Účetní uzávěrka příspěvkové organizace

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Účetní uzávěrka příspěvkové organizace Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Vendula Bílková

Lucie Hustáková

Brno 2010

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Vendule Bílkové za konzultace, cenné připomínky a odborné vedení. Dále děkuji ekonomce Základní školy v Moravském Krumlově za poskytnuté informace, velkou pomoc a vstřícnost.

Prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci zpracovala samostatně na základě literatury, kterou uvádím v seznamu a na základě účetních knih, výkazů a dalších dokumentů Základní školy, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134.

V Brně dne 11. května 2010

__________________

Abstract Hustáková, L. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2010. This bachelor thesis deals with economy and financing of allowance organizations and their final accounts in the end of the year. The thesis is devided into theoretical part and practical part. In the theoretical part is described basic characteristic of the allowance organizations and economic principles and financing. Practical part describes closing of accounting books and makes financial statements. There are theoretical knowledge of the first part applied on concrete case of a primary school. The final part of this thesis deals with calculation of tax liability, final accounts and evaluation on operating results of the concrete allowance organization. Keywords Accounting, allowance oranizations, bachelor thesis, final accounts, income tax.

Abstrakt Hustáková, L. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Bakalářská práce se zabývá hospodařením a financováním příspěvkových organizací a jejich účetní uzávěrkou na konci roku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána základní charakteristika příspěvkových organizací a principy hospodaření a financování. Praktická část popisuje účetní závěrku a uzávěrku. Teoretické poznatky z první části jsou aplikovány na konkrétní základní škole. Závěrečná část práce se zabývá výpočtem daňové povinnosti, účetní uzávěrkou a zhodnocením výsledku hospodaření konkrétní příspěvkové organizace. Klíčová slova Účetnictví, příspěvková organizace, bakalářská práce, účetní uzávěrka, daň z příjmů.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl práce a metodika

8

3

2.1

Cíl práce .................................................................................................... 8

2.2

Metodika ................................................................................................... 8

Teoretická část 3.1

Charakteristika příspěvkových organizací ..............................................10

3.1.1

Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací .................... 11

3.1.2

Finanční hospodaření příspěvkových organizací ............................ 11

3.1.3

Vnitřní kontrolní systém a vnitřní směrnice ................................... 17

3.2

4

10

Daňová povinnost příspěvkové organizace .............................................18

3.2.1

Daň z příjmů právnických osob .......................................................18

3.2.2

Daň z přidané hodnoty ....................................................................18

3.3

Základní účetní postupy ..........................................................................19

3.4

Účetní uzávěrka ...................................................................................... 20

3.4.1

Inventarizace................................................................................... 20

3.4.2

Doúčtování účetních případů ..........................................................21

3.4.3

Účetní závěrka................................................................................. 27

3.4.4

Uzavírání účetních knih.................................................................. 30

3.4.5

Otevření účtů rozvažných ............................................................... 32

3.4.6

Zúčtování výsledku hospodaření .................................................... 32

Praktická část

33

4.1

Charakteristika základní školy ............................................................... 33

4.2

Hospodaření základní školy ................................................................... 33

4.3

Účetní uzávěrka ...................................................................................... 34

4.3.1

Inventarizace................................................................................... 34

4.3.2

Doúčtování účetních případů ......................................................... 39

4.3.3

Účetní závěrka................................................................................. 45

4.3.4

Uzavírání účetních knih.................................................................. 47

Obsah

6

4.4

Daňová povinnost ................................................................................... 48

4.5

Zhodnocení účetní uzávěrky a celkového hospodaření organizace ....... 52

5

Závěr

60

6

Literatura

62

7

Seznam tabulek

65

8

Seznam obrázků

67

9

Seznam zkratek

68

10 Seznam příloh

69

11

70

Přílohy

Úvod

7

1 Úvod Jedním z velkých současných témat je doznívající celosvětová ekonomická krize a její řešení. Hodně lidí krize přiměla, aby se začali více zajímat o finanční záležitosti. Firmy a různé společnosti krize zase přiměla k hlubšímu zkoumání základních ekonomických pravidel. Nabízí se otázka, jak se ekonomická krize dotýká neziskových organizací, které se nemají možnost krizi samostatně postavit a jejichž příjmy jsou zcela závislé na dotacích. Veřejností často opomíjené příspěvkové organizace jsou obrazem společenského systému. Systém by měl příspěvkové organizace plně zabezpečovat aniž by příspěvkové organizace ekonomicky strádaly nebo naopak svého postavení zneužívaly. Hospodaření příspěvkových organizací se přizpůsobuje novým trendům a v mnohém se neliší od hospodaření firem. Řídí se sice jinými účetními zákony, ale základ hospodaření je stejný. Mají společný cíl, a to hospodařit co nejefektivněji se svými prostředky a přitom si zachovat svou prestiž. Z komplexního pohledu na hospodaření příspěvkových organizací je zřejmé, že hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností, s peněžními prostředky z rozpočtu svého zřizovatele, s prostředky svých fondů, s přijatými peněžitými dary a s příspěvky získané formou účelových státních dotací nebo dotací poskytnutých z Evropské unie. V ideálním případě vytvářejí příspěvkové organizace zlepšený hospodářský výsledek, který vždy podléhá schvalovacímu řízení u zřizovatele. Po jeho schválení provede příspěvková organizace rozdělení podle zákonných pravidel do svých fondů. Pokud vznikne příspěvkové organizaci ztráta, použije na její úhradu fond rezervní. Významný vliv na tvorbu hospodářského výsledku má řádně sestavený rozpočet a jeho dodržování. Příspěvkové organizace jsou povinny průběžně vyhodnocovat plnění rozpočtu a nové významné změny podmínek nebo skutečností ihned oznámit svému zřizovateli. Zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci dotaci na provoz dle jejích potřeb. Dotace na přímé náklady na vzdělání jsou poskytovány v návaznosti na určité výkony, například počty žáků a jiná kritéria. Významnou oporou je doplňková činnost, jejíž zisk může použít příspěvková organizace ve prospěch hlavní činnosti. V nemalé míře velmi napomáhá získávání dotací z fondů Evropské unie, s jejichž pomocí rozšiřují příspěvkové organizace svou další činnost. Dá se říci, že efektivním využíváním ekonomického potencionálu v rámci stanovených možností a s dostatečnou flexibilitou lze způsob hospodaření příspěvkových organizací stále vylepšovat. Zatímco běžný občan se takovými úvahami nezabývá, pro ekonomy a manažery se otevírají možnosti jak odpovědně řešit ekonomiku příspěvkových organizací s ohledem na celosvětový vývoj. K tomu je však nutné znát hospodaření příspěvkových organizací, jehož obraz se plně a pravdivě projeví ve správně provedené účetní uzávěrce.

Cíl práce a metodika

8

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit účetní uzávěrku příspěvkové organizace. Vzhledem k rozdílnosti hospodaření a účtování příspěvkových organizací zřízených státem a příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky je zaměřena bakalářská práce pouze na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Povinnost uzavřít k poslednímu dni účetního období účetní knihy a sestavit účetní závěrku plyne příspěvkovým organizacím ze zákona o účetnictví. Zároveň jim však plyne povinnost zachovávat a dodržovat všechny platné zákony, vyhlášky a další předpisy. Právě platnými zákony a předpisy se bude zabývat teoretická část bakalářské práce, která podá všeobecný přehled o hospodaření a účetnictví příspěvkových organizací a zvláště o činnostech nutných k zakončení účetního období. V praktické části budou aplikovány všechny teoretické poznatky v rámci účetní uzávěrky na skutečné účetní uzávěrce konkrétní příspěvkové organizace, základní škole, včetně všech přípravných prací a přesného výpočtu daňové povinnosti. Bude zhodnoceno celkové hospodaření školy s podrobným rozborem přijatých dotací.

2.2 Metodika V bakalářské práci byly použity tyto metody: identifikace, deskripce, analýza, komparace a dedukce. Skrytým záměrem práce bylo zjistit, zda hospodaření příspěvkových organizací, zcela závislých na dotacích od státu a od zřizovatele, stojí na pevných ekonomických základech. Zvolená metodika bakalářské práce spočívala nejprve v teoretickém seznámení s problematikou účetní uzávěrky příspěvkových organizací a v následné aplikaci zjištěných teoretických poznatků v praxi. Práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou část a praktickou část. Metoda identifikace byla použita v charakteristice příspěvkových organizací v teoretické části bakalářské práce. Tato část bakalářské práce poskytuje celkový pohled na hospodaření a vedení účetnictví příspěvkových organizací se zaměřením na analýzu účetní uzávěrky. Metodou deskripce byly vymezeny v teoretické části základní pojmy, principy a postupy, které byly při účetní uzávěrce pro příspěvkové organizace stanoveny a formálně aplikovány na účetních případech. Odborné poznatky byly čerpány z několika zdrojů. Byla použita odborná literatura zabývající se problematikou účetnictví příspěvkových organizací a příslušné účetní zákony, především zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

Cíl práce a metodika

9

znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidel územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. V menší míře bylo čerpáno z odborných časopisů, z veřejných publikací a z elektronických zdrojů. V praktické části bakalářské práce byly při zpracování účetní uzávěrky postupně aplikovány všechny teoretické poznatky uvedené v první části práce na konkrétní příspěvkové organizaci, základní škole. Byl zde popsán souhrn všech činností prováděných na konci účetního roku od přípravných prací až po výsledek hospodaření a zpracování daňového přiznání. Současně zde byly uvedeny konkrétní údaje zjištěné z účetních knih a z účetních výkazů příspěvkové organizace, základní školy. Metoda analýzy byla použita při podrobném rozboru příjmů a výdajů příspěvkové organizace. Metoda komparace byla použita u výsledků hospodaření školy podle zdrojů financování, dále při zhodnocení hospodářských výsledků hlavní a doplňkové činnosti školy roku 2009 a předešlých období. Součástí praktické části bylo zjištění a výpočet daňové povinnosti příspěvkové organizace. Bylo zde popsáno stanovení základu daně z příjmu právnických osob a postup vyplnění daňového přiznání se skutečnými údaji. V závěru práce byly metodou dedukce vyvozeny ze zjištěných teoretických i praktických poznatků závěry. Bylo zdůrazněno, že příspěvkové organizace jsou schopny hospodářské stability a neustálý vývoj legislativy v oblasti účetnictví je jim velkou oporou. Dále byla podle zjištěné skutečné situace na základní škole zformulována některá doporučení pro další rozvoj činnosti školy. Zpracování bakalářské práce bylo uskutečněno v průběhu akademického roku 2009/2010. Samotné vypracování práce bylo členěno postupně na období, kdy jednotlivé činnosti probíhaly. Konkrétní činnosti a jejich termíny jsou popsány v následující tabulce: Popis činnosti Zadání bakalářské práce Konzultace s vedoucí bakalářské práce Studium odborné literatury a zákonů Zpracování teoretické části bakalářské práce Zpracování praktické části bakalářské práce Vyvázání a odevzdání bakalářské práce

Doba trvání říjen 2009 říjen 2009 – květen 2010 říjen 2009 – březen 2010 říjen 2009 – březen 2010 březen 2010 – květen 2010 květen 2010

Práce byla zpracována v textovém procesoru Microsoft Word a v tabulkovém procesoru Microsoft Excel.

Teoretická část

10

3 Teoretická část 3.1 Charakteristika příspěvkových organizací Příspěvkové organizace patří do skupiny neziskových organizací, které byly založeny k jiným účelů než k podnikání. Jak uvádí Ministerstvo financí České republiky, prostřednictvím příspěvkových organizací stát zajišťuje pro své občany služby, které definuje Ústava jako funkce státu. (Ministerstvo financí ČR, 2010) Příspěvkové organizace působí především v oblasti vědy a výzkumu, zdravotnictví, sociální péče, školství, kultury, obrany a bezpečnosti a v dalších oblastech. Nevytvářejí hrubý domácí produkt, ale naopak z něj formou dotací a příspěvků čerpají prostředky pro krytí svých potřeb. (Podhorský, Svobodová, 2002) V minulosti byly příspěvkové organizace zřizovány výhradně státními institucemi. Vznikem územně samosprávných celků bylo do jejich působnosti svěřeno právo zřizovat příspěvkové organizace. V současné době lze tedy příspěvkové organizace rozdělit na státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Ačkoliv název právní formy je stejný, v pravidlech hospodaření jednotlivých typů příspěvkových organizací existuje mnoho rozdílů. (Turoň, 2008)

Stát ČR

Příspěvková organizace

Státní příspěvkové organizace Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů

Obr. 1

Příspěvkové organizace zřízené ÚSC Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů

Schéma rozdělení příspěvkových organizací (Novotná, 2002)

Teoretická část

3.1.1

11

Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací

Příspěvkovou organizaci zřízenou územním samosprávným celkem lze považovat za právnickou osobu závislou na vůli zřizovatele. Zřízená právnická osoba získává právní subjektivitu dnem zápisu do zákonem stanoveného rejstříku. Návrh na zápis podává zřizovatel. K zániku příspěvkové organizace dochází výmazem z rejstříku. Právnické osoby projevují vůli prostřednictvím statutárního orgánu. Z hlediska účetnictví se právnická osoba stává účetní jednotkou dnem vzniku a je jí až do jejího zániku. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat dle § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, změněný zákonem č. 477/2008 Sb. (Portál veřejné správy ČR, 2010): • • • • • • • •

úplný název zřizovatele, pokud je jím obec, uvede okres, název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo, vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti, označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (svěřený majetek), vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena, okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců, vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.

Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dle § 27 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Pokud rozhodne zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele. (Portál veřejné správy ČR, 2010) 3.1.2

Finanční hospodaření příspěvkových organizací

Příspěvková organizace hospodaří dle § 28 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, s peněžními prostředky získanými vlastní činností, dále s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.

