalo z popisu panství a soupisu inventáře, který byl na jeho rozkaz pořízen. Ze bylo zve­ lebeno za peníze vydřené na obyvatelstvu, na tom málo záleželo! A nový majitel, ač dostal panství spořádané a velmi výnosné, postupoval stejně nelítostným způsobem jako jeho předchůdce, měl četné spory se se­ dláky a hleděl všemožně rozmnožit svůj majetek. Ve věcech církevních šel

ve šlépějích svého otce. I on podporoval rád vše katolické a tak se mu za jeho zásluhy dostalo r. 1669 od vratislavského biskupa patronátní právo nad všemi kostely frýdeckého panství. Ale ač frýdecká farnost byla dle prohlá­ šení visitátorů nejkatoličtější, přece i v této době jsou tu ještě nekatolíci, třebaže je jích pramalinko. Hrabě František Eusebius z Oppersdorfu zemřel r, 1691. Po něm měla frýdecké panství jeho vdova Anna Zuzana Terezie až do r. 1699. Tím se ukon­ čila smutná doba vlády Oppersdorfů a přichází doba nová, která nebyla o nic lepší. Frýdecké panství se pak dostalo do rukou Ludoviky, dcery hraběte Op­ persdorfa, která byla provdána za hraběte Štěpána Pražmu, a tím dostává se Frýdek znovu tomuto rodu, který se k němu nechoval nijak šetrně. Ludovika se po krátkém manželství rozvedla a žila pak na frýdeckém zámku. Ještě před její smrtí r. 1737 vládl na Frýdku její syn František Vilém Pražma. Ten dostal sice od vratislavského biskupa právo patronátu, ale brzy mu bylo opět odňato, protože nebyl tak poslušným synem církve jako Oppersdorfové. Měl s ní četné spory, neboť chtěl aspoň část příjmů z poutí a kostelů uchvátiti pro sebe. Dal i sochu Panny Marie z kaple na Vápenkách přenésti do kaple zámecké, ale lid zámek obstoupil a dva měsíce jej střežil, až zase hrabě byl přinucen sochu vrátiti na rozkaz císaře Karla VI., k němuž tento spor došel. Tehdy musel vrátiti i peníze z ofěry, které si kdysi přivlastnil. Pražma chtěl na Vápenkách zříditi klášter, rovněž ze zištných důvodů, ale ani to se mu nepodařilo. K lidem poddaným se choval ještě hůře než kterýkoli z jeho předchůdců. Zvyšoval platy i roboty, utiskoval lid, jak nejvíce mohl. Proto se nemůžeme divit, že byl nenáviděn a že nespokojenost lidu propukla ve zjevný odboj, když se tu vyskytl nebojácný ochránce jeho práv Ondřej Šebesta, lidově Ondráš zvaný, později přetvořený pověstmi na národního hrdinu. Odboj byl r. 1715 zlomen, ale hrabě se od té doby Frýdku vyhýbal. Zemřel r. 1731 a ve své závětí věnoval veškeré své jmění na stavbu mariánského kostela. Zanechal pětiletého synka Jana, za něhož spravovala panství jeho matka Karolína. Hrabě Jan Pražma ujal se vlády v prvních letech své dospělosti; přesta­ věl část zámku a k poddaným se choval mnohem lépe a lidštěji než jeho otec, vrátiv jim i část bývalých práv. Líd se pomalu vzpamatovával, když tu r. 1798 bylo panství prodáno rakouské arcivévodkyni Marii Kristině, dceří Marie Terezie, a jejímu manželi Albertu Morici Sasko-Těšínskému, Za vlády Jana Pražmy byl postaven také velkolepý mariánský kostel na Vápenkách na místě, kde dříve stála dřevěná kaple. Základní kámen k němu byl položen r. 1740. Pak vypukla švédská válka a tak byla stavba odložena až do roku 1744 a dostaven byl r. 1750. Celý kostel stál 62.473 zlatých. Roku 1798 připojili Habsburkové, kteří získali Frýdecko koupí, toto pan­ ství ke knížectví těšínskému, které po úmrtí Těšínských knížat bylo v jejich rukou jako léno koruny české. Po smrtí Albertově stal se jeho nástupcem

arcivévoda Karel, pak arcivévoda Albrecht a poslední z nich byl pak arci­ vévoda Bedřich. Rakouští arcivévodové, Němci, volali do Frýdku i německé úředníky a zří­ zence a polské dělníky. Čeština stávala se pomalu jen soukromou řečí lidu, neboť byla r. 1848 odstraněna úplně z úřadování a Frýdek stal se městem ne-li zcela, tedy z velké části německým. Přirozeně, že i školy byly německé, čeština zanikala. Poměry sociální i morální byly tehdy velmi neutěšené. Líd byl vykořisťován, ničen a zdálo se, že se nikdy jíž nevzchopí. Ale tu jako ohnivý meteor pro­ rážející hrozivé mraky věčného soumraku objevil se na slezském nebi zá­ řivý zjev posledního barda našeho kraje, jehož trpká slova probudila lid z mrákotného sna. Petr Bezruč nevolal nadarmo! Přehnala se litice světové války, přišla samostatnost a dnes ve svobodném státě Frýdek pomalu střásá všechno to, co na něj staletí vlády nesvědomitých pánů nahromadila a je-li dnes už tak daleko, že je pýchou celého svého okolí, jistě ještě lepší a větší budoucnost jej očekává.

K A R E L K A LU S, o d b o r, u čitel:

J A K POMÁHALI NEZAMĚSTNANÝM A CHUDÝM.

ezam ěstnanost! Hrozné slovo a ještě hroznější stav. Miliony lidí práce schopných — hlavně ve státech průmyslových — marně hledají nějaké zaměstnání, aby si poctivou prací vydělali aspoň na ty nejnutnější životní potřeby. Bída a hlad se šklebí z celého zevnějšku těch vyhublých postav, které se plouží ulicemi měst se zachmuřeným čelem, s otrávenou duší. Či už to nebude lepší? Jak dlouho bude ještě ta naše bída trvat? Není nikoho, kdo by nám dovedl zjednati práci? Či ta žebrácká podpora v nezaměstnaností má býti naším údělem do smrti? Takové myšlenky se mihají jejich hlavami, budí v nich nespoko­ jenost s nynějším jejich nesnesitelným stavem a často se projevuje bouřemi, při nichž teče lidská krev zvláště tehdy, když bídy nezaměstnaných je zne­ užito k účelům politickým. Bída byla na světě od nepaměti, ale aby se rozmohla v takové míře a v tolika státech najednou, jak se objevila v dnešní době, není pamětníka. Za starých časů, kdy hlavním zaměstnáním obyvatelstva v zemích českých bylo polní hospodářství, nastával hlad za válek a v dobách neúrody. A dle toho, jak se snažili panovníci v nejhorších dobách zmírníti bídu a povznésti hmotný a tím i duševní blahobyt svých poddaných, ocenily dějiny jejích vladařské schopnosti. Vzorem panovníka, který se všestranně staral o své poddané, byl Karel IV., který si za tuto svou péči získal jistě na věčné časy příjmení „Otce vlastí11.1 za jeho panování nastala v Cechách neúroda a z ní,

zejména v hlavním městě Praze, drahota. Líd trpěl hladem a následkem jeho šířil se mor. Pracující lid neměl zaměstnání nebo vydělal tak málo, že si nemohl opatřiti ze svého výdělku nutné životní potřeby. A co podnikl tento moudrý panovník k záchraně hladovějících? Dal stavětí r. 1360 hra­ dební zeď kolem Hradčan a od nich dále po vrchu Petříně a tím, že opatřil velkému počtu dělnictva práci, zachránil je od jisté smrtí hladem. Dodnes sluje petřínská část hradeb „Hladová zeď". Tak jednal téměř před 600 lety panovník, jehož státnická moudrost našla jedině správný prostředek, jak pomocí chudým. K prácí je člověk stvořen, práce ho zachrání. Nechoďme však pro příklady správného řešení nezaměstnanosti a tím i bídy postižených daleko do minulosti a do Prahy, najdeme takový příklad v našem kraji v druhé polovici minulého století. Ale poznáme na něm, že se již nedal řešití tak přímočárně jak za Karla IV., protože poměry tehdejší neshodovaly se úplně s poměry před 600 lety. Co se stalo? Před 70 lety vypukla mezi horskými tkalci ve Slezsku nouze. Tu měli vlastně vždycky. Tkalcovina, ta úmorná práce od svítání do noci, nevyná­ šela nikdy tolik, aby z ní mohla býti rodina slušně živa. Měl-li tkadlec aspoň chalupu a kousek svého nebo najatého políčka, s kterého sklidil trochu bramborů, živořil jakž takž, ale hůře bylo s „komorníky1* a s vdovami, kte­ rým zůstalo na starosti několik hladových dětských krků — ti vytloukali živobytí těžce. Pravda, nebyla to taková bída, kterou prožíval všechen lid na Těšínsku v letech 1853—55, kdy neúroda, hlavně hniloba bramborů přivedla do našeho kraje hlad, kdy na trhu v Těšíně platilo se za měřici bramborů 6 zl. 30 kr., kdy ve Frýdku 13. ledna 1855 začali řezníci vysekávati koňské maso — ale byla nouze proto, že tkalci málo vydělali. Proto se bída projevila jen v některých okresech a mezi těmi vrstvami obyvatelstva, které se zaměstnávalo doma tkalcovstvím za stavy. A mezi ty okresy patřil i frýdecký. A jak se snažili povolaní činitelé nouzi odpomocí? V Opavě se utvořil za předsednictví zemského presidenta Zemský komitét složený ze zástupců zemského úřadu, zemského výboru, slezské obchodní a živnostenské komory a opavské městské rady, který měl uvažovatí o vhod­ ných prostředcích ke zmírnění hrozící nouze a co nejrychleji zjednati od­ pomoc. Ve schůzi tohoto sboru usneseno zříditi ve Frýdku zvláštní subkomitét, který měl přesně vyšetříti poměry domácích tkalců v okrese frýdeckém, podati do Opavy zprávu s návrhy a ustavičně vésti v patrnosti životní poměry postižených. Přípisem z 29. prosince 1862 jmenování bylí členy frýd. subkomitétu: frýd. starosta Jos. Preis, frýd. radní Jos. Chovanec, arcív. správce Frant. Obračaj, továrník Ignác Munk, tkalci Valentin Kocích z Dobré a Ondřej Hadaščok z Krásné, starosta Jakub Malíš z Raškovic, obchodník bavlněným zbožím Jos. Kacíř z Morávky a okresní hejtman nebo jeho zástupce z Frýdku. Subkomitét si mohl příbrati ještě zvlášť zkušené muže z tohoto výrobního odvětví a měl řešití otázku pomoci tkalcům z těchto 2 hledisek: 1) v přípa­ dech, kde se nouze vztahuje jen na jednotlivé osoby nebo rodiny a nemá

charakteru všeobecné nouze, jest povinna obec se postarati o odpomoc, 2) výjimečných podpor, které budou v případě nutnosti poskytnuty obcím, má býti použito jen jako úhrady na patřičnou mzdu za prácí. První schůze tohoto subkomitétu se konala 13. ledna 1863 o 2. h. odpol. v kanceláři obec. úřadu ve Frýdku a bylo v ní usneseno: 1. Nouze tkalců v okrese frýdeckém nedostoupila ještě takových rozměrů, aby potřebovali všeobecné pomoci. Výjimečně by byli ohledu hodni a nejpotřebnější tkalci ve městě Frýdku — měla-li by se jejích nouze stupňovati — protože žijí výhradně z tohoto řemesla. Toto usnesení bylo odůvodněno následovně: Minulý týden bylo prodáno ve Warenhalle ve Frýdku 856 „kuskův", tento týden 1060. Tkalci ve zdejším kraji pova­ žují své řemeslo za vedlejší zaměstnání a protože tkadlec vydělá při jednom „kusku" 80 kr. a týdně utká 2 „kusky", vydělá tedy za týden 1 zl. 60 kr. Měřice bramborů stojí jenom 60 kr., jest tedy tkadlec se svou rodinou zajištěn před bídou! - Člověku při čtení tohoto odůvodnění maně napadá otázka, zda mudrc, který tuto životní kalkulací pro tkalce sestavil, též jen tolik týdně vydělal a dopřával si pouhých bramborů. 2. Starostové přikročí ihned k zjišťování životní úrovně každého jednotlivé­ ho tkalce a seznamy jimi předložené a ověřené dobrodínským farářem, který je zvlášť obeznámen s poměry tkalců v horách, opraví subkomitét. 3. Po zjištění životních poměrů bude nejchudobnějším pomáháno poskytnu­ tím hotových peněz a nabídnutím přiměřené práce. Peníze se budou shá­ nět milodary a práce bude poskytnuta arciv. hospodářskou správou při drenažování polí, ve Frýdku při městských stavbách, při stavbě fary na Morávce a při stavbě kostela, fary a školy ve Starých Hamrech. Sbírka milodarů se provede nejen v okrese, ale i jinde, hlavně vMístku ave Vídni a protože se milodary nesejdou ihned, je třeba výpomoci z fondu Zem­ ského komitétu v obnosu asi 200 zlatých. Okresní hejtman si vyžádal již začátkem ledna od starostů těch obcí, v nichž se většina obyvatelstva zabývala domácím tkalcovstvím, seznamy chudých tkalců. V seznamech uvedli jméno tkalce, počet dětí, které z ře­ mesla živí, na kolíka vařtatech (stavech) robí, kde a od koho kupuje bavlnu, má-li své nebo najaté pole a kam vyrobený tovar prodává. Jan Svyrčína, burmíster z Morávky uvedl v seznamu 10 tkalcův, z Pražmy byl poslán „ Wykas od Představu Obce Pražmi Tkalcův" se 78 jmény, z Raškovíc bylo na seznamu 20 kumorníkův a 14 chalupníkův, kteří „nemaju žadne pola, s kereho by nějaku výživu míti mohli", burmister z Vyšních Lhot Ondřej Boháč jich uvedl 73 — janovický Jos. Mazoch 24 — skalický Josef Kozel 15, ale hned poznamenal, že „ostatně se připomíná, že ouřad neb obec Skalicka za vejš udaných neručí ani za ně nikda žáden nahrady odvaděti se