Teoretická část

12

Příspěvková organizace dále hospodaří s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů a s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. (Portál veřejné správy ČR, 2010) Hospodaření příspěvkových organizací se řídí zákony o rozpočtových pravidlech a zvláštním zákonem, jímž je školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Účetnictví je upraveno prováděcí vyhláškou k zákonu o účetnictví č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a Českými účetními standardy č. 501–č. 522. Financování škol a školských zařízení je zabezpečeno příspěvky a dotacemi ze státního rozpočtu a rozpočtu územních samosprávných celků. Normativy pro stanovení výše příspěvků ze státního rozpočtu se odvozují podle skutečného počtu žáků uvedených ve školních matrikách pro příslušný rok. Hospodaření příspěvkových organizací se řídí ročním rozpočtem, který musí být stanoven jako vyrovnaný a může obsahovat pouze náklady a výnosy týkající se hlavní činnosti. Do rozpočtu se zahrnuje i čerpání rezervního fondu a případné jiné účelové dotace. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Hospodárné využívání všech zdrojů, sledování skutečného vývoje všech činností a včasná reakce na podstatné odchylky jsou nutnou podmínkou dosažení zlepšeného výsledku hospodaření, následným přídělem do fondů a zajištění oprávněné existence organizace a to i v dalších letech. (Hanzlová, 2006) Tab. 1

Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů ÚSC

Č. Text 1. Předpis nároku na dotaci na provoz 2. Předpis nároku na dotaci na investice 3. Přijatá úhrada dotace na provoz (provozní dotace)

MD 348 348 241

D 691 916 348

4. Přijatá úhrada dotace na investice 5. Předpis vrácení části nepoužité dotace na provoz 6. Vrácení části nepoužité dotace na provoz podle výpisu z účtu (Eminger, 1997)

241 691 348

348 348 241

Hospodaření s majetkem příspěvkových organizací bylo od 1.4.2009 upraveno zákonem č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dle § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

Teoretická část

13

příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele. Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to: a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele, b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, c) děděním pouze při splnění podmínky předchozího písemného souhlasu zřizovatele, d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví, pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. (Portál veřejné správy ČR, 2010) Tab. 2

Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem

Č. Text 1. Předpis nároku na dotaci na přímé náklady na vzdělání

MD 346

D 691

2. Předpis nároku na dotaci na investice 3. Přijatá úhrada dotace na provoz (provozní dotace) 4. Přijatá úhrada dotace na investice 5. Předpis vrácení části nepoužité dotace na přímé náklady 6. Vrácení části nepoužité dotace podle výpisu z účtu (Eminger, 1997)

346 241 241 691 346

916 346 346 346 241

Pokud se prostředky poskytnuté z účelových dotací nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a použijí se pouze na stanovený účel. Výsledek hospodaření se tvoří v průběhu celého účetního období a jeho hodnota vypovídá o hospodaření příspěvkové organizace v hlavní a hospodářské činnosti. Hospodářská neboli doplňková činnost pomáhá ekonomického využití hospodářských prostředků organizace a je pro příspěvkovou organizaci doplňkovým zdrojem finančních prostředků. Doplňková činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně od hlavní činnosti. Zisk ze své doplňkové činnosti musí příspěvková organizace vždy použít ve prospěch hlavní činnosti. Jiné využití může povolit jen zřizovatel. Zlepšený hospodářský výsledek se po schválení zřizovatelem rozděluje do jednotlivých fondů organizace. Zřizovatel má zákonnou povinnost provádět kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Výsledek hospodaření každého roku přechází do schvalovacího řízení, v jehož rámci zřizovatel potvrdí výši výsledku hospodaření za uzavřené účetní období a příspěvková organizace rozdělí zisk či uhradí ztrátu dle ustanovení zákona. (Hanzlová, 2006)

Teoretická část

14

Příspěvkové organizace hospodaří s majetkovými a peněžními fondy. Majetkové fondy, fond 901 Fond dlouhodobého majetku a fond 902 Fond oběžných aktiv, představují vlastní zdroje příspěvkové organizace a jsou obdobou vloženého jmění. Kromě toho mohou majetek nebo majetkové fondy nabýt vlastní činností nebo z darů. Na fondu 901 se účtuje běžně zejména: a) o bezúplatně převzatém nebo darovaném dlouhodobém majetku, b) o předmětech převzatých ze zásob v pořizovacích (reprodukčních) cenách, c) o tvorbě zdrojů k profinancovanému dlouhodobému majetku ve výši splacených dlouhodobých úvěrů Na fondu 902 účtují příspěvkové organizace především přírůstky a úbytky bezúplatně převzatých nebo darovaných oběžných aktiv. (Peštuka, 2008) Tab. 3

Účtování o majetkových fondech

Text Č. 1. Tvorba fondu investičního majetku v okamžiku pořízení investic 2. Vyřazení investičního majetku 3. Bezúplatně převzatá oběžná aktiva (materiálové zásoby, zboží) (Eminger, 1997)

MD 916

D 901

901 112

916 902

Příspěvková organizace vytváří peněžní fondy dle § 29 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů: • • • •

911 – Fond odměn 914 – Rezervní fond 916 – Fond reprodukce majetku 912 – Fond kulturních a sociálních potřeb

Zůstatky majetkových i peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. (Portál veřejné správy ČR, 2010) Rezervní fond Rezervní fond se tvoří dle § 30 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary.

Teoretická část

15

Rezervní fond používá příspěvková organizace: • • • •

k dalšímu rozvoji své činnosti k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady k úhradě případných sankcí uložených jí za porušení rozpočtové kázně k úhradě své ztráty za předchozí léta

Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu. (Portál veřejné správy ČR, 2010) Tab. 4

Účtování o rezervním fondu

Text Č. 1. Nárok na příděl do fondu ze zlepšeného hospodářského výsledku 2. Příjem finančního daru 3. Použití fondu na úhradu zlepšeného hospodářského výsledku 4. Použití rezervního fondu na opravy převodem do výnosů 5. Použití rezervního fondu na posílení fondu reprodukce majetku (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 931

D 914

241 914

914 932

914 914

648 916

Investiční fond Investiční fond vytváří dle § 31 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou: • odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu • investiční dotace z rozpočtu zřizovatele • investiční příspěvky ze státních fondů • výnosy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí • dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou–li určené nebo použitelné k investičním účelům • výnosy z prodeje majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace • převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem Investiční fond příspěvkové organizace se používá: • • • •

k financování investičních výdajů k úhradě investičních úvěrů nebo půjček k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav majetku.

Teoretická část

16

Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček. (Portál veřejné správy ČR, 2010) Tab. 5

Účtování o fondu reprodukce majetku (investičním)

Text Č. 1. Předpis nároku na poskytnutí investiční dotace od zřizovatele 2. Příjem investiční dotace na běžný účet 3. Zúčtování účetních odpisů 4. úprava zdrojů krytí ve výši odpisů 5. Použití fondu na opravy a udržování převodem do výnosů (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 348

D 916

241 551 901 916

348 08x 916 648

Fond odměn Fond odměn je tvořen dle § 32 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 80 %, nejvýše však do výše 80 % stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na platy. Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného výsledku hospodaření a jeho rozdělení zřizovatelem. Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu. (Portál veřejné správy ČR, 2010) Tab. 6

Účtování o fondu odměn

Č. Text 1. Zúčtování přídělu do fondu ze zlepšeného hospodářského výsledku 2. Čerpání fondu na případné překročení prostředků na platy (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 931

D 911

911

648

Fond kulturních a sociálních potřeb Fond kulturních a sociálních potřeb (dále FKSP) je tvořen dle § 33 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření

Teoretická část

17

s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí České republiky vyhláškou. Ve vyhlášce č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve zněních pozdějších předpisů je stanoveno, že z fondu lze přispívat na příspěvky na provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců, pořízení hmotného majetku, půjčky na bytové účely, stravování, rekreace, kultura, tělovýchova a sport, výměnné akce, sociální výpomoci a půjčky, penzijní připojištění, příspěvek odborové organizaci, dary, nebo například na zlepšení pracovního prostředí zaměstnanců. (Portál veřejné správy ČR, 2010) Tab. 7

Účtování o fondu kulturních a sociálních potřeb

Č. Text 1. Základní příděl do FKSP 2. Převod finančních prostředků z BÚ na účet FKSP 3. Půjčka zaměstnanci z FKSP 4. Úhrada rekreace zaměstnanci (příspěvek) (Podhorský, Svobodová, 2002) 3.1.3

MD 527 243 335 912

D 912 241 243 243

Vnitřní kontrolní systém a vnitřní směrnice

zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, se stal významnou součástí finančního práva ve sféře veřejných financí. Dle § 25–27 bývá v organizaci vytvořen jednostupňový vnitřní kontrolní systém na úrovni řídící kontroly. Řídící kontrolu provádějí pracovníci pověření obvykle v rámci své pracovní náplně: • příkazci operací, • správci rozpočtu • hlavní účetní. Předběžná kontrola je zaměřena na to, zda připravované operace jsou v souladu s výchovným plánem školy, s péčí o majetek a plněním dalších úkolů uložených zvláštními předpisy. Na ni navazuje průběžná kontrola a posléze následná kontrola. Tvorba vnitřních směrnic je nedílnou součástí počátečních kroků směřujících k výstavbě vnitřního kontrolního systému. Vnitřní směrnice účetní jednotky slouží pro podporu (Prokůpková, 2006): • průkaznosti hospodářských operací, • správnosti postupů, • úplnosti, pravdivosti a včasnosti vykazovaných dat podle požadavků zákona o finanční kontrole.

Teoretická část

18

3.2 Daňová povinnost příspěvkové organizace 3.2.1

Daň z příjmů právnických osob

Základem daně je dle § 23 zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje. Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta). Zjistí si, které položky nebude zahrnovat do základu daně. Základ daně může organizace dále snížit o odpočitatelné položky dle § 34 a § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. Předmětem daně jsou dle § 18 zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného. U těchto poplatníků, nejsou předmětem daně příjmy z: • činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší. • dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů, z prostředků poskytnutých státními fondy, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států, • úroků z vkladů na běžném účtu. Poplatníci, vymezeni v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání si mohou dle § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů základ daně snížit až o 30 %, maximálně však o 1.000.000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že 30% snížení činí méně než 300.000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300.000 Kč, maximálně však do výše základu daně. (Marková, 2009) 3.2.2

Daň z přidané hodnoty

Příspěvková organizace provádí činnosti jednak pro svého zřizovatele, které nejsou předmětem daně a jednak ekonomické činnosti, které je možno rozdělit do dvou skupin: • osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně • a zdanitelná plnění dle § 2 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Teoretická část

19

Osvobozená plnění jsou vyjmenována v § 61 zákona o DPH a patří mezi poskytování služeb související s výchovou dětí a mládeže právnickými osobami, které nebyly zřízeny za účelem podnikání. Tudíž sem nepatří ani dotace a jiné příspěvky od zřizovatele. Mezi zdanitelná plnění patří činnosti, za které dostává příspěvková organizace úplatu a stává se osobou povinnou k dani podle § 5 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Pokud však její obrat nepřekročí za 12 předchozích po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku limitu obratu 1.000.000 Kč, patří mezi osoby osvobozené od uplatňování daně dle § 6 odst. 1 zákona o DPH. Obratem jsou všechny příjmy a výnosy související s ekonomickou činností příspěvkové organizace vyjmenované v § 6 odst. 2 zákona o DPH. Pokud obrat překročí částku 1.000.000 Kč, musí se organizace zaregistrovat jako plátce daně. Od data registrace by musela příspěvková organizace zdanitelná plnění zdaňovat a ve vztahu k nim by jí vznikal nárok na odpočet DPH. (Benda, 2006) Tab. 8

Účtování daně z přidané hodnoty

Č. Text 1. Předpis faktury - pořizovací cena výrobků 2. Předpis faktury - DPH 3. Vypořádání daně z přidané hodnoty (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 311 311 343

D 602 343 241

3.3 Základní účetní postupy Účetnictví a jeho zpracování se řídí obecně uznávanými účetnímu zásadami. Příspěvkové organizace při vedení účetnictví postupují podle ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a prováděcího právního předpisu, kterým je vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. V návaznosti na ustanovení § 36 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo financí vydalo České účetní standardy. Standardy byly vypracovány vždy pro určitou skupinu účetních jednotek v souladu s prováděcími právními předpisy. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za plnění ustanovení o účetních metodách podle zákona o účetnictví. (Svobodová, 2005) Příspěvkové organizace jsou dle § 4 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, jako účetní jednotky povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví směrné účtové osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek a účetní metody. Účetní jednotky jsou povinny dle § 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, sestavit vždy na počátku účetního období účetní rozvrh na podkladě

Teoretická část

20

směrné účtové osnovy vydané Ministerstvem financí ČR, která je součástí přílohy č. 4 vyhlášky č. 505/2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetní jednotky účtují dle § 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Účetní jednotky účtují dle § 13 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví: • v deníku, v němž účetní zápisy uspořádají z hlediska časového (chronologicky) a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období • v hlavní knize, v níž účetní zápisy uspořádají z hlediska věcného (systematicky), • v knihách analytických a podrozvahových účtů. Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy. (Peštuka, 2008)

3.4 Účetní uzávěrka Roční uzávěrkové práce musí zabezpečit správnost, průkaznost a úplnost údajů zaúčtovaných do účetních knih běžného účetního období. Pro řádné zabezpečení všech prací spojených s uzavíráním účetních knih je třeba postupovat podle vypracovaného harmonogramu všech uzávěrkových prací. Ve vnitřní směrnici o účetnictví by měl být stanoven přesný postup i časový harmonogram závěrkových prací. Je třeba znát všechny účetní případy, které do příslušného období patří a zajistit, aby byly k nim vystaveny příslušné účetní doklady. Jsou to ty účetní případy, které s daným obdobím věcně i časově souvisí. Postupně se provádí tyto činnosti: • inventarizace • doúčtování účetních případů • účetní závěrka Nakonec se přistoupí k uzavírání účetního systému. (Netoušková, 2007)

3.4.1

Inventarizace

Provedení inventarizace patří do první etapy uzávěrkových prací a musí být zabezpečeno s jistým časovým předstihem. Úkolem inventarizace je především prokázání fyzického stavu majetku a závazků, reálné ocenění vykazovaného majetku (v omezeném rozsahu i zásady opatrnosti, například u opravných položek u pohledávek).

Teoretická část

21

Také inventarizace veškerých hospodářských prostředků má své etapy rozdělené na: • zjištění skutečného stavu majetku a závazků • porovnání skutečného stavu se stavem v účetnictví • zjištění případných rozdílů mezi skutečností a účetnictvím Vypořádání inventarizačních rozdílů musí být uvedeno do souladu s účetnictvím. (Prokůpková, 1999) Povinnosti účetní jednotky provádět inventarizaci majetku a závazků podle § 29 a § 30 jsou uvedeny v § 6 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Podle odst.1 § 29 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví zjišťují účetní jednotky inventarizací skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. Inventarizaci provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou. Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky při inventarizaci zjišťují dle odst. 1 § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů: • fyzickou inventurou u hmotného majetku, popřípadě u nehmotného majetku, • nebo dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru, a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech. Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. (Peštuka, 2008) Tab. 9

Zúčtování přebytků, mank nebo schodků

Text Č. 1. Manko materiálových zásob (způsob A, B) 2. Přebytek materiálových zásob (způsob A, B) 3. Manko v pokladně (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 548 112 335

D 112 649 261

Odstavec 2 § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje obsah inventurního soupisu a zároveň inventurní soupis vymezuje jako průkazné účetní záznamy. (Svobodová a kol., 2008) 3.4.2

Doúčtování účetních případů

V rámci účetní závěrky je třeba znát všechny účetní případy, které do příslušného období patří a zajistit, aby byly k nim vystaveny příslušné účetní doklady. Jsou to ty účetní případy, které s daným obdobím věcně i časově souvisí.