nepozvoluje ani nebude, což se podpisem potvrzuje" — burmíster z Krásné uvedl jen 9. Když došly seznamy i z jiných obcí, přezkoušel je subkomitét a uznal podpory hodných: na Morávce 10, na Pražmě 9, v Raškovicích 10, ve V. Lhotách 19, v Janovicích 15, ve Skalicí 9, v Nošovicích 10, ve Starém Městě 3, v Hor. Bludovicích 12, v Pr. Bludovicích 10, v Dobré 0, ve Frýdku a na Městských N. Dvorech 26. Z upravených seznamů vídno, že bylí škrtnuti chalupnící, výměnkáři, kdo měl vlastní pole nebo robil na více stavech. „Kusky" prodávali ve Frýdku, Místku a Kacířovi na Morávce. Tkalce z Janovic bylo viděti časně ráno s „vantuchem" na zádech šlapati k Frýdku, proto jim staroměstští přezděli „vantuškoří". (Vantuch byl měch upravený na způsob batohu a v něm nesli utkaný tovar [kusky].) Zemský komitét vyzval všechny okresní úřady k uspořádání sbírek a k po­ dání návrhů, jak by se dalo odpomoci tkalcům a mezi prvními, kdo se při­ hlásil s návrhy, byl okres, hejtman z Fryštátu Beigel, který hlásil, že nejen sbírka v jeho okrese potká se s úspěchem, ale že i dle ujištění gener. sekre­ táře hr. Lariše Martina Stanieka mohou najiti svobodní tkalci dobrou práci v cukrovaru v Horní Suché a v karvínských dolech, pro ženaté však že tam není bytů. Z uvedeného je zřejmo, že povolaní činitelé se starali zavčas o zmírnění hrozící bídy mezi tkalci a že hlavní důraz kladli na opatření takové práce, která by skýtala možnost slušné obživy. Peněžité podpory považovali jen za výpomoc okamžitou, přechodnou. A dnes? Jistě každý poctivý nezaměstnaný dělník by si přál jediné: po­ ctivou prací vydělatí si tolik, aby mohl své rodině poskytnoutí aspoň sne­ sitelné živobytí. Podporu v nezaměstnanosti bere jen s velikým sebezapíráním, jakákoliv poctívá práce by mu byla stokrát milejší. Na odpovědných činitelích je, aby se starali a umožnili mu práci najiti. Dle toho, kdy a v jaké míře se jim to podaří, budou dějiny hodnotítí jejich státnickou moudrost v dnešních zlých dobách.

K A R E L K ALU S, od b . u čitel:

STARÉ SVATEBNÍ SMLOUVY.

EJZBOŽNĚJŠÍM přáním všech „ctnostných panen" bylo a jest dostati se zavčas pod čepec. Vázat písek na věčnosti za to, že byla tak nešikovná a neprovdala se, žádné se nechce. Ale nebylo to vždy tak lehké, jak by se na první pohled zdálo a jak si to taková panna „pod dvacet" představovala. Jí by se snad byl líbil ten čí onen, často však jen jeden, ale od líbení se k provdání se za něho byla často cesta dost dlouhá a neschůdná. Vždyť do toho měli co mluvit a často hlavní slovo rodiče nejen její, ale i jeho. Byli-li oba mladí nadšenci pro stav manželský chudí jak kostelní myš, tu staří moc řečí nenadělali — nebylo proč a zač. Ale měl-li ženich nebo nevěsta majetek, nikdy to nešlo hned tak „na ostro". Napřed byl vyslán obyčejně ze strany nevěstiny někdo spolehlivý na výzvědy ohledně nemovitého majetku ženichova a protože ta­ kové věci mívaly v referátě ženské a v tom ohledu vynikaly obzvláštním bystrozrakém tety, bývaly pověřovány tímto delikátním úkolem ony. A když jejích odborný posudek vyzněl pro ucházejícího se mládence příznivě, vy­ pravili se sami rodiče s nevěstou na „obhledy". Teď už to začínalo vážně. Mladým sice záleželo moc na tom, aby byli svojí co nejdříve, ale dokud staří neměli černé na bílém, co a jak bude s majetkem, do té doby nebyla ruka v rukávě a kněžské požehnání muselo pěkně počkat. Co takoví „mladí blázni" vědí, jak těžce staří nastřádali ten krejcar! A dát jej nyní do ruky ledakomu — o peníze šlo víc než o dceru — a důkladně si jej pro všechny možné

případy nepojistit, to přece nejde! Tak nejdřív řádná svatební smlouva čilí kontrakt, pak ujednat nejvhodnější čas pro vystrojení svatby a pak teprv na faru. Farář — ten to má nejlepší, ten přijde vždy už k hotovému! Bývalo tak a dnes je nejinak. Přečtěte si laskavě, jak taková svatební smlouva před 130 lety vypadala. W jménu nejswětějšy Trojíce, Boha Otce, Syna y Ducha swatého. Byla dnes dole zaznamenaného dne mezy Panem Ženichem Franz Zamarskym pozůstalým Synem po Neboštiku Šebestiánu Zamarskym z jedne a ctnostnau Pannu Barboru pozustalau ceru po neboštiku Waclawu Kolčařů jakožto Newiestau z druhé strany w přítomnosti ktomu dožadanych Panu Swiedku nasledujicy Manželska umluwa zawřena. lmo Tyto obíe osoby až na Kníežske Požehnaní s podanim ruky mezi sebau Manželsky se zaslybily. 2do Pán Ženich Wíenuje swe mile Newíestíe swuj dum šenkowni v Miestie Fridku sub Nro 99 patřicy, kterýž ma po swojím Otcy odporučeny za Jeden Tisyc Rýnských v tej Sumie tak že Newiesta hned po Kniežskem Požehnáni plnomocnau Pani toho domu bude. 3tio Naprotiw tomu Panna Newiesta wienuje svému milému Ženichowy ze swoji pozůstalosti a dilu ktere na ni vipada po jejim neboštiku Otcy Tři Sta Rýnských, ostatnie ale co ji zustavat bude nechawak swe disposici. 4to Poniewadž natom domie 850 R. dluhu se nachazy a stalo by se žebí její Pan Manžel do dnie do roku a kdy koliv bez Erba zemřel, tak Ona Newiesta tim dnem jen toliko v Sedmi Stach po jeho Smrtí míti bude, poněvadž již Tři Sta rýnských wienowanych k wiplaceni téhož dluhu dawa a dum její bude. 5to Ty ostatní penize ktere od wiena zustavaji po vijiti čtyry dvaceti rokuv dle Cysařskeho Kralowskeho poručeni jích jakožto svůj díl po swojim Otcy obdržujicy k viplaceni téhož dluhu natom domie chce mití však ale aby Primoloco Antabulirowane bily. 6to Kdyby se stalo žeby Newiesta kdy koliw bez Erba zemřela tak Panu Ženíchowi to wíeno tiech 300 R. z jeho domem zustavat bude, ostatní ale ktere od wiena w její disposici zustavaji, kdyby poručenstvi dielat nemohla, mezi sve Bratry a Sestru k podílu budau, do kterých Zenichowí nic nebude. 7mo Kdyby ale zemřela (prwe než její Pan Manžel) a dítky by byli, tak tym spusobem ostatek Peniez ktere v její Disposici zustavaji dítkam jejim jakožto Materský dil k rozdielení bude.

8vo Ty dwoje děwuch ktere po neboštiku Šebestiánu Zamarskym a Otcy P- Ženicha pozustavaji při domie až do spusobu jejích misto miti mají. 9mo Takova mohowitost ale kteru oba díly v čase jejich Manželskeho stawu zdeli, si widelaji, a neb na jaky kolív spusob wyzyskaji ma společne jmeni bytí. K tomu koncy.

Jsau tyto dwie stejne a w ničemž nezmienitelne Manželske Umluwí složene, a od obauch stran, jakož i od Panu Swiedku podepsany, jenž se stalo wšechno wierníe a bezelstnie, v Bruzowítz dne 6. Nowembris Anno 1807. f Barbora Kolčařowa

Franz Zamarsky

N ew iesta

Ženich

f Franz Kaniak

Andrys Kubiš

Swiedek

poručný

Joseph Schwanda

Andris Kocich

Sw iedek a podpysow atel

Swiedek

P o z n á m k a : Tato svatební smlouva je zajímavá nejen tím, že z ní viděti jak byl zajištěn majetek ženi­ chův i nevěstin pro všechny možné případy, ale i tím, že se jedná o dům číslo 99, v němž se nacházely první úřadovny Frýdecké spořitelny.