Teoretická část

22

Postupně se provádí zaúčtování těchto účetních případů: • • • • • • • •

účetní odpisy časové rozlišení nákladů a výnosů dohadné položky kurzové rozdíly opravné položky technické zhodnocení dary účtování dotace z EU koncem roku

Nakonec se zaúčtuje daň z příjmu, ale předtím je nutno udělat její předběžný výpočet. (Netoušková, 2007) Účetní odpisy Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, nebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků o něm účtují a odpisují dle § 28 odst. 1 zákona č. 563/1991, o účetnictví v souladu s účetními metodami. V § 34 vyhlášky č. 505/2002 Sb. je vymezeno odpisování majetku. Z ustanovení tohoto paragrafu vyplývá, že příspěvkové organizace odpisují účetními odpisy dlouhodobý majetek nehmotný a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek. Majetek se odepisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona č. 563/1991, o účetnictví postupně v průběhu jeho používání. Příspěvkové organizace dále odpisují technické zhodnocení a soubor movitých věcí. Metody odpisování stanoví účetní jednotka vnitřním předpisem podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991, o účetnictví, podle odpisového plánu. (Svobodová a kol., 2008) Podle § 26 odst. 3 zákona 563/1991, o účetnictví, odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty. (Peštuka, 2008) Tab. 10 Vytváření zdroje reprodukce z odpisů Č. Text 1. Tvorba fondu reprodukce (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 901

D 916

MD 551 551

D 07x 08x

Tab. 11 Odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku Č. Text 1. Vyúčtování odpisů nehmotného investičního majetku 2. Vyúčtování odpisů hmotného investičního majetku (Eminger, 1997)

Teoretická část

23

Tab. 12 Odvod odpisů příspěvkové organizace do rozpočtu ÚSC Text Č. 1. Předpis odvodové povinnosti z investičního fondu 2. Vypořádání odvodu odpisů příspěvkovou organizací (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 349 916

D 241 349

Časové rozlišení nákladů a výnosů Příspěvkové organizace jsou povinny časově rozlišovat náklady a výnosy za veškerou činnost v určité známé výši v souvislosti s konkrétním titulem. V návaznosti na ustanovení § 4 odst. 8 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je mimo jiné i pro příspěvkové organizace vymezena metoda časového rozlišení v § 37 vyhlášky č. 505/2002 Sb. Příspěvkové organizace zachycují náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) podle těchto zásad: a) náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí, b) opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají, c) náhrady vynaložených nákladů minulých účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období, d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě nákladů nebo výdajů příštích období, e) výnosy a příjmy, které se týkají budoucích období, je nutno časově rozlišit ve formě výnosů nebo příjmů příštích období. Hlediskem pro účetní případy časového rozlišení je skutečnost, že je znám jejich titul, tj. věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Položky časového rozlišení podléhají inventarizaci a při ní se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Postup při časovém rozlišení upraví účetní jednotka vnitřním předpisem. (Svobodová a kol., 2008) Tab. 13 Náklady příštích období Č. Text 1. Předpis nájemného za období běžného roku – poměrná část Předpis nájemného za období příštího roku – zbývající část 2. Úhrada faktury za nájemné v běžném období – celá částka 3. Rozpuštění nákladů v příštím roce – zbývající část (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 518 381

D 321 321

321

241

518

381

Teoretická část

24

Tab. 14 Výnosy příštích období Text Č. 1. Nájemné na I. čtvrtletí následujícího roku 2. Rozpuštění výnosů v následujícím účetním období (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 241 384

D 384 602

Dohadné položky Na účtu 388 Dohadné účty aktivní se účtují dohadné položky aktivní, které nelze vyúčtovat jako obvyklé pohledávky, přičemž výnos z těchto položek přísluší do daného účetního období, resp. je prokazatelně protipoložkou k vyúčtovaným nákladům. Na účtu 389 Dohadné účty pasivní se účtují dohadné položky pasivní, které nelze vyúčtovat jako obvyklý závazek, jako např. nevyfakturované dodávky. (Svobodová a kol., 2008) Tab. 15 Účtování dohadných účtů aktivních Č. Text 1. Tvorba dohadné položky k 31.12 příslušného účetního období na pojistnou událost za vzniklou škodu 2. Pojišťovna vyúčtovala pojistnou událost dne 7.2. následujícího účetního období (Podhorský, Svobodová, 2002)

MD 388

D 649

241

388

MD 112 389 389

D 389 241 112

Tab. 16 Účtování dohadných účtů pasivních Text Č. 1. Nevyfakturované dodávky za materiál 2. Úhrada faktury (faktura je nižší než dohadná položka) 3. Zúčtování rozdílu u vyfakturovaného materiálu (Podhorský, Svobodová, 2002)

Kurzové rozdíly V § 38 vyhlášky č. 505/2002 Sb. je stanovena metoda kurzových rozdílů, které vznikají při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví za těchto okolností: a) k okamžiku uskutečnění účetního případu se účtují na účtech příslušných výdajů (nákladů) nebo na účtech příslušných příjmů (výnosů) b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, se účtují na vrub bankovních účtů nebo peněžních prostředků a ve prospěch příjmů (výnosů), finančních, peněžních a zvláštních fondů při vzniku kurzového zisku nebo na vrub výdajů (nákladů), finančních, peněžních a zvláštních fondů a ve prospěch bankovních účtů nebo peněžních prostředků při vzniku kurzové ztráty.

Teoretická část

25

Na účtu 386 Kurzové rozdíly aktivní se účtují aktivní (ztrátové) kursové rozdíly z přepočtu dlouhodobého finančního majetku, pohledávek a závazků v cizí měně, úvěrových účtů a účtů finančních výpomocí se souvztažnými zápisy na příslušných účtech dlouhodobého finančního majetku, pohledávek a závazků v cizí měně. Jako aktivní kursovní rozdíly se účtují částky snížení pohledávek a dlouhodobého finančního majetku, jakož i částky zvýšení zůstatků úvěrů a zvýšení ostatních závazků, a to v důsledku přepočtu podle platného kursu ke dni 31.12. daného účetního období. V lednu následujícího účetního období se účetní zápisy provedené podle výše uvedeného zruší. Na účtu 387 Kursové rozdíly pasivní se účtují pasivní (ziskové) kursové rozdíly stejným způsobem jako kursové rozdíly aktivní, ale s rozdílem kladného zvýšení všech hodnot. (Svobodová a kol., 2008) Tab. 17 Účtování kurzových rozdílů z dodavatelsko-odběratelských vztahů Č.

Text

1. Předpis vystavené faktury za provedené služby 2. Kurzová ztráta – přijatá úhrada od odběratele 3. Kurzová ztráta – zúčtování kurzové ztráty 4. Kurzový zisk – přijatá úhrada od odběratele 5. Kurzový zisk – zúčtování kurzového zisku (Podhorský, Svobodová, 2002)

Částka v Kč 31.000

MD

D

311

602

30.000

241

311

1.000 32.000

545 241

311 311

1.000

311

645

Opravné položky Postup tvorby a použití opravných položek vymezuje § 33 vyhlášky č. 505/2002 Sb. Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši pohledávky, k níž je opravná položka tvořena. Je–li opravná položka vytvořena ve výši stoprocentní jmenovité hodnoty pohledávky, může být tato pohledávka odepsána a opravná položka k ní zrušena. Odepsaná pohledávka se dále sleduje na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat její úhrada, nebo do okamžiku, kdy poslední pohledávka právně zanikla. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se zaúčtuje do výnosů k okamžiku přijetí úhrady. O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávek zachycených na podrozvahových účtech. Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek. (Svobodová a kol., 2008) Základní postupy účtování o tvorbě a použití opravných položek za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami jsou stanoveny v Českém účetním standardu č. 504 Opravné položky. (Peštuka, 2008)

Teoretická část

26

Tab. 18 Účtování o opravných položkách Text Č. 1. Tvorba opravné položky 2. Rozpuštění opravné položky 3. Úhrada pohledávky 4. Odpis výše neuhrazené pohledávky (Peštuka, 2008)

MD 559 391 241 543

D 391 659 3xx 3xx

Technické zhodnocení Na závěr účtování je nutno zkontrolovat stav účtu technického zhodnocení majetku. Pokud v příslušném roce překročilo technické zhodnocení u jednoho určitého majetku částku 40.000 Kč, je nutno navýšit cenu majetku o danou částku. Pojem technického zhodnocení majetku je vymezen v § 33 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., v platném znění. V této souvislosti je třeba zmínit Pokyn D–300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů, které vydalo ministerstvo financí. Technické zhodnocení dlouhodobého majetku nelze zaměňovat s opravami dlouhodobého majetku. Opravy jsou definovány ve vyhlášce č. 505/2002 Sb., v platném znění, v § 26, odst. 2. Na rozdíl od technického zhodnocení majetku jsou opravy vždy provozními náklady a to bez ohledu na výši nákladů. Výše ceny opravy nemá vliv na ocenění majetku. Technické zhodnocení dlouhodobého majetku, kterým se zvyšuje pořizovací cena majetku, je vždy financováno z fondu reprodukce majetku. (Netoušková, 2007) Tab. 19 Provedení technického zhodnocení osobního automobilu a skleníku Č. Text 1. Předpis dodavatelské faktury za montáž autorádia 2. Úhrada faktury za montáž autorádia 3. Předpis faktury za montáž klimatizace ve skleníku 4. Úhrada faktury za montáž klimatizace 5. Vyúčtování zdrojů k technickému zhodnocení 6. Zvýšení pořizovací ceny skleníku (Podhorský, Svobodová, 2002)

Částka v Kč MD 20.000 549

D 321

20.000 42.000

321 042

241 321

42.000 42.000

321 916

241 901

42.000

021

042

Teoretická část

27

Dary Proces darování upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v ustanoveních § 628–630. Darování se vyznačuje dobrovolností a bezplatností. Pokud obdrží příspěvková organizace koncem roku dar, musí ho zaúčtovat na příslušný účet fondů v příslušném roce, a pokud jde o majetek, také i na příslušné majetkové účty. (Netoušková, 2007) Tab. 20 Příjem finančního daru Č. Text 1. Bezúplatně přijatá oběžná aktiva 2. Příjem finančních darů do rezervního fondu 3. Příjem finančních darů na pořízení DHM (Eminger, 1997)

MD 1x, 2x 241 241

D 902 914 916

Účtování dotace z EU koncem roku Dle zákona č. 27/2008 Sb., jímž se doplňuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se prostředky získané z rozpočtu Evropské unie a nespotřebované do konce kalendářního roku, převedou do rezervního fondu a mohou být použity v následujícím roce na stanovený účel. (Netoušková, 2007) Zúčtování daně z příjmu Po zjištění hospodářského výsledku ze sestavy Výkaz zisku a ztráty si organizace může ihned vypočítat daňovou povinnost, kterou zaúčtuje na účet 591. Zjistí se základ daně z příjmu a vypočítá se výše daňové povinnosti. Při vlastním výpočtu daně z příjmů právnických osob je nutno postupovat dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. (Netoušková, 2007) Tab. 21 Účtování daně z příjmů právnických osob Č. Text 1. Předpis úhrady daně z příjmů na základě daňového přiznání 2. Úhrada daně z příjmů (v následujícím roce) (Podhorský, Svobodová, 2002) 3.4.3

MD 591

D 341

341

241

Účetní závěrka

Cílem účetní závěrky je prostřednictvím její podstaty zajistit věrný obraz ekonomiky účetní jednotky s uvedením: • stavu majetku a závazků ke stanovenému datu • stavu majetkových a finančních fondů • tvorby hospodářského výsledku prostřednictvím příjmů a výdajů (nákladů a výnosů)

Teoretická část

28

• změny finanční pozice • toků peněžních prostředků • pravdivý podklad a doložení významných skutečností pro další vývoj organizace Univerzálním požadavkem na účetní závěrku je získání přehledu o majetku a závazcích, hospodářském výsledku a jeho tvorbě, o celkové finanční situaci, ale také pravdivý podklad a doložení významných skutečností pro další vývoj organizace. (Prokůpková, 1999) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni. Rozvahový den je den, ke kterému účetní jednotka uzavírá účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období. Účetní závěrku vymezuje § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji: a) rozvaha (bilance) b) výkaz zisku a ztráty c) příloha Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy účetní závěrky vymezuje vyhláška č. 505/2002 Sb. (Svobodová a kol., 2008) Rozvaha Rozvaha je nejdůležitějším výkazem účetní závěrky. Podává přehled majetku a zdrojů krytí, přehled o změnách ve finanční pozici účetní jednotky porovnáním stavu ke dni sestavení závěrky k začátku účetního období. Z hlediska účetnictví je majetek vnímán: a) z pohledu konkrétní formy, v níž jsou prostředky (majetek) vázány, b) z pohledu zdrojů, jimiž jsou prostředky (majetek) financovány. Obsahem (aktiva a pasiva) a základní funkcí rozvahy (bilance) je přehledně uspořádat majetek a závazky účetní jednotky v peněžním vyjádření a poskytnou základ pro zhodnocení finanční situace účetní jednotky. Důležitým ustanovením je, že účetní jednotky sestavují rozvahu (bilanci) tak, aby zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha (bilance), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo. Toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty. (Svobodová a kol., 2008) Výkaz zisku a ztráty Účetnictví sleduje nejen stav a pohyb majetku, ale i jeho zhodnocování v hospodářských procesech a konečně i ekonomickou efektivnost těchto procesů. Tyto procesy se zobrazují v účetnictví pomocí nákladů a výnosů účetní jednotky. Náklady představují kategorii vstupů a výnosy kategorii výstupů.

Teoretická část

29

Spotřebované položky majetku se projevují jako náklady a vedou ke snížení aktiv účetní jednotky a výnosy jako úhrada za spotřebované majetkové položky znamenají zvýšení aktiv. Rozdíl mezi výnosy a náklady účetní jednotky tvoří její výsledek hospodaření. Jsou–li výnosy vyšší než náklady, dosáhla účetní jednotka zisku, v opačném případě dosáhla účetní jednotka ztráty. (Svobodová a kol., 2008) Příloha účetní závěrky Příloha doplňuje a vysvětluje informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. Příloha by měla obsahovat (Svobodová a kol., 2008): 1. Údaje, které vyplývají z ustanovení zákona o účetnictví (např. informaci o změně účetní metody). 2. Doplňující údaje, jejichž obsah je stanoven závaznou strukturou (viz příloha č. 3 vyhlášky č. 505/2002 Sb.) 3. Další údaje, které nejsou obsaženy v bodech 1 a 2, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace, a které jsou rozhodující pro hospodaření účetní jednotky nebo které stanoví zvláštní prováděcí předpis nebo zřizovatel. Informace v účetní závěrce musí být: a) správné (splňují požadavek stanovený v § 8 odst. 2 ZoÚ) b) úplné (splňují požadavek stanovený v § 8 odst. 3 ZoÚ) c) průkazné (splňují požadavek stanovený v § 8 odst.4 ZoÚ) d) srozumitelné (splňují požadavek stanovený v § 8 odst.5 ZoÚ) e) spolehlivé, splňuje–li požadavek stanovený v § 7 odst.1 ZoÚ a je–li úplná a včasná (viz § 19 odst. 6 ZoÚ) f) srovnatelné, splňuje–li požadavek stanovený v § 7 odst.3 až 5 ZoÚ Současně musí být splněn požadavek, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (viz § 7 odst.1 a odst. 2 ZoÚ). (Svobodová a kol., 2008) Dle odst. 2 § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Účetní závěrka podle odstavce 1 musí obsahovat (Portál veřejné správy ČR, 2010): a) jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. A) až c) sídlo nebo u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. D) až h) bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, c) právní formu účetní jednotky, d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

Teoretická část

30

e) rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3), f) okamžik sestavení účetní závěrky, a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou. 3.4.4

Uzavírání účetních knih

Po dokontrolování účetních výkazů zřizovatelem může přistoupit účetní jednotka k uzavírání účetních knih v rámci účetní uzávěrky. Účetní knihy se uzavírají účetními zápisy pomocí dvou účtů a to: 963 Účet výsledku hospodaření a 962 Konečný účet rozvážný. Pomocí účtu 963 se uzavírají nákladové a výnosové účty. Pomocí účtu 962 se uzavřou zbývající aktivní a pasivní účty. Po skončení převodů musí být Konečný účet rozvažný bilančně vyrovnán. (Prokůpková, 1999) Uzavírání účtů

rozvahových

962 – Konečný účet rozvažný

Obr. 2

výsledkových

963 – Účet výsledku hospodaření

Uzavírání účtů (Prokůpková, 1999)

Tab. 22 Zúčtování výsledku hospodaření koncem účetního období (Nováková, 2006) Č. Text 1. Převod zůstatku účtu 963 na účet 962 v případě zisku 2. Převod zůstatku účtu 963 na účet 962 v případě ztráty

MD 963 962

D 962 963

V Opatření Ministerstva financí, Příloze č. 2, v Postupech účtování pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace

Teoretická část

31

v Čl.V, Účetní závěrka a uzavírání účetních knih, jsou popsány tyto činnosti, týkající se uzavírání účetních knih: a) zjišťují obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů, b) zjišťují konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů, c) zjistí se základ daně z příjmů a splatná daňová povinnost účetní jednotky za účetní období, d) u hospodářské činnosti územních samosprávných celků a u příspěvkových organizací se zjistí účetní hospodářský výsledek převodem nákladových účtů na vrub účtu 963 a převodem výnosových účtů ve prospěch účtu 963 Účet hospodářského výsledku, Nakonec se provede převod některých syntetických účtů na účty 964 Saldo výdajů a nákladů a 965 Saldo příjmů a výnosů tak, jak je to uvedeno v článku IV výše uvedené Přílohy č. 2 v Postupech účtování. (Podhorský, Svobodová, 2003) 963 – Účet výsledku hospodaření Převod nákladů

Převod výnosů

Zisk

962 – Konečný účet rozvažný Ztráta

Obr. 3

Schéma převádění účtů (Svobodová a kol., 2008)

V odst. 4 § 17 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že po schválení účetní závěrky nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih. (Portál veřejné správy ČR, 2010)

Teoretická část

3.4.5

32

Otevření účtů rozvažných

V novém účetním období se nejdříve provede převedení konečných stavů rozvahových účtů z konečného účtu rozvážného na počáteční účet rozvažný a z něj se následně provede převedení jednotlivých počátečních stavů na jednotlivé účty aktiv a pasiv podle níže uvedeného schématu. (Svobodová a kol., 2008) a) KS účtové třídy 0, 1, 2 a 3 b) KS účtové třídy 0, 2, 3 a 9 účty aktivní

961 – Počáteční účet rozvažný

účty pasivní

Obr. 4

Schéma otevření účtů rozvažných (Svobodová a kol., 2008)

3.4.6

Zúčtování výsledku hospodaření

Na základě schválení zřizovatele, se může přistoupit k zaúčtování hospodářského výsledku do příslušných fondů v souladu s platnými příslušnými právními předpisy. Nejdříve se pokryje ztráta minulých let a zůstatek zisku se přidělí příslušným fondům. (Svobodová a kol., 2008) 914 – Fond rezervní

931 – VH ve schval. řízení

932 – Neroz. zisk, neuhr. ztráta minulých let

911 – Fond dměn

916 – Fond reprodukce 916 – Fond reprodukce

Obr. 5

Schéma rozdělení výsledku hospodaření (Svobodová a kol., 2008)

Praktická část

33

4 Praktická část 4.1 Charakteristika základní školy Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace se stala samostatným právním subjektem dne 1.7.1995 na základě zřizovací listiny vydané Městem Moravský Krumlov, okres Znojmo. Na žádost zřizovatele je škola zapsána z rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v obchodním rejstříku. Činnost školy dále zajišťují dvě školská zařízení, a to školní družina a školní jídelna. Dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání má škola svou hlavní činnost definovánu přímo školským zákonem a je omezena pouze na oblast vzdělávání a školských služeb podle školského zákona. Vedle své hlavní činnosti vede škola několik doplňkových činností, které má schváleny ve své zřizovací listině. Základní škola patří mezi středně velké základní školy. Ve školním roce 2009/2010 navštěvuje školu 412 žáků z Moravského Krumlova a z přilehlých obcí. Základní škola má 51 zaměstnanců, z toho 39 pedagogických a 12 provozních. Statutárním orgánem je ředitel školy.

4.2 Hospodaření základní školy Základní škola má jeden ekonomický úsek, který řídí ekonomka školy. Vede celé účetnictví školy, evidenci majetku školy a zpracovává mzdovou agendu. Účetnictví je vedeno v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a se zákonem č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro zpracování účetnictví má škola několik vnitřních směrnic, které schvaluje zřizovatel. Seznam směrnic: 1. Seznam účetních knih 2. Oběh účetních dokladů 3. Podpisové vzory 4. Postupy účtování a účtový rozvrh 5. Odpisový plán 6. Časové rozlišení nákladů a výnosů 7. Finanční fondy 8. Doplňková činnost 9. Inventarizace a archivace Účetnictví školy dále podléhá vnitřnímu kontrolnímu systému zpracovanému ve vnitřní směrnici. Účetnictví školy je zpracováváno na počítači programem ACE Účto. Evidence majetku školy je vedena v programu ACE EMA. Oba

Praktická část

34

programy jsou vysoce kvalitní. Podávají ucelený přehled o účetnictví školy a o jejím majetku. Platební styk s bankou je prováděn elektronicky přes program Business 24. Mzdová agenda je zpracovávaná programem WinPAM od firmy Gordic. Z hlediska účtování je hlavní i doplňková činnost vedena odděleně. Již během roku jsou zaúčtovávány účetní případy doplňkové činnosti na odlišných účtech v analytickém členění a dále jsou podle druhu činností rozlišeny účtovými znaky. Jejich pomocí lze snadno oddělit jednotlivé výdaje a výnosy tak, aby se jednoduše zjistilo, jakých dosahují činnosti zisků nebo případné ztráty. Také účtování školní jídelny se provádí odděleně od účtování školy z důvodu přehledu hospodaření. Částečně odděleně se vede účtování příjmů a výdajů školní družiny, které je nutno rozlišovat z daňového hlediska. Škola se řídí dvěma stanovenými rozpočty vždy na příslušný kalendářní rok. Rozpočtem na přímé náklady na vzdělání, který schvaluje Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor školství a dále rozpočtem na provoz, který schvaluje zřizovatel, město Moravský Krumlov. V účetnictví jsou tyto zdroje vedeny odděleně, a to číslem organizace 1 a 2. Pod číslem 1 jsou vedeny účetní případy týkající se provozních prostředků. Jedná se o příjem dotací na provoz od zřizovatele a jiných jím poskytnutých účelových dotací a o příslušné provozní výdaje. Pod číslem 2 se účtují účetní případy týkající se přímých nákladů na vzdělání. Patří sem příjem dotací ze státního rozpočtu poskytnuté Krajským úřadem a příslušné související výdaje, jako je nákup učebnic a učebních pomůcek pro žáky a mzdové náklady zaměstnanců školy. Hospodaření školy se řídí ročním rozpočtem na přímé náklady na vzdělání přiděleného Krajským úřadem a rozpočtem na provoz od zřizovatele. Hlavní zásadou je, že příjmy hlavní činnosti se musí rovnat výdajům hlavní činnosti. Rozpočty se mohou navyšovat o čerpání rezervního fondu a ostatních účelových dotací. Oba rozpočty se musí přísně dodržovat. Přímé náklady na vzdělání musí škola do konce roku vyčerpat. Ušetřené prostředky nelze převést do fondů. Jiná situace je v případě čerpání provozních prostředků od zřizovatele, kde si škola může ušetřené prostředky společně se ziskem z doplňkové činnosti převést v dalším roce do svých finančních fondů.

4.3 Účetní uzávěrka 4.3.1

Inventarizace

V rámci účetní uzávěrky byly provedeny postupně všechny činnosti uvedené v teoretické části bakalářské práce. Nejprve byla provedena inventarizace. Škola má povinnost provádět inventarizaci z podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a současně se škola řídí svými směrnicemi, v tomto případě směrnicí o inventarizaci. V ní je uvedeno, že cílem inventarizace je: • zjištění vztahu účetnictví ke zjištěnému stavu

Praktická část

• • • •

35

ověření skutečného stavu a jeho souladu se stavem účetním průkaznost účetnictví ochrana majetku odpovědnost za majetek

Dle směrnice o inventarizaci je ředitel školy povinen zabezpečit inventarizaci veškerého majetku, pohledávek, závazků a finančních prostředků. Odpovídá za zpracování vnitřního pokynu, prostřednictvím kterého bude zajištěno správné a včasné provádění inventarizací. Inventarizaci provádí škola 1x ročně vždy k datu účetní závěrky, to je k poslednímu dni účetního období. Inventarizaci dle směrnice podléhají: • • • • • • • • • •

veškerý hmotný a nehmotný majetek materiál na skladě peněžní hotovost ceniny pohledávky závazky peněžní prostředky na účtech finanční investice nedokončené hmotné a nehmotné investice přísně zúčtovatelné tiskopisy

Všechny soupisy majetku, inventarizační zápisy a ostatní doklady týkající se inventarizace roku 2009 byly založeny v dokumentech školy. Inventarizace probíhala ve třech etapách. V první etapě, v přípravné fázi inventarizace, byl vyhotoven písemný příkaz ředitele školy k provedení řádné inventarizace majetku, peněžní hotovosti, pohledávek, závazků a zásob ke dni 31.12.2009. V uvedeném příkazu ředitele byla stanovena hlavní inventarizační komise a její předseda, dále 12 dílčích inventarizačních komisí a jejich předsedů. Stanovena byla i likvidační komise, která se řídí vnitřní Směrnicí o hospodaření s přebytečným a neupotřebitelným majetkem školy, podle níž předměty předané k likvidaci, které nebudou prodány, se znehodnotí buď rozebráním na dále použitelné díly nebo zničením. Ředitel školy dále schválil plán inventarizačních prací, který byl stanoven na termín od 3.11.2009 do 20.2.2010 a stanovení zaměstnanci v komisích byli proškoleni předsedou hlavní inventarizační komise. Dále byly vyhotoveny inventurní seznamy, na kterých se podíleli správci sbírek a další odpovědní zaměstnanci. Ve druhé etapě probíhala fyzická inventura majetku, finanční hotovosti a skladů zásob. Byly zpracovány inventurní soupisy majetku, podle kterých byly porovnány skutečné stavy se stavy majetku vedeného v účetnictví školy. Dokladová inventura v účetnictví proběhla později až po zaúčtování všech účetních případů a týkala se závazků, pohledávek, investic a finančních fondů. Dokladová inventura se týkala zůstatků na účtech 3. třídy, tedy všech závazků

Praktická část

36

a pohledávek, dále peněžních účtů a finančních fondů. Obsahovala i přílohy, kterými byly především ofocené účetní doklady a faktury, z kterých se dal uvedený zůstatek na účtu lehce zjistit. U fyzické i dokladové inventury bylo zjištěno, že se uvedené stavy shodují, tudíž nevznikly žádné inventarizační rozdíly. Ve třetí etapě inventury byly provedeny inventarizační zápisy o provedení řádné inventarizace k 31.12.2009, v kterých byly zapsány skutečné stavy v Kč a dále podepsáno prohlášení, že se stav fyzický shoduje se stavem účetním. Přiložené návrhy na vyřazení majetku, ve kterých se jednalo především o poškozené a neopravitelné učební pomůcky, byly schváleny s doporučením formy likvidace dle vnitřní směrnice školy o nakládání s přebytečným majetkem. K fyzickému i účetnímu vyřazení se přistoupí až v následujícím roce. Poté proběhne i fyzická likvidace, případně prodej nadbytečného majetku. Veškeré dokumenty o inventarizaci majetku k 31.12.2009 byly schváleny ředitelem školy a byly předány ekonomce školy. Protože nebyly zjištěny žádné inventarizační rozdíly, nevznikla povinnost zaúčtování manka nebo přebytku. Škola vyhotovila písemné oznámení o provedené inventarizaci a spolu s inventurními soupisy a inventarizačními zápisy je předala svému zřizovateli. Veškerá dokumentace inventarizace podléhá archivaci dle vnitřní směrnice školy o archivaci. Vzhledem k rozsáhlým inventurním soupisům a inventarizačním zápisům o stavu majetku, peněžní hotovosti, pohledávek, závazků a zásob a k další dokumentaci k inventarizaci uvádím na ukázku pouze některé vybrané části. Tab. 23 Srovnání stavů skladů školy k 31.12. 2009 Účet

112 03 112 04 112 05 112 07 112 08 112 xx

Název skladu

Sklad potravin ŠJ Sklad hygienických prostředků ZŠ Sklad hygienických prostředků ŠJ Sklad stravovacích karet ŠJ Sklad obalů na stravovací karty ŠJ Stav skladů celkem

Částka v Kč Fyzický Účetní stav stav 116.605,45 116.605,45 2.582,25 2.582,25 20.285,40 20.285,40 4.469,00 4.469,00 2.648,00 2.648,00 146.590,10 146.590,10

Tab. 24 Srovnání stavů ve skladu učebnic a školní knihovně k 31.12.2009 Účet

Název skladu

971 02 Sklad učebnic 971 03 Školní knihovna

Částka v Kč Fyzický Účetní stav stav 969.487,82 969.487,82 119,332,54 119,332,54

Praktická část

37

Tab. 25 Inventurní soupis majetku dle účetního zatřídění k 31.12.2009 (v Kč) Účet

Název

018 10

DDNM – software

018 20

DDNM

021 01

Stav Stav předchozího Přírůstky Úbytky k 31.12.2009 roku k 31.12. 34.450,50 0 0 34.450,50 77.544,00

0

0

77.544,00

DHM – stavby

28.376.816,30

98.813,00

0

28.475.629,30

022 10

SMV – provoz

523.718,10

0

0

523.718,10

022 11

SMV – ŠJ

558.129,20

0

0

558.129,20

022 20

SMV – uč. pomůcky

94.977,00

0

0

94.977,00

028 10

DDHM – ZŠ

1.109.287,20

649,00

0

1.109.936,20

028 11

DDHM – ŠJ

731.637,93

22.786,00

0

754.423,93

028 20

DDHM – pomůcky

1.400.221,51

99.426,00

0

1.499.647,51

028 30

DDHM – jiné

14.416,00

0

0

14.416,00

031 01

DHM pozemky

271.839,56

0

0

271.839,56

042 10 971 00

Pořízení DHM

98.813,00 98.813,00 55.576,50 6.091,00

0 4.056.147,26

971 01

PRE – per.evid.

0

183,00

0

183,00

971 02

PRE – Bakalář

0 969.487,82

0

969.487,82

971 03

PRE – Bakalář

0 119.332,54

0

119.332,54

PRE – EMA

0 4.006.661,76

Typ inventarizace: dokladová Inventarizace byla provedena dne 5.1.2010. Výsledek inventury: Nebyly zjištěny žádné nesrovnalosti. Stav majetku odpovídá stavům uvedeným v přiložených inventurních soupisech majetku vyhotovených dle účetního zatřídění. V Moravském Krumlově, dne 20.2.2010. Inventarizační zápis byl podepsán předsedou a členy inventurní komise, dále byl schválen a podepsán ředitelem školy. Poznámka: Fyzická inventura majetku byla provedena zvlášť podle umístění majetku.

Praktická část

38

Tab. 26 Inventarizační zápis o provedení řádné roční dokladové inventarizace pohledávek a závazků ke dni 31.12.2009 Účet 262 12 311 01 311 90 314 01 314 04 316 40 321 01 324 10 324 20 325 01 335 01 335 20 336 10 336 11 336 20 336 21 342 01 342 11 378 01 379 30 381 01 384 01 389 01

Název Peníze na cestě Odběratelé – HČ Odběratelé – DČ Zálohy na elektřinu Zálohy na plyn – skleník Pohledávky za strávníky Dodavatelé – HČ Zálohy na stravné Zálohy od žáků na výlety, LVK Závazky FKSP Ostatní pohledávky Zálohy na cestovné Zdrav. poj. zaměstnanců Zdrav. poj. organizace Soc. poj. zaměstnanců Soc. poj. organizace Zálohová daň Srážková daň Jiné pohledávky Srážky zaměstnanců Náklady příštích období Výnosy příštích období Dohadné účty pasivní

Účetní stav k 31.12.2009 (v Kč) –299,94 8.816,00 5.404,00 407.200,00 26.700,00 9.659,00 –196.804,36 –5.171,40 –42.600,00 560,00 2.734,00 14.000,00 –43.828,00 –87.613,00 –63.301,00 –230.270,00 –87.745,00 –108,00 3.455,94 –789.507,00 43.568,00 –4.360,00 –366.033,00

Typ inventarizace: dokladová Inventarizace byla provedena dne 16.2.2010. Výsledek inventury: Nebyly zjištěny žádné nesrovnalosti. Dokladová inventarizace jednotlivých účtů je nedílnou součástí tohoto zápisu. V Moravském Krumlově, dne 20.2.2010 Inventarizační zápis byl podepsán předsedou a členy inventurní komise, dále byl schválen a podepsán ředitelem školy.