Část druhá . Obchodní zpráva za rok 1932. Zpráva revisního odboru.

OBCHODNÍ Z P R Á V A Z A R O K 1932.

I. INULÝ rok vyznačoval se dal­ ším vzestupem hospodářské kříse. Poměry v průmyslu se zhoršily. Zaměstnanost opět poklesla. Příčin těchto zjevů jest mnoho a byly po celý rok předmětem mnohých úvah našich i cizích národohospodářů. Mezi tyto příčiny nutno uvésti nemožnost vývozu našich výrobků do ciziny. Vývoz se zhoršuje jednak ochrannými opatřeními ciziny, jednak poklesem cizích měn, jakož i nejistými platebními poměry. Důsledky této od převratu nebývalé hospodářské krise přenesly se i na peněžní ústavy, které vykazují, zvláště pokud působí v průmyslových krajích, dokonce i úbytek vkladů. To se snadno vysvětlí zmenšením výdělkových možností i velkým počtem ne­ zaměstnaných, kteří, pamatujíce v lepších dobách na budoucnost, ukládali část svých výdělků, jichž nyní používají k doplnění nedostačujících podpor v nezaměstnanosti. Následky krise v průmyslu a zemědělství doléhaly nejvíce na obchodníky a živnostníky, kteří pracovali se zmenšenými obraty. Z e m ěd ělstv í na Těšínsku, v uplynulém roce pod dojmem celosvětové hospodářské krise, zaznamenává další, ne však jíž tak pronikavý pokles cen zemědělských výrobků. Jeho ochuzení však jeví se v zcela jiné formě, než tomu bylo v letech minulých.

Jestliže rok 1931 znamenal pro zemědělství značné ztráty proto, že kra­ jové živelní pohromy zničily nesklizené obilniny, deštivý podzim pak zni­ čil sklizeň sena, v roce 1932 zaznamenáváme pouze jedinou živelní pohromu, která postihla naše obilnářství a to rzivost pšenice, jejíž vinou snížily se vý­ nosy o 2/3 normální sklizně. Přes to však zemědělství pozvolna se zadlužuje a na Těšínsku zejména patrna jest potřeba dlouhodobých hypotékárních zápůjček, které by slou­ žily k vybavení hospodářství z krátkodobých směnečních dluhů. Okres českotěšínský a jablunkovský jeví velkou potřebu úvěrové pomoci, která byla-li by dobře pochopena, mohla přinést také náležité zpevnění ná­ rodnostní politiky československé republiky. To, co těšínskému zemědělství v prvé řadě jest zapotřebí, nutno zdůra­ znit — je st lik v id a c e T ě šín sk é sp ořiteln y — o níž tak mnoho se již hovořilo. Úvěrová pomoc, tolik na Těšínsku nutná, mohla by býtí velmi snadno vy­ řešena, neboť likvidací Těšínské spořitelny dostalo by se těšínským země­ dělcům několika milionů korun čsl,, které již od převratu nalézají se na pol­ ské straně a scházejí tak zdejšímu podnikání. V dalším podáváme stručně zprávu o význačnějších průmyslových od­ větvích, která se nacházejí v okruhu působnosti našeho ústavu t. j. v poli­ tickém okresu frýdeckém a česko-těšínském. Nejvíce obživy skýtal průmysl textilní a železářský. Poměry tex tiln íh o prů m yslu v roce 1932 byly vyloženě špatné a jsou stále neutěšenější. Textilní industrie jest odkázána výhradně na vývoz, asi 60% našich výrobků šlo do ciziny, Devisovými opatřeními a zvýšením cel byla našemu textilu vzata možnost exportu a téměř celá obrovská produkce textilní industrie hromadí se na domácím trhu, ruinujíc jak ceny tak platební podmínky. V září 1932 ustavil se po těžkých jednáních kartel přádelen, který docílil momentálně zpevnění na trhu příze. Poněvadž také bavlna v polovici roku 1932 cenově stoupla, tak se situace na krátký čas zlepšila. Od září klesala bavlna stále a zlepšení bylo v krátké době opět ztraceno. Dřívější stagnace vzala na sebe ostřejší formy, které do konce roku 1932 neoslabeně trvaly. Vyhlídky do budoucnosti jsou nepříznivé. Ž e le z á ř s k ý prů m ysl byl rovněž postižen těžkou křísí. Domácí spo­ třeba produktů železářského průmyslu, která již ke konci roku 1931 byla hodně malá, se během uplynulého roku ještě dále zmenšila. Blízké i vzdále­ nější okolí Třince, pokud jest jeho obyvatelstvo zaměstnáno v průmyslu, jest odkázáno a nejúžejí spíato se železárnami Báňské a hutní společností v Třinci. Závislost města Třince a okolí na provozu v železárnách jest patrna hlavně nyní, kdy závody značně omezily svůj provoz. V důsledku odbytové krise

byly železárny nuceny zastaviti již v měsíci lednu některá oddělení. Jiná od­ dělení pracovala úměrně snížení výroby ocele. Ve slévárnách se pracovalo pouze tři až čtyři dny v týdnu. Taktéž zastaveny dvě vysoké pece. P iln ik á řsk ý prů m ysl v našem kraji byl v roce 1932 v důsledku trva­ jící všeobecné hospodářské krise ještě hůře zaměstnán, než v roce 1931, což vedlo k dalšímu omezení pracovní doby a k částečnému vysazování dělnictva na dovolenou. Průmysl pilnikářský závisí na obchodní situací v ostatních prů­ myslových odvětvích a hlavně průmyslu kovodělného. Jelikož téměř celý průmysl doznal dalšího citelného oslabení konjuktury, mohly závody vyrá­ bějící pílníky pracovati pouze s malou částí své výkonnosti a to tím více, ježto i vývozní obchod vzhledem k cizozemské konkurenci a nejistým úvěr­ ním poměrům nepřišel téměř vůbec v úvahu. C ih lářsk ý prů m ysl pocítil v uplynulém roku rovněž krísi. Pracovní ob­ dobí muselo býti zkráceno o deset týdnů. Ceny výrobků byly o 5—10% nižší než v roce předcházejícím. Cihelny přenášejí velké zásoby do nového roku, takže lze předpokládati, že začnou pracovati teprve po vyčerpání zásob. Stavba veřejné nemocnice ve Frýdku umožnila zdejším cihelnám práci na tří měsíce. Hlavní příčinu menšího odbytu jest hledati v tom, že byl omezen stavební ruch neposkytováním zápůjček na novostavby, jednak jest již po­ třeba bytů z velké části kryta. Pokud se týče prů m yslu d ře v a řsk é h o oslabil se citelně jednak znač­ ným poklesem cen dřeva, jednak omezením stavebního ruchu, zvláště v hor­ ských vesnicích, kde se staví ponejvíce ze dřeva. Hospodářské lihovary, jakož i státní rafinerie lihu byly po dobu sezóny zaměstnány jako v předcházejících letech. Stavební ruch vykazuje značný pokles proti předcházejícímu roku. Z vět­ ších veřejných staveb byly v roce 1932 prováděny: ve Frýdku stavba ve­ řejné nemocnice za Kč 7,000.000'—, v Českém Těšíně pak stavba Zemské odborné školy pro ženská povolání, Zemské hospodářské školy a českého státního reformního reálného gymnasia.

n. Za těchto nepříznivých poměrů vyvíjely se obchody v naší spořitelně takto: C e lk o v é h o obratu docíleno K č 368,379.516*67 a obrat h o to v ý ch p e n ě z u pokladních přepážek činil K č 135,722.515*35. Sečteme-li svěřené nám vklady, deposita a vlastní fondy, shledáváme, že spořitelna s p ra v o v a la ke konci roku 1932 K č 102,031.123*01 c iz íh o jm ění, což zajisté svědčí o tom, že i těžké dny uplynulého roku neotřásly důvěrou ve spořitelnu.