Praktická část

39

Inventura finančních účtů fondů k 31.12. 2009 Tab. 27 Stavy na finančních účtech fondů k 31.12.2009 s porovnáním zůstatků fondů( v Kč): Číslo účtu 241 20

186.273,92 916 Fond reprodukce

241 30

878.075,22 914 Rezervní fond

241 40

92.700,81 911 Fond odměn

243 10

BÚ

Název fondu

110.792,43 912 Fond FKSP

Zůstatek na Zjištěný fondech rozdíl 286.273,92 100.000,00 1.078.075,22 200.000,00 292.700,81 200.000,00 410.492,49 299.700,06

Zdůvodnění zjištěných rozdílů: Rozdíly u fondu reprodukce, rezervního fondu a fondu odměn činí převody finančních prostředků ve výši 800.000 Kč na spořící účet 245 04 vedený u GE Money Bank. Rozdíl u fondu FKSP ve výši 299.700,06 Kč vznikl dvěma převody finančních prostředků. První převod se týká dalšího přesunu finančních prostředků ve výši + 300 000 Kč na spořící účet 245 04 vedený u GE Money Bank. Druhý převod představuje povinný přesun úroků a poplatků z účtu FKSP na běžný účet školy ve výši –299,94 Kč, který se uskutečnil v lednu 2010. 4.3.2

Doúčtování účetních případů

Koncem účetního období byly postupně prováděny následující účetní případy. Jsou seřazeny podle postupu v teoretické části bakalářské práce. Účetní odpisy Základní škola účtovala účetní odpisy majetku pravidelně každý měsíc, zbývalo zaúčtovat odpisy majetku za měsíc prosinec 2009. Odpisy byly prováděny podle odpisového plánu na rok 2009, který schválil na začátku roku zřizovatel. Odpisy se týkaly budovy školy a samostatných movitých věcí. Tab. 28 Odpisy budovy školy a samostatných movitých věcí školy Č. 1. 2. 3. 4.

Text Odpisy budovy školy Odpisy movitého majetku Zaúčtování zdrojů krytí fondů školy Převod fin. prostředků mezi fondy

Částka v Kč 23.730 3.935 27.665 27.665

MD 551 10 551 10 901 10 241 20

D 081 01 081 01 916 10 241 10

Praktická část

40

Dohadné položky V měsíci prosinci 2009 bylo nutno zaúčtovat do nákladů několik účetních případů jako dohadné položky. Jednalo se o zaúčtování předpokládané spotřeby elektrické energie za celý rok 2009, protože škola platí během roku pravidelné zálohy na elektřinu, ale k vyúčtování celého roku dojde až v následujícím roce v měsíci březnu 2010, kdy obdrží celkovou fakturu za spotřebu. Za plyn platí škola také zálohově, ale s měsíčním vyúčtováním spotřeby. Pouze u odběrného místa – skleník bývá vyúčtování záloh plynu provedeno 1 × ročně, tudíž se musela spotřeba v tomto případě odhadnout. Odhad těchto položek byl proveden podle loňské spotřeby s přihlédnutím na výši zaplacených záloh, které většinou odpovídají předpokládané spotřebě. Tab. 29 Zaúčtování na účet 389 01 Dohadné účty pasivní k 31.12. 2009 Č.

Text

1. 2. 3. 4.

Spotřeba el. za 3 až 12/2009 – skleník Spotřeba el. za 3 až 12/2009 – provoz ZŠ Spotřeba el. za 3 až 12/2009 – ŠJ Spotřeba plynu – skleník

Částka MD v Kč 2.000 502 10 176.400 502 10 160.933 502 11 26.700 502 31

D 389 01 389 01 389 01 389 01

Technické zhodnocení K zaúčtování technického zhodnocení majetku došlo na účtu 549 20 Technické zhodnocení majetku do 40 tis. Kč během roku 2009. V prvním pololetí roku bylo provedeno technické zhodnocení budovy školy ve formě montáže přídavných elektrických bojlerů na ohřev vody, montáže stropního držáku na datavideoprojektor na učebně včetně příslušné elektroinstalace, vše do celkové výše do 40 tis. Kč. V měsíci červenci 2009 došlo k technickému zhodnocení budovy školy nad částku 40 tis. Kč, kdy byla provedena montáž elektrických osoušečů rukou na hygienickém zařízení školy a celková částka technického zhodnocení budovy školy dosáhla výše 98.813 Kč. Do konce roku 2009 již k žádnému technickému zhodnocení budovy školy ani jiného majetku školy na tomto účtu 549 20 nedošlo. Tab. 30 Zaúčtování pořízení majetku na účtu 549 Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Text Faktura za nákup elektrických bojlerů Faktura za montáž elektrických bojlerů Faktura za 1. nákup el. osoušečů rukou Faktura za nákup držáku k projektoru Faktura za 2. nákup el. osoušečů rukou Faktura za el. instalaci držáku k projektoru

Částka v Kč 3.871 15.160 30.385 2.130 44.884 2.383

MD 549 549 549 549 549 549

D 321 321 321 321 321 321

Praktická část

41

Tab. 31 Provedení technického zhodnocení DHM – budovy školy v roce 2009 Č. 1. 2. 3. 4.

Text Úhrady všech uvedených faktur Celkové technické zhodnocení – převod Vyúčtování zdrojů krytí k tech. zhodnocení Převod tech. zhodnocení do DHM – budovy

Částka v Kč 98.813 98.813 98.813 98.813

MD 321 042 916 021

D 241 549 901 042

Časové rozlišení výnosů a nákladů Při účtování časových výnosů a nákladů se řídila škola svou vnitřní směrnicí o účetnictví, kde byly uvedeny případy, kterých se časové rozlišení týká. Na účtu 384 01 Výnosy příštích období došlo na začátku roku 2009 k převodu příspěvků od žáků na školní družinu na leden 2009 patřících do 1. pololetí školního roku 2009/2010 zaúčtovaných koncem roku 2008. Dále se na účet 384 01 se během roku zúčtovala dotace na přímé náklady na vzdělání, které na 3. čtvrtletí 2009 Krajský úřad Jihomoravského kraje poskytl zálohově předem již v měsíci červnu 2009. Aby nedošlo ke zkreslení hospodářského výsledku při účetní závěrce za 1. až 2. čtvrtletí 2009, musela se tato přijatá dotace zaúčtovat na tento účet. Opět se tento účet použil až na konci kalendářního roku, kdy byly interním dokladem přeúčtovány z výnosů vybrané příspěvky od žáků na školní družinu na I. pololetí školního roku 2009/2010. Byly vypočítány poměrnou částí, na jeden měsíc, a to na leden 2010, kdy 1. pololetí školního roku 2009/10 skončí. Tab. 32 Zaúčtování výnosů příštích období v roce 2009 na účet 384 01 Č. Text 1. Převodu příspěvků od žáků na školní družinu 2. Dotace od JMK na 3. čtvrtletí 2009 přijatá v červnu 2009 3. Převod dotace na 3. čtvrtletí 2009 v červenci 2009 4. Převod části příspěvků od žáků na školní družinu na leden 2010

Částka v Kč MD D 4.580 384 01 602 16 2.668.000 348 10 384 01 2.668.000 384 01 691 63 4.360 384 01 602 16

Také k účtování nákladů příštích období na účtu 381 01 docházelo již během roku. První účetní případy roku 2009 se týkaly převodů loňských účetních případů na nákladové účty, převážně předplatného různých odborných časopisů. Dále se zde zúčtovávaly případy nového předplatného na příští rok 2010 a také pojištění majetku školy, které se z části týkalo běžného roku a z části dalšího roku. Všechny účetní případy byly vypočítány poměrnou částí na příslušné kalendářní měsíce. V měsíci prosinci 2009 došlo na tomto účtu k zaúčtování nákupu mikroskopu, který byl zaplacen předem, ale měl být firmou

Praktická část

42

dodán až v měsíci lednu 2010 a následně dán do užívání. Dále byl přeúčtován z tohoto účtu do nákladů nákup pracovního nerez stolu do školní kuchyně. Původně byl zaúčtován na účet 381 Náklady příštích období z důvodu předpokládané instalace do školní kuchyně v lednu 2010, ale nakonec se stihl nainstalovat v měsíci prosinci 2009. Protože rozhodnou úlohu hraje datum, kdy byl tento dlouhodobý majetek v hodnotě 12.796 Kč dán do užívání, muselo dojít k tomuto přeúčtování. Celková výše nákladů příštích období činí 43.568 Kč. Tab. 33 Zaúčtování nákladů příštích období v roce 2009 na účet 381 01 Č. Text 1. Obecný souhrn nákladů příštího roku

Částka v Kč MD 43.568 381 01

D 5xx

Interní doklady Po ukončení fyzických inventur majetku a pokladen byly předány všechny odkontrolované inventurní soupisy a inventarizační zápisy ekonomce školy k zaúčtování. Protože nebyly zjištěny žádné přebytky a ani manko, zaúčtovaly se pouze nové stavy zásob ve skladech. Organizace podle své vnitřní směrnice o účetnictví používá způsob účtování zásob typ A pro potraviny a typ B pro ostatní zásoby. V případě potravin na skladu, s kterým hospodaří školní jídelna, se účtuje nákup potravin na sklad na účet 112, při výdeji se zaúčtuje spotřeba potravin na účet 501 a každý měsíc tak vykazuje sklad potravin aktuální stav zásob. U ostatních zásob se během roku nákup zaúčtoval přímo do spotřeby na účet 501. Na konci roku se zůstatek k 1.1.2009 přeúčtoval z účtu 112 do spotřeby na účet 501, čímž se vynuloval. Potom se na účet 112 se zaúčtoval nový stav zásob dle inventury k 31.12.2009. Tab. 34 Zaúčtování nových stavů zásob ve skladech školy k 31.12. 2009 Č. Text 1. Sklad stravovacích karet 2. Sklad obalů na stravovací karty 3. Sklad hygienických a čistících prostředků ZŠ 4. Sklad hygienických a čistících prostředků ŠJ

Částka v Kč MD D 4.469,00 112 07 501 11 2.648,00 112 08 501 11 2.582,25 112 04 501 12 20.285,40 112 05 501 12

V účetních dokladech měsíce prosince 2009 byly zaúčtovány na základě inventury zjištěné stavy knih ve školní knihovně a stav učebnic pro žáky, které byly dosud vedeny pouze v operativní evidenci a nikoliv v účetnictví. Nyní byly zaúčtovány na podrozvahové účty.

Praktická část

43

Tab. 35 Zaúčtování nových stavů učebnic a knih k 31.12. 2009 na podrozvahových účtech Č. Text 1. Stav učebnic ve skladu učebnic 2. Stav knih ve školní knihovně

Částka v Kč MD D 969.487,82 999 02 971 02 119.332,54 999 03 971 03

Dále byl zaúčtován převod úroků a poplatků z fondu FKSP v součtu za celý rok 2009 převodem do nákladů a výnosů hlavní činnosti, vše podle vnitřní směrnice o účetnictví v souladu s předpisy. Úroky činily 1.626,94 Kč a bankovní poplatky 1.327,00 Kč. Tab. 36 Převod úroků a poplatků z fondu FKSP Text Č. 1. Převod přijatých úroků z účtu FKSP 2. Převod bankovních poplatků FKSP 3. Převod rozdílu z účtu FKSP na BÚ

Částka v Kč MD D 1.626,94 912 20 378 01 1.327,00 378 01 912 19 299,94 378 01 262 12

Další skupinu účetních případů uskutečněných až na konci roku představují refundace nákladů mezi provozními náklady školy, školní jídelny a doplňkové činnosti školy. Základní škola účtuje náklady a výnosy týkající se doplňkové činnosti školy na příslušných účtech již během roku, ale některé náklady týkají se především spotřeby energií, spotřeby materiálu a služeb je nutno doúčtovat na konci roku až po zjištění celkových nákladů školy za celý rok, aby nedošlo ke zkreslení celkového hospodaření školy. Refundace nákladů byly vyúčtovány podle skutečné spotřeby jednotlivých činností nebo podle položek uvedených ve smlouvách s odběrateli, především z nájemných smluv. Z hlediska přehledu hospodaření školní jídelny za celý rok a pro stanovení věcných nákladů na jeden oběd bylo nutno zaúčtovat všechny náklady týkající se školní jídelny, které se uskutečnily, ale nebyly zaúčtovány. Účetnictví školní jídelny je celý rok vedeno odděleně formou účtového znaku. Škola má účtový znak 1 a školní jídelna účtový znak 2. Na konci roku se mezi školou a školní jídelnou refundují společné náklady na spotřebu materiálu, opravy a údržbu a služby. Vše bylo vypočítáno dle vnitřní směrnice o účetnictví poměrnou částí nebo odhadem, aby výše položek v rámci analytického členění co nejvíce odpovídala skutečnosti.

Praktická část

44

Tab. 37 Přehled refundace nákladů školní jídelny, které nebyly během roku 2009 zaúčtovány Č.

Text

1. Spotřeba materiálu (z účt. znaku 1 na 2) 2. Opravy a udržování (z účt. znaku 1 na 2) 3. Služby (z účt. znaku 1 na 2)

Částka MD D v Kč 3.000,00 501 xx 501 xx 4.453,00 511 xx 511 xx .648,00 518 xx 518 xx

Dále byly provedeny další refundace nákladů mezi školou a školní družinou, které jsou nutné především z daňového hlediska. Rozlišeny jsou účtovým znakem 7. Příspěvky na školní družinu vybírané od žáků patří mezi zdanitelné příjmy, a tudíž musí škola sledovat i příslušné náklady. Refundace se týkají nákladů na spotřebu vody, elektřiny, plynu a hygienických a čistících prostředků. Jsou vypočítány podle celkové spotřeby školy poměrnou částí tříd školní družiny a počtem tříd na celé škole. Tab. 38 Přehled refundací nákladů školní družiny, které nebyly během roku 2009 zaúčtovány Č.

Text

1. Spotřeba hygienic. prostředků (účt. znak 7) 2. Spotřeba elektřiny (účt. znak 7) 3. Spotřeba vody (účt. znak 7) 4. Spotřeba plynu (účt. znak 7)

Částka MD D v Kč 6.983,00 501 12 501 12 25.773,00 502 10 502 10 8.416,00 511 xx 502 20 30.606,00 518 xx 502 30

Další refundace nákladů byl třeba provést v rámci školní jídelny, a to v rozlišení na hlavní a doplňkovou činnost. Během roku byly zaúčtovány na účtech doplňkové činnosti mzdové náklady a zákonné odvody zdravotního a sociálního pojištění a příspěvky do FKSP. Nyní bylo nutno dopočítat všechny další náklady týkající se doplňkové činnosti školní jídelny, kterou je stravování cizích strávníků. Poměrnou částí vypočítanou z celkového počtu jídel a počtu jídel z doplňkové činnosti se získal koeficient, kterým byly všechny náklady postupně dopočítány. Náklady se refundovaly na nákladové účty DČ s analytikou začínající na číslicí 9. Výnosy nebylo nutno refundovat, protože byly zaúčtovány v účetnictví odděleně podle měsíčních sestav a rekapitulacích stravného již během roku.