V k la d y střá d a lů obnášely ke konci roku 1931 . . . Kč 62,138.963'35 během roku 1932 v lo ž e n o .......................... .. .............. .. Kč 29,484.395 52 Kč 91,623.358*87 a v témže roce vybráno ................................... .. , . . . Kč 32,358.000'13 stav koncem roku 1932 ............................................... K č 59,265.358*74 jeví se tudíž úbytek o Kč 2,873.604'61 proti roku 1931. Na vykázaném úbytku vkladovém participuje obec Frýdek téměř dvěma třetinami. Obec totiž vyzvedla své vklady, kterých potřebovala na provádění novostavby veřejné nemocnice ve Frýdku. Další úbytek nutno přičísti z veliké části zprávám, že některé peněžní ústavy nevyplácejí vkladů; následkem těchto zpráv vybrali někteří vkladatelé i u nás své vklady, které uschová­ vají doma. Tak ochuzují sebe o úrok, jejž jim spořitelna ze vkladů vyplá­ cela a odnímají možnost poskytování nových zápůjček, jichž hospodářský život vyžaduje. Tomuto nepředloženému vybírání vkladů čelili jsme novi­ nářskými články, jakož i filmem, dodaným nám Svazem čsl. spořitelen a zná­ zorňujícím velice výstižně, že peníze jsou nutný pro koloběh hospodářského života. Vklady střádalů, peněžních ústavů a hrazené byly vykázány v uzávěrce za rok 1931 částkou................. .............. .. .................... Kč 79,609.669'14 v roce 1932 v ložen o........................................................Kč 50,018.957'76 Kč 129,628.62690 během roku 1932 vybráno.............. ................................Kč 53,533.751'26 a činí zůstatek 31. prosince 1932 ................................ K č 76,094.875*64 tudíž o Kč 3,514.793'50 méně proti roku 1931. D o z á p ů jč e k n a h y p o té k y bylo v min. roce umístěno Kč 3,187.938 40 a sta v těchto zápůjček ke konci r. 1932 jeví se obnosem K č 27,268.067*10. Poptávka po hypotékárním úvěru byla po celý rok značná, zvláště když veškeré bližší i vzdálenější peněžní ústavy omezily neb úplně zastavily po­ skytování úvěru. D o z á p ů jč e k o b c ím umístila spořitelna při úrokové sazbě 6% obnos K č 278.125*— a dala sí tyto zápůjčky knihovně zajistítí na nemovitostech obecních. Stav zápůjček obcím a jiným veřejnoprávním korporacím činil ku 31. prosinci 1932 K č 8,455.134*58. Ú věry v b ě ž n é m ú čtě zmenšily se proti roku 1931 o Kč 2,931.613'— jednak tím, že nové úvěry v běžných účtech nebyly poskytovány, jednak splácením větších položek na starých účtech. Stav těchto úvěrů jest uveden v bilanci za rok 1932 obnosem K č 14,131.947*— . Také na účtě e s k o n to v a n ý c h sm ěn ek jevil se čilý pohyb. V uplynulém roce byly eskontovány směnky za Kč 7,771.142 80 a zůstatek bilanční na uvedeném účtě vykazuje K č 2,072.906*30.

Značného snížení doznaly také u lo ž e n é p řeb y tk y . Jejích stav se zmen­ šil proti roku předcházejícímu o Kč 1,246.221'51 v důsledku zvýšených ná­ roků, kladených vkladateli na spořitelnu. Uložené přebytky vykazují se v uzá­ věrce za rok 1932 částkou K č 6,965.016*02. Stav d e p o s it zvětšil se proti roku předcházejícímu jen nepatrně a vyka­ zuje se k 31. prosinci 1932 obnosem K č 22,816.322*56. III. V roce 1932 konaly se doplňovací volby do spořitelního výboru, z něhož odstěhováním z Frýdku vystoupil pan Liška Jindřich, profesor ve Slezské Ostravě, a pořadím přestali býti členy výboru pánové: Dokulil Rudolf, sta­ rosta města Frýdku, Macek Rudolf, náměstek ředitele Okresní nemocenské pojišťovny a Th. Dr. Můller Josef, děkan. Vystupující^ členové byli znovu zvolení až na pana Lišku, za něhož byl nově zvolen pan Zídek Josef, domkář. Z náhradníků vzdal se během roku své funkce pan Kuffler Hugo a byl nově zvolen pan Romfeld Josef, obvodní inspektor I. tř. v. v. Také v ředitelství nastaly změny. Na místo pana Dokulila Rudolfa na­ stoupil pan Heinrich Emil a náhradníky ředitelství bylí zvolení pánové: Do­ kulil Rudolf a Th. Dr. Muller Josef. Předsedou ředitelství byl zvolen pan Macek Rudolf. Místo pana Kufflera zvolen jednomyslně za člena revisního odboru pan Štolba Josef, přednosta Báňské a hutní společnosti v Karlově Huti. Konáme jen milou povinnost, poděkujeme-li na tomto místě všem ze správy ústavu vystupujícím pánům za jejich práci, kterou vykonali ve prospěch ústavu. Současně vítáme ke spolupráci do svého středu nově zvolené pány. Výbor spořitelny konal v uplynulém roce dvě schůze, poněvadž omezezením obchodů nebylo nutným svolávati schůze častěji. Ředitelství mělo v uplynulém roce celkem 14 schůzí, v nichž projednalo celkem 2.596 žádostí o zápůjčky, což činí na jednu schůzi 185 žádostí. Kromě úvěrových podání byly projednávány v ředitelských schůzích běžné záležitostí ústavu, týkající se snížení úrokových sazeb, likvidace bývalé Tě­ šínské spořitelny a koupě domu i zařízení pro filiálku v Českém Těšíně. Představenstvo filiálky v Českém Těšíně konalo celkem 9 schůzí, v nichž projednalo 1.068 úvěrových podání. Představenstvo filiálky v Třinci mělo v uplynulém roce celkem 5 schůzí, v nichž projednalo 583 úvěrová podání. Jak jest známo, byl okres frýdecký, pokud se týče počtu nezaměstnaných, ihned za Moravskou Ostravou a dostával také ze státní pokladny značné příděly. Přesto však bída byla veliká a spořitelna věnovala se schválením ministerstva vnitra na nezaměstnané částku Kč 100.000'—. Z tohoto obnosu byla jedna část dána k disposici obci, za druhou část nakoupeny poživatiny, jež byly rozděleny mezi 600 osob. Konečných prací na likvidaci bývalé Těšínské spořitelny zúčastnila se

spořitelna dvěma svými zaměstnanci, kteří byli jmenováni ministerstvem vnitra experty Smíšené československo-polské komise pro likvidaci Těšín­ ské spořitelny. O hojném styku naší klientely se spořitelnou svědčí ta okolnost, že u po­ kladen vystřídalo se za uplynulý rok 46.371 osob, celkem pak navštívilo náš ústav více než 60.000 komitentů. Na spořitelní knížky vložilo 17.126 osob a vybíralo 13.861 osoba. Dopisů došlo celkem 17.839 a vyšlo 26.030. Proti roku předcházejícímu vystřídalo se u pokladen o 7.267 osob více, naproti tomu vložilo na spořitelní knížky o 2.300 osob méně než v roce 1931, avšak vybíralo o 2.960 osob více než v roce předcházejícím. Ke konci své zprávy nemůžeme opomenouti poděkovati všem svým ob­ chodním přátelům a příznivcům, kteří nás poctili svou důvěrou, jíž si vysoce vážíme a prosíme, aby nám i nadále pomáhali pokračovati na cestě, kterou jsme si vytkli pro všeobecný prospěch všech vrstev našeho obyvatelstva. Do šedesátéhočtvrtého roku své činnosti vcházíme s přáním, aby rok 1933 byl pro ústav alespoň tak příznivý jako rok uplynulý.

ŘEDITELSTVÍ.

ZPRÁVA REVISNÍHO ODBORU.

Revísní odbor prováděl po celý rok každoměsíčně skontro pokladen a cenností v tresoru se nacházejících. Namátkovými zkouškami přesvědčoval se také o vedení knih a porovnával zápisy těchto s účetními doklady. Dne 31. prosince 1932 provedl revisní odbor za přítomnosti všech členů ředitelství skontro pokladní hotovosti i cenných papírů, směnek a deposit. Členové místních představenstev filiálek provedli skontra v těchto. Účetní uzávěrka za první pololetí 1932 byla prozkoumána revisním odborem jak v centrále tak i ve filiálkách. Celoroční uzávěrka byla podrobena důkladné revisi, vykázané zůstatky byly porovnány s bilančními soupisy. Revisní odbor se přesvědčil, že zápisy v knihách jsou po stránce účetní přesné, záznamy souhlasí s předloženými doklady a účty odpovídají usne­ sením ředitelství. Zápisy v knihách, bilančních soupisech a dokladech jsou provedeny peč­ livě, svědomitě a čistě. Revísní odbor doporučuje, aby uzávěrka Frýdecké spořitelny za rok 1932 byla spořitelním výborem schválena. Ve Frýdku dne 15. ledna 1933. JOSEF ŠTO LBA, předseda.

v

Část třetí . Závěrečné účty za rok 1932.

ÚČET POKLADNÍ

P říjem

Hotovost k 1. lednu 1932 .................................................... Zápůjčky na h y p o t é k y ........................................................... Úvěry na stavby státem zaručené . . . . . . Zápůjčky komunální ■ ............................................ Zálohy na jiné z á s t a v y ........................................................... Cenné p a p í r y .......................................................................... Kursové rozd íly.......................................................................... Směnky • ........................................................... Uložené přebytky u b a n k ................................................... Uložené přebytky u s p o ř i t e l e n ............................................ Uložené přebytky u j i n ý c h ................................................... N e m o v i t o s t i .......................................................................... Inventář . . . . ............................................ T is k o p i s y ................................................................................. Různá a k t i v a .......................................................................... D e p o s i t a ................................................................................. D e p o n e n tí................................................................................. Průběžné p o l o ž k y .................................................................. Vklady střádalů........................................................... Vklady peněžních ústavů . . . Vklady hrazené.......................................................................... Fondy ........................................................................................ Různá p a s i v a .......................................................................... F i l i á l k y ................................................................................. Úroky ze vkladů ............................................ Úroky z h y p o t é k .................................................................. Úroky z úvěru se státní z á r u k o u ............................................ Úroky ze zápůjček kom unálních............................................ Úroky ze zápůjček na jiné z á s t a v y ..................................... Úroky z cenných p a p írů ........................................................... Úroky ze s m ě n e k .................................................................. Úroky z uložených přebytků................................................... Úroky s f ili á lk a m i.................................................................. Výnos z nemovitostí.................................................................. Různé výtěžky . . . ..................................... Správní výlohy v ě c n é ........................................................... „ „ osobní ............................................

Kč

h

458.248 3,445.929 63.255 499.139 19,028.338 1,248.964 1,202.821 8,253.424 22,943.613 4,855.856 15,870.440 372.000 16.400 15.701 10,466.865 8,360.713 8,399.947 7,283926 29,484.395 5,682.252 14,852.309 598 3,701.768 12,999.807 21.329 1,709.608 220.090 418.443 972.871 292.213 169.935 441.845 316.722 173.730 188.507 174.721 1.620 184,608.356

_ -09 32 73 35 40 95 78 52 75 — -40 10 27 40 65 52 61 63 65 58 79 68 30 46 03 35 45 -24 31 35 39 71 — 76

31.834 19.116 16.833 7.560 32.271 17.097 124.713

79 40 90 — 62 — 71

Fond pensijní. Uložené jis t in y .......................................................................... Cenné papíry .......................................................................... Kursové rozdíly.......................................................................... P ř ís p ě v k y ........................................................... . Úroky z uložených jistin .................................................... Úroky z cenných p a p írů ...........................................................

ZA ROK 1932.

Zápůjčky na hypotéky .................................................... Úvěry na stavby státem zaručené............................................ Zápůjčky komunální ............................................ Zálohy na jiné z á s t a v y ........................................................... Cenné papíry ............................. Kursové rozdíly......................................................................... S m ě n k y ................................................................................. Uložené přebytky u b a n k ................................................... Uložené přebytky u s p o ř i t e l e n ............................................ Uložené přebytky u j i n ý c h .................................................... Inventář ................................................................................. T is k o p i s y ............................. ..................................... Různá aktiva D e p o s i t a ................................................................................. D e p o n e n ti................................................................................. Průběžné p o l o ž k y .................................................................. Vklady s t ř á d a l ů .................................................................. Vklady peněžních ú s t a v ů ................................................... Vklady hrazené......................................................................... Různá p a s i v a .......................................................................... F i l i á l k y ................................................................................. Úroky ze v k l a d ů .................................................................. Úroky z cenných p a p írů ............................................ • Úroky ze zápůjček na jiné z á s t a v y ..................................... Úroky s f iliá lk a m i.................................................................. Náklady n e m o v i t o s t í ........................................................... Daně o b c h o d n í.......................................................................... Daně z nem ovitostí.................................................................. Správní výlohy v ě c n é ........................................................... Správní výlohy o s o b n í ........................................................... Příděl správního výtěžku z roku 1 9 3 1 ..................................... Hotovost k 31. prosinci 1932 ....................................................

V ydání Kč

h

3,187.938 80.000 278.125 16,096.725 1,213.084 1,236.540 7,771.142 21,842.939 4,686.761 15,893.988 367.184 15.189 11,759.557 8,399.947 8,360.713 7,494.912 32,358.000 6,077.435 15,098.315 3,805.690 12,541.492 3,666.696 435 4.212 316.722 64.998 34.306 33.709 528.186 562.855 452.598 377.948

40 — — 73 40 35 80 78 16 60 75 65 85 40 27 15 13 61 52 37 79 93 80 25 31 45 40 25 76 40 65 85

184,608.356

76

56.928 16.833 19.116 1.948 2.909 26.977 124.713

62 90 40 60 10 09 71

Fond pensijní. Uložené jis t in y .......................................................................... Cenné p a p í r y .......................................................................... Kursové rozdíly.......................................................................... P ř ís p ě v k y ................................................................................. Daně a poplatky . .................................................... Pense ..........................................................................

ROZVAHA KU

A k tíva .

Kč

Hotovost pokladní . . Zápůjčky na hypotéky Úvěry na stavby státem zaručené Zápůjčky komunální Zápůjčky na jiné zástavy Cenné papíry • Směnky Uložené přebytky Nemovitosti Inventář Tiskopisy ■ Různá aktiva Nedoplacené úroky: ze zápůjček na hypotéky z úvěrů na stavby státem zaručené ze zápůjček komunálních z cenných papírů . . . . Přechodná a k t i v a ................................... Deposita .......................................... Fond p e n s ijn í..........................................