Praktická část

45

Tab. 39 Přehled refundací provozních nákladů školní jídelny do nákladů doplňkové činnosti školní jídelny, které nebyly během roku 2009 zaúčtovány Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Text Spotřeba materiálu DČ školní jídelny Spotřeba energií DČ školní jídelny Opravy a udržování DČ školní jídelny Služby DČ školní jídelny Bankovní poplatky DČ školní jídelny Odpisy DČ školní jídelny

Částka v Kč 81.856,00 18.428,00 1.950,00 1.739,00 710,00 2.303,00

MD

D

501 xx 502 xx 511 xx 518 xx 549 01 551 10

501 9x 502 9x 511 9x 518 9x 549 90 551 90

Účtování dotace z EU koncem roku Základní škola neobdržela v roce 2009 žádnou dotaci z evropských fondů. V prosinci 2009 podala žádost o poskytnutí grantu za účelem přípravné návštěvy v rámci programu Comenius, který je součástí celoživotního učení. Žádost byla Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy schválena a akce se v měsíci lednu 2010 uskutečnila. Zaúčtování daňové povinnosti Ke dni řádné účetní uzávěrky se zjišťovala předběžným výpočtem daně z příjmů daňová povinnost organizace. Pokud by organizaci vznikla daňová povinnost, zaúčtovala by se na účet 591 Daň z příjmů. Při výpočtu daňové povinnosti se vycházelo z výsledku hospodaření organizace za rok 2009. Organizaci daňová povinnost nevznikla, tudíž k zaúčtování daňové povinnosti organizace nedošlo.

4.3.3

Účetní závěrka

Po zaúčtování všech účetních případů týkajících se měsíce prosince a zároveň celého roku 2009 byla provedena elektronická archivace dat. Je velmi důležité si zálohovat data z účetnictví každý měsíc, ale při roční uzávěrce obzvlášť. Teprve pak se přistoupilo ke zpracování účetní závěrky ke dni 31.12.2009 za 1. až 4. čtvrtletí 2009. Účetní závěrku představují tři hlavní účetní výkazy: • rozvaha, • výkaz zisku a ztráty • příloha.

Praktická část

46

Rozvaha Rozvaha je uvedena v příloze č. II bakalářské práce a vykazuje položky aktiv a pasiv, které si jsou v součtu rovny. Tab. 40 Ukázka položek z rozvahy sestavené k 31.12.2009 (v Kč) Text

Stav k 1.12009

Stav k 31.12.2009

Aktiva

24.757.186,40

24.519.410,67

Pasiva

24.757.186,40

24.519.410,67

Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty je uveden v příloze č. I bakalářské práce a obsahuje konečné částky nákladových a výnosových účtů ve dvou sloupcích za HČ a DČ. Tab. 41 Ukázka položek z výkazu zisku a ztráty sestaveného k 31.12.2009 (v Kč) Text

Hlavní činnost

Hospodářská činnost

Náklady celkem

21.066.040,29

237.028,50

Výnosy celkem

21.066.040,29

237.028,50

3.492,55

155.051,50

Výsledek hospodaření

Příloha Příloha, která je uvedena v příloze č. III bakalářské práce, obsahuje doplňující údaje o přijatých dotacích ze státního rozpočtu a dotacích na provoz z rozpočtu ÚSC, dále splatné závazky zdravotního a sociálního pojištění a odvod daní. Tab. 42 Ukázka položek z přílohy sestavené k 31.12.2009 (v tis. Kč) Název položky

Stav k 1.1.2009 Stav k 31.12.2009

Dotace ze státního rozpočtu

0

16.970,50

Dotace na provoz od ÚSC

0

2.570,28

Závazky sociálního pojištění

349,12

293,57

Závazky zdravot. pojištění

148,16

131,44

Daňové nedoplatky

115,05

87,85

Daňové nedoplatky

0

87,85

Praktická část

4.3.4

47

Uzavírání účetních knih

Během účetní uzávěrky při uzavírání účetní knihy se zjistil výsledek hospodaření před zdaněním. Patří do něho všechny zdroje příjmů, jak z dotací od zřizovatele Města Moravský Krumlov na provoz, z dotací poskytnuté Krajským úřadem, odborem školství na přímé náklady na vzdělání, tak vlastní příjmy. Výsledek hospodaření před zdaněním byl zjištěn jako rozdíl výnosů účtovaných na účtech účtové třídy 6 a nákladů účtovaných na účtech účtové třídy 5. Zjištěný výsledek hospodaření byl převeden na účet 963 Účet výsledku hospodaření a následně na účet 962 Konečný účet rozvažný. Tab. 43 Převod nákladových účtů a HV při uzávěrkových operacích Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Text Převod na účet 963 z nákladových účtů HČ Převod na účet 963 z nákladových účtů DČ Převod na účet 963 z výnosových účtů HČ Převod na účet 963 z výnosových účtů DČ Celkový převod na účet 962 pro HČ Celkový převod na účet 962 pro DČ

Částka v Kč 21.066.040,29 237.028,50 21.069.532,84 392.080,00 3.492,55 155.051,50

MD 963 963 6xx 6xx 963 963

D 5xx 5xx 963 963 962 962

V následujícím roce bude zůstatek účtu 962 Konečný účet rozvažný převeden na účet 961 Počáteční účet rozvažný. Protože změnou zákona o účetnictví došlo k 1.1.2010 k přečíslování účtů, bude účet 962 převodovým můstkem změněn na účet 492. Účet 961 bude změněn na 491. Z tohoto účtu bude zůstatek převeden na účet 431 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení a odtud bude zaúčtován na účet 432 Nerozdělený zisk, nerozdělená ztráta. Tab. 44 Otevírání účetních knih k 1. 1. 2010 Č. 1. 2. 3. 4.

Text Převod zůstatku účtu 492 na účet 491 pro HČ Převod zůstatku účtu 492 na účet 491 pro DČ Otevření účtu 431 pro hlavní činnost Otevření účtu 431 pro doplňkovou činnost

Částka v Kč 3.492,55 155.051,50 3.492,55 155.051,50

MD 492 492 491 491

D 491 491 431 431

Tab. 45 Převod zisku v následujícím roce 2010 Č. Text 1. Převod zisku pro hlavní činnost 2. Převod zisku pro doplňkovou činnost

Částka v Kč MD D 3.492,55 431 432 155.051,50 431 432

Praktická část

48

4.4 Daňová povinnost K sestavení řádného daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob přistoupila škola až po účetní uzávěrce a odevzdala ho na Finanční úřad v Moravském Krumlově v řádném termínu do 31. března 2010. Přiznání k dani z příjmů právnických osob od 1.1.2009 do 31.12.2009 Tab. 46 I. oddíl – daň z příjmů právnických osob Název: Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace Sídlo právnické osoby: náměstí Klášterní 134, Moravský Krumlov, PSČ: 672 01 Číslo účtu organizace: (zde uvádí škola číslo běžného účtu) Tab. 47 II. oddíl – daň z příjmů právnických osob Řádek

Název položky

10 40 70 101 170 200 220 250 251 270 280 290 340 360

Výsledek hospodaření ke dni 31.12.2009 Výdaje neuznávané za výdaje Mezisoučet Příjmy, které nejsou předmětem daně Mezisoučet (= ř.101) Základ daně před úpravou Základ daně po úpravě Základ daně po úpravě Částka snižující základ daně (dle § 20 odst. 7) Základ daně po úpravě Sazba daně v % podle §21 Daň Celková daňová povinnost Poslední známá daňová povinnost

Vyplní poplatník v Kč 158.544 21.066.040 21.066.040 21.017.538 21.017.538 207.046 207.046 207.046 207.046 0 20 0 0 0

Tab. 48 V. oddíl – placení daně Řádek 1–3 4

Název položky Na zálohách zaplaceno, plátcem sraženo Nedoplatek, přeplatek

Vyplní poplatník v Kč 0 0

Praktická část

49

Postup pro vyplnění přiznání k dani z příjmů právnických osob Následné údaje v daňovém přiznání se zaokrouhlují matematicky na celé Kč nahoru nebo dolů dle § 46 a) odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nejprve se zjistí výsledek hospodaření z účtu 962 Konečný účet rozvažný v účetnictví k 31.12.2009 a uvede se v daňovém přiznání do řádku č. 10 jako součet hospodářského výsledku za hlavní a doplňkovou činnost. Tab. 49 Hospodářský výsledek 2009 Hospodářský výsledek a) za hlavní činnost b) za doplňkovou činnost HV celkem

Částka v Kč 3.492,55 155.051,50 158.544,05

Základ daně z příjmu se upravil dále tak, že podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se formou připočitatelných a odpočitatelných položek vyloučí z hospodářského výsledku veškeré příjmy, které nejsou zdanitelnými příjmy, a veškeré náklady, které nejsou považovány za zdanitelné náklady. Musíme vzít v úvahu, že základní škola, jako příspěvková organizace s právní subjektivitou nebyla zřízena za účelem podnikání. Ve své zřizovací listině má škola uvedeno jako hlavní předmět činnosti vzdělávání žáků. Podle § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, u poplatníků uvedených v odst. 3, kteří nejsou zřízení za účelem podnikání, nejsou předmětem daně příjmy uvedené v odst. 4. Patří sem dotace poskytované škole na provozní výdaje z rozpočtu od zřizovatele Města Moravský Krumlov a další poskytnuté účelové dotace, které škola obdržela v rámci Veřejné finanční podpory. Právě tak nejsou předmětem daně dotace ze státního rozpočtu poskytované Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem školství na přímé náklady na vzdělání. Podle § 18 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, musí škola posuzovat celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností v hlavní činnosti školy. Předmětem daně jsou tak jen činnosti, u kterých příjmy převyšují související výdaje. Z těchto činností se zjistily zdanitelné příjmy a zdanitelné výdaje podle následujícího postupu.

Praktická část

50

Zjišťování zdanitelných příjmů a výdajů, které jsou předmětem daně Tab. 50 Vyčleněné zdanitelné příjmy a výdaje z hlavní činnosti, které jsou předmětem daně Text Tržba z prodeje školního časopisu Přijatý úrok (na účtu 644 01) Tržba za prodej almanachu Tržba ze vstupného ze Školní akademie Zdanitelné příjmy a výdaje celkem

Příjmy v Kč 150 45.220,62 2.400 4.224 51.944,62

Výdaje v Kč 0 0 0 0 0

Dále mezi zdanitelné příjmy a výdaje patří veškeré příjmy a výdaje z doplňkové činnosti. Jedná se o činnosti uvedené ve zřizovací listině: pronájem školnického bytu, pronájem nebytových prostor, stravování cizích strávníků a pěstitelské práce. Škola pronajímá prostory za účelem umístění prodejního nápojového automatu od Coca-Coly a prodejního automatu na mléčné výrobky od Mlékárny Kunín. Dále pronajímá Střednímu odbornému učilišti v Moravském Krumlově školní kuchyňku sloužící k výuce žáků a místní organizaci Orel pronajímá školní tělocvičnu. Po zjištění zdanitelných příjmů a výdajů se přistoupí k vyplnění řádku 40 daňového přiznání, kde se uvedou výdaje neuznávané za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a držení příjmů. Potřebné údaje se zjistí z výkazu zisku a ztráty k 31.12.2009. Tab. 51 Výdaje neuznávané za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů (ř. 40) Text Výdaje hlavní činnosti Výdaje doplňkové činnosti Zdanitelné výdaje (výdaje doplňkové činnosti) Výdaje k vyplnění na ř. 40 daňového přiznání

v Kč 21.066.040,29 + 237.028,50 –237.028,50 21.066.040,29

Než se přistoupí k vyplnění ř. 101, kde se uvedou příjmy, jež u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 4 a 13 daňového zákona a jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření, zjistí se zdanitelné příjmy.

Praktická část

51

Tab. 52 Přehled zdanitelných příjmů dle činnosti v roce 2009 Text Zdanitelné příjmy z hlavní činnosti ( viz tabulka č 48) Zdanitelné příjmy z doplňkové činnosti (z výkazu zisku a ztráty) Zdanitelné příjmy z hlavní a doplňkové činnosti celkem

Částka v Kč 51.944,62 392.080,00 444.074,62

Po zjištění celkových zdanitelných příjmů se vypočítá hodnota ř. 101 v daňovém přiznání. Pro výpočet se použijí údaje z výkazu zisku a ztráty k 31.12.2009. Tab. 53 Výpočet příjmů do ř. 101 daňového přiznání, které nejsou předmětem daně Č. 1. 2. 3. 4.

Text Příjmy z hlavní činnosti Příjmy doplňkové činnosti Zdanitelné příjmy z tabulky č. 50 Příjmy, které nejsou předmětem daně (ř. 1 + 2 – 3 = ř. 101)

Částka v Kč + 21.069.532,84 + 392.080,00 –444.074,62 21.017.538,22

Po předcházejících úpravách se vyplní ř. 200, který představuje základ daně před úpravou o část základu připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění ze zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí. Jedná se o součet ř. 10 + 70 – 170. Následně se vyplní ř. 220, základ daně po úpravě o část základu daně připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění ze zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí. Vypočítá se jako rozdíl ř. 200 – 201 – 210. Stejná částka se vyplní i do ř. 250, základ daně po úpravě jako rozdíl předcházejících řádků: ř. 220 – 230 – 240 – 241 – 242. Před vyplněním ř. 251 je nutno uvědomit si přesné znění § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podle něho si poplatníci, kteří nebyli zřízeni za účelem podnikání, mohou snížit základ daně o 30 %, maximálně však o 1.000.000 Kč. V případě, že 30% snížení činí méně než 300.000 Kč, lze odečíst částku 300.000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Do ř. 251 se tedy uvede stejná částka jako na ř. 250. Dále se vyplní až ř. 270, základ daně po úpravě, který však má po odpočtu hodnoty z ř. 251 nulovou hodnotu. Na ř. 280 se vyplní sazba daně platná na období od 1.1.2009 jejíž výše 20 % je stanovena v § 21 odst.1 zákona č. 586/21992 Sb., o daních z příjmů. Následně se vyplní na ř. 290 vypočítaná daň ve výši 0 Kč.

Praktická část

52

Zjištění daňové úspory Na základě vyplněného daňového přiznání bylo zjištěno, že organizace nemá žádnou daňovou povinnost za rok 2009. Ušetřením na dani jí takto vznikla daňová úspora ve výši 20 % z daně z upraveného daňového základu uvedeného na ř. 250 v daňovém přiznání za rok 2009. Výpočet uspořené daně: 207.046 × 20 % = 41.409,20 Kč = 41.410 Kč. Vypočítaná daň se dle § 46 a) odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zaokrouhluje na celé koruny nahoru a pro základní školu nyní představuje daňovou úsporu ve výši 41.410 Kč, kterou dle § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, musí použít během následujících tří let ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, pro které byla organizace zřízena, a které jako hlavní činnost nejsou předmětem daně.