377.948 27,268.067 5,726.849 8,455.134 14,131.947 6,115.820 2,072.906 6,965.016 4,048.000 1,719.155 6.156 1,607.406 561.86850 144.98995 272.18490 33.22235

85 10 22 58 70 30 02

45 65

1,012.265 45.249 22,816.322 915.351 103,283.598

70 25 56 98 16

744.397 280.779 5.353 1,030.530

82 40 75 97

Fond pensijní. Uložené j i s t i n y ............................ Cenné p a p í r y ................................... Nedoplacené úroky z cenných papírů

Ředitelství Frýdecké spořitelny JUDr. Cíchra František, vládní komisař.

Heinrich Emil,

Macek Rudolf,

člen ředitelství.

předseda ředitelství.

Správnost této účetní Jarčo Vítězslav, Kocych Adolf,

31. PROSINCI 1932

P a siv a .

Vklady: s t ř á d a lů ..................................... 59,265.358'74 7,771.758'peněžních ústavů . . . 9,057.75890 hrazené ..................................... Průběžné položky Různá pasiva Přeplacené úroky: 151.805 85 ze zápůjček na hypotéky 99265 z úvěrů na stavby státem zaručené 5.587'55 ze zápůjček komunálních 19.911 18 ze s m ě n e k ............................. D epon en ti........................................................ Vlastní jmění: všeobecný fond reservní 1,000.000'— fond k úhradě ztrát na cenných papírech 200.000 — fond k úhradě ztrát při ulož. přebytcích 1,000.000'— fond k úhradě ztrát na směnkách 50.000'20.000'— fond léčebný pro zaměstnance fond pensijní . . . . 1,030.530'97

Kč

h

76,094.875 565.844 327.727

64 15 61

178.297 22,816.322

23 56

3,300.530

97

103,283.598

16

1,030.530

97

1,030.530

97

Fond pensijní. Základní j m ě n í ...................................

dne 31. prosince 1932. Mazur Leopold, vedoucí úředník.

Wíesner Hanuš,

JUDr. Sekera Zdeněk,

místopředseda ředitelství.

člen ředitelství.

uzávěrky potvrzují: Richter Vilém, Štolba Josef.

ÚČET ZTRÁTY A ZISKU

Z tráta.

Kč

Úroky ze v k l a d ů ................................... Správní výlohy: věcné • osobní . . . . Daně: z obchodů spořitelny . . . . z n e m o v i t o s t í .............................. Odpisy: na nemovitostech . . . . na i n v e n t á ř i ............................. Správní přebytek: dar nezaměstnaným všeobecnému fondu reservnímu fondu pensijnímu . . . .

Fond

403.33770 561.235'40 34.30640 33.70925 90.000 — 93.34440

.

100.000 — 40.33334 115.178-99

h

3,649.579

50

964.573

10

68.015

65

183.344

40

255.512 5,121.024

33 98

26.977 2.909

09 10

25.093

83

54980

02

pensijní.

Vyplacené p e n s e ................................... Daně a p o p l a t k y ................................... Správní přebytek: přidělen k základnímu jmění

Ředitelství Frýdecké spořitelny JUDr. Cíchra František, vládní komisař.

Heinrich Emil,

Macek Rudolf,

člen ředitelství.

předseda ředitelství.

Správnost této účetní Jarčo Vítězslav Kocych Adolf

K 31. PROSINCI 1932

Z isk . Kč

Úroky: ze zápůjček na hypotéky ze zápůjček hypot, se stát, zárukou ze zápůjček komunálních ze zápůjček na jiné zástavy z cenných papírů ze sm ě n e k ..................................... z uložených přebytků Výnos z n e m o v it o s t í............................ Různé v ý t ě ž k y ................................... Realisovaný zisk na cenných papírech

. 2,009.767-50 348.53872 . 559.580-13 972.871-35 305.27765 177.348-10 441.845-24

h

4,815.228 108,831 195,175 1.788

69 90 59 80

5,121.024

98

5.611 32.271 17.097

40 62 --

54.980

02

Fond pensijní. P řís p ě v k y ................................................. Úroky z uložených jistin . . . . Úroky z cenných papírů . . . .

dne 31. prosince 1932. Mazur Leopold, vedoucí úředník.

Wiesner Hanuš,

JUDR. Sekera Zdeněk,

místopředseda ředitelství.

člen ředitelství.

uzávěrky potvrzují: Richter Vilém Štolba Josef

RO ZVO J FRÝDECKÉ SPOŘITELNY ODE DNE R ok

V k la d y střádalů

V k la d y hrazené

V k la d y p e n ě ž­ n ích ú stavů

H y p oték y se státní zá ru k ou

H y p o té k y

správní

činnosti

i 5 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

1870 1874 1879 1880 1881 1882 1883 1884 1885 1886 1887 1888 1889 1890 1891 1892 1893 1894 1895 1896 1897 1898 1899

34.277 168.099 435.025 461.944 547.015 642.700 756.323 760.144 796.093 875.994 903.766 944.577 1,085.320 1,163.948 1,210.106 1,233.990 1,397.010 1,592.045 1,764.440 1,932.132 2,001.552 2,117.511 2,231.453

36 86 29 11 73 11 45 55 54 64 99 21 32 85 82 38 64 14 80 91 49 41 96

27.263 156.921 399.171 429.303 475.674 493.028 489.557 533.637 577.147 615.951 650.425 647.160 766.811 902.046 943.555 997.092 1,082.567 1,166.477 1,351.320 1,552.936 1,764.630 1,775.368 1,512.088

31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49

1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918

4,673.121 4,676.452 4,680.537 4,657.483 4,786.633 5,007.565 5,180.714 5,280.602 5,544.386 5,769.814 5,942.431 5,811.527 5,802.906 5,913.403 5,783.558 5,919.754 6,475.976 8.011.865 10,349.060

50 33 04 62 53 43 69 63 53 — 59 05 84 36 30 60 83 74 23

V RAKOUSKÝCH KORUNÁCH 3,135.033 3,248.606 3,375.865 3,529.169 3,559.735 3,557.207 3,555.135 3,613.124 3,759.254 3,946.866 4,048.028 4,057.499 4,030.779 3,956.020 3,884.784 3,670.375 3,455.785 3,041.742 2,315.738

50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63

1919 1920 1921 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932

11,202.658 14,042.560 16,467.800 21,352.049 27,812.569 36,656.496 38,463.289 40,541.217 44,212.000 45,964.636 49,229.647 54,920.542 62,138.963 59,265.358

14 18 99 34 46 33 07 83 16 68 33 15 35 74

V RAKOUSKÝCH ZLATÝCH 20 27 96 40 51 49 43 13 46 01 97 99 77 —

23 18 80 30 20 41 75 60 57

25 32 87 82 12 38 88 52 58 38 82 04 94 32 50 10 50 10 90

V MĚNĚ Č E S K O S L O V E N S K É

44

322.888 499.849 2,595.551 2,563.144 4,608.551 5,445.485 2,287.727 2,678.799 4,749.096 6,388.659 5,978.922 9,303.764 9,057.758

97 78 45 23 02 57 07 68 95 35 65 79 90

2,162.493 8,114.425 6,493.792 5,405.560 8,166.941 7,771.758

—

32 — — —

2,238.939 2,417.382 3,548.628 5,881.419 9,413.592 13,416.212 15,014.536 15,228.000 16,118.260 18,971.067 21,398.228 22,916.939 27,526.057 27,268.067

18 73 27 23 08 95 57 14 34 86 40 60 70 10

1,883.687 3,428.246 5,097.337 5,465.187 5,411.457 5,605.386 5,643.761 5,775.224 5,710.104 5,726.849