4.5 Zhodnocení účetní uzávěrky a celkového hospodaření organizace Účetní uzávěrka byla provedena a odevzdána v řádném termínu. Její správnost byla odsouhlasena zřizovatelem školy. Základní škola hospodařila v roce 2009 s finančními prostředky získanými prostřednictvím především účelových dotací na přímé náklady na vzdělání a účelových dotací na rozvojové programy poskytovaných Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem školství v souladu se závaznými ukazateli stanovenými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a směrnicí, které stanoví závazné zásady pro rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných ve smyslu školského zákona č. 561/2004 Sb. Škola dále hospodařila s finančními prostředky z poskytnutých dotací od zřizovatele školy, Města Moravský Krumlov formou neinvestičních příspěvků na provoz v návaznosti na schválený rozpočet v souladu s ustanovením § 12 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, změněný zákonem č. 477/2008 Sb., a účelových dotací poskytovaných zřizovatelem školy v rámci Veřejné finanční podpory. Další finanční prostředky na pokrytí potřeb hlavní činnosti školy byly získávány vlastní činností školy, kterou představují především tržby za stravování žáků školy, zaměstnanců školy a žáků gymnázia, dále jiné výnosy, do kterých patří výnosy z prodeje almanachu vydaného k 100. výročí školy, výnosy z prodaných stravovacích karet a obalů a příspěvky od Rodičovského sdružení jako doplňkové zdroje k účelovým dotacím v rámci Veřejné finanční podpory. Hospodaření základní školy se řídilo v roce 2009 dvěma stanoveným rozpočty na rok 2009, a to rozpočtem v rámci prostředků na přímé náklady na vzdělání poskytované Krajským úřadem a rozpočtem na provoz. Hospodářský výsledek za rok 2009 odpovídá snaze vyjít s přidělenými dotacemi, které byly čerpány

Praktická část

53

v souladu s vymezením účelu, na který byly škole poskytovány. Z hlediska uskutečněných provozních nákladů v rámci rozpočtu byly provedeny plánované mimořádné opravy, oprava zatékající střechy nad kotelnou školy a výměna prosakujícího odpadního potrubí pod starou částí budovy školy. Dále byla uskutečněna stavební oprava vlhké omítky a její následné dřevěné obložení s odvětráváním na chodbě před tělocvičnou ve staré části budovy školy. V roce 2009 nebyly čerpány z fondu reprodukce žádné investiční prostředky na pořízení dlouhodobého majetku, ale došlo k technickému zhodnocení budovy z důvodu nainstalování elektrických vysoušečů rukou na hygienických zařízení školy pro žáky a důvodu instalace dvou nových elektrických bojlerů na ohřev vody. Celkový výsledek hospodaření školy je kladný, i když u školní jídelny byla vykázána ztráta. Byla způsobena úbytkem žáků,a tím i strávníků školní jídelny. Zvýšila se tak poměrná výše nákladů na jeden oběd na žáka, a tudíž budou věcné náklady na stravování žáků v příštím roce 2010 mírně navýšeny. K lepšímu využití svých hospodářských možností vykonávala škola doplňkovou činnost, kterou představují pronájmy školnického bytu, tělocvičny, cvičné kuchyňky, prodejních automatů na nápoje a na mléčné výrobky, dále tržby ze stravování cizích strávníků a tržby z prodeje pěstovaných rostlin. Výše přidělených finančních prostředků, se kterými škola v roce 2009 hospodařila, byla dostačující pro zajištění plynulého chodu školy a k naplnění hlavního poslání školy. Hospodářský výsledek školy z hlavní a doplňkové činnosti se spojil v jeden celkový hospodářský výsledek ve výši 158.544,05 Kč. Ředitelem školy byl podán návrh na rozdělení hospodářského výsledku školy roku 2009 do fondu odměn ve výši 100.000 Kč a do fondu rezervního ve výši 58.544,05 Kč. Návrh byl zřizovatelem schválen v požadované výši.

Přehled příjmů za rok 2009 1. Příjmy hlavní činnosti (tabulka č. 54, 55, 56) Tab. 54 a) Dotace od Krajského úřadu Jihomoravského kraje (v tis. Kč) Č. Text účtu 691 63 Dotace na přímé náklady na vzdělání 691 63 Další účelové dotace 691 63 Dotace poskytnuté Krajským úřadem celkem

Částka 15.859.000 1.111.000 16.970.000

Praktická část

54

Tab. 55 b) Dotace od zřizovatele Města Moravský Krumlov (v tis. Kč) Č. Text účtu 691 10 Provozní dotace poskytnuté zřizovatelem 691 15 Účelové dotace: Bojovníci proti totalitě

Částka 2.480.000 4.000

Oslavy 100. výročí založení ZŠ

55.000

Almanach 2009

20.000

Podpora preventivních aktivit Celkem účelové dotace z projektu VFP 691 1x Dotace od zřizovatele celkem

11.180 90.280 2.570.280

Tab. 56 c) Příjmy z vlastní činnosti (v Kč) Č. účtu 602 xx Tržby

Text

Částka 1.446.001,00

644 xx Přijatý úrok

55.375,95

649 xx Jiné výnosy

27.675,89

654 xx Tržby z prodeje materiálu 6xx xx Příjmy z vlastní činnosti celkem

200,00 1.529.252,84

2. Příjmy doplňkové činnosti Tab. 57 Příjmy z doplňkové činnosti (v Kč) Č. Text účtu 602 90 Tržba za stravné od strávníků

Částka 253.527,00

602 92 Tržba za pronájem školnického bytu

44.950,00

602 93 Tržba za pronájmy od organizací

79.523,00

602 94 Tržba za stravné od organizací

11.070,00

602 95 Tržba z prodeje sazenic 602 xx Příjmy z doplňkové činnosti celkem

3.010,00 392.080,00

Praktická část

55

Celkový přehled přijatých dotací základní školy v roce 2009 Tab. 58

Přehled přijatých dotací dle zdrojů (v Kč) Text

Částka

Dotace od KÚ JmK

16.970.000,00

Dotace od zřizovatele Města MK

2.570.280,00

Dotace přijaté od KÚ JmK a od zřizovatele celkem (účet 691)

19.540.280,00

Celkový přehled příjmů základní školy v roce 2009 Tab. 59

Přehled příjmů roku 2009 (v Kč) Text

Částka

Přijaté dotace od KÚ JMK (a)

16.970.000,00

Přijaté dotace od zřizovatele Města MK (b)

2.570.280,00

Přijaté dotace celkem (a + b)

19.540.280,00

Příjmy z vlastní činnosti (c)

1.529.252,84

Přijaté dotace od zřizovatele a vlastní příjmy (b + c)

4.099.532,84

Příjmy z hlavní činnosti celkem (1) = (a + b + c)

21.069.532,84

Příjmy z doplňkové činnosti (2)

392.080,00

Příjmy z hlavní a z doplňkové činnosti celkem (1 + 2)

Obr. 6

21.461.612,84

Schéma celkových příjmů v roce 2009 uvedených v % 7%

2% Dotace KÚ JMK celkem Dotace od zřizovatele

12%

79%

Příjmy z vlastní činnosti Příjmy z doplňkové činnosti

Praktická část

56

Přehled výdajů za rok 2009 1. Výdaje hlavní činnosti Tab. 60

a) Výdaje z prostředků KÚ JmK (v Kč)

Č. účtu 501 xx Spotřeba materiálu

Text

Částka 290.279,50

512 xx Cestovné

21.856,00

518 xx Ostatní služby

162.591,50

521 xx Mzdové náklady

12.147.176,00

524 xx Zákonné poj. (zdr. a soc. poj., poj. Kooperativa)

4.082.472,00

527 xx Základní příděl do FKSP

242.660,00

528 xx Náhrady za nemoc

22.965,00

Celkem Tab. 61

b) Výdaje z vlastních prostředků a z dotací zřizovatele (v Kč)

Č. účtu 501 xx

16.970.000,00

Text Spotřeba materiálu

502 10 Spotřeba elektřiny ZŠ a ŠJ 502 11

Spotřeba elektřiny – skleník

502 20 Spotřeba vody ZŠ a ŠJ 502 21 Spotřeba vody – skleník 502 30 Spotřeba plynu 502 31 Spotřeba plynu – skleník 502 xx Spotřeba energií celkem 511 xx

Opravy a udržování

512 10

Cestovné (z účel.dotací)

518 xx

Služby

524 xx 549 xx

Povinné pojistné Kooperativa (nad limit mzdových prostředků z roku 2008) Bankovní poplatky

551 xx

Odpisy

554 xx

Prodaný materiál Celkem

Částka 1.706.190,28 391.755,00 1.781,00 117.276,00 725,00 760.451,36 29.886,11 1.301.874.47 448.830,50 3.163,00 279.205,04 685,00 23.066,00 332.826,00 200,00 4.096.040,29

Praktická část

57

Tab. 62 2. Výdaje doplňkové činnosti (v Kč) Text

Č. účtu 501 xx

Spotřeba materiálu

502 90 Spotřeba elektřiny

Částka 100.627,00 35.289,00

502 91

Spotřeba vody

11.325,00

502 92

Spotřeba plynu

34.067,50

502 9x

Spotřeba energií celkem

80.681,50

511 90

Opravy a udržování

1.950,00

518 90

Služby

1.739,00

521 90

Mzdové náklady

36.151,00

524 90

Zákonné poj.

12.161,00

527 90

Zákl. příděl do FKSP

549 90 Jiné náklady 551 90

706,00 710,00

Odpisy

2.303,00

Celkem

237.028,50

Celkový přehled výdajů Základní školy Moravský Krumlov v roce 2009

Tab. 63 Celkové výdaje celkem (v Kč) Text Výdaje z prostředků KÚ JMK (1a)

Částka 16.970.000,00

Výdaje z prostředků od zřizovatele (1b)

4.096.040,29

Výdaje hlavní činnosti celkem (a +b = 1)

21.066.040,29

Výdaje doplňkové činnosti (2) Výdaje hlavní a doplňkové činnosti celkem (1 + 2)

237.028,50 21.303.068,79

Praktická část

Obr. 7

58

Schéma celkových výdajů v roce 2009 uvedených v %

19%

1%

Výdaje z prostředků Krajského úřadu JMK Výdaje z prostředků zřizovatele a z vlastní činnosti

80%

Výdaje z prostředků doplňkové činnosti

Přehled čerpání finančních fondů školy v roce 2009 Tab. 64 Č. účtu 911

Čerpání fondů v roce 2009 (v Kč) Text Fond odměn

912

FKSP

914

Fond rezervní

916

Fond reprodukce – odvod odpisů zřizovateli

916

Fond reprodukce – technické zhodnocení budovy ZŠ

916

Čerpání fondu reprodukce celkem

Částka 0 291.723,21 0 181.000,00 98.813,00 279.813,00

Praktická část

59

Hospodářský výsledek roku 2009 Tab. 65 Hospodářský výsledek dle zdrojů financování (v Kč) Zdroje

Příjmy

Výdaje

Zisk

Prostředky na přímé náklady na vzdělání z rozpočtu JmK 16.970.000,00 16.970.000,00 0 Prostředky od zřizovatele školy a z vlastní činnosti pro ZŠ a ŠJ 4.099.532,84 4.096.040,29 + 3.492,55 Prostředky z doplňkové činnosti 392.080,00 237028,50 + 155.051,50 Prostředky z HČ a DČ celkem

21.461.612,84 21.303.068,79 + 158.544,05

Tab. 66 Hospodářský výsledek z dotací Města MK a z vlast. prostředků pro ZŠ a ŠJ (v Kč) Text

Příjmy

Základní škola (včetně školní družiny) Školní jídelna

Výdaje

Zisk

2.271.818,84

2.165.354,12 + 106.464,72

1.827.714,00

1.930.686,17

–102.972,17

Obr. 8 Porovnání výše hospodářského výsledku za hlavní a doplňkovou činnost v letech 2004–2009

500 450 400 350 300 250 HV v tis. Kč 200 150 100 50 0 -50 -100

Hlavní činnost Vedlejší činnost

2004 2005 2006 2007 2008 2009

Rok

Závěr

60

5 Závěr Bakalářská práce měla za cíl přiblížit ve zjednodušené formě hospodaření a účetnictví příspěvkových organizací s bližším zaměřením na účetní uzávěrku. I když účetní uzávěrka představuje jen zlomek v celkovém ročním hospodaření příspěvkové organizace, je její správné provedení velmi důležité, protože plně ukazuje skutečný obraz hospodaření a má vliv na budoucí vývoj příspěvkové organizace. V praxi se ukazuje, že příspěvkové organizace se musí hodně snažit, aby dobře prosperovaly, zachovávaly si trvalý rozvoj a přitom byly uznávané v pravém smyslu. Příspěvkovým organizacím nestačí jen naplňovat své hlavní poslání, ale musí se zaměřit na dlouhodobé cíle. Ty jim zabezpečí jen pevná ekonomická základna. V případě škol je to získávání co největšího počtu žáků, protože od toho závisí výše dotací a další ekonomické výhody. Současné problémy škol jsou svou podstatou shodné s problémy hospodařících firem. Ukazuje se, že jen škola, která pružně a rychle reaguje na změny ve společnosti, může být úspěšná. Není pochyb, že hospodaření školy je její nedílnou součástí a je to způsob budování efektivně vzdělávací instituce. Veřejnost si často vytváří mylnou představu o školách. Školu je však nutno chápat jako hospodářský subjekt, který se musí chovat tržně a efektivně. Přitom efektivita nesmí být zaměřena jen na ekonomickou stránku, ale musí docházet k osobnímu rozvoji žáků. To vše v souladu se zájmy a potřebami společnosti. Dále je pro firmy a školy společné to, že pokud není po jejich nabídce na trhu poptávka, tak neúspěšné firmy i školy postupně zaniknou nebo jim hrozí velké finanční a ekonomické problémy. Teoretická část bakalářské práce poskytuje odkazy na nejdůležitější zákony a vyhlášky, jejichž pomocí lze pochopit způsob hospodaření a účtování příspěvkových organizací. Praktická část bakalářské práce umožňuje hlubší poznání problematiky znázorněním zpracování účetní uzávěrky na Základní škole, Moravský Krumlov, příspěvkové organizaci. Škola musí velmi důsledně dodržovat čerpání rozpočtu, protože jeho překročení by na konci roku vedlo k hospodářské ztrátě. V rámci průzkumu hospodaření jednotlivých školních zařízení, bylo zjištěno, že školní jídelna již několik let vykazuje ztrátu. Vysvětlením je neustálé dlouhodobé ubývání počtu žáků z důvodu celkové nižší porodnosti v našem státě. Řešením by mohla být celková modernizace jídelny, která by vedla ke snížení provozních nákladů. Velmi prospěšné by pro školu bylo posílení doplňkové činnosti. V oblasti stravování cizích strávníků by se škola měla zaměřit na získávání nových strávníků, především důchodců, a to větší propagaci odběru obědů ze školní jídelny v místním tisku s poukázáním na 100% zajištění dodržování kvalitní zdravé výživy. Také v oblasti pronájmů volných prostor v budově školy by měla být uskutečněna větší propagace nebo reklama. Školní tělocvična by mohla být v odpoledních a večerních hodinách více využívána místními institucemi nebo veřejností. Určité rezervy jsou skryté

Závěr

61

i u pěstitelských prací, které jako jediná doplňková činnost vykazují ztrátu. Mezi zaměstnanci školy a veřejností je o různé druhy sazenic zeleniny a muškátů vypěstovaných ve skleníku a v pařeništi velký zájem. Lze tedy doporučit navýšení jejich produkce, čímž by došlo i k navýšení tržeb z prodeje. Z hlediska rozšíření činnosti školy je nutno poukázat na čerpání účelových dotací, poskytovaných Městem Moravský Krumlov v rámci Veřejné finanční podpory. Projekty jsou velmi zajímavé. Zahrnují oblast školství, kultury, sportu a oblast prevence rizikového chování. Do projektů by se mělo zapojit více pedagogů a také by se měl zvýšit počet projektů, protože přínos pro školu i pro rozvoj žáků je zcela evidentní. Škola by se měla více zaměřit na čerpání prostředků z fondů Evropské unie, které by umožnilo její další rozvoj. Z internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyplývá, že během následujících tří let budou moci základní školy zažádat o 4,5 miliardy Kč z Evropského sociálního fondu, jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie. Nyní každá škola bude moci sama získat evropskou dotaci z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost pod názvem „EU peníze školám“. V současné době umožňuje ministerstvo ulehčit podávání žádostí na získání dotace z projektu „EU peníze školám“ formou připravených šablon klíčových aktivit, kde školy vyplní jen základní údaje a vlastní požadavky na projektový záměr. Jedná se o programy sedmi různých oblastí od informační gramotnosti a výuky cizích jazyků až po finanční gramotnost. Předložené žádosti budou procházet formálním hodnocením, případně budou žadatelé požádáni o odstranění nedostatků a poté bude žádost schválena. Školy pak obdrží rozhodnutí o poskytnutí dotace. V průběhu zpracování bakalářské práce vstoupila v platnost od 1. 1. 2010 nová vyhláška k zákonu o účetnictví č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky. Nahrazuje vyhlášku č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu. Cílem vytvoření účetnictví státu je vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných, úplných a včasných informací o hospodářské situaci státu a příslušných účetních jednotek. Dále je cílem sjednotit a zprůhlednit účetnictví v příspěvkových organizacích tak, aby se co nejvíce přiblížilo podnikatelskému účetnictví. Bakalářská práce má smysl především v tom, že dokazuje schopnost příspěvkových organizací udržet si svou ekonomickou i společenskou úroveň. Podpora státu pro příspěvkové organizace je dostačující, i když současná ekonomická situace není moc příznivá. Pozitivní na budoucím vývoji je nová legislativa, která přináší účinný nástroj k efektivní hospodárnosti příspěvkových organizací.

Literatura

62

6 Literatura Monografie a periodika [1] EMINGER, J. Účetnictví rozpočtových a příspěvkových organizací (včetně příkladů: souvztažností). Praktická příručka. Praha: KASO, 1993. 335 s. [2] BENDA, V. Daň z přidané hodnoty. Daně a účetnictví. 2006. Roč. IV. Č. 1. s.19. ISSN: 1214-522x [3] HANZLOVÁ, O. Úhrada za školské služby. Řízení školy. 2006. roč. III. Č. 7. s. 10. ISSN: 1214-8679 [4] MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2009, úplná znění platná k 1.1.2009. Praha: Grada Publishing. 2009. 216 s. ISBN: 978–80–247– 2803–2. [5] NETOUŠKOVÁ, I. Závěr roku v účetnictví příspěvkových organizací. Daně a účetnictví. roč. VIII. č.7–8. 2007. s. 14–18. ISSN: 1214–522X [6] NOVÁKOVÁ, Š. Sbírka souvztažností (Účetnictví příspěvkových organizací v příkladech). Praha: INTES. 2006. Vydání první. ISBN: 801–239–6995–1 [7] NOVOTNÁ, Š. Účetnictví příspěvkových organizací. Praha: INTES, 2002. 156 s. ISBN: 80–239–2423–0. [8] PEŠTUKA, J. Účetnictví ve veřejném sektoru. EUROUNION. 2008. 300 s. ISBN: 978–80–7317–070–7. [9] PODHORSKÝ, J., SVOBODOVÁ J. Účetnictví příspěvkových organizací 2003. Olomouc: ANAG, 2002. ISBN: 80–7263–151–9. [10] PROKŮPKOVÁ, D. Účetní závěrka a výkazy rozpočtových, příspěvkových organizací a obcí. Praha: Bilance, 1999. 136 s. [11] PROKŮPKOVÁ, D. Vnitřní kontrolní systém a vnitřní směrnice škol. Řízení školy. 2006. roč. III. č. 4. s. 2–5. ISSN: 1214-8679 [12] SVOBODOVÁ, J. České účetní standardy. Řízení školy. 2005. roč. II. Č. 11. s. 2–6. ISSN: 1214-8679

Literatura

[13] SVOBODOVÁ, J. A KOLEKTIV: Abeceda účetnictví 2008 pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. Olomouc: ANAG, 2008. 504 s. ISBN: 978–80–7263–457–6. [14] TUROŇ, J. Příspěvkové organizace a rozdíly mezi státními příspěvkovými organizacemi a příspěvkovými organizacemi zřízenými ÚSC. Poradce veřejné správy, roč. I. č. 1. s. 5. ISSN: 1802–839X

Právní předpisy [15] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění [16] Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů [17] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, změněný zákonem č. 477/2008 Sb. [18] Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů [19] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty [20] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání [21] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [22] Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník [23] Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor [24] Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách [25] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání [26] Vyhláška č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, v platném znění [27] Vyhláška č. 505/2002 Sb., v platném znění Ministerstva financí [28] České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

63

Literatura

Elektronické zdroje [29] Ministerstvo financí České republiky, Neziskové organizace, [online]. [cit. 4.5.2010]. Dostupný na WWW: <www.mfcr.cz> [30] Portál veřejné správy ČR, Vyhledávání v předpisech, [online]. [cit. 4.5.2010]. Dostupný na WWW: <www.portal.gov.cz>

Speciální prameny [31] Interní zdroje Základní školy, Klášterní náměstí v Moravském Krumlově

64

Seznam tabulek

65

7 Seznam tabulek TAB. 1 NÁROKY NA DOTACE A OSTATNÍ ZÚČTOVÁNÍ S ROZPOČTEM ORGÁNŮ ÚSC 12 TAB. 2 NÁROKY NA DOTACE A OSTATNÍ ZÚČTOVÁNÍ SE STÁTNÍM ROZPOČTEM 13 TAB. 3 ÚČTOVÁNÍ O MAJETKOVÝCH FONDECH 14 TAB. 4 ÚČTOVÁNÍ O REZERVNÍM FONDU 15 TAB. 5 ÚČTOVÁNÍ O FONDU REPRODUKCE MAJETKU (INVESTIČNÍM) 16 TAB. 6 ÚČTOVÁNÍ O FONDU ODMĚN 16 TAB. 7 ÚČTOVÁNÍ O FONDU KULTURNÍCH A SOCIÁLNÍCH POTŘEB 17 TAB. 8 ÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY 19 TAB. 9 ZÚČTOVÁNÍ PŘEBYTKŮ, MANK NEBO SCHODKŮ 21 TAB. 10 VYTVÁŘENÍ ZDROJE REPRODUKCE Z ODPISŮ 22 TAB. 11 ODPISY NEHMOTNÉHO A HMOTNÉHO INVESTIČNÍHO MAJETKU 22 TAB. 12 ODVOD ODPISŮ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE DO ROZPOČTU ÚSC 23 TAB. 13 NÁKLADY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ 23 TAB. 14 VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ 24 TAB. 15 ÚČTOVÁNÍ DOHADNÝCH ÚČTŮ AKTIVNÍCH 24 TAB. 16 ÚČTOVÁNÍ DOHADNÝCH ÚČTŮ PASIVNÍCH 24 TAB. 17 ÚČTOVÁNÍ KURZOVÝCH ROZDÍLŮ Z DODAVATELSKO-ODBĚRATELSKÝCH VZTAHŮ 25 TAB. 18 ÚČTOVÁNÍ O OPRAVNÝCH POLOŽKÁCH 26 TAB. 19 PROVEDENÍ TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ OSOBNÍHO AUTOMOBILU A SKLENÍKU 26 TAB. 20 PŘÍJEM fiNANČNÍHO DARU 27 TAB. 21 ÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB 27 TAB. 22 ZÚČTOVÁNÍ VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ KONCEM ÚČETNÍHO OBDOBÍ (NOVÁKOVÁ, 2006) 30 TAB. 23 SROVNÁNÍ STAVŮ SKLADŮ ŠKOLY K 31.12. 2009 36 TAB. 24 SROVNÁNÍ STAVŮ VE SKLADU UČEBNIC A ŠKOLNÍ KNIHOVNĚ K 31.12.2009 36 TAB. 25 INVENTURNÍ SOUPIS MAJETKU DLE ÚČETNÍHO ZATŘÍDĚNÍ K 31.12.2009 (V KČ) 37 TAB. 26 INVENTARIZAČNÍ ZÁPIS O PROVEDENÍ ŘÁDNÉ ROČNÍ DOKLADOVÉ INVENTARIZACE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ KE DNI 31.12.2009 38 TAB. 27 STAVY NA fiNANČNÍCH ÚČTECH FONDŮ K 31.12.2009 S POROVNÁNÍM ZŮSTATKŮ FONDŮ( V KČ): 39 TAB. 28 ODPISY BUDOVY ŠKOLY A SAMOSTATNÝCH MOVITÝCH VĚCÍ ŠKOLY 39 TAB. 29 ZAÚČTOVÁNÍ NA ÚČET 389 01 DOHADNÉ ÚČTY PASIVNÍ K 31.12. 2009 40 TAB. 30 ZAÚČTOVÁNÍ POŘÍZENÍ MAJETKU NA ÚČTU 549 40 TAB. 31 PROVEDENÍ TECHNICKÉHO ZHODNOCENÍ DHM – BUDOVY ŠKOLY V ROCE 2009 41 TAB. 32 ZAÚČTOVÁNÍ VÝNOSŮ PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ V ROCE 2009 NA ÚČET 384 01 41 TAB. 33 ZAÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ V ROCE 2009 NA ÚČET 381 01 42 TAB. 34 ZAÚČTOVÁNÍ NOVÝCH STAVŮ ZÁSOB VE SKLADECH ŠKOLY K 31.12. 2009 42 TAB. 35 ZAÚČTOVÁNÍ NOVÝCH STAVŮ UČEBNIC A KNIH K 31.12. 2009 NA PODROZVAHOVÝCH ÚČTECH 43 TAB. 36 PŘEVOD ÚROKŮ A POPLATKŮ Z FONDU FKSP 43 TAB. 37 PŘEHLED REFUNDACE NÁKLADŮ ŠKOLNÍ JÍDELNY, KTERÉ NEBYLY BĚHEM ROKU 2009 ZAÚČTOVÁNY 44 TAB. 38 PŘEHLED REFUNDACÍ NÁKLADŮ ŠKOLNÍ DRUŽINY, KTERÉ NEBYLY BĚHEM ROKU 2009 ZAÚČTOVÁNY 44

Seznam tabulek

66

TAB. 39 PŘEHLED REFUNDACÍ PROVOZNÍCH NÁKLADŮ ŠKOLNÍ JÍDELNY DO NÁKLADŮ DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI ŠKOLNÍ JÍDELNY, KTERÉ NEBYLY BĚHEM ROKU 2009 ZAÚČTOVÁNY 45 TAB. 40 UKÁZKA POLOŽEK Z ROZVAHY SESTAVENÉ K 31.12.2009 (V KČ) 46 TAB. 41 UKÁZKA POLOŽEK Z VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY SESTAVENÉHO K 31.12.2009 (V KČ) 46 TAB. 42 UKÁZKA POLOŽEK Z PŘÍLOHY SESTAVENÉ K 31.12.2009 (V TIS. KČ) 46 TAB. 43 PŘEVOD NÁKLADOVÝCH ÚČTŮ A HV PŘI UZÁVĚRKOVÝCH OPERACÍCH 47 TAB. 44 OTEVÍRÁNÍ ÚČETNÍCH KNIH K 1. 1. 2010 47 TAB. 45 PŘEVOD ZISKU V NÁSLEDUJÍCÍM ROCE 2010 47 TAB. 46 I. ODDÍL – DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB 48 TAB. 47 II. ODDÍL – DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB 48 TAB. 48 V. ODDÍL – PLACENÍ DANĚ 48 TAB. 50 VYČLENĚNÉ ZDANITELNÉ PŘÍJMY A VÝDAJE Z HLAVNÍ ČINNOSTI, KTERÉ JSOU PŘEDMĚTEM DANĚ 50 TAB. 51 VÝDAJE NEUZNÁVANÉ ZA VÝDAJE VYNALOŽENÉ K DOSAŽENÍ, ZAJIŠTĚNÍ A UDRŽENÍ PŘÍJMŮ (Ř. 40) 50 TAB. 52 PŘEHLED ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ DLE ČINNOSTI V ROCE 2009 51 TAB. 53 VÝPOČET PŘÍJMŮ DO Ř. 101 DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ, KTERÉ NEJSOU PŘEDMĚTEM DANĚ 51 TAB. 54 A) DOTACE OD KRAJSKÉHO ÚŘADU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE (V TIS. KČ) 53 TAB. 55 B) DOTACE OD ZŘIZOVATELE MĚSTA MORAVSKÝ KRUMLOV (V TIS. KČ) 54 TAB. 56 C) PŘÍJMY Z VLASTNÍ ČINNOSTI (V KČ) 54 TAB. 57 PŘÍJMY Z DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI (V KČ) 54 TAB. 58 PŘEHLED PŘIJATÝCH DOTACÍ DLE ZDROJŮ (V KČ) 55 TAB. 59 PŘEHLED PŘÍJMŮ ROKU 2009 (V KČ) 55 TAB. 60 A) VÝDAJE Z PROSTŘEDKŮ KÚ JMK (V KČ) 56 TAB. 61 B) VÝDAJE Z VLASTNÍCH PROSTŘEDKŮ A Z DOTACÍ ZŘIZOVATELE (V KČ) 56 TAB. 62 2. VÝDAJE DOPLŇKOVÉ ČINNOSTI (V KČ) 57 TAB. 63 CELKOVÉ VÝDAJE CELKEM (V KČ) 57 TAB. 64 ČERPÁNÍ FONDŮ V ROCE 2009 (V KČ) 58 TAB. 65 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK DLE ZDROJŮ fiNANCOVÁNÍ (V KČ) 59 TAB. 66 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z DOTACÍ MĚSTA MK A Z VLAST. PROSTŘEDKŮ PRO ZŠ A ŠJ (V KČ) 59

Seznam obrázků

67

8 Seznam obrázků OBR. 1 OBR. 2 OBR. 3 OBR. 4 OBR. 5 OBR. 6 OBR. 7 OBR. 8

SCHÉMA ROZDĚLENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ (NOVOTNÁ, 2002) 10 UZAVÍRÁNÍ ÚČTŮ (PROKŮPKOVÁ, 1999) 30 SCHÉMA PŘEVÁDĚNÍ ÚČTŮ (SVOBODOVÁ A KOL., 2008) 31 SCHÉMA OTEVŘENÍ ÚČTŮ ROZVAŽNÝCH (SVOBODOVÁ A KOL., 2008) 32 SCHÉMA ROZDĚLENÍ VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ (SVOBODOVÁ A KOL., 2008) 32 SCHÉMA CELKOVÝCH PŘÍJMŮ V ROCE 2009 UVEDENÝCH V % 55 SCHÉMA CELKOVÝCH VÝDAJŮ V ROCE 2009 UVEDENÝCH V % 58 POROVNÁNÍ VÝŠE HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU ZA HLAVNÍ A DOPLŇKOVOU ČINNOST V LETECH 2004–2009 59

Seznam zkratek

68

9 Seznam zkratek BÚ ČR D DČ DDNM DHM DPH EU FKSP HČ HV JmK KÚ KS MD MFČR SMV ŠJ ÚSC ZoÚ ZŠ

bankovní účet Česká republika Dal doplňková činnost drobný dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek daň z přidané hodnoty Evropská unie Fond kulturních a sociálních potřeb hlavní činnost hospodářský výsledek Jihomoravský kraj Krajský úřad konečný stav Má dáti Ministerstvo financí České republiky samostané movité věci školní jídelna územní samosprávný celek zákon o účetnictví základní škola

Seznam příloh

10 Seznam příloh Příloha I – Výkaz zisku a ztráty Příloha II – Rozvaha Příloha III – Příloha Příloha IV – Účtový rozvrh

69