~

08 81 51 78 85 49 51 31 22

ZALOŽENI V ROKU ÍS69 DO KONCE ROKU 1932. K om u n álky

3.629 17.300 21.170 22.280 22.140 22.140 22.140 19.400 18.640 17.880 20.820 19.481 24.421 23.060 41.717 38.986 37.110 35.785 34.133 32.713 401.999

— — — — — 89 93 86 28 31 27 71 50 25 81

907.811 630.317 334.694 330.148 364.323 339.945 321.942 319.141 383.034 409.037 481.497 466.396 466.860 469.295 449.225 437.134 426.468 408.444 396.564

14 39 70 59 26 02 39 79 41 85 73 02 24 84 16 14 66 71 11

384.377 367.810 676.272 572.528 1,629.233 8,952.764 10,797.349 5,576.946 6,061.219 6,258.274 7,858.465 7,561.849 8,676.148 8,455.134

70 — — ____

—

Zálohy na cenné papíry a úvěry kryté

3.065 10.152 10.572 7.487 5.516 5.424 7.672 11.291 17.764 11.860 11.524 9.978 11.019 11.052 8.852 8.398 5.859 7.694 5.105 7.646 6.316 4.128 3.241

5.677 8.236 3.075 3.343 3.249 1.262 824 8.600 6.720 6.100

86 132.990 96 83 20.578 25 19.316 68 2,392.355 63 5,919.976 52 6,916.982 01 2,739.331 85 3,000.609 42 7,013.173 28 9,028.896 29 11,773.269 90 17,063.560 58 14,131.947

____

— —

— — — 50 35 59 39 26 68 26 76 06 39 39 10 37 05 35 15 15

64 64 24 13 19 22 90 — ____

—

— —

58 60 22 — —

2 0

10 — —

C enné p a p íry

U ložen é p ře b y tk y

Sm ěnky

V RAKOUSKÝCH ZLATÝCH 3.850 — 920 — 314 — 6.910 —

R eserv n í fo n d y

59.070 2.693 43.438 7.301 8.348 23.987

— — — 81

408 4.614 23.062 30.397 37.615 42.979 49.980 63.139 75.498 82.180 80.514 98.830 110.173 123.505 136.049 145.994 154.392 168.923 175.389 195.204 213.669 232.500 223.473

V RAKOUSKÝCH KORUNÁCH 67.475 14 58.351 450.835 — 112.813 42 157.510 436.470 — 64.292 561.657 — 276.000 79 160.118 92 19.606 419.535 40 146.848 21 81.316 551.378 60 154.175 125.078 08 738.423 25 121.765 54 304.331 790.061 15 173.937 63 75.032 1,010.004 40 105.802 17 1,102.804 85 82.576 118.942 98 40.225 1,166.609 35 137.241 1,087.404 35 104.036 92 48.975 1,056.932 90 122.281 — 4.289 939.472 05 190.535 — 32.823 1,072.292 60 245.759 — 1,265.864 90 222.889 — 63.181 173.455 03 36.533 1,735.656 40 94.059 — 371.094 2,372.820 90 768.887 52.235 — 4,184.358 40 1,571.252 29.545 — 5,530.518 —

43 30 88 61 66 64 89 75 16 10 19 57 19 66 72 78 10 68 92

448.265 479.602 488.272 494.169 506.385 508.358 521.076 517.080 516.059 534.110 523.948 523.492 526.221 508.251 480.612 466.026 474.065 516.408 495.916

84 83 88 64 33 50 48 55 77 66 09 27 47 05 79 21 38 07 23

V MĚNĚ ČESKOSLOVENSKÉ 5,316.398 — 383.472 14 1,545.333 567.382 9,005.862 — 4,069.773 — 352.975 10,180.410 — 4,712.338 88 1,395.097 12,579.282 — 2,916.584 _ 420.886 12,667.605 — 1,571.686 04 5,770.784 3,922.139 70 1,418.910 — 3,508.853 70 1,299.081 25 3,420.936 5,643.882 960.175 — 9,006.131 75 9,056.305 8,655.368 25 1,388.665 — 9,609.236 12 1,601.760 — 10,194.162 8,609.534 52 1,627.802 40 7,973.415 6,420.136 02 1,714.613 05 7,650.884 6,116.192 90 2,555.188 45 8,211.237 6,115.820 70 2,072.906 30 6,965.016

89 64 22 20 99 06 31 91 77 72 64 92 53 02

856.440 447.757 444.746 506.998 506.998 549.750 783.685 1,235.754 1,488.650 1,863.503 2,209.068 3,075.170 3,119.924 3,300.530

54 24 65 39 39

25.500 98.333 211.037 172.905 212.988 213.370 193.323 243.261 251.895 215.945 203.471 159.632 241.307 306.755 314.550 260.095 143.732 234.599 228.691

— — 90 50 50 92 34 65 80 80 20 90 37 40 25 — — 25 25

1.900 —

29.936 12.810 23.830 24.964 34.153

53 — —

46 46

50 —

70 37 04 56 46 43 29 42 67 01 29 43 60 36 03 29 92 41 94 11 21 02 21

—

13 75 41 03 01 16 81 97

Dary dobro­ činným účelům

200 1.700 1.640 2.490 2.300 1.650 2.720 3.910 4.780 4.590 7.000 13.305 8.706 5.761 5.651 6.081 7.016 7.806

37 — — — — — — — — — — — — 61 — — — —

16.882 25.034 25.042 20.471 15.242 21.042 21.992 25.651 34.772 30.192 30.192 30.572 31.106 20.720 24.635 14.590 670

— —

100 155 1.150 1.950

—

— — — — — — — — — —

— — —

— — — — —

83.970 5.000 206.000 91.000 100.000

—

— — —

Sirotčí jistota v k l a d ů . A

A

Stálý státní

m

T

dozor.

Z a l o ž e n o r o k u 1869.

Irýdecká spořitelna ve Frýdku,

se svými pobočkami v Č.Těšíně a Třinci úrokuje výhodně vklady na spořitelní knížky a běžné účty ode dne vložení do dne vybrání. Půjčuje z d a r m a domácí střádanky. - Vkladatelům přespolním vydávají se zdarma složenky Poštov. spořitelny k zasílání peněz. Spořitelní knížky p ř i j í m a j í se jako v a d i a a k a u c e u všech státních a veřejných úřadů.

Poskytuje z á p ů j č ky na domy, usedlosti, cenné papíry, směnky, obcím a jiným korporacím.

Udílí zdarma porady ve všech peněžních záležitostech.

Oddělení pancéřových schránek (safes)r Na dobu

hloubka

Rozměry v cm výška

Velikost

v nichž možno bezpečně uschovafi různé cennosti za tento nepatrný nájem :

jednoho roku

půl rohu

čtvrt roku

K olk y a vý loh y

Kč

1.

15

33

48

30--

18'-

10'-

560

II.

20

33

48

40*-

24'-

14-

5-80

III.

30

33

48

60’-

36'-

21-

7—

IV.

40

33

48

80--

45-

2 5 '-

8'—

O v k l a d e c h a všech obchodech zachovává se vždy a vůči každému n e j p ř í s n ě j š í o b c h o d n í t aj e ms t v í .

ZBIORY S, ZAHRADNÍKA

Ksigžnica Cieszyňska

U pozornění. Spořitelna podle svých stanov jest po­ vinna vůči každému zachovdvati obchodní tajemství o všech svých obchodech. Spořitelna toto tajemství zachovává 1 vůči finančním úřadům a n e p o d á v á tu d íž o stavu vkladů svých v k la d a te lů z p rá v y ani berním ú řa d ů m ani berním sp rá v á m . Právo odepříti tyto zprávy uznává také § 301 odst. 4 zákona o daních přímých ze dne 15. června 1927.

Frýdecká spořitelna. OKEi